lní společenstv vním m prostoru poradní organizace místnm než 200

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "lní společenstv vním m prostoru poradní organizace místnm než 200"

Bohumír Dostál
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Místní a lní společenstv enství v evropském správn vním m prostoru Na a půděp Rady Evropy působí vedle reprezentací ústředních vlád d a národních parlamentů i stálá poradní organizace místnm stních vlád - představuje zájmy z více v než 200 tisíc c samosprávných orgánů

a národních parlamentů i stálá poradní organizace místnm stních

2 Reprezentace územních samospráv v Radě Evropy reprezentace územních samospráv byla přidrup idružena k Radě Evropy v podobě Stálé konference místnm stních a lních orgánů Evropy v roce 1994 se přetvořila do podoby Kongresu evropských místnm stních a lních orgánů,, který mám dvě komory: Komora místních orgánů Komora regionů

lních orgánů Evropy v roce 1994 se přetvořila do podoby Kongresu evropských

3 Statut Kongresu evropských místnm stních a lních orgánů určuje uje pět p t hlavních úkolů: zapojit místnm stní a lní vlády do procesu evropského sjednocení na základz kladě ideálů a principů,, které jsou společným dědictvd dictvím m států sdružených v Radě Evropy navrhovat Výboru ministrů Rady Evropy opatřen ení k podpoře e místnm stní a lní samosprávy posilovat přímou p spolupráci místnm stních a lních orgánů v oblasti své působnosti udržovat kontakty s mezinárodn rodními organizacemi v rámci r politiky vnější ších vztahů Rady Evropy být partnerem národnn rodních a evropských sdružen ení místních a lních orgánů

Evropy opatřen ení k podpoře e místnm stní a lní samosprávy posilovat přímou p spolupráci místnm stních a lních orgánů v oblasti své působnosti udržovat

4 Reprezentace územních samospráv se podílí na přípravp pravě dokumentů Rady Evropy Evropská rámcová úmluva o přeshraniční spolupráci Evropská charty místnm stní samosprávy Nejdůle ležitější novou legislativní iniciativou Kongresu evropských místních a lních orgánů je návrh Evropské charty lní samosprávy

místnm stní samosprávy Nejdůle ležitější novou legislativní iniciativou

5 Evropská charta místnm stní samosprávy je základnz kladním m evropským standardem práva na místnm stní samosprávu v roce 1985 chartc hartu podepsalo prvních 11 států v platnost vstoupila po ratifikaci čtvrtým státem tem v letech se připojilop Polsko, Maďarsko, arsko, Bulharsko a Estonsko, v roce 1997 Slovinsko, Lotyšsko a Makedonie, v roce 1998 Moldávie, Ukrajina, Chorvatsko, Rumunsko a Rusko a v letech i Litva, ČR,, SRS a Albánie

1988 v letech 1994-95 95 se připojilop Polsko, Maďarsko, arsko, Bulharsko a Estonsko, v roce 1997 Slovinsko,

6 Zásady místnm stní samosprávy obsažen ené v Chartě vztahují se na všechny v druhy místních společenstv enství,, která na území smluvního státu tu existují každý stát t můžm ůže e při p i ukládání své ratifikační listiny, listiny o přijetp ijetí nebo schválen lení výslovně uvést, na které druhy místnm stních nebo lních orgánů hodlá působnost Charty omezit nebo které hodlá z její působnosti vyjmout

ukládání své ratifikační listiny, listiny o přijetp ijetí nebo schválen lení výslovně uvést, na

7 Evropská charta místnm stní samosprávy - základní ustanovení nutnost ústavního a zákonnz konného zakotvení místní samosprávy vytyčuje zásady týkající se povahy a rozsahu působnosti p a pravomocí místní samosprávy požaduje samostatnost v zález ležitostech utvářen ení vlastních organizačních struktur, získz skávání kvalifikovaných pracovníků a určen ení podmínek pro výkon volených funkcí vymezuje správn vní dohled nad činností místní samosprávy a pravidla pro získz skávání finančních prostředk edků,, která vylučuj ují ohrožen ení samostatnosti místnm stní samosprávy opravňuje místnm stní samosprávy ke spolupráci a vytvářen ení vlastních sdružen ení právo na samosprávu je chráněno no možnost ností nápravy soudem v případech p padech jeho porušen ení

volených funkcí vymezuje správn vní dohled nad činností místní samosprávy a pravidla pro získz skávání finančních prostředk edků,, která vylučuj ují ohrožen ení samostatnosti místnm stní

8 Návrh Evropské charty lní samosprávy přijat v červnu 1997 jako Doporučen ení Kongresu místnm stní a lní samosprávy navazuje na zásady z obsažen ené v Evropské chartě místní samosprávy vy, ale rozšiřuje jejich obsah a celý koncept decentralizace některé členské státy ty Rady Evropy zatím nemohou takovýto rozší šířený koncept přijmout vzhledem k velké diversifikaci nebo naopak nedostatku vyšší šších stupňů samosprávy (důsledek značně odlišných geografických ých,, ale i politických a hospodářsk ských podmínek

členské státy ty Rady Evropy zatím nemohou takovýto rozší šířený koncept přijmout vzhledem k velké diversifikaci nebo naopak

9 ČR R podepsala ECHMS v roce 1988 Česká republika se ve smyslu článku 12 odst. 1 Evropské charty místnm stní samosprávy považuje býti vázána v 24 (dvaceti čtyřmi) odstavci 1. části Charty, z toho 13 (třin inácti) odstavci uvedenými v článku 12 odst. 1 Charty. Necítí se býti vázána v těmito t ustanoveními: Článek 4 - odstavec 5 Článek 6 - odstavec 2, Článek 7 - odstavec 2 Článek 9 - odstavec 3, odstavec 5 a odstavec 6.

části Charty, z toho 13 (třin inácti) odstavci uvedenými v článku 12 odst. 1 Charty.

10 Komparace ECHRS a ECHMS ECHRS nejen deklaruje, že e princip územní samosprávy je ústavním m principem, ale navíc c nepřipou ipouští zúžení obsahu lní samosprávy prostřednictv ednictvím m předpisp edpisů nižší právn vní síly a vyžaduje pro vydávání předpisů určuj ujících ch tento obsah přísnp sné podmínky vyžaduje nejen projednávání všech záležitostí lního významu, ale požaduje i účast na řízení celostátn tních záležitostí dozor nad lní samosprávou se mám řídit pouze principem legality

pro vydávání předpisů určuj ujících ch tento obsah přísnp sné podmínky vyžaduje nejen projednávání všech záležitostí lního

11 ECHRS zesiluje požadavky na způsoby financování zejména právem na vlastní daně a nově koncipuje zásady z finančního vyrovnávání na různých r úrovních veřejných ejných rozpočtů zvýrazňuje úlohu lních samospráv v evropské politice, včetně nároku na zakládání reprezentací u evropských institucí národní vlády mají povinnost evropské záležitosti s lními samosprávami konzultovat právo na lní samosprávu však v musí brát i ohled na místní samosprávu

evropské politice, včetně nároku na zakládání reprezentací u evropských institucí národní vlády mají povinnost

12 ECHMS i návrh n ECHRS lze obsahově rozčlenit do devíti úseků: ústavní garance práva na místnm stní a lní samosprávu definice práva na místnm stní a lní samosprávu rozsah a záruky z dostatečného rozsahu práva na místnm stní a lní samosprávu princip konsensuáln lní změny hranic územních celků organické záruky práva na místnm stní a lní samosprávu

záruky z dostatečného rozsahu práva na místnm stní a lní samosprávu princip

13 státní dozor nad místnm stní a lní samosprávou finanční záruky práva na místnm stní a lní samosprávu asociační právo místnm stní a lní samo mosprávy právo na ochranu práva na místnm stní a lní samosprávu

14 Evropská rámcová úmluva o přeshraniční spolupráci 1. Smluvní státy ty vyjadřuj ují vůli usnadnit přeshraniční spolupráci na konsensuáln lním základě pramenícím m z potřeb a zájmz jmů územních orgánů veřejn ejné správy, což implikuje, že e státy ty nebudou bránit uzavírání přeshraničních správn vních dohod s poukazem na ústavní a administrativně- právn vní překážky. ky. 2. Smluvní státy ty uznávaj vají princip subsidiarity,, podle něhon hož je úkolem územní veřejn ejné správy, aby v mezích své kompetence iniciativně a samostatně rozvíjela přeshraniční spolupráci.

orgánů veřejn ejné správy, což implikuje, že e státy ty nebudou bránit uzavírání přeshraničních správn vních dohod s poukazem na ústavní a

15 3. Přeshraniční spolupráce nesmí být ani obsahově,, ani formáln lně znevýhodňov ována oproti spolupráci územních společenstv enství uvnitř hranic státu. tu. 4. Smlouva nerozšiřuje pravomoc, kompetenci ani institucionáln lní organizaci územní veřejn ejné správy, ta jedná i v přeshraniční spolupráci jen v těch t záležitostech, které jí přísluší řešit podle národního práva.

Smlouva nerozšiřuje pravomoc, kompetenci ani institucionáln lní organizaci územní veřejn ejné

16 5. Smlouva neomezuje možnosti k provádění státn tního dozoru nad činností orgánů lních a komunáln lních společenstv enství či úřadů. 6. Smluvní státy ty se zavazují k informační otevřenosti enosti ve věcech v přeshraniční spolupráce jak dovnitř státu, tu, tak navenek.

6. Smluvní státy ty se zavazují k informační otevřenosti enosti ve

17 Madridská úmluva je rámcovou r úmluvou předevp edevším m ve dvojím m smyslu: 1. NerozN erozšiřuje institucionáln lní organizaci či kompetenci veřejn ejné správy, je na vůli v smluvní strany, zda bude aplikována na všech v úrovních veřejn ejné správy vy. Územní společenstv enství nebo orgány (territorial communities or authorities) ) jsou ta společenstv enství,, ty orgány, resp. ty úřady, které jsou místně či i lně funkční ve smyslu národnn rodního práva. Úmluva je tedy rámcem r nad národnn rodním institucionáln lním m a právn vním m uspořádáním.. SmluvnS mluvní strany mohou samy určit, na jakých úrovních veřejn ejné správy (státn tní správy i územní samosprávy) se bude smlouva aplikovat.

Územní společenstv enství nebo orgány (territorial communities or authorities) ) jsou ta společenstv enství,, ty orgány, resp.

18 2. Úmluva obsahuje přílohu, p v nížn jsou uvedeny jednak vzory mezistátn tních dohod, uzavíraných mezi vládami států,, jednak vzory správn vních dohod uzavíraných přímop orgány územních společenstv enství.. Ve všech případech p padech jde o pouhé vzory dohod, které mohou, ale také nemusejí být uzavírány.

dohod uzavíraných přímop orgány územních společenstv enství.

19 Rámcový charakter Úmluvy se projevuje i potud, že e je uznáván n požadavek souladnosti uzavíraných dohod s národnn rodním právem, resp. s právem, jímžj se uzavíran rané dohody řídí,, jakož i potřeba ohledu na stav mezinárodn rodních vztahů a na obecnou politickou linii platnou v době uzavírání dohod. Konečně Úmluva stanoví, že dohody nesmějí narušovat způsob státn tního dozoru nad obcemi, regiony a činností jejich orgánů.

s právem, jímžj se uzavíran rané dohody řídí,, jakož i potřeba ohledu na stav mezinárodn rodních vztahů a

20 K úmluvě o přeshraniční spolupráci mezi územními mi společenstv enstvími a úřady je tedy možné připojit výhradu či i prohláš ášení o tom, že e se závazky z státu tu nebudou vztahovat na všechny v možné subjekty a formy přeshraniční spolupráce.

či i prohláš ášení o tom, že e se závazky z státu tu nebudou

21 Belgie vyloučila ze sféry aplikace Úmluvy Région de Bruxelles-capitale capitale. Dánsko učinilo u výhradu ve vztahu k Faerským ostrovům m a ke Grónsku. Nizozemí vyloučilo z aplikace Úmluvy mimoevropská teritoria. Finsko se zavázalo zalo jen ve vztahu k obcím m a jejich svazkům. Maďarsko arsko explicitně vyjádřilo, že e za možné subjekty přeshraniční spolupráce považuje kromě orgánů municipáln lní a komunáln lní samosprávy i úřad komisaře e republiky jako představitele p státu tu v systému místnm stní veřejn ejné správy.

Podobné dokumenty

Strukturáln. lní fondy a Fond Soudržnosti EU

Strukturáln. lní fondy a Fond Soudržnosti EU Strukturáln lní fondy a Fond Soudržnosti EU Struktura kursu Legislativní a institucionáln lní rámec SF a CF Agenda 1999 2006 a její plnění v ČR Programové období 2007-2013 Doporučen ená literatura Wokoun