ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2014) 235 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o následném hodnocení Fondu pro vnější hranice na období (zpráva předložená v souladu s čl. 52 odst. 3 písm. c) rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES ze dne 23. května 2007) CS CS

2 1. ROZSAH A ÚČEL ZPRÁVY 1 Fond pro vnější hranice 2 byl vytvořen na období a byl mu přidělen rozpočet ve výši milionů EUR. Fond tvoří součást obecného programu Solidarita a řízení migračních toků 3 se souhrnným rozpočtem 4 032,23 milionu EUR. Účelem Fondu pro vnější hranice je podporovat vytváření soudržných kapacit pro řízení migračních toků a uplatňování společných standardů pro správu hranic a víz v celém schengenském prostoru. Byl zřízen, aby podpořil solidaritu mezi členskými státy 4 tím, že jim poskytne finanční pomoc k řízení migračních toků, a tím, že přispěje k rozvoji společného systému integrované správy hranic. Z Fondu pro vnější hranice čerpá 28 zemí 5, a to formou strategického víceletého programu na celé programovací období. Roční příděl finančních prostředků se projednává samostatně a je stanoven v ročních programech. V rozhodnutí o zřízení Fondu pro vnější hranice se stanoví, že Komise do 31. prosince 2012 předloží následnou hodnotící zprávu o provádění Fondu pro vnější hranice za období 2007 až Tato zpráva musí být založena na vnitrostátních zprávách hodnotících výsledky a dopady vnitrostátních akcí spolufinancovaných z Fondu pro vnější hranice 7. Původně měly členské státy předkládat zprávy do 30. června Protože se však tento termín překrýval s koncem období způsobilosti pro akce prováděné v rámci ročního programu na rok 2010, byla lhůta pro předložení zprávy prodloužena do 31. října 2012, aby tak zprávy mohly zohlednit i celkové výsledky. Tato zpráva uvádí hlavní zjištění následného hodnocení 26 zúčastněných zemí 8. Společně pokrývají příděl finančních prostředků ve výši 630 milionů EUR, tj. 40 % z celkových finančních prostředků Fondu pro vnější hranice. Aby byla zajištěna srovnatelnost údajů, byly členským státům zaslány připravené šablony pro vykazování údajů, které byly nejprve projednány a pozměněny Společným výborem pro solidaritu a řízení migračních toků 9. Shrnutí vnitrostátních následných hodnotících zpráv zhotovil nezávislý dodavatel. V následujících kapitolách se pojednává o vhodnosti, účinnosti, účelnosti, doplňkovosti a přidané hodnotě Fondu pro vnější hranice na období Prohlášení: tato zpráva vychází především z údajů poskytnutých zúčastněnými členskými státy. I když Komise vyvinula veškeré úsilí ke kontrole těchto údajů, nemůže zcela vyloučit případné nesrovnalosti nebo nepřesnosti, je však přesvědčena, že by neměly mít vliv na platnost závěrů. Rozhodnutí č. 574/2007/ES, Úř. věst. L144, , s. 22. KOM(2005) 123 v konečném znění. Součástí obecného programu jsou další tři fondy: Evropský návratový fond, Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Evropský uprchlický fond. Na základě zavedené praxe se pojmem členské státy označují signatáři Schengenské dohody bez ohledu na to, zda jsou členskými státy EU nebo přidruženými státy. Zeměmi, které se podílely na Fondu pro vnější hranice na léta , jsou členské státy EU s výjimkou Spojeného království a Irska, a přidružené státy Schengenské dohody, tj. Island, Norsko a Švýcarsko. Lichtenštejnsko do Fondu pro vnější hranice přispívá, ale neúčastní se jej. Přidružené státy Bulharsko a Rumunsko vstoupily do Fondu pro vnější hranice v roce Ustanovení čl. 52 odst. 3 písm. c) rozhodnutí č. 574/2007/ES. Ustanovení čl. 52 odst. 2 písm. b) rozhodnutí č. 574/2007/ES. Lucembursko hodnotící zprávu nepředložilo. Švýcarsko předložilo zprávu příliš pozdě na to, aby mohla být zohledněna při vypracování souhrnné zprávy, a proto nemohla být zahrnuta do této zprávy. Zkráceně výbor SOLID. 2

3 VHODNOST FONDU PRO VNĚJŠÍ HRANICE PRO EVROPSKOU UNII A ZÚČASTNĚNÉ ZEMĚ Vhodnost Fondu pro vnější hranice pro Evropskou unii v době jeho vytvoření Po rozšíření EU v letech 2004 a 2007 získalo nebývalé množství občanů EU naději na život v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. EU zároveň začala čelit novým výzvám v oblasti zabezpečení vnějších hranic. V letech 2007 a 2008, kdy vstoupilo v platnost schengenské acquis v deseti nových zemích, se vnější hranice Rakouska, České republiky, Německa, Polska a Slovenské republiky staly vnitřními hranicemi. K řízení migračních toků nestačila ani samotná vnitrostátní opatření, ani opatření na úrovni EU. Navíc kdyby jedna ze zemí Schengenu nedokázala účinně ochránit vnější hranice EU, následky by postihly všechny země. Fond pro vnější hranice je prvním nástrojem EU, který se zaměřuje na financování řízení vnějších hranic. Je součástí souboru nástrojů politiky, k nimž patří rovněž agentura Frontex, Schengenský hraniční kodex a budoucí schengenský hodnotící mechanismus. Jeho celkovým cílem je podpořit solidaritu mezi členskými státy sdílením závazků spojených s ochranou vnějších hranic a posílením jejich schopnosti plnit úkoly v rámci schengenského acquis. Při přidělování finančních prostředků na roční programy členských států vychází Fond pro vnější hranice z úkolů, které tyto členské státy převzaly za schengenský prostor jako celek. Zkoumá konkrétní situaci každé země, jako je délka vnějších hranic, kterou země chrání, počet překročení hranic, vydaných víz či odepřených vstupů. V roce 2011 bylo provedeno hodnocení ročního rozdělování zdrojů z fondů SOLID v členských státech 10. Ze zprávy vyplynulo, že uplatňování kritérií je obecně vnímáno jako uspokojivé, a nebylo tudíž považováno za nutné tato kritéria měnit. U větších zemí, které jsou zvyklé na větší migrační toky, Fond pro vnější hranice doplňuje již existující rozpočty, zatímco u menších zemí s omezenými prostředky fond financuje rozsáhlé investice, které by jinak nebylo možné uskutečnit. Fond pro vnější hranice je prováděn prostřednictvím sdíleného řízení v rámci ročních vnitrostátních programů. Každý členský stát určil orgán, tzv. odpovědný orgán, kterému Komise přiděluje finanční prostředky na vnitrostátní opatření. Odpovědné orgány následně vybírají a řídí jednotlivé projekty. Fond pro vnější hranice přiděluje podporu na vnitrostátní akce spadající do pěti priorit 11 : zavádění společného systému integrované správy hranic, pokud jde o kontrolu osob a ostrahu vnějších hranic; utváření a realizace vnitrostátních prvků Evropského systému ostrahy vnějších hranic a stálé Evropské sítě hlídek na jižních námořních hranicích; vydávání víz a boj proti nedovolenému přistěhovalectví; Sdělení o uplatňování kritérií pro rozdělování zdrojů mezi členské státy z fondů SOLID (KOM(2011) 448). Rozhodnutí Komise 2007/599/ES, kterým se provádí rozhodnutí č. 574/2007/ES, pokud jde o přijetí strategických zásad na období let

4 vytvoření informačních systémů potřebných k provádění právních nástrojů EU v oblasti hranic a víz; účinné a účelné uplatňování právních předpisů EU v oblasti hranic a víz. Fond pro vnější hranice přispívá nejen na vnitrostátní programy, ale také financuje akce v rámci celého schengenského prostoru. Akce Společenství se zaměřují především na podporu nadnárodních akcí zaměřených na posílení ochrany hranic a vízové politiky a na řešení mimořádných situací podél vnějších hranic. Na každý rok programového období je ve Fondu pro vnější hranice na tyto akce vyhrazeno až 6 % dostupných finančních zdrojů. Jako doplněk k financování přidělenému v rámci sdíleného řízení je zřízena řada projektů podporovaných jako součást akcí Společenství v rámci přímého centralizovaného řízení. Na ně přispěl Fond pro vnější hranice až do výše 90 % celkových způsobilých nákladů každého projektu. Ve Fondu pro vnější hranice je také každý rok vyčleněno 10 milionů EUR na konkrétní akce. Na rozdíl od programů, jejichž povaha je spíše strategická, tyto konkrétní akce řeší nedostatky zjištěné agenturou Frontex na konkrétních hraničních přechodech. Financování bylo omezeno na 80 % celkových způsobilých nákladů na každou akci na dobu nejvýše šesti měsíců. V rámci vnitrostátních programů pro Litvu financoval Fond pro vnější hranice provádění zvláštního režimu průjezdu 12 pro občany Ruské federace přes území EU na cestě do Kaliningradské oblasti a zpět. Zvláštní režim průjezdu poskytl náhradu za ušlé poplatky a dodatečné náklady vzniklé na základě protokolů k aktu o přistoupení k EU a specifických priorit stanovených v základním aktu. Na každý rok programového období bylo poskytnuto 15 milionů EUR. Tato zpráva o následném hodnocení pokrývá převážnou část prostředků Fondu pro vnější hranice přidělených na vnitrostátní programy v rámci sdíleného řízení. Vhodnost Fondu pro vnější hranice pro celý schengenský prostor a členské státy během prvních let jeho provádění Prováděcí období spadající do ročních programů pro léta trvalo od roku 2007 do poloviny roku Během této doby členské státy provedly významné změny svých vnitrostátních politik, právních předpisů a institucionálního zázemí, jejichž cílem bylo posílit řízení přeshraniční migrace. Mezitím byly rovněž vytvořeny rozsáhlé projekty pro celý schengenský prostor s cílem podpořit členské státy v jejich úsilí o zlepšení řízení zpracování víz a přeshraniční migrace. Včasná příprava všech zúčastněných stran na zahájení společných projektů EU a zemí schengenského prostoru si vyžádala značné personální a finanční zdroje. Fond pro vnější hranice přednostně podporoval Schengenský informační systém druhé generace (SIS II), Vízový informační systém (VIS) a další vyspělé nástroje informačních a komunikačních technologií (IKT) pro ochranu hranic. Zrušení kontrol na vnitřních hranicích se uskutečnilo v době hospodářské krize, která způsobila pokles migračních toků. Počet státních příslušníků třetích zemí zadržených při 12 Článek 6 rozhodnutí č. 574/2007 o zřízení Fondu pro vnější hranice: Fond poskytne podporu na ušlé poplatky z průjezdních víz a na krytí dodatečných nákladů vynaložených na zavedení režimu dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) v souladu s nařízením Rady (ES) č. 693/2003 a nařízením Rady (ES) č. 694/

5 pokusu přejít do schengenského prostoru se celkově snížil, i když ne stejnoměrně; nejvýrazněji v České republice, Rakousku a Estonsku. Povstání v severní Africe v roce 2011 však přispělo k nárůstu migračního tlaku, zejména na země Středomoří. Vysoký počet migrantů bez dokladů byl zadržen v Řecku, Itálii, Španělsku a Portugalsku, přičemž v Řecku bývá zadrženo v průměru osob ročně, tj. asi třetina z celkového počtu osob zadržených v celé EU. Ve střední a severní Evropě počet odepřených vstupů celkově klesl, a to zejména ve Švédsku, Dánsku, Lotyšsku a České republice. V letech 2009 až 2011 zaznamenalo dvanáct členských států 13 nárůst počtu odepření vstupu. V průběhu tohoto období se přibližně 80 % všech odepření vstupu v rámci Schengenského prostoru uskutečnilo ve Španělsku. Nejčastěji na hraničních přechodech v Ceutě a Melille. S ohledem na tento vývoj považovaly členské státy Fond pro vnější hranice z hlediska svých vnitrostátních potřeb za vhodný. Sedm členských států 14 uvedlo, že cíle jejich vnitrostátních programů jsou z hlediska jejich potřeb velmi vhodné, zatímco 14 uvedlo, že jsou přiměřeně vhodné 15. Některé členské státy rovněž uvedly, že migrační toky, zejména velký příliv migrantů podél jižní středomořské hranice v posledních letech, měly významný vliv na způsob provádění Fondu pro vnější hranice na vnitrostátní úrovni 16. ÚLOHA FONDU PRO VNĚJŠÍ HRANICE JAKO DOPLŇKU VNITROSTÁTNÍCH ROZPOČTŮ A JINÝCH FINANČNÍCH NÁSTROJŮ 13 členských států 17 uvedlo, že pokud jde o zdroje financování řízení vnějších hranic, nemají kromě Fondu pro vnější hranice žádnou alternativu, jiné vnímají Fond pro vnější hranice jako doplněk stávajících nástrojů, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, agentura Frontex, Evropský sociální fond či Norský finanční mechanismus. Některé z novějších členských států EU měly přístup k předvstupní finanční pomoci EU prostřednictvím schengenského nástroje I ( ) 18, schengenského nástroje II ( ) 19, zvláštního Kaliningradského tranzitního programu ( ) 20 a programu Phare. Fond pro vnější hranice poskytuje zúčastněným zemím financování, které doplňuje vnitrostátní investice do oblasti správy hranic. Výše příspěvku fondu i příspěvku zúčastněných zemí se liší. Podpora z Fondu pro vnější hranice např. činí více než 50 % vnitrostátních investic v Portugalsku, 29 % na Kypru, avšak necelých 10 % v Dánsku, Estonsku, Švédsku a ve Slovinsku. Příspěvky z Fondu pro vnější hranice na roční programy byly v převážné většině určeny na investice do systémů IKT (více než 40 % vnitrostátních výdajů v nejméně devíti členských státech 21 ) a zpracování víz (více než 40 % vnitrostátních výdajů v nejméně pěti členských státech 22 ). Poměrně menší část tvořil příspěvek z Fondu pro vnější hranice na zavádění dalších základních nástrojů, jako jsou například činnosti v oblasti konzulární nebo odborné BE, DK, EL, FI, HU, IT, LT, LV, NL, NO, SE, SI. AT, BG, CY, EL, LV, PL, SI. BE, DE, DK, EE, ES, FI, IT, LT, MT, NO, PT, RO, SE, SK. BG, EL, IT. AT, BE, BG, CZ, DE, EE, EL, HU, LT, LV, RO, SE, SI. EE, HU, LT, LV, PL, SI, SK. BG, RO. LT. CY, MT, PT, HU, ES, EL, SI, LT, BE. CY, MT, HU, IT, BG. 5

6 přípravy. Jedním z důvodů může být struktura financování fondu. Příspěvek EU je stanoven na 50 % celkových nákladů na každou akci a na 75 % na konkrétní prioritní akci a na akce v zemích využívajících Fond soudržnosti. Nárok na podporu ve výši 75 % mohou členské státy získat financováním konkrétních priorit, které obvykle představují provádění nových iniciativ EU. Země, které již z vnitrostátních rozpočtů vymezily prostředky na některé oblasti politiky, měly více prostoru pro nové investice spojené s prioritami EU. ÚČINNOST FONDU PRO VNĚJŠÍ HRANICE Výdaje Celkové prostředky Fondu pro vnější hranice přidělené členským státům v rámci ročních programů na léta činily přibližně 630 milionů EUR. Asi 48 % veškerých finančních prostředků v letech 2007 a 2010 získalo Španělsko, Itálie a Řecko. Rovněž Litvě byl přidělen značný počet prostředků, z toho 60 milionů na provádění zvláštního režimu průjezdu. Rozdělení finančních prostředků Fondu pro vnější hranice podle členských států v tisících EUR v rámci ročních programů na léta , ,042 78,118 73, , ,489 31,914 31,706 25,801 21,893 20,680 14,364 12,142 11,911 10,933 10,210 7,436 7,192 7,169 6,199 5,991 5,336 4,661 4,468 3,212 3, Průměrná míra plnění 24 v prvních letech programování byla 86,7 % z celkových vykázaných výdajů ve výši 546,5 milionu EUR (z 630 milionů EUR přidělených prostředků). Míra plnění IS, NO a CH začaly přispívat do Fondu pro vnější hranice v roce 2009 a své první roční programy přijaly v roce BG a RO se zapojily do činnosti Fondu pro vnější hranice v roce Míra plnění byla vypočtena na základě číselných údajů poskytnutých členskými státy. Tyto údaje zahrnují míry plnění ročních programů, které byly Komisí již uzavřeny, a výhledy členských států ohledně ročních programů, které mají být uzavřeny v době předložení vnitrostátních následných hodnotících zpráv. Je třeba poznamenat, že DK a PL neposkytly údaje o plnění programů za rok Míry plnění pro CY a CZ nebyly konečné. 6

7 v rámci programu se pohybovala v rozmezí od 46 % v České republice (podobné údaje platí pro Dánsko, Nizozemsko a Řecko) až po 100 % ve čtyřech členských státech 25. V celkem 17 členských státech přesáhla míra plnění 80 %, přičemž ve 13 z nich 26 byla vyšší než 90 %. Většina akcí byla prováděna v rámci priority 1, dále pak v rámci priorit 4, 2, 3 a 5. Pokud jde o výdaje, hlavní důraz byl kladen na prioritu 2, následovanou prioritami 1, 4, 5 a 3. Fond pro vnější hranice podle priorit: počet akcí, výdaje a počet členských států Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 Priorita 5 počet akcí výdaje v milionech EUR počet provádějících členských států Všechny členské státy s výjimkou Dánska a Islandu uvedly, že realizovaly akce v rámci priority 1, posílení řízení a kontroly hranic, přičemž některé uvedly pouhé dvě až tři akce 27, zatímco jiné více než 40 akcí 28. Tři země 29 vyčerpaly 75 % až 90 % celkových prostředků přidělených z Fondu pro vnější hranice v rámci priority 2, ostraha vnějších hranic EU. V rámci priority 2 provádělo akce dalších devět zemí 30. Itálie a Španělsko dohromady provedly 55 % celkového počtu akcí v rámci priority 2. Většina členských států prováděla akce v rámci priority 3, vydávání víz a boj proti nedovolenému přistěhovalectví. Pouze osm členských států akce v rámci této priority neprovádělo 31. Bylo provedeno celkem 95 akcí, které představují výdaje ve výši 20,35 milionu EUR. Pokud jde o prioritu 4, vytváření a rozvoj systémů informačních a komunikačních technologií pro ochranu vnějších hranic a víza, všechny členské státy provedly nějaké akce. Bylo DE, CY, NO, EE. AT, CY, DE, EE, ES, FI, IT, LT, LV, MT, NO, PL, SK. AT, CZ, MT, RO, SE. EL, LT. ES, IT, MT. BG, FR, HU, LT, PL, PT, RO, SE, SI. EE, IS, IT, LV, LT, NL, PT, SK. 7

8 provedeno celkem 212 akcí, které si vyžádaly výdaje v hodnotě 104 milionů EUR. Většina členských států investovala do rozvoje vnitrostátních součástí systému SIS (24,5 milionu EUR) a rozvoje systému VIS (51,1 milionu EUR). 28,1 24,5 Investice Fondu pro vnější hranice do systémů IKT (v mil. EUR) 51,1 NVIS NSIS Jiné Mezi členské státy, které čerpaly největší podíl prostředků z Fondu pro vnější hranice na vnitrostátní systém SIS (NSIS), patří Maďarsko, Německo, Estonsko, Francie a Itálie. Rakousko, Portugalsko, Litva a Finsko financovaly z Fondu pro vnější hranice více než 40 % nákladů na provádění svých vnitrostátních systémů SIS. Na základě dostupných údajů 32 řada zemí 33 financovala více než 70 % svých vnitrostátních nákladů na provádění systému VIS (NVIS) prostřednictvím spolufinancování z Fondu pro vnější hranice, přičemž u některých tento podíl dosahoval jen 30 % až 50 % 34. V rámci priority 5, uplatňování právních předpisů EU v oblasti vnějších hranic a víz, bylo vyčleněno 33 milionů EUR na podporu odborné přípravy, analýzy rizik a rozvoje osvědčených postupů. To je poměrně nízká částka. Dvacet členských států použilo spolufinancování z Fondu pro vnější hranice na odbornou přípravu zaměstnanců; z Fondu pro vnější hranice byly vynaloženy na vzdělávací činnosti prostředky v celkové výši 13,5 milionu EUR. Revize Během vykazovaného období většina členských států 35 provedla změny svých ročních programů, aby lépe využily přidělené zdroje EU. Většinou se jednalo o změnu původně plánovaných nákladů o více než 10 % z celkových přidělených zdrojů (40 % změn), financování nových akcí (30,36 %) a změnu obsahu akcí (19,64 %) Informace o celkových výdajích z Fondu pro vnější hranice na NVIS jsou k dispozici pro 17 členských států. Z členských států, které realizovaly akce v této oblasti, tři údaje neposkytly (ES, FI, NL), i když Španělsko a Finsko uvedly informace o podílu zdrojů z Fondu pro vnější hranice na celkových investicích do jejich systémů NVIS. BE, CY, DE, EL, FR, PT, IT, HU. ES, FI, NO, MT, AT. Všechny členské státy s výjimkou BG, DK, EE, IS, MT, NL, NO. 8

9 Náklady na řízení programu Při řízení ročních programů na léta členské státy většinou využívaly technickou pomoc poskytovanou Komisí v rámci jednotlivých ročních programů, i když mnohé přispěly materiálními zdroji, např. zaměstnanci nebo zařízením. Většina z 18,1 milionu EUR vynaložených na technickou pomoc, tj. 3,31 % výdajů v rámci Fondu pro vnější hranice v průběhu vykazovaného období, byla určena na náklady na zaměstnance. Na rozdíl od většiny ostatních členských států zaměřilo Rumunsko veškeré své výdaje na sledování a řízení projektů a Řecko na IT a zařízení. Francie většinu prostředků z technické pomoci vynaložila na sledování a řízení projektů. Většina členských států má za to, že technická pomoc jim výrazně pomohla při účinném a účelném provádění programů, a to zejména vyvážením nákladů na zaměstnance. Podle Rakouska by realizace programů bez této pomoci byla nemožná. Celková účinnost Všechny členské státy uvedly, že čerpání přidělených vnitrostátních zdrojů v rámci Fondu pro vnější hranice bylo buď velmi dobré 36, dobré 37 nebo uspokojivé 38. Jedná se o logický důsledek celkové míry plnění (86,7 %) a skutečnosti, že příjemci Fondu pro vnější hranice jsou většinou státní instituce, což znamená, že postup provádění nebývá příliš komplikovaný. Řada členských států 39 však uvedla, že měly problémy při provádění konkrétních projektů a řízení akcí. Projekty selhávaly nebo byly rušeny z různých důvodů, jako např. zpoždění, neúspěšných zadávání zakázek či nedostatku zkušeností v oblasti řízení projektů EU. Vzhledem k tomu, že roční programy nemohly být zahájeny, dokud je Komise neschválila, zadávání veřejných zakázek bylo z tohoto důvodu pozdrženo. Dalšími důvody pro neúspěšné nebo zrušené projekty bylo zpoždění při provádění centrálních systémů SIS a VIS a nedostatek pružnosti Fondu pro vnější hranice, který v případě provádění zásadních změn v ročních programech vyžaduje formální postup revize. ÚČELNOST FONDU PRO VNĚJŠÍ HRANICE Výstupy a výsledky dosažené v rámci ročních programů na léta byly rozděleny do 12 hlavních kategorií na základě priorit Fondu pro vnější hranice 40. Integrovaná správa hranic a posílení vnitrostátní ostrahy hranic (priority 1 a 2) Výstupy a výsledky v rámci těchto priorit sahaly od nákupu a modernizace vozidel, letadel a lodí až po modernizaci a zavádění rozsáhlých systémů ostrahy a infrastruktur pro hraniční kontroly. Jednalo se o nákup menšího zařízení pro ostrahu, každodenní řízení hraničních přechodů, odbornou přípravu zaměstnanců a zavádění sítí a komunikačních systémů. Kategorie AT, EE, MT, SI, SK. BE, BG, DE, DK, ES, FI, FR, IT, LT, LV, NO, PL, PT, RO. CZ, EL, HU, IS, NL, SE. AT, BE, BG, CY, CZ, DK, EE, FI, FR, HU, IT, MT, NL, NO, PL, PT, RO, SE, SI, SK. Některé členské státy rozdělily své výsledky odlišně. Pro účely této studie byly seskupeny podle priorit Fondu pro vnější hranice, které jsou považovány za nejvhodnější. 9

10 akcí VÝSTUPY VÝSLEDKY Dopravní prostředky Systémy ostrahy hranic Provozní zařízení pro ostrahu hranic pořízených nebo zmodernizovaných vozidel, letadel a plavidel 545 pořízených nebo zmodernizovaných systémů 169 připojených subjektů pořízených nebo zmodernizovaných zařízení Provedeno 3,6 milionu hlídkových úkolů; díky podpoře Fondu pro vnější hranice zmodernizován vozový park/loďstvo jednotlivých členských států v rozsahu od 3 % do 100 %; průměrná doba reakce (od varování do příjezdu na místo): 67 minut. Vybaveno km vnějších hranic; průměrná doba reakce: 32 minut. Obnoveno 11 % až 100 % zařízení členských států; průměrná doba reakce: 52 minut; dodatečně vybaveno km vnějších hranic. Provozní zařízení pro hraniční kontroly Pohraniční infrastruktura pořízených nebo zmodernizovaných zařízení 108 hraničních přechodů zřízených nebo zmodernizovaných o 710 míst navýšena kapacita zajišťovacích zařízení na vnějších hranicích 61 dalších infrastruktur zřízených nebo zmodernizovaných 27 % až 100 % hraničních přechodů vybaveno modernizovaným zařízením; doba potřebná ke kontrole cestujících: 15 vteřin až 4 minuty zaměstnanců pracujících v nových nebo zmodernizovaných infrastrukturách; 24 hraničních přechodů a stanic vylepšeno ku prospěchu příslušníků pohraniční stráže i cestujících; doba zpracování pro cestující na vnějších hraničních přechodech: mezi 8 a 90 minutami. Šestnáct členských států 41 nakoupilo dopravní prostředky pro kontrolu a ostrahu hranic. Tyto dopravní prostředky zahrnovaly vozidla, většinou v Itálii a v Řecku (2 629), motocykly (172, z toho 148 v Řecku), lodě (61), hlídková plavidla (43), vrtulníky (34) a letadla (5). Norsko využilo Fond pro vnější hranice k modernizaci celého vozového parku sněžných skútrů (8), terénních vozidel (7) a přípojných vozidel (3). Litva koupila 100 kol a Rumunsko 12 traktorů pro údržbu vnější hranice. Celkem se uskutečnilo 3,6 milionu pohraničních hlídek, a to ponejvíce v devíti členských státech 42. Řecko například provedlo většinu hlídek s vozidly, která byla zmodernizována nebo nově zakoupena prostřednictvím Fondu pro vnější hranice. Španělsko zakoupilo největší počet součástí a systémů ostrahy (386), především na rozšíření svého Sistema Integrado de Vigilancia Exterior (Integrovaného systému ostrahy vnějších CY, DE, EE, EL, ES, FI, HU, IT, LT, MT, NO, PT, RO, SE, SI, SK. CY, EE, EL, ES, HU, IT, MT, PT, SK. 3,14 milionu hlídek bylo uskutečněno ve vozidlech a na motocyklu. 10

11 hranic, SIVE) 43. To umožnilo Španělsku zadržet nelegálních migrantů a zlepšit bezpečnost své námořní hranice, čímž došlo ke snížení nedovolené migrace na Kanárské ostrovy o 17,5 %. Maďarsko vytvořilo velicí a řídicí středisko a další stanice radiové kontroly pro ostrahu hranic, Itálie rozšířila vnitrostátní prvky evropské sítě hlídek a Nizozemsko vybudovalo ústřední řídicí středisko pro přístavní policii a námořní pohraniční stráž. Bulharsko vybudovalo integrovaný modul ostrahy hranic podél 13 kilometrů svých vnějších hranic a vytvořilo systém automatizované technické ostrahy. Francie zmodernizovala svůj systém námořního dohledu SPATIONAV, který nyní pokrývá 95 % jejích námořních hranic. Malta rozšířila oblast, kterou pokrývají její námořní hlídková letadla. Kromě těchto systémů bylo nakoupeno dalších celkem malých i velkých provozních zařízení pro ostrahu hranic. Mezi velká zařízení patří termovizní systémy pro vrtulníky, které koupilo Rakousko, kamerové sledovací zařízení pro vrtulníky zakoupené v Belgii a zařízení na zpracování satelitních snímků zakoupené v Bulharsku. Menší zařízení zahrnují kamery pro noční vidění, brýle pro noční vidění, elektronicko-optické systémy, mobilní kamery, senzorové systémy, které koupilo Estonsko, a maskovací a ochranné vybavení, které koupilo Rumunsko. Některé členské státy 44 zmodernizovaly veškerá svá provozní zařízení, zatímco jiné provedly méně rozsáhlou modernizaci, jako např. Švédsko (15 %) a Slovenská republika (12,36 %). Maďarsko uvedlo, že významně posílilo své schopnosti ostrahy hranic tím, že o 40 % rozšířilo délku pokrytí vnější hranice. Řecko připomíná, že mírný pokles v počtu zadržených osob, které zaznamenalo v roce 2011, byl částečně umožněn díky novému sledovacímu vybavení, hlídkovým dopravním prostředkům a infrastruktuře spolufinancované z Fondu pro vnější hranice. Pořízené nebo zmodernizované zařízení bylo různého druhu. Itálie, Litva a Řecko vynaložily nejvíce prostředků na modernizaci zařízení pro hraniční kontroly, např. zařízení na ověřování dokumentů. Některé země investovaly do malých zařízení, např. na výrobu tisíců povolení pro malý pohraniční styk (Litva) a na spojení pomocí optických vláken, které zefektivní systémy kontroly dokladů (Itálie). Další země investovaly do jednotlivých rozsáhlých objektů, jako např. střediska pro vyšetřování a analýzu padělků (Bulharsko). Řada členských států 45 investovala do zařízení na ověřování dokladů, jako např. videospektrálních komparátorů 46 a čteček otisků prstů 47. Některé členské státy 48 zakoupily zařízení související s bránami pro automatizované hraniční kontroly 49 nebo adresářem veřejných klíčů ICAO, které podporují výměnu informací o pravosti elektronických pasů mezi jednotlivými zeměmi 50. Zařízení byla modernizována na všech hraničních přechodech v Rakousku, na Maltě, v Norsku a na Slovensku a z 50 % v Litvě a z 27 % v Belgii. Téměř všechny hraniční přechody ve Francii (97,5 %) byly vybaveny zařízením na kontrolu dokumentů Tyto výdaje činily více než 44 milionů EUR, tj. 37,33 % z celkových výdajů Španělska v rámci priority 2. EE, ES, NO, SI. CZ, FR, HU, MT, NO, PT. Včetně FR, RO. DE, HU, NO. Včetně DE, PT. DE, ES. AT, HU, NO. 11

12 V kategorii pohraniční infrastruktury zmodernizovala Malta veškeré své hraniční přechody, což přineslo prospěch příslušníkům pohraniční stráže i občanům, Slovenská republika jich zmodernizovala 75 %, Slovinsko 23,8 % a Polsko 5 %. Norsko zmodernizovalo jeden přechod. Několik členských států 51 použilo financování z Fondu pro vnější hranice k rozšíření nebo inovaci zajišťovacích zařízení. Řecko zmodernizovalo šest zajišťovacích zařízení na vnějších hranicích a obnovilo infrastrukturu na 17 přechodech. Rumunsko zrekonstruovalo sídla řady útvarů pohraniční policie. Většina členských států 52 uvedla, že akce prováděné v rámci těchto priorit byly z hlediska plnění cílů víceletých a ročních programů účinné a přispěly k celkovému zlepšení správy hranic. Několik členských států 53 uvedlo, že cílů některých ročních programů nebylo dosaženo nebo jich bylo dosaženo pouze částečně v důsledku problémů nebo zpoždění při pořizování zařízení, jiných zpoždění nebo rušení projektů. Přesto se díky investicím dosáhlo řady klíčových cílů: posílení a zlepšení pohraniční infrastruktury a lidských zdrojů, investic do inovativních nástrojů pro účinnější každodenní ostrahu hranic, účinnější a účelnější kontroly jižní hranice Evropské unie a zlepšení procesu rozhodování. Zpracování víz a boj proti nedovolenému přistěhovalectví (priorita 3) Většina členských států, které prováděly akce v rámci této priority, je toho názoru, že jim tyto akce významně pomohly zefektivnit postupy pro vydávání víz a předcházet nedovolenému vstupu 54. Jako klíčové cíle, jichž bylo dosaženo, členské státy uvedly modernizaci systémů informačních a komunikačních technologií na svých konzulátech, jmenování styčných úředníků pro přistěhovalectví, zavedení nových zařízení na vydávání víz na více než 280 místech a rekonstrukci vízových oddělení na svých konzulátech. Několik členských států se při provádění setkalo s problémy a muselo zrušit nebo omezit určité akce, a nebylo tudíž schopno splnit všechny své původní cíle. Kategorie akcí Konzulární infrastruktura Zařízení na vydávání víz VÝSTUPY 210 nově postavených nebo zrekonstruovaných vízových oddělení; 257 zařízení zakoupených za účelem posílení bezpečnosti a zlepšení služeb konzulátů pořízených nebo zmodernizovaných zařízení; 682 míst vybavených novým nebo zmodernizovaným zařízením. VÝSLEDKY Více než 1,8 milionu víz vydaných v nových nebo zrekonstruovaných prostorách 55 ; méně bezpečnostních hrozeb. Průměrná čekací doba u žádostí o udělení víza: 15 až 30 minut EL, FR, HU. AT, BE, BG, CY, CZ, DE, EL, ES, FI, FR, HU, NL, NO, RO, SK. EE, IT, LT, PL, SE, SI. AT, BG, CY, DE, EE, ES, FR, HU, IT, LT, LV, MT, NO, SI. Včetně schengenských víz. 12

13 Pokud jde o konzulární infrastrukturu a zařízení pro vydávání víz, bylo renovováno, zmodernizováno nebo dovybaveno celkem 210 vízových oddělení na konzulátech devíti členských států 56. Kypr vybavil své konzuláty rámovými detektory kovů a systémy pro kontrolu pomocí rentgenových paprsků pro více druhů energie. Maďarsko mělo v plánu rekonstrukci většího počtu konzulátů, ale podařilo se ji uskutečnit jen u necelých 10 %. Španělsko zrekonstruovalo vstupní kontrolní prostory, čekárny a prostory řídicích místností a uvedlo, že bezpečnost na španělských konzulátech se zvýšila o 80 %. V rámci modernizace některé členské státy rovněž napojily své konzuláty na systémy NSIS a NVIS, aktualizovaly své systémy IKT 57 a instalovaly zařízení pro vydávání víz na více než 650 místech. Většina členských států považuje tuto prioritu za velkou pomoc při zefektivňování postupů vydávání víz a zabránění nedovoleným vstupům. Jako klíčové výsledky tyto státy uvedly, že došlo ke zlepšení řízení konzulárních služeb, zefektivnění zpracování víz, posílení bezpečnosti konzulárních budov a elektronických dat, rozšíření kapacity IKT na konzulátech, zlepšení schopnosti konzulárních pracovníků zachytit podvodné žádosti a posílení kontroly před nástupem do letadla na citlivých letištích. Systémy informačních a komunikačních technologií na podporu ochrany vnějších hranic EU a právních předpisů v oblasti víz (priorita 4) Do priority 4 spadají aktualizace a vývoj VIS, SIS-II a dalších systémů IKT. Významný počet členských států 58 se domnívá, že tyto akce úspěšně přispěly k vývoji IT systémů potřebných pro zavedení nástrojů EU v oblasti vnějších hranic a víz. Některé 59 však označily akce pouze za částečně účinné, hlavně kvůli potížím s jejich prováděním. Tato skupina zahrnovala i Maďarsko, které provedlo nejvyšší počet akcí v rámci této priority. Kategorie akcí Systém SIS Systém VIS Ostatní systémy IKT VÝSTUPY Fond pro vnější hranice přispěl na rozvoj systémů NSIS prostředky ve výši 0,41 % až 92,82 % celkových investic v jednotlivých členských státech. Fond pro vnější hranice přispěl na rozvoj systémů NVIS prostředky ve výši 0,27 % až 100 % celkových investic v jednotlivých členských státech. Bylo vyvinuto nebo zmodernizováno dalších systémů IKT. VÝSLEDKY 81 % až 100 % zkoušek spojení proběhlo úspěšně; zkoušky shody CSIS byly rozšířeny ze 3 na 1 407; systém SIS byl rozšířen na 120 institucionálních zúčastněných stran. 378 konzulátů bylo napojeno CVIS; 407 hraničních přechodů bylo napojeno CVIS; 253 dalších zúčastněných stran bylo napojeno; čekací doba pro žádosti o vízum byla zkrácena na minut. 121 institucionálních zúčastněných stran napojeno; průměrná doba odezvy IKT byla zkrácena AT, CY, CZ, ES, FR, HU, LT, MT, NL, RO. BE, RO, SI. AT, BG, CY, DE, EE, ES, FR, HU, IT, LT, LV, MT, NO, SI. CZ, DK, EE, FI, HU, NL SE. 13

14 Jedenáct členských států 60 uvedlo, že v rámci této priority provedly zkoušky shody systému SIS II. Téměř všechny členské státy uvedly, že tyto testy byly zcela úspěšné, s výjimkou Francie a Finska, které vykázaly úspěšnost 99,2 % (Francie) a % (Finsko). Ve Finsku, Francii, Řecku a Norsku bylo financování použito především k napojení hraničních přechodů na systém SIS-II, zatímco v Lotyšsku, Litvě, na Maltě, v Portugalsku a ve Španělsku se financování používá především pro připojení konzulátů. Německo a Dánsko investovaly většinu svých finančních prostředků do připojení dalších úředních orgánů, jako např. imigračních orgánů. Itálie zajistila personální obsazení kontaktního místa pro systém VIS a poskytování pomoci při řešení technických problémů prostřednictvím telefonu a počítačových systémů, čímž předchází výpadkům a poruchám systému pro vydávání víz. Některé členské státy 61 také modernizovaly další systémy a zařízení informačních a komunikačních technologií, včetně přenosných počítačů, zařízení pro ostrahu hranic, čteček biometrických pasů a dalších zařízení na ověřování dokladů. Dva členské státy Francie a Švédsko uvedly, že nové zařízení jim umožnilo zkrátit průměrnou čekací dobu u žádosti o udělení víza na 15 minut (Francie) a 30 minut (Švédsko). Jako tři klíčové cíle, jichž dosáhly v rámci této priority, členské státy uvedly, že zmodernizovaly nebo vytvořily vnitrostátní systémy NSIS-II, NVIS a další užitečné systémy informačních a komunikačních technologií (jako např. systémy API, ABC a FADO). Účinné uplatňování právních předpisů EU v oblasti vnějších hranic a víz (priorita 5) Většina členských států 62, které prováděly akce v rámci této priority, je hodnotila jako účinné. Navíc asi dvě třetiny 63 z nich zastávají názor, že tyto akce značně usnadnily uplatňování norem EU a celkové strategie v této oblasti. Kategorie akcí Odborná příprava a analýza rizik VÝSTUPY Vyškoleno zaměstnanců; provedeno nebo zmodernizováno operací nebo nástrojů (software, statistiky) VÝSLEDKY Vydáno 49 zpráv; v jednotlivých zemích bylo vyškoleno mezi 8 % a 94,03 % zaměstnanců. Maďarsko, Polsko, Francie a Litva (a v menší míře i Česká republika, Španělsko a Slovinsko) poskytly v rámci této priority odbornou přípravu největšímu počtu zaměstnanců. Ve Švédsku bylo proškoleno 80 % všech příslušných zaměstnanců a v Rakousku, na Maltě a v Norsku mezi 29 % a 35 %. Bulharsko poskytlo výcvik v oblasti vzdušné ostrahy šesti pilotům, 10 technikům vrtulníků a řadě příslušníků pohraniční policie. Zajistilo rovněž měsíční stáž pro jednoho úředníka na konzulátu v Turecku. Žádný z členských států nezahájil žádné společné akce v oblasti analýzy rizik, i když Itálie uspořádala na toto téma školení AT, DE FI, FR, HU, IT, LV, PT, RO, SE, SK. BE, CZ, EL, ES, HU, LV, LT, PL, RO, SI, SK. AT, BG, CZ, DE, ES, FI, FR, HU, IT, LV, LT, NO, SE, SK. AT, BG, CZ, DE, ES, FR, HU, IT, LT, LV, PL, SI. 14

15 Školení zahrnovala základní povinnou přípravu pohraniční stráže 64 i specializovaná školení, například v oblasti padělání dokladů 65, a rovněž školení zaměřené na zlepšení harmonizace postupů jednotlivých konzulátů 66. Ze skutečnosti, že Lotyšsko obdrželo méně stížností na zpracování víz, vyplývá, že jeho dva on-line školicí nástroje k vydávání víz a používání systému NVIS přinesly plody. Nové metody výuky v České republice a nové výukové moduly v Bulharsku přispěly k udržitelnosti těchto akcí. Jako klíčové cíle dosažené v rámci této priority uvedly členské státy lepší uplatňování norem EU 67, účinnější uplatňování právních předpisů v oblasti vnějších hranic a víz 68 a vyšší výkonnost pracovníků v oblasti víz 69. PŘIDANÁ HODNOTA A DLOUHODOBÉ ÚČINKY FONDU PRO VNĚJŠÍ HRANICE Přidaná hodnota a dopad Všechny sledované členské státy považovaly celkové výsledky a úspěchy ročních programů na léta za pozitivní až velmi pozitivní 70. Objem: do jaké míry přispělo financování z Fondu pro vnější hranice k celkovému rozsahu činností správy hranic Většina zemí uvádí, že Fond pro vnější hranice jim poskytl významnou podporu v oblasti řízení a kontroly hranic (priority 1 a 2), zpracování víz a nedovolené migrace (priorita 3) a systémů VIS a SIS (priorita 4). Fond pro vnější hranice jim umožnil řešit specifické vnitrostátní problémy a nedostatky na vnějších hranicích související se systémy IKT, ostrahou hranic a schopností státu reagovat, dopravními prostředky a konzulární spoluprací. Fond pro vnější hranice také zvýšil vnitrostátní kapacity v oblasti správy hranic a přispěl k výzkumu, vývoji, zkoušení a zavádění inovativních a nejmodernějších technologií na hranicích a konzulátech. Více než polovina členských států71 uvedla, že Fond pro vnější hranice významně přispěl k řešení jejich konkrétních vnitrostátních problematických oblastí a/nebo nedostatků na vnějších hranicích. Francie, Lotyšsko a Švédsko však uvedly, že úloha Fondu pro vnější hranice při řešení konkrétních vnitrostátních potřeb byla omezená, protože většina akcí ještě nebyla plně provedena. Francie uvedla, že i když Fond pro vnější hranice poskytl podporu pro ostrahu námořních hranic země, jeho příspěvek k řízení migračních toků a ochraně pozemních hranic byl omezený. Několik zemí uvedlo, že Fond pro vnější hranice jim pomohl získat pověst země s bezpečnými hranicemi, zatímco jiné to nebyly schopné posoudit SI. DE, FR. ES, HU. DE, ES, SI. LT. HU, LV. Země hodnotící výsledky jako velmi pozitivní: AT, BE, BG, CY, DK, ES, FR, HU, IT, LV, MT, PL, PT, RO, SI, SK. Celkem čtrnáct: BG, BE, CY, CZ, DE, EE, EL, HU, IT, LT, NL, PL, PT, SI. 15

16 Zúčastněné země většinou uváděly, že Fond pro vnější hranice posílil dopad celostátních, regionálních a místních programů a politik na straně jedné a stávajících finančních prostředků v oblastech působení Fondu pro vnější hranice na straně druhé. Podobné zprávy předkládaly země, které přispívají do integrovaných, interoperabilních evropských systémů ostrahy, jako je např. systém EUROSUR, nebo na konzulární spolupráci. Rozsah: jsou činnosti, které by vůbec nebyly uskutečněny, kdyby nebyly spolufinancovány z Fondu pro vnější hranice? Podle většiny členských států by bez přispění Fondu pro vnější hranice řadu akcí nebylo možné provést, nebo by byly méně účinné. Pět členských států je přesvědčeno, že by mohly dosáhnout stejného výsledku bez Fondu pro vnější hranice 72, jiné uvádějí, že bez přispění Fondu pro vnější hranice by v rámci státního rozpočtu bylo možné uskutečnit jen velmi málo či žádné z těchto činností 73, nebo by nebylo možné dosáhnout stejných výsledků 74. V zemích s většími vnitrostátními rozpočty na správu hranic byla výše příspěvku Fondu pro vnější hranice skromnější, například ve Francii. Avšak v zemích s menšími rozpočty Fond pro vnější hranice pomohl tím, že umožnil případné rozsáhlé investice, které by jinak nemohly být uskutečněny, a to zejména v současném ovzduší škrtů výdajů. Do jaké míry pomohl Fond pro vnější hranice členským státům v řízení migračních toků? Některé členské státy uvádějí, že jim Fond pro vnější hranice pomohl výrazně 75 nebo do určité míry 76 při řízení jejich migračních toků, i když většina neuvedla nebo nedokázala uvést změny v migračních trendech, které by mohly být připsány Fondu pro vnější hranice. Fond pro vnější hranice pomohl řídit větší toky cestujících na letištích a v přístavech 77 a posílit prohlídky a ostrahu. Lepší prohlídky a ostraha vedly ke snížení počtu nedovolených překročení hranic, většímu počtu žádostí o udělení víza 78 a menšímu počtu zadržených osob 79. Itálie uvádí, že provedla větší počet důkladnějších kontrol na vnějších hranicích poté, co díky financování z Fondu pro vnější hranice získala nejmodernější zařízení a modernizovala stávající zařízení. Díky tomu se zvýšila kapacita Itálie v boji proti nedovolenému přistěhovalectví a byly zachráněny životy mnoha lidí, kteří by jinak vyhledávali nebezpečné námořní trasy v naději, že se na území Unie dostanou nelegálně. Osvědčené postupy a poučení Z odvedené práce lze čerpat řadu osvědčených postupů. Tyto postupy mohou napomoci při správě hranic či řízení projektů a programů. Pokud jde o řízení programů a projektů, některé členské státy 80 uvedly, že menší počet rozsáhlejších akcí snižuje administrativní zátěž a zajišťuje včasnou realizaci. Další země 81 uvádějí, že vytvoření nových orgánů jim umožnilo účinněji řídit Fond pro vnější hranice. 72 DE, DK, FI, IS, NL. Je třeba vzít v úvahu, že Island přijal první roční program v roce BE, BG, CY, EE, DK, LV, MT, PT, PL. 74 AT, BG, CZ, ES, IT. 75 BG, DE, ES, LT. 76 BE, CY, EE, EL, FR, IT, MT. 77 DE. 78 ES. 79 EL. 80 CY, DK, IT. 81 DK, HU, IT, NO. 16

17 Řada zemí 82 považuje vzájemnou spolupráci při provádění Fondu pro vnější hranice za mimořádně dobrou praxi. Spolupracovaly různými způsoby, například tím, že práci organizovaly ve skupinách na základě geografických oblastí. Taková spolupráce může působit jako katalyzátor pro další společné projekty. Pokud jde o poučení, řada zemí 83 zefektivnila spolupráci a komunikaci mezi svými vnitrostátními orgány a s agenturami, které jsou příjemci financování. To umožnilo rychleji identifikovat a realizovat projekty podporované z Fondu pro vnější hranice a zajistit, aby byly akce provedeny podle časového plánu. Proběhla předběžná jednání, potenciální příjemci byli vyškoleni v plánování a řízení projektů 84 a v případě potřeby byly provedeny inspekce v prostorách příjemců 85. Maďarsko se rozhodlo provádět kontroly způsobilosti a úplnosti dokumentace příjemců před jejím předkládáním, aby tak zvýšilo míru úspěšnosti a předcházelo chybám zapříčiněným nedostatečnou znalostí postupů při zadávání veřejných zakázek 86. Kyperské orgány prováděly monitorovací kontroly na místě s cílem informovat příjemce o pravidlech způsobilosti a nizozemské orgány se pokusily vypracovat úplný přehled veškerých nákladů před dokončením ročních programů. Některé členské státy 87 zavedly zvláštní postupy s cílem zabránit ztrátě přidělených zdrojů. Většina členských států byla nucena provést přezkum ročních programů, aby mohly maximálně využít dostupných zdrojů. ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY Na základě analýzy zpráv členských států a údajů z dalších zdrojů dospěla Komise k závěru, že Fond pro vnější hranice plní své cíle i navzdory některým zpožděním při provádění. S velmi uspokojivou průměrnou mírou plnění 86,7 % plní Fond pro vnější hranice svůj účel jako nástroj EU pro spolufinancování investic do vnějších hranic a konzulátů zúčastněných zemí. Tím slouží zájmům schengenského prostoru jako celku a přináší viditelné a trvalé výsledky. Díky investicím Fondu pro vnější hranice v průběhu vykazovaného období bylo uskutečněno 3,6 milionu hlídkových misí, celkově se zkrátila průměrná doba reakce a na vnějších hranicích byly na km instalovány systémy ostrahy. Členské státy provedly modernizaci zařízení nejméně jedné třetiny a v některých případech i všech svých hraničních přechodů, a tím zkrátily čekací dobu pro cestující procházející kontrolami. V nových nebo modernizovaných konzulátech bylo vydáno více než 1,8 milionu víz a 378 konzulátů bylo napojeno na ústřední systém VIS. Systém SIS byl rozšířen o dalších 120 institucionálních zúčastněných stran. Úspěch Fondu pro vnější hranice je částečně výsledkem jeho specializované povahy. Tím, že se fond zaměřuje na řízení vnějších hranic a vydávání víz, brání rozptýlení zdrojů. Výdaje jsou poměrně rovnoměrně rozložené mezi priority Fondu pro vnější hranice. Přesto však členské státy vyčlenily méně zdrojů na modernizaci konzulátů a vydávání víz (priorita 3). Z těchto akcí mají obecně prospěch ministerstva zahraničních věcí členských států, která nejsou přímo odpovědná za správu hranic. Bylo by vhodné vytvořit pružný mechanismus umožňující větší zapojení příslušných institucí AT, BE, BG, CZ, DE, DK, FI, FR, IS, NO, NL, PL, PT, SE, SK. AT, BE, ES, FI, FR, HU, IT, NL, NO, LT, PT. ES, HU, IT. FR. BG, CY, EE, FR, HU, NL, PL, SK. AT, EL, PL, SE. 17

18 Vzhledem k tomu, že se jednalo o první snahu o sdílené řízení fondu na podporu takto nepředvídatelné oblasti činnosti, některé překážky byly nevyhnutelné. Navíc byly umocněny skutečností, že finanční prostředky musely být vypočítávány a přidělovány ročně, což ovlivnilo harmonogram provádění. Ve většině případů však byly překážky překonány díky účinnému a inovativnímu přístupu zúčastněných zemí, jak je popsáno v části týkající se osvědčených postupů a poučení. Komise sama poskytovala soustavné vedení, zjednodušila prováděcí pravidla a uvolnila finanční prostředky na údržbu zařízení pořízeného s podporou Fondu pro vnější hranice. Nedostatky zjištěné členskými státy a poučení byly zohledněny při přípravě víceletého finančního rámce Obecným cílem je rozšířit financování EU na podporu vnitřní bezpečnosti a jejího vnějšího rozměru a zároveň dalšího zjednodušování prováděcích mechanismů a zvýšení pružnosti, zejména v reakci na mimořádné události. Lépe by mohly být využívány příslušné agentury Unie, jako jsou Europol a Frontex. Ve sdíleném řízení je třeba pokračovat, ale je třeba přejít na víceleté programování. Budoucí Fond pro vnitřní bezpečnost se bude vztahovat na víza a správu hranic, avšak doplní také nový prvek policejní spolupráce v oblasti prevence trestné činnosti a krizového řízení. Rozšíření sdíleného řízení na financování policejní spolupráce připraví cestu pro cílenější a více zastřešující podporu. 18