Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Transkript

1 Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz

2 Funkce peněz 1. prostředek směny 2. jednotka zúčtování 3. uchovatel hodnoty 2

3 Měnové systémy problém různých národních měn až do 70. let 19. století existovaly: zlatý standard (zaštiťovala Velká Británie) stříbrný standard (Německo, Holandsko, Skandinávie, Latinská Amerika a Orient) bimetalistický systém (Francie, USA) Latinská mincovní unie (1865) Francie, Belgie, Švýcarsko, Itálie nesměnitelné papírové bankovky (Rusko, Rakousko-Uhersko, Itálie a Řecko) 3

4 Zavedení zlatého standardu Německo po Prusko-francouzské válce zavedlo zlatou marku příliv stříbra do Francie inflace přechod Francie na zlatý standard nová naleziště stříbra inflace 1874 Holandsko, vzápětí Norsko, Švédsko, Dánsko 1873 USA, ale 1878 návrat bimetalismu 1892 Rakousko-Uhersko 1897 Rusko, Japonsko zemí 4

5 Teorie zlatého standardu podmínky fungování: 1. pevně určený obsah zlata, tzv. par 2. povinnost monetární autority vyměnit domácí měnu za zlato 3. možnost neomezeně dovážet a vyvážet zlato 4. nesměla být prováděna sterilizace přílivu zlata základem je Humův zákon (vyrovnání množství zlata mezi zeměmi) a mechanismus úrokových měr automatické dosahování rovnováhy 5

6 Humův zákon vývoz > dovoz příliv zlata vzestup cen domácího trhu zvýhodnění dovozu a znevýhodnění vývozu dovoz > vývoz odliv peněz (zlata) ze země pokles cen 6

7 Mechanismus úrokových měr deficitní platební bilance pokles množství zlata v zemi růst úrokových měr růst zahraničních investic zlepšení platební bilance 7

8 Praktické fungování zlatého standardu rozpory proti teorii: centrální banky udžovaly zásobu zlata a tak ovlivňovaly cenovou hladinu zásobu zlata země mohly ovlivnit půjčkami na velikost zlatých rezerv měla platební bilance malý vliv úloha Velké Británie a libry mezi léty bylo 60 % svět. obchodu realizováno v librách závislost na stabilitě libry nesobeckost Velké Británie pozice Londýna jako obchodního i finančního centra 8

9 Období po I. světové válce úpěnlivá snaha o návrat zlatého standardu, jenže: země i jejich měny byly válkou oslabené (výrazné znehodnocení oproti dolaru) cenové hladiny zemí se vyvíjely značně odlišně neznalost fungování zlatého standardu - chyběla velmoc situace: USA návrat ke zlatému standardu převálečná parita - Velká Británie, Švýcarsko, Holandsko (striktrní deflační politika) nová měna Rakousko, Maďarsko, Polsko, Německo, Rusko devalvace měny - Francie (20 %), Belgie (14,3 %), Itálie (25 %) dvě rozdílné podoby - st.. zlatého slitku a zlaté devizy 9

10 1. Standard zlatého slitku limitovaná možnost směny peněz za zlato - určení minimálního množství nutného ke směně důvody - země s limitovanou zásobou zlata tak omezovaly jeho užití pro vnitřní účely ve prospěch mezinárodních transakcí 10

11 2. Standard zlaté devizy ještě větší omezení než předchozí systém měny zúčastněných zemí udržovaly pevný kurz k měnám, kter za zlato nějakou formou směnitelné byly počátek již v 19. století důvody - země, které neměly žádné nebo jen minimální množství zlatých rezerv a tak nemohly připoutat svou měnu ke zlatu 11

12 Kolaps systému nešlo o čistý standard, ale o modifikovaný zvýšení držení deviz jako rezerv pyramidový efekt - devalvovala měna, snížila se hodnota rezerv dalších zemí většina měn byla nadhodnocena (např. Velká Británie) či podhodnocena (např. Francie) zlato proudilo do zemí, které ho nepotřebovaly (rezervy USA 4 mld. dolarů, závazky jen 0,6 mld. dolarů) připojeno 39 zemí 12

13 Kolaps systému Velká krize rychlý kolaps systému útěk od všech forem zlatého standardu postupný zánik atributů systému: směnitelnost měn za zlato volná ražba mincí možnost vývozu zlata zlato bylo staženo z peněžního oběhu a nadále používáno jako mezinárodní rezervní měna 13

14 Kolaps systému léta roztočil se kolotoč devalvací a odvetných devalvací omezení na straně dovozu propad mezinárodního obchodu na 30 % předkrizového stavu vznik měnových bloků 14

15 Konference v Bretton-Woods červenec 1944 USA vypracovali tzv. Whiteův plán, Velká Británie Keynesův plán kompromis ustanovní Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj nová situace - centrální ovlivňování mezinárodní spolupráce prostřednictvím nadstátních finančních institucí pád Bretton-Woodu v 70. letech - konec směnitelnosti za zlato 15

16 Soudobé peníze 1. hotovostní peníze mince bankovky, event. státovky 2. depozitní peníze charakteristická forma soudobých peněz, jasně převažuje různý stupeň likvidity: 1. na požádání (na viděnou, šekovatelné vklady) 2. termínovaná za peníze se považují i některé druhy cenných papírů 16

17 Definice peněz užší pojetí: peníze jsou to, co je všeobecně používáno při placení za zboží a služby (hotovost + depozita na požádání) širší pojetí: v úvahu bereme i méně likvidní formy rozlišujeme peněžní agregáty: agregát M0 = oběživo agregát M1 = oběživo a bankovní depozita na požádání agregát M2 = M1 + tzv. malá termínovaná depozita (termínovaná depozita do určité výše) agregát M3 = M2 + tzv. velká termínovaná depozita 17

18 Vývoj peněžních agregátů v ČR ( ) 3 000! 2 500! 2 000! 1 500! 1 000! M0! M1! M2! M3! 500! 0! 2002! 2003! 2004! 2005! 2006! 2007! 2008! 18

19 Vývoj peněžního agregátu M1 v ČR ! 1 600! 1 400! 1 200! 1 000! 800! 600! jednodenní vklady! oběživo! 400! 200! 0! 2002! 2003! 2004! 2005! 2006! 2007! 2008! 19

20 Vývoj peněžního agregátu M2 v ČR ! 2 500! 2 000! 1 500! 1 000! vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců! vklady s dohodnutou splatností do 2 let! 500! M1! 0! 2002! 2003! 2004! 2005! 2006! 2007! 2008! 20

21 Vývoj peněžního agregátu M3 v ČR ! 2 500! 2 000! 1 500! dluhové cenné papíry do 2 let! podílové listy/akcie FPT! repo operace! 1 000! 500! M2! 0! 2002! 2003! 2004! 2005! 2006! 2007! 2008! 21

22 Vývoj peněžního agregátu M3 v ČR ! 2 600! 2 400! 2 200! 2 000! 1 800! dluhové cenné papíry do 2 let! podílové listy/akcie FPT! repo operace! 1 600! M2! 1 400! 1 200! 2002! 2003! 2004! 2005! 2006! 2007! 2008! 22

23 Poptávka a nabídka po penězích peníze poptáváme proto, abychom je drželi nabízené množství peněz se musí rovnat tomu množství, které subjekty skutečně drží nabízené množství peněz se nemusí rovnat množství poptávanému poptávka po penězích vyjadřuje množství, které při dané cené jsou subjetky ochotny držet držba peněz je spojena s náklady držby (obětovaný úrok nebo zisk) 23

24 Poptávka po penězích motivy držby peněz: 1. transakční motiv 2. opatrnostní motiv 3. spekulační motiv složky poptávky po penězích 1. transakční poptávka 2. majetková poptávka 24

25 Poptávka po penězích i E i E D M1 D M D M2 M E2 M E M E1 M 25

26 Poptávka po penězích posun poptávky po penězích způsobí růst či pokles reálného HDP růst či pokles cenové hladiny další faktory (např. změny v oblasti platebního styku, růst počtu samostatnc podnikových subjektů v ekonomice 26

27 Rovnice směny popisuje vztahy výkonu ekonomiky a množstvím peněz (Fisherova rovnice) z rovnice plyne, že rychlost oběhu peněz v ekonomice určíme vydělením nominálního produktu množstvím peněz cenová hladina je závislá P Y = M V přímo úměrně na množství peněz a rychlosti jejich obratu nepřímo úměrně na objemu dosaženého produktu klasická kvantitativní teorie peněz - cenová hladina je přímo úměrná peněžní zásobě v ekonomice 27

28 Děkuji za pozornost