Závěrečná zpráva k občanským konzultacím v ČR

Transkript

1 Úřad vlády České republiky Sekce pro evropské záležitosti Závěrečná zpráva k občanským konzultacím v ČR

2 Obsah Zapojení ČR do občanských konzultací... 3 Zapojené osobnosti... 4 Profil účastníků a průběh konzultací... 5 Obsah konzultací... 6 Nejčastěji diskutovaná témata... 6 Konsensuálně a kontroverzně vnímaná témata... 7 Vnímání různých aspektů českého členství v EU... 8 Názory na rozdělení kompetencí mezi EU a členské státy... 8 Doporučení do budoucna... 9 Doprovodné akce...10 Stránka 2 z 10

3 Zapojení ČR do občanských konzultací Česká republika se připojila k celoevropské iniciativě občanských konzultací, které inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron. Cyklus českých debat s občany o konkrétních aspektech evropské integrace byl slavnostně zahájen 10. května v Praze, kdy se diskuze zúčastnil premiér Andrej Babiš a francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseau. Hlavní část iniciativy probíhala v regionech napříč republikou. V jednotlivých městech se uskutečnilo celkem deset diskuzí, během nichž měli občané příležitost vyjádřit svůj názor na budoucí směřování EU. Diskuze se mezi květnem a říjnem uskutečnily v Brně, Litomyšli, Olomouci, Jihlavě, Kroměříži, Opavě, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem a Liberci. Výsledky těchto občanských konzultací byly zhodnoceny na závěrečné akci v Praze. Diskuze pak byly doplněny dalšími přednáškami a semináři jak na centrální, tak regionální úrovni. Celkem se v České republice v rámci projektu občanských konzultací konalo 22 akcí, kterých se zúčastnilo občanů. Zapojení do občanských konzultací přineslo České republice cenné zkušenosti využitelné při plánování a organizování akcí v rámci činnosti Integrovaného informačního systému, resp. Eurocenter v následujících letech. Diskuzní formát využitý v občanských konzultacích bude dále rozpracován na základě letošních výstupů a mohl by být aplikován v příštích letech v rámci aktivit souvisejících například s výročím 15 let členství ČR v EU, českým předsednictvím v rámci V4, evropskými volbami nebo přípravami českého předsednictví v Radě EU. Stránka 3 z 10

4 Zapojené osobnosti Jednotlivých debat se zúčastnily více než tři desítky zástupců ústředních orgánů státní správy i regionálních osobností. Mezi debatující osobnosti patřil předseda vlády České republiky Andrej Babiš, předseda vlády Slovenské republiky Peter Pellegrini, státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař, brněnský primátor Petr Vokřál, předseda senátního Výboru pro záležitosti EU Václav Hampl, Zahajovací akce občanských konzultací v Praze velvyslanec Litevské republiky v ČR Edvilas Raudonikis nebo rektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja. Ze současných i bývalých poslanců Evropského parlamentu se zapojili Pavel Svoboda, Zuzana Roithová a Martina Dlabajová. Zúčastnili se také další osobnosti z řad místních podnikatelů, akademické obce či zastupitelstev. Zapojení celorepublikově známých osobností se v regionech velmi osvědčilo a přilákalo řadu účastníků. Občanská konzultace v Brně Stránka 4 z 10

5 Profil účastníků a průběh konzultací Občanských konzultací se účastnilo široké publikum, zastoupeny byly téměř všechny skupiny obyvatelstva. Zastoupení mužů i žen bylo zhruba vyvážené a obecně lze říci, že se debat zúčastnily všechny věkové kategorie, což odráželo snahu oslovit všechny skupiny obyvatelstva, aby mělo možnost vyjádřit se co nejširší spektrum občanů. Při zahajovací debatě v Praze byli v publiku zastoupení účastníci ze všech věkových kategorií, od studentů středních škol až po seniory. Nejvíce byla zastoupena kategorie osob středních let (30 50 let). V regionech bylo zastoupení jednotlivých skupin dle věku poměrně vyvážené, a to i díky tomu, že diskuze byly pořádány v různých dnech v týdnu, včetně víkendů. Majoritní část tvořili studenti středních či vysokých škol a účastníci ve středním věku. Lidé starší 50 let a senioři byli mírně podreprezentováni oproti mladším věkovým skupinám. Diskuzí se účastnili studenti střední škol i vysokých škol, pedagogové, podnikatelé i zaměstnanci, zástupci neziskových organizací, úředníci a důchodci. Občanská konzultace v Ústí nad Labem Dotazy přicházely od všech věkových a společenských skupin, což přispělo k názorové pestrosti. V publiku byly většinou zastoupeny všechny názorové proudy, objevila se tak různá stanoviska týkající se právě diskutovaných evropských politik. Výměna názorů probíhala probíhala většinou v pozitivní atmosféře. Stránka 5 z 10

6 Obsah konzultací Při následné obsahové analýze konzultací byly monitorovány tyto aspekty: Nejčastěji diskutovaná témata Konsensuálně a kontroverzně vnímaná témata Vnímání různých aspektů českého členství v EU Názory na rozdělení kompetencí mezi EU a členské státy Doporučení do budoucna Nejčastěji diskutovaná témata Debaty se dotkly široké řady aktuálních témat spojených s Evropskou unií. Na základě analýzy uskutečněných konzultací mezi 10 nejdiskutovanějších témat patřily evropské fondy, ochrana životního prostředí, sociální politika, vnitřní trh a jeho svobody, přijetí eura, média a fake news, vzdělávání, společná zemědělská politika, migrace a společná obchodní politika. Evropské fondy: Politika soudržnosti a evropské strukturální a investiční fondy byly v regionech nejvíce diskutovaným tématem a byly zmiňovány v různých souvislostech. Diskutovaly se možnosti čerpání, nastavení podmínek pro získání dotace a související administrativní zatížení. Životní prostředí: Velký zájem projevili účastníci debat o politiku ochrany životního prostředí, a to i s ohledem na aktuálnost tématu a výskyt této problematiky v médiích. Sociální politika: V rámci sociální politiky se diskutoval odliv kvalifikovaných pracovníků, sociální pilíř, ale také koordinace sociálního zabezpečení. Vnitřní trh: Tradičně se pozornost věnovala také vnitřnímu trhu a jeho čtyřem svobodám, především volnému pohybu zboží a osob, respektive pracovníků. Přijetí eura: Účastníky zajímala otázka měnové politiky a přijetí eura v České republice. Média a fake news: V diskuzích rezonovalo téma fake news a role médií, a to především v kontextu aktuální situace na mezinárodní scéně. Vzdělávání: Diskutovala se spolupráce v oblasti vzdělávání, důležitost jazykových kompetencí a mediální výchovy. Zemědělství: Z oblasti rozpočtu se kromě politiky soudržnosti účastníci konzultací zajímali také o společnou zemědělskou politiku, regionální soběstačnost, dovozy potravin ze zahraničí a konkurenci mezi výrobci z různých členských států. Migrace: Diskutována byla problematika migrace, situace v Česku ve srovnání s jinými zeměmi a otázka kompetencí EU v migrační politice. Obchodní politika: Zájem byl také o otázky spojené s obchodní politikou a o obchodní vztahy se 3. zeměmi. Stránka 6 z 10

7 Konsensuálně a kontroverzně vnímaná témata Mezi témata, na kterých se v debatách účastníci většinou shodli, patřily především výhody vnitřního trhu. V souvislosti s vnitřním trhem panoval konsenzus na tom, že díky mobilitě v rámci EU je snazší cestovat, pracovat a studovat v zahraničí. Díky EU je v Evropě zajištěn mír. Diskutující se shodli, že pro fungování projektu EU v rovině hospodářské i kulturní je třeba nadále co nejvíce podporovat spolupráci v rámci unijních programů zaměřených na výměnu studentů a pracovníků v oblasti vzdělání. Také opakovaně uváděli nutnost klást zvýšený důraz na jazykové vzdělávání. Účastníci se často shodovali na tom, že díky EU je v Evropě zajištěn mír a členské státy mezi sebou už neválčí. Členství v EU podle účastníků konzultací napomohlo lepším ekonomickým výsledkům České republiky a podpořilo její ekonomický růst. Uváděli také, že je potřeba posílit informovanost o fungování EU, předávat pozitivní informace občanům a necílit jen na negativní zprávy o EU. Menší konsenzus panoval u tématu evropských fondů a dotací. Menší konsenzus panoval u tématu evropských fondů a dotací. Diskutující na jednu stranu pozitivně kvitovali projekty uskutečněné s přispěním evropských strukturálních a investičních fondů, na druhou stranu mají podle jiných některé negativní dopady, jako je pokřivení volného trhu. Živá diskuze se často konala v souvislosti s migrací a uprchlickými kvótami. Obecně byla řešena také otázka nadměrné byrokracie, a to mj. v souvislosti s nařízením GDPR. Účastníci také diskutovali o otázce pravomocí EU, principu subsidiarity a o tom, kde má EU ještě konat a co má naopak nechat na členských státech. Lišily se také pohledy na média a jejich věrohodnost, problematiku fake news a dezinformační aktivity. Pro účastníky zajímavou oblastí byl také volný pohyb pracovníků v kontrastu s tzv. odlivem mozků, kdy podle některých z Česka následkem volného pohybu odchází řada kvalifikovaných pracovníků. Lišily se také názory na to, zda má Česká republika přijmout euro. Část účastníků byla pro přijetí společné měny a navrhla stanovení konkrétního termínu přijetí eura, druhá část však byla zásadně proti. Stránka 7 z 10

8 Vnímání různých aspektů českého členství v EU V regionálních debatách byl monitorován pohled účastníků na pozitivně a méně příznivě vnímané aspekty členství České republiky v EU. Pozitivně hodnocena byla existence vnitřního trhu, na který navazují praktické přínosy, kdy občané mohou cestovat, pracovat a studovat v zahraničí. Zkušenosti ze zahraničí byly mladými lidmi označeny za velmi cenné. Studijní a pracovní mobilita byla spojena také s pozitivně vnímanou otázkou koordinace sociálního zabezpečení. Členství v EU má dle některých účastníků pozitivní dopad na kvalitu vzdělávání, především v možnosti vyměňovat si příklady dobré praxe s jinými zeměmi. Existence vnitřního trhu je největším přínosem členství v EU. Z politického hlediska byla EU mnoha účastníky kladně hodnocena jako záruka míru v Evropě, z ekonomického hlediska pak byly jako přínos uváděny projekty financované či spolufinancované EU (např. opravy škol nebo silnic), zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků a rozvoj české ekonomiky. Výhrady měla část účastníků vůči určitým aspektů nastavení evropských strukturálních a investičních fondů, konkrétně vůči jejich zneužívání a byrokracii. Dle účastníků je související byrokracie zátěží především pro malé podniky a menší obce. Zmiňováno bylo také, že v některých sektorech by na dotacích mohla vzniknout závislost a případné nahrazení EU fondů by bylo obtížné. Část účastníků nesouhlasila s migračními kvótami a navrhla, aby byly řešeny na úrovni členských států. V souvislosti se společnou zemědělskou politikou byla mezi negativní dopady řazena snížená soběstačnost regionálních zemědělců, a to kvůli nízké ceně dovážených potravin. Diskutován byl také odchod lékařů do zahraničí a odtok dividend. Názory na rozdělení kompetencí mezi EU a členské státy Omezit roli EU by účastníci doporučovali v otázce migrace, respektive migračních kvót. Zde by účastníci preferovali ponechání pravomocí na národní úrovni. Někteří účastníci doporučovali také určité úpravy v nastavení evropských fondů. Role EU by měla být naopak posílena v oblasti spolupráce fungování společného trhu. Posílení role EU by účastníci uvítali v oblasti ochrany vnější hranice EU a také v rámci společné obranné politiky s cílem zajištění bezpečnosti občanů EU. Někteří účastníci by rádi posílili úlohu EU v politice ochrany životního prostředí. Stránka 8 z 10

9 Doporučení do budoucna Při pohledu na doporučení, která s diskuzí vyplynula, je patrné, že diskutující své rady mířili jak na EU, tak na národní úroveň. EU by se podle nich do budoucna měla obecně zaměřit na dodržování principu subsidiarity a konat pouze tam, kde má její aktivita přidanou hodnotu. Dále by se EU měla podle některých účastníků zaměřit na reformu současného nastavení jejího fungování, která by měla reflektovat názorové proudy ve všech členských zemích. Snahou EU i členských států bez by měl být dosažení kompromisu, který bude vyhovovat všem. Snaha o prohlubování integrace bez náležité podpory členských států a jejich občanů by mohla být kontraproduktivní. EU by měla respektovat princip subsidiarity a konat jen tam, kde má její aktivita přidanou hodnotu. Poměrně často byla zdůrazňována nutnost posílit informovanost občanů o EU, a to jak zvýšením a zintenzivněním komunikace ze strany EU (informovat občany o tom, co se v EU aktuálně děje), tak ze strany domácích politiků. Dle části diskutujících je důležité zlepšit komunikaci evropských společných hodnot, vysvětlovat legislativu, fungování EU a roli jednotlivých institucí, což by napomohlo např. vyšší účasti u voleb do Evropského parlamentu. EU by se měla podle některých účastníků bránit nárůstu skepse vůči EU v řadě evropských zemí, aby nedošlo k vystoupení další země z bloku. Kvalitu a množství informací proudících z institucí EU by měla být zlepšena například zvýšením přítomnosti českých novinářů v Bruselu. Ze strany zastánců přijetí eura bylo doporučeno vytvořit informační kampaň na jeho zavedení s cílem vysvětlit jeho výhody. EU by dále měla podpořit výuku jazyků, která vede k většímu porozumění, vzájemnému dialogu a sbližování lidí napříč Evropou. Důraz by měl být kladen také na mediální výchovu, která naučí občany pracovat s médii, vyhledávat zdroje a umět rozpoznat zkratkovité informace. Pozornost by měla být věnována ochraně životního prostředí a udržitelnému rozvoji. Obecně bylo doporučeno snížit byrokracii a zjednodušit administrativu EU, mj. někteří diskutující žádali zjednodušení procesu žádostí v programu Erasmus a jeho rozšíření do oblasti sportu. EU by se měla zaměřit na nastavení a kontrolu evropských strukturálních a investičních fondů. Nadále by se měla EU věnovat zvyšování její konkurenceschopnosti na globálním trhu. Důraz byl dále kladen na to, aby byla i v budoucnu řešena ochrana životního prostředí a udržitelný rozvoj, a to nejen na území EU, ale globálně. V této oblasti by měl být posílen hlas EU vůči zbytku světa. EU by se měla podle názoru některých účastníků konzultací zaměřit na ochranu vnější hranice EU, ale také na vnitřní bezpečnost a na prověřování osob, které do Evropy přicházejí. Jako další výzvy, kterými by se EU měla zabývat a nalézt řešení, byla uváděna otázka možnosti dalšího rozšíření EU nebo nalezení vhodného kompromisu v otázce budoucích vztahů EU a Spojeného království po brexitu. Stránka 9 z 10

10 Doprovodné akce Samotný cyklus občanských konzultací byl doplněn o akce konané jak na centrální, tak regionální úrovni. Centrálně byly ke konzultacím pořádány tematické diskuze k tématům spojeným s EU v Eurocentru Praha. Regionálně pak byly doplněny o přednášky pro studenty středních a vysokých škol v regionech napříč Českou republikou. Paralelně se při Eurocentru Praha konaly semináře s evropskou tématikou, kterých se zúčastnily osobnosti ze státní, akademické či profesní a soukromé sféry. Proběhla diskuze k budoucí podobě víceletého finančního rámce pro období , k otázce budoucí evropské integrace a roli Německa a Francie jako významných evropských aktérů a ke společné zemědělské politice po roce V regionech se diskuze se studenty zaměřovaly na současný vývoj EU, její budoucí směřování a pozici ČR v dnešní EU. Diskuzí se účastnil mj. státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař, který studentům přiblížil evropskou politiku z pohledu vysoce postaveného státního úředníka. Tyto diskuze se uskutečnily v Liberci, Plzni, Brně, Ostravě a Hradci Králové. Přednáška státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře v Ostravě Stránka 10 z 10