Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz leden Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016

Transkript

1 Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz leden 2017 Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016

2 O B S A H S H R N U T Í... 3 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE... 6 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY... 6 I.1.1 Ekonomický růst... 6 I.1.2 Reálná konvergence... 8 I.2 TRH PRÁCE I.2.1 Trh práce v ČR I.2.2 Nezaměstnanost v EU I.3 CENOVÝ VÝVOJ I.3.1 Cenový vývoj I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání I.4 FISKÁLNÍ VÝVOJ I.4.1 Fiskální vývoj I.4.2 Veřejné finance v mezinárodním srovnání I.5 MĚNOVÁ POLITIKA I.5.1 Měnová politika I.5.2 Vnější rovnováha I.6 KAPITÁLOVÝ TRH I.6.1 Globální trhy I.6.2 Kapitálový trh v ČR II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL II.1.1 Průmysl v ČR II.1.2 Průmysl v EU II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita II.2.2 Stavební povolení a stavební zakázky II.2.3 Bytová výstavba II.2.4 Stavebnictví v EU II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD II.3.1 Souhrnné výsledky II.3.2 Teritoriální struktura II.3.3 Komoditní struktura II.3.4 Zahraniční obchod EU II.4 VNITŘNÍ OBCHOD II.4.1 Souhrnné výsledky II.4.2 Vnitřní obchod v EU TABULKOVÁ PŘÍLOHA Není-li uvedeno jinak, jsou v materiálu obsaženy údaje podle stavu k

3 S H R N U T Í Česká ekonomika se ve 3. čtvrtletí 2016 těšila z vesměs příznivých podmínek. Ty zahrnovaly zejména zvýšení důvěry podnikatelů, jejíž indikátory u většiny průmyslových firem signalizovaly další růst výrobní činnosti s tím, že jeho další akceleraci bránilo očekávání stagnující zaměstnanosti. Ekonomické prostředí nahrávalo také domácnostem, které profitovaly ze zrychleného mzdového vývoje a zvyšovaly spotřební výdaje. Nicméně negativním rysem všeobecně kladného hodnocení hospodářského vývoje bylo zbrzdění meziročního růstu ekonomiky ve 3. čtvrtletí 2016 na 1,9 %, tj. na nejpomalejší tempo za posledního dva a půl roku. Často uváděné zdůvodnění tohoto slabšího výkonu mimořádně vysokou srovnávací základnou předchozího roku zcela neobstojí, protože zpomalení růstové dynamiky bylo jasně patrné také z mezičtvrtletních údajů. Ve 3. čtvrtletí 2016 se výkon ekonomiky proti předchozímu čtvrtletí zvýšil pouze o 0,2 %, což je výsledek, který by mohl naznačovat již naplnění jejího současného potenciálu. Stejně jako domácí ekonomika, i hospodářství Evropské unie ve 3. čtvrtletí 2016 vzrostlo meziročně o 1,9 %. Nadále se muselo vyrovnávat s nejistotami geopolitických rizik a sílícího fenoménu odporu proti globalizaci, jehož protekcionistické tendence ohrožují samotnou podstatu tohoto uskupení. Těmto tendencím nepřidal ani zatím neznámý dopad britského referenda o odchodu z Unie. Hospodářství Spojeného království si však vedlo dobře, ve 3. čtvrtletí dokonce proti očekávání zrychlilo růst na 2,3 %. Pro domácí ekonomiku nejdůležitější partner, Německo, pokračoval v růstu o 1,7 % a Slovensko, které zaujímá v obchodní výměně České republiky druhé místo, dokonce o 3,2 %. Růst Unie jako celku byl tažen spotřebou a investicemi, zatímco vnější sektor působil neutrálně, když zpomalení tempa se nevyhnul jak vývoz, tak dovoz. V tuzemské ekonomice úlohu hlavního faktoru růstu znovu převzala spotřeba, zejména díky výdajům domácností, jejichž meziroční dynamika ve 3. čtvrtletí 2016 dokonce mírně zrychlila na 2,8 %. Zahraniční obchod (ve stálých cenách) tempo zvolnil, přesto však čistý vývoz, na rozdíl od Evropské unie, působil prorůstově, i když s nižší intenzitou než v předchozím čtvrtletí. Brzdou ekonomiky byly od počátku roku investice, jejichž pokles o 2,3 % ve 3. čtvrtletí nadále odrážel především vliv vysoké srovnávací základny roku 2015 v souvislosti s dočerpáváním strukturálních fondů. V prostředí pokračujícího hospodářského růstu zažil trh práce ve 3. čtvrtletí vrcholné období. Celková zaměstnanost vzrostla meziročně o 1,8 % na 5 151,7 tis. osob, když zhruba ze dvou třetin se o toto zvýšení zasloužila kategorie zaměstnanců, jejíž podíl na celkové zaměstnanosti se zvýšil na 82,9 %. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině letých) vzrostla na 72,2 %, tj. meziročně o 1,7 p. b., a byla tak nejvyšší v historii České republiky. Obecná míra nezaměstnanosti se snížila na 4 % (meziročně o 0,9 p. b.), resp. harmonizovaná míra (v metodice Eurostatu) na 3,9 % v září, tedy na úroveň, která řadila Českou republiku na pozici země s nejnižší nezaměstnaností v EU. Problémem tuzemského 3

4 trhu práce je prohlubující se strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle, zejména v požadované kvalifikaci. Výrazná disparita je patrná hlavně u technických oborů, kde se deficit kvalifikované pracovní síly projevuje již dlouhodobě. Nedostatek pracovníků tlačí na růst mezd, který ve 3. čtvrtletí zrychlil v nominálním vyjádření na 4,5 % a reálně na 4 %. Inflace měla od počátku roku 2016 nerovnoměrný vývoj, stále se však držela na nízkých hodnotách. Poté, co si koncem pololetí sáhla téměř na dno, zahájila 3. čtvrtletí návratem k vyššímu růstu, když se v průměru dostala meziročně na 0,5 % (z 0,3 % ve 2. čtvrtletí 2016). Příčinou zatím nevýrazného růstu spotřebitelských cen zůstávaly nízké ceny ropy, pokračující deflační trend produkčních cen v domácím průmyslu i v celé EU, ale také nízké ceny zemědělských výrobců. To vše v prostředí sílící spotřebitelské poptávky a rostoucích mzdových nákladů. Ze tří váhově nejvýznamnějších oddílů spotřebního koše (bydlení, potraviny, doprava) zůstaly ve 3. čtvrtletí v meziročním srovnání nadále vyšší jen ceny bydlení. Na nabídkové straně ekonomiky průmyslová produkce ve 3. čtvrtletí 2016 výrazně zpomalila meziroční růst na 0,3 %. Nízké tempo korespondovalo s vývojem průmyslových zakázek, jejichž hodnota ve 3. čtvrtletí stoupla pouze o 1,3 %. Ztráta tempa postihla také stěžejní odvětví zpracovatelského průmyslu, který zvolnil na 1 %. Jeho rozhodujícím odvětvím je dlouhodobě výroba motorových vozidel (při téměř třetinovém podílu na celkových tržbách průmyslu), která vzrostla o 5,2 %. Z dalších odvětví se dařilo zejména výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení (růst o 13,6 %), dále odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů (8,1 %), výrobě nábytku (5,1 %) a výrobě počítačů elektrických a optických přístrojů (5 %). Naproti tomu nejvíce se produkce snížila v odvětví chemických látek a přípravků (meziročně o 6,3 %), které bylo postiženo některými mimořádnými událostmi. Další dva segmenty průmyslu zůstaly pod úrovní předchozího roku, výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 2,1 % a těžba a dobývání dokonce o 11,5 %. V průmyslu pokračoval růst zaměstnanosti, průměrný počet zaměstnanců stoupl ve 3. čtvrtletí meziročně o 1,8 %. Protože zároveň klesly tržby o 1,9 %, promítla se vzájemná relace těchto ukazatelů do snížení produktivity práce o 3,8 %, což při růstu průměrné měsíční mzdy o 4,1 % vedlo ke zvýšení jednotkových mzdových nákladů, nominálních o 8,2 % a reálných o 11,9 %. Stavební produkce přešla hned na počátku roku 2016 do červených čísel, ve 2. čtvrtletí propad ještě prohloubila a v záporných hodnotách zůstala i ve 3. čtvrtletí, kdy meziročně klesla o 8,9 %. Výsledek byl ovlivněn zejména vyšší srovnávací základnou předchozího roku, který se vyznačoval vysokou investiční aktivitou státu, vedenou snahou o vyčerpání dotací z EU do konce roku Inženýrské stavitelství, jehož produkce je převážně financována z veřejných zdrojů, proto ve 3. čtvrtletí propadlo meziročně o 20,1 %. Produkce pozemního stavitelství klesla o 2,4 % a zatím mu nepomohla ani silná poptávka po bydlení, podporovaná stále rekordně nízkými úrokovými sazbami a snadnou dostupností půjček na bydlení. 4

5 Ve 3. čtvrtletí 2016 stavební podniky zahájily výstavbu celkem bytů (meziroční růst o 3,4 %) a dokončily bytů (meziročně o 1 % více). Ve stavebních podnicích stále přetrvává dlouhodobý trend snižování počtu zaměstnanců, ve 3. čtvrtletí se zaměstnanost snížila meziročně o 1,7 %. Vysoký pokles stavební produkce při daleko mírnějším poklesu počtu zaměstnanců se projevil poklesem produktivity práce o 7,3 %, a při solidním růstu mezd (nominálních o 4,3 % a reálných o 3,2 %) také zvýšením jednotkových mzdových nákladů. Zahraniční obchod svým výkonem navázal na výsledky předchozích čtvrtletí roku 2016, když v meziročním srovnání zlepšil saldo obchodní bilance a měl tak na růst ekonomiky nadále kladný vliv. Přebytek obchodní bilance (v metodice národního pojetí) stoupl ve 3. čtvrtletí o 14,3 mld. Kč a dosáhl 32,9 mld. Kč. Celkový obrat zahraničního obchodu se však snížil na mld. Kč (meziročně o 37,6 mld.), protože vývoz klesl o 1,5 % a dovoz o 3,4 %. Výsledky za 3. čtvrtletí (v přeshraničním pojetí) opakovaně potvrdily silnou závislost České republiky na spolupráci s vyspělými tržními ekonomikami, které se na celkovém obratu tuzemského zahraničního obchodu se zbožím podílely 83,1 %, přičemž rozhodující část tvořily členské státy Evropské unie (jejich podíl posílil o 1,4 p. b. na 75,7 %). Tradičně nejvíce obchodovaná komodita, stroje a dopravní prostředky, mírně navýšila svůj dominantní podíl na celkovém zahraničním obchodě na 50,4 %, z toho silniční vozidla na 15,5 %. Na obratu skupiny strojů a dopravních prostředků narostl podíl silničních vozidel o 1,5 p. b. na 30,7 %. Lepší finanční situace domácností spolu s vysokou důvěrou spotřebitelů v ekonomiku se odrazily ve výsledcích vnitřního trhu. Maloobchodní tržby ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostly o 5,1 %, což bylo sice mírné zvolnění ve srovnání s předchozím čtvrtletím, nicméně i tento výsledek svědčí o stále silné ochotě spotřebitelů nakupovat. K růstu maloobchodu tradičně výrazněji přispěl prodej nepotravinářského zboží, který se meziročně zvýšil o 6,5 %. Do popředí spotřebitelského zájmu se stále více dostává nákup zbytného zboží a investování do volnočasových aktivit, což dokládá vývoj tržeb v segmentech specializovaného prodeje, zejména výrobků pro kulturu a rekreaci a výrobků pro domácnosti. Na druhé straně růst tržeb s potravinami zpomalil na 2,6 %. V letošním roce očekáváme mírné zrychlení hospodářského růstu nad úroveň 2,5 %. Na straně domácí poptávky by nízká nezaměstnanost a relativně rychlý růst mezd měly nadále podporovat sklon domácností ke spotřebě, zatímco hlavní změnou oproti roku 2016 by mělo být obnovení růstu investic. Postupným náběhem čerpání fondů EU z programového období se pravděpodobně obnoví růst investic sektoru vládních institucí, zatímco růst soukromých investic by měl mírně akcelerovat. To bude mít dopad i na vnější sektor, protože společně se zpomalením růstu vývozu se oživení investic, které jsou nejvíce dovozově náročnou složkou domácí poptávky, pravděpodobně promítne do snížení příspěvku zahraničního obchodu k růstu HDP. 5

6 I/07 II III IV I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 II III MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY I.1.1 Ekonomický růst Ekonomika zpomaluje už pět čtvrtletí Domácí ekonomika dále zvolnila tempo. Hrubý domácí produkt vzrostl ve 3. čtvrtletí 2016 meziročně o 1,9 % a navázal tak na tendenci klesajících růstových temp po vrcholu ve 2. čtvrtletí Na tomto výsledku se projevilo hlavně odeznění mimořádného vlivu dočerpání evropských dotací, který významně stimuloval růst v roce Za čtvrtletí 2016 se výkonnost ekonomiky zvýšila o 2,5 %, zatímco ve stejném období předchozího roku o 4,8 %. Zbrzdění růstu ekonomiky je patrné také z údajů srovnávajících vývoj ve čtvrtletích, podle kterých si ve 3. čtvrtletí 2016 polepšila pouze o 0,2 %. Graf č. I Hrubý domácí produkt (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, změna v %) 6,0 4,0 2,0 0,0-2,0-4,0-6,0 stejné čtvrtletí předchozího roku předchozí čtvrtletí Pramen: ČSÚ, graf MPO Hospodářský růst byl tažen spotřebou Na straně výdajů byla rozhodujícím faktorem meziročního růstu HDP stabilní spotřeba, když kladný vliv vnějšího sektoru ve srovnání s 2. čtvrtletím oslabil. Výdaje na spotřebu se podílely na růstu 1,5 p. b., z toho spotřeba domácností 1,3 p. b. Domácnosti spotřebovaly ve 3. čtvrtletí meziročně více o 2,8 %, zejména díky vyšší zaměstnanosti a dynamickému mzdovému vývoji. Obdobně jako v první polovině roku se zájem spotřebitelů soustředil jak na zboží (zejména automobily, nábytek, vybavení domácnosti, či oděvy), tak i na služby. Vládní výdaje zpomalily meziroční růst na 1,2 %. 6

7 a vnější sektorem, naopak mu na tempu ubíral pokles investic V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) pokračovala tendence rychlejšího meziročního růstu vývozu než dovozu, která se prosazuje už jeden rok. Ve 3. čtvrtletí 2016 však vývoz dále zpomalil meziroční tempo na 2,0 %, dovoz na 1,4 % a vnější sektor tak přispěl k růstu HDP jen 0,6 p. b. Zatímco meziroční vývoj zahraničního obchodu byl relativně příznivý, jiný pohled nabízí mezičtvrtletní srovnání, podle kterého klesl vývoz o 1,9 %, dovoz o 1,6 % a zahraniční obchod již působil ve 3. čtvrtletí na hospodářský růst negativně. Meziroční tempo hospodářského růstu bylo poznamenáno nižší investiční aktivitou, která mu ubrala 0,6 p. b. Protože se však současně zvýšily zásoby, činil negativní dopad celkové tvorby hrubého kapitálu jen 0,3 p. b. Investiční výdaje meziročně klesly o 2,3 %, zejména vlivem vysoké srovnávací základny předchozího roku, kdy významná část investičních akcí byla spojena s dočerpáváním strukturálních fondů. V mezičtvrtletním srovnání však tvorba fixního kapitálu rostla o 2,5 %. Podrobnějšího údaje o vývoji hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury jsou uvedeny v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele. K růstu cenové hladiny přispělo hlavně zvýšení směnné relace Tvorbu produktu zajistil hlavně průmysl, který produkuje téměř třetinu hrubé přidané hodnoty Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl ve 3. čtvrtletí 2016 meziročně o 3,2 %, a dosáhl objemu 1 183,5 mld. Kč. K růstu úhrnné cenové hladiny o 1,3 % více přispěly ceny v zahraničním obchodě, jejichž hlubší pokles u dovozu (-4,1 %) než u vývozu (-3,1 %) vedl ke zvýšení kladné směnné relace na +1 %. Z domácích výdajů rostly nadprůměrně pouze ceny ve vládním sektoru (1,8 %), zatímco vývoj cen konečné spotřeby domácností (růst o 0,9 %) a hrubého fixního kapitálu (0,8 %) byl pomalejší. Na straně zdrojů hrubá přidaná hodnota (ve stálých cenách) vzrostla méně než hrubý domácí produkt, protože daně z produktů rostly pomaleji (4,2 %) než dotace na produkty (5,8 %). Na jejím celkovém zvýšení ve 3. čtvrtletí o 1,6 % se ze dvou třetin podílel zpracovatelský průmysl, přestože zpomalil růst na 4 %. Svou výkonnost zvýšila také všechna sledovaná odvětví služeb, naopak ve stavebnictví se propad prohloubil (na - 5,9 %), především vlivem nižších investic do ostatních budov a staveb. Hrubá přidaná hodnota v nominálním vyjádření byla meziročně vyšší o 3 %, když se ceny na nabídkové straně ekonomiky zvýšily celkem o 1,3 %. V jednotlivých odvětvích se však cenový vývoj lišil, což je patrné zejména na příkladu průmyslu. Zpracovatelský průmysl, který byl hlavním tahounem ekonomiky, svůj podíl na nominální hrubé přidané hodnotě oslabil, protože jeho ceny klesly o 1,5 %. Naopak průmysl jako celek, díky růstu cen o 1,2 %, si vylepšil svou pozici na 32,4 %. 7

8 Lucembursko Irsko Nizozemsko Rakousko Dánsko Německo Švédsko Belgie Finsko Spojené Francie Itálie Španělsko Malta ČR Slovinsko Kypr Portugalsko Slovensko Estonsko Litva Polsko Řecko Maďarsko Lotyšsko Chorvatsko Rumunsko Bulharsko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016 Tabulka č. I Vývoj hrubé přidané hodnoty ve 3. čtvrtletí 2016 (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční změna Příspěvek ke změně Podíl odvětví v % % p. b. 3. Q Q 2016 NH celkem 1,6 1,6 100,0 100,0 v tom: Průmysl 2,8 0,9 32,0 32,4 z toho: zpracovatelský 4,0 1,1 26,9 26,8 Stavebnictví -5,9-0,3 5,8 5,5 Obchod a doprava 0,9 0,2 18,4 18,4 Peněžnictví a pojišťovnictví 2,4 0,1 4,1 4,0 Informační činnosti 0,4 0,0 5,1 5,1 Činnosti v nemovitostech 3,2 0,3 8,4 8,5 Pramen: ČSÚ, propočty MPO I.1.2 Reálná konvergence Výkonnostní mezera české ekonomiky za průměrem EU se zmenšila Podle zpřesněných údajů Eurostatu dosáhl v roce 2015 hrubý domácí produkt české ekonomiky (v paritě kupního standardu) 87 % průměru Unie (původně 85 %). Nezměnila se však její pozice a mezi zeměmi evropské osmadvacítky zaujímá nadále 15. místo. Od vstupu do Unie v roce 2004 přeskočila Česká republika již čtyři země, nejprve v roce 2010 Portugalsko a v následujících letech postupně Řecko, Slovinsko a Kypr. Na druhé straně se však České republice přibližují další nové země Unie, které zaznamenávají rychlejší míru konvergence (viz graf č. I.1.2.1). Graf č. I Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPS, v %, EU28=100) Pramen: Eurostat, graf MPO 8

9 Irsko Lucembursko Rumunsko Bulharsko Slovensko Španělsko Malta Slovinsko Švédsko Kypr Chorvatsko Nizozemsko Spojené království Polsko ČR EU28 Řecko Litva Německo eurozóna Maďarsko Portugalsko Finsko Rakousko Belgie Estonsko Dánsko Francie Itálie Lotyšsko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016 V prostředí přetrvávajících rizik zkompletovalo seznam rostoucích ekonomik Řecko V roce 2016 si hospodářství Evropské unie udržovalo stabilní růst, nicméně v nejistých podmínkách geopolitických rizik a nového fenoménu odporu proti globalizaci, který vyvolává protekcionistické tendence a politické nejistoty doprovázené ekonomickými riziky. Také dopad britského referenda o odchodu z Unie zůstává zatím neznámý. A přestože jsou evropské banky nyní v lepší kondici než před pár lety, jejich nízká ziskovost vyvolává otázky ohledně schopnosti profinancovat růst investic v následujících letech. Ve 3. čtvrtletí 2016 se výkon hospodářství EU zvýšil meziročně o 1,9 %, stejně jako v přechozích dvou čtvrtletích. Ve srovnání s 1. pololetím však už rostly všechny ekonomiky, včetně řecké. Nejlépe si vedlo Irsko (růst o 6,6 %), následované Lucemburskem (4,8 %) a Rumunskem (4,6 %). Z velkých ekonomik si solidní tempo udrželo Španělsko (3,2 %), zatímco tradiční tahoun, Německo, pokračoval v pomalejším růstu o 1,7 %. Ekonomika Spojeného království dokonce proti očekávání zrychlila na 2,3 %. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt Unie zvýšil o 0,4 %, když mimořádně rostlo Irsko (4,0 %), 1% hranici pak překonalo pouze Chorvatsko (růst o 1,7 %) a Malta (1,3 %). Graf č. I Vývoj hrubého domácího produktu ve 3. čtvrtletí 2016 (v %) 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0-1,0 meziročně mezičtvrtletně Pramen: Eurostat, graf MPO Růst v EU byl tažen spotřebou a investicemi Na meziročním růstu hrubého domácího produktu v průměru za EU se podílela pouze domácí poptávka. Tempo růstu si však udržela jen spotřeba vlády (růst o 1,9), zatímco spotřeba domácností (2 %) a tvorba hrubého fixního kapitálu (2,4 %) byly postiženy zvolněním růstové dynamiky. Vnější sektor měl na hospodářský růst Unie neutrální vliv, když zpomalení tempa se nevyhnul jak vývoz (růst o 2,6), tak dovoz (3,1 %). 9

10 I.2 TRH PRÁCE I.2.1 Trh práce v ČR Zaměstnanost meziročně stále roste Poslední výsledky ukazují na neustálý růst ekonomické aktivity obyvatel a celkové zaměstnanosti. Trh práce v ČR zažil ve 3. čtvrtletí 2016 vrcholné období. I nadále pokračovalo snižování počtu nezaměstnaných a díky značné poptávce po pracovní síle se také podstatně snížil počet dlouhodobě nezaměstnaných. Ve třetím čtvrtletí 2016 vzrostla celková zaměstnanost v ČR meziročně o 91,4 tis. osob (přírůstek o 1,8 %) na 5 151,7 tis. osob. Oproti předchozímu čtvrtletí se průměrný počet zaměstnaných osob (očištěný od sezónních vlivů) ve 3. čtvrtletí 2016 zvýšil o 19,4 tis. osob. Na růstu zaměstnanosti se podíleli především zaměstnanci, jejichž počet se meziročně zvýšil o 79,6 tis. osob a jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 82,9 %. Výrazně vzrostl také počet podnikatelů bez zaměstnanců o 35,4 tis. a dosáhl 700,0 tis. osob. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině letých) činila 72,2 % a v meziročním srovnání vzrostla o 1,7 p. b. Dosáhla tak nejvyšší úrovně v historii České republiky. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 1,5 p. b. na 79,7 %, míra zaměstnanosti žen vzrostla o 1,9 p. b. na 64,5 %. Z pohledu jednotlivých sektorů národního hospodářství sehrál zásadní roli v nárůstu zaměstnanosti sektor sekundární, ve kterém došlo ke zvýšení o 57,0 tis. osob, a to především díky poměrně velkému nárůstu pracujících ve zpracovatelském průmyslu. V terciálním sektoru se zaměstnanost zvýšila o 30,7 tis. osob a v primárním sektoru o 3,4 osob tis. Pozitivní trendy se však v některých ekonomických odvětvích neprojevily. Složitá byla situace například v odvětví těžba a dobývání, kde došlo ve 3. čtvrtletí k propouštění zaměstnanců a meziročně jich ubylo 1,9 tis. (-6,4 %). Dále pokračoval propad stavebnictví a zemědělství, ve kterém klesl počet zaměstnanců o 1,8 %. V odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti a v odvětví veřejné správy a obrany a ubytování, stravování a pohostinství došlo z pohledu počtu zaměstnanců ke stagnaci. Naopak přírůstek pracujících byl nejvýznamnější v odvětví zpracovatelském průmyslu, a to o 21,9 tis. osob. Významně vzrostla zaměstnanost v odvětví obchodu o 14,3 tis. osob. Nezaměstnanost zaznamenala opět pokles Obecná míra nezaměstnanosti (podle definice ILO 1 - populace ve věku let) dosáhla ve 3. čtvrtletí 2016 úrovně 4,0 % a meziročně se snížila o 0,9 p. b. Průměrný počet nezaměstnaných osob (definice ILO) se oproti 2. čtvrtletí 2016 snížil o 2,5 tis. osob., meziročně pak došlo ke snížení o 44,2 tis. osob na celkových 213,0 tis. osob. Pokles nezaměstnanosti se projevil jak v ženské populaci (pokles o 25,9 tis. osob), tak v populaci mužské (pokles o 18,2 tis. osob). 1 International Labour Organization (Mezinárodní organizace práce) 10

11 Růst naší ekonomiky se již projevuje pozitivně ve vývoji míry dlouhodobé nezaměstnanosti, která ke konci 3. čtvrtletí 2016 meziročně poklesla o 41,1 tis. na 83,8 tis. osob. Z hlediska úrovně vzdělávání se míra nezaměstnanosti meziročně snížila ve všech vzdělanostních skupinách. Stabilně nízkou míru nezaměstnanosti mají vysokoškoláci (2,1 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (2,9 %). I nadále pokračuje trend poklesu nezaměstnanosti u skupiny osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených, která se dlouhodobě vyznačovala nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. U této početné skupiny pracovníků byl zaznamenán meziroční pokles o 1,4 p. b. na 4,1 %. Vysoká míra nezaměstnanosti stále přetrvává u skupiny osob se základním vzděláním a v hodnoceném období dosáhla úrovně 20,3 %. Podle poslední zveřejněné analýzy ČSÚ v České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob s terciárním (vysokoškolským) vzděláním se zvýšil o více než půl miliónu. Přitom výrazně poklesl počet osob této věkové kategorie se základním vzděláním a zvláště se středním vzděláním bez maturity (vyučených). To se odráží v současné situaci v oblasti nabídky a poptávky v řadě profesí. Také vzdělanostní skladba mužů a žen se dlouhodobě liší. Pro celé období od roku 1995 je příznačný pokles počtu mužů se základním vzděláním (za dvacet let o 118 tis.). Téměř 43 % mužů ve věku let je vyučených nebo dosáhlo středního stupně vzdělání bez maturity (1 286 tis.). Jejich počet v porovnání s rokem 1995 se výrazněji nezměnil, je však patrná sestupná tendence v posledních letech. Od roku 2010 se snížil jejich počet o 163 tis., tj. o více než 11 %. Stále nejčetnější skupinou jsou ženy se středním stupněm vzdělání s maturitou (39 %). Obdobně jako u vyučených lze pozorovat výrazné snižování jejich počtu. Tabulka č. I Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %) leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ,0 8,1 8,0 7,7 7,5 7,3 7,5 7,5 7,6 7,6 7,7 8, ,6 8,6 8,3 7,9 7,5 7,4 7,4 7,4 7,3 7,1 7,1 7, ,7 7,5 7,2 6,7 6,4 6,2 6,3 6,2 6,0 5,9 5,9 6, ,4 6,3 6,1 5,7 5,4 5,2 5,4 5,3 5,2 meziroční změna v p.b. 2013/2014 0,6 0,5 0,3 0,2 0,0 0,1-0,1-0,1-0,3-0,5-0,6-0,7 meziroční změna v p.b. 2014/2015-0,9-1,1-1,1-1,2-1,1-1,2-1,1-1,2-1,3-1,2-1,2-1,3 meziroční změna v p.b. 2015/2016-1,3-1,2-1,1-1,0-1,0-1,0-0,9-0,9-0,8 Pramen: MPSV Podíl nezaměstnaných osob (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí) činil ke konci 3. čtvrtletí tohoto roku 5,2 %, což je o 0,8 p. b méně než v témže období roku Podíl nezaměstnaných žen dosáhl 5,6 % a podíl nezaměstnaných mužů vykazoval hodnotu 4,8 %. 11

12 Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr vykázalo 33 okresů. Nejvyšší byl zaznamenán v okresech Most a Karviná (shodně 10,6 %) a dále v okresech: Ostrava-město (9,4 %), Ústí nad Labem (9,3 %), Chomutov (8,9 %), Bruntál (8,7 %), Děčín (7,7 %), Sokolov (7,3 %), Hodonín (7,2 %), Znojmo, Brno a Louny (shodně 7,1 %). Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných vykázal okres Rychnov nad Kněžnou a Praha-východ (shodně 1,9 %) a dále okresy: Jindřichův Hradec (2,6 %), Benešov a Jičín (2,8 %), Mladá Boleslav, Pelhřimov a Písek (shodně 3,0 %), a Prachatice (3,1 %). Graf č. I Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %) 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4, měsíce Pramen: MPSV, graf MPO K 30. září 2016 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách celkem uchazečů o zaměstnání a jejich počet byl tak o osob nižší než ke konci měsíce srpna V porovnání se stejným obdobím roku 2015 byl zaznamenán pokles o uchazečů o zaměstnání. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti byl registrován v 76 okresech, kdy k největším poklesům došlo v okresech Pelhřimov (o 6,3 %), Chrudim (o 6,2 %) a Plzeň (o 6,0 %). Počet volných pracovních míst vzrostl K 30. září 2016 evidoval Úřad práce ČR celkem volných pracovních míst, což bylo o více než v předchozím měsíci a o více než ve shodném období roku Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 2,7 uchazeče (ve stejném období minulého roku to bylo 4,1 uchazeče). Nejvíce uchazečů na volnou pracovní pozici bylo zaregistrováno v okresech Karviná (14,1), Ústí nad Labem (11,6) a Chomutov (10,0). Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno a na jedno volné místo připadalo 0,5 uchazeče této kategorie. Ve srovnatelném období roku 2015 bylo registrováno volných pracovních míst pro tuto věkovou kategorii a na 12

13 MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016 jedno volné místo připadlo 0,8 uchazeče. A porovnáme-li uvedené údaje se shodným obdobím roku 2014, kdy bylo registrováno volných pracovních míst pro absolventy a na jedno volné místo připadlo 2,5 uchazečů, je patrné výrazné zlepšení podmínek na trhu práce i pro tuto věkovou kategorii. Za současných podmínek na trhu práce, kdy velká poptávka po pracovní síle tlačila na růst mezd, které se nominálně i reálně zvýšily, mohou mít práci všichni uchazeči o zaměstnání, kteří pracovat chtějí. Na českém trhu práce jsou však zásadní disproporční charakteristiky. Jedná se především o kvalifikaci pracovní síly ve srovnání s potřebami zaměstnavatelů. Uchazeči, kterým se dlouhodobě nedaří najít zaměstnání, mají nízkou úroveň kvalifikace anebo jejich kvalifikace neodpovídá současným požadavkům trhu práce. Výrazná disparita je hlavně u technických oborů, kde se nedostatek kvalifikované pracovní síly projevuje již dlouhodobě. Podle MPSV nelze tuto situaci uspokojivě vyřešit ani prostřednictvím rekvalifikačních kurzů, neboť potřebné základy pro vybudování personálních kapacit v technických oborech je nutné položit již v systému počátečního vzdělávání. Graf č. I Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo Pramen: MPSV, graf MPO Průměrná mzda se zvýšila Medián mezd ve 3. čtvrtletí 2016 činil Kč a byl tak o 4,5 % vyšší než ve stejném období roku U mužů byl medián mezd Kč, u žen činil Kč. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda dosáhla dle údajů z ČSÚ ve třetím čtvrtletí 2016 výše Kč a v meziročním srovnání vzrostla nominálně o 4,5 % (tj. o Kč). Spotřebitelské ceny se za uvedené období zvýšily o 0,5 %, reálně se tedy mzda zvedla o 4,0 %. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy (po očištění od sezónních vlivů) 1,1 %. Na růstu mezd se podílela téměř stejnou měrou podnikatelská sféra i nepodnikatelská sféra. V podnikatelské sféře vzrostla meziročně průměrná 13

14 mzda nominálně o 4,5 % a reálně o 4,0 %. Ve sféře nepodnikatelské se průměrný plat zvýšil nominálně o 4,6 % a reálně o 4,1 %. Z odvětvového pohledu byl mzdový růst ve 3. čtvrtletí 2016 v jednotlivých oddílech dle CZ-NACE značně diferencovaný a nominální meziroční nárůsty se pohybovaly v intervalu od 0,4 % až do 7,1 %. Nejvyšší relativní přírůstek byl zaznamenán v odvětví ubytování, stravování a pohostinství. V korunovém vyjádření jde však pouze o Kč, neboť v absolutní úrovni je zde průměrná mzda dlouhodobě výrazně nejnižší. Z průmyslových oborů se dařilo nejvíce zpracovatelskému průmyslu, který aktuálně zaměstnává 1 123,0 tis. zaměstnanců a kde vzrostla průměrná mzda o 4,6 %. Graf č. I Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků (meziroční změny v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q nominální mzda reálná mzda Pramen: ČSÚ Z regionálního pohledu se výrazný růst průměrné mzdy a zvyšování počtu zaměstnanců projevoval v podstatě ve všech krajích ČR. Také v Praze, kde zvyšování průměrné mzdy zaostávalo za ostatními regiony, vzrostly ve 3. čtvrtletí 2016 o 3,8 %. Méně se v tomto ohledu dařilo v Moravskoslezském kraji, kde v souvislosti s útlumem těžby uhlí vzrostly průměrné mzdy nejméně, a to 3,2 %. Naopak k největšímu nárůstu mezd došlo v Ústeckém kraji (5,4 %) a v Královéhradeckém (5,3 %). Nejnižší průměrné mzdy jsou stále v Karlovarském kraji, ale i zde vzrostly ke konci hodnoceného období nadprůměrně o 4,9 %. Za 1. až 3. čtvrtletí dosáhla průměrná mzda výše Kč, což je meziroční nárůst o 4,3 % (tj. o Kč). Spotřebitelské ceny se zvýšily o 0,4 %, reálně se mzda zvýšila o 3,9 %. 14

15 ČR Německo Spojené království Malta Maďarsko Nizozemsko Rumunsko Rakousko Polsko Lucembursko Dánsko Švédsko Estonsko Bulharsko Belgie Litva Slovinsko Irsko EU 28 Finsko Slovensko Lotyšsko Francie Portugalsko Chorvatsko Itálie Kypr Španělsko Řecko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016 I.2.2 Nezaměstnanost v EU Objem mezd vzrostl meziročně o 6,1 % a evidenční počet zaměstnanců se zvýšil o 1,6 %. ČR má v rámci EU-28 nejnižší nezaměstnanost Harmonizovaná míra nezaměstnanosti sledovaná EUROSTATem (data očištěná od sezónních vlivů) byla podle dostupných údajů pro mezinárodní srovnání ke konci třetího čtvrtletí 2016 v ČR 3,9 %. Česká republika má na základě těchto údajů aktuálně nejnižší nezaměstnanost v rámci celé Evropské unie. Nepatrně vyšší míra nezaměstnanosti byla v Německu (4,1 %), další v pořadí byly Maďarsko a Malta (shodně 4,8 %). V EU-28 činila harmonizovaná míra nezaměstnanosti v témže období 8,4 %, což je nejnižší hodnota od března Nezaměstnanost téměř ve všech členských zemích EU v meziročním srovnání klesla. Ve EU-28 bylo podle Eurostatu ke konci září bez práce cca 21 miliónů osob, z toho přibližně 16 miliónů osob v eurozóně. Proti srpnu se počet nezaměstnaných v EU snížil o 150 tisíc osob a v eurozóně o 101 tisíc osob. V eurozóně byla nezaměstnanost ke konci třetího čtvrtletí na hodnotě 10,0 %, což je nejnižší nezaměstnanost od července Graf č. I Harmonizovaná míra nezaměstnanosti 2 v zemích EU-28 k % 28,0 26,0 24,0 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 Pramen: EUROSTAT (data očištěna od sezónních vlivů), graf MPO Míra nezaměstnanosti stejná nebo vyšší než průměr EU-28 byla zaznamenána ve Finsku (8,7 %), na Slovensku (9,4 %), v Lotyšsku (9,7 %), ve Francii (9,9 %), v Portugalsku (10,9 %), v Chorvatsku (11,5 %), v Itálii (11,8 %) a na Kypru (13,5 %). 2 "Harmonizovaná míra nezaměstnanosti", kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od ukazatele "Podíl nezaměstnaných osob", který vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná. 15

16 roční průměr v % kvartální průměr v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016 Vysoká míra nezaměstnanosti je dlouhodobě ve Španělsku (19,3 %) a v Řecku (23,1 %). Míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let, stejně jako míra nezaměstnaných v produktivním věku, v meziročním srovnání rovněž klesla téměř ve všech členských zemích EU. Mírně vyšší byla nezaměstnanost mužů než nezaměstnanost žen. Stále je však nezaměstnanost této věkové kategorie v mnoha státech EU poměrně vysoká. Do údajů za tuto věkovou kategorii zasahuje také skutečnost, že podstatná část se zatím připravuje ve školách na výkon svého budoucího povolání. Z dostupných údajů Eurostatu vyplývá, že největší nezaměstnanost mladých lidí měli v Řecku (44,2 %) a Španělsku (41,9 %). Jasně první pořadí s nejnižší nezaměstnaností mladých si stále udržuje Německo s hodnotou 7,3 %. V České republice dosáhla míra nezaměstnanosti této věkové kategorie ke konci 3. čtvrtletí 2016 hodnoty 11,4 %, což je o 7,1 p. b. méně než průměr EU28 (18,5 %). Graf č. I Míra nezaměstnanosti 3 ve skupině do 25 let ve vybraných zemích EU-28 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0, Q Q Q 2016 Německo 9,8 8,5 8,0 7,8 7,7 7,2 7,3 7,3 7,6 Rakousko 8,8 8,3 8,7 9,2 8,2 10,6 11,7 10,8 12,2 Česká republika 18,3 18,1 19,5 18,9 15,9 12,6 9,7 10,0 11,4 Evropská unie (28) 21,2 21,6 23,1 23,6 22,1 20,3 19,6 18,7 18,5 Polsko 23,7 25,8 26,5 27,3 24,2 20,8 19,6 16,9 18,0 Slovensko 33,9 33,7 34,0 33,7 30,4 26,4 24,3 20,6 22,7 Španělsko 41,5 46,2 52,9 55,5 53,2 48,3 46,5 46,5 41,9 Řecko 33,0 44,7 55,3 58,3 52,0 49,8 50,9 49,1 44,2 Pramen: EUROSTAT (data neočištěna od sezónních vlivů, v % z aktivní populace), graf MPO I.3 CENOVÝ VÝVOJ I.3.1 Cenový vývoj Spotřebitelské ceny se ve 3. čtvrtletí 2016 vrátily k růstu Inflace měla od počátku roku nerovnoměrný vývoj, nicméně stále se držela na nízkých hodnotách. Poté, co si koncem pololetí sáhla téměř na dno, třetí čtvrtletí 2016 zahájila návratem k vyššímu růstu a v průměru se dostala meziročně na 0,5 % (z 0,3 % ve 2. čtvrtletí 2016). Příčinou zatím nevýrazného růstu 3 Míra nezaměstnanosti je počet nezaměstnaných jako procento ekonomicky aktivní populace. Metodika tohoto ukazatele "Míra nezaměstnanosti" není shodná s metodikou ukazatele "Harmonizovaná míra nezaměstnanosti". 16

17 spotřebitelských cen zůstávaly nízké ceny ropy, pokračující deflační trend produkčních cen v domácím průmyslu i v celé EU, i nízké ceny zemědělských výrobců. To vše v prostředí sílící spotřebitelské poptávky a rostoucích mezd a tím i mzdových nákladů. Změny ve vývoji cen ve 3. čtvrtletí 2016 se projevily v mírném zrychlení meziročního růstu tržních cen na 0,7 % (z 0,3 % ve 2. čtvrtletí), kdežto regulované ceny přešly v pokles o 0,1 % (z růstu o 0,2 % ve 2. čtvrtletí). Průměrná míra inflace zůstala po celé čtvrtletí na 0,3 % (od června). Graf č. I Meziroční inflace 4 v ČR v roce 2016 (v %) 1 0,6 0,6 0,6 0,5 0,5 0,5 0,5 0,3 0,1 0,1 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září Pramen: ČSÚ, graf MPO Ze tří váhově nejvýznamnějších oddílů spotřebního koše (bydlení, potraviny, doprava) zůstaly ve 3. čtvrtletí v meziročním srovnání nadále vyšší jen ceny bydlení. Růst cen zpomalil v rozhodujícím sektoru bydlení, rekreace a kultura Z jednotlivých oddílů spotřebního koše růst cenové hladiny ovlivnily: Směr a intenzitu vývoje hladiny spotřebitelských cen určoval vývoj cen v oddíle bydlení, které mají největší vliv na index (váha 251,3 ). Tempo jejich růstu ve 3. čtvrtletí zvolnilo v průměru meziročně na 0,4 % (z 0,5 % v předchozím a 0,9 % v 1. čtvrtletí), a to díky levnějšímu zemnímu plynu o 6,9 % (ve 2. čtvrtletí pokles o 4,7 %). Ostatní položky v rámci oddílu rostly. Ceny elektřiny o 1,2 %, vyšší meziroční růst o 1,6 %, resp. o 5,3 %, zaznamenaly opět ceny vodného a stočného. Stouply i ceny čistého nájemného o 1,9 % a ceny tepla o 1,1 %; Snížení meziročního poklesu cen potravin a nealko nápojů v průměru na - 0,8 % (z -2,4 % ve 2. čtvrtletí 2016). Ty zůstávají pod úrovní předchozího roku již šesté čtvrtletí v řadě. Promítlo se do nich snížení cen mléka o 11,3 %, sýrů o 2,3 %, jogurtů o 8,5 %, ostatních mléčných výrobků o 2,5 % a chleba o 1,2 %. 4 Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku. 17

18 Zlevnilo rovněž ovoce o 4,8 % a cenový pokles pokračoval i u některých dalších základních potravin. Naopak růst zaznamenaly ceny zeleniny o 0,6 % (z toho brambory o 7,5 %) a zdražilo i maso o 0,4 %; Zmírnění poklesu cen v sektoru doprava, nastoupené již v 1. čtvrtletí 2015, ve 3. čtvrtletí 2016 v průměru meziročně na -2,3 % (z -2,9 % v předchozím čtvrtletí). Důvodem byl vývoj cen pohonných hmot, které od prosince 2014 soustavně meziročně klesaly s tím, že jejich pokles dosáhl maxima v listopadu 2015 (-17,6 %). Ve druhém čtvrtletí meziroční pokles cen pohonných hmot zvolnil na -12,3 %, ve 3. čtvrtletí pak na -9,6 %; K nižšímu cenovému růstu přispěly i ceny ve váhově poměrně významném oddíle rekreace a kultura, a to zejména snížením cen dovolených s komplexními službami o 0,2 % (z růstu o 3,2 % v předchozím čtvrtletí); Zrychlení meziročního cenového růstu v oddíle ostatní zboží a služby v průměru na 1,3 % (z 0,9 % v předchozím čtvrtletí) souviselo zejména se zvýšením cen výrobků a služeb spojených s osobní péčí o 0,9 % (z 0,4 %) a zvýšením cen finančních služeb o 2,7 % (z 1,9 %); Výrazný vliv na růst cenové hladiny spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí měly ceny alkoholických nápojů a tabáku se čtvrtou nejvyšší váhou v indexu, které ještě mírně zrychlily růst v průměru meziročně na 4,5 % (z 4,4 % v předchozím kvartále). Ceny alkoholických nápojů stouply o 3,1 % a ceny tabákových výrobků o 5,7 %. Na postupném růstu cen cigaret se částečně projevilo zvýšení spotřební daně od ledna 2016; Cenový růst podpořil rovněž sektor odívání a obuv, kde se zvýšily ceny obuvi a oděvů v průměru meziročně o 4,6 %, resp. o 0,9 %. Svůj růst zesílily i ceny stravování a ubytování, které stouply v průměru meziročně o 1,2 % (z 1,1 % v předchozím čtvrtletí) a vzdělání s růstem o 1,3 % (z 1 %); Dlouhodobý meziroční pokles cen v oddíle pošty a telekomunikace začal v průběhu roku 2015 slábnout a ve 3. čtvrtletí 2016 se poprvé po devíti letech ceny přehouply do kladných hodnot a v průměru mírně vzrostly o 0,1 % (z -0,5 % v předchozím čtvrtletí). Důvodem bylo ukončení poklesu cen telefonických a telefaxových služeb, které ve 3. čtvrtletí vzrostly v průměru meziročně o 0,3 %. Ceny poštovních služeb si držely po celé čtvrtletí 15,2% růst. V oddíle bytové vybavení a zařízení domácnosti přešly ceny z poklesu -0,5 % ve 2. čtvrtletí v meziroční stagnaci na 0,0 % ve 3. čtvrtletí. To bylo způsobeno především zvýšením cen nábytku a bytového zařízení o 0,1 % (z 0,8% poklesu ve 2. čtvrtletí). 18

19 2012/ / / / / MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016 Graf č. I Vývoj vybraných položek spotřebitelských cen (v %, meziroční index) Potraviny Bydlení Doprava Zdraví Pramen: ČSÚ, graf MPO Mírně rostoucí ceny vstupů Pokles dovozních cen, který je provázel s drobnými výkyvy již od prosince 2014 a kulminoval ve 2. čtvrtletí 2016, v průběhu 3. čtvrtletí postupně zpomaloval meziročně v průměru na 3,7 % (z 6,3 % v 2. čtvrtletí). Důvodem byla redukce poklesu cen energetických surovin, ale i ostatních položek. Nejvýraznější záporný příspěvek, který ale ve 3. čtvrtletí zeslabil, vykázaly opětovně ceny dovážených minerálních paliv - v průměru za čtvrtletí meziročně klesly o 20,8 % (z -31,7 % v předchozím kvartále). V podstatě neutrálně na ceny ropy a zemního plynu zároveň působil kurs koruny vůči dolaru. Zpomalil i pokles cen chemikálií na 4,9 % (z 6,4 % v předchozím čtvrtletí) a cen strojů a dopravních prostředků na 1,2 % (z 2 % v předchozím kvartálu). Meziroční pokles ve 3. čtvrtletí redukovaly rovněž ceny surovin na 1,8 % (z 6 %), i polotovarů na 3 % (z 6 %). Trend obrátily ceny potravin, které vzrostly o 0,3 % (z 3,6% poklesu) a ceny nápojů a tabáku růstem o 1,9 % (z 0,5% poklesu). Tabulka č. I Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) březen červen září prosinec průměr leden únor březen duben květen červen červenec srpen září Ceny - spotřebitelské 0,2 0,8 0,4 0,1 0,3 0,6 0,5 0,3 0,6 0,1 0,1 0,5 0,6 0,5 - průmyslových výrobců -2,9-2,3-4,2-2,9-3,2-3,4-4,0-4,5-4,7-4,8-4,4-4,0-3,4-2,4 - stavebních prací 1,0 1,4 1,4 1,4 1,2 1,3 1,3 1,3 1,2 1,0 1,1 1,1 1,1 1,0 - zemědělských výrobců -9,9-10,6-3,2 1,1-6,2-1,2-2,9-4,6-7,2-7,1-6,4-6,8-6,9-3,4 - dovozní -0,9-0,5-3,5-3,9-1,9-5,1-5,8-5,9-7,1-6,4-5,4-4,5-3,6-3,0 Pramen: ČSÚ 19

20 se promítaly do vývoje cen v průmyslu Pozvolné odeznívání poklesu cen dovážených vstupů, zejména pak světových cen ropy, se již začalo přenášet do cen domácích průmyslových výrobců, které se pod úrovní předchozího roku držely již od ledna V průměru za 3. čtvrtletí 2016 se tak intenzita jejich poklesu snížila, meziročně na 3,2 % (z 4,6 % v předchozím čtvrtletí), zejména pod vlivem vývoje cen koksu a rafinovaných ropných produktů. Ve zpracovatelském průmyslu, jehož ceny spadly v průměru meziročně o 3,1 % (v předchozím čtvrtletí o 4,8 %) se o nižší meziroční pokles zasloužily také ceny chemických látek a výrobků, které ztratily 8,4 % (z -11,2 % v 2. čtvrtletí), dále i ceny obecných kovů a kovodělných výrobků s -2,9 % (proti -5,3 % v předchozím čtvrtletí) a ceny potravinářských výrobků nápojů a tabáku s -2,6 % (z -3,1 %). Podpořily je i ceny elektrických zařízení, které snížily pokles na 1,9 % (z -3,2 %) a dopravních prostředků s -1,8 % (z -2,2 %). Naopak nad úroveň předchozího roku se ze zpracovatelského průmyslu dostaly ceny PC, elektronických a optických přístrojů růstem v průměru o 0,6 % (z 0,5% poklesu), zvedly se i ceny základních farmaceutických výrobků s růstem o 0,4 % (v předchozím čtvrtletí stagnovaly), ceny nábytku a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu zrychlily růst na 0,7 % (z 0,5 %). Na poklesu cen průmyslových výrobců jako celku se nadále podílely ceny odvětví těžby a dobývání s průměrným meziročním poklesem 5,8 % (z -7,1 % ve 2. čtvrtletí). Ceny elektřiny, plynu a páry si udržely tempo poklesu z předchozího čtvrtletí, když zůstaly o 4,1 % pod úrovní předchozího roku. Dynamiku soustavného a stabilního růstu meziročně o 1,6 % také ve 3. čtvrtletí 2016 držely ceny vody, její úpravy a rozvodu. Růst cen stavebních prací stagnoval Ceny stavebních prací si ve 3. čtvrtletí zachovaly stabilní meziroční tempo růstu 1,1 %, stejné jako v předchozím. Jejich vývoj souvisí s horší kondicí stavebního sektoru v roce Důvodem je nedostatek zakázek zejména ze strany veřejného sektoru, kterým trpí především inženýrské stavitelství. O něco lépe je na tom pozemní stavitelství, zejména díky zájmu soukromého sektoru, nicméně jeho bytová výstavba navzdory realitnímu boomu vázne, mj. na administrativních překážkách. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví zmírnily meziroční pokles na 1 % (z 2 % v předchozím čtvrtletí). 20

21 index MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016 Graf č. I Vývoj cen dovozních a výrobců (SOPR=100) Zemědělských výrobců Průmyslových výrobců Stavebních prací Dovozní Pramen: ČSÚ, graf MPO Ceny zemědělských výrobců zbrzdily meziroční pokles Ve 3. čtvrtletí 2016 zpomalil také meziroční pokles cen zemědělských výrobců v průměru na 5,7 % (z -6,9 % ve 2. čtvrtletí). Pod úrovní předchozího roku druhý kvartál po sobě zůstaly ceny v rostlinné výrobě v průměru o -5,3 % (z -3,2 % v předchozím čtvrtletí), kdežto v živočišné výrobě se pod ní držely nepřetržitě od 4. čtvrtletí 2014 a ve 3. čtvrtletí 2016 snížily pokles na -6% (z -11,3 % ve 2. čtvrtletí). Na jejich vývoj působilo stejně jako v předchozích kvartálech několik faktorů, jejichž vliv se však již vyčerpával. Jednalo se např. o liberalizaci trhu s mlékem v EU v předchozím roce, pokračování odvetných obchodních sankcí vůči EU ze strany Ruska, ale i vliv příznivých domácích i zahraničních sklizní v posledních letech. Ceny obilovin byly meziročně nižší o 12,3 %, čerstvé zeleniny o 9 %, brambor o 4,7 %, olejnin o 4,1 %, avšak ceny ovoce naopak stouply o 7,4 %. Klesly rovněž ceny mléka o 16 %, vajec o 10 %, skotu o 2,4 %, ale ceny prasat byly vyšší o 6,7 %. I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání Spotřebitelské ceny se v EU zvedly ze záporných hodnot V ČR rostla inflace svižněji Útlum propadu ceny ropy a energií na světových trzích, ale částečně i dobré ekonomické fundamenty, tlačily na inflaci a ta začala velmi opatrně nabírat na síle. V červnu se přehoupla do plusu a v září vzrostla v Evropské unii i v eurozóně meziročně o 0,4 %, a dosáhla tak na svoji nejvyšší hodnotu od října Rostly především ceny služeb a potravin, přidaly se rovněž ceny pohonných hmot. Nicméně významněji stimulovat ceny a vygenerovat tak vyšší inflaci se zatím Evropské unii i eurozóně nepodařilo, a to ani přes rostoucí domácí poptávku a podporu Evropské centrální banky. V tuzemsku vzrostly spotřebitelské ceny podle HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen) v průměru za 3. čtvrtletí 2016 meziročně o 0,5 % (z 0,1 % 21

22 Bulharsko Chorvatsko Slovensko Kypr Irsko Dánsko Polsko Rumunsko Nizozemí Řecko Španělsko Itálie Slovinsko Lucembursko EU Eurozóna Lotyšsko ČR Německo Francie Finsko Litva Maďarsko Portugalsko USA Švédsko Malta Spojené království Rakousko Estonsko Belgie -1,1-0,7-0,5-0,4-0,3-0,3-0,2-0,1-0,1-0,1 0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,4 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,6 0,7 0,7 0,8 0,8 0,9 1 1,1 1,7 1,8 MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016 v předchozím), v Evropské unii o 0,3 % (z 0,1% poklesu ve 2. čtvrtletí). Nejvíce rostly za celé čtvrtletí ceny v Belgii (v průměru o 1,9 %) a v Estonsku (v průměru o 1,2 %) a na Maltě (o 0,9 %). S deflací se v září 2016 potýkalo deset zemí EU, přitom déle než rok s ní bojují např. Bulharsko a Slovensko (viz graf č. I.3.2.1). Srovnání vývoje spotřebitelských cen ve vybraných zemích EU v časové řadě poskytuje tabulka v příloze. Graf č. I Vývoj spotřebitelských cen v zemích EU a USA v září 2016 (meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů) Pramen: Eurostat, graf MPO S nízkou inflací se potýkaly i největší světové ekonomiky V USA se podařilo nastartovat vyšší inflaci než v evropských státech již v posledním čtvrtletí roku 2015, zejména díky rostoucí zaměstnanosti a tím i spotřebě domácností. Podobně jako v roce 2016 v Evropě, inflační tlaky podpořila dražší ropa i energie a další komodity na světových trzích. S přihlédnutím k dobrému výkonu americké ekonomiky a stále ještě uvolněné měnové politice Fedu však nešlo i tady o výraznější posun cen nahoru. Také podle statistiky Eurostatu spotřebitelské ceny v USA, které v roce 2015 po téměř roce opustily deflační pásmo, vzrostly meziročně v průměru za 1., 2., i 3. čtvrtletí 2016 shodně o 0,4 %. Jejich tempo růstu bylo v jednotlivých měsících roku rozkolísané, v září se však 0,8% přírůstkem přiřadilo k lednovému maximu. S nízkou inflací se potýkala také Čína. Stagnaci výkonu ekonomiky, který zůstává na nejnižší úrovni od počátku roku 2009, reflektovaly i spotřebitelské ceny, které stouply v září o 1,9 %, stejně jako v červnu, a to i přes finanční stimuly centrální banky. Inflace se tak stále nachází pod 3% cílem tamní vlády. Ceny v průmyslu klesaly v ČR nadále rychleji než v EU Meziroční pokles cen průmyslových výrobců v ČR, který nastoupil již v lednu 2014, začal v průběhu 3. čtvrtletí 2016 zpomalovat dynamiku, v září meziročně na 2,4 % (z 4,4 % v červnu). Stejný trend vykazovaly ceny průmyslových výrobců 22

23 I.4 FISKÁLNÍ VÝVOJ I.4.1 Fiskální vývoj v EU i v eurozóně - v září zmírnily meziroční pokles na 1,1 % (z 2,9 % v červnu), resp. na 1,5 % (z 3,1 % v červnu). I přes rozdílnou strukturou ekonomiky a hospodářský vývoj jednotlivých států, zůstaly v září ceny v průmyslu ve většině zemí Unie pod úrovní předchozího roku (kromě Spojeného království s 1,9% růstem, Švédska a Polska shodně s 0,7 %, Malty s 0,4 %). Nejvyšší meziroční propad zaznamenaly ceny výrobců v Lucembursku o 7,4 %, v Nizozemsku o 4,0 %, na Slovensku o 3,3 % a v Řecku o 3,2 %. Naopak nejméně klesly ceny v Belgii o 0,6 %, v Dánsku o 0,7 % a v Itálii o 0,8 %. Srovnání vývoje cen průmyslových výrobců v ČR a ve vybraných zemích EU uvádí tabulka v příloze. Rekordní přebytek státního rozpočtu Státní rozpočet ke konci září 2016 zaznamenal další nejlepší výsledek hospodaření v historii ČR a první kladné saldo od roku 2008, když skončil kumulovaným přebytkem ve výši 82,3 mld. Kč. Zásluhu na něm mělo především saldo za 3. kvartál, které se v jeho průběhu více než zdvojnásobilo. Výrazného přebytku rozpočtu (proti rozpočtové alikvótě o 134,8 mld. Kč), s meziročním růstem o 85 mld. Kč, bylo dosaženo na jedné straně efektivnějším výběrem daňových příjmů a dobíhajícími finančními příspěvky na ukončené minulé programové období , na druhé straně ale i omezeným čerpáním výdajů na společné projekty EU na začátku nového programového období. Přebytek státního rozpočtu představoval 2,3 % HDP (v roce 2015 to bylo -0,1 %). Tabulka č. I Pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč) Měsíc Příjmy Výdaje Saldo Saldo kumulované Saldo za měsíc kumulované Saldo za měsíc Leden 28,59 28,59 125,86 79,99 45,87 45,87 Únor 22,62-5,97 216,87 189,17 27,69-18,17 Březen 19,91-2,71 341,95 298,35 43,60 15,90 Duben -0,37-20,28 427,65 397,13 30,52-13,08 Květen -22,13-21,76 532,84 510,46 22,38-8,14 Červen 22,65 44,78 655,43 614,78 40,65 18,27 Červenec 25,7 3,05 762,42 686,79 75,63 34,98 Srpen 18,96-6,74 859,32 778,14 81,18 5,55 Září -2,77-21,73 965,21 882,94 82,27 1,09 Pramen: MF Státní rozpočet na rok 2016 byl schválen se schodkem 70 mld. Kč, s příjmy 1180,9 mld. Kč a výdaji 1250,9 mld. Kč. To oproti rozpočtu schválenému na rok 2015 znamenalo růst celkových příjmů o 5,6 %, celkových výdajů o 2,7 % a schodek nižší o 30 mld. Kč, tj. o 30 %. Ve srovnání se skutečností roku 2015 počítá rozpočet s poklesem příjmů o 53,7 mld. Kč (o 4,3 %), výdajů o 46,5 mld. Kč (o 3,6 %) a se 23

24 zvýšením schodku o 7,2 mld. Kč (o 11,5 %). Rozpočtovými opatřeními k byly navýšeny příjmy i výdaje shodně o 2,3 mld. Kč, bez vlivu na výši schodku schváleného rozpočtem. byl docílen zejména růstem daňových příjmů Příjmová strana státního rozpočtu (viz tab. č. I.4.1.2) meziročním růstem o 56,7 mld. Kč překročila alikvótní část rozpočtu po změnách o 77,8 mld. Kč. Na tomto velice příznivém výsledku se podílely zejména daňové příjmy (meziroční růst o 52,9 mld. Kč), kam se promítal dobrý výkon ekonomiky, doprovázený rostoucí zaměstnaností a mzdami v podnikatelské i státní sféře, ale také efektivnějším výběrem daní. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku stoupl výběr všech hlavních daní, nejvíce DPPO, ale i DPFO a spotřební daně. Příjmy státního rozpočtu byly v roce 2016 negativně ovlivněny změnou rozpočtového určení daní, která snižuje podíl státního rozpočtu na celostátním inkasu o cca 1 p. b., a to jak u DPH, tak i daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Jednotlivé položky daňových příjmů se vyvíjely následovně: inkaso daně z příjmů právnických osob, do kterého se promítala příznivá finanční situace podniků v posledních dvou letech, ještě zvýšilo meziroční růst na 10,4 mld. Kč, tj. 13,2 % (v roce 2015 o 11 %). Jednalo se o nejvyšší růst této daně od roku Rozpočet přitom počítá s nárůstem inkasa proti skutečnosti roku 2015 o 1,8 %; výběr daně z příjmů fyzických osob odrážel příznivou situaci na trhu práce v podobě zrychlování dynamiky růstu průměrných mezd i počtu zaměstnanců. Stát inkasoval na DPFO o 8,5 mld. Kč, tj. o 11,7 %, více než před rokem. Rozpočet očekává růst o 5,4 % (o 5,6 mld. Kč) proti skutečnosti roku Na objemově nejvýznamnější dani - DPFO ze závislé činnosti - bylo vybráno 71 mld. Kč, při plnění rozpočtu na 74 %, což představuje meziroční růst o 5,6 mld. Kč, tj. o 8,5 %. Rozpočet uvažuje s růstem o 5,2 % proti skutečnosti roku 2015; inkaso daně z přidané hodnoty, váhově nejvýznamnější daně, bylo meziročně vyšší o 6,8 mld. Kč, tj. o 4,1 %. Jeho vývoj byl pozitivně ovlivněn růstem výdajů na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí, i zvýšením kontrolních opatření při výběru daně, která jsou zaměřena na neoprávněné nároky a nadměrné odpočty DPH. Výběr daně v porovnání s ostatními významnými daněmi zatím zaostávalo za rozpočtovým očekáváním. Rozpočet předpokládá nárůst o 11,1 mld. Kč, tj. o 4,7 % oproti skutečnosti 2015; na inkasu spotřebních daní stát získal o 6,9 mld. Kč, tj. o 6,7 % více než před rokem, především díky zvýšení sazeb daně z tabákových výrobků od Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků činilo 40,3 mld. Kč (78 % rozpočtu), což je o 4,2 mld. Kč (o 11,6 %) více proti srovnatelnému období K růstu inkasa přispěl i výběr klíčové položky spotřebních daní, a to daně z minerálních olejů, který dosáhl 57,4 mld. Kč (77,6 % rozpočtu), což je o 2,5 mld. Kč více než v roce Stimulem růstu inkasa této daně byla vyšší spotřeba pohonných hmot v souvislosti s jejich nízkými cenami a dále i rostoucí poptávka po dopravě související s pokračujícím růstem ekonomiky; vyšší výběr pojistného na sociální zabezpečení, který vzrostl meziročně o 18 mld. Kč, tj. o 6 %, souvisel zejména s růstem zaměstnanosti i mezd. 24

25 Rozpočet očekává růst této daně o 17,2 mld. Kč, tj. o 4,3 % proti skutečnosti Z celkové částky připadlo na důchodové pojištění 283,9 mld. Kč, s plněním rozpočtu na 75,7 %, při meziročním nárůstu o 16,1 mld. Kč, tj. o 6 %. Saldo důchodového systému (rozdíl příjmů z pojistného na důchodové pojištění a výdajů na dávky důchodového pojištění) zůstalo v záporu 13,3 mld. Kč, který však byl meziročně nižší o 7,5 mld. Kč. přispěly i příjmy nedaňové Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery výrazně, o téměř čtvrtinu, překročily rozpočet, když vzrostly meziročně o 3,8 mld. Kč na 176,5 mld. Kč. Podílely se na nich zejména přijaté transfery a z nich pak hlavně příjmy z EU, převážně ještě vázané na minulé programové období. Dosáhly 145,1 mld. Kč a plnění na 151,4 % a byly tak proti stejnému období roku 2015 vyšší o 5,4 mld. Kč, tj. o 3,9 %. Největší objem těchto prostředků získal Operační program Doprava (47,2 mld. Kč), následovaný OP Životní prostředí (12,8 mld. Kč), OP Výzkum a vývoj pro inovace (11,2 mld. Kč), OP Podnikání a inovace (9,9 mld. Kč). Tabulka č. I Plnění státního rozpočtu v roce 2016 (v mld. Kč) Skutečnost Rozpočet Skutečnost leden-září po změnách leden-září % Plnění Index 2016/2015 Příjmy celkem 908, ,15 965,21 81,6 106,2 Daňové příjmy celkem 735, ,71 788,70 75,7 107,2 z toho: Daň z příjmů fyzických osob 72,71 108,60 81,19 74,8 111,7 Daň z příjmů právnických osob 78,48 101,40 88,86 87,6 113,2 DPH 166,71 247,70 173,55 70,1 104,1 Spotřební daně, včetně energetických a odvodu z elektřiny ze slunečního záření 103,43 142,00 110,37 77,7 106,7 Nedaňové a ostatní příjmy 172,70 141,44 176,51 124,8 102,2 Výdaje celkem 911, ,15 882,94 70,5 96,9 v tom: Běžné výdaje 822, ,65 831,33 71,2 101,0 z toho : sociální dávky 372,41 z toho důchody 288,65 510,37 396,13 382,85 297,27 75,0 75,0 102,8 103,0 Kapitálové výdaje 88,53 85,50 51,60 60,4 58,3 Pramen: MF Na nižším čerpání celkových výdajů Celkové výdaje v čtvrtletí klesly meziročně o 3,1 %, tj. o 28,4 mld. Kč, a zůstaly tak pod alikvótou rozpočtu o téměř 57 mld. Kč (před rokem to bylo 38,9 mld. Kč). Proti skutečnosti 2015 předpokládá rozpočet po změnách pokles o 3,6 %. Za nižším čerpáním celkových výdajů stály výhradně kapitálové výdaje, resp. investice, neboť běžné výdaje rostly. V rámci běžných výdajů, které meziročně stouply o 8,5 mld. Kč, tj. o 1 %, dosáhly nejvyšší dynamiky růstu 25

26 neinvestiční transfery státním fondům (o 4,5 %) a veřejným rozpočtům územní úrovně (3,8 %). Největší objem z běžných výdajů, přes 40 %, tj. 382,9 mld. Kč, byl vynaložen na sociální dávky, jejichž čerpání bylo meziročně vyšší o 2,8 %, tj. o 10,4 mld. Kč. Na objemově nejvýznamnější položce těchto výdajů, dávkách důchodového pojištění, bylo vyplaceno 297,3 mld. Kč, tj. o 3 % a 8,6 mld. Kč více než za stejné období předchozího roku. Jednalo se o nejrychlejší tempo růstu za posledních pět let a bylo zapříčiněno výplatou jednorázového únorového příspěvku (1 200 Kč) nad rámec běžné valorizace důchodů, rostl ale i počet příjemců starobních důchodů. Z ostatních sociálních dávek rostly zejména dávky nemocenského pojištění o 9,1 %, dále i dávky sociální péče o 0,6 %, státní sociální podpory a pěstounské péče o 0,4 %. Zbývající dávky zůstaly pod úrovní předchozího roku, např. podpory v nezaměstnanosti o 1,1 %, vlivem růstu zaměstnanosti. se zásadně podílely investice Výše státního dluhu klesla jen mírně Kapitálové výdaje meziročně výrazně klesly na 51,6 mld. Kč, jejich čerpání bylo proti roku 2015 nižší o 36,9 mld. Kč, tj. o 41,7 %, a rozpočet byl tak plněn pouze na 60,4 %. Meziroční pokles ovlivnily zejména výdaje na financování společných programů EU a ČR, které dosáhly 32,8 mld. Kč, což bylo o 44,1 mld. Kč méně než v roce předchozím. Důvodem je kromě vysoké srovnávací základny roku 2015, související se snahou o maximální dočerpání prostředků z končícího programového období , také nižší připravenost větších projektů na počátku nového programového období Na celkových výdajích státu se podílely tyto výdaje pouze 5,8 %, tedy nejméně za posledních jedenáct let. Nejvíce investic bylo vynaloženo na financování Operačního programu Doprava (12,3 mld. Kč), Regionálních operačních programů (10 mld. Kč) a OP Životní prostředí (3,2 mld. Kč), Integrovaného OP (2,8 mld. Kč), OP Podnikání a inovace (1,2 mld. Kč). Státní dluh ke konci 3. čtvrtletí 2016 činil 1660,1 mld. Kč a proti stavu na počátku roku se snížil o 12,9 mld. Kč, resp. o 0,8 %. Z toho vnitřní dluh klesl o 12,3 Kč a korunová hodnota vnějšího dluhu se snížila o 0,6 mld. Kč. Státní půjčky spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů, jejichž výnosy sloužily ke splátkám jistin státního dluhu. Výpůjční aktivita se koncentrovala na domácí trh, výpůjční operace státu v průběhu tří čtvrtletí činily celkem 190,3 mld. Kč a spočívaly především v emisích státních dluhopisů. Prostřednictvím emisí státních pokladničních poukázek bylo přijato 29,4 mld. Kč, splátky činily 96,2 mld. Kč, takže jejich stav k klesl o výrazných 66,7 mld. Kč, na 17,7 mld. Kč. Prostřednictvím prodeje střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím trhu bylo půjčeno 130,2 mld. Kč, splaceno 67,3 mld. Kč a jejich stav narostl o 62,9 mld. Kč. Z krátkodobých zápůjček byly v čtvrtletí 2016 přijaty peněžní prostředky v hodnotě 30,2 mld. Kč, když předchozí půjčky byly splaceny v jen o něco vyšší částce. V průběhu těchto tří čtvrtletí došlo k reinvesticím výnosu sedmi emisí spořících státních dluhopisů v hodnotě 0,4 mld. Kč, splaceno bylo 7,5 mld. Kč, jejich stav se tedy snížil o 7 mld. Kč, na 59,9 mld. Kč. V průběhu čtvrtletí 2016 nebyla přijata žádná tranše úvěrů od EIB a nebyly čerpány žádné nové zahraniční půjčky. I.4.2 Veřejné finance v mezinárodním srovnání Zadlužení zemí EU se mírně snižuje Pozitivní ekonomický vývoj ve většině evropských států přispěl k mírnému snížení vládního dluhu zemí EU, ve 3. čtvrtletí 2016 na 83,3 % HDP z 84,2 % v předchozím 26

27 čtvrtletí. Zlepšení dluhové situace zaznamenala i eurozóna, kde se zadlužení států snížilo o 1,1 p. b., na 90,1 %. Ze srovnání (viz graf č. I.4.2.1) je zřejmé, že více než polovina zemí EU stále významně přesahuje limit maastrichtského kritéria pro hrubý veřejný dluh, tj. 60 % HDP. Závazky nad 100 % HDP má nadále šest zemí. Dlouhodobě nejslabší součástí EU, co se týče plnění dluhového kritéria, zůstává Řecko, kde se efekt podpůrných opatření na snížení jeho pasiv ještě téměř neprojevil. Další v pořadí je Itálie, vysoká pasiva mají také Portugalsko, Belgie, Kypr, či Španělsko. Nicméně za pozitivní lze považovat skutečnost, že dluh se proti předchozímu čtvrtletí snížil ve většině zemí EU, kromě Chorvatska, Kypru, Litvy, Slovinska, Finska a Portugalska. Na opačné straně žebříčku stojí disciplinované Estonsko, které svoje závazky okolo 10 % HDP drží dlouhodobě pod touto hranicí. Následuje Lucembursko, jehož zadlužení v posledních pěti letech osciluje okolo 22 % HDP. Třetí v pořadí Bulharsko, které však i přes poměrně nízkou úroveň dluhu svá pasiva v čase prohlubuje, např. od 1. čtvrtletí roku 2014 narostl jeho veřejný dluh v poměru k HDP o 10,6 p. b. (meziročně o 2,2 p. b.). ČR si vede v rámci Unie dobře Ze srovnání vývoje veřejných financí je patrné, že Česká republika je šestou nejméně zadluženou zemí EU, s poměrem veřejného dluhu k HDP na úrovni 38,7 %, což je o 1,1 p. b. lepší výsledek než ve 2. čtvrtletí 2016, resp. o 2 p. b. v meziročním srovnání. Její dluhy jsou oproti průměru celé Unie a hlavně zemí eurozóny méně než poloviční a hluboko pod úrovní maastrichtského kritéria pro veřejný dluh. 27

28 Graf č. I Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v zemích EU ve 3. čtvrtletí 2016 (v % HDP) Řecko Itálie Portugalsko Belgie Kypr Španělsko Francie Eurozóna Spojené království Rakousko Chorvatsko Evropská unie Slovinsko Irsko Maďarsko Německo Malta Nizozemí Finsko Polsko Slovensko Švédsko Dánsko Litva Česká republika Lotyšsko Rumunsko Bulharsko Lucembursko Estonsko 9,6 108,8 110,6 100,3 97,5 90,1 88,2 84,4 84,9 83,3 82,6 77,1 74,3 69,4 60,4 61,9 61,6 53,2 52,7 41,4 38,4 41,3 38,7 37,9 36,2 28,7 21,5 132,7 133,4 176,9 Pramen: Eurostat, graf MPO I.5 MĚNOVÁ POLITIKA I.5.1 Měnová politika Měnová politika ČNB zůstala bez změn Situace na českém finančním trhu se ve 3. čtvrtletí nadále vyvíjela poměrně příznivě. Česká národní banka pokračovala v uvolněné měnové politice, beze změny od listopadu 2012 zůstaly 2T repo sazba a diskontní sazba (obě 0,05 %), stejně jako lombardní sazba (0,25 %). Inflace však rostla nadále pomalu, a to navzdory pokračujícím devizovým intervencím ČNB zdražujícím dovozy, i dalšímu růstu ekonomického výkonu. ČNB uvolněnou měnovou politiku zatím měnit nehodlá, což přispívá k udržování nízkých klientských úrokových sazeb. Centrální 28

29 banka i nadále používala devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a udržovala kurz korunu vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Měnovou politiku neměnila ani ECB, stejně jako americký Fed Průměrné úrokové sazby klesly jak z nových úvěrů, tak i u jejich stavů Rovněž Evropská centrální banka ponechala ve 3. čtvrtletí 2016 úrokové sazby beze změny. Poslední snížení na současnou úroveň proběhlo v březnu, kdy byla základní úroková sazba posunuta z 0,05 % na 0,00 %, mezní zápůjční sazba na 0,25 % z 0,30 % a depozitní sazba snížena v záporných hodnotách z -0,30 % na -0,40 %. V březnu ECB také rozšířila program kvantitativního uvolňování z 60 mld. eur na současných 80 mld. eur. V zářijovém komentáři k měnově-politickým opatřením ECB konstatovala, že dostupné informace potvrzují pokračující mírné, ale stálé oživování ekonomiky eurozóny a postupné zvyšování inflace, což odpovídá jejím předchozím očekáváním. Ekonomika eurozóny nadále odolává nepříznivým účinkům celosvětové ekonomické a politické nejistoty, k čemuž přispívají komplexní měnově-politická opatření, zajišťující příznivé podmínky financování pro firmy i domácnosti. Celkově je však základní scénář nadále spojen s riziky hospodářského zpomalení. Ve Spojených státech členové FOMC (Federal Open Market Commitee) ponechali sazbu federálních fondů v oficiálním pásmu 0,25 0,5 %. Nicméně tlak na zvýšení úroků s přicházejícími úspěšnými výsledky sílil, ale po brexitu a nejistotách spojených s budoucím vývojem na trzích bylo jasné, že zvyšování sazeb v tomto roce zpomalí. Pozitivní faktory však nadále převažují a k pozvolnému zvyšování sazeb dojde, pravděpodobně již na prosincovém zasedání Fedu. Předpokladem realizace tohoto kroku je pokračování vývoje americké ekonomiky v současné trajektorii. Domácí tržní úrokové sazby se drží na rekordně nízkých hodnotách. Průměrná úroková sazba nových úvěrů nefinančním podnikům (bez kontokorentů, revolvingových úvěrů a pohledávek z kreditních karet) v červenci klesla na 1,93 %, následně se dostala pod 1,6% hranici, ale třetí čtvrtletí uzavřela na 1,87 % (meziroční pokles o 0,41 p. b.). Průměrná úroková sazba nových úvěrů domácnostem na spotřebu, bydlení a ostatní si historicky nejnižší červnovou hodnotu 3,94 % neudržela a hned v červenci se vrátila nad 4 % hodnotou 4,4 %. V následujících měsících opět nastoupila klesající trend, který zatím zakončila na 4,03 % v září (meziroční pokles o 0,39 p. b.). Vývoj úrokových sazeb nových úvěrů se promítá do úrokových sazeb u stavů úvěrů. Ty pokračovaly v dlouhodobém klesajícím trendu a zdolávání rekordních minim od roku 2001, kdy ČNB začala tyto údaje publikovat. Sazba pro nefinanční podniky pravděpodobně dosáhla nového dna v červenci a v září hodnotou 2,57 %, ale ani v srpnu nepřekročila 3% hranici. Průměrná úroková sazba stavu obchodů pro domácnosti rovnoměrně klesala po celé 3. čtvrtletí v průměru o pět bazických bodů měsíčně, takže zářijovými 4,49 % také dosáhla na zatím nejnižší úroveň v historii. 29

30 Graf č. I Klientské úrokové sazby (v %) Nefinanční podniky: nové obchody stavy obchodů Domácnosti: nové obchody stavy obchodů Pramen: ČNB, graf MPO U domácností dominují úvěry na bydlení, u nefinančních podniků dlouhodobé úvěry Kvalita úvěrového portfolia se dále zlepšila, Objem úvěrů poskytnutých rezidentům činil na konci září 2 949,2 mld. Kč, z toho domácnostem 1 387,9 mld. Kč. Pokud jde o účelovou strukturu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru, objemově největší položku představují úvěry na bydlení, které pokrývají zhruba 74 % z celkového objemu úvěrů poskytnutých domácnostem. Mezi úvěry poskytnutými nefinančním podnikům v ČR, jejichž objem dosáhl v září 2016 výše 999,6 mld. Kč, mají v členění podle původní doby splatnosti nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry (555,5 mld. Kč), aktuálně téměř 56 % z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru. U krátkodobých úvěrů dochází v roce 2016 k jejich pozvolnému růstu až na hodnotu 257 mld. Kč v září 2016 (tj. 25,7% podíl na celku sektoru). Kvalita úvěrového portfolia, charakterizovaná podílem úvěrů v selhání na celkových úvěrech (v korunách a v cizích měnách), prodloužila ve 3. čtvrtletí 2016 pozitivní trend poklesu až na 5,16 %, tj. na nejnižší hodnotu od ledna Vůči stejnému období předchozího roku došlo ke zlepšení o 0,91 p. b., mezičtvrtletně pak o 0,18 p. b. 30

31 Graf č. I Úvěry v selhání (podíl v %, Kč + cizí měna) Nefinanční podniky Domácnosti Všichni klienti Pramen: ČNB, graf MPO pokles úvěrového rizika byl patrný zejména u domácností, Dle sektorového hlediska je úvěrové riziko u nefinančních podniků dlouhodobě vyšší než u domácností, přičemž u obou subjektů je patrný trend poklesu podílu úvěrů v selhání na celkových úvěrech zhruba od konce roku Ve 3. čtvrtletí 2016 úvěrové riziko u nefinančních podniků kolísalo, v červenci se snížilo na 5,0 %, poté se mírně zvyšovalo až na zářijových 5,14 %. Podíl úvěrů v selhání na celkových úvěrech u domácností klesal celé 3. čtvrtletí až k 3,35 % v září, což je sedmileté minimum. úvěry se selháním, včetně ztrátových, se držely na dlouhodobých minimech V příznivém vývoji pokračoval také vývoj vnitřní struktury úvěrů se selháním, jejichž podíl nepatrně klesl. Nejméně riziková skupina úvěrů nestandartních pokračovala v mírném růstu, oproti červnu o 0,9 p. b. na 41,9 % všech úvěrů v selhání, takže překonala šestileté maximum. Podíl středně rizikové skupiny úvěrů v selhání, úvěrů pochybných, zůstal v průběhu 3. čtvrtletí pod hranicí 6 %, kterou překonal v květnu (poprvé od počátku roku 2002, kdy ČNB začala tyto údaje zveřejňovat), konkrétně na 5,8 %. Podíl ztrátových úvěrů se snižoval od poloviny loňského roku, ale v průběhu 1. pololetí svůj potenciál patrně vyčerpal, takže ve 3. čtvrtletí se držel nad 53 %, kterou přechodně překonal k , kdy ztrátové úvěry představovaly 52,3 % všech úvěrů v selhání. Zároveň se jedná o nejnižší hodnotu od listopadu

32 Graf č. I Struktura úvěrů v selhání (podíl v %, Kč + cizí měna) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Ztrátové Pochybné Nestandardní Pramen: ČNB, graf MPO Kurz stagnoval blízko 27 korun za euro Směnný kurz české koruny zůstal pod vlivem závazku České národní banky poblíž 27 CZK/EUR. Na konci června koruna sice oslabila nad hodnoty 27,100 CZK/EUR v reakci na výsledek referenda o setrvání Spojeného království v Evropské unii, šlo však pouze o krátkodobý výkyv, po kterém zahájila hned první červencový den na 27,095 CZK/EUR. V následujících týdnech se již pohybovala v úzkém intervalu <27,020; 27,045>, což rezultovalo v její průměrnou hodnotu za 3. čtvrtletí 27,028 CZK/EUR a meziroční posílení o 0,2 %. Ke stabilizaci vývoje kurzu přispěla i konzistentní vyjádření představitelů ČNB, která nadále uváděla jako termín ukončení devizových intervencí 2. čtvrtletí

33 Graf č. I Nominální kurz CZK/EUR 27,20 27,15 27,10 27,05 27,00 26,95 Pramen: ČNB, graf MPO Vůči dolaru koruna mírně posílila Měnový kurz koruny k americkému dolaru kolísal v intervalu <23,832; 24,601>. V důsledku v podstatě fixní vazby koruny na euro tak prakticky kopíroval vývoj světového měnového páru dolar-euro, který ve 3. čtvrtletí neukázal jasný trend, a pohyboval se v intervalu <1.105; 1,134>. Za celé 3. čtvrtletí 2016 činil průměrný kurz 24,203 CZK/USD, což představuje meziroční posílení o 0,6 %. Graf č. I Nominální kurz CZK/USD 25,7 25,2 24,7 24,2 23,7 23,2 Pramen: ČNB, graf MPO 33

34 I.5.2 Vnější rovnováha Platební bilance výrazně zvýšila přebytek V platebních vztazích České republiky pokračoval obvyklý trend vývoje běžného účtu platební bilance, kdy kladné výsledky prvního čtvrtletí jsou postupně umazávány v následujících kvartálech, poznamenaných tradičním odlivem výnosů z investic zahraničních subjektů. Přesto platební bilance jako celek vykázala za čtvrtletí 2016 přebytek rezervních aktiv, o který byly navýšeny devizové rezervy. Za jejich vysokým růstem na 389,7 mld. Kč stojí především pokračující intervence ČNB proti posilování koruny. Aktivním saldem skončily všechny tři hlavní účty platební bilance. Graf č. I Vývoj hlavních účtů platební bilance (v mld. Kč) Q 2016 Běžný účet Kapitálový účet Finanční účet Rezervní aktiva Pramen: ČNB, graf MPO Kladné saldo běžného účtu PB přispívá k makroekonomické stabilitě Ve výkonové bilanci vykázala příznivější trend bilance služeb Běžný účet si zachoval obvyklou sezónnost, když v 1. čtvrtletí dosáhl mimořádného přebytku, ale následně za 2. a 3. čtvrtletí byl deficitní, zejména vlivem záporného salda prvotních důchodů, v důsledku růstu vyplacených dividend a výše reinvestovaných zisků z přímých zahraničních investic v ČR. Kladné saldo v kumulaci za čtvrtletí 2016 činilo 74,2 mld. Kč (meziroční nárůst o 177 %), zatímco v samotném 3. čtvrtletí běžný účet skončil schodkem 22,4 mld. Kč. Tento vývoj v závěru období však nenarušil makroekonomickou rovnováhu České republiky. Poměr přebytku běžného účtu na roční bázi k HDP ve 3. čtvrtletí dosáhl 1,9 %, což znamená ve srovnání s předchozím kvartálem (přebytek ve výši 1,6 % HDP) další zlepšení. Česká republika nadále zůstává v pásmu nevytvářejícím tlaky na vnější rovnováhu, ohraničeným intervalem <-5 %; 5 %>. Její pozice v tomto pásmu je stabilizovaná a pravděpodobně bude i v budoucnu. Výkonová bilance běžného účtu skončila za čtvrtletí 2016 rekordním aktivem ve výši 286,3 mld. Kč, meziročně vyšším o čtvrtinu, na kterém se bilance zboží podílela 214,3 mld. Kč a bilance služeb 72 mld. Kč s vyrovnanou dynamikou růstu (zhruba 25%). O tento výsledek se však zasloužil vývoj v 1. pololetí, kdy kladné saldo výkonové bilance překročilo v obou čtvrtletích úroveň 100 mld. Kč. Ve 3. čtvrtletí dosáhl přebytek pouze 73,1 mld. Kč, přičemž jeho snížení proti 34

35 předchozím dvěma čtvrtletím jde zcela na vrub bilance zboží. V meziročním srovnání však výsledek 3. čtvrtletí představuje zlepšení o 14,7 mld. Kč, o které se zasloužilo zvýšení salda obchodní bilance o 8,3 mld. Kč a bilance služeb o 6,4 mld. Kč. V bilanci služeb se zvýšily především příjmy z letecké dopravy a dopravy potrubím, dále ze zpracování zboží pro zahraniční vlastníky a u ostatních služeb (služby výpočetní techniky). Graf č. I Vývoj hlavních položek běžného účtu platební bilance (v mld. Kč) Q 2016 Zboží Služby Prvotní důchody Pramen: ČNB, graf MPO Bilance prvotních důchodů schodek snížila, druhotných důchodů naopak prohloubila Přebytek kapitálového účtu se meziročně výrazně snížil Prostřednictvím finančního účtu prostředky odtékaly Pravidelně záporná bilance prvotních důchodů za 1. 3 čtvrtletí 2016 skončila deficitem 196,5 mld. Kč, avšak vlivem jeho meziročního snížení o 15,7 mld. Kč, tj. o 7,4 %, měla na výsledek celého běžného účtu méně negativní dopad. Největší část schodku bilance výnosů byla vytvořena v samotném 2. čtvrtletí (105,4 mld. Kč, s meziročním růstem o 2,7 %), ve 3. čtvrtletí došlo k jeho snížení na 86,3 mld. Kč, což byla zároveň nižší úroveň deficitu než ve stejném čtvrtletí předchozího roku (o 6,4 %). V bilanci druhotných důchodů se v kumulaci za čtvrtletí 2016 dále prohloubil schodek na 15,6 mld. Kč. Z toho vyplývá, že Česká republika byla čistým plátcem prostředků do rozpočtu Evropské unie, které se vykazují v této bilanci. V porovnání s rokem předchozím byly příjmy na tomto účtu o 22,4 % nižší, kdežto výdaje vzrostly o 13,9 %. Kapitálový účet dosahoval vlivem vyšších čistých příjmů z rozpočtu EU (vykazovaných na tomto účtu) v jednotlivých čtvrtletích roku 2016 přebytku, který za čtvrtletí 2016 činil 52,3 mld. Kč. Proti stejnému období rekordního roku 2015 to však bylo o 42,7 % méně, což souvisí se skutečností, že mimořádný vliv dočerpání dotací předchozího operačního období již odezněl. Na finanční účtu se ve 3. čtvrtletí opět zvýšil odliv zdrojů, protože v samotném 3. čtvrtletí byl růst zahraničních aktiv rychlejší (mezičtvrtletně o 82,5 %) než nárůst zahraničních pasiv (o 23,8 %). Jeho vývoj byl nevyrovnaný, k razantnímu čistému 35

36 odlivu finančních prostředků z ČR do zahraniční došlo v 1. čtvrtletí (114,9 mld. Kč), který byl ve 2. čtvrtletí přesměrován v čistý příliv (výpůjčky) ze zahraničí v objemu 25,7 mld. Kč, aby se ve 3. čtvrtletí opět vrátil k odlivu ve výši 18,4 mld. Kč. V kumulaci za čtvrtletí 2016 odtekly zdroje v objemu 107,6 mld. Kč (meziroční pokles o 29 %), převážně ve formě čistých půjček do zahraničí. Poměr finančního účtu k HDP na anualizované bázi činil 3,1 % HDP. Mohutný čistý příliv finančních zdrojů za čtvrtletí se uskutečnil na účtu přímých investic (126 mld. Kč), v důsledku výrazného meziročního poklesu aktiv (o 136 %) při vysokém meziročním navýšení pasiv (o 111,5 %). Hlavními faktory byly vývoj úvěrových vztahů ve skupině přímé investice a reinvestice zisku zahraničními vlastníky v tuzemských firmách. U portfoliových investic byl objem přílivu prostředků za čtvrtletí (78,9 mld. Kč) poznamenán jejich odlivem do zahraničí ve 3. čtvrtletí (45,7 mld. Kč) v důsledku snížení držby krátkodobých dluhopisů obchodních bank nerezidenty. Také na účtu ostatních investic došlo ve 3. čtvrtletí 2016 k vysokému čistému přílivu finančních zdrojů ze zahraničí v objemu 146 mld. Kč, který v kumulaci za čtvrtletí bez problémů smazal jejich odliv z předchozích dvou čtvrtletí a skončil na 80,5 mld. Kč. Graf č. I Vývoj hlavních položek finančního účtu platební bilance (v mld. Kč) Q 2016 Přímé investice Portfoliové investice Ostatní investice Pramen: ČNB, graf MPO Schodek investiční pozice postupně klesal Pozitivní vývoj platební bilance v roce 2016 vedl k dalšímu zlepšování investiční pozice České republiky vůči zahraničí. Vzhledem k vysokému schodku postupně narůstajícímu od roku 1996, se ČR stále nachází v pozici čistého dlužníka, kterou se však v posledních dvou letech daří redukovat. Schodek investiční pozice se k dále snížil na 1 252,2 mld. Kč, což je o 144,2 mld. Kč méně než na konci roku Meziročně kleslo záporné saldo investiční pozice o 14,7 %, tj. o 215,8 mld. Kč. 36

37 Graf č. I Vývoj salda investiční pozice ČR (v mld. Kč) Q 2016 Rezervy ČNB Saldo investiční pozice (pravá osa) Pramen: ČNB, graf MPO Zahraniční zadluženost v průběhu roku narůstala, za jejím růstem stály banky a vláda Zahraniční dluh ČR v průběhu tří čtvrtletí 2016 postupně narůstal, k o 291 mld. Kč (o 9,3 %). Meziroční růst činil 7,1 %, především v důsledku růstu krátkodobé zadluženosti o 11,1 %, kdežto dlouhodobá zadluženost vzrostla o 3,8 %. K datu tak činila celková výše dluhu 3 422,6 mld. Kč, což představuje 73,1 % HDP (na roční bázi). Oproti stejnému období předchozího roku, na jehož konci dosahovalo zadlužení 70,9 % HDP, se tak dluhová situace České republiky i při růstu ekonomického výkonu zhoršila. Zadlužení tak stále více překračuje hranici 40 % HDP, která je obecně považována za bezpečnou. Za zvýšením celkového dluhu stojí bankovní sektor s podílem 32,9 %, zejména centrální banka, jejíž krátkodobý dluh k meziročně narostl o více než 150 % (o 46,7 mld. Kč na 77,4 mld. Kč), především v souvislosti s nákupy dluhopisů zahraničními investory v průběhu 2., v již menší míře také 3. čtvrtletí Po devizových intervencích ČNB v listopadu 2013 však chování bank a čtvrtletní dynamika vývoje jejich zahraniční zadluženosti vykazuje výkyvy. Kromě bankovního sektoru jako celku s meziročním růstem o 15 % vzrostla mírně zadluženost korporátního bankovního sektoru meziročně o 10,9 % na 1021,7 mld. Kč (podíl 29,9 %), vlády meziročně o 11,7 % na 771,2 mld. Kč (podíl 22,5 %) a meziročně stagnovala v podnikovém sektoru na 1 525,9 mld. Kč (podíl 44,6 %). 37

38 Graf č. I Vývoj zahraniční zadluženosti ČR (v mld. Kč) Vládní sektor Bankovní sektor Podnik. sektor Celkem Pramen: ČNB, graf MPO I.6 KAPITÁLOVÝ TRH I.6.1 Globální trhy Světové akciové trhy ve 3. čtvrtletí rostly Od počátku roku 2016 procházely světové kapitálové trhy vysokou volatilitou. Po nepříznivém prvním čtvrtletí se poněkud stabilizovaly, začaly mazat ztráty a připisovat zisky, přesto však zůstaly ve druhém čtvrtletí rozpolcené. Britské referendum v závěru června (rozhodnutí o vystoupení Spojeného království z EU, tzv. brexit) a jeho výsledek sice akciové trhy krátkodobě opět znejistěl, ale poměrně brzy se z něj vzpamatovaly, začaly opět korigovat ztráty a ve třetím čtvrtletí již plynule rostly. Nahoru jim významně pomohly aktuální makroekonomické podmínky společně s uvolněnou měnovou politikou centrálních bank, i stabilizace cen komodit. 38

39 Polsko WIG USA DJIA USA S&P 500 Rusko MICEX Francie CAC 40 Maďarsko BUX Japonsko NIKKEI ČR PX VB FTSE 100 Německo DAX USA NASDAQ Čína HSI MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016 Graf č. I Výkonnost vybraných akciových trhů k (v %) mezikvartálně od počátku roku meziročně Pramen: graf MPO V USA se akciím dařilo, Solidní kondice americké ekonomiky, podpořená zejména spotřebou domácností, růst tržeb i firemních zisků, posunovaly akcie směrem vzhůru, a to i přes jejich vysoké ocenění. Napomohlo jim také zklidnění na finančních trzích po rozptýlení obav z dopadů brexitu, i očekávaný odklad růstu úrokových sazeb avizovaného Fedem. Americké akciové indexy tak během léta několikrát vylepšily své historické rekordy. Růstový potenciál zintenzivnil průmyslový DJIA, který přidal ve 3. čtvrtletí 2,1 %, od počátku roku pak stoupl o 5,1 % (meziročně o 12,4 %). Svůj růst vylepšil i burzovní S&P 500, a to o 3,3 %, od počátku roku o 6,1 % (meziročně o 12,9 %). Tentokrát přidal i technologický Nasdaq 100 o výrazných 10,4 %, když se v minulém čtvrtletí pohyboval ještě v záporných hodnotách. Od počátku roku pak zhodnotil o 6,2 % (meziročně o 16,6 %). rovněž tak v Asii Úspěšné byly i burzy v západní Evropě Asijské akciové trhy se ve 3. čtvrtletí přehouply do kladných hodnot. Přestože japonský index Nikkei přidal proti předchozímu čtvrtletí 5,6 %, z pohledu dosavadního průběhu roku ale stále ztrácel 13,6 % (meziročně byl nižší o 5,4 %). Akciím pomohl rozpočtový stimul vlády a poté i balíček centrální banky. Dařilo se také čínským indexům. Akciový index Hang Seng (HSI) zhodnotil o výrazných 12 % a v kumulaci od počátku roku přešel do plusu o 6,3 % (meziročně o 11,8 %). Akciím také pomohly nahoru intervenční stimuly tamní centrální banky. Trhy západoevropského regionu se svezly na vlně světového optimismu a ukončily 3. kvartál také dobrými výsledky. Index blue-chip pro eurozónu Euro Stoxx 50 posílil proti předchozímu čtvrtletí o 4,8 %, od počátku roku je však stále slabší o 8,1 % (meziročně o 3,2 %). Z významných akciových trhů si nejlépe vedl německý index DAX, který si proti předchozímu čtvrtletí připsal 8,6 % a od počátku roku tak snížil svoji ztrátu na 2,2 % (meziročně přidal 8,8 %). Pozadu nezůstal ani Londýnský FTSE 100 s mezikvartálním růstem o 6,1 % (od počátku 39

40 roku je v plusu o 10,5 %, meziročně o 13,8 %), následován pařížským CAC 40 s příspěvkem 5 % (od počátku roku zůstal v poklesu o 4,1 % a rovněž meziročně o 0,2 %). a strhla s sebou i burzy střední a východní Evropy Ceny komodit významně stouply Z trhů střední a východní Evropy vynikl maďarský BUX, který přidal proti předchozímu kvartálu 5,1 %, od počátku roku růstem o 15,7 %, resp. meziročně o 32,4 %, si vedl z vybraných indexů nejlépe. Dobrá výkonnost indexu byla podpořena slušným růstem ekonomiky, zejména pak stoupající domácí spotřebou taženou svižným růstem mezd. Polepšil si i ruský index MICEX, který růstem o 4,6 % posílil svůj zisk od počátku roku o 12,3 % (meziročně o 10,2 %). Na opačné straně stála varšavská burza, jejíž index WIG zaostal za ostatními regionálními indexy, když ve 3. čtvrtletí ztratil 2,4 %, takže od počátku roku již klesl o 8,1 % (meziročně o 11,7 %). Sektor komodit reagoval mj. na nestabilitu akciových trhů a od počátku roku rostl (index DJ Commodity zpevnil v roce 2016 zatím o cca 18 %), zejména díky ziskům ropy, drahých kovů a zinku. I.6.2 Kapitálový trh v ČR Cena ropy Brent se od února zvyšovala. Její výkyvy v průběhu roku reagovaly zejména na objemy nabízených zásob i spotřebu benzínu. Po velkém převisu nabídky nad poptávkou v 1. čtvrtletí 2016, kdy se cena ropy v lednu pohybovala i na hodnotách blízko 28 USD/barel, dostal trh s ropou ve 2. čtvrtletí nový impulz v podobě velkých výpadků těžby jak v zemích OPEC (Libye, Nigérie, Venezuela), tak i mimo tento kartel (Kanada). Nabídku snižoval i zrychlující se pokles břidlicové těžby v USA. Cena ropy Brent tak vzrostla ze 40 USD/barel k hranici 50 USD/barel. Poté se však její trendový růst výrazně zpomalil a v červnu zastavil. Na počátku 3. čtvrtletí cena ropy opět klesala, kvůli rostoucí těžbě kartelů OPEC a Ruska a její vysoká nabídka se díky silné aktivitě rafinérií transformovala do rostoucích zásob rafinérských produktů během hlavní motoristické sezóny. Rizikem pro cenu ropy také nadále bylo zpomalení globální ekonomiky a případné utlumení poptávky z Číny. Na konci září se sentiment na trhu zlepšil díky zprávám o plánované schůzce velkých ropných těžařů v Alžírsku a cena se poté dostala nad 50 USD/barel. Ta proběhla úspěšně a zástupci kartelu OPEC se předběžně a poněkud překvapivě dohodli na snížení její produkce a cena ropy zamířila prudce vzhůru. K růstu cen přispíval i slabší dolar. Spolu s ropou stoupaly i ceny dalších komodit. Významně rostla i atraktivita drahých kovů, jakožto bezpečného instrumentu. Cena zlata zhodnotila od počátku roku o téměř 23 %, na pozitivní vlně se vezlo i stříbro, které přidalo dokonce o 39 %, nahoru šlo i palladium o 28,5 %. Ceny zemědělských komodit, díky dobré sklizni, naopak padaly dolů, např. cena pšenice ztratila od počátku roku 12,3 %. Burza cenných papírů Praha rovněž oživila Český index PX se připojil ke globálnímu zotavení trhů a ve 3. čtvrtletí přidal 5,7 %. Z celoročního pohledu však závěrečnou hodnotou 863,58 bodu zaostal za hlavními světovými i regionálními indexy, když nevyrovnal předchozí ztráty a od počátku roku odepsal ještě 9,7 % (meziročně 11,1 %). Index PX v roce 2016 tlačily dolů hlavně finanční tituly, které měly rozhodující podíl na objemu realizovaných transakcí. 40

41 MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016 Graf č. I Vývoj indexu PX v bodech Pramen: BCPP, graf MPO Nízká obchodní aktivita pokračovala Obchody s akciemi ve 3. čtvrtletí 2016 klesly o 7,7 % a o 1,3 % zůstaly i pod úrovní srovnatelného období roku Realizovaným objemem ve výši 38,1 mld. Kč již patnáctý kvartál v řadě nepřekročily 50 mld. Kč (proti roku 2010 jsou o více než 60 % nižší, proti roku 2007 dokonce o více než 80 %). Sice se jim nepodařilo překročit úroveň druhého čtvrtletí 2016, ale byly vyšší než ve čtvrtletí prvním. Slabá výkonnost BCPP se přičítá nízkému počtu titulů obchodovaných ve větších objemech, nevhodné skladbě akciového trhu, ale i nedůvěře investorů, kteří proto dávají přednost zahraničním trhům. Navíc rozhodující váhu v indexu PX mají emise bankovního sektoru a energetika, které v letošním roce zatím hodně ztrácely. Největší objemy obchodů byly realizovány s akciemi KB (35,4 %), které si vyměnily pořadí s ČEZ (29,7 %), následovala nová emise Moneta Money Bank (13,5 %) a Erste Group Bank (12,5 %). Obchody s nimi dohromady tvořily přes 91 % všech transakcí. Tržní kapitalizace akciového trhu (24 emisí, z toho 14 domácích a 10 zahraničních) se ke konci září zvýšila na 982,9 mld. Kč, z 912,4 mld. Kč v červnu. 41

42 mld. Kč v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016 Graf č. I Vývoj obchodů na BCPP (index PX - změny oproti předch. čtvrtletí) akcie a podíl. listy obligace Index PX (změna) Pramen: BCPP, graf MPO Skokanem kvartálu se staly akcie Erste Bank, nejvíce odepsaly akcie Komerční Portfolio nejobchodovatelnějších titulů na BCPP, které však skončily ve ztrátě, se ve 3. čtvrtletí zlepšilo (viz graf č. I.6.2.3), takže ze třinácti nejvíce obchodovaných jich skončilo v plusu celkem osm (v předchozím čtvrtletí pouze tři). Nejúspěšnější emisí se staly akcie bankovního domu Erste Group Bank, kterým se s téměř 30% kvartálním ziskem podařilo umazat výraznou ztrátu od počátku roku, a to až na -9,2 %. K tomuto výsledku mu pomohl pozitivnější sentiment v evropském finančním sektoru, lepší než očekávané výsledky za druhé čtvrtletí a zvýšení celoročního cíle pro ukazatel profitability. Dobře se vedlo též akciím O2 C.R. Společnost stabilizovala hospodaření a její zajímavý dividendový výnos byl podpořen probíhajícím zpětným odkupem akcií. Zhodnotily i akcie nového bankovnímu titulu Moneta Money Bank (obchodování s nimi bylo zahájeno a dnem 20. června byly jeho akcie zařazeny do indexu PX), který mj. těžil z horších výsledků akcií Komerční banky, a rostl. Potvrdil i dividendovou politiku. Zároveň se již počítalo se zařazením akcií Monety do indexu MSCI Czech v rámci jeho listopadové revize, což by mělo zájem o tento titul v následujících měsících ještě podpořit. Dobře se dařilo i akciím Unipetrolu. Firma vyplatila dividendy akcionářům, pokračovala v procesu opravy a obnovování výroby na etylénové jednotce v Chemparku Záluží, a schválila fúzi se Spolanou. Do plusu se dostaly i akcie ČEZ, které více méně opisovaly trend vývoje cen elektřiny na burze. Pozitivní stimul dostaly akcie díky rostoucí ceně ropy, úspěšně rovněž proběhl restart odstaveného bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Zisk si tentokrát připsaly také akcie pojišťovací společnosti VIG, které po varování o horších výsledcích a nečekaném snížení dividendy zažily vysoký propad akcií již v prvním, ale i ve druhém čtvrtletí. Z celoročního pohledu však zůstaly ve dvojciferné ztrátě a zařadily se 30,6% mínusem k nejméně úspěšným akciím. Z trojice finančních titulů obchodovaných na pražské burze se Komerční banka nadále vezla na negativním globálním sentimentu vůči sektoru a odepsala 8,5 %. 42

43 Komerční banka Kofola Stock Spirits Pegas Fortuna Philip Morris VIG CETV ČEZ Unipetrol Moneta O2 C.R. Erste Bank MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016 banky, Kofoly, Stock Spirits, Její akcie negativně ovlivnila zpráva, že banka přehodnocuje svou dividendovou politiku z důvodu požadavku ČNB na kapitálovou přiměřenost. V závěru kvartálu se situace stabilizovala zejména pod vlivem zlepšení nálady okolo německé Deutsche bank, pomohla i dobrá česká makrodata podporující růst úvěrů. Podobně směřoval i evropský bankovní index Stoxx Europe 600 Banks, který ve 3. čtvrtletí umazal svoji ztrátu až na -7,3 %. Politika nízkých či záporných sazeb nutí banky investovat i do rizikových transakcí, v protikladu ke snaze zvýšit svou kapitálovou přiměřenost. Nedařilo se ani společnosti Kofola, která reportovala meziročně horší výsledky, když na tržby nadále tlačil pokles v Polsku, slabý zlotý, investice do IT a do prodejní síly v Chorvatsku. Trh rovněž nepříznivě reagoval na rostoucí ceny cukru, které v září opět vyskočily nahoru. Ztratily rovněž akcie likérky Stock Spirits, která se zaměřila především na stabilizaci tržního podílu v Polsku s cílem posílit výkonnost společnosti, avšak zčásti na úkor marže. Ve druhé polovině září akcie prudce spadly kvůli obavám trhu z obnovené cenové války v Polsku. Likérka tak zůstala největším poraženým titulem roku se ztrátou 35,4 %. následované akciemi Pegas a Fortuna Do slabého mínusu se ve 3. čtvrtletí dostaly akcie předního světového výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens, které mírně negativně reagovaly na pokračující prodej podílu dlouhodobého akcionáře (fondy Templeton). Další překážkou růstu titulu může být i oživení ceny ropy, které je nevýhodné pro ceny vstupů. Firma dále pokračuje v přípravách na investici v Jihoafrické republice. Od počátku roku si akcie Pegasu vedou velmi dobře, zhodnotily o 7,4 % a jsou jedním z pěti titulů, které zůstávají z celoročního pohledu v plusu. Akcie sázkařské společnosti Fortuna, která je v současnosti jedničkou na polském trhu, ve 3. čtvrtletí více méně stagnovaly. V průběhu roku 2016 růst jejich akcií pozitivně ovlivnily EURO 2016, letní Olympiáda i Světový pohár v ledním hokeji. Graf č. I Výkonnost titulů v rámci PX indexu k (v %) mezikvartálně od počátku roku 29,9 10 0,4 2,9 3,4 3,4 3,7 6,7 7, ,5-8,5-3,7-0,8-0, Pramen: BCPP, graf MPO 43

44 Obchody v RM- Systému naopak klesly Česká burza cenných papírů RM-Systém, která se zaměřuje zejména na drobné a střední investory, uskutečnila ve 3. čtvrtletí 2016 transakce za 611,4 mil. Kč. Jejich objem klesl proti předchozímu čtvrtletí o 13,7 % a meziročně o 12,1 %. Hlavní transakce byly uskutečněny s akciemi Komerční banky (za 213,4 mil. Kč), ČEZ (za 211,8 mil. Kč), Erste Group Bank (za 137,6 mil. Kč) a Philip Morris ČR (za 16,9 mil. Kč) a dohromady činily více než 90 % obchodů. Tržní kapitalizace dosáhla 2551,9 mil. Kč a proti předchozímu kvartálu se její hodnota více méně nezměnila. Index burzy RM zpevnil proti předchozímu čtvrtletí o 9,4 % (především díky tomu, že přechodně červen ukončil po více než deseti letech pod hranicí 1000 bodů). Kvartál pak uzavřel na 1081,1 bodech (meziročně byl však stále nižší o téměř 50 %). 44

45 II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL II.1.1 Průmysl v ČR Průmyslová produkce ve 3. čtvrtletí 2016 ztratila na tempu Průmyslová produkce ve 3. čtvrtletí 2016 výrazně zpomalila meziroční růst až na 0,3 %. Ztráta tempa postihla také jeho stěžejní odvětví, zpracovatelský průmysl, který snížil růst na 1 %. Další dva sektory zůstaly pod úrovní předchozího roku, výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 2,1 % a těžba a dobývání dokonce o 11,5 %. Proti průměrnému čtvrtletí roku 2010 produkce průmyslu ve 3. čtvrtletí 2016 snížila růst na 12 %. Průmysl jako celek se ve 3. čtvrtletí 2016 na tvorbě hrubé přidané hodnoty (v b. c.) podílel 32,4 % a zpracovatelský průmysl 27,1 %. Nízké tempo růstu produkce korespondovalo s vývojem průmyslových zakázek, jejichž hodnota v průměru za 3. čtvrtletí stoupla meziročně o pouhé 1,3 % (viz tabulka II.1.1.1). Tab. č. II Vývoj průmyslové produkce a nových zakázek ve 3. čtvrtletí roku 2015 a 2016 (meziroční změna v %) Index průmyslové produkce červenec srpen září čtvrtletí červenec srpen září 3. čtvrtletí Průmysl celkem (B+C+D) 4,8 7,3 1,0 4,1-13,9 13,3 2,7 0,3 B Těžba a dobývání 8,5 5,6 6,5 6,9-19,7-4,6-10,2-11,5 C Zpracovatelský průmysl 4,7 7,8 3,3 5,1-15,3 16,7 3,6 1,0 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 4,2 3,8-18,7-4,7 1,0-6,5-0,5-2,1 Nové průmyslové zakázky celkem 2,6 8,7 1,3 3,8-16,2 19,7 2,8 1,3 Z toho: zakázky ze zahraničí 6,9 13,1 5,7 8,3-15,7 20,0 5,0 2,5 zakázky z tuzemska -5,0 0,5-6,5-4,1-17,2 18,9-1,7-1,1 Pramen: ČSÚ, tabulka MPO Ve zpracovatelském průmyslu produkce vzrostla ve dvanácti odvětvích, Ve 3. čtvrtletí 2016 vzrostla průmyslová produkce zpracovatelského průmyslu ve dvanácti odvětvích 5, ve stejném období loňského roku to bylo v patnácti odvětvích. Rozhodujícím odvětvím zpracovatelského průmyslu je dlouhodobě výroba motorových vozidel s meziročním růstem o 5,2 %, při téměř třetinovém podílu na celkových tržbách průmyslu. Z dalších odvětví se nejvíce zvýšila produkce v odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení (o 13,6 %) dále v odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů (o 8,1 %), ve výrobě nábytku (o 5,1 %) a ve výrobě počítačů elektrických a optických přístrojů (o 5 %). 5 Zpracovatelský průmysl je strukturován do celkem 24 odvětví, data za 2 odvětví (výroba tabákových výrobků, výroba koksu a rafinovaných ropných produktů) jsou důvěrná. 45

46 klesla v deseti odvětvích V členění podle užití se zvýšila výroba ve dvou z pěti seskupení Naproti tomu produkce klesla v deseti odvětvích zpracovatelského průmyslu, nejvíce ve výrobě chemických látek a přípravků (meziročně o 6,3 %). Toto odvětví bylo v srpnu 2015 postiženo požárem etylénové jednotky Unipetrolu s následným odstavením petrochemické výroby ve výrobním závodě Litvínov Záluží a plný náběh výroby nastal koncem října V květnu 2016 bylo zasaženo další mimořádnou událostí v rafinérii společnosti Unipetrol RPA v Kralupech nad Vltavou, která až do října zastavila zpracovávání ropy na benzin. Produkce významně poklesla ve výrobě oděvů (o 3,7 %), ve výrobě základních kovů, hutního zpracování, slévárenství a v ostatním zpracovatelském průmyslu (shodně o 3,4 %). Nízká výkonnost průmyslu ve 3. čtvrtletí 2016 se projevila také poklesem ve třech z pěti seskupení podle způsobu užití. Výroba pro investice vzrostla o 3,1 % a výroba pro dlouhodobou spotřebu o 2,3 %. Obě reflektovaly růst ekonomiky a z něho pramenící vyšší koupěschopnost obyvatelstva a ochotu podniků investovat. Z dalších seskupení klesla výroba energií o 5,3 %, výroba pro krátkodobou spotřebu o 0,9 % a výroba pro mezispotřebu o 0,4 %. V porovnání s průměrným čtvrtletím roku 2010 byla ve 3. čtvrtletí 2016 výroba pro investice vyšší o 33,7 %, výroba pro mezispotřebu o 16,0 %, výroba pro dlouhodobou spotřebu o 11,9 % a výroba pro krátkodobou spotřebu o 7,1 %. Snížila se pouze výroba energií o 27,7 %. Tab. č. II Vývoj tržeb z průmyslové činnosti ve 3. čtvrtletí 2015 a 2016 (meziroční změna v %) Tržby z průmyslové činnosti (b. c.) červenec srpen září čtvrtletí červenec srpen září 3. čtvrtletí Průmysl celkem (B+C+D) 2,4 1,6-0,7 1,0-19,1 14,5 1,3-1,9 B Těžba a dobývání -2,9-5,2-3,3-3,8-16,6-7,4-14,1-12,7 C Zpracovatelský průmysl 2,0 1,6-0,3 1,0-19,7 15,9 1,6-1,6 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 12,7 2,6-8,3 1,8-8,5-3,1-0,1-4,0 Pramen: ČSÚ, tabulka MPO Ve 3. čtvrtletí 2016 nastal pokles tržeb počty zaměstnanců a jejich mzdy dále rostly Tržby v průmyslu ve 3. čtvrtletí 2016 také klesly (viz tabulka č. II.1.1.2). Ve zpracovatelském průmyslu byl růst tržeb zbrzděn zejména problémy chemického průmyslu, kde tržby klesly o 14,4 % v důsledku omezení produkce ve výrobních závodech společnosti Unipetrol. V sektoru těžby a dobývání se nepříznivá situace na trhu s uhlím, se kterou se již delší dobu potýkají těžaři po celém světě, projevila také až dvoucifernými snížením tržeb za těžbu uhlí o 15,2 %, a v odvětví podpůrných činností při těžbě o 18,3 %. Po velmi dobrém výsledku ve 2. čtvrtletí 2016 tržby ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu naopak ve 3. čtvrtletí 2016 meziročně klesly o 4,0 %. Dopad na ně měly odstávky reaktorů v JE Dukovany a JE Temelín. Meziroční tempo růstu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců v průmyslu od počátku roku klesá, ve 3. čtvrtletí 2016 na +1,8 %, což představuje zvýšení 46

47 o osob, od počátku roku potom o osob. Průměrná hrubá měsíční mzda pracovníků v průmyslu jako celku se zvýšila meziročně o 4,3 % na Kč. V odvětví těžby a dobývání činila Kč (meziroční pokles o 0,4 %), ve zpracovatelském průmyslu Kč (meziroční nárůst o 4,5 %) a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Kč (meziroční nárůst o 2,1 %). Tržby v organizacích s 50 a více zaměstnanci zpracovatelského průmyslu se zvýšily ve třinácti odvětvích V organizacích s 50 a více zaměstnanci 6 se tržby v průmyslových podnicích ve 3. čtvrtletí 2016 snížily meziročně o 1,3 %. Z odvětví zpracovatelského průmyslu tržby vzrostly ve 13 odvětvích, která se na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu podílela 60,7 %. Tržby z přímého vývozu se zvýšily o 0,8 % a na celkových tržbách průmyslu se podílely 62 % (údaje jsou uvedeny v tabulce č. II ). V následující části jsou podrobněji hodnocena odvětví zpracovatelského průmyslu s >3% růstem tržeb. Takových odvětvích bylo pět: výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (+11,3 %); výroba nábytku (+10,1 %); výroba usní a souvisejících výrobků (+9,8 %); tisk a rozmnožování nahraných nosičů (+6,7 %) a výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (+3,8 %). Graf. č. II Vývoj tržeb z průmyslové činnosti ve 3. čtvrtletí 2016 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %, b. c.) 25,0 20,0 17,0 18,7 15,0 10,0 5,0 2,0 2,6 0,0-5,0-10,0-15,0-20,0-25,0-19,9-16,2-20,7-4,8-3,9-9,0-14,6 červenec srpen září Průmysl celkem Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu tepla a klimatizovaného vzduchu -5,3 Pramen: ČSÚ, graf MPO Zásadním odvětvím pro vývoj (nejen zpracovatelského) průmyslu je výroba motorových vozidel Rozhodujícím odvětvím (nejen zpracovatelského) průmyslu je tradičně výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (CZ-NACE 29). Tržby odvětví se ve 3. čtvrtletí 2016 meziročně zvýšily o 3,8 %, s podílem na celkových tržbách průmyslu 29,5 % (meziroční posílení o 1,4 p. b.). Na růstu tržeb odvětví se podílely všechny skupiny. Příznivý vývoj automobilového průmyslu byl nadále tažen růstem zahraniční i domácí poptávky, rostly především zahraniční zakázky (o 6,9 %), ale i 6 V následujícím textu až do konce kapitoly jsou využity pouze (není-li uvedeno jinak) údaje za organizace s 50 a více zaměstnanci. 47

48 domácí (o 1,9 %), celkové nové zakázky potom o 5,7 %. Výkon odvětví tak opět potvrdil vysokou konkurenceschopnost domácích výrobců, kdy významná část produkce je určena pro zahraniční zákazníky (např. většina produkce automobilky TPCA je určena pro zahraničního zákazníka). Dynamický nárůst výroby zaznamenala výroba nákladních automobilů i autobusů. Podle statistiky Sdružení automobilového průmyslu se ve 3. čtvrtletí 2016 výroba osobních a malých užitkových vozidel meziročně zvýšila o 1,8 % (na celkové produkci motorových vozidel se podílela 99,5 %). Nejvyšší nárůst produkce o 4,9 % dosáhla rozhodující domácí automobilka ŠKODA-AUTO (na celkové produkci osobních a malých užitkových vozů se podílela 54,8 %). Druhá největší domácí automobilka HYUNDAI zvýšila produkci o 0,2 % (podíl 28,1 %). Produkce automobilky TPCA klesla o 4,7 % (podíl 17,0 %). Výroba nákladních automobilů, kde jediným výrobcem v ČR je automobilka TATRA, se meziročně zvýšila o 47,7 %. Výroba autobusů se snížila v průměru o 6,1 %, ve firmě IVECO o 2,9 % a u výrobce autobusů SOR o výrazných 26,5 %. Tržby z výroby ostatních dopravních prostředků vykázaly nadprůměrný růst Dynamicky rostly tržby v nábytkářském průmyslu, také díky výrobě matrací Výroba usní a souvisejících výrobků, je dlouhodobě negativně ovlivňována dovozy levné asijské obuvi Vysoký růst tržeb mělo i odvětví tisku a rozmnožování nosičů Výroba ostatních dopravních prostředků (CZ-NACE 30) patří k menším odvětvím, které zajišťuje převážně dopravní prostředky pro tuzemské dopravce (na celkových tržbách průmyslu se podílela 1,6 %). Tržby v odvětví vzrostly meziročně o 11,3 %, jejich vývoj byl ovlivněn vysokým růstem nových zakázek, kdy celkové nové zakázky rostly meziročně o 15,9 %, z nich ze zahraničí o 16,6 % a z tuzemska o 14 %. Tahounem odvětví byla výroba letadel a jejich motorů a souvisejících zařízení, mírný růst vykázala výroba železničních lokomotiv a vozového parku. Další obory sem zařazené zaznamenaly v tržbách výrazný meziroční pokles. Tržby výroby nábytku (CZ-NACE 31) se ve 3. čtvrtletí 2016 meziročně zvýšily o 10,1 %. Ve zpracovatelském průmyslu patří výroba nábytku k menším odvětvím, které se na celkových tržbách průmyslu podílí pouze 0,6 %. V ČR má výroba nábytku dlouhou tradici, která navazuje na odvětví dřevozpracujícího průmyslu. Základními surovinami nábytkářského průmyslu jsou desky, překližky a dýhy a předem upravené dřevo. Kromě výroby nábytku a zařízení obchodů se na výsledcích podílela i výroba matrací. Výroba usní a souvisejících výrobků (CZ-NACE 15) patří k nejmenším, ale tradičním odvětvím zpracovatelského průmyslu (na celkových tržbách průmyslu se podílela pouze 0,1 %) s meziročním růstem tržeb o 9,8 %. Zachovává si proexportní orientaci - podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách odvětví dosáhl 85,9 %, což je nejvíce ze všech odvětví zpracovatelského průmyslu (druhá v pořadí je výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků s podílem 82,3 %). Zaměřuje se na specializované výrobky, většinou ve spolupráci se zahraničními výrobci. Vývoj tržeb je nepříznivě ovlivňován přetrvávajícími dovozy levné obuvi z asijských zemí a menším zájmem spotřebitelů o domácí výrobky. Tahounem odvětví byla výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků a výroba obuvi. Pokles naopak zaznamenala produkce činění a úpravy usní (vyčiněných kůží), i zpracování a barvení kožešin. V odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů (CZ-NACE 18) se ve 3. čtvrtletí 2016 zvýšily tržby meziročně o 6,7 %. V rámci zpracovatelského průmyslu patří 48

49 také k méně významným odvětvím, s nízkým podílem na tržbách této kategorie organizací průmyslu (0,6 %). Odvětví zpracovává informace, které se ve formě hmotného produktu uplatňují nejen ve všech oddílech zpracovatelského průmyslu, ale i v oblasti kultury a vzdělávání. Hmotnými produkty jsou např. noviny, časopisy, knihy a nahrané nosiče zvuku a obrazu. Tahounem odvětví byla příprava tisku a digitálních dat a ostatní tisk, kromě novin. Jeho vývoj je ovlivňován využíváním moderních technologií, kdy řada tištěných produktů je nahrazována e- knihami. Tržby se snížily v devíti odvětvích zpracovatelského průmyslu Pokles produkce a tržeb chemického průmyslu byl z velké části zapříčiněn přerušením výroby etylénu Hutní výroba byla ovlivněna poklesem domácí poptávky Tržby ve 3. čtvrtletí 2016 v meziročním srovnání se snížily v devíti odvětvích zpracovatelského průmyslu, která se na celkových tržbách podílela 35,6 %. V následující části jsou podrobně hodnocena odvětví zpracovatelského průmyslu s vyšším než 3% poklesem tržeb. Takových odvětvích bylo pět: výroba chemických látek a chemických přípravků (-15,2 %), výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství (-7,9 %), ostatní zpracovatelský průmysl (-3,7 %), výroba elektrických zařízení (-3,3 %) a výroba nápojů (-3,2 %). K nejvýraznějšímu poklesu tržeb o 15,2 % došlo ve výrobě chemických látek a přípravků (CZ-NACE 20). Odvětví patří mezi významnější ve zpracovatelském průmyslu, na celkových tržbách průmyslu se podílelo 3,2 %. Chemický průmysl je silně provázán ekonomickými vazbami s ostatními odvětvími a obory zpracovatelského průmyslu, kterým dodává své výrobky. Významným odběratelem je např. pro elektrotechnický průmysl, automobilový průmysl, textilní průmysl, gumárenský a plastikářský průmysl. Výsledky odvětví ve 3. čtvrtletí byly stále ještě negativně ovlivněny omezením výrobních kapacit ve společnosti Unipetrol, v důsledku havárie etylénové jednotky. Celkové zakázky odvětví byly meziročně nižší o 9,9 %, z toho zahraniční o 3,8 % a domácí o 21,8 %. Z oborů chemického průmyslu největší pokles (měřeno tržbami) zaznamenala výroba chemických vláken a výroba pesticidů a jiných agrochemických přípravků, výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku v primárních formách. Tržby odvětví byly naopak významně podpořeny výrobou ostatních chemických výrobků. Tržby výroby základních kovů, hutního zpracování kovů, slévárenství (CZ-NACE 24) se ve 3. čtvrtletí 2016 meziročně snížily o 7,9 %. Odvětví patří v rámci zpracovatelského průmyslu k významnějším, které se na celkových tržbách průmyslu podílelo 4,4 %. Hutní výroba je materiálově a energeticky náročná a v ČR je dlouhodobě koncentrována do dvou dominantních společností Moravskoslezského kraje. Převážná část hutních výrobků jsou polotovary a výrobky určené pro další zpracování, které jsou dále zhodnocovány (zhruba dvě třetiny produkce jsou směrovány do mezispotřeby). Produkce nachází uplatnění hlavně ve strojírenství, automobilovém průmyslu, při stavbě lodí a i v dalších odvětvích a oborech. Ve 3. čtvrtletí 2016 se snížila celková poptávka (meziročně o 3,8 %), z toho domácí zakázky klesly o 10,7 %, kdežto zahraniční se zvýšily o 4,3 %, i přesto, že zahraniční poptávka je ovlivňována expanzí čínské produkce. Z oborů tohoto odvětví se nejvíce snížily tržby ve výrobě ocelových trub, trubek, dutých profilů a souvisejících potrubních tvarovek, výrobě surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků (kromě pásky za studena), tváření výrobků za tepla a výrobě ostatních výrobků získaných jednostupňovým zpracováním oceli. Také tržby z výroby a hutního zpracování drahých a neželezných kovů a slévárenství se zatím držely pod úrovní předchozího roku. 49

50 Výroba hraček stáhla ostatní zpracovatelský průmysl k poklesu tržeb Ostatní zpracovatelský průmysl (CZ-NACE 32) je menším odvětvím zpracovatelského průmyslu s podílem na tržbách celkového průmyslu 1,3 %. Jeho tržby ve 3. čtvrtletí klesly o 3,7 %. Zahrnuje výrobu, která se liší vstupními materiály, výrobou a i finálními výrobky. Skládá se z charakterově různorodých výrobků nezahrnutých v ostatních odvětvích zpracovatelského průmyslu, jako jsou klenoty a bižuterie, lékařské a dentální nástroje, hry a hračky, hudební nástroje, sportovní potřeby, kartáčnická výroba a podobné drobné výrobky. Výroba hudebních nástrojů, výroba sportovních potřeb a výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb vykázaly jen mírný pokles. Nejvýznamnější, co se týče objemu tržeb, je výroba her a hraček, která zaznamenala výrazný pokles, a tak stáhla celé odvětví do mínusu. Naopak výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků a zpracovatelský průmysl j. n. zaznamenaly výrazný růst. Za negativním vývojem tržeb elektrotechnického průmyslu byl zejména pokles zakázek Tržby rostly výrazně ve výrobě vína, tržby z piva zaznamenaly mírný pokles Sektor MEDIUM HIGH-TECH roste díky automobilovému průmyslu Výroba elektrických zařízení (CZ-NACE 27) převážně zahrnuje výrobky určené k dalšímu zpracování v dalších odvětvích zpracovatelského průmyslu, dále ve výrobě a rozvodu elektrické energie, v dopravě a ve spojích a ve spotřebitelské sféře. Zpracovává a spotřebovává relativně malé objemy materiálů a energie a nadměrně nezatěžuje životní prostředí. Vyznačuje se velkým potenciálem, což je dáno rostoucím významem elektronických a elektrotechnických prvků ve většině finálních průmyslových produktů. Tržby v daném odvětví poklesly o 3,3 %. Na celkových tržbách průmyslu se tato výroba podílela 6,3 %. Za jejím poklesem stál zejména pokles nových zakázek (o 6,2 %), přičemž nové zakázky ze zahraničí klesly o 6,9 % a tuzemské o 4,0 %. Pokles tržeb zaznamenala téměř všechna pododvětví (výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení, výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení, výroba elektrických osvětlovacích zařízení, výroba spotřebičů převážně pro domácnost, výroba ostatních elektrických zařízení), kromě výroby baterií a akumulátorů s jejich mírným růstem. Výroba nápojů (CZ-NACE 11) patří mezi tradiční odvětví domácího zpracovatelského průmyslu, s produkcí určenou převážně pro domácí trh. Tržby ve zmíněném odvětví klesly o 3,2 % a jejich podíl na tržbách průmyslu dosáhl 1,8 %. Obecně platí, že tento sektor je citlivý na počasí (obzvláště v letních měsících), které ovlivňuje konzumaci jak piva (včetně produkce malých pivovarů), tak i nealkoholických nápojů (minerální vody, apod.). Nárůst cen piva vedl k odlivu spotřebitelů z restauračních zařízení k levnějším pivům v plechovkách, PET lahvích ze supermarketů a k lahvovým pivům, spotřebovávaným v domácnostech. Pokles tržeb nealkoholických nápojů naznačil odklon od balených vod k levnější kohoutkové vodě, z níž lze vyrobit domácí limonády. Tahounem odvětví (z pohledu tržeb) byla výroba vína z vinných hroznů. Jen nepatrný pokles zaznamenala výroba piva a výroba sladu, s výrazným poklesem se potýkaly destilace, rektifikace a míchání lihovin, výroba nealkoholických nápojů, stáčení minerálních a ostatních vod do lahví. V členění zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby měl rozhodující podíl na tržbách sektor MEDIUM HIGH-TECH. Jak vyplývá z tabulky č. II.1.1.3, jeho podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu ve 3. čtvrtletí byl sice více než poloviční (50,8 %), ale s jejich nejnižším meziročním růstem 50

51 (o 0,5 %). Sektoru dominuje úspěšný automobilový průmysl, který generuje přibližně 30 % tržeb zpracovatelského průmyslu. Z dalších růstových odvětví sem patří např. výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, ale i z hlediska tržeb méně úspěšné výrobní odvětví, jako je chemický průmysl a výroba elektrických zařízení. Podíl sektoru HIGH-TECH, nepatrně meziročně vzrostl na 9,8 %. Sektor využívá vyspělé technologie a vytváří vyšší přidanou hodnotu. Vedle významné výroby počítačů zahrnuje např. i výrobu farmaceutických výrobků a přípravků a výrobu letadel a jejich motorů. Tržby rostly i v sektoru LOW-TECH a jeho podíl se také mírně meziročně zvýšil na 14,7 %. V tomto sektoru jsou zahrnuta (kromě potravinářského průmyslu) méně významná odvětví průmyslu např. textilní, oděvní a obuvnický, dřevozpracující a papírenský, nábytkářský průmysl, tisk a rozmnožování nahraných nosičů a ostatní zpracovatelský průmysl. V sektoru MEDIUM LOW-TECH došlo k poklesu tržeb o 5,7 % a tím jeho podílu na 24,7 %. V tomto sektoru jsou např. zařazena odvětví výroby pryžových a plastových výrobků, hutnictví, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, koksování a rafinérského zpracování ropy a výroby ostatních nekovových minerálních výrobků, opravy a instalace strojů a zařízení. Tab. č. II Produkce zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna a podíl v %, rozdíl v p. b.) Tržby z průmyslové Podíl na tržbách Podíl na tržbách CZ-NACE činnosti zpracov. prům. zpracov. prům. Rozdíl Zpracovatelský průmysl celkem meziroční změna 3. čtvrtletí čtvrtletí Q Q ,0 100,0 100,0 0,0 HIGH-TECH 1,9 9,6 9,8 0,3 MEDIUM HIGH-TECH 0,5 50,0 50,8 0,7 MEDIUM LOW-TECH -5,7 26,0 24,7-1,3 LOW-TECH 0,7 14,4 14,7 0,2 Pramen: ČSÚ, tabulka MPO Poznámka: tabulka je zpracována podle metodiky Eurostatu Výsledky průmyslu ovlivnily hlavně zahraniční zakázky Vývoj nových zakázek ve zpracovatelském průmyslu byl ve 3. čtvrtletí 2016 příznivý. Objem celkových nových zakázek se meziročně zvýšil o 2,0 %, ale jejich růst výrazně zpomalil (z +4,4 % ve stejném období minulého roku). Zahraniční zakázky snížily růst na 3,0 % (oproti +8,3 % ve stejném období minulého roku) a domácí zakázky snížily pokles na 0,4 % (v minulém roce -4,9 %). Zahraniční zakázky měly také na celkových zakázkách výrazně vyšší podíl 73,3 %. Rostly zejména zakázky výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení (meziročně o 15,9 %), které byly taženy růstem nových zahraničních zakázek (o 16,6 %). Největší pokles v nových zakázkách zaznamenala výroba chemických látek a přípravků (o 9,9 %). Tento pokles byl způsoben zejména poklesem nových domácích zakázek (o 21,8 %). 51

52 Graf č. II Vývoj nových zahraničních a domácích zakázek ve 3. čtvrtletí 2016 (sleduje se u CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21, 24-30, meziroční změna v %) 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0-20,0 21,5 18,6 5,6-0,9-16,3-15,7 červenec srpen září Zakázky ze zahraničí (b. c.) Tuzemské zakázky(b. c.) Pramen: ČSÚ, graf MPO Rozkolísaný vývoj domácích zakázek byl ve 3. čtvrtletí 2016 zapříčiněn mimo jiné prohlubujícím se poklesem nových zakázek chemického průmyslu až o 21,8 % (ve stejném období předchozího roku klesly o 33,1 %), v důsledku mimořádných událostí ve dvou společnostech Unipetrolu (viz výše). Ve výrobě základních kovů, hutního zpracování kovů, slévárenství se domácí zakázky snížily o 10,7 % a ve výrobě textilu o 4,1 %. Nové zakázky ze zahraničí ve 3. čtvrtletí 2016 vykazovaly menší poklesy než nové zakázky z tuzemska. Největší meziroční poklesy byly ve výrobě elektrických zařízení (o 6,9 %) a v odvětví výroby oděvů (o 6,8 %). Naopak nejvyšší růst vykázala výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (o 16,6 %) a výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (o 6,9 %). Graf č. II Vývoj zakázek a tržeb za vybrané oddíly CZ-NACE zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21, 24-30, meziroční změna v %) 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0 14,8 10,8 11,7 11,6 8,9 8,3 9,0 6,5 6,7 4,5 4,4 4,1 3,8 1,71,9 2,0 3,0 1,2 1,2-0,4-4,9 1.Q Q Q Q Q Q Q.2016 Zakázky celkem Zakázky ze zahraničí Domácí zakázky Tržby za vybrané oddíly Pramen: ČSÚ, propočty a graf MPO 52

53 Tab. č. II Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 50 a více zaměstnanci (meziroční změna v %) Ukazatel průmysl. produkce (IPP) tržby z prodeje vl. výr. a služeb v b. c. tržby z přímého vývozu v b. c. prům. počet zaměst. produkt. práce z tržeb průměrná mzda nominál. mzda přepočt. indexem cen výrobců jednotkové mzdové náklady nominální reálné Skutečnost průměrná mzda B Těžba a dobývání -11,5-13,3-24,8-6,5-7,3-0,7 5,4 7,1 13, D Výroba a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu -2,1-4,7-49,4 3,8-8,2 3,1 7,4 12,3 17, C Zpracovatelský průmysl 1,0-1,0 1,2 2,8-3,7 4,4 7,7 8,3 11, Výroba potravinářských výrobků -1,8 0,7 5,7-0,3 1,0 5,4 8,6 4,3 7, Výroba nápojů -1,4-3,2-1,1 2,4-5,5 1,1 3,2 7,0 9, Výroba tabákových výrobků Výroba textilií 1,4 2,7 3,0 4,1-1,3 5,4 6,6 6,8 8, Výroba oděvů -3,7-0,1-2,2-1,1 1,1 5,8 4,3 4,7 3, Výroba usní a souvisejících 15 výrobků 1,4 9,8 4,2 7,2 2,4 9,4 8,6 6,9 6, Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kromě výr. náb. -0,3 0,3 0,4-0,4 0,7 5,2 6,0 4,4 5, Výroba papíru a výrobků z papíru 3,0 1,4 0,6 2,1-0,6 3,8 4,3 4,5 4, Tisk a rozmnožování nahraných 18 nosičů 8,1 6,7 0,7 9,3-2,3 0,4 1,1 2,8 3, Výroba koksu a rafinovaných 19 ropných výrobků Výroba chemických látek a chem. 20 přípravků -6,3-15,2-11,4 2,1-16,9 5,9 15,6 27,5 39, Výroba zákl. farmac. výrobků a farmac. přípr. 4,2 1,1 3,5 2,3-1,2-0,4-0,8 0,8 0, Výroba pryžových a plastových výrobků 3,2 1,2 5,6 6,2-4,7 5,5 8,3 10,7 13, Výroba ostatních nekovových minerál. výrobků -1,3 0,0-2,0 0,8-0,8 4,8 3,5 5,6 4, Výr. zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství -3,4-7,9 0,0-1,4-6,5 3,5 9,5 10,7 17, Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků 1,3 1,1 1,9 3,0-1,8 3,4 4,1 5,3 6, Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů 5,0-0,3-4,0 9,6-9,0 6,2 5,6 16,8 16, Výroba elektrických zařízení -3,2-3,3-5,1 2,2-5,4 4,5 6,5 10,4 12, Výroba strojů a zařízení -0,5-0,2 2,1 0,6-0,8 4,4 4,4 5,3 5, Výroba motor. voz. (kr. motoc.), 29 přívěs. a návěs. 5,2 3,8 4,8 5,6-1,8 3,9 6,1 5,8 8, Výroba ostatních doprav. prostředků a zařízení 13,6 11,3 2,3 1,8 9,4 4,5 4,6-4,5-4, Výroba nábytku 5,1 10,1 16,0 3,7 6,2 5,4 5,3-0,7-0, Ostatní zpracovatelský průmysl -3,4-3,7 5,3 4,0-7,4 5,0 3,7 13,4 12, Opravy a instalace strojů a 33 zařízení 1,1 2,2 5,9-3,5 5,9 4,3 3,5-1,4-2, Průmysl celkem 0,3-1,3 0,8 2,5-3,8 4,1 7,7 8,2 11, Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: produktivita práce byla vypočtena jako podíl indexu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (v b. c.) a indexu průměrného počtu zaměstnanců (fyzických osob). Kč 53

54 II.1.2 Průmysl v EU Ve srovnání s průměrem Evropské unie rostl průmysl v ČR pomaleji Průmyslová produkce v EU 7 se ve 3. čtvrtletí 2016 zvýšila meziročně v průměru o 1,2 %, v eurozóně o 1,0 % a v ČR vzrostla také o 1,0 %. Mezi země, jejichž průmysl v rámci EU rostl nejrychleji, patřili: Slovinsko (6,9 %), Kypr (6,1 %) a Belgie (4,8 %), přičemž u Belgie je to dáno tím, že vychází z nízkého základu. Naopak země s nejvyšším meziročním poklesem jsou: Malta (-3,2 %), Lucembursko (-1,6 %) a Irsko (-0,8 %), přičemž Irsko vycházelo z vysoké základny předchozích dvou let. V EU průmyslová produkce klesla celkem v 6 zemích. Proti bazickému roku 2010 průmyslová výroba v EU vzrostla pouze o 2,1 % a ještě méně v eurozóně o 1,3 %, v ČR potom o 12,3 %. Existuje však ještě třináct zemí, jejichž průmyslová produkce stále nedosáhla úrovně tohoto bazického roku Výsledky v zemích eurozóny byly ve 3. čtvrtletí 2016 ovlivněny nízkým růstem (případně poklesem) průmyslu v průmyslově významných zemích. V Itálii výroba vzrostla o 1,6 %, ve Spojeném království o 1,3 %, v Německu o 0,7 % a ve Francii dokonce produkce průmyslu klesla o 0,4 %. Průmysl v ČR vykazoval od druhé poloviny roku 2013 až do 2. čtvrtletí 2016 lepší výsledky v porovnání se zeměmi eurozóny jako celku. Ve 3. čtvrtletí 2016 však meziroční tempo růstu průmyslové aktivity v ČR kleslo na úroveň eurozóny (+1 %). Zároveň si česká ekonomika uchovala mírně vyšší růst oproti Německu (o 0,3 p. b.). Z grafu č. II je také patrné, že díky silné kooperaci a obchodní spolupráci českého průmyslu s průmyslem německým tuzemský průmysl kopíruje trend vývoje průmyslu německého. Graf č. II Vývoj průmyslové produkce v eurozóně, v Německu a v ČR (kalendářně očištěné údaje, meziroční změna v %) 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0-1,0 1Q/14 2Q/14 3Q/14 4Q/14 1Q/15 2Q/15 3Q/15 4Q/15 1Q/16 2Q/16 3Q/16 eurozóna Německo ČR Pramen: Eurostat, graf MPO 7 Kalendářně očištěná data Eurostatu. 54

55 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016 II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita Pokles produkce stavebnictví ve 3. čtvrtletí pokračoval Stavební produkce přešla hned na počátku roku 2016 do červených čísel, ve 2. čtvrtletí propad z 1. čtvrtletí ještě prohloubila a v záporných objemech zůstala i ve 3. čtvrtletí, kdy meziročně v průměru reálně klesla o 8,9 % (ve s. c.). Výsledek byl ovlivněn zejména vyšší srovnávací základnou minulého roku, když vysoká investiční aktivita státu, vedená snahou o vyčerpání dotací z fondů EU do konce roku 2015, zvedla výkony jak pozemního, tak především inženýrského stavebnictví. Stavební výroba se pod úrovní předchozího roku držela po všechny tři měsíce 3. čtvrtletí. Záporné výsledky vykázaly oba segmenty stavebnictví, pozemní, ale především inženýrské, které je hlavně závislé na financování státem. Graf č. II Vývoj stavební produkce (meziroční změna v %, s. c.) 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0-20,0 6,4 3,9 0,7-2,3-0,3-4,2-2,3-6,5-8,4-2,9-2,3 5,7-5,3-9,1-0,9-6,0-6,2-9,0-11,2-10,0-11,7 13,3-3,9-3,1 5,6 9,5 12,3 7,3 2,9 0,7 1,5-8,9-10,4-8,9-25,0-30,0-22, Pramen: ČSÚ, graf MPO zapříčinilo jej zejména inženýrské stavitelství, když pozemní stavitelství snížilo pokles Inženýrské stavitelství, jehož produkce je převážně financována z veřejných zdrojů a navázána na příjmy z EU v roce 2016 již z nového programového období, ve 3. čtvrtletí propadlo meziročně v průměru o 20,1 %. Jeho pokles se v jednotlivých čtvrtletích roku 2016 prohluboval a po celé 3. čtvrtletí se vytrvale drželo hluboko v záporných hodnotách (-22,1 % v červenci, -19,5 % v srpnu a -18,9 % v září). Podmínky zatím nenasvědčují, že by se tento negativní trend v příštích měsících změnil. Vzhledem k tomu, že do září roku 2016 bylo zahájeno minimum nových velkých infrastrukturních zakázek, stavební výrobu v segmentu inženýrského stavitelství čeká pravděpodobně ještě výraznější pokles, a to i přes nižší základnu na konci roku Produkce pozemního stavitelství ve 3. čtvrtletí 2016 meziročně klesla o 2,4 %, jeho měsíční výsledky však byly značně volatilní. V červenci ještě pokračovalo v propadu (-10,3 %), v srpnu však produkce meziročně vzrostla o 4,0 %, ale hned 55

56 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016 v září se vrátila pod úroveň předchozího roku o 1 %. Pozemnímu stavitelství zatím nepomohla ani silná poptávka po bydlení, podporovaná stále rekordně nízkými úrokovými sazbami a snadnou dostupností půjček na bydlení. Graf č. II Vývoj pozemního a inženýrského stavitelství (meziroční změna v %, s. c.) 30,0 20,0 10,0 % 0,0-10,0-20,0-30, Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství Pramen: ČSÚ, graf MPO Pokračoval trend snižování zaměstnanosti při růstu průměrné nominální mzdy Snížením produkce klesla produktivita práce Ve stavebních podnicích stále přetrvává dlouhodobý trend snižování počtu zaměstnanců. Zaměstnanost ve stavebnictví klesá nepřetržitě již od konce roku 2010, v průměru za 3. čtvrtletí se snížila meziročně o 1,7 %. Průměrný počet zaměstnanců však v průběhu 3. čtvrtletí vlivem sezónnosti proti předchozímu čtvrtletí vzrostl o 0,3 % (o osob). Průměrná hrubá nominální mzda zaměstnanců ve stavebnictví v průměru za 3. čtvrtletí 2016 proti 2. čtvrtletí se zvýšila o 2,8 %, meziročně o 4,3 % a činila Kč. Vysoký pokles stavební produkce při daleko mírnějším poklesu počtu zaměstnanců se projevil snížením produktivity práce ve 3. kvartále 2016 meziročně o 7,3 %, ale reálné mzdy rostly o 3,2 %. Pokles produktivity se při růstu mezd projevil zvýšením jednotkových mzdových nákladů, nominálních o 12,5 % a reálných o 11,3 %. Tabulka č. II Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (meziroční změna v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Průměrná nominální mzda 2,1 4,2 4,4 5,3 4,7 3,5 4,3 Průměrná reálná mzda 1,1 3,1 3,1 3,9 3,4 2,4 3,2 Produktivita práce ze ZSV (ve s. c.) 10,5 13,4 8,1 2,2-8,6-9,7-7,3 Nominální jedn. mzdové náklady -7,6-8,1-3,4 3,0 14,5 14,7 12,5 Reálné jedn. mzdové náklady -8,5-9,1-4,6 1,7 13,1 13,4 11,3 Pramen: ČSÚ, propočty MPO 56

57 II.2.2 Stavební povolení a stavební zakázky Počet stavebních povolení meziročně vzrostl Ve 3. čtvrtletí 2016 počet stavebních povolení rostl a přiblížil se tak počtu povolení vydávaných naposledy před rokem Stavební úřady vydaly celkem stavebních povolení, v orientační hodnotě 67,7 mld. Kč, což představuje meziroční zvýšení o 2,8 % a stagnaci jejich hodnoty. Počty vydávaných stavebních povolení od 1. čtvrtletí roku 2012 nedosahovaly úrovně stejného období předchozího roku a tento trend byl přerušen až ve 2. čtvrtletí Od 4. čtvrtletí 2015 se počty vydaných stavebních povolení drží nepřetržitě nad úrovní předchozího roku. V červenci vzrostly meziročně o 5,2 %, v srpnu o 8,0 %, ale v září klesly o 4,4 %. Struktura vydaných povolení ve 3. čtvrtletí v oblasti nové výstavby podle charakteru výstavby a typu budov je patrná z tabulky č. II.2.2.1, jejich orientační hodnota potom z tabulky č. II Tabulka č. II Počet vydaných stavebních povolení (meziroční změna v %) Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Počet vydaných stavebních povolení -3,8 5,6 1,7 3,3 2,8 v tom: nová výstavba -1,8 4,1-0,5 5,8 3,5 změna dokončených staveb -6,4 7,6 4,7 0,0 1,8 z celku: bytové budovy -2,1 12,2 8,3 6,8 6,2 Pramen: ČSÚ, propočty MPO nebytové budovy -10,4-0,4 5,1 8,8 8,9 Tabulka č. II Orientační hodnota povolených staveb (meziroční změna v %) Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Orientační hodnota povolených staveb 5,8 14,9 6,9 25,5-0,1 v tom: nová výstavba -6,5-6,0 6,3 37,8 13,6 změna dokončených staveb 23,6 52,4 7,7 9,3-15,2 z celku: bytové budovy 3,3 5,1 9,7-8,7 4,8 Pramen: ČSÚ, propočty MPO nebytové budovy 13,4 25,2 20,3 70,7 32,4 také podlahová plocha budov se zvýšila Nejvíce stavebních povolení s nejvyšší hodnotou bylo vydáno ve Středočeském kraji Celková podlahová plocha bytových a nebytových budov, na které bylo vydáno stavební povolení, roste nepřetržitě od 2. čtvrtletí 2015, ve 3. čtvrtletí 2016 se v meziročním porovnání zvýšila o 13,6 % na 2 253,3 tisíc m 2. Zatímco ve druhém čtvrtletí přechodně vzrostla plocha pouze u nebytových budov, ve třetím čtvrtletí vrostla plocha v obou segmentech, u bytových domů o 9,3 %, u nebytových budov o 8,8 %. Z jednotlivých krajů se na celkovém počtu vydaných stavebních povolení v kumulaci za 1. až 3. čtvrtletí 2016 nejvíce podílely Středočeský kraj s 19 %, Jihomoravský kraj se 11,5 % a Moravskoslezský s 9,2 %. Také nejvyšší podíl na orientační hodnotě povolených staveb vykázal Středočeský kraj (13,1 %) a těsně za ním poněkud překvapivě Ústecký kraj (10,9 %). Třetí v pořadí skončil 57

58 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q mil. Kč MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016 Jihomoravský kraj s 9,8 %. Podíl Prahy na počtu povolených staveb činil 6,1 % a jejich hodnota 9,1 %. V kategorii bytových staveb řádově nejvyšší orientační hodnotu 12,536 mld. Kč vykázal Středočeský kraj, dále Jihomoravský kraj 8,636 mld. Kč a Praha 6,963 mld. Kč. V kategorii nebytových staveb byly orientační hodnoty vyrovnanější, nejvyšší docílily kraje Středočeský 9,314 mld. Kč, dále Praha 9,032 mld. Kč, následovaný Ústeckým krajem (9,024 mld. Kč). Graf č. II Vývoj stavebních zakázek (v mil. Kč) Stav ke konci období Nové zakázky Pramen: ČSÚ, graf MPO Počet zakázek se zvýšil, avšak jejich hodnota meziročně pošesté v řadě klesla, a to jak tuzemských veřejných, tak i zahraničních Stav zakázek ke konci 3. čtvrtletí 2016, tj. přijaté a dosud nezahájené zakázky, nebo rozpracované zakázky v hodnotě prací zbývajících k provedení, se meziročně také významně zvýšil o 16,2 % a stále si tak drží vysokou dynamiku růstu, která je však zhruba poloviční než v rekordním roce Podniky měly uzavřeno celkem 20,2 tisíc zakázek, v hodnotě 139,2 mld. Kč, která ale představuje meziroční pokles o 10,9 %. Jeden z nejvyšších poklesů za dobu sledování, a to jak počtu, tak hodnoty, byl zaznamenán ve 4. čtvrtletí předchozího roku, kdy stav zakázek dosáhl druhé nejnižší hodnoty. Ve srovnání se stejným obdobím předkrizového roku 2008 je hodnota celkových zakázek stále o desítky procent nižší (o 34,4 %). Jejich konjunktura však skončila ještě o rok později než výsledky celého odvětví, když počet zakázek po celý rok 2009 ještě rostl, ale od 2. čtvrtletí 2009 začala klesat jejich hodnota. Zatímco počet nových stavebních zakázek v tuzemsku v roce 2016 dynamicky rostl, jejich hodnota byla zatím pod úrovní předchozího roku (ve 3. čtvrtletí o 7,3 %), v důsledku téměř čtvrtinového propadu zakázek inženýrského stavitelství. Více než třetinový podíl (36,5 %) na celkových zakázkách činily tuzemské soukromé zakázky s objemem 50,8 mld. Kč a meziročním růstem o 8,1 %. Stav veřejných zakázek s téměř polovičním podílem (48,8 %) a hodnotou 68,0 mld. Kč meziročně klesl o 18,1 %. Hodnota zahraničních zakázek 20,4 mld. Kč (podíl 14,6 %) se meziročně snížila o 21,9 %. Vývoj stavebních zakázek ukazuje tabulka č. II

59 Tabulka č. II Vývoj stavebních zakázek, podniky s 50 a více zaměstnanci (meziroční změna v %) Q 3.Q 4.Q 3.Q 2.Q 1.Q Hodnota nových zakázek v tuzemsku 9,8-1,1-2,4-6,2-2,4-7,3 v tom: pozemní stavitelství 0, ,4-0,7 28,5 29,8 inženýrské stavitelství 16 8,5-9,1-11,2-20,0-24,4 Stav ke konci období (celkem) 11,1 7,1 2,8 11,3 19,8 16,2 v tom: hodnota tuzemských -7,4-14,6-23,4-17,2-9,5-10,9 v tom: veřejné -1,3-5,8-24,9-21,0-18,4-18,1 soukromé -4,3-15,9-12,0-1,4 1,5 8,1 hodnota zahraničních -26,6-32,7-37,0-34,7-2,7-21,9 Pramen: ČSÚ, propočty MPO II.2.3 Bytová výstavba Počet ve 3. čtvrtletí zahájených bytů se zvýšil zejména vlivem výstavby bytů v rodinných domech Počty od počátku roku zahájených bytů klesly, dvouciferné rozdíly v krajích zůstaly Ve 3. čtvrtletí 2016 stavební podniky zahájily výstavbu celkem bytů, což je meziroční nárůst o 3,4 %. Ve stejném období roku 2015 byla zahájena výstavba bytů, v roce 2014 potom bytů. Naproti tomu ve stejném období předkrizového roku 2008 a ještě v roce 2009 byla zahájena výstavba více než 11 tis. bytů. Oživení výstavby bytů je výsledkem rozdílných trendů ve dvou rozhodujících kategoriích výstavby. Meziroční růst výstavby zahájené v rodinných domech o 14,6 % ve 3. čtvrtletí reprezentuje výstavbu bytů, což je meziročně o 5487 bytů více. Naproti tomu propad o 18,2 % zaznamenala výstavba bytů v bytových domech. Těch bylo zahájeno pouhých 1290, tj. meziročně o 287 méně. Z ostatních kategorií růst počtu zahájených bytů zaznamenaly ještě nástavby, přístavby a vestavby k rodinným domům, meziročně o 9,0 % na 363 bytů, kdežto nástavby v bytových domech klesly o 17,8 % na 383 bytů, výstavba bytů zahájená v nebytových budovách se snížila o 16,1 % na 370 bytů. Zahájená výstavba v krajích za tři čtvrtletí roku 2016 odráží rozdílnou dynamiku rozvoje jednotlivých celků a odlišnou strukturu bytového fondu. V meziročním srovnání byl počet zahájených bytů nižší o 217, tj. -1,1 %. V období od ledna do září 2016 se v deseti krajích zvýšil počet zahájených bytů a ve čtyřech se snížil. Silné nárůsty i poklesy deklarují rozdílnost v jednotlivých oblastech. Nejvíce klesl počet zahájených bytů v Praze (o 60,8 %) a v Olomouckém kraji (o 20,0 %), naopak nejvyšší nárůst zaznamenal Plzeňský kraj (o 63,0 %), Královéhradecký (o 56,6 %), a Jihočeský (o 33,8 %). 59

60 Graf č. II Bytová výstavba (počet bytů) Q2.Q3.Q4.Q1.Q2.Q3.Q4.Q1.Q2.Q3.Q4.Q1.Q2.Q3.Q4.Q1.Q2.Q3.Q4.Q1.Q2.Q3.Q4.Q1.Q2.Q3.Q4.Q1.Q2.Q3.Q byty zahájené byty dokončené Pramen: ČSÚ, graf MPO Počet dokončených bytů vzrostl jen mírně Programy na podporu bydlení Ve 3. čtvrtletí 2016 bylo dokončeno celkem bytů, což znamená, že se v jednotlivých čtvrtletích roku 2016 jejich počet stabilizoval mírně nad šesti tisíci. V meziročním srovnání bylo dostavěno o 62 bytů více, což představuje nárůst o 1 %. Dokončená výstavba bytů však vykázala opačný trend než u zahájené výstavby. Počet dokončených bytů v rodinných domech se meziročně zvýšil pouze o 1,3 % na 3 350, ale více narostl počet dokončených bytů v bytových domech, o 23,3 %, na bytů. Ostatní kategorie se na celkovém počtu dokončených bytů podílejí nevýznamně. Dokončená výstavba v kategorii nástavby, přístavby a vestavby k rodinným domům zaznamenala meziroční pokles o 5,4 %, jednalo se o 159 nástaveb. Naopak vzrostly nástavby, přístavby a vestavby k bytovým domům o 28,1 %, na celkem 301 nástaveb. Na podporu bydlení jsou i v roce 2016 směrovány programy Ministerstva pro místní rozvoj (program Podpora bydlení, podprogramy Regenerace sídlišť, Podporované byty, Olověné rozvody a Bytové domy bez bariér) a program Státního fondu životního prostředí Nová zelená úsporám, který kromě rodinných domů zahrnuje i bytové domy a kde vedle renovace budov je cílem především snižování jejich energetické náročnosti. Podporuje energeticky úsporné rekonstrukce, výměnu nevyhovujících zdrojů na vytápění a využívání obnovitelných zdrojů energie. Tento program je financován z výnosů z emisních povolenek. Do stavebnictví jsou směrovány poměrně značné prostředky z fondů EU, které by měly plynout zejména do dopravní a technické infrastruktury. Příležitostí pro stavebnictví jsou i rekultivace krajiny a protipovodňová opatření. Výhledově by k rozvoji stavebních investic měla přispět též nová koncepce a legislativní úprava sociálního bydlení. Vedle toho pro rozvoj bytové výstavby má velký význam 60

61 situace na finančních trzích, zejména pohyb úrokových sazeb u hypoték a úvěrů, a to pro malé i velké investory. Úrokové sazby hypotečních úvěrů dosáhly další dno V září úroková sazba zdolala nový rekord Rekordně nízké úrokové sazby ve třetím čtvrtletí ještě dále klesaly a dostaly se pod hranici dvou procent. Podle statistiky Fincentra Hypoindexu se průměrná úroková sazba ve 3. čtvrtletí 2016 snížila na 1,85 % a oproti 2. čtvrtletí 2016 byla nižší o 0,05 b. p. S tím rostl i zájem o půjčky na bydlení. Počet sjednaných úvěrů za celé 3. čtvrtletí činil Oproti stejnému období minulého roku je to ale pouze o 63 poskytnutých úvěrů více. Zvýšil se také objem poskytnutých úvěrů, meziročně o 7,9 % na 53 mld. Kč. Úroková sazba z červencové hodnoty 1,88 % p. a. klesla v srpnu na 1,84 % a v září ještě ubrala na 1,83 %, což byla prozatím nejnižší dosažená úroková sazba. Září také zaznamenalo zatím nejvyšší objem poskytnutých úvěrů, 19,607 mld. Kč. Objem sjednaných úvěrů od počátku roku 2016 dosáhl 159,676 mld. Kč a celkem bylo uzavřeno hypotečních úvěrů. Pro srovnání, za celý rok 2015 si v bankách sjednalo hypotéku klientů v celkovém objemu 190,42 mld. Kč. Je reálný předpoklad, že za celý rok 2016 bude zaznamenán další rekord v počtu i objemech. II.2.4 Stavebnictví v EU Úrokové sazby budou i nadále významně ovlivňovat poptávku a ceny nemovitostí. Vysoké nabídkové ceny bytů zatím kompenzovaly levné půjčky. Lze předpokládat, že sazby v příštím roce zamíří směrem vzhůru, a to především vlivem nového zákona o spotřebitelském úvěru, který od prosince umožní klientům levnější předčasné splacení úvěru. Dražší hypotéky budou ale zároveň méně dostupné. Růst cen bytů, které se ve velkých městech za poslední dva roky zvýšily až o pětinu, by měl ztratit na tempu. Stavebnictví v EU i v eurozóně rostlo Výkonnost stavebnictví v jednotlivých zemích byla značně rozdílná Zatímco výsledky druhého čtvrtletí v meziročním srovnání vrátily stavebnictví EU28 do stagnace a v eurozóně převrátily do záporných hodnot, ve třetím čtvrtletí 2016 opět rostlo. Hlavním důvodem je především prudký nárůst odvětví v Řecku, které vlivem nízké srovnávací základny ovlivnilo hodnoty uskupení a přispělo k celkově optimističtějším výsledkům. K meziročnímu růstu o 2 % v EU28 dopomohlo pozemní stavitelství růstem produkce o 2,8 %, když inženýrské kleslo o 1,8 %. V eurozóně k meziročnímu růstu o 3 % pomohlo především inženýrské stavitelství s meziročním růstem o 4,5 %, když pozemní zaznamenalo nižší dynamiku +2,4 %. Proti předchozímu čtvrtletí stavební výroba v EU28 vzrostla o 0,7 %, v eurozóně o 1,3 %. Stavebnictví i přes dosažené optimistické hodnoty chybí silnější impuls, který by nastartoval zdravý a dlouhodobější růst. Stavebnictví EU28 ve 3. čtvrtletí 2016 dosáhlo 94,8 % produkce roku 2010, eurozóny pak 90,3 %. Zatímco stavební výroba v České republice ještě ve 3. čtvrtletí 2015 s +8,4 % skončila v první desítce zemí s nejvyšším růstem, ve 3. čtvrtletí 2016 s meziročním poklesem o 8,4 % výčet zemí spíše uzavírala (po Rumunsku a Portugalsku). Překvapivě vysoký růst vykázalo Řecko (+77,3 %), vysoká tempa si udržují Irsko (+22,0 %), Kypr (+12,1 %), Nizozemí (10,6 %) a Švédsko (10,4 %), naproti tomu nejvyšší meziroční pokles vykázalo Lotyšsko (-22,0 %), Polsko (- 17,6 %) a Slovensko (-16,8 %). Velké rozdíly jsou připisovány čerpání dotací z EU, které zvláště postkomunistické země v předchozím roce vynesly na přední příčky 61

62 hodnocení. Obecně data sice ukazují na velice mírné zlepšování situace odvětví v obou uskupeních, nicméně s ohledem na dosavadní vývoj a predikce, jejich výsledky skončí spíše stagnací, popř. mírným růstem. Graf č. II Stavební produkce v mezinárodním porovnání (meziroční změna v %, kalendářně očištěno) 70 77,3 50 % ,0 3,0 22,0 12,1 10,610,4 6,3 6,3 5,4 4,6 3,2 2,4 2,0 1,9 1,3 1,1 0,9 0,5 0, ,3-3,4-8,4-10,7-11,3-12,7-13,1-16,8-17,6-22, Q Q3 Pramen: Eurostat, graf MPO 62

63 (mld. Kč) MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016 II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD II.3.1 Souhrnné výsledky Zahraniční obchod změnil trend dosavadního vývoje a míra otevřenosti ČR klesla Zahraniční obchod svým výkonem ve třetím čtvrtletí navázal na výsledky předchozích kvartálů roku 2016, ale už je nezopakoval. Nicméně v meziročním srovnání saldo obchodní bilance zlepšil a měl na růst ekonomiky nadále kladný vliv. Vývoj vývozu a dovozu v metodice národního pojetí v jednotlivých měsících 1. pololetí byl značně volatilní, ale ve 3. čtvrtletí jejich objemy postupně narůstaly. Ve srovnání s předchozím rokem však zahraniční obchod tempo růstu z 1. a 2. čtvrtletí 2016 ve 3. čtvrtletí neudržel a dynamiku růstu vývozu i dovozu stáhl do záporu 8. V úhrnu za celé 3. čtvrtletí klesl vývoz meziročně o 1,5 % na 776,5 mld. Kč, dovoz o 3,4 % na 743,6 mld. Kč. Přebytek obchodní bilance proti stejnému období roku 2015 stoupl o 14,3 mld. Kč a činil 32,9 mld. Kč. Obrat zahraničního obchodu se snížil na mld. Kč, což je o 37,6 mld. Kč méně než ve stejném období předchozího roku. Vazba české ekonomiky na obchod se zahraničím, resp. na vývoz, se mimo jiné projevuje vysokým podílem zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu. Poměr vývozu zboží k HDP (v b. c.) se však od 1. čtvrtletí 2016, kdy činil 68,9 %, postupně snižuje až na 66,5 % ve 3. čtvrtletí Export služeb a jeho poměr k HDP byl více proměnlivý, ve 2. čtvrtletí se zvýšil z 12,1 % na 12,4 %, ale ve 3. čtvrtletí 2016 mírně klesl na 12,3 %. Poměr celkového vývozu vůči HDP klesl ve 3. čtvrtletí na 78,7 %, z 81 % v 1. čtvrtletí. Údaje podle metodiky národního pojetí, které vycházejí ze změny vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty, vykazují sice podobné tendence jako statistika přeshraniční, ale výrazně rozdílné objemy a méně příznivé výsledky oproti přeshraniční statistice. Vzhledem k tomu, že podrobnější údaje jsou k dispozici pouze za přeshraniční statistiku zahraničního obchodu, a také z důvodu kontinuity s předchozími analýzami, jsou dále uvedeny pouze výsledky podle přeshraniční statistiky. Graf č. II Zahraniční obchod ČR v letech (měsíční hodnoty) Saldo - přeshraniční pojetí (mld. Kč) Saldo - národní pojetí (mld. Kč) % Pramen: ČSÚ, graf MPO 8 V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k včetně dopočtů, které budou v průběhu roku 2016 zpřesňovány. 63

64 mld. Kč % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016 Zahraniční obchod v přeshraničním pojetí ve 3. čtvrtletí ztratil tempo Podle údajů přeshraniční statistiky, které evidují všechny toky zboží, činil obrat zahraničního obchodu ve 3. čtvrtletí 2016 celkem 1 759,8 mld. Kč, což je však meziročně o 41,3 mld. Kč méně, protože se snížil jak vývoz, tak i dovoz. Obchodní bilance skončila přebytkem 109,4 mld. Kč (tj. o 76,5 mld. Kč vyšším než vykazuje statistika národního pojetí), jehož objem byl výrazně nižší než v 1. a 2. čtvrtletí 2016, přesto se v meziročním srovnání zvýšil o 15,7 mld. Kč, díky rychlejšímu tempu poklesu dovozu než vývozu. Vývoz i dovoz, které společně nepřetržitě meziročně rostly od 3. čtvrtletí 2013, tentokrát klesly. Vývoz v průměru o 1,3 % na 934,6 mld. Kč, dovoz rychlejším tempem, o 3,3 % na 825,2 mld. Kč. Tempa vývozu i dovozu v jednotlivých měsících 3. čtvrtletí byla značně rozkolísaná, vývoz i dovoz rostly pouze v srpnu, v ostatních měsících čtvrtletí byly pod úrovní předchozího roku. Tabulka č. II Meziroční změny vývozu, dovozu a salda obchodní bilance Q 1.-3.Q červenec srpen září 3.Q 1.-3.Q Vývoz (meziroční změna v %) 5,2 6,8-14,3 15,4-2,2-1,3 3,2 Dovoz (meziroční změna v %) 7,0 8,7-13,1 9,2-4,4-3,3 0,1 Saldo (v mld. Kč) 93,8 250,1 26,5 34,5 48,4 109,4 399,3 Meziroční změna salda (v mld. Kč) -8,8-16,3-8,3 18,1 5,9 15,7 90,3 Pramen: ČSÚ Graf č. II Zahraniční obchod ČR v letech (čtvrtletní hodnoty v přeshraničním pojetí) ,0 15,0 10,0 5, ,0-5,0 0 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q ,0 Obchodní bilance (mld. Kč) Vývoz (meziroční změna v %) Dovoz (meziroční změna v %) Pramen: ČSÚ, graf MPO Na obratu zahraničního obchodu Výsledky za 3. čtvrtletí 2016 opakovaně stvrdily silnou závislost České republiky na spolupráci se zeměmi Evropské unie. Na celkovém obratu tuzemského 64

65 ČR se nejvíce podílely vyspělé tržní ekonomiky Zahraničnímu obchodu pomáhal kurz koruny a zatím příznivé směnné relace zahraničního obchodu se zbožím se nejvíce podílel obchod s vyspělými tržními ekonomikami (83,1 %), z nichž značnou část tvořily členské státy Evropské unie. Jejich podíl na celkovém obratu dlouhodobě posiluje, ve 3. čtvrtletí 2016 meziročně o 1,4 p. b. na 75,7 %. Tradičně nejvíce obchodovaná komodita, stroje a dopravní prostředky, mírně navýšila svůj dominantní podíl na celkovém zahraničním obchodě, a to meziročně o 0,1 p. b. na 50,4 %, z toho silniční vozidla si připsala 0,8 p. b. a jejich podíl na celkovém obratu dosáhl 15,5 %. Na obratu skupiny strojů a dopravních prostředků narostl podíl silničních vozidel o 1,5 p. b. na 30,7 %. Výsledky zahraničního obchodu bezprostředně souvisejí s vývojem směnných kurzů, které již od konce roku 2013 podléhají kurzovému závazku ČNB udržovat korunu nominálně podhodnocenou poblíž 27 CZK/EUR. Česká koruna k euru v průměru za 3. čtvrtletí 2016 mírně posílila meziročně o 0,2 %, na 27,028 CZK/EUR. Vývoj kurzu koruny vůči dolaru v průběhu třetího čtvrtletí 2016 odrážel relativně nevýrazné pohyby kurzu dolaru na světových trzích. Vůči americkému dolaru koruna zpevnila o 0,6 % na 24,203 CZK/USD. Na výsledky zahraničního obchodu, a tím na celou tuzemskou ekonomiku, působí nejen kurzové vlivy, ale i změny cen dovozu a vývozu. Ve 3. čtvrtletí 2016 ceny dovozu prohloubily svůj meziroční pokles více (o 3,7 %) než ceny vývozní (o 2,7 %), takže směnné relace vzrostly v průměru o 1 %, a vylepšily celkovou bilanci. Ceny vývozu se drží v mínusu od prosince 2014, ceny dovozu také, ale s přerušením ve 2. čtvrtletí Nejvyšší pokles zaznamenaly ceny minerálních paliv (o 13,6 %), spolu s cenami chemikálií o -7,8 %, ostatních surovin o -7,1 %, polotovarů o -3,0 % a cen strojů a dopravních prostředků o -1,7 %. Rostly ceny nápojů a tabáku o 2,6 % a rostlinných a živočišných olejů o 1,5 %. Meziroční pokles dovozních cen pokračoval za značného přispění propadu cen minerálních paliv v průměru za čtvrtletí o 20,8 %. Z významných skupin byly nižší i ceny chemikálií o 4,9 %, polotovarů o 3,0 % a ceny strojů a dopravních prostředků o 1,2 %. Stouply jen ceny potravin o 0,3 % a nápojů a tabáku o 1,9 %. Graf č. II Ceny vývozu a dovozu, směnné relace (meziroční změny v %) % Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Vývozní ceny Dovozní ceny Směnné relace Pramen: ČSÚ, graf MPO 65

66 II.3.2 Teritoriální struktura Do EU směřovala největší část českého exportu a importu, zvýšil se vývoz do ostatních zemí a zemí s tranzitivní ekonomikou vývoz do Společenství nezávislých států a Ruské federace se vrátil k růstu Diverzifikace vývozu se ve 3. čtvrtletí 2016 podstatně nezměnila. Silná obchodní provázanost České republiky se státy Evropské unie sice trvala, v rámci těchto zemí byl tradičně realizován největší objem českého vývozu a dovozu, ale množství vyvezeného zboží se snížilo a růstu dovozu zpomalil. Ve 3. čtvrtletí 2016 do EU směřovalo 83 % celkového domácího vývozu a uskutečnilo se 67,4 % dovozu. Vývoz přerušil trend vzestupného vývoje a poprvé od 1. čtvrtletí 2013 klesl, a to o 1,4 %, což je meziročně o 10,7 mld. Kč méně (viz tab. II.3.2.1). Zároveň zvolnila dynamika meziročního růstu dovozu, takže v porovnání se stejným obdobím předchozího roku klesl celkový obrat a obchodní bilance se státy Evropské unie skončila aktivem ve prospěch ČR, meziročně o 15 mld. Kč nižším. Ve výsledcích se nepříznivě odrazila vysoká srovnávací základna předchozích období a skutečnost, že vyprchal efekt oslabeného kurzu koruny. Stejný trend kopíroval i obchod s eurozónou, kde sice ČR meziročně posílila svůj podíl na vývozech o 0,3 p. b., na 64,6 %, avšak celkově klesly meziročně o 0,8 % na 604,2 mld. Kč. Podíl na dovozech se zvýšil o 1,7 p. b. na 51,3 %, protože dovoz ze zemí platících eurem meziročně mírně stoupl o 0,1 %, na 423,6 mld. Kč. Jedním z hlavních cílů převážné části českých exportérů je snížit přílišnou závislost na zemích Evropské unie rozšířením portfolia svých obchodních partnerů o nová odbytiště. Ve 3. čtvrtletí 2016 se dařilo rozvíjet obchodní vztahy s perspektivními trhy mimo EU, a to především s ostatními zeměmi, kde ve vzájemných vztazích dominovala Čína (viz tab. II.3.2.1). Dobrých výsledků dosáhl také vývoz do zemí s tranzitivní ekonomikou, kam export kontinuálně roste již od 3. čtvrtletí Z těchto zemí si velmi dobře vedl vývoz do Bosny a Hercegoviny, Makedonie, Gruzie a Albánie, když dosáhl dvouciferných temp růstu a tím mírně posílil nízký podíl těchto zemí na celkovém českém vývozu. Klesl však vývoz do států s vyspělou tržní ekonomikou, ale z těchto zemí si velmi dobře vedl export do Kanady, kam vzrostl dvouciferným tempem, stejně jako např. do Itálie, Izraele apod. Tempo poklesu zmírnil export do Spojených států amerických, kde v období od 1. čtvrtletí 2014 až do 3. čtvrtletí 2015 dosahovali čeští exportéři dlouhodobě dvouciferných temp růstu, ale nyní se opět mírně snížil podíl Spojených států amerických na celkovém českém vývozu. Nově se snížil vývoz na Slovensko a do Německa. Vývoz do rozvojových zemí si nadále nevedl dobře a objem vyvezeného zboží meziročně klesl. V rámci těchto zemí, např. do Indie a Brazílie, sice export vzrostl, to ale nestačilo k udržení podílu rozvojových zemí na celkovém zahraničním obchodě, který se snížil. Vývoz do Společenství nezávislých států, který ukončil růstový trend ve 4. čtvrtletí 2013, po téměř třech letech vzrostl. Objem českého exportu se zvýšil především za přispění Uzbekistánu a Ukrajiny, kam meziročně akceleroval o 77,1 %, resp. o 47,7 %. Poprvé od 3. čtvrtletí 2014 vzrostl i vývoz do Ruské federace, jejíž podíl na celkovém českém vývozu následně mírně vzrostl (viz tab. II.3.2.1), nicméně nadále se drží pod 3 %, kterých dosahoval dlouhodobě v období před rokem Vzájemné obchodní vztahy stále negativně ovlivňuje geopolitické napětí na východě Evropy a oboustranné sankce s Ruskem. Ruské dovozy opět propadly vlivem nízkých světových cen minerálních paliv a nižšího objemu dovozu plynu. Hluboký propad dovozu a mírný růst vývozu však příznivě působil na obchodní bilanci s Ruskem, která se ve 2. čtvrtletí 2016 překlopila do mírného plusu, který ve 3. čtvrtletí ještě vylepšila meziročním růstem o 8,9 mld. Kč. 66

67 Tabulka č. II Teritoriální struktura zahraničního obchodu se zbožím v 3. čtvrtletí 2016 a srovnání s 3. čtvrtletím 2015 */ ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ (údaje vč. dopočtů), tabulka MPO O B R A T V Ý V O Z D O V O Z B I L A N C E 7-9/ /2016 index 7-9/ /2016 index 7-9/ /2016 index 7-9/15 7-9/16 mil.kč % mil.kč % 16/15 mil.kč % mil.kč % 16/15 mil.kč % mil.kč % 16/15 mil. Kč mil. Kč Celkový zahraniční obchod ČR , ,0 97, , ,0 98, , ,0 96, * Státy s vyspělou tržní ekonomikou , ,1 99, , ,6 98, , ,5 100, ** Státy EU , ,7 99, , ,0 98, , ,4 100, z toho: Německo , ,2 99, , ,9 99, , ,1 100, Slovensko , ,6 89, , ,9 86, , ,1 96, ** Státy ESVO , ,8 101, , ,1 97, , ,6 107, ** Ostatní státy s vysp. tržní ek , ,5 98, , ,5 96, , ,5 100, z toho: Kanada , ,2 129, , ,2 113, , ,2 154, USA , ,2 92, , ,3 91, , ,2 93, Turecko , ,1 103, , ,2 100, , ,9 106, * Rozvojové země , ,0 92, , ,3 94, , ,0 91, z toho: Brazílie , ,2 88, , ,2 115, , ,1 66, Indie , ,5 108, , ,4 106, , ,6 109, * Státy s tranzitivní ekonomikou , ,6 123, , ,6 109, , ,7 140, * Společenství nezávislých států , ,9 75, , ,1 103, , ,7 56, z toho: Rusko , ,0 80, , ,1 100, , ,9 64, Ukrajina , ,6 116, , ,6 147, , ,6 92, * Ostatní */ , ,0 92, , ,3 110, , ,5 90, z toho: Čína , ,7 91, , ,3 112, , ,8 89, * Nespecifikováno , ,3 97, , ,1 74, , ,6 101, Zahraniční obchod se zeměmi OECD , ,0 99, , ,2 98, , ,0 100, Podíl zájmových se snižuje, ale prioritních se zvýšil Oživení vzájemného obchodu se zeměmi Společenství nezávislých států, z nichž některé jsou zároveň v exportní strategii ČR 9 zařazeny mezi prioritní země, se příznivě promítlo do podílu této skupiny zemí 10 na českém exportu. Ten se ve 3. čtvrtletí 2016 zvýšil meziročně o 0,3 p. b., na 9,1 %, když vývoz ve skupině těchto států vzrostl o 2,5 % (o 2,1 mld. Kč). Naopak hůře si vedl export do zájmových zemí, jejichž podíl na celkovém vývozu oproti stejnému období předchozího roku setrval na stejné, 5,6% úrovni, avšak celkový objem vyvezeného zboží se snížil o 2,4 %, což představuje hodnotově o 1,3 mld. Kč méně (viz graf II.3.2.1). 9 Exportní strategie ČR pro období , kterou vláda ČR schválila v březnu 2012, charakterizuje prioritní a zájmové země jako ekonomiky, které skýtají velký potenciál pro zvýšení českého exportu, a trhy, na kterých je již české zboží či služby známé nebo trhy, kde za konkurencí z jiných zemí ČR zaostává a potřebuje budovat či posílit své pozice. 10 Exportní strategie ČR definuje: Prioritní země: Brazílie, ČLR, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam. Zájmové země: Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, Spojené arabské emiráty, Švýcarsko a Thajsko. 67

68 Export v mld. Kč Podíl na exportu ČR v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016 Graf č. II Vybraná uskupení zemí export ,1 83,1 64,3 64,6 786,9 776,2 609,2 604,2 8,8 9, ,2 85,1 51,9 5,6 3.Q ,6 3.Q EU-28 (mld. Kč) Eurozóna (mld. Kč) Prioritní země (mld. Kč) Zájmové země (mld. Kč) EU-28 - podíl na exportu ČR (%) /pravá osa/ Eurozóna - podíl na exportu ČR (%) /pravá osa/ Prioritní země - podíl na exportu ČR (%) /pravá osa/ Pramen: ČSÚ, graf MPO Tahounem českého exportu zůstává Německo, následováno Slovenskem Na pozici našeho nejsilnějšího obchodního partnera se stabilně drží Německo, z teritoriálního hlediska pro ČR nejvýznamnější obchodní destinace. Mírné zpomalení německé ekonomiky a horší výsledky německého průmyslu se však promítly do vzájemných obchodních vztahů. Vývoz zboží do Německa, který rostl bez přerušení od 2. čtvrtletí 2013, obrátil trend růstu, když meziročně klesl o 0,7 % (tab. II.3.2.1). To se negativně neprojevilo v podílu Německa na celkovém českém vývozu, který se naopak mírně navýšil o 0,2 p. b. Dovozy si podržely růstovou tendenci, která sice značně zpomalila (na 0,3 % z 6,9 % dosažených ve stejném období předchozího roku), ale stačila navýšit podíl Německa na dovozech do ČR o 1. p. b. Snížení vývozu při vyšších dovozech se projevilo snížením přebytku obchodní bilance meziročně o 3,1 mld. Kč na 84,5 mld. Kč. Druhé nejvyšší kladné saldo dosahuje ČR v obchodu se Slovenskem. V roce 2016 se však začalo snižovat a ve 3. čtvrtletí 2016 kleslo meziročně o 10 mld. Kč na 31,9 mld. Kč, tj. přibližně na hodnotu 3. čtvrtletí Pořadí prvních pěti zemí s nejvyššími přebytky oproti stejnému období loňského roku zůstalo beze změny Spojené království, Francie, Rakousko. Žebříček první pětice zemí, kam směřoval zahraniční obchod ČR, se oproti stejnému období roku 2015 změnil jen nepatrně (viz tab. IV.2 v tabulkové příloze). Na straně vývozů obhájilo druhou pozici Slovensko se 7,9% podílem, třetí místo Polsko (5,8 %). Čtvrté a páté místo si navzájem vyměnily Francie (5,1 %) se Spojeným královstvím19 (5 %). Pořadí dovozových zemí zůstalo stejné, na druhém místě se opět umístila Čína (12,8 %) následovaná Polskem (8,1%), Slovenskem (5,1 %) a Itálií (4,3 %). 68

69 Nejvyšší schodek obchodní bilance vykázal opět obchod s Čínou Zápornou bilancí obchodu se zbožím se vyznačuje obchod České republiky s asijskými zeměmi, ze kterých více dováží, než vyváží. Nejvyšším schodkem, který se ve 3. čtvrtletí 2016 snížil meziročně o 13,9 mld. Kč na 94,1 mld. Kč, skončila tradičně bilance zahraničního obchodu s Čínou. Čína se na vedoucí pozici umísťuje od roku 2002, kdy na ní vystřídala Ruskou federaci. Ta byla ještě ve stejném období předchozího roku na sedmém místě a nyní v tomto žebříčku nefiguruje, protože od 2. čtvrtletí 2016 vykazuje aktivní saldo obchodní bilance. Druhé místo si udržela Korejská republika (-16,9 mld. Kč), třetí je Polsko (-12,6 mld. Kč), které se objevuje v první desítce jako jediná země mimo asijský kontinent. Čtvrté je Japonsko se schodkem -8,2 mld. Kč a páté Thajsko (-6,4 mld. Kč), které bylo ve stejném období roku 2015 šesté. II.3.3 Komoditní struktura Tabulka č. II Komoditní struktura zahraničního obchodu dle SITC tříd ve 3. čtvrtletí 2016 Celkem Vývoz (podíl v %) 100,0 3,7 0,9 2,1 1,7 0,3 6,4 15,8 55,2 13,6 0,2 Dovoz (podíl v %) 100,0 5,0 0,8 2,1 5,0 0,3 11,7 16,8 45,0 13,0 0,2 Saldo 3. Q 2016 (v mld. Kč) 109,4-6,9 2,2 2,4-24,9 0,4-37,4 9,7 143,9 19,7 0,3 Saldo 3. Q 2015 (v mld. Kč) 93,8-7,3 3,0 1,4-29,8 0,7-39,0 4,3 140,2 20,3-0,1 Meziroční změna salda 15,7 0,4-0,8 1,0 4,9-0,3 1,6 5,4 3,7-0,6 0,4 Pramen: ČSÚ Pozn.: 0 potraviny 3 - minerální paliva 6 tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 1 nápoje a tabák 4 - živočišné a rostlinné tuky 7 stroje a dopravní prostředky 2 suroviny 5- chemikálie 8 průmyslové spotřební zboží 9 komodity nezatříděné Nejdůležitějším obchodním artiklem jsou stroje a dopravní prostředky Z hlediska komoditní struktury nejvíce obchodovanou skupinou zboží byly stroje a dopravní prostředky, které také tradičně v nejvyšší míře pozitivně ovlivnily výsledek českého zahraničního obchodu. Ačkoliv těžily ze stále silné zahraniční poptávky a udržely si svůj dominantní podíl na celkových vývozech, byl jejich export ve 3. čtvrtletí 2016 meziročně o 1,4 % nižší (o 7,2 mld. Kč), především v důsledku vyššího poklesu vývozu kancelářských strojů a zařízení k automatickému zpracování dat a zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku. Obchod se stroji a dopravními prostředky vytvořil nejvyšší kladné saldo obchodní bilance, meziročně vyšší o 3,7 mld. Kč (viz tab. II.3.3.1). Ve skupině strojů a dopravních prostředků měla největší podíl na vývozech silniční vozidla, jejichž vývoz posílil hodnotově o 4,1 mld. Kč. Nejvýznamnější podskupina silničních vozidel, osobní automobily, však razantně ztlumila tempo meziročního růstu exportu na 1,3 %, tj. na 98,5 mld. Kč (ale z dvouciferného růstu ve 3. čtvrtletí předchozího roku). Druhý absolutně nejvyšší meziroční přírůstek exportu dosáhly ve skupině SITC7 stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu (3,1 mld. Kč). 69

70 USD/barel MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016 Bilanci příznivě ovlivnil pokles pasiva minerálních paliv a chemikálií Nízké ceny ropy a plynu na světových trzích se zasloužily o další snížení pasiva bilance obchodu s minerálními palivy, meziročně o 4,9 mld. Kč, na 24,9 mld. Kč, a přispěly tak k růstu přebytku celkové bilance obchodu se zbožím ve 3. čtvrtletí Dovoz minerálních paliv klesal pomaleji než jejich vývoz, meziročně o 31,7 % na 41,3 mld. Kč, kdežto vývoz propadl o 46,5 % na 16,3 mld. Kč a souvisel především s vývojem ceny ropy, který znázorňuje graf II Objemově nejvyšší deficit obchodní bilance vytvořily opět chemikálie. Ten se ale meziročně snížil o 1,6 mld. Kč na 37,4 mld. Kč, takže kladně ovlivnil celkovou bilanci. Dovoz chemikálií klesl hodnotově o 2,3 mld. Kč, tj. o 2,3 %, vývoz o 0,7 mld. Kč, tj. o 1,2 %. Vývoj komoditní struktury zahraničního obchodu ve 3. čtvrtletí 2016, tříděného podle mezinárodní nomenklatury zboží SITC, znázorňuje tab. II Graf č. II Ceny ropy na světových trzích v letech čtvrtletí 2016 (USD/barel) Ropa Brent Ropa WTI Pramen: graf MPO II.3.4 Zahraniční obchod EU Unijní zahraniční obchod zhoršil svůj výkon Výsledky zahraničního obchodu Evropské unie 11 jako celku ve 3. čtvrtletí 2016 pokračovaly v sestupném trendu nastoupeném na začátku roku Vývoz meziročně vzrostl pouze v srpnu, v ostatních měsících čtvrtletí klesal. Dovoz si vedl o něco lépe a meziročně byl nižší jen v červenci. Bilance obchodu celého uskupení skončila v červených číslech, protože celkový vývoz se snížil a dovoz mírně vzrostl. Na nepřesvědčivý výkon měly vliv stejné faktory jako v předchozích čtvrtletích roku 2016, tj. zpomalení v Číně a v dalších rozvíjejících se zemích, pokračující strukturální problémy eurozóny a oboustranné sankce uplatňované Evropskou unií a Ruskem, to vše navzdory slabšímu euru 11 V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k , které budou v průběhu roku 2016 ještě zpřesňovány. 70

71 I/12 III/12 V/12 VII/12 IX/12 XI/12 I/13 III/13 V/13 VII/13 IX/13 XI/13 I/14 III/14 V/14 VII/14 IX/14 XI/14 I/15 III/15 V/15 VII/15 IX/15 XI/15 I/16 III/16 V/16 VII/16 IX/16 mld. EUR % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016 a celosvětově nízkým cenám energetických komodit. Vývoz za 3. čtvrtletí 2016 oproti stejnému období předchozího roku byl nižší o 3,8 %, tj. o 16,9 mld. eur, dovoz však mírně vzrostl o 0,1 %, tj. o 0,6 mld. eur, takže celkový obrat zahraničního obchodu se snížil meziročně o 16,3 mld. eur na 855,5 mld. eur. Bilance zahraničního obchodu celého uskupení poklesem o 17,5 mld. eur se dostala do záporu schodkem ve výši 3,2 mld. eur. Vývoj zahraničního obchodu Evropské unie znázorňuje graf II Graf č. II Zahraniční obchod EU28 v letech saldo (v mld. EUR) vývoz (meziroční změna v %) dovoz (meziroční změna v %) Pramen: Eurostat, graf MPO Ve vývozu EU dominovaly stroje a dopravní prostředky a Německo zůstalo tahounem Evropy Hlavní postavení ve vývozu zemí Evropské unie na světové trhy zaujímaly výrobky zpracovatelského průmyslu, z nichž největším tahounem byly tradičně stroje a dopravní prostředky. Ve 3. čtvrtletí 2016 sice objem jejich vývozu a dovozu meziročně klesl o 4,2 mld. eur na 311,1 mld. eur, ale i tak jejich podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu se zbožím zemí Evropské unie posílil na 36,4 %. Na celkovém vývozu se podílely 42,2 %, na dovozu 30,6 % a současně vykázaly nejvyšší kladné saldo obchodní bilance ve výši 48,2 mld. eur, které však ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku bylo nižší o 9,5 mld. eur, v důsledku růstu dovozu při současném poklesu vývozu. Naopak nejvyšší deficit 48,3 mld. eur dosáhla minerální paliva, jejichž schodek se díky propadu cen energetických komodit meziročně snížil o 12,4 mld. eur. Mezi další nejvíce obchodované komodity, zastoupené v celkovém obchodu EU ve větší míře, patřily chemikálie (s podílem 14,4 %), průmyslové spotřební zboží (14,3 %) a tržní výrobky (10,8 %). Na celkovém objemu zahraničního obchodu zemí Evropské unie se tradičně podílí nejvíce Německo, hlavní ekonomický lídr Evropy. Tato nejsilnější ekonomika Evropské unie si drží největší podíl jak na vývozech EU, ve 3. čtvrtletí to bylo 29,5 %, tak i na dovozech s 18,6 %. Na straně vývozů se na druhém místě 71

72 umístila Itálie a sesadila až na čtvrté místo dlouhodobě vedoucí Spojené království. Třetí místo obhájila Francie, páté Nizozemsko (viz graf II.3.4.2). Další země z první desítky si zachovaly převážně stejné umístění, jaké měly před rokem, kromě Švédska a Irska, které si vzájemně prohodily osmé a deváté místo. Česká republika se udržela na třináctém místě s 1,4% podílem. Žebříček zemí s největším objemem dovozu nedoznal v první desítce žádnou změnu. Na druhé pozici figuruje v delším časovém horizontu Spojené království, po něm následuje Nizozemsko (viz graf II.3.4.2). Česká republika s 1,5% podílem obhájila jedenácté místo. Graf č. II Podíl vybraných zemí na vývozu a dovozu EU28 ve 3. čtvrtletí 2016 Irsko 3,3% Španělsko 4,9% Belgie 5,8% Ostatní vývoz 18,2% Německo 29,5% Polsko 2,9% Španělsko 6,2% Belgie 7,1% Ostatní dovoz 15,8% Německo 18,6% Spojené království 18,3% Nizozemsko 7,4% Spojené království 10,1% Francie 10,2% Itálie 10,6% Itálie 8,2% Francie 9,3% Nizozemsk o 13,6% Pramen: Eurostat, neočištěná data 72

73 II.4 VNITŘNÍ OBCHOD II.4.1 Souhrnné výsledky Vnitřní obchod pokračoval v růstu, ale pomalejším tempem Indikátor důvěry spotřebitelů posiloval Nižší růst disponibilních příjmů domácností než jejich spotřeby vedl ke snížení úspor Maloobchodní tržby zpomalily dynamiku růstu Maloobchodní tržby ve 3. čtvrtletí 2016 si udržely slušné tempo meziročního růstu, přestože ho zpomalily na 4,4 % v b. c., resp. na 5,1 % v s. c. Domácnosti vydávaly za nákupy více peněz než před rokem a jejich spotřeba je nadále stabilním zdrojem domácí poptávky a růstu ekonomiky. Maloobchodu pomáhá silný trh práce a kladný sentiment domácností, které podporují vyšší ochotu spotřebitelů nakupovat. Zlepšování reálné finanční situace domácností spolu s vysokou důvěrou spotřebitelů v ekonomiku se odrazily také v růstu konečné spotřeby domácností, meziročně o 3,5 % v b. c., což v hodnotovém vyjádření činí nárůst o 18,7 mld. Kč (z 534,3 mld. Kč ve 3. čtvrtletí 2015 na 553 mld. Kč ve 3. čtvrtletí 2016). Pozitivní náladu mezi spotřebiteli stvrzovaly již výsledky konjunkturálních průzkumů. Bazický indikátor důvěry spotřebitelů, který se drží v kladném pásmu od října 2014 (proti průměru roku 2005), v průběhu 3. čtvrtletí postupně posiloval. Z červencové hodnoty 102,3 % na 104,3 % v srpnu a 106,4 % v září (ve stejném období roku 2015 byl v červenci a v srpnu shodně na 103,6 %, v srpnu však klesl na hodnotu 103,3 %). V meziročním srovnání v průměru za celé 3. čtvrtletí 2016 se důvěra spotřebitelů zvýšila o 0,8 p. b. Na důvěře spotřebitelů v ekonomiku, ale především na vývoji příjmů domácností, je závislý vývoj tržeb maloobchodu. Na ty však kromě růstu mezd působí řada dalších faktorů. Po úhradě běžných výdajů zůstává domácnostem disponibilní důchod, určený buď k úhradě konečné spotřeby, či k tvorbě úspor. Disponibilní důchod domácností od začátku roku 2016 vzrůstá, ve 3. čtvrtletí 2016 meziročně stoupl o 2,1 %, nicméně oproti růstu dosahovanému ve stejném období roku 2015 (+4,3 %) zpomalil na polovinu. V absolutních hodnotách to znamenalo meziroční nárůst o 12,4 mld. Kč, na 613,9 mld. Kč. Nižší růst disponibilních příjmů domácností než činila jejich konečná spotřeba, vedl k poklesu tvorby úspor, meziročně o 7,3 %, tj. o 5,5 mld. Kč, na 69,1 mld. Kč. Maloobchodní tržby včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 45+47) ve stálých cenách ve 3. čtvrtletí 2016 vykázaly nejnižší tempo meziročního růstu naměřené jak od začátku roku 2016, a to 5,1 % (viz graf č. II.4.1.1), tak i v porovnání se 3. čtvrtletím 2015, kdy vzrostly o 6,2 %. Meziroční tempo růstu tržeb bylo nejvyšší v srpnu (11,4 %), v září činilo 4,7 % a v červenci dokonce došlo k jeho poklesu o 0,4 %. Vývoj maloobchodních tržeb je v jednotlivých měsících roku relativně volatilní, protože do něj vstupuje řada faktorů sezónního charakteru. Ve 3. čtvrtletí se významně projevil počtem pracovních dní, kterých bylo v červenci o tři méně než ve stejném měsíci roku 2015 a naopak v srpnu o dva dny více. 73

74 Graf č. II Tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 45+47, stálé ceny, meziroční změny v %) % Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Běžné ceny Stálé ceny Pramen: ČSÚ, graf MPO táhl je opět především motoristický segment Tempo růstu snížily tržby samotného maloobchodu, Růst maloobchodu tradičně táhly především tržby motoristického segmentu (CZ- NACE 45), tj. obchod, opravy a údržba motorových vozidel. Jejich meziroční tempo růstu ve 3. čtvrtletí 2016 zpomalilo na 5,4 %, z 8,3 % ve 3. čtvrtletí 2015, a současně bylo i nejnižší ve srovnání s 1. a 2. čtvrtletím Tržby v jednotlivých měsících kvartálu značně kolísaly, růst o 19,6 % naměřený v srpnu, byl nejvyšší od začátku roku, v září vzrostly 4,1% tempem, ale celkovému indexu ubral červen, kdy tržby klesly meziročně o 5 %. Prodejům nových automobilů se daří dlouhodobě od již od roku 2014, kdy došlo k oživení poptávky. Zároveň je motoristický segment kladně ovlivňován nákupy nerezidentů a reexporty. Maloobchod kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) od začátku roku 2016 zvolňuje tempo růstu. Tržby obchodu bez motoristického segmentu v průměru za 3. čtvrtletí stouply meziročně o 4,9 %. S tím korespondoval vývoj tržeb maloobchodu kromě prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3), které zvýšily meziroční růst v průměru na 4,8 %. Tabulka č. II Tržby v jednotlivých tržních sektorech (stálé ceny, meziroční změna v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Maloobchod včetně motoristického segmentu (CZ-NACE ) 7,0 4,7 5,7 4,7 8,3 8,7 6,2 9,1 7,5 8,8 5,1 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel (CZ-NACE 45) 18,6 8,2 13,8 7,9 12,1 14,4 8,3 13,4 8,9 13,3 5,4 Maloobchod kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) 2,3 3,2 2,4 3,5 6,5 6,2 5,3 7,2 6,9 6,5 4,9 Prodej pohonných hmot (CZ-NACE 47.3) 2,1 1,6 1,8 1,3 8,0 6,1 7,2 11,8 8,2 10,0 6,0 Maloobchod kromě pohonných hmot (CZ- NACE 47 bez 47.3) 2,4 3,5 2,5 3,7 6,3 6,2 5,0 6,6 6,7 6,0 4,8 Pramen: ČSÚ 74

75 i tržby za prodej pohonných hmot Zpomalil také růst tržeb za prodej pohonných hmot (CZ-NACE 47.3), v průměru za 3. čtvrtletí 2016 na 6 %. Spotřebitelskou poptávku ovlivnily vyšší ceny pohonných hmot (benzínu a nafty), protože světové ceny minerálních paliv, především ropy, obnovily v průběhu roku 2016 svůj růst. Vzájemný vztah mezi vývojem objemu prodeje pohonných hmot a jejich cenami je znázorněn v grafu č. II Graf č. II Objem prodeje pohonných hmot a jejich ceny (meziroční změny v %) % Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Objem prodeje Ceny Pramen: ČSÚ, graf MPO utrácelo se především za nepotravinářské zboží Vysokým tempem rostl prodej výrobků pro kulturu a rekreaci V maloobchodě s potravinami (CZ-NACE ) došlo ke snížení meziročního růstu tržeb v průměru za 3. čtvrtletí 2016 na 2,6 %, což znamená zhoršení proti 1. a 2. čtvrtletí 2016 a poloviční růst ve srovnání se 3. čtvrtletím Naproti tomu tržby za prodej nepotravinářského zboží (CZ-NACE až 47.9) pokračovaly v solidním meziročním růstu o 6,5 %, který byl ještě vyšší než ve 3. čtvrtletí 2015 (+4,9 %). Z tohoto vývoje je patrné, že nákupní apetit české spotřebitele rozhodně neopustil a podpořeni optimismem v období, kdy se daří tuzemské ekonomice, utrácejí sice méně za potraviny, ale o to více za zboží určené k dlouhodobé spotřebě. Do popředí spotřebitelského zájmu se stále více dostává nákup zbytného zboží a investování do volnočasových aktivit, což také odráží pozitivní náladu mezi spotřebiteli a růst životní úrovně. Proto také maloobchod s výrobky pro kulturu a rekreaci (CZ-NACE 47.6) výrazně přispěl k celkovému příznivému výsledku odvětví. V průměru za 3. čtvrtletí 2016 jeho tržby vzrostly o 8,6 %, poté co ve 3. čtvrtletí 2015 byly vyšší o 7,2 %. Polepšil si také maloobchod s výrobky převážně pro domácnost (CZ-NACE 47.5), kde tržby rostou již od 4. čtvrtletí Ve 3. čtvrtletí 2016 rostly meziročně 7,8% tempem, když o 4 % stouply před rokem. 75

76 Dobře si vedl maloobchod s oděvy, obuví a koženým zbožím (CZ-NACE ), jehož tržby se meziročně dostaly na +2,6 % proti 3. čtvrtletí 2015, kdy klesly o 1,4 %. Maloobchod s farmaceutickým, zdravotnickým, kosmetickým a drogistickým zbožím (CZ-NACE až 47.75) ve specializovaných prodejnách zbrzdil dynamiku meziročního růstu ze 4,7 % před rokem na 4,2 %, z toho u farmaceutického a zdravotnického zboží (CZ-NACE ) z 2,5 % na 0,9 %. Nedařilo se maloobchodu ve specializovaných prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením (CZ-NACE 47.4), jehož tržby meziročně klesly o 1,3 % (ve stejném období 2015 byly vyšší o 9,7 %). Tento segment dosahoval dvouciferného růstu v letech 2014 až 2015, nicméně svůj potenciál již patrně vyčerpal, protože k poklesu tržeb došlo také v 1. čtvrtletí Prodej mimo prodejny, stánky a trhy si drží vysoký růst, vzpamatovaly se prodeje ve stáncích a na trzích Tržby internetových prodejců opět prudce rostly Výborně si vedly prodeje mimo prodejny, stánky a trhy (CZ-NACE 47.9), kde si tržby udržují dvouciferná tempa růstu od roku Ve 3. čtvrtletí 2016 si na tržbách prodejci meziročně polepšili o 17,3 %, ve stejném období roku 2015 jim tržby vzrostly o 11,7 %. Posun k lepšímu zaznamenaly prodeje ve stáncích a na trzích (CZ-NACE 47.8), kde tržby, které v 1. a 2. čtvrtletí 2016 klesly, tentokrát vzrostly meziročně o 1,2 % (ve 3. čtvrtletí 2015 byly o 1 % vyšší). Ani tentokrát nezklamala expanze internetových obchodů, jejichž boom není zdaleka u konce. Nejúspěšnější segment maloobchodu, prodej prostřednictvím internetu nebo zásilkových služeb (CZ-NACE 47.91) si ve 3. čtvrtletí 2016 připsal nárůst v průměru o 23,6 % (ve 3. čtvrtletí 2015 rostly tržby 14,1% tempem), i když rostl z vysokých základů. Výsledek stvrdil vzrůstající oblibu v nakupování po internetu. Nakupuje se napříč všemi sortimenty, nejmenší podíl na tržbách internetových obchodů mají nadále potraviny. II.4.2 Vnitřní obchod v EU Maloobchodnímu obratu v EU a v eurozóně se dařilo Obrat maloobchodu v zemích Evropské unie ve 3. čtvrtletí 2016 vykázal nejsilnější růst v průběhu roku 2016, přestože zpomalil meziroční dynamiku růstu na 1,7 % z 2 % dosažených ve 3. čtvrtletí Ještě výrazněji ubral na tempu obrat v eurozóně, až na 1 % z 1,9 % ve stejném období předchozího roku. Nejvyšší hodnoty meziročního růstu ze všech zemí v rámci skupiny vykázalo tradičně Lucembursko (+15,8 %), které je charakteristické cenovou úrovní zboží odpovídající vysoké kupní síle většiny obyvatel. Dvouciferný růst si drží od začátku roku 2016 Rumunsko, jehož meziroční tempo se ale ve 3. čtvrtletí 2016 snížilo na 10,1 %. Výborně si vedlo Polsko (+5,3 %) a Litva (+5 %). Česká republika, která byla ve stejném období roku 2015 šestá, se dostala na páté místo, i s údajem nižším (+3,8 %), než uvádí ve svém šetření Český statistický úřad (rozdíl je způsoben mimo jiné vlastními dílčími výpočty a dopočty Eurostatu). Obrat k horšímu a nejvyšší meziroční pokles obratu maloobchodu vykázalo celkem šest zemí, z nich nejvíce Belgie (-1,5 %). Meziroční srovnání výsledků maloobchodního obratu v Evropské unii je znázorněno v grafu č. II

77 Belgie Dánsko Itálie Slovensko Chorvatsko Lotyšsko Francie Rakousko Nizozemsko Finsko Irsko Slovensko Německo Švédsko Bulharsko Kypr Řecko Španělsko Malta Portugalsko Estonsko Maďarsko Spojené království Česká republika Litva Polsko Rumunsko Lucembursko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2016 Graf č. II Indexy obratu prodeje v maloobchodu kromě automobilového průmyslu v EU28 (meziroční změna v %, očištěno od vlivu počtu pracovních dní) 20,0 15,0 10,0 5,0 % 0,0-5,0-10,0 3.Q Q 2016 Pramen: Eurostat, graf MPO navzdory horším indexům důvěry spotřebitelů za EU a za eurozónu Důvěra spotřebitelů jak v Evropské unii, tak i v eurozóně v průměru za tato uskupení se zhoršila. Pro země evropské osmadvacítky z průměrné hodnoty minus 5,2 bodu ve 3. čtvrtletí 2015 klesla ve 3. čtvrtletí 2016 na minus 7,3 bodu, pro země eurozóny z minus 7 bodů na minus 8,2 bodu. Důvěra se nezlepšila ani ve srovnání s 1. a 2. čtvrtletím V zemích evropské osmadvacítky vykázala nejhorší výsledek, v eurozóně spadla na úroveň 1. čtvrtletí. Ve vnímání stavu ekonomiky, jako indikátoru budoucích výdajů spotřebitelů, se odrazily obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace. Přidala se obava ze zvýšeného rizika teroristických útoků v Evropě a stále nepolevila nejistota z negativních hospodářských dopadů červnového referenda, ve kterém se Britové vyslovili pro odchod své země z Evropské unie. Důležitým ukazatelem pro české exportéry je především německý index, který se sice od září 2015 drží trvale v záporném pásmu (ve 3. čtvrtletí 2015 byl na minus 0,3 bodu), ale v průběhu roku 2016 vykázal prozatím značné zlepšení a z průměrné hodnoty minus 6,1 bodu v 1. čtvrtletí 2016 si polepšil na minus 2,5 bodu. O téměř polovinu meziročně lepší výsledek si připsal slovenský index, když se dostal z průměrných minus 15,7 na minus 8 bodu (viz graf č. II.4.2.2). 77

78 Graf č. II Index důvěry spotřebitelů v EU28 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0-20,0-25,0-30,0-35,0-40, eurozóna EU28 ČR Německo Slovensko Pramen: Eurostat, graf MPO 78