HISTORIE KVĚTNATÝCH LUK

Transkript

1 HISTORIE KVĚTNATÝCH LUK d) Historie používání květnatých luk sahá do pozdního středověku, kdy pana Marie byla vyobrazena na obraze s Jezulátkem sedícím na květnaté louce (Horcus conclusus). V období baroka se květnaté louky využívaly například na králičím kopci v Květné zahradě Kroměříži. Hlavní období rozvoje využití květnaté louky se projevilo v krajinářských parcích. Takovým zástupcem je luční společenstvo v Lednickém parku c). V polovině 19. století přišel William Robinson s novým pojmem přírodní zahrada a ve svých realizacích používal cibuloviny v tzv. bodech mračna d). c) Tabule 1 - HISTORIE

2 PŘEHLED STANOVIŠTNÍCH OKRUHŮ TRVALEK (NĚM. LEBENSBEREICH) c) d) Luční společenstva rozkvetlých květin se podle HANSEN a STAHL(1990) mohou nacházet na 4 stanovištních okruzích: GR - okraj lesa s Aquilegia vulgaris Primula veris, Campanula rapunculoides nebo na jaře kvetoucí Corydalis cava, Fritillaria meleagris. FR - otevřená plocha s Trifolium pratense, Plantago media, Salvia pratensis a z travin Agrotis tenuis, Festuca ovina a jiné. FS - skalní step s Iris pumila a Alyssum montanum c). WR - okraj vodních ploch s Caltha palustris d) nebo Typha minima. Tabule 2 - SKUPINY ROSTLIN ZASTOUPENÝCH V KVĚTNATÝCH LUKÁCH

3 CIBULOVINY c) d) Cibuloviny stanoviště rozzáří již v jarních měsících. Takovými zástupci jsou například Galanthus nivalis, Crocus vernus, Leucojum vernum c), Scilla bifolia d). Mezi cibulovinami se nachází i druhy, které v našich podmínkách zplaňují. Například samovolně šířící se (NOORDHUIS, 1997) Narcissus pseudonarcissus a Narcissus poëticus, Crocus tommasinianus a Crocus vernus, Muscari botryoides a Muscari neglectum nebo Galanthus nivalis. V těžké a jílovité půdě se také dobře šíří Cyclamen hederifolia. Hlavním parametrem pro zplanění rostlin jsou vhodné stanovištní podmínky odpovídající vybranému druhu. Tabule 3 - SKUPINY ROSTLIN ZASTOUPENÝCH V KVĚTNATÝCH LUKÁCH

4 HLÍZNATÉ KVĚTINY c) Hlíznaté rostliny jsou součástí bylinné skladby lučního společenstva. Jejich častým výskytem je vlhké stanoviště. Takovým zástupcem je například slatinná louka v Liblicích s Dactylorhiza incarnata, Orchis militaris c). Značná část zástupců hlíznatých rostlin je zapsána v červeném seznamu a jsou součástí chráněného území a cílem ochrany. Tabule 4 - SKUPINY ROSTLIN ZASTOUPENÝCH V KVĚTNATÝCH LUKÁCH

5 LETNIČKY c) Letničky jsou do směsí květnatých luk přimíchávány z důvodu estetické podpory společenstva v prvním roce. Pro takové využití se používají letničky z přímého výsevu jako například Centaurea cyanus, Papaver rhoeas, Cosmos bipinnatus, Calendula officinalis, Daucus carota, Eschscholzia californica, Nigella damascena, Zinnia haageana c). Některé letničky mohou u nás zplaňovat. Mezi takové patří například (VLASÁKOVÁ, 2018 Achillea filipendulina, Calendula officinalis, Centaurea cyanus, Coreopsis tinctoria, Cosmos bipinnatus, Gypsophila paniculata, Linum grandiflorum, Papaver rhoeas, Papaver somniferum, Tagetes patula a Ammi majus. Tabule 5 - SKUPINY ROSTLIN ZASTOUPENÝCH V KVĚTNATÝCH LUKÁCH

6 ROZDĚLENÍ AUTOCHTONNÍCH DRUHŮ DLE STANOVIŠTĚ c) Autochtonní druhy se dají rozdělit podle stanoviště. Zástupcem (KOCIÁN, ) skalního podloží je Tussilago farfara, zástupce suchého stanoviště Adonis vernalis, mezofilního stanoviště Gentiana asclepiadea c) a vlhkého stanoviště Symphytum bohemicum d). d) Tabule 6 - PODPORA AUTOCHTONNÍCH DRUHŮ ROSTLIN

7 LUČNÍ SPOLEČENSTVA DLE STANOVIŠTĚ d) c) Luční společenstva rostou na různých stanovištích (NIKODÉMOVÁ, 2010). Nejsušší stanoviště je na skalním podloží, příkladem takové lokality je Pálava. Suchá a slunná stráň je např. Kamenný vrch u Brna. Mezofilním stanovištěm je např. Syslí louka Loděnice u Berouna c). Vlhkým stanovištěm Slatinná louka v Liblicích d). Tabule 7 - ROZDĚLENÍ KVĚTNATÝCH LUK DLE RŮZNÝCH HLEDISEK

8 LUČNÍ SPOLEČENSTVA DLE ESTETICKÉHO HLEDISKA c) d) U sestavování směsí květnatých luk dle estetického hlediska (MAREČEK, 1992) záleží na textuře a struktuře bylin. Z textury vnímáme 4 stupně a například jemná textura je Daucus a jejím opakem hrubá textura Verbastrum. Z pohledu struktury (MACHOVEC a JABÁKOVÁ, 2006) vnímáme charakter větvení a růstu bylin. Primární strukturu můžeme rozdělit do 5 skupin. Například vertikální struktura je Dictamnus c) a mírně obloukovitá Stipa d). Tabule 8 - ROZDĚLENÍ KVĚTNATÝCH LUK DLE RŮZNÝCH HLEDISEK

9 LUČNÍ SPOLEČENSTVA DLE ESTETICKÉHO HLEDISKA c) Estetické hledisko je vnímáno z pohledu jarního a podzimního aspektu. Jarní aspekt může vytvářet kombinace Viola odorata, Gagea lutea, Lamium purpureum, Pulsatila pratensis, Pulsatila grandis c). Podzimní aspekt často vytváří Colchicum autumnale d). d) Tabule 9 - ROZDĚLENÍ KVĚTNATÝCH LUK DLE RŮZNÝCH HLEDISEK

10 LUČNÍ SPOLEČENSTVA DLE VYUŽITELNOSTI Luční společenstvo je rozděleno do dvou hlavních kategorií využitelnosti (TICHÁ,2006). Produkční luční společenstvo má podobu nízkého porostu (se zastoupením Trifolium repens). Druhá kategorie využitelnosti je mimoprodukční luční společenstvo, které je vyšší vzrůstem. Jsou zakládány hlavně kvůli estetice (častým zástupcem v takovém společenstvu může být Leucanthemum vulgare). Tabule 10 - ROZDĚLENÍ KVĚTNATÝCH LUK DLE RŮZNÝCH HLEDISEK

11 LUČNÍ SPOLEČENSTVA DLE VYUŽITELNOSTI Využitelnost lučních bylin je možné brát z hlediska konzumování květů nebo listů. Tzv. jedlé květy jsou často zastoupeny letničkami, které se využívají v prvním roce při zakládání louky. Luční společenstvo se skládá z mnoha druhů bylin a travin, a proto je považováno za druhově pestrý porost. Díky tomu se zvyšuje biodiverzita flóry i fauny. Při správném složení může být zvyšování biodiverzity hmyzu hlavním kritériem směsi (podoba v podzimním období). Tabule 11 - ROZDĚLENÍ KVĚTNATÝCH LUK DLE RŮZNÝCH HLEDISEK c)

12 LUČNÍ SPOLEČENSTVA DLE ZDRAVOTNÍHO HLEDISKA Ze zdravotního hlediska louka poskytuje byliny, které se dají používat při různých problémech a nemocech. Zástupcem na suchých lukách může být Hyssopus officinalis, na mezofilních Prunella vulgaris a na vlhkých lukách Sanguisorba officinalis c). c) Tabule 12 - ROZDĚLENÍ KVĚTNATÝCH LUK DLE RŮZNÝCH HLEDISEK

13 ZÍSKÁVÁNÍ OSIVA Technologie Ruční sběr Kombajnování a kartáčování Pěstování v matečných porostech Výdrolky ze sena Výhody/nevýhody Výhoda = získání nového osiva Nevýhoda = omezené množství odebraného osiva Výhoda = získání velkého množství osiva Nevýhoda = pouze na rovnou plochu Výhoda = získání velkého množství konkrétního druhu osiva Nevýhoda = možné rozšiřování chorob Výhoda = získání osiva ve více termínech Nevýhoda = nutnost následného dosušení osiva c) Při zakládání květnaté louky je důležité zvolit správnou technologii přípravy stanoviště a vhodnou směs. Ve vytvořené tabulce jsou vypsané jednotlivé technologie (JONGEPIEROVÁ a POLKOVÁ, 2006) využívané v praxi pro získávání osiva. U všech jsou popsané jejich výhody a nevýhody. Často využívanou technologií je pěstování v matečných porostech..výsledkem těchto technologií je získání semen jednotlivých zástupců. V namíchaných směsích jsou obsažena semena, která mají variabilní tvar a velikost c). Tabule 13 TECHNOLOGIE ZAKLÁDÁNÍ

14 ZAKLÁDÁNÍ KVĚTNATÝCH LUK Technologie Způsoby Výhoda/nevýhoda provedení technologie Přímý výsev Ruční výsev Výhoda = využitelnost na malé nebo mechanicky nedostupné plochy Nevýhoda = časově náročné Výsev stojem Výhoda =využitelnost na velké plochy Nevýhoda = ve variabilitě velikosti a tvaru semen Mulčování senem Suchým senem Zeleným senem Přenos půdních bloků (Pro zvýšení biodiverzity louky a zachování ohrožených druhů) Samovolná sukcese (vznik nízkoprodukčních pastvin) Výhoda= snadný převoz balíků Nevýhoda = rozprostření velkého množství sena Výhoda = nemusí se odklízet dovezená hmota Nevýhoda = omezení druhů dozrálých semen Výhoda = ujímání druhů Nevýhoda = dlouhodobé rozšiřování (přeneseného) uchyceného druhu Výhoda = vznik kvalitního a stabilního společenstva Nevýhoda = trvá dlouho (desítky let) Při zakládání květnatých luk se můžou vybrat různé typy technologií dle specifikace stanoviště a vybraného osiva (JONGEPIEROVÁ a POLKOVÁ, 2006). Každá technologie má výhody a nevýhody při aplikaci viz. tabulka. Tabule 14 TECHNOLOGIE ZAKLÁDÁNÍ

15 NÁSLEDNÁ PÉČE Následná péče v prvním roce seč odstranění posečené hmoty závlaha při výšce 20 cm na 8-10cm dle četnosti seče dle přírodních podmínek (nejčastěji není nutná) Následná péče v druhém roce seč odstranění posečené hmoty závlaha 2-3 x ročně 2-3 x ročně dle přírodních podmínek (nejčastěji není nutná) Následná péče od druhého roku seč dle druhu způsobu hospodaření mulčování při obnově travního drnu hnojení neprovádí se (snížení biodiverzity) válení po výsevu, na jaře - první rok při podzimním výsevu vyhrabání stařiny na jaře (u starých porostů), bránami nebo zahradními hráběmi závlaha u luk na střešní zahradě odstraňování plevelu Předejít sečí, odstranění mechanicky vyžínáním, vypichováním, chemicky lokální aplikace herbicidu smykování na jaře odstranění nerovností (krtinců) dosévání na prázdná místa c) Následná péče se v průběhu let značně mění. Proto byl zpracován přehled dle (STRAKOVÁ aj., 2015) prováděných prací od prvního do druhého roku a udržovací práce v průběhu dalších let c). Tabule 15 TECHNOLOGIE ZAKLÁDÁNÍ

16 NÁSLEDNÁ PÉČE Čtyřsečné hospodaření Trojsečené hospodaření Dvojsečné hospodaření IV. V. VI. VII. VIII. IX Typ žacího stroje Typ stanoviště Doplňující informace Lištové sekačky Pro velké plochy Následné využití posečené hmoty na seno Bubnové sekačky Pro staré a vzrostlé louky Často nepoužívané Samosběrací sekačky Pro menší plochy Sběr posečené hmoty do sběrného koše Křovinořezy a strunové sekačky Kosa Pro zanedbané louky Pro malé plochy, špatně přístupné nebo podmáčené. Kde je výskyt vzácných druhů Odstranění i dřevin nebo velkých trsů mohutných rostlin Méně používané Hlavním bodem následné péče je provádění seče. Na každém typu květnaté louky může být vybrán různý způsob hospodaření dle (NIKODÉMOVÁ a BRADNA, 2010). Pro provedení technologie je důležité zvolit správný typ žacího stroje - dle stanoviště nebo plánu následné využitelnosti posečené biologické hmoty. Tabule 16 TECHNOLOGIE ZAKLÁDÁNÍ

17 SEZNAM ČESKÝCH FIREM PRODÁVAJÍCÍ OSIVA KVĚTNATÝCH LUK Název firmy Region využití směsi Zaměření směsí Český svaz ochránců přírody Bílé Karpaty Planta naturalis Agrostis Trávníky, s.r.o. AROS-osiva s.r.o. Floravil s.r.o. Rožnovská travní semena s.r.o. Bílé Karpaty, Chřiby, Pomoraví Nespecializovaný na určitý region Regionální směsi pro Moravský kras, Krkonoše, ostatní nespecializované směsi Nespecializovaný na určitý region Pro Českou a Slovenskou republiku Pro Českou a Slovenskou republiku Vytvoření směsi přímo pro vybrané stanoviště podle typu stanoviště, podle estetiky, podle místa podle typu stanoviště, na rekultivované plochy Mezofilní a výsušné stanoviště Spíše zaměření na letničkové směsi Kvetoucí louky, pastevní a luční směsi Na českém trhu se nacházejí specializované firmy na prodej osiva. V tabulce je vypsán přehled regionálního využití směsí od daných firem a jejich zaměření výroby. Firmy nabízejí i maloobchodní balíčky směsí květnatých luk, jako například firma Planta naturalis (podoba balení směsi ). Tabule 17 - DOSTUPNOST ROSTLINNÉHO MATERIÁLU PRO ZAKLÁDÁNÍ KVĚTNATÝCH LUK V ČR

18 VYUŽITÍ V MĚSTSKÉM PROSTŘEDÍ c) d) e) Plochy květnatých luk v městském prostředí mohou sloužit jako signalizační prvky a to v blízkosti zatáček, křižovatek, vjezdů do obcí nebo podél chodníku a cyklostezek c). Při zakládání květnatých luk v urbanizovaném prostředí se využívají kombinace různých rostliných skupin např. výsev letniček d) nebo výsadba cibulovin e). Louka se stane více atraktivní a společenstvo je pestřejší. Tabule 18 - VYUŽITÍ KVĚTNATÝCH LUK V URBANIZOVANÉM PROSTŘEDÍ

19 VYUŽITÍ VE VENKOVSKÉM PROSTŘEDÍ Ve venkovském prostředí se květnaté louky objevují na předzahrádkách chalup nebo na svazích kolem cest vedoucích přes vesnici. Luční porost napomůže zpříjemnit prostředí například u posezení. Tabule 19 - VYUŽITÍ KVĚTNATÝCH LUK V URBANIZOVANÉM PROSTŘEDÍ

20 VYUŽITÍ V PARKOVÝCH PLOCHÁCH V městském prostředí může být pro obyvatele park jediným místem odpočinku v přírodě. V němž se může volné prostranství změnit na květnatou louku. Velké plochy (bez skupin stromů) se osévají světlomilnými a lemy stínomilnými bylinami. Louka pak svou přítomností naláká obyvatele, zvířata i hmyz. Kombinací s cibulovinami seplocha stane atraktivní již v jarním období c). Tabule 20 - VYUŽITÍ KVĚTNATÝCH LUK V URBANIZOVANÉM PROSTŘEDÍ c)

21 VYUŽITÍ U MATEŘSKÝCH ŠKOL U mateřských škol se zakládají květnaté louky, kvůli studijním účelům (STRAKOVÁ, 2017c). Děti jsou tak v kontaktu s přírodou. V místě kde je předpokládaná vysoká koncentrace dětí se využívají sportovní trávníky. S klesající předpokládanou koncentrací pohybu na ně můžou navazovat tzv. bylinné trávníky a dále květnatá louka s vyšším počtem bylin a vyšším vzrůstem. Tabule 21 - VYUŽITÍ KVĚTNATÝCH LUK V URBANIZOVANÉM PROSTŘEDÍ

22 VYUŽITÍ NA STŘEŠNÍCH ZAHRADÁCH Na střešních zahradách extenzivních, polointenzivních a intenzivních se mohou zakládat květnaté louky. Při využití na extenzivních se musí volit vhodné rostlinné druhy, které se umí vypořádat s nedostatkem vody. Podoby květnatých luk se pak mění dle výšky vybraných rostlinných druhů. Například s využitím Thymus praecox a Sempervium tectorum bude společenstvo nižší. Se zapojením trav jako je Festuca ovina, Poa bulbosa a Agrostis capillaris pak vyšší. Tabule 22 - VYUŽITÍ KVĚTNATÝCH LUK V URBANIZOVANÉM PROSTŘEDÍ

23 VYUŽITÍ U OKOLNÍCH PLOCH GOLFOVÝCH HŘIŠŤ VYUŽITÍ NA REKULTIVOVANÝCH PLOCHÁCH V okolí golfového hřiště se využívá květnatá louka, která vytváří jemnější přestup do okolní krajiny. Směsi mají vyšší zastoupení travin (AROS-osiva, 2018) jako je Bromus mollis, Festuca trachyphylla, Festuca rubra rubra. Mezi bylinami se nachází např. Sanquisorba minor, Leucanthemum vulgare, Centaurea jacea a jiné. Na rekultivovaných plochách jsou často extrémní podmínky (STRAKOVÁ, 2014). Stanoviště je nejčastěji ve svažitém terénu a druhové spektrum rostlin, kterému by takové podmínky vyhovovaly není příliš veliké. Květnaté louky pro tyto plochy jsou navrhovány s vyšším podílem travin či jetelovin. Přidané kvetoucí byliny pak zlepší estetickou stránku stanoviště. Tabule 23 - VYUŽITÍ KVĚTNATÝCH LUK V URBANIZOVANÉM PROSTŘEDÍ

24 VYUŽITÍ NA HOSPODÁŘSKÝCH PLOCHÁCH PASTVINY Na hospodářských plochách se nejčastěji druhově pestrá společenstva nevyužívaly. Kvůli zdravotní péči (STRAKOVÁ, 2017 pasoucích koní se rostlinná skladba časem změnila. Do směsí se začaly přidávat i bylinné kvetoucí druhy, které nejsou jedovaté a splňují nutriční hodnoty. Mezi takové patří např. Achillea millefolium, Carum carvi, Plantago lanceolata, Sanguisorba minor, Daucus carota, Foeniculum vulgare, Pimpinella saxifraga a Petroselinum sativum. S přidáním bylinných druhů se v zemědělském hospodaření zvýšila biodiverzita. Tabule 24 - VYUŽITÍ KVĚTNATÝCH LUK V URBANIZOVANÉM PROSTŘEDÍ

25 VYUŽITÍ V PAMÁTKÁCH ZAHRADNÍHO UMĚNÍ V památkách zahradního umění květnaté louky esteticky dotváří otevřený prostor - například v zámeckých parcích, dendrologických zahradách (květnatá louka v objektu Dendrologické zahrady v Průhonicích ) nebo v arboretech (květnatá louka v botanické zahradě a arboretu v Brně. Tabule 25 - VYUŽITÍ KVĚTNATÝCH LUK V URBANIZOVANÉM PROSTŘEDÍ

26 HISTORIE VELTRUSKÉHO PARKU c) d) Vzhled přírodní památky Veltrusy se postupně přetvářel. První bylo okolí zámku vytvořeno ve francouzském stylu a poté do barokního. Nakreslený pohled je znám z roku 1730 v barokní podobě. Na mapě z roku 1746 je vyobrazený tzv. Veltruský les. Na zachované mapě z roku 1786 c) je viditelný tvar ostrovu a hlavní osy. Na mapě současného stavu d) jsou viditelné plochy lužního lesa. Tabule 26 - MATERIÁL

27 LUČNÍ SPOLEČENSTVO S VYSOKÝM PODÍLEM MEDONOSNÝCH BYLIN d) Ohraničení (červeně) PP Veltrusy, (modře) lokalizace stanoviště pro navrženou luční směs. Výřez z mapy s lokalitou pro založení: Luční společenstvo s vysokým podílem medonosných bylin. Vzhled současného stavu vybraného stanoviště: Na vybraném stanovišti se v současné době vyskytuje neobhospodařovaný travní porost. Z východní a severní strany je obklopen zpevněnou cestou a zbylé dvě strany jsou ohraničeny lužním lesem c). Vzhled okolí současného stavu vybraného stanoviště: V těsné blízkosti vybraného stanoviště (přes zpevněnou cestu na západní straně) se nachází ovocný sad. Z tohoto důvodu je vybrané luční společenstvo zvyšující biodiverzitu živočichů (opylovačů) d). c) Tabule 27 - Navrhované typy lučního společenstva

28 LUČNÍ SPOLEČENSTVO S VYSOKÝM PODÍLEM MEDONOSNÝCH BYLIN tabulka - rozpočtu technologie založení Použitá technologie pro založení lučního společenstva s vyšším podílem včelařských bylin na vlhké stanoviště. Rozpočet na plochu 1 000m 2 Plochy a úprava území: ; Rekultivace : Praha: ÚRS Praha, ISBN Tabule 28 - Navrhované typy lučního společenstva

29 LUČNÍ SPOLEČENSTVO S VYSOKÝM PODÍLEM MEDONOSNÝCH BYLIN tabulka seznam bylinných a travinných druhů obsažených ve směsi MEDONOSNÉ BYLINY český název latinský název bukvice lékařská Betonica officinalis divizna černá Verbascum nigrum dobromysl obecná Origanum vulgare hadinec obyčejný Echium vulgare chrastavec rolní Knautia arvensis chrpa luční Centaurea jacea jirnice modrá Polemonium caeruleum jitrocel kopinatý Plantago lanceolata jetel luční Trifolium pratense kmín kořenný Carum carvi popenec obecný Glechoma hederacea rdesno hadí kořen Bistorta major řebříček obecný Achillea millefolium řeřišnice luční Cardamine pratensis šalvěj luční Salvia pratensis BYLINY NA VLHKÉ STANOVIŠTĚ český název latinský název bedrník větší Pimpinella major česnek hranatý Allium angulosum hrachor luční Lathyrus pratensis kohoutek luční Lychnis flos-cuculi kopretina bílá Leucanthemum vulgare kozí brada luční Tragopogon pratensis krvavec toten Sanquisorba officinalis mrkev obecná Daucus carota prvosenka jarní Primula veris řebříček bertrám Achillea ptarmica silenka nadmutá Silene vulgaris šťovík kyselý Rumex acetosa český název kostřava červená lipnice luční poháňka hřebenitá trojštět žlutavý třeslice prostřední TRAVINY latinský název Festuca rubra Poa pratensis Cynosurus cristatus Trisetum flavescens Briza media vybrané druhy z "Louky pro motýly" od firmy: Planta naturalis vybrané druhy z knihy "Včelařské byliny" HARAGSIM,2008 Tabule 29 - Navrhované typy lučního společenstva

30 LUČNÍ SPOLEČENSTVO S VYSOKÝM PODÍLEM MEDONOSNÝCH BYLIN tabulka - časový harmonogram sečí (tří sečné hospodaření) seč (5.6) 2.seč (25.7) 3.seč (20.9) tabulka - doba květu bylin obsažených v luční směsi Betonica officinalis Verbascum nigrum Origanum vulgare Echium vulgare Knautia arvensis Centaurea jacea Polemonium caeruleum Plantago lanceolata Trifolium pratense Carum carvi Glechoma hederacea Bistorta major Achillea millefolium Cardamine pratensis Salvia pratensis Pimpinella major Allium angulosum Lathyrus pratensis Lychnis flos-cuculi Leucanthemum vulgare Tragopogon pratensis Sanquisorba officinalis Daucus carota Primula veris Achillea ptarmica Silene vulgaris Rumex acetosa Tabule 30 - Navrhované typy lučního společenstva

31 LUČNÍ SPOLEČENSTVO S LETNIČKAMI A CIBULOVINAMI d) Ohraničení (červeně) PP Veltrusy, (modře) lokalizace stanoviště pro navrženou luční směs. Výřez z mapy s lokalitou pro založení: Lučního společenstva s letničkami a cibulovinami. Vzhled současného stavu vybraného stanoviště, pohled k zámku c): stanoviště je vybráno na viditelné hlavní ose od vchodu do PP Veltrusy až k zámku c). Vzhled současného stavu vybraného stanoviště, pohled od zámku: Vybrané stanoviště začíná od zpevněné plochy od zámku (na severní straně). Ze dvou stran je lemováno lužním lesem a na jihu ukončeno menším rybníkem. Pohled v ose dále pokračuje dančí oborou d). c) Tabule 31 - Navrhované typy lučního společenstva

32 LUČNÍ SPOLEČENSTVO S LETNIČKAMI A CIBULOVINAMI tabulka - rozpočtu technologie založení Použitá technologie pro založení lučního společenstva s letničkami na vlhké stanoviště. Rozpočet na plochu 1 000m 2 Plochy a úprava území: ; Rekultivace : Praha: ÚRS Praha, ISBN Tabule 32 - Navrhované typy lučního společenstva

33 LUČNÍ SPOLEČENSTVO S LETNIČKAMI A CIBULOVINAMI tabulka seznam cibulovin, letniček, bylinných a travinných druhů obsažených ve směsi český název narcis žlutý český název černucha damašská hledík větší jazylka chobotnatá jiřinka proměnlivá krásenka sírožlutá krásnoočko barevné len velkokvětý lichořeřišnice větší sporýš kanadský šáter ozdobný lokanka lepá jazylka chobotnatá lichořeřišnice větší ostálka sličná kosmídium krásenka zpeřená nocenka jalapovitá tabák křídlatý český název psineček veliký psineček obecný psárka luční poháňka hřebenitá metlice trsnatá kostřava červená dlouze výběžkatá kostřava červená krátce výběžkatá medyněk vlnatý jílek vytrvalý lipnice hajní lipnice bahenní CIBULOVINA latinský název Narcissus pseudonarcissus LETNIČKY latinský název Nigella damascena Antirrhinum majus Salpiglossis sinuata Dahlia pinnata Cosmos sulphureus Coreopsis tinctoria Linum grandiflorum Tropaeolum majus Verbena canadensis Gypsophilla elegans Clarkia elegans Salpiglossis sinuata Tropaeolum majus Zinnia elegans Cosmidium burridgeanum Cosmos bipinnatus Mirabilis jalapa Nicotiana alata TRAVINY latinský název Agrostis gigantea Agrostis capillaris Alopecurus pratensis Cynosurus cristatus Deschampsia caespitosa Fistula rubra rubra Festuca rubra trichophylla Holcus lanatus Lolium perenne Poa nemoralis Poa palustris český název řebříček bertrám jarmanka větší bukvice lékařská rdesno hadí kořen zvonek okrouhlolistý chrpa luční škarda dvouletá svízel bílý kuklík městský chrastavec rolní kopretina bílá kohoutek luční kyprej vrbice máta dlouholistá jitrocel kopinatý černohlávek obecný pryskyřník prudký krvavec toten mydlice lékařská rozrazil dlouholistý BYLINY latinský název Achillea ptarmica Astrantia major Betonica officinalis Bistorta officinalis Campanula rotundifolia Centaurea jacea Crepis biennis Galium album Geum urbanum Knautia arvensis Leucanthemum vulgare Lychnis flos-cuculi Lythrum salicaria Mentha longifolia Plantago lanceolata Prunella vulgaris Ranunculus acris Sanguisorba officinalis Saponaria officinalis Veronica longifolia vybrané druhy z "FLAMENGO barevná směs do vlhka " od firmy: agrostis Trávníky Tabule 33 - Navrhované typy lučního společenstva

34 LUČNÍ SPOLEČENSTVO S LETNIČKAMI A CIBULOVINAMI tabulka - časový harmonogram sečí (dvoj sečné hospodaření) seč 2.seč (5.6) (od začátku do konce září) tabulka - doba květu bylin obsažených v luční směsi Narcissus pseudonarcissus Betonica officinalis Prunella vulgaris Knautia arvensis Centaurea jacea Astrantia major Plantago lanceolata Lychnis flos-cuculi Leucanthemum vulgare Sanguisorba officinalis Geum urbanum Lythrum salicaria Mentha longifolia Saponaria officinalis Ranunculus acris Veronica longifolia Achillea ptarmica Galium album Crepis biennis Campanula rotundifolia Tabule 34 - Navrhované typy lučního společenstva

35 LUČNÍ SPOLEČENSTVO S DŘEVINAMI c) d) Ohraničení (červeně) PP Veltrusy, (modře) lokalizace stanoviště pro navrženou luční směs. Výřez z mapy s lokalitou pro založení: Luční společenstvo s dřevinami. Popis záměru navrženého typu lučního společenstva: Navrhované luční společenstvo by pokračovalo z obou stran v lemování nezpevněné cesty a podpořilo by atraktivitu místa. Vzhled současného stavu vybraného stanoviště: Stanoviště je vybráno kolem nezpevněné cesty c), kterou lemuje z obou stran lužní les. Jedná se o navštěvovanou trasu k soše boha Martha d). Tabule 35 - Navrhované typy lučního společenstva

36 LUČNÍ SPOLEČENSTVO S DŘEVINAMI tabulka - rozpočtu technologie založení Použitá technologie pro založení lučního společenstva, doplněné o dřeviny pěstované metodou coppicing. Rozpočet na plochu 1 000m 2 Plochy a úprava území: ; Rekultivace : Praha: ÚRS Praha, ISBN Tabule 36 - Navrhované typy lučního společenstva

37 LUČNÍ SPOLEČENSTVO S DŘEVINAMI tabulka seznam bylinných, travinných druhů a dřevin obsažených ve směsi BYLINY NA PŘÍMÉ SLUNCE český název latinský název andělika lesní kerblík lesní orlíček planý jaramnka větší bukvice lékařská rdesno hadí kořen kmín kořenný chrpa luční škarda dvouletá mrkev obecná hvozdík pyšný svízel bílý kakost pyrenejský kuklík potočný kuklík městský chrastavec rolní kopretina bílá kohoutek luční kyprej vrbice máta dlouholistá pomněnka lesní bedrník větší jitrocel kopinatý prvosenka jarní černohlávek obecný pryskyřník prudký krvavec toten mydlice lékařská starček vodní silenka dvoudomá kozí brada východní rozrazil dvoulistý Angelica sylvestris Anthriscus sylvestris Aquilegia vulgaris Astrantia major Betonica officinalis Bistorta major Carum carvi Centaurea jacea Crepis biennis Daucus carota Dianthus superbus sylvestris Galium album Geranium pyrenaicum Geum rivale Geum urbanum Knautia arvensis Leucanthemum vulgare Lychnis flos-cuculi Lythrum salicaria Mentha longifolia Myosotis sylvatica Pimpinella major Plantago lanceolata Primula veris Prunella vulgaris Ranunculus acris Sanguisorba officinalis Saponaria officinalis Senecio aquaticus Silene dioica Tragopogon pratensis Veronica longifolia BYLINY DO POLOSTÍNU český název latinský název kakost lesní Geranium sylvaticum orlíček obecný Aquilegia vulgaris prvosenka jarní Primula veris violka vonná Viola odorata BYLINY DO POLOSTÍNU AŽ STÍNU český název latinský název děhel lesní Angelica sylvestris dymnivka dutá Corydalis cava opletník plotní Calystegia sepium plicník lékařský Pulmonaria officinalis pomněnka bahenní Myosotis palustris sadec konopáč Eupatorium cannabinum violka lesní Viola sylvestris vrbina penízková Lysimachia nummularia TRAVINY český název latinský název jílek vytrvalý Lolium perenne kostřava červená Festuca rubra kostřava luční Festuca pratensis lipnice bahenní Poa palustris medyněk vlnatý Holcus lanatus metlice trsnatá Deschampsia caespitosa ostřice srstnatá Carex hirta ostřice štíhlá Carex acuta poháňka hřebenitá Cynosurus cristatus psárka luční Alopecurus pratensis psineček obecný Agrostis capillaris psineček veliký Agrostis gigantea metlice trsnatá Deschampsia caespitosa DŘEVINY český název latinský název svída bílá Cornus alba svída krvavá Cornus sanguinea vybrané druhy z "RAKOVEC květnatá louka do vlhka" od firmy: agrostis Trávníky vybrané druhy z knihy "Die Stauden" HANSEN, 1990 vybrané druhy z knihy "Katalog biotopů ČR (aluviální psárková louk" CHYTRÝ, 2010 Tabule 37 - Navrhované typy lučního společenstva

38 LUČNÍ SPOLEČENSTVO S DŘEVINAMI tabulka - doba květu bylin obsažených v luční směsi Angelica sylvestris Anthriscus sylvestris Aquilegia vulgaris Astrantia major Betonica officinalis Bistorta major Carum carvi Centaurea jacea Crepis biennis Daucus carota Dianthus superbus sylvestris Galium album Geranium pyrenaicum Geum rivale Geum urbanum Knautia arvensis Leucanthemum vulgare Lychnis flos-cuculi Lythrum salicaria Mentha longifolia Myosotis sylvatica Pimpinella major Plantago lanceolata Primula veris Prunella vulgaris Ranunculus acris Sanguisorba officinalis Saponaria officinalis Senecio aquaticus Silene dioica Tragopogon pratensis Veronica longifolia Lysimachia nummularia Angelica sylvestris Corydalis cava Calystegia sepium Myosotis palustris Eupatorium cannabinum Viola sylvestris Lysimachia nummularia Geranium sylvaticum Aquilegia vulgaris Primula veris Viola odorata Tabule 38 - Navrhované typy lučního společenstva