CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Získávání dobrovolníků pro činnost neziskových organizací

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Získávání dobrovolníků pro činnost neziskových organizací"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Získávání dobrovolníků pro činnost neziskových organizací Věra Zapletalová Vedoucí práce: Ing. Ester Danihelková Olomouc 2014

2 Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci 25. dubna 2014.

3 Ráda bych poděkovala Ing. Ester Danihelkové za odborné vedení mé absolventské práce a manažerce Centra pro rodinu Ráj paní Haně Školoudové za vstřícný přístup a poskytnutí informací.

4 Obsah 1. Úvod Historie dobrovolnictví Vymezení dobrovolnictví Typy dobrovolné činnosti a sluţby Z hlediska historického vývoje Z hlediska cesty, kterou se dobrovolnictví ubírá Podle role, kterou dobrovolnictví hraje v organizaci Z hlediska časového vymezení Komunitní dobrovolnictví Neformální komunitní dobrovolnictví Formální komunitní dobrovolnictví Virtuální komunitní dobrovolnictví Motivace k dobrovolnictví Dělení motivace Faktory motivace Negativní motivace Předpoklady rozvoje dobrovolnictví Získávání dobrovolníků Případová studie Centra pro rodinu Ráj Cíl případové studie Historie Centra pro rodinu Ráj Dobrovolnictví v organizaci z pohledu manaţerky Dobrovolnictví z pohledu profesionálních zaměstnanců SWOT analýza Faktory ovlivňující vývoj dobrovolnictví Dobrovolnictví z pohledu dobrovolníků Shrnutí výzkumného šetření Návrh postupu pro vytvoření stabilního týmu dobrovolníků Závěr Seznam pouţitých zdrojů... 40

5 1. Úvod Dobrovolnictví je významným společenským jevem současnosti. Je to fenomén, který se rozmáhá po celé Evropě. V Evropě a vyspělém světě je dobrovolnictví běţná záleţitost, je rozšířenou a uznávanou formou pomoci druhým. V České republice má dobrovolnictví bohatou historii, která sahá aţ do 19. století. Socialismus zanechal na českém dobrovolnictví hluboké stopy, ale v současné době se tato specifická forma svobodné občanské angaţovanosti znovu aktivně rozšiřuje a obnovuje. Ve své práci bych chtěla ukázat, ţe dobrovolníci nejsou lidé s nenaplněným volným časem, ale naopak velmi tvořiví lidé, kteří přicházejí se svou nabídkou dobrovolné pomoci a tím chtějí zlepšit kvalitu ţivota nejen pro sebe, ale také pro ostatní. Cílem absolventské práce bude analyzovat a vyhodnotit stávající dobrovolnickou základnu neziskové organizace Centrum pro rodinu Ráj o. s. a navrhnout kroky pro získání stabilního týmu dobrovolníků k dlouhodobé spolupráci. Obsahem práce je teoreticky popsat dobrovolnictví, jeho vznik podle různých hledisek a typy dobrovolné sluţby. Dále větší část práce věnuji komunitnímu dobrovolnictví, které podle některých autorů tvoří v současné době páteř dobrovolnictví v České republice. Věnuji se také tématu pozitivní a negativní motivace k dobrovolnictví. Dále se v teoretické části ročníkové práce zaměřuji na zásady komunikace a udrţení dobrovolníků v organizaci a na získání a oslovení nových adeptů. V absolventské práci bych chtěla čtenáře seznámit s dobrovolnictvím v občanském sdruţení Centrum pro rodinu Ráj. V absolventské práci jsem zvolila formu kvalitativního výzkumu v případové studii organizace. Okruh sběru dat a výchozích materiálů je velmi široký. Ke sběru dat jsem pouţila zkoumání vzniku a historického vývoje organizace, studium výročních zpráv, nestrukturované interview s manaţerkou a zároveň zakladatelkou organizace paní Hanou Školoudovou, skupinovou práci se zaměstnanci a dotazník s uzavřenými i otevřenými otázkami pro dobrovolníky. Na základě získaných výsledků navrhnout kroky pro získání stabilního dobrovolnického týmu pro dlouhodobou spolupráci. Tuto práci jsem zvolila proto, ţe jsem pracovala v organizaci jako dobrovolník a později i jako profesionální zaměstnanec. Cítila jsem, ţe rozvoj a podpora dobrovolnictví je potřeba. V počátečních letech bylo nadšení zakladatelů a příznivců organizace tak velké, ţe řízení dobrovolníků nebylo potřeba. V současné době jiţ všichni cítí, ţe bez cílené a efektivní organizace a řízení dobrovolníků to dál nejde. 2

6 2. Historie dobrovolnictví Počátky dobrovolné činnosti v českých zemích sahají aţ do 19. století, kdy vznikala řada vlasteneckých spolků na podporu umění, kultury, vědy a vzdělávání. Dobrovolnou činnost provázela časem různá období rozvoje nebo redukce. V roce 1990 se začíná psát nová kapitola občanských aktivit, kdy byly přijaty nové zákony o sdruţování občanů, o obecně prospěšných společnostech, o nadacích a nadačních fondech a novela občanského zákoníku, ve které se hovoří o zájmových sdruţeních. (Tošner, Sozanská 2002: 30) Po roce 1989 prochází Česká republika hledáním vlastní identity. Česká společnost hledala jiné hodnoty neţ individualismus zaměřený na konzumní ţivot. Začal se projevovat zájem občanů o rozvoj tradičních humanistických hodnot. Byla znovuobjevena přirozená lidská potřeba pomáhat ostatním, především těm členům společnosti, kteří jsou slabí či se z různých důvodů nacházejí v obtíţích a nemohou si sami pomoci. Jako nový jev roste i zájem občanů o své ţivotní prostředí. Lidé začali hledat kromě svého profesního uplatnění jiné způsoby seberealizace, ve kterých by mohli vyuţít svých dovedností a znalostí. (dobrovolnik.cz) Po roce 1989 dochází v ČR také k nebývalému rozvoji neziskového sektoru, byly obnoveny spolky a sdruţení potlačené minulým reţimem a vznikaly také úplně nové neziskové organizace, které měli svoji činnost ve velké míře postavenou na dobrovolnosti svých členů. (Tošner, Sozanská 2002: 30) Svou ztracenou legitimitu postupně získává soukromě organizovaná dobročinnost, která se stává společensky uznávanou aktivitou přinášející důvěryhodnost a čest. (Frič 2001: 26) Organizované dárcovství a dobrovolnictví nemá smysl, jen pro ty, kteří vyuţívají sluţeb neziskových organizací, ale i pro samotné dobrodince a společnost jako celek. (Frič 2001: 33) 3

7 3. Vymezení dobrovolnictví Dobrovolnictví je fenomén tvořící jeden z pilířů neziskového sektoru. Dobrovolná práce je rozmanitá činnost a především v oblastech zájmových, humanitárních, kulturních, ochrany ţivotního prostředí se neziskové organizace bez dobrovolníků neobejdou. Dobrovolnictví představuje skrytý ekonomický zdroj v hospodaření neziskových organizací. Dobrovolník je člověk, který bez nároku na finanční odměnu poskytuje svůj čas, svoji energii, vědomosti a dovednosti ve prospěch ostatních lidí či společnosti. (hest.cz) Ve své práci nebude popsáno dobrovolnictví typu: Dnes já tobě, zítra ty mně, kterému můţeme říkat přátelská či sousedská výpomoc. Tato forma vzájemné dobrovolné pomoci vţdy byla, je a bude postavena na dobrých vztazích mezi lidmi v domě, ulici či obci, tedy v přirozené komunitě. Předmětem zájmu je veřejně prospěšné dobrovolnictví, kdy lidé nabízejí svůj čas a energii, aniţ by očekávali oplátku. Toto dobrovolnictví lidé nabízejí buď prostřednictvím dobrovolnických center, nebo se obrátí na nejbliţší organizaci, kde se mohou uplatnit. Dobrovolníci patří mezi pracovníky většiny neziskových organizací. Jak píše Tošner a Sozanská (2002:35) kaţdý z nás si pod slovy dobrovolník-dobrovolnictví představí něco jiného. Můţeme se shodnout na tom, ţe dobrovolnictví provází člověka uţ od nepaměti. Těţko se hledá hranice mezi pomocí příbuzným, sousedům nebo cizím kolemjdoucím, kterým nabídneme pomoc, a dobrovolnou prací pro školu či neziskovou organizaci. Na serveru dobrovolnik.cz se můţeme dočíst, ţe dobrovolnictví je důleţitým činitelem sociální soudrţnosti, ale také zdrojem bohatství komunit v tom nejširším smyslu kvality ţivota, vytváření a uchování znalostí a dovedností, prevence negativních jevů. I z tohoto důvodu je důleţitým tématem veřejné správy, neboť jí umoţňuje na jedné straně posilování spolupráce a prevenci sociální exkluze, na straně druhé pak maximální kumulaci znalostí, dovedností a pozitivních impulzů a jejich rozvoj pro další vyuţití v ekonomických činnostech, zejména na trhu práce. 4

8 4. Typy dobrovolné činnosti a sluţby Pro lepší pochopení fungování dobrovolnictví v neziskových organizacích, bych chtěla v této kapitole popsat typy dobrovolné sluţby podle toho, jakým způsobem dobrovolnictví vznikalo. Toto je důleţité z toho důvodu, abychom věděli, jak s dobrovolníky dále pracovat a udrţovat si tak stabilní dobrovolnický tým v organizaci. 4.1 Z hlediska historického vývoje Ve své knize Dobrovolníci a metodika práce s nimi v organizacích popisují Tošner a Sozanská (2002:38) dva modely dobrovolné činnosti. Vývojově starší evropský model dobrovolnictví neboli komunitní dobrovolnictví, který staví na společném zájmu dobrovolníků setkávajících se v přirozeném společenství, jako je církev či sportovní nebo dětská organizace. Z těchto komunit se mohou stát profesionální dobrovolnická centra většinou specializovaná na určitou činnost a určitou sociální nebo věkovou skupinu. Nosnou silou jejich činnosti jsou především přátelské vztahy. Na druhé straně mladší, americký model dobrovolnictví-manaţerský, kdy s dobrovolníky pracují profesionálně vedená dobrovolnická centra vyhledávající altruisticky zaměřené občany, kterým nabízí dobrovolnickou práci v různých organizacích v řadě oborů lidské činnosti. Nosnou silou těchto center jsou profesionálové, kteří mají dostatek sociálního cítění a emoční inteligence pro vykonávání své profese. 4.2 Z hlediska cesty, kterou se dobrovolnictví ubírá Dobrovolnictví vznikající zdola nahoru začíná neformální skupinou přátel, která se zabývá společnou činností a postupně zraje k neformální strukturované skupině, aţ zaloţí registrovanou neziskovou organizaci. Většina funkčních a potřebných občanských sdruţení, účelových zařízení církví či obecně prospěšných společností takto po roce 1989 vznikala. Počáteční obtíţe pomáhá překonávat spontánní nadšení všech zúčastněných. Většina takto zaloţených skupin dnes funguje jako velmi potřebná součást neziskového sektoru. Dobrovolnictví vznikající zvenčí dovnitř, v tomto případě jiţ vzniklá strukturované organizace, např. domovy seniorů, nemocnice a školy, oslovují a hledají dobrovolníky pro další spolupráci. (Tošner, Sozanská 2002: 38) 5

9 4.3 Podle role, kterou dobrovolnictví hraje v organizaci Frič (2001) popisuje míru vyuţití dobrovolníků v organizacích. 1. Na dobrovolnících je přímo závislý chod organizace na naplňování hlavních cílů organizace se vedle malé skupiny profesionálů podílí hlavně dobrovolníci. Bez jejich účasti by nebylo moţné zajišťovat akce, kterými se organizace prezentuje a naplňuje jimi své poslání např. humanitární akce, ekologické iniciativy a kampaně. 2. Dobrovolníci vykonávají svoji činnost spolu s profesionálními zaměstnanci tento typ činnosti významně přispívá ke sníţení finančních nákladů organizace. Dobrovolníci se podílejí na činnostech důleţitých pro chod organizace. Pokud by tuto činnost nevykonávali, musela by být zajištěna profesionálně. 3. Dobrovolná činnost není nepostradatelná pro vlastní chod organizace, ale zkvalitňuje poskytované sluţby nebo usnadňuje provoz. Tím rozumíme například různé aktivizační kurzy nebo jiné volnočasové aktivity. 4.4 Z hlediska časového vymezení Můţeme podle Tošnera a Sozanské (2002: 40) rozdělit dobrovolnictví na Zapojení při jednorázových akcích. Vhodné pro příznivce organizace, kteří mají čas jen několikrát ročně. Akce jsou vhodnou formou pro hledání a oslovení nových dobrovolníků. Dlouhodobá dobrovolná pomoc-je pomoc poskytována opakovaně a pravidelně během celého roku. Dobrovolná sluţba-dobrovolný závazek věnovat se, obvykle mimo svoji zemi, dlouhodobě po dobu několika měsíců i let dobrovolné práci. 6

10 5. Komunitní dobrovolnictví Co je komunita? - termín komunita pochází z latinského základu communitatem, coţ znamená následovnictví. V češtině tento termín nejčastěji pouţíváme k označení společenství lidí spojených určitými sociálními a emocionálními vazbami. (Frič, Vávra 2012: 11). České komunitní dobrovolnictví má velkou historii. Organizované dobrovolnictví zaměřené na podporu lokálních komunit fungovalo dávno před Sametovou revolucí díky aktivitám místních zájmových organizací hasičů, myslivců, včelařů nebo sportovců. Členové těchto komunit se starali také o lokální společenský ţivot, na půdě těchto organizací se řešily osobní i místní problémy, které vyţadovaly pomoc zainteresovaných občanů, členů organizace, přátel a kamarádů. Tyto organizace fungovaly především na venkově. Podle německého sociologa Tonniese (dle Frič, Vávra 2012:11) poskytovaly svým členům mikrosvět plný stabilních a lidsky proteplených sociálních vazeb rodinného, příbuzenského a sousedského charakteru. Tento sociální ráj se postupně hroutí pod náporem procesů industrializace a urbanizace, které sice přináší lidem ve vztahu ke komunitě emancipaci, ale uţ neřeší otázku zachování sociální soudrţnosti ve společnosti. Svět venkovských komunit je postupně nahrazován sociálně chladným (neosobním, emocionálně neutrálním, odcizeným) světem moderních měst. Komunitu můţeme definovat územně, vztahově i způsobem komunikace. Vávra, Frič (2012) nicméně říká, ţe se většina autorů píšících o komunitě, shoduje na tom, ţe kvalita komunity je určován kvalitou vztahů mezi členy a kvalitou vztahů mezi komunitou a jejím okolím. Nabízí se otázka, které občanské organizace, vyuţívající práci dobrovolníků, můţeme povaţovat za komunitní? Budeme se drţet výzkumu Friče a Vávry z roku 2012, kteří poloţili respondentům otázku Proč je organizace pro místní komunitu důleţitá. Z výzkumu vyplynulo, ţe pro nejvíce respondentů (41%) je důleţité, aby organizace přispívala k místnímu porozumění mezi lidmi, dále (37%) aby organizace posilovala sebeúctu a soudrţnost mezi lidmi a udrţovala místní společenský ţivot (37%). Nejméně důleţité pro komunitní dobrovolnictví označili respondenti to, aby organizace zlepšovala místní sluţby (24%) a podporovala místní ekonomiku (10%). Z toho tedy vyplývá, ţe pokud organizace nějakým způsobem přispívá ke zlepšování společenského ţivota posilování soudrţnosti mezi lidmi můţeme ji povaţovat za komunitní organizaci. 7

11 Frič, Vávra (2012: 31) ve své knize Tři tváře komunitního dobrovolnictví vymezují dva typy komunitního dobrovolnictví tzv. kolektivní typ dobrovolnictví zaloţený na organizaci, která vytváří prostor a koordinuje aktivity pro sdílení skupinových cílů a hodnot. Sem patří i komunitní dobrovolnictví. Reflexivní typ dobrovolnictví, které je charakteristické slabou vazbou na organizaci a vyznačuje se spíše individualismem ( preferencí volnosti výběru, svobody a nezávislosti). Dále autoři rozlišují tři tváře typické pro české komunitní dobrovolnictví: 5.1 Neformální komunitní dobrovolnictví Jeden člen komunity poskytuje jinému členovi nebo členům mimo okruh vlastní rodiny dobrovolnou formálně neorganizovanou neplacenou činnost. Tuto činnost nestimuluje ani nezprostředkovává ţádná organizace. Jde o pomoc, kterou iniciuje jednotlivec. Můţe vzniknout jako reakce na konkrétní situaci, nebo je to systematická činnost závislá na dobré vůli člena komunity. Do této kategorie komunitních aktivit můţeme zařadit především sousedskou či občanskou výpomoc a pro tuto práci je důleţité, ţe se neformální komunitní dobrovolnictví formou přípravy a účasti na místních společenských akcích, udrţováním místních tradic a rituálů podílí na podpoře a udrţování společenského ţivota komunity. 5.2 Formální komunitní dobrovolnictví Tato činnost je vykonávána v rámci nějaké komunitní organizace. Je to dobrovolná a neplacená činnost členů lokální komunity. Která má za cíl prospěch komunity jako celku. Mezi oblasti působení organizované komunitní dobrovolné činnosti patří poskytování sluţeb (sociálních, vzdělávacích, kulturních ), zábava tj. podpora sportu a zájmových činností a nakonec podpora víry a náboţenství. Formální dobrovolníci poskytují svoji pomoc vţdy jako členové komunitně zaloţených organizací. Jedná se převáţně o neziskové organizace (občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti, nadace ). Pro tyto organizace je typická lokální příslušnost, autonomie, amatérský přístup a silná závislost na dobrovolnické aktivitě svých členů 5.3 Virtuální komunitní dobrovolnictví Virtuální dobrovolnictví je pojem známý a rozšířený především v rozvinutých zemích, ale s postupující oblibou a působností internetu jistě najde svoje místo i v našich zeměpisných šířkách. Jedná se o dobrovolnou práci poskytovanou 8

12 prostřednictvím internetu, zejména v oblasti tvorby webových stránek, digitalizace textů, výzkum, fundraising, moderování online diskusí, úpravy fotografií a videí a další, ve prospěch jiných členů resp. komunity jako celku. Dobrovolníci tak nemusí ani opustit ţidli, na které sedí, aby pomohli neziskovým organizacím, které by si jinak podobnou sluţbu nemohly dovolit. Virtuální nebo-li on line dobrovolnictví odsouvá však stranou jeden z tradičních rysů dobrovolnictví- interakci tváří v tvář. (Frič, Pospíšilová 2001:100) Velká výhoda virtuálního dobrovolnictví spočívá v pomoci organizacím v rámci virtuálního programu rozšiřovat rozsah i dosah sluţeb na dálku. Tyto virtuální aktivity mohou probíhat organizovaně i neorganizovaně. Virtuální dobrovolnictví je zcela jistě povaţováno za nový trend v oblasti dobrovolnictví, neboť díky své flexibilitě a dostupnosti poskytuje dobré příleţitosti pro handicapované či jinak znevýhodněné občany, kteří se chtějí, a touto formou mohou, podílet na ţivotě komunity. Centrum pro rodinu Ráj nabídkou svých aktivit podporuje lokální společenský ţivot a přispívá k sociální soudrţnosti v obci a okolí. Lidé zde mohou sdílet společné hodnoty a vytvářet aktivní společenství. Důleţitým bodem komunitního přístupu organizace je partnerství s obcí, školou, zájmovými spolky i komerčními organizacemi v obci i nejbliţším okolí. 9

13 6. Motivace k dobrovolnictví V kaţdé neziskové organizaci je uţitečné, pokud je přítomen určitý podíl dobrovolné pomoci. Dobrovolníci nepodporují svou organizaci jen tím, ţe pracují zdarma, ale často také dotují danou organizaci tím, ţe si sami pokrývají různé výdaje spojené se svou prací např. cestovné nebo stravné. Podle výzkumu, který provedl Frič, P. a kol. v roce 2001 se zjistilo, ţe více neţ polovina dobrovolníků (53%), kteří mají výdaje uvedeného druhu, se nedočkala od organizace, pro kterou pracuje, jejich proplacení. Z toho vyplývá, ţe motivace k dobrovolnictví je skutečně vysoká. Tento výzkum dále zmiňuje, ţe mezi obecně akceptovatelné důvody dobrovolnictví patří z 93% důvěryhodnost organizace, 91% přesvědčení, ţe dobrovolnou činností lze napomoci šíření dobré myšlenky. Další zhruba tři čtvrtiny dobrovolníků označily za důleţité aspekty např. moţnost navazovat nové vztahy se zajímavými lidmi, snahu uplatnit své schopnosti moţnost získat nové zkušenosti a dovednosti a další. Velmi silným impulsem k dobrovolnictví se ukázal také osobní kontakt se členy neziskové organizace, která hledá dobrovolníky. (Frič 2001: 67) Měli bychom si dát pozor na mýtus, ţe dobrovolníci jsou levná pracovní síla. Dobrovolná pomoc nemůţe být předepsána, musí vyvěrat z potřeb a motivace dobrovolníků, zaměstnanců i vedení organizace a musí respektovat potřeby klientů či charakter sluţeb, které organizace poskytuje. Na druhé straně je několik málo omezení, které limitují činnost dobrovolníků. Mezi ně patří zásada, ţe dobrovolník by neměl nahrazovat práci profesionálů a dále ţe by neměl dělat činnosti, do kterých se nikomu nechce. Mít dobrovolníky jako předem připravený a hotový nástroj o tom dobrovolnictví není. (dobrovolnik.cz) Motivace je proces, který dává lidskému chování jednotu a význam. Pojem motivace vysvětluje psychologické důvody lidského chování, jeho subjektivní význam a současně vysvětluje pozorovanou variabilitu chování, proč se lidé orientují na různé cíle. (Nakonečný 1997:12) V psychologickém přístupu se také setkáváme s pojmem prosociální osobnost. Podle Friče, Pospíšilové (2010) takového člověka předurčuje (motivuje) k dobrovolnictví jeho specifický soubor hodnot, potřeb a vlastností. Kdyţ se podíváme na motivaci dobrovolníků ze sociologického hlediska, neměli bychom se dívat na to, jací lidé jsou, ale spíše v jaké situaci se nacházejí. (Frič, Pospíšilová 2001: 105). Podle Vávry a Friče sehrává komunita největší podíl na motivaci dobrovolníka. Podle výzkumu, který provedli, se ukázalo, ţe na komunitní dobrovolnictví nemají 10

14 ţádný vliv sociálně demografické znaky pohlaví, vzdělání, náboţenské přesvědčení, výška příjmu nebo rodinný stav. 6.1 Dělení motivace Motivaci bychom mohli rozdělit do tří základních skupin, které se navzájem prolínají, ale u kaţdého konkrétního dobrovolníka má některá z nich dominantní vliv. Konvenční motivace k dobrovolnictví- tato motivace se opírá buď o principy křesťanské morálky, nebo o představy o správném způsobu ţivota. Takto motivovaní lidé mají sklon preferovat své náboţenské přesvědčení a imponují jim dárcovské aktivity příbuzných nebo přátel. Můţeme tedy říct, ţe dobrovolníka vedou k dobrovolné práci morální normy okolí, obecná neformální společenská pravidla nebo obojí. Touto motivací se vyznačují lidé starší 60 let a věřící. (Frič 2001:67) Reciproční motivace k dobrovolnictví- lidé s touto motivací chápou svoje dobrovolnictví jako spojení dobra pro jiné a vlastního prospěchu, chtějí v dobrovolné práci najít i prvky uţitečné pro něj samotného. Typický je zájem o získání nových zkušeností, navazování nových vztahů a snaha uplatnit svoje schopnosti. Tato motivace je zřejmá hlavně u lidí do 30 let s jednoznačným ateistickým názorem (Frič 2001: 68). Nerozvinutá motivace k dobrovolnictví tato motivace stojí na třech pilířích a to jsou důvěra v organizaci, pro kterou by měli pracovat, přesvědčení o dobrovolné práce v konkrétním případě a pocit, ţe prostřednictvím dobrovolnictví je moţné šířit dobré myšlenky. Vyskytuje se významně u vysokoškoláků a osob střední generace let. (Frič 2001:68). 6.2 Faktory motivace Motivace k dobrovolné práci je jedinečná, často se však jedná o kombinaci těchto faktorů: Altruismus dobrovolník chce být uţitečný ostatním. Většina lidí si myslí, ţe ve skutečnosti neexistují ţádní čistě altruističtí dobrovolníci altruismus je společnou motivací, ale nikdy ne jedinou, pokud člověk slouţí trvale vţdy je přítomen nějaký osobní zisk či zadostiučinění. Kvalita ţivota dobrovolník slouţí ostatním, protoţe tak zlepšuje svůj vlastní ţivot. Jedná se patrně o nejdůleţitější motivaci. Dobrovolníci jsou rádi s ostatními, mají rádi aktivní odpočinek a zejména pocit, ţe mají pro ostatní svou cenu. Zpětný zisk mnoho lidí má z dobrovolnické činnosti nějaký, byť nefinanční zisk. 11

15 Smysl sluţby někteří dobrovolníci vidí spolupráci v komunitě jako zodpovědnost, kterou spolu přináší občanství v tomto případě se někdy sami necítí být dobrovolníky. Náboţenské přesvědčení Mnoho náboţenství vnímá sluţbu ostatním jako duchovní povinnost nebo prostředek k dosaţení vyššího duchovního postavení. Finanční zisk pokud je sluţba motivována finančně, není člověk chápán jako dobrovolník. Přesto jsou některé organizace schopny hradit výdaje dobrovolníků, jiné poskytují něco ve smyslu stipendia nebo honoráře. Obecně vzato, čím vyšší je odměna, tím těţší je zařadit takovou sluţbu mezi dobrovolné aktivity. Profesionální zkušenost Dobrovolnictví nabízí zkušenost, kterou je moţno zahrnout do profesního ţivotopisu a zvýšit tak svou hodnotu pro potencionálního zaměstnavatele. Společenské důvody Dobrovolnictví je vhodným způsobem k poznání velkého mnoţství nejrůznějších lidí a často je tak moţné se snadno spřátelit. (dobrovolnik.cz) Plamínek (2007) uvádí, ţe vedení lidí, jejich motivování a znalost motivačních faktorů patří mezi jednu z forem řízení lidských zdrojů. Znalost motivačních faktorů dobrovolníků je základ pro úspěšné řízení dobrovolníků v organizaci. 6.3 Negativní motivace Jak píše Vitoušová (dle Tošner a Sozanská 2002:45) existují motivy dobrovolníků, které nemusí být vţdy jednoznačně prospěšné pro ostatní. O existenci motivů, které mohou být pro svou nezištnou sluţbu druhým lidem nebezpečné, by měl vědět kaţdý, kdo za práci s dobrovolníky zodpovídá. Tyto negativní motivy by měl umět rozpoznat a zájemce korektně odmítnout. Záporné motivy, vůči kterým by měla kaţdá nezisková organizace projevit zvýšenou opatrnost: 1. Soucit vedoucí k degradaci klienta 2. Nepřiměřená a zbytečná zvědavost 3. Sluţba pramenící z pocitu povinnosti 4. Skutkaření, snaha něco si zaslouţit 5. Touha obětovat se, osobní neštěstí, se kterým si uchazeč neví rady, a proto chce ve sluţbě hledat vlastní duševní rovnováhu 6. Osamělost a z ní pramenící touha po přátelství 7. Pocit vlastní důleţitosti, nenahraditelnosti 8. Nedostatek sebeúcty a s ní spojená touha potkat ještě uboţejší lidi 12

16 9. Panovačnost, touha ovládat jiné a uplatnit svůj vliv (cit dle Tošner a Sozanská 2002:46) Snaha pomoci v tomto případě zakrývá skutečnou touhu po uznání nebo po moci nad jinými. Tyto negativní motivy nejen ţe můţou poškodit vztahy mezi členy dobrovolnického týmu, ale především silně poškodit klienta. Tošner a Sozanská (2002:46) dále uvádí, ţe s rostoucím společenským uznáním dobrovolnictví se bude zvyšovat i počet zájemců o dobrovolnictví s nepřiměřenou mírou soucitu a pomáhání za kaţdou cenu. Jak píše Čepelka (1997:122) velkou pomůckou pro udrţení dobrovolníků v instituci je dobré odhadnutí jeho motivů, a tím mu také můţeme pomoci dosáhnout co nejlepších výsledků a vnitřního uspokojení. To s čím dobrovolníci přicházejí a co očekávají, by mělo být v souladu s tím, co jim organizace nabízí. 13

17 7. Předpoklady rozvoje dobrovolnictví Kromě motivace, kterou jsem popsala v předchozí kapitole, existují ještě další předpoklady rozvoje dobrovolnictví. Co dobrovolníky podporuje? Potřeby klientů a organizací se někdy velmi liší od přání a potřeb dobrovolníků. Někteří zájemci o dobrovolnictví mají jasnou představu o své činnosti, ale hledají místo realizace. Jiní nevědí přesně, co by chtěli dělat a také se nechtějí zavázat k pravidelné činnosti. Tuto druhou skupinu bychom mohli zařadit do tzv. akčního dobrovolnictví. (Tošner, Sozanská 2002:74) Tyto zájemce je třeba vést v evidenci a v případě jednorázových akcí je oslovit. Podle autorů můţe taková forma dobrovolnictví vést k hlubší spolupráci i moţnost získat potenciálního sponzora, který jiţ zná činnost organizace. Tošner a Sozanská dále uvádí, ţe na základě různých průzkumů u nás i v zahraničí byl sestaven seznam názorů dobrovolníků na to, co je podporuje v jejich činnosti. Dobrovolníci jsou ochotni nabídnout svůj čas a schopnosti kdyţ mají pocit, ţe jsou oceňováni a cítí, ţe dokáţou zvládnout předkládané úkoly. Kdyţ cítí, ţe jejich přítomnost něco znamená. Jestliţe mají naději na změnu a postup ve své činnosti. Pokud dostávají uznání na veřejnosti i v soukromí. Pro dobrovolníky je důleţitý pocit sounáleţitosti a týmová práce. Na motivaci dobrovolníků má pozitivní vliv podíl na řešení problémů, na rozhodování i na stanovování cílů organizace. Osobní potřeby dobrovolníků jsou uspokojovány také, pokud se v důsledku jejich činnosti se děje něco podstatného. Dobrovolníci jsou lidé, kteří nepracují pro peníze. Jejich hlavní motivací je naplňování potřeb. Potřeba uznání, respektu, smysluplné práce apod. jsou z hlediska dobrovolníků velmi silnými faktory. To je třeba mít při rozvoji dobrovolnictví na zřeteli. 14

18 8. Získávání dobrovolníků K dobrému fungování neziskové organizace potřebujeme stabilní dobrovolnickou základnu. Tu by měli tvořit převáţně formální dobrovolníci. Někdy ale potřebujeme dobrovolnickou základnu rozšířit a získat nové členy do našeho dobrovolnického týmu. K práci v neziskové organizaci, tak jako k jakékoliv jiné činnosti, vedou různé motivy. Pokud dobrovolník přichází do naší organizace a chce spolu s námi pracovat na našem projektu, moţná o těchto motivech nemluví, nebo si je ani neuvědomuje. Podle Čepelky (1997) je vhodné tyto motivy odhalit. Je to první krok k tomu, abychom si ho v organizaci udrţeli a zároveň mu pomohli dosáhnout co nejlepšího uspokojení a pracovních výsledků. Jeho motiv by měl být v souladu s tím, co mu můţeme poskytnout. Pokud například dobrovolník přijde s tím, ţe chce být uţitečný, měli bychom mu poskytnout takovou činnost, na které se jeho uţitečnost projeví a také mu dát jasně najevo, ţe jeho práce uţitečná byla. Jako další příklady motivace můţeme označit např. kontakt s významnými lidmi, příjemné pracovní prostředí, milí spolupracovníci, úspěchy organizace a další. Dobrovolníci v naší organizaci jsou zcela jistě cílovou skupinou, na které nám velmi záleţí. Abychom si je udrţeli, musíme s nimi stále komunikovat a řídit jejich práci. Čepelka ve své publikaci popisuje několik zásad, na které bychom v komunikaci s dobrovolníky neměli zapomínat: Dobrovolníkům je třeba projevovat vděčnost, jakou si zaslouží, když věnují svůj čas a energii vaší organizaci. Je dobré, když představitel organizace, (nemusí to být vždy jediná osoba) občas s každým dobrovolníkem pohovoří- příležitostně a neformálně, jen aby věděl, že o něm víte, že vám na něm záleží a že si ceníte jeho práce. Je dobré sledovat, jak se dobrovolníkovi daří, a je-li to nutné, nabídnout mu včas jinou práci. Nezapomínejme na to, že každý se nehodí na všechno, a jestliže nedokážeme předejít zklamání, člověk možná odejde a může být ztracen třeba pro celý neziskový sektor. Pokud je to možné, umožnit dobrovolníkovi vzdělávání v rámci našich vzdělávacích aktivit pro zaměstnance. Vymezit přesná pravidla vzájemné komunikace, aby nedocházelo k vynášení zkreslených informací, k nepochopení, k postranním řečem. Snažit se zainteresovat dobrovolníky na širším dění organizace, například je požádat o zkušenosti, rady, nápady. Zjistit, zda byli informováni o širších souvislostech a výsledcích své práce, aby se cítili být součástí organizace. (Čepelka 1997: 123) 15

19 Nezisková organizace by měla potenciální adepty na dobrovolnictví zaujmout především svou činností prezentovanou navenek. Své aktivity prezentuje pomocí webových stránek, letáků článků v místním tisku apod. Důleţitý je také název a poslání organizace. Dobře formulované poslání organizace, můţe zájemce ovlivnit. Neboť poslání vysvětluje směr, jímţ se organizace ubírá a mělo by vyjadřovat jedinečnost a odlišnost organizace od jiných organizací stejného zaměření. Velkou roli při oslovování nových dobrovolníků, dárců i klientů hraje kultura organizace. Pod tímto pojmem si můţeme představit několik aspektů, které ovlivňují veřejnost více neţ samotný název. Je to vlastně všechno to, co kaţdý občan sleduje při návštěvě organizace. Čepelka uvádí tyto aspekty tvořící kulturu organizace: způsob přijetí návštěvníka, prostředí, čistota a vzhled objektů i pracovních prostor, oblečení zaměstnanců a způsob jejich komunikace,chování lidí ve firmě k sobě navzájem, k zákazníkům, ve vztahu nadřízený-podřízený,sociální vybavení, technické vybavení, prvky vizuální prezentace( hlavičkové papíry a všechny ostatní tiskoviny, logo). Neziskové organizace vyuţívají různé strategie, jak dobrovolníky získávat. Podle Friče je jejich hlavním znakem aktivní a pasivní přístup. Aktivní přístup je cílená snaha získat dobrovolníky. Cílem aktivního přístupu je vytvoření databáze potenciálních dobrovolníků těch, kteří přislíbili konkrétní dobrovolnou činnost například podobnou jejich profesi. Na tyto dobrovolníky se můţe organizace v případě potřeby obrátit. Databáze zahrnuje údaje o konkrétním zaměření dobrovolníků a jejich časových moţnostech. Aktivní získávání dobrovolníků probíhá například formou prezentací na školách, kampaní a propagačních akcí pro veřejnost. Management organizace můţe vyuţít masové nebo lokální sdělovací prostředky. Výhodou tohoto přístupu je oslovení a získání většího mnoţství potencionálních dobrovolníků najednou. Nevýhodou této databáze je pravidelná aktualizace, která je časově náročná a vyţaduje značné personální nasazení. Pasivní způsob získávání dobrovolníků se spoléhá na vlastní iniciativu dobrovolníků. Organizace spoléhají na okruh svých stálých příznivců. Myšlenka, ţe se má dobrovolník dobrovolně přihlásit, je pro pasivní způsob charakteristická. Namísto aktivního vyhledávání dochází k vyčkávání, ţe se dobrovolník sám přihlásí. Zdrojem získávání dobrovolníků jsou neformální a přátelské kontakty. Výhodou tohoto přístupu je atmosféra důvěry, která panuje mezi lidmi, kteří se znají. Tento vztah je také 16

20 garantem spolehlivosti. Pokud jsou neformální a přátelské kontakty vyčerpány, získání nových dobrovolníků touto formou je obtíţné. V programech postavených na studentech, coţ je i Centrum pro rodinu Ráj, je důleţité, aby harmonogram práce s dobrovolníky respektoval školní rok. Získávání dobrovolníků má probíhat průběţně s důrazem na období září, říjen tedy po letních prázdninách, po vánocích období leden a únor a na začátku semestru vysokoškoláků. Nejčastěji požívané formy získávání dobrovolníků jsou: Leták, plakát, vývěska velmi častý, ale málo efektivní způsob Místní tisk, regionální rozhlasové či televizní vysílání práce s těmito médii má být prioritou každé organizace. Jejich prostřednictvím se informace dostanou, kam je potřeba Náborová akce cílené získávání dobrovolníků pro určitou konkrétní činnost Spolupráce s dobrovolnickými centry Střední a vysoké školy studenti jsou nejvděčnějším zdrojem dobrovolníků, jsou otevření, přímí a dychtiví po nových zkušenostech Osobní kontakty nejčastěji využívaná forma, efektivní, ale časově náročný způsob (Tošner, Sozanská 2002:77) Rozhodující vliv na rozvoj dobrovolnictví má místní komunita. Jak poukazují Wilson a Muzick (dle Sociální práce/sociálna práca 2011/4:46) dobrovolnictví je projevem identifikace se skupinou. Pokud je člověk silně identifikován s komunitou, jeho motivace k dobrovolné činnosti je vysoká. Autoři upozorňují, ţe ač se obecně doporučuje metody získávání dobrovolníků kombinovat, osobní pozvání je mnohem efektivnější neţ oslovování potenciálních dobrovolníků přes média. 17

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 4 PROČ SE STÁT DOBROVOLNÍKEM Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT

Více

Vytváření alumni programů Jana Ledvinová, Workshop KREDO, Praha,

Vytváření alumni programů Jana Ledvinová,  Workshop KREDO, Praha, Vytváření alumni programů Jana Ledvinová, www.fundraising.cz Workshop KREDO, Praha, 15. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Proč vytvářet absolventské programy? Fundraising ze soukromých zdrojů je pro univerzitu

Více

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce)

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) Červen 2016 1 Jaké neformální vzdělávání chceme realizovat/podporovat v JmK? 1. Vymezení subjektů poskytujících neformální vzdělávání Definice

Více

Komunitní školy - centra místního vzdělávání

Komunitní školy - centra místního vzdělávání Komunitní školy - centra místního vzdělávání Stařeč 24.3.2011 Představení ředitel ZŠ a MŠ Bory Předseda občanského sdruţení Komunitní škola Bory Předseda občanského sdruţení Národní síť venkovských komunitních

Více

Průzkum řízení lidských zdrojů v neziskových organizacích DOTAZNÍK

Průzkum řízení lidských zdrojů v neziskových organizacích DOTAZNÍK Průzkum řízení lidských zdrojů v neziskových organizacích DOTAZNÍK Předem Vám děkujeme za vyplnění následující otázek. Věnujte, prosíme, patřičnou pozornost i poznámkám pod zněním otázek. realizační tým

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010

yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010 yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010 Obsah O yourchance o.p.s.... 3 Hodnoty společnosti yourchance o.p.s.... 3 Základní údaje o společnosti... 3 Organizační struktura společnosti... 3 Správní rada...

Více

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Ukázka z Vlastního hodnocení školy, které bylo schváleno 21.10.2010 a bylo provedeno za předcházející 3 roky. Vybraná část popisuje oblast, která asi nejvíce ovlivňuje

Více

VEŘEJNÁ SLUŽBA A DOBROVOLNICTVÍ V OBCI

VEŘEJNÁ SLUŽBA A DOBROVOLNICTVÍ V OBCI . Tematická sekce NSZM VEŘEJNÁ SLUŽBA A DOBROVOLNICTVÍ V OBCI HESTIA Národní dobrovolnické centrum Praha, 16. května 2013 Akce je součástí projektu NSZM ČR Dobrovolnictví a veřejná služba v obci - jak

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Jiří Tošner

Jiří Tošner HESTIA - Centrum pro dobrovolnictví, z. ú. Na Poříčí 1041/12, 110 00 Praha 1 tel.: 224 872 075 e-mail: info@hest.cz www.hest.cz, www.dobrovolnik.cz Dobrovolnictví v komunitě - - cesta k občanské soudržnosti

Více

Řízení Lidských Zdrojů

Řízení Lidských Zdrojů Katedra Řízení Podniku Řízení Lidských Zdrojů Ing. Miloš Krejčí milos.krejci@mail.vsfs.cz Řízení Lidských Zdrojů 1. Řízení lidských zdrojů jako součást podnikové strategie 2. Řízení Lidských Zdrojů Řízení

Více

Case management. Potřebují titíž lidé využívat více služeb najednou?

Case management. Potřebují titíž lidé využívat více služeb najednou? Case management Máte důvodné obavy, že sociální služby a další aktivity nejsou ve vaší obci/městě poskytovány jednotlivým klientům koordinovaně, dochází k jejich zdvojování, překrývají se služby různých

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 1 CO JE TO DOBROVOLNICTVÍ Moto: Dobrovolníkem se většinou stávají ti, kteří nejsou spokojeni se současným

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2. MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2. MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013 Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2 MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013 Doporučená struktura I. Titulní strana II. Shrnutí plánu (executive summary) III. Popis Vaší společnosti IV. Popis vašeho

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

Etický kodex chování ABC Data

Etický kodex chování ABC Data Etický kodex chování ABC Data Úvod Zaměstnanci ABC Data jsou povinni pracovat bezúhonně a s vzájemným respektem, v souladu se všemi zákony a etickými normami chování. Platnost etického kodexu Všichni zaměstnanci

Více

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 ŠKOLA PRO ŢIVOT, VE KTERÉM CHCEME OBSTÁT JAKO LIDÉ Cílem je připravit takového žáka, který bude mít dovednosti, vědomosti i morální vlastnosti použitelné

Více

Občanská společnost a venkov

Občanská společnost a venkov Občanská společnost a venkov Jaký byl obsah semináře Co je to venkov (znaky města, znaky vesnice) Vývoj vesnice od středověku dodnes Vesnice jako živá komunita Současné problémy vesnice a co s tím? Nejmenší

Více

Síťování v praxi sociálních pracovníků

Síťování v praxi sociálních pracovníků Prezentaci pro IP Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti zpracovala Bc. Tereza Komárková Síťování v praxi sociálních pracovníků program školení dopolední blok IP MPSV

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku

Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová Konference Práce na dálku Třebíčské centrum o.s. Založeno v březnu 1998 Člen Sítě MC od září 2006 Spolupráce s více jak 100 organizacemi a specialisty

Více

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PIAAC v České republice a jejich implikace pro veřejné politiky Konference, 27.11.2013 Věra Czesaná,

Více

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky Pracovní shrnutí Při své návštěvě v červenci 2008 provedla Deborah Edward, která vyučuje

Více

CEDR komunitní centrum, občanské sdružení VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009

CEDR komunitní centrum, občanské sdružení VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBSAH 1. ÚVODNÍ SLOVO 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 3. VZNIK A POSLÁNÍ 4. PROJEKTY 5. ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ 6. PODĚKOVÁNÍ 7. FINANČNÍ PODPORA 8. SPOLUPRÁCE A PODPORA 1. ÚVODNÍ SLOVO Vážené čtenářky,

Více

ÚVODNÍ SLOVO. Milí přátelé,

ÚVODNÍ SLOVO. Milí přátelé, ÚVODNÍ SLOVO Milí přátelé, rok 2013 se staví jako první a odvážný rok do řady našich plánů. Misericordia o.p.s. zahájila svou činnost a pomalu se rozhlíží jako dítě, které právě objevilo něco nového. Stejně

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická Brno, Olomoucká, příspěvková organizace Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01092016 Verze: 1.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument

Více

CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci

CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci 1 CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci Filantropie, sponzorství, dobrovolnictví se může uplatňovat vůči všem osobám bez rozdílu věku, pohlaví, zdraví atd. Soustředíme se na

Více

Hledáte něco a NEVÍTE CO?... možná TO najdete u nás. Tento materiál vznikl za finanční DOBROVOLNICTVÍ V PROJEKTU. Dobrovolníci SOS centra

Hledáte něco a NEVÍTE CO?... možná TO najdete u nás. Tento materiál vznikl za finanční DOBROVOLNICTVÍ V PROJEKTU. Dobrovolníci SOS centra DOBROVOLNICTVÍ V PROJEKTU Dobrovolníci SOS centra Hledáte něco a NEVÍTE CO?... možná TO najdete u nás. Tento materiál vznikl za finanční podpory Operačního programu Praha Adaptabilita, který je spolufinancován

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Marketing měst a obcí

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Marketing měst a obcí Marketing měst a obcí ZS 2009 Magisterské studium Garant předmětu:. Ing. M Vaňák Vyučující:.. Ing. M Vaňák Ing. V. Kunz, Ph.D. Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 2/3 Rozsah studijního předmětu:..

Více

Adorea dobrovolnické centrum Vsetín,o.s.

Adorea dobrovolnické centrum Vsetín,o.s. Adorea dobrovolnické centrum Vsetín,o.s. Naše činnost Medializace a propagace dobrovolnictví Vyhledávání dobrovolníků a jejich výcvik Koordinace dobrovolnictví Spolupráce s přijímajícími organizacemi Realizace

Více

Pracovní list č. 1 ze série pod názvem Studentská obchodní snídaně NETWORKING

Pracovní list č. 1 ze série pod názvem Studentská obchodní snídaně NETWORKING Pracovní list č. 1 ze série pod názvem Studentská obchodní snídaně NETWORKING Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Centrum služeb pro podnikání s.r.o. MARKETING. 2013, I. verze (GH)

Centrum služeb pro podnikání s.r.o. MARKETING. 2013, I. verze (GH) MARKETING Centrum služeb pro podnikání s.r.o. 2013, I. verze (GH) Úvod Výukové materiály Centra služeb pro podnikání s.r.o. Vás budou provázet kurzem Marketing. Slouží pro ucelení informací a jako vodítko

Více

Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu

Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu Mgr. Petr Wija, Ph.D. Institut důstojného stárnutí, Diakonie ČCE Možnosti zlepšení podpory pečujících o Zpracovat

Více

Výroční zpráva za rok 2005

Výroční zpráva za rok 2005 Výroční zpráva za rok 2005 Genea sdružení pro rodinu 1. Slovo předsedy výkonné rady Od začátku činnosti občanského sdružení Genea-sdružení pro rodinu uplynul již více než jeden rok. Sdružení bylo registrováno

Více

1. Statistické šetření návštěvnosti na Pražském hradě

1. Statistické šetření návštěvnosti na Pražském hradě 1. Statistické šetření návštěvnosti na Pražském hradě 2. Analýza návštěvníků muzeí a galerií na základě elektronického dotazování závěrečná zpráva týkající se návštěvníků Národního muzea. Analýza

Více

Výroční zpráva. Občanské sdružení PROHANDICAP. Hlavní smysl v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžete pomoci, aspoň jim neubližujte.

Výroční zpráva. Občanské sdružení PROHANDICAP. Hlavní smysl v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžete pomoci, aspoň jim neubližujte. Výroční zpráva 2014 Hlavní smysl v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžete pomoci, aspoň jim neubližujte. Dalajláma Občanské sdružení PROHANDICAP Telefon: 474 653 502 U Dubu 1562 431 11 Jirkov

Více

SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov.

SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov. SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov www.senzapv.cz senzapv@senzapv.cz cekalova@oslipka.cz Olomouc 17.12.2012 Vznik SENZA družstva subjektivní situace Důvody založení družstva zkušenosti z poskytování

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s.

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Centrum pro rodinu a sociální péči Vysočina Služby CRSP: 1)

Více

Vzory a hodnoty dobrovolnictví

Vzory a hodnoty dobrovolnictví Vzory a hodnoty dobrovolnictví Pavol Frič (Fakulta sociálních věd UK) a Tereza Pospíšilová (Fakulta humanitních studií UK) Projekt Vzory a hodnoty dobrovolnictví v české a norské společnosti realizuje

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Vedení lidí v praxi. Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci. PER Personální management. Kratochvílová Soňa 3.4.2013

Vedení lidí v praxi. Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci. PER Personální management. Kratochvílová Soňa 3.4.2013 Vedení lidí v praxi PER Personální management Kratochvílová Soňa 3.4.2013 Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci OBSAH ÚVOD... 3 1. Výběr správných pracovníků... 3 2. Spolupráce a poslušnost podřízených...

Více

Analýza SWOT. Strategický management 05

Analýza SWOT. Strategický management 05 Analýza SWOT Strategický management 05 Využití metody: Plánování, rozhodování Facilitátor: ano Ideální počet účastníků: 4 8 (možno i více) Základní pomůcky: Flipchart, flipové papíry, lektorský kufřík

Více

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV?

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV? Projekt ROZVOJ Náš dětský domov je zapojen do projektu Rozvoj, který realizuje Rozmarýna o.p.s. ve spolupráci s partnerem o.s. SES, SEbe - Spolu v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu:

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu: PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Verneřice,

Více

Vzdělávací potřeby dospělých v České republice

Vzdělávací potřeby dospělých v České republice Vzdělávací potřeby dospělých v České republice Milada Rabušicová,, Ladislav Rabušic,, KláraK Šeďová, Petr Novotný Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno (http://www.phil.muni.cz/ped/)

Více

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky 2 Role marketingu a vliv na obchodní výsledky Marketing B2B firem v ČR Jaké slovo má marketing ve firmě a jak ovlivňuje skutečné obchodní výsledky firmy? Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova 5262, 760

Více

TV POŘAD SRDCE REGIONU

TV POŘAD SRDCE REGIONU TV POŘAD LIBERECKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ STŘEDOČESKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ KRAJ VYSOČINA JIHOČESKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ

Více

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací METODIKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ 1. Popis problematiky Výše nákladů na propagaci/fundraising a administrativu/řízení organizace je podstatnou informací pro

Více

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,

Více

PODANÉ RUCE MEZI ÚPOU A METUJÍ Oblast podpory v rámci 6. VÝZVY

PODANÉ RUCE MEZI ÚPOU A METUJÍ Oblast podpory v rámci 6. VÝZVY Výzva k předkládání žádostí o dotaci Místní akční skupina Mezi Úpou a Metují vyhlašuje 6. VÝZVU k předkládání žádostí o dotaci na realizaci projektů v rámci opatření IV. I. 2 Realizace místní rozvojové

Více

Pěstounská péče názory veřejnosti a pěstounských rodin

Pěstounská péče názory veřejnosti a pěstounských rodin Pěstounská péče názory veřejnosti a pěstounských rodin Tisková konference nadačního fondu Rozum a cit 1.12.2005 Základní informace o prezentovaných zjištěních Prezentované výsledky vycházejí ze dvou samostatných

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

TOTEM regionální dobrovolnické centrum

TOTEM regionální dobrovolnické centrum TOTEM regionální dobrovolnické centrum Posláním TOTEM RDC je vytvářet pozitivní a funkční mezilidské vztahy, jak v rámci rodiny, tak v širším kontextu občanské společnosti 1999 2014 DLOUHODOBÉ CÍLE A LINIE

Více

Místní akční plán vzdělávání v ORP Domažlice CZ /0.0/0.0/15_005/

Místní akční plán vzdělávání v ORP Domažlice CZ /0.0/0.0/15_005/ Zápis ze setkání pracovní skupiny Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem, rozvoj sociálních a občanských kompetencí dětí a žáků, jak vzbudit zájem rodičů o vzdělávání

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Čtyřlístek centrum pro osoby se zdravotním postižením Ostrava je příspěvkovou organizací statutárního města Ostrava.

Čtyřlístek centrum pro osoby se zdravotním postižením Ostrava je příspěvkovou organizací statutárního města Ostrava. Čtyřlístek centrum pro osoby se zdravotním postižením Ostrava je příspěvkovou organizací statutárního města Ostrava. Poskytujeme sociální služby lidem ve věku od tří let se zdravotním postižením mentálním

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

Dobrovolnictví jako cesta k inkluzi Mgr. Eva Urbanovská Mgr. Eliška Vymazalová Dobrovolník je člověk, který si dostatečně věří v tom, že může sám změnit věci, se kterými není spokojen. Je to člověk, který

Více

Model SRS pro mateřská centra. Sympozion Praha Linda Pačesová

Model SRS pro mateřská centra. Sympozion Praha Linda Pačesová Model SRS pro mateřská centra Sympozion Praha 18. 5. 2015 Linda Pačesová Obsah prezentace Model SRS pro mateřská centra: Řetězec řešení Cílová skupina MC Jaké oblasti sociálních problémů řeší MC? Využití

Více

CO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ?

CO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ? CO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ? Dale Carnegie Training Bílá kniha Copyright 2012 Dale Carnegie & Associates, Inc. All rights reserved. driveengagement_101512_wp DŮLEŽITOST LIDÍ

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická, Brno, Olomoucká 61 Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01022014 Verze: 2.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument v listinné podobě je

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Kolektiv autorů MěÚ Vsetín: Bc. Věra Goldová Ing. Milan Půček, MBAMBA Ing. JiříTrezner Martin Kučný (SPKP Vsetín o.p.s.)

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta. Katedra křesťanské sociální práce. Charitativní a sociální práce

Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta. Katedra křesťanské sociální práce. Charitativní a sociální práce Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra křesťanské sociální práce Charitativní a sociální práce Věra Zapletalová Příprava akreditace dobrovolnického programu Centra

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo

Více

Specializujeme se na strategické plánování, evaluace, vývoj a realizaci projektů.

Specializujeme se na strategické plánování, evaluace, vývoj a realizaci projektů. O SPOLEČNOSTI Specializujeme se na strategické plánování, evaluace, vývoj a realizaci projektů. Principem naší práce je systematický, celistvý přístup k příležitostem a řešení problémů v kontextu dlouhodobého

Více

TOTEM regionální dobrovolnické centrum PROJEKT ZEITBANK 55+

TOTEM regionální dobrovolnické centrum PROJEKT ZEITBANK 55+ TOTEM regionální dobrovolnické centrum PROJEKT ZEITBANK 55+ Co je TOTEM RDC? Posláním TOTEM RDC je vytvářet pozitivní a funkční mezilidské vztahy, jak v rámci rodiny, tak v širším kontextu občanské společnosti.

Více

Dobrovolnictví Role a hodnota ve společnosti. Marek Vyskočil 2014

Dobrovolnictví Role a hodnota ve společnosti. Marek Vyskočil 2014 Dobrovolnictví Role a hodnota ve společnosti Marek Vyskočil 2014 Obsah Úvod do problematiky dobrovolnictví Legislativní praxe Dobrovolnictví v ČR a ve Světě Hodnota dobrovolnické práce Práce s dobrovolníky

Více

Rovnost šancí na Vysočině

Rovnost šancí na Vysočině Rovnost šancí na Vysočině Slaďování pracovního a rodinného života Seminář pro veřejnou správu konaný dne 20.9.2012 Anna Machátová. Třebíčské centrum o.s. Třebíčské centrum o.s. Založeno v březnu 1998 Člen

Více

LINKED AKADEMIE. Informace pro partnery PROČ PODPOŘIT? PROČ LINKED AKADEMIE?

LINKED AKADEMIE. Informace pro partnery PROČ PODPOŘIT? PROČ LINKED AKADEMIE? LINKED AKADEMIE Informace pro partnery PROČ LINKED AKADEMIE? LinkedIn je nejrychleji rostoucí profesní sociální síť Je efektivním nástrojem k k budování expertní značky hledání práce získávání nových klientů

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520

Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Č.j. : 239/09 Skartační znak: S 5 Spisový znak: A. 1. 6. Účinnost od : 15. 8. 2009 INFORMACE O MATEŘSKÉ ŠKOLE 1. Název a sídlo: MATEŘSKÁ

Více

Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010

Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Kapitola/ Strana PO1, 1.1 Kap.3.1.3/17 Úprava Rozdělení podporovaných aktivit GG na realizaci zahájenou 2008 ukončenou do 31. 12. 2012 a realizaci zahájenou

Více

Možnosti a omezení NNO na tvorbě regionální rodinné politiky. Ing. Mgr. Vít Janků Společně o. p. s.

Možnosti a omezení NNO na tvorbě regionální rodinné politiky. Ing. Mgr. Vít Janků Společně o. p. s. Možnosti a omezení NNO na tvorbě regionální rodinné politiky Ing. Mgr. Vít Janků Společně o. p. s. Trocha historie 1992 vznikají první Mateřská centra a Centra pro rodinu, služby pro rodinu jsou nazírány

Více

LEADREM UVNITŘ ANEB JAK NEJLÉPE VYUŽÍT SVÝCH OSOBNOSTNÍCH KVALIT K ROZVOJI ŠKOLY

LEADREM UVNITŘ ANEB JAK NEJLÉPE VYUŽÍT SVÝCH OSOBNOSTNÍCH KVALIT K ROZVOJI ŠKOLY LEADREM UVNITŘ ANEB JAK NEJLÉPE VYUŽÍT SVÝCH OSOBNOSTNÍCH KVALIT K ROZVOJI ŠKOLY Příjemce podpory SCHOLA SERVIS zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a středisko služeb školám, Prostějov,

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA-LIBUŠ Libušská PRAHA 4 - LIBUŠ

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA-LIBUŠ Libušská PRAHA 4 - LIBUŠ ZDRAVÉ MĚSTO A MÍSTNÍ AGENDA 21 Praha-Libuš Akční Plán zlepšování procesu MÍSTNÍ AGENDY 21 Plán zlepšování je nástrojem, pomocí něhož je Komisí pro udržitelný rozvoj MČ Praha-Libuš stanoveno, jakého zlepšení

Více

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Věra Czesaná, Národní vzdělávací fond Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

Slaďování práce a rodiny Jak fungovalo v regionu nové téma?

Slaďování práce a rodiny Jak fungovalo v regionu nové téma? Slaďování práce a rodiny Jak fungovalo v regionu nové téma? O čem budeme mluvit? 1. Uskálí tématu 2. Černobílá 3. Co chtějí ženy? 4. Flexi úvazky - dilema zaměstnavatelů? 5. Logický vývoj a management

Více