PSYCHOLOGIE V PRAXI - DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ORGANIZACÍ POSKYTUJÍCÍCH SOCIÁLNÍ SLUŽBY, CZ.1.07/3.2.13/ KOMUNIKACE. Ing.
|
|
- Štefan Král
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 PSYCHOLOGIE V PRAXI - DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ORGANIZACÍ POSKYTUJÍCÍCH SOCIÁLNÍ SLUŽBY, CZ.1.07/3.2.13/ KOMUNIKACE Ing. Renata Kasalová K K
2 KOMUNIKACE Ing. Renata Kasalová PSYCHOLOGIE V PRAXI DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ORGANIZACÍ POSKYTUJÍCÍCH SOCIÁLNÍ SLUŽBY, CZ.1.07/3.2.13/
3 OBSAH 1 Komunikace Komunikace jako prostředek výměny informací mezi lidmi Komunikační proces Komunikační šum Zpětná vazba Styly komunikace 7 2 Neverbální komunikace Dělení neverbální komunikace Vizika Mimika Gestika Kinezika Posturologie Haptika Proxemika 16 3 Verbální komunikace Paralingvistika Rozhovor Typy rozhovoru Nejčastější překážky rozhovoru Aktivní naslouchání 22 4 Bariéry efektivní komunikace Nesrozumitelnost vyjadřování Příliš zřejmá snaha o zmanipulování druhého Falešná argumentace Narušování interpersonálních zón Nevhodné používání neverbálních prostředků Negativní osobnost Funkční poruchy hlasu Funkční poruchy hlasu neurotického charakteru Funkční poruchy vyplývající z nadměrného zatěžování hlasu Absence psychopřestávek Neschopnost naslouchat druhým Mezigenerační změny slovníku 26 5 Typy komunikačního chování Pasivní chování Agresivní chování Manipulativní chování Asertivní chování Reakce zpětnou vazbou 30 2
4 5.4.2 Vyjádření a přijetí komplimentu Asertivní NE Obehraná gramofonová deska Žádost o laskavost Souhlas Negativní dotazování Negativní aserce 33 6 Komunikace s klienty v sociálních službách 34 7 Komunikace s lidmi s postižením 38 8 Použité zdroje 44 3
5 1 KOMUNIKACE Každý den se setkáváme s lidmi, jsme v kontaktu se zvířaty, obklopuje nás příroda. Každý den hovoříme, nasloucháme, jednáme. Každý den se snažíme o porozumění, tedy o pochopení významu toho, co sdělujeme a je nám sdělováno. Abychom toho mohli dosáhnout, je třeba vnímat, cítit, naslouchat, rozmlouvat a vyjadřovat se tak, aby nám naše okolí dobře rozumělo (Janáčková, 2009). V současné době hovoříme o informační společnosti. Tato společnost je charakteristická tím, že kvalita života, perspektiva sociálních změn a ekonomického rozvoje závisí v rostoucí míře na informacích. Informace mají dnes stejnou úlohu, jakou měla energie v industriální společnosti (Vymětal, 2008). Komunikace má v českém jazyce tři hlavní významy: 1) výměna informací mezi lidmi, mezi živočichy, mezi neživými mechanizmy, v informatice, 2) veřejná doprava, veřejné spojení letecká, železniční, vodní, silniční, telekomunikační aj., 3) prostor vymezený pro spojení dopravními prostředky, respektive dopravní cesta (Vymětal, 2008). Funkce komunikace: 1) Informativní (předávání dat, znalostí, ). 2) Poznávací (získávání vědomostí). 3) Instruktivní (informace s doplněním vysvětlení postupu, návodu). 4) Socializační a společensky integrující. 5) Vzdělávací a výchovná (souhrn funkce informativní, instruktivní a poznávací). 6) Osobní identity (ujasnění si svého já). 7) Přesvědčovací (měnění postojů, názorů, hodnocení). 8) Posilující a motivující. 9) Zábavná (pocit pohody, uvolnění, radosti). 10) Úniková (odreagování se komunikací od starostí, od shonu, deprese). 1.1 KOMUNIKACE JAKO PROSTŘEDEK VÝMĚNY INFORMACÍ MEZI LIDMI Slovo komunikace vzniklo z latinského communicare a znamená: radit se s někým, dorozumívat se, styk, souvislost, spojení. Obecná definice komunikace neexistuje. Jednotliví autoři definují komunikaci dle svého zaměření. V širším slova smyslu se tento po- 4
6 jem netýká pouze výměny informací mezi lidmi, ale týká se i výměny informací mezi živými a neživými organizmy (člověk člověk, člověk zvíře, člověk příroda, člověk světlo semaforu, teplota v místnosti termostatický ventil). Schopnost a tendence sdělovat určité informace není specificky lidská, nacházíme ji i u zvířat. Živočichové mezi sebou komunikují pomocí poměrně malého počtu zvuků a pomocí výrazu (opice), pomocí pachů a dotyků tykadel (mravenci), pomocí tance, pachů, zvuků (včely). Obsahem sdělení jsou základní informace o potravě, jejím směru, vzdálenosti a blížícím se nebezpečí. V případě komunikace mezi lidmi hovoříme o sociální komunikaci. Přirozeným východiskem sociální komunikace je komunikace meziosobní. Spočívá v tom, že člověk sděluje něco o něčem druhému člověku. Je zároveň aktem individuálním i společenským. Individuálním aktem je proto, že vzniká z podnětu nebo záměru jedné osoby. Společenským aktem je proto, že zahrnuje nejméně dvě osoby (Vymětal, 2008; Čížková, 2001). Aby osoba vyslovující myšlenku měla úspěch, musí volit odpovídající prostředky vůči příjemci sdělení. Vyslovit myšlenku lze přímo nebo zprostředkovaně, třeba prostřednictvím některého média. Obsahem tohoto textu bude především komunikace přímá, která má tu výhodu, že lze sledovat reakce partnera, míru jeho pochopení, souhlasu, či naopak odmítavého postoje. U přímé komunikace je dobré odhadnout věk komunikačního partnera, znát vzdělání, jeho temperament, charakterové rysy, zájmy, koníčky, vztah k politice, což jsou faktory, které ovlivňují volbu komunikačních prostředků (Pech, 2009). Každý projev má dvě stránky: obsahovou a formální. Může se zdát, že prioritní v každém sdělení je obsah, ale formou komunikace se dá mnohé pokazit nebo naopak vylepšit. Pech (2009) uvádí, že z celkového dojmu našeho projevu nejméně ovlivňuje posluchače podstata sdělení tvořená slovy (necelých 10 %), daleko více působí hlas (kolem 35 %) a dominují neverbální projevy (přibližně 55 %). Sociální komunikaci je možné rozdělit na tři základní druhy: Ústní rozhovor, porada, diskuze, výuka, dotazování, vysvětlování. Písemnou dopis, , poznámka, zpráva, manuál, zápis. Vizuální diagram, graf, tabulka, diapozitiv, fotografie, videozáznam aj. Z hlediska použití komunikačních prostředků se komunikace dělí na: Verbální mluvení, komunikace slovem (je specificky lidskou formou komunikace). Mluvit se člověk učí od malička. Tříleté dítě řekne za den i slov, a přece obsah sdělení tohoto 5
7 dítěte druhému jedinci je malý. Teprve zařazení slov do vět dává slovu jeho úplnější a přesnější význam i pro jiného člověka, na rozdíl od jednoslovného sdělení malého dítěte, které se slovem dožaduje zpravidla uspokojení jen nějaké své potřeby. Neverbání mimoslovní komunikace, komunikace tělem a pomocí smyslů. Realizovanou činy a skutky. Komunikační jednání je vždy zaměřeno na dosažení předpokládaného cíle. Podle Pecha (2009) je základním cílem každé komunikace sdělit někomu nějakou myšlenku, vyjádřit názor, popřípadě přesvědčit svého komunikačního partnera o správnosti vlastních postojů. Podle Vymětala (2008) cílem komunikace může být: Výměna informací změny vlastní nebo partnerovy informovanosti, socializace, uspokojení individuálních potřeb znalostí, projev seberealizace, uznání, úcty, sounáležitosti, bezpečí apod. Ovlivňování chování lidí změna nebo utváření pocitů a psychického stavu skupiny lidí, řízení skupiny, udržování a rozvoj sociálních vztahů, i soudržnosti skupiny, zlepšování sociálního klimatu skupiny. Ovlivňování mezilidských vztahů mezi jedinci a k vlastní osobě vyjadřování sympatie nebo antipatie, ovlivňování skutečností, o nichž se komunikuje, společenské situace, zajištění fungování společnosti, komunikace mezi různými institucemi, zajišťování životnosti jazyka. Základní komunikační dovednosti: Poslouchání a naslouchání. Mluvení. Čtení, psaní. Vnímání neverbální komunikace. Nejvýznamnější časový prostor v komunikaci zaujímá poslouchání a naslouchání (až 53 %), následované čtením (17 %), mluvením (16 %) a psaním (14 %). 1.2 KOMUNIKAČNÍ PROCES Komunikační proces lze zaznamenat pomocí tzv. komunikačního modelu. Ten zaznamenává model přenosu sdělení (komuniké, zprávy, informace) ve formě signálu (řečového, akustického, optického, hmatového aj.) od odesílatele (vysílače, podavatele, komunikátora) k příjemci (přijímače, recipienta, posluchače). Odvysílané sdělení je zakódováno a prochází komunikačním médiem (kanálem), který je zatížen určitým komunikačním šumem, 6
8 k příjemci, který je dekóduje a pak na sdělení reaguje ve formě zpětné vazby. Úspěšným se proces stává tehdy, kdy příjemce po dekódování získá totéž sdělení, ze kterého vycházel odesílatel při jeho zakódování KOMUNIKAČNÍ ŠUM Za komunikační šum je považováno vše, co doprovází, narušuje a zkresluje komunikační proces. Deformuje podobu sdělení, znesnadňuje dekódování a způsobuje, že příjemce chápe sdělení v pozměněném obsahu, než jak je odesílatel zakódoval. Rozlišují se čtyři typy komunikačního šumu: Fyzické rušivé vlivy ze zdrojů mimo odesílatele (hluk prostředí, sluneční brýle). Fyziologické fyziologická omezení příjemce nebo odesílatele (vada zraku, sluchu, pocit hladu). Psychologické poznávací nebo mentální interference (extrémní emoce, předpojatost o odesílateli či příjemci). Sémantické rozdílně chápané významy (odlišné jazyky, slang a žargon, specializované termíny). Př. komunikačního šumu: závodník byl při kontrole naprosto čistý ZPĚTNÁ VAZBA Vzhledem k tomu, že ve většině případů je komunikace oboustranný proces, existuje tedy mezi odesílatelem a příjemcem zpětná vazba. Ta odesílateli sděluje, nakolik jeho sdělení bylo příjemcem přijato a porozuměno. V průběhu rozhovoru tedy zpravidla opakovaně dochází k přeměnám rolí mezi mluvčím a posluchačem. Charakter zpětné vazby závisí na druhu sdělení. Zpětná vazba může odesílatele sdělení informovat například o tom, že příjemce sdělení porozuměl, že bude reagovat požadovaným způsobem, že potřebuje další doplňující informace, že souhlasí, či nesouhlasí, zda sdělení vyvolalo očekávanou reakci (Vymětal, 2008). 1.3 STYLY KOMUNIKACE Komunikační styly jsou tříděny dle účelu komunikace a dle postavení komunikátorů. Při symetrickém postavení mají účastníci komunikace stejná práva, oproti tomu u asymetrického dochází k nerovnosti (učitel žák, nadřízený podřízený). Konvenční styl Tento styl se objevuje v situacích emočně silných (seznamování, svatba, kondolence, slavnostní večeře). Můžeme do této kategorie 7
9 zahrnout i pozdravy, poklony či lichotky. Cílem této komunikace je získat kontrolu nad svými emocemi, zabránit případným rozpakům a neztratit tvář. Dále také posílit soudržnost skupiny a usnadnit přechod z jedné životní etapy do druhé. Nacházet se zde můžete jak v pozici symetrie tak asymetrie. Obvyklá distance je 1,5 2 m, u rituálů a ceremoniálů může být tato distance různá. Jako citové projevy jsou zde nejčastěji využívány mírně pozitivní úsměvy. Konverzační styl K funkčním aspektům konverzačního stylu patří výměna informací, názorů, sebeprosazení a použití sounáležitosti. Nejčastějším účelem je však pobavení se (povídání si při jídle, společenské zábavy a hry, diskuze). Využívá se pozice symetrická s distancí 2 4 m, např. kolem stolu. Citové projevy jsou zpravidla pozitivní. Operativní styl Účelem tohoto stylu je především udržet kontrolu nad lidmi, uspokojování běžných potřeb, zvládání životního prostoru (jednání na úřadech, v obchodech, pracovní činnosti, prohlídka u lékaře). V tomto případě se jedná o pozici asymetrickou s distancí 2 5 m (výjimku tvoří profesionální doteky, při kterých distance klesá na 0 m). Důležité je v operativním stylu udržet neutrální citové projevy. Vyjednávací styl Vyjednávací styl se používá při řešení problému při rozdílných a vylučujících se zájmech či potřebách (rozvodové dohody, smlouvání při nákupu, jednání s únoscem, vyjednávání o pravidlech, domluva o dovolené). Pozice je v tomto případě symetrická s distancí 2,5 m a více (vzdálenost je závislá na počtu účastníků). Jedná se o vyjádření bez citových projevů, s neutrálním výrazem. Osobní, intimní styl Osobní, intimní styl se využívá v průběhu uspokojování základních životních potřeb a při ochraně a reprodukci života (bytostné rozmluvy, mazlení, erotika, sex, prudké hádky či fyzický střet). Již samotný název naznačuje, že distance je zde velmi nízká, zhruba 0 35 cm, pozice symetrická i asymetrická. Citové projevy bývají výrazné, ať už pozitivní či negativní. 8
10 2 NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Neverbální komunikace je proces dorozumívání se neslovními prostředky. V užším pojetí se hovoří o řeči těla. Jedná se tedy o získávání informací z celkových pohybů člověka, jeho gest, mimiky, činnosti očí, dotyků, zaujímání vzdálenosti apod. Člověk tedy sděluje informace, i když mlčí, a to prostřednictvím svého těla. V širším pojetí lze tento způsob komunikace chápat jako mimoslovní komunikaci, protože přenos informací je závislý i na faktorech, jako jsou například oblečení mluvčího (barevnost, sladěnost), jeho společenské chování, vůně, místo určené ke komunikaci. Neverbální komunikace je historicky starší, což je logické. Člověk se statisíce let dorozumíval posunky, mimikou obličeje, neartikulovanými zvuky a dokázal tím vyjádřit prakticky všechno, co potřeboval. I dnes neverbální neboli mimoslovní kontakty předchází těm, při kterých použijeme řeč (Vymětal, 2008; Pech, 2009). Je vědecky prokázáno, že v případě, kdy se člověk setká se sdělením, při kterém je neverbální složka v rozporu se složkou verbální, pak člověk uvěří neverbálním signálům s pětkrát vyšší pravděpodobností. Vypovídací schopnost neverbální komunikace je opravdu vysoká. Z neverbálního projevu může příjemce získat informace, které ani mluvčí nezamýšlel sdělit. V odborné literatuře se často vyskytuje, že úspěch komunikace závisí z 55 % na řeči těla, z 38 % na paralingvistice (hlasovém kontextu) a jen ze 7 % na obsahu verbálního projevu. 2.1 DĚLENÍ NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Existují různá třídění neverbálních prostředků komunikace. Nejčastěji se uvádí dělení dle J. Křivohlavého, který neverbální komunikaci dělí na: Proxemiku (sdělování funkce vzdálenosti vzájemného styku). Haptiku (sdělování funkce dotyky). Posturologii (sdělování funkce postoje a pozice celého těla). Kineziku (sdělování funkce pohybů). Gestiku (sdělování funkce kulturně standardizovaných pohybů, gest). Mimiku (sdělování funkce výrazů obličeje). Viziku (sdělování funkce kontaktů očima). Z hlediska významu řeči těla se největší důraz klade na neverbální projevy v oblasti obličeje a hlavy, protože tato část bývá posluchači nejvíce vnímána. Na druhém místě jsou pohyby rukou a paží, teprve pak až následují pohyby a pozice těla a nohou. 9
11 Důležité je posuzovat neverbální projevy společně, v různých situacích, shlucích a věnovat pozornost i celkovému vzhledu jednotlivce VIZIKA Jedná se o součást neverbální komunikace zabývající se sdělováním informací pohyby očí, očních víček, obočí, souvisejících svalů a očním kontaktem. Oči, délka očního kontaktu, pohyby očí, víček i obočí hrají v neverbální komunikaci velice výraznou roli a vypovídají o člověku nejvíce. Jen skutečný profesionál dokáže ovládat výraz očí a jejich pohyb tak, že nic nevyzradí o svých pocitech. Vzájemné signály vysílané očima hodnotí v průběhu komunikace obě strany (mluvčí i příjemce). Hodnotí se nejčastěji délka očního kontaktu, četnost pohledů, pohled přímo, úkosem, po očku, pootevření zornice aj. Tak například délka věnovaného pohledu partnerovi se sleduje především v situaci, kdy spolu hovoří partneři opačného pohlaví. Dlouhý pohled do očí protějšku se může stát výpovědí o vzedmutých sympatiích. Dívá-li se žena na muže nebo muž na ženu déle a směřuje-li pohled do očí, zpravidla to svědčí o zájmu (ovšem o druhou osobu a ne o to, co povídá). Způsob pohledu vypovídá mnohé o myšlenkách mluvčího. Janáčková (2009) rozeznává čtyři druhy zaměření pohledu. Obchodní pohled doprovází rozhovor, během kterého pohled příjemce opisuje pomyslný trojúhelník mezi levým a pravým okem partnera a středem čela. Člověk dívající se obchodním pohledem má probíhající rozhovor zcela pod kontrolou. Společenský pohled probíhá od pravého oka k levému a tvoří trojúhelník se spojnicí k ústům. Důvěrný pohled začíná opět u očí a trojúhelník pohledu se posouvá směrem dolů ke konkrétním místům na těle (př. k výstřihu), vyjadřuje důvěrný zájem o protějšek. Pohled úkosem daný pohled značí vždy nezájem a nepřátelství MIMIKA Z řeckého mimeomai - napodobovat, představovat. Mimikou je označováno vědomé vyjadřování výrazem tváře, způsobené stahy obličejových svalů, napínáním pokožky a pohyby hlavy. Mimikou lze demonstrovat to, co člověk právě prožívá. Mimické schopnosti člověka ve srovnání s jinými živočichy silně podporuje plochý obličej bez srsti i bohatá muskulatura. Na výrazu tváře se nejvíce podílejí oči a ústa, proto si je herci zvýrazňují maskováním. Také svraštěné čelo, přimhouřené oko, ohrnutý ret nebo nos jsou 10
12 jednoduché prostředky, jimiž rychle a úsporně vyjadřujeme své soudy a hodnocení. Mimické výrazy jsou kromě toho většinou nezávislé na kultuře a jazyku, takže mohou sloužit k dorozumívání i tam, kde si lidé jazykově nerozumějí. Ze základních emočních stavů lze z mimiky obličeje identifikovat: Radost X smutek. Spokojenost X nespokojenost. Štěstí X neštěstí. Zájem X nezájem. Překvapení X splnění očekávání. Strach X jistota. Klid X rozčilení, vztek. Vzhledem k různé pohyblivosti horní a dolní části obličeje se rozlišují dvě obličejové zóny. Jednu tvoří čelo, oči a nos. Druhou dolní polovina obličeje se rty. Z jednotlivých emocí lze k identifikaci využít: Strach oči. Štěstí nos, tváře, ústa, obočí. Smutek oči, obočí, čelo. Překvapení čelo, jakákoliv oblast tváře. Odpor, zklamání nos, tváře, ústa. Zlost čelo, obočí. Nejdůležitějším mimickým signálem je úsměv. Díky němu lze navodit přátelskou, vstřícnou atmosféru pro vzájemnou komunikaci. Pomocí úsměvu lze překonávat komunikační bariéry, odstranit vzájemná nedorozumění, chyby, trapasy aj. Užívání tohoto výrazového prostředku je pro vzájemnou komunikaci velice přínosné. Lidé a především pracovníci z pomáhajících profesí by si toho měli být vědomi a pracovat s ním při každé možné příležitosti. Úsměv usnadní navázání prvního kontaktu a vede i k navození atmosféry vzájemné důvěry. Přirozený úsměv vytváří typické vrásky kolem očí. Neupřímní lidé se usmívají pouze ústy. Čím více se člověk usmívá, tím lépe na něj ostatní lidé reagují. Ženy se usmívají častěji než muži. 5 typů úsměvů (Peasovi, 2008): 1) sevřené rty (tajemství, které nechce sdělit), 2) pokřivený úsměv (jízlivost, sarkasmus, hněv), 3) úsměv s pokleslou dolní čelistí (touha získat více voličských hlasů), 11
13 4) úsměv s pohledem směřujícím stranou vzhůru (hravost, tajnůstkářství, mladistvost) mají rádi u žen muži chtějí je chránit, př. princezna Diana, 5) úšklebek. Při čtení mimoslovní komunikace se však nelze spoléhat jen na výraz obličeje. Může sice poskytnout cenné informace, ale mnohé může být účelově předstírané. Problém například vzniká při komunikaci s osobami amerického typu, které ráno nasadí úsměv a mají ho jako svůj celodenní výraz až do doby uložení ke spánku. Jejich úsměv může sloužit jako snaha o odvedení pozornosti, mohou svým úsměvem vytvářet jakýsi nátlak na komunikačního partnera, aby vůči nim byl shovívavější, tolerantnější, když jsou takoví pohodáři a sympaťáci. Pokud se chceme orientovat podle řeči těla druhých lidí, pak si můžeme být jisti pouze tehdy, když jsou alespoň tři projevy mimoslovní komunikace v souladu (Vymětal, 2008; Pech, 2009) GESTIKA Základním prvkem gestiky jsou především pohyby prstů, ruku, nohou a hlavy, které doprovázejí verbální projev a jimiž při projevu přikládáme vědomky i nevědomky nějaký význam. Charakteristická je gestika především pro herce, tanečníky, mimy nebo dirigenty. Obecně lze říci, že gesta jsou průvodcem verbální komunikace. V řadě případů gesto obrazně naznačuje to, co by bylo možno říci slovem, ale co je přece jen srozumitelnější, když se to ukáže. Podle vypovídající schopnosti gest je lze podle Vymětala (2008) rozlišit do tří skupin: Gesta ilustrativní dokreslují v prostoru verbální výklad, ukazujeme jimi směr, vysvětlujeme, poukazujeme na růst, pokles, dělení, pochybnosti apod. Gesta regulační upozorňujeme jimi na něco nebo na někoho, ukazujeme na někoho prstem, hrozíme, vyvoláváme, tišíme, informujeme, pokyvujeme souhlasně hlavou. Gesta znaková vyjadřují zkrácenou neverbální formou určité sdělení, př. kruh palce a ukazováčku vše je OK, zvednutý palec je to výborné. Významná je i znaková řeč hluchoněmých s frekvencí 80 slov za minutu. Nadměrné používání gest zpravidla signalizuje zvýšené emoce, avšak podoba i četnost gest je ovlivňována kulturními vlivy, etiketou konkrétní země, etnickými vlivy. 12
14 2.1.4 KINEZIKA Kinezika pochází z řeckého kinemá - pohyb nebo kineim - pohybovati. Zabývá se pohyby těla, respektive pohybovou stránkou komunikace. Hodnotí spontánní pohyby těla nebo některých jeho částí v určitém prostoru a čase. Kinezika se zaměřuje především na pohyby celého těla člověka, způsob stání a chůzi. Pohyby z pohybů člověka lze usuzovat především na temperament a momentální emoční nebo fyzický stav. Pohyby lze hodnotit jako plynulé trhavé, pomalé rychlé, cílevědomé neuvědomělé, líné uspěchané aj. Způsob stání z pohybů člověka v kombinaci s jinými neverbálními signály lze odhadovat jeho momentální rozpoložení. Lze je hodnotit jako např. pevné, jisté, neklidné, uvolněné, strnulé aj. Chůze i na základě chůze je možné zjistit celou řadu informací o člověku. Z dynamiky chůze je možné vyčíst charakteristiku člověka (př. rychlé kroky směřující kupředu signalizují člověka se snahou vše stihnout, který je uhnaný, nervózní apod.). Každý člověk má svůj charakteristický způsob chůze, který i přes dočasnou změnu způsobenou například spěchem či dočasným fyzickým hendikepem přizpůsobí po čase svému běžnému rytmu POSTUROLOGIE Jak uvádí Vymětal (2008): posturologie je součástí řeči těla, která se zabývá držením těla, jeho napětím nebo uvolněním, náklony, polohou rukou, nohou, hlavy, směrem natočení těla a konfigurací všech jeho částí. Vychází ze základního poznatku, že lze nemluvit, ale nelze nezaujmout žádnou polohu těla a žádný postoj. Pro určité situace jsou fyzické postoje určovány kulturními konvencemi (např. stání v pozoru při státní hymně). Poloha, kterou člověk zaujímá, závisí také na situaci. Jinou polohu zaujímá člověk, když je sám, jinou v situaci, když se domnívá, že by mohl být někým viděn, případně když je ve společnosti druhého člověka nebo více lidí. Příkladem může být poměrně uvolněný posed dospívajícího děvčete v situaci, kdy je v místnosti sama (ohnutá záda, kolena od sebe, vpadlý hrudník, k sobě stažená ramena atp.), a v situaci, kdy je ve společnosti a dívá se na ni pohledný mladík (rovná záda, vypjatý hrudník, kolena u sebe, vypjatá ramena atp.). Polohy těla je důležité si všímat i při v rozhovoru dvou lidí. Zaujatá poloha naznačuje, zda a jak moc jde hovořícímu o to, o čem hovoří, a nakolik je pro něj důležité naslouchajícího přesvědčit a získat pro svůj názor. Poloha naslouchajícího zase naznačuje, do jaké míry ho 13
15 zajímá to, co partner říká, je-li stejného názoru, či dívá-li se na věc jinak. Jinou vzájemnou polohu zaujímají přátele, jinou znepřátelení sokové HAPTIKA Haptika se zabývá komunikací dotekem (hmatem). Jedná se o způsob sdělení, které se tlumočí bezprostředním tělesným kontaktem s druhým člověkem (např. podání ruky, poplácání po ramenou či zádech či nabídnutí rámě). Haptický kontakt bývá velice často ovlivněn kulturou, ze které dané osoby pochází. Dotýkání je typickým projevem přátelství, bezpečí a jistoty. Dotek je ve většině případů záležitostí intimní, přestože se při komunikaci využívají i formálně ustavené dotyky (př. podání ruky). Každý člověk má také svou vlastní hranici, jaké druhy doteku pro něj jsou v té které situaci přijatelné. Vymětal (2008) uvádí, že v rámci dotekové komunikace lze rozlišit tři doteková pásma na těle: Pásmo společenské doteky na rukou a pažích. Pásmo osobní a přátelské doteky v oblasti paží, ramen, vlasů a obličeje. Pásmo intimní dotek na kteroukoliv část těla. S doteky se velice často pracuje v rámci pomáhajících profesí. V některých profesích, jako je tomu například u lékaře, mají doteky smluvený či formalizovaný charakter. U jiných zase jejich užití záleží na situaci. Při komunikaci s vystrašeným dítětem je vhodné ho obejmout a ujistit ho tím, že je v bezpečí. V situaci, kdy jednáte s osobou po fyzickém napadení (hlavně u ženských obětí domácího násilí), je užití tělesného doteku na zvážení a spíše se v první fázi kontaktu nedoporučuje. Podání ruky Některé symboly neverbální komunikace používané v dnešní době měly kdysi jiný význam. Příkladem může být běžné podání rukou při pozdravu. Dnes se jedná o demonstraci toho, že ten, kdo ruku podává, považuje svůj protějšek za rovnocenný. Proto jako první podává ruku starší mladšímu, společensky významný nevýznamnému, žena muži a nadřízený podřízenému. V pravěku, kdy příslušníci lidského rodu hledali v pralesích cokoli k snědku a nepohrdli ani lidským masem, se patrně potkali takoví dva pralidé, shodou okolností právě nasycení a nemající potřebu lovit jeden druhého. Protože ještě neuměli použít slova, asi jeden z nich natáhl k druhému dlaň a dal mu tím najevo sdělení: Podívej, je prázdná, nic v ní není, nemám nepřátelské úmysly. Druhý nejspíš pochopil a udělal stejné gesto. Časem se uvedený akt zdokonalil o uchopení ruky a potřesení končetinami. Takto alespoň někteří psychologové vysvětlují vznik tohoto pozdravu (Pech, 2009). 14
16 Alan a Barbara Peasovi ve své knize Řeč těla (2008) uvádějí 8 nejhorších podání ruky: Leklá ryba: jedná se o velice nepříjemný dotek. Špatný pocit z uvedeného podání ruky je o to horší, je-li ruka studená a vlhká. Lidé spojují uvedené podání ruky se slabým charakterem. Přijímající uvedený signál zpravidla interpretuje jako nedostatek zájmu o setkání. Svěrák: styl tohoto podání ruky je velice oblíben mezi muži v podnikatelském prostředí. Odhaluje touhu dominovat a získat kontrolu nad vztahem, případně ukázat lidem, kde je jejich místo. Dlaň při podání ruky směřuje dolů, následuje prudké zatřesení dolů a dva nebo tři rázné zdvihy. Stisk je velice silný. Drtič kloubů: tento typ podání ruky se blíží tomu předchozímu, avšak na rozdíl od něj toto podání ruky zanechává nesmazatelné vzpomínky v mysli i na prstech oběti a imponuje pouze pachateli. Toto podání ruky je charakteristické pro silně agresivní osoby. Rovněž se vyskytuje v prostředí podnikání, proto se nedoporučuje ženám při obchodních kontaktech nosit prsteny na pravé ruce. Uchopení za konečky prstů: hlavním smyslem tohoto způsobu podání ruky je snaha udržet co největší, bezpečnou vzdálenost mezi komunikujícími partnery. Uchopení za konečky prstů značí malou sebedůvěru iniciátora podání ruky. Pevně napjatá paže: ruka podávaná s pevně napjatou paží je známkou agresivního přístupu. Cílem je udržení partnera mimo intimní prostor iniciátora. Často dané podání ruky používají lidé z venkova, kteří jsou zvyklí na větší intimní prostor. Trhač kloubů: toto podání ruky je popisováno jako energické popadení ruky příjemce s okamžitým prudkým přitažením k osobě iniciátora. Cílem je vtažení příjemce do vlastního prostoru. Uvedené vtažení osoby na vlastní území může znamenat tři věci. Za prvé jde o snahu zvýšit pocit vlastního bezpečí, kdy se člověk cítí bezpečně pouze ve svém vlastním prostoru. Za druhé může iniciátor pocházet z kultury, která klade menší požadavky na osobní prostor, za třetí chce iniciátor získat nad příjemcem kontrolu tím, že jej vyvede z rovnováhy. Téměř vždy je výsledkem tohoto podání ruky fyzická i psychická ztráta rovnováhy příjemce. Rukojeť pumpy: pumpující uchvátí ruku pumpovaného a zahájí sérii velice rychlých, energických a rytmických vertikálních zdvihů. Někteří pumpaři i po ukončení pumpování dále svírají ruku příjemce. Je zajímavé, že jen málo lidí se pokusí ruku odtáhnout. Holandské pohoštění: jde o typ podání ruky blížící se leklé rybě, je však na omak o něco tvrdší a méně vlhký. 15
17 2.1.7 PROXEMIKA Proxemika se zabývá posuzováním vzdálenosti mezi komunikujícími partnery. Všímá si jak vertikální vzdálenosti, tak i horizontální vzdálenosti. Snahou komunikujících partnerů je zaujetí takové vzdálenosti, která jim zaručuje pocit bezpečí. Vzdálenost, kterou mezi sebou hovořící jedinci zaujímají, závisí na jejich vzájemné znalosti. V případě, že se vidí poprvé nebo se znají velice málo, pak vzdálenost mezi nimi je větší, než když spolu hovoří dva známí, jejichž setkání je opakované. Také muži zaujímají kratší vzdálenosti než ženy. Proxemika rozděluje horizontální vzdálenost mezi komunikujícími do čtyř základních zón. Intimní zóna vymezena dotykem až do vzdálenosti 60 cm od komunikačního partnera. Do této zóny mají při komunikaci povolen vstup jen nejbližší osoby (intimní partner, členové rodiny, děti, domácí mazlíčci). Vniknutí do intimní zóny jedince osobou, která nespadá do okruhu nejbližších osob, zpravidla u jedince vyvolává nepříjemné pocity. Člověk má okamžitě tendenci zvýšit vzájemnou vzdálenost a od osoby odstoupit. V případě, že komunikující partner reaguje opětovným přiblížením a celý proces se opakuje, hovoříme o tzv. proxemickém tanci. Osobní zóna je vymezena vzdáleností od 60 cm do 2 metrů. V této zóně probíhá většina osobních setkání. Vzdálenost mezi komunikačními partnery umožňuje vzájemný dotyk, sledování ostatních neverbálních signálů (především mimických). Sociální zóna bývá vymezena vzdáleností od 2 do 10 metrů. V rámci této vzdálenosti probíhají zpravidla všechna obchodní, služební jednání. Při této vzdálenosti je možné vidět celou postavu komunikujícího partnera. Osoby vzájemně jednající se většinou znají, což vyvolává pocit psychického bezpečí. Veřejná zóna je vymezena vzdáleností nad 10 metrů. Lidé se již většinou neznají. Uvedené vzdálenosti jsou pouze orientační. Jsou totiž dány celou řadou faktorů záleží na temperamentu, národnosti apod. Vertikální vzdálenost se při komunikaci uplatňuje především v situacích, kdy komunikující partneři mají vzájemně odlišnou výšku. K vyrovnané komunikaci je důležité, aby oči komunikujících partnerů byly ve stejné výšce. Menší člověk se může při komunikaci s vyšším partnerem cítit v podřízené roli. V určitých situacích se však s vertikální vzdáleností pracuje cíleně. Příkladem aplikace vertikální proxemické vzdálenosti za účelem vytvoření statusu nadřazenosti je ředitelské křeslo vyšší než křesla ostatní nebo katedra vyučujícího, stupínek a podium. 16
18 3 VERBÁLNÍ KOMUNIKACE Verbální komunikací se rozumí vyjadřování pomocí slov prostřednictvím příslušného jazyka. Verbální komunikace dává komunikujícím možnost okamžité zpětné vazby, umožňuje identifikovat emoční stavy komunikačního partnera a jeho neverbální signály (jedná-li se o komunikaci face to face ). Úspěšná verbální komunikace závisí na použití vhodných slov. Vždy je potřeba přizpůsobit volbu slov svému komunikačnímu partneru. Jinak bude dospělý člověk hovořit s dítětem, jinak s dospělým. Vhodné užití slov může minimalizovat míru vzájemného nepochopení sdělení ze strany příjemce, proto je nutné slova volit velice pečlivě. Vymětal (2008) uvádí, že ve verbální komunikaci se rozeznávají: Dvě úrovně komunikační roviny racionální a emocionální. Přičemž racionální využívá výlučně rozumovou část komunikace a důsledně odděluje jakékoliv emoce. Emocionální komunikace se naopak zabývá formou sdělení, způsobem podání, emocemi. Tato rovina komunikace poskytuje informace o odesílateli sdělení (psychickém rozpoložení, jeho individuálních vlastnostech aj.). Dva druhy komunikace formální a neformální, přičemž formální komunikace je zpravidla plánovaná a neveřejná (má předem stanoveny své cíle, probíhá podle určitých pravidel). Neformální druh komunikace je častější než formální komunikace. Má spontánní charakter, je nezávazná a nenáročná. 3.1 PARALINGVISTIKA Paralingvistika je vědní obor, který se zabývá doprovodnými rysy verbální komunikace, jež do značné míry mají vliv na význam a smysl sdělovaných i přijímaných informací. Za základní prvky paralingvistické komunikace se řadí především: Hlasitost projevu charakterizuje osobnost mluvčího, jeho zaujetí tématem, snahu získat pozornost. Hlasitý projev většinou naznačuje, že mluvčí je sebevědomý, přátelský, uvolněný. V určitých případech však hlasitý projev může znamenat také nedostatečné ovládání se a afektovanost. Tichý projev ukazuje na trému, nesmělost, ale také i na snahu po upoutání pozornosti (přednášející v sále posluchačů). Výška tónu hlasu je individuální charakteristikou mluvčího. Hlas můžeme vnímat jako čistý, ostrý, sametový, dunivý, nakřáplý, chraplavý aj. Výška hlasu velice často ovlivňuje i pocitovou stránku vnímání sdělení příjemcem. 17
19 Objem řeči, kvalita řeči, věcnost tento prvek paralingvistické komunikace je charakterizovaný množstvím slov, kterými mluvčí předá určité sdělení. Ženy obecně za den vyřknou více než dvojnásobné množství slov oproti mužům. Absolventi humanitních oborů mají vyjadřování obsáhlejší než absolventi oborů technických. Barva hlasu, emoční zabarvení a intonace tento prvek spadá opět do individuální charakteristiky mluvčího. Barva hlasu odráží momentální náladu a emoční rozpoložení mluvčího. Barvou hlasu lze vyjádřit osm různých emocí: lásku, hněv, nudu, veselí, netrpělivost, radost, smutek, uspokojení. Intonace hlasový projev zesiluje (př. poklesnutí hlasem na konci věty). Pomlky, plynulost a frázování ovlivňují a upřesňují způsob chápání sdělení posluchačem. Zařazení cílené pomlky do projevu mluvčího může znamenat výzvu k reakci, očekávání pozornosti, příležitost k zamyšlení. Neúmyslná pomlka může znamenat bezradnost mluvčího, jeho nejistotu v přednášeném tématu, hledání správného slova apod. Slovní vata označuje slova, jimiž mluvčí svůj projev vyplňuje, ale která nemají pro sdělení žádný význam. Obvykle je pro mluvčího charakteristická (např. užívání slova nicméně, vlastně, že ano, de facto ). Rychlost řeči výrazně ovlivňuje vnímání sdělení a srozumitelnost sdělení pro příjemce posluchače. Důležité informace je proto dobré sdělovat pomalu a důrazně. Je-li projev mluvčího příliš rychlý, vede to u posluchače k únavě a ztrátě pozornosti. Chyby v projevu bývají nejrůznějšího charakteru. Může se jednat například o špatnou artikulaci mluvčího, jeho chybné vyslovování nejrůznějších hlásek, zadrhávání nebo koktání, polykání koncovek, nedokončování vět, odbíhání od tématu hovoru. 3.2 ROZHOVOR Rozhovor je dynamický proces, při kterém předává jedna osoba své informace, myšlenky, sdělení a podněty druhé osobě nebo menší skupince lidí. Odehrává se obvykle formou otázek a odpovědí na schůzce tazatele s tázaným. Pocity jsou u rozhovoru důležitější než skutečný obsah sdělení. Podle charakteru rozhovoru jej lze rozdělit na formální a neformální rozhovor, přičemž neformální rozhovor nemá patrné požadavky na plánování a přípravu. Při neformálním rozhovoru se komunikující partneři spoléhají na svou schopnost momentální a cílené improvizace. Formální charakter rozhovoru na rozdíl od neformálního obvykle vyžaduje postupnou realizaci 5 základních etap (plánování, zahájení, hlavní část, zakončení, vyhodnocení). 18
20 3.2.1 TYPY ROZHOVORU Běžný (konverzační) rozhovor dochází k němu v běžném denním styku (nákupy, doprava, rodina) a jeho účelem bývá rozehrát dialog mezi komunikačními partnery. Pracovní obvykle se jedná o dialog jednoznačně zaměřený na vyřešení nějakého problému. Bývá tematicky sevřený, obsahuje odborné a speciální termíny typické pro danou odbornou specializaci či pracoviště (např. používané zkratky). Řízený je charakteristický tím, že se v něm jednoznačně projevuje stabilní vztah mezi komunikujícími partnery určený výrazně protikladným sociálním postavením (lékař/pacient, pedagog/student). Rozhovor nebývá spontánní a je rámcově předem připraven. Telefonický jedná se o zvláštní druh rozhovoru, který je daný vzniklou situací, absencí neverbálních signálů a situačních faktorů. Vyprávěcí jde o rozhovor, v rámci kterého se sdělují obvykle zážitky, příhody, dojmy. Odehrává se při různých návštěvách, rodinných událostech, slavnostech, setkání s přáteli NEJČASTĚJŠÍ PŘEKÁŽKY ROZHOVORU V komunikaci se může vyskytnout řada překážek, které průběh rozhovoru mohou do značné míry zkomplikovat nebo jej úplně ukončit. Znalost nejčastějších překážek rozhovoru usnadní oběma či skupině komunikujících partnerů vést rozhovor, který směřuje k dosažení plánovaného cíle. Je důležité vyhnout se častým zlozvykům při sdělování (nepřímé vyjadřování pocitů oklikou, neupřímnost, nejasnost a nekonkrétnost sdělení, přehánění, značkování hodnocení, nadměrné zobecňování, připisování úmyslu, překrucování skutečností, nesoulad slovního a mimoslovního projevu, únik od tématu, přehnané emoční reakce). Nejčastějšími překážkami v rozhovoru podle Christine Scharlau (2010) jsou: myslet neznamená vyslovit, vyslovit neznamená vyslyšet, vyslyšet neznamená porozumět, porozumět neznamená souhlasit, souhlasit neznamená provést, provést neznamená dodržovat. 19
Manažerská psychologie
Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 4. přednáška Komunikace I verbální a neverbální komunikace, asertivita Mgr. Petra Halířová 2009/2010 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie
VíceKomunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10
XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161
VíceKomunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová
Komunikace v konfliktních situacích II Ing. Petra Palasová I. Prevence Konfliktní situace II. Zvládání, řešení, zklidnění konfliktu Komunikujeme Na straně vysílače Na straně příjemce Komunikujeme Verbálně
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE KAPITOLA 7. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceEFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI V ORGANIZACI JAK SE EFEKTIVNĚ DOMLUVIT A ZÍSKAT INFORMACE 1. KOMUNIKAČNÍ PROCES 2 2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMUNIKACE 4 3. FORMÁLNÍ A
VíceNeverbální komunikace I. Střední průmyslová škola Ostrov
Neverbální komunikace I Střední průmyslová škola Ostrov NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Zkuste vysvětlit! = souhrn mimoslovních sdělení, která jsou vědomě nebo nevědomě předávána člověkem k jiné osobě nebo lidem.
VíceKurz Psychologie a sociologie na FSV
Kurz Psychologie a sociologie na FSV Komunikace (verbální a neverbální) v organizaci Asertivita Vyjednávání Mgr. Petra Halířová Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161
VíceREGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY
Leadership IV REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY (přednáška) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního
Více1 Mezilidská komunikace a její typy
1 Mezilidská komunikace a její typy Cíle studia Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: popsat mezilidskou komunikaci, rozlišit a charakterizovat jednotlivé typy komunikace, vysvětlit zásady
VíceKOMUNIKACE A PREZENTACE
KOMUNIKACE A PREZENTACE Klára Laušová Kazelleová KOMUNIKACE A PREZENTACE Mgr. Klára Kazelleová Laušová CO VÁS DNES ČEKÁ KDO A CO VÁS DNES ČEKÁ MGR. KLÁRA LAUŠOVÁ KAZELLEOVÁ Jednatelka komunikační a PR
VíceVymezení pojmu komunikace
SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE Vymezení pojmu komunikace Nejen řeč, nýbrž všechno chování je komunikací a každá komunikace ovlivňuje chování (Watzlavik 1969). Komunikaci vždy spoluvytváříme, ovlivňujeme a přispíváme
Víceje vyjadřování myšlenek pomocí slov je primárním a nejdůležitějším druhem sdělovací komunikace užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a
je vyjadřování myšlenek pomocí slov je primárním a nejdůležitějším druhem sdělovací komunikace užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a větami charakterizuje člověka vůči jiným společensky žijícím
VíceOSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE
Obchodní akademie Břeclav Smetanovo nábřeží 17, 690 28 Břeclav Příležitost pro každého vzdělávací projekt OP VK OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Výuka bude probíhat v učebně OK
Více1. PASIVNÍ KOMUNIKAČNÍ STYL PŘÍKLAD: Libor slíbil, že pojede do Brna svou služební dodávkou a sveze svého kamaráda, který potřeboval z Brna odvézt
1. PASIVNÍ KOMUNIKAČNÍ STYL zakoupené zboží. Mezitím se situace změnila. Libor do Brna Libor trpí, má výčitky svědomí, přece to slíbil. Cítí povinnost kamaráda svézt, přestože se mu to nehodí. Naznačí
VíceNeverbální komunikace II. Střední průmyslová škola Ostrov
Neverbální komunikace II Střední průmyslová škola Ostrov DRUHY NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE 1. haptika - dotyk 2. gestika - pohyby těla a rukou 3. mimika - pohyby obličeje 4. oční kontakt 5. posturika - postoj
Vícesoustředění se na odpověď již po úvodní informaci, aniž by bylo vyslechnuto celé sdělení
KOMUNIKACE = výměna informací - propojuje jednotlivé články celého podniku - umožňuje koordinovat činnosti týmů a tím dosáhnout stanovených cílů - výsledkem komunikace by mělo být porozumění - měla by
VíceZáklady sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci
Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1 PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Terminologie Komunikace: communicare (latinské slovo) znamená spojovat se, spoluúčastnit
VíceVybrané aspekty veřejných projevů
Vybrané aspekty veřejných projevů Mluvený projev Veřejné vystoupení Psychologické techniky vůči sobě a vůči posluchači Monika Schmidtová: Vyzvaná přednáška TUL 1 Komunikace slovní ústní písemná verbální
VíceAutor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1284_Komunikace. Účel a význam_pwp
Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1284_Komunikace. Účel a význam_pwp STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název
VíceÚSPĚŠNÉ VEDENÍ OBCHODNÍHO ROZHOVORU
ÚSPĚŠNÉ VEDENÍ OBCHODNÍHO ROZHOVORU VZDĚLÁVACÍ M ATERIÁL KE KURZU M ANAG EMENT P RODEJE S L EZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARVINÁ 2 0 1 0-2013 Program ÚVOD - OPAKOVÁNÍ DEFINICE: AKTIVNÍ
VíceKomunikace v průmyslové organizaci
Komunikace v průmyslové organizaci doc. Ing. František Steiner, Ph.D. Obsah 1. Funkce komunikace v organizaci. Model základního komunikačního procesu. Komunikační toky v organizaci. Komunikační bariéry
VíceVýstavba mluveného projevu
Výstavba mluveného projevu Typy projevů Pracovní projev představení své práce představení své organizace referát, přednáška úvod k tématu, workshopu, diskusi Společenský projev projev k jubileu konferování
VíceVýstavba mluveného projevu
Výstavba mluveného projevu Typy projevů Pracovní projev představení své práce představení své organizace referát, přednáška úvod k tématu, workshopu, diskusi Společenský projev projev k jubileu konferování
VíceManagement. Ing. Jan Pivoňka
Management Ing. Jan Pivoňka Úvaha o etice: Je etické aby zaměstnanci hráli v pracovní době hry nebo prohlíželi zábavné stránky? Je efektivní zamezit tomuto jevu omezením přístupu na určité stránky? Je
VíceČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM
VY_32_INOVACE_PSY_11 ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:
VíceCvičení ze společenských věd
/ Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských
VícePedagogická komunikace Paralingvistické projevy. Hana Medvedová
Pedagogická komunikace Paralingvistické projevy Hana Medvedová Paralingvistická (zvuková) komunikace Paralingvistika je vědní obor, jehož předmětem je zkoumání jsou doprovodné rysy verbální komunikace,
VícePředškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika
VíceVOD STR. 1 CO SE DOZVÍTE V KAPITOLE STR. 3 SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE STR. 3 SOUHRN KAPITOLY STR. 15 OTÁZKY A CVIČENÍ STR. 15
OBSAH iii VOD STR. 1 Kapitola 1 str. 3 KOMUNIKACE STR. 3 CO SE DOZVÍTE V KAPITOLE STR. 3 SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE STR. 3 CO JE TO SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE STR. 4 DESATERO FALEŠNÝCH PŘEDSTAV O SOCIÁLNÍ KOMUNIKACI
VíceNespokojený zákazník... problém?... příležitost! Mgr. Miloš Krejčí
Nespokojený zákazník... problém?... příležitost! Mgr. Miloš Krejčí Verbální + neverbální komunikace Verbální řeč + naslouchání + kladení otázek + argumentace Při komunikaci se zákazníky musí být prodávající
VíceASERTIVITA III. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
ASERTIVITA III. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Olga Čadilová ASERTIVITA III. Základní asertivní techniky 1. Pokažená
VíceUČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk
UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŘEČ TĚLA ŠKOLNÍ ROK 2011-2012 ERIKA STEIDLEROVÁ 9. A
ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŘEČ TĚLA ŠKOLNÍ ROK 2011-2012 ERIKA STEIDLEROVÁ 9. A 1 Obsah 1. Úvod Teoretická část 2. Co je to komunikace? 3. Rozdíly Praktická
VíceKomunikace v organizaci
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERSITA V PRAZE PROVOZNĚ EKNOMICKÁ FAKULTA Komunikace v organizaci Teze diplomové práce Autor: Bc.Lenka Kaválková Vedoucí práce: Doc.Ing.Marie Horalíková 2003 Praha Úvod a literární
VíceProjekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze
Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti
VíceMinimum pro pracovníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 KOMUNIKACE
KOMUNIKACE V nejširším slova smyslu můžeme komunikací nazvat vše, čím lidé působí jeden na druhého. Je to proces, při němž dochází k vyměňování významů mezi lidmi. Během komunikace si předáváme informace.
VíceTVORBA A REALIZACE VEŘEJNÉ POLITIKY KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ PROCESY
TVORBA A REALIZACE VEŘEJNÉ POLITIKY KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ PROCESY KOMUNIKACE proces při němž jsou sdělovány informace sdělení, sdílení, spojování společná účast: základ veškerých vztahů mezi lidmi,
VíceNEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Olga Čadilová NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A Komunikace vzájemná výměna
VíceSociální komunikace v knihovnách I
Sociální komunikace v knihovnách I Mgr. Roman Giebisch, Ph.D. Vědecká knihovna v Olomouci Terminologie - Komunikace Communicare (latinské slovo) znamená spojovat se, spoluúčastnit se Communicatio (latinské
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální
VíceCZ.1.07/2.2.00/28.0021
14. 10. 2013, Brno Připravil: Ing. Jiří Leitner Garant předmětu: Ing. Vlastimil Vala CSc. Komunikace Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU
Více4. Francouzský jazyk
4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího
VíceManagement. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D.
Management Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Úvaha o etice: Je etické aby zaměstnanci hráli v pracovní době hry nebo prohlíželi zábavné stránky? Je efektivní zamezit tomuto jevu omezením přístupu na určité stránky?
VíceČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH
VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období
VíceNeverbální komunikace
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Neverbální komunikace Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Vymezení neverbální komunikace Neverbální komunikace - komunikace beze
VíceNÁRODNÍ TESTOVÁNÍ 2018/2019
průměrný percentil Průměrný celkový percentil po jednotlivých třídách y 6. A 6. B 6. C ZŠ GYM 54 64 53 47 61 51 55 55 55 OSP ČJ MA Graf znázorňuje průměrné celkové percentily všech tříd u vaší školy. Zároveň
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň
5.1.2.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová 1) Produktivní chování a neproduktivní chování jedinec může reagovat na
Vícel. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí.
l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. - (1/1) má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceAsertivní komunikace
Asertivní komunikace assere = tvrdit, stát na svém, prosazovat Personální kompetence 4. přednáška 1/14 Asertivita znamená stát za svými zákonnými právy, aniž by se poškodila práva druhých. Asertivita je
VíceModul 4 - Komunikace s veřejností
Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul 4 - Komunikace s veřejností Mgr. Liana Cihelková Komunikace
VíceVyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou
VíceCharakteristiky interakce rodiče dítě žák - učitel
Charakteristiky interakce rodiče dítě žák - učitel Výchovný styl v rodině edukační prostředí: rodina a škola emoční vztah dospělých a dětí, jejich způsob komunikace charakter požadavků, způsob jejich kladení
Víceprojekt č. CZ.2.17/2.1.00/37095
projekt č. CZ.2.17/2.1.00/37095 Vzdělání a tréninkové zaměstnání pro osoby s mentálním nebo kombinovaným postižením II Materiály pro účastníky projektu Klíčová aktivita 04 Skupinové vzdělávací a motivační
VícePsychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných:
Psychologie 13 Otázka číslo: 1 Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: asociací asimilací asignací Otázka číslo: 2 Akustický typ si
VíceAsertivita. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Asertivita MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 1 Název materiálu: Asertivita Ročník:
VíceŠkolení středního managementu mistři, vedoucí výroby
NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti
VíceNázev a registrační číslo projektu: Číslo a název oblasti podpory: Realizace projektu: Autor: Období vytváření výukového materiálu: Ročník:
Název a registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0498 Číslo a název oblasti podpory: 1.5 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Realizace projektu: 02. 07. 2012 01. 07. 2014 Autor:
VíceZákladní pojmy audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MENDELU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK)
Základní pojmy audiovizuální komunikace Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MENDELU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Co nás dnes čeká? Úvod do vizuální komunikace Základní pojmy vizuální komunikace
VíceVZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE
VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
VíceSOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ
Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"
VícePředmět: Konverzace v ruském jazyce
Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Konverzace v ruském jazyce Vyučovací předmět Konverzace v ruském jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který
VíceKOMUNIKACE V ORGANIZACI
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA OBOR PROVOZ A EKONOMIKA KATEDRA ŘÍZENÍ TEZE DIPLOMOVÉ PRÁCE KOMUNIKACE V ORGANIZACI Vedoucí diplomové práce : Doc. Ing. Marie HORALÍKOVÁ,
VícePrezentační dovednosti
Prezentační dovednosti Vzdělávací program v rámci projektu Rekonstrukce učitelů - posílení profesní a kompetenční připravenosti učitelů (CZ.1.07/1.3.10/02.0052) 1 Program dne Prezentační dovednosti úvod
Víceproces utváření a sdělování významů mezi dvěma a více lidmi základ sociální interakce
Otázka: Sociální komunikace Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Tomáš Novák proces utváření a sdělování významů mezi dvěma a více lidmi základ sociální interakce interpersonální komunikace -
VíceReálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce.
1. 1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 1. 1. 5 Další cizí jazyk Časová dotace 7. ročník 2 hodiny 8. ročník 2 hodiny 9. ročník 2 hodiny Celková dotace na 2. stupni je 6 hodin. Charakteristika: Předmět je zaměřen
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceVÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno,
VÝSTUPY PROJEKTU doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, 26.4.2016 OBSAH: 1. Východiska tvorby záznamového archu. 2. Tvorba záznamového archu a jeho ověření. 3. Návrhy metodik.
VíceTR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ
TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ I Rovina čtenářské gramotnosti Vztah ke čtení Kritéria Vnímání čtení jako zdroje vnitřních zážitků a prožitků. Indikátory 1 Žák je podněcován k četbě i ve svém
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_MaM 2./01/03/13 Autor Ing. Eva Hrušková Obor; předmět,
VíceElementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.
Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.
Vícepochopení jazyka jako prostředku historického a kulturního vývoje národa, a důležitého sjednocujícího činitele národního společenství
JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE vyučovací předmět - ANGLICKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Cizí jazyk a Další cizí jazykpřispívají k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností
VíceOrganizace letního semestru
Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.
VíceVolitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního
VíceVÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu
VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Zdroje stresu John Doe john.doe@example.com 18. září 2018 Dostává se Vám do rukou výstup z dotazníku Zdroje stresu. Dotazník se zaměřuje na zmapování možných zdrojů zátěže (stresory) a
Víced. Ruský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu
Charakteristika vyučovacího předmětu d. Ruský jazyk Vyučovací předmět Ruský jazyk je vyučován jako Další cizí jazyk. Jeho obsahem je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Další cizí jazyk a
VícePísemná komunikace. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci
Písemná komunikace PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Písemná komunikace - 1 Komunikační proces probíhající ve společnosti písemné dorozumívání mezi lidmi. Budeme se zabývat především písemnou
VícePhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.
Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám
VíceVzdělávací obsah 1. stupeň
Příloha č. 2 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, č. j. 12586/2009-22 ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR Obsah
VíceIntegrativní Validace podle Richard. Mgr. Petr Kudělka
Integrativní Validace podle Richard Mgr. Petr Kudělka Hlavní linie IVA podle Richard Nejdůležitější je svět prožitků a úhel pohledu na skutečnost lidí s demencí, ne náš. IVA podle Richard v ČR 1. kurz
VíceČeský jazyk a literatura Neverbální komunikace
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Český jazyk a
Vícevysocit1(;i Education 2. DIAGNOSTIKA Manuál pro učitele základních škol- K1: Komunikace 8
~. vysocit1(;i Education 2. DIAGNOSTIKA Manuál pro učitele základních škol- K1: Komunikace 8 Pro potřeby základních škol byla kompetence ke komunikaci rozpracována do 11 základních dovedností: Naslouchání
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
VíceKompetentní interní trenér
Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra
VíceJak se prodat Jak přesvědčit Jak nenudit Jak se vyvarovat prezentačních nešvarů
Jak se prodat Jak přesvědčit Jak nenudit Jak se vyvarovat prezentačních nešvarů 16:00 16:45 Co je při prezentování důležité Tipy na způsob vystupování od celebrit 16:45 17:30 Sebeprezentace na pedagogické
VícePR Svazu a úvod do komunikace s médii
PR Svazu a úvod do komunikace s médii Praha, 1. února 2018 Mgr. Štěpánka Filipová mediální zastoupení INFORMAČNÍ NÁSTROJE 3 V REALIZACI 4 GDPR kampaň - banner, speciální sekce web, dopis, leták, materiál
VíceNÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)
NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých
VíceVÝSTUPNÍ ZPRÁVA Ukázka nové 360 zpětné vazby
www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Ukázka nové 60 zpětné vazby Monika Ukázková monikaukazkova@tcconline.cz. listopadu 06 ÚVOD Tato zpráva je výstupem 60 zpětné vazby, která byla realizována společností TCC
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
VícePEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE
PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE Pedagogická komunikace je specifickou formou komunikace sociální. Jde při ní o dorozumívání, sdělování určitých významů v sociálním chování v rámci mezilidských vztahů. Sociální
VícePSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI
Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)
Vícečeský jazyk a literatura
1 Mezipředmětové vztahy --> - 2. ročník Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské Kompetence
VíceTabulky s výslednými percentily
Tabulky s výslednými y Jedním z výstupů dotazníkového šetření Mapa školy je i tabulka s otázkami a em, kterého vaše škola dosáhla ve srovnání s ostatními zapojenými školami. Abyste získali jasnou představu
VícePředmět: ANGLICKÝ JAZYK Ročník: 6.
Předmět: ANGLICKÝ JAZYK Ročník: 6. Výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Mezipředm. vazby, PT Poslech s porozuměním - rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsou-li pronášeny pomalu a zřetelně
VíceSKIP a Klub lékařských knihoven 7. října 2010 Komunikační dovednosti knihovníka Uživatel knihovny
SKIP a Klub lékařských knihoven 7. října 2010 Komunikační dovednosti knihovníka Uživatel knihovny PhDr. Hana Slámová, Ph.D. VOŠIS Praha www.sks.cz Komunikační dovednosti a vaše profese Knihovník musí mít
Vícečeský jazyk a literatura
1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům
VíceProfesionální manažerská diagnostika. Vyhodnocení. Jan Novák
Profesionální manažerská diagnostika Vyhodnocení Jan Novák May. 2014 Čtyři úrovně Úroveň Vzorová Účastníci rozumí a přizpůsobují se celé složitosti svého prostředí, vytváří aktivní vztahy a zajišťují zvyšování
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
Více