REGIONÁLNÍ ROZDÍLY V CENOVÉ ÚROVNI ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT # REGIONAL DIFFERENCES IN PRICE LEVEL AGRICULTURAL COMMODITIES. PETEROVÁ, Jarmila.

Transkript

1 REGIONÁLNÍ ROZDÍLY V CENOVÉ ÚROVNI ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT # REGIONAL DIFFERENCES IN PRICE LEVEL AGRICULTURAL COMMODITIES PETEROVÁ, Jarmila Abstract In market economy most of prices is set on base of an agreement of a supplier and a consumer. An actual state of market, i.e. a relation between supply and demand, has an important influence. However, in this situation it is necessary to take into account economic bindings in a vertical line. What is a situation in particular regions after the CR accession in the EU it is a content of a following paper. Pieces of knowledge introduced in this paper resulted from solution of an institutional research intention MSM Economics of resources of Czech agriculture and their efficient use in frame of multifunctional agri-food systems. Key words: regions, prices, agricultural commodities, vertical line Souhrn V tržním hospodářství je většina cen stanovována na základě dohody dodavatele a odběratele. Významný vliv při tomto aktu sehrává aktuální stav trhu, tj. vztah mezi nabídkou a poptávkou. I za této situace je ale nutné brát v úvahu ekonomické vazby ve vertikále. Jaká je situace v jednotlivých krajích po vstupu ČR do EU je obsahem následujícího příspěvku. Klíčová slova: kraje, ceny zemědělských výrobců, zemědělské komodity, vertikála Úvod V podmínkách trhu představuje cenová úroveň jednotlivých komodit a jejich vzájemné relace významný faktor, který rozhoduje v podstatné míře o struktuře výroby každého hospodářského subjektu. Vliv je tím větší, čím větší je schopnost producenta na cenové změny reagovat. Právě zemědělská produkce má ale tuto schopnost značně omezenou, především vlivem dlouhých výrobních cyklů a špatnou skladovatelností některých surovin. Tím může docházet k nesouladu poptávky a nabídky. Nedostatečně organizovaný (informace o cenách a stavu zásob, sdružování odbytu, pravidelnost vyvážených dodávek) # Poznatky uváděné v příspěvku vyplynuly z řešení IVZ MSM "Ekonomika zdrojů českého zemědělství a jejich efektivní využívání v rámci multifunkčních zemědělskopotravinářských systémů". 480

2 zemědělský trh pak tyto výkyvy řeší zpravidla cestou nejjednodušší, která má za následek vysoké kolísání cen a s ním související nestabilitu podnikatelského prostředí všech hospodářských subjektů, včetně těch, jejichž výroba by ve stabilním prostředí byla hodnocena jako efektivní. Jak se toto prostředí změnilo v období po vstupu ČR do EU, jak na vzájemný, oboustranně umožněný pohyb zboží reagovaly ceny hlavních zemědělských komodit je obsahem následujícího příspěvku. Cíl, materiál a metodika zpracování Obsahem analýzy je cenový vývoj 8 hlavních zemědělských produktů, jejichž ceny pravidelně měsíčně zveřejňuje podle krajů ČSÚ v publikaci Indexy cen zemědělských výrobců, průmyslových výrobců a spotřebitelských cen potravinářského zboží. Je zahrnuta pšenice potravinářská (v tabulce 1), pšenice krmná(2), ječmen sladovnický(3), brambory konzumní (4) (vše v Kč za tunu), býci jateční(5), krávy jatečné (6) a prasata jatečná (7) (vše třída A resp. I.. v Kč za tunu živé hmotnosti) a mléko tř. Q (8) v Kč za litr. Cenový vývoj byl sledován za 13 krajů, bez aglomerace Praha, která nemá ceny samostatně uváděné. Ve velmi nízké četnosti jsou v souboru zahrnuty, hlavně u komodit rostlinné výroby, i ceny za Karlovarský kraj, často i za kraj Liberecký a Ústecký. Příčinou je, kromě specializace výroby ( např. na konzumní brambory), i malý počet respondentů, tržních dodavatelů, který nedovoluje cenu zveřejnit. Ceny byly analyzovány od června 2004 do července 2007 včetně, tj. po dobu 38 měsíců. Cílem příspěvku není hodnocení cenového kolísání v čase, ale kvantifikace rozdílů mezi cenou v jednotlivých krajích v témže měsíci na tak malém území, jakým je ČR. Pro každý měsíc je vyčísleno variační rozpětí cen (cena maximální - cena minimální), které je vztaženo k průměru a vyjádřeno v procentech. Ukazatel umožní sledovat a porovnat jak jednotlivé měsíce, tak i jednotlivé komodity. Dále bude na základě průměru tohoto indexu za kalendářní a hospodářský rok posouzeno, zda v souvislosti s možností obchodu na trhu EU se relativní cenové rozdíly mezi kraji zvyšují, či zda se trh stabilizuje. Je vypočtena průměrná cena komodit za celé sledované období a srovnáním její výše stanoveno absolutní pořadí krajů. Nejvyšší cena má hodnocení 13 a dále sestupně až k 1. Pokud kraj nemá cenu zveřejněnou není hodnocen, takže do průměrného pořadí vstupuje s nižším počtem komodit. Vztažením každé měsíční ceny v kraji k průměru krajů v daném měsíci dostaneme relativní poměr krajské ceny k průměrné ceně komodity za celou oblast. Jak pořadí, tak i cenové indexy lze pak sečíst a utvořit si představu o úrovni realizace podstatné části zemědělské produkce v třídění podle krajů. Pro jednotlivé kraje jsou v textu i tabulkách použity následující zkratky: Středočeský (SČ), Jihočeský (JČ), Plzeňský (PZ), Karlovarský (KV), Ústecký (Ú), Liberecký (LI), Královéhradecký (HK), Pardubický (P), Vysočina (VY), Jihomoravský (JM). Olomoucký (O), Zlínský (Z) a Moravskoslezský (MS). Výsledky analýzy Pšenice potravinářská je komoditou pravidelně realizovanou v 7 krajích. S menší četností vstoupily do průměru kraje PZ, KV,VY, P a MS, bez hodnocení pak je kraj LI. Průměrná cena dosáhla za celé období 3257,- Kč za tunu s maximem 4604 v červnu 2004, potom vcelku plynule klesala na minimum 2558,- Kč v srpnu 2005 a od té doby bez větších výkyvů roste. Do konce období ale nedosáhla ceny z počátku sledovaného období.. Maximální rozdíl cen mezi kraji dosáhl hodnoty 1325,- Kč za tunu v dubnu roku 2006, což 481

3 představovalo 42 % průměrné ceny. Minimální rozdíl byl v červnu roku 2007 ve výši 151,- Kč, což je 3,66 % průměrné ceny. Změny ve směru ceny ( z růstu do poklesu a opačně) jsou u minimálních a maximálních cen téměř shodné, jen vyjímečně se stává, že při růstu maximální ceny začne minimální růst již o měsíc dříve. V zásadě lze tvrdit, že až do hospodářského roku 2005/06 a konce kalendářního roku 2006 se mezikrajské rozdíly v ceně zvyšovaly. Rok 2007 přináší pokles rozdílů a tím snižuje rozdíly za celý hospodářský rok 2006/07 proti předcházejícím dvěma. Nejlepší realizační ceny za potravinářskou pšenici dosahuje ZL kraj, když jeho cena byla 21x hodnocena jako nejvyšší. Nejnižší cenu dosáhl 7x kraj VY a 6x kraj JČ. Pšenice krmná je pravidelně prodávána v 8 krajích, s nižší četností ovlivňují průměr kraje Ú, LI, Z, MS, není hodnocen KV. Průměrná cena za celé období dosáhla výše 2730,- Kč za tunu s maximem 3716,- Kč v červnu Potom plynule klesala, asi se čtvrtletní stagnací na konci hospodářského roku 2004/05 až na hodnotu 2251,- Kč v listopadu Od té doby plynule roste. Do maxima. dosaženého na počátku sledovaného období ji ale v červenci 2007 stále chybělo 280,- Kč. Mezikrajský maximální rozdíl činil 923,-Kč v červnu roku 2004, což bylo 24,8 % v té době dosažené průměrné ceny. Ještě vyšší byl relativní rozdíl v červnu roku 2005, kdy přesáhl čtvrtinu průměrné ceny, při její nízké úrovni ale činil absolutně jen 616,- Kč za tunu. Minimální rozdíl ve výši 226,- Kč byl dosažen v květnu Změny ve směru ceny nejsou již tak jednoznačně stejné jako u pšenice potravinářské. Především maximální cena je na své rostoucí větvi přerušována často poklesy, s trváním zpravidla 2, někdy až 3 měsíce. Mezikrajské rozdíly klesaly až do roku 2006, v roce 2007 se opět zvyšují. U krmné pšenice bylo také lineární regresní funkcí s nízkou těsností závislosti, ale průkaznými parametry potvrzeno, že vzroste-li průměrná cena o 100,- Kč, zvýší se rozdíl mezi kraji o 20,- Kč za tunu. Nejvyšší průměrnou cenu za krmnou pšenici dosáhl kraj KV (má ale pouze 2 realizace), následovaný krajem JM s pravidelnou realizací. Nejčastěji dosáhly maximální cenu kraje MS a SČ, za nejnižší cenu pak realizují nejčastěji zemědělské podniky v kraji O. Ječmen sladovnický je pravidelně celoročně obchodován pouze ve 4 krajích (SČ, Ú, JM, O), s četností více jak polovina řady vstupuje pak do průměru dalších 7 krajů. Ceny nejsou zaznamenány v kraji KV a LI. Byl obchodován za průměrnou cenu 3513,- Kč za tunu s maximem ve výši 4268,- Kč v dubnu 2007 a minimální cenou 2979,- Kč v srpnu Maximální cenový rozdíl překračuje nepatrně 18 % průměrné měsíční ceny a soustřeďuje se na konec hospodářských let. Minimální rozdíl pak je 52,- Kč za tunu, což je 1,6 % průměrné měsíční ceny. Průběh minimální ceny je plynulý pokles až do srpna 2005, následovaný plynulým růstem. Naproti tomu maximální cena je při poklesu často přerušována dvou až tříměsíčním růstem představujícím až 300,- Kč za tunu. Obdobně se chová i na úseku růstu, kdy především na přelomu hospodářských let klesá. V tomto období se do pozice kraje s nejvyšší cenou dostávají zpravidla kraje, pro něž není produkce sladovnických ječmenů typická. Změny v ceně jsou daleko častější než u obou užitkových směrů pšenic. Nejčastěji má realizační cenu nejnižší kraj Ú a VY (oba 8x), nejvyšší cenu dosahuje nejčastěji MS kraj, následovaný Zlínským. Brambory konzumní jsou pravidelně realizovány ve 4 krajích (SČ,JČ, HK a VY), v 6 krajích pak není uvedena cena ani jednou. Zejména roky 2006 a 2007 ukazují, že dostatečnou produkci na celoroční realizaci měl pouze kraj VY. Nízká úroveň produkce se projevuje i v růstu cen, které jsou na konci hodnoceného období i více než dvojnásobné ve srovnání s rokem Průměrná realizační cena za celé období je 4417,- Kč s minimem 2262,- Kč v prosinci roku 2005 a maximem 7863,- Kč za tunu v březnu Trh brambor je rozkolísaný, jen s velmi nízkou tendencí ke stabilitě. Největší cenový rozdíl mezi kraji činí 3157,- Kč v květnu letošního roku, což je 41 % průměrně dosažené ceny za tento měsíc, při prodeji ve všech 4 krajích. Rozdíly větší než čtvrtina průměrné měsíční ceny byl zjištěn za celé období celkem 12x, více jak třetina ceny pak 9x. Nejmenší cenový rozdíl činil 118,- Kč za tunu tj. 482

4 2,8 % z měsíčního průměru v květnu 2006, kdy brambory prodávaly ještě 3 kraje. Maximální a minimální cena se pohybuje v zásadě stejným směrem, po počátečním poklesu po sklizni roku 2004 a stagnaci ceny po sklizni v roce 2005 prakticky od ledna 2006 plynule roste. Také u brambor se potvrdila závislost, která říká, že s růstem ceny o 100,- Kč za tunu se mezikrajský cenový rozdíl zvyšuje o 18,- Kč na tunu. Býci jateční tř.a je komodita pravidelně realizovaná v 8 krajích, ceny nejsou uvedeny za kraje KV a LI, s menší četností pak vstupuje do průměru i kraj MS. Průměrná realizační cena dosáhla 40934,- Kč za tunu ž.hm. s minimem 37567,- Kč v červnu 2004 a maximem 42854,- Kč v květnu Největší cenový rozdíl činil 4434,- Kč, což je 10,9 % z průměrné ceny za leden Více jak 10-ti procentního rozdílu ale bylo dosaženo pouze 3x. Minimální mezikrajský rozdíl byl 1369,- Kč což je 3,3 % z průměrné ceny za květen Trh hovězího masa v komoditě býci jateční tř. A jeví zřetelně tendence ke stabilitě spojené s poklesem ceny na úroveň mezi 40 až 41 tis. Kč, které se přibližují maximální ceny odshora a minimální odzdola. U uvedené komodity je zajímavé sledovat změny v ceně na konci pastevního období, kdy řada chovatelů chce svoji produkci prodat. Ve všech sledovaných letech pouze ve 3 případech z 26 možných se cena zvýšila v listopadu proti říjnu o více jak 1000,- Kč za tunu v dalších 3 případech pak zvýšení činilo do 500,- Kč za tunu. Lze-li hovořit o tendenci, ctí ji pouze Pardubický kraj. Naopak v 10 případech se cena v tomto období snížila o více jak 500,- Kč, ve zbytku klesla méně. Nejčetnější prodeje za nejnižší cenu má kraj Ú (8x), těsně následovaný krajem O (7x). Za nejvyšší cenu jsou jateční býci tř. A v 22 měsících z 38 prodávány v kraji P. Krávy jatečné tř.a jsou pravidelně každý měsíc realizovány v 10 krajích, do průměru nevstupuje pouze kraj KV. Produkce byla realizována za průměrnou cenu 26575,- Kč za tunu ž.hm. s minimem v červnu 2004, které činilo 22117,- Kč. Maxima dosáhla cena v září 2005 při průměrné hodnotě 28700,- Kč. Nejvyšší mezikrajský rozdíl dosáhl 4392,- Kč což bylo 16 % z průměrné ceny v červenci Ještě o 1 % většího relativního rozdílu bylo dosaženo při nižší cenové hladině v září Cenová hladina této komodity, jako druhé hlavní části zdrojů hovězího masa je daleko více rozkolísaná než cena jatečných býků Relativní cenový rozdíl je ve 20 měsících vyšší než 10 % průměrné měsíční ceny, ve 3 případech pak překračuje 15 %. Na jejím kolísání se významně podílí cenový vývoj v druhé polovině roku V roce 2007 mezikrajské rozdíly klesají, ale interval mezi maximální a minimální cenou je ve srovnání s kategorií býci nižší o max 500,- Kč, při rozdílu v cenách za tunu v rozmezí 12 až 13 tis. Kč. Nesleduje velmi často ani jeho dlouhodobější tendence k růstu resp. poklesu. Stejně se chovají všechny 3 skupiny sledovaných cenových úrovní. Především klesající větev ceny je často přerušována růstem po dobu 1 až dvou měsíců s cenovými rozdíly přesahujícími i 500,- Kč. Za nejnižší cenu jsou jatečné krávy tř. A nejčastěji prodávány v kraji MS (12x), nejvyšší realizační cenu má nejčastěji kraj JČ (12x), následovaný krajem P (9x). Prasata jatečná tř. I jsou pravidelně realizována ve 12 krajích a i kraj KV má vyšší počet údajů než v ostatních komoditách. Jejich průměrná cena dosáhla 31691,-Kč za tunu živé hmotnosti s maximem ve výši 37100,- v říjnu Minimální průměrná cena činila a bylo jí dosaženo v dubnu Největší rozdíly mezi kraji byly zaznamenány v srpnu 2006 na konci rostoucí větve všech tří cenových hladin Představovaly 4697,- Kč, což bylo 14 % měsíční průměrné ceny. Naopak minimálního rozdílu ve výši 893,- Kč, což jsou 3 % průměru bylo dosaženo v březnu Trh vepřového masa, přesto, že zaznamenal 15 x překročení rozdílu v ceně větší než 5 % jeví tendenci ke stabilitě velmi zřetelně. Maximální a minimální ceny mění směr zpravidla ve stejném měsíci, v letech 2005 až 2007 lze vidět, že cena roste pravidelně v období od května do července včetně. Za nejnižší ceny je nejčastěji realizována produkce v kraji Ú (9x), následována pěti četnostmi v krajích KV, JČ a VY. Naopak nejvyšší cenu dosahuje nejčastěji kraj LI (14x) a O (9x). 483

5 Mléko je jedinou komoditou pravidelně realizovanou ve všech krajích. Jeho průměrná cena za celé sledované období je 8,011 Kč za litr s minimem ve výši 7,652 Kč v září Maximální cena v dubnu 2005 dosáhla hodnoty 8,357 Kč. Jde o komoditu s pravidelným poklesem cen v období od května do srpna, který byl porušen pouze trendem minimální ceny v roce Ceny mléka rostly do března 2005, od té doby, s mírným výkyvem u všech cenových hladin v druhé polovině roku 2006, klesají. Trh mléka patří po celé sledované období z hlediska mezikrajských rozdílů k nejstabilnějším. Největší rozdíl v cenách činil 0,55 Kč za litr, což bylo 7,1 % z ceny za listopad Nejmenší rozdíl byl pak 0,27 Kč, tj. 3,54 % z ceny v srpnu Oba body jsou velmi blízko období s nejnižší cenou a výkyv způsobil výrazný růst maximální ceny o 0,30 Kč za litr, když minimální cena ještě dále klesala a pak rostla velmi pomalu. Na růstu rozdílu se podílely v pozici nejnižší ceny zcela vyjímečně kraj VY, nejvyšší cenu pak prudce zvýšil kraj LI. Nejnižší cena byla ale nejčastěji placena v kraji MS (29x), LI kraj měl nejvyšší cenu 9x, v četnosti pak těsně následovaný krajem P (8x). Diskuse a závěr Po vstupu ČR do EU se i v oblasti zemědělských komodit dal očekávat dopad do cen jednotlivých produktů. Společný trh je charakterizován obecně jako trh s převahou nabídky, prakticky ve všech sledovaných komoditách. To by mělo vést k tomu, že ceny v ČR začnou kopírovat výši i trendy platné v EU nebo minimálně u jejich nejbližších sousedů, odkud lze část produkce dovážet nebo kam ji lze vyvážet. Ve své podstatě by to mělo mít za následek pokles v rozdílu cen i uvnitř ČR. Uvedenou situaci zcela zřetelně potvrzuje cenový vývoj komodit ŽV, především býci jateční a krávy jatečné s tendencí ceny k růstu a prasata jatečná s tendencí poklesu cen. Trh mléka má relativní mezikrajské rozdíly sice nejmenší, ale při poklesu ceny, ačkoliv má menší absolutní diference, tak relativní diference spíše rostou, tj. jeví známky trhu s nedostatečnou nabídkou, kde surovina je získávána za vyšší cenu. Naprosto jiná je situace v oblasti komodit RV. Jako trh s jednoznačnou převahou poptávky se jeví trh brambor. Jeho slabá organizovanost vede při růstu ceny i ke stále větším cenovým rozdílům. Stav sice může krátkodobě vyhovovat i méně efektivním producentům, ale růst CZV se promítá až do spotřebitelských cen. Brambory se tím dostávají do nevýhodné cenové relace vůči svým substitutům a odvětví tím, že krátkodobě realizuje nepřiměřený zisk likviduje samo sebe v malém objemu produkce celkem. Obdobné známky neklidu na trhu, i když při nižších relativních diferencích ale jeví i ječmen sladovnický a o něco více i pšenice potravinářská. Obě komodity vyžadují pro dosažení kvality řádnou rajonizaci. Ta se promítá do pořadí krajů, kde typické oblasti dosahují nadprůměrných cen a to opět častěji u ječmene než u pšenice. K poklesu mezikrajských rozdílů dochází pouze u krmné pšenice, i když rozdíly jsou stále ze všech obilovin nejvyšší. U komodit, kde se potvrdil vztah, že při růstu ceny diference rostou (brambory, pšenice krmná) lze tvrdit, že subjekty trhu nemají sílu resp. ochotu ctít aktuální cenové signály trhu. S Č 1 99,1 2 99,0 3 98,6 Tab.č.1 Pořadí krajů podle relativního poměru měsíční ceny k průměrné ceně J P K Ú LI H P V J O Z M Č Z V K Y M S ,,3,9 0,6,0,8,6,6,2 2,3 05, ,,6,1,7,3,2,3,9 0,1,7 6, ,7,1,6 1,8,1,4,7 1,3 01,5 3,6 484

6 ,4 7,9 4,5,7,5 0,3 6, ,,5,8 0,4,1 1,8 2,9,5 0,5,9 00, ,,4 3,6 2,3,1 1,4 2,6,8,6 0,0,7 8, ,2,2,4,4,8 1,7 0,1 0,0,1 09 1,1 00,0 0, ,,8 0,5 1,3 1,0 0,4 1,3 1,6 1,0,1,3,9 9,1 6 O bil,9,2,1 0,6,8,3,9,0,0,3,7 01,1 0,5 R V,0 1,4,1 0,6,8,3 1,1,2,8,3 2,4 01,1 4,6 Ž , V,6 0,8 0,9,2,1 1,5 1,5 0,9,8,9,4 9,4 7 Ce l.,7 1,1 0,0,7,7 0,2 1,3,6,9,7 0,9 00,1 1,2 P č. Z uvedené tabulky je zřejmé, že mezi kraji je především v oblasti komodit rostlinné výroby cenová diference stále dost vysoká. Nejvyšší ceny za svoji produkci realizovaly v posledních 3 letech zemědělské podniky Královéhradeckého kraje, nejnižší ceny byly pak dosaženy v Ústeckém kraji. Použitá literatura Indexy cen zemědělských výrobců, průmyslových výrobců a spotřebitelských cen potravinářského zboží, ČSÚ Praha, kód publikace dle měsíců a let Adresa autora/ů: Ing. Jarmila Peterová, CSc. ČZU, PEF, Katedra zemědělské ekonomiky IČO: , DIČ: CZ Kamýcká 129, Praha 6 - Suchdol ČR Tel/fax: petrova@pef.czu.cz 485