ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU STŘEDNÍ MORAVA v období

Transkript

1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU STŘEDNÍ MORAVA v období Zpracováno k

2 OBSAH SEZNAM ZKRATEK... 5 SEZNAM TABULEK... 8 SEZNAM GRAFŮ... 9 Manaţerské shrnutí Závěrečné zprávy IDENTIFIKACE OPERAČNÍHO PROGRAMU Popis a stručná charakteristika programu Charakteristika regionu soudrţnosti Střední Morava PŘEHLED PROVÁDĚNÍ OPERAČNÍHO PROGRAMU Dosaţený pokrok a jeho analýza Informace o věcném pokroku operačního programu Informace o finančních údajích OP Informace o rozpisu vyuţití fondů Informace o pomoci podle cílových skupin OP Vrácená nebo znovu pouţitá pomoc Kvalitativní analýza Reálný pokrok ROP SM Informace o fázovaných projektech Informace o nefungujících projektech Informace o nesrovnalostech Dodrţování horizontálních témat EU Příspěvek intervencí k cílům Lisabonské strategie Příspěvek intervencí k cílům strategie Evropa Informace o souladu s právními předpisy Společenství Závaţné problémy, které se objevily při realizaci, a přijatá opatření k jejich odstranění Případné změny v souvislosti s prováděním operačního programu Vnější změny s dopadem na provádění ROP SM Změny v provádění ROP SM Případná podstatná změna udrţitelnosti operací Doplňkovost s jinými nástroji Naplňování synergií Vyuţívání finančních nástrojů EU Integrované plány rozvoje měst ROP SM a Integrovaný operační program Tematické operační programy Monitorování a vyhodnocení PROVÁDĚNÍ PODLE PRIORITNÍCH OS

3 3.1 Prioritní osa 1 Doprava Dosaţený pokrok a jeho analýza Informace o fyzickém pokroku prioritní osy 1 - Doprava Indikátorová tabulka věcný pokrok prioritní osy Informace o finančním pokroku prioritní osy Kvalitativní analýza prioritní osy Vybrané projekty Závaţné problémy, které se objevily a přijatá opatření k jejich odstranění Prioritní osa 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu Dosaţený pokrok a jeho analýza Fyzický pokrok prioritní osy Indikátorová tabulka věcný pokrok prioritní osy Informace o finančním pokroku prioritní osy Kvalitativní analýza prioritní osy Vybrané projekty Závaţné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Prioritní osa 3 Cestovní ruch Dosaţený pokrok a jeho analýza Fyzický pokrok prioritní osy Indikátorová tabulka věcný pokrok prioritní osy Informace o finančním pokroku prioritní osy Kvalitativní analýza prioritní osy Vybrané projekty Závaţné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Prioritní osa 4 Technická pomoc Dosaţený pokrok a jeho analýza Fyzický pokrok prioritní osy 4 Technická pomoc Indikátorová tabulka věcný pokrok prioritní osy Informace o finančním pokroku prioritní osy Kvalitativní analýza prioritní osy Vybrané projekty Závaţné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění PROGRAMY ESF: SOUDRŢNOST A ZAMĚŘENÍ PROGRAMY ERDF / FOND SOUDRŢNOSTI: VELKÉ PROJEKTY PROGRAMY ERDF / FOND SOUDRŢNOSTI: PROJEKTY NA OCHRANU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ S CELKOVÝMI INVESTIČNÍMI NÁKLADY ROVNÝMI NEBO VYŠŠÍMI NEŢ 25 MILIONŮ EUR A ROVNÝMI NEBO NIŢŠÍMI NEŢ 50 MILIONŮ EUR TECHNICKÁ POMOC

4 8 INFORMOVÁNÍ A PUBLICITA RŮZNÉ - VÝMĚNA ZKUŠENOSTÍ A OSVĚDČENÉ POSTUPY PŘÍLOHY K ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVĚ Příloha č. 1: Tabulka - Prioritní témata Příloha č. 2: Formuláře pro vykazování synergických vazeb mezi operačními programy Příloha č. 3: Souhrnná tabulka nesrovnalostí Příloha č. 4: Detailní popis provedených evaluací ROP Střední Morava 4

5 SEZNAM ZKRATEK AK ČR AO BENEFIT7 ČHMÚ CBA CZK CZV CZ NACE ČR ČSÚ ECB EIB EK ENPV ES ERDF ESIF ERR ESF EU EUR FS FO FNPV FRR HDP HPH MF NF IP IPRM IPRÚ IOP IS IS MONIT7+ IS VIOLA JESSICA MF MFT MIS/DWH MMR Asociace krajů České republiky Auditní orgán Informační systém pro podávání ţádostí o dotaci Český hydrometeorologický ústav Analýza nákladů a přínosů Koruna česká Celkové způsobilé výdaje Klasifikace ekonomických činností Česká republika Český statistický úřad Evropská centrální banka Evropská investiční banka Evropská komise Ekonomická čistá současná hodnota Evropské Společenství European Regional Development Fund/ Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy Ekonomické vnitřní výnosové procento European Social Fund/ Evropský sociální fond Evropská unie Společná evropská měna Euro Fond soudrţnosti Finanční odbor Finanční čistá současná hodnota Finanční vnitřní výnosová míra Hrubý domácí produkt Hrubá přidaná hodnota Ministerstvo financí / Národní fond Individuální projekt Integrovaný plán rozvoje měst Integrovaný plán rozvoje území Integrovaný operační program Informační systém Informační systém pro administraci ţádostí o dotaci a projektů v rámci ŘO Informační systém Platebního a certifikačního orgánu Joint European Support for Sustainable Investment in City Areas Ministerstvo financí Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudrţnosti a Evropského rybářského fondu na programové období Manaţerský informační systém Ministerstvo pro místní rozvoj 5

6 MMR-NOK MPSV MSC2007 MV NČI NPR NSRR NUTS 2 OECD OKEČ OM OP OP D OP LZZ OP PI OP VVI OP VK OP ŢP ORP PCO PO PČR PPS PRK ROP RR ŘKV ŘO SEA SF SFC2007 SM SMOL SOZS SR/RR THFK TOP TP ÚIA ÚOHS ÚOOZ ÚRR SM VKZ VRR SM VRIP Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci Ministerstvo práce a sociálních věcí Monitorovací systém Central Monitorovací výbor Národní číselník indikátorů Národní program reforem Národní strategický referenční rámec Územní statistická jednotka (Nomenclature des Unites Territoriales Statistiques) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Odvětvová klasifikace ekonomických činností Operační manuál Operační program Operační program Doprava Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Podnikání a inovace Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Operační program Vzdělávání a konkurence schopnost Operační program Ţivotní prostředí Obce s rozšířenou působností Platební a certifikační orgán Prioritní osa Policie České republiky Parita kupní síly Porušení rozpočtové kázně Regionální operační program Regionální rada Řídící koordinační výbor Řídící orgán Posouzení vlivu na ţivotní prostředí Strukturální fondy Databáze Evropské komise, která monitoruje činnost evropských fondů pro období Střední Morava Statutární město Olomouc Strategické obecné zásady Společenství Státní rozpočet/regionální rada Tvorba hrubého fixního kapitálu Tematický operační program Technická pomoc Útvar interního auditu Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Úřad Regionální rady regionu soudrţnosti Střední Morava Výroční kontrolní zpráva Výbor Regionální rady regionu soudrţnosti Střední Morava Vnitrostátní regionální investiční podpora 6

7 VZ ZZ ŢoP Výroční zpráva Závěrečná zpráva Ţádost o platbu Leţatá čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, ţe údaj není k dispozici. 7

8 SEZNAM TABULEK Tabulka č.: 1 Prioritní osy a oblasti podpory ROP SM Tabulka č.: 2 Charakteristika regionu soudrţnosti Střední Morava Tabulka č.: 3 Změny v hlavních věkových kategoriích obyvatel Tabulka č.: 4 Vývoj ve vzdělání populace (15 a více let) v regionu soudrţnosti Tabulka č.: 5 Míra ekonomické aktivity Tabulka č.: 6 Vývoj v počtu ekonomicky aktivních subjektů Tabulka č.: 7 Míra zaměstnanosti ve věkové skupině let Tabulka č.: 8 Nezaměstnanost v regionu Střední Morava v letech (stav k ) Tabulka č.: 10 Regionální HDP na 1 obyvatele, ČR = Tabulka č.: 11 Regionální HDP na 1 obyvatele ve standardu kupní síly (PPS), EU28 = Tabulka č.: 14 Čistý disponibilní důchod v běţných cenách na 1 obyvatele, ČR = Tabulka č.: 15 Plnění indikátorů realizací regionálního operačního programu Střední Morava Tabulka č.: 16 Informace o věcném pokroku ROP SM Tabulka č.: 17 Informace o finančním pokroku ROP SM Tabulka č.: 18 Finanční plán ROP SM pro prioritní osy a oblasti podpory Tabulka č.: 19 Plnění pravidla n+3/n Tabulka č.: 20 Příjemci ROP SM Tabulka č.: 21 Příjemci podle typu a počtu realizovaných projektů z ROP SM v jednotlivých prioritních osách ROP SM Tabulka č.: 22 Realizované investice z ROP SM v hospodářsky slabých regionech Tabulka č.: 23 Realizované investice z ROP SM v regionech Tabulka č.: 24 Realizované investice z ROP SM v území obcí s rozšířenou působností (ORP) Tabulka č.: 25 Realizované investice z ROP SM v regionech se soustředěnou pomocí státu Tabulka č.: 26 Vývoj růstu HDP regionu NUTS 2 Střední Morava v období (%) Tabulka č.: 27 Informace o finančním pokroku ROP Střední Morava Tabulka č.: 28 Projekty s pozitivním vlivem na udrţitelný rozvoj a na rovné příleţitosti Tabulka č.: 29 Rovné příleţitosti - vznik nových pracovních míst podle pohlaví Tabulka č.: 30 Rovné příleţitosti Tabulka č.: 31 Udrţitelný rozvoj Tabulka č.: 32 Naplňování environmentálních indikátorů pro NSRR ROP SM Tabulka č.: 33 Environmentální indikátory ROP SM Tabulka č.: 34 Princip partnerství na úrovni projektů Tabulka č.: 35 Průběţné plnění NPR v letech Tabulka č.: 36 Projekty zaměřené na earmarking Tabulka č.: 37 Strategie Evropa národní cíle a dosaţené hodnoty Tabulka č.: 38 Negativní vývoj míry chybovosti a její hlavní příčiny: Tabulka č.: 39 Statistika vyřazených projektů Tabulka č.: 40 Projekty TOP Tabulka č.: 41 Financování projektů TOP Tabulka č.: 42 Zapojené operační programy Tabulka č.: 43 Zapojené operační programy Tabulka č.: 44 Zapojené operační programy Tabulka č.: 45 Výdaje realizovaných IPRM Tabulka č.: 46 Změny IPRM Tabulka č.: 47 Počet a struktura poţadavků na rozvoj IS MONIT7+ a BENEFIT Tabulka č.: 48 Přehled zasedání Monitorovacího výboru ROP SM a hlavní milníky Tabulka č.: 49 Sumarizace nejdůleţitějších evaluačních aktivit ROP SM v letech Tabulka č.: 50 Plnění indikátorů v prioritní ose 1 Doprava realizací regionálního operačního programu Střední Morava k Tabulka č.: 51 Přehled indikátorů v prioritní ose 1 Doprava Tabulka č.: 54 Přínos prioritní osy 1 Doprava a daných oblastí podpory Tabulka č.: 55 Seznam nedokončených operací v prioritní ose Tabulka č.: 56 Plnění indikátorů v prioritní ose 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu realizací regionálního operačního programu Střední Morava k Tabulka č.: 57 Přehled indikátorů v prioritní ose 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu Tabulka č.: 58 Informace o finančním pokroku prioritní osy

9 Tabulka č.: 61 Přínos prioritní osy 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu Tabulka č.: 62 Seznam nedokončených operací v prioritní ose Tabulka č.: 63 Plnění indikátorů v prioritní ose 3 Cestovní ruch realizací regionálního operačního programu Střední Morava k Tabulka č.: 64 Přehled indikátorů v prioritní ose 3 - Cestovní ruch Tabulka č.: 65 Informace o finančním pokroku prioritní osy 3 Cestovní ruch Tabulka č.: 67 Počet nově vzniklých pracovních míst podle pohlaví Tabulka č.: 69 Seznam nedokončených operací v prioritní ose Tabulka č.: 70 Přehled realizovaných IPRÚ Tabulka č.: 71 Hlavní výstupy jednotlivých IPRÚ Tabulka č.: 72 Zaměření podpořených projektů cestovního ruchu veřejného a neziskového sektoru Tabulka č.: 73 Zaměření podpořených projektů cestovního ruchu soukromého sektoru Tabulka č.: 74 Podpořené aktivity na podporu rozvoje cestovního ruchu Tabulka č.: 75 Plnění indikátorů v prioritní ose 4 Technická pomoc realizací regionálního operačního programu Střední Morava k Tabulka č.: 76 Přehled indikátorů v prioritní ose 4 Technická pomoc Tabulka č.: 77 Informace o finančním pokroku prioritní osy 4 Technická pomoc Tabulka č.: 78 Podané a schválené projekty od roku 2007 v prioritní ose 4 Technická pomoc ROP SM Tabulka č.: 79 Vývoj počtu zaměstnanců Tabulka č.: 80 Fluktuace zaměstnanců Tabulka č.: 81 Počet vyhlašovaných výběrových řízení Tabulka č.: 82 Náklady na pořízení a instalaci počítačových systémů a informačních technologií Tabulka č.: 83 Dokumenty k výzvám: Tabulka č.: 84 Dopad informačních a propagačních nástrojů na cílové skupiny Tabulka č.: 85 Čerpání finanční alokace na realizaci KoP Tabulka č.: 86 Čerpání finanční alokace na realizaci ročních KoP Tabulka č.: 87 Souhrnné náklady na publicitu a propagaci ROP v letech Tabulka č.: 88 Monitorovací indikátory prioritní osy 4 Technická pomoc Tabulka č.: 89 Plnění monitorovacích indikátorů programu Tabulka č.: 90 Plnění monitorovacích indikátorů ostatní SEZNAM GRAFŮ Graf č.: 1 ROP SM dle prioritních os (příspěvek Společenství) Graf č.: 2 Vývoj nezaměstnanosti v regionu soudrţnosti Střední Morava a v České republice Graf č.: 3 THFK na 1 obyvatele v Kč Graf č.: 4 Ţadatelé-příjemci dotace ROP SM podle typu Graf č.: 5 Obecná míra nezaměstnanosti Graf č.: 6 Míra inflace v ČR v letech (%) Graf č.: 7 Kurzové změny v průběhu provádění ROP SM (CZK/EURO) Graf č.: 8 Podíly oblastí podpory v prioritní ose 1 Doprava ( ) v % Graf č.: 9 Podíly oblastí podpory v prioritní ose 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu ( ) v % Graf č.: 10 Podíly oblastí podpory v prioritní ose Graf č.: 11 Vývoj návštěvnosti referenčních míst ve srovnání s výchozím rokem 2009 Olomoucký kraj Graf č.: 12 Vývoj návštěvnosti referenčních míst ve srovnání s výchozím rokem 2009 Zlínský kraj Graf č.: 13 Soukromé spolufinancování prioritní osy 3 Cestovní ruch Graf č.: 14 Podíly oblastí podpory v prioritní ose Graf č.: 15 Etapy komunikace ROP SM Graf č.: 16 Struktura souhrnných nákladů na publicitu a propagaci ROP (v %)

10 Manaţerské shrnutí Závěrečné zprávy Závěrečná zpráva o provádění Regionálního operačního programu Střední Morava v období (dále rovněţ i jen Závěrečná zpráva) se předkládá Evropské komisi v souladu s čl. 67 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudrţnosti (dále jen Obecné nařízení). Závěrečná zpráva byla zpracována Řídicím orgánem ROP SM, připomínkována pak MMR NOK, AO a PCO. Závěrečná zpráva byla schválena Výborem Regionální rady dne a Monitorovacím výborem dne Následně byla na základě usnesení Výboru Regionální rady a Monitorovacího výboru dopracována Úřadem Regionální rady. Cílem této zprávy je shrnutí základních informací o realizaci a pokroku ROP SM za celé programové období. Struktura a obsah Závěrečné zprávy odpovídají poţadavkům definovaným: - čl. 67, odst. 2 Obecného nařízení, - přílohou XVIII Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudrţnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvojprováděcího nařízení komise (ES) č. 1828/2006, - Metodickým doporučením pro tvorbu Závěrečné zprávy o provádění operačního programu v období (MMR-NOK). Data pro tuto zprávu byla čerpána z IS MSC2007, MIS/DWH, z vlastních zdrojů ŘO ROP SM, z evaluačních studií zpracovaných ŘO ROP SM. Zdroj dat je uveden u jednotlivých tabulek a grafů. Informace o reálném pokroku ROP SM V průběhu provádění nebyly identifikovány takové změny ve výchozích podmínkách vnějších faktorů socioekonomického prostředí, či nové neočekávané potřeby, které by měly natolik významné dopady na stanovenou strategii ROP SM, resp. vyţadovaly by zásahy do nastavené strategie. Strategie ROP SM vycházela z analýzy silných stránek, slabých stránek, příleţitostí, na základě které vyplynula potřeba komplexního řešení jednotlivých dílčích problémů v rámci systémového a vzájemně propojeného přístupu a tak byl ROP SM realizován. Dopady ekonomické krize byly patrné. Byly průběţně předmětem evaluací, ze kterých vyplynulo, ţe není důvod pro změnu. Dopady krize se tak promítly zejména do provádění, nikoliv plnění cílů ROP SM. Systémový přístup provádění ROP SM byl vnímán s vědomím, ţe jde o střednědobou investiční strategii, která má vést k posílení regionální konkurenceschopnosti, změně v nezbytné infrastruktuře a prostředí pro ţivot tak, aby region udrţel přitaţlivost pro obyvatele. Odpovídajícím nástrojem pro provádění bylo plánování výzev. Z analýzy průběhu finančního a věcného plnění vyplývá, ţe provádění programu v letech bylo téměř rovnoměrné (P. Umoţnilo jednak zajistit implementaci projektů v návaznosti na odborné kapacity, tak současně reagovat na výsledky evaluací věnovaných věcnému plnění. Provádění ROP SM ukázalo, ţe formulace vize regionu SM, jak byla nastavena na delší časové období, umoţnila naplnit původní záměr, tj. zajistit, aby se ROP SM stal pro území NUTS II SM významným zdrojem rozvojové podpory, na základě které bylo moţné financovat projekty, kterými byly naplňovány jak krajské regionální strategie, tak strategie měst. Zvolený postup integrovaného přístupu v oblasti cestovního ruchu (integrované plány rozvoje území) navíc umoţnil soustředit alokace do území s potenciálem v cestovním ruchu a přispěl tak k naplnění cíle zvýšení konkurenceschopnosti. Ve všech intervencích byl uplatněn územní přístup. To umoţnilo alokovat v rámci výzev prostředky na rozvoj městských center i rozvoj venkova. Informace o finančních údajích OP Za účelem naplnění globálního cíle ROP SM, tj. zvýšení ekonomické vyspělosti, zlepšení konkurenceschopnosti regionu a ţivotní úrovně obyvatel ve svém komplexu, byly prostřednictvím projektů podpořených z ROP SM příjemci vynaloţeny způsobilé výdaje v celkové výši 889 mil. EUR. Celkový objem způsobilých výdajů vynaloţených příjemci pak byl ve srovnání s finančním plánem (791 mil. EUR) překročen o 12%. Nejvyšší míra plnění byla dosaţena v rámci prioritní osy 3, coţ bylo způsobeno především podporou podnikatelských subjektů s vyšším objemem spolufinancování ze strany příjemce. 10

11 Prostřednictvím předběţných a průběţných plateb bylo poţádáno o 95% alokace ROP SM pro roky Rozdíl ve výši 5%, tj EUR by měl být vypořádaný, resp. doplacený v rámci ţádosti o vyplacení konečného zůstatku. Alokace ROP SM tedy byla beze zbytku vyuţita. Změny v provádění ROP Střední Morava ROP Střední Morava prošel celkem čtyřmi změnami, které byly schválené Evropskou komisí. Změna č. 1 ROP Střední Morava (schválená EK dne 15. prosince 2010 rozhodnutím K(2010) 8682) spočívala v následujících bodech: 1. Přesun finančních alokací Programová změna č. 1 ROP SM spočívala v přesunu finančních alokací (ERDF podíl) mezi prioritními osami programu. Jednalo se o přesun částky EUR z priority 1 Doprava, tj. -5,85% do prioritních os: 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu v objemu EUR, tj. +3,51% a prioritní osy 3 Cestovní ruch v objemu EUR, tj. +4,81%. Hlavním důvodem navrhovaných změn bylo posílení integrovaného přístupu v rámci udrţitelného rozvoje měst v souladu se strategií, cíli a prioritami ROP SM, který bude vést k větší koncentraci zdrojů a ke zvýšení efektivity intervencí a účinnosti programu. 2. Formální změny - rozšíření oprávněných příjemců o školské právnické osoby zřizované podle 124, odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Změna č. 2 ROP Střední Morava (schválená EK dne 21. prosince 2011 rozhodnutím K(2011) 9372) spočívala v následujících bodech: 1. Navýšení prioritní osy č. 1 Doprava, oblasti podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura o dodatečné finanční prostředky ve výši EUR. Dodatečná alokace pro Českou republiku pro roky v celkové výši 237 mil. EUR byla stanovena na základě rozhodnutí Evropské komise (K (2010) 5817) ze dne 30. srpna 2010, a to na základě čl. 17 Meziinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení. V návaznosti na výše uvedené rozhodnutí Evropské komise bylo usnesením vlády ČR č. 817/2010 ze dne 16. listopadu 2010 rozhodnuto o dodatečném zapojení EUR do ROP SM. Tyto finanční prostředky byly vyuţity na projekty zaměřené na rekonstrukci nebo výstavbu dopravní infrastruktury. Rovněţ došlo k navýšení hodnot odpovídajících monitorovacích indikátorů. 2. Navýšení prioritní osy č. 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu o finanční prostředky na základě realokace finančních prostředků mezi operačními programy financovanými z ERDF. Do ROP SM bylo realokováno EUR z Operačního programu Technická pomoc. Realokované prostředky byly určeny pro vyuţití v oblasti podpory vzdělávací infrastruktury v regionech. Rovněţ došlo k navýšení hodnot odpovídajících monitorovacích indikátorů. 3. Úpravy monitorovacích indikátorů ROP SM ve vazbě na provedené úpravy NČI, úpravy monitorovacích indikátorů ROP SM ve vazbě na jejich reálné plnění. 4. Úprava oprávněných příjemců v rámci oblasti podpory 2.2 Rozvoj měst, a to o podnikatelské subjekty (právnické a fyzické osoby) podle zákona č 513/1991 Sb. obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů ( 2, odst. 2, písm. a) aţ c) zákona) a dále o subjekt zabezpečující implementaci finančního nástroje Jessica v souladu s oddílem č. 8, články č Nástroje finančního inţenýrství Prováděcího nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 (dále jen Prováděcí nařízení ). V souladu s poţadavkem Evropské komise byly všechny připravované změny ROP SM zahrnuty do jedné změny. Z tohoto důvodu byl návrh změny ROP SM značně obsáhlý. Jedním z důvodů ke změně ROP SM byl i čl. 33 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, tj. s ohledem na hodnocení podle čl. 48 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Změna č. 3 ROP Střední Morava (schválená EK dne 30. listopadu 2012 rozhodnutím K (2012) 8629) spočívala v následujících bodech: 1. V odstranění závazků spojených s realizací letiště Přerov v podobě monitorovacích indikátorů, rozdělení původní alokace na letiště ve výši EUR mezi podoblast podpory Silnice II. a III. třídy 11

12 a oblast podpory 1.3 Bezmotorová doprava a s tím související navýšení cílových hodnot monitorovacích indikátorů a prioritních témat. 2. V doplnění vyuţití finančního nástroje Jessica do prioritní osy 2 a 3 ROP SM. Hlavním důvodem změny č. 3 ROP SM bylo nesouhlasné stanovisko EK s realizací letiště Přerov, které EK vydala dne na základě předloţeného podrobného podnikatelského plánu, zahrnujícího i socioekonomické výhody podniknutí takového kroku. Podrobné informace jsou uvedeny v kapitole Změny v provádění ROP SM. Změna č. 4 ROP Střední Morava (schválená EK dne 21. listopadu 2014 rozhodnutím K (2014) 8946) spočívala v následujících bodech: Cílem změny č. 4 ROP SM bylo zvýšit moţnost operativního finančního řízení ROP SM s ohledem na vyuţití finanční alokace ROP SM ve vazbě na dopady ekonomické krize. Dalším cílem bylo sníţit veřejné výdaje, resp. snaţit se o částečné uspoření výdajů státního rozpočtu a územních rozpočtů na národní spolufinancování projektů EU za současného navýšení finanční spoluúčasti soukromých zdrojů na financování projektů EU. Změna č. 4 ROP SM spočívala v úpravě struktury financování ROP SM, tzn. v úpravě způsobu výpočtu příspěvku Společenství ve vztahu k celkovým způsobilým výdajům (tj. způsobilým výdajům zahrnujícím jak veřejné národní výdaje, tak soukromé národní výdaje). Hlavní problémy Při provádění ROP SM docházelo v průběhu let k problémům, na které ŘO v rámci řízení reagoval průběţně přijímanými opatřeními. AO při svých kontrolách zjistil pochybení v oblasti veřejných zakázek, coţ se negativně promítlo do míry chybovosti, která je obsahem Výročních kontrolních zpráv. ROP SM byly pozastaveny certifikace výdajů na základě chybovosti uvedené ve Výroční kontrolní zprávě za roky 2012, 2013, 2014 a Chybovost v uvedených Výročních kontrolních zprávách byla převáţně způsobena zjištěným pochybením při administraci veřejných zakázek a zakázek. Na všechna zjištění AO reagoval ŘO přijetím nápravných opatření. Ta se promítla jak do úpravy řídící dokumentace, tak do zpřesnění kontrolní činnosti. V roce 2015 byly rovněţ pozastaveny platby ROP SM na základě vedených trestních řízeních. Informace jsou podrobněji popsány v kapitole 2.3 Závaţné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění. Dobré zkušenosti Integrované plány rozvoje území Nástrojem pro efektivní vyuţívání prostředků ROP SM z pohledu územní dimenze byla aplikace nástrojů IPRU a IPRM. K celostátně uplatněné strategii rozvoje měst promítnuté do IPRM, které byly uplatněny pro krajská města Olomouc a Zlín, byl pro cílený rozvoj cestovního ruchu uplatněn nástroj IPRÚ pro území s potenciálem v sektoru cestovního ruchu. Nástroj IPRÚ byl uplatněn s cílem podpořit rozvoj cestovního ruchu na území s vysokou koncentrací infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu. Na základě analýzy provedené v rámci programování bylo pro realizaci IPRÚ vybráno 6 území. Zkušenosti z implementace IPRÚ: - nástroj IPRÚ představoval příleţitost pro vybraná území s koncentrací atraktivit pro cestovní ruch vyuţít tohoto potenciálu a dále rozvíjet infrastrukturu a sluţby tak, aby se jednotlivé destinace staly pro návštěvníky ještě atraktivnější, - na území bylo moţné realizovat vzájemně obsahově a časově provázané projekty, které vychází z vyuţití potenciálu cestovního ruchu tohoto území, s důrazem na koncentraci a provázanost aktivit a jejich efektivnost, - ke zvýšení atraktivity, zlepšení nabídky a kvality sluţeb cestovního ruchu přispěly nejen projekty zaměřené na cestovní ruch realizované v rámci IPRÚ, ale i projekty z ostatních oblastí a podoblastí podpory ROP SM. 12

13 Jednalo se především o projekty silnic II. a III. třídy, které zlepšily dostupnost destinací. Projekty cyklostezek, které kromě zlepšení dostupnosti rozšířily nabídku moţností trávení volného času. Projekty fyzické revitalizace dále zatraktivnily centra jednotlivých obcí nejen pro místní obyvatele, ale i pro návštěvníky, - plnění cílů, principu koncentrace zdrojů, pákový efekt investic při realizaci jednotlivých IPRÚ, ale zejména zvýšená návštěvnost destinací (viz kapitola Kvalitativní analýza prioriní osy, Dopad na zvýšení návštěvnosti regionu), svědčí o tom, ţe ţadatelé z území zahrnutých do konceptu IPRÚ nabízené příleţitosti ve velké míře vyuţili a vytvořili předpoklady pro posílení významu cestovního ruchu i do budoucna. Tří-etapový model administrace Model tří-etapové administrace byl uplatněn jako forma umoţňující sníţení administrativní a finanční náročnosti. Pro ţadatele spočívalo v rozdílném fázování procesů zpracování projektové ţádosti (resp. jejich příloh) v návaznosti na proces výběru projektů. Model umoţnil a vedl ke zvyšování kvality podporovaných projektů. Zavedení tří-etapového modelu administrace se dále promítlo do Kritérií pro výběr projektů, která v souladu se svými kompetencemi usnesením č. 023/MV06/09 ze dne schválil Monitorovací výbor ROP SM. Změna vycházela z důrazu na posouzení kvalitativní stránky projektu, tj. jeho účel a smysl, resp. přínosy finančního i nefinančního charakteru v Etapě 1. V etapě 2 pak byla zaměřena pozornost na realizační aspekty projektu harmonogram, zajištění spolufinancování, stavební dokumentace, ošetření rizik, problematiku veřejné podpory apod. Etapa 3 slouţila k přípravě a podpisu Smlouvy o poskytnutí dotace a doloţení příloh týkajících se např. stavebního povolení, dokumentace k zadávacímu řízení apod. Výhodou tří-etapového modelu administrace bylo, ţe Etapa 2 Dopracování projektu byla zaloţena na aktivní komunikaci ţadatele s ÚRR. Ţadatel tak měl dostatek času na zpracování a předloţení dokumentace poţadované v Etapě 2, tedy především stavební dokumentace a rozpočtů. Na druhou stranu prostřednictvím zavedení Etapy 2 Dopracování projektu se podařilo začlenit další kontrolní prvky k eliminaci rizikových projektů. Pokrok v prioritní ose 1 Doprava Za účelem naplnění globálního cíle prioritní osy 1, tj. zajištění efektivní, flexibilní a bezpečné dopravní infrastruktury v rámci regionu soudrţnosti Střední Morava a spolehlivé, kvalitní a integrované veřejné dopravní sluţby byly příjemci vynaloţeny celkové způsobilé výdaje ve výši 325 mil. EUR. Celkový objem způsobilých výdajů vynaloţených příjemci pak byl ve srovnání s finančním plánem překročený o 10%. V prioritní ose 1 Doprava bylo za celou dobu implementace ROP SM vyhlášeno celkem 21 výzev, do kterých bylo podáno v součtu 358 projektových ţádostí s finančním poţadavkem (ERDF) na zhruba 383 mil. EUR (10,1 mld. Kč). Úspěšnost projektů v prioritní ose 1 (podané/schválené) dosáhla 78%. Globální cíl prioritní osy 1 byl naplňován prostřednictvím 279 realizovaných projektů ve třech oblastech podpory. Pro posouzení dosahování cílů v této prioritní ose byl vytvořený soubor indikátorů na úrovni prioritní osy 1 Doprava. Z celkového počtu osmi hlavních indikátorů relevantních pro prioritní osu 1 Doprava se nepodařilo naplnit pouze jeden indikátor ( Core14 Délka nových silnic II. a III. třídy o 26% jeho cílové hodnoty), jak je uvedeno v kaptole Ostatní monitorovací indikátory byly naplněné, resp. přeplněné. Pokrok v prioritní ose 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu Za účelem naplnění globálního cíle prioritní osy 2, tj. zlepšení kvality ţivota v regionu soudrţnosti Střední Morava, zvýšení atraktivity regionálních center, měst a obcí, zajištění kvalitní a dostupné sociální sluţby a příznivých podpůrných podmínek pro podnikání byly příjemci vynaloţeny celkové způsobilé výdaje ve výši 348 mil. EUR. Celkový objem způsobilých výdajů vynaloţených příjemci pak byl ve srovnání s finančním plánem překročen o 9%. V prioritní ose 2 bylo za celou dobu implementace ROP SM vyhlášeno celkem 72 kolových výzev, do kterých bylo podáno v součtu projektových ţádostí s celkovým finančním poţadavkem (ERDF) 571 mil. EUR (15,2 mld. Kč). Průměrná úspěšnost projektů v prioritní ose 2 (podané/schválené) dosáhla necelé ½ (49%). Dále bylo v prioritní ose 2 vyhlášeno celkem 6 specifických výzev na předkládání strategií, tj. Integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM) a Konceptů. Celková alokace specifických výzev na zpracování strategií dosáhla zhruba 74 mil. EUR (2 mld. Kč). Globální cíl prioritní osy 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu byl naplňován prostřednictvím 660 realizovaných projektů ve čtyřech oblastech podpory. Z celkového počtu 15-ti hlavních indikátorů relevantních pro prioritní osu 2 Integrovaný rozvoj a obnova se nepodařilo naplnit dva monitorovací indikátory o více neţ 25% z cílové hodnoty. Další dva indikátory se 13

14 nepodařilo naplnit o 24% a 22%. Zbylé indikátory (11) byly oproti stanoveným cílovým hodnotám naplněné, resp. překročené. Jednalo se o monitorovací indikátory s relevancí k oblasti podpory 2.4 Podpora podnikání. Problémy s plněním těchto monitorovacích indikátorů se projevily jiţ v roce 2009, kdy predikce naplňování byla vnímána jako riziková.. Problematika je podrobně popsána v rámci kapitoly Závaţné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění. Stejně jako u PO 1 nenaplnění monitorovacích indikátorů bylo dlouhodobě komunikováno Monitorovacímu výboru, a to od roku Na základě doporučení EK z roku 2013 byla plánována změna ROP SM v roce Zástupce EK dne nedoporučil předkládat revizi cílových hodnot monitorovacích indikátorů na konci programového období, a doporučil toto neplnění řešit v rámci Závěrečné zprávy. Tento postup pak byl přijat usnesením Monitorovacího výboru dne Pokrok v prioritní ose 3 Cestovní ruch Za účelem naplnění globálního cíle prioritní osy 3, tj. zlepšení atraktivnosti regionu soudrţnosti Střední Morava pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, sluţeb, informovanosti a propagace byly příjemci vynaloţeny celkové způsobilé výdaje ve výši 196 mil. EUR. Celkový objem způsobilých výdajů vynaloţených příjemci pak byl ve srovnání s finančním plánem překročený o 31%. Při realizaci prioritní osy bylo vyhlášeno 69 kolových výzev k předkládání projektových ţádostí, do kterých bylo podáno 745 projektových ţádostí s finančním poţadavkem (ERDF) na zhruba 312 mil. EUR (8,3 mld. Kč). Zájem ţadatelů o dotaci v prioritní ose 3 byl více neţ dvojnásobný (245%), neţ byla alokace prioritní osy 3 ROP SM (127,5 mil. EUR). Průměrná úspěšnost projektů v prioritní ose 3 (podané/schválené) překročila 1/3 (39%). Dále byly v prioritní ose 3 Cestovní ruch vyhlášeny 2 specifické výzvy na předkládání strategií, tj. na zpracování Integrovaných plánů rozvoje území (IPRÚ). Celková alokace specifických výzev dosáhla zhruba 33 mil. EUR (0,9 mld. Kč). Realizováno bylo celkem 8 strategií IPRÚ, z toho 2 IPRM v tzv. pilotním reţimu. Globální cíl prioritní osy 3 Cestovní ruch byl naplňován prostřednictvím 289 realizovaných projektů ve čtyřech oblastech podpory. V rámci prioritní osy 3 Cestovní ruch došlo realizovanými projekty k dosaţení všech plánovaných hodnot monitorovacích indikátorů. Z kvantitativního i kvalitativního pohledu lze dosaţený pokrok hodnotit pozitivně a konstatovat, ţe bylo dosaţeno stanovených cílů. Pokrok v prioritní ose 4 Technická pomoc Prioritní osa Technická pomoc představovala podpůrnou prioritní osu. Za účelem naplnění globálního cíle prioritní osy 4, tj. zajištění dostatečné administrativní kapacity, efektivního řízení a implementace, informovanosti, kontroly, sledování a hodnocení ROP SM a posílení vnitřní absorpční kapacity, byly příjemci vynaloţeny celkové způsobilé výdaje ve výši 20,1 mil. EUR. Celkový objem způsobilých výdajů vynaloţených příjemci pak byl ve srovnání s finančním plánem niţší o 21%. V prioritní ose 4 byly za celou dobu implementace ROP SM vyhlášené 2 kontinuální výzvy určené pro ŘO ROP SM (kaţdá na jednu oblast podpory tj. na oblast podpory 4.1 a 4.2) a 6 kolových výzev (na oblast podpory 4.2) k předkládání projektových ţádostí. Celkem bylo do všech výzev, tj. kontinuálních i kolových v prioritní ose 4 podáno v součtu 30 projektových ţádostí s finančním poţadavkem (ERDF) na 21,5 mil. EUR (580 mil. Kč). Úspěšnost projektů v prioritní ose 4 (podané/schválené) dosáhla 100%, tzn., ţe všechny předloţené projektové ţádosti byly v rámci hodnocení projektů schválené a následně realizované. Informování a publicita Strategie realizace Komunikačního plánu ROP SM byla postavena na principu spolupráce a vzájemné koordinace na úrovni strukturálních fondů (informace obecně se vztahující k EU), národní úrovni (spolupráce s MMR-NOK při naplňování NSRR) a na úrovni regionální (implementace programu v regionu ve spolupráci s regionálními partnery). V rámci posilování principu partnerství bylo do komunikačních aktivit zapojeno více subjektů (např. zájmová sdruţení, vzdělávací instituce, mediální subjekty, krajské samosprávy i samotní příjemci), čímţ se dosáhlo synergického efektu a tedy účinnější publicity a propagace ROP SM. 14

15 Globálním cílem realizovaných informačních a propagačních aktivit ROP SM v letech 2007 aţ 2013 bylo celkové zvýšení povědomí široké veřejnosti o pomoci poskytované České republice, resp. regionu soudrţnosti Střední Morava, ze strukturálních fondů Evropské unie. Jednotlivé informační a propagační aktivity byly shrnuty v hlavním komunikačním plánu. Tento Komunikační plán ROP SM byl schválen Monitorovacím výborem ROP SM 15. dubna Z aktivit stanovených v KoP vycházela příprava jednotlivých ročních komunikačních plánů, které obsahují detailní návrh postupů ve vztahu k cílovým skupinám v regionu a jejich aktuálním potřebám. Vyhodnocení naplnění cílů informačních a propagačních aktivit ROP SM v letech 2007 aţ 2013 bylo provedeno prostřednictvím Evaluace komunikačních aktivit v letech (zpracována v roce 2011) a Evaluace komunikačních aktivit v letech (zpracována v roce 2016). V rámci obou evaluací bylo provedeno dotazníkové šetření mezi příjemci, neúspěšnými ţadateli a odbornou veřejností. Z výsledků vyplynulo, ţe vyuţívané komunikační nástroje a propagační aktivity byly z hlediska počtu předkládaných projektů dostatečné a prostředí pro realizaci projektů podpořených z ROP SM bylo úspěšně vytvořeno. 98% respondentů dotazníkového šetření provedeného řídícím orgánem v roce 2016 povaţovalo informační zdroje/komunikační nástroje vyuţívané Řídícím orgánem za dostatečné. Nejúčinnějším nástrojem z pohledu zajištění dostatečných informací pro potenciální ţadatele a příjemce lze povaţovat webové stránky Tyto oficiální webové stránky byly a jsou primárně určeny ke komunikaci s příjemci, ţadateli, médii a odbornou veřejností. Od roku 2011 spustil ROP SM výsledkový mapový portál Tento nástroj je primárně určen pro komunikaci a prezentaci výsledků ROP SM široké i ostatní veřejnosti. Na portálu jsou zveřejňovány úspěšně realizované projekty a také výsledky soutěţí pro veřejnost (obrázky, fotky, videa a fotoreportáţe o projektech). Z výsledků obou evaluačních studií vyplynulo, ţe řídící orgán vyuţíval portfolio informačních a propagačních nástrojů v míře odpovídající potřebám komunikační strategie vůči jednotlivým cílovým skupinám. 15

16 1 IDENTIFIKACE OPERAČNÍHO PROGRAMU 1.1 Popis a stručná charakteristika programu OPERAČNÍ PROGRAM Dotčený cíl: Konvergence Dotčená způsobilá oblast: CZ07 Programové období: Číslo programu (CCI): 2007CZ161PO002 VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ Název programu: Regionální operační program regionu soudrţnosti Střední Morava Období, za nějţ se zpráva podává: Datum schválení závěrečné zprávy monitorovacím výborem 1) : ) Závěrečná zpráva byla schválena Monitorovacím výborem ROP SM dne s tím, ţe bylo uloţeno řediteli ÚRR provést aktualizaci údajů uvedených v Závěrečné zprávě. Jedná se o datum finalizace Závěrečné zprávy po uzavření účtů a verifikaci údajů ze strany AO/PCO Regionální operační program regionu soudrţnosti Střední Morava je operační program, který byl realizovaný v České republice na základě Národního strategického referenčního rámce ČR (dále jen NSRR ) pro programové období ROP SM byl schválený Evropskou komisí v prosinci 2007 a byl jedním ze sedmi regionálních operačních programů v České republice, které v rámci cíle Konvergence doplňovaly tematické operační programy. Na národní úrovni a úrovni Evropského společenství (dále jen Společenství ) byly pro formulaci strategie ROP SM směrodatné hlavní strategické dokumenty, a to Strategické obecné zásady Společenství (SOZS) a NSRR, které specifikovaly základní cíle rozvoje ČR, resp. EU pro období Strategie nebyla navrhována jako izolovaný materiál, ale jako komplementární nástroj, který vycházel z priorit a strategie NSRR a vyuţíval a doplňoval priority a intervence navrhované v rámci jednotlivých sektorových (tematických) i územních programů. Soulad ROP SM se strategickými cíli NSRR byl popsán v Programovém dokumentu. Zaměření prioritních os ROP SM bylo výrazně provázáno se strategickými cíli NSRR, zejména s cílem 4 Vyváţený rozvoj území. Strategie ROP SM vycházela rovněţ z obnovené Lisabonské strategie, respektive Národního programu reforem České republiky (NPR), jehoţ prostřednictvím byla Lisabonská strategie realizována. ROP SM podporoval cíle obnovené Lisabonské strategie v prioritních osách 2 a 3, tj. v prioritní ose 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu a v prioritní ose 3 Rozvoj cestovního ruchu. Dále viz podrobněji v kapitole Příspěvek intervencí k cílům Lisabonské strategie. Navazující Strategie Evropa 2020 je zacílená na vyhodnocování, resp. pravidelnou analýzu trhu práce a zaměřuje se mj. i na mezinárodní srovnání indikátorů strategie zaměstnanosti. Strategie Evropa 2020 má za cíl zvýšení míry zaměstnanosti osob ve věku let na 75%, zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku na 32%. Podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí je důleţitým indikátorem z pohledu trhu práce. Vyšší vzdělání zabezpečuje lepší uplatnění a flexibilitu na pracovním trhu. Dále se strategie Evropa 2020 zaměřuje na dlouhodobou nezaměstnanost na evropském trhu práce. Na rozdíl od tematických programů, které uplatňovaly oborový přístup při řešení problémů, byl v ROP SM uplatněn integrovaný přístup k územnímu rozvoji, tzn. podpora komplexního rozvoje území, nebo jeho obnovy. ROP SM představoval základní nástroj uplatňování politiky soudrţnosti na území Olomouckého a Zlínského kraje a vycházel ze sociálně-ekonomických rozvojových priorit obou těchto regionů. Podrobněji je strategie Evropa 2020 rozpracována v kapitole Příspěvek intervencí k cílům strategie Evropa

17 Strategie ROP SM zahrnovala globální cíl a tři specifické cíle, z nichţ následně vycházely jednotlivé prioritní osy a oblasti podpory formulované v rámci operačního programu. Splnění specifických cílů bylo podmíněno realizací aktivit v jednotlivých prioritních osách, oblastech a podoblastech podpory. Globálním cílem ROP SM bylo zvýšení ekonomické vyspělosti, zlepšení konkurenceschopnosti regionu a ţivotní úrovně jeho obyvatel ve svém komplexu. Tento cíl zahrnoval jak posílení ekonomického rozvoje městských oblastí, představujících rozvojová centra regionu, tak stabilizaci venkovského prostoru. Specifické cíle dále rozváděly zaměření a obsah globálního cíle. Mezi tyto cíle patřilo: specifický cíl 1 - zajištění efektivní, flexibilní a bezpečné dopravní infrastruktury v rámci regionu soudrţnosti Střední Morava a spolehlivé, kvalitní a integrované veřejné dopravní sluţby specifický cíl 2 - zlepšení kvality ţivota v regionu soudrţnosti Střední Morava, zvýšení atraktivity regionálních center, měst a obcí, zajištění kvalitní a dostupné sociální sluţby a příznivých, podpůrných podmínek pro podnikání specifický cíl 3 - zlepšení atraktivnosti regionu soudrţnosti Střední Morava pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, sluţeb, informovanosti a propagace ROP SM je tvořen čtyřmi prioritními osami: Graf č.: 1 ROP SM dle prioritních os (příspěvek Společenství) Z těchto čtyř priorit tři priority slouţí k přímému naplňování specifických cílů programu a jedna je zaměřena na technickou podporu realizace programu (Technická pomoc). Prioritní osy se dále člení na 13 oblastí podpory (viz 17

18 Tabulka č.: 1 níţe). Prioritní osy plně respektují výstupy z provedené sociálně-ekonomické analýzy a analýzy SWOT včetně její interpretace 1. Prioritní osy tvoří ucelený systém programu. Ve vztahu k naplnění globálního cíle ROP SM se vzájemně podporují a doplňují, jejich naplňování bylo provázeno značnou měrou synergických efektů. Finanční plán ROP SM byl vypracován v návaznosti na rozdělení prostředků v rámci cíle Konvergence uvedeného v NSRR. Pro realizaci ROP SM byla na celé programové období určena částka EUR příspěvku Společenství. 1 Programový dokument ROP Střední Morava kapitola 4 Sociálněekonomická analýza regionu, kapitola 4.1 SWOT analýza 18

19 Tabulka č.: 1 Prioritní osy a oblasti podpory ROP SM Prioritní osa 1 Prioritní osa 2 Prioritní osa 3 Prioritní osa 4 Doprava Integrovaný rozvoj a obnova regionu Cestovní ruch Technická pomoc Regionální dopravní infrastruktura Rozvoj regionálních center Integrovaný rozvoj cestovního ruchu Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu Veřejná doprava Bezmotorová doprava Zdroj: Programový dokument ROP SM Rozvoj měst Rozvoj venkova Podpora podnikání Veřejná infrastruktura a sluţby Podnikatelská infrastruktura a sluţby Propagace a řízení Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu Podpora rozvoje regionu soudrţnosti Střední Morava byla po celé období zajišťována prostřednictvím národních (v rámci tematických OP) a regionálních (prostřednictvím ROP SM) intervencí, kdy základní věcné a územní vymezení obou intervencí definuje NSRR. Intervence ROP SM byly primárně zaměřené na eliminaci hlavních problémů regionu v oblasti dopravy, integrovaného rozvoje a obnovy regionu a cestovního ruchu. Zvláštní pozornost byla věnována také podpoře rozvoje regionálních center, která byla územně velmi úzce zaměřena, a to na statutární města a města nad obyvatel. V regionu soudrţnosti Střední Morava se jedná o statutární město Olomouc a Zlín. Podpora rozvoje regionálních center byla realizována prostřednictvím integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM). Integrovaný plán rozvoje města obsahuje soubor časově provázaných akcí (projektů), které byly realizovány: a) ve vybrané zóně města (zonální přístup) - příklad intervencí regenerace a revitalizace brownfields revitalizace specifických městských zón modernizace veřejných prostranství b) na základě tematického přístupu (např. městská hromadná doprava, zeleň) v rámci celého města. 19

20 1.2 Charakteristika regionu soudrţnosti Střední Morava Region soudrţnosti Střední Morava se nachází na východě České republiky, kde jeho severní okraj tvoří hranici s Polskem a jihovýchodní okraj se Slovenskem. Dále region Střední Morava sousedí s regionem soudrţnosti Severovýchod, Jihovýchod a Moravskoslezsko. Rozloha regionu soudrţnosti Střední Morava zabírá 11,7 % území ČR a podíl jeho obyvatel na ČR dosahuje 11,6%. Průměrná hustota zalidnění 132 osob/km 2 je mírně pod celostátním průměrem (133 osob/km 2 ). Region soudrţnosti Střední Morava (NUTS II) se rozkládá na území Olomouckého a Zlínského kraje (NUTS III). Zatímco ekonomika Olomouckého kraje je zaloţena zejména na tradičním zemědělství, zpracovatelském průmyslu a sluţbách, tak ekonomika Zlínského kraje byla a je zaloţena především na zhodnocování vstupních surovin a polotovarů. Tabulka č.: 2 Charakteristika regionu soudrţnosti Střední Morava rok 2007 rok 2015 Rozloha regionu soudrţnosti Střední Morava v km Hustota obyvatelstva na 1 km Počet obcí k Počet obyvatel k Přirozený přírůstek obyvatel Přírůstek obyvatel stěhováním Celkový přírůstek obyvatel Průměrný věk obyvatel 40,4 42,3 Index stáří Zaměstnaní v národním hospodářství v tis. osob 578,4 570,2 v tom pracující v sektoru: zemědělství 21,3 20,1 průmysl 266,4 256,6 služby 290,7 293,5 Průměrná měsíční hrubá mzda v Kč (přepočtené počty, tj. na plně zaměstnané) podle místa skutečného pracoviště zaměstnanců tzv. "pracovištní metodou" Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu k ,6% 5,4% 1) Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo k ) HDP na 1 obyvatele v % k průměru ČR 77,1 83,2 Podíl na tvorbě HDP z ČR v % 9,2 9,6 Zdroj: ČSÚ, MPSV 1) Údaj k

21 Socioekonomická analýza Obyvatelstvo je základním dynamickým prvkem a nositelem všech sociálních a hospodářských aktivit v daném území. Celkový počet obyvatel regionu soudrţnosti Střední Morava se dlouhodobě sniţuje. Hlavním důvodem je odliv obyvatel stěhováním. Dalším důvodem je nízká porodnost. V posledních letech ( ) nepřetrţitě dochází k přirozenému úbytku obyvatel v důsledku toho, ţe více lidí zemřelo, neţ se narodilo. Kdyţ situaci z hlediska počtu obyvatel shrneme komplexně, tak za posledních 8 let ( ) region soudrţnosti Střední Morava ztratil přes 13 tisíc obyvatel. Věková struktura obyvatelstva je důleţitou biologickou charakteristikou populace a je předpokladem dalšího vývoje obyvatelstva. Pro analytické účely se pouţívají věkové skupiny, kde věk je určován tzv. ekonomickými hranicemi věku, jimiţ jsou 0-14 let (dětská sloţka), let (produktivní sloţka) a 65 a více let (poproduktivní sloţka). Věkovou strukturu lze hodnotit také indexem stáří, průměrným věkem apod. Tabulka č.: 3 Změny v hlavních věkových kategoriích obyvatel v regionu soudrţnosti Stření Morava a České republice v roce 2007 a 2015 (srovnání) Střední Morava Česká republika rok 2007 rok 2015 rozdíl rok 2007 rok 2015 (stav k ) (s tav k ) procent. (stav k ) (stav k ) bodů Počet % Počet % Počet % Počet % rozdíl procent. bodů let ,2% ,9% 0,7% ,2% ,4% 1,2% let ,9% ,3% -4,6% ,2% ,3% -4,9% ,9% ,8% 3,8% ,6% ,3% 3,7% Celkem % % x % % x Index stáří 105 x 126 x x 102 x 119 x x Zdroj: ĆSÚ Index stáří (65+/0-14) Nejvýraznější změnou ve vývoji věkové struktury obyvatelstva je stále se zvyšující podíl osob starších 65 let. Jinými slovy věkovou strukturu populace dlouhodobě poznamenává probíhající proces demografického stárnutí, tedy narůstání podílu seniorů v populaci a zvyšující se naděje doţití, neboli střední délka ţivota. Silnější populační ročníky postupně vstupují do seniorského věku. Nepříznivým údajem je zvyšující se, z roku na rok, index stáří. Jestliţe v roce 2007 v regionu soudrţnosti Střední Morava připadalo na 100 dětí ve věku do 14 let 105 seniorů nad 65 let, tak v roce 2015 na 100 dětí připadlo jiţ 126 seniorů, zatímco za ČR, jako celek, dosáhl v roce 2015 index stáří 119 (tzn., ţe na 100 dětí je v populaci 119 důchodců). Dlouhodobě nízká porodnost, odliv mladých lidí v produktivním věku stěhováním z regionu Střední Morava, přispěly k tomuto výsledku. Závěrem lze říci, ţe demografická skladba obyvatel v regionu soudrţnosti se za hodnocené období zhoršila a dosáhla nepříznivějších výsledků, neţ jaké jsou výsledky za Českou republiku. Sociální a vzdělanostní diferenciace obyvatelstva Vzdělanost obyvatelstva hraje významnou roli v dalším uplatnění jednotlivců v jejich osobním a profesním ţivotě. Faktory, které vedou k tvorbě a fixaci vhodného hodnotového systému jednotlivce, následně ovlivňují celé rodiny, skupiny a přeneseně i městskou a obecní komunitu jako celek. Kvalitní, vhodně zaměřené a přiměřené vzdělání, orientované v souladu s potřebami současného trhu práce, má výrazný vliv na sníţení počtu sociálně vyloučených osob. Tím je dále ovlivněna nízká míra kriminality, zvýšení právního vědomí obyvatel a jejich aktivní přístup ke zdraví, vlastnímu, cizímu i veřejnému majetku. Vzdělání má rovněţ přímý vliv na následnou ekonomickou aktivitu obyvatelstva. 21

22 Vzdělanost populace se zvyšuje, coţ je základní předpoklad pro lepší uplatnění na trhu práce, ovšem za předpokladu, ţe pracovní místa nezanikají, resp. se vytvářejí, coţ souvisí s výkonností ekonomiky. Vzdělanostní struktura obyvatel regionu soudrţnosti Střední Morava je na úrovni průměru hodnot za Českou republiku a nijak extrémně nevybočuje. Je nutné stále zdůrazňovat, ţe právě vzdělaní občané mohou podpořit a významně ovlivnit jak ekonomický, tak sociální a kulturní rozvoj regionu. Tabulka č.: 4 Vývoj ve vzdělání populace (15 a více let) v regionu soudrţnosti Střední Morava a České republice v roce 2007 a 2015 (srovnání) Obyvatelstvo ve věku 15 a více let základní a bez vzdělání Střední Morava v tis. osob Česká republika v tis. osob rok 2007 rok 2015 rozdíl rok 2007 rok 2015 procent. bodů 100% 100% % 100% 2007 dosaţené vzdělání : 20,2% 14,6% -5,6% 19,1% 14,2% -4,9% střední bez maturity 39,8% 38,8% -1,0% 36,7% 34,2% -2,5% střední s maturitou 29,9% 30,7% 0,8% 33,2% 33,6% 0,4% vysokoškolské 10,1% 15,9% 5,8% 11,0% 18,0% 7,0% Zdroj: ĆSÚ rozdíl procent. bodů Podíl osob se základním vzděláním a bez vzdělání v roce 2015 se ve srovnání s rokem 2007 sníţil téměř o 6 procentních bodů (na 14,6%) a z roku na rok se sniţuje. Je to dáno tím, ţe starší populace, zejména předválečné a válečné ročníky, byly z velké míry jen se základním vzděláním nebo bez vzdělání. Tyto starší populační ročníky jiţ vesměs ukončily ekonomickou aktivitu. S vyspělou společností by se měli lidé bez vzdělání a se základním vzděláním postupem času v populaci stát téměř zanedbatelnou veličinou, ale není tomu tak. Část mladých lidí předčasně opouští vzdělávací systém, nebo nemá vůbec zájem o další vzdělávání a setrvává celé roky v evidenci úřadů práce a na sociálních dávkách. Podíl osob se středním vzděláním bez maturity (ve srovnání 2015/2007) vykázal pokles o rovný procentní bod. Přestoţe je podíl obyvatel s tímto stupněm dosaţeného vzdělání, tj. výučním listem v regionu nejvyšší (38,8%), neustále sklesá. Zájem o učňovské školství se totiţ dlouhodobě sniţuje a způsobuje nedostatek kvalifikovaných řemeslníků na trhu práce. Osoby, které vykazují jako nejvyšší ukončené vzdělání střední s maturitou, tvoří v populaci téměř 1/3 (30,7%). Při srovnání roku 2015 oproti roku 2007 došlo ke zvýšení podílu lidí s maturitou o 0,8 procentního bodu. Podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v regionu Střední Morava dosáhl téměř 16%, kdyţ v roce 2007 to byla 1/10. Míra ekonomické aktivity dosáhla v regionu soudrţnosti Střední Morava v roce 2015 hodnoty rovných 58%. Za ekonomicky aktivní jsou povaţovány osoby zaměstnané a osoby nezaměstnané, které práci aktivně hledají a jsou připraveny k nástupu do práce. V pohledu Střední Moravy je zcela zřejmý dlouhodobý trend nízké míry ekonomické aktivity, kdyţ v meziregionálním hodnocení se Střední Morava pohybovala na konci pomyslného ţebříčku. Pracovní síla regionu závisí na počtu obyvatel a jejich věkové struktuře a má samozřejmě přímou vazbu na demografické změny v populaci. Obtíţnější uplatňování starších osob na trhu práce vede dlouhodobě k předčasným odchodům do důchodu. Všechny tyto skutečnosti (včetně vysokého počtu dlouhodobě nezaměstnaných) s sebou nesou čím dál větší poţadavky a zátěţ na veřejné výdaje, coţ můţe působit velký tlak na udrţitelnost, resp. vyrovnanost veřejných financí a v konečném důsledku také na růst ekonomiky (konkurenceschopnost). Přičemţ ekonomická úroveň regionu je základním indikátorem jeho konkurenceschopnosti. 22

23 Pořadí: Tabulka č.: 5 Míra ekonomické aktivity 15+ (podíl počtu pracovní síly, tj. počtu zaměstnaných a nezaměstnaných, na počtu všech osob starších 15ti let) v % Území Rok 2007 Území Rok 2008 Území Rok 2009 Území Rok 2010 Území Rok 2011 Území Rok 2012 Území Rok 2013 Území Rok 2014 Území Rok 2015 ČR celkem 58,8 ČR 58,5 ČR 58,7 ČR 58,4 ČR 58,3 ČR 58,6 ČR 59,3 ČR 59,3 ČR 59,4 Regiony NUTS 2 1. Praha 61,8 Praha 61,4 Praha 62,6 Praha 62,2 Praha 61,2 Praha 61,9 Praha 62,2 Praha 62,1 Praha 62,0 2. Střední Č. 59,6 Střední Č. 59,6 Střední Č. 59,6 Střední Č. 59,7 Střední Č. 60,0 Střední Č. 60,4 Střední Č. 60,7 Střední Č. 61,1 Střední Č. 61,1 3. Jihozápad 59,3 Jihozápad 59,7 Jihozápad 59,2 Severoz. 58,6 Jihozápad 58,9 Jihozápad 58,6 Jihovýchod 59,4 J ihozápad 59,6 Jihozápad 59,7 4. Severoz. 58,6 Severoz. 58,2 Severoz. 58,3 Jihozápad 58,5 Severoz. 58,1 Jihovýchod 58,1 Jihozápad 59,0 J ihovýchod 59,2 Jihovýchod 59,3 5. Jihovýchod 58,3 Severov. 57,7 Severov. 57,7 Jihovýchod 58,1 Jihovýchod 57,6 Severov. 58,0 Severov. 58,8 Severov. 58,8 Severov. 59,1 6. Severov. 58,2 Jihovýchod 57,4 Jihovýchod 57,6 Severov. 57,6 Severov. 57,4 Severoz. 57,6 Severoz. 58,6 Severoz. 58,5 Severoz. 58,1 7. Střední M. 58,2 Střední M. 57,4 Moravskosl. 57,6 Moravskosl. 56,7 Moravskosl. 56,6 Střední M. 57,4 Moravskosl. 57,8 Moravs kosl. 57,8 Střední M. 58,0 8. Moravskosl. 56,6 Moravskosl. 57,3 Střední M. 57,3 Střední M. 56,2 Střední M. 56,6 Moravskosl. 57,2 Střední M. 57,7 Střední M. 57,4 Moravskosl. 57,9 Zdroj: ČSÚ Podnikatelské prostředí - změny počtu ekonomických subjektů odráţejí obecný vývoj hospodářství, který byl ovlivněný ekonomickou krizí (v letech ) a následným postupným ekonomickým růstem. Z celkového počtu registrovaných subjektů v regionu soudrţnosti Střední Morava v roce 2007 necelá ½ (49%) byla ekonomicky aktivní. Vzhledem k oţivení ekonomiky převýšil v roce 2015 počet ekonomicky aktivních firem ½ z celkového počtu (51%), coţ lze povaţovat za velmi pozitivní. A jaké byly další nejvýraznější změny v této oblasti v roce 2015 ve srovnání s rokem 2007? Téměř o 1/3 se zvýšil počet ţivnostníků bez zaměstnanců pracujících na vlastní účet (OSVČ - osoba samostatně výdělečně činná). Tento vývoj souvisí s potíraným švarc systémem, tj. způsobem, kdy pro podnikatele pracují zaměstnanci - OSVČ, kteří mají vyřízenou ţivnost a platí si samostatně odvody na zdravotní a sociální pojištění. Pokud by byli zaměstnanci, odvody by za ně odváděl zaměstnavatel. Je zřejmé, ţe lidé se na trhu práce snaţili udrţet všemi moţnými způsoby. Další výraznou změnou byl propad (o 15%) středních podniků (s počtem zaměstnanců ). Malé podniky (s počtem zaměstnanců 1-49) také zanikaly, ale jejich sníţení v roce 2015 oproti roku 2007 bylo niţší (o 6%) neţ u středních podniků (o 15%). Obecně platí, ţe malé a střední podniky (MSP) jsou významnou součástí regionální podnikatelské sféry a jejich úbytek (blíţící se 2 tisícům) při srovnání roku 2015 oproti výchozímu roku 2007 není nejlepším výsledkem. Naopak, velkých podniků (s počtem zaměstnanců nad 250) přibylo o necelou 1/10 a mohly absorbovat zaměstnance z MSP. Detailní přehled velikostní struktury podniků je v níţe uvedené tabulce. Tabulka č.: 6 Vývoj v počtu ekonomicky aktivních subjektů v regionu soudrţnosti Stření Morava v roce 2007 a 2015 (srovnání) Celkem ekonomicky aktivní subjekty Počet subjektů bez uvedení počtu zaměstnanců Počet subjektů bez zaměstnanců z toho s počtem zaměstnanců: malé podniky 1-49 střední podniky velké podniky 250 a více Rok 2007 (s tav k ) Rok 2015 (s tav k ) Rozdíl rok Index 2015/ % 80% 130% 94% 85% 108% Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Míra zaměstnanosti (ve věkové skupině let) v regionu Střední Morava vzrostla a za rok 2015 vykázala nejvyšší podíl (69,6%) za celou dobu hodnocení, tj. od roku Vzestup zaměstnanosti byl doprovázený 23

24 Pořadí: významným poklesem nezaměstnanosti v roce 2014 a Lepší podmínky na trhu práce v tomto nesporně kopírují trend ekonomického růstu jak na Střední Moravě, tak v České republice Území Rok 2007 Tabulka č.: 7 Míra zaměstnanosti ve věkové skupině let Podíl zaměstnaných ve věku let na počtu obyvatel ve věku let (v %) Území Rok 2008 Území Rok 2009 Území Rok 2010 Území ČR 66,1 ČR 66,6 ČR 65,4 ČR 65,0 ČR 65,7 ČR 66,5 ČR 67,7 ČR 69,2 ČR 70,5 Regiony - NUTS 2 1. Praha 71,6 Praha 71,5 Praha 71,7 Praha 71,5 Praha 71,5 Praha 72,7 Praha 73,7 Praha 74,3 Praha 74,3 2. Jihozápad 68,4 Střední Č. 68,9 Střední Č. 67,8 Střední Č. 67,5 Střední Č. 68,1 Střední Č. 69,6 Střední Č. 70,0 Střední Č. 71,0 Střední Č. 72,8 3. Střední Č. 68,2 Jihozápad 68,9 Jihozápad 67,1 Jihozápad 66,5 Jihozápad 67,8 Jihozápad 68,1 Jihozápad 69,0 Jihozápad 70,4 Jihozápad 72,1 4. Severov. 66,0 Severov. 66,0 Jihovýchod 64,7 Jihovýchod 64,9 Severov. 65,1 Severoz. 62,1 Jihovýchod 68,2 Jihovýchod 69,4 Jihovýchod 70,6 5. Jihovýchod 65,9 Jihovýchod 65,9 Severov. 64,1 Severov. 64,5 Jihovýchod 64,9 Severov. 65,5 Severov. 66,7 Severov. 69,0 Severov. 70,6 6. Střední M. 65,4 Střední M. 65,5 Střední M. 64,1 Střední M. 62,1 Střední M. 63,7 Jihovýchod 65,8 Střední M. 65,7 Střední M. 67,3 Střední M. 69,6 7. Severoz. 62,0 Moravskosl. 63,2 Moravskosl. 62,1 Severoz. 61,6 Severoz. 62,8 Střední M. 65,4 Severoz. 64,4 Severoz. 65,9 Severoz. 67,0 8. Moravskosl. 61,4 Severoz. 62,8 Severoz. 61,5 Moravskosl. 61,2 Moravskosl. 62,2 Moravskosl. 63,1 Moravskosl. 63,9 Moravskosl. 65,6 Moravskosl. 66,5 Zdroj: ČSÚ Nejvýznamnější dopady ekonomické recese jsou vţdy v oblasti zaměstnanosti. Nezaměstnanost je povaţována za hlavní ekonomický a sociální ukazatel, a tak kdyţ srovnáme hlavní statistické údaje sledované v této oblasti v časové řadě, můţeme sledovat období nízkého podílu nezaměstnanosti v letech , která souvisela s hospodářským růstem. Poté, tj. v letech se v údajích za nezaměstnanost jiţ promítají dopady hospodářské krize. Rok 2014 byl v této oblasti prvotním zlomem k lepšímu, kdyţ nejsledovanější statistické údaje vykázaly obrat, tj. došlo k oţivení na trhu práce, jak v regionu soudrţnosti Střední Morava, tak za Českou republiku. V roce 2014 se poprvé po překonané hospodářské krizi významně sníţil počet nezaměstnaných (meziroční sníţení 2014/2013 o 9 tisíc, v ČR o 55 tisíc osob). Oţivení ekonomiky bylo patrné i následující rok (2015), kdy míra nezaměstnanosti klesla, a to ještě výrazněji neţ v předchozím roce 2014 (meziroční sníţení 2015/2014 o 13 tisíc, v ČR o 89 tisíc osob). Tento trend byl završený i posledními dostupnými údaji za rok 2016 (meziroční sníţení 2016/2015 o 9 tisíc, v ČR o 72 tisíc osob). Uvedené skutečnosti lze doloţit srovnáním údajů za poslední 3 roky (tj ), jak vyplývá z níţe uvedené tabulky, ale i grafu. Výrazný pokles nezaměstnanosti v letech souvisí s hospodářským růstem. Tabulka č.: 8 Nezaměstnanost v regionu Střední Morava v letech (stav k ) Podíl nezaměstnaných osob Uchazeči o zaměstnání celkem z toho dosaţitelní uchazeči o zaměstnání Počet volných pracovních míst Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Rok 2011 Území ,6% 4,7% 8,4% 8,5% 7,7% 8,4% 9,1% 8,1% 6,5% 5,4% Rok 2012 Území Rok 2013 Území Rok 2014 Území Rok Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Podíl nezaměstnaných osob vyjadřuje podíl nezaměstnaných (dosaţitelných) ze všech obyvatel ve věku od 15 do 64 let. Firmy začaly nabírat nové zaměstnance. Zvyšoval se počet volných pracovních míst, ale přitom se zvyšoval počet dlouhodobě nezaměstnaných. Čím je to způsobené? Při podrobnější analýze dat vyplyne, ţe v evidencích úřadů práce je příliš mnoho (tj. několikanásobně více) lidí bez vzdělání a se základním vzděláním, neţ je nabídka volných pracovních míst pro zcela nekvalifikovanou pracovní sílu. Přitom se stále zdokonalující výrobní technologie, které vyţadují kvalifikované zaměstnance. Právě dosaţené vzdělání obyvatel má vliv na úroveň flexibility pracovníků k nárokům pracovního trhu, ale také na úroveň odměňování. Jednoduše řečeno - dosaţené vzdělání je klíčem ke kvalitě pracovní síly. 24

25 Graf č.: 2 Vývoj nezaměstnanosti v regionu soudrţnosti Střední Morava a v České republice v letech (stav k ) Údaje o dlouhodobé nezaměstnanosti (tj. 1 rok a více) při srovnání údajů ke konci roku 2007 a ke konci roku 2016, jak dokládá níţe uvedená tabulka, měly negativní vývoj. Počet dlouhodobě nezaměstnaných se na úřadech práce zvyšoval. Při bliţším zkoumání dat vyplynulo, ţe ani po ustoupení dopadů ekonomické krize, kdy se výrazně zlepšila situace na trhu práce ( ) a firmy nabíraly zaměstnance, nemotivovala dlouhodobě nezaměstnané pracovat. Předmětem této socioekonomické analýzy není zkoumání systému nastavení nejrůznějších sociálních dávek a příspěvků, ale je zřejmé, ţe se těmto dlouhodobě nezaměstnaným nevyplatí pracovat. Při podrobnějším zanalyzování dlouhodobě nezaměstnaných z hlediska jejich dosaţeného vzdělání vyplyne, ţe téměř ¼ z nich je se základním vzděláním nebo bez vzdělání. Převaţující podíl tvoří lidé s výučním listem. Tabulka č.: 9 Vývoj v počtu dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a více) srovnání rok 2007 a 2016 Střední Morava a ČR Střední Morava Česká republika Počet dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a více) k k Index 2016/2007 k k Index 2016/ % % Zdroj: MPSV 25

26 Pořadí: Hrubý domácí produkt (HDP) v sobě zahrnuje všechny oblasti ekonomického ţivota společnosti a je obecně uznávaným ukazatelem ekonomické vyspělosti daného území. HDP je tvořen finálními statky (nikoli meziprodukty). Na regionální úrovni se jedná o regionalizovaný hrubý domácí produkt, tedy HDP ČR rozdělený do jednotlivých regionů podle místa jeho tvorby. Z pohledu vývoje HDP v regionu Střední Morava v letech je moţné konstatovat, ţe roky 2007 a 2009 představovaly propad na dno v meziregionálním srovnání ČR. V roce 2009 se finanční a ekonomická krize jiţ plnou vahou odrazila ve vývoji HDP také v regionu Střední Morava. Meziročně (2009/2008) sice HDP vykázal nárůst o 0,5 desetin procentního bodu, ale HDP rostl i v jiných regionech soudrţnosti a začaly se ještě více zvýrazňovat meziregionální disparity, které katapultovaly Střední Moravu zpět na poslední (8.) místo mezi osmi regiony soudrţnosti ČR. Tato skutečnost byla důsledkem nepříznivých vnitřních i vnějších faktorů, zejména však poklesu tuzemských i zahraničních zakázek, resp. nedostatečného odbytu výrobků na vnitřním i vnějším trhu. Území Rok 2007 Území Rok 2008 Tabulka č.: 10 Regionální HDP na 1 obyvatele, ČR = 100 Území Rok 2009 Území Rok 2010 Rok Území 2011 ČR = Praha 217,6 Praha 217,8 Praha 215,5 Praha 216,0 Praha 211,0 Praha 209,0 Praha 208,4 Praha 203,6 Praha 204,0 2. Střední Č. 94,2 Střední Č. 93,8 Střední Č. 90,6 Jihovýchod 89,6 Jihovýchod 90,6 Jihovýchod 92,5 Jihovýchod 94,7 Jihovýchod 94,0 Jihovýchod 93,4 3. Jihozápad 88,6 Jihovýchod 89,2 Jihovýchod 89,8 Střední Č. 88,8 Střední Č. 90,2 Střední Č. 90,5 Střední Č. 89,4 Střední Č. 91,9 Střední Č. 92,5 4. Jihovýchod 88,3 Jihozápad 84,9 Jihozápad 87,9 Jihozápad 88,0 Jihozápad 87,6 Jihozápad 87,2 Jihozápad 89,1 Jihozápad 89,1 Jihozápad 88,4 5. Severov. 82,6 Moravskosl. 83,7 Severov. 81,4 Moravskosl. 82,9 Moravskosl. 85,7 Moravskosl. 86,1 Moravskosl. 83,2 Moravskosl. 84,0 Střední M. 83,2 6. Moravskosl. 82,5 Severov. 81,2 Moravskosl. 81,2 Severov. 82,3 Severov. 82,5 Severovýchod 81,4 Severovýchod 81,6 Střední M. 83,2 Moravskosl. 82,9 7. Severoz. 77,9 Střední M. 78,9 Severoz. 79,7 Střední M. 79,5 Střední M. 80,7 Střední M. 80,8 Střední M. 80,9 Severovýchod 82,5 Severovýchod 82,3 8. Střední M. 77,1 Severoz. 77,2 Střední M. 79,4 Severoz. 77,3 Severoz. 76,6 Severozápad 76,3 Severozápad 75,5 Severozápad 73,8 Severozápad 74,7 Zdroj: ČSÚ Regiony - NUTS 2 Území Rok 2012 Území Rok 2013 Území Rok 2014 Území v % Rok 2015 Od roku 2010 do roku 2013 HDP vykazoval meziroční nárůst pomalé tempo, resp. stagnaci (zejména mezi roky , kdy se jednalo o kaţdoroční nárůst jen o 0,1%. Zlom nastal v roce 2014, kdy HDP získal na dynamice a došlo tak k posunu z nejspodnějších příček v meziregionálním srovnání. To znamená, ţe Střední Morava v roce 2014 dosaţeným podílem HDP 83,2% republikového průměru) obsadila pomyslné 6. místo z 8 regionů soudrţnosti (meziroční nárůst 2014/2013 o 2,3%). Dle sdělení ČSÚ byl pozitivní vývoj HDP v roce 2014 taţen především exportem výrobků a sluţeb, spotřebou domácností a tvorbou hrubého kapitálu (investic), coţ lze doloţit meziročním (2014/2013) zvýšením podílu tvorby hrubého fixního kapitálu na obyvatele ze 70,2% na 78,8% (tj. meziroční nárůst o 8,6%). Podíl HDP na obyvatele dosaţený za rok 2015 v regionu soudrţnosti (83,2%) v meziregionálním srovnání posunul Střední Moravu ještě o pomyslnou příčku výše (tj. na 5. místo z celkového počtu 8 regionů soudrţnosti). Z časového hlediska hodnocených let ( ) je to nejlepší výsledek mezi regiony soudrţnosti ČR. Pozitivní vývoj HDP v roce 2015 byl dle ČSÚ taţený, taktéţ jako v roce 2014, exportem výrobků a sluţeb, vyšší spotřebou domácností a investicemi. Regionální HDP se počítá na 1 trvale bydlícího obyvatele a v roce 2015 v regionu soudrţnosti Střední Morava dosáhl Kč. Ve srovnání dosaţeného HDP (v běţných cenách) v roce 2015 oproti roku 2007 ( Kč) došlo k nárůstu HDP na 1 obyvatele o ¼ (o 25,7%). Do růstu HDP v běţných cenách (nominální růst) vstupuje nejen meziroční změna objemu vyrobeného zboţí a sluţeb (tj. skutečný-reálný růst ekonomiky), ale také změna jejich ceny. Proto je HDP v paritě kupní síly sice porovnatelný geograficky (tj. mezi jednotlivými zeměmi-regiony v daném roce), ale není tzv. časově srovnatelný (tj. mezi jednotlivými roky navzájem). Pokud bychom regionální HDP hodnotili z hlediska parity kupní síly (standard kupní síly), tj. poměru, vyjadřujícím rovnost kupních sil srovnávaných měn, která vylučuje rozdíly v cenových hladinách mezi zeměmi-regiony a umoţňuje srovnání HDP, tak region Střední Morava dosáhl v roce 2015 v podílu HDP na 1 obyvatele v PPS v meziregionálním srovnání na 5. místo mezi 8 regiony soudrţnosti ČR podílem 72,6%, kdyţ republikový průměr je o 14,6 procentních bodů vyšší (tj. 87,2%). 26

27 Pořadí: Tabulka č.: 11 Regionální HDP na 1 obyvatele ve standardu kupní síly (PPS), EU28 = 100 Území Rok 2011 Území Rok 2012 Území Rok 2013 Území Rok 2014 Území v % Rok 2015 ČR celkem 83,2 ČR celkem 82,5 ČR celkem 83,9 ČR celkem 86,1 ČR celkem 87,2 Regiony - NUTS 2 1. Praha 175,6 Praha 172,5 Praha 174,8 Praha 175,3 Praha 177,9 2. Jihovýchod 75,4 Jihovýchod 76,4 Jihovýchod 79,5 Jihovýchod 80,9 Jihovýchod 81,4 3. Střední Č. 75,0 Střední Č. 74,7 Střední Č. 75,0 Střední Č. 79,1 Střední Č. 80,7 4. Jihozápad 72,9 Jihozápad 71,9 Jihozápad 74,7 Jihozápad 76,7 Jihozápad 77,1 5. Moravskosl. 71,3 Moravskosl. 71,1 Moravskosl. 69,8 Moravskosl. 72,3 Střední M. 72,6 6. Severovýchod 68,7 Severovýchod 67,2 Severovýchod 68,5 Střední M. 71,6 Moravskosl. 72,2 7. Střední M. 67,2 Střední M. 66,7 Střední M. 67,8 Severovýchod 71,0 Severovýchod 71,8 8. Severozápad 63,8 Severozápad 63,0 Severozápad 63,3 Severozápad 63,5 Severozápad 65,2 Zdroj: ČSÚ, Za období nejsou dostupné metodicky odpovídající koeficienty PPS pro přepočet HDP z Kč dle ESA 2010 Za období nejsou dostupné metodicky odpovídající koeficienty PPS pro přepočet HDP z Kč dle ESA 2010 Parita kupní síly měří výkon ekonomik podle skutečného zboţí a sluţeb, a proto jde o široce pouţívané měřítko ke srovnávání ekonomik nejen Mezinárodním měnovým fondem, ale také Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD Organisation for Economic Cooperation and Development). Odvětvová struktura ekonomiky patří mezi základní faktory, které ovlivňují vývoj rozdílů mezi regiony. Region soudrţnosti Střední Morava je z hlediska odvětví orientovaný v převáţné míře na zpracovatelský průmysl a sluţby. Odvětvová struktura působí zejména na tvorbu HDP na obyvatele, ale také na výši čistého disponibilního důchodu domácností na obyvatele (ČDDD), který velkou měrou naznačuje materiální bohatství domácností v jednotlivých regionech ČR. Z níţe uvedené tabulky (Tabulka č.: 12) je zřejmá produkce dle hlavních odvětví za roky Při srovnání dosaţené hrubé přidané hodnoty (HPH) vyjádřené ve finančním objemu v roce 2015 oproti výchozímu roku 2007, kdy byla zahájena implementace ROP SM, je zřejmé zvýšení výroby téměř o ¼ (24%). Podíl HPH v posledním hodnoceném roce 2015 oproti roku 2007 se nejprogresivněji zvýšil v průmyslu (o 3,7%). Sluţby naopak stejným srovnáním roku 2015 oproti roku 2007 zaznamenaly propad o 2,7%. Stavebnictví v regionu Střední Morava od roku 2010 vykazovalo poměrně plynulé sniţování podílu na HPH. Výraznějšímu propadu stavebnictví zabránily veřejné zakázky a dočerpání prostředků z evropských fondů. Odvětví sluţeb v hodnoceném období ( ) dosáhlo maximálního podílu (52,5%) v roce 2010 a následně podíl tohoto odvětví jiţ z roku na rok klesal. Tabulka č.: 12 Hrubá přidaná hodnota na Střední Moravě v letech Hrubá přidaná hodnota (HPH) v běţných cenách mil. Kč A Zemědělství, lesnictví a rybářství 3,0 3,7 2,4 2,1 3,0 3,0 3,4 3,3 3,2 B-E Průmysl 37,8 37,8 37,7 37,7 38,6 39,1 39,1 41,1 41,5 F Stavebnictví 7,5 7,8 8,2 7,7 6,8 6,6 6,3 6,2 6,3 G-U Sluţby 51,7 50,7 51,7 52,5 51,6 51,3 51,2 49,4 49,0 Zdroj: ČSÚ v tom podíl odvětví (%) HPH se v roce 2015 v regionu soudrţnosti Střední Morava zvýšila v porovnání s předchozím rokem (2014) o 4,7%. Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) představuje navýšení o nové investice, rekonstrukce a modernizace a o pořízení nehmotných fixních aktiv. Hospodářské problémy jsou provázeny sníţenou mírou investování. 27

28 Pořadí: Území Rok 2007 Tabulka č.: 13 Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) na 1 obyvatele, ČR =100 Území Rok 2008 Území Rok 2009 Území Rok Praha 232,2 Praha 232,2 Praha 233,5 Praha 219,8 Praha 220,0 Praha 218,7 Praha 238,9 Praha 225,0-2. Střední Č. 107,2 Střední Č. 95,8 Střední Č. 94,0 Severoz. 92,1 Střední Č. 101,1 Střední Č. 104,8 Střední Č. 102,8 Střední Č. 102,8-3. Jihovýchod 96,0 Jihovýchod 92,8 Jihovýchod 90,6 Střední Č. 91,5 Jihovýchod 90,4 Jihovýchod 90,5 Jihozápad 88,7 Jihovýc hod 90,3-4. Jihozápad 87,1 Moravskosl 90,3 Jihozápad 88,9 Jihovýchod 90,0 Severoz. 89,1 Severoz. 86,9 Moravsk osl. 82,7 Jihozápad 80, Moravskosl 75,1 Jihozápad 81,5 Střední M. 78,6 Jihozápad 87,1 Moravskosl 83,4 Moravskosl. 85,1 Severoz. 81,6 Střední M. 78, Severoz. 74,3 Severoz. 72,7 Moravskosl. 77,9 Moravskosl. 78,8 Jihozápad 81,6 Jihozápad 80,0 Jihovýchod 81,5 Severoz. 77,4-7. Střední M. 70,7 Severov. 71,4 Severoz. 75,8 Střední M. 77,5 Střední M. 74,7 Střední M. 72,8 Střední M. 70,2 Moravskosl. 75,7-8. Severov. 67,4 Střední M. 70,4 Severov. 68,4 Severov. 71,0 Severov. 68,3 Severov. 68,7 Severov. 64,5 Severov. 73,8 - Zdroj: ČSÚ Regionalizace tvorby hrubého fixního kapitálu je provedena pomocí objemu investic podle místa realizace investice a je velmi významným údajem s vysokou vypovídací hodnotou. Propočty jsou z hlediska statistického zpracování velmi náročnou agendou, ve které se projevuje i určitá časová setrvačnost promítnutí realizovaných investic. Od roku 2009, kdy podíl THFK na obyvatele dosáhl vrcholu (78,6%), následovalo z roku na rok sniţování podílu aţ na 70,2% v roce 2013 v důsledku dopadů hospodářské krize. V tomto ukazateli Střední Morava dosahuje v meziregionálním srovnání od roku 2010 pouze na předposlední 7. místo mezi 8 regiony soudrţnosti ČR podílem necelých ¾ republikového průměru. Tvorba hrubého kapitálu zaostávala za úrovní roku 2007, coţ mělo negativní vliv na růst HDP ( ). K pozitivnímu obratu v THFK v regionu soudrţnosti Střední Morava došlo v roce 2014, kdy bylo dosaţeno nejlepšího výsledku, tj. podílu THFK na 1 obyvatele, který byl za celé sledované období ( ) nejvyšší (78,8%). Regionální THFK na 1 obyvatele v roce 2014 v regionu Střední Morava dosáhl Kč. Ve srovnání dosaţeného průměru investic na hlavu v roce 2014 oproti roku 2007 ( Kč) došlo ke zvýšení (o 5%). Srovnáním stejného období (2014/2007) za ČR byl vývoj zcela opačný, došlo k propadu ve vývoji investic na 1 obyvatele (o 6%). Údaje o THFK za rok 2015 ČSÚ k datu zpracování závěrečné zprávy do regionů nezveřejnil. Tyto údaje o regionalizaci THFK budou k dispozici v prosinci Úz emí ČR = 100 Regiony - NUTS 2 Rok 2011 Území Poznámka: Regionalizované údaje o THFK za rok 2015 nebyly v 1.čtvrtletí roku 2017 ČSÚ zveřejněné. Rok 2012 Území Rok 2013 Území Rok 2014 v % Rok 2015 Graf č.: 3 THFK na 1 obyvatele v Kč v regionu soudrţnosti Střední Morava a ČR v letech Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Data za rok 2015 nejsou na regionální úrovni z ČSÚ k dispozici Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Zdroj: ČSÚ Zdroj: ČSÚ Střední Morava Česká republika 28

29 Pořadí: Mzdy - podle výsledků ČSÚ průměrná mzda v České republice roce 2007 dosáhla Kč a v roce 2015 dosáhla výše Kč (nominální mzda), coţ představovalo nárůst (2015/2007) o 26%. V hodnoceném období se vyskytnul rok (2013), kdy mzda vlivem setrvačných dopadů hospodářské krize, klesala. Pro vývoj reálné kupní síly obyvatel bylo pozitivní další zpomalení růstu spotřebitelských cen (inflace) na 0,3 % za celý rok 2015 (inflace za rok ,4%). V regionu soudrţnosti Střední Morava dosáhla v roce 2015 průměrná hrubá mzda Kč, tj. oproti roku 2007 ( Kč) nárůst o ¼. Z výsledků za rok 2015 se potvrdil jiţ druhý rok po sobě obrat na trhu práce, kdyţ po několika předchozích letech soustavného sniţování zaměstnanosti, došlo k opětovnému zvýšení. Čistý disponibilní důchod domácností - úroveň materiálního bohatství osob trvale bydlících na určitém území přibliţuje čistý disponibilní důchod domácností. Jeho regionální hodnota na Střední Moravě v přepočtu na jednoho obyvatele vzrostla mezi lety 2007 a 2015 o 16%, a to z původních 169 tis. Kč na konečných 196 tis. Kč. Tento nárůst v hodnoceném období mírně zaostával ve srovnání s průměrným republikovým tempem (nárůst o 18%). V přepočtu na jednoho obyvatele představoval v roce 2015 průměrný čistý disponibilní důchod domácností v České republice 212 tis. Kč. Hodnota zmíněného ukazatele na Střední Moravě v roce 2015 dosáhla úrovně téměř 93% republikového průměru a v meziregionálním srovnání je stabilně na 6. místě z 8. Z celorepublikového pohledu se jedná o hodnotu mírně podprůměrnou. Tabulka č.: 14 Čistý disponibilní důchod v běţných cenách na 1 obyvatele, ČR = 100 Území Rok 2007 Území Rok 2008 Území Rok 2009 Území Rok 2010 Území 1. Praha 134,7 Praha 133,1 Praha 131,1 Praha 134,7 Praha 133,1 Praha 130,9 Praha 131,5 Praha 130,5 Praha 129,1 2. Střední Č. 108,2 Střední Č. 106,3 Střední Č. 108,7 Střední Č. 109,9 Střední Č. 109,1 Střední Č. 109,9 Střední Č. 107,7 Střední Č. 107,5 Střední Č. 106,1 3. Jihozápad 99,0 Jihozápad 100,0 Jihozápad 98,4 J ihovýchod 97,0 J ihozápad 97,4 Jihozápad 97,8 Jihovýchod 98,9 Jihovýc hod 98,9 Jihovýchod 99,2 4. Jihovýchod 96,2 Jihovýchod 96,3 Jihovýchod 96,2 J ihozápad 96,7 J ihovýchod 96,6 Jihovýchod 97,3 Jihozápad 98,0 Jihozápad 97,6 Jihozápad 97,7 5. Severov. 94,7 Severov. 94,1 Severov. 94,8 Severov. 94,3 Severov. 93,9 Severov. 94,8 Severov. 94,8 Severov. 95,5 Severov. 95,7 6. Střední M. 93,9 Střední M. 93,3 Střední M. 92,0 Střední M. 89,8 Střední M. 91,3 Střední M. 91,9 Střední M. 91,1 Střední M. 91,7 Střední M. 92,8 7. Moravskosl. 88,7 Moravskosl. 91,4 Moravskosl. 90,8 Moravskosl. 89,8 Moravskosl. 90,6 Moravskosl. 90,3 Moravsk osl 89,8 Moravskos l. 90,5 Moravskosl. 90,5 8. Severoz. 87,3 Severoz. 87,6 Severoz. 89,5 Severoz. 88,5 Severoz. 89,3 Severoz. 87,4. Severoz. 87,9 Severoz. 86,8 Severoz. 87,6 Zdroj: ČSÚ ČR =100 Rok 2011 Regiony - NUTS 2 Úz emí Rok 2012 Území Rok 2013 Území Rok 2014 Území v % Rok 2015 Závěr V průběhu programového období byly jednotlivé regiony zasaţeny ekonomickou krizí. Byla to nepředvídatelná situace. Došlo k neočekávanému sociálně ekonomickému vývoji. Hledaly se cesty, jak zmírnit její dopady a opětovně nastartovat ekonomiku. V hodnoceném období lze za zdravý vývoj HDP v ČR a jeho regionech po hospodářské krizi pokládat poprvé v roce 2014 hlavně proto, ţe byl taţen především investičními výdaji, které se zvýšily reálně o 3,9% proti roku 2013 a podle jejich struktury bylo moţné pohlíţet na budoucí multiplikační efekty. Pozitivní vývoj byl zjištěný také při následném meziročním srovnání (2015/2014), kdy došlo k nárůstu o 9%. Z výsledků je zřejmé, ţe česká ekonomika za rok 2015 rostla nejvíce od roku Jedná se tak o nejvýraznější roční růst za posledních osm let. Začátkem roku 2017 začaly postupně dobíhat statistické údaje o tom, jak se naše společnost a ekonomika vyvíjely v průběhu roku Mezi první jiţ tradičně patří informace o vývoji spotřebitelských cen. Přestoţe inflace vzrostla (z 0,3% za rok 2015) na 0,7% za rok 2016, jedná se o umírněný cenový vývoj české koruny. Trh práce byl v roce 2015 a 2016 pozitivně ovlivněn silným ekonomickým růstem. Je však nutné zdůraznit, ţe ekonomice pomohlo i rychlé dočerpávání evropských dotací a pokračující zahraniční investice. Faktem zůstává, ţe vyhodnotit intervenci investic ROP SM na ekonomickou výkonnost regionu je velmi obtíţné. Strukturální fondy EU jsou totiţ jen jedním z faktorů, který se podílí na celkové ekonomické výkonnosti regionu. Předpokladem pro další rozvoj regionu soudrţnosti Střední Morava je strategicky výhodná poloha, dopravní dostupnost, rozvinutá infrastruktura, dostatek kvalifikovaných pracovních sil i vstup zahraničních investorů. Díky realizacím dlouhodobých strategických plánů se ekonomická situace postupně zlepšuje a vzestupná tendence by měla pokračovat i v následujících letech. 29

30 2 PŘEHLED PROVÁDĚNÍ OPERAČNÍHO PROGRAMU 2.1 Dosaţený pokrok a jeho analýza Informace o věcném pokroku operačního programu V ROP SM se k získávání kvalitních dat a informací o pokroku v realizaci programu vyuţíval systém monitorovacích indikátorů, které byly definovány v programovém a prováděcím dokumentu ROP SM. Monitorovací indikátory byly naplňovány na úrovni jednotlivých projektů a následně slouţily k měření a vyhodnocení plnění cílů programu a dosaţených efektů. Data o plnění monitorovacích indikátorů byla generována-aktualizovaná k 1. únoru 2017 z informačního systému MSC2007. Indikátory ROP SM se dělily podle původu do dvou kategorií: Indikátory zjišťované agregací z úrovně jednotlivých projektů (zdrojem byl informační systém MSC2007) Indikátory zjišťované z úrovně statistických dat mimo ROP SM. Pouţití těchto indikátorů bylo předpokladem pro finální posouzení, zda realizace ROP SM ovlivnila tato statistická/ makroekonomická data regionu Střední Morava. Řídící orgán ROP SM si byl vědom i určitých omezení vyuţití těchto indikátorů, která spočívala v tom, ţe se tyto indikátory měnily vlivem celé řady jiných a velmi proměnlivých faktorů a bylo sloţité přímý vliv realizace ROP SM na tyto veličiny zanalyzovat. Pokud by však tyto indikátory na úrovni programu nebyly vyuţity, nebylo by moţné posoudit, zda realizace ROP SM nějak významně ovlivnila vývoj regionu Střední Morava jako celku. Pro vlastní zjištění, nakolik realizace ROP SM ovlivnila, či neovlivnila tyto statistické/makroekonomické veličiny, byly v roce 2015 zpracované dvě dopadové evaluační studie, neboť ROP SM byl v závěrečné realizační fázi. O výsledcích evaluace dopadů byl na svém jednání dne 3. prosince 2015 informovaný Monitorovací výbor ROP SM. (Přehled evaluací podrobněji viz příloha č. 4 Závěrečné zprávy o provádění ROP SM - Detailní popis evaluačních aktivit ROP SM pořadové číslo 25 Evaluace Dopadů I a pořadové číslo 26 Evaluace Dopadů II ). 30

31 Tabulka č.: 15 Plnění indikátorů realizací regionálního operačního programu Střední Morava k Číslo indikátoru dle NČI Kód EU / Lisabon Název indikátoru Měrná jednotka indikátoru Cílová hodnota Skutečně dosaţená hodnota k Podíl dosaţené hodnoty z cílové k datu Počet podpořených projektů celkem Počet projektů % Core1 Počet nově vytvořených pracovních míst celkem 1) Core2 Počet nově vytvořených pracovních míst pro muţe Core3 Počet nově vytvořených pracovních míst pro ţeny Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem Počet pracovních mís t celk em Počet pracovních míst - muţi Počet pracovních míst - ţeny Počet kilometrů ,18 139% ,16 104% ,02 175% ,99 197% Core20 2) EUR/rok ,17 194% Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR Soukromé spolu financování celkem mil. Kč ,06 85% Zdroj: MSC2007, stav k , cílové hodnoty indikátorů jsou v souladu se změnou č. 3 ROP SM, která byla sc hválena EK Pozn.: V rámci změny č. 3 ROP SM nebyla nedopatřením cílová hodnota indikátoru poníţena o 6 pracovních míst (resp. genderově o 3 pracovní místa), které byly odstraněny z prioritní osy 1 Doprava z důvodu nerealizace letiš tě Přerov 1) Indikátor (Core1) Poč et nově vytvořených pracovních mís t celk em je naplňovaný v období po ukončení projek tu, tj. v období do jednoho roku po ukončení realizace. Jak vyplývá ze systému MSC2007, byl celkový počet nově vytvořených pracovních míst vyplývající ze smluvních závazků a skuteč nos t naplnění, tj. k datu generování výstupů do závěrečné zprávy, nově vzniklých pracovních míst. To znamená, ţe příjemci dotace by měli ještě naplnit indikátor o 87 nových pracovních míst. Pokud dojde k naplnění smluvníc h závazků (1.278), predikce plnění monitorovacího indikátoru (Core1) Počet nově vytvořených pracovních míst celkem překročí o 50% stanovenou cílovou hodnotu (854). 2) Monitorovací indikátor (Core20) Hodnota úspory č asu v silniční dopravě v EUR se vykazuje, resp. je naplňovaný aţ za období jednoho kalendářního roku následujícího po roce dokončení projektu. Jak vyplývá z monitorovacího systému MSC2007, dosáhl indikátor ze s mluvních závazků celkovou hodnotu k naplnění EUR. Skutečnost naplnění, tj. k datu generování výstupů do závěrečné zprávy, dosáhla EUR úspory času v silniční dopravě. To znamená, ţe příjemci dotace by měli ještě naplnit indikátor (Core20) Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR o EUR, tj. 36% hodnoty indikátoru ze smluv o poskytnutí dotace. Jedná se o realizované projekty z výzev číslo (31/2012, 34/2012, 41/2013, 42/2013, 48/2013, 53/2014, 56/2014 a 58/2015), které indikátor zatím nenaplnily. Pokud dojde k naplnění smluvních závazků ( EUR), predikce plnění monitorovacího indikátoru (Core20) Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR překročí o 204% stanovenou cílovou hodnotu ( EUR). 31

32 Monitorovací indikátor Počet podpořených projektů celkem dosáhl hodnoty a míra jeho plnění překročila cílovou hodnotu (549) v Programovém dokumentu ROP SM o 129%, coţ bylo způsobeno tím, ţe ŘO ROP SM podpořil k realizaci více projektů s niţším finančním objemem, neţ se původně předpokládalo. Finanční plán ROP SM (790,9 mil EUR) byl realizovanými projekty převýšený o 12% (celkové potvrzené způsobilé výdaje dosáhly 889,2 mil. EUR). Plněním indikátoru (Core1) Počet nově vytvořených pracovních míst celkem z realizovaných projektů bylo vytvořeno nových pracovních míst a míra plnění indikátoru tak převýšila o 39% cílovou hodnotu (854). Realizované projekty generovaly vznik nových pracovních míst ve vyšším počtu, neţ se původně při tvorbě programového dokumentu ROP SM předpokládalo, ale v konečném důsledku to lze povaţovat za přidanou hodnotu implementace ROP SM. Významně se na této hodnotě podílí 800 pracovních míst vytvořených projekty v rámci prioritní osy 3 Cestovní ruch, coţ mj. potvrzuje jeho velký rozvojový potenciál. Monitorovací indikátor Počet nově vytvořených pracovních míst je naplňovaný v období po ukončení projektu, tj. v období do jednoho roku po ukončení realizace. Jak vyplývá ze systému MSC2007 a Monit7+, byl celkový počet nově vytvořených pracovních míst vyplývající ze smluvních závazků a skutečnost naplnění, tj. k datu generování výstupů do závěrečné zprávy, nově vzniklých pracovních míst. To znamená, ţe příjemci dotace by měli ještě naplnit indikátor (Core1) Počet nově vytvořených pracovních míst celkem o 87 nových pracovních míst. Pokud dojde k naplnění smluvních závazků (1.278), predikce plnění monitorovacího indikátoru (Core1) Počet nově vytvořených pracovních míst celkem překročí o 50% stanovenou cílovou hodnotu (854). Při vyhodnocení výše uvedeného indikátoru podle pohlaví, bylo plnění u monitorovacího indikátoru (Core2) Počet nově vytvořených pracovních míst-muži ve výši 442, coţ představuje míru plnění na 104% z cílové hodnoty (427). Plněním monitorovacího indikátoru (Core3) Počet nově vytvořených pracovních míst-ženy vzniklo 749 nových pracovních míst pro ţeny, tj. o rovné ¾ (75%) překročení indikátoru nad cílovou hodnotou (427). Rozdělení indikátoru podle pohlaví slouţilo pouze pro genderové vykazování a cílová hodnota byla, v souladu s principem rovných příleţitostí, nastavena pro obě pohlaví ve shodné výši. Dále, v souladu s platnou legislativou, není zaměstnavatelům umoţněno při přijímání nových zaměstnanců předem určovat, zda má být daná pozice obsazena muţem či ţenou. Příjemci dotace vykazovali rozdělení počtu nově vytvořených PM podle pohlaví aţ v době udrţitelnosti projektu. Více míst pro ţeny vzniklo z toho důvodu, ţe se jednalo zejména o pracovní místa ve sluţbách (sociální sluţby, vzdělávání, sluţby cestovního ruchu atd.), kde tradičně dochází k většímu uplatnění ţen. A především zaměření na sluţby v rámci cestovního ruchu, kde bylo podpořeno velké mnoţství ubytovacích kapacit, s sebou nese více pracovních příleţitostí pro uplatnění ţen (recepční, pokojské, uklízečky, servírky apod.). Jen v rámci prioritní osy 3 vzniklo celkem 482 pracovních míst pro ţeny (tj. 64% všech nových pracovních míst pro ţeny). Realizovanými projekty v oblasti podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura bylo u monitorovacího indikátoru Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy dosaţeno 301 km silnic a indikátor byl překročený o 97% jeho cílové hodnoty (153 km). Rozdíl mezi cílovou hodnotou a zrealizovanou skutečností spočíval zejména v niţší vysoutěţené ceně v rámci výběrových řízení na dodavatele zakázek. Úspor, a tím pádem zrekonstruování více kilometrů silnic II. a III. třídy, bylo dosaţeno vlivem konkurence na trhu stavebních prací, kdy předpokládané hodnoty výdajů na projekt po provedené soutěţi klesly v reálu mnohdy i o desítky procent. To umoţnilo vyhlašovat další výzvy k předkládání projektových ţádostí, schválení projektů a jejich následnou realizaci. Přestoţe původní cílová hodnota indikátoru byla v rámci změny č. 2 a č. 3 ROP SM navýšena z původních 132 km na 153 km (Změna č. 2 reflektovala získání dodatečných finančních prostředků pro ROP SM na základě čl. 17 Meziinstitucionální dohody. Změna č. 3 byla provedena zejména z důvodu zamítnutí realizace letiště Přerov Evropskou komisí), došlo k vysokému překročení. Vývoj, resp. změna situace nejen ve stavebnictví, se nedala odhadnout. Monitorovací indikátor Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy je dán součtem monitorovacích indikátorů (Core16) Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy a (Core14) Délka nových silnic II. a III. třídy. Plnění těchto monitorovacích indikátorů je detailně popsáno v rámci kapitoly Informace o fyzickém pokroku prioritní osy 1 Doprava. Míra překročení indikátoru (Core20) Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR byla o 94% nad jeho cílovou hodnotou ( EUR). Skutečně dosaţená hodnota z realizovaných projektů se rovnala EUR. Indikátor je součtem hodnot z realizovaných projektů. Přeplnění indikátoru z cílové hodnoty má přímou vazbu na indikátor (Core16) Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy, který byl oproti cílové hodnotě (139 km) překročený o 152 km (tj. o 109%). Cílem rekonstruovaných silnic bylo mj. odstranění bodových závad, rekonstrukce mostů atd., které vedly nejen ke zlepšení stavebně technického stavu, zvýšení bezpečnosti 32

33 dopravy, ale také k úspoře času. Monitorovací indikátor (Core20) Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR se vykazuje, resp. je naplňovaný aţ za období jednoho kalendářního roku následujícího po roce dokončení projektu a vykazuje se po celou dobu udrţitelnosti ročně. Jak vyplývá z monitorovacího systému MSC2007, dosáhl indikátor ze smluvních závazků celkovou hodnotu k naplnění EUR. Skutečnost naplnění, tj. k datu generování výstupů do závěrečné zprávy ( ), dosáhla EUR úspory času v silniční dopravě. To znamená, ţe příjemci dotace by měli ještě naplnit indikátor (Core20) Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR o EUR, tj. 36% EURhodnoty indikátoru ze smluv o poskytnutí dotace. Jedná se o realizované projekty z výzev číslo (31/2012, 34/2012, 41/2013, 42/2013, 48/2013, 53/2014, 56/2014 a 58/2015), které indikátor zatím nenaplnily. Pokud dojde k naplnění smluvních závazků ( EUR), predikce plnění monitorovacího indikátoru (Core20) Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR překročí o 204% stanovenou cílovou hodnotu ( EUR). Míra plnění indikátoru Soukromé spolufinancování celkem z realizovaných projektů dosáhla mil. Kč, tj. 85% z cílové hodnoty (2.339 mil. Kč) dle programového dokumentu ROP SM. Skutečnost, ţe k naplnění indikátoru nedošlo o 15% cílové hodnoty, bylo způsobeno komplexností problémů v oblasti podpory 2.4 Podpora podnikání, které po celou dobu implementace ROP SM táhly indikátor dolů. Tento programový indikátor byl naplňovaný i v prioritní ose 3 Cestovní ruch, kde byl naplněný (na 101%), tzn., ţe na plnění programového indikátoru se oblast cestovního ruchu podílela z 78% (1.818 mil. Kč) a problémová oblast podpory 2.4 Podpory podnikání jen z 7% (169 mil. Kč). Řídící orgán ROP SM situaci řešil nově aplikovaným nástrojem do ROP SM tzv. Koncepty. Očekávaný přínos Konceptů ze specifické výzvy č. 21/2010 v oblasti podpory 2.4 však nebyl naplněn, coţ se promítlo i do plnění tohoto programového indikátoru. Na rizikovou predikci plnění indikátoru bylo upozorňováno ve Výročních zprávách o realizaci ROP SM. Většina kontextových monitorovacích indikátorů programu je hodnocena v kapitole 1.2 Charakteristika regionu (aktuální socioekonomická analýza), a tak na tomto místě, z důvodu duplicity, jiţ nebude jejich vývoj v hodnoceném období znova podrobně uváděný. Kontextové indikátory zabezpečují kvantifikovanou informaci o sociální, ekonomické a ekologické situaci a mohou identifikovat potřeby v určitém časecharakterizují sociální a ekonomické prostředí, ve kterém se hodnocený program (ROP SM) realizoval a čerpaly se intervence ze strukturálních fondů. Z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, ţe v roce 2015 hodnota monitorovacího indikátoru Regionální HDP na obyvatele, ČR = 100 dosáhla 83,2% a oproti roku 2007, tj. při zahájení implementace ROP SM se podíl HDP na obyvatele zvýšil v regionu soudrţnosti Střední Morava o 6,1 procentních bodů, coţ je pozitivní výsledek a souvisí s oţivením ekonomiky po přestálé hospodářské krizi. Výchozí hodnota indikátoru v programovém dokumentu ROP SM z roku 2005 byla 77,8%. Monitorovací indikátor Regionální HDP na obyvatele v PPS v roce 2015 dosáhl hodnoty PPS. Výchozí hodnota dle programového dokumentu ROP SM za rok 2005 byla ve výši PPS na obyvatele. Je zřejmé poměrně výrazné zvýšení. Pokud ale budeme hodnotit poslední dosaţenou hodnotu za rok 2015 oproti dosaţené hodnotě za rok 2007, kdy byla zahájená implementace ROP SM, představuje zvýšení indikátoru o 21 procentních bodů. Parita kupní síly se vyuţívá pro porovnávání o kupní síle a ţivotní úrovni, která zohledňuje ceny výrobků a sluţeb v daném regionu. Z výsledků vyplývá, ţe kupní síla a ţivotní úroveň obyvatel regionu soudrţnosti Střední Morava se zvýšila. Monitorovací indikátor Regionální HDP na obyvatele, EU25 = 100 není od roku 2012 ČSÚ sledovaný, resp. vyhodnocovaný. Jeho výchozí hodnota v ROP SM byla ve výši rovných 57% na obyvatele regionu soudrţnosti Střední Morava a poslední dosaţená-publikovaná hodnota (za rok 2011) byla ve výši 61,7%. To znamená, ţe došlo ke zvýšení o 4,7 procentních bodů, Jakékoli další hodnocení, vzhledem k tomu, ţe indikátor se jiţ nesleduje, je nerelevantní. Monitorovací indikátor (Lisabon) Obecná míra nezaměstnanosti za region NUTS 2 celkem měl v programovém dokumentu ROP SM uvedenou výchozí hodnotu roku 2005 ve výši 9,7%. Na počátku implementace ROP SM v roce 2007 došlo k poklesu indikátoru na 5,9%. Cílová hodnota indikátoru byla stanovena na 7,5%. Skutečně dosaţená hodnota indikátoru Obecná míra nezaměstnanosti za region NUTS 2 celkem v roce 2015 byla ve výši 5,3%. Stanoveného sníţení hodnoty indikátoru bylo dosaţeno, resp. byla dosaţená ještě niţší hodnota (o 2,2 procentních bodů) neţ stanovená cílová hodnota (7,5%). Implementace ROP SM přispěla k pozitivnímu výsledku v tomto ukazateli mj. vznikem nových pracovních míst, jak je uvedeno výše monitorovací indikátor (Core1) Počet nově vytvořených pracovních míst celkem. 33

34 Monitorovací indikátor Míra zaměstnanosti ve věkové skupině let za rok 2015 vykázala nejvyšší dosaţený podíl (69,6%) za celou dobu hodnocení, tj. od roku 2007 (65,4%). Vzestup zaměstnanosti souvisí s významným poklesem nezaměstnanosti v roce 2014 a Zvýšení míry zaměstnanosti souvisí s hospodářským růstem regionu, dílčí částí přispěla i realizace ROP SM. Monitorovací indikátor Míra ekonomické aktivity 15+ za rok 2015 dosáhla rovných 58%. Ve srovnání s rokem 2007, kdy bylo započato s implementací ROP SM, dosáhla míra ekonomické aktivity u populace ve věku 15 a více let 58,2%. To znamená, ţe na počátku byla vyšší o 0,2 desetiny procentního bodu. Za ekonomicky aktivní jsou povaţovány osoby zaměstnané a osoby nezaměstnané. Pracovní síla regionu závisí na počtu obyvatel, jejich věkové struktuře a má přímou vazbu na demografické změny v populaci, které vykázaly za hodnocené období negativní vývoj. Vzájemné vazby a podmíněnost je podrobně uvedena v kapitole 1.2 Charakteristika regionu (aktuální socioekonomická analýza). Z důvodu duplicity se na tomto místě znova neuvádí. Monitorovací indikátor (Lisabon) Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním dosáhl v roce 2015 téměř 16%, kdyţ v roce 2007 to byla zhruba 1/10 obyvatel (nárůst o 5,8 procentních bodů). Vzdělanost obyvatel je základem pro konkurenceschopnost regionu, a tak výsledek lze povaţovat za velmi pozitivní. Jedná se o kontextový monitorovací indikátor. Monitorovací indikátor Průměrná měsíční mzda v Kč za rok 2015 dosáhla částky Kč a oproti roku 2007 ( Kč) došlo k nárůstu o ¼ nominální mzdy. Roční inflace spotřebitelských cen ovšem sniţovala nominální hodnotu mezd. Pro reálné zvýšení kupní síly obyvatel bylo zpomalení růstu spotřebitelských cen (inflace) jak za rok 2014 (0,4%), tak za rok 2015 (0,3%). Její nízká úroveň souvisela s výrazným ekonomickým oţivením v uvedených letech. Ukazatel lze shrnout tak, ţe kupní síla obyvatel regionu soudrţnosti Střední Morava se zvýšila. Monitorovací indikátor Přírůstek/úbytek obyvatel v regionu celkem souvisí nejen s porodností a úmrtností, ale také se stěhováním. Na počátku implementace ROP SM, tj. v roce 2007 a 2008 vykazoval region soudrţnosti Střední Morava přírůstek obyvatel (tj.+2,31 a 0,79 ) a poté, tj. od roku 2009 se jiţ z roku na rok jednalo o úbytek obyvatel, který se současně z roku na rok prohluboval, kdy za rok 2015 dosáhl -2,6. Je to v důsledku nepříznivých demografických změn v populaci (nízká porodnost, stěhování obyvatel mimo region soudrţnosti Střední Morava). Monitorovací indikátor Index stáří se v hodnoceném období poměrně výrazně změnil, resp. se z roku na rok zvyšoval. Jestliţe v roce 2007 index stáří dosáhl hodnoty 105, tzn., ţe na 100 dětí připadlo 105 seniorů, tak v roce 2015 se index stáří zvýšil na 126 (tzn., ţe na 100 dětí ve věku do 0-14 let připadlo 126 seniorů ve věku nad 65 let). Je to způsobeno tím, ţe se rodí méně dětí, důchodci ţijí déle (prodluţuje se naděje doţití) a mladí lidé se stěhuji mimo region (např. za prací). Tento komplex faktů způsobuje zvyšování indexu stáří. Monitorovací indikátor Podíl obyvatel měst se v hodnoceném období let sniţoval. Jestliţe na počátku implementace ROP SM ţilo ve městech 59,1% obyvatel regionu, tak v roce 2015 to bylo o téměř o 2 procentní body méně. Tento vývoj souvisí s trendem bydlet blízko aglomerací a měst, tj. bydlet na vesnici a dojíţdět za prací. Města vesměs ztrácejí obyvatele a některým okolním obcím naopak obyvatel přibývá a vznikají tzv. satelity. Monitorovací indikátor Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic, stejně jako monitorovací indikátor Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PM 10 byl naplňovaný z větší části v důsledku jiných faktorů (např. přirozeným meziročním kolísáním klimatických podmínek a imisní situací v silně znečištěných regionech leţících severovýchodním směrem od zóny regionu soudrţnosti Střední Morava). Toto konstatování vyplývá z provedené analýzy Evaluační studie pro vyhodnocení plnění kontextových environmentálních indikátorů ROP SM Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic a Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PM 10 zpracované v rámci Evaluačního plánu na rok 2016, viz podrobněji kapitola 2.7 Monitorování a vyhodnocení/příloha č. 4 Detailní popis provedených evaluací. Z evaluace vyplynulo, ţe aktivity realizované v rámci ROP SM nemohly samy o sobě dominantně, ani významně, ovlivnit plnění dvou výše uvedených kontextových indikátorů v oblasti ţivotního prostředí. Dosaţená hodnota indikátoru (Lisabon) Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic byla výrazně niţší (16,6 kilotun/rok) neţ byla cílová hodnota indikátoru (52,13 kilotun/rok). Výchozí hodnota indikátoru (údaj roku 2005) byla ve výši 52,63 kilotun/rok. Stanoveného sníţení hodnoty indikátoru bylo dosaţeno, resp. byla dosaţena daleko niţší hodnota, neţ se při tvorbě programového dokumentu ROP SM 34

35 předpokládalo. Pokles emisí tuhých znečišťujících látek (TZL) v regionu soudrţnosti Střední Morava byl vyvolán nejvíce změnami v průmyslovém sektoru, na coţ implementace ROP SM neměla vliv. Monitorovací indikátor Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PM 10 (v %) byl naplňovaný, resp. jeho roční hodnoty byly docíleny z větší části v důsledku jiných faktorů, neţ implementací ROP SM. Dosaţená hodnota indikátoru Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PM 10 byla výrazně niţší (36,2%) neţ cílová hodnota indikátoru (87%). Výchozí hodnota indikátoru (údaj roku 2005) byla ve výši 84%. Při tvorbě Programového dokumentu ROP SM došlo k záměně výchozí a cílové hodnoty indikátoru (při pořadí hodnot v tabulce by se jednalo o očekávané zhoršení situace z hlediska znečištění ovzduší a o související zvýšení nadlimitní expozice obyvatelstva). Správně výchozí hodnota indikátoru je 87% a cílová 84%. Sníţení hodnoty indikátoru bylo dosaţeno, resp. byla dosaţena daleko niţší hodnota, neţ se při tvorbě programového dokumentu ROP SM předpokládalo. Z hlediska kvality ovzduší byla pro hodnotu indikátoru rozhodující situace v hustě obydlených oblastech. Imisní koncentrace suspendovaných částic PM 10 v regionu soudrţnosti Střední Morava určovaly antropogenní a přírodní faktory. Lokálně k těmto hlavním faktorům přistupoval také vliv individuálního vytápění domácností pevnými palivy. Přírodní faktory měly na vliv hodnoty indikátoru v jednotlivých letech mnohem větší dopad neţ lidská činnost. Meziroční změny počasí a související změny rozptylových podmínek způsobovaly kolísání imisních koncentrací, které se projevovaly meziroční změnou hodnoty indikátoru v rozsahu desítek %. Monitorovací indikátor Podíl CHKO na celkovém území byl od roku 2007 aţ do roku 2015 stále stejný, tj. ve výši 18,7%. Rozsah chráněného krajinného území byl stabilizovaný a beze změn. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, ţe v roce 2015 byla hodnota indikátoru Podíl návštěvnosti hostů v ubytovacích zařízeních regionu na návštěvnosti ČR (mimo Prahu) 11,4%. Výchozí hodnota indikátoru z roku 2005 uvedená v Programovém dokumentu ROP SM byla ve výši 10,9% a cílová hodnota pro rok 2015 byla stanovena na 11,1%. Docíleným podílem hodnoty indikátoru za rok 2015 (11,4%) byla cílová hodnota indikátoru naplněna, resp. překročena o 0,3 procentního bodu. Implementace ROP SM svými multiplikačními efekty v regionální dopravní infrastruktuře, rozvoji měst, rozvoji venkova a masivní podporou cestovního ruchu, přispěla k pozitivnímu výsledku také. Dále z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, ţe v roce 2015 byla hodnota indikátoru Kapacita ubytovacích zařízení cestovního ruchu lůţek a oproti roku 2007 ( lůţek), kdy byla zahájena implementace ROP SM, došlo ke zvýšení o lůţek, tj. o rovných 20%. Z realizovaných projektů ROP SM bylo podpořeno, resp. vzniklo nových lůţek (monitorovací indikátor 3069 Počet nově vybudovaných lůţek). To znamená, ţe 1/3 (33,5%) nových lůţek z celkového přírůstku lůţek (8.088) v rozmezí let byla vybudována z finančních prostředků ROP SM. Pro úplnost v této části je nezbytné uvést, ţe ke zvýšení návštěvnosti hostů v ubytovacích zařízeních regionu soudrţnosti Střední Morava přispělo také modernizovaných lůţek v oblasti cestovního ruchu z prostředků ROP SM (monitorovací indikátor 3070 Počet modernizovaných lůţek). 35

36 Tabulka č.: 16 Informace o věcném pokroku ROP SM Kód indikátoru Kód EU / Lisabon Typ indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka indikátoru Zdroj indikátoru Konec programového období Cílová hodnota Celkem Dosaţená N/A Výstupy Počet podpořených projektů celkem Počet projektů Gestor OP Výchozí N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Core1 Výsledky Core2 Výsledky Core3 Výsledky Výstupy Core20 Dopady Výstupy Kontext Kontext Počet nově vytvořených pracovních míst celkem 2) Počet nově vytvořených pracovních míst pro muţe Počet nově vytvořených pracovních míst pro ţeny Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem Počet pracovních míst celkem Počet pracovních míst - muţi Počet pracovních míst - ţeny Počet kilometrů Gestor OP Gestor OP Gestor OP Gestor OP Hodnota úspory času v 3) silniční dopravě v EUR EUR/rok Gestor OP Soukromé spolufinancování celkem Regionální HDP na obyvatele, ČR = 100 Regionální HDP na obyvatele v PPS mil. Kč Počet procent Parita kupní síly Gestor OP EUROSTAT, ČSÚ EUROSTAT, ČSÚ Dosaţená ,3 78,94 218,73 502,38 722,16 924,1 1191,18 N/A Výchozí ,3 78,94 218,73 502,38 722,16 924,1 N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A ,18 Dosaţená ,25 31,14 90,69 207,2 279,89 356,91 442,16 N/A 442,16 Výchozí ,25 31,14 90,69 207,2 279,89 356,91 N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosaţená ,05 47,8 128,04 295,18 442,27 567,19 749,02 N/A 749,02 Výchozí ,05 47,8 128,04 295,18 442,27 567,19 N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosaţená 0 15,94 61,56 89,18 94,1 111,02 116,62 134,98 300,99 N/A 300,99 Výchozí ,94 61,56 89,18 94,1 111,02 116,62 134,98 N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosaţená , , , , , ,17 N/A Výchozí , , , , ,15 N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosaţená N/A N/A N/A N/A 902, , , , ,06 N/A Výchozí 0 N/A N/A N/A N/A 902, , , ,63 N/A , 17 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosaţená 77,1 78,9 79,4 79,5 80,7 80,8 80,9 83,2 83,2 N/A 83,2 Výchozí 77,8 77,1 78,9 79,4 79,5 80,7 80,8 80,9 83 N/A 77,8 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0 0 Dosaţená N/A ,

37 Kód indikátoru Kód EU / Lisabon Typ indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka indikátoru Zdroj indikátoru Konec programového období Cílová hodnota Celkem Výchozí N/A Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Kontext Regionální HDP na obyvatele, EU 25 = 100 Počet procent ČSÚ Dosaţená 59,9 62,1 61,7 61,7 61,7 61,7 61,7 61,7 61,7 N/A 61,7 Výchozí 57 59,9 62,1 61,7 61,7 61,7 61,7 61,7 61,7 N/A 57 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Lisabon Dopady Obecná míra nezaměstnanosti za region NUTS 2 celkem Počet procent ČSÚ Dosaţená 5,95 4,9 7,47 8,78 7,62 7,55 8,02 6,9 5,3 N/A 5,3 Výchozí 9,7 5,95 4,9 7,47 8,78 7,62 7,55 8,02 6,9 N/A 9,7 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 7,5 7, Lisabon Kontext Obecná míra nezaměstnanosti za region NUTS 2 celkem Počet procent ČSÚ Dosaţená 5,95 4,9 7,47 8,78 7,62 7,55 8,02 6,9 5,3 N/A 5,3 Výchozí 0 5,95 4,9 7,47 8,78 7,62 7,55 8,02 6,9 N/A 0 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Kontext Míra zaměstnanosti ve věkové skupině let Počet procent ČSÚ Dosaţená 65,38 65,55 64,11 62,12 63,69 65,38 65,7 67,3 69,6 N/A 69,6 Výchozí 62,1 65,38 65,55 64,11 62,12 63,69 65,38 65,7 67,3 N/A 62,1 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Kontext Míra ekonomické aktivity 15+ Počet procent ČSÚ Dosaţená 58,22 57,43 57,27 56,21 56,63 57,43 57,65 57,4 58 N/A 58 Výchozí 57,9 58,22 57,43 57,27 56,21 56,63 57,43 57,65 57,4 N/A 57,9 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Lisabon Kontext Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním Počet procent ČSÚ Dosaţená 10,1 10,32 10,34 11,1 12,66 12, ,6 15,87 N/A 15,87 Výchozí 9,6 10,1 10,32 10,34 11,1 12,66 12, ,6 N/A 9,6 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Kontext Průměrná měsíční mzda v Kč Korun českých ČSÚ Dosaţená , , N/A Výchozí , , N/A Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Kontext Přírůstek/úbytek obyvatel v regionu celkem Počet promile ČSÚ Dosaţená 2,31 0,79-0,38-0,84-1,18-1,93-2,16-2,37-2,6 N/A -2,6 Výchozí -0,7 2,31 0,79-0,38-0,84-1,18-1,93-2,16-2,37 N/A -0,7 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0 0 Dosaţená 105,26 108,84 111,41 112,86 115,22 118,67 121,5 124,1 126,1 N/A 126, Kontext Index stáří Počet procent ČSÚ Výchozí ,26 108,84 111,41 112,86 115,22 118,67 121,5 124,1 N/A 98 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A

38 Kód indikátoru Kód EU / Lisabon Typ indikátoru Název indikátoru Kontext Podíl obyvatel měst Dopady Dopady Kontext Kontext Výsledky Kontext Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PM10 Podíl CHKO na celkovém území Podíl návštěvnosti hostů v ubytovacích zařízení regionu na návštěvnosti ČR (mimo Prahu) Podíl návštěvnosti hostů v ubytovacích zařízení regionu na návštěvnosti ČR (mimo Prahu) Kapacita ubytovacích zařízení cestovního ruchu - lůţek Měrná jednotka indikátoru Počet procent Počet kilotun za rok Počet procent Počet procent Počet procent Počet procent Počet Zdroj indikátoru ČSÚ ČHMÚ MŢP MŢP ČSÚ ČSÚ ČSÚ Konec programového období Cílová hodnota Dosaţená 59,12 58,89 58,58 58,39 58,15 57,73 57,7 57,6 57,5 N/A 57,5 Výchozí 59,6 59,12 58,89 58,58 58,39 58,15 57,73 57,7 57,6 N/A 59,6 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0 0 Dosaţená 28,55 26,45 16,85 16,97 16,81 16,9 16,92 16,6 16,6 N/A 16,6 Výchozí 52,63 28,55 26,45 16,85 16,97 16,81 16,9 16,92 16,6 N/A 52,63 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 52,13 52,13 Dosaţená 39 9,6 33,02 87,9 83,4 58,2 30,1 36,2 36,2 N/A 36,2 Výchozí ,6 33,02 87,9 83,4 58,2 30,1 36,2 N/A 84 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosaţená 18,7 18,7 18,7 18,7 18,7 18,7 18,7 18,7 18,7 N/A 18,7 Výchozí 18,9 18,7 18,7 18,7 18,7 18,7 18,7 18,7 18,7 N/A 18,9 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0 0 Dosaţená 11,4 11,2 10,8 11, ,2 11,7 11,5 11,4 N/A 11,4 Výchozí 10,9 11,4 11,2 10,8 11, ,2 11,7 11,5 N/A 10,9 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 11,1 11,1 Dosaţená 11,4 11,2 10,8 11, ,2 11,7 11,5 11,4 N/A 11,4 Výchozí 0 11,4 11,2 10,8 11, ,2 11,7 11,5 N/A 0 Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0 0 Dosaţená N/A Celkem Výchozí N/A Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0 0 Zdroj: MSC2007, stav k , generováno z nadstavbového systému MIS/DWH, cílové hodnoty indikátorů jsou v souladu se změnou č. 3 ROP SM, která byla schválena EK ) ROP SM stanovil cíl na celé programové období, výchozí hodnota je z roku Pozn.: V rámci změny č. 3 ROP SM nebyla nedopatřením cílová hodnota indikátoru poníţena o 6 pracovních míst (resp. genderově o 3), které byly odstraněny z prioritní osy 1 Doprava z důvodu nerealizace letiště Přerov. 2) Indikátor (Core1) Počet nově vytvořených pracovních míst celkem je naplňovaný v období po ukončení projektu, tj. v období do jednoho roku po ukončení realizace. Jak vyplývá ze systému MSC2007, byl celkový počet nově vytvořených pracovních míst vyplývající ze smluvních závazků a skutečnost naplnění, tj. k datu generování výstupů do závěrečné zprávy, nově vzniklých pracovních míst. To znamená, ţe příjemci dotace by měli ještě naplnit indikátor o 87 nových pracovních míst. Pokud dojde k naplnění smluvních závazků (1.278), predikce plnění monitorovacího indikátoru (Core1) Počet nově vytvořených pracovních míst celkem překročí o 50% stanovenou cílovou hodnotu (854). 3) Indikátor (Core20) Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR se vykazuje, resp. je naplňovaný aţ za období jednoho kalendářního roku následujícího po roce dokončení projektu. Jak vyplývá z monitorovacího systému MSC2007, dosáhl indikátor ze smluvních závazků celkovou hodnotu k naplnění EUR. Skutečnost naplnění, tj. k datu generování výstupů do závěrečné zprávy, dosáhla EUR 38

39 úspory času v silniční dopravě. To znamená, ţe příjemci dotace by měli ještě naplnit indikátor (Core20) Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR o EUR, tj. 36% hodnoty indikátoru ze smluv o poskytnutí dotace. Jedná se o realizované projekty z výzev číslo (31/2012, 34/2012, 41/2013, 42/2013, 48/2013, 53/2014, 56/2014 a 58/2015), které indikátor zatím nenaplnily. Pokud dojde k naplnění smluvních závazků ( EUR), predikce plnění monitorovacího indikátoru (Core20) Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR překročí o 204% stanovenou cílovou hodnotu ( EUR). 39

40 2.1.2 Informace o finančních údajích OP Za účelem naplnění globálního cíle ROP SM, tj. zvýšení ekonomické vyspělosti, zlepšení konkurenceschopnosti regionu a ţivotní úrovně obyvatel ve svém komplexu, byly prostřednictvím projektů podpořených z ROP SM příjemci vynaloţeny způsobilé výdaje v celkové výši 886 mil. EUR. Celkový objem způsobilých výdajů vynaloţených příjemci pak byl ve srovnání s finančním plánem (791 mil. EUR) překročen o 12%. Nejvyšší míra plnění byla dosaţena v rámci prioritní osy 3, coţ bylo způsobeno především podporou podnikatelských subjektů s vyšším objemem spolufinancování ze strany příjemce. Tabulka č.: 17 Informace o finančním pokroku ROP SM Finanční prostředky OP celkem (Unie a vnitrostátní) Základ pro výpočet příspěvku Unie (z veřejných zdrojů nebo celkem) Celková výše potvrzených způsobilých výdajů vynaloţených příjemci (1) Odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů (1) Míra plnění v % ERDF Prioritní osa 1 z toho výdaje typu ESF (2) a b c d e , , ,00 celkové 109,97% 0,00 0,00 ERDF Prioritní osa 2 z toho výdaje typu ESF (2) ,00 celkové , ,97 0,00 0,00 108,61% ERDF Prioritní osa 3 z toho výdaje typu ESF (2) ,00 celkové , , , ,69 129,13% ERDF Prioritní osa 4 z toho výdaje typu ESF (2) ,00 celkové , ,24 0,00 0,00 78,77% Celkový součet ,00 celkové , ,91 112,04% Zdroj: MONIT7+, Výkaz výdajů, kurz pro 03/ ,021 CZK/EUR (1) Údaje v souhrnném vyjádření (2) Toto políčko se vyplní pouze v případě závěrečné zprávy o provádění, je-li operační program spolufinancován ERDF nebo ESF, pokud se vyuţívá moţnosti stanovené v čl. 34, odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Finanční plán uvedený v tabulce níţe (Tabulka č.: 18) byl schválený v rámci změny č. 4 ROP SM rozhodnutím EK K (2014) 8946 ze dne 21. listopadu Změna č. 4 ROP SM spočívala v úpravě struktury financování ROP SM, tzn. v úpravě způsobu výpočtu Příspěvku Společenství ve vztahu k celkovým způsobilým výdajům (tj. způsobilým výdajům zahrnujícím jak veřejné národní výdaje, tak soukromé národní výdaje). Finanční plán byl dále v průběhu realizace ROP SM změněn na základě: Změny č. 1 ROP SM schválená EK dne 15. prosince 2010 rozhodnutím K(2010) 8682 Předmětem změny byl přesun finančních alokací (ERDF podíl) mezi prioritními osami programu. Jednalo se o přesun částky EUR z priority 1 Doprava, tj. -5,85% do prioritních os: 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu v objemu EUR, tj. +3,51% a prioritní osy 3 Cestovní ruch v objemu EUR, tj. +4,81% 40

41 Změny č. 2 ROP SM schválená EK dne 21. prosince 2011 rozhodnutím K(2009) 9372 Předmětem změny bylo: a) Navýšení prioritní osy č. 1 Doprava, oblasti podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura o dodatečné finanční prostředky ve výši EUR. Tyto finanční prostředky měly být vyuţity v souladu s usnesením vlády ČR č. 817/2010 na projekty zaměřené na rekonstrukci nebo výstavbu dopravní infrastruktury. b) Navýšení prioritní osy 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu o finanční prostředky na základě realokace finančních prostředků mezi operačními programy financovanými z ERDF dle usnesení vlády ČR č. 382 ze dne 18. května Do ROP SM bylo realokováno EUR ve vztahu k ERDF z Operačního programu Technická pomoc. Změny č. 3 ROP SM schválená EK dne 30. listopadu 2012 rozhodnutím K (2012) 8629 Na základě zamítavého stanoviska k podpoře regionálního letiště byla realizována změna č. 3 ROP SM. Původní alokace na letiště ve výši EUR byla rozdělena mezi podoblast podpory Silnice II. a III. třídy a oblast podpory 1.3 Bezmotorová doprava. Změny jsou podrobně popsány v rámci kapitoly Změny v provádění ROP SM. Tabulka č.: 18 Finanční plán ROP SM pro prioritní osy a oblasti podpory Oblast podpory Zkratka fondu Příspěvek společenství v EUR Národní zdroje v EUR Národní veřejné zdroje v EUR Národní soukromé zdroje v EUR Celkové zdroje v EUR Podíl na celkové alokaci OP v % Doprava Součet , Regionální dopravní infrastruktura ERDF , Veřejná doprava ERDF , Bezmotorová doprava Integrovaný rozvoj a obnova regionu Součet Rozvoj regionálních center ERDF , ,5 ERDF , Rozvoj měst ERDF , Rozvoj venkova ERDF , Podpora podnikání ERDF , Cestovní ruch Součet , Integrovaný rozvoj cestovního ruchu Veřejná infrastruktura a sluţby Podnikatelská infrastruktura a sluţby ERDF ,9 ERDF ,4 ERDF , Propagace a řízení ERDF , Technická pomoc Součet ,2 41

42 Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu ERDF ,2 ERDF ,1 Celkový součet ,0 Zdroj: MSC2007, generováno z nadstavbového systému MIS/DWH Tabulka č.: 19 Plnění pravidla n+3/n+2 Finanční plánrok Celková alokace EU prostředků N+3 / N+2 limity - souhrnné * Předběţné platby z EK Ţádosti o průběţnou/ závěrečnou platbu předloţené EK Předběţné platby z EK + ţádosti o platbu Předběţné platby z EK+ţádosti o platbu - roční - roční - roční - souhrnné Rozdíl mezi platbami a limity - souhrnné Alokace velkých projektů odečtených na základě čl.94 Výjimky z automatického zrušení závazku podle čl. 95 a 96 Rozdíl mezi platbami a limity se započtením čl souhrnné - roční a b c d=b+c e f=e-a g h i=f+g+h Konec období** Total Zdroj: IS MSC2007, stav k , kurz 27,021 CZK/EUR Finanční částky - pouze příspěvek Společenství * N+3 pravidlo se uplatňuje na roky , N+2 pravidlo pro roky ** Byla připočtena částka EUR - jedná se o konečný zůstatek ve výši 5 % alokace ROP SM bez předchozích neproplacených ţádostí Na základě čl. 82 Nařízení Rady č. (ES) 1083/2006 byla ROP SM poskytnuta v roce 2007 zálohová platba ve výši 2% příspěvku z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), v roce 2008 ve výši 3% a v roce 2009 ve výši 4% příspěvku z ERDF. Objemy poskytnutých zálohových plateb jsou uvedeny v tabulce Plnění pravidla n+3/n+2. Celkem od počátku implementace ROP SM proběhlo 15 certifikací výdajů a vůči EK bylo poţádáno v rámci průběţných ţádostí o platbu celkově EUR. Ţádost o průběţnou platbu ze dne byla dopisem Evropské komise ze dne pozastavena na základě Výroční kontrolní zprávy za rok 2014, která obsahovala informaci o předpokládané zvýšené chybovosti nad 2%. Rovněţ následující 2 ţádosti o průběţnou platbu byly ze strany Evropské komise pozastaveny, a přestoţe Řídící orgán ROP SM podnikl kroky za účelem proplacení pozastavených ţádostí o platbu, nebyly tyto ţádosti o platbu dosud proplaceny. Problematika související s pozastavením certifikace je 42

43 popsána v rámci kapitoly 2.3 Závaţné problémy, které se objevily při realizaci, a přijatá opatření k jejich odstranění. Z výše uvedené tabulky ( Tabulka č.: 19) vyplývá, ţe k datu zpracování Závěrečné zprávy o provádění ROP SM bylo prostřednictvím předběţných a průběţných plateb poţádáno o 95% alokace ROP SM pro roky Rozdíl ve výši 5%, tj EUR by měl být vypořádaný, resp. doplacený v rámci ţádosti o vyplacení konečného zůstatku. Disponibilní alokace ROP SM tak byla zcela vyuţita, nebylo uplatněno automatické zrušení závazku ROP SM ve smyslu čl. 93 Obecného nařízení. Úroky z předběţných plateb Úroky z pravidelně úročených prostředků uloţených na zdrojovém účtu PCO dosáhly pro ROP SM za období od konce prosince 2007 do konce března 2013 výše ,37 EUR (14,20 mil. Kč). Tyto úroky byly kaţdoročně převáděny na účet kapitoly MMR ČR, kompenzovaly jiţ vynaloţené výdaje státního rozpočtu, a byly tak v souladu s čl. 83 Obecného nařízení vyuţity na národní spolufinancování. Kříţové financování Přestoţe byl ROP SM primárně zaměřený na podporu investičních projektů financovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj, bylo moţné prostřednictvím kříţového financování podpořit také aktivity spadající do oblasti Evropského sociálního fondu. Kříţové financování je upraveno v čl. 34 Obecného nařízení. Na základě tohoto nařízení bylo moţné doplňkovým způsobem v rámci limitu 10% na kaţdou prioritní osu operačního programu ROP SM financovat aktivity spadající do oblasti podpory Evropského sociálního fondu. Jednalo se o aktivity, které byly nezbytné pro zdárnou realizaci projektu a přímo s ním souvisely. Kříţové financování na úrovni ČR upravovala mimo jiné metodika MMR Pokyny pro kříţové financování na programové období , která uplatňovala přísnější limity na úrovni prioritních os (max. 9%), coţ bylo motivováno snahou předejít problémům při realokaci finančních prostředků v průběhu implementace pomoci z evropských fondů. V souladu s metodikou MMR aplikoval Řídící orgán ROP SM pouţití přísnějšího limitu (9%) na prioritní osu 3 Cestovní ruch ROP SM. ROP SM umoţňoval kříţové financování v oblasti podpory 3.4. Propagace a řízení, u které bylo kříţové financování přímo vyhlášeno ve výzvě č. 04/2008, 09/2008, 19/2010, 34/2012, 40/2013,45/2013 a 49/2013. V těchto výzvách bylo kříţové financování povoleno na osobní náklady, cestovní náklady a spotřební materiál, a to maximálně do výše 20% celkových způsobilých výdajů projektu. Dle údajů IS MONIT7+ bylo v oblasti podpory 3.4 Propagace a řízení realizováno 17 projektů a z toho 15 projektů vyuţívalo kříţové financování, tj. 88% realizovaných projektů. Celkové proplacené prostředky příjemcům dotace na projekty s kříţovým financováním byly ve výši EUR ( ,53 Kč), z toho připadlo EUR ( ,94 Kč) na kříţové financování (pouţitý kurz 27,021 CZK/EUR pro 03/2017). Z údajů vyplývá, ţe podíl kříţového financování dosáhl 8,6%. Dle údajů IS MSC2007 dosáhlo certifikované kříţové financování objemu EUR ERDF (kurz v EUR je k datu zaúčtování v IS VIOLA). Z hlediska celkových způsobilých výdajů dle MSC2007 dosáhl objem ,69 EUR (kurz v EUR je k datu zaúčtování v IS VIOLA) Informace o rozpisu vyuţití fondů V Programovém dokumentu ROP SM bylo uvedeno orientační rozdělení příspěvku Společenství dle kategorizace pomoci, které bylo stanoveno podle zaměření jednotlivých prioritních os. Stav kumulativního rozdělení alokací z příspěvku Společenství podle kategorií k 6. březnu 2017 je uvedený v Příloze č. 1 Závěrečné zprávy o provádění ROP SM. Tabulka obsahuje data z IS MSC2007 vygenerovaná z projektů od stavu projektu P4 (projekt s vydaným Rozhodnutím/podepsanou Smlouvou) a výše. 43

44 ROP SM naplňoval celkem 20 prioritních témat, a to ve výši EUR, tj. 97,8% z celkové alokace příspěvku Společenství ( EUR) na programové období ROP SM pouţívá nevratnou pomoc jako jedinou formu financování. Kategorie typ území byly v rámci ROP SM rozděleny takto: 01 Město - za města byly povaţovány obce s rozšířenou působností a obce nad obyvatel 05 Venkovské oblasti - do venkovských oblastí patřily ostatní obce v rozmezí obyvatel (mimo obce s rozšířenou působností - dále jen ORP ) 00 Nevztahuje se - tato kategorie byla určena pro projekty technické pomoci, které se vztahovaly k celému území Vzhledem k doporučení Národního orgánu pro koordinaci a stavu monitorovacího systému pouţívá ROP SM kódy hospodářských činností podle přílohy č. II, části A Prováděcího nařízení. Projekty technické pomoci a některé další projekty nebylo moţné zařadit dle ekonomických činností, proto u nich byl pouţit typ 00 Nevztahuje se. Tabulka - Prioritní téma viz příloha č. 1 Závěrečné zprávy o provádění ROP SM Komentáře k čerpání - sníţení / zvýšení hodnot prioritního tématu dle tabulky - přílohy č. 1: 08 - Ostatní investice do podniků - prioritní téma bylo vázáno na oblast podpory 2.4 Podpora podnikání, jejíţ alokace byla rozdělena na 2 prioritní témata v poměru 30:70. To znamená, ţe 30% bylo směrováno na prioritní téma 08 - Ostatní investice do podniků a 70% bylo určeno pro prioritní téma 50 - Sanace průmyslových areálů a kontaminované půdy. V předchozím období (v roce 2014) bylo vykázané přečerpání prioritního tématu 08 (o 161,2%). Nyní při zpracování Závěrečné zprávy o provádění ROP SM došlo k výraznému poklesu přečerpání (o 31,9%). Stav vznikl odstoupením u projektu CZ.1.12/2.4.00/ Seniorcentrum Wolkerovy sady od smlouvy. Příjemce dotace měl prioritní téma 08 plnit dotací (na výše uvedený projekt č. 1826) ve výši téměř 72 mil. Kč (cca 2,7 mil. EUR), tzn., ţe v roce 2014 byl tento projekt ve stavu P45 Projekt v realizaci a ovlivnil vysoké přečerpání. V červenci roku 2015 Řídící orgán ROP SM odstoupil od smlouvy o poskytnutí dotace u tohoto projektu č (příjemce dotace nebyl schopný doloţit spolufinancování projektu, nezahájil stavební práce na projektu) a projekt byl následně převedený do stavu N8 Smlouva ukončena ze strany ŘO/ZS. Skutečný stav přečerpání prioritního tématu 08 zhruba o 1/3 (o 31,9%) nastal z toho důvodu, ţe si toto téma vybralo více příjemců s vyšší alokací, neţ se původně očekávalo. Naopak v rámci prioritního tématu 50 se původní předpoklad čerpání nenaplnil, neboť toto téma si v oblasti podpory 2.4 zvolilo méně projektů. Tato situace se promítla do nízkého čerpání prioritního tématu 50, které odpovídá 75,3% za ROP SM, včetně oblasti podpory Regionální / místní komunikace oproti roku 2014 došlo k dalšímu zvýšení přečerpání alokace vymezené pro toto prioritní téma (přečerpáno o 18,7%) realizovanými projekty. K této situaci došlo tím, ţe byla velká poptávka po projektech na silnice. V souladu s potřebami regionu byly vyhlašovány další výzvy (poslední v roce 2015). Bylo rekonstruováno o 152 km silnic II. a III. třídy více, neţ byla cílová hodnota indikátoru (Core16) Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy Intelligent Transport Systems - čerpání ve výši zhruba ¼ (26,6%) z alokace. Nízké čerpání bylo způsobené tím, ţe bylo na výběru příjemce dotace, jaké prioritní téma si v oblasti podpory 1.2 Veřejná doprava zvolí. Na oblast podpory 1.2 jako celek byla vázána čtyři prioritní témata, a to: 18 - Mobilní majetek ţeleznic, 25 - Městská doprava, 28 - Intelligent Transport Systems a 52 - Podpora čisté městské dopravy. Tím, ţe si příjemce vybral jiné prioritní téma (zejména 52, které je přečerpané o 66,4%), vzniklo nízké čerpání v prioritním tématu 28. Mírný pokles čerpání z alokace v prioritním tématu 28 (o 1,4%) oproti roku 2014 bylo způsobené změnou kurzu CZK/EUR Podpora čisté městské dopravy přečerpání alokace (o 66,4%) vymezené na toto prioritní téma vzniklo tím, ţe většina příjemců dotace si zvolila prioritní téma 52 a nikoli prioritní téma 25, kde je 44

45 vázaný nejvyšší podíl z alokace na oblast podpory 1.2. Prioritní téma 52 bylo vázané na oblast podpory 1.2 Veřejná doprava. Bylo zcela na výběru příjemce dotace, jaké prioritní téma si v oblasti podpory 1.2 Veřejná doprava zvolí. Na oblast podpory 1.2 jako celek byla vázána čtyři prioritní témata, a to: 18 - Mobilní majetek ţeleznic, 25 - Městská doprava, 28 - Intelligent Transport Systems a 52 - Podpora čisté městské dopravy. Z toho nejvyšší podíl byl vázaný na prioritní téma 25 - Městská doprava. Prioritní téma 52 - Podpora čisté městské dopravy měl jen 10% z alokace na oblast podpory 1.2 Veřejná doprava Ochrana a rozvoj přírodního dědictví plnění tohoto tématu bylo za rok 2014 ve výši 38,8% z alokace a bylo naplňované projektem ve stavu P45 Projekt v realizaci CZ.1.12/3.1.00/ Africký tropický pavilon s dotací 30 mil. Kč (cca 1,1 mil. EUR). V Závěrečné zprávě o provádění ROP SM, není prioritní téma 56 naplňované ţádným projektem, neboť Řídící orgán ROP SM odstoupil od smlouvy o poskytnutí dotace u projektu č a projekt byl následně převedený do stavu N8 Smlouva ukončena ze strany ŘO/ZS. Vzhledem k tomu, ţe prioritní téma č. 56 nebylo čerpáno ţádným realizovaným projektem, tak v příloze č. 1 Tabulka proirotní téma je s nulovým čerpáním alokace Rozvoj kulturní infrastruktury - čerpání ve výši necelé ½ z alokace (44,4%). Prioritní téma 59 bylo vázané na oblast podpory 2.2 Rozvoj měst, 2.3 Rozvoj venkova, 3.1 Integrovaný rozvoj CR a 3.2 Veřejná infrastruktura CR. Nízké čerpání bylo způsobeno tím, ţe příjemci dotace si vybrali, resp. zařadili projekt k jinému prioritnímu tématu neţ Jiná podpora zlepšení kulturních sluţeb - čerpání ve výši necelé 1/10 (7,1%) coţ bylo způsobeno tím, ţe příjemci si vybrali, resp. zařadili projekt k jinému prioritnímu tématu (např. 57 Jiná podpora zlepšení sluţeb cestovního ruchu-čerpání alokace na 91,1%, nebo 58 Ochrana zachování kulturního dědictví - čerpání alokace na 73,2%. Prioritní téma 60 bylo vázané na oblast podpory 3.2 Veřejná infrastruktura CR Vzdělávací infrastruktura čerpání ve výši necelých ¾ (65,7%). Prioritní téma bylo vázané na oblast podpory 2.2 Rozvoj měst, 2.3 Rozvoj venkova. Nenaplněné čerpání alokace v tomto prioritním tématu bylo způsobené zejména nízkou kvalitou některých projektů, které byly v rámci hodnocení (soutěţe) projektů vyřazeny. Převaţující důvod vyřazení spočíval v tom, ţe projekt byl ohodnocen, ale nedosáhl minimální bodové hranice (zhruba ½ z neschválených projektů), Tím, ţe nedošlo k realizaci více projektů, nebylo prioritní téma vyčerpáno o více neţ 1/3 alokace. Jednalo se o projekty z výzvy č. 18/2010 (vyřazeno 36 projektů), výzva č. 16/2009 (vyřazeno 17 projektů) z výzvy č. 31/2012 (vyřazeno 11 projektů) atd Zdravotní infrastruktura - realizovanými projekty došlo ke sníţení přečerpání alokace vymezené pro toto prioritní téma. Za rok 2014 bylo vykázané přečerpání prioritního tématu 76 (o 74,1%). Nyní, při zpracování Závěrečné zprávy o provádění ROP SM, došlo ke změně přečerpání alokace (o 59,4%). Stav, resp. pokles vznikl odstoupením projektu CZ.1.12/2.2.00/ Krajská nemocnice T. Bati, a. s. Dětské oddělení - Rekonstrukce a dostavba budovy s dotací 30 mil. Kč (cca 1,1 mil. EUR). V lednu 2015 příjemce dotace odstoupil od smlouvy o poskytnutí dotace a projekt byl převedený do negativního stavu Jiná sociální infrastruktura - prioritní téma bylo vázané na oblast podpory 2.2 Rozvoj měst, 2.3 Rozvoj venkova. Realizovanými projekty došlo k vysokému přečerpání alokace vymezené pro toto prioritní téma (o 86,5 %). Situace byla způsobena tím, ţe v průběhu implementace ROP SM bylo podpořeno více projektů zaměřených na sociální infrastrukturu, neţ bylo při tvorbě ROP předpokládáno. Došlo k přesunu (navýšení) finančních prostředků na sociální infrastrukturu. Přesun finančních prostředků byl provedený v rámci prioritní osy 2 na základě zájmu ţadatelů o dotaci. 45

46 85 - Příprava, provádění, monitorování a kontrola realizovanými projekty došlo k přečerpání alokace o 10,6%. Prioritní téma bylo vázané k oblasti podpory 4.1 Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu. Oproti roku 2014 došlo k ukončení a finančnímu vyúčtování dvou projektů Řídícího orgánu ROP SM (projekt č Zajištění řídících, implementačních a kontrolních úkolů ŘO ROP SM v r a projektu č Zajištění řídících, implementačních a kontrolních úkolů ŘO ROP SM v r. 2015) Hodnocení a studie; informace a komunikace - při zpracování Závěrečné zprávy o provádění ROP SM byl zjištěný pokles čerpání z alokace na 65,6%, kdyţ za rok 2014 bylo vykázané čerpání prioritního tématu 86 ve výši mírně převyšující ¾ (78,6%) z alokace. Prioritní téma bylo vázané k oblasti podpory 4.2 Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu. Pokles čerpání alokace prioritního tématu 86 byl ovlivněný nedočerpáním finančních prostředků ze schválených projektů, přičemţ cíle projektů byly naplněny. Dále bylo sníţení čerpání alokace způsobeno tím, ţe došlo ke zrušení způsobilosti výdajů souvisejících s přípravou programového období Toto zrušení způsobilosti výdajů u projektů zaměřených na absorpční kapacitu krajů se týkalo projektů č Podpora rozvoje Olomouckého kraje a projektu č Zvyšování absorpční kapacity Zlínského kraje III. etapa Informace o pomoci podle cílových skupin OP Příjemci ROP SM V rámci ROP SM byli příjemci podpory definováni pro kaţdou prioritní osu. Příjemce podpory ROP SM definuje následující tabulka, přičemţ upřesnění způsobilosti jednotlivých kategorií příjemců podpory v rámci prioritních os, respektive oblastí podpory, obsahoval Prováděcí dokument ROP SM. Nejčastějšími příjemci dotace byli v rámci ROP SM: - obce (57%), - podnikatelské subjekty (13%), - organizace zřizované a zakládané kraji (11%), - kraje (8%), - neziskové organizace (4%), - organizace zřizované a zakládané obcemi (3%), - další druhy a typy organizací z veřejného nebo soukromého sektoru např. dobrovolné svazky obcí, zájmová sdruţení právnických osob, státní organizace. Obce a kraje, jako ţadatelé, mohly podávat ţádosti o poskytnutí dotace ve třech ze čtyř prioritních os ROP SM v prioritní ose 1 Doprava, 2 Integrovaný rozvoj regionu a 3 Cestovní ruch. Obce realizovaly největší podíl projektů v prioritní ose 2 - oblasti podpory 2.2 Rozvoj měst a 2.3 Rozvoj venkova. Kraje realizovaly největší podíl ze svých projektů v prioritní ose 1 Doprava, a to v rámci oblasti podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura. 46

47 Tabulka č.: 20 Příjemci ROP SM Příjemci Regionální rada regionu soudrţnosti Střední Morava Prioritní osa Kraj X X X X Obec 1) X X X Dobrovolné svazky obcí X X X Organizace zřizované a zakládané kraji X X X X Organizace zřizované a zakládané obcemi X X X Státní organizace (Správa ţelezniční dopravní cesty), Obchodní společnost - veřejnoprávní (České dráhy, a.s.) Nestátní neziskové organizace (občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti, náboţenské společnosti, církevní právnické osoby, nadace a nadační fondy) Školské právnické osoby zřizované podle 124, odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (školský zákon) X X X X Soukromá firma (podnikatelské subjekty) X X X X X Zájmová sdruţení právnických osob, veřejné zájmové sdruţení právnických osob, neveřejné zájmové sdruţení právnických osob X Vlastníci nemovitostí v památkových zónách Zdroj: Prováděcí dokument ROP Střední Morava 1) Jedná se o obce s více neţ 500 obyvateli. Obce s méně neţ 500 obyvateli mohly ţádat z Programu rozvoje venkova X Na webových stránkách je stále k dispozici aktuální seznam příjemců kde jsou uvedeni jednotliví příjemci, název projektu, který realizují a finanční rámec projektu. 47

48 Tabulka č.: 21 Příjemci podle typu a počtu realizovaných projektů z ROP SM v jednotlivých prioritních osách ROP SM Typ příjemce PO 1 PO 2 PO 3 PO 4 Regionální rada regionu soudrţnosti Střední Morava 19 Kraj Obec 1) Dobrovolné svazky obcí Organizace zřizované a zakládané kraji Organizace zřizované a zakládané obcemi Státní organizace (Správa ţelezniční dopravní cesty), Obchodní společnost - veřejnoprávní (České dráhy, a.s.) Nestátní neziskové organizace, neveřejná nestátní nezisková organizace (občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti, náboţenské společnosti, církevní právnické osoby, nadace a nadační fondy apod.) Počty realizovaných projektů podle typu příjemce v jednotlivých prioritních osách ROP SM Školské právnické osoby zřizované podle 124, odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (školský zákon) 1 Soukromá firma (podnikatelské subjekty) Zájmová sdruţení právnických osob, veřejné zájmové sdruţení právnických osob Vlastníci nemovitostí v památkových zónách 0 CELKEM Zdroj: MONIT7+, stav k ) Jedná se o obc e s více neţ 500 obyvateli. Obce s méně neţ 500 obyvateli mohly ţádat z Programu rozvoje venkova 6 Graf č.: 4 Ţadatelé-příjemci dotace ROP SM podle typu (podané/schválené projekty) v % Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava Kraj Organizace zřizované a zakládané kraji Státní organizace (SŽDC, ČD) úspěšnost v podání projektů do ROP SM Organizace zřizované a zakládané obcemi Obec Sdružení právnických osob (zájmové veřejné neveřejné) Dobrovolné svazky obcí Soukromá firma (podnikatelské subjekty) Neziskové organizace (nestátní neveřjné neziskové) Školské právnické osoby, vysoké školy Zdroj: MONIT7+, stav k

49 Pomoc podle cílových skupin Dle původní schválené Strategie regionálního rozvoje ČR na období v souladu s Usnesením vlády č. 560 ze dne , byly vymezeny regiony na území ČR se soustředěnou pomocí státu, kterým byla věnována zvláštní pozornost. V počátku implementace ROP SM, tj. pro roky 2007, 2008 a 2009, byla podle výše uvedené strategie vymezená území se zvýhodněním v prioritách operačního programu takto: Hospodářsky slabé regiony okres Jeseník, Přerov, Šumperk Regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností ORP Kroměříţ, Roţnov pod Radhoštěm, Šternberk, Uničov, Valašské Klobouky Podpora, resp. čerpání dotací z ROP SM v definovaných územích (tj. 3 okresy a 5 ORP) byla vyhodnocena a uvedena ve Výročních zprávách o realizaci ROP SM za rok 2007, 2008, Následně dle schválené Strategie regionálního rozvoje ČR na období v souladu s Usnesením vlády č. 141 ze dne byly vymezeny regiony na území ČR se soustředěnou pomocí státu, kterým byla věnována zvláštní pozornost se zvýhodněním v prioritách operačního programu v regionu NUTS II Střední Morava takto: Hospodářsky slabé regiony okres Jeseník, Přerov, Šumperk Regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností okres Kroměříţ, Vsetín Regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností ORP Šternberk, Uničov, Valašské Klobouky To znamená, ţe podle Strategie regionálního rozvoje ČR na období v souladu s Usnesením vlády č. 141 ze dne došlo oproti strategii schválené v roce 2006 (viz výše) k rozšíření území se soustředěnou pomocí státu v regionu soudrţnosti NUTS II Střední Morava. Původně ORP Kroměříţ zahrnovala území 46 obcí, poté došlo k rozšíření území na okres Kroměříţ, který zahrnuje 79 obcí. Dále původně ORP Roţnov pod Radhoštěm zahrnoval 9 obcí, poté bylo rozšířeno na okres Vsetín - 61 obcí, tzn., ţe okres Vsetín zahrnuje území ORP Roţnov pod Radhoštěm. Podpora, resp. čerpání dotací z ROP SM v definovaných územích (tj. 5 okresů a 3 ORP) byla vyhodnocena a uvedena ve Výročních zprávách o realizaci ROP SM za rok 2010, 2011, 2012, 2013, Řídící orgán ROP SM hospodářsky slabé regiony, regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností a obce s rozšířenou působností s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností nacházející se regionu soudrţnosti NUTS II Střední Morava (tj. 5 okresů a 3 obce s rozšířenou působností) v rámci kritérií pro výběr předkládaných projektových ţádostí, nijak nezvýhodňoval. V cílení podpory z ROP SM nebylo zásadních rozdílů z hlediska územních moţností a nebyl důvod tato území podporovat specifickými výzvami. Od roku 2009 byl uplatněný tzv. více-etapový model hodnocení projektů, který se zaměřil na konkrétní potřeby území. Uplatnění tohoto modelu znamenalo tzv. zúţení výzev na konkrétní aktivity nebo na konkrétní území. Z celkového počtu ţádostí (2487) bylo 53% podáno s místem realizace na postiţených územích, tj. do regionů se soustředěnou pomocí státu. Úspěšnost projektů v postiţených územích (podané/schválené) dosáhla 48%, tzn., ţe z podaných projektů bylo 633 schváleno a realizováno. Celkový objem proplacených prostředků příjemcům na realizované projekty právě v těchto definovaných územích byl ve výši 298 mil. EUR, coţ představuje 44% z celkové alokace ROP SM (672 mil. EUR). a) kategorie hospodářsky slabých regionů - území okresů Jeseník, Přerov a Šumperk 49

50 Tabulka č.: 22 Realizované investice z ROP SM v hospodářsky slabých regionech Podané projektové ţádosti Proplacené prostředky příjemcům Okres počet EUR počet realizovaných projektů EUR Jeseník Přerov Šumperk CELKEM Zdroj: MONIT7+, stav k , kurz 27,021 CZK/EUR, částky se skládají z příspěvku Společenství Údaje jsou kumulativní za rok Byla pouţita data podle místa realizace projektu. Z celkového počtu přijatých projektových ţádostí do ROP SM bylo 683 projektových ţádostí podáno z hospodářsky slabých regionů, coţ je více neţ ¼ (27%) z celkového počtu. Úspěšnost projektů (podané/schválené) v hospodářsky slabých regionech dosáhla téměř ½ (46%), tzn., ţe z 683 podaných projektů bylo 313 schváleno a realizováno. Finanční objem proplacených prostředků příjemcům na realizované projekty v těchto hospodářsky slabých regionech (130 mil. EUR) dosáhl téměř 1/5 (19%) objemu z alokace ROP SM (672 mil. EUR). Dále realizované projekty ROP SM přispěly k vytvoření 194 nových pracovních míst (monitorovací indikátor Počet nově vytvořených pracovních míst celkem). regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností území okresů Kroměříţ a Vsetín Tabulka č.: 23 Realizované investice z ROP SM v regionech s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností Podané projektové ţádosti Proplacené prostředky příjemcům Okres počet EUR počet realizovaných projektů EUR Kroměříţ Vsetín CELKEM Zdroj: MONIT7+, stav k , kurz 27,021 CZK/EUR, částky se skládají z příspěvku Společenství Údaje jsou kumulativní za rok Byla pouţita data podle místa realizace projektu. Z celkového počtu přijatých projektových ţádostí podaných do ROP SM v hodnoceném období bylo 497 podáno z regionů s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností, tj. 1/5 (20%) z celkového počtu. Úspěšnost projektů (podané/schválené) v regionech s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností dosáhla skoro ½ (48%) Finanční objem proplacených prostředků příjemcům na realizované projekty v těchto regionech s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností (128 mil. EUR) dosáhl 19% objemu z alokace ROP SM (672 mil. EUR). Realizací projektů z ROP SM bylo vytvořeno v regionech s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností celkem 297 nových pracovních míst (monitorovací indikátor Počet nově vytvořených pracovních míst celkem). 50

51 b) regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností území obcí s rozšířenou působností Šternberk, Uničov, Valašské Klobouky Tabulka č.: 24 Realizované investice z ROP SM v území obcí s rozšířenou působností (ORP) ORP s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností Podané projektové ţádosti počet EUR Proplacené prostředky příjemcům počet realizovaných projektů EUR Šternberk Uničov Valašské Klobouky CELKEM Zdroj: MONIT7+, stav k , kurz 27,021 CZK/EUR, částky se skládají z příspěvku Společenství Údaje jsou kumulativní za rok Byla pouţita data podle místa realizace projektu. Z celkového počtu přijatých projektových ţádostí do ROP SM bylo 143 projektových ţádostí podáno z výše uvedených ORP, tj. 6% z celkového počtu. Úspěšnost projektů (podané/schválené) převýšila ½ (55%). Finanční objem proplacených prostředků příjemcům na realizované projekty v těchto postiţených ORP (40 mil. EUR) dosáhl 6% objemu z alokace ROP SM (672 mil. EUR). Realizované investice z ROP SM v obcích s rozšířenou působností s nadprůměrnou nezaměstnaností přispěly k vytvoření 31 nových pracovních míst (monitorovací indikátor Počet nově vytvořených pracovních míst celkem). Tabulka č.: 25 Realizované investice z ROP SM v regionech se soustředěnou pomocí státu Regiony se soustředěnou pomocí státu Podané projektové ţádosti počet EUR Proplacené prostředky příjemcům počet schválených projektů EUR Hospodářsky slabé regiony (3 okresy) Regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností (2 okresy) Obce s rozšířenou působností s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností (celkem 3 ORP) CELKEM Zdroj: MONIT7+, stav k , kurz 27,021 CZK/EUR, částky se skládají z příspěvku Společenství Údaje jsou kumulativní za rok Byla pouţita data podle místa realizace projektu. Podpořenými projekty bylo vytvořeno celkem 522 nových pracovních míst, coţ představuje 44% z celkového počtu nově vytvořených pracovních míst ROP SM (monitorovací indikátor Počet nově vytvořených pracovních míst celkem). 51

52 2.1.5 Vrácená nebo znovu pouţitá pomoc V průběhu realizace ROP SM nedošlo v rámci podpořených projektů k porušení článku 57 Stálost operací Obecného nařízení, rovněţ nebyly zjištěny systémové nesrovnalosti na úrovni podpořených projektů nebo ROP SM v souladu s čl. 98 odst. 2 Finanční opravy prováděné členskými státy Obecného nařízení. ŘO k datu zpracování Závěrečné zprávy přistoupil k uplatnění finančních oprav u 15 projektů za neplnění podmínek v době udrţitelnosti (zejména za nenaplnění monitorovacích indikátorů či jiných podmínek udrţitelnosti, nejedná se však o porušení stálosti operace dle článku 57 Stálost operací Obecného nařízení), vyčíslený EU podíl činil EUR při přepočtu kurzu 27,021 CZK/EUR (tj ,44 Kč). V rámci ROP SM je k datu zpracování Závěrečné zprávy evidováno 338 potvrzených nesrovnalostí, celková výše finančních oprav v rámci nesrovnalostí odpovídající podílu ERDF byla vyčíslena ve výši ,66 EUR, tj ,77 Kč (včetně zaúčtované plošné finanční opravy ve výši ,13 EUR, ,17 Kč). V souvislosti se zvýšenou mírou chybovosti, deklarovanou ve VKZ za rok 2012 a 2013 byla Evropskou komisí vyčíslena plošná finanční oprava odpovídající podílu ERDF celkem ve výši ,13 EUR. Tyto finanční opravy ROP SM byly PCO odečteny od výkazu výdajů. Příjemci na základě potvrzených nesrovnalostí a vratek bez nesrovnalostí v rámci celého období vrátili zpět na účet RR SM finanční prostředky (podíl ERDF a SR) ve výši ,75 EUR při přepočtu kurzem 27,021 CZK/EUR (tj ,78 Kč). Finanční prostředky vrácené příjemci na účet RR SM byly následně odvedeny na účet PCO (podíl ERDF) a na účet MMR (podíl SR). Odvedené finanční prostředky byly prostřednictvím Rozhodnutí o poskytnutí dotace vydaným MMR na příslušný rok vráceny zpět do rozpočtu RR V rámci Rozhodnutí o poskytnutí dotace na rok 2016 byly navíc mimořádně poskytnuty prostředky ve výši odhadů vymoţených odvodů do Řídící orgán ROP SM je tedy mohl prostřednictvím aktualizace finančního plánu ROP SM a realizací opatření k eliminaci rizik z přezávazkování/nedočerpání finanční alokace ROP SM opětovně zapojit do disponibilní finanční alokace ROP SM k financování závazků ROP SM, a to v souladu s čl. 98 odst. 3 Finanční opravy prováděné členskými státy Obecného nařízení. Od výkazu výdajů byly odečteny do finanční opravy v celkové výši ,90 EUR (tj ,64 Kč). Zdrojem těchto dat je sestava z MSC 188B Kvalitativní analýza Reálný pokrok ROP SM Vyhodnocení naplňování vize ROP SM 2 Vize regionu Střední Morava je v programovém dokumentu ROP SM vymezena následovně: Střední Morava musí srovnat ekonomické tempo s ostatním územím ČR. Budoucnost regionu je ve zvýšení celkové dynamiky, ale zvláště posílení konkurenceschopnosti regionu. Tu v regionu představuje restrukturalizace nemalé části ekonomiky do odvětví s globální perspektivou. Přinese vyšší příjmy obyvatel a příleţitost uplatnit vyšší kvalifikaci. Součástí budou změny v nezbytné infrastruktuře a prostředí pro ţivot. Postupně bude vyrovnán handicap pohraničních území stejně jako dopravní prostupnosti a obsluhy značné části území. Přitom neztratí kvality přírodního prostředí a kouzlo tradic. Šetrný přístup a citlivé spojení s kulturními, rehabilitačními a relaxačními kapacitami vytvoří silný segment turismu. Ten stabilizuje ekonomiku zejména venkovského prostoru. 2 Region soudrţnosti NUTS 2 Střední Morava: přínosy fondů EU vyuţité na jeho území (se zvláštním důrazem na ROP Střední Morava), Petr Zahradník 52

53 Města a obce budou nadále harmonizovat ţivotní podmínky, aby region udrţel přitaţlivost pro obyvatele. Region zvládne stárnutí populace a jiné sociální dopady nejen rozvojem nových sluţeb, úrovní dopravní obsluhy, zdravotní infrastrukturou, ale i novými aktivitami, jeţ obyvatelům nabídne. Region se bude vyrovnávat s okolními úrovněmi příjmů a investic, posílí kapacity aplikovaného výzkumu a inovací v oborech s tradicí a vzdělávacím zázemím. Důsledkem toho dojde k posílení sektoru sluţeb s posunem k trhu, a tím kvalitě a udrţitelnosti. Vize se opírá nejen o udrţení vysoké míry dynamiky, ale téţ o posílení regionální konkurenceschopnosti, která byla podpořena významnými intervencemi v oblasti cestovního ruchu, rozvoje měst a obcí a regionální dopravní sítě (ROP SM) a kterou doplnila velmi intenzivní série intervencí z jiných OP, kupříkladu téţ v oblasti dopravy (OP Doprava), umoţňující nejen napojení významných částí regionu na tuzemskou dálniční síť, ale téţ významné investice v oblasti ţelezniční dopravy v podobě například rozvoje koridorů a rekonstrukcí významných nádraţí. Realizace programu ukázala, ţe vize regionu Střední Morava byla nastavena na delší časové období a současně i na významnější objem rozvojové podpory, neţ kterým region s ohledem na svoji ekonomickou sílu a současně téţ rozvojovou potřebu disponoval pro její celistvé naplnění. Na druhé straně lze konstatovat, ţe řada součástí této vize minimálně naplnila předpoklad pozitivně učiněného východiska a kroku správným směrem. Region Střední Morava byl výrazně nadprůměrně rostoucím v rámci České republiky v těsně předkrizovém období, naopak krize pro něj znamenala méně komplikující zátěţ, takţe si udrţel pozitivně konvergenční vývoj; pouze v období krátkodobého návratu recese v letech 2012 a 2013 se region vydal přechodně divergenčním směrem nejen vůči EU (ostatně jako celá Česká republika), ale rovněţ i v rámci České republiky. Tabulka č.: 26 Vývoj růstu HDP regionu NUTS 2 Střední Morava v období (%) Rok/ Území ZL 5,2 7,6-3,3 2,0 3,1-2,5-0,1 6,5 3,7 OL 4,4 2,8-4,0 4,1 3,0-0,6-1,7 3,5 5,8 SM 4,8 5,2-3,6 3,0 3,1-1,5-0,9 5,0 4,7 ČR 5,5 2,7-4,8 2,3 2,0-0,8-0,5 2,7 4,5 Zdroj: ČSÚ, REG_HDP_SC_I Hrubý domácí produkt, objemové indexy, předchozí rok = 100 Z tohoto pohledu lze říci, ţe Střední Morava po většinu ze sledovaného období nejen srovnávala, ale téţ překročila tempo hospodářského rozvoje vůči ostatním územím České republiky. Z analýzy průběhu finančního pokroku (viz Tabulka č.: 27) a věcného plnění (viz věcný pokrok a plnění monitorovacích indikátorů za jednotlivé prioritní osy i program jako celek, např. kapitola 2.1.1) vyplývá, ţe provádění programu v letech bylo 53

54 téměř rovnoměrné. Umoţnilo jednak zajistit implementaci projektů v návaznosti na odborné kapacity tak současně reagovat na výsledky evaluací věnovaných věcnému plnění. Provádění ROP SM ukázalo, ţe formulace vize regionu SM, jak byla nastavena na delší časové období, umoţnila naplnit původní záměr, tj. zajistit, aby se ROP SM stal pro území NUTS II SM významným zdrojem rozvojové podpory, na základě které bylo moţné financovat projekty, kterými byly naplňovány jak krajské regionální strategie, tak strategie měst. Zvolený postup integrovaného přístupu v oblasti cestovního ruchu (integrované plány rozvoje území) navíc umoţnil soustředit alokace do území s potenciálem v cestovním ruchu a přispěl tak k naplnění cíle zvýšení konkurenceschopnosti. Ve všech intervencích byl uplatněn územní přístup. To umoţnilo alokovat v rámci výzev prostředky na rozvoj městských center i rozvoj venkova. Tabulka č.: 27 Informace o finančním pokroku ROP Střední Morava (celkové způsobilé výdaje v mil. EUR) Prioritní osa / rok Doprava 25,69 95,04 132,09 152,73 180,76 246,53 297,84 324,91 324, Integrovaný rozvoj a obnova regionu 16,92 109,37 140,13 178,66 211,10 238,96 306,23 348,30 347, Cestovní ruch 13,64 58,27 96,70 125,03 141,02 160,02 181,38 195,84 193, Technická pomoc 0,16 6,07 8,75 9,10 13,41 13,76 17,74 20,10 20,10 Celkový součet 56,42 268,74 377,66 465,53 546,29 659,26 803,20 889,16 886,12 Zdroj: IS VIOLA, stav k Pozn: Tabulka uvádí certifikované CZV, první certifikace výdajů proběhla v roce 2009 Vyhodnocení naplňování strategie ROP SM Strategie ROP SM byla cílena na naplňování šesti oblastí, v nichţ u kaţdé došlo k určitému pozitivnímu vývoji, nicméně s viditelně rozdílnou intenzitou. K výraznému posunu došlo v případě rozvoje regionální dopravní infrastruktury silnic II. a III. třídy, veřejné dopravy a bezmotorové dopravy. Zkvalitněný vzdělávací proces se projevil v podobě soustavného zlepšování vzdělanostní struktury obyvatelstva na trhu práce vedle řady nových pracovních míst, opírajících se o naplňování inovačního potenciálu, zůstává a konzervuje se stále řada strukturálních poruch. Za splněný, avšak současně nikdy neukončený, lze povaţovat pokrok dosaţený v kvalitě sociální péče. Podnikatelský potenciál v oblasti sluţeb zatím naopak vyuţit nebyl a v případě moderního zpracovatelského průmyslu pak pouze částečně; velkou ofenzívou naopak prošel vývoj podpory cestovního ruchu a aktivit spojených s volným časem. V této oblasti došlo k významným investicím, které zásadním způsobem zvýšily kvalitu sluţeb a rozšířily rejstřík nabízených aktivit. V následujícím období by, díky aktivnímu marketingu, mělo dojít k odpovídající vyuţitelnosti těchto kapacit ke zvýšenému podílu turismu na celkových ekonomických aktivitách. Ekonomická vyspělost vykázala výrazně konvergenční charakteristiky aţ do doby překonávání ekonomické krize; naopak poslední sledované období odhalilo 54

55 zřejmě přechodný divergenční trend. Výrazné proměny v ekonomické struktuře regionu nebyly patrné. V průběhu provádění nebyly identifikovány takové změny ve výchozích podmínkách vnějších faktorů socioekonomického prostředí, či nové neočekávané potřeby, které by měly natolik významné dopady na stanovenou strategii ROP SM, resp. vyţadovaly zásahy do nastavené strategie. Strategie ROP SM vycházela z analýzy silných stránek, slabých stránek, příleţitostí, na základě které vyplynula potřeba komplexního řešení jednotlivých dílčích problémů v rámci systémového a vzájemně propojeného přístupu a tak byl ROP SM realizován. Dopady ekonomické krize byly patrné. Byly průběţně předmětem evaluací, ze kterých vyplynulo, ţe není důvod pro změnu. Dopady krize se tak promítly zejména do provádění, nikoliv plnění cílů ROP SM, viz kapitola 2.3 Závaţné problémy, které se objevily při realizaci, a přijatá opatření k jejich odstranění. Systémový přístup provádění ROP SM byl vnímán s vědomím, ţe jde o střednědobou investiční strategii, která má vést k posílení regionální konkurenceschopnosti, změně v nezbytné infrastruktuře a prostředí pro ţivot tak, aby region udrţel přitaţlivost pro obyvatele. Odpovídajícím nástrojem pro provádění bylo plánování výzev. Detailní hodnocení prioritních os a jejich přínos je obsahem kapitol Závěrečné zprávy. Vyhodnocení SWOT analýzy ROP SM I s odstupem téměř 10 let, kdy byly zahájeny první práce na zpracování programového dokumentu ROP SM lze konstatovat, ţe SWOT velmi výrazným a autentickým způsobem pokryla silné i slabé stránky regionu a jeho příleţitosti a hrozby. Ve většině případů témata ve SWOT zmíněná zůstávají stále aktuální. Vzhledem k celkovému kvalitativnímu posunu, daném hospodářským vývojem, ale i technologickými změnami a z nich vyplývajícím pokrokem lze říci, ţe pozitivní stránky SWOT analýzy převládají nad těmi slabšími a varujícími. Za zřejmě největší regionální hrozbu lze tak i po letech spatřovat z ekonomického pohledu v absenci akcelerátora nových podnikatelských aktivit, soustředěného například ve významné průmyslové zóně, jeţ by představovala nejen regionální podnikatelské, ale téţ inovační, vývojové a profesně vzdělávací epicentrum. Takovéto centrum by současně vytvářelo tlak na zvýšení úrovně odměňování a příliv nových kvalifikovaných pracovníků z tuzemska i zahraničí, coţ by mohlo představovat výrazně podpůrný a nikoliv časově pomíjivý element pro rozvoj sluţeb potřebných k zajištění jejich ţivotní úrovně, včetně například vyššího vyuţití kapacit v cestovním ruchu a volnočasových aktivitách, podpořených významně z ROP SM v období Příspěvek ROP SM k plnění cílů NSRR Globálním cílem NSRR je přeměna socioekonomického prostředí ČR v souladu s principy udrţitelného rozvoje tak, aby ČR byla přitaţlivým místem pro realizaci investic, práci a ţivot obyvatel. Prostřednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udrţitelného růstu s cílem dosáhnout hospodářské úrovně EU-25. ČR bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyváţený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality ţivota obyvatelstva. ROP SM přispěl jak k plnění stanovených strategických cílů NSRR tak i vybraných indikátorů. Z pohledu strategických cílů a priorit NSRR se jednalo především o oblast cestovního ruchu, dopravní infrastruktury a regionálního rozvoje. Oblast cestovního ruchu byla podporována prostřednictvím IOP, ROP a OP PK. Cílem bylo posílit roli cestovního ruchu jako důleţité rozvojové aktivity napomáhající rozvoji podnikání, přispívající ke zvyšování zaměstnanosti a tvorbě nových pracovních míst. Realizací projektů v PO3 Cestovní ruch došlo k vytvoření nových pracovních míst a ke zvýšení potenciálu pro ekonomický růst v důsledku projektů směrovaných na rekonstrukci a revitalizaci kulturních památek a do struktury ubytovacích kapacit. V silniční infrastruktuře došlo ke změně zejména v kvalitě dopravní infrastruktury silnic II. a III. tříd. I kdyţ došlo ke zlepšení situace v této oblasti, stále se však jedná o relativně malou část celkových potřeb. ROP SM tak je nutné vnímat jako doplňkový nástroj k politikám na národní úrovni v této oblasti. Zvláštní součástí dopravní infrastruktury je bezmotorová doprava, resp. cyklostezky. Ty byly podpořeny financováním projektů zejména v turisticky atraktivních oblastech. Přínos k naplnění příslušného strategického cíle, potaţmo priority NSRR vzhledem k ostatním podporovaným aktivitám v oblasti dopravy byl však omezený. Příspěvek ROP SM na území NUTS II SM je příspěvek, kterým došlo k naplňování priorit a cílů NSRR, které úzce souvisí s jejich průřezovým zaměřením. Projekty přispěly ke sniţování disparit spolu s dalšími projekty realizovanými z TOP, které naplňovaly cíle v oblasti konkurenceschopnosti, vědy a výzkumu, cestovního ruchu, vzdělávání, ţivotního prostředí, dopravy aj., ale i specifické koordinační intervence zaměřené na urbánní problematiku, jako je IPRM. Cílem IPRM byla koordinace aktivit a soustředění zdrojů na 55

56 řešení závaţných problémů na území města Olomouc a Zlín. Přijatý koncept provádění s důrazem na komplexní přístup vycházející ze schválených střednědobých koncepcí krajů spolu se zapojením Krajů do procesu provádění prostřednictvím Plánu evaluací umoţnilo ke změně v nesystémovém přístupu k řešení problematik regionálního rozvoje Informace o fázovaných projektech Pro ROP SM není tato kapitola relevantní, neboť v rámci ROP SM nejsou fázované projekty Informace o nefungujících projektech Pro ROP SM není tato kapitola relevantní, neboť v rámci ROP SM nejsou nefungující projekty Informace o nesrovnalostech V rámci ROP SM bylo k datu zpracování Závěrečné zprávy o provádění ROP SM evidováno 25 otevřených nesrovnalostí,, které mohou mít vliv na výši vyplaceného konečného zůstatku. Přehled otevřených nesrovnalostí je uveden v Příloze č. 3 Souhrnná tabulka nesrovnalostí. Horizontální témata Dodrţování horizontálních témat EU V programovacím období sledovala politika hospodářské, sociální a územní soudrţnosti dva horizontální cíle: rovnost příleţitostí (z hlediska čl. 16 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 s prioritní orientací na rovnost příleţitostí muţů a ţen na trhu práce) a udrţitelný rozvoj (ekologická dimenze z hlediska čl. 17 nařízení Rady 1083/2006). Do programování ROP SM a jeho provádění byli, v souladu s článkem 11 nařízení Rady 1083/2006, zapojeni partneři s přihlédnutím k potřebě prosazovat rovnost muţů a ţen a udrţitelný rozvoj prostřednictvím začlenění poţadavků na ochranu a zlepšování ţivotního prostředí. Na úrovni programu byl princip partnerství uplatňován především v rámci monitorovacího výboru. Sloţení Monitorovacího výboru ROP SM plně respektovalo princip partnerství. Členové výboru byli zástupci všech nejvýznamnějších partnerů v regionu, a tedy i příjemců v rámci ROP SM. Tímto byl zajištěný přenos informací a podnětů mezi řízením a implementací programu a partnery a veřejností na regionální úrovni. Členství zástupců Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva dopravy, které bylo řídícími orgány tematických operačních programů (Integrovaný OP a OP Doprava), významně posilovalo partnerství a synergické efekty mezi ROP SM a těmito operačními programy. Monitorovací výbor ROP SM měl 29 členů. Členy MV byli především zástupci: Regionální rady regionu soudrţnosti Střední Morava státní správy (Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo financí) územní samosprávy (Olomoucký kraj, Zlínský kraj, Svaz měst a obcí) hospodářských a sociálních partnerů (Krajské hospodářské komory a další) univerzit (Univerzita Palackého v Olomouci a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně) nestátních neziskových organizací Zástupci Regionální rady se účastnili zasedání těchto monitorovacích výborů: Monitorovací výbor Rámce podpory společenství Monitorovací výbor OP Ţivotní prostředí Monitorovací výbor Integrovaného operačního programu Monitorovací výbor OP Podnikání a inovace Monitorovací výbor OP Výzkum a vývoj pro inovace Monitorovací výbor OP Vzdělání pro konkurenceschopnost 56

57 Monitorovací výbor OP Technická pomoc Horizontální cíle byly programovány ve třech prioritních osách ROP SM: 1. Prioritní osa 1 Doprava: a) rovné příleţitosti - oblast veřejné dopravy, jako jedné z veřejných sluţeb, zvýhodnění projektů poskytujících bezbariérovost přístupu pro obyvatele s omezením pohybu nebo orientace, b) udrţitelný rozvoj - rozvoj veřejné dopravy a dalších udrţitelných forem dopravy (například cyklistická doprava, podpora projektů sniţujících emise z veřejné dopravy atd.). Pozitivní dopad na ţivotní prostředí měla i realizace vybraných projektů v oblasti dopravní infrastruktury (například obchvaty měst). 2. Prioritní osa 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu: a) rovné příleţitosti podpora infrastruktury ve zdravotnictví, sociálních sluţbách, vzdělávání a dalších oblastech zaloţených na poskytování veřejných sluţeb a vytváření podmínek pro zlepšení kvality ţivota obyvatel, b) udrţitelný rozvoj - oblast revitalizace fyzického prostředí, jako například odstraňování starých ekologických zátěţí typu brownfields a v oblasti zvyšování atraktivity veřejných prostranství měst a obcí. 3. Prioritní osa 3 Cestovní ruch a) rovné příleţitosti podpora rozvoje podnikání obecně a rozvoje podnikání v oblasti cestovního ruchu, kdy přispívá k rovným příleţitostem ve formě vytváření rovných šancí na získání zaměstnání v nově vznikajícím a rozvíjejícím se podnikatelském sektoru, b) udrţitelný rozvoj - podpora projektů, které byly šetrné k ţivotnímu prostředí - podpora projektů stavebních úprav, případného rozšíření a budování infrastruktury potřebné pro rozvoj nových forem cestovního ruchu šetrných k ţivotnímu prostředí (pěší turistika, agroturistika). Čtvrtá prioritní osa Technická pomoc byla ve vztahu k těmto cílům neutrální. Podmínky pro ţadatele/příjemce v rámci všech oblastí intervencí ROP SM byly stejné. Poţadavky definující horizontální cíle byly zahrnuty do kritérií pro výběr projektů, tzn. do bodování projektů. V rámci předloţené projektové ţádosti se posuzoval vliv projektu na rovné příleţitosti i udrţitelný rozvoj. Projekty s negativním vlivem byly automaticky vyřazeny z administrace a nebyly podpořeny. Na základě kritérií pro výběr projektů byly realizovány projekty, které měly minimálně neutrální vliv na ţivotní prostředí. V případě doloţení partnerství byl projekt bodově zvýhodněn do zavedení více etapového modelu administrace projektových ţádostí. V rámci více-etapového modelu (tj. od výzvy č. 15 vyhlášené 2. června 2009) bylo posuzování partnerství přesunuto do Etapy 2 Dopracování projektu. Tento postup byl uplatněný v rámci všech uplatněných modelů hodnocení projektů v průběhu celého období provádění operačního programu. Sledování plnění horizontálních cílů bylo integrální součástí všech úrovní monitorovacího systému, ve kterém se monitorovalo plnění kritérií stanovených ke kaţdé oblasti podpory. Přehled počtu projektů s pozitivním vlivem na rovné příleţitosti a udrţitelný rozvoj je v níţe uvedené tabulce. Tabulka č.: 28 Projekty s pozitivním vlivem na udrţitelný rozvoj a na rovné příleţitosti Prioritní osa Počet podpořených projektů s pozitivním vlivem na udrţitelný rozvoj Počet podpořených projektů s pozitivním vlivem na rovné příleţitosti 1 Doprava Integrovaný rozvoj a obnova regionu

58 3 Cestovní ruch Celkem Zdroj: MONIT7+, stav k V tabulce jsou pouţita data z realizovaných projektů (s podepsanou smlouvou/dodatkem) Z celkového počtu podpořených projektů tvoří projekty s pozitivním vlivem na horizontální témata ½. A. Hodnocení přínosů realizovaných projektů na rovné příleţitosti Hodnocení přínosů k naplnění rovných příleţitostí vycházelo z přínosů jednotlivých realizovaných projektů. Pro vyhodnocení byly na úrovni programu i projektů stanoveny indikátory, u kterých docházelo ke členění podle pohlaví, a to ve dvou prioritních osách ROP SM (2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu a 3 Cestovní ruch). Jednalo se o monitorovací indikátor Počet nově vytvořených pracovních míst pro muţe a Počet nově vytvořených pracovních míst pro ţeny. Výsledky jsou uvedeny v tabulce níţe ( Tabulka č.: 29). Údaje vykazují příjemci podpory v rámci monitorovacích zpráv o zajištění udrţitelnosti projektu. Ve víceetapovém modelu administrace bylo ve fázi hodnocení dopracování projektu posuzováno, zda projekt nemá negativní vliv na rovné příleţitosti. Číslo a název indikátoru Core2 Počet nově vytvořených pracovních míst pro muţe Core3 Počet nově vytvořených pracovních míst pro ţeny Tabulka č.: 29 Rovné příleţitosti - vznik nových pracovních míst podle pohlaví Měrná Výchozí jednotka Zdroj hodnota Počet Počet Gestor OP Gestor OP Zdroj: MSC2007, stav k Cílová hodnota Konec programového období Celkem ,25 31,14 90,69 207,2 279,9 356,91 442,16 442, ,05 47,8 128,04 295,2 442,3 567,19 749,02 749,02 Z dosaţených výsledků plyne, ţe došlo k celkovému nárůstu počtu pracovních míst. Jednalo se zejména o pracovní místa ve sluţbách v rámci měst a obcí ale hlavně v rámci cestovního ruchu, kdy byl vytvořený vyšší počet míst pro ţeny neţ pro muţe (o více neţ 300 pracovních míst). Vytvořená pracovní místa odpovídají pracovním příleţitostem pro uplatnění ţen (pokojské, uklízečky, servírky apod.). Za mimořádně úspěšný výsledek programu lze v tomto kontextu povaţovat vývoj ukazatele podílu ţen na celkovém počtu nově vytvořených pracovních míst (1191), který dosáhl hodnoty 63%. Ţeny měly na trhu práce oproti muţům vţdy ztíţenou situaci, coţ dokazuje po celá léta vyšší nezaměstnanost ţen oproti muţům. ROP SM ale sledoval vliv na rovné příleţitosti, zejména prostřednictvím přímého indikátoru 3122 Počet podpořených projektů s pozitivním vlivem na rovné příleţitosti. Na centrální úrovni zajišťovalo sledování a vyhodnocování vlivu na rovné příleţitosti Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Tabulka č.: 30 Rovné příleţitosti 58

59 Číslo a název indikátoru 3122 Počet podpořených projektů s pozitivním vlivem na rovné příleţitosti Měrná jednotka počet Zdroj ) ) monitorovací systém Zdroj: MONIT7+, stav k ) V roce 2008 byla pouţita data z projektů (závazek příjemců). 2) Od roku 2009 jsou pouţita data z projektů s podepsanou smlouvou. Konec programového období Celkem 2) Z přehledné tabulky výše ( Tabulka č.: 30) vyplývá, jak byly indikátory s relevancí na rovné příleţitosti naplňované po celé sledované období (tj. od roku ). Na konci programového období bylo celkem 633 realizovaných projektů s pozitivním vlivem na rovné příleţitosti, z toho jich více neţ ½ byla v prioritní ose 2 Integrovaný rozvoj a obnova venkova (334). B. Hodnocení přínosů realizovaných projektů udrţitelný rozvoj ROP SM sledoval vliv na udrţitelný rozvoj zejména prostřednictvím indikátoru 3121 Počet podpořených projektů s pozitivním vlivem na udrţitelný rozvoj. Číslo a název indikátoru 3121 Počet podpořených projektů s pozitivním vlivem na udrţitelný rozvoj Měrná jednotka počet Tabulka č.: 31 Udrţitelný rozvoj Zdroj ) ) monitorovací systém Zdroj: MONIT7+, stav k ) V roce 2008 byla pouţita data z projektů (závazek příjemců). 2) Od roku 2009 jsou pouţita data z projektů s podepsanou smlouvou. Konec programového období Celkem 2) Celkem bylo v ROP SM realizováno 571 projektů s pozitivním vlivem na udrţitelný rozvoj, z toho více neţ ½ (55%) bylo v prioritní ose 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu (316). Napříč všemi prioritními osami byla zohledněna problematika udrţitelné energie, a to zejména ve vztahu ke sníţení energetické náročnosti, zvýšení energetické účinnosti, nalezení vhodných energetických zdrojů nezatěţujících ţivotní prostředí apod. Ve víceetapovém modelu administrace byl vliv na udrţitelný rozvoj posuzován ve fázi hodnocení dopracování projektu. Implementace ROP SM v návaznosti na téma ţivotní prostředí vycházela: - ze zapracování environmentálních indikátorů do sledování implementace ROP SM (evaluace zaměřená na hodnocení indikátorů), systém hodnocení a výběru projektů s vyuţitím environmentálních kritérií, - z informovanosti všech zainteresovaných skupin do implementace ROP SM (zejména ţadatelů prostřednictvím pořádaných seminářů) o environmentální problematice a moţných vazbách projektů na ţivotní prostředí. 59

60 Reálné dopady ROP SM v rámci horizontálních témat byly sledovány v tématu udrţitelného rozvoje respektive ţivotního prostředí pomocí tzv. environmentálních kritérií. Seznam těchto kritérií byl součástí Programového dokumentu ROP SM. Jde o vytvořený soubor environmentálních indikátorů, na základě výsledků SEA hodnocení, s jejichţ pomocí se sledoval vliv na udrţitelný rozvoj u jednotlivých projektů i celého programu. Číslo kritéria Tabulka č.: 32 Naplňování environmentálních indikátorů pro NSRR ROP SM Název indikátoru Hodnota naplňování indikátoru Počet projektů 1* Sníţení emisí skleníkových plynů (tun/rok) - - 2* Měrné emise za všechny kategorie zdrojů a) tuhé částice b) SO2 c) NOx d)nh3 e) VOC (tun/rok) Emise prioritních nebezpečných látek (tun/rok) Míra fragmentace krajiny (km2) 3,5 5 5 Počet projektů na obnovu přirozeného vodního reţimu krajiny a prvky ekologické stability Délka přirozených koryt vodních toků (km) Rozloha ohnisek biodiverzity (ha) Počet odstraněných starých ekologických zátěţí - 1 9* Výroba energie z obnovitelných zdrojů energie (GJ/rok) Úspory energie (GJ/rok) 2 860, Mnoţství vyuţitých recyklátů (tun) , Sníţení produkce nebezpečných odpadů (tun/rok) Rozloha zelených ploch v intravilánech sídel (ha) 121, Rozloha znovu vyuţitých brownfields (ha) 18, Rozvoj veřejné dopravy (mil. Kč) 1 673, Rozvoj ţelezniční nákladní dopravy (tkm) Hluková zátěţ obyvatel (počet) * Výrobky šetrné k ţivotnímu prostředí (počet) Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (počet) Vybudování nízkoenergetické plochy (m2) Počet m 2 zrekonstruované kapacity 3 950,0 4 Počet projektů mající pozitivní vliv 873 Počet předloţených projektových ţádostí celkem Podíl pozitivních vůči celku v % 35,1% Zdroj: MONIT7+ stav k Údaje jsou kumulativní za všechny prioritní osy ROP SM *V roce 2010 došlo ke změně pouţívání environmentálních kritérií v monitorovacím systému, a to v souvislosti s aktualizací Metodického pokynu Systém sledování vlivu strukturální intervence na ţivotní prostředí v programovém období Jednalo se o nahrazení jednotlivých environmentálních kritérií jinými environmentálními kritérii, která byla vzhledem k zaměření ROP SM vhodnější, a jejich vykazování příjemce neefektivně finančně nezatěţovalo. ŘO ROP SM označená kritéria nadále jiţ nevyuţíval. Hodnocení přínosů vycházelo z naplnění horizontálních cílů ROP SM. Realizací ROP SM v oblasti ţivotního prostředí prostřednictvím financování investičních projektů došlo k přínosu, vyjádřeném naplněním monitorovacího indikátoru (Core20) Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR. Realizovanými projekty došlo k datu generování dat do závěrečné zprávy ( ) k překročení indikátoru o 94% z cílové hodnoty ( EUR). Skutečné plnění indikátoru k

61 z realizovaných projektů dosáhlo EUR úspory času v silniční dopravě. Z celkových smluvních závazků, které zatím nebyly všechny naplněny, neboť tento indikátor je naplňovaný, aţ za období jednoho kalendářního roku následujícího po roce dokončení projektu, vyplývá celkový závazek ze smluv o poskytnutí dotace ve výši EUR. Realizované projekty z výzev číslo (31/2012, 34/2012, 41/2013, 42/2013, 48/2013, 53/2014, 56/2014 a 58/2015) teprve budou naplňovat indikátor (Core20) Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR. K naplnění smluvních závazků tak ještě zbývá EUR, tj. 36% hodnoty indikátoru ze smluv o poskytnutí dotace. Pokud dojde naplnění celkového smluvního závazku ( EUR), bude cílová hodnota indikátoru překročená o 204% nad jeho cílovou hodnotou ( EUR). Jednalo se o investice v oblasti podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura. Nově bylo vybudováno nebo rekonstruováno celkem 301 km silnic II. a III. třídy. To znamená, ţe indikátor Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy, jehoţ cílová hodnota byla 153 km, byla převýšená o 97% (tj. o 148 km). Byly rekonstruovány, nebo nově vybudovány mosty, kruhové objezdy, byly odstraněny bodové závady atd. Přínosy těchto investic se promítly do multiplikačních efektů (úspory pohonných hmot, sníţení hlukové zátěţe, emisí, dostupností území, bezpečností provozu). Významný je i přínos projektů realizovaných v prioritní ose 1 Doprava v oblasti podpory 1.3 Bezmotorová doprava. Jedná se o investice do nových nebo rekonstruovaných cyklostezek a cyklotras o celkové délce 176 km, které se promítají mimo jiné i do změny ţivotního prostředí. Cílová hodnota monitorovacího indikátoru Délka nově vybudovaných nebo rekonstruovaných cyklostezek a cyklotras (143 km) byla překročena o 23% (tj. o 33 km). Překáţky v naplňování horizontálních cílů se projevily při realizace prioritní osy 2 v oblasti odstraňování starých ekologických zátěţí typu brownfields. Monitorovací indikátor Plocha revitalizovaných nevyuţívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem byl naplňovaný v prioritní ose 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu ve všech jeho čtyřech oblastech podpory (2.1 Rozvoj regionálních center, 2.2 Rozvoj měst, 2.3 Rozvoj venkova a 2.4 Podpora podnikání). Realizací projektů ROP SM bylo dosaţeno 15,65 ha brownfields, tj. úrovně 78% cílové hodnoty indikátoru. K naplnění cílové hodnoty (20 ha) tak chybí 4,35 ha. K největšímu plnění ukazatele brownfields došlo v oblasti podpory 2.4, kde bylo realizováno 61% z dosaţené plochy (15,65 ha). Řídicí orgán ROP SM, na základě průběţného hodnocení realizace v rámci evaluací, přijal opatření ke zvýšení absorpční kapacity v této oblasti nově aplikovanou strategií do ROP SM tzv. Koncepty. Ani přes toto opatření se však nepodařilo indikátor naplnit. Na neplnění indikátoru se promítly dopady ekonomické krize. Zásadním problémem tak byl nedostatek ţádostí o udělení podpory, který nebyl ve fázi programování předvídán. Přes nesplnění tohoto indikátoru je nutné zmínit multiplikační efekty (ozdravení území, rozšíření nabídky pro podnikatele, zlepšení ţivotního prostředí ve všech jeho sloţkách a dosaţení efektivního vyuţití dříve zanedbaného území při respektování kulturně-historických, ekonomických, ekologických i sociálních hledisek), ke kterým v rámci realizace došlo. Jako příklad lze uvést dva projekty, které byly z hlediska naplnění brownfields nepřínosnější. Jednalo se o projekt č Volný čas pro Kroměříţ (3,73 ha brownfileds), jehoţ realizací došlo k likvidaci brownfieldu v areálu bývalých Rybalkových kasáren a vzniknul víceúčelový komplex, který zatraktivnil bydlení kroměříţského regionu. Druhým, přínosným projektem, byl projekt č Revitalizace brownfields Pavlovická- I.etapa (2,02 ha brownfileds), Projekt byl realizován v krajském městě Olomouc. Realizací projektu došlo k revitalizaci nevzhledného a chátrajícího areálu bývalých Moravsko-Slezských dřevařských závodů. Byl vybudovaný nový polyfunkční soubor budov pro komerční vyuţití, přístupové komunikace, parkovací místa a zeleň. Přes všechny potíţe při naplňování environmentálního indikátoru Plocha revitalizovaných nevyuţívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem, lze dosaţený výsledek povaţovat za pozitivní. Monitoring vlivů ROP SM na ţivotní prostředí byl prováděný na základě: - environmentálních indikátorů, které byly součástí indikátorové soustavy ROP SM, jak byla uvedena v Programovém dokumentu ROP SM, - environmentálních kritérií, které slouţily k bliţší konkretizaci vlivů jednotlivých projektů na ţivotní prostředí, a které současně slouţily jako zdroj informací pro hodnocení projektu. Tabulka č.: 33 Environmentální indikátory ROP SM 61

62 Kód indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj indikátoru Výchozí hodnota Cílová hodnota Dosaţená hodnota Lisabon Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PM 10 kt/rok ČHMÚ 52,63 52,13 16,60 % ČHMÚ 84 1) 87 1) 36, Plocha revitalizovaných nevyuţívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem ha Gestor OP , Core20 Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR EUR/rok Gestor OP , Délka nově vybudovaných nebo rekonstruovaných cyklostezek a cyklotras km Gestor OP ,83 Zdroj: MSC2007, stav k ) Při tvorbě Programového dokumentu ROP SM došlo k záměně výchozí a cílové hodnoty indikátoru (při pořadí hodnot v tabulce by se jednalo o očekávané zhoršení situace z hlediska znečištění ovzduší a o související zvýšení nadlimitní expozice obyvatelstva). Správně výchozí hodnota indikátoru je 87% a cílová 84%. Splnění indikátorů Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic a Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PM 10 je z větší části důsledkem jiných faktorů (přirozeným meziročním kolísáním klimatických podmínek a imisní situací v silně znečištěných regionech leţících severovýchodním směrem od zóny Střední Morava). Toto konstatování vyplývá z provedené analýzy Evaluační studie pro vyhodnocení plnění kontextových environmentálních indikátorů ROP SM Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic a Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PM 10 zpracované v rámci Evaluačního plánu na rok 2016, viz podrobněji Příloha č. 4 Detailní popis provedených evaluací evaluace je uvedená v přílohové tabulce pod pořadovým číslem 29. Evaluační studie konstatuje závěry, ţe aktivity realizované v rámci ROP SM nemohly samy o sobě dominantně, ani významně, ovlivnit plnění uvedených indikátorů v oblasti ţivotního prostředí. Po celé hodnocené období byla dosaţená hodnota indikátoru Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic výrazně niţší neţ stanovená výchozí i cílová hodnota indikátoru. Pokles emisí tuhých znečišťujících látek (TZL) v regionu soudrţnosti Střední Morava byl vyvolán relativně nejvíce změnami v průmyslovém sektoru (jak vyplývá z registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší - REZZO). Tentýţ závěr se týká i poklesu hodnoty indikátoru Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PM 10. Z hlediska kvality ovzduší byla pro hodnotu indikátoru rozhodující situace v hustě obydlených oblastech. Imisní koncentrace suspendovaných částic PM 10 v regionu soudrţnosti Střední Morava určovaly antropogenní a přírodní faktory. Z antropogenních faktorů hodnotu indikátoru dominantně ovlivňoval kombinovaný vliv dopravy a dálkového přenosu znečištění z aglomerace Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek. Lokálně k těmto hlavním faktorům přistupoval také vliv individuálního vytápění domácností pevnými palivy. Přírodní faktory měly vliv na hodnoty indikátoru v jednotlivých letech mnohem větší neţ lidská činnost. Meziroční změny počasí a související změny rozptylových podmínek způsobovaly kolísání imisních koncentrací, které se projevovaly relativní meziroční změnou hodnoty indikátoru v rozsahu aţ vyšších desítek %. Z pohledu přístupu k provádění operačního programu a stanoveným kritériím pro výběr projektů, je moţné konstatovat pozitivní přínos realizace projektů, i přes jejich nedoloţitelný významný vliv. Potenciál ovlivnit znečištění ovzduší je nutné vnímat zejména v souvislosti s realizací prioritní osy 1 Doprava, a to zejména v oblasti podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura v odstraňování kapacitních problémů na silnicích II. a III. třídy. Za významné je moţné vnímat i investice v oblasti 62

63 veřejné dopravy. Jednalo se sice o lokální efekty, které byly z hlediska celkové situace v regionu Střední Morava málo významné, přesto však jde o nesporné přínosy. Princip partnerství Významným faktorem pro naplnění cílů v oblasti horizontálních témat bylo vyuţití prostředků technické pomoci, viz více kapitola technická pomoc. Kromě evaluací a monitoringu byla v rámci projektů krajů realizovaných v oblasti podpory 4.2 zřízena pozice servisních pracovníků pro vybraná území. Úkolem těchto pracovníků byla pomoc příjemcům dotací (zejména malým obcím) od doby přípravy dokumentů povinných pro uzavření dotační smlouvy aţ do ukončení realizace projektu. Pozice servisních pracovníků byla koncipována jako informační, metodická a kontrolní. Hlavním přínosem jejich práce bylo posilování absorpční kapacity. Prostřednictvím jejich zapojení byly do projektů implementovány principy a témata horizontálních témat, která se promítla do zaměření projektů. Princip partnerství byl rovněţ promítnut na úrovni projektů, kdy příjemce do projektů zapojil partnery. Smyslem partnerství různých subjektů (obcí, NNO, podnikatelských subjektů, atd.) byla vzájemná spolupráce na projektu. Partneři mohli spolupracovat při přípravě, realizaci či provozu projektu. Tabulka č.: 34 uvádí počty realizovaných projektů v rámci nichţ bylo vyuţito partnerství. 63

64 Tabulka č.: 34 Princip partnerství na úrovni projektů Prioritní osa/ oblast podpory Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou z toho projekty s partnerem Podíl projektů s partnerem na projektech s podepsanou smlouvou % 1.1 Regionální dopravní infrastruktura % 1.2 Veřejná doprava % 1.3 Bezmotorová doprava % 1 Doprava % 2.1 Rozvoj regionálních center % 2.2 Rozvoj měst % 2.3 Rozvoj venkova % 2.4 Podpora podnikání % 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu % 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu % 3.2 Veřejná infrastruktura a sluţby % 3.3 Podnikatelská infrastruktura a sluţby % 3.4 Propagace a řízení % 3 Cestovní ruch % 4.1 Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů ŘO Podpora zvyšování absorpční kapacity % 4 Technická pomoc % CELKEM % Zdroj: MONIT7+, stav k Data jsou kumulativní za rok Na základě informací z monitorovacího systému MONIT7+ bylo zjištěno, ţe partnera vykazovala téměř 1/3 (31%) realizovaných projektů ROP SM Příspěvek intervencí k cílům Lisabonské strategie ROP SM přispíval k naplnění Lisabonské strategie v souladu s Národním programem reforem České republiky (NPR ČR). Lisabonská strategie byla zohledněna v prioritních osách 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu a 3 Cestovní ruch. Vliv na Lisabonskou strategii byl přímo sledován v ROP SM pouze jedním indikátorem, a to Obecná míra nezaměstnanosti za region NUTS 2 celkem. 64

65 Rok Tabulka č.: 35 Průběţné plnění NPR v letech Obecná míra nezaměstnanosti za region NUTS SM II celkem Počet nově vytvořených pracovních míst Počet nově vytvořených pracovních míst, muţů ţen ,7% ,6% ,9% ,9% x x x ,5% 26,3 11,25 15, ,8% 78,94 31,14 47, ,6% , ,5% ,0% ,9% ,3% 1191* 442* 749* Zdroj: ČSÚ, MONIT7+, *stav k Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných osob na celkové pracovní síle, tj. součet všech zaměstnaných a nezaměstnaných. Indikativní hodnota indikátoru Obecná míra nezaměstnanosti za region NUTS 2, stanovená v Programovém dokumentu pro rok 2015 byla ve výši 7,50%. Skutečně dosaţená hodnota indikátoru Obecná míra nezaměstnanosti za region NUTS 2 celkem v roce 2015 byla ve výši 5,3%, tj. o 4,4 procentního bodu méně, neţ byla výchozí hodnota (roku 2005) indikátoru uvedená V Programovém dokumentu ROP SM. Stanoveného sníţení hodnoty indikátoru bylo dosaţeno, resp. byla dosaţená ještě niţší hodnota (5,3%) neţ stanovená cílová hodnota (7,5%). Nejvýraznějšího meziročního sníţení indikátoru Obecná míra nezaměstnanosti za region soudrţnosti Střední Morava bylo dosaţeno v roce 2015, kdy dosáhlo o 1,6 procentního bodu méně neţ v roce 2014, coţ potvrdilo oţivení ekonomiky, potaţmo pozitivní vývoj na trhu práce. Aktivity realizované v rámci ROP SM nemohly samy o sobě dominantně ovlivnit plnění indikátoru, ale implementace ROP SM přispěla k pozitivnímu výsledku v tomto ukazateli také vznikem nových pracovních míst, jak je doloţeno v této závěrečné zprávě. Graf č.: 5 Obecná míra nezaměstnanosti za region NUTS 2 Střední Morava celkem v letech (%) 5,95 7,5 8,8 7,6 7,5 8,0 6,9 4,9 5,3 Zdroj: ČSÚ Údaj uvedený v programovém dokumentu ROP SM kapitole 7.2 Indikátory globálního a specifických cílů programu (tabulka č. 63). Indikátor programu měl výchozí hodnotou roku 2005 ve výši 9,7% a indikativní hodnotou roku 2015 ve výši 7,5%. 65

66 Nepřímo byl vliv na Lisabonskou strategii ve výše uvedených prioritních osách 2 a 3 sledovaný prostřednictvím indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst celkem, který byl současně sledovaný v rozdělení na muţe a ţeny. Realizací ROP SM bylo k vytvořeno celkem nových pracovních míst a míra plnění z cílové hodnoty (854) dosáhla 139%. Pro muţe bylo vytvořeno od začátku implementace ROP SM celkem 442 nových pracovních míst a pro ţeny 749. Tento nepoměr mezi počtem nově vzniklých pracovních míst pro muţe a ţeny nebylo moţné nijak ovlivnit. Dosaţený výsledek byl způsobený tím, ţe pracovní místa vznikala zejména v oblasti cestovního ruchu, tj. ve sluţbách ve vazbě na podpořené ubytovací kapacity, kde bylo více pracovních míst pro ţeny (uklízečky, pokojské, servírky atd.). V průběhu realizace docházelo k rovnoměrnému růstu počtu nově vytvořených pracovních míst. V ROP SM byly v rámci earmarkingu původně zahrnuty intervence v celkové výši EUR, coţ představovalo výši 9,2% z celkové alokace z ERDF pro ROP SM, která činila EUR (jedná se o původní alokaci stanovenou pro ROP SM). V souvislosti se změnou č. 1 byly provedeny i změny v earmarkingu. Změna č. 1 spočívala v přesunu finančních alokací (ERDF podíl) mezi prioritními osami programu, a to přesun částky EUR z priority 1 Doprava do prioritních os: 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu v objemu EUR a prioritní osy 3 Cestovní ruch v objemu EUR. Změna pak byla promítnuta do úpravy prioritních témat č. 8 - Ostatní investice do podniků, 28 - Intelligent Transport Systems a 29 Letiště. Po schválení změny č. 1 byly v rámci ROP SM zahrnuty v rámci earmarkingu intervence v celkové výši EUR, coţ představovalo výši 7,2% z celkové alokace z ERDF pro ROP SM ( EUR). Do plnění zahrnutých alokací v prioritních tématech 4 se promítlo nesouhlasné stanovisko EK k realizaci letiště Přerov, které představovalo 35% z celkové původní výše (prioritní téma 21-Letiště mělo alokaci ve výši EUR). Po schválené změně č. 3 EK, kterou bylo vyňato prioritní téma 21 Letiště, tak představují investice earmarkingu intervence v celkové výši EUR, coţ je 3,9% z celkové alokace z ERDF pro ROP SM ( EUR alokace ROP SM byla navýšena prostřednictvím změny č. 2 ROP SM). Prioritní téma Tabulka č.: 36 Projekty zaměřené na earmarking Alokace v EUR Dosaţená hodnota P6 projekty a výše EUR Vyčerpáno v % z alokace Ostatní investice do podniků ,9% 28 - Intelligent Transport Systems Podpora čisté městské dopravy ,6% 166,4% Celkem earmarking ,2% Zdroj: MSC2007 k , kurz 27,021 CZK/EUR pro 03/2017 Stav projektů P6 Financování projektu ukončeno, P7 Výdaje projektu certifikovány a P8 Projekt finálně uzavřen V rámci earmarkingu ROP SM byly realizovanými projekty vyčerpány téměř ¾ z alokace (72%). Zájem ţadatelů o podporu projektů směřoval na prioritní téma 08 (překročení původního předpokladu o 32%), prioritního tématu 52 v důsledku změny výše alokace na základě změn ROP SM (o 66%). V tematické oblasti Inteligentní dopravní systémy nebyly realizovány projekty z důvodu komplikací při zadávání veřejných záměrů a nedostatků projektových záměrů (dále viz kapitola Kvalitativní analýza prioritních os). 4 Čl. 9 odst 3 obecného nařízení 66

67 Časový horizont Lisabonské strategie vypršel rokem Od roku 2011 tuto strategii nahradila nová strategie Evropa 2020, která představuje hlavní hospodářskou reformní agendu Evropské unie s výhledem do roku 2020 (dále viz následující kapitola Příspěvek intervencí k cílům strategie Evropa 2020) Příspěvek intervencí k cílům strategie Evropa 2020 V průběhu programového období , tj. implementace ROP SM, vstoupila (v roce 2010) v platnost strategie Evropa Globální cíl ROP SM, kterým je zvýšení ekonomické vyspělosti, zlepšení konkurenceschopnosti regionu soudrţnosti Střední Morava a ţivotní úrovně jeho obyvatel ve svém komplexu je v souladu plněním strategie Evropa Evropa 2020 je strategie EU, jejímţ cílem je v období deseti let (tj. do roku 2020) dosáhnout takového hospodářského růstu, který by byl inteligentní (prostřednictvím efektivnějšího investování do vzdělávání, výzkumu a inovací), udrţitelný (díky odhodlání pokročit na cestě směrem k nízkouhlíkové ekonomice) a inkluzivní (se silným důrazem na tvorbu pracovních míst a sniţování chudoby). Strategie Evropa 2020 zahrnuje pět cílů, které byly rozpracovány do národních cílů ČR: 1) Zaměstnanost zvýšení celkové míry zaměstnanosti osob ve věku let na 75 % zvýšení míry zaměstnanosti ţen (20 64 let) na 65 % zvýšení míry zaměstnanosti starších osob (55 64 let) na 55 % sníţení míry nezaměstnanosti mladých osob (15-24 let) o třetinu oproti roku 2010 sníţení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací (stupeň ISCED 0-2) o čtvrtinu proti roku ) Chudoba udrţení hranice počtu osob ohroţených chudobou, materiální deprivací nebo ţijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou do roku 2020 oproti roku 2008 sníţení počtu osob ohroţených chudobou, materiální deprivací nebo ţijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou o osob 3) Vzdělávání sníţit podíl osob, které předčasně opustí terciární vzdělávání, na 5,5 % dosaţení podílu 32 % osob ve věku let s terciálním vzděláním 4) Zlepšování podnikatelského prostředí sníţení administrativní zátěţe podnikatelů oproti roku 2005 o 30 % 5) Výzkum, vývoj a inovace zajistit veřejné výdaje na vědu, výzkum, vývoj a inovace v České republice na úrovni 1 % HDP Od roku 2010, kdy byla poprvé představena strategie Evropa 2020, vydává EU dokument Doporučení Rady k Národnímu programu reforem České republiky a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky. V období bylo České republice doporučeno provést opatření v následujících oblastech: 1) Fiskální opatření zvýšit efektivitu veřejných investic, striktně provádět rozpočtovou strategii, posílit fiskální rámec, zamezit plošným škrtům, sníţit deficit státního rozpočtu na úroveň 0,5 % HDP v roce 2016 zazávazkovat zbývající projekty spolufinancované z fondů EU 67

68 2) Daňový systém 3) Vzdělávání zamezit daňovým únikům, zjednodušit systém výběru daní a zrealizovat protikorupční plán, sníţit vysokou úroveň zdanění práce přesunem na oblast bydlení (daň z nemovitosti), ţivotní prostředí (ekologická daň) a dopravu (daň na silniční motorovou dopravu), sníţit daňové zatíţení u osob s nízkými příjmy zvýšit dostupnost cenově přístupných a kvalitních předškolních zařízení péče o dítě, zavést systém hodnocení kvality akademických institucí pro zlepšení kvality terciálního vzdělávání, přijmout reformu vysokoškolského vzdělávání, zajistit adekvátní vzdělávání učitelům, podporovat školy se slabšími výsledky a přijmout opatření pro začlenění znevýhodněných dětí do společnosti, včetně Romů 4) Důchodová reforma zavést důchodovou reformu a následně provést změny v důchodovém systému, zejména zvýšit věk odchodu do důchodu s doplněním o opatření podporující zaměstnatelnost starších pracovníků, omezit moţnost předčasného odchodu do důchodu 5) Veřejné sluţby posílit efektivitu a účinnost veřejných sluţeb v oblasti zaměstnanosti, zavést programy odborné přípravy pro starší pracovníky, mladé lidi, pracovníky s nízkou kvalifikací a ostatní zranitelné skupiny a zvýšit jejich efektivitu omezit překáţky při návratu na trh práce rodičů s malými dětmi, poskytnutí pomoci při hledání zaměstnání přijmout opatření ke zlepšení financování vysokých škol zlepšit kvalitu veřejných sluţeb v oblastech se zásadním významem pro podnikatelské prostředí přijmout právní předpisy k vytvoření transparentního a jasně vymezeného systému hodnocení kvality výzkumných ústavů pokračovat v reformě regulovaných povolání sniţováním či odstraňováním vstupních překáţek a vyhrazených činností, budou-li shledány neopodstatněnými zřízení centrálního registru veřejných zakázek, který povede ke zvýšení transparentnosti a efektivnosti v zadávání veřejných zakázek zlepšit efektivitu nákladů a řízení sektoru zdravotnictví 6) Zákon o státní sluţbě přijmout a provést sluţební zákon s cílem podpořit stabilitu a efektivitu veřejné správy I přesto, ţe aktivity ROP SM nebyly primárně koncipovány k naplňování cílů Strategie Evropa 2020, realizované projekty přispívají k jejímu naplňování. ROP SM přispíval v rámci provádění k naplnění cílů Strategie Evropa 2020 v souladu s Národním programem reforem České republiky (NPR ČR) prostřednictvím projektů v prioritních osách 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu a 3 Cestovní ruch. Příspěvek k zaměstnanosti Směřování alokací ROP SM došlo k přispění v oblasti zaměstnanosti (viz kapitola Příspěvek intervencí k cílům Lisabonské strategie). V průběhu provádění operačního programu byla na základě investic z ROP SM vytvářena nová pracovní místa. Struktura nově vytvořených pracovních míst odpovídala podpořeným projektům v prioritních osách 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu a 3 Cestovní ruch. Nejvíce nově vytvořených pracovních míst vzniklo v sektoru cestovního ruchu, který generoval nová pracovní místa zejména pro ţeny. 68

69 Příspěvek ke vzdělávání a chudobě Realizované projekty nepřímo přispěly k naplnění cíle vzdělávání a chudoby. Jednalo se především o projekty zaměřené na nové předškolní zařízení péče o dítě. Z výše uvedeného vyplývá, ţe cíle strategie Evropa 2020 byly v programovém období naplňovány zejména tematickými operačními programy na národní úrovni. Realizace ROP SM dílčím způsobem přispívala k postupnému naplňování některých cílů strategie Evropa Vzhledem k investiční logice intervencí ROP SM došlo k přispění k dosaţení cílů strategie Evropa 2020, i kdyţ nelze z důvodu odlišné struktury statistických dat sledovaných na místní a regionální úrovni vyjádřit tento příspěvek konkrétními statistickými daty. Podle dostupných údajů ze statistik veřejných zdrojů jsou v níţe uvedené tabulce (Tabulka č.: 37) dosaţené hodnoty v časové řadě let za Českou republiku. Tabulka č.: 37 Strategie Evropa národní cíle a dosaţené hodnoty Národní cíl strategie Evropa 2020 Dosaţená hodnota rok Z a m ě s t n a n o s t Zvýšení celkové míry zaměstnanosti osob ve věku let na 75% 70,4% 70,9% 71,5% 72,5% 73,6% 74,8% Zvýšení míry zaměstnanosti ţen (20-64 let) na 65% 60,9% 61,7% 62,5% 63,8% 64,7% 66,4% Zvýšení míry zaměstnanosti starších osob (55-64 let) na 55% 46,5% 47,7% 49,3% 51,6% 54,0% 55,5% Sníţení míry nezaměstnanosti mladých osob (15-24 let) o třetinu oproti roku 2010 Sníţení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací (stupeň ISCED 0-2, tj. bez vzdělání a základní vzdělání) o čtvrtinu proti roku 2010 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných Ch u d o b a Udrţení hranice počtu osob ohroţených chudobou, materiální deprivací nebo ţijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou do roku 2020 oproti roku 2008 (rok 2008=1 566 tis.osob) Sníţení počtu osob ţijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou pracovní intenzitou o osob V z d ě l á v á n í Předčasné odchody ze vzdělávání (tj. procento osob ve věku let s max. dosaţ. niţším sekundárním vzděláním) sníţení na 5,5% Dosaţení podílu 32% osob ve věku let s terciálním (vysokoškolským) vzděláním 18,3% 18,1% 19,5% 19,0% 15,9% 12,6% 8,8% 8,3% 8,9% 9,1% 8,1% 7,5% 31,8% 36,2% 40,7% 42,2% 43,3% 41,4% tis. 520 tis. V ý z k u m, v ý v o j a i n o v a c e Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj v ČR na úrovni 1% HDP Zdroj: Eurostat, ČSÚ, MPSV tis. 531 tis tis. 536 tis tis. 541 tis tis. 591 tis tis. 529 tis. 4,9% 4,9% 5,5% 5,4% 5,5% 6,2% 20,4% 23,7% 25,6% 26,7% 28,2% 30,1% 1,3% 1,6% 1,8% 1,9% 2,0% 2,0% 69

70 2.2 Informace o souladu s právními předpisy Společenství Tato kapitola závěrečné zprávy informuje o souladu legislativy ČR s legislativou EU. V letech ŘO ROP SM implementoval při provádění ROP SM právní předpisy Evropského unie (dále jen EU ) včetně změn, a to zejména v následujících oblastech: - veřejné podpory, - veřejných zakázek, - ochrany ţivotního prostředí, - podpory rovných příleţitostí. PRAVIDLA VEŘEJNÉ PODPORY Finanční prostředky na realizaci OP jsou povaţovány za veřejné prostředky, na jejichţ poskytnutí se vztahují příslušná pravidla EU týkající se veřejné podpory, a národní předpisy. Základním ustanovením vymezujícím veřejnou podporu je čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěţ tím, ţe zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, neslučitelné se společným trhem, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy. Výjimky z obecného zákazu veřejné podpory jsou dále upraveny zejména v nařízeních k jednotlivým výjimkám. Řádné dodrţování pravidel veřejné podpory je zakomponováno v nastavení jednotlivých OP. V rámci procesu posuzování ţádostí o poskytnutí dotace (vč. jejich příloh) i v průběhu realizace dochází ke kontrole projektů z pohledu správné aplikace pravidel veřejné podpory. V případě pochybností spojených s aplikací pravidel veřejné podpory u posuzovaného projektu, je ŘO oprávněn pozastavit řízení ve věci schválení podpory. Obnovit ho můţe v případě, ţe se prokáţe, ţe pochybnosti byly neopodstatněné. Na národní úrovni je tato oblast upravena v zákoně č. 215/2004 o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů. Nejvyuţívanější výjimkou jsou blokové výjimky poskytované dle Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s čl. 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (tzv. Obecné nařízení o blokových výjimkách). Dále je moţné poskytovat veřejnou podporu dle pravidel pro poskytování sluţeb obecného hospodářského zájmu: Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o pouţití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné sluţby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním sluţeb obecného hospodářského zájmu Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné sluţby Sdělení Komise o pouţití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování sluţeb obecného hospodářského zájmu V rámci podpory de minimis 5 jsou aplikovány zejména tyto právní předpisy: Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o pouţití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, Nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o pouţití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím sluţby obecného hospodářského zájmu 5 Podpora de minimis (nebo také podpora malého rozsahu) není povaţována za veřejnou podporu, protoţe vzhledem k její nízké částce má EK za to, ţe nenaplňuje poslední dva znaky definice veřejné podpory neměla by ovlivnit obchod a narušit hospodářskou soutěţ 70

71 V rámci ROP SM u projektů financovaných ze zdrojů EU, které zakládaly veřejnou podporu, bylo nejvíce vyuţíváno institutu: a) Blokové výjimky na základě Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem. Blokové výjimky byly vyuţívány u projektů cestovního ruchu. b) Notifikace na základě souhlasu Evropské komise. Notifikace byla vyuţívána v souvislosti s nákupem prostředků hromadné veřejné dopravy (vlaky, autobusy, tramvaje a trolejbusy) VEŘEJNÉ ZAKÁZKY V případě zadávání veřejných zakázek vyplývá z programové dokumentace OP pro všechny příjemce pomoci povinnost postupovat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ), ve znění pozdějších předpisů, který reflektuje evropské zadávací směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES, a současně podle doplňujících pravidel OP. Zadávání veřejných zakázek podléhá kontrole ze strany ŘO. V průběhu roku 2011 nabylo účinnosti několik novel zákona o veřejných zakázkách, které vyplynuly z novelizací jiných právních norem (jednalo se o úpravu terminologie), resp. které přinesly změny v souvislosti s veřejnými zakázkami v oblasti obrany a bezpečnosti. Tyto legislativní změny však neměly zásadní vliv na zadávací řízení v případě veřejných zakázek spolufinancovaných ze zdrojů Evropské unie. V průběhu roku 2012 nabyly účinnosti tři novely zákona o veřejných zakázkách, které spočívaly zejména: - ve sníţení zákonných limitů pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu - v zavedení nové kategorie významná veřejná zakázka - ve zpřísnění podmínek pro zadávání zakázek na stavební práce - omezování počtu zájemců bylo novelou zcela zrušeno, bez výjimky bylo zrušeno losování - povinné předběţné oznámení u všech veřejných zakázek veřejných zadavatelů - povinnost zrušit zadávací řízení - uveřejňování informací o veřejných zakázkách a profil zadavatele V průběhu roku 2013 byly přijaty dvě novely zákona o veřejných zakázkách, které nabyly účinnosti k 1. lednu Změna spočívala zejména v implementaci nových finančních limitů pro veřejné zakázky a nového pojmosloví v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku. Dne vstoupila v účinnost dílčí novela ZVZ, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 40/2015 Sb. a která řeší nejzásadnější komplikace zadávání do té doby, neţ bude přijat nový zákon upravující zadávání veřejných zakázek. Novela ZVZ obsahuje především následující změny: - dochází k formulační změně ustanovení, které upravuje podmínky pro zadávání dodatečných stavebních prací a dodatečných sluţeb tak, aby tato formulace odpovídala nové směrnici o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU. Nově bude muset potřeba dodatečných stavebních prací nebo dodatečných sluţeb nastat v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náleţitou péčí nemohl předvídat, nepůjde tedy jen o okolnosti objektivně nepředvídané; - je rozšířen výčet dílčích hodnotících kritérií, která je moţné pouţít při výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Zadavatel můţe jako jedno z dílčích hodnotících kritérií vyuţít i hodnocení organizace, kvalifikace a zkušeností pracovníků podílejících se na plnění veřejné zakázky. Zároveň je zavedena i moţnost hodnocení vlivu na zaměstnanost osob se ztíţeným přístupem na trh práce. Dochází tím k převzetí dílčích kritérií uváděných ve směrnici o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU; - je umoţněno předkládat vysokoškolské diplomy v latinském jazyce. Nově tedy není nutné předkládat diplomy v latinském jazyce s připojením úředně ověřeného překladu do českého jazyka, jako tomu bylo doposud v případě, ţe zadavatel v zadávacích podmínkách předkládání titulů v latinském jazyce výslovně neumoţnil; 71

72 - zrušuje se povinnost zrušit zadávací řízení, pokud zadavatel obdrţí jednu nabídku, nebo mu zbude jedna nabídka k hodnocení; - ruší se povinnost předloţit oponentní odborné vyjádření ke schvalování odůvodnění významných veřejných zakázek vládou. Novela obsahuje také zrušení ustanovení ZVZ, která upravují seznam hodnotitelů. Dochází tak k celkovému zrušení tohoto právního institutu. Důvodem těchto změn je příprava nové koncepce státní expertízy; - na základě výsledku připomínkového řízení dochází téţ k úpravě týkající se citlivé činnosti, kdy jiţ nadále nebude za citlivou činnost povaţován výkon funkce člena hodnotící komise u veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou nad 300 mil. Kč bez DPH; - nastávají i změny ve vedení správního řízení při výkonu dohledu nad dodrţováním ZVZ, které by měly přispět k urychlení těchto řízení; Tato novelizace má pouze dílčí charakter, komplexnější změna zadávacích pravidel bude provedena aţ novým zákonem o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který nabude účinnosti od Závazné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovacím období Na základě provedených auditů a zkušeností z období přistoupilo MMR-NOK ve spolupráci s PCO k vytvoření základního minima v oblasti zadávání zakázek, které nejsou upraveny zákonem. Cílem dokumentu Závazné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovacím období (dále Závazné postupy ) je proto stanovit pro všechny subjekty zapojené do procesu implementace kohezní politiky jednotný postup v oblasti zadávání zakázek nespadajících pod zákonnou úpravu. Tento dokument byl schválen Usnesením vlády ČR dne 12. ledna 2009 č. 48. Závazné postupy slouţí také jako podklad při tvorbě metodického pokynu pro územní finanční orgány při výkonu kontroly zadávání zakázek. V roce 2011 proběhla aktualizace Závazných postupů, která spočívala v úpravě a upřesnění vybraných ustanovení, která se v průběhu implementace jevila jako nejasná nebo poskytovala více moţných výkladů - aktualizace byla připravena na základně podnětů od řídicích orgánů a zkušeností plynoucích z procesu implementace a v zavedení jednotného systému sankcí za porušení pravidel pro zadávání tohoto typu zakázek, coţ bylo učiněno v souladu s plněním usnesení vlády ze dne 20. října 2010 č V roce 2012 proběhla aktualizace Závazných postupů, která je účinná od 1. července Aktualizace byla provedena na základně podnětů od řídicích orgánů a zkušeností plynoucích z procesu implementace a v zavedení jednotného systému sankcí za porušení pravidel pro zadávání tohoto typu zakázek. Hlavní změny Závazných postupů se týkaly: - fáze přípravy výběrových řízení (upřesnění poţadavku na stanovení předmětu a předpokládané hodnoty veřejné zakázky) - hodnotících kritérií (zákaz pouţívání smluvních pokut nebo platebních podmínek jako hodnotícího kritéria) - hodnocení nabídek (zákaz losování) - úpravy limitů VZMR - povinnosti zadavatel kontrolovat správnost postupu před zadáním zakázky - finančních oprav K 1. červnu 2014 byly v souvislosti s tzv. technickou novelou zákona o veřejných zakázkách aktualizovány a uveřejněny Závazné postupy tak, aby byly v souladu s platnou legislativou upravující oblast zadávání zakázek na evropské i národní úrovni. Metodický pokyn Zadávání zakázek a veřejných zakázek v programovém období ŘO ROP SM definoval postupy podnikatelů, kteří nesplňují kritéria dotovaného zadavatele a postupy zadavatelů ze zákona při realizaci veřejných zakázek malého rozsahu v rámci Metodického pokynu Zadávání zakázek a veřejných zakázek v programovém období Tento metodický pokyn 72

73 zohledňuje všechny podmínky, které pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a zakázek zadávaných podnikateli stanovilo MMR-NOK Metodickým pokynem Závazné postupy a reagoval na změny zákona o veřejných zakázkách. Transparentní zadávání veřejných zakázek je jedním z hlavních principů implementace operačních programů spolufinancovaných z rozpočtu EU, který dle legislativy EU musí být striktně dodrţován, kontrolován a při jehoţ porušení mají být stanoveny adekvátní sankce v podobě odvodu odpovídající části dotačně poskytnutých prostředků. Proto bylo nutné danou problematiku sjednotit, k zadávání zakázek a postihu nerespektování stanovených principů přistupovat jednotně a transparentně bez ohledu na to, jedná-li se o zakázky ne/spadající pod zákonnou úpravu. Problematika veřejných zakázek a zakázek měla v rámci implementace největší vliv na chybovost programu a je popsána v kapitole 2.3 Závaţné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění v rámci provádění operačního programu a dále v provádění podle prioritních os. OCHRANA ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Řídící orgán kladl při implementaci ROP SM velký důraz na to, aby byly dodrţovány právní předpisy vztahující se k ochraně ţivotního prostředí a k zajištění udrţitelného rozvoje. Jedná se zejména o transponování Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na ţivotní prostředí do právního řádu ČR zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon EIA). Důraz na projekty vztahující se k ochraně ţivotního prostředí byl kladen při hodnocení projektových ţádostí. Na základě vybraných environmentálních kritérií prováděl řídící orgán zhodnocení celkového vlivu na ţivotní prostředí. Ve víceetapovém modelu administrace byl vliv na ţivotní prostředí posuzován v rámci Etapy 2 Dopracování projektu. Kaţdý stavební záměr, který překračoval limity uvedené v přílohách zákona EIA, musel při svém předloţení jako jednu z povinných příloh obsahovat vyjádření příslušného orgánu o vlivu na ţivotní prostředí. Řídící orgán sledoval celkový vliv koncepce na ţivotní prostředí formou výstupů z projektů a evaluačních studií, které byly následně předávány i odborům ţivotního prostředí příslušných krajských úřadů. Od dubna 2013 vedla EK proti ČR řízení o porušení smlouvy ohledně údajně nesprávné transpozice směrnice EIA. Dne 1. dubna 2015 vstoupil v účinnost zákon č. 39/2015, jehoţ znění bylo intenzivně vyjednáno s Evropskou komisí a kterým byla česká legislativa posuzování vlivů na ţivotní prostředí uvedena do souladu se směrnicí EIA. EK však zatím řízení o porušení smlouvy neuzavřela. V současné době prochází legislativním procesem novela stavebního zákona, která se dotýká i posuzování vlivů na ţivotní prostředí. EK je průběţně informována. V souvislosti s usnesením vlády č. 1078/2014 ze dne 15. prosince 2014 je nutné upozornit na záměry, jejichţ povolovací proces skončil před 1. dubnem 2015, nicméně jde o záměry, u kterých EK prosadila zvláštní druh posouzení prostřednictvím meziresortní pracovní skupiny. Jde o záměry, u kterých je vedeno před-infringementové řízení EU Pilot, o velké projekty 6, jejichţ spolufinancování ze strany EU dosud nebylo schváleno, a vybrané projekty, které jsou namátkovým vzorkem. Tyto projekty pak podléhají postupům dle přílohy výše zmíněného usnesení vlády. PODPORA ROVNÝCH PŘÍLEŢITOSTÍ Podpora rovných příleţitostí je stanovena v čl. 16 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 Rovnost muţů a ţen a zákaz diskriminace. ROP SM poskytuje ve všech oblastech intervence stejné podmínky ve vztahu k rovným příleţitostem všem potenciálním ţadatelům a dodrţuje tak princip rovných příleţitostí. Rovněţ ţadatelé/ příjemci u těch aktivit, které vykazují vztah k rovným příleţitostem, 6 Ve smyslu čl. 39 obecného nařízení 73

74 dokládají pozitivní/neutrální vliv projektů na rovné příleţitosti. Ţadatelé/ příjemci podpory neporušili princip rovných příleţitostí ve vztahu k realizaci projektu (např. k nově vytvořeným pracovním místům, cílovým skupinám atd.). V rámci víceetapového modelu bylo posuzováno, zda projekt nemá negativní vliv. 74

75 2.3 Závaţné problémy, které se objevily při realizaci, a přijatá opatření k jejich odstranění Při provádění ROP SM docházelo v průběhu let k problémům, na které ŘO v rámci řízení reagoval průběţně přijímanými opatřeními. Výrok AO vůči řídícímu a kontrolnímu systému ROP SM v rámci Výroční kontrolní zprávy (dále jen VKZ) byl hodnocen v období výrokem Funguje dobře; jsou třeba pouze malá zlepšení a v období výrokem funguje, ale jsou třeba určitá zlepšení, coţ dokládá následující tabulka: Rok vydání VKZ Výrok ve vazbě na audit systému Výrok výročního stanoviska Auditního orgánu MF 2008 Nevydáno stanovisko 2009 Stanovisko bez výhrad 2010 Systém funguje dobře, je zapotřebí pouze několik drobných zlepšení 2011 Systém funguje dobře; jsou třeba pouze malá zlepšení 2012 Systém funguje dobře; jsou třeba pouze malá zlepšení 2013 Systém funguje dobře; jsou třeba určitá zlepšení (kategorie 2) 2014 Systém funguje dobře; jsou třeba určitá zlepšení (kategorie 2) 2015 Systém funguje dobře; jsou třeba určitá zlepšení (kategorie 2) Stanovisko bez výhrad Stanovisko bez výhrad Stanovisko s výhradou (vlivem chybovosti auditů operací ve výši 3,42%) Stanovisko s výhradou (vlivem chybovosti auditů operací ve výši 5,3%) Stanovisko s výhradou (vlivem chybovosti auditů operací ve výši 7,87%) Stanovisko s výhradou (vlivem chybovosti auditů operací ve výši 9,25%) Na zjištění AO reagoval ŘO jak k úpravou řídící dokumentace, tak operativním rozhodováním. Cílem přijatých opatření bylo jak zabránění výskytu nedostatků, které by vedly k nesrovnalostem či jejich opakování, dodrţování pravidel a postupů v návaznosti na aktualizaci metodik vydaných MMR-NOK a PCO, hodnocení čerpání na základě plnění plánu čerpání a hodnocení aktuálního plnění stanovených indikátorů ROP SM. Přijetí nápravných opatření bylo vţdy předmětem ověřování v rámci následných auditů systémů prováděných AO. V rámci realizace ROP SM byly evidovány tyto problémové oblasti: I. Problematika veřejných zakázek a zakázek AO při svých kontrolách zjišťoval pochybení v oblasti veřejných zakázek, coţ se negativně promítalo do míry chybovosti, která je obsahem Výročních kontrolních zpráv. Na základě chybovosti uvedené ve Výroční kontrolní zprávě pak ze strany PCO došlo k pozastavení certifikace výdajů a ze strany EK bylo pozastaveno financování, případně uplatněna finanční korekce programu. 75

76 Rok Tabulka č.: 38 Negativní vývoj míry chybovosti a její hlavní příčiny: míra chybovosti Výrazný vliv na chybovost ,42 Překročení míry chybovosti spočívalo dle ŘO především v postupu pro stanovení jednotlivých populací a vzorků. Oproti předchozím rokům byl pro chybovost za rok 2012 vyuţit nový výpočet chybovosti, tzv. extrapolovaná chybovost. Novým přístupem vzrostla chybovost na 3,42% (prostá chybovost vypočítaná podle COCOF činila 1,7%). Nevýhodou nového přístupu byl problém homogennosti a velikosti vzorku a přepočet na celé strato ,3 Veřejné zakázky: - problematika obaloven, obrat jako kvalifikační předpoklad, smluvní pokuty - pochybení ve veřejných zakázkách ,87 Veřejné zakázky - pochybení při realizaci veřejných zakázkách příjemců zjištěných AO, včetně výskytu podvodného jednání na straně dodavatele příjemce (významný vliv jednoho příjemce v rámci dvou projektů na celkový vzorek auditu operací) ,25 Veřejné zakázky: - změna zadávacích podmínek prostřednictvím uzavírání dodatků s vítězným uchazečem a neuplatnění smluvních pokut, - problematika obaloven Na všechna zjištění AO reagoval ŘO přijetím nápravných opatření. Ta se promítla jak do úpravy řídící dokumentace, tak do zpřesnění kontrolní činnosti. Podrobnější informace k tabulce jsou uvedeny v části III. Problémy pozastavení plateb ROP SM. II. Problematika trestního stíhání osob zapojených do implementace ROP SM V dubnu 2015 proběhl v prostorech ÚRR zásah Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu PČR, a v rámci tohoto zásahu byli obviněni tři pracovníci ÚRR. K tomuto obvinění a skutkům, pro které jsou tito tři bývalí pracovníci ÚRR trestně stíháni, došlo navzdory opatřením, které jiţ předtím přijal ÚRR. Mezi tyto opatření patří zavedení systému řízení lidských zdrojů a získání certifikátu Investors in people a především Protikorupční politika ROP SM, v rámci které jsou vydány následující dokumenty: Etický kodex člena ROP SM, který byl přijat v roce 2007 podmínka auditu shody: byl schválen VRR a MV, tvoří přílohu Pracovního řádu, etický kodex podepisují všichni zaměstnanci ÚRR, členové výborů (VRR a MV) a smluvní partneři zapojení do administrace programu, jeho podepsání je ověřováno kontrolními a auditními orgány. Etický kodex například uvádí: Člen jedná zákonně, objektivně, vylučuje střet zájmů a informuje o něm, neohroţuje důvěryhodnost implementace, nevyuţívá postavení a informace, nepoţaduje ani nezískává výhody, vylučuje vznik vztahu závislosti a nezapojí se do ţádné činnosti, která by mohla být vykládána jako poţadování či přijímání úplatků či výhod. 76

77 Analýza korupčních rizik zpracovaná v roce 2012: reakce na kauzy jiných ROP, hodnocení všech klíčových procesů, návrh opatření, Protikorupční instrukce pravidla chování, oznamovací povinnost, S výsledky této analýzy byli seznámeni a proškoleni všichni zaměstnanci ÚRR. Protikorupční strategie ÚRR (zásady) přijatá ÚRR v roce 2014, která respektuje Strategie pro boj s podvody a korupcí v rámci čerpání vydanou v roce 2013 MMR-NOK, a která obsahuje tyto principy: nulová tolerance podvodu a korupci, transparentnost procesů, hospodárnost, účelnost, efektivita procesů a rozhodování, informační otevřenost, rovné příleţitosti a nediskriminace, odbornost a zákaznický přístup. K této strategii byli povinně proškoleni všichni zaměstnanci ÚRR a zavázali se ji dodrţovat. Podrobnější popis všech případů spojených s trestním oznámením jsou uvedeny v dalších částech této kapitoly. III. Problémy pozastavení plateb ROP SM A) Pozastavení plateb na základě dopisu Evropské komise ze dne Globální akční plán V březnu roku 2012 byla Česká republika informována EK o existenci závaţných nedostatků ve fungování řídicích a kontrolních systémů u operačních programů ERDF a FS v ČR. EK upozornila na 5 problematických oblastí: nedostatečná nezávislost pověřených auditních subjektů (PAS), fungování Auditního orgánu, systém řešení nesrovnalostí, řídící kontrola a otázky spojené s administrativní kapacitou. V této souvislosti došlo k pozastavení procesu proplácení ţádostí o platbu ze strany EK a české orgány byly vyzvány, aby začaly ihned pracovat na nápravných opatřeních. Přílohou dopisu byl tzv. Akční plán pro zlepšení systému řízení a kontroly v rámci strukturálních fondů v České republice (Akční plán), který určoval základní rámec nápravných opatření, jejichţ splnění bylo nezbytnou podmínkou pro EK pro obnovení proplácení plateb. MMR-NOK ve spolupráci s MF a dotčenými ŘO zahájil okamţitou přípravu na vypořádání všech poţadavků, které EK v Akčním plánu stanovila. Byl stanoven harmonogram implementace Akčního plánu, v němţ byla jednotlivá opatření rozpracována do většího detailu, a byl nastaven časový plán jejich realizace. V rekordním čase 4 měsíců se podařilo splnit stěţejní poţadavky a opatření nezbytná pro obnovení pozastavených plateb EK. Veškeré systémové nedostatky byly úspěšně odstraněny do konce roku

78 V rámci identifikovaných oblastí byla přijata následující opatření: ad 1) Nedostatečná nezávislost PAS došlo k úplnému vyčlenění zaměstnanců PAS ze struktury jednotlivých OP a začlenění do struktury MF ČR pod přímý dohled AO a zakotvení v rámci popisů řídícího a kontrolního systému, veškeré výdaje spojené s činností PAS byly plně hrazeny z prostředků OP TP, tzn., došlo k zajištění finanční nezávislosti při výkonu auditní činnosti. ad 2) Fungování AO byla posílena koordinace a dohled delegovaných auditních činností, v rámci auditů došlo k ověření přijetí opatření k nápravě z předchozích auditů, byl nastaven systém školení auditorů a sdílení zkušeností a nejčastějších auditních zjištění v rámci různých platforem a skupin. ad 3) Nesrovnalosti byly provedeny změny v systému řešení nesrovnalostí a vymáhání neoprávněně vyplacených částek s cílem zkrácení doby procesu šetření, byla zakotvena metodická úprava institutu promíjení odvodů zajišťující vyšší transparentnost procesu promíjení (prostřednictvím dokumentu Provádění finančních oprav v rámci ROP SM. ad 4) Řídící kontrola došlo k převzetí standardizovaných kontrolních listů pro výkon řídící kontroly dle čl. 13 prováděcího nařízení, veřejnou podporu, veřejnou podporu malého rozsahu a veřejné zakázky, které byly následně modifikovány dle specifik jednotlivých OP se zachováním min. standardu pro výkon kontrol, kontrolní listy k provádění řídící kontroly dle čl. 13 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 dle poţadavku MMR-NOK byly zapracovány do řídícího a kontrolního systému ROP SM rozhodnutím VRR ze dne ad 5) Administrativní kapacita byla provedena aktualizace Metodiky výběru zaměstnanců NSRR od , byla vytvořena Metodika k vyuţívání sluţeb externích subjektů s účinností od Implementace opatření Akčního plánu byla následně v roce 2013 předmětem dvou auditních misí EK, přičemţ z obdrţené závěrečné zprávy v roce 2014 vyplývá, ţe všechna opatření byla naplněna, systémy fungují a zjištění auditů byla uzavřena. B) Pozastavení plateb na základě VKZ za rok 2012 Evropská komise pozastavila ROP SM platby svým dopisem ze dne na základě chybovosti programu, která vyplývala z auditů operací. Ve Výroční kontrolní zprávě za rok 2012 byla chybovost programu uvedena ve výši 1,7% ale na základě přepočtu vyţádaného Evropskou komisí dosáhla chybovost 3,42%. Nejproblémovějším zjištěním byl projekt příjemce BALESO, s.r.o. s názvem Rekonstrukce areálu Příleského Mlýna včetně rozvoje doplňkové a návazné infrastruktury. Hlavním zjištěním u tohoto projektu bylo porušení podmínky o zahájení prací na projektu vyplývající z ustanovení čl. 5, odst. 1 Nařízení komise (ES) č. 1628/2006 o pouţití čl. 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu. U tohoto projektu bylo pravděpodobně spácháno více trestných činů, a nyní je trestní řízení řešeno soudem ČR. ÚRR dotaci vymáhá exekučním výměrem. ŘO přijal nápravná opatření spočívající ve zpřesnění postupů pro dokladování výdajů projektu, posuzování víceprací a záměny technologií, došlo k úpravě formuláře ţádosti o platbu a dále došlo ke zpřesnění práce s analýzou rizik projektů. V roce 2013 byla uplatněna plošná finanční oprava programu ve výši ,49 EUR, která byla PCO odečtena od výkazu výdajů. Certifikace výdajů následně byla obnovena ke dni

79 C) Pozastavení plateb na základě VKZ za rok 2013 PCO pozastavil dne certifikaci, na základě zvýšené chybovosti uvedené ve Výroční kontrolní zprávě za rok 2013, která byla uvedena ve výši 5,3%. Na chybovosti programu se nejvíce podílela problematika obaloven, uplatnění smluvních pokut (byť jejich uplatňování umoţnila tehdy platná legislativa), další pochybení ve veřejných zakázkách a pochybení při posuzování způsobilosti výdajů. ŘO přijal nápravná opatření spočívající v aktualizaci postupů pro zpřesnění postupů pro dokladování výdajů projektů a limitů způsobilých výdajů, bylo zakázáno aplikovat institut smluvních pokut jako dílčího hodnotícího kritéria veřejných zakázek a zakázek mimo reţim zákona a zákaz náhodného výběru losem a došlo ke zpřesnění práce s analýzou rizik projektů a výběru vzorku operací pro provedení fyzických kontrol na místě. V roce 2014 byla uplatněna plošná finanční oprava programu ve výši EUR, která byla PCO odečtena od výkazu výdajů. Certifikace výdajů následně byla obnovena ke dni D) Pozastavení plateb na základě VKZ za rok 2014 Evropská komise pozastavila ROP SM platby svým dopisem ze dne na základě chybovosti programu, která vyplývala z auditů operací. Ve Výroční kontrolní zprávě za rok 2014 byla chybovost programu uvedena ve výši 7,87%. Na chybovosti programu se nejvíce podílelo pochybení ve veřejné zakázce spočívající v nedostatečném posouzení kvalifikace vítězného uchazeče, kde bylo zjištěno podezření na nelegální jednání v procesu veřejné zakázky (nepravdivé reference zjištěno u následujících projektů: reg. č. CZ.1.12/3.3.00/ s názvem Jezdecký areál s ubytovacím zařízením Olomouc - Penzion Lazce a reg. č. CZ.1.12/3.3.00/ Jezdecký areál s ubytovacím zařízením Olomouc - Jízdárna Lazce, příjemce u obou projektů Jezdecký areál Olomouc s.r.o. Ve vztahu k těmto projektům je vedeno trestní řízení na základě trestního oznámení podaného AO. Na základě těchto zjištění byly tyto projekty ve 100% odečteny z výkazu výdajů.). Dalším faktorem ovlivňujícím chybovost byl projekt, kde došlo k pochybení ve veřejné zakázce formou uzavření dodatku ke kupní smlouvě, kterým došlo k podstatné změně, která ovlivnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče. ŘO přijal nápravná opatření po konzultaci s AO, a to ještě před vydáním Výroční kontrolní zprávy. Tato opatření spočívají ve zpřesnění nastaveného administrativního postupu zakázek a veřejných zakázek ve vazbě na eliminaci nepravdivých referencí vítězných nabídek. Dále byl vybrán vzorek operací, kde byla ŘO ověřena pravdivost referencí vítězného uchazeče a v návaznosti na reference byly upraveny kontrolní listy pro kontrolu veřejných zakázek a zakázek ŘO. Dopisem ze dne Evropská komise konstatovala, ţe Řídící orgán přijal odpovídající opatření k obnovení plateb ve vztahu k chybovosti za rok 2014, nicméně vzhledem k pozastavení plateb dopisem ze dne na základě trestního řízení (viz bod F 1) pozastavení plateb ROP SM stále trvá. Dopisem ze dne Evropská komise oznámila, ţe podmínky pro obnovení plateb ROP SM jsou naplněny. E) Pozastavení plateb na základě VKZ za rok 2015 Evropská komise dopisem ze dne zastavila platební lhůty ROP SM v souvislosti s chybovostí programu uvedené ve Výroční kontrolní zprávě, která vyplývala z auditů operací. Ve Výroční kontrolní zprávě za rok 2015 byla chybovost programu uvedena ve výši 9,25%. Z VKZ vyplývá, ţe hlavní příčinou chybovosti, kterou Auditní orgán zjistil, jsou pochybení příjemců při realizaci veřejných zakázek, a to v objemu 95,5% (finanční podíl). Nápravná opatření byla ŘO přijata ještě před vydáním Výroční kontrolní zprávy. Audity operací, ovlivňující výši předpokládané chybovosti, se týkají především problematiky obaloven (tzn. problematika poţadování dispozice obalovnou, opatření ŘO přijal v lednu 2014), změně zadávacích podmínek prostřednictvím uzavírání dodatků s vítězným uchazečem a neuplatnění smluvních pokut (opatření ŘO přijal v červnu 2015), referenčních staveb (opatření ŘO přijal v lednu 2015). Další úpravy 79

80 řídícího a kontrolního systému byly ŘO provedeny ve vazbě na společnou reakci českých orgánů ze dne 9. prosince 2015 na dopis Evropské komise k pozastavení plateb ROP SM ze dne (opatření ŘO přijal v prosinci 2015). Evropská komise dopisem ze dne oznámila naplnění poţadavků Evropské komise dle bodu II. dopisu, tzn. ţe není třeba provádět další opravy výdajů za rok 2015 s ohledem na celkovou předpokládanou chybovost výdajů 2015 a 2016 ve výši 1,45 % na základě výsledků auditů operací provedených AO. K obnovení plateb zbývalo provést odpovídající finanční opravy výdajů roku V návaznosti na dopis Evropské komise ze dne proběhla začátkem roku 2017 komunikace mezi AO, PCO a ŘO, a to k problematice sníţení zbytkové míry chybovosti za rok Na základě komunikace AO s Evropskou komisí bylo umoţněno sníţení chybovosti prostřednictvím finančních oprav v letech 2015 a 2016, které se týkají výdajů certifikovaných v roce 2014 (v souladu s čl. 20 nařízení EK č. 1828/2006). Po započítání těchto finančních oprav došlo ke sníţení roční zbytkové míry chybovosti pod 2 %. Tyto informace byly Evropské komisi zaslány prostřednictvím dopisu předsedy Regionální rady ze dne , jehoţ přílohou bylo potvrzení PCO. Poţadavky Evropské komise za účelem obnovení plateb jsou naplněny. Dopisem ze dne Evropská komise oznámila, ţe podmínky pro obnovení plateb ROP SM jsou naplněny. F) Pozastavení plateb na základě trestních řízení: 1) Vedené trestní řízení vůči bývalým zaměstnancům ÚRR, vč. vedoucího pracovníka Dne obdrţel ŘO a AO dopis Evropské komise Ares(2015) , ve věci přerušení plateb v rámci ROP SM, z důvodu probíhajícího trestního řízení, které bylo zahájeno dne Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu PČR vůči 3 zaměstnancům ÚRR. Obviněným, dnes jiţ bývalým zaměstnancům ÚRR je v Usnesení o zahájení trestného stíhání kladeno za vinu, ţe se v různé míře podíleli na poskytování sluţeb dotačního managementu u níţe uvedených projektů: Název projektu č. 1: BYTOVÝ DŮM A PENZION "MORAVA" OTROKOVICE, reg.č.: CZ.1.12/3.3.00/ , Název projektu č. 2: Hotel MORAVA, reg.č: CZ.1.12/3.3.00/ , Název projektu č. 3: HOTEL HIT - vybudování vnější a vnitřní sportovně relaxační infrastruktury, reg.č.: CZ.1.12/3.3.00/ , Název projektu č. 4: Hotel Formule, reg.č.: CZ.1.12/3.3.00/ Na základě zahájeného trestního stíhání a okolnostem vyplývajícím z Usnesení o zahájení trestního stíhání, bylo VRR dne rozhodnuto o výpovědi Smlouvy o poskytnutí dotace u projektu Hotel Formule, reg. č.: CZ.1.12/3.3.00/ , příjemce RAINER CZ, s.r.o. V rámci tohoto projektu nebyly proplaceny ţádné výdaje. U projektu HOTEL HIT - vybudování vnější a vnitřní sportovně relaxační infrastruktury, reg.č.: CZ.1.12/3.3.00/ , příjemce RADEAN s.r.o. byla vypovězena Smlouva o poskytnutí dotace rozhodnutím VRR ze dne U projektu byla uplatněna 100% korekce a výdaje byly odečteny z výkazu výdajů. 100% korekce byly uplatněny i u dalších projektů dotčených trestním řízením: - CZ.1.12/3.3.00/ , Bytový dům a penzion Morava, - CZ.1.12/3.3.00/ , Hotel Morava a současně byly odečteny z výkazu výdajů. Přijatá nápravná opatření: ŘO přijal nápravná opatření a to formou úpravu řídícího a kontrolního systému v těchto oblastech: nakládání s depozitem, 80

81 proces provádění kontrol zadávání zakázek a veřejných zakázek (byla zavedena druhá kontrola veřejných zakázek/zakázek, upraveny kompetence vedoucích pracovníků odboru kontroly a plateb), úprava formulářů Operačního manuálu ROP SM (v rámci vybraných formulářů na základě doručení AO byl doplněn sloupec Popis dokumentu, slouţící k podrobné identifikaci dokumentu), proces výběru vedoucích zaměstnanců (bylo zavedeno povinné hodnocení vybraných uchazečů u vedoucích zaměstnanců před uzavřením pracovní smlouvy z hlediska jejich morální integrity a rizika výskytu korupčního či jinak defektního selhání), provedení aktuálního hodnocení stávajících vedoucích zaměstnanců ÚRR s ohledem na případná rizika selhání, aktualizace dokumentu Strategie pro boj s podvody a korupcí v rámci čerpání fondů SSR v období Další informace k vyšetřování: Regionální rada přistoupila dne , jakoţto osoba poškozená, k trestnímu řízení a důsledně uplatňuje svá práva tím, ţe napomáhá PČR ve vyšetřování, nahlíţí do trestního spisu a poznatky PČR uplatňuje jak v kontrolách dle 320/2001 Sb., tak i v probíhajícím daňovém řízení. Podrobné informace o provedených šetřeních, ověřování a přijatých nápravných opatření byly ve formě společné reakce českých orgánů (ŘO, AO, PCO, MMR-NOK) odeslány Evropské komisi dne Samostatná zpráva AO ze dne s názvem Zpráva Auditního orgánu o posouzení provedených kontrol a přijatých opatřeních Řídícím orgánem Regionálního operačního programu Střední Morava souvisejících s pozastavením plateb dle dopisu Ares(2015) ze dne 7. července 2015, která byla přílohou společné reakce, obsahovala vyhodnocení ověřování a kroků, které učinil ŘO. Dne bylo trestní stíhání rozšířeno i o projekt s názvem Přestavba měšťanského domu č. 20 na hotel, reg. č. CZ.1.12/3.3.00/ příjemce Z FIN, a.s. V rámci druhého projektu příjemce Z-FIN, a.s. reg. č. CZ.1.12/3.3.00/ s názvem AREÁL RZ - Rusava výstavba krytého bazénu včetně návazné infrastruktury nebylo k datu zpracování Závěrečné zprávy zahájeno trestní řízení. V rámci provedené analýzy bylo jejím cílem ověřit: zda činností bývalých zaměstnanců ÚRR mohou být dotčeny další projekty podpořené z ROP SM, zda na základě nového trestního řízení existují nové skutečnosti, které by vedly k rozšíření okruhu činností vykonávaných bývalými zaměstnanci ÚRR pro příjemce s dopadem na dotčenou fázi administrace projektových ţádostí. Závěrem zpracované analýzy je, ţe na základě provedených analýz, provedeného ověření a dosud známých informací, je ŘO přesvědčen, ţe východiska zůstávají stejná (východiska byla dána Metodologií výběru vzorku projektů k ověřování a postupu pro kontrolu; viz Závěrečná zpráva k realizaci opatření pro obnovení plateb ROP SM ze strany Evropské komise ze dne ). Stejně tak nejsou tímto nikterak dotčeny závěry a jiţ přijatá opatření v rámci provedených úprav řídícího a kontrolního systému. Tato zpráva byla Evropské komisi odeslána dne Dopisem EK ze dne byl ŘO informován, ţe ve vztahu k projektům: - BYTOVÝ DŮM A PENZION "MORAVA" OTROKOVICE, reg.č.: CZ.1.12/3.3.00/ , - Hotel MORAVA, reg.č: CZ.1.12/3.3.00/ , - HOTEL HIT - vybudování vnější a vnitřní sportovně relaxační infrastruktury, reg.č.: CZ.1.12/3.3.00/ jsou naplněny podmínky pro obnovení platební lhůty. Platební lhůta nicméně zůstala pozastavena, a to mimo jiné ve vztahu k samostatnému řízení k projektu Přestavba měšťanského domu č. 20 na hotel, reg. č. CZ.1.12/3.3.00/ příjemce Z FIN, a.s. Výdaje projektu Přestavba měšťanského domu č. 20 na hotel, reg. č. CZ.1.12/3.3.00/ příjemce Z FIN, a.s. byly ve výši 100% odečteny z výkazu výdajů. O této skutečnosti byla Evropská komise informována dopisem předsedy Regionální rady ze dne

82 Dne obdrţel ŘO usnesení PČR. Tímto usnesením bylo rozšířeno trestní stíhání u dvou fyzických osob, které byly jiţ dříve obviněny ve vztahu k výše uvedeným projektům, a o čtyři právnické osoby. Za účelem posouzení změn oproti původním usnesením o zahájení trestního stíhání vypracoval ŘO Zprávu Řídícího orgánu ROP Střední Morava o rozšíření trestního stíhání vedeného NCOZ ze dne Návrh zprávy byl zaslán PCO a AO k připomínkám. Obdrţené připomínky byly zapracovány. Na základě vypracovaných analýz, provedeného ověření a dosud známých informací vyplývá, ţe rozšíření trestního stíhání se netýká dalších projektů, financovaných z ROP Střední Morava. Stejná tak zůstávají i východiska pro dříve provedená ověření vybraných projektů a deklarovaných výdajů, které mohly být dotčeny trestnou činností. Stejně tak nejsou tímto nikterak dotčeny závěry a jiţ přijatá opatření v rámci provedených úprav řídícího a kontrolního systému. Tyto dotčené projekty byly ve 100% odečteny z výkazu výdajů. Dopisem ze dne Evropská komise oznámila, ţe podmínky pro obnovení plateb ROP SM jsou naplněny. 2) Vedené trestní řízení vůči bývalému předsedovi RR Dne obdrţel ŘO a AO dopis Evropské komise ve věci přerušení plateb v rámci ROP SM, a to v důsledku sdělení obvinění bývalému předsedovi Regionální rady a členu VRR Ing. Jiřímu Rozbořilovi (tzv. kauza Vidkun ). Evropská komise v dopise poţadovala objasnění a ujištění, ţe předmětná trestní věc nepředstavuje riziko pro další projekty a pro řídicí a kontrolní systém jako celek. ÚRR prověřil informace, které byly obsaţeny v Usnesení o zahájení trestního stíhání, zejména zda bylo v kompetenci bývalého předsedy Regionální rady ovlivnit přiznání a následné proplacení dotací a na základě provedeného šetření zkonstatoval, ţe v době funkčního období Ing. J. Rozbořila, jakoţto předsedy Regionální rady a člena VRR, tj. ode dne do rezignace dne , byly ve vztahu k dotčeným projektům schváleny pouze změny, které nemohly zásadně ovlivnit realizaci projektu (změna kontaktní osoby, změna jména společnosti, změna statutárního zástupce, změna harmonogramu a finančního plánu, ţádost o schválení pronájmu majetku pořízeného z dotace v době udrţitelnosti). Bývalý předseda Regionální rady tedy nebyl u ţádného zásadního rozhodnutí, týkajícího se dotčených projektů. ŘO se současně dopisem ředitele ÚRR v rámci trestního řízení dne přihlásil jako poškozená strana, s cílem mít moţnost nahlíţet do spisu vedeného Policií ČR. Dle vyjádření PČR, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, ze dne a ze dne nebyla zjištěna příčinná souvislost mezi jednáním obviněných a schválením projektů k poskytnutí dotace a proplacením dotací u tzv. dotčených projektů. Z tohoto důvodu policejní orgán nepovaţoval Regionální radu za osobu poškozenou v trestním řízení. Na základě provedených posuzování a dostupných informací (podrobné informace o provedeném ověřování byly odeslány Evropské komisi dne ): a) nebyly zjištěny ţádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, ţe bývalý předseda Regionální rady ovlivňoval či jakkoli zasahoval do rozhodování ÚRR či VRR u dotčených projektů, b) na základě sdělení a informací z probíhajícího trestního řízení nejsou dotčeny další projekty, ani informace o chybách v implementaci, c) projekty Jezdeckého areálu byly administrovány ze strany ŘO v souladu se schváleným řídícím a kontrolním systémem ROP SM. Na základě informací, které má ŘO k dispozici, v tuto chvíli není detekováno ohroţení dalších projektů podpořených z ROP SM, coţ bylo závěrem zprávy odeslané ŘO dne EK. Dopisem EK ze dne byl ŘO informován, ţe ve vztahu k výše uvedeným projektům jsou naplněny podmínky pro obnovení platební lhůty. Platební lhůta nicméně zůstala pozastavena, a to mimo jiné ve vztahu k samostatnému řízení k projektu Přestavba měšťanského domu č. 20 na hotel, reg. č. CZ.1.12/3.3.00/ příjemce Z FIN, a.s. Dopisem ze dne Evropská komise oznámila, ţe podmínky pro obnovení plateb ROP SM jsou naplněny. IV. Statistika vyřazování projektů 82

83 V souladu se schválenou dokumentací, především Kritérii pro výběr projektů, mohly být projekty vyřazovány v těchto fázích administrace: Etapa 1 - Kontrola přijatelnosti, - kontrola formálních náleţitostí, - věcné hodnocení v rámci Etapy 1 nesplnění stanovených eliminačních kritérií nebo nedosaţení potřebného počtu bodů v soutěţi s ostatními projekty. Etapa 2 - věcné hodnocení v rámci Etapy 2 - nesplnění stanovených eliminačních kritérií, tykající se především finančního zdraví ţadatele, nedoloţení povinných příloh v poţadovaném rozsahu či kvalitě. Etapa 3 - nedoloţení poţadovaných podkladů pro uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace. Fáze realizace projektu - odstoupení od Smlouvy o poskytnutí dotace ze strany ŘO z důvodu neplnění smluvených podmínek a povinností. Dále mohli ţadatelé/příjemci odstoupit od projektu na vlastní ţádost, a to v kterékoliv fázi administrace projektu. Tabulka č.: 39 detailně ukazuje počty vyřazených projektů v jednotlivých prioritních osách a důvody jejich vyřazení. Nejčastějším důvodem vyřazení (43% všech vyřazených projektů) bylo nesplnění eliminačních podmínek věcného hodnocení projektové ţádosti v rámci Etapy 1. V souladu s Kritérii pro výběr projektů musely projektové ţádosti dosáhnout v kaţdém z kritérií hodnocených v části Kvalita a proveditelnost projektu (uvedených pod číslem 2 a písmeny A, B, C) minimálně 50% bodového hodnocení. Dále musely být splněny stanovené minimální hodnoty v rámci socioekonomické analýzy. Tato skutečnost odráţí na jedné straně správně zvolená a nastavená kritéria pro výběr projektových ţádostí a snaze ŘO o výběr kvalitních projektů, na straně druhé vypovídá o relativně niţší přínosnosti předloţených a hodnocených projektů. Tyto důvody vedly k vyřazení 21% ze všech předloţených projektů. Dalším nejčastějším důvodem (15% všech vyřazených projektů) bylo staţení projektu ţadatelem, resp. ukončení ze strany ŘO. Ţadatelé/ příjemci od realizace projektů odstupovali především z důvodu nedostatku finančních prostředků na předfinancování projektu či na vlastní podíl spolufinancování, změny vlastních preferencí, ale také např. kvůli problémům s výběrem dodavatele či problematice veřejné podpory. ŘO ukončoval administraci především kvůli nedodrţování podmínek Smlouvy o poskytnutí dotace, např. při poţadavcích příjemce na nepřípustné změny projektu, porušení rozpočtové kázně, či problematice veřejné podpory. Třetím nejčastějším důvodem (14% všech vyřazených projektů) bylo nesplnění podmínek přijatelnosti předloţených projektových ţádostí. Tj. předloţené ţádosti, např. svým zaměřením, nebyly v souladu s cíli a podporovanými aktivitami příslušné oblasti/podoblasti podpory a podmínkami výzvy, ţadatelé nebyli oprávněnými příjemci pro danou oblast/podoblast podpory nebo projekty nerespektovaly minimální a maximální výši dotace stanovenou pro danou oblast/podoblast podpory v příslušné výzvě. Čtvrtým nejčastějším důvodem vyřazení bylo nedoporučení/neschválení projektu. Jedná se projekty, které úspěšně prošly věcným hodnocením, tj. splnily všechny nezbytné podmínky, nicméně získaly niţší počet bodů a neuspěly v soutěţi s ostatními projekty. Tento fakt byl zapříčiněn velkou poptávkou projektů, která byla nad rámec finančních moţností vyhlášených výzev, resp. programu. Z pohledu průměrné úspěšnosti ţadatelů v jednotlivých prioritních osách je patrné, ţe nejméně úspěšní byli ţadatelé v rámci prioritní osy 3 Cestovní ruch, kdy velká část projektů (21% všech vyřazených projektů, resp. 13% předloţených projektů) nesplnila podmínky přijatelnosti. Důvodem pro vyřazování projektů v této fázi byl fakt, ţe předkládané projekty často nebyly v souladu s podmínkami výzvy, tj. nebyly zaměřeny na oblast cestovního ruchu. Ve srovnání s ostatními prioritními osami také v prioritní ose 3 nebyla uzavřena Smlouva o poskytnutí dotace s nejvyšším počtem ţadatelů. 83

84 Z toho Prioritní osa Počet předloţených projektových ţádostí N11 Projektová ţádost nesplnila podmínky přijatelnosti N12 Projektová ţádost nesplnila formální náleţitosti N13 Projekt ohodnocen, nedosáhl minimální bodové hranice Tabulka č.: 39 Statistika vyřazených projektů N14 Projekt nedoporučen k dopracování N15 Projekt nesplnil podmínky dopracování N2 Projekt nedoporučen / neschválen N3 Projekt doporučen / schválen jako náhradní projekt N4 Projekt nesplnil podmínky pro vydání Rozhodnutí / podpis Smlouvy N5 Projektová ţádost staţena ţadatelem / ukončena ŘO/ZS N7 Projekt nedokončen / staţen N8 Rozhodnutí / Smlouva ukončena ze strany ŘO/ZS 1 Doprava % CELKEM Neschválené / předloţené projekty 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu % 3 Cestovní ruch % 4 Technická pomoc % CELKEM ROP SM % Zdroj: IS MONIT7+, stav k

85 Přijatá opatření ke zvýšení úspěšnosti projektů: Jako jedno z opatření ke sníţení počtu vyřazovaných projektů ve fázi hodnocení bylo zavedení více-etapového modelu hodnocení. V rámci Etapy 2 docházelo k aktivní komunikaci ÚRR s příjemcem tak, aby byl předloţený projekt dopracován v souladu s poţadavky výzvy a kritérií pro výběr projektů a mohl být schválen k financování. Dalším přijatým opatřením byly konzultace neúspěšných projektů, kdy předkladatelé projektů vyřazených v jakékoliv fázi hodnocení byli detailně seznámeni s důvody tohoto vyřazení, tak aby se mohli stejným chybám vyhnout při opětovném předloţení projektu v rámci nových výzev. Opatřením směřujícím ke sníţení finanční náročnosti realizace projektů pro příjemce bylo zavedení tzv. modifikovaných plateb. V neposlední řadě také byly při vyhlášení výzev pořádány semináře pro ţadatele. V rámci těchto seminářů byly detailně představeny podmínky výzev, tak aby se předešlo případným chybám a nedostatkům při předloţení projektové ţádosti. Dále byly pro příjemce pořádány semináře, které se věnovaly např. problematice zadávání veřejných zakázek nebo výše zmíněných modifikovaných plateb. V rámci vyhlášených výzev i kdykoliv v průběhu administrace měli ţadatelé a příjemci moţnost své projektové záměry či problematiku jiţ schválených a realizovaných projektů konzultovat s pracovníky ÚRR. 2.4 Případné změny v souvislosti s prováděním operačního programu Vnější změny s dopadem na provádění ROP SM V programovém období došlo k několika zásadním vnějším jevům, které fungování ekonomiky zřetelně komplikovaly. Hlavní faktory, které se změnily ve vztahu k výchozímu stavu ROP SM lze shrnout stručně do několika bodů: ekonomická krize ( ) ztíţená situace v případě uvěrového krytí příjemců dotace jako důsledek finanční krize zrušení spolufinancování státního rozpočtu ČR na regionálních operačních programech (2010) intervence ČNB - umělé oslabení koruny vůči euru ČNB (2013) Na prvním místě je třeba uvést ekonomickou krizi, která zasáhla de facto celý svět a nevyhnula se ani české ekonomice, potaţmo regionální ekonomice. V roce 2008 se začal projevovat počátek krize v ČR a jeho regionech, v důsledku čehoţ došlo k neočekávanému sociálně ekonomickému vývoji. Byl naplno postiţen vývoz a investice. V zemi klesl růst HDP, podniky začaly propouštět, zvýšila se nezaměstnanost. Právě vyšší citlivost investic na krizovou situaci je dána vyšším podnikatelským rizikem, konzervativní úvěrovou politikou bank a negativním očekáváním investorů. Region soudrţnosti Střední Morava patřil dlouhodobě k ekonomicky nejslabším v rámci České republiky a byl velmi citelně zasaţený dopady ekonomické krize uţ jen například z pohledu jedné z nejvyšších nezaměstnaností, která se meziročně (2008/2009) zvýšila z 4,7% na 8,4%, tj. téměř na dvojnásobek. Bylo třeba počítat s tím, ţe nárůst nezaměstnanosti je většinou fázově opoţděn proti vývoji HDP. Jinými slovy to znamenalo, ţe ještě v okamţiku, kdy se projevily znaky oţivení ekonomiky, stále ještě doznívaly nárůsty nezaměstnanosti, která začala klesat aţ s dalším růstem HDP. V regionu soudrţnosti Střední Morava podíl HDP na 1 obyvatele dosáhl dna v roce 2009 (79,4%) průměru České republiky (pro srovnání, jak je uvedeno výše v socio-ekonomické analýze (viz kapitola 1.2 Charakteristika regionu soudrţnosti Střední Morava v části socioekonomická analýza), HDP v regionu soudrţnosti Střední Morava za rok 2015 dosáhl 83,2% republikového průměru, tj. o 3, 8% více, neţ v době nejhlubšího propadu ekonomiky v roce 2009). Zajištění spolufinancování projektů podpořených z ROP SM Krize měla rovněţ vliv na provádění ROP SM a postihla také subjekty ţadatele/příjemce dotací. Ne kaţdý subjekt měl vlastní kapitál pro svoje podnikání, kdyţ dominantním zdrojem financování je zejména bankovní (úvěrové) financování. Mnozí ţadatelé/příjemci dotací tak měli problém se zajištěním spolufinancováním projektů. Banky se chovaly obezřetně. Zvaţovaly formu a příjemce podpory, aby se nestalo, ţe budou podporovány nekonkurenceschopné subjekty (jejichţ slabiny krize plně obnaţila) na úkor produktivních subjektů. 85

86 Řídící orgán ROP SM reagoval v roce 2011 na problematiku nedostatečných finančních zdrojů ţadatele/příjemce, kdy pro rizikové ţadatele/příjemce začal zpracovávat odborné posudky na finanční zdraví a schopnost profinancovat realizaci projektu. U rizikových ţadatelů/příjemců pak začal poţadovat sloţení finančních prostředků na depozitní účet. Negativní důsledky krize se promítly také v inflaci. Do roku 2008 si drţela Česká republika stabilní míru inflace v rozmezí 2% - 2,8%. V roce 2008 však došlo k jejímu skokovému nárůstu na 6,3%, coţ bylo způsobeno několika faktory vyšší cenou ropy, vládní reformou veřejných financí, kdy došlo ke zvýšení sazby DPH z 5% na 9%, rostla cena plynu, byly zavedené poplatky u lékaře atd. Následný rok 2009 byl ve znamení signifikantního sníţení míry inflace aţ na 1%. V roce 2010 začal opětovný nárůst inflace, který vystoupal aţ na 3,3% v roce 2012 a následně docházelo, z roku na rok k jejímu sniţování, které v roce 2015, představovalo desetileté minimum (0,3%). Za rok 2016 dosáhla průměrná inflace 0,7 procenta. Důvodem zvýšení byl růst cen potravin, sluţeb i pohonných hmot. Míra inflace se bere v úvahu zejména při propočtech reálných mezd, důchodů a pod. Graf č.: 6 Míra inflace v ČR v letech (%) 6,3 3,3 2,5 2,8 1,0 1,5 1,9 1,4 0,4 0,3 0, Zdroj: ČSÚ Zrušení spolufinancování státního rozpočtu na ROP SM Dopad ekonomické krize na stav veřejných rozpočtů vyústil v roce 2010 v usnesení vlády ČR, ţe od roku 2011 nebudou regionální operační programy spolufinancovány státním rozpočtem. Usnesením vlády č. 563 ze dne došlo ke zrušení spolufinancování státního rozpočtu České republiky na Regionálních operačních programech, které mělo od roku 2011 činit 0%. Následně usnesením vlády č. 675 ze dne došlo ke zpřesnění usnesení vlády č. 563 ze dne a to tak, ţe spolufinancování státního rozpočtu České republiky na Regionálních operačních programech bylo ve výši 0% od roku 2011 a opatření se týkalo pouze nově schválených projektů a všech krajských projektů. Tato nová skutečnost měla zásadní význam na administraci jiţ podaných projektových ţádostí, ale také na další vyhlašování výzev ROP SM. Řídící orgán ROP SM totiţ vyhlašoval výzvy na příspěvek Společenství (ERDF) a finanční prostředky ze státního rozpočtu (SR/RR). Vyhlášení dalších výzev tak bylo vázáno na zpracování nového finančního plánu ROP SM, který reagoval na uvedené usnesení vlády ČR. Usnesením vlády ČR ze srpna a září 2010 přišel ROP SM ze svého finančního rámce zhruba o 720 mil. Kč, kdyţ od 22. září 2010 nebyl na financování projektů účasten státní rozpočet. Usnesením č. 64 ze dne vláda umoţnila čerpat prostředky státního rozpočtu na projekty krajů schválené do Na základě uvedených usnesení vlády došlo k dočasnému pozastavení vyhlašování nových výzev a podpisů nových smluv o poskytnutí dotace. Řídící orgán ROP SM v únoru 2011, v souladu se zásadami finančního řízení programu, vzal na vědomí finanční rámec ROP SM a schválil aktualizaci finančního plánu ROP SM, který byl stanoven v Kč a byl kaţdoročně aktualizován a zpřesňován ve vazbě na pohyb kurzu EUR/CZK. Změna, resp. sníţení finančního rámce oproti původně schválené alokaci ROP SM EUR (veřejné prostředky celkem) nebyla způsobena jen dopadem usnesení vlády ČR, ale také posilováním kurzu CZK/EUR. 86

87 Zároveň Řídící orgán ROP SM v únoru 2011 schválil nový model financování ROP SM. Základní změnou v modelu financování bylo sníţení poskytované dotace z 85% na 75% u všech projektů nezakládajících veřejnou podporu (mimo projekty předloţené v rámci IPRM a Konceptů, kde zůstal zachovaný poměr dotace v původní výši, tj. 85%. Aplikací tohoto principu mělo dojít ke kompenzaci dopadu usnesení vlády z cca 50%. Výzvy na předkládání projektových ţádostí do ROP SM byly vyhlašovány jen na prostředky ERDF. Cílem úpravy modelu financování bylo podpořit srovnatelné mnoţství projektů, které bylo původně plánované před změnou financování ze státního rozpočtu, a byly tak dosaţeny závazné hodnoty monitorovacích indikátorů programu. Tento model financování byl uplatňován od výzvy č. 22, vyhlášené dne 7. února 2011, do výzvy č. 31, vyhlášené dne 27. března 2012, kdy začalo být uplatňováno opatření k eliminaci rizik z přezávazkování/ nedočerpání finanční alokace ROP SM (viz následující kapitola Změny v provádění ROP SM). Intervence České národní banky Koncem roku 2013 Česká národní banka přistoupila k umělému oslabení koruny vůči euru. Byl to nečekaný zásah centrálních bankéřů do měnových relací. Koruna prudce oslabila. Ještě v listopadu 2013 byl kurz 25,742 CZK/EUR a v prosinci 2013 jiţ 27,350 CZK/EUR. Oslabením měny, kterou se Česká národní banka rozhodla bránit v posílení přes 27 korun za euro, chtěla banka dostat českou ekonomiku z nejdelší recese v historii a ubránit ji před deflací. Slabší koruna měla pomáhat exportérům a zrychlovat růst cen. Vývoj kurzu koruny k euru byl vţdy ze strany Řídícího orgánu ROP SM neovlivnitelný. Jen pro srovnání uvádíme, ţe v březnu 2007, kdy MMR schvalovalo rámcová rozhodnutí jednotlivých regionálních operačních programů, byl kurz ve výši 28,463 CZK/EUR, kdeţto tato závěrečná zpráva je zpracovaná ve vazbě na kurz CZK/EUR daný ECB pro březen 2017 ve výši 27,021 CZK/EUR. Kolísání kurzu mělo výrazný dopad na implementaci programu, neboť alokace ROP SM byla fixovaná v EUR. Z níţe uvedeného grafu Graf č.: 7 Kurzové změny v průběhu provádění ROP SM (CZK/EURO)) jsou zcela zřetelné kurzové změny v průběhu let při provádění ROP SM (v daném měsíci/roce byl vybraný nejsilnější a v následujícím roce nejslabší kurz). Graf č.: 7 Kurzové změny v průběhu provádění ROP SM (CZK/EURO) březen ,463 březen ,333 Kč prosinec ,350 prosinec ,609 prosinec ,045 prosinec ,024 srpen ,940 říjen ,570 prosinec ,548 duben ,778 MMR v březnu 2007 schvalovalo rámcová rozhodnutí jednotlivých ROP (kurz 28,463 CZK/EUR) Zdroj: ECB Finanční řízení programu bylo prováděno průběţně po celé programové období a celková alokace se tedy v průběhu let měnila několikrát. Intervence České národní banky na devizovém trhu však způsobila dočasné zvýšení alokace programu, tj. objemu prostředků, kterými bylo moţné podpořit projekty v rámci ROP SM. Od roku 2012 Řídící orgán ROP SM vyuţíval při vyhlašování výzev opatření k eliminaci rizika nedočerpání/ přezávazkování finanční alokace ROP SM (tzv. klouzavou dotaci ), čímţ byla vytvořena dostatečná 87

88 rezerva, kterou bylo moţné vyuţít právě v návaznosti na případnou výraznou změnu kurzu a nedošlo tak k nevyuţití celkové alokace programu. Vlivem intervence České národní banky vzrostl finanční rámec ROP SM o cca 0,47 mld. Kč, a to z 17,89 mld. Kč (prosinec 2013) na 18,36 mld. Kč (duben 2015) a poklesl objem rezervy vytvořený v rámci opatření k eliminaci rizika nedočerpání/ přezávazkování finanční alokace ROP SM. Od července 2015 byla aktualizace finančního plánu a finančního rámce nahrazena pravidelným vyhodnocováním čistého zůstatku alokace. Řídící orgán ROP SM v souvislosti s navýšením finančního rámce ROP SM: - vyhlásil nové výzvy k předkládání projektů, - provedl aktualizaci opatření k eliminaci rizik z přezávazkování/ nedočerpání finanční alokace ROP SM, tj. sníţil minimální objem závěrečné ţádosti o platbu z 30 % minimálně na 10 %. Tím bylo umoţněno proplatit příjemcům vyšší objem plateb v roce 2014 při výhodnějším kurzu Změny v provádění ROP SM V této kapitole jsou uvedeny: - změny ROP SM schválené Evropskou komisí (EK) - změny operačního programu, které nepodléhaly schválení EK, ale měly vliv na implementaci - dále jsou zde, dle poţadavku MMR NOK, uvedené změny programových dokumentů podléhající i nepodléhající schválení Monitorovacího výboru ROP SM Vše je v této kapitole zpracováno a vyhodnoceno v souvislostech, resp. okolnostech, které vedly ke změnám v provádění ROP SM. I. Změny ROP SM schválené Evropskou komisí ROP SM prošel celkem čtyřmi změnami, které byly schválené Evropskou komisí: změna č. 1 ROP SM schválená EK dne 15. prosince 2010 rozhodnutím K(2010) 8682 změna č. 2 ROP SM schválená EK dne 21. prosince 2011 rozhodnutím K(2011) 9372 změna č. 3 ROP SM schválená EK dne 30. listopadu 2012 rozhodnutím K (2012) 8629 změna č. 4 ROP SM schválená EK dne 21. listopadu 2014 rozhodnutím K (2014) 8946 Změna č. 1 ROP SM V první polovině roku 2009 začalo projednávání podstatné změny podle článku 33 Nařízení č. 1083/2006 v ROP SM. Východiskem pro změnu č.1 ROP SM byla evaluace realizace programu. Závěry analýz byly vyuţity pro optimalizaci administrace ROP SM. Z provedených evaluačních studií měla největší význam evaluační studie Stav implementace se zaměřením na plnění cílů ROP SM ve vazbě na schválené projekty a disponibilní finanční prostředky. Výsledkem této evaluační studie bylo mj. posílení významu integrovaného přístupu při realizaci projektů s důrazem na synergické efekty a z toho vyplývající potřeba přesunů finančních prostředků mezi prioritními osami. Změnu č. 1 ROP SM lze stručně shrnout do 2 bodů: 1. Přesun finančních alokací Programová změna č. 1 ROP SM spočívala v přesunu finančních alokací (ERDF podíl) mezi prioritními osami programu. Jednalo se o přesun částky EUR z priority 1 Doprava, tj. - 5,85% do prioritních os: 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu v objemu EUR, tj. +3,51% a prioritní osy 3 Cestovní ruch v objemu EUR, tj. +4,81%. 88

89 Podstatná změna č.1 ROP SM vycházela ze skutečnosti, ţe omezené finanční prostředky na realizaci strategických záměrů vedou k potřebě dílčích změn ve finančním vyjádření priorit, s ohledem na pokročilost v realizaci programu, vyjádřeného objemem jiţ podpořených projektů. Z tohoto důvodu bylo nezbytné přehodnotit, které oblasti intervencí je nutné preferovat na úkor jiných a stanovit i výši přidělených alokací na ně. Hlavním důvodem navrhovaných změn bylo posílení integrovaného přístupu v rámci udrţitelného rozvoje měst v souladu se strategií, cíli a prioritami ROP SM, který bude vést k větší koncentraci zdrojů a ke zvýšení efektivity intervencí a účinnosti programu. Integrovaný přístup umoţňoval komplexní a systémové řešení napříč více typy intervencí ROP SM, včetně návazností veřejného i privátního financování, anebo naplnění závazků, které byly učiněny např. ve vztahu k Integrovanému operačnímu programu. Zdůvodnění změn bylo vypracováno ve spolupráci s Olomouckým a Zlínským krajem. Konkrétně se navrhované změny ROP SM projevily následovně: a) Vytvořením podoblasti podpory Integrované plány rozvoje zón, v rámci prioritní osy 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu, oblasti podpory 2.2 Rozvoj měst. b) Rozšířením integrovaných plánů rozvoje území nad obyvatel v rámci prioritní osy 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu, oblasti podpory 2.2 Rozvoj měst. c) rozšíření integrovaných plánů rozvoje území v rámci prioritní osy 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu, oblasti podpory 2.3 Rozvoj venkova 2. Formální změny Dále se změna č. 1 ROP SM týkala formální změny, tj. aby mezi oprávněné příjemce patřily školské právnické osoby zřizované podle 124, odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Při tvorbě programu došlo k opomenutí tento typ příjemce (církevní školy) zařadit mezi oprávněné příjemce. Navrhované změny č. 1 ROP SM reagovaly také na vývoj ekonomiky, resp. na dopady ekonomické krize. Region soudrţnosti Střední Morava dlouhodobě patřil mezi hospodářsky nejslabší regiony v ČR (dle dosaţených hodnot HDP, nezaměstnanosti, tvorby hrubého fixního kapitálu, průměrné hrubé měsíční mzdy apod.). Dalo se očekávat, ţe ekonomická krize tyto regionální disparity Střední Moravy vůči ostatním regionům soudrţnosti ČR ještě více prohloubí. Účelem změny č. 1 ROP SM tak bylo umoţnit operativně reagovat na tyto změny a realizovat některé intervence z ROP SM s ohledem na ekonomickou krizi. Tím mělo být přispěno k oţivení ekonomiky, resp. ke zmírnění dopadů ekonomické krize. Zejména formou investic do rozvoje měst, které se vlivem integrovaného přístupu k rozvoji měst a území vyznačují významnými synergickými efekty se zapojením investic dalších subjektů. Dále investicemi do cestovního ruchu, který byl výrazně postiţen ekonomickou krizí a kdy další intervence pomůţou podnikatelskému sektoru zvýšit konkurenceschopnost sluţeb. Stručný přehled časového průběhu projednávání změny č. 1 ROP SM odsouhlasení návrhu změny ROP SM Monitorovacím výborem (usnesení 032/MV2K/09) odeslání ţádosti o schválení změny č. 1 ROP SM Evropské komisi schválení změny č. 1 ROP SM rozhodnutím K(2010) 8682 Po schválení změny č. 1 ROP SM Evropskou komisí byla následně provedena a schválena aktualizace Prováděcího dokumentu ROP SM. Změna č. 2 ROP SM V první polovině roku 2011 začalo projednávání změny č. 2 ROP SM. Meritum změny č. 2 ROP SM lze stručně shrnout do 5 bodů: 1. Navýšení prioritní osy č. 1 Doprava, oblasti podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura o dodatečné finanční prostředky ve výši EUR. Dodatečná alokace pro Českou republiku pro roky v celkové výši 237 mil. EUR byla stanovena na základě rozhodnutí Evropské komise (K (2010) 5817) ze dne 30. srpna 2010, a to na základě čl. 17 Meziinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí o rozpočtové kázni 89

90 a řádném finančním řízení. V návaznosti na výše uvedené rozhodnutí Evropské komise bylo usnesením vlády ČR č. 817/2010 ze dne 16. listopadu 2010 rozhodnuto o dodatečném zapojení EUR do ROP SM. Tyto finanční prostředky byly vyuţity v souladu s usnesením vlády ČR č. 817/2010 na projekty zaměřené na rekonstrukci nebo výstavbu dopravní infrastruktury (na základě čl. 17 Meziinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006). Prioritní osa 1 Doprava měla být u příspěvku Společenství navýšena z EUR na EUR. Došlo k navýšení cílové hodnoty indikátoru Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy ze 118 km na 128 km a indikátoru Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem ze 132 km na 142 km (navýšení o 10 km bylo stanoveno na základě výpočtu, kdy byl objem nově zapojených finančních prostředků dělen průměrnou částkou potřebnou na rekonstrukci 1 km). 2. Navýšení prioritní osy č. 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu o finanční prostředky na základě realokace finančních prostředků mezi operačními programy financovanými z ERDF dle usnesení vlády ČR č. 382 ze dne 18. května Tato změna byla v souladu s čl. 33 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, tj. s ohledem na hodnocení podle čl. 48 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Do ROP SM bylo realokováno EUR ve vztahu k ERDF z Operačního programu Technická pomoc. Realokované prostředky byly určeny pro vyuţití v oblasti podpory vzdělávací infrastruktury v regionech. Prioritní osa 2 ROP SM byla u příspěvku Společenství navýšena z EUR na EUR. Realokací finančních prostředků došlo k navýšení monitorovacího indikátoru Počet podpořených projektů zaměřených na podporu vzdělávání o 2 projekty, tzn., ţe z realokovaných prostředků se předpokládala realizace 2 projektů. 3. Úpravy monitorovacích indikátorů ROP SM ve vazbě na provedené úpravy Národního číselníku monitorovacích indikátorů (NČI). Sjednocení spočívalo ve změně měrných jednotek, názvů a kódování některých indikátorů tak, aby bylo sledování těchto indikátorů srovnatelné mezi jednotlivými operačními programy. Zároveň bylo upuštěno od sledování monitorovacího indikátoru kontextu - Kapacita ubytovacích zařízení cestovního ruchu průměrný evidenční počet zaměstnaných (fyzické osoby), který byl aktualizací NČI zrušený. Provedené změny lze shrnout jako změny formálního a technického charakteru. 4. Úpravy monitorovacích indikátorů ROP SM ve vazbě na jejich reálné plnění. Tato změna byla v souladu s čl. 33, odst. 1, písm. c) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, tj. s ohledem na hodnocení podle čl. 48 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. U jednoho monitorovacího indikátoru byl poţadavek na sníţení cílové hodnoty, a to Plocha revitalizovaných nevyuţívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem z původních 32 ha na 20 ha. Rizikové plnění vyplynulo ze všech interních analýz a také z mid-term externí analýzy zpracované společností HOPE v prosinci roku Řídící orgán ROP SM na problematické plnění indikátoru upozorňoval ve zprávách o realizaci a výročních zprávách. Řídící orgán ROP SM přijal opatření, jehoţ záměrem bylo zvýšení plnění monitorovacího indikátoru Plocha revitalizovaných nevyuţívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem. Toto opatření spočívalo ve strategii tzv. Konceptů (tvorba a aplikace do ROP SM byla předmětem změny č. 1 ROP SM). Byla vyhlášená výzva č. 21/2010 na Koncepty v oblasti podpory 2.4. Podpora podnikání. Sníţení cílové hodnoty indikátoru z původních 32 ha na 20 ha bylo v reakci právě na nízké hodnoty revitalizovaných ploch brownfields ze schválených Konceptů. Ze všech indikátorů ROP SM to byl jediný indikátor, u kterého se cílová hodnota sniţovala. U dvanácti monitorovacích indikátorů, které byly přeplňovány, o více neţ 200% oproti stávající cílové hodnotě, se jednalo o poţadavek navýšení jejich cílových hodnot (podrobný přehled všech 12 indikátorů je uvedený ve Výroční zprávě o realizaci ROP SM za rok 2011 v tabulce č. 29). Z těchto dvanácti monitorovacích indikátorů došlo u některých k navýšení na základě výše zmíněné nové strategie Konceptů aplikovaných v ROP SM, které sice negenerovaly brownfields v potřebném rozsahu, ale naopak generovaly vysoký počet nových pracovních míst. Nové cílové hodnoty byly propočítané ze schválených 11 Konceptů (schválené Výborem Regionální rady ). Na propočet nové cílové hodnoty indikátoru Počet obyvatel obsluhovaných zlepšenou veřejnou dopravou byla zpracovaná evaluační studie firmou RegioPartner, s.r.o. Na základě evaluační studie zpracované společností Mott MacDonalds byla stanovena nová cílová hodnota u indikátoru Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR. Jeden monitorovací indikátor byl navrţený ke zrušení a měl být nahrazený jiným monitorovacím indikátorem, a to indikátor Soukromé spolufinancování MSP byl nahrazen indikátorem Soukromé spolufinancování celkem. Důvodem byla ta skutečnost, ţe indikátor Soukromé spolufinancování MSP mohly naplňovat jen malé a střední podniky, nikoliv však velké podniky, které tento indikátor nesprávně vykazovaly. Na nově zařazený indikátor Soukromé 90

91 spolufinancování celkem byly převedeny hodnoty kaţdého projektu, který vykazoval soukromé financování s relevancí na danou oblast podpory a potaţmo s celkovým promítnutím do programového indikátoru ROP SM. 5. Úprava oprávněných příjemců v rámci oblasti podpory 2.2 Rozvoj měst. Došlo k doplnění oprávněných příjemců ve vztahu k aktivitám, které jsou jiţ obsaţeny v Programovém dokumentu ROP SM schváleném Evropskou komisí. Konkrétně se jednalo o tyto aktivity: experimenty a pilotní aktivity na posílení regionálních inovačních systémů a nástroje finančního inţenýrství v rámci iniciativy Jessica. Jednalo se o rozšíření oprávněných příjemců u oblasti podpory 2.2 Rozvoj měst o podnikatelské subjekty (právnické a fyzické osoby) podle zákona č 513/1991 Sb. obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů ( 2, odst. 2, písm. a) aţ c) zákona) a dále o subjekt zabezpečující implementaci finančního nástroje Jessica v souladu s oddílem č. 8, články č Nástroje finančního inţenýrství Prováděcího nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 (dále jen Prováděcí nařízení ). Stručný přehled časového průběhu projednávání změny č. 2 ROP SM odsouhlasení návrhu změny č.2 ROP SM Monitorovacím výborem (usnesení 054/MV6K/11) odeslání ţádosti o schválení změny č. 2 ROP SM Evropské komisi schválení změny č. 2 ROP SM rozhodnutím K(2011) 9372 Po schválení změny č. 2 ROP SM Evropskou komisí byla následně provedena a schválena aktualizace Prováděcího dokumentu ROP SM. Změna č. 3 ROP SM Hlavním důvodem změny č. 3 ROP SM bylo letiště Přerov. Řídící orgán ROP SM se v rámci strategie pro cíl 1 v prioritní ose 1 Doprava zavázal zlepšit dostupnost regionu Střední Morava prostřednictvím vybudování regionálního letiště Přerov, které by mělo statut mezinárodního veřejného letiště se smíšeným provozem, tj. provozem pro vojenské a civilní účely. V souvislosti s realizací letiště Přerov byla ze strany Evropské komise do Programového dokumentu Regionálního operačního programu regionu soudrţnosti Střední Morava vloţena tato podmínka: Dříve neţ budou podniknuty jakékoliv kroky k zahájení civilního provozu na tomto prozatím vojenském letišti, české orgány připraví a předloţí Komisi ke schválení podrobný podnikatelský plán, z nějţ budou jasně vyplývat socioekonomické výhody podniknutí takového kroku. Orgány se nebudou zavazovat k podnikání jakýchkoliv dalších kroků, dokud/pokud Komise tento plán neschválí. Dne Řídící orgán ROP SM obdrţel od EK ke zpracovanému podnikatelskému plánu letiště Přerov připomínky s tím, ţe EK odkládá oficiální vyjádření aţ do doby, neţ se vyřeší podstatné otázky ve vztahu k letišti jako je plán národní strategie dopravy, vyjasnění vlastnických vztahů k letišti, ozřejmí se vlivy na ţivotní prostředí a vyřeší se socioekonomická ţivotnost letiště. Dopracovaný Podnikatelský plán letiště Přerov byl odeslán Evropské komisi a proběhla v Bruselu před zástupci Generálních ředitelství Evropské komise prezentace Podnikatelského plánu letiště Přerov. Z jednání v Bruselu vyplynulo, ţe DG Regio podrobně prostuduje materiály předloţené českými zástupci a zahájí interní konzultace s DG ENVI a DG MOVE. Na základě odpovědí českých zástupců na otázky jednotlivých sekcí Evropské komise na technickém setkání v Bruselu a po analýze předloţeného podnikatelského plánu a CBA, Evropské komise dopisem ze dne 28. dubna 2011 neposkytla kladné stanovisko ke spolufinancování letiště Přerov z ROP SM. To znamenalo, ţe přes veškerou snahu představitelů Olomouckého, Zlínského kraje a Magistrátu města Přerov, se nepodařilo zamítavé stanovisko zvrátit. Na základě definitivního stanoviska Evropské komise (ze dne ) byla zahájena příprava návrhu změny č. 3 ROP SM. Podstata změny č. 3 ROP SM spočívala ve 2 bodech: 1. V odstranění závazků spojených s realizací letiště Přerov v podobě monitorovacích indikátorů, rozdělení původní alokace na letiště ve výši EUR mezi podoblast podpory Silnice II. a III. třídy a oblast podpory 1.3 Bezmotorová doprava a s tím související navýšení cílových hodnot monitorovacích indikátorů a prioritních témat. Tato změna byla v souladu s čl. 33 odst. 1 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, tj. v důsledku potíţí při provádění. Potíţe při provádění programu definuje pokyn k revizi OP mimo jiné také jako potíţe s realizací větších strategických projektů. 91

92 2. V doplnění vyuţití finančního nástroje Jessica do prioritní osy 2 a 3 ROP SM. Změna spočívala v rozšíření aktivity Nástroje finančního inţenýrství v rámci iniciativy JESSICA v prioritní ose 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu a prioritní ose 3 Cestovní ruch, vyjma oblastí podpory 2.3 Rozvoj venkova a 3.4 Propagace a řízení. V souladu se snahou Evropské Komise a Evropské investiční banky rozvíjet mechanismy finančního inţenýrství a podporovat investice do udrţitelného rozvoje měst, byla z podnětu Regionální rady regionu soudrţnosti Střední Morava zpracována v únoru 2011 evaluační studie Implementing JESSICA in the Central Moravia Cohesion Region, Czech Republic. Zadavatelem evaluační studie byla Evropská investiční banka. Výstupy evaluační studie identifikovaly potenciál regionu Střední Morava pro realizaci finančního nástroje JESSICA. Aplikace finančního nástroje JESSICA v rámci ROP SM měla přispět k efektivnějšímu vyuţívání prostředků Strukturálních fondů, a to díky návratnému způsobu financování, vyuţití profesionálních kompetencí správců Fondu rozvoje měst, flexibilitě pouţití úvěrových prostředků a moţnosti pákového efektu. Tato změna byla v souladu s čl. 33 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, tj. s cílem ve větší míře, nebo odlišným způsobem, zohlednit významné změny priorit Společenství anebo celostátních či regionálních priorit. Finanční nástroj JESSICA nakonec přes úsilí ŘO ROP SM nebyl vyuţit (viz kapitola 2.6.2). Stručný přehled časového průběhu projednávání změny č. 3 ROP SM odsouhlasení návrhu změny č.3 ROP SM Monitorovacím výborem (usnesení 062/MV13/12) odeslání ţádosti o schválení změny č. 3 ROP SM Evropské komisi schválení změny č. 3 ROP SM rozhodnutím K (2012) 8629 Po schválení změny č. 3 ROP SM Evropskou komisí byla následně provedena a schválena aktualizace Prováděcího dokumentu ROP SM. Změna č. 4 ROP SM Cílem změny č. 4 ROP SM bylo zvýšit moţnost operativního finančního řízení ROP SM s ohledem na vyuţití finanční alokace ROP SM ve vazbě na dopady ekonomické krize. Dalším cílem bylo sníţit veřejné výdaje, resp. snaţit se o částečné uspoření výdajů státního rozpočtu a územních rozpočtů na národní spolufinancování projektů EU za současného navýšení finanční spoluúčasti soukromých zdrojů na financování projektů EU. Změna č. 4 ROP SM neměnila priority ani cíle programu nebo jednotlivých prioritních os. Na základě článku 33 Obecné nařízení, mohou být operační programy opětovně přezkoumány a revidovány. Na základě 1. odstavce článku 33 Obecného nařízení, konkrétně písm. a) v důsledku významných socioekonomických změn a d) v důsledku obtíţí při provádění programu, byla vytvořena změna č. 4 ROP SM, která spočívala v úpravě struktury financování ROP SM, tzn. v úpravě způsobu výpočtu příspěvku Společenství ve vztahu k celkovým způsobilým výdajům (tj. způsobilým výdajům zahrnujícím jak veřejné národní výdaje, tak soukromé národní výdaje) podle článku 53 odst. 1., písm. a) Obecného nařízení. Změna č. 4 ROP SM měla dopad pouze na finanční plán ROP SM, který se promítnul do tabulky č. 65 uvedené v Programovém dokumentu ROP SM v kapitole 9 Finanční plán. Stručný přehled časového průběhu projednávání změny č. 4 ROP SM odsouhlasení návrhu změny č.4 ROP SM Monitorovacím výborem (usnesení 108/MV12K/14) odeslání ţádosti o schválení změny č. 4 ROP SM Evropské komisi schválení změny č. 4 ROP SM rozhodnutím K (2014) 8946 Po schválení změny č. 4 ROP SM Evropskou komisí byla následně provedena a schválena aktualizace Prováděcího dokumentu ROP SM Schválením změny č. 4 ROP SM došlo k zařazení ROP SM mezi ty operační programy, které přešly na tzv. total cost. Z toho důvodu bylo nutné začít vykazovat finanční prostředky také z hlediska celkových způsobilých výdajů (dáno Obecným nařízením rady (ES) č. 1083/2006) ve výročních zprávách a zprávách o realizaci ROP SM. 92

93 II. Změny ROP SM, které nepodléhaly schválení EK, ale měly vliv na implementaci a změny programových dokumentů podléhající i nepodléhající schválení Monitorovacího výboru ROP SM Tří-etapový model administrace projektových ţádostí Na vytvoření nového modelu hodnocení projektových ţádostí podaných do ROP SM měly vliv dvě zásadní externí evaluace: 1) Stav implementace se zaměřením na plnění cílů ROP SM ve vazbě na schválené projekty a disponibilní prostředky (podrobněji viz Příloha č. 4 Detailní popis provedených evaluací pořadové číslo evaluace 4.). Výstupy uvedené evaluace (zpracovávané v období 10/ /2009) se mj. staly podkladem pro vytvoření nového modelu hodnocení projektů předkládaných do ROP SM se zaměřením na posílení dopadů projektů a jejich efektivitu s důrazem na naplnění cílů a strategií ROP SM. 2) Optimalizace administrace (implementace) ROP SM (podrobněji viz Příloha č. 4 Detailní popis provedených evaluací pořadové číslo evaluace 5.). Na základě výstupů uvedené evaluace (zpracovávané v období 01/ /2009) začal být od 13. výzvy, vyhlášené dne 2. června 2009, uplatňovaný nový model hodnocení projektových ţádostí ROP SM. Východiskem pro nový model hodnocení projektových ţádostí bylo přehodnocení dosavadní praxe tak, aby pro ţadatele byla sníţena administrativní a finanční náročnost související se zpracováním projektové ţádosti (resp. jejich příloh). Schvalování kritérií pro výběr projektů bylo plně v kompetenci Monitorovacího výboru ROP SM, a to na základě článku 65, písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudrţnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. Monitorovací výbor ROP SM dne 24. března 2009 schválil nová kritéria pro výběr projektů a ROP SM začal uplatňovat tří-etapový postup administrace projektových ţádostí: 1. Etapa 1 věcného hodnocení - Hodnocení a výběr projektů v rámci soutěţe 2. Etapa 2 věcného hodnocení - Dopracování projektu 3. Etapa 3 - příprava smlouvy o poskytnutí dotace Od 13. výzvy (vyhlášené ) tak byly do dokumentace k výzvě k předkládání projektových ţádostí zapracovány výsledky optimalizace ROP SM a přijaté projektové ţádosti začaly být hodnoceny podle nového, tj. tří-etapového postupu. Změny Prováděcího dokumentu ROP SM - v návaznosti na změnu č. 1 ROP SM Výbor Regionální rady projednal v květnu a v prosinci 2009 změny a zásady pro administraci ROP SM, které se promítaly do úprav Prováděcího dokumentu ROP SM. Hlavní důvody, které vedly k aktualizaci Prováděcího dokumentu ROP SM: proces optimalizace pro administraci projektů zapracování informací a podmínek nových výzev (více-etapový systém administrace projektů) zapracování nových podoblastí podpory Integrovaný plán pro města nad 5000 obyvatel a Integrovaný plán konverze zóny zásady finančního řízení programu pro období oprava Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudrţnosti a Evropského rybářského fondu na programové období (platné od 1. října 2009) řešení oblasti podpory 2.4 Podpora podnikání Koncepty a podoblasti podpory Integrovaný rozvoj cestovního ruchu pilotními aktivitami doplnění koordinace s Integrovaným operačním programem 93

94 potřeba lepší přehlednosti pro ţadatele Agregační mapa monitorovacích indikátorů ROP SM V průběhu roku 2009 probíhala intenzivní spolupráce s MMR NOK na aktualizaci agregační mapy. Spolupráce spočívala v zapracování a dolaďění relevancí monitorovacích indikátorů v jednotlivých podoblastech, oblastech podpory, prioritních osách a programu. Byla zapracována nápočtová a rozpadová pravidla tak, aby mohly probíhat plánované konverze monitorovacích indikátorů. Konverze následně probíhaly v rámci ostrých databází IS MONIT7+ a IS BENEFIT7. Cílem těchto prací bylo dosaţení funkčních nápočtů, rozpadů, agregace cílových a průběţně dosaţených hodnot monitorovacích indikátorů v ROP SM do definované, tj. potřené úrovně sledování. Poslední konverze monitorovacích indikátorů proběhla ještě v 1. polovině roku 2010 a poté všechny zadané funkce v databázích IS probíhaly automaticky. Poté uţ byla nastavená agregační mapa udrţovaná průběţně v aktuálním stavu. Čtyř-etapový model administrace projektových ţádostí Od počátku optimalizace po zavedení více etapového hodnocení projektových ţádostí ROP SM, který byl aplikovaný od 13. výzvy vyhlášené 2. června 2009, na základě evaluace Optimalizace administrace (implementace) ROP SM (viz výše), byl v rámci Etapy 2 Dopracování projektu zaznamenaný stále vysoký počet ţádostí ţadatelů o provedení změn v projektech. Tento stav byl způsobený zcela odlišným systémem hodnocení projektů ROP SM od všech ostatních operačních programů implementovaných v ČR v programovém období Původně měl nový model hodnocení (3. Etapy) ţadatelům o dotaci šetřit náklady na projektovou dokumentaci, ovšem za cenu pomalé administrace. Postupem času bylo nevyhnutelné tento model zrychlit. Na jednání Výboru Regionální rady v lednu 2013 byla schválena aktualizace podmínek administrace projektů ROP SM, která spočívala v přechodu z 3. Etapového modelu na 4. Etapový. Tento model byl zavedený od 40. výzvy vyhlášené 13. února V rámci této změny došlo ke zkrácení lhůt pro jednotlivé fáze administrace. Dále byl stanovený nový milník administrace tj. Etapa 4, kdy bylo příjemcům umoţněno doloţit vybrané povinné přílohy po podpisu smlouvy o poskytnutí dotace, které se dříve vyţadovaly v Etapě 3 při podpisu smlouvy. Jednalo se o doloţení dokumentů jako např. stavební povolení, zajištění spolufinancován projektu. Tyto dokumenty měly být doloţeny ve lhůtě 6 měsíců po uzavření smlouvy o poskytnutí dotace. Pro kontrolu doloţených příloh po uzavření smlouvy o poskytnutí dotace byla nově stavena lhůta 10 pracovních dnů. Změny byly zapracovány a následně schváleny v aktualizovaném Programovém dokumentu ROP SM. Opatření k eliminaci rizik z přezávazkování/nedočerpání finanční alokace ROP SM Jedním z hlavních úkolů Řídícího orgánu bylo finanční řízení ROP SM. Cílem Řídícího orgánu bylo řízení alokace ROP SM tak, aby byla efektivně dočerpána, k čemuţ byl vyuţíván nástroj finančního plánování a aktualizace finančního plánu. Na jednání Výboru Regionální rady, které se konalo dne , byla schválena aktualizace podmínek administrace ROP SM s cílem zvýšení její efektivity s ohledem na dočerpání finanční alokace ROP SM ve vazbě na blíţící se konec programovacího období. Od výzvy č. 31/2012 byl na projekty nezakládající veřejnou podporu pouţit nástroj na eliminaci rizik z přezávazkování/nedočerpání finanční alokace ROP SM, tzv. klouzavá dotace. V rámci tohoto nástroje bylo moţné vyplatit příjemci dotaci v rozmezí od 50% do 85% ze způsobilých výdajů projektu na základě zůstatkové alokace ROP SM. Za účelem jejího výpočtu byly zpracovány analýzy čerpání prostředků z Evropské unie k datu: pro výzvy 31/ č. 50/2014 (Závěrečné vyúčtování alokace ROP SM k ), pro výzvy 51/ č. 59/2015 (Závěrečné vyúčtování alokace ROP SM k ) Závěrečné vyúčtování alokace ROP SM bylo provedeno ve stanovených termínech, tedy k a k Na základě výsledků obou analýz čerpání prostředků byla příjemcům vyplacena maximální poţadovaná dotace. 94

95 2.5 Případná podstatná změna udrţitelnosti operací V průběhu realizace ROP SM nebyla zjištěna ţádná podstatná změna dle čl. 57 Stálost operací Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. ŘO ROP SM bude i nadále kontrolovat udrţitelnost projektů, případná zjištění budou řešena dle nastavených postupů. 95

96 2.6 Doplňkovost s jinými nástroji Koordinace byla na národní úrovni zastřešována MMR NOK. Národním orgánem pro koordinaci NSRR bylo rozhodnutím vlády ČR ze dne 22. února 2006 (usnesení č. 198) pověřeno MMR, jehoţ kompetence je zaloţena zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. V rámci MMR byl zřízen odborný útvar, který vykonával koordinaci podpory ze SF a Fond soudrţnosti (dále jen FS), který zodpovídal za celkovou koordinaci NSRR a je oficiálním partnerem vůči EK v otázce realizace politiky hospodářské a sociální soudrţnosti jako celku. Programový dokument byl schválen s tím, ţe jeho provádění bylo nezbytné v rámci ustavených platforem řídicích orgánů TOP a ROP. V průběhu celého období působily pracovní skupiny, prostřednictvím kterých byla zajištěna spolupráce mezi operačními programy. V průběhu realizace ROP SM probíhala úzká spolupráce ŘO regionálních operačních programů, coţ umoţnilo i koordinaci ŘO ROP s ostatními OP a s ostatními subjekty zapojenými do implementace SF na úrovni MV a koordinačních výborů podle strategických cílů NSRR. Zásadní pro plnění cílů ROP SM byla koordinace ROP SM s operačními programy IOP, OP Doprava, OP ŢP a OPPI. Koordinace s IOP Koordinace s IOP vycházela z Dohody mezi MMR a Regionálními radami o vzájemné spolupráci a koordinaci při implementaci IOP a regionálních operačních programů, která byla uzavřena v prosinci Účelem dohody byla spolupráce a koordinace implementace IOP a regionálních operačních programů, a to především z důvodu zajištění synergie mezi těmito operačními programy, zejména v oblastech sociální integrace, veřejného zdraví, cestovního ruchu, kultury, integrovaných plánů rozvoje měst, územního plánování a bydlení, které jsou v působnosti Řídícího orgánu IOP a Řídících orgánů ROP. Spolupráce probíhala zejména: - vzájemným zastoupením zástupců Řídících orgánů ROP a IOP v monitorovacích výborech dotčených operačních programů, zřízením koordinačního výboru Vyváţený rozvoj území v rámci ŘKV, sloţeného především ze zástupců IOP, Řídících orgánů ROP a AKČR, - vzájemným předběţným a průběţným informováním o předpokládaných termínech výzev, jejich zaměření a průběhu a o výběru projektů a synergických vazbách mezi nimi, spoluprací v oblasti řešení integrovaných plánů rozvoje měst, - vzájemnou výměnou hodnotících a výročních zpráv a vyuţitím systému MSC2007 k zajištění přístupu informací o projektech. Zastoupení MMR v monitorovacích výborech ROP a recipročně zastoupení ŘO ROP v Monitorovacím výboru IOP tvořilo vrcholovou úroveň koordinace mezi IOP a ROPy. V Monitorovacím výboru ROP SM je jako člen zástupce Ministerstva pro místní rozvoj, které je řídícím orgánem IOPu. Koordinace s OP Doprava Mezi Ministerstvem dopravy ČR a Řídícími orgány ROP byla koncem roku 2007 uzavřena dohoda o vzájemné spolupráci řídících orgánů operačního programu doprava a regionálních operačních programů. Předmětem dohody je spolupráce mezi ŘO OPD a ŘO ROP při realizaci regionálních operačních programů, jejich monitorování, zajištění synergických efektů a návrhů na zlepšení implementace ROP zejména prostřednictvím monitorovacích výborů ROP. Dále spolupráce mezi řídícími orgány probíhala v oblasti obnovy vozového parku dráţních vozidel hromadné přepravy osob, kdy ŘO ROP SM se zavázal na tuto aktivitu vyčlenit prostředky ve výši cca 34,6 mil. EUR. V Monitorovacím výboru ROP SM je zastoupeno Ministerstvo dopravy. Tím je zajištěn přístup ŘO Operační program Doprava (dále jen OPD) k stanovení kritérií pro výběr projektů v ROP SM a ke zprávám o průběhu realizace ROP SM. 96

97 Koordinace s intervencemi dalších programů Koordinace s intervencemi dalších programů byla naprogramována od samotného počátku. V rámci programového dokumentu ROP SM je u jednotlivých prioritních os uvedeno rozhraní (tzn. podporovatelné aktivity) mezi operačními programy a ROP SM, jedná se o vztah s OP D, OP IOP, OP ŢP, OP PI, OP LZZ, OP VK, Program rozvoje venkova, OP přeshraniční spolupráce ČR - Polsko a OP přeshraniční spolupráce Slovensko - ČR Naplňování synergií Sledování synergických vazeb mezi operačními programy a ROP SM bylo zajištěno prostřednictvím monitorovacího systému ms2007. ŘO ROP SM rozpracoval do prováděcí dokumentace ROP SM Metodické doporučení k zajištění synergických vazeb mezi operačními programy, který vydal Národní orgán pro koordinaci na MMR ČR v lednu roku Synergické vazby operačních programů byly programovány u operačních programů - OP Vzdělávání a konkurenceschopnost, OP Lidské zdroje a zaměstnanost a Integrovaný operační program. Plánované synergie A. Integrovaný rozvoj cestovního ruchu pilotními aktivitami ROP SM definoval synergie pro podoblast podpory Integrovaný rozvoj cestovního ruchu pilotními aktivitami pro území, ve kterém byla moţnost obnovy a vyuţití významných památek nebo projektů vytvářejících moderní infrastrukturu pro kulturní sluţby a průmysl. Do tohoto území spadalo město Kroměříţ a obec Velehrad. Řídící orgán ROP SM v rámci kritérií pro výběr předkládaných projektových ţádostí nezvýhodňoval projekty, které vyuţívaly synergických vazeb mezi operačními programy. V obci Velehrad byly realizovány 3 projekty za celkem 25,2 mil. Kč (0,93 mil. EUR) dotačních prostředků. V rámci projektů bylo podpořeno turistické centrum Velehrad, vybudovány přístupové komunikace a parkovací stání, stezek a hospodářského zázemí k turistickým cílům v DZP Velehrad. Projekty jsou synergické s projektem Velehrad centrum kulturního dialogu západní a východní Evropy (dotace 343 mil. Kč, 12,69 mil. EUR), zaměřeného na obnovu národní kulturní památky Velehrad. Projekt byl podpořen v rámci Integrovaného operačního programu (IOP) v rámci oblasti podpory 5.1 Národní podpora vyuţití potenciálu kulturního dědictví. V obci Kroměříţ byly realizovány 2 projekty za 9,1 mil. Kč (0,34 mil. EUR) dotačních prostředků. V obou případech se jednalo o projekty synergické k projektu Národní centrum zahradní kultury v Kroměříţi (dotace 336,5 mil. Kč, 12,45 mil. EUR), jehoţ nositelem je Národní památkový ústav, a který byl podpořen v rámci IOP, z oblasti podpory 5.1 Národní podpora vyuţití potenciálu kulturního dědictví. Jedním projektem byl rozšířen informační a navigační systém ve městě, který navádí návštěvníky na různé turistické cíle na území města. Druhý projekt vyřešil pakovací plochy, zklidnění dopravy a zvýšení bezpečnosti v bezprostřední blízkosti Květné zahrady památky UNESCO. Formuláře pro vykazování synergických vazeb jsou uvedeny v Příloze č. 2 této zprávy. B. Integrované plány rozvoje měst (IPRM) Koordinačním mechanismem pro intervence regionálních operačních programů (ROP) a tematických operačních programů (TOP) a Integrovaného operačního programu ( IOP ) byly IPRM. Cílem IPRM na území NUTS II SM bylo zajistit synergický efekt jednotlivých intervencí podporujících města Olomouc a Zlín, jako póly rozvoje regionu prostřednictvím koncentrace alokace finančních prostředků v rámci řešení klíčového tématu rozvoje města. Součástí IPRM byly aktivity spadající do prioritních os jiných OP, ze kterých byly také financovány. Integrovaný přístup přináší významný multiplikační efekt, který mobilizoval jak veřejné, tak soukromé zdroje. U těchto projektů byla při hodnocení uplatňována 10% bodová bonifikace. V rámci ROP SM byly realizovány následující IPRM: 97

98 - IPRM Olomouc Městské parky - zónové IPRM, specifický cíl Atraktivní a udrţované městské parky - OP ŢP (1 realizovaný projekt za celkem 3,7 mil. Kč, 0,14 mil. EUR) - IPRM Atraktivní a konkurenceschopná Olomouc - tematické IPRM, specifický cíl Rozvoj vzdělanostního potenciálu realizovaný s pomocí OP VK a OP LZZ a specifický cíl Posílení rozvoje výzkumu, vývoje a inovačního potenciálu je realizován pomocí OP VVI, OP LZZ a OP PI. - OP Lidské zdroje a zaměstnanost (11 realizovaných projektů za 113 mil. Kč, 4,18 mil. EUR) - OP Podnikání a inovace (7 realizovaných projektů za 104,2 mil. Kč, 3,86 mil. EUR) - OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (202 realizovaných projektů za 3 128,9 mil. Kč, 115,79 mil. EUR) - OP Výzkum a vývoj pro inovace (15 realizovaných projektů za 4 656,8 mil. Kč, 172,33 mil. EUR) - IPRM Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín - zónové IPRM, specifický cíl Rozvoj výzkumu a inovací realizován pomocí OP VVI, OPPI a OP VK a specifický cíl Rozvoj infrastruktury pro kulturu a společenský ţivot, který je realizován také s vazbou na OP ŢP. - OP Ţivotní prostředí (1 realizovaný projekt za 27,4 mil. Kč, 1,01 mil. EUR) - OP Podnikání a inovace (1 realizovaný projekt za 2,1 mil. Kč, 0,08 mil. EUR) - OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (22 realizovaných projektů za 232,6 mil. Kč, 8,61 mil. EUR) - OP Výzkum a vývoj pro inovace (5 realizovaných projektů za 1 668,1 mil. Kč, 61,73 mil. EUR) Další informace k realizovaným IPRM jsou vedeny v kapitole Vyuţívání finančních nástrojů EU Východiska pro vyuţívání finančních nástrojů EU v programovém období při implementaci ROP SM jsou popsána v programovém dokumentu ROP SM. Řídící orgán ROP SM v tomto dokumentu předpokládal vyuţití iniciativy Jessica na podporu investic fondů rozvoje měst, a to například prostřednictvím jedné z následujících forem: - přispěním finanční částky do fondů rozvoje měst na podporu urbánních projektů generujících příjmy, - organizací iniciativy Jessica prostřednictvím holdingového fondu, - svěřením úkolů holdingového fondu EIB tím, ţe poskytne grant podle článku 44 obecného nařízení, a přispěje do EIB průkaznou počáteční částkou. 7 V souladu s principy vyuţívání finančního nástroje Jessica (dále jen FN Jessica) bylo cílem dosaţení efektivnějšího vyuţívání prostředků Strukturálních fondů, a to díky návratnému způsobu financování, vyuţití profesionálních kompetencí správců fondu, flexibilitě pouţití úvěrových prostředků a moţnosti pákového efektu. Prvním krokem ŘO ROP SM směrem k implementaci FN JESSICA bylo vstupní jednání se zástupci Evropské investiční banky (dále jen EIB) na Úřadu Regionální rady dne , kde byl dohodnut postup zejména ve vztahu ke zpracování studie vyuţitelnosti FN Jessica v regionu Střední Morava. Posledním krokem při implementaci FN Jessica v regionu Střední Morava bylo naopak rozhodnutí Výboru Regionální rady ze dne potřetí jiţ nevyhlašovat veřejnou zakázku na výběr správce Fondu rozvoje měst Střední Moravy a implementaci FN Jessica v programovém období tímto ukončit. Z výše uvedeného je zřejmé, ţe vyuţití FN JESSICA bylo i přes velké úsilí ŘO nakonec neúspěšné, čímţ nebyla naplněna očekávání uvedená v programovém dokumentu ROP SM. Průběh zavádění FN JESSICA 7 Programový dokument ROP Střední Morava, verze z 12. prosince 2007, kap. 3.1 Koordinace ROP Střední Morava s jednotlivými operačními programy 98

99 však za neúspěch povaţovat nelze. Jednotlivé kroky, které během téměř tří let implementace FN JESSICA vedly k dvakrát vyhlášenému výběrovému řízení na správce Fondu rozvoje měst, který nakonec nebyl vybrán, byly opodstatněné a směřovaly k úspěšné implementaci FN JESSICA. Z pohledu jednotlivých dílčích procesů lze zavádění FN JESSICA v regionu Střední Morava rozdělit na následující etapy a milníky: 1. Vstupní jednání s EIB a zpracování evaluační studie absorpční kapacity regionu S ohledem na východiska ROP SM a také pilotní aktivity Ministerstva pro místní rozvoj a ROP Moravsko- Slezsko inicioval ŘO ROP SM výše zmíněné jednání se zástupci EIB, které proběhlo na Úřadu Regionální rady dne Cílem jednání bylo dohodnutí dalšího postupu s ohledem na moţnost zpracování studie na posouzení reálné absorpční kapacity regionu Střední Morava ve vztahu k vyuţití tohoto nástroje. Vyústěním spolupráce byla zpracovaná evaluační studie Implementing JESSICA in the Central Moravia Cohesion Region, Czech Republic. Etapa byla ukončena projednáním evaluační studie na jednání VRR dne , kdy VRR usnesením č. 220/VRR24/11 vzal na vědomí zpracovanou evaluační studii a uloţil zpracování návrhu implementace FN JESSICA pro vyuţití v rámci ROP SM. 2. Právní scénář výběru fondů rozvoje měst Po rozhodnutí implementovat FN Jessica v regionu Střední Morava bylo nutné odpovědět na otázku, jakou formou bude nástroj implementován. Zvaţováno bylo několik variant, jako např. zapojení holdingového fondu nebo fond rozvoje měst zaloţený ze strany Regionální rady regionu soudrţnosti Střední Morava. Zvolenou variantou byla nakonec forma Fondu rozvoje měst (dále jen FRM), jehoţ správce měl být vybrán na základě zadávacího řízení. Pro výběr správce FRM byla zvolena standardní forma otevřeného řízení. Toto řízení bylo zvoleno s ohledem na bezpečnost realizace veřejné zakázky a na časovou a kompetenční náročnost. 3. Příprava kritérií pro výběr správce FRM a příprava zadávací dokumentace Vyjasněná forma zadávacího řízení přinesla úkol definovat vhodná výběrová kritéria pro výběr správce FRM. Kritéria byla projednávána v Monitorovacím výboru ROP SM (dále jen MV) poprvé dne Tato kritéria byla upravena na základě připomínek PCO a znovu předloţena a schválena v rámci korespondenčního hlasování MV dne Souběţně s přípravou výběrových kritérií probíhala příprava zadávací dokumentace. 4. Změna ROP SM, nastavení interních postupů a ověření absorpční schopnosti regionu Jednou z nutných podmínek implementace FN Jessica byla úprava programového dokumentu ROP SM. Úprava spočívala v rozšíření moţnosti vyuţití FN Jessica v rámci prioritních os č. 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu a č. 3 Cestovní ruch. Změna ROP SM byla předloţena a schválena na 13. zasedání MV dne 13. března V rámci implementace FN Jessica měly být uplatněny odlišné postupy, neţ jsou vyuţívány při poskytování dotace. Z toho důvodu byla aktualizována dokumentace ROP SM. Z důvodu povinnosti ŘO ROP SM zajistit existenci systému pro záznam a uchovávání účetních záznamů v elektronické podobě pro kaţdou operaci v rámci operačního programu, byl rovněţ nastaven proces vyhlášení a hodnocení specifické výzvy na FN Jessica. Vybraný správce FRM měl podávat ţádost ve webové aplikaci BENEFIT7 v rámci specifické výzvy na podoblasti podpory Rozvoj finančních nástrojů a pilotní aktivity a Finanční nástroj Jessica cestovní ruch. V období od do byla dále společností FOLMARK GROUP, s.r.o. ve spolupráci s Úřadem Regionální rady Střední Morava provedena analýza potenciálu trhu regionu Střední Morava pro zvýhodněné úvěry. Osloveno bylo 18 největších měst Olomouckého a Zlínského kraje s počtem obyvatel nad 10 tisíc. Cílem analýzy bylo seznámit města s cíli finančního nástroje JESSICA a s podmínkami vyuţití finančních zdrojů. Během provedeného šetření bylo ze strany měst předloţeno celkem 15 projektových záměrů. Celková odhadovaná investiční hodnota záměrů byla přibliţně 995 mil. Kč, tj. 36,8 mil. EUR. Investiční výdaje projektů, jeţ byly v pokročilé investiční fázi (realizovaná dokumentace či vydané příslušné povolení), byly odhadovány částkou cca 627 mil. Kč, tj. 23,2 mil. EUR. Zbývající projekty byly ve fázi studií či záměrů. 5. Vyhlášení nadlimitní veřejné zakázky na Správcovské investiční sluţby pro Fond rozvoje měst Střední Moravy první pokus Veřejnou zakázku na výběr správce Fondu rozvoje měst vyhlásila Regionální rada regionu soudrţnosti, jakoţto Řídící orgán ROP SM, dne Ve stanoveném termínu byly na Úřad Regionální rady 99

100 předloţeny nabídky dvou uchazečů. Jedna z nabídek nesplňovala poţadavky na obsah nabídky a byla vyřazena. Zadavatel následně přistoupil ke zrušení zadávacího řízení. 6. Vyhlášení nadlimitní veřejné zakázky na Správcovské investiční sluţby pro Fond rozvoje měst Střední Moravy druhý pokus Vyhlášení nové veřejné zakázky na správce FRM předcházela úprava podmínek zadávací dokumentace, kterou projednával VRR na svém zasedání dne Mezi nejzásadnější úpravy patřilo stanovení poţadavku na 100% krytí investičního rizika a minimální objem způsobilých výdajů v rámci projektového portfolia uchazeče ve výši 500 mil. Kč, tj. 18,5 mil. EUR. V případě, ţe by vybraným uchazečem nebyla bankovní instituce, vyhradil si zadavatel dále moţnost poţadovat předloţení záruky k zajištění 100% podílu na investičním riziku. Z důvodu zvýšených nároků na správce FRM byla navýšena maximální výše alokační odměny na 3%, z původních 2,5%. Veřejná zakázka byla nově vyhlášena dne Dne uběhla lhůta pro podání nabídek, přičemţ zadavateli v této lhůtě nebyla doručena ani jedna nabídka. Regionální rada, jakoţto zadavatel, byla tak nucen zadávací řízení bez zbytečného odkladu zrušit. Moţnou příčinou nízkého zájmu uchazečů bylo patrně zpřísnění podmínek, i kdyţ vedeno dobrými úmysly řádného hospodáře, které vedlo k tomu, ţe si potenciální uchazeči vyhodnotili zakázku jako nerentabilní. O průběhu zadávacích řízení a dalším postupu implementace FN Jessica byl informován VRR dne Vzhledem k vysokému riziku nedočerpání finančních prostředků alokovaných do FN Jessica v případě další úpravy zadávacích podmínek a vyhlášení nového výběrového řízení na správce FRM bylo VRR doporučeno nepokračovat v implementaci FN Jessica a nevyčerpané prostředky převést k čerpání do jiných oblastí podpory ROP SM. Závěr Regionální rada získala v programovém období EU jako jedna z mála v rámci ČR velmi cenné zkušenosti se zaváděním nástroje finančního inţenýrství Jessica. Téměř tříletý proces znamenal spolupráci se zástupci EIB, renomovanou právní kanceláří a odborníky při přípravě zadávacích řízení. Velmi důleţitá práce byla odvedena ve vztahu k městům regionu Střední Morava a potenciálním poskytovatelům správcovských investičních sluţeb. Formou seminářů a osobních konzultací byly řešeny konkrétní parametry a nastavení fungování FRM a vhodné projektové záměry měst, coţ má do budoucna jistě vyšší přidanou hodnotu neţ pouhé předávání obecných informací. Analýza absorpční schopnosti regionu Střední Morava identifikovala portfolio projektů vhodných k financování z FN Jessica ve výši přibliţně 600 mil. Kč, tj. 22,2 mil. EUR. I to je důkazem, ţe zejména větší města by měla o tuto formu podpory zájem. V průběhu obou zadávacích řízení si navíc zadávací dokumentaci vyţádalo celkem 9 subjektů, většinou bank a developerských firem, které se myšlenkou poskytování správcovských investičních sluţeb seriózně zabývaly Integrované plány rozvoje měst ROP SM a Integrovaný operační program Spolupráce v regionech soudrţnosti mezi tematickými OP a regionálními OP v oblasti implementace IPRM Integrovaný přístup při realizaci integrovaných plánů rozvoje měst měl zajistit dosaţení stanovených cílů ve vybrané městské zóně (zónový přístup) nebo v tematické oblasti (tematický přístup) daného města díky realizaci obsahově a časově provázaných projektů spolufinancovaných z ROP SM, ale také z tematických operačních programů (TOP). Programový dokument ROP SM ve vztahu k projektům realizovaným z TOP uvádí: Integrovaný plán rozvoje měst můţe také samostatně pro informaci zmiňovat významné projekty, které ve vybrané zóně města, případně vybrané tematické oblasti, budou spolufinancovány z jiných operačních programů. Nicméně tyto významné projekty, které mají být spolufinancovány z jiných (tematických) operačních programů, nejsou funkčně součástí IPRM. Tyto projekty spolufinancované z jiných (tematických) operačních programů obdrţí při hodnocení řídícím orgánem příslušného operačního programu 10% bonifikaci v souladu s usnesením vlády č. 883/2007 z 13. srpna

101 Nositelé integrovaných plánů - statutární města Olomouc (IPRM Atraktivní a konkurenceschopná Olomouc a IPRM Městské parky) a Zlín (IPRM Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín) definovala vazbu IPRM na související operační programy v kapitole 4.8 programových dokumentů IPRM. V této kapitole jsou popsány opatření a aktivity s vazbou na konkrétní operační programy, cílové hodnoty indikátorů a seznam indikativních projektů. Seznam indikativních projektů je výsledkem sběru projektových námětů, který probíhal v době přípravy dokumentu IPRM. Počty indikativních projektů uvedených v původní verzi dokumentů IPRM uvádí následující přehled. IPRM IPRM Atraktivní a konkurenceschopná Olomouc Tabulka č.: 40 Projekty TOP Počet indikativních projektů Počet vydaných potvrzení o souladu Počet realizovaných projektů Počet zapojených TOP IPRM Městské parky IPRM Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín Celkem Zdroj: Aktualizace evaluace IPRM - vyhodnocení dopadů IPRM v návaznosti na evaluaci Vyhodnocení Integrovaných plánů rozvoje měst financovaných v rámci ROP SM realizovanou v roce 2013 Spolupráce při přípravě a realizaci projektů TOP zařazených do IPRM fungovala v Regionu soudrţnosti Střední Morava na 3 úrovních. V první úrovni komunikovali ţadatelé projektů z TOP s městem, kde předkládali ţádost o souladu/zařazení projektu do IPRM. Města projektové záměry průběţně vyhodnocovala a flexibilně upravovala seznam projektů zařazených do IPRM schválených ŘV IPRM a orgány města. Z původně plánovaného počtu 483 indikativních projektů se podařilo realizovat celkem 265 projektů, tj. 54%. Zajímavé je porovnání počtu projektů, kterým bylo vydáno potvrzení o souladu s IPRM. Potvrzení bylo vydáno 659 projektům, tj. o 36% více, neţ bylo uvedeno v indikativním seznamu projektů. To svědčí o velkém zájmu ţadatelů realizovat projekty v rámci IPRM. Na druhou stranu poměr počtu projektů s vydaným souladem s IPRM a počtem realizovaných projektů 40% svědčí o nízké úspěšnosti ţadatelů v rámci výzev ŘO TOP, resp. o tom, ţe ne všechny projektové záměry zařazené do IPRM byly dostatečně kvalitní. Druhou úrovní spolupráce byla komunikace mezi městy a ŘO ROP SM. Města průběţně aktualizovala seznam schválených dílčích projektů TOP a vykazovala jej v monitorovacích zprávách IPRM, případně konzultovala soulad projektových záměrů s IPRM. ŘO ROP SM městům poskytoval sestavy a tabulkové přehledy o finančním a věcném plnění projektů TOP z monitorovacího systému pro potřeby zpracování monitorovacích zpráv. Třetí úrovní spolupráce byla komunikace mezi ŘO TOP a ŘO ROP SM. ŘO TOP monitorovaly a kontrolovaly dílčí projekty IPRM v období realizace i udrţitelnosti standardním způsobem. Zároveň měly povinnost zajistit, aby v monitorovacím systému byla zřejmá návaznost projektu na konkrétní IPRM. Prostřednictvím monitorovacího informačního systému MSC2007 měl pak následně ŘO ROP SM moţnost sledovat věcný a finanční pokrok realizace projektů TOP prostřednictvím sestav generovaných systémem. Komunikace a výměna informací mezi jednotlivými ROPy a TOPy byla dále zabezpečována prostřednictvím pracovní skupiny Koordinace urbánní politiky. Tato pracovní skupina se scházela přibliţně 2-3 ročně. Poslední pracovní skupina proběhla Sestavy z monitorovacích systémů MSC2007 byly hodnoceny jak ŘO ROP, tak městy jako nepřehledné. Nepřehlednosti sestav IPRM přispěl mimo jiné velký objem dat, kdy počet realizovaných projektů (viz výše) a celkový finanční objem všech realizovaných projektů TOP dosáhl téměř 10 mld. Kč (370 mil. EUR). 101

102 Atraktivní a konkurenceschopná Olomouc Městské parky Společensko kulturní a vzdělávací centrum Zlín IPRM celkem Tabulka č.: 41 Financování projektů TOP mil. Kč mil. EUR Celkové zdroje ,18 Dotace ,50 Celkové zdroje 3,7 0,14 Dotace 3,5 0,13 Celkové zdroje ,43 Dotace ,62 Celkové zdroje ,75 Dotace celkem ,27 Zdroj: Aktualizace evaluace IPRM - vyhodnocení dopadů IPRM v návaznosti na evaluaci Vyhodnocení Integrovaných plánů rozvoje měst financovaných v rámci ROP SM realizovanou v roce 2013 Kurz: 27,021 Kč/EUR Nejvíce projektů realizovala Univerzita Palackého v Olomouci a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, čemuţ odpovídá vysoká míra spolufinancování z dotačních zdrojů. Ţadateli však byly i firmy, které realizovaly projekty na vývoj a výzkum, ale i např. školicí střediska apod. V následující části jsou uvedeny TOP zapojené do realizace IPRM a příklady zásadních projektů v rámci jednotlivých IPRM. Zónové IPRM A/ IPRM Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín (nositel Statutární město Zlín) Zapojení TOP v rámci témat: Ekonomický rozvoj, sociální integrace, ţivotní prostředí Tabulka č.: 42 Zapojené operační programy IPRM Společensko kulturní a vzdělávací centrum Zlín Počet Celkové náklady Operační program realizovaných projektů mil. Kč mil. EUR Ţivotní prostředí 1 27,4 1,01 Podnikání a inovace 1 2,1 0,08 Vzdělávání pro konkurenceschopnost ,6 8,61 Výzkum a vývoj pro inovace ,1 61,73 Zdroj: Aktualizace evaluace IPRM - vyhodnocení dopadů IPRM v návaznosti na evaluaci Vyhodnocení Integrovaných plánů rozvoje měst financovaných v rámci ROP SM realizovanou v roce 2013 Kurz: 27,021 Kč/EUR Zásadní projekty: Centrum polymerních systémů (náklady projektu mil. Kč; 25,09 mil. EUR) Realizace projektu, který je největším počinem od zaloţení UTB, došlo nejenom k výraznému nárůstu vědecko-výzkumných kapacit univerzity ( m 2 ), ale také ke zlepšení postavení zlínského regionu v prostředí ekonomiky zaloţené na znalostech. Vytvoření 60 nových pracovních míst umoţnilo zaměstnání mladých talentovaných výzkumníků z řad absolventů UTB i jiných vysokých škol, jak z ČR, tak i ze zahraničí. Studenti získali moţnost pracovat na nejmodernějších zařízeních, coţ jim přináší příleţitosti zvýšit úroveň svých znalostí nad rámec kurzů běţného studia. Nadaní studenti byli zapojováni do činnosti Centra prostřednictvím dohod o provedení práce, dohod o pracovní činnosti nebo částečných pracovních úvazků, a dostali příleţitost řešit úkoly výzkumných projektů i smluvního výzkumu. Díky realizaci projektu se Centrum stalo skutečným a významným bodem v prostoru města Zlína, reálným místem vzájemně přínosného kontaktu mezi akademickou a průmyslovou sférou. 102

103 Laboratorní centrum Fakulty technologické (náklady projektu mil. Kč; 18,65 mil. EUR) Projekt byl zaměřen na posílení vědy, výzkumu (VaV) a inovací v regionu ČR, který je znevýhodněn geografickou polohou a dopravní dostupností. Cílem projektu bylo vybudování infrastruktury pro výuku spojenou s VaV v navazujících magisterských (Mgr.) a doktorských (Ph.D.) studijních programech Fakulty technologické. To umoţnilo posílení a zkvalitnění výuky technických oborů, spojených s VaV a rozvoj dovedností mladých výzkumníků. Prostřednictvím realizace projektu došlo k vybudování ,9 m 2 infrastruktury, která jednoznačně povede k rozvoji VVI. B/ IPRM Městské parky (nositel Statutární město Olomouc) Zapojení TOP v rámci témat: ţivotní prostředí Tabulka č.: 43 Zapojené operační programy IPRM Operační program Počet realizovaných projektů Městské parky Ţivotní prostředí 1 Celkové náklady 3,7 mil. Kč 0,14 mil. EUR Zdroj: Aktualizace evaluace IPRM - vyhodnocení dopadů IPRM v návaznosti na evaluaci Vyhodnocení Integrovaných plánů rozvoje měst financovaných v rámci ROP SM realizovanou v roce 2013 Kurz: 27,021 Kč/EUR Zásadní projekty: Ošetření dřevin v historických parcích (náklady projektu 3,7 mil. Kč; 0,14 mil. EUR) Projekt řešil revitalizaci zeleně v olomouckých městských parcích - Čechových, Smetanových a Bezručových sadech. Jednalo se o ošetření zeleně na území o rozloze cca 23 ha. Parky jsou nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovými čísly 10570/9-2, 50116/9-50 a 10691/9-3. Před realizací projektu byly stromy v parcích značně přestárlé, poškozené silnými větry, napadené houbovými chorobami a v důsledku toho byla nejen velmi sníţena jejich vitalita a estetická hodnota, ale i provozní bezpečnost. V průběhu realizace projektu byly stromy odborně ošetřeny. Tematické IPRM IPRM Atraktivní a konkurenceschopná Olomouc (nositel Statutární město Olomouc) Zapojení TOP v rámci témat: ekonomický rozvoj, sociální integrace IPRM Atraktivní a konkurenceschopná Olomouc Tabulka č.: 44 Zapojené operační programy Počet Celkové náklady Operační program realizovaných projektů mil. Kč mil. EUR Lidské zdroje a zaměstnanost ,18 Podnikání a inovace 7 104,2 3,86 Vzdělávání pro konkurenceschopnost ,9 115,80 Výzkum a vývoj pro inovace ,8 172,34 Zdroj: Aktualizace evaluace IPRM - vyhodnocení dopadů IPRM v návaznosti na evaluaci Vyhodnocení Integrovaných plánů rozvoje měst financovaných v rámci ROP SM realizovanou v roce 2013 Kurz: 27,021 Kč/EUR Zásadní projekty: Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (náklady projektu 992,1 mil. Kč; 36,71 mil. EUR) Projekt vybudování Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum představuje nový rozměr spolupráce mezi univerzitou a olomouckými pracovišti Výzkumného ústavu rostlinné výroby 103

104 (oddělením zelenin a speciálních plodin) a Ústavu experimentální botaniky AV ČR (laboratoře molekulární cytogenetiky, cytometrie a cytoskeletu). Jde o společný projekt, do kterého kaţdý z partnerů přinesl své specifické know-how, odborníky a vybrané špičkové technologie. Centrum přineslo regionu novou kvalitu ve vývoji rostlinných biotechnologií a posílilo tak oblasti zemědělství a šlechtitelství, které mají na Hané mnohaletou tradici. Zintenzivnění biotechnologického a zemědělského výzkumu a vývoje i následná aplikace jejich výsledků do praxe přineslo rovněţ výchovu doktorandů a mladých vědeckých pracovníků, vytvořilo ideální podmínky pro setrvání vědeckých kapacit v regionu, a zabezpečilo jejich zapojení v aplikačním výzkumu a při transferu nejnovějších technologií do praxe. Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (náklady projektu 863,6 mil. Kč; 31,96 mil. EUR) Projekt navázal na aktivity výzkumných pracovníků Přírodovědecké fakulty UP v oblasti aplikovaného výzkumu a výzkumné spolupráce s podniky regionu. Tématicky je výzkum centra orientován na syntézu, charakterizaci nanočásticových, nanostrukturních materiálů, nanopovrchů, tenkých mikro/nano vrstev, kompozitů a hybridů a na jejich aplikaci v oblasti ţivotního prostředí, optiky, nanofotoniky, katalýzy organických syntéz, analytických procesů a senzorice. Účelem projektu bylo v návaznosti na dříve dosaţené výsledky zabezpečit výzkum ve výše uvedených oblastech a stimulovat uplatnění výsledků v praxi. Projekt vytvořil prostor pro realizaci uvedených výzkumných aktivit a předpoklady pro klíčové propojení mezi výzkumnými aktivitami a výrobními subjekty regionu a celé ČR. Projekt umoţnil Přírodovědecké fakultě vybudovat potřebnou laboratorní a provozně technologickou infrastrukturu pro přenos výsledků výzkumu do praxe. Projekt je synergický s 5 akceptovanými projekty v OP VK. Výsledkem spolupráce mezi ROP SM a tematickými operačními programy jsou 3 realizované integrované plány rozvoje měst Olomouc a Zlín, celkem 43 realizovaných projektů v rámci ROP SM za 812,02 mil. Kč (30,05 mil. EUR) dotačních prostředků (1 707,55 mil. Kč; 63,19 mil. EUR celkových zdrojů) a 265 projektů v rámci TOP za mil. Kč (320,26 mil. EUR) dotačních prostředků (9 937 mil. Kč; 367,74 mil. EUR celkových zdrojů). Byla vybudována infrastruktura s cílem podpořit rozvoj výzkumu, vývoje a inovací a propojení podnikatelského a univerzitního prostředí. Byla vystavěna nová unikátní centra, která řeší vědecký výzkum na světové úrovni a vytvořeny nové studijní programy vycházející z konkrétních potřeb praxe. Zvýšila se konkurenceschopnost studentů a díky vzdělávání zaměstnanců došlo ke zvýšení kvality pracovní síly a podpoře zaměstnanosti. Realizací územně zaměřených IPRM přibyla ve městech místa přitaţlivá pro obyvatele města, ale i pro návštěvníky. Konečný stav realizace IPRM, pozitivní/negativní zkušenosti a osvědčené postupy při realizaci IPRM Tabulka č.: 45 Výdaje realizovaných IPRM IPRM Způsobilé výdaje IPRM Společenskokulturní a vzdělávací centrum Zlín IPRM Městské parky IPRM Atraktivní a konkurenceschopná Olomouc Celkem Kč EUR Nezpůsobilé výdaje Celkové výdaje Počet realizovaných projektů Kč EUR Kč EUR Zdroj: Aktualizace evaluace IPRM - vyhodnocení dopadů IPRM v návaznosti na evaluaci Vyhodnocení Integrovaných plánů rozvoje měst financovaných v rámci ROP SM realizovanou v roce 2013, Sestava R17 k Kurz: 27,021 Kč/EUR Za účelem naplnění cílů jednotlivých IPRM bylo zrealizováno celkem 43 projektů v objemu 1 707,55 mil. Kč (63,19 mil. EUR) celkových výdajů, z toho 1 062,84 mil. Kč (39,33 mil. EUR) činily způsobilé výdaje. Z pohledu výše způsobilých výdajů i počtu realizovaných projektů byl největším IPRM Atraktivní 104

105 a konkurenceschopná Olomouc. S větším odstupem pak byly realizována finančně srovnatelné IPRM Městské parky a Kulturní a vzdělávací centrum Zlín. Naplnění cílů z pohledu monitorovacích indikátorů jednotlivých IPRM přispělo k plnění cílů celé prioritní osy 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu, coţ dokládá kapitola Dosaţený pokrok a jeho analýza. Tabulka č.: 46 Změny IPRM IPRM Počet oznámení o změně Počet podstatných změn IPRM IPRM Atraktivní a konkurenceschopná Olomouc 18 9 IPRM Městské parky IPRM Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín Celkem Zdroj: Aktualizace evaluace IPRM - vyhodnocení dopadů IPRM v návaznosti na evaluaci Vyhodnocení Integrovaných plánů rozvoje měst financovaných v rámci ROP SM realizovanou v roce 2013 S realizací IPRM, zejména pak s realizací IPRM Statutárního města Olomouce, byly spojeny dlouhodobě problémy: velké mnoţství změn, např. změna finančního plánu IPRM, změna harmonogramu IPRM, změna monitorovacích indikátorů IPRM, problémy s přípravou a realizací projektů v čase, kdy Statutární město Olomouc opakovaně ţádalo o prodlouţení termínů k doloţení poţadovaných dokumentů a odkládalo realizaci projektů, vysoká míra chybovosti při realizaci veřejných zakázek a s tím spojené korekce, velký vliv na nedočerpání alokace IPRM mělo odstoupení města Olomouc od realizace některých projektů a to z důvodu nedostatku finančních prostředků na dofinancování projektů ROP SM. Na problémy s realizací IPRM ÚRR dlouhodobě Statutární město Olomouc upozorňoval. V této souvislosti proběhlo několik osobních jednání a byl zaslán například dopis ze dne upozorňující na zpoţďování realizace IPRM s moţnými důsledky na čerpání alokace IPRM a dopis ze dne , kdy bylo Statutární město upozorňováno na moţná rizika spojená s dalším odstupováním dílčích projektů IPRM. V roce 2014 VRR svým usnesením přijal, ţe závazky Regionální rady vyplývající ze Smlouvy o realizaci IPRM jsou naplněny a schválil vyuţití nedočerpaných prostředků v rámci IPRM k financování jiných projektů ROP SM. Za největší problém z hlediska naplňování principů IPRM lze povaţovat malé zapojení partnerů do realizace IPRM v rámci ROP SM. To je částečně způsobeno tím, ţe zaměření investic všech IPRM se omezilo pouze na projekty fyzické revitalizace území, vzdělávací infrastrukturu a infrastruktury pro volnočasové aktivity. U většiny této infrastruktury je vlastníkem nebo provozovatelem město nebo jim zřízené nebo zaloţené organizace. Co do počtu změn IPRM byla nejčastější změnou změna čerpání alokace v jednotlivých letech, následují přesuny alokací mezi aktivitami a změny harmonogramu. Na konci realizace mají všechny IPRM uzavřeny shodně 9 dodatků ke Smlouvě o realizaci IPRM. Nastavení souboru hodnotících kritérií pro výběr projektů, které byly součástí IPRM Problematikou hodnocení dílčích projektů IPRM se zabývají Instrukce pro přípravu IPRM v části Výběr a schvalování projektů řídícím orgánem OP. Zde je uvedeno: Jednotlivé dílčí projekty budou samostatně hodnoceny (formální kontrola, kontrola přijatelnosti a kvalitativní hodnocení) příslušným ŘO podle postupů příslušného OP. Postup pro hodnocení dílčích projektů ROP SM je uveden v Kritériích pro výběr projektů, které schvaloval Monitorovací výbor Regionálního operačního programu regionu soudrţnosti Střední Morava (MV). Hodnocení probíhalo na základě výběrových kritérií. 105

106 V 1. Etapě hodnocení se jednalo o následující kritéria: 1. Posouzení přijatelnosti projektu 2. Kontrola formálních náleţitostí 3. Věcné hodnocení 3.1 Soulad projektu s cíli ROP SM a s vazbou na vyváţený rozvoj území. 3.2 Hodnocení potřebnosti, udrţitelnosti, efektivity a hospodárnosti projektu a vazby na monitorovací indikátory ROP SM. Hodnocení projektů v 1. Etapě části 3.1 prováděl Řídící výbor IPRM (ŘV IPRM). Seznam členů ŘV IPRM si evidovala města a všichni členové byli na jednání pravidelně zváni. Nestrannost členů ŘV IPRM byla zajištěna podpisem Prohlášení o nestrannosti a zachování mlčenlivosti, resp. etického kodexu ROP SM. V 2. Etapě hodnocení byl posuzován ţadatel z hlediska zajištění finančních prostředků, partnerství, personálního a organizačního zajištění projektu. Byla hodnocena kvalita a proveditelnost projektu, tj. soulad s legislativou EU a ČR, harmonogram, udrţitelnost projektu, technické a technologické řešení, rozpočet, a zda nedošlo k zásadním změnám oproti 1. Etapě hodnocení. Posledním z hodnotících kritérií bylo hodnocení Horizontálních témat, tj. vliv projektu na udrţitelný rozvoj a rovné příleţitosti. Hodnocení projektů z tematických operačních programů (TOP) probíhalo podle standardních pravidel tohoto operačního programu. Na základě potvrzení města, ţe projekt je orgány města schválen jako součást IPRM, poskytoval řídící orgán TOP projektu v rámci procesu hodnocení a výběru projektů bonifikaci ve výši 10% dosaţeného bodového hodnocení. S takto upraveným bodovým hodnocením projekty soutěţily se všemi projekty předloţenými v dané výzvě. O výběru projektů rozhodoval ŘO příslušného TOP Tematické operační programy Pro ROP SM nerelevantní. 106

107 2.7 Monitorování a vyhodnocení Monitorování K monitorování operačního programu i projektů slouţil ŘO informační sytém pro monitorování - ms2007, který byl po celou dobu trvání programu nedílnou součástí nastaveného systému řízení jak na úrovni operačního programu, tak i na úrovni administrace projektů. Ms2007 umoţnil sledování pokroku v realizaci programu a projektů. Monitorovací systém Informační systém pro monitorování ms2007 tvoří tři informační systémy, které jsou spolu vzájemně propojeny. Jedná se o tyto systémy: úroveň centrální a řídící (všechny OP) - MSC2007 úroveň výkonná (jednotlivé OP) - IS MONIT7+ úroveň příjemce - BENEFIT7 Za vývoj a správu MSC2007 a podporu jeho uţivatelů odpovídal Odbor správy monitorovacího systému (OSMS) Ministerstva pro místní rozvoj ČR. ROP SM na jeho vývoji spolupracoval. Za IS MONIT7+ a BENEFIT7 odpovídá Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR ČR) a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s Regionální radou Střední Morava. Dne 9. února 2007 uzavřela Regionální rada regionu soudrţnosti Střední Morava s CRR ČR Smlouvu o poskytování kompletních servisních sluţeb zajišťujících řádné provozování SW produktu MONIT7+ a provozování webové ţádosti v modifikaci pro uţití pro regionální operační program. Dne byla podepsána trojstranná smlouva Smlouva o zajištění řádného fungování softwarového produktu MONIT7+ a formuláře webové ţádosti BENEFIT7 pro uţití řídícího orgánu Regionálního operačního programu NUTS II Střední Morava, která upravuje vztahy mezi CRR ČR, TESCO SW a RR SM. Dne byl podepsán dodatek č. 1 k výše uvedené smlouvě, který rozšířil původní trojstrannou smlouvu o další subjekt, tj. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Dodatek tedy upravuje vztahy mezi CRR ČR, MMR, TESCO SM a ROP SM. Dne byl podepsán dodatek č. 2, kterým byla prodlouţena platnost smlouvy do Vývoj monitorovacího systému ROP SM V průběhu provádění ROP SM docházelo k úpravám a vývoji systému především v závislosti na tom, v jaké fázi se program nacházel. Zásadním poţadavkem byl soulad s poţadavky vydaných metodik MMR-NOK a PCO (poţadavky dané Metodikou monitorování programů strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti EU pro programové období ). Vývoj a modifikace měly za cíl zvýšit uţivatelskou přívětivost systému a umoţnit zjednodušení a zefektivnění procesu administrace projektů. Do prováděných změn se promítly zkušenosti a poznatky z administrace ROP SM. Rok Tabulka č.: 47 Počet a struktura poţadavků na rozvoj IS MONIT7+ a BENEFIT7 Společné poţadavky 107 Individuální poţadavky Počet % Počet % Celkem % % % % % % % % % % % % % 72 26% 275

108 % 53 76% % Celkem % % 7617 Zdroj: IS MITIS Z počtu změn vyplývá, ţe zejména zahájení administrace projektů v letech vedlo k úpravám funkčnosti ve vazbě na potřeby ŘO s administrací projektů a programu jako celku. V prvních fázích se změny týkaly funkčnosti z pohledu ţadatele, tedy webové ţádosti BENEFIT7 a promítnutí do IS MONIT7+. V dalších fázích byly provedeny úpravy týkající se především předkládání a administrace ţádostí o platbu a kontrol. S postupem realizace programu a automatizací jednotlivých procesů byly více neţ nové funkcionality rozvíjeny funkce směřující k většímu komfortu uţivatelů a sníţení chybovosti, tomu odpovídá i sniţující se počet rozvojových poţadavků. V prvním období převaţovaly individuální poţadavky řídících orgánů na rozvoj systému dle jejich specifických potřeb. V dalším období je zřejmá snaha o maximální sjednocení monitorovacích systémů a jejich funkčnosti a převaţují tak společné poţadavky. Milníky vývoje IS MONIT7+ a webové ţádosti BENEFIT7: - Ve 2. polovině roku 2007 byl systém připraven pro registraci projektových ţádostí a jejich administraci aţ do fáze podepsání Smlouvy o poskytnutí dotace. - Na konci roku 2007 byl jiţ systém schopný administrovat ţádost v celém projektovém cyklu dle obecných zadání Ministerstva pro místní rozvoj ČR. - V 2. polovině roku 2008 byl monitorovací systém schopný administrovat projekt v celém jeho cyklu od předloţení projektové ţádosti po proplacení finančních prostředků projektu a jeho ukončení. - V průběhu roku 2008 bylo zavedeno opatření k pravidelnému testování dat a funkčnosti monitorovacího systému. Pravidelné testování slouţí k ověření relevance zapracovaných funkčností dodavatelem a k předcházení rizika nesprávně nastaveného monitorovacího systému. - Koncem roku 2008 byla v BENEFIT7 zprovozněna nová funkcionalita podávání Zjednodušených ţádostí o platbu, která vedla ke zvýšení uţivatelské přívětivosti, usnadnění administrace ţádostí o platbu a sníţení chybovosti při přepisu dat. - V polovině roku 2009 bylo v BENEFIT7 spuštěno podávání monitorovacích zpráv. Tato funkčnost byla propojena s podáváním zjednodušené ţádosti o platbu, čímţ došlo k usnadnění administrace monitorovacích zpráv a ţádostí o platbu a dalšímu sníţení chybovosti. - Koncem roku 2009 byl do monitorovacího systému zapracován nový model hodnocení projektových ţádostí ROP SM, tj. dvouetapový model hodnocení. - V polovině roku 2010 byla do monitorovacího systému zapracována administrace modifikovaných plateb. - V roce 2011 spočívaly modifikace zejména v zapracování funkčností souvisejících se sledováním příjmů projektů. - Na počátku roku 2011 byl rozšířen informační systém IS MITIS o modul Release management, prostřednictvím kterého jsou zadávány poţadavky na nové funkčnosti BENEFIT7 a IS MONIT7+, a o modul Incident management, prostřednictvím kterého jsou hlášeny chyby v zapracování funkčností, podávány ţádosti na opravu dat, apod. Zapracování těchto modulů vedlo k zefektivnění úprav BENEFIT7 a IS MONIT7+ a zjednodušení komunikace mezi řídícími orgány, MMR, CRR a TESCO SW při zachování jasné auditní stopy. IS MITIS původně slouţil pouze pro vyřizování přístupových práv uţivatelů IS MONIT7+. - Rok 2012 byl z pohledu IS MONIT7+ a webové ţádosti BENEFIT7 zlomovým, kdy jiţ nedocházelo k tak dynamickému rozvoji jako v letech Modifikace se více neţ na rozvoj nových funkcí dále zaměřily na jejich zkvalitnění. - Rok 2013 znamenal z pohledu rozvoje udrţovací fázi, kdy docházelo zejména k posílení kontrolních mechanismů a zapracování poţadavků plynoucích z legislativy. 108

109 - V roce 2014 byly v rámci monitorovacího systému realizovány poţadavky Řídících orgánů, OSMS a Národního orgánu pro koordinaci, které spočívaly převáţně v úpravách stávajících funkčností, rozšíření kontrolních mechanismů a tvorbě a rozšiřování výstupních sestav pro sledování implementace operačních programů. - V roce 2015 byl IS MONIT7+ rozšířen za účelem provedení analýz čerpání prostředků z EU v rámci opatření k eliminaci rizik z přezávazkování/nedočerpání finanční alokace ROP SM (zavedení checkboxu klouzavá dotace, vytvoření sestavy Klouzavá dotace aj.). - Ve vztahu k monitorovacímu systému byla v roce 2016 řešena problematika postupu administrace plateb v případě, ţe ŘO vznikne povinnost doplatit příjemci část dotace po na základě rozhodnutí odvolacího orgánu, soudu či jiné instituce v rámci vyvolaných sporů. Vzhledem k náročnosti případných úprav monitorovacího systému a především k předpokládané ojedinělosti takového případu, nebyla, po dohodě v rámci Pracovní skupiny pro jednotný monitorovací systém, provedena úprava monitovacího systému. Tyto případné platby budou administrovány mimo aplikace BENEFIT7 a MONIT7+. Koncem roku 2014, kdy docházelo k mimořádným a víkendovým přenosům velkého objemu dat v souvislosti s prováděním plateb a certifikací jednotlivých programů, nastalo přetíţení MSC2007. OSMS začátkem roku 2015 vyzval řídící orgány, aby nastavily čerpání zbývající alokace programu a souvisejících procesů tak, aby byly připraveny dostatečné kapacity na straně OSMS a TESCO SW. ŘO ROP SM v červenci 2015 avizoval OSMS zvýšené nároky na kapacity ms2007 v souvislosti s administrací ţádostí o platbu projektů, u nichţ bylo uplatněno opatření k eliminaci rizik z přezávazkování/nedočerpání finanční alokace ROP SM (popis opatření viz kapitola 2.4.2). Za účelem provedení analýz čerpání prostředků z EU u výše uvedeného opatření zavedl ŘO ROP SM vlastní pomocný informační systém - aplikaci pro výpočet konečné výše dotace a celkových způsobilých výdajů. Prostřednictvím aplikace byl proveden výpočet maximálního procenta dotace, který mohl být příjemci vyplacen. Aplikace pracovala s daty z IS MONIT7+. Ms2007 byl v souladu s NSRR budován jako jednotný systém pro monitorování NSRR, resp. všech operačních programů. Z toho důvodu byly ustanoveny pracovní skupiny, na jejichţ činnosti se aktivně podílel i ŘO ROP SM. Pracovní skupiny byly platformou, prostřednictvím které byly podávány poţadavky a podněty na úpravy Ms2007. Od roku 2008 se ustálily tyto dvě pracovní skupiny, jejichţ jednání se aktivně účastní zástupci ŘO ROP SM: Pracovní skupina pro jednotný monitorovací systém - Jejím cílem je zejména koordinace unifikace systému, ucelení kompatibility dat, definování poţadavků na sledovaná data, schvalování změn ms2007, posílení přímé komunikace mezi národními orgány zapojenými do monitoringu a operačními programy. Vznikla sloučením Pracovní skupiny Optimalizace a Pracovní skupiny pro monitorování pro období V pracovní skupině byli zastoupeni zástupci všech operačních programů, Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Ministerstva financí ČR, CRR ČR a dodavatel SW. Pracovní skupina pro monitorování ROP/SOP jejím cílem bylo projednat a iniciovat poţadavky a podněty na úpravy monitorovacího systému na úrovni IS MONIT7+ a webové aplikace BENEFIT7 na základě zkušeností a specifik při administraci regionálních a sektorových operačních programů. Pracovní skupinu tvořili zástupci všech regionálních operačních programů a sektorových operačních programů a také zástupci dodavatele SW a MMR ČR. Monitorovací výbor ROP SM Na základě článku 63 a 64 obecného nařízení byl dne zřízen Monitorovací výbor ROP SM. Monitorovací výbor ROP SM má 29 členů a to včetně předsedy, který stojí v jeho čele. Předsedou monitorovacího výboru je zástupce Výboru Regionální rady regionu soudrţnosti Střední Morava. Sloţení MV plně respektuje princip partnerství, neboť členové výboru jsou zástupci všech nejvýznamnějších partnerů, a tedy i příjemců v rámci ROP SM, v regionu. V období let se uskutečnilo celkem 21 řádných zasedání monitorovacího výboru a 13 krát byla provedena procedura korespondenčního hlasování. 109

110 Tabulka č.: 48 Přehled zasedání Monitorovacího výboru ROP SM a hlavní milníky Rok Počet jednání Řádné Korespondenční Hlavní milníky Schválení jednacího řádu MV Volba předsedy a místopředsedy MV Schválení kritérií pro výběr projektů (2x) Schválení kritérií pro výběr projektů (3x) Volba předsedy a místopředsedy MV Kritéria pro výběr projektů Změna ROP SM č. 1: - rozšíření okruhu oprávněných příjemců - přesun finančních alokací mezi PO Kritéria pro výběr Konceptů Kritéria pro výběr Konceptů a individuálních projektů naplňujících schválený Koncept Změna ROP SM č. 2: - Dodatečné finanční prostředky na základě čl. 17 Meziinstitucionální dohody - Realokace finančních prostředků mezi operačními programy dle usnesení vlády ČR č. 382 ze, které proběhlo dne 18. května Úprava monitorovacích indikátorů ROP SM ve vazbě na úpravy Národního číselníku monitorovacích indikátorů - Úprava monitorovacích indikátorů ROP SM ve vazbě na jejich reálné plnění - Úprava oprávněných příjemců v rámci oblasti podpory 2.2 Rozvoj měst Změna ROP SM č. 3: - Změna vyvolaná neschválením realizace letiště Přerov - Doplnění vyuţití finančního nástroje JESSICA do prioritní osy 2 a ROP SM Kritéria pro výběr projektů Kritéria pro výběr správce Fondu rozvoje měst Kritéria pro výběr drobných příspěvků Změna ROP SM č. 4: - Realokace finančních prostředků mezi operačními programy financovanými z ERDF dle usnesení vlády ČR č. 387 ze dne 22. května Kritéria pro výběr projektů pro podoblast podpory Fyzická revitalizace území Volba předsedy a místopředsedy MV ROP SM Kritéria pro výběr projektů Volba předsedy MV ROP SM Schválení postupu pro zdůvodnění neplnění rizikových monitorovacích indikátorů, nerealizované změny ROP SM č. 5 a dalších problémových oblastí PD ROP SM. Zdůvodnění bude součástí Závěrečné zprávy o realizaci programu. Informace o přípravě Závěrečné zprávy o provádění ROP SM Volba předsedy a místopředsedy MV Schválení Závěrečné zprávy o provádění ROP SM Informace o obnovení plateb ROP SM Vyhodnocení Evaluační aktivity ROP SM byly spolu s informacemi z monitorovacího systému základem pro posuzování stavu implementace programu a slouţily i pro rozhodování o postupu provádění ROP SM. Evaluace ROP SM vycházela z rámcového Evaluačního plánu ROP SM na programové období , ve kterém byly uvedeny s tím, ţe konkrétní plnění bylo prováděno v souladu s metodikami vydanými MMR - NOK. Evaluační aktivity byly realizovány v souladu Evaluačním plánem ROP SM na období , který byl schválený dne 15. dubna 2008 na 4. zasedání Monitorovacího výboru ROP SM. Na kaţdý další rok byl 110

111 Evaluační plán schvalováván v Monitorovacím výboru s tím, ţe plán aktualizoval a detailně rozpracovával plánované evaluační aktivity ROP SM na příslušný rok na základě jeho plnění. Do závěrečné zprávy byly vybrány všechny externí evaluace uváděné ve výročních zprávách ROP SM a nejvýznamnější interní evaluace. V této kapitole je provedeno celkové shrnutí evaluační činnosti. Detaily jednotlivých evaluací jsou uvedeny v příloze č. 4 Závěrečné zprávy o realizaci ROP SM. Tabulka č.: 49 Sumarizace nejdůleţitějších evaluačních aktivit ROP SM v letech Typ evaluace Náklady na externí evaluace Druh evaluace Rok počet externích evaluací počet interních evaluací počet kombinace externí/ interní Kč (s DPH) EUR (s DPH) exante ongoing adhoc midterm expost ) ) CELKEM Zdroj ŘO ROP SM, Výroční zprávy o realizaci ROP SM , kurz pro 03/ ,021 CZK/EUR 1) "Finální ex-ante hodnocení NUTS II Střední Morava pro programovací období " (evaluace byla hrazená z prostředků krajů) 2) "Implementing JESSICA in the Central Moravia Cohesion Region, Czech Republic" (náklady na evaluační studii hradila Evropská investiční banka) V průběhu let bylo vyhotoveno celkem 35 evaluací. Na zpracování externích evaluací bylo vynaloţeno 2,6 mil. Kč, tj. 98 tis. EUR. Více neţ ½ (51%) evaluací z celkového počtu evaluací byla zpracovaná externě. Další část (46%) evaluací byla zpracovaná interními kapacitami, tj. zaměstnanci a 3% podílu tvořila kombinovaná evaluace zpracovaná za účastí externích a interních kapacit. V roce 2008 a 2009 bylo zpracováno nejvíce externích evaluací (7), které byly podkladem zejména pro: - vytvoření nového (více-etapového) modelu hodnocení projektů ROP SM - změnu č. 1 ROP SM - nastavení indikátorové soustavy v souladu s Národním číselníkem indikátorů (NČI) Převaţovaly evaluace procesní - zaměřené na implementaci a řízení programu. Výsledky byly vyuţívány zejména v rámci výzev, kdy prostřednictvím cíleně zaměřených evaluací bylo moţné vyhlásit výzvy jak z pohledu potřeb cílových skupin, tak územní lokalizace (aplikace územně integrovaného přístupu). Na konci programového období převaţovaly evaluace dopadové, které byly zaměřené zejména na vyhodnocení přínosů realizace projektů ROP SM. Nejčastěji pouţívanou metodou při zpracování evaluaci byla metoda desk research, poté se značným odstupem následovala metoda kombinace desk research a dotazníkové šetření. Provedené evaluace a jejich závěry a doporučení pomohly k ujištění o aktuálnost zaměření intervencí, jak byly schváleny, tak na základě nich došlo ke zpracování návrhu změn ROP SM i zefektivnit fungování operačního programu z pohledu provádění. Výsledky evaluace a navrţená doporučení plynoucí z evaluací byly předneseny na jednáních Monitorovacího výboru ROP SM a byly zveřejněny na webových stránkách programu. Závěry a doporučení byly předány celé implementační struktuře ROP SM, která se závěry, dle moţností, dále pracovala. Řídící orgán ROP SM přijímal opatření k jejich akceptaci a implementaci. Doporučení byla přijímána jako podklad 111

112 pro nastavení, resp. aktualizaci či optimalizaci ROP SM a k přijetí takových opatření, která vedla k naplnění cílů ROP SM. Evaluace ROP SM pomohly: - směrovat k rozvoji participačních a integrovaných strategií růstu a zaměstnanosti - docílit zavedení nového (více-etapového) modelu hodnocení projektových ţádostí podaných do ROP SM - k úpravě procesu hodnocení projektů ve vazbě na vyváţený rozvoj území - k ověření správnosti postupu při výpočtu optimálních hodnot monitorovacích indikátorů - identifikovat silná a slabá místa při naplňování monitorovacích indikátorů a navrhnout opatření k optimalizaci - docílit souladu mezi cíli jednotlivých priorit a k vyhodnocení naplňování cílů - ke změnám ROP SM schvalovaným EK - k aplikaci nových nástrojů do ROP SM (koncepty, drobné příspěvky) - vytvořit návrh opatření v případě neplnění monitorovacích indikátorů ze strany příjemců - vyhodnotit úspěšnost integrovaného přístupu - vyhodnotit přínosy a dopady operačního programu Všech 35 evaluací (uvedených v příloze č. 4 Závěrečné zprávy) patřilo mezi nejpotřebnější a úzce souvisí s výše uvedeným výčtem, k čemu evaluace přispěly a jakých výsledků bylo docíleno. Díky evaluačním aktivitám zaměřeným na konkrétní oblasti intervencí byla známa absorpční kapacita a tím bylo moţné uplatnit plánování realizace ROP SM na úrovni opatření. Díky evaluacím došlo k naplnění cílů v územní dimenzi (intervence na území měst a venkova). Po celé programové období bylo evaluační pracoviště ŘO ROP SM stabilizované (v počtu 2 zaměstnanců) bez fluktuace, coţ zajišťovalo kontinuitu a návaznost v erudované činnosti. Pracovníci evaluací průběţně zvyšovali svou odbornou erudici jak výměnou zkušeností v rámci pracovní skupiny evaluace (zřízené MMR), tak prostřednictvím vzdělávacích aktivit zaměřených, resp. dotčených procesy evaluace. Informace k jednotlivým evaluacím jsou uvedené v příloze č. 4 Závěrečné zprávy o realizaci ROP SM Detailní popis provedených evaluací. Přehled evaluací je dostupný na webových stránkách: 112

113 3 PROVÁDĚNÍ PODLE PRIORITNÍCH OS 3.1 Prioritní osa 1 Doprava Globálním cílem prioritní osy Doprava bylo zajištění efektivní, flexibilní a bezpečné dopravní infrastruktury v rámci regionu soudrţnosti Střední Morava a spolehlivé, kvalitní a integrované veřejné dopravní sluţby. Graf č.: 8 Podíly oblastí podpory v prioritní ose 1 Doprava ( ) v % V souladu se závěry SWOT analýzy a poznatků z období byly definovány klíčové faktory silniční infrastruktury a na základě ní stanovena výše alokací na specifické priority, oblasti podpory, viz Graf č.: 8. Globální cíl byl naplňován třemi specifickými cíli: Cíl 1: Zvýšení kvality dopravní infrastruktury uvnitř regionu a jejího napojení na nadregionální dopravní síť modernizací regionální sítě silnic II. a III. třídy Cílem bylo zajištění obnovy a modernizace regionální dopravní infrastruktury s ohledem na vzájemné propojení ekonomických center regionu soudrţnosti Střední Morava, napojení urbanizovaných center, významných turistických lokalit a napojení periferních oblastí regionu na tato centra, včetně zlepšení přístupu na TEN-T. Prioritní tahy byly určeny krajskými koncepcemi (generely dopravy). Ke zlepšení dostupnosti mělo slouţit i plánované vyuţití letiště Bochoř se smíšeným provozem (pro vojenské i civilní účely) se statutem mezinárodního veřejného letiště, které mělo současně slouţit i pro zajištění integrovaného záchranného systému Olomouckého a Zlínského kraje. Tento záměr se nakonec nepodařilo naplnit. Cíl 2: Zajištění kvalitního a spolehlivého systému veřejné dopravy v regionu modernizací a integrací jednotlivých druhů dopravy; Cílem bylo omezit zatěţování městských center individuální dopravou, zajistit obyvatelům venkovských oblastí spolehlivou dopravní obsluţnost v rámci regionu soudrţnosti Střední Morava a současně napomoci zpřístupnit atraktivní turistické oblasti jejich návštěvníkům. Podporován byl zejména nákup vozidel veřejné dopravy, budování přestupních terminálů veřejné dopravy, úpravy nevyhovujících zastávek a budování zastávek nových. Cíl 3: Zvýšení kvality infrastruktury pro bezmotorovou dopravu Cílem byla podpora rozvoje kvalitní infrastruktury pro bezmotorovou dopravu pro účely kaţdodenního vyuţívání v rámci produktivních činností i trávení volného času, s důrazem na bezpečnostní aspekty, aspekty ochrany ţivotního prostředí a sníţení konvenčního dopravního zatíţení. Na území městských 113

114 aglomerací a v okolí obcí s rozšířenou působností byla podpořena výstavba segregovaných cyklostezek zajišťující jejich propojení s okolními obcemi a slouţící převáţně pro kaţdodenní dojíţdění do škol či zaměstnání. Dále pak byly podpořeny úseky cyklostezek zajišťující propojení stávajících významných regionálních cyklostezek a cyklotras a rozšíření jejich stávající sítě. Oprávněnými ţadateli/příjemci v rámci prioritní osy byly obce, kraje, organizace zřizované kraji, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, podnikatelské subjekty (právnické a fyzické osoby), obecně prospěšné společnosti. Úspěšnost příjemců o dotaci z ROP SM v programovém období je podrobně znázorněná a vyhodnocená v tabulkách a grafu v kapitole Informace o pomoci podle cílových skupin OP Dosaţený pokrok a jeho analýza Informace o fyzickém pokroku prioritní osy 1 - Doprava Pro posouzení dosahování cílů v této prioritní ose byl vytvořený soubor indikátorů na úrovni prioritní osy 1 Doprava. V průběhu implementace ROP SM docházelo k postupnému plnění monitorovacích indikátorů z ukončených projektů, jak vyplývá z níţe uvedené tabulky monitorovacích indikátorů relevantních pro prioritní osu 1 Doprava (Tabulka č.: 51). Finanční plán prioritní osy 1 Doprava (295,4 mil. EUR) byl 279 realizovanými projekty převýšený o 10% (celkové potvrzené způsobilé výdaje dosáhly 324,9 mil. EUR). Z celkového počtu osmi hlavních indikátorů relevantních pro prioritní osu 1 Doprava se nepodařilo naplnit pouze jeden indikátor ( Core14 Délka nových silnic II. a III. třídy o 26% jeho cílové hodnoty), jak je uvedeno níţe. Ostatní monitorovací indikátory byly naplněné, resp. přeplněné. 114

115 Tabulka č.: 50 Plnění indikátorů v prioritní ose 1 Doprava realizací regionálního operačního programu Střední Morava k Číslo indikátoru dle NČI Kód EU / Lisabon Název indikátoru Měrná jednotka indikátoru Cílová hodnota Skutečně dosaţená hodnota k Podíl dosaţené hodnoty z cílové k datu Core13 Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost) Core14 Délka nových silnic II. a III. třídy Core16 Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy Podíl nově zrekonstruovaných a nových silnic na celkové regionální síti silnic Core20 Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR Počet obyvatel obsluhovaných zlepšenou veřejnou dopravou Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě Délka nově vybudovaných nebo rekonstruovaných cyklostezek a cyklotras Počet projektů % Počet kilometrů 14 10,3 74% Počet kilometrů ,69 209% Počet procent 3,1 6,2 3,1 1) 2) EUR/rok ,17 194% Počet osob % Počet % Počet kilometrů ,83 123% Zdroj: MSC2007, stav k , cílové hodnoty indikátorů jsou v souladu se změnou č. 3 ROP SM, která byla schválena EK ) Rozdíl procentních bodů (p.b.) 2) Monitorovací indikátor (Core20) Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR se vykazuje, resp. je naplňovaný aţ za období jednoho kalendářního roku následujícího po roce dokončení projektu. Jak vyplývá z monitorovacího systému MSC2007, dosáhl indikátor ze smluvních závazků celkovou hodnotu k naplnění EUR. Skutečnost naplnění, tj. k datu generování výstupů do závěrečné zprávy, dosáhla EUR úspory času v silniční dopravě. To znamená, ţe příjemci dotace by měli ještě naplnit indikátor (Core20) Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR o EUR, tj. 36% hodnoty indikátoru ze smluv o poskytnutí dotace. Jedná se o realizované projekty z výzev číslo (31/2012, 34/2012, 41/2013, 42/2013, 48/2013, 53/2014, 56/2014 a 58/2015), které indikátor zatím nenaplnily. Pokud dojde k naplnění smluvních závazků ( EUR), predikce plnění monitorovacího indikátoru (Core20) Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR překročí o 204% stanovenou cílovou hodnotu ( EUR). Monitorovací indikátor (Core13) Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost) byl přeplněný (skoro dvojnásobně o 191%). Bylo to způsobeno tím, ţe došlo ke schválení, potaţmo realizaci více projektů (o 183) s niţším finančním objemem neţ se původně v Programovém dokumentu ROP SM předpokládalo. Celková alokace na prioritní osu 1 Doprava ( EUR) byla rozdělena mezi 279 realizovaných projektů, tj. průměr na 1 projekt 900 tis. EUR (původní předpoklad 96 projektů - průměr na 1 projekt mil. EUR). Zájem ţadatelů/příjemců o dotaci v této prioritní ose byl enormní, kdy téměř kaţdá výzva vykazovala převis nad vyhlášenou alokací. Naplnění indikátoru (Core14) Délka nových silnic II. a III. třídy ve výši 10,3 km z cílové hodnoty (14 km) dosáhlo necelých ¾ (74%). Indikátor se nepodařilo přes veškerou snahu Řídícího orgánu ROP SM naplnit. K naplnění cílové hodnoty indikátoru tak chybí 3,7 km, tj. 26%. ŘO ROP SM přijal k naplnění cílové hodnoty tohoto monitorovacího indikátoru opatření, které spočívalo v uzavření Smlouvy o zajištění přípravy a realizace projektů v oblasti dopravy uzavřené mezi Regionální radou a Olomouckým krajem dne 31. srpna 115

116 2010 a Zlínským krajem uzavřené dne 28. července Ze smluv vyplývalo, ţe kraje se zavázaly naplnit nezbytné hodnoty k plnění předmětných indikátorů, a to prostřednictvím kvalitních projektů, které připravovaly k realizaci. Oba kraje předloţily Regionální radě Střední Morava v rámci uzavřených smluv seznam projektů generujících nové úseky silnic II. a III. třídy, včetně časového harmonogramu jejich přípravy a realizace. Do vyhlašovaných výzev byly tyto projekty kraji následně předloţené. Úřad Regionální rady pravidelně monitoroval a vyhodnocoval postup plnění výše uvedených Smluv o zajištění přípravy a realizace projektů v oblasti dopravy uzavřených mezi Regionální radou regionu soudrţnosti Střední Morava a Olomouckým a Zlínským krajem (tj. přípravu projektů apod.). Pro předloţení projektů naplňujících monitorovací indikátor Délka nových silnic II. a III. třídy byly největším problémem nevyřešené majetkové vztahy k pozemkům, přes které měly nové úseky silnic vést. Řešení těchto problémů mělo za následek prodluţování přípravy projektů, ale i odstoupení od realizace projektů. K zajištění naplnění indikátoru (Core14) Délka nových silnic II. a III. třídy měl přispět dlouho připravovaný klíčový projekt č Čechy Domaţelice obchvat (z výzvy č. 23/2011), který generoval celkem 4,84 km nových silnic. Dotace Regionální rady na projekt č byla připravena ve výši 287 mil. Kč, tj. 10,6 mil. EUR. Projekt č byl realizován na území Olomouckého kraje. Vzhledem k tomu, ţe došlo k netransparentnímu losování dodavatele stavby, které bylo potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Brně dne , byl projekt následně, po projednání ve Výboru Regionální rady dne , přeřazený z pozitivního stavu P14 Projekt doporučen k dopracování do negativního stavu, tj. do stavu N5 Projektová ţádost staţena ţadatelem/ukončena ŘO/ZS. Projekt nebyl z ROP SM finančně podpořený, přesto však byl dokončený z vlastních prostředků ţadatele/příjemce o dotaci (Olomoucký kraj) a plní svůj účel. Vyřazením projektu č Čechy - Domaţelice jiţ bylo zřejmé, ţe indikátor nebude naplněný, neboť nebyly připraveny projekty, které by bylo moţné realizovat. Proces jejich přípravy byl zdlouhavý, zejména z hlediska majetkoprávních vztahů (výkupů pozemků ke stavbě nových silnic). Problematika nenaplnění indikátoru (Core 14) Délka nových silnic II. a III. třídy byla projednána na Monitorovacím výboru dne 11. června 2013 v rámci tisku č. 088-MV-13 Plnění cílů ROP SM. MV dne 11. června 2013 přijal usnesení 088/MV16/13, kterým vzal na vědomí Plnění cílů ROP SM dle důvodové zprávy (tj. odstoupení projektu č Čechy Domaţlice obchvat s tím, ţe finanční prostředky původně vyčleněné na projekt č budou zaměřeny na rekonstrukci stávajících silnic II. a III. tříd. Důvodem byly problémy spojené s vypořádáním majetkových vztahů k pozemkům v rámci připravovaných nových úseků silnic II. a III. třídy a značná podinvestovanost a špatný technický stav stávající sítě silnic II. a III. třídy). Dále byla problematika nenaplnění indikátoru (Core 14) Délka nových silnic II. a III. třídy projednána na Monitorovacím výboru dne 11. června 2014 v rámci tisku č. 104-MV-14 Plnění cílů ROP SM. MV dne 11. června 2014 přijal usnesení 104/MV18/14, kterým vzal na vědomí informaci o plnění vybraných monitorovacích indikátorů ROP SM dle důvodové zprávy (tzn., bylo potvrzeno odstoupení stěţejního projektu č od smlouvy a finanční prostředky původně vyčleněné na uvedený projekt byly zaměřeny na rekonstrukci stávajících silnic II. a III. tříd). Na základě doporučení EK a Národního orgánu pro koordinaci při MMR ze dne a Úřad regionální rady (ÚRR) zařadil do Evaluačního plánu ROP SM na rok 2015 evaluace Vyhodnocení vybraných monitorovacích indikátorů ROP SM a Vyhodnocení podmínek realizace vyplývajících z Programového dokumentu ROP SM, které měly slouţit jako podklad pro přípravu návrhu Změny č. 5 ROP SM. Monitorovací výbor vzal Evaluační plán na rok 2015 na vědomí usnesením č. 113-MV19-14 ze dne ÚRR dne kontaktoval zástupce Evropské komise, pana Příborského, aby ho poţádal o stanovisko k předkládání úprav cílových hodnot monitorovacích indikátorů v rámci Změny č. 5 ROP SM. Evropská komise dne nedoporučila předkládat revizi cílových hodnot monitorovacích indikátorů, neboť komise nesouhlasila se změnami monitorovacích indikátorů na samém konci programového období, a v souladu s Pokyny k uzavření programů doporučila toto neplnění řešit v rámci Závěrečné zprávy o realizaci programu. Nenaplnění indikátoru (Core 14) Délka nových silnic II. a III. třídy bylo projednáno na Monitorovacím výboru dne 10. června 2015 v rámci tisku č. 120-MV-15 Plnění cílů ROP SM a problémové oblasti. MV dne přijal usnesení 120/MV/20/15, kterým vzal na vědomí informaci o plnění monitorovacích indikátorů ROP SM dle důvodové zprávy a schválil na základě Pokynu k uzavírání programů vydaných EK a doporučení zástupce EK, aby neplněné cílové hodnoty monitorovacích indikátorů a problémové oblasti Programového dokumentu byly řešeny aţ v rámci Závěrečné zprávy o realizaci programu. Plnění indikátoru (Core16) Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy bylo převýšeno o 109% z cílové hodnoty (139 km). Celkově bylo rekonstruováno 291 km silnic II. a III. třídy (tj. o 152 km více neţ byla cílová hodnota). 116

117 Na přeplnění tohoto indikátoru měly vliv zejména 4 faktory: a) Pokles cen ve stavebnictví Rozdíl mezi cílovou hodnotou a zrealizovanou skutečností spočíval zejména v niţší vysoutěţené ceně v rámci výběrových řízení na dodavatele zakázek. Úspor a tím pádem zrekonstruování více kilometrů silnic II. a III. třídy bylo dosaţeno vlivem konkurence na trhu stavebních prací, kdy předpokládané hodnoty výdajů na projekt po provedené soutěţi klesly v reálu mnohdy i o desítky procent. Na cenu měly vliv i dopady hospodářské krize. Tyto úspory umoţnily vyhlašovat další výzvy k předkládání projektových ţádostí, schválení projektů a jejich následnou realizaci, čímţ došlo při vyčerpání dané alokace k výraznému přeplnění indikátoru. b) Menší objem výstavby nových silnic Na překročení cílové hodnoty indikátoru mělo také částečný vliv to, ţe nedošlo k výstavbě nových silnic v očekávaném rozsahu. Alokace byla společná pro výstavbu i rekonstrukci silnic II. a III. třídy, přičemţ předpokládaná cena nové výstavby byla vyšší neţ u rekonstrukcí. Nerealizace očekávaného mnoţství projektů na výstavbu nových silnic umoţnila realizaci většího počtu projektů na rekonstrukce. c) Nárůst alokace vlivem intervence České národní banky Koncem roku 2013 Česká národní banka přistoupila k umělému oslabení koruny vůči euru. Tato intervence reálně přispěla k navýšení alokace ROP SM, tedy i alokace na silnice II. a III. třídy, a umoţnila podpořit větší objem projektů, neţ se předpokládalo. d) Realizace projektů na konci programového období Při analýze disponibilní alokace v letech tak mohly být vyhlášeny nové výzvy na silnice II. a III. třídy. Vzhledem ke konečnému termínu způsobilosti výdajů jiţ nebylo moţné stavebně a majetkově připravit technicky (a tím pádem i finančně) náročnější projekty. V závěru programového období bylo tedy podpořeno velké mnoţství stavebně méně rozsáhlých rekonstrukcí a modernizací, které však umoţnily provést větší rozsah rekonstruovaných km silnic II. a III. třídy. Současně se překročení této cílové hodnoty projevilo i v překročení cílové hodnoty monitorovacího indikátoru (Core20) Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR, se kterým je přímo provázán. Velmi pozitivní míra plnění indikátoru Podíl nově zrekonstruovaných a nových silnic na celkové regionální síti silnic (6,20%) byla ovlivněna především zrekonstruovanými silnicemi z realizovaných projektů na celkové regionální síti silnic. Cílová hodnota tohoto indikátoru byla 3,1%. Přeplnění podílu (o 3,1 procentního bodu) mělo přímou vazbu na výše uvedené skutečnosti, kdy podpořenými projekty z ROP SM bylo zrekonstruováno 291 km silnic II. a III. třídy, tj. o 152 km více neţ byla cílová hodnota (139 km). Nově bylo vybudováno 10,3 km silnic II. a III. třídy. Tyto skutečnosti se promítly do dosaţeného podílu (6,20%) indikátoru č Podíl nově zrekonstruovaných a nových silnic na celkové regionální síti silnic. Míra překročení indikátoru (Core20) Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR byla o 94% nad jeho cílovou hodnotou ( EUR). Skutečně dosaţená hodnota z realizovaných projektů se rovnala EUR/rok. Indikátor je součtem hodnot z realizovaných projektů, které jiţ z časového hlediska indikátor naplňují (viz níţe). Přeplnění indikátoru z cílové hodnoty má přímou vazbu na indikátor (Core16) Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy, který byl oproti cílové hodnotě (139 km) překročený o 152 km (tj. o 109%). Cílem rekonstruovaných silnic bylo mj. odstranění bodových závad, rekonstrukce mostů atd., které vedly nejen ke zlepšení stavebně technického stavu, zvýšení bezpečnosti dopravy, ale také k úspoře času. Monitorovací indikátor (Core20) Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR se vykazuje, resp. je naplňovaný aţ za období jednoho kalendářního roku následujícího po roce dokončení projektu a vykazuje se po celou dobu udrţitelnosti ročně. Jak vyplývá z monitorovacího systému Monit7+, dosáhl indikátor ze smluvních závazků celkovou hodnotu k naplnění EUR. Skutečnost naplnění, tj. k datu generování výstupů do závěrečné zprávy, dosáhla EUR úspory času v silniční dopravě. To znamená, ţe příjemci dotace by měli ještě naplnit indikátor (Core20) Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR o EUR, tj. 36% hodnoty indikátoru ze smluv o poskytnutí dotace. Jedná se o realizované projekty z výzev číslo (31/2012, 34/2012, 41/2013, 42/2013, 48/2013, 53/2014, 56/2014 a 58/2015), které indikátor zatím nenaplnily. Pokud dojde k naplnění smluvních závazků ( EUR), predikce plnění monitorovacího indikátoru (Core20) Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR překročí o 204% stanovenou cílovou hodnotu ( EUR). U monitorovacího indikátoru Počet obyvatel obsluhovaných zlepšenou veřejnou dopravou je míra přeplnění cílové hodnoty téměř o ½ vyšší (o 48%). V reálném vyjádření byla cílová hodnota stanovená 117

118 na obyvatel. Z realizovaných projektů ROP SM s relevancí k tomuto indikátoru byl počet obyvatel obsluhovaných zlepšenou veřejnou dopravou ve výši obyvatel. Počtem obsluhovaných obyvatel se rozumí počet trvalé bydlících obyvatel daného území, kteří jsou obsluhováni (ţijí ve spádové oblasti) nově vybudovanými nebo zrekonstruovanými zastávkami, nádraţím, přestupním terminálem nebo linkou, na níţ jsou nasazené nové vozy atd. Jedná se o součet obyvatel z realizovaných projektů. Přeplnění indikátoru lze povaţovat za velmi pozitivní výsledek, neboť prioritou byli obyvatelé regionu, ve kterém implementace ROP SM probíhala. Monitorovací indikátor Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě převýšil plnění cílové hodnoty o 75% v důsledku niţší vysoutěţené ceny v rámci výběrových řízení. Celkem bylo nově nakoupeno 105 vozidel z původně plánovaných 60. Realizovanými projekty z výzvy č.21/2010 bylo pořízeno 77 vozidel, projekty z výzvy č.25/2011 bylo pořízeno 17 vozidel a projekty z výzvy 42/2013 celkem 11 vozidel, coţ je v součtu celkem 105 nově poţízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě. V oblasti podpory 1.3 Bezmotorová doprava bylo nově vybudováno nebo rekonstruováno 176 km cyklostezek a cyklotras. Cílová hodnota indikátoru Délka nově vybudovaných nebo rekonstruovaných cyklostezek a cyklotras byla 143 km. To znamená, ţe došlo k přeplnění indikátoru o 33 km, tj. o 23% z cílové hodnoty. Přeplnění cílové hodnoty indikátoru umoţnila konkurence firem v oblasti stavebnictví, kdy v rámci výběrových řízení na dodavatele zakázek docházelo k úsporám. Předpokládané hodnoty výdajů na projekt po provedené soutěţi klesaly. Tak bylo umoţněno vyhlásit další výzvy, neboť absorpční kapacita v této oblasti podpory nebyla plně vyuţita. Zájem ze strany potenciálních ţadatelů / příjemců o dotaci v této oblasti podpory na budování cyklostezek a cyklotras, byl vysoký. Tím bylo umoţněno podpořit realizaci dalších projektů, které v reálu přinesly do regionu soudrţnosti Střední Morava kilometry nových nebo rekonstruovaných cyklostezek a cyklotras Indikátorová tabulka věcný pokrok prioritní osy 118

119 Kód indikátoru Kód EU / Lisabon Typ indikátoru Core13 Výstupy Core14 Výstupy Core16 Výstupy Výsledky Core20 Dopady Výsledky Výstupy Výstupy Název indikátoru Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost) Délka nových silnic II. a III. třídy Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy Podíl nově zrekonstruovaných a nových silnic na celkové regionální síti silnic Měrná jednotka indikátoru Počet projektů Počet kilometrů Počet kilometrů Počet procent Tabulka č.: 51 Přehled indikátorů v prioritní ose 1 Doprava Zdroj indikátoru Gestor OP Gestor OP Gestor OP Gestor OP Hodnota úspory času v silniční dopravě EUR/rok Gestor OP v EUR 2) Počet obyvatel obsluhovaných zlepšenou veřejnou dopravou Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě Délka nově vybudovaných nebo rekonstruovaných cyklostezek a cyklotras Počet osob Počet Počet kilometrů Gestor OP Gestor OP Gestor OP Konec programového období Cílová hodnota Dosaţená N/A 279 Výchozí N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosaţená 0 0 1,02 2,4 2,57 5,05 5,05 5,42 10,3 N/A 10,3 Výchozí ,02 2,4 2,57 5,05 5,05 5,42 N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Celkem Dosaţená 0 15,94 60,54 86,78 91,53 105,97 111,57 129,56 290,69 N/A 290,69 Výchozí ,94 60,54 86,78 91,53 105,97 111,57 129,56 N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosaţená 0 0,3 1,3 1,83 1,93 2,28 2,4 2,78 6,20 N/A 6,20 Výchozí 0 0 0,3 1,3 1,83 1,93 2,28 2,4 2,78 N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 3,1 3,1 Dosaţená , , , , , ,17 N/A ,17 Výchozí , , , , ,15 N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosaţená , N/A Výchozí , N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosaţená N/A 105 Výchozí N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosaţená ,69 84,47 94,01 101,04 121,08 133,64 175,83 N/A 175,83 Výchozí ,69 84,47 94,01 101,04 121,08 133,64 N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Zdroj: MSC2007 stav k , generováno z nadstavbového IS MIS/DWH, cílové hodnoty indikátorů jsou v souladu se změnou č. 3 ROP SM, která byla schválena EK ) ROP SM stanovil cíl na celé programové období. 2) Indikátor (Core20) Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR se vykazuje, resp. je naplňovaný aţ za období jednoho kalendářního roku následujícího po roce dokončení projektu. Jak vyplývá z monitorovacího systému MSC2007, dosáhl indikátor ze smluvních závazků celkovou hodnotu k naplnění EUR. Skutečnost naplnění, tj. k datu generování výstupů do závěrečné zprávy, dosáhla EUR úspory času v silniční dopravě. To znamená, ţe příjemci dotace by měli ještě naplnit indikátor (Core20) Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR o EUR, tj. 36% hodnoty indikátoru ze smluv o poskytnutí dotace. Jedná se o realizované projekty z výzev číslo (31/2012, 34/2012, 41/2013, 42/2013, 48/2013, 53/2014, 56/2014 a 58/2015), které indikátor 119

120 zatím nenaplnily. Pokud dojde k naplnění smluvních závazků ( EUR), predikce plnění monitorovacího indikátoru (Core20) Hodnota úspory času v silniční dopravě v EUR překročí o 204% stanovenou cílovou hodnotu ( EUR) 120

121 Informace o finančním pokroku prioritní osy Za účelem naplnění globálního cíle prioritní osy 1, tj. zajištění efektivní, flexibilní a bezpečné dopravní infrastruktury v rámci regionu soudrţnosti Střední Morava a spolehlivé, kvalitní a integrované veřejné dopravní sluţby byly příjemci vynaloţeny celkové způsobilé výdaje ve výši 325 mil. EUR. Celkový objem způsobilých výdajů vynaloţených příjemci pak byl ve srovnání s finančním plánem překročený o 10%. Z podrobnějšího hlediska byly příjemci vynaloţeny celkové způsobilé výdaje v rámci prioritní osy 1 následovně: na podporu regionální dopravní infrastruktury (oblast podpory 1.1) 204 mil. EUR, na podporu veřejné dopravy (oblast podpory 1.2) 86 mil. EUR, na podporu bezmotorové dopravy (oblast podpory 1.3) 34 mil EUR. Tabulka č.: 52 Informace o finančním pokroku prioritní osy 1 Doprava Finanční plán ROP SM (Unie a vnitrostátní) Celková výše potvrzených způsobilých výdajů vynaloţených příjemci (1) Odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů (1) Míra plnění v % Regionální dopravní infrastruktura a b c d=b/a , , ,29 111,9% Veřejná doprava , , ,29 117,4% Bezmotorová doprava , , ,89 87,1% PO 1 Doprava celkem , , ,47 110,0% Zdroj: MSC2007, stav k (1) Údaje v souhrnném vyjádření, kurz v EUR je k datu zaúčtování v IS VIOLA, kurz pro 03/ ,021 CZK/EUR Kvalitativní analýza prioritní osy V prioritní ose 1 Doprava bylo za celou dobu implementace ROP SM vyhlášeno celkem 21 výzev, do kterých bylo podáno v součtu 358 projektových ţádostí s finančním poţadavkem (ERDF) na zhruba 383 mil. EUR (10,1 mld. Kč). Řídící orgán ROP SM vyhlašoval zpočátku výzvy na příspěvek Společenství (ERDF) a finanční prostředky ze státního rozpočtu (SR/RR). Od 22. výzvy (vyhlášené 7. února 2011) ŘO ROP SM začal vyhlašovat výzvy jen na příspěvek Společenství (ERDF), neboť Usnesením vlády č. 563/2010 došlo ke zrušení spolufinancování státního rozpočtu České republiky na regionálních operačních programech (viz podrobněji kapitola Vnější změny s dopadem na provádění ROP SM). Aby bylo moţné objektivně vyhodnotit zájem ţadatelů o dotaci ve výzvách, je dále pracováno jen s podílem ERDF (stejným způsobem je provedeno vyhodnocení převisu nad alokací výzev i u ostatních prioritních os). Zájem ţadatelů o dotaci v prioritní ose 1 byl o ½ (53%) vyšší, neţ byla alokace prioritní osy 1 ROP SM (251 mil. EUR ERDF). Úspěšnost projektů v prioritní ose 1 (podané/schválené) dosáhla 78%. Z celkového počtu 2487 podaných projektových ţádostí do ROP SM bylo 14% podáno v prioritní ose 1 Doprava. Globální cíl prioritní osy 1 byl naplňován prostřednictvím 279 realizovaných projektů ve třech oblastech podpory. 121

122 Tabulka č.: 53 Podané a schválené projekty od roku 2007 v prioritní ose 1 Doprava ROP SM Konec programového období Celkem Podané projektové ţádosti do výzev v prioritní ose 1 v daném roce Počet podpořených projektů v prioritní ose 1 v daném roce Zdroj: MONIT7+, stav k , Výroční zprávy o realizaci ROP SM v letech Pozn. Počet schválených projektů v daném roce můţe být vyšší neţ počet podaných projektů, jedná se projekty podané do výzev v předchozích letech Finanční plán prioritní osy 1 Doprava byl realizovanými projekty naplněn na 110%, tzn., ţe příjemci vynaloţili vyšší objem celkových způsobilých výdajů, neţ bylo plánováno. Prostřednictvím realizovaných projektů bylo dosaţeno plánovaných hodnot monitorovacích indikátorů (kromě indikátoru č Délka nových silnic II. a III. třídy viz výše). Z kvantitativního i kvalitativního pohledu lze dosaţený pokrok hodnotit pozitivně a konstatovat, ţe bylo dosaţeno stanovených cílů. Realizací projektů došlo, v návaznosti na uplatnění kritérií pro výběr projektů, k pozitivní změně v oblasti bezbariérového přístupu pro obyvatele s omezením pohybu nebo orientace v rámci uplatnění kritérií rovných příleţitostí v oblasti veřejné dopravy. Z celkového počtu projektů v prioritní ose 1 Doprava bylo 154, tj. 55% s pozitivním vlivem na udrţitelný rozvoj a 131, tj. 47% projektů s pozitivním vlivem na rovné příleţitosti. Z výše uvedené tabulky o podaných a schválených-realizovaných projektech v prioritní ose 1 Doprava ( 122

123 Tabulka č.: 53) vyplývá, ţe existoval zájem ţadatelů, ale problémem se ukázala nepřipravenost nových staveb regionální dopravní sítě v rámci ROP SM (viz kapitola Závaţné problémy, které se objevily a přijatá opatření k jejich odstranění). Vzhledem k charakteru střednědobého plánu investic, kterým ROP SM byl, došlo k výraznému posunu v rozvoji dopravní infrastruktury v krajích a posílení kvality veřejné dopravy. ROP SM tak přispěl k naplnění cílů v prioritě dopravy, jak byl uveden v Národním strategickém referenčním rámci. Provázanost ROP SM v prioritní ose 1 Doprava se strategickými cíli NSRR na období je uvedena v následující tabulce. Tabulka č.: 54 Přínos prioritní osy 1 Doprava a daných oblastí podpory ROP SM ke strategickým cílům a tématům NSRR Oblast podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura 1.2 Veřejná doprava 1.3 Bezmotorová doprava I. Strategický cíl: Konkurenceschopná česká ekonomika Konkurenceschopný podnikatelský sektor x x Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu a vyuţití potenciálu kulturního bohatství III. Strategický cíl: Atraktivní prostředí Ochrana a zlepšení kvality ţivotního prostředí xx xx xx Zlepšení dostupnosti dopravou xx xx xx IV. Strategický cíl: Vyváţený rozvoj území Vyváţený rozvoj regionů xx xx xx Vyváţený rozvoj městských oblastí x xx x Rozvoj venkovských oblastí x xx x x- slabá vazba, xx-silná vazba Zdroj: Programový dokument ROP SM xx ROP SM přispíval zejména ke splnění strategického cíle NSRR III Atraktivní prostředí a IV Vyváţený rozvoj území, především realizací projektů dopravní infrastruktury (tj. výstavba, rekonstrukce, modernizace a zlepšení technických parametrů silnic II. a III. třídy, tj. i těch, které představují napojení na TEN-T) a projekty vytváření či posilování integrovaných metropolitních či regionálních systémů veřejné dopravy. Nedokončené operace K nebyl v rámci PO1 dokončen 1 projekt, a to projekt č III/44029 Drahotuše - průtah předloţený Olomouckým krajem, a to z důvodu kolize se stávajícími inţenýrskými sítěmi v průběhu stavebních prací. Příjemce dokončil realizaci projektu z vlastních prostředků k a v okamţiku předloţení Závěrečné zprávy o provádění ROP SM byl tento projekt funkční. Tabulka č.: 55 Seznam nedokončených operací v prioritní ose 1 REFERENČNÍ ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV PROJEKTU JMÉNO PŘÍJEMCE POTVRZENÉ VYPLACENÉ VÝDAJE (v eurech) PŘÍSPĚVEK UNIE (v eurech) CZ.1.12/1.1.00/ III/44029 Drahotuše - průtah Olomoucký kraj , ,67 Kvalitativní pokrok v jednotlivých podpořených tématech 8 8 Zdroj níţe uvedených finančních údajů: IS Viola, stav k

124 Jak ukazují předcházející kapitoly, došlo v rámci prioritní osy 1 Doprava a jejích oblastí a podoblastí podpory k překročení stanoveného finančního plánu o 10% a s jedinou výjimkou (MI Délka nových silnic II. a III. třídy) k dosaţení plánovaných hodnot monitorovacích indikátorů. Z tohoto kvantitativního pohledu lze dosaţený pokrok hodnotit pozitivně a konstatovat, ţe bylo dosaţeno stanovených cílů. Při kvalitativním pohledu hodnocení je vhodné posoudit vliv (dopad) realizovaných investic na rozvoj regionu Střední Morava, resp. vyhodnotit jaké změny se intervencemi podařilo dosáhnout. Kvalitativní posun v oblasti regionální dopravy podporované z ROP SM je moţné odvodit z porovnání stavu infrastruktury před a po realizaci všech projektů. Před realizací ROP SM vykazovala dopravní infrastruktura v regionu tyto základní znaky (slabé stránky) 9 : - Minimální rozsah dálnic a rychlostních komunikací na území regionu a dosud nedostatečné napojení na celostátní síť - Omezené napojení okrajových částí regionu na dopravní systém - Technická zaostalost stávající dopravní infrastruktury - Nevyuţívaná infrastruktura regionálních letišť - Četný výskyt kolizních míst - Absence přeloţek, obchvatů, bezpečnostních prvků - Nešetrnost k ţivotnímu prostředí - Nedostatečný rozsah a propojenost sítě cyklistických a pěších stezek ve vhodných lokalitách - Absence komplexně pojatého integrovaného systému veřejné osobní dopravy - Nedostatečný přeshraniční dopravní ruch S ohledem na uvedená východiska, ale i s ohledem na další charakteristiky, podmínky a potenciál rozvoje v oblasti dopravy, byly pro prioritní osu 1 Doprava stanoveny výše uvedené cíle. 9 kapitola 4.11 RO Střední Morava - SWOT analýza 124

125 Silnice II. a III. třídy Pokrok v oblasti silnic II. třídy, resp. zlepšení jejich kvality a napojení na nadregionální dopravní síť je moţné vyjádřit pomocí podílu délky rekonstruovaných nebo nových úseků podpořených z ROP SM vzhledem k celkové délce silnic II. třídy na území regionu. Z celkem 1438,5km 10 silnic II. třídy na území NUTS II Střední Morava ROP SM je realizovanými projekty dotčeno 207,02 km, tj. 14,4%. Na území Olomouckého kraje tento podíl činí 10,2% a na území Zlínského kraje 22,0%. Podíl na vybrané prioritní síti Zlínského kraje, jejíţ délka činila 230,80 km je 48,8%. Na silnice II. třídy byla soustředěna významná část podpory. Na 105 podpořených projektů silnic II. třídy, které svým charakterem mj. zajišťují napojení na nadřazenou silniční síť, byly vynaloţeny celkové způsobilé výdaje ve výši 3 852,50 mil. Kč (146,40 mil. EUR), coţ činí 72% způsobilých výdajů všech projektů silnic II. a III. třídy. Před realizací ROP SM vykazovala páteřní sít silnic II. třídy velkou technickou zaostalost, coţ dokládají výstupy hodnocení stavebně - technického stavu vozovek 11 z tohoto období. Naopak aktuální data z hodnocení stavu vozovek ukazují jeho zlepšení. Z pohledu dostupnosti center jsou významné silnice III. třídy, které zajišťují dostupnost z odlehlých nebo obtíţně přístupných částí regionu. Celkem bylo v objemu 1 518,99 mil. Kč (58,08 mil. EUR) celkových způsobilých výdajů, (tj. 28% všech způsobilých výdajů na silnice II. a III. třídy) zrealizováno 58 projektů zaměřených na silnice III. třídy. Jejich realizací bylo dotčeno 93,97 km těchto silnic, coţ činí cca 2,7% z celkové délky 3 419,5 12 km sítě silnic III. třídy na území NUTS II SM. Dostupnost je současně zajišťována i vybranými silnicemi II. třídy. Dostupnost center je moţné doloţit i na úspoře času uţivatelů, která je v rámci ROP SM vyjádřena pomocí monitorovacího indikátoru Hodnota úspory času v silniční dopravě. Tento monitorovací indikátor vyjadřuje přepočtem na finance efekt zkrácení jízdní doby pro jednotlivé uţivatele na úsecích silnic dotčených realizací projektů ROP SM. Podpořené projekty silnic III. třídy, které primárně dostupnost zajišťují, vygenerovaly roční úsporu času v hodnotě 2,25 mil. EUR. Další úsporu času v hodnotě 0,49 mil. EUR přinesou úspěšně ukončené projekty, u nichţ bude hodnota indikátoru vykázána v dalších letech. Rekonstrukcí a výstavbou úseků silnic II. i III. třídy dochází ke zvyšování bezpečnosti a plynulosti provozu, a to díky odstraňování či úpravě bodových závad - křiţovatek, přejezdů, mostů, nevhodného směrového vedení, zúţení apod. Například bylo podpořeno 33 projektů zaměřených přímo na problematiku mostů, další mostní objekty jsou řešeny jako součást projektů rekonstrukce nebo výstavby úseků dotčených silnic. Celkem bylo z ROP SM na území Olomouckého a Zlínského kraje zrekonstruováno či nově postaveno cca. 70 mostních objektů. Veřejná doprava Identifikovanými slabými stránkami v oblasti veřejné dopravy byla její nešetrnost k ţivotnímu prostředí a absence komplexně pojatého integrovaného systému veřejné osobní dopravy. V souladu s těmito východisky byl nastaven specifický cíl Zajištění kvalitního a spolehlivého systému veřejné dopravy v regionu modernizací a integrací jednotlivých druhů dopravy. Za tímto účelem bylo podpořeno pořízení celkem 148 vozidel hromadné městské, příměstské či meziměstské dopravy, tj. autobusů, tramvají a trolejbusů ve výši 1 130,13 mil. Kč (42,85 mil. EUR) celkových způsobilých výdajů. Dále bylo pořízeno 9 vlakových jednotek pro regionální ţelezniční dopravu ve výši 612,65 mil. Kč (22,87 mil. EUR) celkových způsobilých výdajů. Všechna pořizovaná silniční motorová vozidla musela dle podmínek programu splňovat ekologickou normu, nejméně stupeň EURO 5. Část vozidel dokonce splňuje přísnější normu EURO 6 a část vozidel má plynový pohon. Díky pořízení nových vozidel náhradou za stávající došlo k omlazení vozového parku a také ke sníţení ekologické zátěţe při jejich provozování. Současně nové vozy nabízejí vyšší komfort pro cestující. Mezi podmínky po pořizování vozidel patřily i poţadavky na bezbariérovost tak, aby bylo umoţněno jejich bezproblémové vyuţití osobami se sníţenou schopností pohybu a orientace, ale třeba i matkami s kočárky. Pro další zvýšení kvality a dostupnosti veřejné dopravy bylo vybudováno nebo zrekonstruováno 9 terminálů a 190 zastávek veřejné dopravy, čímţ byly vytvořeny podmínky pro její pohodlnější a bezpečnější vyuţívání. I tato 10 Zdroj: ŘSD, Přehledy z informačního systému o silniční a dálniční síti ČR k Pro hodnocení technického stavu vozovek silniční sítě byly pouţity výsledky analýz a průzkumů provedených firmou Pavex Consulting, s.r.o., v nichţ byl charakterizován stavebně-technický stav vozovek pětibodovým hodnocením: 1 výborný, 2 dobrý, 3 vyhovující, 4 nevyhovující a 5 havarijní 12 Zdroj: ŘSD, Přehledy z informačního systému o silniční a dálniční síti ČR k

126 infrastruktura zohledňuje potřeby osob se sníţenou schopností pohybu a orientace. Celkové způsobilé výdaje těchto projektů dosáhly výše 487,13 mil. Kč (19,09 mil. EUR). Obdobně jako u silnic i v rámci veřejné dopravy je sledován monitorovací indikátor Hodnota úspory času ve veřejné dopravě, který v tomto případě vyjadřuje úsporu času cestujících (např. při přestupu, při odstranění čekání při ujetí přípoje při zpoţdění spojů). Díky investicím z ROP SM do projektů zaměřených na budování a rekonstrukci terminálů a zastávek veřejné dopravy a do preference vozidel MHD dojde kaţdoročně k úspoře času cestující v hodnotě více jak 0,78 mil. EUR. Integrace veřejné dopravy K plnění cíle týkajícího se integrace jednotlivých druhů dopravy měla přispět realizace integrovaného projektu Zlínského kraje. Vzhledem ke komplikacím při zadávání veřejné zakázky, kdy byla příjemcem neúspěšně vyhlášena dvě výběrová řízení (v jednom případě jej zadavatel zrušil na základě námitek jednoho z uchazečů, ve druhém případě zakázku zrušil Úřad na ochranu hospodářské soutěţe), nebylo moţné integrovaný projekt realizovat v plném rozsahu. S podporou ROP SM byl realizován projekt s celkovými způsobilými výdaji v objemu 35,04 mil. Kč (1,31 mil. EUR), který umoţňuje preferenci vozidel MHD a lepší informování cestujících v aglomeraci Zlín Otrokovice. Bezmotorová doprava V době před realizací ROP SM bylo na území Olomouckého kraje celkem 74,28 km komunikací vyhrazených pro cyklisty, tj. komunikací typu C. Na území Zlínského kraje to bylo 59,16 km těchto komunikací. 13,14 V rámci ROP SM bylo vybudováno nebo zrekonstruováno celkem 175,83 km cyklostezek, jejich délka se tedy více neţ zdvojnásobila. Celkové způsobilé výdaje projektů dosáhly výše 890,03 mil. Kč (34,26 mil. EUR). Na území Olomouckého kraje bylo vybudováno 86,21 km a na území Zlínského kraje 89,62 km cyklostezek. Z tohoto pohledu je moţné konstatovat, ţe vývoj cyklistické dopravy je v obou krajích srovnatelný. Při bliţším pohledu na realizované projekty je zřejmý rozdílný přístup ţadatelů v obou krajích. Na území Zlínského kraje byly předkládány projekty, které tvořily v rámci integrovaného řešení souvislé úseky regionálně významných tras, např. Cyklostezka Baťův kanál nebo Cyklostezka Bečva. V rámci Zlínského kraje bylo vybudováno či zrekonstruováno 80,34 km regionálně významných cyklostezek a 9,28 km cyklostezek slouţících pro dopravní dostupnost center. Naopak na území Olomouckého kraje se jednalo spíše o izolovaná řešení zaměřená na individuální potřeby jednotlivých obcí a bylo vybudováno či zrekonstruováno 45,70 km cyklostezek zajišťujících dostupnost center a 40,51 km regionálně významných stezek. Současně budované cyklostezky ze své podstaty zvyšují bezpečnost dopravy, a to vzhledem k tomu, ţe jsou budovány jako komunikace oddělené od motorové dopravy. Větší vyuţití bezmotorové dopravy především pro denní dojíţdění do školy či zaměstnání přispívá ke sniţování negativních dopadů dopravy na ţivotní prostředí. Tyto intervence vedly ke zvýšení kvality infrastruktury pro bezmotorovou dopravu, coţ odpovídá třetímu specifickému cíli prioritní osy 1 Doprava. Shrnutí kvalitativního pokroku PO 1 Doprava ROP SM umoţnil realizovat v oblasti dopravy řešení problémů, které byly obsahem strategických dokumentů krajů: Olomouckého kraje: Generel dopravy silnic II. a III. třídy na území Olomouckého kraje, 2006 Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Olomouckého kraje, červenec 2003 Koncepce rozvoje silniční sítě Olomouckého kraje, 2006 Zlínského kraje: 13 Zdroj: ANALÝZA POTŘEB BUDOVÁNÍ CYKLISTICKÉ INFRASTRUKTURY V ČR CYCLE21, závěrečná výzkumná zpráva za dílčí cíl 1, leden C8 - dopravní značka stezka pro cyklisty, C9 - dopravní značka stezka pro chodce a cyklisty se společným provozem, C10 - dopravní značka stezka pro chodce a cyklisty s odděleným provozem 126

127 Generel dopravy Zlínského kraje - návrh výhledové koncepce 2004 Integrovaný dopravní systém ve Zlínském kraji 2003 Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Zlínského kraje, 2004 Při porovnání výše uvedených východisek (slabých míst) v oblasti regionální dopravní infrastruktury, realizovaných projektů a jejich přínosů je moţné konstatovat, ţe se podařilo: - zlepšit napojení okrajových částí regionu na dopravní systém, - sníţit výskyt kolizních míst, - zvýšit počet přeloţek, obchvatů, bezpečnostních prvků, - přispět ke sníţení dopadů dopravy na ţivotní prostředí, - rozšířit a propojit síť cyklistických a pěších stezek ve vhodných lokalitách. Na druhou stranu nebylo plně vyuţito potenciálu ROP SM pro vybudování komplexního a integrovaného systému veřejné osobní dopravy a k vyuţití infrastruktury regionálních letišť (viz kapitola Změny v provádění ROP SM, změna č. 3). Realizací projektů ROP SM došlo v dopravě, která je určujícím faktorem rozvoje regionu, ke zlepšení dopravní obsluţnosti jak v podobě kvality silnic, tak zajištěním vyššího komfortu v oblasti veřejné dopravy. Projekty přispěly ke zlepšení regionální dopravy s cílem kvalitativního zlepšení podmínek regionální mobility, překonání technické zaostalosti a vytvoření podmínek pro účelné napojení na komunikace vyšších tříd; pozornost byla téţ zaměřena na podporu multimodality v podobě snahy o propojení infrastruktury nádraţí pro autobusovou a ţelezniční dopravu či výstavby parkovišť pro vozidla a jízdní kola na těchto nádraţích. Zcela patrný je výsledek této snahy v případě silnic II. třídy, zaměřených především na vnitroregionální propojenost center a významnějších sídel a zvýšení komfortu a bezpečnosti v dopravě, kdyţ 14% délky komunikací této třídy v regionu SM prošlo zásadní rekonstrukcí, v malém případě téţ výstavbou nových úseků. Tento fakt je podstatný i s ohledem na souběţný pokrok ve výstavbě dálnic a rychlostních komunikací v akčním radiu regionu. Na straně druhé, s ohledem na nadměrnou hustotu, bylo z prostředků ROP SM opraveno pouze 2,7% délky silnic III. třídy. Významně se zlepšily podmínky pro kultivovanou veřejnou dopravu zásadní obnovou vozového parku, a výstavbou či rekonstrukcí nových terminálů a zastávek. Došlo téţ k výraznému rozšíření komunikací určených pro cyklistickou dopravu, významných jak pro vyuţití volného času, tak pro účely dopravy do zaměstnání. Z pohledu dosaţení cílů je nutné vnímat dva významné faktory: - ROP SM byl realizován na území regionů Zlínského a Olomouckého kraje v době, která z pohledu ekonomických aktivit v České republice nebyla nejnepříznivější z pohledu krizových dopadů 15, - i přes významnou výši alokace na prioritní cíl (osu) ROP SM doplňoval intervence z OP Doprava zaměřené na řešení dopravní infrastruktury kraje, v rámci kterých měly být financovány projekty umoţňující nejen napojení významných částí regionu na tuzemskou dálniční síť, ale téţ významné investice v oblasti ţelezniční dopravy v podobě například rozvoje koridorů a rekonstrukcí významných nádraţí. 15 Region soudrţnosti NUTS 2 Střední Morava: přínosy fondů EU vyuţité na jeho území (se zvláštním důrazem na ROP Střední Morava, Petr Zahradník 127

128 Vybrané projekty Registrační číslo: Název projektu: Ţadatel: Kraj Celkové způsobilé výdaje projektu: Popis projektu: CZ.1.12/1.1.00/ Silnice II/490: Holešov - jihovýchodní obchvat Ředitelství silnic Zlínského kraje, příspěvková organizace Zlínský ,85 Kč ,64 EUR Projektem došlo k vybudování jihovýchodního obchvatu Holešova ve směru Zlín- Bystřice pod Hostýnem o délce 3,82 km mezi silnicemi II/438 a II/490 s návazností na chystanou rychlostní komunikaci R49. Součástí obchvatu bylo vybudování mostu nad tratí ČD, souvisejících křiţovatek, odvodnění komunikace a dešťové zdrţe. Dále byl zřízen protihlukový val včetně ozelenění a provedeny nezbytné přeloţky sítí. Přínosy projektu Díky realizaci projektu byla odvedena tranzitní doprava z centra Holešova, byl vyřešen kritický stav silničního provozu ve městě a sníţily se negativní dopady na obyvatele a na ţivotní prostředí. Obyvatelé jiţ nadále nejsou vystavováni nadměrnému hluku a prašnosti, které doprovázely dopravu napříč městem. Všechny tyto přínosy znamenají výrazné zlepšení kvality ţivota obyvatel města. V případě, ţe bude vybudována rychlostní komunikace R49, přispěje realizace projektu obchvatu Holešova ke zlepšení dopravní dostupnosti regionu a zvýšení konkurenceschopnosti. Dalším přínosem pro řidiče je zlepšení komfortu jízdy a plynulosti a bezpečnosti provozu. Došlo také k výrazným časovým úsporám a sníţení nehodovosti, a to především díky sníţení intenzity silniční dopravy v centru Holešova. Odvedením dopravy z centra města došlo ke zkrácení doby průjezdu všech vozidel, resp. jejich posádek. Finančně lze tento efekt vyjádřit ukazatelem Hodnota úspory času v silniční dopravě. V případě projektu obchvatu města Holešova činí finanční vyjádření roční úspory času uţivatelů více neţ 1,37 mil. EUR. Hlavní výstupy: 3,67 km nově vybudované silnice II. třídy 0,15 km rekonstruované silnice II. třídy, Hlavní výsledky a dopady: ,9 EUR - úspora času cestujících v silniční dopravě vozidel pouţívajících komunikaci po 1. roce provozu 128

129 3.1.2 Závaţné problémy, které se objevily a přijatá opatření k jejich odstranění a) Plnění indikátoru Délka nových silnic II. a III. třídy Závaţné problémy realizace PO 1 se týkaly plnění indikátoru Délka nových silnic II. a III. třídy. Příjemcem podpory mohl být omezený okruh ţadatelů. Řídící orgán ROP SM na základě hodnocení výsledků předloţených projektů v roce 2009 inicioval kroky, které by zajistily plnění ukazatele. Na základě toho inicioval ŘO uzavření písemné dohody mezi ŘO ROP SM a Olomouckým a Zlínským krajem, ve které by byl uveden konkrétní závazek jednotlivých krajů k zajištění přípravy a realizace projektů, týkajících se nových úseků tak, aby byl zajištěn závazek naplnění kvantifikace závazného indikátoru. Smlouva o zajištění přípravy a realizace projektů v oblasti dopravy byla s Olomouckým krajem uzavřená dne 31. srpna 2010 a Zlínským krajem dne 28. července Ze smluv vyplývá, ţe kraje se zavázaly naplnit hodnoty k plnění předmětných indikátorů a to prostřednictvím kvalitních projektů, které připravují k realizaci. Oba kraje předloţily v rámci uzavřených smluv seznam projektů generujících nové úseky silnic II. a III. třídy, včetně časového harmonogramu jejich přípravy a realizace. Prohloubení problému u jiţ tak ohroţeného plnění indikátoru přispělo i pochybení zadavatele při realizaci výběrového řízení u projektu č Čechy Domaţelice obchvat (problematika podrobně popsána v rámci kapitoly Informace o fyzickém pokroku prioritní osy 1 - Doprava). b) Problémy připravenosti staveb silnic II. a III. tříd Výše uvedený problém plnění indikátoru Délka nových silnic II. a III. třídy byl úzce propojen s další problémovou oblastí prioritní osy 1, a to připraveností projektů zaměřených na silnice II. a III. třídy. Připravenost projektových záměrů negativně ovlivňovaly nevyřešené majetkové vztahy k pozemkům, prodluţování přípravy projektů či případné odstoupení od realizace připravovaných projektů. c) Letiště Přerov z ROP SM Evropská komise ve svém dopise ze dne neposkytla kladné stanovisko ke spolufinancování letiště Přerov z ROP SM. Následně náměstek hejtmana Olomouckého kraje poţádal zástupce Evropské komise dopisem ze dne o přehodnocení stanoviska Evropské komise s tím, ţe zaslal další vysvětlení připomínek Evropské komise. Hejtmani Olomouckého a Zlínského kraje a primátor města Přerov zaslali téhoţ dne ( ) společný dopis na Evropského komisaře pro regionální rozvoj s ţádostí o opětovné vyhodnocení podkladových materiálů k letišti Přerov a přehodnocení zamítavého stanoviska EK. Ve svém dopise vysvětlovali význam letiště pro rozvoj regionu soudrţnosti, a to mimo jiné ve vazbě na evropskou dálniční síť TEN-T. Zástupce Evropské komise reagoval na ţádost náměstka hejtmana Olomouckého kraje dopisem ze dne , ve kterém potvrdil stanovisko Evropské komise ze dne Stanovisko EK ze dne potvrdil svým dopisem ze dne adresovaným hejtmanům Olomouckého a Zlínského kraje a primátoru města Přerov také Evropský komisař pro regionální rozvoj. Bez souhlasného stanoviska EK nebylo moţné splnit podmínku uvedenou v Programovém dokumentu ROP SM, která zní: Dříve neţ budou podniknuty jakékoliv kroky k zahájení civilního provozu na tomto prozatím vojenském letišti, české orgány připraví a předloţí Komisi ke schválení podrobný podnikatelský plán, z nějţ budou jasně vyplývat socioekonomické výhody podniknutí takového kroku. Orgány se nebudou zavazovat k podnikání jakýchkoliv dalších kroků, dokud/pokud Komise tento plán neschválí. Odstranění závazků spojených s realizací letiště Přerov bylo realizováno prostřednictvím změny č. 3 ROP SM. V rámci této změny byly provedeny úpravy monitorovacích indikátorů, rozdělení původní alokace na letiště ve výši EUR mezi podoblast podpory Silnice II. a III. třídy a oblast podpory 1.3 Bezmotorová doprava a s tím související navýšení cílových hodnot monitorovacích indikátorů a prioritních témat. Tato změna byla v souladu s čl. 33 odst. 1 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, tj. v důsledku potíţí při provádění. d) Problematika pochybení příjemců při realizaci veřejných zakázek Problematika pochybení příjemců při realizaci veřejných zakázek se projevila ve vyšší míře v roce 2014, kdy tato pochybení představovala největší podíl na chybovosti programu ve VKZ za rok Jednalo se zejména o problematiku obaloven a uplatnění smluvních pokut. Chybovost programu byla ve výši 5,3% a vedla k pozastavení plateb ROP SM. Tato problematika se projevila i v následujících letech, kdy rovněţ byla příčinou pozastavení plateb ROP SM. V roce 2015 (VKZ za rok 2014) byla zjištěna pochybení příjemce v oblasti posouzení kvalifikace vítězného uchazeče. V roce 2016 (VKZ za rok 2015) byla zjištěna pochybení příjemce týkající se problematiky obaloven a změny zadávacích podmínek protřednictvím uzavírání dodatků s výtězným uchazečem a neuplatnění smluvních pokut. Blíţe je tato problematika popsána v rámci kapitoly 2.3 Závaţné problémy, které se objevily při realizaci, a přijatá opatření k jejich odstranění. 129

130 3.2 Prioritní osa 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu Globálním cílem prioritní osy 2 Integrovaný rozvoj a obnova region bylo zlepšení kvality ţivota v regionu soudrţnosti Střední Morava, zvýšení atraktivity regionálních center, měst a obcí, zajištění kvalitní a dostupné sociální sluţby a příznivých podpůrných podmínek pro podnikání. Globální cíl byl naplňován jednotlivými cíli s důrazem: Cíl 1: Zvýšení atraktivity a kvality ţivota v regionálních centrech; Revitalizace a zvýšení atraktivnosti hlavních pólů (center) ekonomického rozvoje měst Olomouce a Zlína a zlepšení kvality ţivota v nich. Podporovány byly aktivity zaměřené na fyzickou revitalizaci území i na rozvoj sociální infrastruktury a veřejné dopravy. Cíl 2: Zvýšení atraktivity, kvality ţivota a sluţeb ve městech; Podpora aktivit zaměřených na fyzickou revitalizaci území i na rozvoj sociální infrastruktury, vzdělávací infrastruktury, zdravotních sluţeb a zdravotní péče, odstranění nevyuţívaných staveb a ekologických zátěţí, obnovy, stavební úpravy a případné rozšíření stávajících objektů, efektivnější vyuţití veřejných prostranství a urbanizovaných ploch, rozvoj infrastruktury sociálních sluţeb včetně infrastruktury pro sociální integraci specifických skupin ohroţených sociálním vyloučením tak, aby byla zajištěna přiměřená dostupnost a odpovídající kvalita těchto sluţeb. Cíl 3: Zvýšení atraktivity a kvality ţivota na venkově; Podpora rozvoje venkovských oblastí a aktivit v nich a zvýšení kvality ţivota na venkově. Podporovány byly aktivity zaměřené na fyzickou revitalizaci území i na rozvoj sociální,vzdělávací infrastruktury, zdravotních sluţeb a zdravotní péče. Cíl 4: Zlepšení podmínek pro rozvoj malých a středních podniků zvýšením vyuţitelnosti nemovitostí určených pro jejich podnikatelské aktivity. Zlepšení podmínek pro rozvoj malých a středních podniků v regionu soudrţnosti Střední Morava v rámci regenerace brownfields. Prioritní osa Integrovaný rozvoj a obnova regionu byla tvořena 4 oblastmi podpory, jak vyplývá z níţe uvedeného grafu (Graf č.: 9). Graf č.: 9 Podíly oblastí podpory v prioritní ose 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu ( ) v % Vzhledem tomu, ţe potřeby regionu vysoce překračovaly moţnosti zdrojů ROP SM, byl uplatněn územní a integrovaný přístup s důrazem na soudrţnost regionu, harmonický rozvoj sídel všech velikostí. Alokace výrazně nepreferovala velikostní strukturu s tím, ţe objem alokací z pohledu územní dimenze odpovídal velikostnímu rozloţení obyvatelstva. Celkem 15% alokace byla směrována na regionální centra, dalších 85% pro města od do obyvatel a obce od 500 do obyvatel. V rámci kategorie Rozvoj měst nad obyvatel spadaly jak regionální centra (Statutární města Olomouc a Zlín) naplňující specifický cíl 1, tak ostatní města regionu nad 5000 obyvatel naplňující specifický cíl

131 Mezi oprávněné ţadatele/příjemce v oblastech/podoblastech podpory prioritní osy 2 patřily kraje, obce s více neţ obyvateli, obce s více neţ 500 obyvateli a méně neţ obyvateli, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi a nestátní neziskové organizace (občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti, církevní právnické osoby a nadace). Úspěšnost příjemců o dotaci z ROP SM v programovém období je podrobně znázorněná a vyhodnocená v tabulkách a grafu v kapitole Informace o pomoci podle cílových skupin OP Dosaţený pokrok a jeho analýza Fyzický pokrok prioritní osy Pro posouzení dosahování cílů v této prioritní ose byl vytvořený soubor indikátorů na úrovni prioritní osy 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu. V průběhu implementace ROP SM docházelo k postupnému plnění monitorovacích indikátorů z ukončených projektů, jak vyplývá z níţe uvedené tabulky monitorovacích indikátorů relevantních pro prioritní osu 2 (Tabulka č.: 57). Alokované finanční prostředky prioritní osy 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu byly směrovány na realizaci 660 projektů. Z celkového počtu 15-ti hlavních indikátorů relevantních pro prioritní osu 2 Integrovaný rozvoj a obnova se nepodařilo naplnit dva monitorovací indikátory o více neţ 25% z cílové hodnoty. Další dva indikátory se nepodařilo naplnit o 24% a 22%. Zbylé indikátory (11) byly oproti stanoveným cílovým hodnotám naplněné, resp. překročené. Finanční plán prioritní osy 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu (320,0 mil EUR) byl realizovanými projekty převýšený o 9% (celkové potvrzené způsobilé výdaje dosáhly 347,6 mil. EUR). 131

132 Tabulka č.: 56 Plnění indikátorů v prioritní ose 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu realizací regionálního operačního programu Střední Morava k Číslo indikátoru dle NČI Kód EU / Lisabon Název indikátoru Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) - vybraných měst Počet podpořených projektů na ostatní města Počet podpořených projektů na rozvoj venkovských oblastí Core7 Počet projektů na podporu MSP Počet podpořených projektů zaměřených na podporu sociálních sluţeb Počet podpořených projektů zaměřených na podporu kultury a volnočasových aktivit Počet podpořených projektů zaměřených na podporu vzdělávání Počet podpořených projektů zaměřených na podporu zdravotnictví Core1 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udrţitelný rozvoj měst Měrná jednotka indikátoru Cílová hodnota Skutečně dosaţená hodnota k Podíl dosaţené hodnoty z cílové k datu Počet projektů % Počet projektů % Počet projektů % Počet projektů % Počet projektů % Počet projektů % Počet projektů % Počet projektů % Počet pracovních míst ,62 200% Core1 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udrţitelný rozvoj venkovských oblastí (obcí) Počet nově vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích MSP působících v průmyslových zónách a brownfiel ds Soukromé spolufinancování celkem Plocha revitalizovaných nevyuţívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem Počet regenerovaných, revitalizovaných a nových objektů v podpoře ných městech a obcích Počet podniků / organizací sluţeb zaloţených nebo udrţených v revitalizované části města Počet pracovních míst 46 76,78 167% Počet pracovních míst ,46 40% mil. Kč ,11 32% Plocha v ha 20 15,65 78% Počet objektů % Počet % Zdroj: MSC2007, stav k , cílové hodnoty indikátorů jsou v souladu se změnou č. 3 ROP SM, k terá byla s chválena EK

133 Monitorovací indikátor Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) - vybraných měst byl vysoce přeplněný (o 1333%), a to z toho důvodu, ţe byl schválený vyšší počet projektů (tj. 43, kdyţ cílová hodnota byly 3 projekty) s niţším finančním objemem neţ se původně, při zpracování programového dokumentu ROP SM, předpokládalo. Tzn., ţe v této oblasti podpory, kde byly realizované 3 Integrované plány rozvoje měst (IPRM) se předpokládalo, ţe kaţdý IPRM bude realizovaný jedním projektem, coţ se při realizaci ukázalo jako nemoţné, resp. neproveditelné. Finanční plán oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center (42,3 mil. EUR) byl realizovanými projekty naplněn z 90% (celkové potvrzené způsobilé výdaje dosáhly 38,1 mil. EUR). Míra plnění monitorovacího indikátoru Počet podpořených projektů na ostatní města z 210 realizovaných projektů dosáhla o 244% překročení cílové hodnoty (61). Důvodem byl vyšší počet realizovaných projektů v oblasti podpory 2.2 Rozvoj měst s niţším finančním objemem neţ se původně, při zpracování Programového dokumentu ROP SM, předpokládalo. Finanční plán oblasti podpory 2.2 Rozvoj měst (150,9 mil. EUR) byl investičními projekty převýšený o 8% (celkové potvrzené způsobilé výdaje dosáhly 163mil. EUR). Monitorovací indikátor Počet podpořených projektů na rozvoj venkovských oblastí z 394 realizovaných projektů dosáhl o 92% překročení cílové hodnoty (205). Důvodem byl vyšší počet realizovaných projektů v oblasti podpory 2.3 Rozvoj venkova s niţším finančním objemem neţ se původně, při zpracování Programového dokumentu ROP SM, předpokládalo. Realizací investičních projektů byl finanční plán oblasti podpory 2.3 Rozvoj venkova (103,4 mil. EUR) převýšený o více neţ ¼, tj. o 28% (celkové potvrzené způsobilé výdaje dosáhly 132 mil. EUR). Monitorovací indikátor (Core7) Počet projektů na podporu MSP dosáhl míru plnění 76% cílové hodnoty indikátoru, tzn., ţe nebyl naplněný o 24%. Cílová hodnota indikátoru byla ve výši 17 projektů a skutečnost činila 13 realizovaných projektů na podporu malých a středních podniků. Nepříznivá situace v plnění indikátoru měla být vyřešena nově aplikovaným nástrojem do ROP SM tzv. Koncepty. Do specifické výzvy č. 21/2010 bylo podáno celkem 49 Konceptů s několikanásobným převisem nad vyhlášenou alokací. Výbor Regionální rady v roce 2011 schválil 11 Konceptů k dopracování (úspěšnost Konceptů 22%) a na tyto Koncepty měly být následně vyhlašované individuální výzvy. V konečném důsledku Koncepty očekávaný přínos nepřinesly a postupně odstupovaly v důsledku nových podmínek (nedostatek finančních zdrojů privátního i veřejného sektoru na spolufinancování a financování projektů), resp. návrhů změn projektů v důsledku konkrétních dopadů ekonomické krize na projekty a jejich udrţitelnost. Nakonec byly vyhlášeny výzvy jen na 6 Konceptů (5 zbývajících schválených Konceptů odstoupilo). To znamená, ţe k realizaci bylo schváleno 6 individuálních projektů. Z těchto šesti podpořených projektů jeden projekt (č Seniorcentrum - původně Koncept č. 1) v roce 2015 odstoupil, tzn., ţe byl převedený do negativního stavu a finální počet realizovaných projektů v oblasti podpory 2.4 dosáhl počtu 13. Přes veškerou snahu ŘO ROP SM se indikátor nepodařilo naplnit ve větší míře. Finanční plán oblasti podpory 2.4 Podpora podnikání (23,3 mil. EUR) byl investičními projekty naplněn z 63% (celkové potvrzené způsobilé výdaje dosáhly 14,6 mil. EUR). O problematice nenaplnění indikátoru (Core7) Počet projektů na podporu MSP i dalších indikátorů navázaných na oblast podpory 2.4 byl Monitorovací výbor informován jiţ od roku 2013 v rámci tisků k plnění cílů ROP SM (společně s indikátorem (Core 14) Délka nových silnic II. a III. třídy viz kapitola Informace o fyzickém pokroku prioritní osy 1 Doprava). Na základě doporučení EK a Národního orgánu pro koordinaci při MMR ze dne a Úřad regionální rady (ÚRR) zařadil do Evaluačního plánu ROP SM na rok 2015 evaluace Vyhodnocení vybraných monitorovacích indikátorů ROP SM a Vyhodnocení podmínek realizace vyplývajících z Programového dokumentu ROP SM, které měly slouţit jako podklad pro přípravu návrhu Změny č. 5 ROP SM. Monitorovací výbor vzal Evaluační plán na rok 2015 na vědomí usnesením č. 113-MV19-14 ze dne ÚRR dne kontaktoval zástupce Evropské komise, pana Příborského, aby ho poţádal o stanovisko k předkládání úprav cílových hodnot monitorovacích indikátorů v rámci Změny č. 5 ROP SM. Evropská komise dne nedoporučila předkládat revizi cílových hodnot monitorovacích indikátorů, neboť komise nesouhlasila se změnami monitorovacích indikátorů na samém konci programového období, a v souladu s Pokyny k uzavření programů doporučila toto neplnění řešit v rámci Závěrečné zprávy o realizaci programu. Monitorovací indikátor Počet podpořených projektů zaměřených na podporu sociálních sluţeb z 34 realizovaných projektů byl překročený o 325% cílové hodnoty (8). Důvodem byl vyšší počet realizovaných projektů na podporu sociálních sluţeb neţ se původně, při zpracování programového dokumentu ROP SM, předpokládalo. 133

134 Monitorovací indikátor Počet podpořených projektů zaměřených na podporu kultury a volnočasových aktivit byl plněný 18 realizovanými projekty z původní cílové hodnoty 17 projektů. Překročení cílové hodnoty dosáhlo 6%. Míra plnění monitorovacího indikátoru Počet podpořených projektů zaměřených na podporu vzdělávání dosáhla o ¾ (76%) překročení cílové hodnoty (41). Důvod spočíval v tom, ţe bylo podpořeno více projektů (celkem 72) na podporu vzdělávání s niţším finančním objemem neţ se původně, při zpracování programového dokumentu ROP SM, předpokládalo. Monitorovací indikátor Počet podpořených projektů zaměřených na podporu zdravotnictví byl plněný 8 realizovanými projekty z původní cílové hodnoty 7 projektů. Překročení cílové hodnoty dosáhlo 14%. Realizovanými projekty došlo k naplnění indikátoru (Core1) Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udrţitelný rozvoj měst, kdy vzniklo celkem 244 nových pracovních míst z cílové hodnoty 122), tzn., ţe došlo k překročení o 100%. Projekty realizované v rámci oblastí podpory 2.1 Rozvoj regionálních center a 2.2 Rozvoj měst s sebou nesly vyšší počet vzniku nových pracovních míst,, coţ lze povaţovat za přidanou hodnotu realizovaných projektů. Dále realizovanými projekty došlo k naplnění indikátoru (Core1) Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udrţitelný rozvoj venkovských oblastí (obcí), kdy vzniklo 77nových pracovních míst, tj. překročení o 67% z cílové hodnoty (46). Projekty realizované v rámci oblasti 2.3 Rozvoj venkova s sebou nesly vznik nových pracovních míst, stejně jako u výše uvedeného indikátoru (Core1), ve vyšším počtu neţ se předpokládalo při tvorbě programového dokumentu ROP SM. Skutečné plnění indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích MSP působících v průmyslových zónách a brownfields z ukončených projektů bylo z cílové hodnoty nízké (40%). Realizací 13 projektů v oblasti podpory 2.4 Podpora podnikání bylo skutečně vytvořeno 70 nových pracovních míst z cílového počtu 178, který měl ROP SM naplnit. I zde se promítá nenaplněné očekávání z nově aplikované strategie do ROP SM, tzv. Konceptů. Indikátor Počet nově vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích MSP působících v průmyslových zónách a brownfields byl součástí změny č. 2 ROP SM schválené EK dne , kdy došlo k navýšení původní cílové hodnoty indikátoru (z 16 pracovních míst na 178) na základě evaluace, která se opírala o 11 Konceptů schválených Výborem Regionální rady v roce 2011 k dopracování. Naprosto klíčovým projektem v oblasti podpory 2.4, nejen k tomuto indikátoru, byl jiţ výše uvedený projekt č Seniorcentrum (původně Koncept č. 1), který měl generovat 91 nových pracovních míst, tj. více neţ ½ z cílové hodnoty indikátoru v této oblasti podpory. Projekt nakonec nebyl realizovaný pro dlouhodobé problémy příjemce dotace, které spočívaly mj. v zajištění spolufinancování projektu. Řídící orgán ROP SM v červenci 2015 u projektu č odstoupil od smlouvy o poskytnutí dotace. Míra reálného plnění indikátoru Soukromé spolufinancování celkem dosáhla necelé 1/3 (32%) z cílové hodnoty indikátoru (534 mil. Kč) a je nedělitelně provázaná s problematikou výše uvedeného indikátoru (Core7) Počet projektů na podporu MSP, kdyţ očekávaný přínos z nově aplikovaného nástroje do ROP SM tzv. Konceptů de facto selhal a zapříčinil neplnění všech relevantních monitorovacích indikátorů v celé oblasti podpory 2.4 Podpora podnikání. Monitorovací indikátor Soukromé spolufinancování celkem nebyl naplněný o 68% cílové hodnoty. Z 11 Konceptů (z výzvy č. 21/2010) schválených Výborem Regionální rady k dopracování v roce 2011 vyplývala garance indikátoru Soukromé spolufinancování celkem ve výši 505,6 mil. Kč. Jak je uvedeno u indikátoru (Core7) Počet projektů na podporu MSP, byly vyhlášené výzvy jen na 6 Konceptů (5 schválených Konceptů odstoupilo), tzn., ţe k realizaci bylo schváleno 6 individuálních projektů, které garantovaly přes 336 mil. Kč soukromého spolufinancování. Z těchto 6-ti podpořených projektů stěţejní projekt (č Seniorcentrum s výší soukromého spolufinancování téměř 72 mil. Kč) v červenci roku 2015 odstoupil, tzn., ţe byl převedený do negativního stavu. Míra plnění indikátoru Plocha revitalizovaných nevyuţívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem z realizovaných projektů dosáhla 78% (15,65 ha). To znamená, ţe indikátor nebyl 134

135 naplněný o 22% (tj. o 4,35 ha) z cílové hodnoty (20 ha). S plněním indikátoru Plocha revitalizovaných nevyuţívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem byly dlouhodobé problémy a predikce plnění byla po dobu implementace ROP SM vysoce riziková. Proto v rámci změny č. 2 ROP SM, schválené EK dne , došlo ke sníţení cílové hodnoty indikátoru z 32 ha na 20 ha. Situaci měly zlepšit schválené Koncepty z výzvy č. 21/2010, do které bylo předloţeno 49 Konceptů. Výbor Regionální rady schválil k dopracování v roce 2011 celkem 11 Konceptů, ze kterých vyplývala garance 11,26 ha brownfields. Na tomto základě byla provedena také změna č. 2. ROP SM (tj. sníţení výměry z 32 ha na 20 ha). Jenţe skutečně dosaţená hodnota brownfields z 5 realizovaných Konceptů, na které byly vyhlašovány výzvy na individuální projekty, dosáhla hodnoty jen 2,67 ha (tj. necelé ¼ (24%) původně garantované výměry (11,26 ha) ze schválených Konceptů. Výše uvedený projekt č Seniorcentrum (původně Koncept č. 1), garantoval téměř 1 ha brownfields, odstoupil od smlouvy o poskytnutí dotace v červenci Projekt č nebyl realizovaný a přispěl k neplnění indikátoru Plocha revitalizovaných nevyuţívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem. Plnění indikátoru Počet regenerovaných, revitalizovaných a nových objektů v podpořených městech a obcích (335) překročilo cílovou hodnotu ROP SM (267) o rovnou ¼. Indikátor měl relevanci na oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center, 2.2 Rozvoj měst a 2.3 Rozvoj venkova. Překročení cílové hodnoty o 68 regenerovaných, revitalizovaných a nových objektů souvisí s vyšším počtem podpořených projektů ve městech a obcích, jak je uvedeno výše. Reálné plnění indikátoru Počet podniků/organizací sluţeb zaloţených nebo udrţených v revitalizované části města (878) je nad cílovou hodnotou ROP SM (510) skoro o ¾ (72%). Překročení indikátoru bylo způsobeno jednak vyšším počtem realizovaných projektů, neţ byl stanovený předpoklad, ale také vyšším počtem zaloţených nebo udrţených podniků a sluţeb plynoucích ze samotných projektů Indikátorová tabulka věcný pokrok prioritní osy 135

136 Tabulka č.: 57 Přehled indikátorů v prioritní ose 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu Kód indikátoru Kód EU / Lisabon Typ indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka indikátoru Zdroj indikátoru Konec programového období Cílová hodnota Celkem Výstupy Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) - vybraných měst Počet projektů Gestor OP Dosaţená N/A 43 Výchozí N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Výstupy Počet podpořených projektů na ostatní města Počet projektů Gestor OP Dosaţená N/A 210 Výchozí N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Výstupy Počet podpořených projektů na rozvoj venkovských oblastí Počet projektů Gestor OP Dosaţená N/A 394 Výchozí N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Core7 Výstupy Počet projektů na podporu MSP Počet projektů Gestor OP Dosaţená N/A 13 Výchozí N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Výstupy Počet podpořených projektů zaměřených na podporu sociálních sluţeb Počet projektů Gestor OP Dosaţená N/A 34 Výchozí N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Výstupy Počet podpořených projektů zaměřených na podporu kultury a volnočasových aktivit Počet projektů Gestor OP Dosaţená N/A 18 Výchozí N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Výstupy Počet podpořených projektů zaměřených na podporu vzdělávání Počet projektů Gestor OP Dosaţená N/A 72 Výchozí N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Výstupy Počet podpořených projektů zaměřených na podporu zdravotnictví Počet projektů Gestor OP Dosaţená N/A 8 Výchozí N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Core1 Dopady Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udrţitelný rozvoj měst Počet pracovních míst Gestor OP Dosaţená ,75 21,25 76,98 113,32 178,58 243,62 N/A 243,62 Výchozí ,75 21,25 76,98 113,32 178,58 N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Core1 Dopady Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udrţitelný rozvoj Počet pracovních míst Gestor OP Dosaţená 0 0 3,8 18,83 30,03 54,18 62,33 72,96 76,78 N/A 76,78 Výchozí ,8 18,83 30,03 54,18 62,33 72,96 N/A 0 136

137 Kód indikátoru Kód EU / Lisabon Typ indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka indikátoru Zdroj indikátoru Konec programového období Cílová hodnota Celkem venkovských oblastí (obcí) Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dopady Počet nově vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích MSP působících v průmyslových zónách a brownfields Počet pracovních míst Gestor OP Dosaţená ,46 N/A 70,46 Výchozí N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Výsledky Soukromé spolufinancování celkem mil. Kč Gestor OP Dosaţená N/A N/A N/A N/A 16,26 28,83 28,83 105,55 169,11 N/A 169,11 Výchozí 0 N/A N/A N/A N/A 16,26 28,83 28,83 105,55 N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Výsledky Plocha revitalizovaných nevyuţívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem Plocha v ha Gestor OP Dosaţená 0 0 0,74 6,89 7,1 8,1 9,1 9,75 15,65 N/A 15,65 Gestor OP Výchozí ,74 6,89 7,1 8,1 9,1 9,75 N/A 0 Gestor OP Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Výstupy Počet regenerovaných, revitalizovaných a nových objektů v podpořených městech a obcích Počet objektů Gestor OP Dosaţená N/A 335 Gestor OP Výchozí N/A 0 Gestor OP Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Výsledky Počet podniků / organizací sluţeb zaloţených nebo udrţených v revitalizované části města Zdroj: MSC2007, stav k , generováno z nadstavbového IS MIS/DWH. 1) ROP SM stanovil cíl na celé programové období. Počet Gestor OP Dosaţená N/A 878 Gestor OP Výchozí N/A 0 Gestor OP Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A

138 Informace o finančním pokroku prioritní osy Za účelem naplnění globálního cíle prioritní osy 2, tj. zlepšení kvality ţivota v regionu soudrţnosti Střední Morava, zvýšení atraktivity regionálních center, měst a obcí, zajištění kvalitní a dostupné sociální sluţby a příznivých podpůrných podmínek pro podnikání byly příjemci vynaloţeny celkové způsobilé výdaje ve výši 348 mil. EUR. Celkový objem způsobilých výdajů vynaloţených příjemci pak byl ve srovnání s finančním plánem překročen o 9%. Z podrobnějšího hlediska byly příjemci vynaloţeny celkové způsobilé výdaje v rámci prioritní osy 2 následovně: na podporu rozvoje regionálních center (oblast podpory 2.1) 38 mil EUR, na podporu rozvoje měst (oblast podpory 2.2) mil. EUR, na podporu rozvoje venkova (oblast podpory 2.3) 132 mil. EUR, na podporu podnikání (oblast podpory 2.4) 15 mil EUR. Tabulka č.: 58 Informace o finančním pokroku prioritní osy 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu Finanční plán ROP SM (Unie a vnitrostátní) Celková výše potvrzených způsobilých výdajů vynaloţených příjemci (1) Odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů (1) Míra plnění v % Rozvoj regionálních center a b c d=b/a , , ,13 90,0% Rozvoj měst , , ,32 108,0% Rozvoj venkova , , ,52 127,5% Podpora podnikání , , ,00 62,5% PO 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu celkem Zdroj: MSC2007, stav k / ,021 CZK/EUR , , ,97 108,6% (1) Údaje v souhrnném vyjádření, kurz v EUR je k datu zaúčtování v IS VIOLA, kurz pro Kvalitativní analýza prioritní osy V prioritní ose 2 bylo za celou dobu implementace ROP SM vyhlášeno celkem 72 kolových výzev, do kterých bylo podáno v součtu projektových ţádostí s celkovým finančním poţadavkem (ERDF) 571 mil. EUR (15,2 mld. Kč). Zájem ţadatelů o dotaci v prioritní ose 2 byl dvojnásobný (210%), neţ byla alokace prioritní osy 2 ROP SM (272 mil. EUR ERDF). Úspěšnost projektů v prioritní ose 2 (podané/schválené) dosáhla necelé ½ (49%). Z celkového počtu 2487 podaných projektových ţádostí do ROP SM bylo nejvíce (54%) podáno v prioritní ose 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu Dále bylo v prioritní ose 2 vyhlášeno celkem 6 specifických výzev na předkládání strategií, tj. Integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM) a Konceptů. Celková alokace specifických výzev na zpracování strategií dosáhla zhruba 74 mil. EUR (2 mld. Kč). Globální cíl prioritní osy 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu byl naplňován prostřednictvím 660 realizovaných projektů ve čtyřech oblastech podpory. Tabulka č.: 59 Podané a schválené projekty od roku 2007 v prioritní ose 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu ROP SM 138

139 Konec programového období Celkem Podané projektové ţádosti do výzev v prioritní ose 2 v daném roce Počet podpořených projektů v prioritní ose 2 v daném roce Zdroj: MONIT7+, stav k , Výroční zprávy o realizaci ROP SM v letech Pozn. Počet schválených projektů v daném roce můţe být vyšší neţ počet podaných projektů, jedná se projekty podané do výzev v předchozích letech Finanční plán prioritní osy 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu byl realizovanými projekty naplněn na 109%, tzn., ţe příjemci vynaloţili vyšší objem celkových způsobilých výdajů, neţ bylo plánováno. Prostřednictvím realizovaných projektů bylo dosaţeno plánovaných hodnot monitorovacích indikátorů (vyjma všech indikátorů s relevancí k oblasti podpory 2.4 Podpora podnikání viz výše). Příspěvek prioritní osy 2 k posilování rovných příleţitostí spočíval ve vytváření rovných šancí na získání zaměstnání v nově vznikajícím a rozvíjejícím se podnikatelském sektoru. Jak je uvedeno v kapitole Dodrţování horizontálních témat EU ( Tabulka č.: 28) bylo v prioritní ose 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu celkem 316 realizovaných projektů s pozitivním vlivem na udrţitelný rozvoj, (tj. 48% z celkového počtu realizovaných projektů v prioritní ose 2). Dále bylo celkem 334 realizovaných projektů s pozitivním vlivem na rovné příleţitosti (tj. 51% z celkového počtu projektů v Integrovaném rozvoji a obnově regionu). Ve vztahu k Lisabonské strategii došlo ke vzniku nových pracovních míst. Realizací projektů vzniklo celkem 391 nových pracovních míst a z toho bylo 266 nových pracovních míst pro ţeny. Jednalo se zejména o pracovní místa ve sluţbách, kde je větší pracovní uplatnění pro ţeny, neţ pro muţe. Téma rovných příleţitostí se v prioritní ose 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu odráţelo posilováním rovných příleţitostí v oblasti rozvoje podnikání obecně, kdy přispívalo k rovným příleţitostem ve formě vytváření rovných šancí na získání zaměstnání v nově vznikajícím a rozvíjejícím se podnikatelském sektoru. V prioritní ose 2 byl vliv na rovné příleţitosti na úrovni projektů prostřednictvím indikátorů vzniku nových pracovních míst členěných podle pohlaví. Rozdělení indikátoru podle pohlaví slouţilo pouze pro genderové vykazování. Příjemci dotace vykazovali rozdělení počtu nově vytvořených pracovních míst podle pohlaví aţ v době udrţitelnosti projektu. V prioritní ose 2 vzniklo realizací projektů ROP SM celkem 391 nových pracovních míst a z toho bylo 266 nových pracovních míst pro ţeny. Jednalo se zejména o pracovní místa ve sluţbách, kde je větší pracovní uplatnění pro ţeny, neţ pro muţe. Další vazba zde pak spočívala v podpoře infrastruktury ve zdravotnictví, sociálních sluţbách, vzdělávání a dalších oblastech zaloţených na poskytování veřejných sluţeb a vytváření podmínek pro zlepšení kvality ţivota obyvatel. 139

140 Tabulka č.: 60 Počet nově vzniklých pracovních míst podle pohlaví v prioritní ose 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu Oblast podpory / prioritní osa Výchozí hodnota Cílová hodnota celkem Počet nově vytvořených prac.míst pro muţe Monitorovací indikátor Počet nově vytvořených prac.míst pro ţeny Počet nově vytvořených pracovních míst celkem Podíl nově vytvoř. prac. míst pro ţeny z celku 2.1 Rozvoj regionálních center ,15 29,36 46,51 63% 2.2 Rozvoj měst 41,91 155,20 197,11 79% 2.3 Rozvoj venkova ,65 43,13 76,78 56% 2.4 Podpora podnikání ,95 38,51 70,46 55% Celkem PO ,66 266,2 390,86 68% Zdroj: MONIT7+, stav k , údaje jsou kumulativní za rok Rozdělení indikátoru podle pohlaví slouţilo pouze pro genderové vykazování. Příjemci dotace vykazovali rozdělení počtu nově vytvořených pracovních míst podle pohlaví aţ v době udrţitelnosti projektu. Naplňování cílů NSRR Realizací investičních projektů došlo k naplnění strategického cíle NSRR I Konkurenceschopná česká ekonomika, kdy se jednalo se o přímou vazbu na podporu podnikání, zejména regeneraci stávajících brownfields pro podnikání, vliv podpory na rozvoj regionálních center, měst i venkova zvýšením jejich atraktivnosti a v nich působících ekonomických subjektů, strategického cíle NSRR II Otevřená, flexibilní a soudrţná společnost, kdy došlo ke zlepšování podmínek pro profesní přípravu absolventů škol, k rozvoji informační společnosti, III. strategického cíle Atraktivní prostředí, kdy došlo v důsledku investic ke změnám v oblasti ochrany a zlepšení kvality ţivotního prostředí. Investiční projekty v rámci rozvoje regionálních center, městských a venkovských oblastí na území obou krajů byl naplněn IV. Strategický cíl Vyváţený rozvoj území. ROP SM v prioritní ose 2 Integrovaný rozvoj a obnova region přispíval ke splnění strategického cíle NSRR I Konkurenceschopná česká ekonomika Jednalo se o přímou vazbu na podporu podnikání, zejména regeneraci stávajících brownfields pro podnikání. Další vliv byl v případě podpory rozvoje regionálních center, měst i venkova. Zvýšení jejich atraktivnosti investičními projekty ROP SM podporovala konkurenceschopnost v nich působících ekonomických subjektů. Dále ROP SM v prioritní ose 2 přispíval k naplnění strategického cíle NSRR II Otevřená, flexibilní a soudrţná společnost. Investičními projekty ROP SM v prioritní ose 2 došlo k realizaci všech dílčích priorit v rámci tohoto strategického cíle. Rozvoj regionálních center měst i venkova přispíval k naplnění strategického cíle podporou rozvoje a obnovy fyzické infrastruktury pro vzdělávání, kde byl kladen důraz na zlepšování profesní připravenosti absolventů škol. Podpora posilování sociální soudrţnosti se zaměřením na pomoc osobám ohroţeným sociálním vyloučením, byla realizována prostřednictvím investic do sociálních zařízení regionálního a místního významu. V prioritní ose 2 realizací investičních projektů vznikala nova pracovní místa, kdy docházelo ke zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti, čímţ došlo také k rozvoji informační společnosti. Realizací investičních projektů v prioritní ose 2 v rozvoji regionálních center, rozvoje měst a rozvoje venkova, došlo k naplnění III. strategického cíle Atraktivní prostředí, v rámci nichţ byly podporovány revitalizace prostředí, sanace starých ekologických zátěţí apod. Došlo k naplnění strategického cíle III v oblasti ochrany a zlepšení kvality ţivotního prostředí. K naplnění IV. strategického cíle Vyváţený rozvoj území významně přispěly investiční projekty realizované v prioritní ose 2, které podporovaly rozvoj vzdělávací a sociální infrastruktury, zvyšování 140

141 kvality veřejných prostranství, fyzickou revitalizaci území a významně a přispěly k rozvoji regionálních center, a to formou integrovaných plánů rozvoje měst, které byly podmínkou pro řešení urbánní problematiky. Dále byly rozvíjeny městské a venkovské oblasti s důrazem na sociální a technickou infrastrukturu s cílem zlepšení kvality ţivota. Provázanost ROP SM v prioritní ose 2 Integrovaný rozvoj se strategickými cíli NSRR na období je uvedena v následující tabulce. Tabulka č.: 61 Přínos prioritní osy 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu a daných oblastí podpory ROP SM ke strategickým cílům a tématům NSRR Oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center 2.2 Rozvoj měst 2.3 Rozvoj venkova 2.4 Podpora podnikání I. Strategický cíl: Konkurenceschopná česká ekonomika Konkurenceschopný podnikatelský sektor x x x xx Podpora kapacit výzkumu a vývoje pro inovace x Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu a vyuţití potenciálu kulturního bohatství x x x II. Strategický cíl: Otevřená, flexibilní a soudrţná společnost Vzdělávání xx xx xx xx Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti x x x xx Posilování sociální soudrţnosti xx xx xx xx Rozvoj informační společnosti x x x x III. Strategický cíl: Atraktivní prostředí Ochrana a zlepšení kvality ţivotního prostředí x x x x IV. Strategický cíl: Vyváţený rozvoj území Vyváţený rozvoj regionů xx xx xx x Vyváţený rozvoj městských oblastí xx xx x Rozvoj venkovských oblastí xx x x- slabá vazba, xx-silná vazba Zdroj: Programový dokument ROP SM Nedokončené operace K nebylo v rámci PO2 dokončeno 5 projektů. Příjemci je v roce 2016 dokončili z vlastních prostředků (poslední projekt byl dokončen k ) a v okamţiku předloţení Závěrečné zprávy o provádění ROP SM byly funkční. Informace o těchto nedokončených projektech uvádí následující tabulka. 141

142 Tabulka č.: 62 Seznam nedokončených operací v prioritní ose 2 REFERENČNÍ ČÍSLO PROJEKTU CZ.1.12/2.3.00/ CZ.1.12/2.3.00/ CZ.1.12/2.3.00/ CZ.1.12/2.1.00/ NÁZEV PROJEKTU Místo pro lidi Revitalizace veřejných prostor v obci Velký Ořechov Spytihněv- Komplexní revitalizace centra obce I.etapa ZŠ/MŠ Řezníčkova - hřiště JMÉNO PŘÍJEMCE Městys Hustopeče nad Bečvou Obec Velký Ořechov Obec Spytihněv Statutární město Olomouc POTVRZENÉ VYPLACENÉ VÝDAJE 1) (v eurech) PŘÍSPĚVEK UNIE (v eurech) UKONČENÍ REALIZACE PROJEKTU , , , , , , , , ODŮVODNĚNÍ PRODLOUŢENÍ REALIZACE Smlouva o dílo s dodavatelem - dokončení stavby (náročnost stavebních prací, prodleva v realizaci stavby přes zimní období) Administrativní náročnost a vytíţenost specializovaných firem při provádění přeloţky plynovodu Stavební povolení nabylo právní moci S ohledem na podmínky ŘSD, které neumoţňuje provádět stavební úpravy silnic v zimním období, nebylo moţné zahájit práce. Zhotovitel díla nebyl schopen zajistit plnění dodávky dle smlouvy o dílo s příjemcem a do z důvodu, ţe výrobce stáhl předmětnou herní sestavu z trhu z důvodu bezpečnosti. CZ.1.12/2.3.00/ Chodník a veřejná prostranství podél komunikace III/422 a III/42821 v Tupesích Obec Tupesy , , Z důvodu technická a technologické provázanosti projektu projektem ŘSZK, které realizovalo v místě projektu rekonstrukci komunikace, bylo nutné pozdrţet stavební práce, které byly realizovány po dokončení stavebních objektů ŘSZK. 142

143 Kvalitativní pokrok v jednotlivých podpořených tématech 16 V rámci prioritní osy 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu a jejích oblastí a podoblastí podpory byl finanční plán naplněn na 109% a byly dosaţeny plánované hodnoty většiny monitorovacích indikátorů (výjimkou jsou 2 monitorovací indikátory spojené s oblastí podpory 2.4 Podpora podnikání). Z tohoto kvantitativního pohledu lze dosaţený pokrok hodnotit pozitivně a konstatovat, ţe bylo dosaţeno stanovených cílů (viz níţe). Při kvalitativním pohledu hodnocení je vhodné posoudit vliv (dopad) realizovaných investic na rozvoj regionu Střední Morava, resp. vyhodnotit jaké změny se intervencemi podařilo dosáhnout. Kvalitativní posun v oblasti rozvoje měst a obcí podporované z ROP SM je moţné odvodit z porovnání stavu infrastruktury před a po realizaci všech projektů. Před realizací ROP SM vykazovala infrastruktura měst a obcí regionu tyto základní znaky (slabé stránky) 17 : - úbytek počtu ţáků na základních školách a úbytek počtu škol a učitelů základních škol v důsledku nízké porodnosti - nevyuţité kapacity školských zařízení - nízká revitalizace areálů pro podnikání uvnitř obcí a měst - výskyt brownfields a starých ekologických zátěţí - nové poţadavky na kapacitu i kvalitu infrastruktury a sluţeb pro děti předškolního a školního věku - rostoucí poptávka po kvalifikované pracovní síle v odvětvích s perspektivou - rostoucí potřeba celoţivotního vzdělávání - upadání částí měst a malých obcí v souvislosti s rozporem mezi jejich dřívějšími funkcemi a současným vyuţitím - zhoršení regionální vzdělanostní struktury - niţší úroveň kvality vzdělávání na středních a vysokých školách v regionu - zaostávání v produktivním vývoji a inovacích - nenaplnění poţadavků v sociální a zdravotnické oblasti. S ohledem na uvedená východiska, ale i s ohledem na další charakteristiky, podmínky a potenciál rozvoje regionu, byly pro prioritní osu 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu stanoveny výše uvedený globální cíl a specifické cíle. Zaměření prioritní osy zcela odpovídalo potřebnosti regionu. Primárně byla PO2 zaměřena na odstraňování minulých handicapů, méně na akceleraci rozvojových aktivit. Přínos tak spočívá především ve viditelném příspěvku zlepšení kvality ţivota, reakci na zásadní projevy demografického vývoje a rostoucí poptávku po určitém typu sociálních sluţeb s jistou kvalitou. Došlo ke zvýšení regionální atraktivnosti, zlepšení kvality sociálních sluţeb a téţ podmínek pro podnikání. Změny ve vzdělávací infrastruktuře vyplývaly z potřeb praxe, demografického vývoje i změny struktury osídlení (jeţ však na rozdíl od některých jiných regionů v České republice není v případě regionu SM nijak zásadní). Řada projektů byla orientována na fyzickou revitalizaci území a rekonstrukci veřejných prostranství, tedy nevykazovala přímou ekonomickou, neřku-li finanční návratnost. Tyto projekty přesto představovaly podmínku, aby se v těchto teritoriích naplňovaly podnikatelské projekty a sehrávaly velmi silnou roli nástroje proti hrozícímu odlivu obyvatelstva z předmětného území. Z pohledu naplnění cílů stanovených v PO2 byly splněny indikátory tematického zaměření, i územní dimenze. Problémy spojené s plněním indikátorů jsou uvedeny v samostatné dílčí kapitole závěrečné zprávy. 16 Zdroj níţe uvedených finančních údajů: IS Viola, stav k kapitola 4.11 ROP Střední Morava - SWOT analýza 143

144 Rozvoj regionálních center Regionálními centry se v souladu s plánovanou podporou v rámci ROP SM rozumí území statutárních měst Olomouc a Zlín. Podpora těchto měst byla realizována prostřednictvím tzv. Integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM) a dále mimo tyto strategické dokumenty v rámci dalších podoblastí podpory PO 2. Cílem bylo zvýšení atraktivity regionálních center pro práci a investice a zvyšování kvality ţivota v těchto centrech, a to prostřednictvím investic do infrastruktury, revitalizace území a rozvoje sociální infrastruktury. Nástroje IPRM bylo vyuţito ke komplexnímu řešení určité problémové části města, příp. určitého tématu na území celého města, a to koncentrovaným způsobem. Bliţší popis realizace jednotlivých IPRM je uveden v samostatné kapitole Integrované plány rozvoje měst. Mimo projekty realizované v rámci oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center bylo území krajských měst podpořeno také v rámci oblasti podpory 2.2 Rozvoj měst (v případě Olomouce i oblasti podpory 2.4 Podpora podnikání), kdy finální výše celkových způsobilých výdajů pro území města Olomouce v rámci PO 2 byla 919,10 mil Kč (34,71 mil. EUR) a pro území města Zlína 1 198,38 mil. Kč (46,42 mil EUR). V rámci města Olomouc byla nad rámec IPRM podpořena oblast sociálních sluţeb, středního školství a krizové infrastruktury. Ve Zlíně se jednalo o dotaci na významnou investici Zlínského kraje na revitalizaci 14. a 15. budovy bývalého areálu firmy Baťa (bliţší informace o realizovaném projektu v kapitole Vybrané projekty) a dále podporu sociálních sluţeb a krizové infrastruktury. 18 Prostřednictvím výše uvedených investic v rámci IPRM Atraktivní a konkurenceschopná Olomouc a Městské parky a IPRM Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín došlo ke zvýšení atraktivity a kvality ţivota v regionálních centrech, coţ byl jeden ze specifických cílů PO 2. Rozvoj měst s více neţ obyvateli S cílem zvýšení atraktivity, kvality ţivota a sluţeb ve městech byly realizovány projekty v tématech fyzické revitalizace území, rozvoje infrastruktury pro rozvoj sociálních sluţeb, vzdělávání, zdravotnictví, volného času a krizové infrastruktury. V neposlední řadě byl podporován rozvoj podnikání. Fyzická revitalizace území Intervence ROP SM směřovaly především k podpoře komplexního řešení revitalizace městských částí, náměstí, veřejných prostranství a parků, za účelem zatraktivnění revitalizovaných ploch a jejich vyuţití k trávení volného času ze strany místních obyvatel. Dále byla podpořena rekonstrukce místních komunikací, vedoucích k objektům občanské vybavenosti, a rekonstrukce či budování nových parkovacích ploch, coţ vedlo k zajištění lepší dostupnosti objektů občanské vybavenosti a sluţeb pro místní obyvatele, případně zlepšení dopravní situace v řešené lokalitě. Do takto zaměřených projektů realizovaných na území měst dané velikosti směřovalo 1 063,92 mil. Kč (40,53 mil EUR) celkových způsobilých výdajů. V rámci Olomouckého kraje získala finanční podporu všechna města s více neţ obyvateli, tj. 12 z 12 měst, v rámci Zlínského kraje 15 z 19 měst. Na základě výše uvedeného lze tedy konstatovat, ţe u 87 % měst této velikosti bylo za pomoci ROP SM investováno do fyzické revitalizace území, coţ napomohlo zvýšení jejich atraktivity pro místní obyvatele. Integrovaný plán pro města nad obyvatel Charakter fyzické revitalizace území také naplnila investice v rámci Integrovaného plánu pro města nad obyvatel realizovaného formou Konceptu, jehoţ účelem byla koncentrace finančních zdrojů na komplexní řešení problémů vybraného území, kdy došlo k synergii spočívající v zajištění vícezdrojového financování (ROP a jiné operační programy anebo řešení formou PPP projektu spolupráce veřejného a privátního sektoru). Spolupráce veřejného a privátního sektoru spočívala v Konceptu města Otrokovice, který řešil revitalizaci průmyslového areálu. Přínosem realizovaného 18 Aktivity podpořené v rámci oblasti podpory 2.2 Rozvoj měst a jejich výstupy a dopady do území jsou detailněji popsány v následujících částech této kapitoly. 144

145 Konceptu je zvýšení atraktivity území pro obyvatele, řešení dopravní situace v místní části Baťov a udrţení 583 pracovních míst. Celkově lze konstatovat, ţe došlo k významnému zlepšení stavu veřejných prostranství a místních komunikací v podpořených městech. Díky tomu se nejen zvýšila atraktivita území, ale také zlepšila dostupnost sluţeb občanské vybavenosti a moţnosti trávení času ve vybudovaných či zrekonstruovaných klidových zónách. Rekonstrukce místních komunikací i celkové řešení prostranství přispěly také ke zklidnění dopravy a výšení bezpečnosti provozu. Projekty fyzické revitalizace území tak přispěly k naplnění specifického cíle zvýšení atraktivity, kvality ţivota a sluţeb ve městech Dalším pozitivním efektem realizovaných intervencí bylo vytvoření podmínek k dalšímu rozvoji, především z pohledu atraktivních prostor k zahájení činnosti drobných podnikatelů. Infrastruktura pro rozvoj sociálních sluţeb Cílem dotační podpory bylo zvýšení atraktivnosti měst a kvality ţivota v nich prostřednictvím investic do sociální infrastruktury byl podporován rozvoj infrastruktury sociálních sluţeb včetně infrastruktury pro sociální integraci specifických skupin ohroţených sociálním vyloučením tak, aby byla zajištěna přiměřená dostupnost a odpovídající kvalita těchto sluţeb. Intervence ROP SM směřovaly především k zajištění dostupnosti a adekvátní kvality sítě sociálních sluţeb Olomouckého a Zlínského kraje prostřednictvím realizace projektů naplňujících krajské koncepce rozvoje sociálních sluţeb. S ohledem na trend stárnutí obyvatelstva, daný demografickým vývojem a změnami věkové struktury obyvatel, a růst počtu zdravotně a tělesně postiţených spoluobčanů 19, byla podpořena zařízení sluţeb poskytující péči seniorům, zařízení poskytujících sluţby pro ZTP a zařízení poskytující kombinaci těchto sluţeb. Součástí některých projektů bylo také poskytování terénních a ambulantních sluţeb, ovšem vţdy jako vedlejší sluţba. Část prostředků směřovala do zařízení poskytujících sluţby sociálně vyloučeným osobám, zejm. osobám ohroţeným chudobou. K prioritám Zlínského kraje dle střednědobých plánů ( ; ) patřil rozvoj dostupnosti sluţeb formou terénních a ambulantní sluţeb. Dále byly identifikovány potřeby v oblasti rozvoje specifických sluţeb, podpora humanizace sluţeb pro seniory a zvyšování kvality poskytovaných sluţeb. Realizované projekty přispěly k modernizaci a restrukturalizaci sociálních sluţeb poskytovaných dle zákona 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách a k rozvoji kvality a dostupnosti zařízení poskytujících sociální péči včetně zabezpečení chybějících sluţeb či kapacity v přímém vztahu ke klientům. Na území Olomoucké kraje došlo k očekávanému přínosu a pokroku zejména v oblasti zajištění dostupnosti a přiměřené kvality sítě sociálních sluţeb v souladu se stěţejním strategickým dokumentem Střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb v Olomouckém kraji pro roky Objem finančních prostředků investovaných do realizovaných projektů z oblasti sociálních sluţeb prostřednictvím ROP SM tvořil 77% z celkového objemu investic v Olomouckém kraji. Z celkového počtu poskytovatelů sociálních sluţeb 20, kteří působí v území Olomouckého kraje, bylo intervencí ROP SM podpořeno 12%, v území Zlínského kraje pak 11,5%. Celkové způsobilé výdaje projektů (34 projektů) na podporu sociálních sluţeb na území měst nad obyvatel činily 859,37 mil. Kč (32,48 mil. EUR). Všechny intervence přispěly ke zvýšení úrovně sociálních sluţeb a tím i kvality ţivota zejména seniorů a osob s tělesným, duševním či smyslovým handicapem a také osob bezprostředně ohroţených chudobou. Zvýšení kapacity sociálních sluţeb pro takto postiţené osoby dále umoţní osobám o ně pečujícím zapojit se do aktivního pracovního ţivota. V území NUTS II Střední Morava byly dále mimo ROP SM realizovány např. projekty zaměřené na transformaci větších pobytových zařízení ze zdrojů Integrovaného operačního programu, 19 Viz východiska v rámci analytické části programového dokumentu ROP střední Morava kapitola 4 Socioekonomická analýza regionu

146 s významnými synergiemi vůči intervencím ROP SM z pohledu dalšího rozvoje krajské sítě sociálních sluţeb. V Olomouckém kraji se jednalo o transformaci zařízení sociálních sluţeb Vincentinum, ve Zlínském kraji o Domov pro osoby se zdravotním postiţením v Zašové a Domov pro osoby se zdravotním postiţením Velehrad Salašská. Infrastruktura pro rozvoj vzdělávání Úroveň předškolního vzdělávání V rovině předškolního vzdělávání bylo primárním cílem odstranit nedostatek kapacit MŠ v území a zpřístupnit kapacity MŠ všem dětem bez omezení, tedy odstranit existující bariéry omezující pohyb a orientaci zdravotně postiţených dětí včetně pořízení speciálního vybavení a pomůcek pro výuku zdravotně postiţených dětí. Celkové způsobilé výdaje 8 projektů MŠ dosáhly výše 52,72 mil. Kč (2,04 mil. EUR), coţ je jen cca 6% způsobilých výdajů na rozvoj vzdělávání ve městech. Jedním z důvodů nízkého počtu podpořených projektů v oblasti předškolního vzdělávání byl niţší počet předloţených ţádostí a také nízká efektivita projektů MŠ ve srovnání s ostatními projekty v oblasti vzdělávání, coţ bylo zapříčiněno především niţším počtem uţivatelů a vyššími investičními náklady. Dalších 6 mateřských škol bylo zrekonstruováno na území města Olomouce v rámci nástroje IPRM. Projekty řešily zvýšení kapacit MŠ, bezbariérové úpravy a pořízení speciálních vzdělávacích pomůcek nebo kombinaci těchto aktivit. Investice tohoto řádu pomohla řešit dílčí problémy u konkrétních podpořených škol resp. městských částí, ale nebylo reálné, aby vyvolala změnu na úrovni řešeného území NUTS II. Úroveň základních škol Většího efektu se podařilo dosáhnout v oblasti základního vzdělávání, kde hlavním cílem bylo zkvalitnění výuky přírodovědných předmětů, cizích jazyků a informatiky při vyuţití informačních a komunikačních technologií, sekundárně bylo moţné řešit odstranění bariér omezujících pohyb a orientaci zdravotně postiţených dětí. Na zkvalitnění výuky v rámci základního vzdělávání bylo zaměřeno 32 podpořených projektů s celkovými způsobilými výdaji ve výši 160,11 mil. Kč (6,12 mil. EUR), tedy cca 19% všech způsobilých výdajů na rozvoj vzdělávání. V rámci Olomouckého kraje bylo podpořeno celkem 21 základních škol, tedy 7% z celkového počtu S ohledem na vykázané indikátory počtu uţivatelů mělo uţitek z výuky v modernizovaných učebnách cca 15% z celkového počtu ţáků základních škol v Olomouckém kraji 22. Mimo uvedené projekty byly realizovány 2 projekty zaměřené na základní vzdělávání i na území města Olomouce v rámci IPRM (oblast podpory 2.1). V rámci Zlínského kraje bylo podpořeno celkem 24 základních škol, tedy 9% z celkového počtu S ohledem na vykázané indikátory počtu uţivatelů mělo uţitek z výuky v modernizovaných učebnách cca 30% z celkového počtu ţáků základních škol ve Zlínském kraji 24. Úroveň středních škol Největší dopady z pohledu výše poskytnuté dotace a počtu uţivatelů intervencí ROP SM v oblasti vzdělávání jsou patrné u středního a vyššího odborného školství. Na zkvalitnění výuky v rámci středního a vyššího odborného školství bylo zaměřeno 40% podpořených projektů s celkovými způsobilými výdaji 561,71 mil. Kč (21,38 mil. EUR), tj. 68% způsobilých výdajů projektů zaměřených na vzdělávání). Primárním cílem v této oblasti bylo zlepšování podmínek pro výuku odborných předmětů prostřednictvím modernizace odborných učeben a vybavení škol tak, aby odpovídaly poţadavkům na poskytování vzdělávání pro potřeby trhu práce a vyuţívání moderních technologií. Podporované aktivity byly v rámci výzvy zúţeny tak, aby nebyly podporovány projekty na investice do všeobecné vzdělávací infrastruktury, které bylo moţné realizovat z programu ESF. Zaměření podpory předurčilo 21 Data ČSÚ za školní rok 2015/ Data ČSÚ za školní rok 2015/ Data ČSÚ za školní rok 2015/ Data ČSÚ za školní rok 2015/

147 významný podíl dotace ve srovnání s ostatními stupni vzdělávání, který je dán finanční náročností typových projektů středních škol na modernizaci odborných učeben a jejich vybavení speciálními stroji. V rámci Olomouckého kraje bylo podpořeno celkem 18 škol, tedy cca 19% z celkového počtu S ohledem na vykázané indikátory počtu uţivatelů mělo uţitek z výuky v modernizovaných učebnách cca 65% z celkového počtu ţáků V rámci Zlínského kraje bylo podpořeno celkem 10 škol, tedy 15% z celkového počtu S ohledem na vykázané indikátory počtu uţivatelů mělo uţitek z výuky v modernizovaných učebnách cca 32% z celkového počtu ţáků Většina realizovaných projektů byla zaměřena na modernizaci odborných učeben pro výuku zejména technických oborů, s cílem zvýšení uplatnitelnosti absolventů na trhu práce. Realizované projekty byly koncepčně navázány na krajské záměry rozvoje vzdělávací soustavy. Nebyly realizovány projekty, u nichţ by primárním cílem bylo celoţivotní vzdělávání. Podpora základních uměleckých škol Okrajově byla intervencemi ROP SM, v souladu s výše uvedenými východisky, dotčena i oblast neformálního vzdělávání. Podpořeny byly 3 projekty základních uměleckých škol s celkovými způsobilými výdaji 56,13 mil. Kč (2,14 mil. EUR), tedy cca 7% způsobilých výdajů na oblast vzdělávání. Intervence v oblasti školství mají prokazatelný vliv na zlepšení stavu vzdělávací infrastruktury a tím i zvýšení kvality ţivota místních obyvatel, zejména dětí v předškolním věku a ţáků základních a středních škol, ale nepřímo také jejich rodičů. Dostupnost předškolního vzdělávání usnadní osobám starajícím se o děti v předškolním věku jejich návrat do pracovního ţivota. Dostupnost kvalitní vzdělávací infrastruktury je zároveň předpokladem pro uplatnitelnost budoucích absolventů na trhu práce a adekvátní růst jejich ţivotní úrovně v ekonomicky aktivním období ţivota. Infrastruktura pro rozvoj zdravotnictví Dotační podpora ROP SM reagovala na výchozí stav podporou investic do zdravotní infrastruktury s cílem zvýšení kvality sluţeb a efektivního vynakládání zdrojů. Dle potřeb plynoucích z regionálních koncepcí zdravotních sluţeb a zdravotní péče byly podporovány aktivity zaměřené na pořízení zdravotnické techniky a stavební úpravy budov. Za účelem zvýšení kvality a dostupnosti zdravotnických sluţeb v území obou krajů bylo podpořeno 8 projektů s celkovými způsobilými výdaji ve výši 267,32 mil. Kč (10,31 mil. EUR). Do podpory nemocničních zařízení směřovalo 200,87 mil. Kč (7,67 mil. EUR), tedy 75% všech způsobilých výdajů v oblasti zdravotnictví. Podpořeny byly investice do modernizace budov, technologií a vybavení a zefektivnění provozu nemocničních zařízení. Podpora směřovala jak do specializovaných center lékařské péče, tak do následné péče, určené pro dlouhodobě nemocné pacienty. Konkrétně se jednalo o modernizaci pavilonu operačních a interních oborů a pavilonu radiodiagnostiky v krajské nemocnici v Přerově, centralizaci provozů řídicího, pitevního a laboratorního úseku v krajské nemocnice ve Vsetíně a zkvalitnění následné péče v Městské nemocnici Slavičín. Do podpory dostupnosti přednemocniční neodkladné péče prostřednictvím investic do krajské zdravotnické záchranné sluţby (ZZS), tedy budování výjezdových stanovišť dle plánů pokrytí území 25 Data ČSÚ za školní rok 2015/ Data ČSÚ za školní rok 2015/ V případě, kdy škola realizovala více projektů financovaných z ROP, můţe být jedna osoba do indikátoru započítána vícekrát. Dále určité zkreslení můţe způsobit zahrnutí účastníků odpoledních/večerních kurzů, coţ způsobuje vysoké dosaţené hodnoty indikátoru. 28 Data ČSÚ za školní rok 2015/ Data ČSÚ za školní rok 2013/ V případě, kdy škola realizovala více projektů financovaných z ROP, můţe být jedna osoba do indikátoru započítána vícekrát. Dále určité zkreslení můţe způsobit zahrnutí účastníků odpoledních/večerních kurzů, coţ způsobuje vysoké dosaţené hodnoty indikátoru. 147

148 kraje výjezdovými základnami ZZS, včetně pořízení vozových terminálů a vybavení vozidel přístroji, směřovalo 66,44 mil. Kč (2,64 mil. EUR), tedy 25% všech způsobilých výdajů na podporu zdravotnictví. Konkrétně v rámci Olomouckého kraje byla moderními zdravotnickými přístroji vybavena sanitní vozidla ZZS, která pokryjí území celého kraje, a byl zaveden moderní operační systém, který řeší nutné propojení hlavního dispečinku s kaţdou výjezdovou posádku (technologie výjezdových počítačů, GPS navigační systém pro lokalizaci místa zásahu). V rámci Zlínského kraje byl vybudován nový objekt výjezdového stanoviště ZZS ve Valašském Meziříčí. Infrastruktura pro rozvoj volnočasových aktivit Dotační podpora infrastruktury pro volnočasové aktivity byla zaměřena na investice do infrastruktury v rámci kulturních, sportovních a dalších volnočasových aktivit v rámci zvyšování kvality ţivota ve městech i na venkově. Intervence ROP SM směřovaly především k podpoře infrastruktury v rámci kulturních, sportovních a dalších volnočasových aktivit s cílem zvyšování kvality ţivota všech věkových a zájmových skupin obyvatel měst. Podpořeno bylo 20 projektů s celkovými způsobilými výdaji ve výši 916,03 mil. Kč (35,73 mil. EUR). Významný podíl na této dotaci mají dva projekty podpořené na území města Zlína v rámci tzv. Integrovaného plánu konverze zóny, díky kterým došlo k revitalizaci objektů 14. a 15. budovy bývalého továrního areálu firmy Baťa v centrální části města Zlína. Z bývalých továrních budov tak vznikly objekty volnočasového charakteru - moderní prostory pro umístění významných kulturních institucí Zlínského kraje - Krajské knihovny Františka Bartoše, Krajské galerie výtvarného umění a Muzea jihovýchodní Moravy. Také na území statutárních měst Olomouce Zlína byly v rámci nástroje IPRM podpořeny další projekty zaměřené na kulturní a volnočasové vyţití místních obyvatel. Rozvoj krizové infrastruktury Dotační podpora krizové infrastruktury byla zaměřena na infrastrukturu pro zvýšení bezpečnosti obyvatelstva, prevenci a řešení rizik v rámci Integrovaného záchranného systému. Cílem byla ochrana obyvatelstva a modernizace krizového řízení při mimořádných událostech. Projekty s krajským dopadem Na krajské úrovni byla podporována realizace integrovaných projektů krajů v oblasti rozvoje krizové infrastruktury, které byly dále naplňovány individuálními projekty kraje nebo obcí, jejichţ podmínkou byl soulad s krajskými koncepcemi integrovaného záchranného systému či dokumentem schváleným bezpečností radou kraje. Lepší ochrany obyvatelstva a modernizace krizového řízení bylo v území Zlínského kraje dosaţeno realizací integrovaného projektu na informační, vyrozumívací a varovací systém, který byl v souladu s krajskou koncepcí zaměřen na vybudování komunikační infrastruktury, propojující krizová pracoviště jednotlivých ORP Zlínského kraje s centrálním krizovým pracovištěm krizového štábu a Hasičského záchranného sboru. Integrovaný projekt naplnila realizace 12 individuálních projektů jednotlivých ORP. Realizace projektu má zásadní vliv na zefektivnění práce IZS Zlínského kraje v případě vzniku mimořádných a krizových situací a má výrazný dopad na včasné varování obyvatelstva v případě ohroţení a rychlejší reakci v případě vzniku krizových situací, coţ v konečném důsledku sníţí rozsah škod vznikajících na ţivotech, zdraví a majetku při vzniku krizových situací. Realizace projektu má přímý dopad na zvýšení bezpečnosti obyvatel ORP Zlínského kraje, tedy cca 46 % obyvatel kraje. Dopad na zlepšení sluţeb krizové infrastruktury ve Zlínském kraji mělo dále vybudování nových objektů výjezdových základen zdravotní záchranné sluţby (ZZS) v Roţnově pod Radhoštem a Morkovicích - Slíţanech a pořízení nových sanitních vozidel. Realizace projektů byla podloţena analýzou dostupnosti zdravotní záchranné sluţby ve Zlínském kraji, která řešila dostupnost ZZS a pokrytí území celého kraje v zákonem stanovené dojezdové době do 20 minut. Zde pocítí dopad obyvatelé dotčených obcí ve spádové oblasti ZZS, coţ je v procentuelní hodnotě asi 30% obyvatel kraje. V rámci Olomouckého kraje byl na základě doporučení bezpečnostní rady kraje realizován projekt Krajského operačního a informačního střediska, které zajišťuje příjem a zpracování tísňových volání, 148

149 vysílání sil a prostředků k řešení mimořádných událostí, poskytování informační podpory nasazeným jednotkám poţární ochrany a sloţkám integrovaného záchranného systému, spolupráci s bezpečnostními radami, krizovými štáby a varování a vyrozumívání obyvatelstva. Projekt rozvíjí integrovaný záchranný systém a systém krizového řízení a pozitivní dopad zlepšení sluţeb krizové infrastruktury pocítí obyvatelé celého kraje. Do podpory krizové infrastruktury na úrovni krajů byly investovány způsobilé výdaje ve výši 229,60 mil. Kč (8,64 mil. EUR), z toho 82% do vyrozumívacího a varovného systému a 18% do výjezdových základen zdravotnické záchranné sluţby. Rozvoj finančních nástrojů a pilotní projekty Atraktivnost měst a kvalita ţivota měla být zvyšována mimo výše uvedených investic do rozvoje fyzické infrastruktury a veřejných sluţeb formou standardních individuálních projektů prostřednictvím pilotních akcí tj. finančního nástroje JESSICA (nebyl realizován, viz kapitola Vyuţívání finančních nástrojů EU) a tzv. inovačních voucherů. Cílem realizace inovačních voucherů byla podpora a iniciace experimentů a pilotních aktivit na posílení regionálních inovačních systémů na podporu vyuţívání PPP projektů. ROP SM jako jediný regionální operační program tuto pilotní aktivitu pro podporu regionálních inovačních systémů realizoval. Jedná se o finanční nástroj, který byl vypracován a nastaven ve spolupráci s experty krajských úřadů pro oblast inovací, podporující spolupráci podnikatelských subjektů s vědeckovýzkumnými institucemi vybranými vysokými školami. V rámci NUTS II bylo prostřednictvím inovačního voucheru v hodnotě max. 149 tis. Kč 31 podpořeno 202 podnikatelských subjektů, z toho 44% v Olomouckém a 56% ve Zlínském kraji. V letech tak bylo podpořeno 202 konkrétních případů spolupráce firem s vysokými školami a jejich výzkumnými a vývojovými centry, jejichţ přínosem bylo prohloubení spolupráce akademické sféry s praxí a posílení inovativních přístupů v podnikání vedoucích ke zvýšení konkurenceschopnosti podniků. Celkové způsobilé výdaje na tyto aktivity dosáhly výše 27,84 mil. Kč (1,03 mil. EUR). Rozvoj venkovských oblastí s obyvateli Fyzická revitalizace území Za účelem odstranění či zmírnění stávajících nedostatků byla podpořena tato opatření: - obnova a výstavba infrastruktury a místních komunikací ve vazbě na občanskou vybavenost a veřejná prostranství, - odstranění nevyuţívaných staveb a ekologických zátěţí, - obnova a stavební úpravy, efektivnější vyuţití veřejných prostranství a urbanizovaných ploch. Intervence ROP SM směřovaly především k podpoře komplexního řešení revitalizace náměstí, návsí, veřejných prostranství a parků, za účelem zatraktivnění revitalizovaných ploch a jejich vyuţití k trávení volného času ze strany místních obyvatel. Dále byla podpořena rekonstrukce místních komunikací, vedoucích k objektům občanské vybavenosti, a rekonstrukce či budování nových parkovacích ploch, coţ vedlo k zajištění lepší dostupnosti objektů občanské vybavenosti a sluţeb pro místní obyvatele, případně zlepšení dopravní situace v obci. Do takto zaměřených projektů realizovaných na území obcí s obyvateli směřovalo 1 830,92 mil. Kč (69,03 mil. EUR) způsobilých výdajů. Z celkem obcí s obyvateli v Olomouckém kraji byla podpořena fyzická revitalizace území ve 104 obcích a ve Zlínském kraji v 71 obcích z celkových Lze tedy konstatovat, ţe v rámci NUTS II bylo u 44% obcí této velikosti za pomoci ROP SM investováno do fyzické revitalizace území, coţ napomohlo zvýšení atraktivity území pro místní obyvatele. Sociální infrastruktura v obcích a městech s obyvateli 31 Inovační voucher byl poskytován v hodnotě tis. Kč, s vyuţitím k nákupu sluţeb v hodnotě tis. Kč 32 Zdroj, ČSÚ Počet obyvatel v obcích České republiky k Zdroj, ČSÚ Počet obyvatel v obcích České republiky k

150 Sociální infrastrukturou se v rámci dotační podpory venkovského prostoru rozumí infrastruktura z oblasti sociální, zdravotnictví, vzdělávání, volnočasových aktivit a krizové infrastruktury. Stejně jako v případě investic do fyzické revitalizace území byl východiskem pro dotační podporu sociální infrastruktury nárůst poţadavků na kvalitu sluţeb občanské vybavenosti, jejich dostupnost, bezpečnost obyvatel, příleţitosti pro volný čas, kulturu a sport a navazující infrastrukturu. S ohledem na tato východiska byl stanoven specifický cíl zvyšování kvality života na venkově prostřednictvím investic do rozvoje sociální infrastruktury. Intervence ROP SM v rámci podpory sociální infrastruktury venkova směřovaly ke zvýšení kvality a dostupnosti veřejných sluţeb pro místní obyvatele. Podpora byla určena pro obce s počtem obyvatel , kterých je na území Olomouckého kraje 217 a na území Zlínského kraje Intervence ROP SM směřovaly především k zvýšení kvality a zajištění dostupnosti veřejných sluţeb v obcích. Bylo podpořeno 138 projektů s celkovými způsobilými výdaji ve výši 1 612,66 mil. Kč (62,85 mil. EUR). Na území Olomouckého kraje bylo realizováno 83 projektů se způsobilými výdaji 962,16 mil. Kč (37,49 mil. EUR), tj. 60% a na území Zlínského kraje bylo podpořeno 55 projektů se způsobilými výdaji 650,50 mil. Kč (25,37 mil. EUR), tj. 40%. Z pohledu podpořených témat byly umoţněny intervence do oblasti sociálních sluţeb, vzdělávání, zdravotnictví, volnočasové a krizové infrastruktury, kdy ze strany RR nebylo předem definováno procentuelní členění alokace napříč těmito tématy. Členění alokace pro jednotlivé typy aktivit se odvíjelo od poţadavků předloţených projektových ţádostí, které vzešly z reálné poptávky zaznamenané v rámci jednotlivých výzev a dále byly určovány potřebností, hospodárností a efektivitou předloţených záměrů. Největší zájem byl o zařízení volnočasových aktivit (přibliţně 70% celkových způsobilých výdajů), s velkým odstupem pak infrastrukturu pro rozvoj vzdělávání (přibliţně 15%), a nejméně finančních prostředků bylo poskytnuto pro krizovou (přibliţně 6%) a sociální infrastrukturu (přibliţně 5%) a zdravotnické sluţby (přibliţně 4%). V rámci Olomouckého kraje bylo dotací RR dotčeno území 28% obcí s tis. obyvateli (61 obcí z celkového počtu 217), v rámci Zlínského kraje území 24% obcí (44 obcí z celkového počtu 185). Na základě výše uvedeného lze tedy konstatovat, ţe v rámci NUTS II Střední Morava bylo na území 26% obcí uvedené velikosti investováno do infrastruktury sociálních sluţeb z ROP SM, coţ napomohlo zvýšení kvality ţivota pro místní obyvatele. Zvýšení atraktivity bylo u 97% 35 realizovaných akcí ověřeno přímo příjemci formou místního šetření na vzorku cílové skupiny. Dalším přínosem pro rozvoj regionu byl vznik 71,29 nových pracovních míst. 0,7 dalšího pracovního místa vytvoří projekt, který byl úspěšně dokončen, ale dosud nebyla vykazována dosaţená hodnota tohoto indikátoru. Prostřednictvím výše uvedených investic do sociální infrastruktury (infrastruktury veřejných sluţeb ) na území obcí s počtem obyvatel bylo dosaţeno cíle zvýšení atraktivity a kvality ţivota obyvatel těchto obcí. Podpora podnikání Jednou ze slabých stránek regionu NUTS II Střední Morava uvedených v socioekonomické analýze ROP SM je výskyt brownfields a starých ekologických zátěţí na území regionu. Na tuto slabou stránku reagovala dotační podpora ROP SM definováním specifického cíle zvýšení atraktivity území pro podnikání a kvalitu života prostřednictvím regenerace brownfields. Podpora byla zaměřena regenerace brownfields především v urbanizovaném území, kde se kromě odstranění nevyuţívaných nemovitostí, které zhoršují atraktivitu prostředí pro ţivot, následně vytvořily podmínky pro rozvoj nových podnikatelských aktivit, především ve sluţbách občanské vybavenosti. Intervencí ROP SM bylo podpořeno 13 projektů s celkovou výší způsobilých výdajů 392,01 mil. Kč (14,58 mil. EUR). Projekty byly zaměřeny na revitalizaci brownfields s následným vyuţitím pro maloa velkoobchod (prodejní a skladovací prostory, administrativní zázemí a kanceláře, logistické centrum) a sluţby (restaurační zařízení, sportovní a relaxační centra, lázeňství, sociální sluţby pro seniory atd.). 34 ČSÚ, Počet obyvatel v obcích České republiky Olomouckého a Zlínského kraje k Monitorovací indikátor Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí zvolilo 134 z celkového počtu 138 projektů. 150

151 Podnikatelské záměry resp. projekty byly podpořeny buď formou individuálních projektů, nebo formou tzv. Konceptů. V rámci projektů bylo revitalizováno území vykazující znaky brownfields v celkové ploše 9,59 ha a dalších 12,89 ha v okolí areálů/objektů brownfileds. V území Olomouckého a Zlínského kraje bylo díky těmto intervencím zaloţeno 19 nových podniků/organizací a vzniklo 70,46 nových pracovních míst. Dalších 48 pracovních míst by mělo být naplněno po vykázání hodnot všech zrealizovaných projektů. Jako další efekty lze uvést vyvolané spolufinancování ze strany ţadatelů ve výši 169,11 36 mil. Kč (6,26 mil. EUR 37 ) a předpoklad multiplikačního efektu investic z pohledu vytvoření podmínek k dalšímu rozvoji, především z pohledu potenciálních dodavatelů nově vzniklých provozoven ad. Shrnutí věcného pokroku prioritní osy 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu Při porovnání výše uvedených východisek (slabých míst) v infrastruktuře a sluţbách na území měst a obcí, realizovaných projektů a jejich přínosů je moţné konstatovat, ţe se podařilo: - zvýšit kvalitu a dostupnost sociální a zdravotní péče, - rozšířit kapacity mateřských škol, zvýšit kvalitu poskytovaného vzdělávání v klíčových kompetencích na základních školách a zvýšit uplatnitelnost na trhu práce absolventů středních škol zkvalitněním výuky v atraktivních oborech, - propojit podnikatelský sektor s vědeckovýzkumnými institucemi, - modernizovat a rozšířit infrastrukturu pro trávení volného času místních obyvatel a jejich neformální vzdělávání, - přispět ke zvýšení bezpečnosti regionu při neočekávaných událostech, - přispět k rozvoji podnikání revitalizací nevyuţívaných či zanedbaných areálů brownfields, - zvýšení dostupnosti veřejných sluţeb a atraktivity částí měst a malých obcí díky fyzické revitalizaci území 36 Jedná se o hodnotu monitorovacího indikátoru Soukromé spolufinancování celkem. Celkové zdroje investované podnikateli (tj. celkové zdroje projektu dotace) v rámci realizace projektů však činí 362,97,88 mil. Kč (13,43 mil. EUR, při kurzu 27,021 Kč/EUR). Zdroj: IS MONIT7+, sestava R17, aktuální stav k Přepočet kurzem 27,021 Kč/EUR platným pro měsíc březen

152 Vybrané projekty Registrační číslo: Název projektu: Ţadatel: Kraj: Celkové způsobilé výdaje projektu: CZ.1.12/2.2.00/ Rozvoj sociálních sluţeb na Prostějovsku - DOMOV DALIBORKA Charita Prostějov Olomoucký ,31 Kč ,76 EUR Popis projektu: Domov Daliborka vznikl kompletní rekonstrukcí a nadstavbou nevyuţívaného čtyřpodlaţního objektu v Prostějově, který byl v havarijním stavu. Vybudován byl bezbariérový domov s 21 samostatnými bytovými jednotkami a kapacitou 28 míst, který poskytuje chráněné bydlení pro osoby s mentálním, tělesným či kombinovaným postiţením s moţností ubytování i jejich pečujících rodičů, kteří vzhledem ke svému věku, nemoci nebo invaliditě jiţ nemohou v potřebném rozsahu fyzicky zvládat péči o své děti s postiţením a sami potřebují pomoc jiné osoby. Originální technické řešení umoţňuje poskytovateli sociálních sluţeb přizpůsobovat se aktuální poptávce a variantně upravovat počet bytových jednotek určených pro sluţbu chráněného bydlení a pro sluţbu odlehčovací pobytové sluţby. Přínosy projektu Realizací projektu vzniklo na území Olomouckého kraje jedinečné sociální zařízení, které zajišťuje komplexní a společnou péči pro rodiče (seniory) i jejich hendikepované děti (dospělé). Tento pilotní projekt zajistí postupnou integraci lidí s postiţením do společnosti a současně i spokojené stáří seniorů při zachování sociálních a především rodinných vazeb. V souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách jsou v zařízení poskytovány tyto sluţby: chráněné bydlení ( 51), pečovatelská sluţba ( 40) a odlehčovací sluţby ( 44). Tyto sluţby ročně vyuţije 129 klientů zařízení. Největším výhodou a zároveň přínosem projektu je zvolené řešení, kdy pečující (a jiţ nemohoucí) rodiče mohou být v zařízení umístěni společně se svým hendikepovaným dítětem, o které pečují. Nedochází tak k situaci, kdy byly děti umisťovány do zařízení sociální péče a rodič do domova důchodců, coţ bylo traumatizující pro děti i rodiče a vedlo k dalšímu zhoršování jejich zdravotního stavu. Hlavní výstupy: 1 regenerovaný objekt ve městě 1 420,37 m 2 regenerovaných a revitalizovaných ploch v objektech pro sociální sluţby Hlavní výsledky a dopady: 84 uţivatelů sociálních sluţeb ročně 19,02 nových pracovních míst Registrační číslo: Název projektu: Ţadatel: Kraj: Celkové způsobilé výdaje projektu: CZ.1.12/2.2.00/ Revitalizace objektů 14. a 15. bývalého areálu firmy Baťa Zlínský kraj Zlínský kraj ,50 Kč ,68 EUR 152

153 Popis projektu: Tento největší projekt celého ROP SM byl zaměřen na rekonstrukci a nové vyuţití zchátralých budov 14. a 15. v bývalém areálu firmy Baťa ve Zlíně. Projekt byl součástí komplexního řešení celé lokality, kdy v rámci tzv. Konceptu (specifického nástroje ROP SM) byly jedním projektem zrekonstruovány uvedené budovy a druhým projektem vyřešena přilehlá veřejná prostranství a komunikace. Zrekonstruované budovy slouţí jako sídlo významných kulturních institucí Zlínského kraje, které dříve neměly prostory odpovídající jejich významu a také nebyly koncentrovány v jediné lokalitě. Jedná se Krajskou knihovnu Františka Bartoše ve Zlíně, Krajskou galerii výtvarného umění ve Zlíně a Muzeum jihovýchodní Moravy. Přínosy projektu Díky realizaci projektu tak vzniklo moderní kulturní centrum, které v sobě slučuje významné krajské instituce a umoţňuje kulturní vyţití nejen obyvatelům města Zlína, ale i celého kraje. Krajská knihovna Františka Bartoše slouţí především občanům statutárního města Zlína. Krajská galerie výtvarného umění má širší okruh návštěvníků z celého Zlínského kraje a vytvořením nových prostor pro Muzeum jihovýchodní Moravy se stálou expozicí Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost, která také mj. prezentuje fenomén moderního cestovatelství a sbírky inţenýrů Hanzelky a Zikmunda, se rekonstruované budovy staly i vyhledávaným cílem návštěvníků Zlínského kraje a města Zlína. Celková roční návštěvnost tak činí téměř 250 tis. návštěvníků, kteří pravidelně vyuţívají sluţeb knihovny, navštěvují stálé expozice či jednorázové akce a výstavy. Mimo uvedený přínos pro cílové skupiny je velkým přínosem také záchrana architektonicky cenných objektů, tj. výrobních budov Baťovy továrny od Jiřího Voţenílka z roku 1948, které jsou jedním z největších skvostů české industriální architektury. Hlavní výstupy: 2 regenerované objekty ve městě m 2 regenerovaných a revitalizovaných ploch v objektech zájmové a volnočasové povahy 0,76 ha revitalizovaného areálu brownfield Hlavní výsledky a dopady: uţivatelů zájmové a volnočasové infrastruktury ročně 25 nových pracovních míst 153

154 3.2.2 Závaţné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Závaţným problémem bylo zejména naplňování závazných monitorovacích indikátorů vztaţených k oblasti podpory 2.4 Podpora podnikání (Core7) Počet projektů na podporu MSP, Počet nově vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích MSP působících v průmyslových zónách a brownfields, Soukromé spolufinancování celkem a Plocha revitalizovaných nevyuţívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem. Koncepty Ve Výroční zprávě o realizaci za rok 2009 byl indikován problém plnění závazných hodnot výše uvedených monitorovacích indikátorů ve vztahu k oblasti podpory 2.4 Podpora podnikání. ŘO ROP SM za účelem zlepšení situace přistoupil k aplikaci nového nástroje, tzv. Konceptů. Koncept byl komplexním rozvojovým nástrojem logicky propojených a vzájemně podmíněných projektů či řešení, které dohromady vytvářejí synergické efekty v daném území s důrazem na koncentraci a provázanost a jejich efektivnost. Vyuţití formy Konceptů bylo umoţněno změnou č. 1 ROP SM za účelem posílení PO 2 a integrovaného přístupu. Na to navázala změna Prováděcího dokumentu ROP SM. Uplatnění systému Konceptů reagovalo na nutnost zapojit více subjektů (podnikatelů či obcí) do jednoho Konceptu a tím řešit na bázi spolupráce přípravu a realizaci projektů. Cílem bylo motivovat města a obce k vyřešení těchto problémových území prostřednictvím integrovaného projektu. Na základě vyhlášených výzev byly oprávněnými předkladateli předloţeny Koncepty, které obsahovaly především popis problému daného území a předpokládaného cílového stavu, který vznikne po realizaci Konceptu, resp. jednotlivých projektů naplňujících Koncept. Věcné hodnocení a schvalování Konceptů probíhalo ve dvou etapách. V 1. etapě bylo provedeno věcné hodnocení přijatých Konceptů, v 2. etapě byly Koncepty dopracovány. Po splnění všech podmínek, tzn. po dopracování, byly Koncepty schváleny VRR k realizaci. Na základě schválených Konceptů byly vyhlašovány specifické výzvy, v rámci kterých byly předkládány jednotlivé individuální projekty naplňující jeho cíle. Koncepty v oblasti podpory 2.4 Podpora podnikání Do specifické výzvy č. 21/2010 pro oblast podpory 2.4 Podpora podnikání bylo podáno celkem 49 Konceptů s několikanásobným převisem nad vyhlášenou alokací. V průběhu 1 Etapy hodnocení Konceptů jich 8 bylo vyřazeno v rámci posouzení přijatelnosti a 3 v rámci kontroly formálních náleţitostí, zbývajících 38 bylo věcně hodnoceno. Výbor Regionální rady v roce 2011 schválil 11 Konceptů k dopracování (úspěšnost Konceptů 22%) a na individuální projekty naplňující tyto Koncepty měly být následně vyhlašované specifické výzvy. Přes přijatá organizační a administrativní opatření ze strany ŘO se negativně projevily dopady finanční krize a ekonomické krize. V konečném důsledku Koncepty očekávaný přínos však nepřinesly a postupně odstupovaly v důsledku nových podmínek (nedostatek finančních zdrojů privátního i veřejného sektoru na spolufinancování a financování projektů), resp. návrhů změn projektů v důsledku konkrétních dopadů ekonomické krize na projekty a jejich udrţitelnost. Nakonec v rámci 2. fáze byly vyhlášeny výzvy jen na 6 Konceptů (5 zbývajících schválených Konceptů odstoupilo). To znamená, ţe k realizaci bylo schváleno 6 individuálních projektů. 154

155 3.3 Prioritní osa 3 Cestovní ruch Globálním cílem prioritní osy Cestovní ruch bylo zlepšení atraktivnosti regionu soudrţnosti Střední Morava pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, sluţeb, informovanosti a propagace. Graf č.: 10 Podíly oblastí podpory v prioritní ose 3 Cestovní ruch ( ) v % Globální cíl byl naplňován specifickými cíli: Cíl 1 - Zvýšení atraktivnosti regionu zkvalitněním infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu na území s vysokou koncentrací infrastruktury a sluţeb Tento specifický cíl byl zaměřen na podporu komplexního a integrovaného rozvoje území s koncentrovaným potenciálem infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu. Podpora vedla ke zvýšení atraktivnosti i pro soukromé kapitálové investice do rozvoje sluţeb v cestovním ruchu, jeţ je spatřován jako základní předpoklad pro zvyšování konkurenceschopnosti dotčených oblastí s dopadem na ekonomický rozvoj daného území. Cíl 2 Zvýšení atraktivnosti regionu zkvalitněním infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu na území mimo vysokou koncentraci infrastruktury a sluţeb Cíl byl realizován na území mimo vysokou koncentraci infrastruktury a sluţeb. Kromě aktivit podporovaných v rámci cíle 1 byly podporovány projekty vyuţívající přírodní či kulturní potenciál a přispívající ke zvýšení atraktivity území pro návštěvníky. Cíl 3 Rozvoj sluţeb v cestovních ruchu zajišťovaný podnikatelskými subjekty V rámci cíle byly rozvíjeny sluţby v cestovním ruchu zajišťované podnikatelskými subjekty. Cíl 4 Zvýšení zájmu turistů o region podporované koordinovaným rozvojem a propagací produktů cestovního ruchu Předmětem naplnění cíle bylo zajištění ucelené koordinace marketingu a propagace turistického ruchu v rámci regionu soudrţnosti Střední Morava, jakoţ i rozvoj regionálních agentur v oblasti řízení cestovního ruchu. V přirozených turistických oblastech je nutné podpořit koordinaci rozvoje cestovního ruchu vytvořením systému destinačního managementu, sdruţujícího podnikatelské, veřejné i neziskové subjekty, působící na území těchto oblastí. Mezi oprávněné ţadatele/příjemce v rámci prioritní osy patřily obce, kraje, dobrovolné svazky obcí, zájmová sdruţení právnických osob, statutární město Olomouc, nestátní neziskové organizace, podnikatelské subjekty. Úspěšnost příjemců o dotaci z ROP SM v programovém období je podrobně znázorněná a vyhodnocená v tabulkách a grafu v kapitole Informace o pomoci podle cílových skupin OP. 155

156 3.3.1 Dosaţený pokrok a jeho analýza Fyzický pokrok prioritní osy Pro posouzení dosahování cílů v prioritní ose 3 Cestovní ruch byl vytvořený soubor indikátorů na úrovni prioritní osy 3. Realizovanými projekty docházelo k postupnému plnění monitorovacích indikátorů, jak vyplývá z níţe uvedené tabulky monitorovacích indikátorů relevantních pro prioritní osu 3 (Tabulka č.: 64). Z celkového počtu 5-ti hlavních indikátorů relevantních pro prioritní osu 3 Cestovní ruch, které byly naplňované projekty ROP SM, se podařilo, oproti stanoveným cílovým hodnotám, všechny indikátory naplnit. Tabulka č.: 63 Plnění indikátorů v prioritní ose 3 Cestovní ruch realizací regionálního operačního programu Střední Morava k Číslo indikátoru dle NČI Kód EU / Lisabon Název indikátoru Měrná jednotka indikátoru Cílová hodnota Skutečně dosaţená hodnota k Podíl dosaţené hodnoty z cílové k datu Core34 Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu Počet % Core35 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu Počet pracovních míst ,32 159% Soukromé spolufinancování celkem Počet podpořených podniků cestovního ruchu mil. Kč ,95 101% Počet % Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro cestovní ruch Počet produktů % Zdroj: MSC2007, stav k , cílové hodnoty indikátorů jsou v souladu se změnou č. 3 ROP SM, která byla schválena EK V prioritní ose 3 Cestovní ruch bylo celkem 289 realizovaných projektů, čímţ došlo k překročení indikátoru (Core34) Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu o 97% cílové hodnoty indikátoru v Programovém dokumentu ROP SM (147). Důvodem přeplnění indikátoru, byl vyšší počet podpořených projektů, neţ se při tvorbě programového dokumentu ROP SM předpokládalo. Finanční plán prioritní osy 3 Cestovní ruch (150,0 mil EUR) byl realizovanými projekty převýšený o 29% (celkové potvrzené způsobilé výdaje dosáhly 193,7 mil. EUR). Monitorovací indikátor Soukromé spolufinancování celkem byl realizovanými projekty naplněný na 101% cílové hodnoty. Relevance indikátoru byla v průběhu implementace ROP SM rozšířena na všechny oblasti podpory prioritní osy 3 kromě 3.4 Propagace a řízení, aby bylo zajištěné naplnění indikátoru. V průběhu implementace programu totiţ docházelo k poměrně častému odstupování projektů (zejména v oblasti podpory 3.3 Podnikatelská infrastruktura a sluţby) a predikce plnění indikátoru byla rozkolísaná. Ukončené projekty generovaly celkem mil. Kč soukromého spolufinancování z cílové hodnoty mil. Kč, takţe indikátor se podařilo naplnit. Reálná hodnota indikátoru (Core35) Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu z ukončených projektů dosáhla 800 nových pracovních míst, coţ přestavuje míru překročení indikátoru o více neţ ½ (o 59%) cílové hodnoty (502). Realizovanými projekty vznikla nová pracovní místa hlavně v oblasti podpory 3.3 Podnikatelská infrastruktura a sluţby (756 nových pracovních míst). Podpořené projekty, ač to nebylo primárním cílem ROP SM, 156

157 s sebou nesly vyšší počet vzniku nových pracovních míst, neţ se při tvorbě Programového dokumentu předpokládalo a lze to povaţovat za přidanou hodnotu realizovaných projektů. V reálném vyjádření vzniklo o 298 nových pracovních míst v oblasti cestovního ruchu více, neţ byla cílová hodnota. Indikátor Počet podpořených podniků cestovního ruchu byl z realizovaných projektů převýšený o 62% cílové hodnoty. Ve skutečnosti bylo podpořeno o 37 podniků cestovního ruchu více, neţ byla původní hodnota (60) indikátoru. Převýšení cílové hodnoty bylo způsobeno podhodnocením původně stanovené hodnoty. Zájem ţadatelů/příjemců o výstavbu či rekonstrukci hotelů, penzionů, rekreačních středisek s ubytovací kapacitou, byl vysoký. Plnění indikátoru Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro cestovní ruch byl vázaný na oblast podpory 3.4 Propagace a řízení. Cílová hodnota indikátoru (54) byla překročená o 7 vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro cestovní ruch., Tzn., ţe plnění indikátoru převýšilo o 13% cílovou hodnotu. Z údajů Českého statistického úřadu ČR vyplývá, ţe v roce 2015 byla dosaţená hodnota indikátoru Podíl návštěvnosti hostů v ubytovacích zařízeních regionu na návštěvnosti ČR (mimo Prahu) 11,4%. Výchozí hodnota indikátoru z roku 2005 uvedená v Programovém dokumentu ROP SM byla ve výši 10,9% a cílová hodnota pro rok 2015 byla stanovena na 11,1%. To znamená, ţe cílová hodnota indikátoru byla splněna, resp. překročená o 0,3 desetiny procentního bodu. K pozitivnímu výsledku přispěly také investice ROP SM, a to nejen v prioritní ose 3 Cestovní ruch, ale také v prioritní ose 1 Doprava a prioritní ose 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu, neboť investice měly multiplikační efekt a v celém svém komplexu vedly ke zvýšení návštěvnosti hostů v ubytovacích zařízeních regionu, jak je uvedeno výše (tj. cílová hodnota byla 11,1% a dosaţená hodnota za rok 2015 byla ve výši 11,4%). V této souvislosti je zcela na místě uvést, ţe podpořenými projekty ROP SM, které byly zaměřené na ubytovací kapacity, vzniklo v oblasti cestovního ruchu nových lůţek (monitorovací indikátor 3069 Počet nově vybudovaných lůţek) a modernizovaných lůţek (monitorovací indikátor 3070 Počet modernizovaných lůţek), coţ je pozitivním výsledkem a základem pro zvyšování návštěvnosti (indikátor Podíl návštěvnosti hostů v ubytovacích zařízeních regionu na návštěvnosti ČR mimo Prahu) Indikátorová tabulka věcný pokrok prioritní osy 157

158 Tabulka č.: 64 Přehled indikátorů v prioritní ose 3 - Cestovní ruch Kód indikátoru Kód EU / Lisabon Typ indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka indikátoru Zdroj indikátoru Konec programového období Cílová hodnota Celkem Core34 Výstupy Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu Počet Gestor OP Dosaţená N/A 289 Výchozí N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Core35 Dopady Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu Počet pracovních míst Gestor OP Dosaţená ,36 167,45 354,22 529,51 649,56 800,32 N/A 800,32 Výchozí ,36 167,45 354,22 529,51 649,56 N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Výsledky Soukromé spolufinancování celkem mil. Kč Gestor OP Dosaţená N/A N/A N/A N/A 885, , , , ,95 N/A 1817,95 Výchozí 0 N/A N/A N/A N/A 885, , , ,08 N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Výstupy Počet podpořených podniků cestovního ruchu Počet Gestor OP Dosaţená N/A 97 Výchozí N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Výsledky Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro cestovní ruch Počet produktů Gestor OP Dosaţená N/A 61 Výchozí N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Výsledky Podíl návštěvnosti hostů v ubytovacích zařízení regionu na návštěvnosti ČR (mimo Prahu) Počet procent ČSÚ Dosaţená 11,4 11,2 10,8 11, ,2 11,7 11,5 11,4 N/A 11,4 Výchozí 10,9 11,4 11,2 10,8 11, ,2 11,7 11,5 N/A 10,9 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 11,1 11,1 Zdroj: MSC2007, generováno z nadstavbového IS MIS/DWH stav k , 1) ROP SM stanovil cíl na celé programové období. Výchozí hodnota je z roku

159 Informace o finančním pokroku prioritní osy Za účelem naplnění globálního cíle prioritní osy 3, tj. zlepšení atraktivnosti regionu soudrţnosti Střední Morava pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, sluţeb, informovanosti a propagace byly příjemci vynaloţeny celkové způsobilé výdaje ve výši 194 mil. EUR. Celkový objem způsobilých výdajů vynaloţených příjemci pak byl ve srovnání s finančním plánem překročený o 29%. Z podrobnějšího hlediska byly příjemci vynaloţeny celkové způsobilé výdaje v rámci prioritní osy 3 následovně: na podporu integrovaného rozvoje cestovního ruchu (oblast podpory 3.1) 27 mil EUR, na podporu veřejné infrastruktury a sluţeb (oblast podpory 3.2) 30 mil. EUR, na podporu podnikatelské infrastruktury a sluţeb (oblast podpory 3.3) mil. EUR, na podporu propagace a řízení (oblast podpory 3.4) 8 mil EUR. Tabulka č.: 65 Informace o finančním pokroku prioritní osy 3 Cestovní ruch Finanční plán ROP SM (Unie a vnitrostátní) Celková výše potvrzených způsobilých výdajů vynaloţených příjemci (1) Odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů (1) Míra plnění v % Integrovaný rozvoj cestovního ruchu a b c d=b/a , , ,31 87,7% Veřejná infrastruktura a sluţby , , ,65 111,7% Podnikatelská infrastruktura a sluţby , , ,54 154,7% Propagace a řízení , , ,73 87,1% PO 3 - Cestovní ruch celkem , , ,23 129,1% Zdroj: MSC2007, stav k , výkaz výdajů (1) Údaje v souhrnném vyjádření, kurz v EUR je k datu zaúčtování v IS VIOLA, kurz pro 03/ ,021 CZK/EUR Kvalitativní analýza prioritní osy Při realizaci prioritní osy bylo vyhlášeno 69 kolových výzev k předkládání projektových ţádostí, do kterých bylo podáno 745 projektových ţádostí s finančním poţadavkem (ERDF) na zhruba 312 mil. EUR (8,3 mld. Kč). Zájem ţadatelů o dotaci v prioritní ose 3 byl více neţ dvojnásobný (245%), neţ byla alokace prioritní osy 3 ROP SM (127,5 mil. EUR). Úspěšnost projektů v prioritní ose 3 (podané/schválené) překročila 1/3 (39%). Z celkového počtu 2487 podaných projektových ţádostí do ROP SM bylo rovných 30% podáno v prioritní ose 3 Cestovní ruch. Dále byly v prioritní ose 3 Cestovní ruch vyhlášeny 2 specifické výzvy na předkládání strategií, tj. na zpracování Integrovaných plánů rozvoje území (IPRÚ). Celková alokace specifických výzev dosáhla zhruba 33 mil. EUR (0,9 mld. Kč). Realizováno bylo celkem 8 strategií IPRÚ, z toho 2 IPRM v tzv. pilotním reţimu. Globální cíl prioritní osy 3 Cestovní ruch byl naplňován prostřednictvím 289 realizovaných projektů ve čtyřech oblastech podpory. 159

160 Tabulka č.: 66 Podané a schválené projekty od roku 2007 v prioritní ose 3 Cestovní ruch ROP SM Podané projektové ţádosti do výzev v prioritní ose 3 v daném roce Počet podpořených projektů v prioritní ose 3 v daném roce Konec programového období Celkem Zdroj: MONIT7+, stav k , Výroční zprávy o realizaci ROP SM v letech Pozn. Počet schválených projektů v daném roce můţe být vyšší neţ počet podaných projektů, jedná se projekty podané do výzev v předchozích letech V rámci prioritní osy 3 Cestovní ruch došlo realizovanými projekty k dosaţení všech plánovaných hodnot monitorovacích indikátorů. Z kvantitativního i kvalitativního pohledu lze dosaţený pokrok hodnotit pozitivně a konstatovat, ţe bylo dosaţeno stanovených cílů. Realizace prioritní osy 3 přispěla k rovným příleţitostem ve formě vytváření rovných šancí na získání zaměstnání v nově vznikajícím a rozvíjejícím se podnikatelském sektoru. Jak je uvedeno v kapitole Dodrţování horizontálních témat EU ( Tabulka č.: 28) bylo v prioritní ose 3 Cestovní ruch celkem 101 realizovaných projektů s pozitivním vlivem na udrţitelný rozvoj, (tj. 35% z celkového počtu realizovaných projektů v prioritní ose 3). Dále bylo celkem 168 realizovaných projektů s pozitivním vlivem na rovné příleţitosti (tj. 58% z celkového počtu projektů v Cestovním ruchu). Ve vztahu k Lisabonské strategii ROP SM vzniklo celkem 800 nových pracovních míst a z toho bylo 60% nových pracovních míst pro ţeny. Jednalo se zejména o pracovní místa ve sluţbách, kde je větší pracovní uplatnění pro ţeny, neţ pro muţe. Vliv na rovné příleţitosti je na úrovni projektů sledován prostřednictvím indikátorů vzniku nových pracovních míst členěných podle pohlaví. Rozdělení indikátoru podle pohlaví slouţilo pouze pro genderové vykazování. Příjemci dotace vykazovali rozdělení počtu nově vytvořených pracovních míst podle pohlaví aţ v době udrţitelnosti projektu. Oblast podpory / prioritní osa 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu Tabulka č.: 67 Počet nově vzniklých pracovních míst podle pohlaví v prioritní ose 3 Cestovní ruch Výchozí hodnota Cílová hodnota celkem Počet nově vytvořených prac.míst pro muţe Monitorovací indikátor Počet nově vytvořených prac.míst pro ţeny Počet nově vytvořených pracovních míst celkem Podíl nově vytvoř. prac. míst pro ţeny z celku 10,67 10,56 21,23 50% 3.2 Veřejná infrastruktura a sluţby ,14 16,69 22,83 73% 3.3 Podnikatelská infrastruktura a sluţby 300,69 455,57 756,26 60% 3.4 Propagace a řízení Celkem PO ,5 482,82 800,32 60% Zdroj: MONIT7+, stav k , údaje jsou kumulativní za rok Rozdělení indikátoru podle pohlaví slouţilo pouze pro genderové vykazování. Příjemci dotace vykazovali rozdělení počtu nově vytvořených pracovních míst podle pohlaví aţ v době udrţitelnosti projektu. 160

161 Naplňování cílů NSRR ROP SM v prioritní ose 3 Cestovní ruch přispíval ke splnění strategického cíle NSRR I Konkurenceschopná česká ekonomika. Investiční projekty ROP SM naplnily strategický cíl zejména v oblasti udrţitelného rozvoje stávajících atraktivit, vyuţívání přírodního a kulturního bohatství při respektování přírodních hodnot území a podmínek jeho ochrany a kulturního dědictví, došlo k výstavbě základní a doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch. Rozvojem podnikatelské infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu byl naplněný strategický cíl rovněţ v oblasti rozvoje konkurenceschopného podnikatelského sektoru. ROP SM v prioritní ose 3 Cestovní ruch přispíval rovněţ ke splnění strategického cíle NSRR II Otevřená, flexibilní a soudrţná společnost, kdy realizací investic z ROP SM v oblasti cestovního ruchu vznikly stovky nových pracovních míst a došlo tím ke zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti. ROP SM v prioritní ose 3 Cestovní ruch realizovanými investicemi přispíval také ke splnění strategického cíle NSRR III Atraktivní prostředí v rámci nichţ byly podporovány revitalizace prostředí, sanace staveb s ohledem na ochranu a zlepšení kvality ţivotního prostředí (provazba s prioritní osou 1 Doprava výstavba a modernizace regionální dopravní sítě, výstavba cyklostezek a cyklotras atd.). ROP SM v prioritní ose 3 Cestovní ruch realizovanými investicemi přispěl ke splnění strategického cíle NSRR IV Vyváţený rozvoj území, na kterém se podílely všechny oblasti podpory prioritní osy 3. Na tomto místě však nelze pominou vazby s prioritními osami 1 Doprava a 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu, které v celkovém kontextu vyváţeného rozvoje území významně přispěly také. Provázanost ROP SM v prioritní ose 3 Cestovní ruch se strategickými cíli NSRR na období je uvedena v následující tabulce. Tabulka č.: 68 Přínos prioritní osy 3 Cestovní ruch a daných oblastí podpory ROP SM ke strategickým cílům a tématům NSRR Oblast podpory 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu 3.2 Veřejná infrastruktura a sluţby 3.3 Podnikatelská infrastruktura a sluţby 3.4 Propagace a řízení I. Strategický cíl: Konkurenceschopná česká ekonomika Konkurenceschopný podnikatelský sektor xx xx Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu a vyuţití potenciálu kulturního bohatství xx xx xx xx II. Strategický cíl: Otevřená, flexibilní a soudrţná společnost Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti x x xx xx IV. Strategický cíl: Vyváţený rozvoj území Vyváţený rozvoj regionů x x x x Vyváţený rozvoj městských oblastí x x x x Rozvoj venkovských oblastí x x x x x- slabá vazba, xx-silná vazba Zdroj: Programový dokument ROP SM Nedokončené operace K nebyly v rámci PO3 dokončeny 2 projekty. Příjemci je v roce 2016 dokončili z vlastních prostředků a v okamţiku předloţení Závěrečné zprávy o provádění ROP SM byly funkční. Jednalo se o projekt č Bělá v pohybu ţadatele Obec Bělá pod Pradědem. Důvodem byla nutnost provést kompletní demolici objektu, u kterého se při předkládání projektové ţádosti předpokládalo pouze s rekonstrukcí a novou přístavbou. Při zahájení stavebních prací bylo zjištěno, ţe stavební objekt je nutné strhnout do úrovně 161

162 základových pásů a provést kompletně novou výstavbu a tím pádem se prodlouţila doba samotné fyzické realizace projektu. Realizace projektu byla ukončena Druhým nedokončeným projektem byl projekt č Renesance Villy Regenhart luxusní Spa&Wellness ţadatele Villa Regenhart a.s. Důvodem byly nedostatky, vady a nedodělky bránící uţívání díla zjištěné objednatelem při jeho přebírání. Z těchto důvodů odmítl objednatel dílo od dodavatele převzít. Nedostatky byly odstraněny a realizace projektu byla ukončena dne Tabulka č.: 69 Seznam nedokončených operací v prioritní ose 3 REFERENČNÍ ČÍSLO PROJEKTU CZ.1.12/3.1.00/ CZ.1.12/3.3.00/ NÁZEV PROJEKTU Bělá v pohybu Renesance Villy Regenhart - luxusní Spa&Wellness JMÉNO PŘÍJEMCE Obec Bělá p/pradědem Villa Regenhart a.s. POTVRZENÉ VYPLACENÉ VÝDAJE (v eurech) PŘÍSPĚVE K UNIE (v eurech) , , , ,43 Kvalitativní pokrok v jednotlivých podpořených tématech 38 Prioritní osa 3 Cestovní ruch byla zaměřena na maximální vyuţití potenciálu tohoto odvětví ve prospěch sociálně-ekonomického rozvoje regionu. Projekty v oblasti rozvoje veřejné a podnikatelské infrastruktury cestovního ruchu byly realizovány prostřednictvím širší škály forem podpory (integrovaný plán rozvoje území, individuální projekty, integrované projekty); projekty v oblasti propagace a řízení cestovního ruchu pak v podobě individuálních projektů a integrovaných projektů. Cílem bylo podpořit jak rozvoj venkovských oblastí pro turistické účely, tak i rozvoj městské, lázeňské i alternativní turistiky. V rámci prioritní osy 3 Cestovní ruch a jejích oblastí a podoblastí podpory bylo vyčerpáno 129% finanční alokace celkových způsobilých výdajů a byly dosaţeny plánované hodnoty všech monitorovacích indikátorů. Z tohoto kvantitativního pohledu lze dosaţený pokrok hodnotit pozitivně a konstatovat, ţe bylo dosaţeno stanovených cílů. Při kvalitativním pohledu hodnocení je vhodné posoudit vliv (dopad) realizovaných investic na rozvoj regionu Střední Morava, resp. vyhodnotit jaké změny se intervencemi podařilo dosáhnout. Kvalitativní posun v oblasti rozvoje cestovního ruchu podporované z ROP SM je moţné odvodit z porovnání stavu infrastruktury před a po realizaci všech projektů. Před realizací ROP SM vykazovala oblast cestovního ruchu tyto základní znaky (slabé stránky) 39 : - klesající vývojové charakteristiky ukazatelů cestovního ruchu - nízká nabídka doplňkových sluţeb cestovního ruchu - nenaplněný potenciál cestovního ruchu: slabý marketing, slabá součinnost a provázanost sluţeb, niţší kvalita infrastruktury, zařízení a sluţeb, - nízká ekonomizace historických, kulturních i přírodních hodnot. S ohledem na uvedená východiska, ale i s ohledem na další charakteristiky, podmínky a potenciál rozvoje regionu, byly pro prioritní osu 3 Cestovní ruch stanoveny výše uvedený globální cíl a specifické cíle. Realizace PO 3 Cestovní ruchu v rámci ROP SM je specifická v rozdělení podpory na území s vysokou koncentrací infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu, území mimo vysokou koncentraci infrastruktury a sluţeb a aktivity, které jsou společné pro obě tato území. Rozvoj cestovního ruchu na území s vysokou koncentrací cestovního ruchu Na území ROP SM bylo na základě koncentrace ubytovacích kapacit a počtu zaměstnanců v ubytovacích zařízeních identifikováno celkem 6 oblastí (území), které vykazovaly vysokou koncentraci infrastruktury 38 Zdroj níţe uvedených finančních údajů: IS Viola, stav k kapitola 4.11 ROP Střední Morava - SWOT analýza 162

163 a sluţeb cestovního ruchu. Do těchto území směřovala koncentrovaná podpora, jejímţ cílem bylo zkvalitněním infrastruktury při vyuţití jejich potenciálu pro další rozvoj cestovního ruchu. V Olomouckém kraji se jednalo o území Jesenicka, Šumperska a města Olomouce, ve Zlínském kraji pak o území Luhačovicka, Horního Vsacka a Roţnovska. Komplexní řešení těchto území bylo zajišťováno specifickým nástrojem - Integrovaným plánem rozvoje území (dále jen IPRÚ). Nástrojem IPRÚ se rozumí soubor vzájemně obsahově a časově provázaných projektů, které směřují k rozvoji cestovního ruchu v daném území, s důrazem na koncentraci a provázanost aktivit a jejich efektivnost. IPRÚ Počet projektů Tabulka č.: 70 Přehled realizovaných IPRÚ Veřejný sektor Soukromý sektor Celkem Celkové Celkové způsobilé Celkové způsobilé způsobilé výdaje Počet výdaje Počet výdaje projektů projektů mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR Olomouc 10 75,87 3, ,67 5, ,54 8,63 Jesenicko 11 75,72 2, ,28 10, ,00 13,59 Šumpersko 9 95,55 3, ,37 13, ,92 17,53 Luhačovicko 7 211,92 8, ,20 17, ,12 25,64 Horní Vsacko 8 126,73 4, ,76 11, ,49 16,37 Roţnovsko 13 65,82 2, ,99 10, ,81 12,97 CELKEM ,64 25, ,25 69, ,88 94,73 Zdroj: IS VIOLA, aktuální stav k Díky realizaci IPRÚ byla podpořena klíčová infrastruktura rozvoje cestovního ruchu od lyţařských areálů, sportovišť, památek aţ po ubytovací zařízení a sluţby. Podpořená infrastruktura cestovního ruchu má společně s přírodním bohatstvím potenciál posílit rozvoj turistických oblastí, přilákat další návštěvníky a prodlouţit jejich pobyt na území realizace IPRÚ. Klíčové výstupy a výsledky podpořených projektů jsou sledovány formou monitorovacích indikátorů a dalších ukazatelů. V následujícím přehledu jsou uvedeny hlavní ukazatele, které jsou pro většinu IPRÚ společné. IPRÚ Tabulka č.: 71 Hlavní výstupy jednotlivých IPRÚ Počet nově vytvořených pracovních míst Dosaţená hodnota Očekávaná hodnota 163 Počet nově vytvořených nebo modernizovaných lůţek Dosaţená hodnota Horní Vsacko 41,76 42,01 42 Luhačovicko 145,72 145, Roţnovsko 92,41 103, Šumpersko 48,08 72, Jesenicko 33,76 54, Olomouc 67,22 67, Celkem 428,95 484, Zdroj: IS MONITI7+, sestava R18,aktuální stav k Pozn.: Očekávaná hodnota jedná se hodnoty, které by měly být dosaţeny po vykázání v rámci monitorovacích zpráv o zajištění udrţitelnosti u všech úspěšně zrealizovaných projektů Vzhledem k tomu, ţe součástí cílů všech IPRÚ bylo vytvořit a zmodernizovat ubytovací kapacity a zlepšit standard jejich sluţeb, jsou dále podrobně popsány ukazatele Počet nově vybudovaných a modernizovaných lůţek celkem a Počet nově vytvořených pracovních míst. V souvislosti s realizací projektů zaměřených na vybudování a modernizaci ubytovacích kapacit bylo na území všech IPRÚ nově vytvořeno nebo modernizováno lůţek. Je tedy patrné, ţe podnikatelské subjekty působící na území IPRÚ v oblasti ubytování a stravování byly velmi aktivní a současně to ukazuje na jejich důvěru v další rozvojový potenciál těchto turistických destinací.

164 Ve vazbě na budování a modernizaci ubytovacích kapacit, návazné infrastruktury a další aktivity bylo projekty realizovanými v rámci konceptu IPRÚ vytvořeno 428,95 nových pracovních míst. Vznik dalších 55,75 pracovních míst bude dosaţen po vykázání monitorovacích indikátorů všech zrealizovaných projektů. Na základě výše uvedených dat lze velmi zjednodušeně vyhodnotit, ţe v případě počtu nových a modernizovaných lůţek a nově vytvořených pracovních míst měly investice z ROP SM značný pozitivní dopad. Na území IPRÚ přinesly investice představující čtvrtinu alokace ROP SM efekty, jeţ významně přispívají k plnění cílů celého ROP SM. Specifický integrovaný přístup představuje integrovaný rozvoj cestovního ruchu pilotními aktivitami. Tyto pilotní aktivity byly realizovány v obcích Bouzov a Staré Město a jejich místních částech. Princip nástroje byl shodný jako u standardních IPRÚ. Rozdílné bylo zaměření, kdy předmětem komplexního řešení prostřednictvím nástroje IPRÚ bylo odstranění existujících bariér a podpora rozvoje potenciálu cestovního ruchu těchto dvou území realizací projektů, které svým charakterem přímo nebo nepřímo ovlivňují cestovní ruch. Jednalo se o kombinaci projektů z oblasti podpory 2.3 Rozvoj venkova, která řeší fyzickou revitalizaci území a rozvoj sluţeb občanské vybavenosti a dále projektů z prioritní osy 3 Cestovní ruch, která řeší infrastrukturu pro cestovní ruch a to jak veřejnou, tak soukromou. Na území IPRÚ Bouzvovsko byly zrealizovány 4 projekty v objemu 44,04 mil. Kč (1,67 mil. EUR), na území IPRÚ Staroměstsko 2 projekty v objemu 35,04 mil. Kč (1,43 mil. EUR) celkových způsobilých výdajů. Rozvoj cestovního ruchu mimo území s vysokou koncentrací cestovního ruchu Rozvoj infrastruktury a sluţeb veřejného a neziskového sektoru Příjemci veřejného a neziskového sektoru z tohoto území investovali do rozvoje a budování klíčových aktivit, které zvýšily atraktivitu území v rámci cestovního ruchu a přispěly tak ke zvýšení návštěvnosti, k rozvoji podnikání, zvýšení privátních investic a tvorbě či udrţení pracovních míst, 798,33 mil. Kč (30,23 mil. EUR) celkových způsobilých výdajů. Úspěšně bylo realizováno 72 projektů. Co do četnosti zaměření realizovaných investic byla nejčastějším předmětem projektů přestavba historických objektů na muzea a galerie (27x), dále rekonstrukce, či oprava prostor zámků, hradů a klášteru (13x) pro různé účely, zejména rozšíření prohlídkových tras, zřízení stálých expozic a galerií. Podporovány byly v hojné míře i další aktivity zaměřené na kulturně-poznávací formy cestovního ruchu (7x), dále projekty naučných stezek, rozhleden a vyhlídkových věţí (12x), projekty zaměřené na vybudování zimních běţeckých tras (2x) a cykloturistických terénních tras (2x) a sportovně rekreačních areálů (3x). Nově vybudovanou infrastrukturu doplňují projekty zaměřené na značení těchto kulturních a turistických cílů (5x). Podpořen byl vznik jednoho infocentra. Tabulka č.: 72 Zaměření podpořených projektů cestovního ruchu veřejného a neziskového sektoru Zaměření projektů 164 Celkové způsobilé výdaje mil. Kč mil. EUR Počet projektů Muzea a galerie 346,55 13,08 27 Hrady a zámky 197,83 7,63 13 Další aktivní a kulturně-poznávací formy cestovního ruchu (např. amfiteátr, skanzen, promenáda ad.) 108,69 4,06 7 Naučné stezky, rozhledny a vyhlídkové věţe 62,27 2,36 12 Sportovní a rekreační areály 53,13 1,95 3 Infocentra 7,81 0,31 1 Značení turistických cílů - krajský dopad 7,55 0,29 3 Zimní běţecké trasy 5,23 0,19 2 Cykloturistické terénní trasy 4,68 0,17 2 Značení turistických cílů - regionální dopad 4,59 0,18 2 Zdroj: IS VIOLA, aktuální stav k Celkem 798,33 30,23 72

165 Přínos realizovaných investic na rozvoj cestovního ruchu lze vyčíslit pomocí naplněných, resp. očekávaných hodnot monitorovacích indikátorů. Jedná se např. o indikátor Počet nových expozic, kterých bylo vytvořeno celkem 81. Většinou se jedná o tematicky zaměřené expozice v muzeích, galeriích a zámcích, ale i v rámci vyhlídkových věţí, naučných stezek apod. Dalším ukazatelem výstupu je plocha nově vybudovaných a zrekonstruovaných zařízení cestovního ruchu - díky projektům ROP SM bylo vytvořeno téměř 55 tis. m 2 venkovních ploch a více jak 26 tis. m 2 vnitřních ploch. Významným ukazatelem je také celkový počet 74 nových nebo zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch (z toho 28 zrekonstruovaných památkových objektů) a 9 vytvořených produktů pro orientaci a směřování návštěvníků. Z indikátorů výsledku/dopadu je to nezanedbatelných 2,8 mil. návštěvníků, kteří mají v příštích letech navštívit podpořená zařízení cestovního ruchu a 49,64 nově vytvořených pracovních míst. Jedná se hodnoty jejichţ dosaţení se očekává po vykázání v rámci monitorovacích zpráv o zajištění udrţitelnosti u všech úspěšně zrealizovaných projektů. Dále byly, v souladu s poţadavky na koordinaci s ostatními operačními programy, realizovány projekty synergické k vybraným projektům podpořeným z Integrovaného operačního programu, oblasti podpory 5.1 Národní podpora vyuţití potenciálu kulturního dědictví. Jednalo se o projekty s celkovými způsobilými výdaji ve výši 48,38 mil. Kč (1,80 mil. EUR) doplňující realizaci projektů Národní centrum zahradní kultury v Kroměříţi, předkladatele národní památkový ústav a Velehrad - Centrum kulturního dialogu západní a východní Evropy, předkladatele Římskokatolická farnost Velehrad. Rozvoj infrastruktury a sluţeb podnikatelského sektoru Podnikatelské subjekty investovaly do projektů, které zvýšily atraktivitu území v rámci cestovního ruchu a přispěly tak ke zvýšení návštěvnosti, k rozvoji podnikání, zvýšení privátních investic a tvorbě či udrţení pracovních míst, 1 507,70 mil. Kč (58,00 mil. EUR) celkových způsobilých výdajů. Podpořeno bylo 69 projektů Převahu měly jednoznačně investice do ubytovacích kapacit (47x), případně s rozšířením o kapacity stravovací. Ve většině případů se zároveň budovala doplňková infrastruktura cestovního ruchu, zejména wellness, fitness centra, konferenční prostory apod. Nejčastěji podpořeným typem zařízení byly penziony (21x) a hotely 3* (15x). Zajímavým doplněním ubytovacích kapacit v penzionech a hotelích jsou investice do ostatních zařízení - kempů, chat apod. Ubytovací kapacity byly budovány také v rámci 4 lázeňských objektů. Z dotační podpory byly dále rekonstruovány 3 muzejní objekty. Sportovně-rekreačním areálům se věnují 2 projekty a stejně tolik bylo podpořeno i ski-areálů. Za investice s neregionálním dopadem na cestovní ruch lze označit 6 projektů zaměřených na golfové areály, kongresová centra a výstaviště. Tabulka č.: 73 Zaměření podpořených projektů cestovního ruchu soukromého sektoru Zaměření projektů Celkové způsobilé výdaje mil. Kč mil. EUR Počet projektů Hotel 3* 385,49 14,60 15 Penzion 289,62 11,00 21 Hotel 4* 218,97 8,55 6 Golfové areály 161,27 6,32 3 Výstaviště 107,23 4,09 2 Ostatní zařízení 96,12 3,70 8 Lázeňské objekty 64,57 2,60 4 Hotel 5* 48,48 1,89 1 Kongresová centra 37,20 1,48 1 Muzeum 39,89 1,53 3 Sportovně rekreační areály 25,85 1,04 2 Ski areály 19,68 0,71 2 Krytý bazén a návazná infrastruktura 13,33 0,49 1 Zdroj: IS VIOLA, aktuální stav k Celkem 1 507,70 58,

166 Nejvýznamnějším přínosem realizovaných projektů je z hlediska zvýšení zaměstnanosti vytvoření 419,72 nových pracovních míst. Významným ukazatelem zkvalitnění infrastruktury cestovního ruchu je nově vybudovaných lůţek a 704 modernizovaných lůţek. S tím souvisí i 414 tis. návštěvníků ubytovacích zařízení, kteří kaţdoročně vyuţijí sluţeb podpořených ubytovacích zařízení. Podpořenou návaznou infrastrukturu cestovního ruchu vyuţijí dokonce více neţ 2 miliony návštěvníků ročně. V případě nově vytvořených pracovních míst a indikátorů návštěvnosti se jedná o hodnoty jejichţ dosaţení je očekáváno po vykázání v rámci monitorovacích zpráv o zajištění udrţitelnosti u všech úspěšně zrealizovaných projektů. Co do plochy podpořené infrastruktury lze z monitorovacích indikátorů vypočíst cílovou hodnotu celkem 446 tis m 2 venkovní plochy a 76 tis. m 2 vnitřní plochy nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch. Koordinace cestovního ruchu Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v regionu soudrţnosti je značný, avšak nebyl dostatečně vyuţíván. To bylo způsobeno vlivem nízké úrovně dopravní a informační infrastruktury pro cestovní ruch, nedostatečnou nabídkou marketingových produktů cestovního ruchu, nedostatečným a nekoordinovaným marketingem a limitující kvalitou lidských zdrojů. Za účelem podpory koordinovaného marketingu a propagace turistického ruchu v rámci regionu soudrţnosti Střední Morava a současně vytvoření systému destinačního managementu, sdruţujícího podnikatelské, veřejné i neziskové subjekty působící na území těchto oblastí bylo podřeno 17 projektů s celkovými způsobilými výdaji ve výši 193,95 mil. Kč (7,51 mil. EUR). Tabulka č.: 74 Podpořené aktivity na podporu rozvoje cestovního ruchu Podpořené aktivity na podporu rozvoje cestovního ruchu Celkové způsobilé výdaje mil. Kč mil. EUR Počet projektů Komplexní a jednotný marketing turistické destinace 109,50 4,22 6 Vytváření regionálních a nadregionálních produktů cestovního ruchu Marketingová komunikace nových i stávajících regionálních produktů cestovního ruchu Zřízení nového systému, či rozšíření stávajících systémů kvality sluţeb (certifikace) v turistické destinaci Zdroj: IS VIOLA, aktuální stav k ,57 2, ,41 0,81 5 5,47 0,21 2 Celkem 193,95 7,51 17 Propagací cestovního ruchu se ve Zlínském kraji zabývá Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o.p.s., která realizovala 9 projektů financovaných z ROP SM. V Olomouckém kraji se propagací cestovního ruchu zabývají zejména 3 organizace: Střední Morava - Sdruţení cestovního ruchu (3 projekty ROP SM) Olomoucký kraj (4 projekty ROP SM) Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu (1 projekt ROP SM) Nejčastější formou propagace cestovního ruchu v obou krajích byla tvorba a distribuce propagačních materiálů (v různých jazykových mutacích), účast na veletrzích, příprava a aktualizace www stránek, cílené kampaně a fam a press tripy. Kromě propagačních aktivit zaměřených na domácí návštěvníky cílila propagace na potenciální návštěvníky převáţně ze Slovenska, Polska, Německa a Rakouska. Projekty na propagaci cestovního ruchu s krajským dopadem, doplňovaly projekty zaměřené na určitou konkrétní oblast či produkt. Příkladem můţe být projekt Moravská jantarová stezka, jehoţ cílem bylo vytvořit jednotnou marketingovou strategii cílenou na návštěvníky z Německa, Itálie a Rakouska a projekt Kroměříţ ţádanou destinací, jehoţ součástí bylo tvorba 8 nových turistických produktů a marketingová kampaň s cílem zvýšení návštěvnosti této oblíbené turistické destinace. V rámci všech projektů bylo vytvořeno 16 produktů jednotného marketingu kraje, 61 propagačních a marketingových produktů pro CR a do spolupráce na propagaci cestovního ruchu se zapojilo celkem 252 subjektů (pozn. z toho 144 subjektů tvoří členové J-SCR). Shrnutí věcného pokroku prioritní osy Cestovní ruch 166

167 Při porovnání výše uvedených východisek (slabých míst) v infrastruktuře a sluţbách cestovního ruchu, realizovaných projektů a jejich přínosů je moţné konstatovat, ţe se podařilo: - zvýšit návštěvnost regionu soudrţnosti Střední Morava, resp. jeho turistických destinací, - rozšířit nabídku doplňkových i ubytovacích sluţeb cestovního ruchu, současně došlo k navýšení jejich kvality, - posílit potenciál cestovního ruchu: zlepšit marketing, prohloubit součinnost a provázanost sluţeb, zvýšit kvalitu infrastruktury, zařízení a nabízených sluţeb, - zvýšení vyuţití (i ekonomického) historických, kulturních i přírodních hodnot Dopad na zvýšení návštěvnosti regionu Návštěvnost Olomouckého a Zlínského kraje je sledována prostřednictvím tzv. referenčních míst. Jedná se turistické cíle, u nichţ kraje (resp. organizace zaměřené na rozvoj cestovního ruchu) kaţdoročně sledují návštěvnost a je tak moţné vyhodnotit její vývoj. V Olomouckém kraji je sledováno celkem 43 referenčních míst (místa, u nichţ je kompletní datová řada v za roky ) a ve Zlínském kraji 20 referenčních míst. Následující grafy uvádí vývoj návštěvnosti referenčních míst v jednotlivých krajích. Jedná se o absolutní zvýšení/sníţení návštěvnosti v součtu za všechna referenční místa, přičemţ výchozím rokem pro porovnání s následujícími roky je rok Graf č.: 11 Vývoj návštěvnosti referenčních míst ve srovnání s výchozím rokem 2009 Olomoucký kraj Graf č.: 12 Vývoj návštěvnosti referenčních míst ve srovnání s výchozím rokem 2009 Zlínský kraj 167

168 U Olomouckého kraje jsou jasně patrné vyšší výkyvy v návštěvnosti v jednotlivých letech, přičemţ k nárůstu dochází aţ roce Návštěvnost referenčních míst ve Zlínském kraji vykazuje značné výkyvy pouze v prvním a posledním sledovaném roce, kdy rozdíl mezi mezními hodnotami dosahuje 27%. Z obou grafů je patrné, ţe k významnému nárůstu návštěvnosti dochází aţ v posledním roce, kdy se patrně začaly projevovat v plné míře všechna realizovaná opatření na podporu cestovního ruchu a zároveň byly dokončeny investiční projekty financované z ROP SM. Zvýšení návštěvnosti je moţné také pozorovat na datech ČSÚ, kdy např. v porovnání let a 2015 vzrostl počet hostů v ubytovacích zařízeních v Olomouckém kraji o cca 73 tis. a ve Zlínském kraji cca o 90 tis. Vliv realizace ROP SM na soukromé investice v cestovním ruchu - pákový efekt projektů cestovního ruchu Principem finančního pákového efektu je podle definice pouţití malého objemu vlastního kapitálu doplněného podstatně větším objemem cizího kapitálu na financování investice. Z pohledu sledování zájmů EU by mohla definice pákového efektu znít jako pouţití malého objemu dotačních prostředků doplněného o větší objem spolufinancování ţadatelů na financování projektů podporovatelných v rámci dotačních programů. Na takto formulovanou definici nelze nahlíţet úzkým pohledem způsobilosti výdajů a daného poměru financování, ale v kontextu celé investice na projekt, vč. nákladů nezpůsobilých. Následující graf uvádí podíl soukromého spolufinancování v rámci projektů Prioritní osy 3 Cestovní ruch, včetně nezpůsobilých výdajů. Graf č.: 13 Soukromé spolufinancování prioritní osy 3 Cestovní ruch vč. nezpůsobilých výdajů V tomto případě by definice pákového efektu projektů cestovního ruchu doplněná o konkrétní hodnoty z ROP SM zněla takto 41 : Dotace ROP SM ve výši 1 765,70 mil. Kč (65,35 mil. EUR) doplněná o spolufinancování ţadatelů ze soukromého sektoru (vč. nezpůsobilých výdajů) ve výši 3 249,82 mil. Kč (120,27 mil. EUR) vedla k financování projektů podnikatelského sektoru v celkovém objemu 5 015,52 mil. Kč (185,62 mil. EUR). Pákový efekt realizace projektů soukromého sektoru v rámci PO3 Cestovní ruch tak vedl k zapojení vlastních soukromých zdrojů příjemců ve výši 184 % částky alokované z dotačních zdrojů. Jinými slovy 1 Kč dotačních prostředků přinesla na rozvoj cestovního ruchu dalších 1,84 Kč dodatečných prostředků. 40 Data za předchozí období nejsou vzhledem ke změně metodiky srovnatelná 41 Zdroj: IS MONIT7+, sestava R17, aktuální stav k , pro přepočet vyuţit kurz platný pro březen 2017, tj. 27,021Kč/EUR. 168

169 Je zřejmé, ţe motivační prvek fondů k investicím do rozvoje soukromé infrastruktury cestovního ruchu zde sehrál významnou roli, která se projevila v růstu nabídky a kvality sluţeb v cestovním ruchu skokovým způsobem, jako základní východisko pro udrţení či růst pracovních míst a další rozvoj sektoru sluţeb cestovního ruchu Vybrané projekty Registrační číslo: Název projektu: Ţadatel: Kraj: Celkové způsobilé výdaje projektu: CZ.1.12/3.1.00/ Arcibiskupský palác Olomouc - zpřístupnění významné kulturní památky pro cestovní ruch Arcibiskupství olomoucké Olomoucký kraj ,41 Kč ,48 EUR Popis projektu: Projektem došlo k rekonstrukci a restaurování venkovních i vnitřních prostor Arcibiskupského paláce v Olomouci při zachování stávajících výrazů za pouţití a aplikace soudobých materiálů a stavebních postupů. Byla vybudována expozice včetně multimediální a prezentační techniky, dále byly zrekonstruovány komunikační prostory (chodby, vstupy, schodiště apod.) paláce a vybudováno turistické centrum. Přínosy projektu Díky realizaci projektu byla zpřístupněna kulturní památka široké veřejnosti především se zájmem o sakrální turistiku a rozšířena tak nabídka turistických cílů na území města Olomouce. Hlavní výstupy: 1 zrekonstruovaný památkový objekt 801 m 2 venkovních ploch určených pro cestovní ruch 680,90 m 2 vnitřních ploch určených pro cestovní ruch Hlavní výsledky a dopady: návštěvníků ročně 169

170 Registrační číslo: Název projektu: Ţadatel: Kraj: Celkové způsobilé výdaje projektu: CZ.1.12/3.3.00/ VYBUDOVÁNÍ SPORTOVNĚ-REKREAČNÍHO AREÁLU "KOUTY" S CELOROČNÍM PROVOZEM ZAMĚŘENÉHO NA ZIMNÍ SPORTY K3 SPORT, s.r.o. Olomoucký kraj ,21 Kč ,60 EUR Popis projektu: Podstatou bylo vybudovat komplexní sportovně-rekreační areál nabízející celoročně komplexní a moderní sluţby zimních a letních sportů, kvalitou na mezinárodní úrovni v atraktivní části Jeseníků. Díky projektu vznikl v atraktivní části Jeseníků sportovně-rekreační areál, který nabízí celoročně komplexní a moderní sluţby zimních a letních sportů na mezinárodní úrovni. V areálu byly vybudovány 4 propojené sjezdovky s umělým zasněţováním o celkové délce 4 160m, z toho jedna sjezdovka v délce 434m je osvětlená a umoţňuje tak noční lyţování. Dále byla vybudována 6 sedačková lanovka o délce m a dva vleky s celkovou délkou m. Jedna z vybudovaných sjezdovek je nejdelší v Jeseníkách a je homologována pro pořádání profesionálních závodů v super obřím slalomu. Vznikla také infrastruktura pro doprovodné a návazné sluţby stravovací provozy, bowling bar, servis a půjčovna ski a cyklo potřeb, turistické informační centrum, stanoviště horské sluţby, parkoviště pro 542 vozidel, in-line, dětské hřiště, sportovní hřiště, zpevněná plocha náměstí s podiem atp. Přínosy projektu Největším přínosem je zvýšení atraktivity lokality Šumperska a rozšíření nabídky poskytovaných sluţeb. Současně došlo díky zasněţování k prodlouţení zimní sezóny a nabídkou doplňkových sluţeb i k rozšíření moţností trávení času v letní sezóně. Vybudovaný areál tak navštíví téměř 320 tis. turistů, a realizace projektu přispěla k vytvoření více neţ 38 pracovních míst, čím podpořila zaměstnanost v okrese Šumperk, který je i nadále hospodářsky slabým regionem. Hlavní výstupy: m 2 venkovních ploch určených pro cestovní ruch m 2 vnitřních ploch určených pro cestovní ruch Hlavní výsledky a dopady: návštěvníků ročně 38,39 nových pracovních míst 3,77 mil. EUR soukromé spolufinancování MSP 170

171 3.3.2 Závaţné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Během roku se při realizaci prioritní osy Cestovní ruch neobjevily ţádné závaţné problémy. Vznik problémů se vázal na postup realizace PO 3. V roce 2010 se vyskytl problém vykazování monitorovacího indikátoru Soukromé spolufinancování MSP v oblasti podpory 3.3 Podnikatelská infrastruktura a sluţby, kdy nebyla důsledně zavedena kategorizaci příjemců podle velikosti podniků (velkých, malé a střední podniky). Zjištěný problém byl následně vyřešen, aby došlo ke správnému vykazování indikátoru. Problém se týkal výhradně vykazování monitorovacího indikátoru, nikoliv dodrţení podmínek poskytování podpory. V průběhu let bylo přistoupeno k ukončení smlouvy o poskytnutí dotace (buď na vlastní ţádost příjemce nebo na základě rozhodnutí ŘO), a to zejména z následujících důvodů: nedostatek finančních prostředků příjemce k vlastnímu financování projektu, realizace projektu v rozporu s předloţenou ţádostí, nerespektování podmínek ROP SM (např. porušení podmínky zahájení prací na projektu). Dalším významným problémem PO 3 je pozastavení plateb v důsledku probíhajících vyšetřování PČR, která se týkají výlučně projektů zaměřených na cestovní ruch podnikatelských subjektů. Blíţe je tato problematika popsána v rámci kapitoly 2.3 Závaţné problémy, které se objevily při realizaci, a přijatá opatření k jejich odstranění. 171

172 3.4 Prioritní osa 4 Technická pomoc Prioritní osa Technická pomoc představovala podpůrnou prioritní osu. Byla posilována administrativní kapacita Řídícího orgánu ROP SM s ohledem na všechny potřebné činnosti spojené s realizací programu. Důleţitým prvkem byla také podpora publicity, zpracování analytických materiálů a podpora absorpční kapacity. Prováděné činnosti vedly ke zvýšené informovanosti, získávání vědomostí, dovedností a odborné praxe potřebné pro splnění poţadavků, které vyplývaly z příslušných nařízení nebo z různých aspektů rozvoje regionu, zpracovaných plánů a projektů. Prioritní osa 4 Technická pomoc byla tvořena 2 oblastmi podpory, jak vyplývá z níţe uvedeného grafu. Graf č.: 14 Podíly oblastí podpory v prioritní ose 4 Technická pomoc ( ) v % Globálním cílem prioritní osy Technická pomoc bylo zajištění dostatečné administrativní kapacity, efektivního řízení a implementace, informovanosti, kontroly, sledování a hodnocení ROP SM a posílení vnitřní absorpční kapacity Globální cíl byl naplňován dvěma specifickými cíli: Cíl 1: Zajištění podmínek pro úspěšnou implementaci ROP SM Cílem 1 bylo zajistit úspěšný průběh realizace a dostatečné kapacity a kvality implementačních struktur programu. Regionální rada plnila řadu úkolů souvisejících s řízením, implementací, monitoringem a kontrolou realizace ROP SM. Technická pomoc umoţnila řídícímu orgánu zajistit odpovídající administrativní kapacitu Úřadu Regionální rady, nákup nezbytného vybavení a odborných sluţeb potřebných k efektivní realizaci ROP SM a posílila potřebnou znalostní základnu prostřednictvím zvyšování kvalifikace zaměstnanců Úřadu Regionální rady. Cíl 2: Zvyšování absorpční kapacity v regionu a zajištění úspěšného čerpání prostředků ze SF EU Cílem 2 bylo zajištění dostatečné absorpční kapacity (tj. schopnosti subjektů v regionu vytvářet a předkládat projekty do ROP SM), včetně posílení kapacit souvisejících s vyuţitím pomoci. Dále byl cíl naplňován vzděláváním všech skupin aktérů na místní a regionální úrovni zapojených do přípravy a následné realizace programu i jednotlivých projektů. Důraz byl kladený na zvyšování informovanosti a kvalifikace potenciálních příjemců formou pořádání kurzů, seminářů, školení a workshopů, vydávání broţur a publikací, na poradenskou činnost, na vytvoření a aktualizaci internetových stránek atd. Mezi oprávněné ţadatele/příjemce prioritní osy 4 patřily Regionální rada regionu soudrţnosti Střední Morava (Řídící orgán ROP SM), kraje, organizace zřizované či zakládané kraji, ostatní subjekty, jejichţ individuální projekt byl součástí schváleného projektu předloţeného oprávněným příjemcem. Úspěšnost příjemců o dotaci z ROP SM v programovém období je podrobně znázorněná a vyhodnocená v tabulkách a grafu v kapitole Informace o pomoci podle cílových skupin OP. 172

173 3.4.1 Dosaţený pokrok a jeho analýza Fyzický pokrok prioritní osy 4 Technická pomoc Pro posouzení dosahování cílů v prioritní ose 4 Technická pomoc byl vytvořený soubor indikátorů na úrovni prioritní osy 4. V průběhu implementace ROP SM docházelo k postupnému plnění monitorovacích indikátorů z ukončených projektů, jak vyplývá z níţe uvedené tabulky monitorovacích indikátorů relevantních pro prioritní osu 4 (Tabulka č.: 76). Alokované finanční prostředky prioritní osy 4 Technická pomoc byly směrovány na realizaci 30 projektů. Z celkového počtu čtyř hlavních indikátorů relevantních pro prioritní osu 4 byly všechny naplněné, resp. oproti cílovým hodnotám výrazně převýšené. Finanční plán prioritní osy 4 Technická pomoc (25,5 mil. EUR) byl realizovanými projekty vyčerpaný z 79% (celkové potvrzené způsobilé výdaje dosáhly 20,1 mil. EUR). Tabulka č.: 75 Plnění indikátorů v prioritní ose 4 Technická pomoc realizací regionálního operačního programu Střední Morava k Číslo indikátoru dle NČI Kód EU / Lisabon Název indikátoru Měrná jednotka indikátoru Cílová hodnota Skutečně dosaţená hodnota k Podíl dosaţené hodnoty z cílové k datu Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc Počet projek tů % Realizace evaluačních studií a zpráv celkem Počet % Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů a konferencí Počet % Počet účastníků školení a seminářů Počet osob % Zdroj: MSC2007, stav k , cílové hodnoty indikátorů jsou v souladu se změnou č. 3 ROP SM, k terá byla s chválena EK Indikátor Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc byl překročený o 50% vzhledem k jeho cílové hodnotě v programovém dokumentu ROP SM (20). Ve skutečnosti bylo podpořeno celkem 30 projektů, tj. o 10 projektů více neţ bylo původně stanoveno. Příjemce dotace Řídící orgán ROP SM realizoval v oblasti podpory 4.1 Podpora řídících implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu celkem 9 projektů a v oblasti podpory 4.2 Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu realizoval ŘO ROP SM celkem 10 projektů, zde se jednalo o projekty zaměřené na zajištění podpory zvyšování absorpční kapacity regionu v rámci ROP SM v jednotlivých letech , na koordinaci aktivit IPRÚ a projekt na zajištění komunikačních a evaluačních aktivit v rámci ROP SM v roce Zbývajících 11 projektů (do celkového počtu 30) realizoval jako příjemce dotace Olomoucký kraj (5 projektů) a Zlínský kraj (6 projektů). V celkovém souhrnu 63% projektů, v prioritní ose 4 Technická pomoc, realizoval ŘO ROP SM. Zbývající podíl (37%) realizovaly kraje (NUTS3) tvořící region soudrţnosti Střední Morava (NUTS2). Míra plnění indikátoru Realizace evaluačních studií a zpráv celkem překročila o 347% cílovou hodnotu (19). Celkem bylo realizováno 90 evaluačních studií a zpráv. Vysoké překročení cílové hodnoty indikátoru souvisí s předchozím hodnoceným indikátorem Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc (bylo realizováno o 50% projektů více - viz výše hodnocený indikátor Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc). Překročení indikátoru bylo způsobeno tím, ţe Řídící orgán ROP SM zpracovával evaluace a analýzy ve větším počtu neţ se původně, při tvorbě programového dokumentu, předpokládalo. Oproti cílové hodnotě (19) bylo vypracováno o 71 evaluačních studií a zpráv více. ŘO ROP SM 173

174 jako příjemce dotace v oblasti podpory 4.2 Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu u realizovaných projektů vytvořil, resp. byl garantem u více neţ 50 evaluačních studií a zpráv. Celkem bylo v rámci ROP SM realizováno celkem 305 školení, seminářů, workshopů a konferencí a indikátor Počet školení, seminářů, workshopů a konferencí byl překročený o 205% z cílové hodnoty v programovém dokumentu ROP SM, kde bylo plánováno původně 100 školení, seminářů, workshopů a konferencí. Překročení indikátoru souvisí mj. s vysokým počtem realizovaných projektů v prioritní ose 4 Technická pomoc, které s sebou nesly publicitu, vzdělávání, osvětu pro ţadatele, příjemce dotace, ale také pro laickou veřejnost nejen o ROP SM, ale o také strukturálních fondech EU. Tyto školení, semináře, workshopy a konference navštívilo přes 12 tisíc účastníků (12.418), čímţ byl indikátor Počet účastníků školení a seminářů překročený o 210% jeho cílové hodnoty (4 000). V reálném vyjádření se jednalo o účastníků školení a seminářů více, neţ se původně při tvorbě programového dokumentu ROP SM předpokládalo. Vysoké překročení indikátoru souvisí s předchozím hodnoceným indikátorem Počet školení, seminářů, workshopů a konferencí a s vysokým počtem realizovaných projektů v technické pomoci, kdy docházelo k plnění schválených aktivit Indikátorová tabulka věcný pokrok prioritní osy 174

175 Tabulka č.: 76 Přehled indikátorů v prioritní ose 4 Technická pomoc Kód indikátoru Kód EU / Lisabon Typ indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka indikátoru Zdroj indikátoru Konec programového období Cílová hodnota Celkem Výstupy Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc Počet projektů Gestor OP Dosaţená N/A 30 Výchozí N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Výstupy Realizace evaluačních studií a zpráv celkem Počet Gestor OP Dosaţená N/A 90 Výchozí N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Výstupy Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů a konferencí Počet Gestor OP Dosaţená N/A 305 Výchozí N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Výsledky Počet účastníků školení a seminářů Počet osob Gestor OP Zdroj: MSC2007, generováno z nadstavbového IS MIS/DWH stav k , 1) ROP SM stanovil cíl na celé programové období. Dosaţená N/A Výchozí N/A 0 Cílová 1) N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A

176 Informace o finančním pokroku prioritní osy Za účelem naplnění globálního cíle prioritní osy 4, tj. zajištění dostatečné administrativní kapacity, efektivního řízení a implementace, informovanosti, kontroly, sledování a hodnocení ROP SM a posílení vnitřní absorpční kapacity, byly příjemci vynaloţeny celkové způsobilé výdaje ve výši 20,1 mil. EUR. Celkový objem způsobilých výdajů vynaloţených příjemci pak byl ve srovnání s finančním plánem niţší o 21%. Z podrobnějšího hlediska byly příjemci vynaloţeny celkové způsobilé výdaje v rámci prioritní osy 4 následovně: na podporu řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu (oblast podpory 4.1) 15,8 mil. EUR, na podporu zvyšování absorpční kapacity regionu (oblast podpory 4.2) 4,3 mil. EUR. Tabulka č.: 77 Informace o finančním pokroku prioritní osy 4 Technická pomoc Finanční plán ROP SM (Unie a vnitrostátní) Celková výše potvrzených způsobilých výdajů vynaloţených příjemci (1) Odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů (1) Míra plnění v % Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu a b c d=b/a , , ,60 92,7% , , ,64 50,5% PO 4 - Technická pomoc , , ,24 78,8% Zdroj: MSC2007, stav k , výkaz výdajů (1) Údaje v souhrnném vyjádření, kurz v EUR je k datu zaúčtování v IS VIOLA, kurz pro 03/ ,021 CZK/EUR Kvalitativní analýza prioritní osy V prioritní ose 4 byly za celou dobu implementace ROP SM vyhlášené 2 kontinuální výzvy (kaţdá na jednu oblast podpory) a 6 kolových výzev (na oblast podpory 4.2) k předkládání projektových ţádostí. Celkem bylo do všech výzev, tj. kontinuálních i kolových v prioritní ose 4 podáno v součtu 30 projektových ţádostí s finančním poţadavkem (ERDF) na 21,5 mil. EUR (580 mil. Kč). Úspěšnost projektů v prioritní ose 4 (podané/schválené) dosáhla 100%, tzn., ţe všechny předloţené projektové ţádosti byly v rámci hodnocení projektů schválené a následně realizované. Z celkového počtu 2487 podaných projektových ţádostí do ROP SM tvořilo 1% v prioritní ose Technická pomoc. Tabulka č.: 78 Podané a schválené projekty od roku 2007 v prioritní ose 4 Technická pomoc ROP SM Konec programového období Celkem Podané projektové ţádosti do výzev v prioritní ose 4 v daném roce Počet podpořených projektů v prioritní ose 4 v daném roce Zdroj: MONIT7+, stav k , Výroční zprávy o realizaci ROP SM v letech Pozn. Počet schválených projektů v daném roce můţe být vyšší neţ počet podaných projektů, jedná se projekty podané do výzev v předchozích letech 176

177 Vyšší počet realizovaných projektů (21), tj. 70% z celkového počtu (30) byl v prioritní ose 4 v oblasti podpory 4.2. Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu. Zbylých 9 realizovaných projektů (30%) připadlo na oblast podpory 4.1 Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu, kde byl příjemcem dotace Řídící orgán ROP SM. Rovné příleţitosti, Lisabonská strategie a naplňování cílů NSRR Téma rovných příleţitostí a vztah k Lisabonské strategii a příspěvek k naplňování cílů NSRR nebyly pro prioritní osu 4 Technická pomoc ROP SM relevantní. Nedokončené operace V rámci PO 4 nebyl realizován ţádný projekt v reţimu nedokončený. Kvalitativní pokrok v jednotlivých podpořených tématech 42 Oblast podpory 4.1 Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu Cílem bylo zajištění podmínek pro úspěšnou implementaci ROP SM. 9 realizovanými projekty v celkovém objemu způsobilých výdajů ve výši 416,71 mil. Kč (15,85 mil. EUR) došlo k naplnění specifického cíle, tj. zajištění podmínek pro úspěšnou implementaci ROP SM. V rámci projektů byly realizovány aktivity zaměřené na zajištění všech činností řídícího orgánu spojených s implementací ROP SM, tj. především efektivní a strategické řízení, metodická podpora, hodnocení, kontrola, zajištění finančních toků, monitoringu a příprava a rozvoj lidských zdrojů. V oblasti podpory 4.2 Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu bylo zrealizováno 21 projektů s celkovými způsobilými výdaji ve výši 109,84 mil. Kč (4,26 mil. EUR), z toho 5 projektů realizoval Olomoucký kraj, 6 projektů Zlínský kraj a 10 projektů Regionální rada regionu soudrţnosti Střední Morava. Projekty se zaměřily především na vzdělávání cílových skupin předkladatelů a realizátorů projektů v rámci ROP SM a zvyšování povědomí o programu. Jednalo se o pořádání vzdělávacích akcí, školení, kurzů, workshopů, konferencí, poradenství apod. Další skupinou byly propagační aktivity, vydávání publikací, broţur a dalších materiálů. V neposlední řadě byly realizovány evaluační aktivity a aktivity zaměřené na přípravu strategických dokumentů a analýz v návaznosti na ROP SM. Investované finančními prostředky lze promítnout prostřednictvím věcného plnění, tj. plněním monitorovacích indikátorů. V rámci prioritní osy 4 Technická pomoc probíhala kontinuálně evaluační a analytická činnost programu, činností záměrů apod. Monitorovací indikátor Realizace evaluačních studií a zpráv celkem byl naplněný 90 studiemi a zprávami. V průběhu celé implementace ROP SM bylo uskutečněno celkem 305 školení, seminářů, workshopů a konferencí pro odbornou i laickou veřejnost ve vztahu k vyhlášeným výzvám, administraci projektů, čerpání dotací ROP SM, veřejným zakázkám, prezentování dosaţených výsledků apod. Těmito aktivitami došlo k naplnění indikátoru Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů a konferencí. Těchto aktivit se účastnilo a bylo proškoleno více neţ 12 tisíc osob, tzn., ţe monitorovací indikátor relevantní pro prioritní osu 4 Technická pomoc Počet účastníků školení a seminářů byl díky enormnímu zájmu odborníků i laické veřejnosti naplněný, resp. překročený. Realizovanými projekty došlo k naplnění specifického cíle zvyšování absorpční kapacity v regionu a zajištění úspěšného čerpání prostředků ze SF EU. Na základě výše uvedených skutečností došlo k naplnění globálního cíle prioritní osy 4 Technická pomoc, tj. zajištění dostatečné administrativní kapacity, efektivního řízení a implementace, informovanosti, kontroly, sledování a hodnocení ROP SM, včetně posílení vnitřní absorpční kapacity. Realizaci technické pomoci ROP SM věnována samostatná kapitola č. 7 Technická pomoc 42 Zdroj níţe uvedených finančních údajů: IS Viola, stav k

178 Vybrané projekty Registrační číslo: CZ.1.12/4.2.00/ Název projektu: Podpora rozvoje Olomouckého kraje Ţadatel: Kraj: Celkové způsobilé výdaje projektu: Olomoucký kraj Olomoucký kraj ,72 Kč ,85 Popis a přínosy projektu: Podstatou projektu bylo zvýšení absorpční kapacity na území Olomouckého kraje za účelem podpory úspěšného a efektivního čerpání podpory z ROP SM. Cílovou skupinou tvořili potenciální předkladatelé projektů, příjemci podpory a realizátoři projektů ROP SM. V souladu s tímto cílem byly v rámci projektu mj. realizovány tyto aktivity, které přispěly ke zvýšení informovanosti a odborné připravenosti předkladatelů a příjemců projektů: - pořádání kurzů, seminářů, školení, workshopů, tj. vzdělávacích aktivit zaměřených na projektový management, - vydávání souvisejících broţur, publikací a dokumentů, - propagační aktivity (partnerská setkání a mediální propagace projektu formou článků, příspěvků a inzerce v tisku), - příprava a řízení integrovaných rozvojových plánů a projektů (příprava a aktualizace strategických dokumentů a analýz s vazbou na ROP SM, zhotovení koncepčních materiálů zaměřených na strategické plánování), - monitoring a evaluace, - aktivity zaměřené na informovanost a poradenství na úrovni projektů Hlavní výstupy a výsledky: 42 realizovaných spoluprací s médii a veřejností 45 školení, seminářů, workshopů a konferencí 1431 účastníků školení a seminářů 12 vytvořených metodických a technicko-informačních materiálů 178

179 3.4.2 Závaţné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Během provádění ROP SM se při realizaci prioritní osy Technická pomoc neobjevily ţádné závaţné problémy 179

180 4 PROGRAMY ESF: SOUDRŢNOST A ZAMĚŘENÍ Pro ROP SM není tato kapitola relevantní, protoţe není financován z ESF 5 PROGRAMY ERDF / FOND SOUDRŢNOSTI: VELKÉ PROJEKTY Pro ROP SM není tato kapitola relevantní, protoţe v rámci ROP SM nejsou financovány velké projekty. 6 PROGRAMY ERDF / FOND SOUDRŢNOSTI: PROJEKTY NA OCHRANU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ S CELKOVÝMI INVESTIČNÍMI NÁKLADY ROVNÝMI NEBO VYŠŠÍMI NEŢ 25 MILIONŮ EUR A ROVNÝMI NEBO NIŢŠÍMI NEŢ 50 MILIONŮ EUR Pro ROP SM není tato kapitola relevantní, protoţe v rámci ROP SM nejsou tyto projekty financovány. 180

181 7 TECHNICKÁ POMOC Financování technické pomoci bylo prováděno prostřednictvím prioritní osy 4 Technická pomoc. Z celkové finanční alokace ROP SM byl na Technickou pomoc na celé programové období přidělen podíl ve výši 3,2%. Cílem projektů technické pomoci bylo zajištění dostatečné administrativní kapacity, efektivního řízení a implementace, informovanosti, kontroly, sledování a hodnocení ROP SM a posílení vnitřní absorpční kapacity. Finanční prostředky byly čerpány formou projektů v rámci oblastí podpory: 4.1 Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu - příjemcem dotace pouze Řídící orgán ROP SM 4.2 Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu - mimo Řídící orgán ROP SM dále finanční prostředky čerpaly Olomoucký a Zlínský kraj, a to prostřednictvím samostatných projektů. V rámci této oblasti podpory byly realizovány i projekty na koordinaci IPRÚ. V rámci prioritní osy 4 Technická pomoc byly v letech realizovány tyto projekty: Oblast podpory 4.1 Příjemce Název projektu Řídící orgán Zajištění implementace ROP SM v r Zajištění řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu ROP SM v r Zajištění řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu ROP SM v r Zajištění řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu ROP SM v r Zajištění řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu ROP SM v r Zajištění řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu ROP SM v r Zajištění řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu ROP SM v r Zajištění řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu ROP SM v r Zajištění řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu ROP SM v r Oblast podpory 4.2 Příjemce Název projektu Řídící orgán Konference k ROP SM Zajištění podpory zvyšování absorpční kapacity regionu v rámci ROP SM v r Zajištění podpory zvyšování absorpční kapacity regionu v rámci ROP SM v r Zajištění podpory zvyšování absorpční kapacity regionu v rámci ROP SM v r Zajištění podpory zvyšování absorpční kapacity regionu v rámci ROP SM v r Zajištění podpory zvyšování absorpční kapacity regionu v rámci ROP SM v r Zajištění podpory zvyšování absorpční kapacity regionu v rámci ROP SM v r Zajištění podpory zvyšování absorpční kapacity regionu v rámci ROP SM v r Zajištění podpory zvyšování absorpční kapacity regionu v rámci ROP SM v r Koordinace a řízení IPRÚ Olomouc, Jesenicko a Šumpersko Olomoucký Podpora rozvoje Olomouckého kraje kraj Podpora rozvoje Olomouckého kraje Podpora rozvoje Olomouckého kraje Příprava Olomouckého kraje na kohezní politiku EU Podpora rozvoje Olomouckého kraje 2015 Zlínský kraj Zvyšování absorpční kapacity Zlínského kraje I. etapa Zvyšování absorpční kapacity Zlínského kraje II. etapa Zvyšování absorpční kapacity Zlínského kraje III. etapa Projekt technické asistence ROP Kohezní politika Zvyšování absorpční kapacity Zlínského kraje 2015 IV. etapa Koordinace a řízení IPRÚ Horního Vsacka, Luhačovicka a Roţnovska 181

182 Projekty Řídícího orgánu Cílem projektů Řídícího orgánu, realizovaných v letech v rámci oblasti podpory 4.1 bylo zajištění odpovídající administrativní kapacity řídícího orgánu pro efektivní řízení a implementaci ROP SM, aby bylo dosaţeno úspěšného čerpání finančních prostředků z ROP SM. V souladu s tímto cílem byly podporovány aktivity zaměřené na podporu řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu a byly zajištěny všechny činnosti související s efektivním a strategickým řízením, metodickou podporou, hodnocením, kontrolou, zajištěním finančních toků a monitoringu a ostatních činností nezbytných k zajištění potřeb realizace a implementace ROP SM. Realizované aktivity byly rozděleny do těchto tematických oblastí: 1. Řízení a implementace 2. Monitoring a hodnocení 3. Kontrola a kontrolní systémy, audity 4. Činnost finančního útvaru ROP SM 5. Pořízení, rozvoj, údrţba monitorovacího systému a IT systémů 6. Příprava a rozvoj lidských zdrojů 7. Příprava regionu soudrţnosti na programové období Celkovým výstupem projektů bylo zajištění efektivního fungování řídícího orgánu jak ve vztahu k orgánům EU a státní správy, tak ve vztahu k jednotlivým ţadatelům a příjemcům dotace, a tím zajištění úspěšného plynulého čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů. Cílem projektů Řídícího orgánu, realizovaných v letech v rámci oblasti podpory 4.2 bylo zabezpečení odpovídajících činností pro zajištění podpory úspěšného a efektivního čerpání finančních prostředků z ROP SM na území regionu soudrţnosti, prostřednictvím aktivit zaměřených na posílení absorpční kapacity, publicitu a propagaci programu, vzdělávání všech cílových skupin aktérů zapojených do realizace ROP SM i jednotlivých projektů, zvyšování informovanosti, vědomostí a odborné praxe příjemců. Dále byly podpořeny aktivity zaměřené na zpracování studií pro hodnocení realizace programu. Realizované aktivity byly rozděleny do těchto tematických oblastí: 1. Pořádání různých forem kurzů, seminářů, školení, workshopů a konferencí se zaměřením na ROP SM 2. Vydávání broţur, publikací a dokumentů ve vazbě na programové období Propagační aktivity 4. Příprava a řízení integrovaných rozvojových plánů a projektů a individuálních projektů 5. Evaluační aktivity ROP SM 6. Pilotní aktivity (zejm. inovační vouchery) Realizace aktivit Řídícího orgánu byla zajištěna v souladu s Modelem koordinace pro řízení absorpční kapacity ROP SM a aktivity korespondovaly s Komunikačním a Evaluačním plánem ROP SM na příslušný kalendářní rok. Výsledkem realizace projektů byla dosaţená úspěšnost příjemců při čerpání finančních prostředků z ROP SM a podpora strategického plánování rozvoje regionu ve vazbě na ROP SM. Od kaţdého roku byla schválena realizace navazujících projektů řídícího orgánu na následující rok, které podporovaly dosud uskutečněné aktivity, aby byla po celé období zajištěna dostatečná kapacita a kvalita implementačních struktur programu, a to v souladu s naplňováním cíle a definovaných aktivit oblastí podpory 4.1 a 4.2, prioritní osy 4 a globálního cíle ROP SM. Projekty krajů Realizace krajských projektů pro zajištění podpory absorpční kapacity byla zajištěna v souladu s Modelem koordinace pro řízení absorpční kapacity ROP SM. V průběhu let oba kraje zrealizovaly pět navazujících projektů. V rámci projektů Olomouckého kraje docházelo v rámci realizovaných aktivit k poskytování poradenství při přípravě, realizaci a udrţitelnosti projektů, realizaci vzdělávacích aktivit, pracovních setkání zástupců 182

183 mikroregionů, byla zajištěna související propagační a publikační činnost, aktualizace výstupů strategických dokumentů a analýz s vazbou na realizaci ROP SM, zejména ve vztahu brownfields. Dále byly podpořeny činnosti související s realizací zásobníku projektových námětů a řízení integrovaných plánů rozvoje území pilotními aktivitami v rámci Olomouckého kraje koordinace IPRÚ Staroměstska a Bouzovska. V rámci realizace aktivit na posílení regionálních inovačních systémů byly realizovány aktivity na zavedení inovačních voucherů v Olomouckém kraji. V rámci projektů Zlínského kraje byly realizovány vzdělávacích aktivity příjemců, a to formou školení, pracovních workshopů, setkání regionalistů, bylo poskytováno poradenství a konzultační činnosti terénních (servisních) pracovníků, projektový management pro podoblast podpory a , podpora aktivit koncepčního charakteru s vazbou na realizaci ROP SM, zejm. ve vazbě na brownfields a implementaci schválených strategií rozvoje území. Dále se jednalo o aktivity na propagaci ROP SM a související publikační činnost. V rámci projektů byly podpořeny činnosti související s realizací pilotních aktivit v rámci Regionálního inovačního systému, zejména aktivity na zavedení inovačních voucherů ve Zlínském kraji a inovační platformy Zlínského kraje. Projekty na koordinaci IPRÚ V rámci oblasti podpory 4.2 byla na základě Výzvy č. 8/2008 prováděna realizace projektů zaměřených na koordinaci IPRÚ. Realizace a financování aktivit v rámci koordinace IPRÚ na území Zlínského kraje uskutečňoval Zlínský kraj, na území Olomouckého kraje realizaci a financování aktivit zajišťoval Řídící orgán. Projekt Koordinace a řízení IPRÚ Olomouc, Jesenicko a Šumpersko řídící orgán zajišťoval v úzké spolupráci s partnery projektu, statutárním městem Olomouc (koordinace IPRÚ Olomouc) a s Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu (koordinace IPRÚ Šumpersko a IPRÚ Jesenicko). Oba partneři zajišťovali koordinaci a monitoring realizovaných individuálních projektů naplňujících jednotlivá IPRÚ vč. sledování naplňování monitorovacích indikátorů a čerpání finančního plánu a dle potřeby poskytovali příjemcům metodickou podporu při administraci a realizaci individuálních projektů naplňujících IPRÚ. Partneři rovněţ poskytovali metodickou pomoc příjemcům při zpracování monitorovacích zpráv a ţádostí o platbu a monitorovali výběrová řízení na dodavatele v rámci realizace jednotlivých individuálních projektů. Manaţeři IPRÚ sledovali a koordinovali připravenost nových projektových záměrů v návaznosti na aktuální harmonogram výzev a zaktualizované dokumenty IPRÚ. Ze strany partnerů byly zajištěny propagační aktivity a aktualizace webových stránek k IPRÚ, docházelo k monitorování průběhu realizace jednotlivých IPRÚ. Partner J-SCR vystupoval v roli koordinátora IPRÚ v rámci administrace drobných příspěvků na území vymezeném podoblastí podpory pro Jesenicko, kdy v rámci administrace výzvy č. 36/2012 spolupracoval s ÚRR na konzultační činnosti při realizaci jednotlivých projektů. Projekt Zlínského kraje Koordinace a řízení IPRÚ Horního Vsacka, Luhačovicka a Roţnovska byl zaměřen na koordinaci a řízení realizace IPRÚ ve Zlínském kraji. Projektovými manaţery IPRÚ byla v jednotlivých územích poskytována metodická pomoc jak předkladatelům individuálních projektů, tak příjemcům dotace, a to formou konzultačních dnů konaných přímo v daných územích a prostřednictvím konzultací uskutečněných dle potřeby a individuální domluvy v sídle Zlínského kraje. V rámci realizace projektu probíhaly propagační a publikační aktivity, byly aktualizovány webové stránky a zorganizována partnerská setkání. Nadále docházelo k monitorování průběhu realizace jednotlivých IPRÚ. I v rámci tohoto projektu probíhalo zapojení partnera do administrace drobných příspěvků v rámci výzvy č. 36/2012 pro území IPRÚ Roţnovska. Role Zlínského kraje jako koordinátora IPRÚ spočívala v poskytování konzultační a metodické pomoci příjemců při realizaci projektů. Administrativní kapacita Strategické cíle v oblasti politiky lidských zdrojů tvořily vţdy jeden ze základních pilířů organizačních cílů ÚRR a vycházely ze strategických dokumentů ROP SM. Cíle, zaměřené na zajištění dostatečné administrativní kapacity zahrnovaly zejména tyto úkoly: - získat a udrţet si dostatek kvalifikovaných a motivovaných pracovníků, - zvyšovat motivaci a loajalitu zaměstnanců zaváděním politiky a postupů, které zajišťují objektivní oceňování a odměňování zaměstnanců, - vytvářet pozitivní atmosféru, v níţ je moţné udrţovat produktivní a harmonické vztahy partnerství mezi vedením a zaměstnanci a rozvíjet týmovou práci, - přispívat k podpoře a zvyšování absorpční kapacity regionu řízeným rozvojem klíčových kompetencí všech zaměstnanců. 183

184 Procesy a postupy řízení administrativní kapacity byly na interní úrovni upraveny vnitřními předpisy, zejména předpisem Řízení lidských zdrojů. Tímto předpisem vedení ÚRR stanovilo: - politiku řízení lidských zdrojů, - zásady plánování potřeb lidských zdrojů, - postupy výběru a přijímání pracovníků, - koncepci vzdělávání a rozvoje, - proces hodnocení zaměstnanců, - zásady odměňování a platového systému (do mzdového systému), - koncepci péče o zaměstnance. Řízením administrativní kapacity ÚRR se zabývaly další vnitřní předpisy ÚRR, a to především Organizační řád, Pracovní řád a od zavedení platového systému také Vnitřní platový předpis. Interní zásady, stanovené vnitřními předpisy v oblasti lidských zdrojů, aplikovaly do prostředí ÚRR pravidla, stanovená metodickými pokyny MMR. Od probíhalo řízení administrativní kapacity ze strany MMR především prostřednictvím Metodického pokynu k rozvoji lidských zdrojů v programovém období a v programovém období , ve znění následných aktualizací. Řízení administrativní kapacity Na interní úrovni probíhalo řízení administrativní kapacity prostřednictvím kapacitních plánů jednotlivých útvarů a plánů práce pro jednotlivé pracovní pozice a zaměstnance (zpravidla na 6 měsíců). Sestavené plány byly průběţně vyhodnocovány vedením úřadu. Na základě vyhodnocení byla přijímána opatření (organizační změny, přesuny, nábor nebo sniţování počtu zaměstnanců). Součástí opatření byl také osobní rozvoj zaměstnanců. Při realizaci úkolů, které vyţadovaly kooperaci napříč jednotlivými útvary a měly časově omezený charakter, bylo uplatňováno projektové řízení. Pro řízení výkonu zaměstnanců vyuţíval ÚRR strategický nástroj Balanced Scorecard, v rámci kterého byly stanoveny strategické cíle ÚRR a jejich rozpad do výkonových cílových ukazatelů na úrovni jednotlivých zaměstnanců pro kaţdý rok. Takto nastavený systém výrazně přispěl k úspěšné administraci programu, dosaţení poţadované kvality práce a souladu postupu implementace s nastavenými pravidly. V oblasti hodnocení a odměňování zaměstnanců pak zajistil transparentní a rovný přístup vedoucí k prokazatelné motivaci i spokojenosti zaměstnanců. V roce 2010 po téměř dvouleté přípravě získal ÚRR prestiţní mezinárodní certifikát Standard Investors in People (IIP), který potvrdil soulad řídících a personálních procesů se standardem zaměřeným na řízení výkonu organizace prostřednictvím rozvoje lidských zdrojů. V rámci procesu certifikace byly jednoznačně prokázány pozitivní dopady zavedení zásad a principů IIP na zvýšení kompetencí, spokojenosti, motivace a výkonnosti zaměstnanců (blíţe ke standardu IIP - bod 4. Rozvoj administrativní kapacity). Na vnější úrovni byla administrativní kapacita ÚRR řízena prostřednictvím PS Vzdělávání pro NSRR, PS HR IROP a následně PS Administrativní kapacita. MMR - NOK byl o aktuálním stavu administrativní kapacity jednotlivých ROP pravidelně informováno prostřednictvím ročních Zpráv o zajištění administrativních kapacit IS NSRR a Čtvrtletních informací o vývoji administrativních kapacit ROP. Hodnocení vývoje administrativní kapacity bylo součástí hodnocení rizik a postupu implementace jednotlivých programů. Vývoj stavu administrativní kapacity Aktuální počet zaměstnanců ÚRR v pracovním poměru (placených z projektu technické pomoci ŘO) činil ke konci programového období, tj. k (přepočteno na plné úvazky) 56 zaměstnanců, z toho 3 zaměstnankyně byly k tomuto datu na mateřské/ rodičovské dovolené. Vývoj stavu administrativní kapacity v období , vč. % fluktuace zaměstnanců jsou uvedeny v následujících tabulkách. 184

185 Tabulka č.: 79 Vývoj počtu zaměstnanců MĚSÍC/ ROK Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec MD/ RD Tabulka č.: 80 Fluktuace zaměstnanců ROK Ukončené pracovní poměry % fluktuace 11,63 18,87 8,47 6,66 10,90 16,38 3,64 9,19 30,97 Pozn.: fluktuace zaměstnanců se v roce 2015 výrazně zvýšila v souvislosti s nedostatečnou pracovní perspektivou zaměstnanců na ÚRR, a to vzhledem k rozhodnutí MMR, ţe Regionální rady nebudou zapojeny do implementační struktury IROP. Dostatečná administrativní kapacita ÚRR byla zajišťována vţdy v souladu s platnou metodikou MMR a vnitřními předpisy ÚRR. V období bylo vyhlášeno celkem 93 výběrových řízení na obsazení volných pracovních míst ÚRR. Tabulka č.: 81 Počet vyhlašovaných výběrových řízení ROK Počet VŘ ÚRR pro zajištění potřebné administrativní kapacity a efektivního průběhu implementace ROP SM vyuţíval také externích expertů a spolupracovníků na základě sjednání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tato forma spolupráce byla realizována zejména pro zpracování expertních posudků a stanovisek v oblasti veřejných zakázek nebo stavebních prací, externím hodnocení projektů a dále na úrovní provozních specialistů (IT, publicita) a dalších podpůrných činností. Rozvoj administrativní kapacity V roce 2008 byla na ÚRR zahájena implementace projektu Investors in People (IIP), s cílem nastavení personálních procesů v souladu s tímto mezinárodně uznávaným standardem rozvoje lidských zdrojů. 185

186 V souvislosti se zaváděním IIP absolvovali zaměstnanci potřebná školení dle definovaného Akčního plánu. K problematice soft skills proběhlo v roce 2009 šest týmových vzdělávacích workshopů cíleně určených pro vedoucí zaměstnance i referenty. V rámci systemizace personální práce bylo v roce 2010 rozhodnuto vedením ÚRR o přistoupení k certifikaci podle mezinárodního standardu Investors in People. Na základě smlouvy uzavřené s organizací IIP International se sídlem ve Velké Británii, proběhlo za přítomnosti akreditovaného auditora IIP dvoudenní závěrečné hodnocení s doporučujícím výrokem. Mezinárodní hodnotící komise v Londýně tento výrok potvrdila a Regionální radě udělila na dobu tří let certifikát IIP, a to s platností od do Certifikát udělil předseda UK Commission for Employment and Skills. Návazně byl přepracován a v roce 2011 uplatněn model hodnocení zaměstnanců, který se nově opíral o hodnocení na základě kompetenčního modelu a plnění výkonových ukazatelů za daný rok. Proces a postupy hodnocení zaměstnanců byly kaţdoročně upraveny interní Instrukcí k hodnocení zaměstnanců. Ke změně systému hodnocení zaměstnanců došlo k na základě aktuálních ustanovení Metodického pokynu k rozvoji lidských zdrojů v programovém období a v programovém období Nový systém hodnocení byl uplatněn pro hodnocení zaměstnanců za rok 2015 s dopadem na stanovení osobního příplatku zaměstnanců v nově aplikovaném platovém systému ÚRR. Cílem hodnocení zaměstnanců bylo zejména: - hodnocení a analýza rozdílů plnění pracovních cílů zaměstnance nastavených pro uplynulé období, - hodnocení pracovní aktivity zaměstnance v uplynulém období včetně zákaznického přístupu, - zhodnocení osobního rozvoje, rozvoje dovedností a kompetencí zaměstnance, - zhodnocení efektivity vzdělávacích a rozvojových aktivit z pohledu ÚRR, - nastavení očekávané výkonnosti a SMART cílů pro následující období, - plánovaní moţného kariérního rozvoje zaměstnance, - plánování osobního rozvoje a rozvoje dovedností zaměstnance, - získání zpětné vazby od zaměstnance vedoucímu včetně návrhů na zlepšení spolupráce. V období ukončování ROP SM byly body e) a f) nahrazeny novými cíli, adekvátními momentální fázi implementace a aktuální personální situaci ÚRR: - nastavení a zhodnocení klíčových úkolů souvisejících s ukončování ROP SM, - projednání další perspektivy zaměstnance s ohledem na nezapojení ÚRR do implementace ESIF a předpokládané odchody na jiné pozice v rámci IS ESIF (IROP) nebo mimo administraci EU fondů. Významným výstupem hodnocení zaměstnanců po celé období bylo nastavení cíleného rozvoje zaměstnanců a jejich individuálních vzdělávacích plánů, na základě kterých byl sestavován Roční plán vzdělávání ÚRR. K naplnění stanovených vzdělávacích potřeb zaměstnanců ÚRR docházelo prostřednictvím zapojení do Systému vzdělávání v rámci projektu OPTP Vzdělávání zaměstnanců implementujících NSRR v období nebo byly vyuţívány sluţby externích vzdělávacích institucí. Vzdělávací akce probíhaly individuálně dle potřeb jednotlivých zaměstnanců a jejich pracovního zaměření nebo jako společné interní či externí vzdělávací programy pro větší skupinu zaměstnanců. Zpravidla dvakrát ročně (v červnu a prosinci) byly realizovány pro zaměstnance ÚRR společné vzdělávací programy, zaměřené na rozvoj kompetencí, poţadovaných pro efektivní výkon pracovních činností a sdílení společných hodnot, podporujících firemní kulturu a dosahování cílů organizace a dále na zvýšení odborných kompetencí v prostředí změny. Koncepce vzdělávání pracovníků ÚRR v letech byla upravena vnitřním předpisem Řízení lidských zdrojů v souladu s aktuálně platnými metodickými pokyny MMR. Struktura vzdělávacích akcí zahrnovala: - specifické vzdělávání realizované ÚRR, - Systém vzdělávání realizovaná MMR - NOK (do ukončení tohoto projektu ). Specifické vzdělávání ÚRR obsahovalo interní i externí vzdělávání dle Plánu vzdělávání ÚRR, které nebylo moţno zajistit ze Systému vzdělávání MMR - NOK: - individuální vzdělávání (odborné kurzy, semináře ke změně legislativy nebo kurzy zaměřené na rozvoj soft skils), - společné vzdělávací programy (rozvoj poţadovaných kompetencí, podpora týmové spolupráce a sdílení hodnot ÚRR nebo např. ECDL ke zvýšení počítačové gramotnosti zaměstnanců), 186

187 - zákonná školení (BOZP, školení řidičů, PO a poskytování první pomoci), - jazykové vzdělávání (specializované kurzy se zaměřením na SF), - specifické interní vzdělávání (protikorupční strategie, změny metodiky, vedení spisové sluţby, vstupní školení apod.). Vyhodnocení výsledků vzdělávání probíhalo na základě hodnocení vzdělávacích akcí účastníky. Hodnotící dotazníky vzdělávacích akcí byly současně jedním z podkladů pro pravidelné hodnocení zaměstnanců a nastavení dalšího rozvoje zaměstnance. Rozvoj lidských zdrojů a zajištění administrativní kapacity S ohledem na fázi implementace ROP SM a zahájení ukončování programu bylo jedním z opatření Strategie pro dočerpání ROP SM a z ní plynoucího Akčního plánu zajištění dostatečné administrativní kapacity. Ke stabilizaci zaměstnanců mělo přispět zavedení motivačních opatření, a to v oblasti finanční a také nefinanční motivace. Dalším úkolem bylo řízení administrativní kapacity podle kapacitních plánů a realizace organizačních opatření. Cílem zaváděných opatření bylo eliminovat rizika související s odchodem zaměstnanců v souvislosti s ukončováním programu, postupným útlumem některých aktivit a rostoucí poptávkou jiných subjektů implementační struktury programů po kvalitní a zkušené pracovní síle. V rámci aktivity byly a budou, v souladu s pravidly OPTP a metodického pokynu Lidské zdroje realizovány zejména tyto činnosti: - výběr zaměstnanců na uvolněná pracovní místa, - vzdělávání zaměstnanců zejména v návaznosti na dokončení programu, - posílení rozvoje zaměstnanců v oblasti prevence rizik osobního selhání, podvodného či korupčního jednání, - implementace aktualizovaných legislativních a metodických změn v oblasti výběru, hodnocení a odměňování zaměstnanců, - nastavení organizačních změn v návaznosti na postup implementace programu a přípravu projektu technické pomoci v souladu s podmínkami OPTP K pak byla VRR schválena nová organizační struktura, navrţená na základě analýzy potřeby a stability administrativní kapacity k dokončení ROP SM. Nový model organizační struktury pro další období zohledňuje zejména postupný útlum některých činností ÚRR a reaguje také na výstupy periodického hodnocení zaměstnanců, v rámci kterých zaměstnavatel ověřoval zájem zaměstnanců o případný odchod do implementační struktury IROP (CRR) nebo setrvání na ÚRR a dokončení ROP SM. VRR dne schválil změnu organizační struktury na rok Vzhledem k tomu, ţe ÚRR nemůţe zaměstnancům nabídnout odpovídající pracovní perspektivu, ţe hledání nových pracovníků s ohledem na tyto skutečnosti na trhu práce je problematické, je uvaţováno s maximalizací vyuţití stávajících či bývalých pracovníků ÚRR, a to i formou zkrácených pracovních úvazků. Stabilizace zaměstnanců je řešena v rámci programu finanční motivace na příslušný rok a snahou zachovat jiţ dříve zavedené nefinanční benefity. V rámci organizačních změn došlo k ke zrušení 7 pracovních pozic (v Odboru řízení projektů, Odboru kancelář ředitele, Finančním odboru a Odboru metodiky a monitoringu) a zejména ke zrušení Odboru řízení projektů v souvislosti s ukončením procesu hodnocení a výběru projektů. K byl dále sloučen Odbor kancelář ředitele a Finanční odbor a další pracovní pozice byly přesunuty nebo sloučeny. V souvislosti s organizačními změnami byl k rozvázán pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti (vč. vyplacení zákonného odstupného) pouze se 3 zaměstnanci, kteří nevyuţili moţnosti přestupu na jiné pracovní pozice. Snahou vedení ÚRR ve fázi dokončování ROP SM je v co největší míře vyuţít dosavadní kvalifikované a zkušené administrativní kapacity ÚRR a prostřednictvím flexibilně reagujících organizačních změn a vytvořením kumulovaných pracovních pozic zabránit další zvýšené fluktuaci zaměstnanců a tím eliminovat případné komplikace dokončování administrace ROP SM při odchodu zaměstnanců na klíčových odborných pozicích. Další organizační změna, zohledňující postup dokončování ROP SM byla realizována k , kdy vznikl Odbor vnitřní správy a ukončování programu sloučením Odboru vnitní správy a Odboru ukončování programu. 187

188 Vynaloţení finančních prostředků na pořízení a instalaci počítačových systémů a informačních technologií k řízení a monitorování OP Celkové výdaje za celé období činí tis. Kč, tj. 801,7 tis. EUR Výdaje byly vynaloţeny na zajištění vybavení a sluţeb nezbytných pro úspěšnou implementaci programu. Jednalo se o zajištění zabezpečení a servis informačních systémů ÚRR, zajištění správy projektů, monitoringu a evaluací a dalších činností spojených s řízením programu, tj. pořízení nezbytného technického a programového vybavení. V rámci zavedení systému pro provádění monitoringu dopadů ROP SM a k zefektivnění vybraných procesů administrace ROP SM byla ze strany ÚRR vytvořena interní aplikace Podpůrný informační nástroj (PIN). Aplikace byla vytvořena na platformě Windows SharePoint Services. Aplikace byla vytvořena jako otevřený nástroj s moţností jejího dalšího rozvoje a rozšíření v souladu s aktuálními potřebami ÚRR a technologickými moţnostmi pouţitého SW prostředí. Tabulka č.: 82 Náklady na pořízení a instalaci počítačových systémů a informačních technologií Celkem Kč EUR ,801 Drobný IT majetek , ,43 Drobný SW , ,95 SW , ,45 IT majetek , ,63 Celkem ,97 Kurz 27,021 CZK/EUR pro 03/2017 Písemné výstupy řídícího orgánu V roce 2007 byla zpracovaná a schválená programová dokumentace. V rámci programového období byla na oficiálních webových stánkách ROP SM ( zveřejněna kompletní dokumentace k výzvám č. 1/ /2015. rok Schválená a vyhlášená Výzva č Tabulka č.: 83 Dokumenty k výzvám: Příručka pro ţadatele Příručka pro příjemce Kriteria pro výběr projektů MP Způsobilé výdaje MP Zadávání zakázek MP Publicita MP Monitorovací indikátory MP Veřejná podpora MP Projekty vytvářející příjmy MP Osnova studie proveditelnosti a analýzy nákladů a přínosů MP Analýza a popis proveditelnosti projektu MP Vzor smlouvy o poskytnutí dotace na individuální projekt MP Vzor smlouvy o poskytnutí dotace na integrovaný projekt MP Vzory smluv IPRÚ MP Vzor smlouvy IPRM MP IPRÚ MP IPRM 188

189 Instrukce k vypracování webové aplikace BENEFIT7 Instrukce pro práci s monitorovacími indikátory Instrukce pro vyplnění webové aplikace FEA MP Pro zpracování a realizaci Konceptů MP Kříţové financování MP Vzory smluv pro zpracování a realizaci konceptů MP Vzory smluv pro podoblast podpory MP Vzor smlouvy o spolupráci při realizaci integrovaného projektu MP Zadávání zakázek v programovém období pro pilotní aktivity na posílení regionálních inovačních systémů Dokumentace Řízení k předkládání ţádostí o inovační voucher Příručka pro ţadatele drobných příspěvků Podrobné postupy administrace drobných příspěvků Postupy pro příjemce při závěrečném vyúčtování projektu Zásady pro prodluţování termínů realizace projektů v rámci ROP SM Dokumentace pro ţadatele a příjemce byla zveřejněna vţdy v termínu vyhlášení výzvy. V případě potřeby byla s kaţdou vyhlášenou výzvou dokumentace aktualizována a vydána v novém znění. Změny v dokumentaci byly vţdy zohledněny v tabulce revize v úvodu kaţdého dokumentu. Verze příslušných dokumentů byla pouţita pro všechny příslušné výzvy, případně byly dokumenty aktualizovány / vyhotoveny, aby reagovaly na konkrétní aktivity dané výzvy. Od výzvy č. 13/2009 byly v dokumentaci zapracovány a zohledněny výstupy z optimalizace, s cílem zjednodušení procesu administrace a nastavení dvoustupňového modelu přípravy projektů, jejich hodnocení a schvalování. Ve spolupráci se Zlínským krajem byla v rámci výzvy č. 24/2011 pro oblast podpory Rozvoj finančních nástrojů a pilotní projekty, zpracována dokumentace k vyhlášení Řízení k předkládání inovačních voucherů. V rámci výzvy č. 35/2012 byla zpracována dokumentace pro administraci drobných příspěvků. Jednalo se o vyhlášení specifické výzvy na území definovaném oblastí podpory 3.1 naplňující Integrovaný plán rozvoje území Roţnovsko a Integrovaný plán rozvoje území Jesenicko. Pro další upřesnění problematiky a nastavených postupů bylo v průběhu období vydáno 45 Metodických oznámení - MO č. 1 aţ 45 a v případě potřeby byly prováděny jejich revize. Odborné studie/ analýzy/ evaluace/ strategie V průběhu let byly z pozice Řídícího orgánu zpracovávány externí a interní evaluace a analýzy. Podrobný přehled vyhotovených studií je včetně jejich závěrů a zdůvodnění uveden v kapitole 2.7 a příloze č. 4 Detailní popis evaluací. Projekty technické pomoci dosáhly celkové částky způsobilých výdajů ,07 Kč ( ,24 EUR), coţ činilo 79% z finančního plánu prioritní osy. Celkový podíl finančních prostředků přidělených na technickou pomoc nepřekročil stanovenou hodnotu 3,2%. Byly dodrţeny limity pro provádění technické pomoci na úrovni operačního programu, jakoţ i na úrovni celkové částky alokované na jednotlivé cíle, které jsou stanoveny v čl. 46 obecného nařízení (Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006). 189

190 8 INFORMOVÁNÍ A PUBLICITA Přehled realizovaných opatření informovanosti a publicity realizovaných v uplynulém období webové stránky (zveřejňování seznamu příjemců, pravidelný informační servis pro registrované uţivatele) výsledkový mapový portál (databáze projektů spolufinancovaných z ROP SM, u kaţdého projektu stručný popis, fotografie, výše dotace, přínos, termín) vzdělávací aktivity pro ţadatele a příjemce (konference, semináře a konzultační dny) metodické příručky a relevantní dokumentace k výzvám komunikace s médii (mediální servis, tiskové zprávy, tiskové konference, press tripy) inzerce a mediální kampaně (inzerce v tisku, rozhlase, TV a na internetu) publikace a informační broţury magazín ROP (pravidelně vydávané periodikum, tištěná resp. elektronická podoba) odborné konference (zaměřené na aktuální fázi realizace programu) propagační aktivity pro širokou veřejnost soutěţe vztahující se k projektům podpořeným z ROP SM a znalosti fondů EU (s aktivním zapojením veřejnosti) propagační aktivity u příleţitosti Dne Evropy (9.5.) včetně vyvěšení vlajky EU propagační aktivity u příleţitosti Dnů evropského dědictví (EHD) propagační předměty s logem ROP SM a vlajkou EU Stručné vymezení komunikační strategie a cílů KoP OP a průběţné vyhodnocení míry naplnění globálního cíle KoP Strategie realizace Komunikačního plánu ROP SM byla postavena na principu spolupráce a vzájemné koordinace na úrovni strukturálních fondů (informace obecně se vztahující k EU), národní úrovni (spolupráce s MMR-NOK při naplňování NSRR) a na úrovni regionální (implementace programu v regionu ve spolupráci s regionálními partnery). V rámci posilování principu partnerství bylo do komunikačních aktivit zapojeno více subjektů (např. zájmová sdruţení, vzdělávací instituce, mediální subjekty i samotní příjemci), čímţ se dosáhlo synergického efektu a tedy účinnější publicity a propagace ROP SM. Globálním cílem realizovaných informačních a propagačních aktivit ROP SM v letech 2007 aţ 2013 bylo celkové zvýšení povědomí široké veřejnosti o pomoci poskytované České republice, resp. regionu soudrţnosti Střední Morava, ze strukturálních fondů Evropské unie. Specifickým cílem komunikace ROP SM bylo: Zajistit úspěšné čerpání ROP SM v Olomouckém a Zlínském kraji, tj. předat potenciálním příjemcům veškeré informace vedoucí k předloţení úspěšné ţádosti o podporu z ROP SM Motivovat cílové skupiny k vyuţití ROP SM, tj. vytvořit prostředí pro úspěšnou realizaci projektu podpořeného z ROP SM s výslednou přidanou hodnotou pro region soudrţnosti Střední Morava Zajistit efektivní komunikaci s realizátory projektů financovaných z ROP SM tak, aby byli schopni dostát podmínkám udrţitelnosti projektu i po skončení jeho financování z ROP SM Informovat cílové skupiny o vyuţití ROP SM, tj. informovat o úspěšných realizátorech projektů financovaných z ROP SM na národní, regionální a místní úrovni Ve vztahu k výše uvedenému byla nastavena dlouhodobá perspektiva komunikace ROP SM pro období , která zahrnuje několik etap komunikace, které se vzájemně časově překrývají. 190

191 Graf č.: 15 Etapy komunikace ROP SM Zdroj: Roční Komunikační plány ROP SM Jednotlivé informační a propagační aktivity byly shrnuty v hlavním komunikačním plánu. Tento Komunikační plán ROP SM byl schválen Monitorovacím výborem ROP SM 15. dubna 2008 (usnesení číslo 017/MV04/08). Dokument byl zaslán Evropské komisi, která k němu 14. května 2008 zaslala připomínky. Ty byly po konzultaci s MMR zapracovány a 27. srpna 2008 Evropská komise finálně dokument přijala. Z aktivit stanovených v KoP vycházela příprava jednotlivých ročních komunikačních plánů, které obsahují detailní návrh postupů ve vztahu k cílovým skupinám v regionu a jejich aktuálním potřebám. Tyto roční komunikační plány byly schvalovány Výborem Regionální rady a na vědomí předkládány Monitorovacímu výboru ROP SM. Naplnění globálního cíle Globálním cílem uvedeným v Komunikačním plánu operačního programu Technická pomoc (OP TP), který představoval rámcovou komunikační strategii ČR pro úroveň Národního strategického referenčního rámce (NSRR) na období , je zajistit, aby pomoc poskytovaná z fondů EU (strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti) soustředěná v operačních programech, vycházejících z Národního strategického referenčního rámce ČR pro období , byla transparentní pro široce pojaté cílové skupiny veřejnosti, aktérů regionálního rozvoje a další cílové skupiny. Současně měla být zdůrazňována pozitivní role, jakou hraje politika hospodářské a sociální soudrţnosti EU a její nástroje v regionech ČR. Globálním cílem realizovaných informačních a propagačních aktivit ROP SM v letech 2007 aţ 2013 bylo celkové zvýšení povědomí široké veřejnosti o pomoci poskytované České republice, respektive regionu soudrţnosti Střední Morava, ze strukturálních fondů Evropské unie. Pro vyhodnocení naplňování globálního cíle KoP byly stanoveny 2 evaluační otázky: 1. Do jaké míry povaţuje široká veřejnost čerpání z evropských fondů za transparentní? 2. Do jaké míry hodnotí široká veřejnost pomoc z evropských fondů pozitivně? V letech 2011 a 2013 nechalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR zpracovat celorepublikový průzkum povědomí veřejnosti o fondech EU. Výstupy z tohoto šetření byly vyuţity pro zodpovězení výše uvedených evaluačních otázek. Průzkum veřejného mínění realizovaný v roce 2011 Ministerstvem pro místí rozvoj ČR V roce 2011 celorepublikové šetření pro MMR zpracoval STEM/MARK, a. s. Sběr dat se konal v průběhu měsíce dubna Technikou výzkumu bylo dotazníkové šetření, do něhoţ se zapojilo respondentů, z toho 52% ţen a 48% muţů. 271 respondentů (tj. 13%) byli obyvatelé střední Moravy. 191

192 Na otázku Řekl/a byste, ţe vyuţívání peněz z fondů EU je průhledné, transparentní? odpovědělo kladně jen 31 % dotázaných. Významně častěji zastávaly tento názor ţeny a mladší respondenti. V otázce názoru na čerpání finanční podpory z fondů EU se 44 % občanů domnívalo, ţe peníze z fondů EU jsou vyuţívány dle jasných pravidel a podle 39 % je jejich vyuţití důsledně kontrolováno. Kladně odpovídali v otázce kontroly vyuţití financí z fondů EU zejména ţeny a obyvatelé Střední Moravy. Pro účely vyhodnocení evaluační otázky 2 byla pozornost zaměřena zejména na otázky týkající se regionálních operačních programů. Respondentům byly mimo jiné poloţeny tyto otázky: Hodnotíte moţnost čerpat peníze z fondů EU pozitivně? Znáte ROP SM?, Znáte řídící orgán ROP SM?, Víte o nějakém projektu realizovaném z ROP SM? Na první otázku odpovědělo kladně 81% obyvatel regionu soudrţnosti Střední Morava. Ve srovnání s ostatními regiony to byla hranice celorepublikového průměru. U druhé otázky z 271 respondentů ze Střední Moravy, kteří se účastnili celorepublikového průzkumu, deklarovalo znalost Regionálního operačního programu Střední Morava 32%. 15% dotázaných znalo řídící orgán a 16% dotázaných vědělo nejméně o jednom realizovaném projektu ve svém regionu. Ačkoli v porovnání s ostatními regiony soudrţnosti Střední Morava byla na třetím místě v obeznámenosti obyvatel s Regionálním operačním programem, právě obyvatelé tohoto regionu měli největší povědomí o projektech realizovaných z ROP SM. Tato skutečnost svědčila o efektivní publicitě a propagaci spolufinancovaných projektů. Závěry z celorepublikového šetření 2011 plynoucí pro komunikační aktivity ROP SM Z výsledků celorepublikového šetření zaměřeného na širokou veřejnost vyplynulo, ţe v porovnání s ostatními regiony soudrţnosti a Regionálními operačními programy byli obyvatelé Střední Moravy poměrně dobře informování o činnosti a výsledcích svého regionálního operačního programu. Logo ROP SM bylo respondenty druhé nejčastěji vzpomínané hned po logu ESF. Obyvatelé Střední Moravy měli v porovnání s ostatními regiony soudrţnosti největší povědomí o projektech realizovaných z ROP SM a také častěji neţ ostatní dotazovaní odpovídali kladně na otázku Řekl/a byste, ţe je vyuţití peněz z fondů EU důsledně kontrolováno?. Tato skutečnost svědčila o efektivní publicitě a propagaci programu, zejména potom jednotlivých projektů. Průzkum veřejného mínění realizovaný v roce 2013 Ministerstvem pro místí rozvoj ČR V průběhu od 25. října do 7. listopadu 2013 probíhalo dotazníkové šetření Ministerstva pro místí rozvoj ČR. Cílem dotazníkového šetření bylo zjištění míry obecného povědomí široké veřejnosti o problematice fondů EU. Dotazníkové šetření bylo zaměřeno obecně a vzorek respondentů byl vybrán tak, aby odpovídal jednotlivým regionům, proto byla výsledná data pouţitelná pro všechny řídící orgány, jak tematické, tak regionální. Šetření zpracovala agentura IBRS, reprezentativní vzorek činil 1800 respondentů z celé ČR ve věku 18+, přičemţ 12% z dotazovaných byli respondenti ze Střední Moravy. Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe ROP SM zná 25% respondentů z daného regionu (v roce 2011 to bylo 32% dotázaných z daného regionu). S ohledem na velikost vzorku dotazníkového šetření (272 osob v roce 2011 resp. 216 osobv roce 2013) nelze povaţovat pokles o 7% za relevantní. Závěry z celorepublikového šetření 2013 Výsledky celorepublikového šetření zaměřeného na širokou veřejnost realizovaného v roce 2013 potvrdily velmi dobrou informovanost obyvatel střední Moravy o evropských fondech. Moţnost čerpat peníze z evropských fondů hodnotilo pozitivně 67,1% dotázaných (republikový průměr byl 65%). Na otázku, zda povaţují vyuţití peněz z evropských fondů za transparentní, kladně odpovědělo 32,9% respondentů (republikový průměr byl 22%). Výsledky průzkumu veřejného mínění realizovaného Úřadem Regionální rady Střední Morava v roce 2016 Pro vyhodnocení evaluačních otázek Do jaké míry povaţuje široká veřejnost čerpání z evropských fondů za transparentní? a Do jaké míry hodnotí široká veřejnost pomoc z evropských fondů pozitivně? bylo vyuţito výstupů interního dotazníkového šetření realizovaného Úřadem Regionální rady Střední Morava mezi cílovými skupinami definovanými v ročních Komunikačních plánech, konkrétně mezi neúspěšnými ţadateli, příjemci a odbornou veřejností. Dotazníkové šetření probíhalo od do Osloveno bylo celkem 387 respondentů, z nichţ se zapojilo 264, coţ je 68%. Největší skupinou oslovených byli příjemci (268 dotázaných, návratnost 198, tj. 74%), druhou skupinou byli neúspěšní ţadatelé (84 dotázaných, návratnost 44, tj. 52%) a třetí skupinou byla odborná veřejnost (35 dotázaných, návratnost 22, tj. 63%). 192

193 Podle výsledků tohoto dotazníkového šetření povaţuje čerpání finančních prostředků z evropských fondů, konkrétně pak z ROP SM, za transparentní celkem 65% zapojených účastníků průzkumu. Necelých 30% respondentů zvolilo odpověď Nevím, nejsem si jist/a a pouze 5% respondentů odpovědělo, ţe čerpání finančních prostředků z evropských fondů/rop SM za transparentní nepovaţují. Kladný názor převládá i mezi jednotlivými cílovými skupinami, kdy mezi neúspěšnými ţadateli povaţuje 61% z nich čerpání za transparentní, mezi příjemci necelých 69%. Pouze mezi respondenty z řad odborné veřejnosti povaţuje 45% z nich finanční čerpání za transparentní a současně 45% zvolilo variantu odpovědí Nevím, nejsem si jist/a. Podle výsledků dotazníkového šetření hodnotí pomoc z evropských fondů, konkrétně pak z ROP SM, pozitivně celkem 85% zapojených účastníků průzkumu. Necelých 12% respondentů zvolilo odpověď Nevím, nejsem si jist/a a pouze 3% respondentů z řad neúspěšných ţadatelů, příjemců a odborné veřejnosti má na pomoc z evropských fondů/rop SM negativní názor. Mezi jednotlivými cílovými skupinami převládá v odpovědi na tuto otázku výrazně kladný názor. Neúspěšní ţadatelé hodnotí pomoc z evropských fondů/rop SM pozitivně v 70%, příjemci v 87% a odborná veřejnost v 91%. Závěry z šetření MMR a ÚRR Z výsledků dotazníkového šetření realizovaného ÚRR mezi příjemci, neúspěšnými ţadateli a odbornou veřejností a z výsledků průzkumu MMR zaměřeného na širokou veřejnost lze vyvodit, ţe i přes ne zcela pozitivní mediální obraz čerpání evropských dotací má veřejnost aktivně zapojená do dotační politiky v regionu Střední Morava kladný názor na transparentnost rozdělování evropských dotací, konkrétně pak rozdělování finančních prostředků z ROP SM a povaţuje tyto finanční prostředky za přínosné. Naplnění specifických cílů Jedním ze specifických cílů stanovených v Komunikačním plánu operačního programu Technická pomoc (OP TP), který představoval rámcovou komunikační strategii ČR pro úroveň Národního strategického referenčního rámce (NSRR) na období , je zvýšit úspěšnost realizace nástrojů politiky hospodářské a sociální soudrţnosti EU a prostřednictvím široké škály nástrojů komunikovat existenci a moţnosti zapojení do operačních programů a přidanou hodnotu, kterou NSRR znamená pro širokou veřejnost v ČR. Naplnění tohoto cíle ověřovalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR průzkumem veřejného mínění, které bylo realizováno na konci roku Cílem dotazníkového šetření bylo zjištění míry obecného povědomí široké veřejnosti o problematice fondů EU. Dotazníkové šetření bylo zaměřeno obecně a vzorek respondentů byl vybrán tak, aby odpovídal jednotlivým regionům, proto byla výsledná data pouţitelná pro všechny řídící orgány, jak tematické, tak regionální. Reprezentativní vzorek činil 1800 respondentů z celé ČR ve věku 18+, přičemţ 12% z dotazovaných byli respondenti ze Střední Moravy. Z dotazníkového šetření zaměřeného na širokou veřejnost vyplynulo, ţe ROP SM zná 25% respondentů z daného regionu (v roce 2011 to bylo 32% dotázaných z daného regionu). Závěry z šetření MMR Z provedeného šetření zaměřeného na širokou veřejnost vyplynulo, ţe 83% dotázaných slyšelo o evropských fondech. Aktivně se o problematiku EU zajímalo 4% respondentů (8,8% ze Střední Moravy), pasivně 48% respondentů a vůbec 48% respondentů. 12% respondentů (22,2% ze Střední Moravy) se dobře orientovalo v problematice fondů EU, 38% (43,1 ze Střední Moravy) by chtělo hodně otázek vyjasnit, 43% (48,4% ze Střední Moravy) zajímaly informace o konkrétní pomoci ČR a 14% (25,9% ze Střední Moravy) bylo dobře informováno o moţnostech získání finanční podpory. Informace o evropských fondech byly podle respondentů především důvěryhodné, pravdivé a dobře dostupné. 41% (43,1% ze Střední Moravy) respondentů si myslelo, ţe peníze z evropských fondů jsou v ČR vyuţívány podle jasných pravidel, 37% (39,8% ze Střední Moravy) ţe jejich vyuţití je důsledně kontrolováno a 22% ţe jejich vyuţití je průhledné, transparentní. Nejvíce respondentů se informace o fondech EU dozvědělo z televize, která je podle nich také nejlepším zdrojem informací o této problematice. Podle 35% dotázaných odpovídají zprávy v médiích realitě, podle 31% je situace lepší a podle 30% je situace ještě horší. V komunikačním plánu Regionálního operačního programu regionu soudrţnosti Střední Morava byly stanoveny tyto specifické cíle komunikace: Zajistit potenciálním příjemcům veškeré informace vedoucí k předloţení úspěšné ţádosti o podporu z ROP SM 193

194 Vytvořit prostředí pro úspěšnou realizaci projektu podpořeného z ROP SM s výslednou přidanou hodnotou pro region soudrţnosti Střední Morava Informovat o úspěšných realizátorech projektů financovaných z ROP SM na národní, regionální a místní úrovni. Zajistit efektivní komunikaci s realizátory projektů financovaných z ROP SM tak, aby byli schopni dostát podmínkám udrţitelnosti projektu i po skončení jeho financování z ROP SM. Vyhodnocení plnění informačních a propagačních opatření stanovených v ročních komunikačních plánech ROP Střední Morava 43 Na přelomu let 2010 a 2011 provedl ÚRR Střední Morava vyhodnocení plnění informačních a propagačních opatření stanovených v ročních komunikačních plánech ROP SM za období V návaznosti na poţadavky Evropské komise byly definovány evaluační okruhy a k nim přiřazeny evaluační otázky. Jeden z okruhů byl zaměřen na vyhodnocení naplňování specifických cílů, vč. dopadu na cílové skupiny. K zajištění výstupů byly zvoleny dvě techniky sběru dat - analýza interních dokumentů (desk-research) a dotazníkové šetření ŘO ROP SM. Dotazníkové šetření bylo realizováno v období od do Oslovenou cílovou skupinou byli ţadatelé, příjemci a odborná veřejnost. Celkem bylo osloveno 1188 respondentů formou u s odkazem na dotazník zveřejněný na webových stránkách. Dotazník vyplnilo celkem 507 respondentů (návratnost 43%). Shrnutí výsledků: Specifický cíl 1 Zajistit potenciálním příjemcům veškeré informace vedoucí k předloţení úspěšné ţádosti o podporu z ROP SM Z výsledků provedeného šetření vyplynulo, ţe vyuţívané informační a propagační nástroje byly z hlediska počtu předkládaných projektů dostatečné. U 14 z 21 výzev vyhlášených ke konci roku 2010, byl zaznamenán převis poţadované výše dotace oproti vyhlášené alokaci na danou výzvu. U 7 výzev se dokonce jednalo o převis poptávky o více neţ 100%, zejména u oblastí podpory 2.3 Rozvoj venkova (průměrně o 600%). Úspěšnost projektových ţádostí při kontrole přijatelnosti a formálních náleţitostí se pohybovala v rozmezí %. V dotazníkovém šetření realizovaném řídícím orgánem v roce 2010/ % respondentů uvedlo, ţe se při přípravě projektové ţádosti setkalo s problémy v informovanosti. Nejčastěji uváděli, ţe struktura webových stránek je nepřehledná a sloţitá, informace jsou pozdě dostupné a někdy příliš všeobecné, nejasné a pro laika těţko srozumitelné. V roce 2016 problém v informovanosti uvádělo jiţ jen 13% respondentů dotazníkového šetření. Lze konstatovat, ţe k rozdílu 6% přispěla opatření realizovaná ŘO ROP SM, např. úprava webových stránek, aby byly uţivatelsky jednodušší a přehlednější. Nejčastěji vyuţívanými komunikačními nástroji byly webové stránky, konzultace s pracovníky ÚRR, semináře, Magazín ROP a informační publikace. Naopak nejméně vyuţívanými informačními zdroji byly podle oslovených respondentů inzerce v regionálních denících, která však byla adresována jiné cílové skupině respondentů (širší laické veřejnosti), konference a databázový mailing. Specifický cíl 2 Vytvořit prostředí pro úspěšnou realizaci projektu podpořeného z ROP SM s výslednou přidanou hodnotou pro region soudrţnosti Střední Morava Na základě analýzy příslušných dokumentů bylo moţné konstatovat, ţe prostředí pro realizaci projektů podpořených z ROP SM bylo úspěšně vytvořeno. Z celkového počtu 419 projektů s podepsanou Smlouvou o poskytnutí dotace bylo k finančně ukončených 383 projektů celkem za 7 mld. Kč (259 mil. EUR). V polovině období byla zazávazkována ve smlouvách více neţ polovina alokace , celkem 9 mld. Kč (333 mil. EUR). Z výsledků dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe 94 % respondentů povaţovalo pouţívané informační zdroje za dostatečné. Pouze 6% respondentů nebylo spokojeno s mírou poskytovaných informací a doporučení ve vztahu k informačním nástrojům se týkala zejména frekventovanějšího vyuţívání databázového mailingu a zveřejňování informací i na jiných webových stránkách neţ Specifický cíl 3 Informovat o úspěšných realizátorech projektů financovaných z ROP SM na národní, regionální a místní úrovni 43 Zdroj: Evaluace komunikačních aktivit v letech

195 Dle výsledků dotazníkového šetření 94% zástupců odborné veřejnosti vědělo, kde hledat informace o úspěšně realizovaných projektech. Řídící orgán přizpůsoboval komunikační a propagační aktivity postupu administrace programu a od roku 2009 narůstal podíl informovanosti o úspěšných realizátorech programu. Specifický cíl 4 Zajistit efektivní komunikaci s realizátory projektů financovaných z ROP SM tak, aby byli schopni dostát podmínkám udrţitelnosti projektu i po skončení jeho financování z ROP SM Pro zajištění efektivní komunikace s realizátory projektů v době udrţitelnosti bylo v období zveřejněno 13 příruček, instrukcí a metodických pokynů a pořádány 2 konzultační dny. Dle údajů v monitorovacím systému se 383 projektů, coţ představovalo 91% z celkového počtu podpořených, nacházelo v době udrţitelnosti. Na základě provedené evaluace bylo navrţeno několik opatření pro další komunikační strategii v letech resp Bylo doporučeno posílit komunikační aktivity rozhodné pro úspěšnou realizaci projektů v době udrţitelnosti a zavést průběţné hodnocení vzdělávacích aktivit účastníky vybraných typů akcí (semináře), s cílem trvalého zkvalitňování sluţeb. Dále bylo navrţeno koordinovat komunikační opatření ÚRR s aktivitami krajských úřadů (hrazené z prostředků technické pomoc), zahrnout tyto aktivity do KoP a průběţně je monitorovat a vyhodnocovat. A v neposlední řady bylo doporučeno plánovat cílové hodnoty na příslušný rok pro kaţdý komunikační a propagační nástroj v ročních komunikačních plánech a následně provést zpětné vyhodnocení všech realizovaných aktivit. Všechna tato opatření byla od roku 2011 přijata a zohledněna při realizaci komunikačních opatření. V roce 2016 bylo provedeno vyhodnocení plnění informačních a propagačních opatření stanovených v ročních komunikačních plánech ROP SM za druhou půlku programového období, tj. za roky resp Provedení vyhodnocení vycházelo ze stejných tezí jako v roce 2010 s vyuţitím totoţných technik sběru dat analýzy interních dokumentů a realizací dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření probíhalo od do Zaměřeno bylo na cílovou skupinu jiná neţ široká veřejnost (neúspěšné ţadatele, příjemce a odbornou veřejnost). Dotazníkové šetření bylo realizováno prostřednictvím on-line nástroje (dotazník byl k dispozici na webovém odkazu) a odpovědi byly sledovány za kaţdou cílovou skupinu zvlášť. Celkem bylo osloveno 387 respondentů formou u s odkazem na dotazník. Dotazník vyplnilo celkem 264 respondentů (návratnost 68%). Koncepce dotazníku vycházela z dotazníku, který byl distribuován v rámci evaluace KoP na přelomu let v prosinci S ohledem na aktuální fázi realizace programu byly otázky původního dotazníku mírně modifikovány a doplněny. Shrnutí výsledků: Specifický cíl 1 Zajistit potenciálním příjemcům veškeré informace vedoucí k předloţení úspěšné ţádosti o podporu z ROP SM Vyuţívané komunikační nástroje byly z hlediska počtu předkládaných projektů dostatečné. U 25 z 38 výzev vyhlášených za sledované období (výzvy č ), byl zaznamenán převis poţadované výše dotace oproti vyhlášené alokaci na danou výzvu. U 18 výzev se dokonce jednalo o převis poptávky o více neţ 120%. Úspěšnost projektových ţádostí při kontrole přijatelnosti a formálních náleţitostí byla průměrně 92%. 13% respondentů z řad jiné neţ široké veřejnosti se při přípravě projektové ţádosti setkalo s problémy v informovanosti. Nejčastěji uváděli, ţe struktura webových stránek byla nepřehledná a sloţitá a potřebné dokumenty tak byly špatně dohledatelné. Informace byly často příliš obecné, o změnách v pravidlech čerpání bylo informováno pozdě. Nejčastěji vyuţívané informační zdroje (a tedy nejefektivnější komunikační nástroje) byly webové stránky, konzultace s pracovníky ÚRR, semináře a Magazín ROP. Naopak nejméně vyuţívané informační zdroje (a tedy nejméně efektivní komunikační nástroje) byly podle oslovených respondentů inzerce v regionálních denících, která však byla adresována jiné cílové skupině respondentů (širší laické veřejnosti), webové stránky Můj projekt (také cílily na širokou veřejnost) a konference. Intenzita vyuţívání databázového mailingu v porovnání s výsledky evaluace u cílové skupiny mírně vzrostla. Specifický cíl 2 Vytvořit prostředí pro úspěšnou realizaci projektu podpořeného z ROP SM s výslednou přidanou hodnotou pro region soudrţnosti Střední Morava Prostředí pro realizaci projektů podpořených z ROP SM bylo úspěšně vytvořeno. Od počátku realizace programu bylo ţadateli podáno celkem projektových ţádostí, z nichţ prošlo procesem hodnocení. Celkem bylo 195

196 uzavřeno smluv o poskytnutí dotace a realizováno bylo projektů. 49 projektů nebylo dokončeno (u 21 projektů došlo k odstoupení od smlouvy ze strany příjemce, 28 smluv bylo vypovězeno ze strany řídícího orgány). Z výsledků dotazníkového šetření provedeného řídícím orgánem v roce 2016 bylo zjištěno, ţe 98 % respondentů z řad příjemců a odborné veřejnosti povaţovalo informační zdroje/komunikační nástroje vyuţívané Řídícím orgánem za dostatečné. Pouze 2% respondentů z řad příjemců a odborné veřejnosti nebyla spokojena a doporučení ve vztahu k informačním nástrojům se týkala zejména chybějících informací o kontaktech na pracovníky ÚRR přímé prokliky na ové adresy konkrétních osob a mobilní kontakty. Specifický cíl 3 Informovat o úspěšných realizátorech projektů financovaných z ROP SM na národní, regionální a místní úrovni Z provedeného dotazníkového šetření (realizovaného řídícím orgánem v roce 2016) vyplynulo, ţe 91% zástupců odborné veřejnosti, 84% příjemců a 70% ţadatelů vědělo, kde hledat informace o úspěšně realizovaných projektech ROP SM. Řídící orgán přizpůsobil komunikační strategii a vyuţívané komunikační nástroje postupu administrace programu a od roku 2011 výrazně narostl podíl informovanosti o úspěšných realizátorech projektů. Do té doby vyuţívané komunikační nástroje byly doplněny o výsledkový mapový portál, speciální tištěné vydání Magazínu ROP a posílena byla v tomto směru i inzerce. Specifický cíl 4 Zajistit efektivní komunikaci s realizátory projektů financovaných z ROP SM tak, aby byli schopni dostát podmínkám udrţitelnosti projektu i po skončení jeho financování z ROP SM Pro zajištění dostatečné informovanosti realizátorů projektů pravidelně pořádal řídící orgán semináře a konzultační dny, a to i výhradně k tématu udrţitelnosti. K datu bylo dle údajů v monitorovacím systému po termínu udrţitelnosti jiţ 472 projektů, tj. 37,5 % ze všech podpořených projektů. Ve fázi udrţitelnosti se nachází ještě 786 projektů. Pro zajištění efektivní komunikace s realizátory projektů v době udrţitelnosti bylo od roku 2011 uspořádáno 9 seminářů zaměřených výlučně na téma udrţitelnost projektu. Příjemci také měli k dispozici příručky, instrukce a metodické pokyny, které byly zveřejněny na webových stránkách úřadu a o jejichţ aktualizacích byli registrovaní příjemci informováni prostřednictvím databázového mailingu. Stejně tak mohli příjemci vyuţívat individuální konzultace s pracovníky ÚRR. Shrnutí U všech 4 specifických cílů lze konstatovat, ţe pouţité informační a propagační nástroje vedly k jejich naplnění. Z pohledu průměrné úspěšnosti předloţených ţádostí o podporu (tzn. splnění kontroly formálních náleţitostí a kontroly přijatelnosti), která za sledované období dosahuje 92% za jednotlivé výzvy, a hodnocení spokojenosti s informačními zdroji, které dle dotazníkového šetření vnímá 97 % respondentů za dostatečné, lze povaţovat plnění specifického cíle 1 za dostatečné. Naplnění specifického cíle 2 dokládá vysoký počet projektových ţádostí (2 487), které podali ţadatelé i počet skutečně realizovaných projektů (1 258), které jiţ slouţí svému účelu. Dle dotazníkového šetření povaţovalo 98% dotázaných z řad příjemců a odborné veřejnosti informační zdroje za dostatečné. Je tedy moţné konstatovat, ţe plnění tohoto specifického cíle je dostatečné. Specifický cíl 3 byl naplňován prostřednictvím vyuţití širokého portfolia komunikačních nástrojů, které informovaly cílové skupiny o úspěšných realizátorech na všech úrovních. Vyuţity byly webové stránky, mapový výsledkový portál, mediální kampaně, tištěné a elektronické publikace a marketingové aktivity přímo v místech konkrétních projektů. I naplnění tohoto cíle z pohledu plnění informační povinnosti řídícího orgánu lze povaţovat za dostatečné. Efektivní komunikace byla zajištěna prostřednictvím pravidelných vzdělávacích aktivit pořádaných řídících orgánem, individuálními konzultacemi a databázovým mailingem. Aktuálním tématům ve vazbě na problematiku realizace projektů včetně udrţitelnosti se pravidelně věnoval i Magazín ROP. Dle dotazníkového šetření a dle výsledků hodnotících dotazníků distribuovaných na seminářích povaţují příjemci i odborná veřejnost informační zdroje ÚRR za dostatečné. Vyhodnocení dopadu opatření KoP na jednotlivé cílové skupiny Cílovou skupinou pro poskytování informací o podpoře z ROP SM, o výsledcích výběru a jeho dopadu na region soudrţnosti Střední Morava byla široká veřejnost. Ve vztahu k samotné realizaci ROP SM se jednalo zejména o tyto cílové skupiny: 196

197 Potenciální příjemci kraje, obce, organizace zřizované kraji nebo obcemi, sdruţení obcí, nestátní neziskové organizace, profesní svazy, malé a střední podniky Příjemci Veřejnost laická i odborná Média Evropská komise, NSRR Monitorovací výbor Tabulka č.: 84 Dopad informačních a propagačních nástrojů na cílové skupiny Aktivita Ţadatelé Příjemci Odborná veřejnost Webové stránky x x x Široká veřejnost Výsledkový mapový portál x x x x Vzdělávací aktivity pro ţadatele a příjemce x x Konzultace pracovníků OŘP a OKP x x Metodické příručky a dokumentace k Výzvám x x Publikace a Magazín ROP x x x Komunikace s médii x x x x Mediální kampaně x x x x Propagační předměty x x x Komunikační aktivity Můj projekt x x x Z pohledu široké veřejnosti byla nejčastějším zdrojem informací o EU televize, noviny a časopisy a internet. V dotazníkovém šetření MMR realizovaném v roce 2013 mezi obyvateli střední Moravy uvedlo televizi 69% respondentů, noviny a časopisy 42% a internet 32% dotázaných. Významný podíl z rozpočtu vyhrazeného na realizaci informačních a propagačních opatření směřoval do inzerce. ROP SM kaţdoročně realizoval inzertní kampaně v tisku. V letech bylo uveřejněno celkem 226 tištěných inzerátů v periodicích vydávaných v Olomouckém a Zlínském kraji. Dle dat deklarovaných dodavateli inzerce (na základě informací pravidelně zveřejňovaných Unií vydavatelů ČR) se průměrná čtenost v letech pohybovala od 20 do 86 tis. čtenářů jednoho vydání. Kvalifikovaným odhadem tedy byl stanoven dopad cca 9 mil. čtenářů. Ze strany ostatní veřejnosti (ţadatelé, příjemci, odborná veřejnosti) byly na základě výsledků dotazníkového šetření v letech 2010 a 2016 nejčastěji vyuţívány webové stránky, semináře a konzultace s pracovníky ÚRR a Magazín ROP. Nejúčinnějším nástrojem z pohledu zajištění dostatečných informací pro potenciální ţadatele a příjemce lze povaţovat webové stránky Tyto oficiální webové stránky byly a jsou primárně určeny ke komunikaci s příjemci, ţadateli, médii a odbornou veřejností. Z výsledků dotazníkového šetření provedeného řídícím orgánem v letech 2010/2011 a 2016 vyplývá, ţe tento nástroj v nějaké míře vyuţívá 90% zástupců sledovaných cílových skupin. Na webových stránkách byla zveřejněna kompletní dokumentace k celkem 59 výzvám, 229 tiskových zpráv, 725 aktualit, veškeré metodické příručky, instrukce a publikace. Dle dat z redakčního systému webových stránek dosáhla průměrná návštěvnost těchto stránek za období let návštěv ročně. Od roku 2011 spustil ROP SM výsledkový mapový portál Tento nástroj je primárně určen pro komunikaci a prezentaci výsledků ROP SM široké i ostatní veřejnosti. Na portálu jsou zveřejňovány úspěšně realizované projekty a také výsledky soutěţí pro veřejnost (obrázky, fotky, videa a fotoreportáţe o projektech). Na základě evidence přístupů sledovaných v redakčním systému webových stránek ročně tyto stránky zaznamenají návštěvnost v průměru přístupů. Druhým nejvyuţívanějším nástrojem (uvedlo jej 80% respondentů) byly vzdělávací aktivity (semináře a konzultační dny) pro ţadatele a příjemce. Cílem vzdělávacích aktivit bylo zvýšení kvality a úspěšnosti překládaných projektových ţádostí, záměrů a konceptů a také zprostředkování informací pro úspěšnou realizaci projektu. Ţadatelé a příjemci ve zvýšené míře vyuţívali také individuální konzultace s pracovníky ÚRR, které napomohly jejich orientaci v odborně a obsahově náročné problematice a upozornily je na chyby či úskalí, které mohly v rámci realizace a udrţitelnosti projektu nastat. V letech bylo uspořádáno celkem

198 seminářů a konzultačních dnů, kterých se zúčastnilo osob. Kromě toho poskytli pracovníci ÚRR individuálních konzultací (sledováno od roku 2011). Vydávání tištěných materiálů včetně Magazínu ROP reagovalo na aktuální témata, která vyplývala z implementace ROP SM. Jejich pomocí byl zajišťován přenos informací směrem k odborné i laické veřejnosti. Magazín ROP byl pravidelně vydáván od roku 2008 v tištěné podobě v průměrném nákladu ks/vydání. V letech bylo takto vydáno 14 čísel v celkovém nákladu ks. Od roku 2012 byl Magazín ROP vydáván elektronicky v pravidelných intervalech. Elektronické vydání bylo rozesíláno na cca ových adres uţivatelů, kteří se k odběru zaregistrovali na webových stránkách úřadu. Navíc bylo jednou ročně realizováno speciální tištěné vydání v nákladu ks, které bylo distribuováno do domácností v Olomouckém a Zlínském kraji. Při průměrném počtu 2,3 osob v domácnosti (dle údajů ČSÚ z roku 2013) tak činil dopad čtenářů ročně. Vyhodnocení nákladů vynaloţených na realizaci Kop za uplynulé období Indikativní rozpočet KoP Indikativní rozpočet pro realizaci komunikačních aktivit a s nimi souvisejících komunikačních nástrojů pro programové období se odvíjel od alokace pro oblast podpory 4.2 Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu, která činila přibliţně 224 mil. Kč (8,29 mil. EUR). Na realizaci informačních a propagačních opatření ROP SM se předpokládalo vyčlenit 7% z ROP SM, coţ představovalo cca 32,3 mil. Kč (1,20 mil. EUR) na celé programové období. Tato částka zahrnovala jak příspěvek Společenství (85%, ERDF), tak i podíl národní spolufinancování (15%) 44. Tabulka č.: 85 Čerpání finanční alokace na realizaci KoP Plán Čerpáno celkem mil. Kč 0,5 6,1 4,4 4,6 4,8 5 5,1 1 0,8 32,3 mil. EUR 0,02 0,23 0,16 0,17 0,18 0,19 0,19 0,04 0,03 1,20 mil. Kč 0,47 1,41 4,57 2,64 2,65 3,1 2,4 1,6 3,05 21,84 mil. EUR 0,02 0,05 0,17 0,10 0,10 0,11 0,09 0,06 0,11 0,81 Čerpání % ,6 Zdroj: KoP kapitola 4 a účetní sestavy ŘO pro oblast podpory 4.2, kurz 27,021 CZK/EUR Skutečně bylo na realizaci komunikačních aktivit čerpáno 21,84 mil. Kč (tj. 0,81 mil. EUR), coţ je 67,6% vyčleněných prostředků. Důvody k tak výrazné úspoře při čerpání lze najít především v hospodárnějším výběru poskytovatelů sluţeb ve veřejných zakázkách a v průběţném vyhodnocování efektivity zvolených komunikačních nástrojů a jejich optimalizaci. Roční rozpočty KoP Při přípravách ročních KoP vycházel Řídící orgán z aktuálního stavu a klíčových témat postupu administrace v daném roce. Tomu byly přizpůsobovány i plánované komunikační aktivity a vybrané komunikační nástroje a odvíjelo se od toho také sestavení ročního rozpočtu KoP. Roční rozpočty KoP korespondovaly s poloţkovým rozpočtem Řídícího orgánu pro oblast podpory 4.2 schvalovaným Výborem Regionální rady. Čerpání prostředků na jednotlivé komunikační aktivity (komunikační nástroje) podléhalo relevantním vnitřním předpisům. 44 Uvedené údaje vycházejí z finančního plánu roku 2007 a nezohledňují kurzový vývoj a další skutečnosti s dopadem na finanční rozpočet uvedené oblasti podpory. 198

199 Tabulka č.: 86 Čerpání finanční alokace na realizaci ročních KoP Kč/EUR Plán roční KoP Čerpáno v Kč mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR 0,5 6,1 7,22 5,5 4,8 5,23 4,1 2,9 5,7 0,02 0,23 0,27 0,20 0,18 0,19 0,15 0,11 0,21 0,47 1,41 4,57 2,64 2,65 3,1 2,4 1,6 3,05 0,02 0,05 0,17 0,10 0,10 0,11 0,09 0,06 0,11 Čerpání % Zdroj: roční komunikační plány a účetní sestavy ŘO pro oblast podpory 4.2, kurz 27,021 CZK/EUR Řídící orgán si na základě hodnocení průběţných výsledků postupu administrace a s přihlédnutím k dalšímu vývoji financování projektů Technické pomoci systematicky vytvářel finanční rezervy na financování informačních aktivit v dalším období. S ohledem na komunikační strategii i výsledky evaluace se od roku 2011 předpokládalo zacílení na širokou veřejnost, coţ logicky vyţadovalo vyšší finanční náklady. Na základě doporučení evaluace se od roku 2011 zvýšila spolupráce s kraji. Krajské projekty se významně věnovaly realizaci publikací, vzdělávacích aktivit a od roku 2014 byla z krajských projektů posílena také inzerce komunikačních aktivit pro širokou veřejnost. Tabulka č.: 87 Souhrnné náklady na publicitu a propagaci ROP v letech Kč/EUR celkem Regionální rada Olomoucký kraj Zlínský kraj Celkem mil. Kč 2,65 3,06 2,39 1,6 3,05 12,74 mil. EUR 0,10 0,11 0,09 0,06 0,11 0,47 mil. Kč 0,62 0,23 0,81 0,29 0,07 2,01 mil. EUR 0,02 0,01 0,03 0,01 0,00 0,07 mil. Kč 0,31 1,12 0,76 0,19 0,16 2,54 mil. EUR 0,01 0,04 0,03 0,01 0,01 0,09 mil. Kč 3,7 4,4 3,95 2,08 3,27 17,41 mil. EUR 0,14 0,16 0,15 0,08 0,12 0,64 Pro přepočet vyuţit kurz 27,021 CZK/EUR Efektivitu vyuţívaných komunikačních nástrojů je potřeba vnímat s ohledem na cílové skupiny. Mezi cílovou skupinou jiná neţ široká veřejnost byly nejvíce vyuţívaným komunikačním nástrojem (zdrojem informací) webové stránky Tento nástroj dle dotazníkového šetření realizovaného v letech 2010/2011 a 2016 řídícím orgánem mezi cílovou skupinou v nějaké míře vyuţilo přes 88% dotázaných. Náklady na webové stránky si za sledované období vyţádaly cca Kč (tj EUR) a jejich celková návštěvnost byla dle dat z redakčního systému webových stránek přístupů. Vzhledem k tomu, ţe webové stránky byly hlavním komunikačním nástrojem Řídícího orgánu zaměřeného na všechny cílové skupiny a také s ohledem na to, ţe se jednalo o nejčastěji vyuţívaný informační zdroj u cílové skupiny jiná neţ široká veřejnost, je mnoţné konstatovat, ţe finanční prostředky na provoz těchto stránek byly vynaloţeny efektivně a úsporně zároveň. 73% zástupců cílové skupiny navštěvovalo pravidelně nebo občas semináře pořádané Řídícím orgánem. Finanční náklady na realizaci seminářů za sledované období dosáhly cca Kč (tj EUR), přičemţ bylo realizováno 109 akcí, které navštívilo účastníků. Kvalita seminářů byla průběţně zjišťována prostřednictvím hodnotících dotazníků. Z jejich souhrnných výsledků vzešlo, ţe návštěvníci hodnotili tento komunikační nástroj pozitivně a informace zde předávané povaţovali za dostatečné. Z výsledků dotazníkového šetření provedeného řídícím orgánem v letech 2010/2011 a 2016 i z hodnocení seminářů je moţné vyvodit, ţe dynamické, interaktivní komunikační nástroje byly mezi zástupci cílové skupiny jiná neţ široká veřejnost oblíbené a ţádané. Dotazníkové šetření provedené v roce 2016 dále ukázalo, ţe 87% respondentů z řad jiné neţ široké veřejnosti se při přípravě projektové ţádosti nesetkalo s problémy v informovanosti a 88% respondentů z řad příjemců a odborné veřejnosti se nesetkalo s problémy v informovanosti při realizaci projektu. 199

200 Komunikační nástroje typu publikací, broţur a obecně tištěných materiálů se dle výsledků dotazníkového šetření mezi jinou neţ širokou veřejností umístily z pohledu frekvence vyuţívání na zadních pozicích. Z toho důvodu přistoupil Řídící orgán v průběhu let ke změně z tištěné podoby na podobu elektronickou, a to jak v případě broţur a publikací, tak i v případě Magazínu ROP (vyjma celoplošného vydání, které bylo zacíleno na širokou veřejnost) a postupně také v případě propagačních letáků. Výrazně se tím sníţily náklady na tisk a v případě původní verze Magazínu ROP i distribuci, ale efektivita komunikačních nástrojů zůstala zachována, neboť byly elektronicky k dispozici na webových stránkách a jejich vydání bylo doprovázeno aktualitou, která byla prostřednictvím databázového mailingu rozesílána uţivatelům stránek. Propagační letáky ke komunikačním aktivitám pro veřejnost bývaly do roku 2013 v tištěné podobě a distribuovány byly na informační centra v regionu a také příjemcům. Namátkovým průzkumem však bylo zjištěno, ţe tištěné letáky nebyly vyuţívány účelně - buď nebyly vyuţity vůbec, nebo byly vyvěšeny na místě, kde nebyly dostatečně viditelné. Oproti tomu však příjemci i informační centra komunikační aktivity propagovali intenzivně prostřednictvím elektronických letáků, a to zejména jejich sdílením na sociálních sítích a zveřejněním na svých webových stránkách. Komunikační aktivity zaměřené na širokou veřejnost je moţné z pohledu vynaloţených nákladů vnímat za velice úsporné. Průměrná částka vynaloţená na realizace Dne Evropy se pohybovala okolo 5000 Kč (tj. 185 EUR) za grafické zpracování propagačních letáků, inzerce této komunikační aktivity byla realizována v rámci nákladů vynaloţených na nákup inzertního prostoru na konkrétní rok. Průměrně bylo touto aktivitou osloveno během jednoho dne nejméně 2000 návštěvníků. Průměrná částka na realizaci komunikačních aktivit pod jednotnou vizuální identitou Můj projekt se v letech pohybovala okolo Kč (tj EUR). Výjimkou byla komunikační aktivita v roce 2011, která si vyţádala náklady ve výši Kč (tj EUR). Tato částka zahrnovala kompletní tvorbu mapového portálu logotyp a také organizační zajištění slavnostního večera. Graf č.: 16 Struktura souhrnných nákladů na publicitu a propagaci ROP SM (v %) Vyhodnocení naplňování indikátorů Monitorovací indikátory KoP byly stanoveny v Komunikačním plánu Indikátory dopadů jsou definovány pro naplnění jednotlivých informačních priorit, které přispívají k naplnění specifických cílů KoP. Jsou definovány celkem 2 indikátory dopadu: Zvýšení míry povědomí cílových skupin o ROP SM Zvýšení počtu předloţených projektů v ROP SM K ověření míry naplňování monitorovacích indikátorů jsou pouţity monitorovací indikátory navázané na oblast podpory 4.2 Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu. U těchto monitorovacích indikátorů byla v Programovém dokumentu ROP SM stanovena indikativní hodnota naplnění k následovně: 200