PSYCHOLOGIE V PRAXI - DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ORGANIZACÍ POSKYTUJÍCÍCH SOCIÁLNÍ SLUŽBY, CZ.1.07/3.2.13/ KOMUNIKACE. Ing.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PSYCHOLOGIE V PRAXI - DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ORGANIZACÍ POSKYTUJÍCÍCH SOCIÁLNÍ SLUŽBY, CZ.1.07/3.2.13/01.0037 KOMUNIKACE. Ing."

Transkript

1 PSYCHOLOGIE V PRAXI - DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ORGANIZACÍ POSKYTUJÍCÍCH SOCIÁLNÍ SLUŽBY, CZ.1.07/3.2.13/ KOMUNIKACE Ing. Renata Kasalová K K

2 KOMUNIKACE Ing. Renata Kasalová PSYCHOLOGIE V PRAXI DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ORGANIZACÍ POSKYTUJÍCÍCH SOCIÁLNÍ SLUŽBY, CZ.1.07/3.2.13/

3 OBSAH 1 Komunikace Komunikace jako prostředek výměny informací mezi lidmi Komunikační proces Komunikační šum Zpětná vazba Styly komunikace 7 2 Neverbální komunikace Dělení neverbální komunikace Vizika Mimika Gestika Kinezika Posturologie Haptika Proxemika 16 3 Verbální komunikace Paralingvistika Rozhovor Typy rozhovoru Nejčastější překážky rozhovoru Aktivní naslouchání 22 4 Bariéry efektivní komunikace Nesrozumitelnost vyjadřování Příliš zřejmá snaha o zmanipulování druhého Falešná argumentace Narušování interpersonálních zón Nevhodné používání neverbálních prostředků Negativní osobnost Funkční poruchy hlasu Funkční poruchy hlasu neurotického charakteru Funkční poruchy vyplývající z nadměrného zatěžování hlasu Absence psychopřestávek Neschopnost naslouchat druhým Mezigenerační změny slovníku 26 5 Typy komunikačního chování Pasivní chování Agresivní chování Manipulativní chování Asertivní chování Reakce zpětnou vazbou 30 2

4 5.4.2 Vyjádření a přijetí komplimentu Asertivní NE Obehraná gramofonová deska Žádost o laskavost Souhlas Negativní dotazování Negativní aserce 33 6 Komunikace s klienty v sociálních službách 34 7 Komunikace s lidmi s postižením 38 8 Použité zdroje 44 3

5 1 KOMUNIKACE Každý den se setkáváme s lidmi, jsme v kontaktu se zvířaty, obklopuje nás příroda. Každý den hovoříme, nasloucháme, jednáme. Každý den se snažíme o porozumění, tedy o pochopení významu toho, co sdělujeme a je nám sdělováno. Abychom toho mohli dosáhnout, je třeba vnímat, cítit, naslouchat, rozmlouvat a vyjadřovat se tak, aby nám naše okolí dobře rozumělo (Janáčková, 2009). V současné době hovoříme o informační společnosti. Tato společnost je charakteristická tím, že kvalita života, perspektiva sociálních změn a ekonomického rozvoje závisí v rostoucí míře na informacích. Informace mají dnes stejnou úlohu, jakou měla energie v industriální společnosti (Vymětal, 2008). Komunikace má v českém jazyce tři hlavní významy: 1) výměna informací mezi lidmi, mezi živočichy, mezi neživými mechanizmy, v informatice, 2) veřejná doprava, veřejné spojení letecká, železniční, vodní, silniční, telekomunikační aj., 3) prostor vymezený pro spojení dopravními prostředky, respektive dopravní cesta (Vymětal, 2008). Funkce komunikace: 1) Informativní (předávání dat, znalostí, ). 2) Poznávací (získávání vědomostí). 3) Instruktivní (informace s doplněním vysvětlení postupu, návodu). 4) Socializační a společensky integrující. 5) Vzdělávací a výchovná (souhrn funkce informativní, instruktivní a poznávací). 6) Osobní identity (ujasnění si svého já). 7) Přesvědčovací (měnění postojů, názorů, hodnocení). 8) Posilující a motivující. 9) Zábavná (pocit pohody, uvolnění, radosti). 10) Úniková (odreagování se komunikací od starostí, od shonu, deprese). 1.1 KOMUNIKACE JAKO PROSTŘEDEK VÝMĚNY INFORMACÍ MEZI LIDMI Slovo komunikace vzniklo z latinského communicare a znamená: radit se s někým, dorozumívat se, styk, souvislost, spojení. Obecná definice komunikace neexistuje. Jednotliví autoři definují komunikaci dle svého zaměření. V širším slova smyslu se tento po- 4

6 jem netýká pouze výměny informací mezi lidmi, ale týká se i výměny informací mezi živými a neživými organizmy (člověk člověk, člověk zvíře, člověk příroda, člověk světlo semaforu, teplota v místnosti termostatický ventil). Schopnost a tendence sdělovat určité informace není specificky lidská, nacházíme ji i u zvířat. Živočichové mezi sebou komunikují pomocí poměrně malého počtu zvuků a pomocí výrazu (opice), pomocí pachů a dotyků tykadel (mravenci), pomocí tance, pachů, zvuků (včely). Obsahem sdělení jsou základní informace o potravě, jejím směru, vzdálenosti a blížícím se nebezpečí. V případě komunikace mezi lidmi hovoříme o sociální komunikaci. Přirozeným východiskem sociální komunikace je komunikace meziosobní. Spočívá v tom, že člověk sděluje něco o něčem druhému člověku. Je zároveň aktem individuálním i společenským. Individuálním aktem je proto, že vzniká z podnětu nebo záměru jedné osoby. Společenským aktem je proto, že zahrnuje nejméně dvě osoby (Vymětal, 2008; Čížková, 2001). Aby osoba vyslovující myšlenku měla úspěch, musí volit odpovídající prostředky vůči příjemci sdělení. Vyslovit myšlenku lze přímo nebo zprostředkovaně, třeba prostřednictvím některého média. Obsahem tohoto textu bude především komunikace přímá, která má tu výhodu, že lze sledovat reakce partnera, míru jeho pochopení, souhlasu, či naopak odmítavého postoje. U přímé komunikace je dobré odhadnout věk komunikačního partnera, znát vzdělání, jeho temperament, charakterové rysy, zájmy, koníčky, vztah k politice, což jsou faktory, které ovlivňují volbu komunikačních prostředků (Pech, 2009). Každý projev má dvě stránky: obsahovou a formální. Může se zdát, že prioritní v každém sdělení je obsah, ale formou komunikace se dá mnohé pokazit nebo naopak vylepšit. Pech (2009) uvádí, že z celkového dojmu našeho projevu nejméně ovlivňuje posluchače podstata sdělení tvořená slovy (necelých 10 %), daleko více působí hlas (kolem 35 %) a dominují neverbální projevy (přibližně 55 %). Sociální komunikaci je možné rozdělit na tři základní druhy: Ústní rozhovor, porada, diskuze, výuka, dotazování, vysvětlování. Písemnou dopis, , poznámka, zpráva, manuál, zápis. Vizuální diagram, graf, tabulka, diapozitiv, fotografie, videozáznam aj. Z hlediska použití komunikačních prostředků se komunikace dělí na: Verbální mluvení, komunikace slovem (je specificky lidskou formou komunikace). Mluvit se člověk učí od malička. Tříleté dítě řekne za den i slov, a přece obsah sdělení tohoto 5

7 dítěte druhému jedinci je malý. Teprve zařazení slov do vět dává slovu jeho úplnější a přesnější význam i pro jiného člověka, na rozdíl od jednoslovného sdělení malého dítěte, které se slovem dožaduje zpravidla uspokojení jen nějaké své potřeby. Neverbání mimoslovní komunikace, komunikace tělem a pomocí smyslů. Realizovanou činy a skutky. Komunikační jednání je vždy zaměřeno na dosažení předpokládaného cíle. Podle Pecha (2009) je základním cílem každé komunikace sdělit někomu nějakou myšlenku, vyjádřit názor, popřípadě přesvědčit svého komunikačního partnera o správnosti vlastních postojů. Podle Vymětala (2008) cílem komunikace může být: Výměna informací změny vlastní nebo partnerovy informovanosti, socializace, uspokojení individuálních potřeb znalostí, projev seberealizace, uznání, úcty, sounáležitosti, bezpečí apod. Ovlivňování chování lidí změna nebo utváření pocitů a psychického stavu skupiny lidí, řízení skupiny, udržování a rozvoj sociálních vztahů, i soudržnosti skupiny, zlepšování sociálního klimatu skupiny. Ovlivňování mezilidských vztahů mezi jedinci a k vlastní osobě vyjadřování sympatie nebo antipatie, ovlivňování skutečností, o nichž se komunikuje, společenské situace, zajištění fungování společnosti, komunikace mezi různými institucemi, zajišťování životnosti jazyka. Základní komunikační dovednosti: Poslouchání a naslouchání. Mluvení. Čtení, psaní. Vnímání neverbální komunikace. Nejvýznamnější časový prostor v komunikaci zaujímá poslouchání a naslouchání (až 53 %), následované čtením (17 %), mluvením (16 %) a psaním (14 %). 1.2 KOMUNIKAČNÍ PROCES Komunikační proces lze zaznamenat pomocí tzv. komunikačního modelu. Ten zaznamenává model přenosu sdělení (komuniké, zprávy, informace) ve formě signálu (řečového, akustického, optického, hmatového aj.) od odesílatele (vysílače, podavatele, komunikátora) k příjemci (přijímače, recipienta, posluchače). Odvysílané sdělení je zakódováno a prochází komunikačním médiem (kanálem), který je zatížen určitým komunikačním šumem, 6

8 k příjemci, který je dekóduje a pak na sdělení reaguje ve formě zpětné vazby. Úspěšným se proces stává tehdy, kdy příjemce po dekódování získá totéž sdělení, ze kterého vycházel odesílatel při jeho zakódování KOMUNIKAČNÍ ŠUM Za komunikační šum je považováno vše, co doprovází, narušuje a zkresluje komunikační proces. Deformuje podobu sdělení, znesnadňuje dekódování a způsobuje, že příjemce chápe sdělení v pozměněném obsahu, než jak je odesílatel zakódoval. Rozlišují se čtyři typy komunikačního šumu: Fyzické rušivé vlivy ze zdrojů mimo odesílatele (hluk prostředí, sluneční brýle). Fyziologické fyziologická omezení příjemce nebo odesílatele (vada zraku, sluchu, pocit hladu). Psychologické poznávací nebo mentální interference (extrémní emoce, předpojatost o odesílateli či příjemci). Sémantické rozdílně chápané významy (odlišné jazyky, slang a žargon, specializované termíny). Př. komunikačního šumu: závodník byl při kontrole naprosto čistý ZPĚTNÁ VAZBA Vzhledem k tomu, že ve většině případů je komunikace oboustranný proces, existuje tedy mezi odesílatelem a příjemcem zpětná vazba. Ta odesílateli sděluje, nakolik jeho sdělení bylo příjemcem přijato a porozuměno. V průběhu rozhovoru tedy zpravidla opakovaně dochází k přeměnám rolí mezi mluvčím a posluchačem. Charakter zpětné vazby závisí na druhu sdělení. Zpětná vazba může odesílatele sdělení informovat například o tom, že příjemce sdělení porozuměl, že bude reagovat požadovaným způsobem, že potřebuje další doplňující informace, že souhlasí, či nesouhlasí, zda sdělení vyvolalo očekávanou reakci (Vymětal, 2008). 1.3 STYLY KOMUNIKACE Komunikační styly jsou tříděny dle účelu komunikace a dle postavení komunikátorů. Při symetrickém postavení mají účastníci komunikace stejná práva, oproti tomu u asymetrického dochází k nerovnosti (učitel žák, nadřízený podřízený). Konvenční styl Tento styl se objevuje v situacích emočně silných (seznamování, svatba, kondolence, slavnostní večeře). Můžeme do této kategorie 7

9 zahrnout i pozdravy, poklony či lichotky. Cílem této komunikace je získat kontrolu nad svými emocemi, zabránit případným rozpakům a neztratit tvář. Dále také posílit soudržnost skupiny a usnadnit přechod z jedné životní etapy do druhé. Nacházet se zde můžete jak v pozici symetrie tak asymetrie. Obvyklá distance je 1,5 2 m, u rituálů a ceremoniálů může být tato distance různá. Jako citové projevy jsou zde nejčastěji využívány mírně pozitivní úsměvy. Konverzační styl K funkčním aspektům konverzačního stylu patří výměna informací, názorů, sebeprosazení a použití sounáležitosti. Nejčastějším účelem je však pobavení se (povídání si při jídle, společenské zábavy a hry, diskuze). Využívá se pozice symetrická s distancí 2 4 m, např. kolem stolu. Citové projevy jsou zpravidla pozitivní. Operativní styl Účelem tohoto stylu je především udržet kontrolu nad lidmi, uspokojování běžných potřeb, zvládání životního prostoru (jednání na úřadech, v obchodech, pracovní činnosti, prohlídka u lékaře). V tomto případě se jedná o pozici asymetrickou s distancí 2 5 m (výjimku tvoří profesionální doteky, při kterých distance klesá na 0 m). Důležité je v operativním stylu udržet neutrální citové projevy. Vyjednávací styl Vyjednávací styl se používá při řešení problému při rozdílných a vylučujících se zájmech či potřebách (rozvodové dohody, smlouvání při nákupu, jednání s únoscem, vyjednávání o pravidlech, domluva o dovolené). Pozice je v tomto případě symetrická s distancí 2,5 m a více (vzdálenost je závislá na počtu účastníků). Jedná se o vyjádření bez citových projevů, s neutrálním výrazem. Osobní, intimní styl Osobní, intimní styl se využívá v průběhu uspokojování základních životních potřeb a při ochraně a reprodukci života (bytostné rozmluvy, mazlení, erotika, sex, prudké hádky či fyzický střet). Již samotný název naznačuje, že distance je zde velmi nízká, zhruba 0 35 cm, pozice symetrická i asymetrická. Citové projevy bývají výrazné, ať už pozitivní či negativní. 8

10 2 NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Neverbální komunikace je proces dorozumívání se neslovními prostředky. V užším pojetí se hovoří o řeči těla. Jedná se tedy o získávání informací z celkových pohybů člověka, jeho gest, mimiky, činnosti očí, dotyků, zaujímání vzdálenosti apod. Člověk tedy sděluje informace, i když mlčí, a to prostřednictvím svého těla. V širším pojetí lze tento způsob komunikace chápat jako mimoslovní komunikaci, protože přenos informací je závislý i na faktorech, jako jsou například oblečení mluvčího (barevnost, sladěnost), jeho společenské chování, vůně, místo určené ke komunikaci. Neverbální komunikace je historicky starší, což je logické. Člověk se statisíce let dorozumíval posunky, mimikou obličeje, neartikulovanými zvuky a dokázal tím vyjádřit prakticky všechno, co potřeboval. I dnes neverbální neboli mimoslovní kontakty předchází těm, při kterých použijeme řeč (Vymětal, 2008; Pech, 2009). Je vědecky prokázáno, že v případě, kdy se člověk setká se sdělením, při kterém je neverbální složka v rozporu se složkou verbální, pak člověk uvěří neverbálním signálům s pětkrát vyšší pravděpodobností. Vypovídací schopnost neverbální komunikace je opravdu vysoká. Z neverbálního projevu může příjemce získat informace, které ani mluvčí nezamýšlel sdělit. V odborné literatuře se často vyskytuje, že úspěch komunikace závisí z 55 % na řeči těla, z 38 % na paralingvistice (hlasovém kontextu) a jen ze 7 % na obsahu verbálního projevu. 2.1 DĚLENÍ NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Existují různá třídění neverbálních prostředků komunikace. Nejčastěji se uvádí dělení dle J. Křivohlavého, který neverbální komunikaci dělí na: Proxemiku (sdělování funkce vzdálenosti vzájemného styku). Haptiku (sdělování funkce dotyky). Posturologii (sdělování funkce postoje a pozice celého těla). Kineziku (sdělování funkce pohybů). Gestiku (sdělování funkce kulturně standardizovaných pohybů, gest). Mimiku (sdělování funkce výrazů obličeje). Viziku (sdělování funkce kontaktů očima). Z hlediska významu řeči těla se největší důraz klade na neverbální projevy v oblasti obličeje a hlavy, protože tato část bývá posluchači nejvíce vnímána. Na druhém místě jsou pohyby rukou a paží, teprve pak až následují pohyby a pozice těla a nohou. 9

11 Důležité je posuzovat neverbální projevy společně, v různých situacích, shlucích a věnovat pozornost i celkovému vzhledu jednotlivce VIZIKA Jedná se o součást neverbální komunikace zabývající se sdělováním informací pohyby očí, očních víček, obočí, souvisejících svalů a očním kontaktem. Oči, délka očního kontaktu, pohyby očí, víček i obočí hrají v neverbální komunikaci velice výraznou roli a vypovídají o člověku nejvíce. Jen skutečný profesionál dokáže ovládat výraz očí a jejich pohyb tak, že nic nevyzradí o svých pocitech. Vzájemné signály vysílané očima hodnotí v průběhu komunikace obě strany (mluvčí i příjemce). Hodnotí se nejčastěji délka očního kontaktu, četnost pohledů, pohled přímo, úkosem, po očku, pootevření zornice aj. Tak například délka věnovaného pohledu partnerovi se sleduje především v situaci, kdy spolu hovoří partneři opačného pohlaví. Dlouhý pohled do očí protějšku se může stát výpovědí o vzedmutých sympatiích. Dívá-li se žena na muže nebo muž na ženu déle a směřuje-li pohled do očí, zpravidla to svědčí o zájmu (ovšem o druhou osobu a ne o to, co povídá). Způsob pohledu vypovídá mnohé o myšlenkách mluvčího. Janáčková (2009) rozeznává čtyři druhy zaměření pohledu. Obchodní pohled doprovází rozhovor, během kterého pohled příjemce opisuje pomyslný trojúhelník mezi levým a pravým okem partnera a středem čela. Člověk dívající se obchodním pohledem má probíhající rozhovor zcela pod kontrolou. Společenský pohled probíhá od pravého oka k levému a tvoří trojúhelník se spojnicí k ústům. Důvěrný pohled začíná opět u očí a trojúhelník pohledu se posouvá směrem dolů ke konkrétním místům na těle (př. k výstřihu), vyjadřuje důvěrný zájem o protějšek. Pohled úkosem daný pohled značí vždy nezájem a nepřátelství MIMIKA Z řeckého mimeomai - napodobovat, představovat. Mimikou je označováno vědomé vyjadřování výrazem tváře, způsobené stahy obličejových svalů, napínáním pokožky a pohyby hlavy. Mimikou lze demonstrovat to, co člověk právě prožívá. Mimické schopnosti člověka ve srovnání s jinými živočichy silně podporuje plochý obličej bez srsti i bohatá muskulatura. Na výrazu tváře se nejvíce podílejí oči a ústa, proto si je herci zvýrazňují maskováním. Také svraštěné čelo, přimhouřené oko, ohrnutý ret nebo nos jsou 10

12 jednoduché prostředky, jimiž rychle a úsporně vyjadřujeme své soudy a hodnocení. Mimické výrazy jsou kromě toho většinou nezávislé na kultuře a jazyku, takže mohou sloužit k dorozumívání i tam, kde si lidé jazykově nerozumějí. Ze základních emočních stavů lze z mimiky obličeje identifikovat: Radost X smutek. Spokojenost X nespokojenost. Štěstí X neštěstí. Zájem X nezájem. Překvapení X splnění očekávání. Strach X jistota. Klid X rozčilení, vztek. Vzhledem k různé pohyblivosti horní a dolní části obličeje se rozlišují dvě obličejové zóny. Jednu tvoří čelo, oči a nos. Druhou dolní polovina obličeje se rty. Z jednotlivých emocí lze k identifikaci využít: Strach oči. Štěstí nos, tváře, ústa, obočí. Smutek oči, obočí, čelo. Překvapení čelo, jakákoliv oblast tváře. Odpor, zklamání nos, tváře, ústa. Zlost čelo, obočí. Nejdůležitějším mimickým signálem je úsměv. Díky němu lze navodit přátelskou, vstřícnou atmosféru pro vzájemnou komunikaci. Pomocí úsměvu lze překonávat komunikační bariéry, odstranit vzájemná nedorozumění, chyby, trapasy aj. Užívání tohoto výrazového prostředku je pro vzájemnou komunikaci velice přínosné. Lidé a především pracovníci z pomáhajících profesí by si toho měli být vědomi a pracovat s ním při každé možné příležitosti. Úsměv usnadní navázání prvního kontaktu a vede i k navození atmosféry vzájemné důvěry. Přirozený úsměv vytváří typické vrásky kolem očí. Neupřímní lidé se usmívají pouze ústy. Čím více se člověk usmívá, tím lépe na něj ostatní lidé reagují. Ženy se usmívají častěji než muži. 5 typů úsměvů (Peasovi, 2008): 1) sevřené rty (tajemství, které nechce sdělit), 2) pokřivený úsměv (jízlivost, sarkasmus, hněv), 3) úsměv s pokleslou dolní čelistí (touha získat více voličských hlasů), 11

13 4) úsměv s pohledem směřujícím stranou vzhůru (hravost, tajnůstkářství, mladistvost) mají rádi u žen muži chtějí je chránit, př. princezna Diana, 5) úšklebek. Při čtení mimoslovní komunikace se však nelze spoléhat jen na výraz obličeje. Může sice poskytnout cenné informace, ale mnohé může být účelově předstírané. Problém například vzniká při komunikaci s osobami amerického typu, které ráno nasadí úsměv a mají ho jako svůj celodenní výraz až do doby uložení ke spánku. Jejich úsměv může sloužit jako snaha o odvedení pozornosti, mohou svým úsměvem vytvářet jakýsi nátlak na komunikačního partnera, aby vůči nim byl shovívavější, tolerantnější, když jsou takoví pohodáři a sympaťáci. Pokud se chceme orientovat podle řeči těla druhých lidí, pak si můžeme být jisti pouze tehdy, když jsou alespoň tři projevy mimoslovní komunikace v souladu (Vymětal, 2008; Pech, 2009) GESTIKA Základním prvkem gestiky jsou především pohyby prstů, ruku, nohou a hlavy, které doprovázejí verbální projev a jimiž při projevu přikládáme vědomky i nevědomky nějaký význam. Charakteristická je gestika především pro herce, tanečníky, mimy nebo dirigenty. Obecně lze říci, že gesta jsou průvodcem verbální komunikace. V řadě případů gesto obrazně naznačuje to, co by bylo možno říci slovem, ale co je přece jen srozumitelnější, když se to ukáže. Podle vypovídající schopnosti gest je lze podle Vymětala (2008) rozlišit do tří skupin: Gesta ilustrativní dokreslují v prostoru verbální výklad, ukazujeme jimi směr, vysvětlujeme, poukazujeme na růst, pokles, dělení, pochybnosti apod. Gesta regulační upozorňujeme jimi na něco nebo na někoho, ukazujeme na někoho prstem, hrozíme, vyvoláváme, tišíme, informujeme, pokyvujeme souhlasně hlavou. Gesta znaková vyjadřují zkrácenou neverbální formou určité sdělení, př. kruh palce a ukazováčku vše je OK, zvednutý palec je to výborné. Významná je i znaková řeč hluchoněmých s frekvencí 80 slov za minutu. Nadměrné používání gest zpravidla signalizuje zvýšené emoce, avšak podoba i četnost gest je ovlivňována kulturními vlivy, etiketou konkrétní země, etnickými vlivy. 12

14 2.1.4 KINEZIKA Kinezika pochází z řeckého kinemá - pohyb nebo kineim - pohybovati. Zabývá se pohyby těla, respektive pohybovou stránkou komunikace. Hodnotí spontánní pohyby těla nebo některých jeho částí v určitém prostoru a čase. Kinezika se zaměřuje především na pohyby celého těla člověka, způsob stání a chůzi. Pohyby z pohybů člověka lze usuzovat především na temperament a momentální emoční nebo fyzický stav. Pohyby lze hodnotit jako plynulé trhavé, pomalé rychlé, cílevědomé neuvědomělé, líné uspěchané aj. Způsob stání z pohybů člověka v kombinaci s jinými neverbálními signály lze odhadovat jeho momentální rozpoložení. Lze je hodnotit jako např. pevné, jisté, neklidné, uvolněné, strnulé aj. Chůze i na základě chůze je možné zjistit celou řadu informací o člověku. Z dynamiky chůze je možné vyčíst charakteristiku člověka (př. rychlé kroky směřující kupředu signalizují člověka se snahou vše stihnout, který je uhnaný, nervózní apod.). Každý člověk má svůj charakteristický způsob chůze, který i přes dočasnou změnu způsobenou například spěchem či dočasným fyzickým hendikepem přizpůsobí po čase svému běžnému rytmu POSTUROLOGIE Jak uvádí Vymětal (2008): posturologie je součástí řeči těla, která se zabývá držením těla, jeho napětím nebo uvolněním, náklony, polohou rukou, nohou, hlavy, směrem natočení těla a konfigurací všech jeho částí. Vychází ze základního poznatku, že lze nemluvit, ale nelze nezaujmout žádnou polohu těla a žádný postoj. Pro určité situace jsou fyzické postoje určovány kulturními konvencemi (např. stání v pozoru při státní hymně). Poloha, kterou člověk zaujímá, závisí také na situaci. Jinou polohu zaujímá člověk, když je sám, jinou v situaci, když se domnívá, že by mohl být někým viděn, případně když je ve společnosti druhého člověka nebo více lidí. Příkladem může být poměrně uvolněný posed dospívajícího děvčete v situaci, kdy je v místnosti sama (ohnutá záda, kolena od sebe, vpadlý hrudník, k sobě stažená ramena atp.), a v situaci, kdy je ve společnosti a dívá se na ni pohledný mladík (rovná záda, vypjatý hrudník, kolena u sebe, vypjatá ramena atp.). Polohy těla je důležité si všímat i při v rozhovoru dvou lidí. Zaujatá poloha naznačuje, zda a jak moc jde hovořícímu o to, o čem hovoří, a nakolik je pro něj důležité naslouchajícího přesvědčit a získat pro svůj názor. Poloha naslouchajícího zase naznačuje, do jaké míry ho 13

15 zajímá to, co partner říká, je-li stejného názoru, či dívá-li se na věc jinak. Jinou vzájemnou polohu zaujímají přátele, jinou znepřátelení sokové HAPTIKA Haptika se zabývá komunikací dotekem (hmatem). Jedná se o způsob sdělení, které se tlumočí bezprostředním tělesným kontaktem s druhým člověkem (např. podání ruky, poplácání po ramenou či zádech či nabídnutí rámě). Haptický kontakt bývá velice často ovlivněn kulturou, ze které dané osoby pochází. Dotýkání je typickým projevem přátelství, bezpečí a jistoty. Dotek je ve většině případů záležitostí intimní, přestože se při komunikaci využívají i formálně ustavené dotyky (př. podání ruky). Každý člověk má také svou vlastní hranici, jaké druhy doteku pro něj jsou v té které situaci přijatelné. Vymětal (2008) uvádí, že v rámci dotekové komunikace lze rozlišit tři doteková pásma na těle: Pásmo společenské doteky na rukou a pažích. Pásmo osobní a přátelské doteky v oblasti paží, ramen, vlasů a obličeje. Pásmo intimní dotek na kteroukoliv část těla. S doteky se velice často pracuje v rámci pomáhajících profesí. V některých profesích, jako je tomu například u lékaře, mají doteky smluvený či formalizovaný charakter. U jiných zase jejich užití záleží na situaci. Při komunikaci s vystrašeným dítětem je vhodné ho obejmout a ujistit ho tím, že je v bezpečí. V situaci, kdy jednáte s osobou po fyzickém napadení (hlavně u ženských obětí domácího násilí), je užití tělesného doteku na zvážení a spíše se v první fázi kontaktu nedoporučuje. Podání ruky Některé symboly neverbální komunikace používané v dnešní době měly kdysi jiný význam. Příkladem může být běžné podání rukou při pozdravu. Dnes se jedná o demonstraci toho, že ten, kdo ruku podává, považuje svůj protějšek za rovnocenný. Proto jako první podává ruku starší mladšímu, společensky významný nevýznamnému, žena muži a nadřízený podřízenému. V pravěku, kdy příslušníci lidského rodu hledali v pralesích cokoli k snědku a nepohrdli ani lidským masem, se patrně potkali takoví dva pralidé, shodou okolností právě nasycení a nemající potřebu lovit jeden druhého. Protože ještě neuměli použít slova, asi jeden z nich natáhl k druhému dlaň a dal mu tím najevo sdělení: Podívej, je prázdná, nic v ní není, nemám nepřátelské úmysly. Druhý nejspíš pochopil a udělal stejné gesto. Časem se uvedený akt zdokonalil o uchopení ruky a potřesení končetinami. Takto alespoň někteří psychologové vysvětlují vznik tohoto pozdravu (Pech, 2009). 14

16 Alan a Barbara Peasovi ve své knize Řeč těla (2008) uvádějí 8 nejhorších podání ruky: Leklá ryba: jedná se o velice nepříjemný dotek. Špatný pocit z uvedeného podání ruky je o to horší, je-li ruka studená a vlhká. Lidé spojují uvedené podání ruky se slabým charakterem. Přijímající uvedený signál zpravidla interpretuje jako nedostatek zájmu o setkání. Svěrák: styl tohoto podání ruky je velice oblíben mezi muži v podnikatelském prostředí. Odhaluje touhu dominovat a získat kontrolu nad vztahem, případně ukázat lidem, kde je jejich místo. Dlaň při podání ruky směřuje dolů, následuje prudké zatřesení dolů a dva nebo tři rázné zdvihy. Stisk je velice silný. Drtič kloubů: tento typ podání ruky se blíží tomu předchozímu, avšak na rozdíl od něj toto podání ruky zanechává nesmazatelné vzpomínky v mysli i na prstech oběti a imponuje pouze pachateli. Toto podání ruky je charakteristické pro silně agresivní osoby. Rovněž se vyskytuje v prostředí podnikání, proto se nedoporučuje ženám při obchodních kontaktech nosit prsteny na pravé ruce. Uchopení za konečky prstů: hlavním smyslem tohoto způsobu podání ruky je snaha udržet co největší, bezpečnou vzdálenost mezi komunikujícími partnery. Uchopení za konečky prstů značí malou sebedůvěru iniciátora podání ruky. Pevně napjatá paže: ruka podávaná s pevně napjatou paží je známkou agresivního přístupu. Cílem je udržení partnera mimo intimní prostor iniciátora. Často dané podání ruky používají lidé z venkova, kteří jsou zvyklí na větší intimní prostor. Trhač kloubů: toto podání ruky je popisováno jako energické popadení ruky příjemce s okamžitým prudkým přitažením k osobě iniciátora. Cílem je vtažení příjemce do vlastního prostoru. Uvedené vtažení osoby na vlastní území může znamenat tři věci. Za prvé jde o snahu zvýšit pocit vlastního bezpečí, kdy se člověk cítí bezpečně pouze ve svém vlastním prostoru. Za druhé může iniciátor pocházet z kultury, která klade menší požadavky na osobní prostor, za třetí chce iniciátor získat nad příjemcem kontrolu tím, že jej vyvede z rovnováhy. Téměř vždy je výsledkem tohoto podání ruky fyzická i psychická ztráta rovnováhy příjemce. Rukojeť pumpy: pumpující uchvátí ruku pumpovaného a zahájí sérii velice rychlých, energických a rytmických vertikálních zdvihů. Někteří pumpaři i po ukončení pumpování dále svírají ruku příjemce. Je zajímavé, že jen málo lidí se pokusí ruku odtáhnout. Holandské pohoštění: jde o typ podání ruky blížící se leklé rybě, je však na omak o něco tvrdší a méně vlhký. 15

17 2.1.7 PROXEMIKA Proxemika se zabývá posuzováním vzdálenosti mezi komunikujícími partnery. Všímá si jak vertikální vzdálenosti, tak i horizontální vzdálenosti. Snahou komunikujících partnerů je zaujetí takové vzdálenosti, která jim zaručuje pocit bezpečí. Vzdálenost, kterou mezi sebou hovořící jedinci zaujímají, závisí na jejich vzájemné znalosti. V případě, že se vidí poprvé nebo se znají velice málo, pak vzdálenost mezi nimi je větší, než když spolu hovoří dva známí, jejichž setkání je opakované. Také muži zaujímají kratší vzdálenosti než ženy. Proxemika rozděluje horizontální vzdálenost mezi komunikujícími do čtyř základních zón. Intimní zóna vymezena dotykem až do vzdálenosti 60 cm od komunikačního partnera. Do této zóny mají při komunikaci povolen vstup jen nejbližší osoby (intimní partner, členové rodiny, děti, domácí mazlíčci). Vniknutí do intimní zóny jedince osobou, která nespadá do okruhu nejbližších osob, zpravidla u jedince vyvolává nepříjemné pocity. Člověk má okamžitě tendenci zvýšit vzájemnou vzdálenost a od osoby odstoupit. V případě, že komunikující partner reaguje opětovným přiblížením a celý proces se opakuje, hovoříme o tzv. proxemickém tanci. Osobní zóna je vymezena vzdáleností od 60 cm do 2 metrů. V této zóně probíhá většina osobních setkání. Vzdálenost mezi komunikačními partnery umožňuje vzájemný dotyk, sledování ostatních neverbálních signálů (především mimických). Sociální zóna bývá vymezena vzdáleností od 2 do 10 metrů. V rámci této vzdálenosti probíhají zpravidla všechna obchodní, služební jednání. Při této vzdálenosti je možné vidět celou postavu komunikujícího partnera. Osoby vzájemně jednající se většinou znají, což vyvolává pocit psychického bezpečí. Veřejná zóna je vymezena vzdáleností nad 10 metrů. Lidé se již většinou neznají. Uvedené vzdálenosti jsou pouze orientační. Jsou totiž dány celou řadou faktorů záleží na temperamentu, národnosti apod. Vertikální vzdálenost se při komunikaci uplatňuje především v situacích, kdy komunikující partneři mají vzájemně odlišnou výšku. K vyrovnané komunikaci je důležité, aby oči komunikujících partnerů byly ve stejné výšce. Menší člověk se může při komunikaci s vyšším partnerem cítit v podřízené roli. V určitých situacích se však s vertikální vzdáleností pracuje cíleně. Příkladem aplikace vertikální proxemické vzdálenosti za účelem vytvoření statusu nadřazenosti je ředitelské křeslo vyšší než křesla ostatní nebo katedra vyučujícího, stupínek a podium. 16

18 3 VERBÁLNÍ KOMUNIKACE Verbální komunikací se rozumí vyjadřování pomocí slov prostřednictvím příslušného jazyka. Verbální komunikace dává komunikujícím možnost okamžité zpětné vazby, umožňuje identifikovat emoční stavy komunikačního partnera a jeho neverbální signály (jedná-li se o komunikaci face to face ). Úspěšná verbální komunikace závisí na použití vhodných slov. Vždy je potřeba přizpůsobit volbu slov svému komunikačnímu partneru. Jinak bude dospělý člověk hovořit s dítětem, jinak s dospělým. Vhodné užití slov může minimalizovat míru vzájemného nepochopení sdělení ze strany příjemce, proto je nutné slova volit velice pečlivě. Vymětal (2008) uvádí, že ve verbální komunikaci se rozeznávají: Dvě úrovně komunikační roviny racionální a emocionální. Přičemž racionální využívá výlučně rozumovou část komunikace a důsledně odděluje jakékoliv emoce. Emocionální komunikace se naopak zabývá formou sdělení, způsobem podání, emocemi. Tato rovina komunikace poskytuje informace o odesílateli sdělení (psychickém rozpoložení, jeho individuálních vlastnostech aj.). Dva druhy komunikace formální a neformální, přičemž formální komunikace je zpravidla plánovaná a neveřejná (má předem stanoveny své cíle, probíhá podle určitých pravidel). Neformální druh komunikace je častější než formální komunikace. Má spontánní charakter, je nezávazná a nenáročná. 3.1 PARALINGVISTIKA Paralingvistika je vědní obor, který se zabývá doprovodnými rysy verbální komunikace, jež do značné míry mají vliv na význam a smysl sdělovaných i přijímaných informací. Za základní prvky paralingvistické komunikace se řadí především: Hlasitost projevu charakterizuje osobnost mluvčího, jeho zaujetí tématem, snahu získat pozornost. Hlasitý projev většinou naznačuje, že mluvčí je sebevědomý, přátelský, uvolněný. V určitých případech však hlasitý projev může znamenat také nedostatečné ovládání se a afektovanost. Tichý projev ukazuje na trému, nesmělost, ale také i na snahu po upoutání pozornosti (přednášející v sále posluchačů). Výška tónu hlasu je individuální charakteristikou mluvčího. Hlas můžeme vnímat jako čistý, ostrý, sametový, dunivý, nakřáplý, chraplavý aj. Výška hlasu velice často ovlivňuje i pocitovou stránku vnímání sdělení příjemcem. 17

19 Objem řeči, kvalita řeči, věcnost tento prvek paralingvistické komunikace je charakterizovaný množstvím slov, kterými mluvčí předá určité sdělení. Ženy obecně za den vyřknou více než dvojnásobné množství slov oproti mužům. Absolventi humanitních oborů mají vyjadřování obsáhlejší než absolventi oborů technických. Barva hlasu, emoční zabarvení a intonace tento prvek spadá opět do individuální charakteristiky mluvčího. Barva hlasu odráží momentální náladu a emoční rozpoložení mluvčího. Barvou hlasu lze vyjádřit osm různých emocí: lásku, hněv, nudu, veselí, netrpělivost, radost, smutek, uspokojení. Intonace hlasový projev zesiluje (př. poklesnutí hlasem na konci věty). Pomlky, plynulost a frázování ovlivňují a upřesňují způsob chápání sdělení posluchačem. Zařazení cílené pomlky do projevu mluvčího může znamenat výzvu k reakci, očekávání pozornosti, příležitost k zamyšlení. Neúmyslná pomlka může znamenat bezradnost mluvčího, jeho nejistotu v přednášeném tématu, hledání správného slova apod. Slovní vata označuje slova, jimiž mluvčí svůj projev vyplňuje, ale která nemají pro sdělení žádný význam. Obvykle je pro mluvčího charakteristická (např. užívání slova nicméně, vlastně, že ano, de facto ). Rychlost řeči výrazně ovlivňuje vnímání sdělení a srozumitelnost sdělení pro příjemce posluchače. Důležité informace je proto dobré sdělovat pomalu a důrazně. Je-li projev mluvčího příliš rychlý, vede to u posluchače k únavě a ztrátě pozornosti. Chyby v projevu bývají nejrůznějšího charakteru. Může se jednat například o špatnou artikulaci mluvčího, jeho chybné vyslovování nejrůznějších hlásek, zadrhávání nebo koktání, polykání koncovek, nedokončování vět, odbíhání od tématu hovoru. 3.2 ROZHOVOR Rozhovor je dynamický proces, při kterém předává jedna osoba své informace, myšlenky, sdělení a podněty druhé osobě nebo menší skupince lidí. Odehrává se obvykle formou otázek a odpovědí na schůzce tazatele s tázaným. Pocity jsou u rozhovoru důležitější než skutečný obsah sdělení. Podle charakteru rozhovoru jej lze rozdělit na formální a neformální rozhovor, přičemž neformální rozhovor nemá patrné požadavky na plánování a přípravu. Při neformálním rozhovoru se komunikující partneři spoléhají na svou schopnost momentální a cílené improvizace. Formální charakter rozhovoru na rozdíl od neformálního obvykle vyžaduje postupnou realizaci 5 základních etap (plánování, zahájení, hlavní část, zakončení, vyhodnocení). 18

20 3.2.1 TYPY ROZHOVORU Běžný (konverzační) rozhovor dochází k němu v běžném denním styku (nákupy, doprava, rodina) a jeho účelem bývá rozehrát dialog mezi komunikačními partnery. Pracovní obvykle se jedná o dialog jednoznačně zaměřený na vyřešení nějakého problému. Bývá tematicky sevřený, obsahuje odborné a speciální termíny typické pro danou odbornou specializaci či pracoviště (např. používané zkratky). Řízený je charakteristický tím, že se v něm jednoznačně projevuje stabilní vztah mezi komunikujícími partnery určený výrazně protikladným sociálním postavením (lékař/pacient, pedagog/student). Rozhovor nebývá spontánní a je rámcově předem připraven. Telefonický jedná se o zvláštní druh rozhovoru, který je daný vzniklou situací, absencí neverbálních signálů a situačních faktorů. Vyprávěcí jde o rozhovor, v rámci kterého se sdělují obvykle zážitky, příhody, dojmy. Odehrává se při různých návštěvách, rodinných událostech, slavnostech, setkání s přáteli NEJČASTĚJŠÍ PŘEKÁŽKY ROZHOVORU V komunikaci se může vyskytnout řada překážek, které průběh rozhovoru mohou do značné míry zkomplikovat nebo jej úplně ukončit. Znalost nejčastějších překážek rozhovoru usnadní oběma či skupině komunikujících partnerů vést rozhovor, který směřuje k dosažení plánovaného cíle. Je důležité vyhnout se častým zlozvykům při sdělování (nepřímé vyjadřování pocitů oklikou, neupřímnost, nejasnost a nekonkrétnost sdělení, přehánění, značkování hodnocení, nadměrné zobecňování, připisování úmyslu, překrucování skutečností, nesoulad slovního a mimoslovního projevu, únik od tématu, přehnané emoční reakce). Nejčastějšími překážkami v rozhovoru podle Christine Scharlau (2010) jsou: myslet neznamená vyslovit, vyslovit neznamená vyslyšet, vyslyšet neznamená porozumět, porozumět neznamená souhlasit, souhlasit neznamená provést, provést neznamená dodržovat. 19

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová Komunikace v konfliktních situacích II Ing. Petra Palasová I. Prevence Konfliktní situace II. Zvládání, řešení, zklidnění konfliktu Komunikujeme Na straně vysílače Na straně příjemce Komunikujeme Verbálně

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE KAPITOLA 7. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Neverbální komunikace I. Střední průmyslová škola Ostrov

Neverbální komunikace I. Střední průmyslová škola Ostrov Neverbální komunikace I Střední průmyslová škola Ostrov NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Zkuste vysvětlit! = souhrn mimoslovních sdělení, která jsou vědomě nebo nevědomě předávána člověkem k jiné osobě nebo lidem.

Více

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI V ORGANIZACI JAK SE EFEKTIVNĚ DOMLUVIT A ZÍSKAT INFORMACE 1. KOMUNIKAČNÍ PROCES 2 2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMUNIKACE 4 3. FORMÁLNÍ A

Více

Kurz Psychologie a sociologie na FSV

Kurz Psychologie a sociologie na FSV Kurz Psychologie a sociologie na FSV Komunikace (verbální a neverbální) v organizaci Asertivita Vyjednávání Mgr. Petra Halířová Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY Leadership IV REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY (přednáška) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

1 Mezilidská komunikace a její typy

1 Mezilidská komunikace a její typy 1 Mezilidská komunikace a její typy Cíle studia Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: popsat mezilidskou komunikaci, rozlišit a charakterizovat jednotlivé typy komunikace, vysvětlit zásady

Více

OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE

OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Obchodní akademie Břeclav Smetanovo nábřeží 17, 690 28 Břeclav Příležitost pro každého vzdělávací projekt OP VK OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Výuka bude probíhat v učebně OK

Více

1. PASIVNÍ KOMUNIKAČNÍ STYL PŘÍKLAD: Libor slíbil, že pojede do Brna svou služební dodávkou a sveze svého kamaráda, který potřeboval z Brna odvézt

1. PASIVNÍ KOMUNIKAČNÍ STYL PŘÍKLAD: Libor slíbil, že pojede do Brna svou služební dodávkou a sveze svého kamaráda, který potřeboval z Brna odvézt 1. PASIVNÍ KOMUNIKAČNÍ STYL zakoupené zboží. Mezitím se situace změnila. Libor do Brna Libor trpí, má výčitky svědomí, přece to slíbil. Cítí povinnost kamaráda svézt, přestože se mu to nehodí. Naznačí

Více

je vyjadřování myšlenek pomocí slov je primárním a nejdůležitějším druhem sdělovací komunikace užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a

je vyjadřování myšlenek pomocí slov je primárním a nejdůležitějším druhem sdělovací komunikace užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a je vyjadřování myšlenek pomocí slov je primárním a nejdůležitějším druhem sdělovací komunikace užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a větami charakterizuje člověka vůči jiným společensky žijícím

Více

Neverbální komunikace II. Střední průmyslová škola Ostrov

Neverbální komunikace II. Střední průmyslová škola Ostrov Neverbální komunikace II Střední průmyslová škola Ostrov DRUHY NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE 1. haptika - dotyk 2. gestika - pohyby těla a rukou 3. mimika - pohyby obličeje 4. oční kontakt 5. posturika - postoj

Více

soustředění se na odpověď již po úvodní informaci, aniž by bylo vyslechnuto celé sdělení

soustředění se na odpověď již po úvodní informaci, aniž by bylo vyslechnuto celé sdělení KOMUNIKACE = výměna informací - propojuje jednotlivé články celého podniku - umožňuje koordinovat činnosti týmů a tím dosáhnout stanovených cílů - výsledkem komunikace by mělo být porozumění - měla by

Více

Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci

Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1 PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Terminologie Komunikace: communicare (latinské slovo) znamená spojovat se, spoluúčastnit

Více

ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM

ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM VY_32_INOVACE_PSY_11 ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:

Více

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1284_Komunikace. Účel a význam_pwp

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1284_Komunikace. Účel a význam_pwp Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1284_Komunikace. Účel a význam_pwp STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název

Více

Nespokojený zákazník... problém?... příležitost! Mgr. Miloš Krejčí

Nespokojený zákazník... problém?... příležitost! Mgr. Miloš Krejčí Nespokojený zákazník... problém?... příležitost! Mgr. Miloš Krejčí Verbální + neverbální komunikace Verbální řeč + naslouchání + kladení otázek + argumentace Při komunikaci se zákazníky musí být prodávající

Více

Výstavba mluveného projevu

Výstavba mluveného projevu Výstavba mluveného projevu Typy projevů Pracovní projev představení své práce představení své organizace referát, přednáška úvod k tématu, workshopu, diskusi Společenský projev projev k jubileu konferování

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Vybrané aspekty veřejných projevů

Vybrané aspekty veřejných projevů Vybrané aspekty veřejných projevů Mluvený projev Veřejné vystoupení Psychologické techniky vůči sobě a vůči posluchači Monika Schmidtová: Vyzvaná přednáška TUL 1 Komunikace slovní ústní písemná verbální

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd / Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

ASERTIVITA III. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

ASERTIVITA III. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje ASERTIVITA III. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Olga Čadilová ASERTIVITA III. Základní asertivní techniky 1. Pokažená

Více

ÚSPĚŠNÉ VEDENÍ OBCHODNÍHO ROZHOVORU

ÚSPĚŠNÉ VEDENÍ OBCHODNÍHO ROZHOVORU ÚSPĚŠNÉ VEDENÍ OBCHODNÍHO ROZHOVORU VZDĚLÁVACÍ M ATERIÁL KE KURZU M ANAG EMENT P RODEJE S L EZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARVINÁ 2 0 1 0-2013 Program ÚVOD - OPAKOVÁNÍ DEFINICE: AKTIVNÍ

Více

VOD STR. 1 CO SE DOZVÍTE V KAPITOLE STR. 3 SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE STR. 3 SOUHRN KAPITOLY STR. 15 OTÁZKY A CVIČENÍ STR. 15

VOD STR. 1 CO SE DOZVÍTE V KAPITOLE STR. 3 SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE STR. 3 SOUHRN KAPITOLY STR. 15 OTÁZKY A CVIČENÍ STR. 15 OBSAH iii VOD STR. 1 Kapitola 1 str. 3 KOMUNIKACE STR. 3 CO SE DOZVÍTE V KAPITOLE STR. 3 SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE STR. 3 CO JE TO SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE STR. 4 DESATERO FALEŠNÝCH PŘEDSTAV O SOCIÁLNÍ KOMUNIKACI

Více

Komunikace v průmyslové organizaci

Komunikace v průmyslové organizaci Komunikace v průmyslové organizaci doc. Ing. František Steiner, Ph.D. Obsah 1. Funkce komunikace v organizaci. Model základního komunikačního procesu. Komunikační toky v organizaci. Komunikační bariéry

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŘEČ TĚLA ŠKOLNÍ ROK 2011-2012 ERIKA STEIDLEROVÁ 9. A

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŘEČ TĚLA ŠKOLNÍ ROK 2011-2012 ERIKA STEIDLEROVÁ 9. A ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŘEČ TĚLA ŠKOLNÍ ROK 2011-2012 ERIKA STEIDLEROVÁ 9. A 1 Obsah 1. Úvod Teoretická část 2. Co je to komunikace? 3. Rozdíly Praktická

Více

Management. Ing. Jan Pivoňka

Management. Ing. Jan Pivoňka Management Ing. Jan Pivoňka Úvaha o etice: Je etické aby zaměstnanci hráli v pracovní době hry nebo prohlíželi zábavné stránky? Je efektivní zamezit tomuto jevu omezením přístupu na určité stránky? Je

Více

NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Olga Čadilová NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A Komunikace vzájemná výměna

Více

Asertivita. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Asertivita. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Asertivita MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 1 Název materiálu: Asertivita Ročník:

Více

Modul 4 - Komunikace s veřejností

Modul 4 - Komunikace s veřejností Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul 4 - Komunikace s veřejností Mgr. Liana Cihelková Komunikace

Více

Minimum pro pracovníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 KOMUNIKACE

Minimum pro pracovníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 KOMUNIKACE KOMUNIKACE V nejširším slova smyslu můžeme komunikací nazvat vše, čím lidé působí jeden na druhého. Je to proces, při němž dochází k vyměňování významů mezi lidmi. Během komunikace si předáváme informace.

Více

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Sociální komunikace v knihovnách I

Sociální komunikace v knihovnách I Sociální komunikace v knihovnách I Mgr. Roman Giebisch, Ph.D. Vědecká knihovna v Olomouci Terminologie - Komunikace Communicare (latinské slovo) znamená spojovat se, spoluúčastnit se Communicatio (latinské

Více

projekt č. CZ.2.17/2.1.00/37095

projekt č. CZ.2.17/2.1.00/37095 projekt č. CZ.2.17/2.1.00/37095 Vzdělání a tréninkové zaměstnání pro osoby s mentálním nebo kombinovaným postižením II Materiály pro účastníky projektu Klíčová aktivita 04 Skupinové vzdělávací a motivační

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Neverbální komunikace

Neverbální komunikace EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Neverbální komunikace Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Vymezení neverbální komunikace Neverbální komunikace - komunikace beze

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

CZ.1.07/2.2.00/28.0021

CZ.1.07/2.2.00/28.0021 14. 10. 2013, Brno Připravil: Ing. Jiří Leitner Garant předmětu: Ing. Vlastimil Vala CSc. Komunikace Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Asertivní komunikace

Asertivní komunikace Asertivní komunikace assere = tvrdit, stát na svém, prosazovat Personální kompetence 4. přednáška 1/14 Asertivita znamená stát za svými zákonnými právy, aniž by se poškodila práva druhých. Asertivita je

Více

Písemná komunikace. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci

Písemná komunikace. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Písemná komunikace PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Písemná komunikace - 1 Komunikační proces probíhající ve společnosti písemné dorozumívání mezi lidmi. Budeme se zabývat především písemnou

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku Cizí jazyk Charakteristika předmětu V rámci povinné výuky prvního cizího jazyka je žákům nabízena výuka anglického nebo německého jazyka. Cizí jazyk je vyučován ve třetím až devátém ročníku v tříhodinové

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_MaM 2./01/03/13 Autor Ing. Eva Hrušková Obor; předmět,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV 1. 2. 3. třída Základní komunikační dovednosti osvojí si: -oslovování křestními jmény - používání vhodných forem pozdravu -naslouchání -dodržování jednoduchých komunikačních pravidel ve třídě -poděkování

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Soupis slohových útvarů pro zadání písemné práce vypravování úvahový text popis (popis prostý, popis odborný, subjektivně zabarvený

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Projekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Projekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Projekt Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Proč a jak prezentovat výsledky své práce? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Motto Je potřeba sebe sama

Více

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. st. Charakteristika vzdělávacího oboru V rámci prvního stupně se žáci seznamují s etickou výchovou v rámci integrovaného vzdělávání, tzn. prolínání do různých vzdělávacích oblastí. Týká se to převážně

Více

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka-sluch, rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin. Modelace souvislé řeči/tempo, intonace, přízvuk/ Hláska, slabika, slovo, věta,

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Prezentační dovednosti

Prezentační dovednosti Prezentační dovednosti Vzdělávací program v rámci projektu Rekonstrukce učitelů - posílení profesní a kompetenční připravenosti učitelů (CZ.1.07/1.3.10/02.0052) 1 Program dne Prezentační dovednosti úvod

Více

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ANGLICKÁ KONVERZACE 7. a 8. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Anglický jazyk je důleţitý cizí jazyk, který ţákům poskytuje jazykový základ pro komunikaci

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 8 RODINA A SEXUÁLNÍ ŽIVOT Čas ke studiu: 60 minut Cíl: Studiem této kapitoly poznáte hodnotu zázemí

Více

Osobnost vedoucího pracovníka

Osobnost vedoucího pracovníka 1 Osobnost vedoucího pracovníka (přerod spolupracovníka v nadřízeného, silné a slabé stránky, budování autority) odpovědnosti a převažující činnosti v jednotlivých rolích legislativní rámec odpovědností

Více

Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy)

Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy) Přednáška Soňi Smolkové-Syřinkové Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy) Komunikační dovednosti jsou nedílnou součástí tzv. soft skills (v českém překladu měkké dovednosti). Individuální

Více

Český jazyk a literatura Mluvené projevy

Český jazyk a literatura Mluvené projevy Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Český jazyk a

Více

Profesionální manažerská diagnostika. Vyhodnocení. Jan Novák

Profesionální manažerská diagnostika. Vyhodnocení. Jan Novák Profesionální manažerská diagnostika Vyhodnocení Jan Novák May. 2014 Čtyři úrovně Úroveň Vzorová Účastníci rozumí a přizpůsobují se celé složitosti svého prostředí, vytváří aktivní vztahy a zajišťují zvyšování

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků)

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) 6. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové

Více

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny WORKSHOP Sociální práce s rodinou s dětmi Možnosti nastavení efektivní spolupráce pracovníků OSPOD a sociálních služeb II 12. 12. 2013 DK Akord

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

Základy asertivity 1. NÁRODNÍ SEMINÁŘ WILD. Lukáš Dastlík. Hluboká nad Vltavou

Základy asertivity 1. NÁRODNÍ SEMINÁŘ WILD. Lukáš Dastlík. Hluboká nad Vltavou Základy asertivity Lukáš Dastlík 1. NÁRODNÍ SEMINÁŘ WILD Hluboká nad Vltavou červenec 2011 1 Kořeny asertivity Principy asertivity (umění přiměřeně se prosadit či bránit v situaci, ve které se právě nacházíte)

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Modul I Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul I Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul I Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Proces komunikace Vstupy Výstupy Signály, stimuly Naše reakce, chování Vnímání Nejzákladnější

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Berlitz jazyková úroveň 1 CEF úroveň A 1

Berlitz jazyková úroveň 1 CEF úroveň A 1 Berlitz jazyková úroveň 1 CEF úroveň A 1 Ve známých, každodenně se opakujících situacích rozumíte a dokážete použít jednoduché věty. Umíte se představit a ptát se ostatních na jednoduché otázky například,

Více

Projekt, prezentace, rétorika

Projekt, prezentace, rétorika Projekt, prezentace, rétorika Fakulta informačních technologií BI PPR, přednáška 8 Přednášející: Mgr. Monika Schmidtová FSv ČVUT, katedra společenských věd externě FIT Monika Schmidtová 2011 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí: Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk

Více

Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ

Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ 2.1.1 Poslech rozpoznat téma pochopit hlavní myšlenku pochopit záměr/názor mluvčího postihnout hlavní body postihnout specifické informace porozumět

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

NABÍDKA KURZY: RÉTORIKA NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE

NABÍDKA KURZY: RÉTORIKA NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE NABÍDKA KURZY: RÉTORIKA NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE KURZY KOMUNIKACE: Mluvit a vystupovat před lidmi je umění. Rétorika byla uznávána již od starověku jako jedna z nejdůležitějších disciplín, která se vyučovala

Více

Umění (sebe)prezentace

Umění (sebe)prezentace EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Umění (sebe)prezentace Řízení lidských zdrojů ve vzdělávacích institucích Obsah Příprava Obsah připravované prezentace Desatero Sebeprezentace

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

6.2 Propojení průřezových témat se vzdělávacím obsahem jednotlivých vyučovacích předmětů:

6.2 Propojení průřezových témat se vzdělávacím obsahem jednotlivých vyučovacích předmětů: Ukázka převzata z pracovní verze ŠVP Základní školy praktické, Praha 2, Vinohradská ul. Ukázka je věnována propojení průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova se vzdělávacím obsahem jednotlivých

Více

Jak komunikujeme? Chceme-li s lidmi dobře vycházet, musíme se s nimi naučit dobře komunikovat. Co pozitivního nám přináší, když s lidmi mluvíme?

Jak komunikujeme? Chceme-li s lidmi dobře vycházet, musíme se s nimi naučit dobře komunikovat. Co pozitivního nám přináší, když s lidmi mluvíme? Jak komunikujeme? Chceme-li s lidmi dobře vycházet, musíme se s nimi naučit dobře komunikovat. Co pozitivního nám přináší, když s lidmi mluvíme? A co negativního?.. Co je při komunikaci důležité?.. Jak

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Český jazyk a literatura Neverbální komunikace

Český jazyk a literatura Neverbální komunikace Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Český jazyk a

Více

Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice. Učebnice Project 2 třetí edice, pracovní sešit Project 2 třetí edice

Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice. Učebnice Project 2 třetí edice, pracovní sešit Project 2 třetí edice Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Očekávané výstupy předmětu POSLECH S POROZUMĚNÍM žák Anglický jazyk 3. období 6. ročník Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice

Více

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba TÝMOVÝ VÝSTUP Týmový výstup 360 zpětné vazby 360 zpětná vazba ÚVOD Týmový výstup nabízí přehled výsledky napříč zvolenou skupinou. Výstup odpovídá strukturou individuálním výstupním zprávám a pracuje s

Více