Měření vyvolaných nákladů zdanění

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Ústav účetnictví a daní Měření vyvolaných nákladů zdanění Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Jana Skládaná Brno 2006

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Měření vyvolaných nákladů zdanění vypracovala samostatně, na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a s použitím uvedené literatury. V Brně dne 23. května 2006

3 Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu své bakalářské práce prof. Ing. Václavu Vybíhalovi, CSc. za pomoc a rady poskytnuté při zpracování této práce. Dále mé poděkování patří firmám, které mi ochotně poskytly informace a data, na jejichž základě byla tato bakalářská práce vypracována.

4 ABSTRAKT Daně jsou nezbytným příjmem do veřejných rozpočtů, proto je v rámci efektivnosti důležité poměřit výnosy daňového systému s náklady. Teorie daní rozlišuje náklady spojené s daněmi na straně veřejného sektoru, které jsou označovány jako přímé administrativní náklady a dále nepřímé administrativní náklady, zvané též vyvolané náklady zdanění, které jsou břemenem pro soukromý sektor. Bakalářská práce je zaměřena na měření vyvolaných nákladů zdanění v souboru podniků, které se zabývají silniční nákladní dopravou. Výsledky měření vykazují, že vyvolané náklady zdanění jsou ve sledovaném souboru podniků ve výši 2,4 % z celkového daňového výnosu za sledovanou skupinu podniků. Klíčová slova Daň, veřejný rozpočet, daňový výnos, náklady, vyvolané náklady zdanění, silniční nákladní doprava. ABSTRACT Taxes are necessary income into the public budgets. It is important to measure the tax yield and costs of the tax system. The tax theory distinguishes administrative costs connected with the public sector and complinace costs connected with the private sector. The thesis measure the compliance costs of taxation for a selected group of companies that ship freight by lorry. The result show that for this group of companies the cost of compliance is approximately 2,4 % of the total tax yield. Key words Tax, public budget, tax yield, costs, compliance costs, companies that ship freight by lorry.

5 OBSAH: 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED MATERIÁL A METODIKA Náklady na zpracování daňových přiznání Náklady na vedení účetnictví Náklady na vedení mzdové agendy Vyvolané náklady zdanění VÝSLEDKY PRÁCE Charakteristika velikosti vybraných podniků Struktura vybraných daní a poplatků Výše nákladů u sledovaných firem na zpracování daňových přiznání Výše nákladů u sledovaných firem na vedení účetnictví Výše nákladů u sledovaných firem na vedení mzdové agendy Výše vyvolaných nákladů zdanění v souboru dopravních firem Vyvolané náklady zdanění vztažené k charakteristikám velikosti firem DISKUSE A ZÁVĚR SEZNAM LITERATURY...38

6 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE Daně znamenají transfer peněžních prostředků od jedinců a firem do veřejných rozpočtů, transfer, který se neobejde bez dodatečných nákladů. Náklady spojené s daněmi na straně veřejného sektoru jsou označovány jako přímé administrativní náklady. Patří sem všechny náklady státní správy na organizaci daňového systému, na evidenci daňových poplatníků, výběr daní, kontrolu v této oblasti. Dále jsou to náklady i jiných sektorů než jen daňového, pokud souvisejí s daňovým systémem, např. náklady statistického úřadu na pořízení informací pro daňové úřady, náklady na služby soudnictví pro správce daně. Přímé administrativní náklady jsou poměrně snadno zjistitelné, protože jejich jednotlivé položky jsou evidovány na příslušných státních institucích. Naopak nepřímé administrativní náklady, zvané též vyvolané náklady zdanění, se přesně vyčíslit nedají, protože nejsou statisticky vykazovány. Tyto náklady lze pouze odhadovat. Břemeno vyvolaných nákladů zdanění nese soukromý sektor, poplatníci a plátci daně, fyzické a právnické osoby. Jde zejména o náklady spojené se studiem daňových zákonů, vyplňování daňových přiznání, prostředky zaplacené daňovým poradcům, činnosti související s registrací daně, přiznáním daně, část nákladů vynaložených na vedení účetnictví, mzdové agendy a dalších. Pro přímé i nepřímé administrativní náklady platí, že rostou se složitostí daňového systému, s počtem různých daní a sazeb, se složitostí zálohování plateb na daně, s počtem výjimek a s jinými charakteristikami daní. Vzhledem ke složitosti daňové soustavy České republiky i jejím častým změnám administrativa na straně veřejného i soukromého sektoru narůstá. Správní náklady mají tendenci nadměrně narůstat, protože veřejný sektor nemá v poskytování služeb konkurenci, tudíž dochází k neefektivní alokaci zdrojů. Veřejný sektor však dosahuje při poskytování určitých služeb spojených s daněmi výhodu z rozsahu. U vyvolaných nákladů zdanění, které nejsou sledovány, hrozí nebezpečí, že překročí únosnou mez. Důsledkem je příliš velké odčerpávání finančních prostředků, které by mohly být efektivněji využity pro podnikání. Z tohoto důvodu je velmi důležité, aby nepřímé administrativní náklady sledovány byly. Potřeba sledování těchto nákladů by měla být jak na obecné úrovni, - 7 -

7 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE tak v jednotlivých oborech podnikání, vzhledem různým specifikům jednotlivých sektorů, která by mohla podnikání nepřiměřeně zatěžovat. V bakalářské práci jsem se zaměřila na sledování vyvolaných nákladů zdanění v oboru silniční nákladní dopravy (OKEČ: 60.24). V tomto sektoru měření nepřímých administrativních nákladů dosud nebylo v podmínkách České republiky realizováno. Cílem bakalářské práce je, na základě studia teoretických parametrů, ověřit metodiku měření vyvolaných nákladů zdanění ve vybraném souboru podniků a provést s využitím analyticko-syntetických metod komparaci výsledků v rámci sledovaného souboru podniků

8 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED Předmětem zkoumání v bakalářské práci jsou tzv. klasické vyvolané náklady zdanění (anglicky: compliance costs), které jsou v praxi měřitelné. Základy vymezení tohoto pojmu nacházíme již v dílech klasických ekonomů jako je A. Smith (čtvrtý kánon: Každá daň by měla být promyšlena a propracována tak, aby obyvatelé platili co nejméně nad to, kolik ona daň skutečně přináší do státní pokladny ), dále P. Ricardo, S. Mill a A. C. Pigou. Podle těchto autorů jsou vyvolané náklady zdanění náklady soukromého sektoru. Mezi současné zahraniční ekonomy, kteří se zabývají touto problematikou, patří především práce, které publikovali Nam, Evans a Walpole (2000), Pope (1995), Sandford (1989) a Vaillancourt (1987). Tyto práce jsou teoreticko-metodologickou základnou i praktickým návodem, jak měřit vyvolané náklady zdanění. Sandford (1995) zahrnuje do vyvolaných nákladů zdanění veškeré náklady z titulu stanovení základu daně a zpracování daňových přiznání, dále 60 % nákladů na vedení účetnictví a 20 % nákladů na vedení mzdové agendy. Vyvolanými náklady zdanění se zabývají také čeští autoři. Kubátová a Vítek (1997), Vítek (2001), Vítková a Vítek (2002), Kubátová (2003), Pudil, Vybíhal, Vítek a Pavel (2004). K získání dat bylo využito dotazníku použitého při měření vyvolaných nákladů zdanění, který vypracovali Vítek a Vítková (2002) a upravil Vybíhal (2004) z důvodu jeho využití při sledování vyvolaných nákladů zdanění v souboru podniků zabývajících se silniční nákladní dopravou. Publikace autorů Vybíhal (2004), Vybíhal a Nerudová (2004) pojednávají o praktických aspektech měření vyvolaných nákladů zdanění včetně verifikace metodiky a stanovení jejich výše

9 3. MATERIÁL A METODIKA 3. MATERIÁL A METODIKA Podle metodického postupu a obsahu dotazníků vypracovaných Vybíhalem (2004) byla vlastním šetřením získána data v souboru 7 podniků. Firmy, se sídlem v okresech Brno-město a Brno-venkov, se zabývají silniční nákladní dopravou. Mezi hlavní charakteristiky zkoumaného souboru podniků kromě oboru a místa působnosti jsou i právní forma podnikání, přepočtený počet zaměstnanců a ekonomické ukazatele výnosů tržeb a nákladů. Ze sedmi zkoumaných podniků je šest společností s ručením omezeným. Zbývající firma je akciovou společností se základním kapitálem 2 miliony Kč. Průměrný přepočtený počet v šesti podnicích byl v rozmezí 4 18, patří tedy do malých firem. Společnost s průměrem 78 přepočtených zaměstnanců spadá do firem středních. Poskytování přepravních služeb se u šesti společností omezuje na Českou republiku, zbývající dva podniky obsluhují jak území ČR, státy Evropské unie a dále státy východní Evropy sousedící s EU. Vzhledem k období zjišťování (listopad 2005 leden 2006), byla všechna zjišťovaná data vztažena ke zdaňovacímu období roku Struktura výnosů z vybraných daní a poplatků byla sledována podle charakteru odvodu do veřejných rozpočtů následovně: daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (odvedené celkově jak za zaměstnance tak i za zaměstnavatele), pojistní na veřejné zdravotní pojištění (vybrané od zaměstnance i zaměstnavatele), daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou, daň silniční, daň z nemovitostí, daň z příjmů právnických osob, spotřební daň,

10 3. MATERIÁL A METODIKA clo, poplatky, ostatní daně (doměrky aj.). K vyčíslení vyvolaných nákladů zdanění bylo nutné zjistit náklady zdanění spadajících do tří oblastí: I. náklady na zpracování daňových přiznání, které se zahrnovaly do vyvolaných nákladů v plné, tedy 100 % výši, II. náklady na vedení účetnictví, ze kterých se podle vědeckých odhadů uveřejněných publikacích 40 % vynakládá z důvodu zpracování daňových přiznání, III. náklady na vedení mzdové agendy, které jsou dle expertních názorů ve výši 20 % vynakládány pro zpracování daňových přiznání a především odvedení záloh na daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Náklady na zpracování daňových přiznání Vyvolané náklady zdanění na zpracování daňových přiznání v sobě zahrnují: externí náklady na zpracování základu daně, daňových přiznání a na služby daňového poradenství, náklady na pořízení a aktualizaci, resp. nájemného daňového softwaru, náklady na zpracování daňových přiznání interními pracovníky. Služby daňového poradce jsou hlavním nákladem spadajícím do externích nákladů na zpracování daňových přiznání. U daňového softwaru se vycházelo ze vstupní ceny, která byla časově rozlišena na dobu 48 měsíců. Zákon o daních z příjmů platný v roce 2004 byl využit s ohledem na získané údaje, které se vztahovaly do zdaňovacího období roku Dále byl sledován

11 3. MATERIÁL A METODIKA roční update/upgrade. Pokud by byl software najímán nebo pořízen na leasing, v nákladech by se objevily tyto částky. Uvažovanými náklady z titulu zpracování daňových přiznání interními pracovníky byly mzdové náklady, spotřeba energie a materiálu, výkony spojů (poplatky za telefony, internet), náklady na školení a kurzy, podíl na odpisech budovy nebo nájemného, podíl odpisů ze vstupní ceny počítače. Souhrn externích nákladů na zpracování základu daně (N de ), náklady na daňový software (N ds ) a náklady na zpracování základu daně interními pracovníky (N di ) představuje vyvolané náklady zdanění z titulu zpracování daňových přiznání. Toto slovní vyjádření lze matematicky zapsat takto: N d = N de + N ds + N di (1) 3.2. Náklady na vedení účetnictví Ke kalkulaci vyvolaných nákladů zdanění na vedení účetnictví byly sledovány: externí náklady na vedení účetnictví, náklady na pořízení a aktualizaci, resp. nájemného účetního softwaru, náklady na vedení účetnictví interními pracovníky. Co se týče externích nákladů na vedení účetnictví, jedná se o službu vedení účetnictví dodavatelem. Další náklady s vedením účetnictví podnikatelskému subjektu zpravidla již nevznikají. U účetního softwaru se vycházelo ze vstupní ceny, která byla časově rozlišena na dobu 48 měsíců. Zákon o daních z příjmů platný v roce 2004 byl využit s ohledem na získané údaje, které se vztahovaly do zdaňovacího období roku Dále byl sledován roční update/upgrade. Pokud by byl software najímán nebo pořízen na leasing, v nákladech by se objevily tyto částky

12 3. MATERIÁL A METODIKA Uvažovanými náklady z titulu vedení účetnictví interními pracovníky byly mzdové náklady, spotřeba energie a materiálu, výkony spojů (poplatky za telefony, internet), náklady na školení a kurzy, podíl na odpisech budovy nebo nájemného, podíl odpisů ze vstupní ceny počítače. Vyvolané náklady zdanění z titulu vedení účetnictví (N ú ) zahrnují externí náklady na vedení účetnictví (N úe ), náklady na účetní software (N ús ), náklady na vedení účetnictví interními pracovníky (N úi ), kde: N ú = N úe + N ús + N úi (2) 3.3. Náklady na vedení mzdové agendy V rámci vyvolaných nákladů zdanění na vedení mzdové agendy byly zjišťovány: externí náklady na vedení mzdové agendy, náklady na pořízení a aktualizaci, resp. nájemného mzdového softwaru, náklady na vedení mzdové agendy interními pracovníky. Co se týče externích nákladů na vedení mzdové agendy, jedná se o službu vedení mzdové agendy dodavatelem. Další náklady s vedením mzdové agendy podnikatelskému subjektu zpravidla již nevznikají. U mzdového softwaru se vycházelo ze vstupní ceny, která byla časově rozlišena na dobu 48 měsíců. Zákon o daních z příjmů platný v roce 2004 byl využit s ohledem na získané údaje, které se vztahovaly do zdaňovacího období roku Dále byl sledován roční update/upgrade. Pokud by byl software najímán nebo pořízen na leasing, v nákladech by se objevily tyto částky. Uvažovanými náklady z titulu vedení mzdové agendy interními pracovníky byly mzdové náklady, spotřeba energie a materiálu, výkony spojů (poplatky za telefony, internet), náklady na školení a kurzy, podíl na odpisech budovy nebo nájemného, podíl odpisů ze vstupní ceny počítače

13 3. MATERIÁL A METODIKA Souhrn externích nákladů na vedení mzdové agendy (N m ), náklady na mzdový software (N ms ) a náklady na vedení mzdové agendy interními pracovníky (N mi ) představuje vyvolané náklady zdanění z titulu vedení mzdové agendy. Toto slovní vyjádření lze zapsat: N m = N me + N ms + N mi (3) 3.4. Vyvolané náklady zdanění vztahu: Podle metodického postupu byl zjišťován podíl vyvolaných nákladů zdanění podle N vz = N d + N ú + N m (4) Ve výše uvedeném textu již bylo zmíněno, že náklady na zpracování daňových přiznání (N d ) byly pro účely kvantifikace vyvolaných nákladů zdanění zahrnuty v plné výši (tj. 100 %), náklady na vedení účetnictví pro účely kalkulace daňových základů byly uplatněny ze 60 % a náklady z titulu vedení mzdové agendy pak ve výši 20 %. Upravený vztah pro vyčíslení vyvolaných nákladů lze tedy zapsat jako: N vz = 100 N d + 40 N ú + 20 N m (5)

14 4. VÝSLEDKY PRÁCE Zjištěné údaje jsou pro snadnější orientaci zobrazeny do souhrnných tabulek, ze kterých jsou patrné zajímavé skutečnosti Charakteristika velikosti vybraných podniků V tab. 1 jsou uvedeny údaje charakterizující velikost podniku podle ekonomických kriterií. Průměrný přepočtený počet pracovníků podle metodiky Českého statistického úřadu se pohyboval v intervalu od 4 zaměstnanců (firma III ) do 78 zaměstnanců (firma V ), v průměru za všechny podniky 21 zaměstnanců. Výše výnosů byla v rozmezí od 750 tis. Kč (firma III ) do tis. Kč (firma V ), v průměru za všechny podniky tis. Kč. Výše tržeb od 750 tis. Kč (firma III ) do tis. Kč (firma V ), s průměrem za celý soubor podniků tis. Kč. Náklady byly vykazovány v intervalu od 830 tis. Kč (firma VII ) do tis. Kč (firma V ) a průměrnými náklady na jeden podnik tis. Kč. Tab. 1: Ukazatele charakterizující velikost podniku podle ekonomických kriterií Firma Ukazatel za rok 2004 ( v tis. Kč). I II III IV V VI VII Σ Výnosy Tržby Náklady Pp Zdroj: vlastní šetření. Vysvětlivky: P p průměrný přepočtený počet pracovníků (osoby)

15 4.2. Struktura vybraných daní a poplatků Následuje tab. 2, kde je uvedena struktura vybraných daní z níž vyplývá, že v souboru jako celku bylo vybráno tisíc Kč. Výběr daně z příjmů fyzických osob celkem se na vybraných daních celkem podílí 9 %, přičemž se výše výběru této daně na vybraných daních jednotlivých firem příliš neliší a je v průměru za celý soubor 10 %. Výběr daní z příjmů právnických osob vybíraná srážkou byla zaznamenána pouze u podniku I, ostatní firmy tuto daň nevybrali nebo její výše nepřesahovala Kč. Výše pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti tvoří 24 % z celkových vybraných daní. Hodnota podílu u jednotlivých firem se pohybuje v rozmezí od 19 % do 48 % v souvislosti s výší vybraných daní za celý podnik. Veškeré výnosy z pojistného na veřejné zdravotní pojištění se podílí na celkovém výnosu z výběru daní 12 %, což činí průměrně 14 % celkového výnosu vybraných daní na jeden podnik Vzhledem k oboru podnikání v silniční dopravě má největší podíl na vybraných daních (45 %) daň silniční. V průměru za jednotlivé podniky tvoří silniční daň 27 % na vybraných daních. Zajímavý je ovšem její podíl na vybraných daních u jednotlivých firem, který kolísá ve velkém rozpětí od 6 % do 60 %. Toto rozpětí lze vysvětli tím, že podnik I a V provozují mezinárodní silniční nákladní dopravu. S těmito službami jsou tedy spojeny silniční daně a mýtné v zahraničních zemích, které jsou v porovnání s poplatky za užívání silnic na území České republiky, výrazně vyšší. Podíl silniční daně na vybraných daních je u této skupiny v průměru 57 %. Ostatní podniky se zabývají vnitrostátní silniční dopravou, proto se silniční daň podílí na vybraných daních jednotlivých firem v rozmezí 6 % 18 %. Nutno dodat, že silniční daň, kterou odvádějí firmy orientující se především na mezinárodní silniční dopravu, se neodvádí pouze do státního rozpočtu České republiky, ale především do rozpočtů tranzitních a cílových zemí přepravy

16 Dále je z tab. 2 zřejmé, že všechny firmy ze sledovaného souboru provozují svou činnost v pronajímaných prostorách a tedy neplatí daň z nemovitostí. Co se týče vybrané daně z příjmu právnických osob, tvoří její podíl na celkové vybrané dani 1 %. Nejvyšší podíl lze pozorovat u podniku VII, který má hodnotu 5 %. U ostatních je podíl v průměrné výši 2 %. Daň z přidané hodnoty je další významnou položkou z vybraných daní, kterou tvoří z 9 %. Její výše narůstá s velikostí podniku, tzn. nejvíce na dani z přidané hodnoty vybral podnik V a nejméně podnik III. Výběry v podobě poplatků nenabývají významných hodnot. Jiné daně a doměrky v této skupině firem byly zaznamenány do výše Kč nebo žádné vyměřeny nebyly, proto mají tyto položky nulovou hodnotou. Hodnoty vybraných daní u jednotlivých podniků souvisí s velikostí subjektu. Procentuální zastoupení jednotlivých vybraných daní a poplatků na výnosu z daní je graficky znázorněn v obr. 1. Obr. 1: Procentuální zastoupení jednotlivých vybraných daní a poplatků na celkovém výnosu vybraných daní. 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 45% 24% 9% 12% 9% 0% 0% 1% 0% 0% DPFO DPFOs SP ZP DS DN DPPO DPH P Do daně a poplatky

17 Tab. 1: Přehled struktury výnosů vybraných daní (V d ) v rámci sledovaného souboru Firma Ukazatel dopravních firem (v tis. Kč). I II III IV V VI VII Σ DPFO DPFOs SP ZP DS DN DPPO DPH P Do V vd Zdroj: vlastní šetření. Vysvětlivky: DFPO daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, DFPO s - daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou, SP pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, ZP pojistné na veřejné zdravotní pojištění, DS daň silniční, DN daň z nemovitostí, DPPO daň z příjmů právnických osob, DPH daň z přidané hodnoty, P poplatky, D o ostatní daně, doměrky daní apod., V vd celkové výnosy vybraných daní

18 4.2. Výše nákladů u sledovaných firem na zpracování daňových přiznání V první fázi šetření byly sledovány náklady na zpracování daňových přiznání, které zahrnují externí, interní náklady a náklady na pořízení a aktualizaci softwaru. Externí náklady na stanovení základu daně, zpracování daňového přiznání a služby související s daňovým poradenstvím jsou uvedeny v tab. 3. Celkové externí náklady na pořízení těchto služeb za skupinu sledovaných subjektů byly ve výši Kč. Průměrná hodnota nákladů za celý soubor je Kč. Je zřejmé, že časově i cenově nejnáročnějším externím nákladem je stanovení základu daně z příjmů právnické osoby. Časově náročné jsou také činnosti související s výpočtem mzdy všech zaměstnanců včetně odvodu zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, sociálního a zdravotního pojištění. Úroveň náročností je dán poměrně složitou konstrukcí základů daně z příjmů. U daně z přidané hodnoty je míra náročnosti dána především náročností na přesné vedení evidence plnění na vstupu a na výstupu a její rozsah. Tab. 3: Přehled o úrovni externích nákladů na zpracování základu daně, daňových Firma Ukazatel přiznání a na služby daňového poradenství (N de ) ve zkoumaném souboru dopravních firem. I II III IV V VI VII Σ N de Zdroj: vlastní šetření. V celém zkoumaném souboru podniků, pouze firma I hradí jen daňové poradenství. U ostatních podniků se veškerou daňovou problematikou zabývají dodavatelské subjekty

19 Podnik I vynakládá Kč za daňové poradenství a kontrolu správnosti vyplněných formulářů. Firma II vykazuje výdaje Kč za komplexní služby týkající se daňových přiznání, což odpovídá výdajům Kč na jednoho zaměstnance. Nižší částku Kč za veškeré služby daňového poradce vynakládá podnik III, to je způsobeno malým rozsahem podnikání. Nejnižší výdaje Kč v této oblasti jsou zaznamenány u podniku IV, který využívá služeb mimobrněnské firmy. Tato firma je v porovnání s poradenskými firmami v tomto oboru znatelně levnější. Částka přepočtená na jednoho pracovníka je ve výši 91 Kč. Firma označená symbolem V platí za veškerý servis daňového poradce Kč. Tato částka je vyšší vzhledem k většímu rozsahu podnikání, tedy i většími nároky na zpracovatele daňových přiznání. Vztáhne li se tato částka na jednoho zaměstnance, služba stojí v přepočtu na jednoho pracovníka 833 Kč, což je v porovnání přibližně 3 krát méně než u firmy III, která po vztažení hodnoty na jednoho zaměstnance vykazuje výdaje Kč. Komplexních služeb zpracování daňových přiznání využívají také podniky VI a VI, které vynakládají částky a Kč. Po přepočtení částky u firmy VI vychází na jednoho zaměstnance výdaj za vedení daňové agendy Kč a u firmy VII se dostáváme k přepočtené částce 750 Kč na jednoho zaměstnance. Náklady vynaložené na pořízení a aktualizaci daňového softwaru popisuje tab. 4. Jsou zde zaznamenány nulové částky u všech firem. U podniků II až VII je zřejmé, že další náklady v oblasti daňové problematiky vynakládat nemusí, jelikož využívají komplexních služeb daňového poradce. Firma I však využívá pouze daňového poradenství, přesto žádné náklady neuvádí. Tento jev lze vysvětlit tím, že firma I při sestavování daňových přiznání využívá bezplatných informací uvedených na internetu, a dále bezplatných konzultací s odborníky v oboru

20 Tab. 4: Přehled o úrovni nákladů vynaložených na pořízení a aktualizaci daňového Firma Ukazatel softwaru (N ds ) ve zkoumaném souboru dopravních firem (v Kč). I II III IV V VI VII Σ C v O r U r N ds Zdroj: vlastní šetření. Vysvětlivky: C v vstupní cena při pořízení, O r roční odpis (časové rozlišení ceny na 4 roky), U r roční update, resp. upgrade, N ds celkové náklady vynaložené na pořízení a aktualizaci daňového softwaru. Jak naznačuje tab. 5, firma I zpracovává daňovou agendu vlastními interními silami. Účetnictví ve firmě vede jedna zaměstnankyně, která se zabývá daňovou agendou přibližně 3 dny v měsíci. Zásadní složku vedení daňové agendy tvoří ze 76 % mzdové náklady. Přiznaná roční hrubá mzda této pracovnice byla Kč. Při rozpočítání této částky na 3 dny v měsíci dojdeme k mzdovým nákladů na zpracování základů daně a daňových přiznání na Kč. Náklady za spotřebu energie, materiálu (papír, kancelářské potřeby apod.), poplatky za telefon a internet byly pro tuto oblast činnosti zaměstnankyně odhadnuty na částku Kč, to odpovídá 6 % z celkových nákladů na zpracování daňových přiznání. Školením pracovnice v roce 2004 k daňové problematice, i přes značné změny daňové oblasti vzhledem ke vstupu České republiky do Evropské unie, neprocházela. Změny v daňových zákonech nastudovala svépomocí, případné nesrovnalosti byly bezplatně konzultovány s odborníky v oboru

21 Dalším významným nákladem, se 16 % účastí na celkových nákladech na zpracování daňové agendy, je pro tuto firmu poměrná část nájemného ve výši Kč a dále odpisy z ceny počítače, které byly stanoveny pro oblast daňové agendy na 738 Kč (při déle odpisování 48 měsíců podle daňových zákonů platných v roce 2004). Odpisy z ceny počítače tvoří 2 % z celkových nákladů v této oblasti. Vzhledem k tomu, že firma nevlastní ani nepronajímá software, počítač byl pro tuto oblast činnosti pracovnice využíván zejména k vyhledávání změn v zákonech a konzultacím či ověřování výpočtů pomocí bezplatného softwaru dostupného na internetu. Celkové náklady vztahující se k daňové problematice zpracovávané interními pracovníky byly vyčísleny na Kč. Ostatní podniky již tyto náklady nevykazují. Tab. 5: Přehled o úrovni nákladů z titulu zpracování daňových přiznání interními Firma Ukazatel pracovníky (N di ) v rámci sledovaného souboru dopravních firem (v Kč). I II III IV V VI VII Σ N mz N sp N š O b O r N di Zdroj: vlastní šetření. Vysvětlivky: N mz mzdové náklady, N sp spotřeba energie, materiálu, poplatky za telefony apod., N š náklady na školení a kurzy, O b podíl na odpisech budovy nebo nájemného, O r podíl odpisů z poměrné části ceny počítače (25 % při časovém rozlišení na 4 roky), N di celkové náklady z titulu zpracování daňových přiznání interními pracovníky

22 Souhrnné vyvolané náklady zdanění z titulu zpracování daňových přiznání za zkoumaný soubor dopravních podniků jsou zobrazeny v tab. 6. Společnost I vykazuje tyto náklady v souhrnu za zpracování daňových přiznání jak externě, tak interními pracovníky. Firmy II až VII, do těchto nákladů zahrnují výdaje za komplexní služby v oblasti daňové problematiky od dodavatelských subjektů. Pokud jsou firmy seřazeny podle výdajů z titulu daňové problematiky na jednoho pracovníka, jako nejdražší způsob se jeví kombinace daňového poradce se zpracováním interními pracovníky. Firma I vykazuje na pracovníka částku Kč, zatímco ostatní společnosti s využíváním komplexních služeb daňového poradce dosahují značných úspor. Veškeré tyto náklady (za zkoumaný soubor podniků ve výši Kč, tj. v průměru na podnik Kč) jsou vykazovány jako vyvolané náklady zdanění v plné výši, protože jsou vynakládány pouze pro stát. Pokud by stát neexistoval, podniky by tyto náklady neměly. Tab. 6: Přehled o vyvolaných nákladech zdanění z titulu zpracování daňových Firma Ukazatel přiznání (N d ) ve zkoumaném souboru dopravních firem (v Kč). I II III IV V VI VII Σ N de N ds N di N d Zdroj: vlastní šetření. Vysvětlivky: N d - celkové náklady z titulu zpracování daňových přiznání

23 4.3. Výše nákladů u sledovaných firem na vedení účetnictví Ve druhé fázi výzkumu byly sledovány náklady na vedení účetnictví zahrnující externí, interní náklady a náklady na pořízení a aktualizaci softwaru. Externí náklady na vedení účetnictví jsou zachyceny v tab. 7. Účetnictví je prováděno dodavatelsky na základě podkladů od dopravních firem. Dále účetní firmy sestavují účetní výkazy jako je výkaz zisku a ztrát, rozvahu, cash flow a další. Těchto služeb využívají firmy III, V, VI a VII. Celková částka nákladů vedení účetnictví externě je , což je průměrně na každý podnik Kč. Společnost III uvádí výdaje za vedení účetnictví ve výši Kč, což při přepočtení na jednoho zaměstnance znamená výdaj Kč. Firma V s největším rozsahem podnikání, má také nejvyšší náklady na vedení účetnictví ( Kč), pokud tyto výdaje vztáhneme k jednomu zaměstnanci, je zjištěna částka Kč, ve které se projevila značná úspora z rozsahu. Pro společnost VI externí vedení účetnictví představuje náklad Kč, respektive Kč na pracovníka. Obdobně společnost VII vykazuje náklady na vedení účetnictví ve výši Kč, tedy Kč na zaměstnance. Tab. 7: Přehled o úrovni externích nákladů na vedení účetnictví (N úe ) ve zkoumaném Firma Ukazatel souboru dopravních firem. I II III IV V VI VII Σ N úe Zdroj: vlastní šetření. Přehled o úrovni nákladů vynaložených na pořízení a aktualizaci účetního softwaru je zobrazen v tab. 8. Firmy, které zpracovávají účetnictví vlastními interními silami, potřebují k zajištění této činnosti účetní software. Pořízení účetního softwaru stálo

24 firmu I Kč, za každoroční upgrade vynakládá Kč. Rozlišení nákupní ceny softwaru na 4 roky (dle zákona o daních z příjmů platných v roce 2004) a cena každoročního update vyčíslují náklady na pořízení a aktualizaci účetního softwaru na Kč. Společnost II pořídila tento software za obdobnou cenu Kč, roční update však stojí přibližně 6 krát méně než u společnosti I, tj. 500 Kč. Naopak podnik IV zakoupil v této skupině software za nejnižší cenu Kč, avšak roční upgrade je v porovnání velmi drahý, tj Kč. Lze uvést, že cena ročního upgrade je zásadní složkou, která z 58 % tvoří náklady vynaložené na pořízení a aktualizaci účetního softwaru. Tab. 8: Přehled o úrovni nákladů vynaložených na pořízení a aktualizaci účetního Firma Ukazatel softwaru (N ús ) ve zkoumaném souboru dopravních firem (v Kč). I II III IV V VI VII Σ C v O r U r N ús Zdroj: vlastní šetření. Vysvětlivky: C v vstupní cena při pořízení, O r roční odpis (časové rozlišení ceny na 4 roky), U r roční update, resp. upgrade, N ús celkové náklady vynaložené na pořízení a aktualizaci účetního softwaru. Přehled o úrovni nákladů z titulu vedení účetnictví interními pracovníky je uveden v tab. 9. Pracovnice firmy I se kromě daňové problematiky věnuje i vedení účetnictví, kterým tráví 75 % času, což odpovídá hrubé roční mzdě Kč, dále je vyčíslena

25 spotřeba energií, kancelářských potřeb a výdajů za telefonní a internetové poplatky na Kč. Zaměstnankyně se účastnila školení v ceně Kč. Náklady na nájemné kanceláře z titulu vedení účetnictví bylo odhadnuto na Kč. Dalším nákladem je poměrná část vstupní ceny počítače ( Kč), přičemž do nákladů roku 2004 se započítává částka ročního odpisu Kč. Výsledná suma nákladů firmy I je vyčíslena na Kč. Tab. 9: Přehled o úrovni nákladů z titulu vedení účetnictví interními pracovníky (N úi ) Firma Ukazate v rámci sledovaného souboru dopravních firem (v Kč). I II III IV V VI VII Σ N mz N sp N š O b O r N úi Zdroj: vlastní šetření. Vysvětlivky: N mz mzdové náklady, N sp spotřeba energie, materiálu, poplatky za telefony apod., N š náklady na školení a kurzy, O b podíl na odpisech budovy nebo nájemného, H ú účetní hardware (vstupní cena počítače či poměrná část vstupní ceny počítače), O r podíl odpisů z poměrné části ceny počítače (25 % při časovém rozlišení na 4 roky), N úi celkové náklady z titulu vedení účetnictví interními pracovníky

26 Společnost II zaměstnává jednu pracovnici, které vedení účetnictví zabírá 87 % pracovního času. Z celkové hrubé mzdy pracovnice Kč připadá částka Kč na vedení účetnictví. Náklady na spotřebu energií, kancelářských potřeb a telefonní poplatky byly stanoveny na Kč. Pracovnice se účastnila školení v této oblasti, které firmu stálo Kč. Podíl nájemného za kancelář je odhadnut na částku Kč. Zaměstnankyně užívá počítač s příslušenstvím, jehož cena při pořízení činila Kč. Roční odpis z poměrné části vstupní ceny počítače je tedy ve výši Kč. Náklady z titulu vedení účetnictví jsou pro tuto firmu ve výši Kč. V podniku IV se vedením účetnictví zabývala jedna zaměstnankyně, která tráví účetnictvím 86 % pracovní doby. Poměrná část hrubé mzdy je vyčíslena na Kč. Náklady na spotřebu energií, kancelářské potřeby, telefonní a internetové poplatky byly stanoveny na Kč. Zaměstnankyně neprošla v této oblasti žádným školením. Poměrně vysoké částky tato firma vynakládá na nájemné kancelářských prostor v centru Brna. Odpisy hardwaru byly odhadnuty na Kč. Souhrnná částka nákladů na vedení účetnictví firmy IV je ve výši Kč. Úroveň nákladů z titulu vedení účetnictví interními pracovníky je ze 75 % tvořena mzdovými náklady, dále 5 % zastoupena náklady spotřebu energie, kancelářské potřeby, poplatky za telefon a internet. Náklady na školení tvoří 2 %, významnou složkou je nájemné s 15 % a odpisy hardwaru jsou ve výši 4 % z celkové částky Kč. Tab. 10 zobrazuje přehled vyvolaných nákladů zdanění z titulu vedení účetnictví ve zkoumaném souboru dopravních firem. Vyvolané náklady zdanění v této oblasti jsou dle expertních odhadů stanoveny na 40 % z celkových nákladů na vedení účetnictví, zbylá část nákladů slouží účetnictví jiným potřebám, například řízení podniku. Společnosti I, II a IV využívají pro vedení účetnictví interní pracovníky. Skupina firem III, V, VI a VII nakupují služby externích specializovaných firem (celkem za Kč, tj. v průměru Kč za podnik). Z tabulky je na první pohled zřejmé, že podniky využívající externích služeb účetních firem dosahují velkých úspor. Úspory se dají vysvětlit tím, že tyto firmy nemusejí vynakládat prostředky na činnost, která není jejím oborem podnikání. Tyto činnosti jsou za úplatu přeneseny na firmy, pro které

27 je vedení účetnictví jiným firmám hlavní činností. Proto je dosahováno výrazných úspor z rozsahu. Přepočtou-li se vyvolané náklady zdanění z titulu vedení účetnictví na pracovníky jednotlivých firem, jsou tyto úspory ještě zřetelnější. Tab. 10: Přehled o vyvolaných nákladech zdanění z titulu vedení účetnictví (N ú ) Firma Ukazatel ve zkoumaném souboru dopravních firem (v tis. Kč). I II III IV V VI VII Σ N úe N ús N úi N Cú N ú (40% z N Cú ) Zdroj: vlastní šetření. Vysvětlivky: N Cú celkové náklady z titulu vedení účetnictví, N ú - vyvolané náklady zdanění z titulu vedení účetnictví (odhad 40% vyvolaných nákladů zdanění). Podniky, které zpracovávají účetnictví pomocí vlastních, zaměstnanců zaznamenávají celkem náklady Kč, respektive průměrně na každou firmu Kč. Firma I na pracovníka vykazuje vyvolané náklady na vedení účetnictví Kč, společnost II Kč. Nejvyšší částka Kč se objevuje u podniku IV. Na druhé straně jsou vypočítány vyvolané náklady zdanění v oblasti účetnictví na jednoho zaměstnance u firmy III ve výši Kč, u podniku V jsou vykazovány náklady nejnižší, tj. 641 Kč, Kč bylo vykalkulováno u firmy VI a 893 Kč u firmy VII

28 4.3. Výše nákladů u sledovaných firem na vedení mzdové agendy Třetí část výzkumu se zabývá náklady na vedení mzdové agendy, které jsou opět tvořeny náklady externími, interními a náklady na pořízení a aktualizaci softwaru. V tab. 11 jsou zachyceny externí náklady na vedení mzdové agendy. Úkolem této činnosti je především výpočet mezd, dále kalkulace a zúčtování záloh na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a jiné. Této služby od externích subjektů využívají podnik V a VII vysoký rozdíl mezi náklady mezi podniky je dán především počtem zaměstnanců, podnik VII zaměstnává 13 krát více pracovníků než firma VII. Tab. 11: Přehled o úrovni externích nákladů na vedení mzdové agendy (N me ) Firma Ukazatel ve zkoumaném souboru dopravních firem. I II III IV V VI VII Σ N me Zdroj: vlastní šetření. Přehled o úrovni nákladů na pořízení a aktualizaci mzdového softwaru je uveden v tab. 12. Oblast mzdové agendy pět firem ze zkoumaného souboru podniků zpracovává pomocí vlastního zaměstnance. Vstupní cena počítače u všech firem byla odvozena z poměrné části užívání počítače pro tuto oblast. Jelikož se zaměstnankyně mimo mzdovou agendou zabývají i jinou činností, např. daňovou problematikou, účetnictvím nebo jinými úkoly, které se týkají vlastního oboru podnikání. Průměrně byla část počítače, užívaná k vedení mzdové agendy, ohodnocena na Kč. Roční aktualizace softwaru byla zjištěna v průměru na Kč, přičemž výrazně nižší částka 500 Kč za roční upgrade se objevuje u firmy II, naopak podnik VI vykazuje přibližně 2 krát vyšší výdaje než je průměrná částka připadající na jeden podnik

29 Tab. 12: Přehled o úrovni nákladů vynaložených na pořízení a aktualizaci mzdového Firma Ukazatel softwaru (N ms ) ve zkoumaném souboru dopravních firem (v Kč). I II III IV V VI VII Σ C v O r U r N ms Zdroj: vlastní šetření. Vysvětlivky: C v vstupní cena při pořízení, O r roční odpis (časové rozlišení ceny na 4 roky), U r roční update, resp. upgrade, N ms celkové náklady vynaložené na pořízení a aktualizaci účetního softwaru. Náklady z titulu vedení mzdové agendy interními pracovníky, uvedené v tab. 13, byly vyčísleny za soubor pěti podniků na Kč. Mzdové náklady v této oblasti tvoří 73 %, to znamená v průměru Kč. Nejvyšší mzdové náklady vykazuje podnik II, kde je částka u mzdových nákladů o Kč vyšší než částka průměrná. Výdaje za spotřebu energie, kancelářské potřeby a poplatky za telefon dosahují průměrně Kč, respektive 5,4 % z nákladů za mzdovou agendu celkem. Školení tvoří 4,7 % celkových nákladů, to je průměrně Kč na podnik. Zohlední-li se, že podnik III a IV své zaměstnance v oblasti mzdové problematiky v roce 2004 neškolil, vzroste průměrná částka za kurzy na Kč. Významnou položku tvoří nájemné za kanceláře, která tvoří 13 % celkových nákladů na mzdovou agendu, to je průměrně Kč na každou společnost. Nejvyšší podíl nájemného připadá na podnik IV, který má výdaje za nájemné 3 krát vyšší než ostatní firmy

30 Odpisy hardwaru jsou průměrně ve výši 950 Kč, přičemž tento výpočet je očištěn o odpisy firmy IV, která uvádí odpis hardwaru ve výši Kč. To je způsobeno vysokou cenu pořízení počítače a jeho příslušenství. Odpisy hardwaru tvoří 3,5 % z celkových nákladů na mzdovou agendu. Tab. 13: Přehled o úrovni nákladů z titulu vedení mzdové agendy interními Firma Ukazatel pracovníky (N mi ) v rámci sledovaného souboru dopravních firem (v Kč). I II III IV V VI VII Σ N mz N sp N š O b O r N mi Zdroj: vlastní šetření. Vysvětlivky: N mz mzdové náklady, N sp spotřeba energie, materiálu, poplatky za telefony apod., N š náklady na školení a kurzy, O b podíl na odpisech budovy nebo nájemného, H m mzdový hardware ( vstupní cena počítače či poměrná část vstupní ceny počítače), O r podíl odpisů z poměrné části ceny počítače (25 % při časovém rozlišení na 4 roky), N mi celkové náklady z titulu vedení účetnictví interními pracovníky. Shrneme-li části vyvolaných nákladů zdanění, týkající se zpracování mzdové agendy (tab. 14), zjistíme, že pouze podniky V a VII využívají služeb externích dodavatelů, kterým byla zaplacena souhrnná částka Kč. V rámci této části nákladů

31 jsou rozhodující, u zbylých pěti jednotek zkoumaného souboru podniků, interní náklady na zpracování účetnictví. Výše těchto nákladů se pohybuje v rámci zkoumaného souboru podniků od Kč (podnik VI ) do Kč (podnik II ) a je dána, podobně jako v případě nákladů na zpracování daňových přiznání, řadou faktorů, k nimž patří zejména velikost podniku, charakter výrobních a obchodních aktivit včetně jejich struktury, mzdová úroveň zaměstnanců aj. Tab. 14: Přehled o vyvolaných nákladech zdanění z titulu vedení mzdové agendy (N m ) Firma Ukazatel ve zkoumaném souboru dopravních firem (v Kč). I II III IV V VI VII Σ N me N ms N mi N Cm N m (20% z N Cm ) Zdroj: vlastní šetření. Vysvětlivky: N Cm celkové náklady z titulu vedení mzdové agendy, N m - vyvolané náklady zdanění z titulu vedení mzdové agendy (odhad 20 % vyvolaných nákladů zdanění). Vyvolané náklady zdanění jsou dle expertních odhadů stanoveny na 20 % z nákladů na mzdovou agendu. Jsou-li vyvolané náklady zdanění z titulu vedení mzdové agendy přepočítány na jednoho zaměstnance u jednotlivých firem, vidíme jasné rozdíly mezi firmami. Podniky V a VII, kterým vede mzdovou agendu externí dodavatel, vznikají vyvolané náklady zdanění ve výši 251 Kč, respektive 203 Kč. U podniků s vlastními pracovníky pro mzdovou agendu jsou vyvolané náklady zdanění v této oblasti vyčísleny u podniku I na 428 Kč, pro podnik II 712 Kč, podnik III Kč, podnik IV

32 954 Kč a podnik VI 590 Kč. Z toho je zřejmé, že čím méně má podnik zaměstnanců, tím vyšší jsou vyvolané náklady zdanění z titulu vedení mzdové agendy na jednoho zaměstnance Výše vyvolaných nákladů zdanění v souboru dopravních firem Souhrnný přehled vyvolaných nákladů zdanění z titulu zpracování daňových přiznání, vedení účetnictví a mzdové agendy je uveden v tab. 15. Za soubor zkoumaných podniků byla zjištěna částka vyvolaných nákladů zdanění Kč, z toho tvoří 29 % náklady na zpracování daňových přiznání, náklady na vedení účetnictví 62 % a náklady na mzdovou agendu 9 %. U podniků III a V byly nejvyšší částky ve struktuře vyvolaných nákladů zdanění sledovány u nákladů na zpracování daňových přiznání. U ostatních sledovaných podniků byl zjištěn rozhodující podíl připadající na náklady na vedení mzdové agendy. Tab. 15: Souhrnný přehled vyvolaných nákladů zdanění (N vz ) z titulu zpracování Firma Ukazatel daňových přiznání (N d ), vedení účetnictví (N ú ) a mzdové agendy (N m ) ve zkoumaném souboru dopravních firem (v Kč). I II III IV V VI VII Σ N d N ú N m N vz Zdroj: vlastní šetření

33 4.5. Vyvolané náklady zdanění vztažené k charakteristikám velikosti firem Podíl vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní je kvantifikován a uveden v tab. 16. Ve zkoumaném souboru podniků se pohyboval v intervalu od 2,61 % do 6,21 %, přičemž hodnota u podniku V ve výši 0,90 % je neobvykle nízká. Průměrná úroveň tohoto ukazatele za soubor jako celek byla zjištěna ve výši 3,90 %. Dále jsou v tab. 16 kvantifikovány ukazatele charakterizující podíl vyvolaných nákladů zdanění na výši výnosů, tržeb a nákladů. Uvedené ukazatele lze slovně interpretovat jako částky vyvolaných nákladů zdanění, které připadají na Kč výnosů tržeb a nákladů. Ukazatel podílu vyvolaných nákladů zdanění na výnosech říká, že na Kč výnosů podnik I vynakládá 5,50 Kč, podnik I 4,70 Kč, podnik III 19,10 Kč, podnik IV 18,20 Kč, podnik V 0,90 Kč, v podniku VI 5,70 Kč, v podniku VII 12,40 Kč, v průměru za soubor jako celek 9,50 Kč. Tab. 16: Podíl vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní (N vz /V vd ), Firma Ukazatel výnosech (N vz / V), tržbách (N vz / T) a nákladech (N vz / N) za rok 2004 (v %). I II III IV V VI VII Σ N vz / V vd 2,76 6,23 5,42 6,21 0,90 2,61 3,21 27,33 N vz / V 0,55 0,47 1,91 1,82 0,09 0,57 1,24 6,65 N vz / T 0,61 0,48 1,91 1,86 0,09 0,57 1,24 6,77 N vz / N 0,51 0,48 1,37 1,75 0,09 0,55 1,33 6,09 Zdroj: vlastní šetření

34 V případě ukazatele vyvolaných nákladů zdanění na Kč tržeb bylo ve zkoumaném souboru podniků dosaženo úrovně 6,10 Kč v podniku I, 4,80 Kč v podniku II, 19,10 Kč v podniku III, 18,60 v podniku IV, v podniku V 0,90 Kč, v podniku VI 5,70 Kč a v podniku VII 12,40 Kč. Průměr za sledovaný soubor má hodnotu 9,70 Kč. Důležité je také hodnocení podílu vyvolaných nákladů zdanění na celkových nákladech. Výše tohoto ukazatele na Kč nákladů byla vyčíslena u podniku I na 5,10 Kč, u podniku II na 4,80 Kč, u podniku III na 13,70 Kč, u podniku IV na 17,50 Kč, u podniku V na 0,90 Kč, u podniku VI na 5,50 Kč, u podniku VII na 13,30 Kč, což je v průměru 8,70 Kč na jeden podnik. Vyvolané náklady ve všech případech interpretace podniky vydávají z důvodu splnění zákonné povinnosti odvádět daně. Tyto náklady omezují finanční prostředky, které by mohly být vynakládány na rozvoj vlastní podnikatelské činnosti. Obr. 1 zobrazuje podíl vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní, výnosech, tržbách a nákladech. Obr. 2: Podíl vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní (N vz / V vd ), výnosech (N vz / V), tržbách (N vz / T) a nákladech (N vz / N). 6% 5% 4% 3% 2% Nvz / Vvd Nvz / V Nvz / T Nvz / N 1% 0% I II III IV V VI VII firmy

35 5. DISKUSE A ZÁVĚR 5. DISKUSE A ZÁVĚR Bakalářská práce byla zaměřena na zjišťování a měření výše vyvolaných nákladů na zdanění v souboru sedmi podniků z Jihomoravského kraje. V souboru lze sledovat, že dva dopravní podniky přenechávají veškeré zpracování daňových přiznání, vedení účetnictví a mzdovou agendu do kompetence externích poskytovatelů těchto služeb. Pro dva podniky ze soboru je typické zpracování daňových přiznání a vedení účetnictví dodavatelskou firmou, mzdovou agendu vedou svépomocí. Dvě firmy přenechávají zpracování základu daně na dodavatelských subjektech, účetnictví a mzdovou agendu vedou interně. Jedna firma zpracovává daňová přiznání jak externě, tak interně, interně vede i účetní a mzdovou agendu. K zásadním poznatkům tohoto výzkumu patří struktura vybraných daní ve zkoumaném souboru dopravních firem. Nejvyšší částky (45 % z celkových výnosů z vybraných daní) v souboru jako celku jsou vykazovány vzhledem k oboru podnikání na silniční dani. Dále je významná fiskální výnosnost u pojistného na sociální zabezpečení včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (24 % celkových výnosů z vybraných daní, poplatků a pojistného), 12 % u zdravotního pojištění, dále 9 % u daně z přidané hodnoty a daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Daň z příjmů právnických osob tvoří velmi nízkou část celkových vybraných daní a poplatků, tj. 1 %. Výběr daně z příjmu právnických osob za celý soubor činil 167 tis. Kč, respektive v průměru Kč na jeden podnik. Tato částka není příliš vysoká, je z ní patrné, že se všechny podniky velmi snaží vyčíslit co nejnižší částku základu daně, proto využívají všech prostředků k jeho snížení, které vyplývají ze zákona. Podíl vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní je v rozmezí intervalu od 0,90 % do 6,62 %. Průměrná hodnota tohoto ukazatele za zkoumaný soubor podniků dosahuje hodnoty 3,90 %. Nižší procentuální zastoupení vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z daní se objevuje u podniků využívajících komplexní služby účetních firem. Důležitá jsou také zjištění vyplývající z podílu vyvolaných nákladů zdanění

36 5. DISKUSE A ZÁVĚR na úrovni výnosů tržeb a nákladů. Výše ukazatele na Kč nákladů byla vyčíslena u podniku I na 5,10 Kč, u podniku II na 4,80 Kč, u podniku III na 13,70 Kč, u podniku IV na 17,50 Kč, u podniku V na 0,90 Kč, u podniku VI na 5,50 Kč, u podniku VII na 13,30 Kč, což je v průměru 8,70 Kč na jeden podnik. Sledování a měření vyvolaných nákladů zdanění je oblast, kterou by se měla daňová politika státu velmi zabývat, protože pro svou značnou skrytost jsou nepřímé administrativní náklady často ze strany státní správy podceňovány a může se stát, že překročí únosnou mez pro poplatníky a plátce daně. Dále je pro firmy náročná složitost daňové problematiky a sledování častých novelizací daňové legislativy, které kladou nároky na výdaje v oblasti školení a kurzů, pořizování výpočetní techniky, nového softwaru včetně každoročního aktualizování a dále v oblasti vyšších mzdových nákladů. Úroveň ukazatele vyvolaných nákladů zdanění je v jednotlivých dopravních firmách ovlivněna řadou faktorů, zejména velikostí podniku, zaměření podnikatelské činnosti ve smyslu mezinárodní a vnitrostátní silniční nákladní dopravy, mzdovou náročností daňových, účetních a mzdových agend, přičemž značných úspor je dosahováno při využití služeb účetních firem. Vyvolané náklady zdanění umožňují ucelenější pohled na problematiku efektivnosti zdanění, přičemž je třeba ctít požadavek, aby daně byly co nejméně distorzní a nepůsobily zbytečně negativně na ekonomické chování daňových subjektů. Měření vyvolaných nákladů zdanění je nutné provádět jak v jednotlivých letech, tak v rámci několikaletých období, z čehož vyplývají trendy ve vývoji výše nepřímých administrativních nákladů zdanění. Touto problematikou bych se ráda zabývala ve své další práci