Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz červen Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016

Transkript

1 Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz červen 2017 Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016

2 O B S A H S H R N U T Í... 3 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE... 7 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY... 7 I.1.1 Ekonomický růst... 7 I.1.2 Reálná konvergence I.2 TRH PRÁCE I.2.1 Trh práce v ČR I.2.2 Nezaměstnanost v EU I.3 CENOVÝ VÝVOJ I.3.1 Cenový vývoj I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání I.4 FISKÁLNÍ VÝVOJ I.4.1 Fiskální vývoj I.4.2 Veřejné finance v mezinárodním srovnání I.5 MĚNOVÁ POLITIKA I.5.1 Měnová politika I.5.2 Směnné kurzy I.5.3 Vnější rovnováha I.6 KAPITÁLOVÝ TRH I.6.1 Globální trhy I.6.2 Kapitálový trh v ČR II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL II.1.1 Průmysl v ČR II.1.2 Průmysl v EU II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita II.2.2 Stavební povolení a stavební zakázky II.2.3 Bytová výstavba II.2.4 Stavebnictví v EU II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD SE ZBOŽÍM II.3.1 Souhrnné výsledky II.3.2 Teritoriální struktura II.3.3 Komoditní struktura II.3.4 Zahraniční obchod EU II.4 VNITŘNÍ OBCHOD II.4.1 Souhrnné výsledky II.4.2 Vnitřní obchod v EU TABULKOVÁ PŘÍLOHA Není-li uvedeno jinak, jsou v materiálu obsaženy údaje podle stavu k

3 S H R N U T Í Česká ekonomika, po turbulentním vývoji započatém v roce 2009 hospodářskou krizí, se od roku 2014 vrátila na růstovou trajektorii. Jejím dosavadním vrcholem byl růst o 4,5 % v roce 2015, podpořený některými mimořádnými vlivy, zejména fiskální expanzí spojenou s čerpáním eurofondů a levnou ropou. Příznivé tendence hospodářského vývoje pokračovaly také v roce 2016, v prostředí, jehož podstatným atributem byla nadále důvěra podnikatelského sektoru a domácností v budoucí vývoj. Díky sílící domácí a zahraniční poptávce firmy vesměs zvyšovaly svou produkci a podpůrně působily také nižší náklady na suroviny a energie. U domácností se optimistická očekávání, opírající se o růst zaměstnanosti a příjmů, promítla jak do růstu jejich spotřeby, tak i vyšší ochoty investovat do bydlení. Rekordního objemu obratu bylo dosaženo v zahraničním obchodě, přestože růst globální obchodní výměny zpomalil. Z pohledu vnějších podmínek bylo hlavní politicko-hospodářskou událostí referendum ve Spojeném království, které rozhodlo o vystoupení ostrovní země z Evropské Unie. Tento výsledek přinesl řadu nejistot a vedl k posílení fenoménu odporu proti globalizaci, jehož protekcionistické tendence ohrožují samotnou podstatu EU. Vedle uvedených rizik čelilo toto seskupení značnému geopolitickému napětí vyvolanému migrační krizí, vč. teroristických útoků v některých zemích. Hospodářství Unie, resp. eurozóny, se však ukázalo jako vcelku odolné a pokračovalo v růstu, také díky některým příznivým faktorům, zejména relativně nízkým cenám ropy, oslabení eura a uvolněné měnové politice. Ve srovnání s rokem 2015 sice mírně zpomalilo růst na 1,9 %, ale jeho největší tahoun a hlavní obchodní partner České republiky, Německo, již zvýšil tempo na průměr evropské osmadvacítky a nechal za sebou další velké ekonomiky Spojeného království a Francie. Nejlépe si však vedlo Irsko, jehož ekonomika jako jediná rostla o více než 5 %, pouze mírně za ním zaostaly Malta a Rumunsko. Domácí ekonomika v roce 2016 meziročně zpomalila na 2,4 %, a tento výsledek jí ještě stačil na umístnění v první polovině nejrychleji rostoucích zemí Unie. Nadále se nacházela v dobré kondici, zvolnění růstového tempa šlo na vrub vysoké srovnávací základny hospodářsky mimořádně příznivého předchozího roku, který těžil z urychleného čerpání evropských fondů. Úlohu hlavního faktoru růstu si udržela spotřeba, zejména díky výdajům domácností, jejichž meziroční dynamika jen nevýrazně zpomalila na 2,9 %. Také zahraniční obchod (ve stálých cenách) zvolnil tempo, přesto se však čistý vývoz stal, vlivem obnovené tendence rychlejšího růstu vývozu před dovozem, významným prorůstovým faktorem. Brzdou ekonomiky byly po celý rok investice, na jejichž poklesu o 3,7 % se významně podepsalo odeznění vlivu vrcholícího dočerpávání strukturálních fondů z předchozího programového období. V prostředí hospodářské prosperity zažíval trh práce v roce 2016 vrcholné období. Celková zaměstnanost vzrostla meziročně o 2,2 % na 5 186,9 tis. osob, když k tomuto zvýšení přispěla téměř ze dvou třetin kategorie zaměstnanců, jejíž podíl na celkové zaměstnanosti dosáhl 82,6 %. Došlo tak ke zvýšení míry 3

4 zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině letých) na 72,9 %, tj. meziročně o 2,1 p. b., což byla nejvyšší úroveň v historii České republiky. Zaměstnanost vzrostla ve všech sektorech, především v terciálním (o 63,6 tis. osob) a také sekundárním (o 42,9 tis. osob), méně již v primárním (o 4,3 tis. osob). Nezaměstnanost, jejíž obecná míra se snížila na 3,6 %, tj. meziročně o 0,9 p. b., byla zároveň nejnižší v Evropské unii. Pozitivním rysem byl také výrazný úbytek počtu dlouhodobě nezaměstnaných, ke konci roku 2016 o 40,1 tis. na 74,8 tis. osob. Ekonomika se tak nachází na hranici přirozené nezaměstnanosti, což je patrné z absolutního nedostatku pracovních sil téměř ve všech dělnických profesích. Situace na trhu práce tlačí na růst mezd, který zrychlil v nominálním vyjádření na 4,2 % a reálně na 3,5 %. Míra inflace průměrným růstem o 0,7 % ukončila tříletý trend poklesů. Spotřebitelské ceny se však po většinu roku roku držely na nízké úrovni, a to navzdory slušnému růstu ekonomiky, i pokračujícím devizovým intervencím centrální banky. Cenový vývoj se začal více zrychlovat teprve v závěru roku, a v prosinci se meziroční růst cen vyšplhal až na 2%, kterými je definován inflační cíl ČNB. Příčinou váhavého růstu byly stále ještě nízké ceny ropy s jejich určitým oživením v průběhu roku, na ně navazující deflační trend produkčních cen, i nízké ceny zemědělských výrobců. Ty ale v posledním čtvrtletí také obrátily směr a začaly se výrazněji promítat do cen potravin. V tuzemské ekonomice hraje nezastupitelnou roli průmysl, protože vytváří zhruba třetinu přidané hodnoty celkové produkce. Průmyslová produkce v roce 2016 pokračovala již třetím rokem v růstu, jeho meziroční tempo však zvolnilo na 2,9 %. Hlavní důvody se týkaly zpomalení růstu nových průmyslových zakázek, přetrvávajících problémů na trhu s uhlím, omezení produkce v odvětví chemického průmyslu a odstávek reaktorů v obou jaderných elektrárnách. Projevil se také dopad vyšší výchozí základny vlivem solidní růstové dynamiky z předchozích dvou let. V rozhodujícím zpracovatelském průmyslu produkce stoupla o 3,7 %, z toho ve výrobě motorových vozidel, která zajistila téměř třetinu celkových tržeb průmyslu, o 11 %. Z dalších odvětví zpracovatelského průmyslu se produkce nejvíce zvýšila v odvětvích tisku a rozmnožování nahraných nosičů (o 13,6 %), výroby nábytku (o 10,5 %), výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů (o 5,6 %) a výroby usní a souvisejících výrobků (o 5,3 %). V sektoru výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu vzrostla produkce, po pěti letech poklesů, o 0,5 %, také za pomoci nižší základny předchozího roku, kdy proběhly neplánované odstávky v JE Dukovany. Sektor těžby a dobývání se potýká s dlouholetým poklesem poptávky a jeho produkce klesla o dalších 9 %. Domácí průmyslová výroba byla převážně určena pro zahraniční trh, při celkovém růstu tržeb o 1 %, se tržby z přímého vývozu zvýšily o 2,7 %, zatímco domácí tržby klesly o 1,3 %. Vyšší poptávka po průmyslové produkci se promítla do vývoje počtu pracovníků a mezd. Celková zaměstnanost v průmyslu vzrostla o 2,2 %, z toho zpravidla nejvíce v odvětvích s nejvyšší dynamikou růstu výroby. Ve zpracovatelském průmyslu se zaměstnanost zvýšila o 2,4 %, v jeho rámci především ve výrobě 4

5 počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (o 6,5 %), ve výrobě motorových vozidel (o 5,3 %) a ve výrobě pryže a plastů (o 5 %). Svižně rostla průměrná měsíční mzda, meziročně o 3,9 % a dosáhla Kč. Mezi odvětvími existují značné rozdíly v úrovni výdělků, nejvyšší mzdy měli zaměstnanci ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu tepla a klimatizovaného vzduchu (v průměru Kč), nejnižší ve výrobě oděvů ( Kč). Stavební výroba nenavázala na růst v předchozích dvou letech a v roce 2016 meziročně klesla o 5,9 %. Za tímto negativním výsledkem stála zejména nepřipravenost nových projektů a vyšší srovnávací základna roku 2015, kdy intenzívní výstavba byla vedena snahou o vyčerpání dotací z fondů Evropské unie. Postiženo bylo hlavně inženýrské stavitelství, jehož produkce je převážně financována z veřejných zdrojů a rovněž navázána na příjmy z Unie z nového programového období. Především vlivem nedostatku nových velkých infrastrukturních zakázek se výroba tohoto segmentu meziročně propadla o 15,9 %. Produkce pozemního stavitelství klesla o 0,8 %, ale ve druhé polovině roku obrátila trend a postupně rostla. Silný vliv poptávky po bydlení, podporované snadno dostupnými hypotékami s rekordně nízkými úrokovými sazbami, se projevil v rychlejším růstu dokončených bytů, zatímco nových bytů se příliš nestaví. V roce 2016 se dynamika růstu zahájených bytů zpomalila na 3,2 %, tj. na 27,2 tis. bytových jednotek. Ve stavebních podnicích pokračoval dlouhodobý trend snižování zaměstnanosti, v roce 2016 se průměrný evidenční počet zaměstnanců snížil o 1,7 %, průměrná mzda naopak vzrostla o 3,5 % a činila Kč. Zahraniční obchod se zbožím svým výkonem navázal na výsledky předchozí roku a měl na růst ekonomiky nadále kladný vliv. Pomohl mu i vývoj cen, kdy směnné relace zůstaly po většinu roku v plusu. Efekt podhodnoceného kurzu koruny, udržovaného Českou národní banku poblíž 27 Kč za euro, se již téměř vyčerpal, nicméně hladinu cen dovozu i vývozu stabilizoval a bránil tak jejich razantnějším výkyvům. Vývoz v metodice národního pojetí (vychází ze změny vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty) sice zpomalil meziroční tempo růstu na 1,5 %, dovoz na 0,4 % a obchodní bilance skončila v přebytku 166,4 mld. Kč, který byl o 35,4 mld. Kč vyšší než v roce Zahraniční obchod podle přeshraniční statistiky (eviduje fyzický pohyb zboží přes hranice) vykázal ještě příznivější výsledky, saldo obchodní bilance vzrostlo o 80,3 mld. Kč na 486,6,5 mld. Kč a zasloužil se o něj vyšší růst vývozu o 2,4 %, než dovozu o 0,4 %. Diverzifikace zahraničního obchodu se v zásadě nezměnila. Největší objem obchodní výměny byl opět realizován v rámci zemí Evropské unie, kam směřovalo 83,6 % vývozu, 67,1 % dovozu a obchodní bilance skončila aktivem 985,8 mld. Kč, meziročně vyšším o 31,2 mld. Kč. Tyto výsledky stvrdily silnou obchodní provázanost České republiky se státy evropské osmadvacítky, jejichž ekonomická situace tak zpětně silně ovlivňuje výkon domácího hospodářství. Zároveň však potvrdily schopnost českých firem udržet si pozice na náročných evropských trzích. Tradičně nejvíce obchodovaná komodita, stroje a dopravní prostředky, zvýšila svůj dominantní podíl na celkovém zahraničním obchodě na 51,4 %, z toho podíl silničních vozidel dosáhl 16,2 %. 5

6 Nákupní apetit českých spotřebitelů pokračoval i v roce 2016, jako odraz důvěry v rostoucí ekonomiku, menších obav ze ztráty zaměstnání a zlepšené finanční situace domácností. Maloobchodní tržby vzrostly meziročně o 6,3 % (ve stálých cenách), což byl druhý nejlepší výsledek od finanční krize roku 2009, vyšší dynamiky růstu tržeb bylo dosaženo jen v roce Maloobchod opět táhly především tržby motoristického segmentu, jejichž růstová dynamika však zvolnila na 8 %, z 12,1 % v roce Prodeje nových automobilů tak pokračovaly v příznivém trendu nastoupeném již v roce 2014, kdy vlivem vyšší poptávky obyvatelstva i firemního sektoru po obnově vozového parku, došlo k prudkému oživení poptávky po tomto sortimentu. Nejrychleji rostoucím segmentem maloobchodu však byl prodej prostřednictvím internetu nebo zásilkových služeb, který zrychlil dynamiku tržeb na 21,9 %. Vzrůstající obliba nakupování po internetu byla patrná napříč všemi sortimenty. V letošním roce očekáváme zrychlení růstu ekonomiky nad 2,5 %. Na straně domácí poptávky nízká nezaměstnanost a relativně rychlý růst mezd pravděpodobně podpoří sklon domácností ke spotřebě, zatímco hlavní změnou oproti roku 2016 by mělo být obnovení růstu investic. Současně předpokládáme oslabení kladného příspěvku zahraničního obchodu k růstu hrubého domácího produktu, protože oživení dovozně náročných investic bude patrně doprovázeno zpomalením růstu vývozu. 6

7 I/07 II III IV I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 II III IV MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY I.1.1 Ekonomický růst Domácí ekonomika v roce 2016 zvolnila tempo, v jeho závěru ho však opět zrychlila V příznivém ekonomickém prostředí, odrážejícím optimistickou náladu napříč celým hospodářstvím, si česká ekonomika v roce 2016 udržela dobrou kondici. Firmy profitovaly z rostoucí poptávky a nižších nákladů na suroviny a energie a pozadu neszůstaly ani domácnosti, jejichž důvěra v budoucí vývoj se promítala do rostoucí spotřeby. Dařilo se exportu, který realizoval rozhodující část domácí produkce na náročných zahraničních trzích, zejména Evropské unie. Hospodářský růst v roce 2016 sice zvolnil na 2,4 %, nicméně jeho nižší tempo bylo očekáváno, protože se na něm významně podepsala vysoká srovnávací základna, ovlivněná vrcholícím dočerpáváním EU fondů z předchozího programového období. Růstové tempo ekonomiky se snižovalo již od poloviny roku 2015 a tato tendence byla přerušena teprve ve 4. čtvrtletí 2016, kdy sezónně očištěný hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 1,9 % a proti 3. čtvrtletí přidal 0,1 p. b. Oživení v závěru roku 2016 je patrné také ze sezónně očištěných údajů srovnávajících mezičtvrtletní vývoj, podle kterých si ve 4. čtvrtletí ekonomika polepšila o 0,4 %. Graf č. I Hrubý domácí produkt (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, změna v %) 6,0 4,0 2,0 0,0-2,0-4,0-6,0 stejné čtvrtletí předchozího roku předchozí čtvrtletí Pramen: ČSÚ, graf MPO 7

8 Hospodářský růst byl tažen spotřebou a vnějším sektorem, naopak mu na tempu ubíraly investice O obnovu hospodářského růstu se zasloužila domácí poptávka Na straně výdajů byla rozhodujícím faktorem růstu HDP stabilní spotřeba domácností, významně přispěl také vnější sektor 1. Výdaje na spotřebu se podílely na růstu 1,6 p. b., z toho spotřeba domácností 1,3 p. b. Domácnosti spotřebovaly meziročně více o 2,9 %, když jejich ochota utrácet byla podporována zejména růstem zaměstnanosti a mezd. Zájem spotřebitelů se soustředil na předměty dlouhodobé spotřeby, hlavně automobily, výdaje však rostly ve všech ostatních kategoriích, vč. služeb. Spotřeba vlády zpomalila růst na 1,2 %, když ve 4. čtvrtletí prakticky stagnovala. V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) se ve všech čtvrtletích prosazovala tendence rychlejšího meziročního růstu vývozu než dovozu. Za celý rok 2016 však vývoz zpomalil meziroční tempo na 4,3 %, dovoz na 3,2 % a vnější sektor tak přispěl k růstu HDP 1 p. b. Nejpomaleji rostl zahraniční obchod ve 4. čtvrtletí, kdy se vývoz zvýšil o 1,8 % a dovoz o 0,4 %. Vývoz byl tažen, díky stále rostoucí poptávce na evropských automobilových trzích, především výrobou dopravních prostředků, a dále pak výrobou elektrických zařízení. Na dovozu se nejvíce podílely subdodávky pro automobilový průmysl a výrobu elektrických přístrojů. Meziroční tempo hospodářského růstu bylo poznamenáno nižší investiční aktivitou, která mu ubrala 1 p. b. Protože se však současně zvýšily zásoby, činil negativní dopad celkové tvorby hrubého kapitálu jen 0,3 p. b. Investiční výdaje meziročně klesly o 3,7 %, zejména vlivem vysoké srovnávací základny předchozího roku, kdy významná část investičních akcí byla spojena s dočerpáváním strukturálních fondů. Ve 4. čtvrtletí 2016 se investice propadly dokonce o 6,9 %. Snížily se především stavební investice, které v kategorii investic do ostatních budov a staveb klesly v roce 2016 o 14,4 %. Na druhé straně vzrostly investice do dopravních prostředků a zařízení v souvislosti s obnovou a rozšiřováním firemního vozového parku o 6,2 %, a do obydlí za podpory nízkých nákladů úvěrového financování o 4,8 % 2. Česká ekonomika, po turbulentním vývoji započatém v roce 2009 hospodářskou krizí, se od roku 2014 vrátila na růstovou trajektorii. Pohled na vývoj jednotlivých výdajových složek ukazuje, že rozhodující roli v posledních třech letech sehrála domácí poptávka. Kladný vliv se však projevoval nepřetržitě pouze u spotřeby, kde stabilizačním prvkem byla především spotřeba domácností, zatímco příspěvek vládní spotřeby nebyl tak významný. Naproti tomu tvorba hrubého kapitálu, která byla v letech hlavním hnacím motorem, měla na hospodářský růst v roce 2016 již brzdící účinek, který souvisel s odezněním mimořádného vlivu čerpání evropských dotací. Propad investic však byl částečně kompenzován vnějším sektorem, jehož kladný přínos je patrný již od druhé poloviny roku Míru vlivu výdajových položek na vývoj hrubého domácího produktu názorně dokumentuje graf č. I Příspěvky jednotlivých výdajových složek k růstu HDP a čtvrtletní tempa jsou uváděny ze sezónně očištěných údajů. 2 Podrobnější údaje o vývoji hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury jsou uvedeny v tabulkové příloze. 8

9 Graf č. I Struktura výdajů na HDP (HDP - změna v %, výdaje - příspěvek ke změně v p. b., ve s. c. ze sezónně očištěných údajů) Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q 2016 Spotřeba domácností Spotřeba vlády Tvorba hrubého kapitálu Čistý vývoz HDP Pramen: ČSÚ, graf MPO K růstu cenové hladiny přispělo zejména zvýšení směnné relace Růst hrubé přidané hodnoty zajistil hlavně průmysl, Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl v roce 2016 meziročně o 3,5 %, a dosáhl objemu 4 715,1 mld. Kč. K růstu úhrnné cenové hladiny o 1,1 % více přispěly ceny v zahraničním obchodě, jejichž hlubší pokles u dovozu (-4,7 %) než u vývozu (-3,8 %) vedl ke zvýšení kladné směnné relace na +0,9 %. Z domácích výdajů rostly nadprůměrně pouze ceny ve vládním sektoru (o 1,7 %), zatímco vývoj cen konečné spotřeby domácností (růst o 0,6 %) a hrubého kapitálu (o 0,2 %) byl pomalejší. Na straně zdrojů hrubá přidaná hodnota (ve stálých cenách) vzrostla méně než hrubý domácí produkt, protože daně z produktů rostly pomaleji (růst o 4,6 %) než dotace na produkty (o 6,8 %). Na jejím celkovém zvýšení o 2,2 % se téměř ze dvou třetin podílel zpracovatelský průmysl, přestože zpomalil růst na 5,1 %. Svou výkonnost zvýšila také všechna sledovaná odvětví služeb, naopak stavebnictví se propadlo (o - 5,6 %), především v důsledku nižších investic do ostatních budov a staveb. 9

10 Graf č. I Odvětvová struktura HDP (podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě, v % z běžných cen) 5,4 18,4 32,3 59,8 5,0 4,0 8,5 2,5 Služby celkem 6,7 15,0 2,2 Zemědělství Průmysl Stavebnictví Obchod Informace Peněžnictví Nemovitosti Techn.činnosti Veřejná správa Ost. činnosti Pramen: ČSÚ, graf MPO který vyprodukoval téměř její třetinu Změnila se také struktura hrubé přidané hodnoty, vyjádřená podílem odvětví na jejím objemu v nominálním vyjádření, což vedle dosaženého výkonu souviselo také s rozdílným cenovým vývojem v jednotlivých odvětvích. Např. výkonnost peněžnictví a pojišťovnictví rostla nadprůměrně, ale vlivem poklesu cen (o 3 %) se jeho podíl na celkové hrubé přidané hodnotě snížil na 4 %. Své výsadní postavení si však díky dynamickému růstu upevnil zpracovatelský průmysl, přestože ceny jeho produkce mírně klesly (o 1 %). Zpracovatelský průmysl loni zvýšil podíl hrubé přidané hodnoty na 27,1 % a jeho zásluhou odvětví průmyslu celkem pokrývá zhruba třetinu výkonu domácí ekonomiky. Tabulka č. I Vývoj hrubé přidané hodnoty v roce 2016 (meziroční změna ve s. c., příspěvek ke změně ve s. c. ze sezónně upravených údajů, podíl odvětví v b. c.) Meziroční změna Příspěvek ke změně Podíl odvětví v % % p. b NH celkem 2,2 2,1 100,0 100,0 v tom: Průmysl 3,9 1,2 32,1 32,3 z toho: zpracovatelský 5,1 1,3 27,0 27,1 Stavebnictví -5,6-0,3 5,7 5,4 Obchod a doprava 1,2 0,2 18,4 18,4 Peněžnictví a pojišťovnictví 2,8 0,1 4,2 4,0 Informační činnosti 1,6 0,1 5,1 5,0 Činnosti v nemovitostech 3,2 0,3 8,4 8,5 Pramen: ČSÚ, propočty MPO 10

11 Lucembursko Irsko Nizozemsko Rakousko Dánsko Německo Švédsko Belgie Finsko Spojené království Francie Itálie Španělsko Malta ČR Slovinsko Kypr Portugalsko Slovensko Estonsko Litva Polsko Řecko Maďarsko Lotyšsko Chorvatsko Rumunsko Bulharsko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 I.1.2 Reálná konvergence Česká ekonomika se opět přibližuje vyspělé Evropě Domácí ekonomika se hospodářské úrovni Evropské unie přibližovala až do roku 2009, kdy hrubý domácí produkt na obyvatele (v paritě kupního standardu) dosáhl 85 % průměru tohoto seskupení. Hospodářský propad, ke kterému došlo během následující recese, však vedl k tomu, že i upadající Unie se České republice znovu vzdálila. V letech výkonnost tuzemské ekonomiky stagnovala na 83 % průměru EU-28. Pozice České republiky mezi zeměmi Evropské unie se začala opět zlepšovat počínaje rokem 2013, a podle zatím posledních údajů dosáhla v roce 2015 již 87 % průměrného hrubého domácího produktu na obyvatele Unie. Tento posun současně znamenal, že se ČR mezi zeměmi evropské osmadvacítky umístila na 15. místě. Od vstupu do Unie v roce 2004 přeskočila již čtyři země, nejprve v roce 2010 Portugalsko, v následujících dvou letech postupně Řecko a Slovinsko a v roce 2014 Kypr. Na druhé straně se však České republice přibližují další nové země Unie, které zaznamenávají rychlejší míru konvergence (viz graf č. I.1.2.1). Graf č. I Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPS, v %, EU28=100) Pramen: Eurostat, graf MPO V prostředí přetrvávajících rizik V roce 2016 se evropská ekonomika musela vyrovnávat s mnoha mezinárodními i domácími problémy, včetně nejnižšího globálního růstu, i obchodní výměny, od roku 2009, geopolitického napětí a teroristických útoků v některých členských zemích Unie. Dopad britského referenda o odchodu z Unie zůstává zatím neznámý, nicméně protekcionistické tendence nabíraly na síle. Hospodářství EU se však vůči těmto rizikům ukázalo jako celkem odolné a pokračovalo v růstu, také 11

12 Irsko Malta Rumunsko Lucembursko Bulharsko Slovensko Švédsko Španělsko Chorvatsko Kypr Polsko Slovinsko ČR Litva Nizozemsko Maďarsko Lotyšsko EU28 Německo Spojené království eurozóna Estonsko Rakousko Portugalsko Finsko Belgie Francie Dánsko Itálie Řecko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 díky některý příznivým faktorům, zejména relativně nízkým cenám ropy, oslabení eura a uvolněné měnové politice. hospodářský růst EU zpomalil Výkon hospodářství EU se v roce 2016 zvýšil meziročně o 1,9 %, ve srovnání s 2,2 % v předchozím roce jde však o mírné zvolnění tempa. Nejlépe si vedlo Irsko (růst o 5,2 %), následované Maltou (o 5 %), Rumunskem (o 4,8 %) a Lucemburskem (o 4,2 %). Pořadí naopak uzavíraly velké ekonomiky Francie (o 1,2 %) a Itálie (o 0,9 %) a stagnující Řecko 3. Graf č. I Vývoj hrubého domácího produktu (změna v %, stálé ceny) 6,0 5,0 26,3 7,4 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0-1, Pramen: Eurostat, graf MPO Dařilo se hlavním destinacím českého vývozu, Německu, Na růst evropské ekonomiky měl významný vliv vývoj v Německu. Jeho ekonomika, největší v Unii a hlavní obchodní partner České republiky, zrychlila hospodářský růst již třetím rokem, v roce 2016 na 1,9 %, a to za přispění všech složek domácí poptávky. Konečná spotřeba domácností, podporovaná silným trhem práce, sice vzrostla meziročně pouze o 2 %, ale vzhledem k vysokému váhovému zastoupení měla na růstu hospodářství největší podíl. Významný byl také příspěvek spotřeby vlády, jejíž zvýšení o 4 % bylo vyvoláno především rostoucími výdaji za zboží a služby pro uprchlíky. Ve srovnání s rokem 2015 si kladný vliv nově připsala tvorba hrubého kapitálu, a to jak díky zrychlení růstu investic na 2,3 %, tak i nižšímu poklesu zásob. Export měl tentokrát brzdící účinek, protože silná domácí poptávka tlačila na dovozy, které zvýšily předstih tempa před růstem vývozů. 3 Vývoj hrubého domácího produktu v jednotlivých zemích EU je uveden v tabulkové příloze. 12

13 i Slovensku Druhý nejvýznamnější obchodní partner, Slovensko, si přes zpomalení růstu na 3,3 % v roce 2016 udrželo pozici rychle rostoucí země EU. Zvolnění jeho dynamiky, stejně jako v české ekonomice, bylo vyvoláno propadem investic financovaných z eurofondů na začátku nového programovacího období. Tímto vývojem byly poznamenány především veřejné investice, ale s ohledem na vysokou dovozní náročnost fixního kapitálu také dovozy. Jejich nižší tempo spolu se solidní dynamikou vývozu generovalo silný vliv zahraničního obchodu na hospodářský růst, který byl dále podpořen rychle rostoucí spotřebou domácností. I.2 TRH PRÁCE I.2.1 Trh práce v ČR Zaměstnanost v roce 2016 meziročně vzrostla Výsledky za 4. čtvrtletí 2016 potvrdily růst ekonomické aktivity obyvatel a celkové zaměstnanosti. I nadále pokračovalo snižování počtu nezaměstnaných i obecné míry nezaměstnanosti. Pozitivní vývoj byl zaznamenán rovněž u počtu dlouhodobě nezaměstnaných, kde pokračuje trend snižování, a to hlavně díky poptávce po pracovní síle. Ke konci roku 2016 vzrostla celková zaměstnanost v ČR meziročně o 111,6 tis. osob (přírůstek o 2,2 %) na 5 186,9 tis. osob. Oproti předchozímu čtvrtletí se průměrný počet zaměstnaných osob (očištěný od sezónních vlivů) ve 4. čtvrtletí 2016 zvýšil o 35,9 tis. osob. Zaměstnanost žen rostla rychleji než zaměstnanost mužů. Mezi pracujícími převažují zaměstnanci, jejichž počet se meziročně zvýšil o 77,7 tis. na celkových 4 282,6 tis. a jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 82,6 %. V meziročním srovnání vzrostl výrazně počet podnikatelů vč. rodinných příslušníků, a to o 33,3 tis na celkový počet 904,2 tis. Značný nárůst byl zaznamenán rovněž u podnikatelů bez zaměstnanců, o 35,4 tis. a dosáhl 713,8 tis. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině letých) činila 72,9 % a v meziročním srovnání vzrostla o 2,1 p. b. Dosáhla tak nejvyšší úrovně v historii České republiky. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 1,4 p. b. na 80,0 %, míra zaměstnanosti žen vzrostla o 2,8 p. b. na 65,6 %. Růst míry zaměstnanosti žen je tak nejvyšší od roku Z pohledu jednotlivých sektorů národního hospodářství se na zvýšení zaměstnanosti podílel především sektor terciální, ve kterém došlo k nárůstu pracujících o 63,6 tis. V sekundárním sektoru se zaměstnanost zvýšila o 42,9 tis. osob, a to především díky poměrně velkému nárůstu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 38,6 tis. osob). V primárním sektoru se zaměstnanost ke konci roku 2016 významně nezměnila, přírůstek pracujících činil 4,3 tis. Podle aktuální analýzy ČSÚ rychle rostl v průběhu dvaceti let počet pracujících v krajích ČR s terciárním vzděláním. Zároveň se výrazně snížil počet pracujících se základním vzděláním a prakticky ve všech krajích i počet pracujících se středním stupněm vzdělání bez maturity. 13

14 Struktura zaměstnanosti podle stupně dokončeného formálního vzdělání se však mezi jednotlivými kraji ČR významně liší. Podíl pracujících se základním vzděláním, resp. bez vzdělání, je ve většině krajů již velmi nízký, ale ve dvou krajích regionu Severozápad je stále relativně vysoký. V Ústeckém kraji dosahoval více než 7 % všech zaměstnaných ve věku let, v Karlovarském kraji se dokonce blížil 9 %. V deseti krajích byla stále nejčetnější skupina pracujících se středním vzděláním bez maturity, především vyučených. Srovnatelné za všechny kraje jsou podíly pracujících se středním vzděláním s maturitou. Dlouhodobá nezaměstnanost významně poklesla Obecná míra nezaměstnanosti (podle definice ILO 4 - populace ve věku let) dosáhla ve 4. čtvrtletí roku 2016 úrovně 3,6 % a meziročně se snížila o 0,9 p. b. Průměrný počet nezaměstnaných osob (definice ILO) se oproti 3. čtvrtletí 2016 snížil o 18,8 tis. osob., meziročně pak došlo ke snížení o 44,4 tis. osob na celkových 192,5 tis. osob. Pokles nezaměstnanosti se projevil jak v ženské populaci (pokles o 27,3 tis. osob), tak v populaci mužské (pokles o 17,1 tis. osob). Celoročním pozitivním trendem je velký úbytek počtu dlouhodobě nezaměstnaných, kdy ke konci roku 2016 došlo k poklesu o 40,1 tis. na 74,8 tis. osob. Z hlediska úrovně vzdělávání se míra nezaměstnanosti meziročně snížila ve všech vzdělanostních skupinách. Trvale nízkou míru nezaměstnanosti mají vysokoškoláci (1,8 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (2,3 %). I nadále pokračuje trend poklesu nezaměstnanost u skupiny osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených, která se dlouhodobě vyznačovala nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. U této početné skupiny pracovníků byl zaznamenán meziroční pokles o 0,7 p. b. na 3,9 %. I přes značné snížení míry nezaměstnanosti u skupiny osob se základním vzděláním (pokles o 4,1 p. b.) zde zůstala ke konci roku 2016 nezaměstnanost stále vysoká a dosáhla 20,3 %. Tabulka č. I Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %) leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ,0 8,1 8,0 7,7 7,5 7,3 7,5 7,5 7,6 7,6 7,7 8, ,6 8,6 8,3 7,9 7,5 7,4 7,4 7,4 7,3 7,1 7,1 7, ,7 7,5 7,2 6,7 6,4 6,2 6,3 6,2 6,0 5,9 5,9 6, ,4 6,3 6,1 5,7 5,4 5,2 5,4 5,3 5,2 5,0 4,9 5,2 meziroční změna v p.b. 2013/2014 0,6 0,5 0,3 0,2 0,0 0,1-0,1-0,1-0,3-0,5-0,6-0,7 meziroční změna v p.b. 2014/2015-0,9-1,1-1,1-1,2-1,1-1,2-1,1-1,2-1,3-1,2-1,2-1,3 meziroční změna v p.b. 2015/2016-1,3-1,2-1,1-1,0-1,0-1,0-0,9-0,9-0,8-0,9-1,0-1,0 Pramen: MPSV 4 International Labour Organization (Mezinárodní organizace práce) 14

15 % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 Podíl nezaměstnaných osob (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí) činil ke konci tohoto roku 5,2 %, což je o 0,1 p. b méně než v témže období roku Podíl nezaměstnaných žen dosáhl 5,3 % a podíl nezaměstnaných mužů vykazoval hodnotu 5,1 %. Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr vykázalo 36 okresů. Nejvyšší byl zaznamenán v okrese Karviná (shodně 10,3 %) a dále v okresech: Most (10,1 %), Bruntál (9,5 %), Ostrava-město (8,9 %), Ústí nad Labem (8,6 %), Jeseník a Znojmo (shodně 8,5 %), Chomutov (8,2 %), Děčín (7,7 %) a Hodonín (8,0 %). Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných vykázal okres Rychnov nad Kněžnou a Praha-východ (shodně 1,8 %) a dále okresy: Mladá Boleslav (2,7 %), Praha-západ a Benešov (shodně 2,8 %) a Jičín a Plzeň-město (shodně 3,0 %). Graf č. I Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %) 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4, měsíce Pramen: MPSV, graf MPO K 31. prosinci 2016 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách celkem uchazečů o zaměstnání a jejich počet byl tak o osob vyšší než ke konci měsíce listopadu V porovnání se stejným obdobím roku 2015 byl zaznamenán pokles o uchazečů o zaměstnání. Počet volných pracovních míst vzrostl Ke konci roku 2016 evidoval Úřad práce ČR celkem volných pracovních míst, což bylo o více než ve shodném období roku Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 2,9 uchazeče (ve stejném období minulého roku to bylo 4,4 uchazeče). Nejvíce uchazečů na volnou pracovní pozici bylo zaregistrováno v okresech Karviná (15,9), Jeseník (11,2) a Ústí nad Labem (10,8). 15

16 Počet uchazečů MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 Graf č. I Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo Pramen: MPSV, graf MPO Firmy se dlouhodobě potýkají s nedostatkem kvalifikovaných i nekvalifikovaných zaměstnanců, což se projevuje především v průmyslu. Absolutní nedostatek pracovních sil je téměř ve všech dělnických profesích, a to i v těch, kde není požadováno odborné vzdělání. Tradičně velká poptávka je také po technických profesích napříč všemi obory. Poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích se týká především technických oborů a IT oborů. Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno a na jedno volné místo připadalo 0,4 uchazečů této kategorie. Ve srovnatelném období roku 2015 bylo registrováno volných pracovních míst pro tuto věkovou kategorii a na jedno volné místo připadlo 0,7 uchazeče. Z uvedeného meziročního porovnání je patrné, že pro tuto věkovou kategorii se podmínky na trhu práce neustále zlepšují. Průměrná mzda meziročně vzrostla V roce 2016 dosáhla průměrná mzda dle údajů z ČSÚ výše Kč. V meziročním srovnání byla o 4,2 % vyšší (tj. o Kč). Spotřebitelské ceny se za uvedené období zvýšily o 0,7 %, reálný nárůst mzdy tedy činil 3,5 %. Na výborné ekonomické kondici našeho hospodářství se podílel především zpracovatelský průmysl, ve kterém za rok 2016 přibylo 25 tisíc nových pracovních míst, a průměrná mzda zde vzrostla o 4,3 %. Dalším významným sektorem, z hlediska přírůstku zaměstnanců a růstu mezd, byl velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel, kde ve kterém vzniklo v roce 2016 téměř 14 tis. nových zaměstnaneckých míst, a mzdy se zvýšily o 4,1 %. Obtížnější byla situace v sektoru těžby a dobývání, kde v roce 2016 došlo jak k poklesu průměrné mzdy (o 0,5 %), tak k úbytku zaměstnanců (o 6 %). Z regionálního pohledu došlo v roce 2016 k nejvyššímu nárůstu počtu zaměstnanců v Praze, a to o 3,5 %, a také ve Středočeském kraji o (2,4 %). Naopak nejslabší nábor zaměstnanců byl zaznamenán v Karlovarském kraji (0,2 %). 16

17 Meziroční změny v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 Růst průměrné mzdy se zase nejvýrazněji projevil v Kraji Vysočina (o 4,9 %) a dále pak v Ústeckém kraji (o 4,8 %). Naopak nejnižší růst průměrné mzdy, v souvislosti s nelehkou situací v sektoru těžby a dobývání, byl v Moravskoslezském kraji (o 3,2 %). Graf č. I Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků (meziroční změny v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q nominální mzda reálná mzda Pramen: ČSÚ I.2.2 Nezaměstnanost v EU Medián mezd ve 4. čtvrtletí 2016 činil Kč a byl tak o 6,0 % vyšší než ve stejném období roku U mužů byl medián mezd Kč, u žen činil Kč. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve čtvrtém čtvrtletí 2016 dosáhla výše Kč a v meziročním srovnání vzrostla nominálně o 4,2 % (tj. o Kč). Spotřebitelské ceny se za uvedené období zvýšily o 1,4 %, reálně se tedy mzda zvedla o 2,8 %. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy (po očištění od sezónních vlivů) 0,9 %. Objem mezd ve 4. čtvrtletí 2016 vzrostl meziročně o 5,8 % a evidenční počet zaměstnanců se zvýšil o 1,6 %. ČR má v rámci EU-28 nejnižší nezaměstnanost Harmonizovaná míra nezaměstnanosti sledovaná EUROSTATem (data očištěná od sezónních vlivů) byla podle dostupných údajů pro mezinárodní srovnání v prosinci 2016 v ČR 3,5 %. Česká republika má na základě těchto údajů aktuálně nejnižší nezaměstnanost v rámci celé Evropské unie. Nepatrně vyšší míra nezaměstnanosti byla v Německu (3,9 %), další v pořadí bylo Maďarsko (4,3 %). V EU-28 činila harmonizovaná míra nezaměstnanosti v témže období 8,2 %, což je nejnižší hodnota od února

18 Česká republika Německo Maďarsko Malta Spojené království Nizozemsko Rumunsko Rakousko Polsko Dánsko Estonsko Lucembursko Švédsko Bulharsko Irsko Slovinsko Belgie Litva EU 28 Finsko Slovensko Francie Lotyšsko Portugalsko Chorvatsko Itálie Kypr Španělsko Řecko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 Nezaměstnanost téměř ve všech členských zemích EU v meziročním srovnání klesla. Ve EU-28 bylo podle Eurostatu ke konci roku 2016 bez práce cca 20 miliónů osob, z toho přibližně 15,6 miliónů osob v eurozóně. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku klesl jejich počet o více než 1,8 milionu osob EU a o více než 1,2 milionu v eurozóně. Graf č. I Harmonizovaná míra nezaměstnanosti 5 v zemích EU-28 k ,0 26,0 24,0 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 % 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 Pramen: EUROSTAT (data očištěna od sezónních vlivů), graf MPO Míra nezaměstnanosti stejná nebo vyšší než průměr EU-28 byla zaznamenána ve Finsku (8,4 %), na Slovensku (8,8 %), ve Francii (9,6 %), v Lotyšsku (9,8 %), v Portugalsku (10,2 %), v Chorvatsku (11,4 %), v Itálii (12,0 %) a na Kypru (14,3 %). Vysoká míra nezaměstnanosti je dlouhodobě ve Španělsku (18,4 %) a v Řecku (23,1 %). Míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let v meziročním srovnání mírně klesla téměř ve všech členských zemích EU. Ke konci roku 2016 bylo nezaměstnaných této věkové kategorie v EU-28 4,2 milionů, z toho více jak 2,9 milionů v eurozóně. V prosinci 2016 činila míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let 18,6 % v EU-28 (stejné období roku 2015 = 19,5 %) a 20,9 % v eurozóně (stejné období roku 2015 = 21,8 %). V mnoha státech EU je však nezaměstnanost této věkové kategorie vysoká. Z dostupných údajů Eurostatu vyplývá, že za poslední čtvrtletí roku 2016 byla největší nezaměstnanost mladých lidí v Řecku (44,7 %) a ve Španělsku (42,9 %). Jasně první pořadí s nejnižší nezaměstnaností mladých si stále udržuje Německo s hodnotou 5,8 %. 5 "Harmonizovaná míra nezaměstnanosti", kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od ukazatele "Podíl nezaměstnaných osob", který vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná. 18

19 roční průměr v % kvartální průměr v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 V České republice dosáhla míra nezaměstnanosti této věkové kategorie za 4. čtvrtletí 2016 hodnoty 11,0 %, což je o 7,2 p. b. méně než průměr EU-28 (18,2 %). Graf č. I Míra nezaměstnanosti 6 ve skupině do 25 let ve vybraných zemích EU-28 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0, Q Q Q 2016 Německo 9,8 8,5 8,0 7,8 7,7 7,2 7,3 7,3 7,6 5,8 Rakousko 8,8 8,3 8,7 9,2 8,2 10,6 11,7 10,8 12,2 10,1 Česká republika 18,3 18,1 19,5 18,9 15,9 12,6 9,7 10,0 11,4 11,0 Evropská unie (28) 21,2 21,6 23,1 23,6 22,1 20,3 19,6 18,7 18,5 18,2 Polsko 23,7 25,8 26,5 27,3 24,2 20,8 19,6 16,9 18,0 15,9 Slovensko 33,9 33,7 34,0 33,7 30,4 26,4 24,3 20,6 22,7 21,5 Španělsko 41,5 46,2 52,9 55,5 53,2 48,3 46,5 46,5 41,9 42,9 Řecko 33,0 44,7 55,3 58,3 52,0 49,8 50,9 49,1 44,2 44,7 4Q 2016 Pramen: EUROSTAT (data neočištěna od sezónních vlivů, v % z aktivní populace), graf MPO I.3 CENOVÝ VÝVOJ I.3.1 Cenový vývoj Spotřebitelské ceny zrychlily růst až ve 4. čtvrtletí Spotřebitelské ceny se v roce 2016 držely i nadále na nízké úrovni a ani přes slušný výkon ekonomiky se jejich růst po většinu roku nedařilo výrazněji stimulovat. V jeho průběhu však prodělávaly nerovnoměrný vývoj. První čtvrtletí 2016 inflace sice zahájila návratem k vyššímu růstu a přidala v průměru meziročně 0,5 % (z 0,1 % ve 4. čtvrtletí 2015), ve druhém čtvrtletí si však sáhla téměř na dno a snížila průměrný meziroční růst na 0,2 %. Ve třetím kvartále opět zrychlila a vrátila se na průměr 0,5 %. V posledním čtvrtletí se cenový růst začal více zvyšovat a přibližovat k inflačnímu cíli ČNB, na který se v prosinci 2% meziročním růstem ceny dostaly, a v průměru za 4. čtvrtletí stouply na 1,4 %.. Míra inflace tak v roce 2017 průměrným růstem 0,7 % ukončila tříletý trend poklesů (viz graf č. I.3.1.1). Příčinou váhavého růstu spotřebitelských cen v roce 2016 byly stále ještě nízké ceny ropy, které se vyšším tempem začaly zvyšovat až na konci roku, na ně 6 Míra nezaměstnanosti je počet nezaměstnaných jako procento ekonomicky aktivní populace. Metodika tohoto ukazatele "Míra nezaměstnanosti" není shodná s metodikou ukazatele "Harmonizovaná míra nezaměstnanosti". 19

20 navazující deflační trend produkčních cen v průmyslu jak v tuzemsku, tak i v celé EU, ale i nízké ceny zemědělských výrobců. Ty ale v posledním čtvrtletí také obrátily směr a začaly se výrazněji promítat do cen potravin. Graf č. I Vývoj spotřebitelských cen (v %) 8,0 6,0 6,3 4,7 4,0 2,0 0,0 3,3 2,8 2,8 2,5 1,9 1,9 1,8 1,0 1,5 1,4 0,7 0,4 0,1 0, míra inflace meziroční změna Pramen: ČSÚ, graf MPO Vývoj hladiny spotřebitelských cen určovaly zejména ceny v sektoru bydlení Úroveň spotřebitelských cen významně ovlivňovaly ceny v sektoru bydlení, které mají největší váhu v indexu. Tempo jejich meziročního růstu se v roce 2016 snížilo v průměru na 0,6 % (z 1 % v roce předchozím), a to díky levnějšímu zemnímu plynu o 4,7 % (v roce 2015 naopak růst o 3,1 %). Ostatní položky v rámci oddílu rostly. Ceny elektřiny o 1,2 % (roce 2015 byly nižší o 0,4 %), opět vyšším tempem o 1,3 %, resp. o 4,8 %, rostly ceny vodného a stočného. Stouply i ceny čistého nájemného o 1,5 % a ceny tepla o 1 %. K růstu inflace přispěl růst cen i v dalších oddílech: alkoholických nápojů a tabáku, které však také zpomalily růst v průměru meziročně na 4,4 % (ze 4,7 % v předchozím roce). Ceny lihovin byly vyšší o 4,6 %, piva o 3,8 % a vína o 1,5 % a ceny tabákových výrobků o 5,1 %. Na postupném růstu cen cigaret se částečně projevilo zvýšení spotřební daně od ledna 2016; odívání a obuv ceny snížily růst na 1,8 % (z 3,4 % v předchozím roce) v důsledku zvýšení cen obuvi o 5,2 % a jen mírného růstu cen oděvů o 0,7 %; rekreace a kultura, kde meziroční zvýšení o 1,4 %, (stagnaci růstu z roku 2015), ovlivnil zejména růst cen dovolených s komplexními službami o 2,5 %; ceny stravování u ubytování si také udržely stejný meziroční růst o 1,5 %, když stravovací služby stouply o 1,7 %, ubytovací služby o 0,6 %; ostatní zboží a služby ceny snížily růst na 1 % (z 1,7 % v roce 2015), vzrostly zejména ceny kadeřnických služeb a služeb osobní péče o 2 %, ceny pojištění o 1,8 % a finančních služeb o 1,9 %; 20

21 zdraví vymizel efekt základny předchozího roku způsobený zrušením regulačních poplatků za návštěvu u lékaře a výdej léků na recept v lékárně od ledna 2015, což se promítlo do meziročního zvýšení cen v průměru o 2,6 % (z -7,1 % v roce 2015). Výrazným stimulem k růstu cen bylo také zpomalení poklesu cen: potravin a nealko nápojů (s druhým nejvýznamnějším podílem ve spotřebním koši) v průměru meziročně na -0,9 % (z -1,1 % v roce 2015), které v listopadu poprvé po 16 měsících v řadě stouply. Největší pokles cen nastal ve skupině zahrnující mléko, sýry, vejce, který dosáhl -6,2 %. Vyšší než před rokem byly zejména ceny zeleniny o 4,3 % (z toho brambor o 15,4 %); v sektoru doprava v průměru meziročně na -1,7 % (z -4,2 % v roce 2015). Důvodem byl vývoj cen pohonných hmot, které od prosince 2014 soustavně klesaly s tím, že jejich pokles dosáhl maxima v listopadu 2015 (-17,6 %). V roce 2016 se propad cen pohonných hmot postupně snižoval, v prosinci se převrátily do plusu o 4,3 %. V průměru za rok se jejich pokles snížil na -8,7 % (z -13,5 % v roce 2015); v oddíle pošty a telekomunikace v průměru meziročně na -0,5 % (z -1,4 % v roce 2015), kde dlouhodobý meziroční pokles cen začal v průběhu roku 2015 slábnout a ve 3. čtvrtletí 2016 se poprvé po devíti letech obrátil do kladných hodnot. Ceny vzdělávání v podstatě stagnovaly meziročním průměrným růstem o 1,3 % (z +1,2 % v roce 2015) a ceny bytového vybavení, zařízení domácnosti a oprav klesly meziročně v průměru o 0,2 % (z +1,1 % v roce 2015). Graf č. I Vývoj vybraných položek spotřebitelských cen (v %, meziroční index) Pramen: ČSÚ, graf MPO Potraviny Bydlení Doprava Zdraví Cenové pohyby v jednotlivých oddílech spotřebitelských cen v časové posloupnosti od roku 2005, uvedené v grafu č. I.3.1.3, posunuly inflaci během 21

22 pošty a telekom. odívání a obuv bytové vybavení rekreace a kultura doprava ostatní zboží a služby vzdělávání potraviny stravování a ubytování bydlení zdraví alkohol, tabák MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 jedenácti let o 25,4 %. Růst cen se projevil zejména v sektorech alkoholické nápoje a tabák (o 68,1 %), zdraví (o 57,4 %), bydlení (o 46 %), stravování a ubytování (o 37,5 %), potraviny (o 32,9 %), tedy převážně v položkách s významnou váhou ve spotřebním koši a podstatných z hlediska spotřeby. Graf č. I Růst spotřebitelských cen v prosinci 2016 (v %, proti průměru roku 2005) Pramen: ČSÚ, graf MPO Stále ještě nízké ceny vstupů Pokles dovozních cen, který je provázel přibližně od poloviny roku 2015, kulminoval ve 2. čtvrtletí 2016, poté začal zpomalovat. V prosinci pak dovozní ceny obrátily směr a přešly do plusu, zejména kvůli výraznému zvýšení cen minerálních paliv o 12,3 %. V průměru za rok 2016 dovozní ceny prohloubily pokles pod úroveň předchozího roku na -4 % (z -1,9 % v roce 2015). Důvodem byly nadále nízké ceny energetických surovin, ale i některých dalších položek. Nejvýraznější záporný příspěvek, který však ve 2. pololetí postupně slábl, vykázaly ceny dovážených minerálních paliv, které klesly v průměru meziročně o -22,6 %. Nižší byly i ceny chemikálií -4,4 %, polotovarů -3,9 % a ceny strojů a dopravních prostředků -1,2 %. Rostly pouze ceny nápojů a tabáku o 0,9 %. Dopad nízkých světových cen energetických surovin do úrovně tuzemských cen byl nadále tlumen meziročním oslabením kurzu koruny k euru, resp. k dolaru. Tabulka č. I Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) průměr leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec průměr Ceny - spotřebitelské 0,3 0,6 0,5 0,3 0,6 0,1 0,1 0,5 0,6 0,5 0,8 1,5 2,0 0,7 - průmyslových výrobců -3,2-3,4-4,0-4,5-4,7-4,8-4,4-4,0-3,4-2,4-1,7-1,3-0,4-3,3 - stavebních prací 1,2 1,3 1,3 1,3 1,2 1,0 1,1 1,1 1,1 1,0 1,2 1,2 1,2 1,1 - zemědělských výrobců -6,0-1,2-2,9-4,6-7,2-7,1-6,4-6,8-6,9-3,4-3,8-3,6-4,7-4,8 - tržních služeb 0,0-0,2-0,1 0,0 0,2 0,2 0,3 0,2 0,1 0,3 0,3 0,3 0,2 0,1 - dovozní -1,9-5,1-5,8-5,9-7,1-6,4-5,4-4,5-3,6-3,0-1,8-1,0 1,5-4,0 Pramen: ČSÚ, graf MPO se odrazily ve vývoji cen průmyslu Ceny dovážených surovin, zejména ropy, se promítaly do vývoje cen průmyslových výrobců, které setrvávaly pod úrovní předchozího roku již od 22

23 ledna V 1. pololetí 2016 tento trend ještě prohloubily, ve druhé polovině roku, zejména ve 4. čtvrtletí, ho ztlumily. Kromě nízkých cen energetických komodit je táhla dolů také vysoká konkurence na tuzemském i zahraničním trhu. V průměru za celý rok 2016 ceny průmyslových výrobců svůj meziroční pokles zvýšily už jen mírně, na -3,3 % (z -3,2 % v roce předchozím). V sektoru těžba a dobývání klesly ceny v průměru meziročně o -6,1 % (z -0,6 % v roce 2015), z toho ceny černého a hnědého uhlí byly nižší o 7,6 % a ceny ropy a zemního plynu o 24,1 %. Jejich vývoj odrážel jak nepříznivou situaci na trhu s uhlím a odklon vyspělých zemí od používání pevných fosilních paliv, tak vysokou nabídku surovin z Číny, i nízké ceny komodit, zejména minerálních paliv na světových trzích. Ceny zpracovatelského průmyslu mírně snížily meziroční pokles v průměru na -3,1 % (z -3,9 % v roce 2015), zejména v důsledku pokračujícího propadu cen koksu a rafinovaných ropných produktů. Ve zpracovatelském průmyslu v mínusu setrvaly a ještě ho prohloubily ceny obecných kovů a kovodělných výrobků na -3,7 % (z -1,5 %), elektrických zařízení na -2,1 % (z -0,7 %), dopravních prostředků na -2 % (z -0,5 %), pryžových a plastových výrobků na -0,8 % (z -0,7 %), dřeva, tisku a papíru na -0,8 % (z -0,3 %). Meziroční pokles naopak snížily ceny chemických látek a výrobků v průměru na -6,1 % (z -11,6 %), ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku na -2 % (z -2,5 %). Nad úrovní předchozího roku, i když jen mírně, zůstaly ze zpracovatelského průmyslu ceny textilu, oděvů a usní a ceny strojů a zařízení se shodným přírůstkem o 0,1 %, na úrovni předchozího roku zůstaly ceny farmaceutických výrobků (z +0,7 % v roce 2015). Nízké ceny silové elektřiny na světových trzích postihly také domácí ceny v sektoru elektřiny, plynu a páry, které zesílily pokles na -4,1 % (z -0,8 % v roce 2015). Ceny v oddíle vody, její úpravy a rozvodu snížily tempo růstu na 1,3 % (z 3,4 % v roce 2015). Podrobnější přehled o cenovém vývoji v jednotlivých odvětvích v časové řadě podává tabulka uvedená v příloze. Růst cen stavebních prací stagnoval Ceny stavebních prací si v roce 2016 zachovaly více méně stabilní meziroční tempo růstu oscilující kolem ročního průměru 1,1 % (v roce 2015 po zpřesnění byly vyšší o 1,2 %). Jejich vývoj souvisel s poklesem stavební výroby, především v důsledku nedostatku velkých infrastrukturních zakázek ze strany veřejného sektoru, kterým trpí především inženýrské stavitelství. Pozemní stavitelství na tom bylo sice lépe, ale potýkalo se s problémy v bytové výstavbě, která navzdory realitnímu boomu vázla. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví zvýšily meziroční pokles na -1,1 % (z -0,4 % v roce 2015). 23

24 index MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 Graf č. I Vývoj cen dovozních a výrobců (SOPR=100) Zemědělských výrobců Průmyslových výrobců Stavebních prací Dovozní Pramen: ČSÚ, graf MPO Ceny zemědělských výrobců přibrzdily meziroční pokles V roce 2016 zpomalil také meziroční pokles cen zemědělských výrobců v průměru na -4,9 % (z -6 % v roce 2015). Pod úrovní předchozího roku zůstaly jak ceny v rostlinné výrobě v průměru o -3,1 % (z -2,2 % v roce 2015), tak i v živočišné výrobě o -7,1 % (klesly z -10,5 %). Na jejich vývoj působilo protisměrně několik faktorů, jejichž vliv se však postupně vyčerpával. Jednalo se např. o liberalizaci trhu s mlékem v EU v roce 2015, pokračování odvetných obchodních sankcí vůči EU ze strany Ruska, ale i vliv příznivých domácích i zahraničních sklizní v posledních letech. Nižší byly ceny čerstvé zeleniny o -5,6 % a obilovin o -9,6 %, naopak výraznějším tempem vzrostly ceny brambor o 12,8 %. V živočišné výrobě klesly ceny skotu o -1,2 %, drůbeže o -2,4 %, vajec o -7,8 % a mléka o -14,7 %, naproti tomu vzrostly ceny prasat o 0,8 %. I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání Dražší komodity posouvaly inflaci v EU pozvolna nahoru Nepřesvědčivý ekonomický výkon zemí Unie a stále nízké ceny komodit, zejména ropy, posunuly v prvním pololetí 2016 spotřebitelské ceny až do deflace. V červnu však nastal obrat a ceny se po čtyřech měsících vrátily zpět do inflačního pásma (v ČR naopak jednorázově padly do deflace). Inflace tak začala velmi zvolna nabírat na síle. Důvodem byly rostoucí ceny komodit na světových trzích, a částečně i zlepšující se stav evropských ekonomik. Rostly především ceny služeb a potravin, přidaly se rovněž ceny pohonných hmot. Výrazněji nasměrovat ceny vzhůru se ale v Evropské unii ani v eurozóně v roce 2016 nepodařilo, a to i přes rostoucí domácí poptávku a podporu Evropské centrální banky. Teprve prosincová data avizovala nástup rychlejšího tempa růstu spotřebitelských cen. 24

25 Bulharsko Kypr Rumunsko Chorvatsko Slovensko Španělsko Irsko Polsko Slovinsko Itálie Dánsko Řecko Lucembursko Nizozemsko Lotyšsko Eurozóna EU Francie Německo Finsko Maďarsko USA Portugalsko ČR Litva Spojené království Estonsko Malta Rakousko Švédsko Belgie -1,3-1,2-1,1-0,6-0,5-0,3-0,2-0,2-0,2-0, ,1 0,1 0,2 0,3 0,3 0,4 0,4 0,4 0,5 0,6 0,6 0,7 0,7 0,8 0,9 1 1,1 1,8 MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 Graf č. I Vývoj spotřebitelských cen (meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů) Pramen: Eurostat, graf MPO ČR EU 28 V ČR rostla inflace daleko rychleji V tuzemsku průměrným meziročním tempem o 0,6 % (z 0,3 % v roce 2015) rostly spotřebitelské ceny (podle HICP) v roce 2016 rychleji než v Evropské unii s průměrným růstem o 0,3 %, nebo v eurozóně o 0,2 % (z nulových hodnot v roce předchozím). Nejvíce stouply spotřebitelské ceny v Belgii, ve Švédsku a v Rakousku. ČR je osmou zemí EU s nejvyšší inflací, spolu s Portugalskem. S deflací se v roce 2016 potýkalo deset zemí, přitom déle než rok s ní bojuje např. Bulharsko. Srovnání vývoje spotřebitelských cen ve vybraných zemích EU v časové řadě poskytuje tabulka v příloze. Graf č. I Vývoj spotřebitelských cen v zemích EU a USA v roce 2016 (průměr v %, z harmonizovaných indexů) Pramen: Eurostat, graf MPO 25

26 S nízkou inflací se potýkaly i největší světové ekonomiky V USA si inflace v roce 2016 držela vyšší tempo růstu než v evropských státech, zejména díky solidnějšímu výkonu ekonomiky, rostoucí zaměstnanosti a tím i spotřeby domácností. Inflační tlaky podporovaly také, stejně jako v Evropě, rostoucí ceny ropy, energií a dalších komodit na světových trzích. Přidaly se rovněž ceny bydlení, zdravotnických služeb a potravin. S přihlédnutím k dobrému výkonu americké ekonomiky a uvolněné měnové politice Fedu však nešlo zatím ani tady o výraznější posun cen nahoru. Podle statistiky Eurostatu spotřebitelské ceny v USA, které v závěru roku 2015 po téměř roce opustily deflační pásmo, vzrostly v roce 2016 v průměru meziročně o 0,5 %. Jejich tempo růstu bylo v jednotlivých měsících roku rozkolísané, od září však zrychlily růst, v prosinci meziročně až na 1,2 %. S nízkou inflací se potýkala také např. Čína. Stagnaci výkonu její ekonomiky reflektovaly i spotřebitelské ceny, které stouply v roce 2016 v průměru meziročně pouze o 2 %, a to i přes finanční stimuly centrální banky. Inflace tak zůstává výrazně pod oficiálním vládním cílem 3,5 %. Ceny v průmyslu klesaly v ČR nadále rychleji než v EU Pokles cen průmyslových výrobců v Evropské unii, který nastoupil již v srpnu 2013, se v průběhu roku 2016 zmírnil, v meziročním srovnání v průměru na -1,9 % (z -3,3 % v roce 2015), v eurozóně pak na -2,3 % (z -2,7 %). Růst cen komodit ve druhém pololetí pokračoval v postupném přelévání se do cen průmyslových výrobců napříč ekonomikami. Jednotlivé evropské státy s rozdílnou strukturou ekonomiky a hospodářským vývojem se však ve svých výsledcích lišily. Nejvyšší propady cen průmyslových výrobců v průměru za rok 2016 zaznamenaly Lucembursko (-6,1 %), Řecko (-5,4 %), Nizozemsko (-5,1 %), Slovensko (-4,4 %) a Litva (-3,3 %). Ceny v domácím průmyslu meziročně klesaly od začátku roku 2014, v průměru za rok 2016 o 3,3 % (z -3,2 % v roce 2015). Srovnání vývoje cen průmyslových výrobců v ČR a ve vybraných zemích EU uvádí tabulka v příloze. I.4 FISKÁLNÍ VÝVOJ I.4.1 Fiskální vývoj Rekordní přebytek státního rozpočtu Státní rozpočet zakončil rok 2016 kumulativním přebytkem ve výši 61,8 mld. Kč (v roce 2015 deficit činil -62,8 mld. Kč). Jednalo se o nejlepší výsledek hospodaření v historii samostatné ČR a první kladné saldo od roku Na výrazném přebytku rozpočtu (o 131,8 mld. Kč proti rozpočtu) se zásadně projevily nepravidelnosti v čerpání evropských fondů EU na přelomu programových období. Zatímco příjmovou stranu státního rozpočtu pozitivně ovlivnil efektivní výběr daňových příjmů a dodatečné příjmy z EU (z velké části ještě vázané na dobíhající programové období ), na výdajové straně se projevilo nižší čerpání investičních výdajů na začátku nového programového období. Přebytek státního rozpočtu představoval 1,3 % HDP. 26

27 Graf č. I Vývoj státního rozpočtu od roku 1993 (v mld. Kč) ,1 10,5 7,2-1,6-15,7-29,3-29,6-46,1-67,7-45,7-109,1-93,7-56,3-97,6-66,4-20,0-192,4-156,4-142,8-101,0-81,3-77,8-62,8 61,8 Příjmy Výdaje Saldo Pramen: MF graf MPO Státní rozpočet na rok 2016 byl schválen se schodkem 70 mld. Kč, s příjmy 1180,9 mld. Kč a výdaji 1250,9 mld. Kč. To oproti rozpočtu schválenému na rok 2015 znamenalo růst celkových příjmů o 5,6 %, celkových výdajů o 2,7 % a schodek nižší o 30 mld. Kč, tj. o 30 %. Ve srovnání se skutečností roku 2015 počítal rozpočet s poklesem příjmů o 53,7 mld. Kč (o 4,3 %), výdajů o 46,5 mld. Kč (o 3,6 %) a se zvýšením schodku o 7,2 mld. Kč (o 11,5 %). Rozpočtovými opatřeními k (celkem 877) byly navýšeny příjmy i výdaje shodně o 2,3 mld. Kč, bez vlivu na výši schodku schváleného rozpočtem. 27

28 Tabulka č. I Pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč) Měsíc Příjmy Výdaje Saldo Saldo kumulované Saldo za měsíc kumulované Saldo za měsíc Leden 28,59 28,59 125,86 79,99 45,87 45,87 Únor 22,62-5,97 216,87 189,17 27,69-18,17 Březen 19,91-2,71 341,95 298,35 43,60 15,90 Duben -0,3a7-20,28 427,65 397,13 30,52-13,08 Květen -22,13-21,76 532,84 510,46 22,39-8,14 Červen 22,65 44,78 655,43 614,78 40,65 18,27 Červenec 25,70 3,05 762,42 686,79 75,63 34,98 Srpen 18,96-6,74 859,32 778,14 81,19 5,55 Září -2,77-21,73 965,21 882,94 82,27 1,09 Říjen -29,12-26, ,71 968,38 98,34 16,06 Listopad -29,50-0, , ,86 55,45-42,88 Prosinec -62,80-33, , ,84 61,77 6,33 Pramen: MF byl docílen růstem daňových příjmů Na příznivém vývoji celkových příjmů státního rozpočtu (viz tab. č. I.4.1.2) se podílely zejména daňové příjmy (meziroční růst o 69,4 mld. Kč), kam se promítal dobrý výkon ekonomiky doprovázený rostoucí zaměstnaností a mzdami v podnikatelské i státní sféře, ale také efektivnější výběr daní. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku stoupl výběr všech hlavních daní, nejvíce DPPO, ale i DPFO a spotřební daně. Příjmy státního rozpočtu byly v roce 2016 negativně ovlivněny změnou rozpočtového určení daní, jež snižuje podíl státního rozpočtu na celostátním inkasu o cca 1 p. b., a to jak u DPH, tak i daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Jednotlivé položky daňových příjmů se vyvíjely následovně: inkaso daně z příjmů právnických osob, do kterého se promítala příznivá finanční situace podniků v posledních dvou letech, vzrostlo meziročně o 11,6 mld. Kč, tj. o 11,7 % (v roce 2015 o 11,4 %). Jednalo se o nejvyšší růst této daně od roku Daň překonala rozpočtová očekávání o 9,8 mld. Kč, tj. o 9,7 %; výběr daně z příjmů fyzických osob odrážel dobrou kondici trhu práce v podobě vysoké zaměstnanosti a zrychlování dynamiky růstu průměrných hrubých i reálných mezd zaměstnanců. Inkaso DPFO bylo vyšší o 9,9 mld. Kč, tj. o 9,6 % meziročně více. Plnění přesáhlo rozpočet o 4 %. Na objemově nejvýznamnější dani - DPFO ze závislé činnosti - bylo vybráno 98,6 mld. Kč, tj. meziročně více o 8,1 %, při plnění rozpočtu na 102,8 %; inkaso daně z přidané hodnoty, jako váhově nejvýznamnější daně, bylo meziročně vyšší o 9,1 mld. Kč, tj. o 3,8 % (v roce 2015 to bylo 2,8 %). Vývoj jejího inkasa byl pozitivně ovlivněn růstem výdajů na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí, i zvýšením kontrolních opatření při výběru daně, která jsou zaměřena na neoprávněné nároky a nadměrné odpočty DPH. Výběr této daně jako jediné z hlavních daní zaostal proti rozpočtovému očekávání o 2 mld. Kč, tj. o 0,8 %; 28

29 na výběru spotřebních daní stát získal o 7,4 mld. Kč, tj. o 5,2 % více než před rokem, jednak zvýšením sazeb daně z tabákových výrobků od (přispělo k inkasu podle odhadu cca 3,3 mld. Kč), dále i vyšším výběrem daně z minerálních olejů. Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků činilo 54,4 mld. Kč (105,3 % rozpočtu), což je o 2,7 mld. Kč více proti srovnatelnému období K růstu inkasa přispěl i výběr klíčové položky spotřebních daní, a to daně z minerálních olejů, který dosáhl 78,8 mld. Kč (plnění na 106,6 % rozpočtu), což je o 3,6 mld. Kč více než v roce Impulzem pro růst výběru této daně byl dobrý výkon ekonomiky podpořený nižší cenou ropy na světových trzích, což se promítlo do vyšší spotřeby pohonných hmot i do rostoucí poptávky po dopravě; vyšší výběr pojistného na sociální zabezpečení, který vzrostl meziročně o 23,7 mld. Kč, tj. o 5,9 %, souvisel zejména s růstem zaměstnanosti a mzdových prostředků. Rozpočet přesáhl plnění o 6,5 mld. Kč, tj. o 5,9 %. Dynamický růst výběru pojistného na důchodové pojištění v kombinaci s umírněným růstem výdajů na dávky důchodového pojištění vyústil v nejnižší deficit důchodového účtu za posledních osm let -15,8 mld. Kč (bez výdajů určených na jeho správu). Saldo důchodového systému zůstalo sice záporné, ale oproti roku 2015 bylo zredukováno o více než polovinu. a dodatečnými zdroji nedaňových a ostatních příjmů Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery meziročně klesly o 9,6 %, tj. o 22,3 mld. Kč, na 210,1 mld. Kč. Nicméně byl to výsledek daleko lepší, než předpokládal snížený rozpočet na rok 2016, protože celkové příjmy překročily jeho výši o 48,5 %, tj. o 68,7 mld. Kč. Meziroční pokles a současně vysoké plnění ovlivnily nejvíce prostředky přijaté z EU. Příjmy prostředků z rozpočtu EU na společné programy, převážně ještě vázané na minulé programové období ( ), činily 159 mld. Kč a byly plněny na 165,9 %, ale proti skutečnosti roku 2015 klesly o 7,4 %, tj. o 12,8 mld. Kč. Největší objem těchto prostředků získal Operační program Doprava (42,3 mld. Kč), následovaný OP Výzkum a vývoj pro inovace (11,3 mld. Kč), OP Životní prostředí (11,2 mld. Kč) a Integrovaný OP (10,9 mld. Kč). 29

30 Tabulka č. I Plnění státního rozpočtu v roce 2016 (v mld. Kč) Rozpočet po změnách Skutečnost Skutečnost ledenprosinec ledenprosinec % Plnění Index 2016/2015 Příjmy celkem 1234, , ,62 108,3 103,8 Daňové příjmy celkem 1002, , ,49 102,9 106,9 z toho: Daň z příjmů fyzických osob 103,05 108,60 112,95 104,0 109,6 Daň z příjmů právnických osob 99,57 101,40 111,19 109,7 111,7 DPH 236,63 247,70 245,68 99,2 103,8 Spotřební daně, včetně energetických a odvodu z elektřiny ze slunečního záření 142,97 142,00 150,34 105,9 105,2 Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti 404,77 421,99 428,47 101,5 105,9 Ostatní 15,14 20,02 22,86 114,2 151,0 Nedaňové a ostatní příjmy 232,38 141,46 210,13 148,5 90,4 Výdaje celkem 1297, , ,84 97,3 94,0 v tom: Běžné výdaje 1121, , ,57 97,3 101,2 z toho: sociální dávky 506,40 515,19 513,10 99,6 101,3 z toho důchody 395,22 400,00 398,97 99,7 101,0 Kapitálové výdaje 175,66 86,17 84,27 97,8 48,0 Pramen: MF Na nižším čerpání celkových výdajů Celkové výdaje v roce 2016 meziročně klesly o 77,5 mld. Kč, tj. o 6 %, což znamenalo, že nebyly naplněny o 33,3 mld. Kč, tj. o 2,7 %. Jednalo se o nejhlubší meziroční pokles výdajů v historii ČR. Běžné výdaje nebyly dočerpány o 31,4 mld. Kč, přestože meziročně vzrostly o 13,9 mld. Kč, tj. o 1,2 %. V jejich rámci nejvíce rostly neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům (o 12,4 %) a neinvestiční transfery do zahraničí (o 6,7 %). Nejvíce však (přes 45 %) bylo vynaloženo na sociální dávky, jejichž čerpání v objemu 513,10 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 1,3 %, tj. o 6,7 mld. Kč. Na nejvýznamnější položce těchto výdajů, dávkách důchodového pojištění, bylo vyplaceno 399 mld. Kč, tj. o 3,8 mld. Kč a o 1 % více než před rokem, mj. z důvodu jednorázového únorového příspěvku (v úhrnné výši 3,5 mld. Kč) nad rámec běžné valorizace důchodů a také růstu počtu příjemců starobních důchodů (v roce 2015 meziročně rostly o 2,4 %). Z ostatních sociálních dávek rostly zejména dávky nemocenského pojištění o 9 % a příspěvek na péči o 8,9 %, dále i dávky osobám se zdravotním postižením o 3,5 %, dávky státní sociální podpory a pěstounské péče o 0,5 %. Čerpání zbývající dávek zůstalo pod úrovní předchozího roku, jako např. podpory v nezaměstnanosti klesly o 0,6 % a dávky v hmotné nouzi dokonce o 11,8 % (vlivem růstu zaměstnanosti a zlepšující se finanční situaci domácností). 30

31 se zásadně podílely investice Prudký, avšak rozpočtově očekávaný propad kapitálových výdajů (meziročně o 91,4 mld. Kč, tj. o 52 %), souvisel s mimořádně vysokou základnou roku 2015, kdy se zejména v závěru roku zintenzívnila snaha dočerpat výdaje související s financováním společných programů EU a ČR z končícího programového období Kapitálové výdaje v rámci tohoto programového období meziročně spadly z 137,9 mld. Kč na 20,9 mld. Kč, tj. o 117 mld. Kč. Tento pokles byl pak jen částečně kompenzován růstem výdajů do nových společných programů EU a ČR celkem o 18,2 mld. Kč (v roce 2015 byly nulové), a také růstem investic výhradně z národních zdrojů o 14,4 mld. Kč, na 44,3 mld. Kč, zejména vyšších investičních transferů Státnímu fondu dopravní infrastruktury (o 7,6 mld. Kč). Mandatorní výdaje byly čerpány ve výši 689,9 mld. Kč (98,9 % rozpočtu), což bylo o 2,2 mld. Kč, tj. o 0,3 %, více než v roce Jejich podíl na celkových výdajích sice vzrostl na 56,6 % (z 53 % v roce 2015), to však bylo důsledkem poklesu celkových výdajů v roce 2016 o 77,5 mld. Kč. Výraznějšího meziročního růstu dosáhly především sociální transfery (o 7,3 mld. Kč) a také výdaje na podporu exportu specializovaných institucí ČEB a EGAP (o 4,2 mld. Kč). Nejvýraznější pokles dosáhly výdaje na obsluhu státního dluhu (o 12,5 mld. Kč). Výše státního dluhu klesla Státní dluh se k snížil na 1613,4 mld. Kč, tj. o 59,6 mld. Kč, resp. o 3,6 %. Snížil se jak vnitřní dluh o 45,8 Kč, na 1 343,6 mld. Kč, tak i korunová hodnota vnějšího dluhu o 13,8 mld. Kč, na 269,8 mld. Kč. Státní půjčky spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů, jejichž výnosy sloužily ke splátkám jistin státního dluhu. Výpůjční operace státu v roce 2016 činily celkem 319,6 mld. Kč, což znamená meziroční pokles o zhruba čtvrtinu. Bylo realizováno 22 emisí státních pokladničních poukázek o objemu 30,8 mld. Kč a jejich jmenovitá hodnota v průběhu roku klesla o výrazných 80,2 mld. Kč. Prostřednictvím prodeje střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím trhu bylo půjčeno 211,7 mld. Kč a jejich stav naopak narostl o 66,4 mld. Kč. Z krátkodobých zápůjček byly přijaty peněžní prostředky v hodnotě 76,2 mld. Kč, prostřednictvím reinvestic výnosu emisí spořících státních dluhopisů 0,990 mld. Kč, ale jejich stav se snížil o 29,2 mld. Kč. V průběhu roku 2016 nebyla přijata žádná tranše úvěrů od EIB a nebyly čerpány žádné nové zahraniční půjčky. 31

32 v mld. Kč v % HDP MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 Graf č. I Vývoj státního dluhu od roku 1993 (v mld. Kč, v % HDP) vnitřní zahraniční v % HDP Pramen: MF, graf MPO Územní celky hospodařily s dosud nejvyšším přebytkem Kladné saldo veřejných rozpočtů bylo dosaženo rostoucími příjmy, Hospodaření územních rozpočtů skončilo v roce 2016 přebytkem 53,1 mld. Kč (v roce 2015 činil 20,7 mld. Kč), což je zároveň nejvyšší dosud vykázané kladné saldo jejich hospodaření. S přebytkem hospodařily rozpočty na všech úrovních, jeho rozhodující část (40,5 mld. Kč) však byla dosažena na úrovni rozpočtů obcí a DSO (dobrovolné svazky obcí). Celkové příjmy územních samosprávných celků (krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti) se proti roku 2015 téměř nezměnily a činily 446,6 mld. Kč, s plněním rozpočtu na 98,8 %. Celkové výdaje ve výši 393,5 mld. Kč byly meziročně nižší o 7,5 %, s plněním rozpočtu na 89,4 %. V roce 2016 se saldo veřejných rozpočtů 7 zlepšilo meziročně o 110,4 mld. Kč a deficit se poprvé po mnoha letech změnil na přebytek ve výši 78 mld. Kč, tj. 1,7 % HDP (v roce 2015 představovalo -0,7 % HDP). Jeho výrazné zlepšení se odvíjelo od příznivého vývoje příjmové strany, díky vyššímu inkasu téměř všech daní a sociálních příspěvků, v prostředí pozitivního hospodářského vývoje a opatření v daňové oblasti. Zlepšilo se hospodaření státního rozpočtu, územních samosprávných celků a zdravotních pojišťoven. Naopak ke zhoršení deficitu na -9,3 mld. Kč došlo v mimorozpočtových fondech (resp. státních fondech), a to kvůli Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Celkové příjmy veřejných rozpočtů objemem 1766,9 mld. Kč, tj. 37,5 % HDP, prodloužily růstovou trajektorii (meziročně o 33,5 mld. Kč), na které ale výrazně zpomalily tempo. Zatímco v roce 2016 vzrostly příjmy veřejných rozpočtů proti předchozímu roku o 1,9 %, v roce 2015 to bylo o 9,9 %. Ve srovnání s původními 7 Údaje podle mezinárodního statistického standardu GFS

33 předpoklady však byly příjmy vyšší o 77 mld. Kč. Daňová kvóta včetně pojistného na sociální zabezpečení se meziročně zvýšila o 1,1 p. b., na 32,3 % HDP, struktura daňových příjmů se však téměř nezměnila. ale i redukcí výdajů Zadlužení veřejných rozpočtů se výrazně snížilo Celkové výdaje veřejných rozpočtů klesly meziročně o 76,9 mld. Kč, tj. o 4,4 % (v roce 2015 naopak stouply o 6,9 %), na 1688,9 mld. Kč, tj. 35,8 % HDP a oproti předpokladu rozpočtu byly nižší o 53,4 mld. Kč. Rozhodující část výdajů byla realizována formou běžných transferů a sociálních dávek (tvoří 69,3 % výdajů na provozní činnost). Největší část z nich představují mandatorní výdaje (56,6 %, v nich 85,5 % tvořily sociální výdaje). Lepší hospodaření veřejných rozpočtů se odrazilo i ve výši jejich dluhu, který se snížil o 4,5 % a na konci roku 2016 činil 1695,9 mld. Kč, což představuje 36 % HDP (v roce 2015 naopak vzrostl o 1,3 %). Jeho úroveň byla o 148,7 mld. Kč nižší, než předpokládal rozpočet. Přestože se růstová dynamika hrubého konsolidovaného dluhu veřejných rozpočtů v roce 2015 zastavila a v roce již 2016 klesl, zůstává nadále velmi vysoký - zhruba dvakrát vyšší než v roce Celkový dluh byl generován zejména státním dluhem, který má v jeho struktuře největší podíl - koncem roku 2016 činil 95 % z celku. I.4.2 Veřejné finance v mezinárodním srovnání Hospodaření unijních veřejných rozpočtů se zlepšilo Vlády jednotlivých evropských zemí se nadále snažily o fiskální konsolidaci směřující ke snížení deficitů veřejných rozpočtů a v některých případech i obrovského dluhu jejich veřejných financí. Na pozadí zpomalení globálního růstu však stále solidní ekonomický vývoj v EU jako celku v roce 2016 napomohl ke snížení deficitu veřejných financí tohoto uskupení 8 na 251,1 mld. eur, což představuje -1,7 % HDP (z -2,4 % HDP v roce 2015), v eurozóně na -1,5 % HDP (z -2,1 % HDP v roce 2015). Deset zemí EU zaznamenalo v poměru k HDP kladné saldo, z nich pak nejvyšší Lucembursko (+1,6 %), Malta (+1 %), Švédsko (+0,9 %), Německo (+0,8 %). Některé další země zůstaly v minusu, ale deficit snížily, jako např. Irsko (-0,6 %) Chorvatsko (-0,8 %) a Dánsko (-0,9 %), čtyři země překročily tříprocentní hranici HDP, tj. Španělsko (-4,5 %), Francie (-3,4 %), Rumunsko a Spojené království (shodně -3%). 8 Údaje podle ESA

34 Graf č. I Vývoj hrubého dluhu vládních institucí (v % HDP) Evropská unie Eurozóna ČR Pramen: Eurostat, graf MPO Pozn.: European System of Accounts ESA 2010 a pomohlo k mírné redukci jejich obrovského dluhu ČR si v rámci Unie vede dobře Lepší hospodaření veřejných rozpočtů se odrazilo ve vývoji vládních dluhů. V Evropské unii dluh sektoru vládních institucí ke konci roku 2016 činil 12,4 bilionů eur, v poměru k HDP se snížil na průměrných 83,5 % z 84,9 % v roce Zlepšení zaznamenala i eurozóna, kde zadlužení států kleslo v průměru na 89,2 % HDP, což je o 1,1 p. b. lepší výsledek proti předchozímu roku. Nejnižší dluh poměřený k HDP dosáhly rozpočtově disciplinované Estonsko a Lucembursko, které své závazky proti roku 2015 ještě snížily, a rovněž i Bulharsko. Více než polovina zemí EU (viz. graf č. I.4.2.2) však nadále výrazně překračuje limit maastrichtského kritéria pro hrubý veřejný dluh, tj. 60 % HDP. Pořadí nejvíce zadlužených států se nezměnilo. Dlouhodobě nejslabším článkem Unie zůstává i nadále Řecko. Jeho pasiva se proti předchozímu roku ještě zhoršila, takže markantnější účinek podpůrných opatření na jeho záchranu se zatím neprojevil. Následuje průmyslová Itálie, která drží veřejný dluh nad 100% hranicí dlouhodobě, a kde došlo oproti roku 2015 rovněž ke zhoršení, namísto konsolidace financí. Ohromné závazky však stále vykazují také Portugalsko, Kypr, Belgie, ale i některé další země. Ze srovnání vývoje veřejných financí měřených dluhem sektoru vládních institucí (viz graf č. I.4.2.2) je patrné, že Česká republika si vede rámci Evropy dobře. V meziročním srovnání skončila na čtvrté pozici a své závazky již třetí rok v řadě snižuje, v roce 2016 na 37,2 % HDP (z 40,3 % HDP v roce 2015). Přestože je její dluh oproti průměru zemí eurozóny poloviční, od roku 2000 se zdvojnásobil. 34

35 Graf č. I Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v zemích EU v roce 2016 (v % HDP) Řecko Itálie Portugalsko Kypr Belgie Španělsko Francie Spojené království Eurozóna Rakousko Chorvatsko Evropská unie Slovinsko Irsko Maďarsko Německo Finsko Nizozemsko Malta Polsko Slovensko Švédsko Litva Lotyšsko Dánsko Rumunsko Česká republika Bulharsko Lucembursko Estonsko 107,8 105,9 99,4 96,0 89,3 89,2 84,6 84,2 83,5 79,7 75,4 74,1 68,3 63,6 62,3 58,3 54,4 51,9 41,6 40,2 40,1 37,8 37,6 37,2 29,5 20,0 9,5 132,6 130,4 179,0 Pramen: Eurostat, graf MPO I.5 MĚNOVÁ POLITIKA I.5.1 Měnová politika Měnově politická situace byla v ČR, ale i v EMU a USA v průběhu roku 2016 poměrně klidná. Jejich centrální banky po většinu roku ponechaly nastavení svých měnových politik beze změny. Hospodářský růst, i když odlišný, zaznamenaly všechny tři regiony. ČNB a FED čelily v prvních třech kvartálech růstu spotřebitelských cen hluboko pod inflačním cílem. Stav se ale výrazně zlepšil v posledním čtvrtletí, kdy se inflace přiblížila ke svému 2% cíli. Situace se v posledních měsících roku zlepšila i v eurozóně, i když ne tak výrazně, protože 35

36 ECB se v první polovině roku potýkala i s mírnou deflací. Ta byla způsobena především nízkými cenami ropy a energií. Monetární politika ČNB zůstala beze změny, ECB během roku 2016 přistoupila ke dvěma změnám Fed opět zvýšil sazby až po roce Situace v domácím finančním sektoru se vyvíjela příznivě Navzdory relativně příznivému vývoji české ekonomiky v roce 2016 se inflace přiblížila k 2% cíli až v prosinci. Proto Česká národní banka pokračovala v uvolněné měnové politice a ponechala limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace i diskontní sazbu stále na úrovni 0,05 % a lombardní sazbu na 0,25 %. ČNB také nadále využívala jednostranný kurzový závazek z listopadu 2013 udržovat kurz koruny vůči euru poblíž 27 korun. K jeho udržení a proti posílení koruny přitom centrální banka v roce 2016 intervenovala na devizovém trhu v hodnotě přibližně 455 mld. Kč s tím, že ukončení tohoto závazku nenastane dříve než ve druhém čtvrtletí V březnu 2016 se Evropská centrální banka rozhodla pro uvolnění měnových podmínek v podobě snížení všech úrokových sazeb a zvýšení objemu kvantitativního uvolňování. Základní úrokovou sazbu snížila z 0,05 % na 0,00 %, mezní zápůjční sazbu z 0,30 % na 0,25 % a depozitní sazbu z -0,30 % na -0,40 %. Měsíční hodnotu nakupovaných státních dluhopisů (QE) od dubna zvýšila z 60 na 80 mld. eur, přičemž rozšířila i nakupované portfolio o korporátní dluhopisy nebankovních společností se sídlem v eurozóně s investičním stupněm, denominované v euru. Druhé a třetí čtvrtletí se neslo v duchu ekonomické a politické nejistoty, zejména kvůli referendu o vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Proto se rada ECB rozhodla vyčkávat a ponechala svou politiku v tomto neklidném období nezměněnou. Druhá změna měnové politiky nastala na prosincovém zasedání, kdy bylo rozhodnuto o prodloužení termínu ukončení kvantitativního uvolňování z března 2017 až na konec roku. Zároveň by se od dubna 2017 měl snížit objem nakupovaných státních dluhopisů z dosavadních 80 mld. eur měsíčně zpět na 60 mld. Banka rovněž informovala, že kvůli zajištění bezproblémového průběhu kvantitativního uvolňování od ledna 2017 bude moci v případě potřeby skupovat i dluhopisy s výnosy pod -0,40 % a zároveň rozšíří portfolio nakupovaných státních dluhopisů snížením zbývající maturity dluhopisů z 24 měsíců na polovinu. Po zvýšení sazeb federálních fondů na zasedání FOMC (Federal Open Market Commitee) v prosinci 2015, se očekávalo, že během roku 2016 sazby porostou rychleji, dokonce ve čtyřech vlnách. Inflace však zatím zůstávala mírná, proto Fed mohl dále podporovat ekonomiku nízkými sazbami, naznačil výrazné zvolnění tempa a chystal zvýšení pouze dvě. Ovšem obavy ohledně následujícího vývoje světové ekonomiky, výkyvy na finančních trzích, nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie a později listopadové prezidentské volby v USA posouvaly termín dalšího zpřísnění měnové politiky. Americká centrální banka také chtěla mít jistotu, že přiblížení inflace k 2% inflačnímu cíli není jen dočasný jev. K růstu úrokových sazeb tedy došlo přibližně po roce, 15. prosince, kdy příznivý vývoj inflace a nezaměstnanosti umožnily zvýšení sazeb o 0,25 p. b., z 0,25 0,5 na pásmo 0,5 0,75. Díky uvolněné měnové politice ČNB a nízkým úrokovým sazbám se situace na českém finančním trhu nadále zlepšovala. Během roku klientské úrokové míry u stavů obchodů pro domácnosti i nefinanční podniky postupně klesaly. Klesla i sazba pro nové obchody domácností, přičemž úroková míra u nových obchodů pro nefinanční podniky v podstatě stagnovala. Objem úvěrů 36

37 1/2004 7/2004 1/2005 7/2005 1/2006 7/2006 1/2007 7/2007 1/2008 7/2008 1/2009 7/2009 1/2010 7/2010 1/2011 7/2011 1/2012 7/2012 1/2013 7/2013 1/2014 7/2014 1/2015 7/2015 1/2016 7/2016 MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 poskytnutých rezidentům se postupně zvyšoval. O zdraví finančního sektoru svědčil i pokles podílu úvěrů v selhání. Průměrná úroková sazba u nových úvěrů klesala jen pro domácnosti Domácí tržní úrokové míry dosáhly během roku 2016 historicky nejnižších hodnot (od roku 2004, od kdy ČNB tyto údaje zveřejňuje). Sazba u nových obchodů pro domácnosti na spotřebu, bydlení a ostatní pokračovala v klesajícím trendu. Poprvé se pod 4% hranici dostala v červnu na úroveň 3,94 %, poté ovšem další měsíc vzrostla na 4,4 %. Následně 4% hranici prolomila znovu až v listopadu, kdy se dostala na historicky nejnižší úroveň 3,69 % a rok zakončila na 3,85 %. Sazba u nových úvěrů pro nefinanční podniky (bez kontokorentů, revolvingových úvěrů a pohledávek z kreditních karet) se již dlouhodobě, od ledna 2013, pohybuje bez zřetelného trendu v poměrně úzkém pásmu 1,58 až 2,54 %. Historického minima 1,58 % dosáhla v srpnu 2016 a rok zakončila na 1,86 %, co je nárůst o 0,12 p. b. proti prosinci předchozího roku. Graf č. I Klientské úrokové sazby korunových úvěrů (v %) Nefinanční podniky: nové obchody stavy obchodů Domácnosti: nové obchody stavy obchodů Pramen: ČNB, graf MPO Emise úvěrů v korunách i v cizí měně se zvýšila Objem úvěrů kromě prosince rostl jak v domácí, tak i v cizí měně. Korunové úvěry rezidentům a nerezidentům činily na konci roku 2 371,9 mld. Kč, což je meziroční nárůst o 4,8 %. Celkové úvěry v korunách i v cizí měně vzrostly meziročně o 6 % na 2 950,3 mld. Kč k Domácnosti si půjčují cizí měnu jen v omezeném množství, podíl cizoměnových úvěrů domácností na půjčky výhradně v cizí měně nedosáhl koncem roku 2016 ani 0,5 %. Podíl nefinančních podniků v rámci úvěrů v cizí měně během roku 2016 narostl ze 40,5 % na téměř 47 %. 37

38 Graf č. I Vývoj korunových úvěrů (meziročně v %) Nefinanční podniky Domácnosti Pramen: ČNB, graf MPO Domácnosti si stále nejvíc půjčují na bydlení, podniky čerpají dlouhodobé úvěry Kvalita úvěrového portfolia se zlepšovala Úvěrové riziko klesalo výrazně u domácností, Celkové úvěry domácnostem rostly každý měsíc v průměru o 0,6 %, což vyústilo v meziroční nárůst o 7,3 % (z toho úvěry obyvatelstvu o 7,7 %), když v prosinci dosáhly hodnoty 1417,4 mld. Kč, z toho bylo 1414,9 mld. půjčeno v korunách. Největší část, přibližně 74 % již standardně představují úvěry na bydlení. Domácnosti (celkem) se na tvorbě korunových úvěrů podílely 59,7 %. V případě úvěrů v korunách i cizích měnách je tento podíl 48 %. Půjčky v korunách i v cizích měnách poskytnuté v prosinci nefinančním podnikům tvoří třetinu úvěrové emise (976,1 mld. Kč) a 29,7 % samotné korunové úvěry (704,6 mld. Kč). Celkové úvěry pro nefinanční podniky vzrostly meziročně o 6 % (když za prosinec klesly o 3,3 %). Objem jejich korunových úvěrů se naopak meziročně snížil o 0,85 %. Nejvíce se na poklesu podílely krátkodobé úvěry s meziroční změnou -3,8 %, přičemž nejvýraznější pokles o 7,9 % zaznamenaly v prosinci. Objem střednědobých úvěrů a pohledávek vzrostl o 1,2 %, částečně tak kompenzoval snížení půjček krátkodobých. Největší podíl na tvorbě půjček nefinančním podnikům mají dlouhodobé úvěry (kolem 56 %), které meziročně stagnovaly. Kvalita úvěrového portfolia, charakterizovaná podílem úvěrů v selhání na celkových úvěrech (v korunách a v cizích měnách v částce 2 950,4 mld. Kč), se během roku dále zlepšovala. Ke konci prosince 2016 dosáhla 4,8 % z poskytnutých úvěrů, což je nejnižší hodnota od září 2009 a meziroční snížení o 1 p. b. Oproti předchozímu roku, kdy rostl jak objem úvěrů klientům, tak i objem úvěrů se selháním (jejich podíl na celku však klesl), v roce 2016 objem úvěrů klientům dále rostl, ale jak objem úvěrů se selháním, tak i jejich podíl se snížily, a to zejména v případě půjček domácnostem. Objem klasifikovaných úvěrů (tj. úvěrů sledovaných a v selhání) v průběhu roku 2016 klesal, ke konci prosince meziročně o 31 mld. Kč na 208, 7 mld. Kč, což je nejnižší hodnota od listopadu Jejich podíl na celku se snížil o 1,5 p. b., a koncem prosince činil 7,1 %. Tento ukazatel se tedy po více než osmi letech dostal na předkrizovou úroveň. I přes nepřetržitý růst úvěrů v korunách a v cizí měně pro domácnosti i nefinanční podniky se úvěrové riziko ke konci roku 2016 podílem 4,8 % vrátilo na úroveň 38

39 v případě nefinančních podniků se pokles zastavil naposledy dosahovanou v roce Postupný pokles rizika v případě domácností v průměru o 0,07 % měsíčně znamenal jeho meziroční snížení o 0,9 p. b. na 3,2 % a 45,4 mld. Kč koncem prosince 2016 (na nejnižší úroveň od března 2009). Pro nefinanční podniky nastal v roce 2016 útlum poklesu podílu úvěrů se selháním na celkových, od března se riziko selhání pohybuje na hraně 5 %, přičemž během roku (v květnu a v listopadu) dvakrát klesl pod tuto úroveň. Graf č. I Úvěry v selhání (podíl v %, Kč + cizí měna) Nefinanční podniky Domácnosti Všichni klienti Pramen: ČNB, graf MPO Struktura úvěrů se selháním se vyvíjela příznivě Vnitřní struktura úvěrů v selhání se od počátku roku 2016 vyvíjela příznivě, podíl ztrátových úvěrů, který představuje jejich největší část, se v průběhu čtvrtletí snižoval až na 52,3 %, tj. od počátku roku i v meziročním srovnání o 2,3 p. b. Další měsíc ale 2 p. b. z tohoto poklesu smazal, takže jejich podíl na konci roku činil 54,1 %, což představovalo 77 mld. Kč. Podíl nestandardních úvěrů na úvěrech v selhání k činil 30,7 % a pochybných 15,3 %. 39

40 Graf č. I Úvěry v selhání (podíl v %, Kč + cizí měna) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Ztrátové Pochybné Nestandardní Pramen: ČNB, graf MPO I.5.2 Směnné kurzy ČNB uhájila svůj kurzový závazek Koruna se držela těsně nad hranicí 27 korun za euro Kurz koruny k euru a k americkému dolaru byl v roce 2016 ovlivňován nejen rozdílným vývojem ekonomik, významnou roli také hrály centrální banky. Zatímco Fed přistoupil k utahování měnové politiky, ECB pokračovala v jejím uvolňování a Česká národní banka nadále hájila svůj kurzový závazek z listopadu Za celý rok 2016 ČNB intervenovala na devizovém trhu v objemu 455 miliard Kč, což je víc než polovina celkové hodnoty intervencí od jejího zahájení. Hlavní determinantou kurzu české koruny vůči euru zůstal v průběhu roku jednostranný kurzový závazek ČNB, kvůli kterému se kurz nacházel těsně nad hranicí 27 CZK/EUR, v intervalu mezi 27,02 a 27,15. Kurz reagoval zejména na zasedání ČNB a ECB, v červnu pak i na referendum o setrvání Spojeného království v EU. Maximum roku, oslabením na 27,15 CZK/EUR, koruna dosáhla 27. června po zveřejnění výsledku britského referenda, ovšem za necelé tři týdny byl její kurz opět na svém celoročním minimu 27,02 korun za euro, na které se v roce 2016 držel celkem 90 dní. Od počátku srpna až po začátek listopadu kurz stagnoval v intervalu <27,02; 27,03>. Ke stabilnímu vývoji přispěla neměnná monetární politika jak ČNB, tak i ECB. Větší výkyvy přinesly až listopadové a prosincové zasedání ECB a ČNB, kdy se kurz na několik dní dostal nad hranici 27,05 CZK/EUR kvůli prohlášení ECB o prodloužení kvantitativního uvolňování v eurozóně. Ve 4. čtvrtletí byla průměrná hodnota kurzu rovna hodnotě předcházejícího kvartálu 27,028 CZK/EUR, což znamenalo meziroční posílení o 0,1 %. 40

41 Graf č. I Nominální kurz CZK/EUR 29,0 28,5 28,410 28,0 27,5 27,0 27,700 27,57 27,185 27,21 27,02 27,15 27,06 26,5 Pramen: ČNB, graf MPO vůči dolaru oslabila V důsledku téměř fixního vztahu mezi korunou a eurem, kurz koruny vůči americkému dolaru kopíroval vývoj světového měnového páru euro-dolar. První pololetí 2016 se vyznačovalo mírným posílením koruny k dolaru. První výraznější posílení nastalo počátkem února, kdy se zvýšila šance, že Fed během roku nepřistoupí k původně deklarovanému čtyřnásobnému navýšení úrokových sazeb (nakonec realizoval jen jedno zvýšení). Tento výkyv byl ale v průběhu měsíce anulován v reakci na očekávání dalšího uvolnění měnové politiky tentokrát Evropskou centrální bankou, ke kterému v březnu skutečně přistoupila. Celoroční minimum, 23,383 CZK/USD, kurz zaznamenal 3. května, po zveřejnění amerických makroukazatelů, které nedosáhly očekávané úrovně. Poté začala koruna znovu oslabovat. K nejvýraznějšímu oslabení došlo koncem června, kdy byly oznámeny výsledky britského referenda a euro v důsledku toho razantně oslabilo. Během 3. čtvrtletí se kurz ustálil v intervalu <23,832; 24,601> bez viditelného trendu a v průběhu posledního kvartálu došlo k jeho výraznému, v průměru až 3,6%, oslabení proti předchozímu čtvrtletí. Postupné posilování dolaru, vyvolané lepším hospodářským vývojem a příznivější inflací ve Spojených státech v porovnání s eurozónou, bylo několikrát přerušeno, nejprve nejistotou z výsledku amerických prezidentských voleb a poté koncem listopadu před prohlášením ECB o prodloužení kvantitativního uvolňování. Nejslabší byla koruna 20. prosince s hodnotou 26,068 korun za dolar a jedná se zároveň o nejvyšší hodnotu od září Ve 4. čtvrtletí dosáhl průměrný kurz 25,065 CZK/USD, což znamená meziroční posílení dolaru vůči české koruně o 1,4 %. 41

42 Graf č. I Nominální kurz CZK/USD 26,5 26,0 25,5 25,0 25,963 25,545 24,692 26,068 24,5 24,0 23,5 23,0 22,5 23,001 23,538 23,383 24,359 Pramen: ČNB, graf MPO Kurz dolaru k euru kolísal, koncem roku se přiblížil paritě Vývoj měnového páru dolar-euro byl v průběhu roku 2016 značně dynamický. Tématem roku se stalo tempo zvyšování sazeb americkým Fedem. Hned na jeho počátku se projevila nesplněná očekávání o utažení měnové politiky v USA, jejichž důsledkem bylo oslabení dolaru 4. února o 2,5 % a v následujícím týdnu o další 1,26 %. V následujících třech týdnech oslabilo euro kvůli návratu inflace v eurozóně do deflačního pásma a očekávanému uvolnění měnové politiky ECB, ke kterému v březnu skutečně došlo. Po březnovém zasedání Fedu a nenaplnění očekávání o zpřísnění měnové politiky dolar značně oslabil. Oslabování dolaru se zastavilo 3. května, kdy byl dolar vůči euru nejslabší za celý rok kurzem 1,1569 USD/EUR. V dalším období druhého kvartálu a v celém třetím čtvrtletí se v tendencích vývoje kurzu USD/EUR začaly projevovat rozdíly mezi hospodářským vývojem v USA a v eurozóně. Zatímco eurozóna se pomalu vymaňovala z deflačního pásma a ekonomika rostla minimálním tempem, ekonomika USA rostla, zejména ve 3. kvartále, výrazně svižněji a inflace se pohybovala daleko od deflace. K apreciaci dolaru přispělo i britské referendum, které koncem června způsobilo znehodnocení eura až o 3,6 % na hodnotu 1,11 USD/EUR. Do konce čtvrtletí se euru podařilo tuto ztrátu díky zlepšující se ekonomice ještě částečně dohnat. Ovšem poslední kvartál se nesl ve znamení výrazného posilování dolaru. Posílení dolaru během října, ke kterému také přispělo ponechání měnové politiky na zasedání ECB beze změny, ještě následovalo oslabení kvůli nejistotě panující před prezidentskými volbami v USA. Od 4. do 24. listopadu se euro propadlo o téměř 5 %. Pokles byl zastaven až zveřejněním klíčových statistik z trhu práce v USA, která zaostala za očekáváním, což způsobilo oslabení dolaru. Po vyhlášení pokračující uvolněné měnové politiky ECB dolar ještě jednou posílil. Nejblíž paritě se kurz dostal 20. prosince, kdy jeho hodnota byla 1,036 dolaru za euro. Naposledy dolar posílil na podobnou úroveň před Vánocemi roku Průměrná hodnota kurzu dosáhla ve 4. čtvrtletí hodnoty 1,079 USD/EUR, což je mezičtvrtletní posílení o 3,4 %. V meziročním srovnání dolar posílil o 1,5 %. 42

43 Graf č. I Nominální kurz USD/EUR 1,200 1,175 1,192 1,1506 1,1569 1,150 1,125 1,110 1,100 1,075 1,050 1,025 1,000 1,0552 1,0852 1,058 1,0998 1,036 Pramen: ČNB, graf MPO Reálný kurz koruny vůči euru reflektoval rozdíl ve vývoji cenových hladin Reálný měnový kurz koruny k euru se od nominálního znehodnocení v listopadu 2013 nachází v depreciačním pásmu (v porovnání se základním obdobím prosinec 2008). Reálná depreciace se v roce 2014 pohybovala kolem 4,2 % a v průběhu následujícího roku se snížila přibližně o 2 p. b. Tuto hladinu si s menšími výkyvy udržela i během roku Vzhledem ke stabilitě nominálního měnového kurzu, který se pohyboval v rozmezí <27,021; 27,061> vyjádřeno v měsíčních průměrech, pochází volatilita reálného kurzu zejména z dynamiky inflačního diferenciálu. Ten se po celý rok pohyboval v kladných hodnotách mezi 1,15 a 2,57 %, což znamená že inflace byla v České republice vyšší než v eurozóně. Cenová konkurenceschopnost českých vývozců na zahraničních trzích platících eurem se v důsledku pozvolné reálné apreciace koruny mírně snižovala, avšak stále zůstávala nad úrovní před počátkem devizových intervencí centrální banky. 43

44 Graf č. I Vývoj kurzu CZK/EUR (index v %, 12/2008 = 100) Nominální kurz (převráceně) Reálný kurz Pramen: ČNB, Eurostat, propočty MPO k dolaru kopíroval dynamiku nominálního kurzu Počínaje zavedením kurzového závazku ČNB v listopadu 2013 reálný kurz během jednoho roku poklesl na % hodnoty z prosince Od té doby se kurz drží v tomto pásmu. Reálný kurz se v průběhu roku stále pohyboval pod nominálním v důsledku záporného inflačního diferenciálu (inflace v USA byla po celý rok vyšší než v ČR), který se pohyboval v rozmezí -3,2 až -1,92 %. Reálný kurz od počátku roku sledoval nominální apreciaci koruny, která vyvrcholila v dubnu. Naopak v květnu začal dolar sílit, co zapříčinilo reálné znehodnocení koruny, které s výjimkou srpna přetrvalo až do konce roku. V prosinci dosáhl reálný kurz na historické minimum od bazického prosince 2008, kdy byl o 25,8 % nižší oproti základnímu období. Meziročně tak koruna reálně oslabila o 2,4 p. b. a cenová konkurenceschopnost českých exportérů obchodujících na dolarových trzích se ještě zvýšila. 44

45 Graf č. I Vývoj kurzu CZK/USD (index v %, 12/2008 = 100) Nominální kurz (převráceně) Reálný kurz Pramen: ČNB, Eurostat, BLS, propočty MPO I.5.3 Vnější rovnováha Platební vztahy se zahraničím těžily z příznivého stavu ekonomiky doma i v zahraničí Všechny tři hlavní účty platební bilance skončily přebytkem V příznivém domácím ekonomickém prostředí se v roce 2016 dařilo také exportu, a to i přesto, že zahraniční obchod Evropské unie, kam směřuje majoritní část českého exportu a importu, zhoršil svůj výkon. Běžný účet platební bilance si díky výsledkům obchodu se zbožím a službami udržel pozitivní vývoj, negativně na platební bilanci působil odliv výnosů z investic zahraničních subjektů v ČR. Všechny tři hlavní účty platební bilance skončily v roce 2016 v přebytku a následovaly tak trend předchozích dvou let. Došlo k ještě masivnějšímu nárůstu rezervních aktiv než v roce 2015 (351,3 mld. Kč), až o 563,5 mld. Kč, což lze z velké části připsat devizovým intervencím ČNB proti posílení koruny. Běžný účet platební bilance byl již třetím rokem za sebou v přebytku, který navíc vzrostl na 52,6 mld. Kč. Kapitálový účet skončil také v přebytku, a sice 53,5 mld. Kč, avšak oproti roku 2015 byl přebytek téměř poloviční (činil 101,9 mld. Kč). Z finančního účtu odtekly prostředky ve výši 117,7 mld. Kč, což byl nižší odliv než v roce 2015 (175,8 mld. Kč), který byl v tomto ohledu rekordní. 45

46 Graf č. I Vývoj hlavních účtů platební bilance (v mld. Kč) Běžný účet Kapitálový účet Finanční účet Rezervní aktiva Pramen: ČNB, graf MPO Česká republika se nacházela v pásmu nevytvářejícím tlak na makroekonomickou rovnováhu země Výkonová bilance dosáhla rekordního maxima a stále jí dominuje obchod se zbožím, při současném růstu bilance služeb Vysoký přebytek běžného účtu byl vytvořen v prvním čtvrtletí, ve kterém běžný účet jako v jediném kvartále skončil v plusu, konkrétně 109,9 mld. Kč. V dalších kvartálech již bylo saldo běžného účtu záporné, ve druhém kvartále -11,6 mld. Kč a ve třetím a čtvrtém shodně -22,8 mld. Kč. Za celý rok 2016 tedy běžný účet dosáhl hodnoty 52,6 mld. Kč, což znamená výrazný nárůst oproti roku 2015 (o 366,6 %), absolutně o 41,4 mld. Kč. Poměr běžného účtu k HDP představoval 1,1 % a Česká republika se tak v roce 2016 vzdálila od rovnovážného (nulového) stavu, jelikož v roce 2015 tento ukazatel činil 0,2 %. Tlaky na vnější rovnováhu zatím nevytváří, stále bezpečně setrvává v pásmu, definovaném intervalem <-5 %; 5 %>. V tomto pásmu se nachází již delší dobu a pravděpodobně v něm i v budoucnu setrvá. Výkonová bilance překonala rok 2015 a dosáhla nového maxima, i přesto, že její saldo v jednotlivých kvartálech roku postupně klesalo. Skončila v přebytku 351,7 mld. Kč, zejména díky slabé koruně, dobrému stavu české ekonomiky, silné poptávce po českém exportu v zahraničí a také s pomocí nízkých cen energetických surovin, které zpomalovaly dovoz. Za celý rok vzrostla o třetinu (o 32,2 %), absolutně o 85,6 mld. Kč oproti roku Výkonové bilanci stále dominuje obchod se zbožím, který vytvořil 71,3 % jejího přebytku. Zbožová obchodní bilance meziročně vzrostla o 33,3 % (o 62,6 mld. Kč), což znamenalo nepatrný nárůst podílu obchodu se zbožím na výkonové bilanci o 0,6 p. b. Důvodem je slabší nárůst řádově však nižší bilance služeb, a to o 29,5 %. Zbožová bilance rostla díky růstu exportu o 1,6 % na 320,3 mld. Kč, při mírném poklesu importu o 0,4 % na 295,3 mld. Kč. Maximum výkonové bilance bylo dosaženo i díky růstu bilance služeb meziročně o 29,5 % (absolutně o 23 mld. Kč) na 101,1 mld. Kč, také díky vyššímu růstu exportu o 4 % a mírnému poklesu importu o 0,1 %. Přebytky byly navíc rovnoměrně rozloženy mezi jednotlivá čtvrtletí roku 2016 a jejich vývoj tak lze 46

47 označit za stabilní. Nejvýznamnější položkou bilance služeb zůstal účet výrobních služeb u cizích výrobních vstupů, který navýšil svůj přebytek o 18,2 % na 36,8 mld. Kč, podobně i druhý nejvýznamnější účet, účet cestovního ruchu rostl, konkrétně o 7,4 % na 34 mld. Kč. Zvýšil se i účet telekomunikačních služeb, a to o 36,8 % na 33,3 mld. Kč. Nejvýraznější meziroční růst dosáhl účet dopravy, konkrétně 74,6 %, absolutně o 11,1 mld. Kč. Tradičně největšího schodku dosáhl i v roce 2016 účet poplatků za užívání duševního vlastnictví, konkrétně -18,4 mld. Kč (meziročně zůstal téměř beze změny). Deficitní byl i účet pojišťovacích služeb, a to -10,9 mld. Kč (5,3% zlepšení). Bilance služeb se pohybuje v kladných hodnotách od roku 1993 a nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl v budoucnu zvrátit. Bilance prvotních důchodů prohloubila svůj deficit, stejně tak i bilance druhotných důchodů Bilance prvotních důchodů prohloubila deficit o 6,6 % (absolutně o 16,9 mld. Kč) a dostala se tak na -271,8 mld. Kč. Odliv prostředků probíhal po celý rok 2016, avšak výraznější byl ve druhém a třetím čtvrtletí, kdy jsou obvykle vypláceny dividendy. Hlavním důvodem byl dlouhodobě nejvýznamnější účet důchodů z přímých investic, jejichž odliv vzrostl meziročně o 11 % na 344,3 mld. Kč. Jeho deficit jen mírně korigovalo vylepšení účtu důchodů z portfoliových investic, jejichž záporné saldo se snížilo o 20,1 % na -19 mld. Kč, které jsou však o řád nižší a jejich vývoj je volatilnější. Přispěl také výrazný růst přebytku na účtu důchodů z rezervních aktiv o 44,8 % na 23,6 mld. Kč. Čisté příjmy ze zahraničí z titulu náhrad zaměstnancům snížily růst na 19,1 %, tj. na 35 mld. Kč. Bilance druhotných důchodů v 1. čtvrtletí vytvořila přebytek, avšak deficity v následujících čtvrtletích ji překlopily do záporných čísel, v kumulaci za rok 2016 na -27,3 mld. Kč, což znamená meziroční zhoršení o 27,2 mld. Kč. Graf č. I Vývoj hlavních položek běžného účtu platební bilance (v mld. Kč) Zboží Služby Prvotní důchody Pramen: ČNB, graf MPO 47

48 Přebytek kapitálového účtu se snížil o téměř polovinu K výsledku platební bilance přispěl nejvíce finanční účet V rámci přímých investic do ČR finanční prostředky přitekly také portfoliové investice uzavřely rok čistým přílivem finančních prostředků v rámci ostatních investic zejména v kategorii půjček Kapitálový účet sice opět vykázal čistý příliv prostředků 53,5 mld. Kč, avšak oproti roku 2015 o téměř polovinu nižší (o 47,5 %). Jeho snížení bylo způsobeno především výrazně nižším čerpáním evropských dotací v roce I přesto však byl přebytek kapitálového účtu třetí nevyšší v historii ČR. Finanční účet měl největší vliv na konečné saldo platební bilance, protože na něm došlo k razantnímu odlivu finančních zdrojů z ČR do zahraničí, pasiva narostla o 120,5 %. Rekordní přebytek z roku 2015 proto nepřekonal, saldo meziročně kleslo o 33,1 % (absolutně o 58,1 mld. Kč) na 117,7 mld. Kč a kladné saldo dosáhl v prvním (131,2 mld. Kč) a ve čtvrtém čtvrtletí (11,5 mld. Kč). Přímé investice opět jako v předchozím roce obrátily svůj směr, portfoliové investice ovšem nikoli. Čistý příliv finančních zdrojů ve formě přímých investic do České republiky v kumulaci za rok 2016 činil 141 mld. Kč, oproti odlivu 49,7 mld. Kč v předchozím roce. V prvním čtvrtletí přímé investice z ČR odtékaly, poté již obrátily směr a jejich příliv ze zahraničí do ČR v kumulaci za celý rok 2016 narostl o 117,3 mld. Kč na 158,8 mld. Kč. Současně klesly přímé investice České republiky v zahraničí o 80,4 % na 17,9 mld. Kč (z 91,3 mld. Kč v předchozím roce). Příliv prostředků v rámci reinvestovaného zisku meziročně vzrostl o 66 % na 86,3 mld. Kč a na účtu akcií a ostatních účastí se odliv prostředků zvýšil více než pětinásobně na 43,1 mld. Kč. Portfoliové investice v meziročním srovnání v podstatě stagnovaly (pouze 3,3% nárůst), když jejich bilance vykázala kumulovaný deficit ve výši 169,5 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím rokem klesla jak aktiva (o 69,6 %, na 21,9 mld. Kč), tak strana pasiv (o 19 %, na 191,5 mld. Kč). Hlavním faktorem vývoje portfoliových investic byl deficit účtu dluhových cenných papírů ve výši 171 mld. Kč, který však meziročně klesl (o 15,5 %, tj. o 31,4 mld. Kč). Jeho hlavní příčinou byla vysoká emise státních dluhopisů, které z části proudily i do zahraničí, a také prodej dluhopisů do zahraničí komerčními bankami. Příliv finančních prostředků na účtu vládních institucí z nákupu vládních dluhopisů během roku zpomaloval, ale i tak se na konci roku 2016 tento účet vyšplhal na rekordních 121,3 mld. Kč, což představuje meziroční změnu ve výši 3 %. V rámci ostatních investic v roce 2016 přitekly finanční prostředky v rekordní výši 146,6 mld. Kč, což je nejvyšší hodnota v historii ČR. V souhrnné bilanci tak došlo k meziročnímu nárůstu přílivu finančních zdrojů o 90,2 mld. Kč (v roce 2015 činil příliv finančních prostředků 56,4 mld. Kč). Jediným deficitním účtem byl účet oběživa a vkladů, který zaznamenal čistý příliv zahraničních prostředků ve výši 240,4 mld. Kč. Ostatní účty byly přebytkové, čistý přebytek vykázal jak účet půjček (64,1 mld. Kč), tak i účet obchodních úvěrů a záloh (29,4 mld. Kč). 48

49 Graf č. I Vývoj hlavních položek finančního účtu platební bilance (v mld. Kč) Přímé investice Portfoliové investice Ostatní investice Pramen: ČNB, graf MPO Ukazatel vnější rovnováhy v EU se pohybuje v širokém pásmu Eurozóna jako celek se od rovnováhy začíná odchylovat, USA stagnuje v záporu Jedním z hlavních makroekonomických ukazatelů vnější rovnováhy je podíl salda běžného účtu platební bilance na HDP. Běžný účet České republiky v poměru k HDP se nachází v kladných hodnotách již třetí rok. Od příchodu finanční krize v zemích jižního křídla EU v Řecku a v Portugalsku se ukazatel vnější rovnováhy v posledních letech zlepšoval, Portugalsku se navíc podařilo čtvrtým rokem za sebou dosáhnout kladných hodnot. Od roku 2012 se těmto zemím daří udržovat tento indikátor v pásmu <-5 %; 5 %>. Vyspělé exportně orientované ekonomiky, jako například Německo nebo Nizozemsko, dosahují přebytků překračujících hodnotu 5 % HDP dlouhodobě, což by mohlo vytvářet tlak na vnější rovnováhu těchto zemí a působit značně cyklicky s vysokou citlivostí na vývoj v zahraničí. Také díky zlepšujícímu se stavu v ekonomikách jižní periferie je od hospodářské krize patrný růstový trend tohoto ukazatele pro celou eurozónu, od roku 2010 nabývá tento ukazatel kladných hodnot. Eurozóna se mírně odchyluje od rovnovážného stavu do vyšších kladných hodnot a hodnotou 3,9 % se začíná přibližovat horní hranici přijatelného pásma. Podíl běžného účtu USA na HDP v posledních letech stagnuje na hodnotě -2,6 %. 49

50 Graf č. I Vývoj běžného účtu platební bilance v % HDP ČR Nizozemsko Německo Řecko Portugalsko EA19 USA Pramen: ČNB, graf MPO Zahraniční zadluženost nadále rostla a ukazatel charakterizující bezpečné financování dluhu se zhoršil V roce 2016 narůstal zahraniční dluh bankovního a vládního sektoru, podniky se oddlužovaly Zahraniční zadluženost ČR rostla mírně ve všech čtvrtletích, nejvíce ve čtvrtém (až o 141,8 mld. Kč, tj. o 4,2 %). Konečný stav k se vyšplhal na 3 528,1 mld. Kč a meziročně tak vrostl o 10,4 % (absolutně o 332,3 mld. Kč). Zahraniční zadlužení v roce 2016 představovalo již 74,8 % HDP, což vůči minulému roku (zadlužení 71,4 % HDP) představuje další zhoršení, a to i přes hospodářský růst v roce Česká republika se tak ještě více vzdálila od všeobecně uznávané hranice max. 40 % HDP nevytvářející tlak na vnější rovnováhu. Zhoršil se ukazatel identifikující způsob financování zahraničního dluhu. V závěru roku byl zahraniční dluh financován z 51,9 % dlouhodobým kapitálem (dluhovými cennými papíry a půjčkami se splatností vyšší než jeden rok), což oproti konci předchozího roku představuje zhoršení o 3,8 p. b. Poměr dlouhodobého dluhu na celkovém dluhu by se měl optimálně nacházet nad hranicí 60 %. I v této oblasti by tedy mohly být v budoucnu vytvářeny tlaky na vnější rovnováhu země. Hlavní příčinou zhoršení tohoto ukazatele je téměř dvacetiprocentní meziroční nárůst krátkodobého zadlužení (absolutně nárůst o 280,9 mld. Kč), na kterém se nejvíce podílel bankovní sektor (bez ČNB), který své krátkodobé zadlužení zvýšil o 38,8 % (absolutně o 253,7 mld. Kč) na 908,6 mld. Kč. Nejvíce své zadlužení v průběhu roku 2016 navýšil bankovní sektor (včetně ČNB), a to o 280,5 mld. Kč. Dluh celého bankovního sektoru tak meziročně narostl o 30,5 % a k činil 1 199,8 mld. Kč. Hlavní příčinou bylo vysoké zadlužování jak komerčního bankovního sektoru, tak i ČNB. Zadlužoval se i vládní sektor, jehož emise vládních dluhopisů zvýšily zadlužení k o 10,9 %, absolutně o 85,1 mld. Kč, na 866,6 mld. Kč. Zadlužení podnikového sektoru klesalo téměř po celý rok (kromě 4. čtvrtletí), což vedlo k mírnému meziročnímu 50

51 snížení zahraničního zadlužení podniků o 2,2 % (o 33,2 mld. Kč) na konečnou hodnotu 1 461,7 mld. Kč. Podíl podnikového sektoru na celkové zadluženosti byl nejnižší od roku 1993 Největší podíl na celkovém zadlužení má stále podnikový sektor, jehož příspěvek dlouhodobě klesá. Klesal rovnoměrně ve všech čtvrtletích a na konci roku tvořil 41,4 % celkového zahraničního dluhu, což je nejnižší podíl podnikatelského sektoru na celkovém zahraničním zadlužení od roku Bankovní sektor potvrdil dlouhodobý růstový trend, jeho podíl meziročně vzrostl o 5,2 p. b., a na zahraničním zadlužení se podílel již 34 %. Příspěvek vládních institucí k celkové zahraniční zadluženosti v první polovině roku rostl, ve druhé naopak klesal. Celkově podíl vládního dluhu na zahraničním zadlužení stagnoval. Graf č. I Vývoj zahraniční zadluženosti ČR (v mld. Kč) Vládní sektor Bankovní sektor Podnik. sektor Celkem Pramen: ČNB, graf MPO Investiční pozice ČR se od roku 2012 zlepšuje Aktiva vzrostla na nejvyšší hodnotu v historii ČR Záporné saldo investiční pozice České republiky vůči zahraničí v roce 2016 klesalo již čtvrtým rokem v řadě, zejména v prvním a druhém čtvrtletí. K se snížilo na 1 175,5 mld. Kč, tedy meziročně o 22,3 %, absolutně o 336,9 mld. Kč. V pozici čistého dlužníka se česká ekonomika nachází od roku Aktiva v zahraničí meziročně stoupla o 747,5 mld. Kč, tj. o 16,1 % a jsou hlavním důvodem zlepšení investiční pozice. Pokles zaznamenala pouze aktiva finančních derivátů, a to o 8,6 % (o 6,5 mld. Kč), ostatní aktiva rostla. Aktiva z titulu přímých investic tuzemských subjektů v zahraničí vzrostla o 5,3 % (absolutně o 55,6 mld. Kč). Také aktiva portfoliových investic rostla, a to o 5,8 % až na hodnotu 753,4 mld. Kč. Rostla i aktiva ostatních investic, a to o 5 % (o 60 mld. Kč). Nejvýrazněji však rostly devizové rezervy ČNB, již o 37,3 %, až na 2 197,9 mld. Kč, na nejvyšší hodnotu v historii ČR. Devizové rezervy dlouhodobě tvoří největší část celkových aktiv a v roce 2016 svůj podíl posílily na 40,7 % (jejich podíl na celkových aktivech se zvýšil o 6,3 p. b.). Přímé investice tvořily 20,5 %, portfoliové investice 14 % a ostatní investice 23,5 % celkových aktiv. Devizové rezervy ČNB 51

52 by v případě potřeby byly schopny krýt import podle výkonové bilance po 7,7 měsíce. Zahraniční pasiva rostla výrazně pomaleji než aktiva Zahraniční pasiva v průběhu roku 2016 stabilně rostla o 410,7 mld. Kč (o 6,7 %), což v porovnání s růstem aktiv představuje 2,4x pomalejší nárůst. K pasiva činila mld. Kč. K výraznějšímu růstu celkových pasiv došlo především ve čtvrtém čtvrtletí, v důsledku růstu všech pasivních účtů, z nichž nejvíce vzrostl účet ostatních investic. Nejvýznamnější složkou pasiv jsou přímé zahraniční investice, které se na celkových pasivech podílí 54,5 %. Na konci roku 2016 byl jejich stav 3 580,4 mld. Kč, což je meziročně o 2,8 % (o 97,6 mld. Kč) více. Druhou nejvýznamnější položkou jsou s podílem 23,8 % pasiva ostatních investic. Ta oproti roku 2015 vzrostla o 14,8 % na 1 563,6 mld. Kč. Portfoliové investice zahraničních subjektů v ČR tvoří 20,5 % celkových pasiv. Tato položka dlouhodobě roste, za poslední rok vzrsaostla o 115,6 mld. Kč (o 9,4 %) na mld. Kč. Pasiva finančních derivátů tvoří pouze malou část celkových pasiv (1,2 %) a jejich výše se meziročně snížila o 5,1 %. Graf č. I Vývoj salda investiční pozice ČR (v mld. Kč) Rezervy ČNB Saldo investiční pozice (pravá osa) Pramen: ČNB, graf MPO I.6 KAPITÁLOVÝ TRH I.6.1 Globální trhy Globální akciové trhy v roce 2016 rostly Světovým kapitálovým trhům se v roce 2016 v podstatě dařilo, přestože v jeho průběhu procházely vysokou volatilitou. Po nepříznivém prvním čtvrtletí, provázeném prudkou korekcí cen akciových titulů v návaznosti na obavy ze zpomalení čínské ekonomiky, se hlavní světové trhy částečně stabilizovaly, začaly umazávat ztráty a připisovat zisky, přesto však zůstaly ve druhém čtvrtletí rozpolcené. Neočekávané rozhodnutí Spojeného království o vystoupení z Evropské unie (tzv. brexit) v polovině roku akciové trhy krátkodobě opět znejistělo, poměrně brzy však začaly korigovat schodky a ve třetím čtvrtletí již plynule rostly. Směr akciových trhů ve čtvrtém kvartále obrátila zpět dolů 52

53 nejistota spojená s americkými volbami. Jejich překvapivé výsledky však indexy opět zvedly. Akciím pomohly nahoru i příznivé makroekonomické prostředí, společně s uvolněnou měnovou politikou centrálních bank a se stabilizací cen komodit. Graf č. I Vývoj vybraných akciových indexů (stav ke konci roku, v bodech) BUX DAX Xetra FTSE 100 CAC 40 USA DJIA PX Pramen: graf MPO Úspěšné byly burzy v USA, Dobrý výkon americké ekonomiky, podporovaný stabilní spotřebou domácností, v níž se projevoval silný trh práce a růst mezd, ale i firemní zisky a optimistická nálada investorů, posunovaly americké akcie dále vzhůru, a to i přes jejich vysoké ocenění. K růstu jim pomáhal i Fedem stále odkládaný růst úrokových sazeb (zvýšil je až v prosinci 2016, přesně po roce od prvního pokrizového zvýšení) a v neposlední řadě i výsledky voleb amerického prezidenta, zejména v souvislosti s očekáváním expanzivní fiskální politiky, výrazných investic do infrastruktury, zlepšení pozice domácího průmyslu a snížení regulace. Americké akciové indexy tak dostaly nový impulz a překonávaly svá historická maxima. Růstový potenciál zintenzivnil zejména průmyslový DJIA, který přidal ve 4. čtvrtletí 7,9 %, a spolu s předchozími růsty zakončil na meziročních +13,4 %. Svůj stabilní výkon ve 2. pololetí roku 2016 potvrdil i burzovní S&P 500, když za 4. kvartál stoupl o 3,3 % a meziročně zhodnotil o 9,5 %. Mírně ve 4. čtvrtletí ztratil technologický Nasdaq 100 o 0,3 %, ale díky růstu ve 3. čtvrtletí vyrovnal ještě ztráty z 1. pololetí a nakonec také posílil meziročně o 5,9 %. V roce 2016 došlo k výrazné rotaci sektorů. Přední místa převzaly finanční sektor, těžební sektor a těžký průmysl, když několik předchozích let táhly trh akcie technologických a biotechnologických firem. 53

54 % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 Graf č. I Vývoj vybraných akciových titulů v roce meziročně 1. Q. 2. Q 3. Q 4. Q Pramen: graf MPO částečně i v Asii Dařilo se i akciím v západní, ale i ve střední a východní Evropě Výsledky na asijských akciových trzích zůstaly ve 4. čtvrtletí rozpolcené, nicméně v meziročním srovnání jejich hlavní indexy v podstatě stagnovaly. Japonský index Nikkei přidal proti předchozímu čtvrtletí 16,2 %, podařilo se tak mu vyrovnat meziroční ztrátu a nakonec mírně vzrostl o 0,4 %. Akciím pomohly rozpočtové stimuly vlády a poté i opatření centrální banky. Čínské indexy si naopak v posledním čtvrtletí pohoršily. Akciový index Hang Seng (HSI) ztratil proti předchozímu čtvrtletí 5,6 %, ale meziročně zůstal v plusu 0,4 %. Akciím i tady v průběhu roku pomáhaly nahoru intervenční stimuly tamní centrální banky. Také v Evropě, i přes vysoká rizika a nejistoty z dopadů brexitu na ekonomiku eurozóny, přetrvávající strukturální problémy a potíže bankovního sektoru v Itálii, se ekonomická situace pozvolna zlepšovala. Trhy evropského regionu se proto svezly na vlně světového optimismu a ukončily rok 2016 rovněž velice solidními výsledky. Zároveň tak zvrátily nepřesvědčivý vývoj, resp. i ztráty, většiny indexů z předchozích kvartálů a přispěly nakonec k jejich dynamickému meziročnímu růstu. Index blue-chips pro eurozónu Euro Stoxx 50 posílil proti předchozímu čtvrtletí o 9,6 %, protože ale umazával ztráty z 1. a 2. čtvrtletí, vzrostl pouze meziročně o 0,7 %. Z významných západoevropských akciových trhů si nakonec vedly velmi dobře všechny indexy - německý DAX si proti předchozímu čtvrtletí připsal 9,2 %, meziročně 6,9 %, podobně CAC 40 s 9,3% kvartálním růstem a meziročním o 4,9 %. Pozadu nezůstal ani londýnský FTSE 100 s mezikvartálním růstem o 3,5 %, nicméně v meziročním srovnání stoupl nejvíce, a to o 14,4 %. Z trhů střední a východní Evropy si vedl nejlépe maďarský BUX, který přidal proti předchozímu kvartálu 15,7 % (meziročně až o 33,8 %). Dobrá výkonnost indexu byla ovlivněna slušným růstem ekonomiky, zejména pak stoupající domácí spotřebou podpořenou rychlým růstem mezd. Polepšil si i ruský index MICEX, který růstem o 11,6 % ve 4. čtvrtletí posílil svůj zisk, když těžil z rostoucích cen ropy a zotavování ekonomiky a meziročně nakonec stoupl o 25,3 %. Z minusových 54

55 cenových pohybů se dostala varšavská burza, jejíž index WIG proti 3. čtvrtletí přidal ve 4. čtvrtletí 14 % a meziročním růstem o 4,8 % se vrátil k hodnotám z přelomu roku Ceny komodit rostly Po několika letech poklesů začaly ceny komodit v roce 2016 růst a index DJ Commodity zpevnil o cca 13 %. Z dlouhodobého pohledu však zůstává stále na velmi nízké úrovni. Hlavním tahounem cenového růstu na trzích komodit se stala ropa. Cena ropy Brent stoupla od počátku roku o více než 50 %. Její výkyvy v průběhu roku reagovaly zejména na objemy nabízených zásob i spotřebu. Po velkém převisu nabídky nad poptávkou v 1. čtvrtletí 2016, kdy cena ropy v lednu atakovala dlouholeté minimum a spadla i pod 30 USD/barel, dostal trh s ropou ve 2. čtvrtletí nový impulz v podobě velkých výpadků těžby jak v zemích OPEC (Libye, Nigérie, Venezuela), tak i mimo tento kartel (Kanada). Nabídku snižoval i zrychlující se pokles břidlicové těžby v USA. Cena ropy Brent tak vzrostla ze 40 USD/barel k hranici 50 USD/barel. Na počátku 3. čtvrtletí cena ropy opět klesala, kvůli rostoucí těžbě sdružení OPEC a Ruska a její vysoká nabídka se díky silné aktivitě rafinérií transformovala do rostoucích zásob rafinérských produktů během hlavní motoristické sezóny. Poté se sentiment na trhu zlepšil díky zprávám o plánované schůzce velkých ropných těžařů v Alžírsku a cena se dostala nad 50 USD/barel. Jednání proběhla úspěšně a zástupci ropného kartelu OPEC (na celosvětové produkci se podílí 30 procenty) se s dalšími těžaři v čele s Ruskem předběžně a poněkud překvapivě dohodli na snížení produkce a cena ropy zamířila opět nahoru. V průměru za rok 2016 cena Brent dosáhla cca 45 USD/barel, cena lehké ropy WTI pak cca 43 USD/barel. Obrat na komoditních trzích se netýkal pouze cen ropy. Významně podražily všechny průmyslové kovy, zejména železná ruda, a to v souvislosti s globálním oživením ocelářského průmyslu. Přidaly i ceny zinku, cínu, mědi, niklu a dalších. Na růstové vlně se svezly i drahé kovy. V průběhu roku stoupala atraktivita zlata i stříbra, jakožto bezpečného instrumentu (zvláště v 1. polovině roku zhruba až do výsledku hlasování o brexitu, když ve 4. čtvrtletí svoje předchozí zisky obě komodity utratily), nahoru šlo i palladium. Ceny zemědělských komodit v souvislosti s několika předchozími lety dobré úrody spíše klesaly, příkladem je cena pšenice, kukuřice, rýže (viz graf č. I.6.1.3). Graf č. I Vývoj cen vybraných komodit v roce 2016 (v % od počátku roku) Pramen: Finez Investment Management, graf MPO 55

56 I.6.2 Kapitálový trh v ČR Český index PX zaostal svojí výkonností za indexy ostatních trhů Český index PX si v roce 2016 nevedl nejlépe a zaostal za světovou, ale hlavně i za regionální konkurencí. Přestože ve 4. čtvrtletí posílil o 6,7 %, závěrečnou hodnotou 921,61 bodu nevyrovnal předchozí ztráty a odepsal meziročně 3,6 %. Index PX v roce 2016 sunuly dolů hlavně finanční tituly s rozhodujícím podílem na objemu realizovaných transakcí. Graf č. I Vývoj indexu PX v jednotlivých měsících (v bodech) Pramen: BCPP, graf MPO Na BCPP pokračoval trend nízké obchodní aktivity Objemy realizovaných obchodů s akciemi na Burze cenných papírů Praha se v roce 2016 proti roku předchozímu téměř nezměnily, když stouply o pouhou 0,1 %. Jejich objem ve výši 168 mld. Kč zůstal např. proti roku 2010 o více než polovinu nižší a proti roku 2007 (kdy byly podruhé a naposledy v novodobé historii pražské burzy dosaženy obchody přes 1 bilion Kč) o cca 80 %. Slabá výkonnost BCPP se přisuzuje nízkému počtu titulů obchodovaných ve větších objemech, nevhodné struktuře akciového trhu, ale i nedůvěře investorů, kteří proto dávají přednost zahraničním trhům. Navíc rozhodující váhu v indexu PX mají emise bankovního sektoru a energetika, které v letošním roce hodně ztrácely. Největší objemy obchodů byly realizovány již tradičně s akciemi ČEZ (30,7 % a 51,6 mld. Kč) a Komerční banky (29,7 % a 49,9 mld. Kč). KB musela do půli roku 2016 navýšit svůj kapitál v návaznosti na úpravu kapitálových požadavků ze strany ČNB, proto přistoupila k revizi své dividendové politiky. Banka oznámila záměr snížit dividendový výplatní poměr k 55 % čistého zisku pro rok 2016 a s účinností od došlo ke štěpení emise jejích akcií v poměru 1:5, z jmenovité hodnoty 500,- Kč na jmenovitou hodnotu 100,- Kč. Nováček trhu Moneta Money Bank, se kterou bylo zahájeno obchodování a dnem 20. června byly její akcie zařazeny do indexu PX, si vymezila silnou pozici a svým 16,5% podílem a objemem 27,8 mld. Kč zaujala třetí místo v obchodech za celý rok, když ve čtvrtém čtvrtletí pak předčila ostatní s 32,8% podílem obchodů. Zařazením akcií do indexu MSCI Czech se Moneta postarala o výrazné zvýšení 56

57 v mld. Kč MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 objemu obchodování na pražské burze a během posledního čtvrtletí i nejobchodovatelnějším titulem. Následovala Erste Group Bank s 12,1 %. Obchody s těmito čtyřmi emisemi tvořily dohromady téměř 90 % všech transakcí. Na akciovém trhu zůstal v roce 2016 stejný počet titulů tako v roce předchozím (25 emisí, z toho 14 domácích a 11 zahraničních, když v roce 2015 se obchodovalo s 15 domácími a 10 zahraničními). Tržní kapitalizace ve 4. čtvrtletí rostla a z 982,9 mld. Kč v září 2016 se ke konci prosince dostala na 1044,5 mld. Kč. To však nestačilo na ceny obchodů v roce 2015, takže meziročně klesla o 5,1 %. Graf č. I Vývoj hlavních indikátorů BCPP (obchody v mld. Kč, index PX meziroční změny v %) akcie a podílové listy obligace index PX Pramen: BCPP, graf MPO Premiantem roku se nakonec staly akcie Unipetrolu, Rok 2016 na pražské burze byl ve znamení značných rozdílů ve výkonnosti jednotlivých titulů. Z portfolia nejobchodovatelnějších titulů jich polovina zakončila ztrátou (viz graf č. I.6.2.3). Nejúspěšnější emisí se v uplynulém roce staly akcie Unipetrolu, které si připsaly dvojciferné zisky. Společnost i přes provozní omezení petrochemické i rafinérské výroby vyplatila dividendy akcionářům. Po přerušení provozu etylenové jednotky v Litvínově a díky příjmům z pojištění proti poškození majetku pokračovala v roce 2016 v procesu opravy a obnovování její výroby. Dobrý výkon předvedly i akcie likérky Stock Spirits, která se zaměřila především na stabilizaci tržního podílu v Polsku s cílem posílit výkonnost společnosti. Zhodnotily rovněž akcie Philip Morris, tabákový průmysl nepostihly v roce 2016 žádné významné změny, které by ovlivnily nastolený trend v tržbách a zisku společnosti. Dařilo se i sázkařské společnosti Fortuna, jedničce na polském trhu. Růst jejích akcií pozitivně ovlivnily sportovní akce jako např. EURO, letní Olympiáda i Světový pohár v ledním hokeji. Do plusu se dostaly také akcie předního světového výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens. Firma 57

58 díky plně využité domácí výrobní kapacitě a záměru ji dále rozšiřovat reportovala lepší výsledky, než se čekalo, a to zejména díky nižším provozním nákladům odrážejícím příznivé ceny ropy. nejvíce z ceny odepsaly akcie Kofoly, ale i finančních titulů, následovány akciemi ČEZ a CETV Rok 2016 vyzněl nepříznivě pro akcie společnosti Kofola, která stále bojuje zejména s nízkou likviditou. Firma se stala 100% vlastníkem slovinské společnosti Radenska a v závěru roku dokončila akvizici chorvatského výrobce Studenac. Na její tržby nadále tlačil pokles výroby v Polsku, slabý zlotý a investice do IT. Trh rovněž nepříznivě reagoval na výkyvy cen cukru. Mezi největší poražené se v roce 2016 zařadila pojišťovací společnost VIG, která po varování z horších výsledků a nečekaném snížení dividendy zažila v 1. pololetí vysoký propad akcií. Díky oživení pojistného trhu její akcie v posledním čtvrtletí posílily a výrazně tak umazaly propady od začátku roku. O slabší výsledky indexu PX se postaraly i další finanční tituly. Akciím Komerční banky se sice ve 2. pololetí dařilo umazávat ztráty od počátku roku, přesto zůstaly z celoročního pohledu ve výrazném minusu. Akcie se nejprve vezly na globálním negativním sentimentu vůči sektoru, negativně je ovlivnila i zpráva, že banka přehodnocuje svou dividendovou politiku z důvodu požadavku ČNB na kapitálovou přiměřenost, dolů je srážely i pobrexitové výprodeje. Později jim pomohl pozitivnější sentiment vůči evropskému finančnímu trhu, i dobrá česká makrodata podporující růst úvěrů. Podobně směřovaly i akcie bankovního domu Erste Group Bank, jim se však ztrátu z první poloviny roku podařilo eliminovat výrazněji. Do mínusu se dostaly i akcie ČEZ, které více méně opisovaly trend vývoje cen elektřiny na burze. Pozitivní stimul dostaly akcie ve formě rostoucích cen ropy, úspěšně se vypořádal s odstávkami jaderných bloků v JE Dukovany, v polovině roku přistoupil k mezinárodní arbitráži proti Bulharsku. V závěru roku jeho akcie opět reagovaly na výkyvy cen elektřiny. Akciím mediální společnosti CETV po propadech v prvním pololetí podařilo obrátit trend a ve 4. čtvrtletí výrazně posílily. K tomuto výsledku přispěly dobré hospodářské výsledky, které ukázaly na znovuoživení mediálního trhu a pokračující boom v Rumunsku. Z perspektivy celého roku však akcie společnosti zatím více méně doháněly předchozí ztrátu. 58

59 Graf č. I Výkonnost titulů v rámci PX Indexu k (v %) meziročně 2016 meziročně ,9 10 3,5 5,1 6,6 9,1 10, ,1-16, ,2-2,3-0,5-50 Pramen: BCPP, graf MPO Obchody v RM- Systému rovněž klesly Česká burza cenných papírů RM-Systém, která se orientuje zejména na drobné a střední investory, uskutečnila v roce 2016 obchody za 2 862,9 mil. Kč. Jejich objem sice ve 4. čtvrtletí proti předchozímu stoupl o 18,5 %, v meziročním srovnání se však nepodařilo umazat ztráty a skončil v mínusu 12,3 %. Hlavní transakce byly uskutečněny s akciemi ČEZ (za 1 312,2 mil. Kč), Komerční banky (za 655,9 mil. Kč), Erste Group Bank (za 530,6 mil. Kč), Philip Morris ČR (za 133,1 mil. Kč), CETV (za 83,9 mil. Kč) a dohromady činily 95 % obchodů. Tržní kapitalizace ke konci prosince dosáhla 2711,5 mil. Kč a proti předchozímu roku se snížila o 8,3 %. Index burzy RM rok uzavřel na 1143,3 bodech, což znamenalo meziroční pokles o více než 40 %. 59

60 II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL II.1.1 Průmysl v ČR Průmyslová produkce v roce 2016 rostla a vytvořila necelou třetinu hrubé přidané hodnoty, Průmysl zaujímá v české ekonomice stěžejní místo, neboť dlouhodobě zajišťuje zhruba třetinu její výkonnosti. V roce 2016 se na tvorbě hrubé přidané hodnoty podílel 32,3 % a zpracovatelský průmysl 27,1 %. Průmyslová produkce v roce 2016 pokračovala třetím rokem v růstu, ale se značně nerovnoměrným vývojem v průběhu roku a s nižším meziročním tempem 2,9 % (viz tabulka č. II.1.1.1). Jedním z důvodů byl další pokles růstu nových průmyslových zakázek, jak zahraničních, tak i tuzemských, ale i přetrvávající problémy na trhu s uhlím, se kterými se již několik let potýká sektor těžby a dobývání, ve zpracovatelském, resp. v odvětví chemického průmyslu, to bylo omezení produkce ve výrobních závodech společnosti Unipetrol, a v energetice odstávky reaktorů v obou jaderných elektrárnách. Další důvody poklesu dynamiky tuzemského průmyslu lze spatřovat v efektu vyšší výchozí základny, kdy v předchozích dvou letech rostl velice solidním tempem. V porovnání s průměrem bazického roku 2010 byla v roce 2016 produkce průmyslu vyšší o 18,6 %. Graf č. II Vývoj průmyslové produkce (meziroční změna v %) 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0 8,3 9,5 12,4 10,6-1,8-1,5 8,6 10,0 5,9 7,5-0,8-0,7-0,1 0,8 6,7 6,0 5,0 4,6 2,9 3,7-10,0-15,0-20,0-13,6-15, Průmysl celkem Zpracovatelský průmysl Pramen: ČSÚ, graf MPO klesala jen v těžebním průmyslu, V rozhodujícím zpracovatelském průmyslu, který se na celkových tržbách průmyslu podílí zhruba 80 %, produkce stoupla o 3,7 %. Jen mírný růst výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 0,5 % po předchozích pěti letech meziročních poklesů vycházel mj. z nižší základny předchozího roku, kdy v roce 2015 proběhly neplánované odstávky v JE Dukovany. 60

61 Sektor těžby a dobývání se potýká s dlouholetým poklesem poptávky a jeho produkce v roce 2016 klesla o dalších 9,0 %. Tabulka č. II Vývoj produkce v hlavních sektorech průmyslu (meziroční změna v %) Index průmyslové produkce Rok Q 2. Q 3. Q 4. Q Průmysl celkem (B+C+D) 4,6 2,9 5,7 0,3 2,7 2,9 B Těžba a dobývání -2,4 0,6-8,8-11,5-14,7-9,0 ROK 2016 C Zpracovatelský průmysl 6,0 4,2 6,5 1,0 3,0 3,7 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Pramen: ČSÚ, tabulka MPO -2,7-4,6 3,5-2,1 5,7 0,5 ve zpracovatelském produkce rostla v převážné většině odvětví Z odvětví zpracovatelského průmyslu vzrostla v roce 2016 produkce v osmnácti odvětvích 9. Dlouhodobě rozhodujícím odvětvím pro výkon celého zpracovatelského průmyslu je výroba motorových vozidel, která zajistila téměř třetinu celkových tržeb průmyslu a meziročně vzrostla o 11,0 %. Z dalších odvětví se nejvíce zvýšila produkce v odvětvích tisku a rozmnožování nahraných nosičů (o 13,6 %), výroby nábytku (o 10,5 %), výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů (o 5,6 %) a výroby usní a souvisejících výrobků (o 5,3 %). Produkce naproti tomu klesla v roce 2016 ve čtyřech odvětvích zpracovatelského průmyslu, nejvíce ve výrobě chemických látek a chemických přípravků (meziročně o 7,0 %). Toto odvětví bylo v srpnu 2015 postiženo požárem etylénové jednotky Unipetrolu s následným odstavením petrochemické výroby ve výrobním závodě Litvínov Záluží, která byla plně obnovena až koncem října V květnu 2016 došlo ještě k další mimořádné události na jednotce fluidního katalytického krakování a k zastavení výroby v rafinérii společnosti Unipetrol RPA v Kralupech nad Vltavou. Odstávku rafinérie dokončila a obnovila zpracování ropy také v říjnu Produkce klesla ještě ve výrobě potravin (o 2,5 %) a v odvětví výroby základních kovů, hutního zpracování, slévárenství (o 0,5 %) a výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (o 0,2 %). Nejvíce rostla výroba pro dlouhodobou spotřebu V členění podle hlavních průmyslových seskupení produkce vzrostla v roce 2016 ve většině z nich. Ve výrobě pro dlouhodobou spotřebu se na meziročním růstu o 7,9 % projevil vliv zvyšování domácí ekonomické aktivity tažené dynamickou spotřebou domácností, v prostředí pokračujícího růstu zaměstnanosti a mezd. Ve výrobě pro investice byl pokles tempa růstu na 6,5 % poznamenán nízkým čerpáním fondů EU na počátku nového programového období. Výroba pro mezispotřebu snížila také růst na 1,4 % a výroba pro krátkodobou spotřebu ještě výrazněji na 0,9 %. K poklesu došlo pouze ve výrobě energií, která však zmírnila jeho předchozí tempo na 1,6 %. 9 Zpracovatelský průmysl je strukturován do celkem 24 odvětví, v textu jsou využita data za 22 odvětví, údaje za 2 odvětví (výroba tabákových výrobků, výroba koksu a rafinovaných ropných produktů) jsou důvěrná. 61

62 Tabulka č. II Vývoj průmyslové produkce podle hlavních průmyslových seskupení (meziroční změna v %) Rok Q 2. Q 3. Q 4. Q Průmysl celkem -0,1 5,0 4,6 2,9 2,9 5,7 0,3 2,7 v tom: pro mezispotřebu 0,7 5,4 4,6 1,4 0,5 2,6-0,4 2,9 pro investice 0,9 9,1 7,2 6,5 8,3 11,1 3,1 3,5 pro dlouhodobou spotřebu 3,0 2,7 5,3 7,9 7,7 11,7 2,3 9,5 pro krátkodobou spotřebu -0,1 3,3 6,8 0,9 2,1 4,0-0,9-1,2 pro výrobu energií -3,9-2,9-2,7-1,6-3,6 0,1-5,3 2,2 Pramen: ČSÚ O růst průmyslové výroby se zasloužily zejména zakázky ze zahraničí také podle tržeb je produkce průmyslu převážně určena pro zahraniční trh Vývoj zakázek i tržeb svědčí o tom, že domácí průmyslová produkce byla v roce 2016 určena převážně pro zahraniční trh. Hodnota celkových nových zakázek v roce 2016 vzrostla o 4,5 %, což představovalo pokles tempa růstu jak proti roku 2015 (růst +6,5 %), ještě výraznější však proti roku 2014 (+12,6 %). Vývoj v rámci roku byl značně nerovnoměrný, kdy meziroční růst v prvním čtvrtletí byl 0,9 %, ve druhém 10,1 %, ve třetím 1,3 % a ve čtvrtém 5,9 %. Zakázky ze zahraničí si udržely solidní tempo růstu, které ale také zmírnily na 6,4 % (z 8,0 % v roce 2015 a 12,9 % v roce 2014). Největší růst zahraničních zakázek vykázal automobilový průmysl (+16,7 %) a výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (+5,0 %). Naopak největší pokles vykázal chemický průmysl (-8,5 %) a výroba oděvů (-5,2 %). Zakázky z tuzemska rostly jen mírně, meziročně o 0,9 %, a v porovnání s rokem 2015 tempo růstu zpomalilo (z 3,5 % v roce 2015 a 12,1 % v roce 2014). Jejich hodnota klesla zejména v důsledku ztráty zakázek odvětví chemického průmyslu o 20,0 %. Výrazný pokles zakázek vykázala také výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (o 19,8 %), výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (o 9,4 %) a základních kovů, hutního zpracování a slévárenství (o 7,7 %). Naopak největší růst nových zakázek z tuzemska vykázalo odvětví výroby oděvů (o 22,7 %), automobilový průmysl (o 8,5 %) a výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (o 5,3 %). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b. c.) již druhým rokem rostly pomalejším tempem než výroba, v roce 2016 meziročně o 1,0 %. Zatímco tržby z přímého vývozu vzrostly o 2,7 %, domácí tržby se naopak snížily o 1,3 %. Souviselo to s poklesem cen vstupů v posledních dvou letech, jak energie, minerálních paliv, tak i dalších surovin, a z něho vyplývajícím poklesem cen nákladů, které se promítaly do výstupů průmyslu dovozních cen a návazně cen domácích výrobců. Globální pokles cen srážel ceny světového obchodu a následně tržby nejen napříč Evropou, ale i v českém průmyslu. Na celkových tržbách průmyslu se tržby z přímého vývozu podílely zhruba šedesáti procenty a rostly nejvíce v odvětví opravy a instalace strojů a zařízení (meziročně o 13,6 %), ve výrobě nábytku (o 10,0 %), výrobě motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (o 9,7 %) a v ostatním zpracovatelském průmyslu (o 7,6 %). Nejvíce se snížily ve výrobě chemických látek a chemických přípravků (o 10,2 %), v potravinářském průmyslu (o 6,8 %) a ve výrobě oděvů (o 5,2 %). Domácí tržby nejrychleji rostly ve výrobě oděvů (o 20,5 %), v odvětví 62

63 tisku a rozmnožování nahraných nosičů (o 16,4 %) a ve výrobě nábytku (o 10,5 %). Naopak největší pokles zaznamenalo opět odvětví výroby chemických látek a chemických přípravků (o 17,7 %), následováno výrobou základních kovů, hutního zpracování, slévárenství (o 11,9 %) a v ostatním zpracovatelském průmyslu (o 7,8 %). Graf č. II Vývoj průmyslové produkce a tržeb (meziroční změna v %) 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0 1Q/14 2Q/14 3Q/14 4Q/14 1Q/15 2Q/15 3Q/15 4Q/15 1Q/16 2Q/16 3Q/16 4Q/16 Index průmyslové produkce Tržby z průmyslové činnosti (b.c.) Tržby z přímého vývozu (b.c.) Pramen: ČSÚ, graf MPO Počet zaměstnanců se zvýšil, ještě více jejich mzdy Nejvyšší růst tržeb dosáhl sektor MEDIUM HIGH-TECH Příznivý vývoj zejména zahraniční poptávky se projevil v růstu zaměstnanosti a mezd v průmyslu. Celková zaměstnanost 10 v průmyslu za rok 2016 vzrostla v průměru o 2,2 %. V odvětvích s nejvyšší dynamikou růstu výroby zpravidla také nejvíce rostla zaměstnanost. Ve zpracovatelském průmyslu v průměru meziročně vzrostla o 2,4 %, v jeho rámci potom nejvíce ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (o 6,5 %), ve výrobě motorových vozidel (o 5,3 %) a ve výrobě pryže a plastů (o 5,0 %). Průměrná hrubá měsíční mzda na fyzické osoby v průmyslu celkem vzrostla v průměru za rok o 3,9 % a dosáhla Kč. Nejvyšší mzdy měli zaměstnanci v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu tepla a klimatizovaného vzduchu (v průměru za rok Kč), nejnižší ve výrobě oděvů ( Kč), což je ale odvětví, kde zároveň nejvíce vzrostly domácí tržby (o 20,5 %). Druhé nejnižší mzdy jsou ve výrobě usní a souvisejících výrobků ( Kč), která přitom exportuje největší podíl výroby. Ve zpracovatelském průmyslu 11 v členění produkce podle technologické náročnosti výroby se zvýšily tržby ve většině sektorů (viz tab. č. II ), nejvíce v rozhodujícím sektoru MEDIUM HIGH-TECH o 4,4 %. Ten se zároveň nejvíce podílí na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu a jeho podíl roste (o 1,3 p. b., na 52,4 %). V sektoru má výsadní postavení výroba motorových vozidel, která byla v roce 2016 hlavním tahounem růstu průmyslu. Z dalších významnějších odvětví 10 Průměrný evidenční počet zaměstnanců. 11 V následujícím textu až do konce kapitoly II.1.1. jsou využity statistické údaje pouze za organizace s 50 a více zaměstnanci. 63

64 sem patří strojírenství a elektrotechnický průmysl. Tržby se dále zvýšily v HIGH- TECH sektoru o 2,1 %, jeho podíl na tržbách však zůstal nezměněn. Tento sektor však zatím stále dosahuje nejnižšího podílu na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu. Jeho vývoj v roce 2016 byl ovlivněn pomalejším růstem tržeb rozhodující výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů. Výsledky těchto dvou sektorů (s podílem na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 62,3 %, oproti 60,9 % v roce 2015) naznačují, že v domácím průmyslu se postupně zvyšuje podíl odvětví produkujících výrobky s vyšší přidanou hodnotu. Jen mírné zvýšení tržeb o 1,1 % sektoru LOW-TECH znamenalo snížení jeho podílu na 13,8 %. Tržby klesly pouze v sektoru MEDIUM LOW-TECH o 3,3 % a jejich podíl se snížil na 23,9 %. Tabulka č. II Vývoj produkce zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna a podíl v %, rozdíl v p. b.) CZ-NACE Zpracovatelský průmysl celkem Tržby z průmyslové činnosti (meziroční změna) Podíl na tržbách zprac. průmyslu za rok 2015 Podíl na tržbách zprac. průmyslu za rok 2016 Rozdíl ,8 100,0 100,0 0,0 HIGH-TECH 2,1 9,9 9,9 0,0 MEDIUM HIGH-TECH 4,4 51,1 52,4 1,3 MEDIUM LOW-TECH -3,3 25,2 23,9-1,3 LOW-TECH 1,1 13,9 13,8-0,1 Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: případné rozdíly vyplývají z počítačového zaokrouhlování Růst tržeb ve zpracovatelském průmyslu nepatrně překonal jejich růst v celém průmyslu Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v průmyslu (s 50 a více zaměstnanci) vzrostly za rok 2016 v průměru o 1,7 % a tržby ve zpracovatelském průmyslu jen o málo vyšším tempem 1,8 % (viz tabulka č. II.1.1.4). K jejich růstu přispělo patnáct odvětví, která se na celkových tržbách průmyslu podílela 69,2 %, (nejvíce rostly ve výrobě nábytku meziročně o 13,7 %). V sedmi odvětvích tržby klesly (nejvíce ve výrobě chemických látek a chemických přípravků o 13,1 %). Tržby z přímého vývozu se zvýšily o 3,7 %. Podíly tržeb z přímého vývozu na tržbách průmyslových sekcí a odvětví jsou uvedeny v tabulce v příloze č. II. 64

65 Tabulka č. II Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v roce 2016 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b. c.) ROK Q 2. Q 3. Q 4. Q ROK 2016 Průmysl celkem (B+C+D) 3,0 0,7 2,9-1,3 4,3 1,7 B Těžba a dobývání -3,0-12,0-9,9-13,3-12,2-11,8 C Zpracovatelský průmysl 3,5 0,8 3,0-1,0 4,0 1,8 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Pramen: ČSÚ, tabulka MPO -3,1 2,3 4,3-4,7 13,6 4,5 Nejvyšší podíl na celkových tržbách průmyslu měl automobilový průmysl Zpracovatelský průmysl si drží dominantní pozici také v rámci tržeb průmyslu, jeho podíl v roce 2016 meziročně ještě mírně posílil na 92,9 %. Podíly tržeb jednotlivých sekcí průmyslu na tržbách průmyslu se změnily jen nepatrně: u zpracovatelského průmyslu podíl vzrostl o 0,1 p. b., v sekci výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 0,1 p. b. Tato mírná zvýšení podílů byla kompenzována poklesem sekce těžby a dobývání o 0,2 p. b. Je to mj. dáno postavením těchto sekcí na trhu a jeho změnách a také různou mírou závislosti na vývoji světových cen minerálních paliv, elektřiny a ostatních průmyslových surovin v posledních dvou letech. V rámci zpracovatelského průmyslu se dlouhodobě zvyšuje podíl výroby motorových vozidel na jeho tržbách, v roce 2016 meziročně o další 2,2 p. b. na 33,0 % a odvětví je hlavním nositelem růstu celého průmyslu. Vývoj podílů jednotlivých sektorů a odvětví na tržbách průmyslu v jednotlivých čtvrtletích roku 2016 je zachycen v příloze č. II. V následující části jsou podrobněji hodnocena odvětví zpracovatelského průmyslu ve třech skupinách. První skupinou jsou odvětví, která vykázala nadprůměrný růst tržeb. Druhou skupinou jsou odvětví, kde tržby významně klesly. Poslední skupinou jsou odvětví s významným podílem na objemu tržeb 12. Odvětví s nadprůměrným růstem tržeb ( 5 %) bylo šest: výroba nábytku (+13,7 %), automobilový průmysl (+9,1 %), tisk a rozmnožování nahraných nosičů (+8,8 %), opravy a instalace strojů a zařízení (+6,4 %), textilní průmysl (+5,3 %) a výroba usní a souvisejících výrobků (+5,3 %). Zásadním odvětvím pro vývoj průmyslu je výroba motorových vozidel Rozhodujícím odvětvím (nejen zpracovatelského) průmyslu je tradičně výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (CZ-NACE 29). Bez automobilového průmyslu by tržby průmyslu jako celku klesly. Tržby odvětví se v roce 2016 meziročně zvýšily o 9,1 %, z přímého vývozu dokonce o 9,8 %, s podílem na tržbách průmyslu 30,7 % (meziroční posílení o 2,3 p. b.). Příznivý vývoj automobilového průmyslu byl nadále tažen růstem zakázek, rostly především zahraniční zakázky o 16,8 % (v roce 2015 o 13,5 %), ale i domácí zakázky vykázaly velmi slušný růst, a sice o 8,8 % (v roce 2015 o 11,3 %), celkové nové zakázky odvětví potom rostly o 14,8 % (v roce 2015 o 12,9 %). Výkon odvětví tak opět potvrdil vysokou konkurenceschopnost domácích výrobců, kdy významná část produkce je určena 12 Pokud je odvětví významné a zároveň vykázalo významný růst/pokles je uvedeno v části s významným růstem/poklesem. 65

66 pro zahraniční zákazníky (např. většina produkce automobilky TPCA je určena pro zahraniční zákazníky) Do odvětví výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů patří tři obory: výroba motorových vozidel a jejich motorů (rostla nejrychleji), výroba karoserií motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů (rostla nejpomaleji) a výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory. Podle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory. Všechny tři obory vykázaly v roce 2016 růst tržeb. Podle statistiky Sdružení automobilového průmyslu se v roce 2016 výroba osobních a lehkých užitkových vozidel meziročně zvýšila o 8,3 % (na celkové produkci motorových vozidel se podílela 99,5 %). Nejvyšší nárůst produkce o 12,5 % dosáhla rozhodující domácí automobilka ŠKODA-AUTO (na celkové produkci osobních a malých užitkových vozů se podílela 56,9 %). Druhá největší domácí automobilka HYUNDAI zvýšila produkci o 4,7 % (podíl 26,7 %). Produkce automobilky TPCA vzrostla o 0,7 % (podíl 16,4 %). Výroba nákladních automobilů, kde jediným výrobcem v ČR je automobilka TATRA, se meziročně zvýšila o 56,0 %. Výroba autobusů se snížila v průměru o 2,9 %, ve firmě IVECO vzrostla o 4,2 % a u výrobce autobusů SOR klesla o výrazných 38,8 %. Dále se v ČR vyrobilo několik desítek autobusů na podvozcích různých značek. Graf č. II Výroba, tuzemský prodej a export - měsíčně, 2016 Motorová vozidla celkem leden (Jan) únor (Feb) březen (Mar) duben (Apr) květen (May) červen (June) červenec (July) srpen (Aug) září (Sep) říjen (Oct) listopad (Nov) prosinec (Dec) VÝROBA (PRODUCTION) TUZ. PRODEJ (SALES LOC.) EXPORT (EXPORTS) Pramen: Sdružení automobilového průmyslu, graf MPO Nejvíce rostly tržby v nábytkářském průmyslu Tržby výroby nábytku (CZ-NACE 31) se v roce 2016 meziročně zvýšily o 13,7 % a z nich tržby z přímého vývozu rostly o 11,6 %. Ve zpracovatelském průmyslu patří výroba nábytku k menším odvětvím, které se na tržbách průmyslu podílí pouze 66

67 0,6 %. V ČR má výroba nábytku dlouhou tradici, která navazuje na odvětví dřevozpracujícího průmyslu. Základními surovinami nábytkářského průmyslu jsou desky, překližky a dýhy a předem upravené dřevo. Na růstu nábytkářského sektoru se podílely všechny jeho skupiny, dominovaly však výroba matrací a výroba kancelářského nábytku a zařízení obchodů, které obě vykázaly dvouciferný růst tržeb. Vysoký růst tržeb mělo i odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů také opravy a instalace strojů a zařízení si vedly dobře Textilní průmysl byl tažen poptávkou po technických textiliích Výroba usní a souvisejících výrobků je dlouhodobě negativně ovlivňována dovozy levné asijské obuvi V odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů (CZ-NACE 18) se v roce 2016 zvýšily tržby meziročně o 8,8 %. V rámci zpracovatelského průmyslu patří toto odvětví také k méně významným, s podílem na tržbách průmyslu 0,6 %. Odvětví zpracovává informace, které se ve formě hmotného produktu uplatňují nejen ve zpracovatelském průmyslu, ale i v oblasti kultury a vzdělávání. Hmotnými produkty jsou např. noviny, časopisy, knihy a nahrané nosiče zvuku a obrazu. Odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů se člení na dva obory: tisk a činnosti související s tiskem, a rozmnožování nahraných nosičů. Dle objemu tržeb je významnější tisk a činnosti související s tiskem, nicméně velmi slušný růst vykázaly oba obory. Opravy a instalace strojů a zařízení (CZ-NACE 33) zaznamenaly růst tržeb o 6,4 %. Řadí se k menším odvětvím zpracovatelského průmyslu a na tržbách průmyslu se podílí 1,5 %. Má přímé vazby na výrobní odvětví a zaměřuje se na opravy za účelem obnovy funkčnosti strojů a zařízení, přestavbu a modernizaci používaných strojů a zařízení a jejich instalaci Produkce tohoto odvětví reflektuje zejména finanční situaci průmyslových podniků. Do odvětví oprav a instalací strojů a zařízení jsou zahrnuty dva obory: opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení (vykázal výrazný růst) a instalace průmyslových strojů a zařízení (vykázal také růst). Dle objemu tržeb je významnější odvětví oprav kovodělných výrobků, strojů a zařízení. Ve výrobě textilií (CZ-NACE 13) vzrostly tržby o 5,3 %. V rámci zpracovatelského průmyslu patří k menším odvětvím s podílem 1,2 % na tržbách průmyslu. I přes velký konkurenční tlak ze strany asijských výrobců a vysokých dovozů, dosáhlo odvětví příznivého výsledku. Za ním stála rostoucí výroba automobilového průmyslu, která se projevila poptávkou po technických textiliích (např. textilní výrobky pro vybavení motorových vozidel). Oproti zahraničním výrobcům ze třetích zemí mají domácí výrobci výhodu zaručeného a přístupného servisu. Zakázky odvětví byly meziročně vyšší o 3,3 % (v roce 2015 vzrostly o 0,8 %), z toho zahraniční o 4,3 % (v roce 2015 poklesly o 1,1 %) a domácí o 0,3 % (v roce 2015 rostly o 6,5 %). Textilní průmysl se člení do čtyř skupin. Dle objemu tržeb tahounem odvětví (s dvouciferným růstem) byla konečná úprava textilií, také nejvýznamnější výroba ostatních textilií vykázala velice slušný růst. Výroba usní a souvisejících výrobků (CZ-NACE 15) patří k nejmenším, ale tradičním odvětvím domácího zpracovatelského průmyslu. Na tržbách průmyslu se podílela pouze 0,1 % s meziročním růstem tržeb o 5,3 %. Zachovává si proexportní orientaci - podíl tržeb z přímého vývozu na tržbách odvětví dosáhl 86,9 %, což je nejvíce ze všech odvětví zpracovatelského průmyslu (druhá v pořadí je výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků s podílem 81,3 %). Zaměřuje se na specializované výrobky, většinou ve spolupráci se zahraničními výrobci. Vývoj tržeb je nepříznivě ovlivňován přetrvávajícími dovozy levné obuvi z asijských zemí a menším zájmem spotřebitelů o domácí výrobky. Do výroby usní a souvisejících výrobků jsou zařazeny dvě skupiny: činění a úprava usní, a výroba obuvi. Dle objemu tržeb je významnější činění a úprava usní, avšak slušný růst vykázaly oba obory. 67

68 Tržby se snížily v sedmi odvětvích zpracovatelského průmyslu Pokles produkce a tržeb chemického průmyslu byl z velké části zapříčiněn havárií Hutní výroba byla tlumena poklesem domácí poptávky Tržby se v roce 2016 v meziročním srovnání snížily v sedmi odvětvích zpracovatelského průmyslu, která se na tržbách průmyslu podílela 22,2 %. V následující části jsou podrobněji hodnocena odvětví zpracovatelského průmyslu s vyšším než 3% poklesem tržeb. Taková odvětví byla dvě: výroba chemických látek a chemických přípravků (-13,1 %) a výroba základních kovů, hutního zpracování kovů, slévárenství (-7,9 %). Dalších pět odvětví, kterým klesl objem tržeb, vykázalo jen mírný pokles (<1,5 %). K nejvýraznějšímu poklesu tržeb o 13,1 % došlo ve výrobě chemických látek a chemických přípravků (CZ-NACE 20). Odvětví patří mezi významnější ve zpracovatelském průmyslu, na tržbách průmyslu se podílelo 3,2 %. Chemický průmysl je silně provázán ekonomickými vazbami s ostatními odvětvími a obory zpracovatelského průmyslu, kterým dodává své výrobky. Významnými odběrateli jsou např. elektrotechnický průmysl, automobilový průmysl, textilní průmysl, gumárenský a plastikářský průmysl. Výsledky odvětví v roce 2016 byly negativně ovlivněny výše uvedenou havárií v Unipetrolu. Celkové zakázky odvětví byly meziročně nižší o 11,5 % (v roce ,5 %), z toho zahraniční o 8,6 % (v roce ,1 %) a domácí o 17,3 % (v roce ,9 %). Do odvětví výroby chemických látek a chemických přípravků je zařazeno šest skupin. Dle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku v primárních formách (76 % CZ-NACE 20), jež vykázala významný pokles, a zároveň se jednalo o nejhlubší pokles v daném odvětví. Nejvíce rostla výroba ostatních chemických výrobků. Tržby výroby základních kovů, hutního zpracování kovů, slévárenství (CZ-NACE 24) se v roce 2016 meziročně snížily o 7,9 %. Odvětví patří v rámci zpracovatelského průmyslu k významnějším, na tržbách průmyslu se podílelo 4,3 %. Hutní výroba je materiálově a energeticky náročná a v ČR je dlouhodobě koncentrována hlavně do dvou dominantních společností Moravskoslezského kraje. Převážná část hutních výrobků jsou polotovary a výrobky určené pro další zpracování, které jsou dále zhodnocovány (zhruba dvě třetiny produkce jsou směrovány do mezispotřeby). Produkce nachází uplatnění hlavně ve strojírenství, automobilovém průmyslu, při stavbě lodí, ale i v dalších odvětvích a oborech. V roce 2016 se meziročně snížily nové zakázky o 3,4 % (v roce ,5 %), z toho domácí zakázky klesly o 7,1 % (v roce ,2 %), kdežto zahraniční vzrostly o 0,7 % (v roce ,0 %), i přesto, že zahraniční poptávka je ovlivňována expanzí čínské produkce, zejména oceli, na niž se např. EU i USA snaží reagovat cly. Do odvětví výroby základních kovů, hutního zpracování kovů, slévárenství je zařazeno pět skupin. Dle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků (kromě pásky za studena), tváření výrobků za tepla, jež vykázala významný pokles tržeb. Nedařilo se výrobě ocelových trub, trubek, dutých profilů a souvisejících potrubních tvarovek. Mírný růst vykázalo slévárenství. Poslední skupinou odvětví, jejíž výsledky jsou podrobněji popsány, jsou odvětví s významným podílem na celkových tržbách ( 5 % objemu tržeb průmyslu). V absolutním vyjádření se jedná o odvětví s objemem tržeb přesahujícím 200 mld. Kč ročně. Výrobu počítačů, elektronických a Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (CZ-NACE 26) se řadí mezi nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu. V roce 2016 se toto 68

69 optických přístrojů táhly domácí zakázky Tradiční strojírenství vykázalo jen mírný růst Tržby výroby pryže a plastů zajistila výroby plastů Za negativním vývojem tržeb elektrotechnického průmyslu byl pokles zakázek jak domácích, tak i zahraničních odvětví podílem na tržbách průmyslu 7,9 % dostalo opět na druhé místo za rozhodující výrobu motorových vozidel (s podílem 30,7 %). Převažují v něm podniky pod zahraniční kontrolou a má silný proexportní charakter. Zakázky odvětví byly meziročně vyšší o 1,1 % (v roce 2015 vzrostly o 3,0 %), z toho zahraniční klesly o 0,6 % (v roce ,9 %) a domácí vzrostly o 6,6 % (v roce ,2 %). Do výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů je zahrnuto sedm oborů. Dle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba počítačů a periferních zařízení, která vykázala mírný pokles. Nejvyšší pokles vykázala výroba spotřební elektroniky. Naopak tahounem odvětví byla výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení. Výroba strojů a zařízení (CZ-NACE 28) má ve zpracovatelském průmyslu díky své dlouholeté tradici významné postavení. Na průmyslové produkci se podílela 7,2 % a růst jejích tržeb byl 0,5 %. Je výrazně proexportně zaměřena tři čtvrtiny produkce jsou určeny pro zahraniční zákazníky. Svým rozsahem pokrývá celé národní hospodářství, zahrnuje produkci určenou pro další investice a stroje a zařízení provádějící výrobní činnost. Naznačuje tak jeho směřování a další rozvoj. Na odvětví má příznivý vliv systém podpory podnikání rozpracovaný do různě zaměřených programů, včetně programů podpory vědy, výzkumu a inovací. Nové zakázky odvětví byly meziročně vyšší o 2,1 % (v roce 2015 vzrostly o 6,2 %), z toho zahraniční vzrostly o 2,2 % (v roce ,9 %) a domácí o 1,9 % (v roce 2015 vzrostly +0,6 %). Výroba strojů a zařízení zahrnuje pět oborů. Dle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely, která zároveň vykázala nejvyšší růst v rámci odvětví. Pokles vykázala výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů. Výroba pryžových a plastových výrobků (CZ-NACE 22) se také řadí k důležitým odvětvím a dlouhodobě dosahuje vyšší dynamiku růstu tržeb. V roce 2016 se její tržby zvýšily o 3,1 %, na tržbách průmyslu se podílela 6,4 %. Patří mezi významné dodavatele pro další odvětví zpracovatelského průmyslu, k nimž patří zejména automobilový průmysl a výroba elektrických zařízení. Je i důležitým dodavatelem pro stavebnictví, obalový průmysl a drobné spotřebitele. Odvětví výroby pryže a plastických hmot zahrnuje dva obory výrobu pryžových výrobků, která vykázala nepatrný pokles a výrobu plastových výrobků, která naopak dosáhla slušný růst. Podle objemu tržeb je významnější výroba plastových výrobků. Výroba elektrických zařízení (CZ-NACE 27) převážně zahrnuje výrobky určené k následnému využití v dalších odvětvích zpracovatelského průmyslu, dále ve výrobě a rozvodu elektrické energie, v dopravě a ve spojích, i ve spotřebitelské sféře. Zpracovává a spotřebovává relativně malé objemy materiálů a energie a nadměrně nezatěžuje životní prostředí. Vyznačuje se velkým potenciálem, což je dáno rostoucím významem elektronických a elektrotechnických prvků ve většině finálních průmyslových produktů. Tržby odvětví nepatrně klesly o 0,3 %. Na tržbách průmyslu se odvětví podílelo 6,1 %. Za jejich poklesem stál zejména pokles celkových nových zakázek, a sice meziročně o 3,2 % (v roce 2015 rostly o 8,3 %), přičemž klesly jak nové zakázky ze zahraničí o 3,2 % (v roce ,5 %), tak i tuzemské o 3,4 % (v roce ,7 %). Do odvětví výroby elektrických zařízení je zařazeno šest oborů. Podle objemu tržeb je sice nejvýznamnější výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení, ale jeho tržby klesly a zároveň se jednalo se o největší pokles v rámci celého odvětví. Nejvíce se dařilo výrobě baterií a akumulátorů. 69

70 Široký sortiment výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků těžil z růstu tuzemských zakázek Ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ-NACE 25) se tržby zvýšily o 4,3 %. Řadí se také k významným odvětvím zpracovatelského průmyslu a na tržbách průmyslu se podílela 5,7 %. Je úzce spojena s výrobou základních kovů a zpracovává jejich polotovary. Vyrábí výrobky širokého rozsahu od drobných spotřebních předmětů až po komponenty jaderných reaktorů. Vyrábí též výrobky určené ke konečné spotřebě, nebo vstupující do dalšího zpracování v automobilovém průmyslu, strojírenství, v elektrotechnickém průmyslu nebo stavebnictví. Nové zakázky rostly o 4,0 % (v roce 2015 rostly o 7,6 %), z toho domácí zakázky rostly rychleji, a sice o 7,0 % (v roce ,8 %), než zakázky ze zahraničí, s růstem o 2,7 % (v roce ,3 %). Do výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků je zahrnuto osm oborů. Dle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba ostatních kovodělných výrobků, která také vykázala slušný růst. Z osmi oborů vykázaly růst všechny, kromě výroby radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků. Tahounem odvětví s více než dvouciferným růstem byla výroba zbraní a střeliva. Nové zakázky ve vybraných odvětvích zpracovatelského průmyslu 13 si v roce 2016 udržely růst. Objem celkových nových zakázek se meziročně zvýšil o 5,6 %, ale jejich růst zpomalil (z 6,6 % v roce 2015). Zahraniční zakázky snížily tempo růstu na 7,0 % (oproti +8,2 % v roce 2015) a domácí zakázky na 1,9 % (z +2,9 % v roce 2015). Zahraniční zakázky měly na celkových zakázkách také výrazně vyšší podíl 73,2 %. Rostly zejména zakázky automobilového průmyslu (meziročně o 14,8 %), které byly taženy růstem nových zahraničních zakázek (o 16,8 %), kdežto domácí rostly pomaleji (o 8,8 %). Největší pokles v nových zakázkách zaznamenala výroba chemických látek a chemických přípravků o 11,5 %, ten byl způsoben zejména poklesem nových domácích zakázek o 17,3 %, při současném poklesu zahraničních o 8,6 %. 13 ČSÚ nesleduje nové zakázky u všech odvětví, ale jen u průmyslu jako celku, a v odvětvích zpracovatelského průmyslu CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21 a

71 Graf č. II Vývoj nových zahraničních a domácích zakázek v roce 2016 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 25,0 20,0 18,5 18,8 21,5 18,6 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0 6,1 3,4 1,2-0,6-1,3 0,8 5,7 9,2 7,9-3,0 5,6-0,9 0,6-4,8 13,4 13,4 9,6 4,7-15,0-20,0-16,3-15,7 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Zahraniční zakázky Domácí zakázky Pramenů: ČSÚ, graf MPO Chemický průmysl ovlivnil jak domácí zakázky, tak i zakázky ze zahraničí Vývoj domácích zakázek byl v roce 2016 značně ovlivněn pokračujícím poklesem nových zakázek chemického průmyslu o 17,3 % (v roce 2015 klesly o 26,9 %), v důsledku mimořádných událostí ve dvou společnostech Unipetrolu (viz výše). Klesly také ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení o 20,1 % (v roce 2015 rostly o 19,2 %), dále ve výrobě základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků o 15,0 % (v roce 2015 rostly o 34,6 %). Naopak nejvyšší růst domácích zakázek vykázal automobilový průmysl, a sice o 8,8 % (v roce ,3 %) a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení o 7,0 % (v roce ,8 %). Nové zakázky ze zahraničí v roce 2016 klesly méně než nové zakázky z tuzemska. Největší meziroční poklesy byly také v chemickém průmyslu, a sice o 8,6 % (v roce 2015 o 3,1 %) a v odvětví výroby základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků o 3,3 % (v roce ,8 %). Nejvyšší růst opět vykázal automobilový průmysl o 16,8 % (v roce 2015 růst o 13,5 %) a s ním související výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení o 4,6 % (v roce ,7 %). 71

72 Graf č. II Vývoj nových zakázek a tržeb za vybrané obory (organizace s 50 a více zaměstnanci, sleduje se jen u CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21, 24-30, meziroční změna v %, z b. c.) 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 1Q/14 2Q/14 3Q/14 4Q/14 1Q/15 2Q/15 3Q/15 4Q/15 1Q/16 2Q/16 3Q/16 4Q/16-5,0 Zakázky celkem Zakázky ze zahraničí Domácí zakázky Tržby za vybrané oddíly Pramen: ČSÚ, propočty a graf MPO Růst produkce a zakázek se projevil zvýšením zaměstnanosti Nižší produktivita práce při růstu mezd vedla ke zvýšení jednotkových mzdových nákladů Příznivá ekonomická situace průmyslu v roce 2016 si vyžádala také reakci trhu práce. Rostoucí produkce, zakázky i tržby průmyslových podniků vyvolaly potřebu rozšiřování výroby a přijímání nových zaměstnanců. Zaměstnanost dosáhla vysoké úrovně, když se v průměru za rok 2016 zvýšila meziročně o 2,8 %, ve zpracovatelském průmyslu o 3,1 % a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 2,3 %. Pouze složité podmínky v těžbě a dobývání nevyvolaly nároky na další potřebu pracovní síly, takže zaměstnanost zde klesla o 6,1 %. Růst zaměstnanosti vyšší než růst tržeb vedl k poklesu produktivity práce o 1,1 %, ve zpracovatelském průmyslu o 1,3 %, a v těžbě a dobývání o 6,1 %. Produktivita rostla pouze ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 2,2 %. Pokles produktivity práce se odrazil ve zvýšení jednotkových mzdových nákladů v průmyslu, nominální se meziročně zvýšily o 4,9 % a reálné o 8,5 %. V rámci zpracovatelského průmyslu klesly nominální i reálné jednotkové mzdové náklady ve dvou odvětvích, a sice ve výrobě nábytku a v odvětví oprav a instalací strojů a zařízení, což jsou právě odvětví, která byla nejúspěšnější v růstu tržeb. 72

73 Tabulka č. II Vybrané ukazatele průmyslových organizací (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změny v %) průmysl. tržby z tržby z prům.. produkt. průměr. mzda jednotkové Ukazatel produkce prodeje přímého počet práce mzda přepočt. mzdové (IPP) vl. výr. vývozu zaměst z tržeb nominál. indexem náklady průměrná a služeb v b.c. FO cen mzda v b.c. výrobců nominál. reálné Kč Průmysl celkem 2,9 1,7 3,6 2,8-1,1 3,8 7,3 4,9 8, B Těžba a dobývání -9,0-11,8-4,1-6,1-6,1-1,3 5,1 5,0 11, D Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klim. vzduchu 0,5 4,5-18,4 2,3 2,2 2,4 6,8 0,2 4, C Zpracovatelský průmysl 3,7 1,8 3,7 3,06-1,3 4,0 7,4 5,4 8, Výroba potravinářských výrobků -2,5-0,9 0,6 0,0-0,9 5,4 8,1 6,4 9, Výroba nápojů 0,5-0,7-0,2 2,5-3,2 3,6 4,5 6,9 7, Výroba tabákových výrobků Výroba textilií 3,7 5,3 5,9 4,3 0,9 4,4 5,1 3,4 4, Výroba oděvů 0,6 1,7 1,3-1,0 2,7 5,3 4,0 2,5 1, Výroba usní a souvisejících výrobků 5,3 5,3 4,0 6,3-1,0 8,9 8,1 10,0 9, Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. 2,7 1,1 0,7-0,5 1,6 3,9 4,9 2,2 3, Výroba papíru a výrobků z papíru 2,5 0,7-2,2 2,6-1,9 2,2 2,4 4,2 4, Tisk a rozmnož. nahraných nosičů 13,6 8,8 5,9 9,1-0,3 0,9 2,2 1,2 2, Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků Výroba chemických látek a chem. přípravků -7,0-13,1-10,6 1,9-14,7 5,4 12,3 23,6 31, Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků 2,3-1,4 0,3 4,4-5,6-0,7-0,7 5,1 5, Výroba pryžových a plastových výrobků 4,9 3,1 6,2 6,1-2,8 4,6 7,1 7,6 10, Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků -0,2 0,3-2,3 1,1-0,7 4,8 3,5 5,5 4, Výr.. zákl. kovů, hutní zprac. kovů, sléváren. -0,5-7,9-4,1-1,4-6,6 2,5 10,1 9,7 17, Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků 4,5 4,3 5,0 3,5 0,8 3,4 4,3 2,6 3, Výroba počítačů, elektron. a optických přístr. 5,6 1,3-1,5 8,4-6,5 3,6 3,7 10,9 11, Výroba elektrických zařízení 0,7-0,3-1,6 2,8-3,0 3,7 5,9 6,9 9, Výroba strojů a zařízení 1,0 0,5 2,5 0,8-0,3 3,9 3,8 4,1 4, Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přív. a návěs. 11,0 9,1 9,8 6,1 2,9 4,3 6,6 1,4 3, Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení 1,1-1,3-3,3 1,6-2,8 1,9 2,2 4,8 5, Výroba nábytku 10,5 13,7 11,6 4,1 9,3 6,1 6,2-2,9-2, Ostatní zpracovatelský průmysl 0,9 0,8 8,4 4,3-3,3 7,9 6,8 11,7 10, Opravy a instalace strojů a zařízení 2,1 6,4 21,3-1,7 8,3 3,4 2,8-4,5-5, Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: Průmyslová produkce je za průmysl celkem, ostatní údaje za organizace s 50 a více zaměstnanci. Produktivita práce je vypočtena jako podíl indexu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (v b. c.) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců. II.1.2 Průmysl v EU Domácí průmysl ve srovnání s Evropou vykázal vyšší tempo růstu Průmyslová produkce se v roce 2016 v České republice meziročně zvýšila o 2,3 % 14, takže v rámci Evropské unie (EU28) s průměrným růstem o 1,6 %, se tuzemská ekonomika zařadila mezi země s nadprůměrnými výsledky. Nejvyšší růst vykázaly Kypr (o 7,8 %), Slovinsko (7,1 %), Lotyšsko a Chorvatsko (o 4,9 %) a Slovensko (o 4,7 %). Český průmysl také patří mezi země, které již překonaly předkrizovou úroveň průmyslové produkce roku 2008, a to již v roce Naopak ani EU28, ani eurozóna jako celek, předkrizové úrovně nedosáhly ani v roce 2016, vysoce ji ale překročily Irsko, Slovensko a Rumunsko. 14 Kalendářně očištěná data Eurostatu. 73

74 Průmyslová produkce se v roce 2016 v rámci EU28 (ale i eurozóny) snížila jen ve dvou zemích, a to na Maltě meziročně o 3,5 % (její HDP naproti tomu rostl v rámci EU28 jako jeden z nejrychlejších, a sice o 5,0 %) a v Lucembursku o 0,1 %. Nevýrazný růst průmyslu v zemích eurozóny (meziročně o 1,4 %) byl determinován nepřesvědčivým růstem průmyslu ve velkých zemích: v Itálii o 1,7 %, v Německu o 1,0 % a ve Francii o 0,3 %. Proto v porovnání se zeměmi eurozóny je výkon domácího průmyslu velmi solidní a vysoce převyšuje výsledky svého nejdůležitějšího kooperačního a obchodního partnera Německa (viz graf č. II.1.2.1). Graf č. II Vývoj průmyslové produkce v eurozóně, v Německu a v ČR (kalendářně očištěná data, meziroční změna v %) 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0-1,0 Pramen: Eurostat, graf MPO 1Q/14 2Q/14 3Q/14 4Q/14 1Q/15 2Q/15 3Q/15 4Q/15 1Q/16 2Q/16 3Q/16 4Q/16 eurozóna 1,4 0,8 0,7 0,4 2,0 2,0 2,6 1,9 1,3 1,1 1,0 2,2 Německo 3,0 0,9 0,7 0,7 0,6 1,6 1,6-0,3 1,3 0,6 0,7 1,4 ČR 6,4 6,4 2,9 4,1 5,1 5,6 5,9 2,9 3,4 2,2 1,0 2,6 74

75 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita Stavebnictví po dvou letech skončilo opět v záporných číslech Stavební výroba se v roce 2016 po dvou letech růstu vrátila zpět do záporných čísel, když klesla meziročně reálně o 5,9 % (ve stálých cenách). Za tímto negativním výsledkem stojí zejména nepřipravenost nových projektů, jejichž start se dále odkládá a vyšší srovnávací základna roku 2015, kdy intenzívní výstavba byla vedena snahou o vyčerpání dotací z fondů EU. Na poklesu výroby se podílely oba segmenty stavebnictví, pozemní i inženýrské. Především inženýrské stavitelství stále zůstává pod tlakem nedostatku veřejných zakázek. Na rozdíl od dřívějších let je v sektoru dostatek finančních prostředků, chybí pouze připravené projekty. Stavební produkce za rok 2016 ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 setrvává o 21,8 p. b. pod jeho úrovní. Sektor stavebnictví se v roce 2016 dotkl svého dna ve druhém čtvrtletí a od té doby propad postupně slábne. Tento trend je vidět i na zakázkách, ale zatím přetrvávala absence výraznějšího růstového impulsu. Očekává se však, že by se situace měla stabilizovat v průběhu roku Této hypotéze odpovídá i prosincový výsledek roku 2016, který jako jediný v celém roce skončil v kladných číslech (+2,6 %). Také z vývoje v oblasti stavebních povolení se dá předpokládat, že by v roce 2017 stavebnictví mohlo vykázat alespoň symbolický růst, který ovšem propad z předchozího roku zdaleka nevykompenzuje. k jeho poklesu přispělo zejména inženýrské stavitelství, Vývoj obou složek odvětví, jak pozemního, tak i inženýrského stavitelství, byl v jednotlivých čtvrtletích roku 2016 značně odlišný, nicméně v záporných hodnotách skončily oba segmenty. Zatímco výroba v pozemním stavitelství v roce 2016 klesla o 0,8 %, inženýrské stavitelství zaznamenalo mnohem hlubší pokles o 15,9 %. Graf č. II Vývoj stavební produkce (meziroční změna v %, s. c.) % 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0-20,0-25,0-30,0 0,7-2,3 6,4-4,2-6,5 3,9-0,3-2,3-22,7 5,7 13,3-2,3-0,9-8,4-2,9-5,3-3,9-3,1-6,0-9,1-6,2-9,0-10,0-11,2-11,7 5,6 9,5 12,3 7,3 2,9 0,7 1,5-6,9-8,9-6,6-2, Pramen: ČSÚ, graf MPO 75

76 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 které dvouciferným propadem s sebou stáhlo celé stavebnictví Ani pozemní stavitelství nenavázalo na výsledky roku 2015 Inženýrské stavitelství, jehož produkce je převážně financována z veřejných zdrojů a navázána na příjmy z EU z nového programového období, na rozdíl od pozemního zaznamenalo dvouciferný pokles, ve kterém se udrželo celý rok. Dna se dotklo ve třetím čtvrtletí (- 19,5 %), hodnota čtvrtého čtvrtletí obrátila trend (poklesem o 16,4 %) a dala tak malou naději na budoucí zlepšení. Stavební produkce v segmentu inženýrského stavitelství oproti roku 2015 tak dosáhla zcela opačných hodnot. Vzhledem k tomu, že se tomuto segmentu stále nedostávají nové velké infrastrukturní zakázky, podmínky pro jeho vyšší růst jsou zatím omezené. Produkce pozemního stavitelství roce 2016 meziročně klesla o 0,8 %. Segment byl v průběhu roku 2016 kromě sezónnosti poznamenán také efektem základny předchozího roku, díky kterému ale od srpna nastoupil trend pozvolného růstu. Zatímco v prvním čtvrtletí dosáhla výroba dna (-7,2 %), ve druhém čtvrtletí zmírnila pokles (-5,7 %) a ve třetím i čtvrtém čtvrtletí již byly její výsledky kladné (+0,8 % a +6,1 %). Produkce pozemního stavitelství pozvolna rostla vlivem silné poptávky po bydlení, podporované snadno dostupnými hypotékami s rekordně nízkými úrokovými sazbami. Zvýšila se nově zahajovaná výstavba bytů v rodinných domech, avšak nejednalo se zatím o silný posun směrem vzhůru. Rostl počet dokončených bytů jak v rodinných, tak i bytových domech, a přestože poptávka po bydlení roste, nových bytů se příliš nestaví. Důsledkem je pak růst jejich cen. Graf č. II Vývoj pozemního a inženýrského stavitelství (meziroční změna v %, s. c.) 30,0 20,0 10,0 % 0,0-10,0-20,0-30, Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství Pramen: ČSÚ, graf MPO Pokračoval trend snižování zaměstnanosti při růstu průměrné nominální mzdy Dlouhodobý trend snižování počtu zaměstnanců ve stavebních podnicích pokračoval, bez ohledu na jeho výsledky. Zaměstnanost ve stavebnictví v podnicích s 50 a více zaměstnanci klesá nepřetržitě od konce roku 2010, v posledních dvou letech však již začala meziroční pokles zpomalovat. Průměrný evidenční počet zaměstnanců se v roce 2016 snížil o 2,5 %. Mzda těchto zaměstnanců vzrostla v průměru meziročně o 4,0 % na Kč. V odvětví stavebnictví jako celku se průměrný evidenční počet zaměstnanců v průměru za rok 2016 snížil o 1,7 % a klesá soustavně od posledního čtvrtletí Průměrná 76

77 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q počet mil. Kč MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 hrubá měsíční nominální mzda na fyzické osoby se v roce 2016 zvýšila meziročně o 3,5 % a činila Kč (reálná o 2,4 %). Pokles produkce vedl k poklesu produktivity práce Mírnější pokles zaměstnanosti při solidním růstu mezd, doprovázený ale poklesem stavební produkce o téměř 6 %, vedl ke snížení produktivity práce ve stavebnictví v roce 2016 meziročně o 4,7 %. Nominální jednotkové mzdové náklady výrazně vzrostly, meziročně o 8,7 %, reálné o 7,5 % 15. Nejrychleji nominální i reálné jednotkové mzdové náklady rostly ve 2. čtvrtletí, naopak ve 4. čtvrtletí již byly nejnižší (viz tabulka č. II.2.1.1). Tabulka č. II Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (meziroční změna v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q Průměrná nominální mzda 2,1 4,2 4,4 5,3 4,7 3,5 4,3 1,9 Průměrná reálná mzda 1,1 3,0 3,0 3,9 3,3 2,4 3,1 0,6 Produktivita práce ze ZSV (ve s. c.) 10,5 13,4 8,1 2,2-6,6-8,1-5,1 0,0 Nominální jedn. mzdové náklady -7,6-8,2-3,5 3,0 12,0 12,6 9,9 1,9 Reálné jedn. mzdové náklady -8,5-9,2-4,7 1,7 10,6 11,4 8,7 0,7 Pramen: ČSÚ, propočty MPO II.2.2 Stavební povolení a stavební zakázky Počet stavebních povolení rostl, V oblasti stavebních povolení v roce 2016 pokračoval trend jak jejich celkového růstu, tak zejména jejich orientační hodnoty. V roce 2016 počet stavebních povolení činil , byl sice meziročně o povolení vyšší (tj. o 3,6 %), ale zdaleka nedosáhl počtu z let předcházejících předkrizovému roku Pro bytové stavby bylo vydáno povolení, meziročně o 7,3 % více, pro nebytové , meziročně +8,6 %. Sezónnost typická pro odvětví stavebnictví se projevuje i u stavebních povolení, kdy jich bylo vydáno nejméně v lednu (5 325), nejvíce v květnu (7 907), ale nad sedmi tisíci se jejich počet již udržel i po zbytek roku Graf č. II Vývoj počtu vydaných stavebních povolení a orientační hodnoty staveb Orientační hodnota (mil. Kč) Počet vydaných SP Pramen: ČSÚ, graf MPO 15 Deflováno indexem cen stavebních prací. 77

78 Počet vydaných stavebních povolení se ve všech čtvrtletích roku 2016 pohyboval nad úrovní roku Nejvyšší nárůst byl zaznamenán ve čtvrtém čtvrtletí. Důvodem je rozběh nových projektů, jak v bytových domech, tak především v nebytových budovách, nicméně rozjezd je znatelný v závěru roku i v kategorii rodinných domů. Stimulem byly stále nízké úrokové sazby hypoték, očekávání zpřísnění podmínek na trhu hypoték v obavě z přehřátí hypotečního trhu, i celkově pozitivní vývoj ekonomiky a mezd, který podporuje spotřebitelskou poptávku, a to jak po bydlení, tak i k vhodným investicím. Nízké úrokové sazby, a dokonce záporné výnosy některých státních dluhopisů, nutí investory hledat příležitosti ke zhodnocení úspor, a tímto nástrojem zhodnocení se pro některé stávají reality. Vývoj cen na českém trhu realit o zvýšené poptávce jasně vypovídá. Čtvrtletní vývoj stavebních povolení podle charakteru výstavby a typu budov a jejich orientační hodnoty v roce 2016 ukazuje tabulka č. II Tabulka č. II Počet vydaných stavebních povolení a orientační hodnota staveb v roce 2016 (meziroční změna v %) Počet vydaných stavebních povolení Orientační hodnota povolených staveb 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q Celkem 1,7 3,3 2,8 6,2 6,9 25,5-0,1 12,8 v tom: nová výstavba -0,5 5,8 3,5 7,7 6,3 37,8 13,6 32,2 změna dokončených staveb 4,7 0,0 1,8 4,0 7,7 9,3-15,2-8,6 z celku: bytové budovy 8,3 6,8 6,2 8,4 9,7-8,8 4,8 20,8 nebytové budovy 5,1 8,8 8,9 11,2 20,3 70,7 32,4 35,2 Pramen: ČSÚ, propočty MPO ještě více však hodnota povolovaných staveb a s nimi i podlahová plocha Nejvíce stavebních povolení s nejvyšší Orientační hodnota staveb v roce 2016 vzrostla na 284,3 mld. Kč, což je meziročně o 29,4 mld. Kč více. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení zaznamenala meziroční dvouciferný nárůst zejména ve druhém čtvrtletí o 25,5 % (s objemem 85,2 mld. Kč) a ve čtvrtém čtvrtletí o 12,8 % (objem 75,1 mld. Kč). Za celý rok 2016 celkový meziroční růst činil 11,5 %, což je třetí nejvyšší tempo růstu od počátku této statistiky v roce 1999 (o 12,4 %), po skokovém růstu o 18,2 % v roce Jak počty, tak hodnoty vydaných stavebních povolení ve čtvrtém čtvrtletí tak dost možná představují impuls pro rozjezd stavebnictví v roce Celková podlahová plocha nových budov včetně změny dokončených staveb v roce 2016 již druhým rokem rostla, meziročně o 14,6 % na m 2. To však stále ještě znamenalo pouze 64 % plochy bytových a nebytových budov, na které bylo vydáno stavební povolení v předkrizovém roce Dynamický růst nastoupila ve 2. čtvrtletí 2015 a zachovala si ho po celý rok Vrcholu zatím dosáhla ve 4. čtvrtletí (meziročně +19,4 % na m 2 ), a to i přes vliv vysoké srovnávací základny stejného období roku Obecně se o růst podlahové plochy zasloužily budovy nebytové, kde se podlahová plocha meziročně zvýšila o 20,9 %, kdežto v bytových budovách pouze o 5,9 %. Z jednotlivých krajů se na celkovém počtu vydaných stavebních povolení v kumulaci za rok 2016 nejvíce podílely Středočeský kraj s 19,4 %, Jihomoravský 78

79 hodnotou bylo vydáno ve Středočeském kraji kraj se 11,7 % a Moravskoslezský s 9,2 %. Podíl Prahy na počtu povolených staveb činil pouze 6,2 %. Středočeský kraj vykázal také nejvyšší podíl na orientační hodnotě povolených staveb (13,8 %), za ním Jihomoravský kraj s 11,0 % a třetí pak Ústecký kraj s 19,5 %. V kategorii bytových staveb nejvyšší orientační hodnotu 17,667 mld. Kč (podíl 20,6 %) vykázal rovněž Středočeský kraj, dále Jihomoravský kraj 11,758 mld. Kč (13,7 %) a Praha 10,515 mld. Kč (12,2 %). V kategorii nebytových staveb nejvyšší orientační hodnoty docílily kraje Jihomoravský 13,995 mld. Kč (podíl 12,8 %), dále Středočeský 13,331 mld. Kč (12,2 %), následovaný Ústeckým s 11,381 mld. Kč (10,4 %). Počet zakázek se zvýšil, avšak jejich hodnota mírně klesla, stav zakázek veřejných i soukromých vzrostl, zahraniční se snížily Stav zakázek ke konci období představuje zásobu dosud neprovedených prací, tj. přijatých, ale dosud nezahájených zakázek nebo rozpracovaných zakázek v hodnotě prací zbývajících k provedení. Počet stavebních zakázek v tuzemsku i v zahraničí v roce 2016 sice vzrostl o 26,7 % na , jejich hodnota se ale mírně snížila, meziročně o 1,0 na 185,4 mld. Kč (tj. pokles o 1,92 mld. Kč). Za snížením hodnoty nových zakázek stojí především inženýrské stavitelství, kde se hodnota zakázek meziročně propadla o 14,8 %. Pozemnímu stavitelství se naopak dařilo a připsalo si nové zakázky meziročně vyšší o 21,7 % v hodnotě 86,1 mld. Kč. Ani tento dvouciferný růst však nestačil zajistit růst celkové hodnoty nových zakázek. Hůře na tom byly zahraniční zakázky. Zatímco v letech 2012 až 2014 v prostředí domácí recese výrazně rostly (meziročně o 31,0 %, o 58,4 % a o 36,5 %), v roce 2015 hluboce propadly (o 37 %) a v roce 2016 ještě klesly meziročně o 5,2 %. Jejich váha na celku se ještě dále snížila až na 15,0 %. Na domácích zakázkách mají nadále největší podíl veřejné zakázky, který v roce 2016 dosáhl 48,3 %. Veřejné zakázky se po roce silného poklesu (v roce 2015 o 24,9 %) vrátily k mírnému růstu (meziročně o 1,1 %), který se však odvíjel od nízké základy předchozího roku 2015, kterou reprezentovala nejnižší hodnota od roku Dosažený objem 62,3 mld. Kč představuje 42,3 % úrovně předkrizového roku Růst pokračoval i u soukromých zakázek (podíl 36,7 %), které se meziročně zvýšily o 9,7 % a stejně jako v roce předchozím nedosáhly ani 50 mld. Kč (47,4 mld. Kč). Vývoj stavebních zakázek ukazuje tabulka č. II Tabulka č. II Vývoj stavebních zakázek, podniky s 50 a více zaměstnanci (meziroční změna v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q Hodnota nových zakázek v tuzemsku -3,2 9,8-1,1-2,4-6,6-0,5-7,0 10,1 v tom: pozemní stavitelství 26,2 0,2-17,0 10,4-1,1 28,7 29,7 28,8 inženýrské stavitelství -20,3 16,0 8,5-9,1-11,7-17,1-23,9-1,8 Stav ke konci období (počet celkem) 15,1 11,1 7,1 2,8 12,9 20,4 13,8 34,8 Hodnota celkem 1,9-7,4-14,6-23,4-16,8-9,2-10,9 3,1 v tom: veřejné 7,8-1,3-5,8-24,9-20,4-17,8-18,0 1,1 soukromé -2,2-4,3-15,9-12,0-1,1 1,2 7,8 9,7 zahraniční -5,6-26,6-32,7-37,0-34,7-2,7-21,9-5,2 Pramen: ČSÚ, propočty MPO 79

80 II.2.3 Bytová výstavba Počty zahájené výstavby bytů rostly třetím rokem snížil se počet bytů v bytových domech, ale zvýšil se v rodinných domech V bytové výstavbě v roce 2016 nebyl vývoj v jednotlivých čtvrtletích tak jednoznačný jako v roce 2015, a zejména v roce 2014, kdy nastal zlom, a po letech poklesů došlo k oživení výstavby. V roce 2016 byl růst přerušen ve druhém čtvrtletí, ve kterém vlivem vysoké základny stejného čtvrtletí předchozího roku, jako v jediném, došlo k meziročnímu poklesu počtu zahájených bytů (o 7,0 %). V roce 2016 vzrostl počet zahájených bytů meziročně o 3,2 % na bytových jednotek. Dynamika růstu se snížila, ale vzhledem k vyšší základně z předchozích dvou let se jedná o velmi dobrý výsledek (v roce 2015 se počet zahájených bytů zvýšil o 8,3 % a v roce 2014 o 10,1 %). Oproti roku 2007, vrcholu konjunktury bytové výstavby, však byla výstavba bytů zahájená v roce 2016 o 37,8 % nižší. Nejvyšší procentní nárůst zaznamenala výstavba bytů zahájená ve 4. čtvrtletí 2016 (meziročně o 15,9 %), což reprezentuje bytů a vede k očekávání pozitivních výsledků výstavby v roce Výstavba bytů zahájená v bytových domech v roce 2016 klesla meziročně o 14,3 % na bytů. Zaznamenala sice dvouciferný nárůst ve čtvrtém čtvrtletí, meziročně o 23,5 %, což reprezentuje bytů, nicméně to nestačilo dostatečně vykompenzovat velký propad ze druhého (o 47,1 %) a třetího čtvrtletí (o 18,2 %). V prvním čtvrtletí 2016 bylo zahájeno o 8,4 % meziročně více bytů, to však pouze vlivem nízké srovnávací základny stejného období předchozího roku kdy výstavba klesla o celou čtvrtinu. Výstavba, zahájená v nástavbách, přístavbách a vestavbách k bytovým domům, klesla také, meziročně o 10,3 %. K propadu přispělo snížení zejména ve třetím a čtvrtém čtvrtletí, které dosáhlo dvouciferných hodnot (o 17,8 %, resp. o 18,6 %). V segmentu výstavby bytů zahájené ve stavebně upravených nebytových prostorách došlo k mírnému snížení (o 0,8 %). Zatímco první dvě čtvrtletí byla silně podprůměrná (pokles o 26,5 a 31,7 %), třetí čtvrtletí zaznamenalo nárůst o 50,3 %, což ale reprezentuje výstavbu pouze 230 bytů. Meziroční vývoj byl však především ovlivněn vysokou a značně nevyrovnanou srovnávací základnou roku 2015, což potvrzuje roční výsledek. Poptávku po nových bytech silně zvedají rekordně nízké úrokové sazby, které na hypotečním trhu v roce 2016 přetrvávaly. Počet bytů zahájených v roce 2016 táhla výstavba bytů v rodinných domech, která meziročně přidala 15,6 % a nepřetržitě roste od poloviny roku Byla zahájena výstavba celkem bytů, což je ve srovnání s předchozím rokem o 846 bytů více. Proti vrcholu v roce 2007, kdy jejich výstavba kulminovala s počtem bytů, zůstala zatím na 62 % jeho úrovně. Ostatní formy bydlení se podílejí na zahájené výstavbě spíše okrajově (např. počet bytů, jejichž výstavba byla zahájená v bytových domech, tvoří zhruba třetinu počtu bytů v rodinných domech). Dále se také meziročně zvýšil počet nástaveb, přístaveb a vestaveb k rodinným domům (o 4,7 %). Počet nástaveb, přístaveb a vestaveb k bytovým domům klesl výrazněji, meziročně o 10,3 %, ještě více však klesl počet bytů v domovech-penzionech nebo domovech pro seniory, meziročně o 18,7 %. Tato oblast výstavby je však silně závislá na připravenosti projektů obcemi a na dotační politice z veřejných rozpočtů, popř. příspěvků z EU, a i proto se ve statistikách projevují silné disproporce. 80

81 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 Graf č. II Bytová výstavba (počet bytů) byty zahájené byty dokončené Pramen: ČSÚ, graf MPO Nejvíce bytů bylo zahájeno ve Středočeském kraji Počet dokončených bytů také rostl Programy na podporu bydlení Na počtu zahájených bytů v členění podle krajů je zřejmý vliv velkých měst, zejména Prahy, kde však v roce 2016 byla zahájena výstavba pouze bytů, meziročně o 47,2 % méně. Nejvíce bytů bylo zahájeno ve Středočeském kraji, celkem bytů s meziročním růstem o 17,9 %, následoval kraj Jihomoravský, celkem 3776 bytů (pokles o 1,7 %). Nejvíce vzrostla výstavba bytů zahájená v kraji Jihočeském (o 50,8 % na 1979 bytů) a kraji Královehradeckém (o 48,9 % na 1301 bytů). Na trend růstu počtu zahájených bytů s určitým časovým posunem navázal vývoj bytů dokončených. Počet dokončených bytů se v roce 2016 zvýšil meziročně o 8,9 % na , což je o bytových jednotek více. Počty dokončených bytů se meziročně zvýšily v bytových domech (o 22,7 % na 9 028), i v nebytových budovách (o 13,6 %). Také byty dokončené v rodinných domech po třech letech poklesů meziročně vzrostly (o 4,8 % na ), naopak méně bylo dokončeno bytů v nástavbách a přístavbách k rodinným i bytovým domům. Silné, více než dvojnásobné, zvýšení zaznamenala velice volatilní výstavba bytů v domovech a penzionech pro seniory. Na podporu bydlení byly i v roce 2016 směrovány programy Ministerstva pro místní rozvoj (program Podpora bydlení, podprogramy Regenerace sídlišť, Podporované byty, Olověné rozvody a Bytové domy bez bariér), programy Státního fondu životního prostředí, spočívající především ve zvýhodněném úvěrování, tak i program Ministerstva životního prostředí administrovaný Státním fondem životního prostředí ČR Nová zelená úsporám. Program je zaměřený na úspory energie a obnovitelné zdroje energie v rodinných a bytových domech. Podporuje energeticky úsporné rekonstrukce rodinných domů a bytových domů, výměnu nevyhovujících zdrojů na vytápění a využívání 81

82 obnovitelných zdrojů energie. Tento program je financován z výnosů z emisních povolenek. Vysoká poptávka po půjčkách na bydlení přetrvávala když úrokové sazby hypotečních úvěrů stále hledaly své dno Poptávka po financování bydlení v roce 2016 z pohledu bank byla rekordní. Tempo růstu počtu smluv i jejich objemu zrychlovalo a v druhé polovině roku gradovalo, v listopadu dokonce meziročním růstem smluv o 59,3 %, objemů dokonce o 78,2 %. Hypotéční trh těžil především z nízkých úrokových sazeb, zlepšující se finanční situace domácností, z vysoké poptávky po bydlení, z nedostatku nemovitostí, ale i rychlého růstu jejich cen. Podle statistiky Fincentra Hypoindexu klienti bank v roce 2016 uzavřeli rekordních nových smluv (meziročně o 9,5 % více) v hodnotě 225,8 mld. Kč (o 18,6 % více). Důvodem stále vysokého zájmu o půjčky na bydlení je přetrvávající nízká úroková sazba, která se pohybovala značně pod hranicí 2 %. Zatímco v roce 2015 činila průměrná úroková sazba 2,14 %, v roce 2016 ještě klesla na 1,89 %. Během celého roku průměrné sazby prohlubovaly historická minima. Nejvyšší počty (14 386), objemy (29,7 mld. Kč) a zároveň nejnižší sazba roku (1,77 %) byly dosaženy v listopadu. Nejvyšší průměrná hypotéka byla registrována v lednu, a to 2,139 mil. Kč. K tomuto rekordu se pak přiblížila průměrná výše hypotéky v listopadu i v prosinci, kdy pokaždé byla hranice dvou milionů korun překonána. Hypotéky tak v roce 2016 překonaly svůj dosud rekordní rok Z této pozice je nesesadily ani změny, které hypoteční úvěry provázely. Od října Česká národní banka zpřísnila svoje doporučení bankám v oblasti úvěrů zajištěných nemovitostí, tj. poskytovat hypoteční úvěry maximálně do 95 % odhadní hodnoty nemovitosti, kterou je úvěr zastaven. ČNB zároveň od 1. dubna 2017 nově stanovila limit 15 % z objemu nově poskytnutých úvěrů v rozmezí 80 až 90 % hodnoty nemovitosti. Další změnou, která byla znatelnější, ale na jejíž dopady trh ještě čeká, je nový zákon o spotřebitelském úvěru z prosince II.2.4 Stavebnictví v EU Stavebnictví v EU28 i v eurozóně si udrželo růst Stavební produkce v Evropské unii a v eurozóně v roce 2016 rostla a pozvolně snižovala ztrátu nabranou v období recese. V EU28 rostla potřetí v řadě, v eurozóně znovu v roce 2015 klesla, ale v roce 2016 se do černých čísel vrátila, a to dokonce s lepším meziročním výsledkem (+2,0 %), než v EU 28 (+1,7 %). Růst v EU28 lze připsat výkonu pozemního stavitelství, které si meziročně polepšilo o 2,4 %, kdežto inženýrské kleslo o 1,6 %. Odvětví v eurozóně naopak táhly obě složky, inženýrské stavitelství meziročním růstem o 3,2 %, pozemní o 1,6 %. Stavební produkce ČR naproti tomu po dvou vydařených sezónách zaznamenala meziroční pokles o 6,1 %, který byl do značné míry ovlivněn vysokou srovnávací základnou předchozího roku. Negativní výsledek zapříčinilo především inženýrské stavitelství, které se meziročně propadlo o 16,0 %, zatímco pozemní stavitelství se snížilo o 1,1 %. ČR tak vykázala podprůměrné meziroční hodnoty než celá EU (viz graf č. II.2.4.2). 82

83 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 Graf č. II Stavební produkce v EU28 a eurozóně (průměr roku 2010 = 100, sezónně a kalendářně očištěno) % eurozóna (19 zemí) EU (28 zemí) Pramen: Eurostat, graf MPO a pomalu snižuje propad z krizových let Zatímco v roce 2015 podržely stavebnictví celého uskupení zejména země, které prodělaly nejintenzívnější pokles v době recese, v roce 2016 jejich výsledky ovlivnila vysoká srovnávací základna předchozího roku. To je případ např. Slovenska, které v roce 2015 meziročně rostlo o 17,9 % a v roce 2016 kleslo o 10,7 %, ale i ostatních postkomunistických ekonomik. Tahounem stavebnictví EU v roce 2016 se stalo Řecko s růstem o 22,7 %, jehož výkon byl ovlivněn nižší srovnávací základnou a přílivem finančních prostředků z fondů EU, s dvoucifernými růsty ještě Irsko +18,5 %, Kypr +13 % a Švédsko +10,9 %. Naopak silné dvouciferné poklesy zaznamenaly kromě Slovenska také např. Polsko -14,0 %, Bulharsko -16,6 %, či Maďarsko -18,8 %. Důvodem se jeví již zmiňovaná vysoká srovnávací základna, způsobená mj. snahou v posledním roce programového období využít dotace EU. Stavebnictví EU28 v roce 2016 bylo na 96,5 % (v roce 2015 na 94,9 %) produkce bazického roku 2010, stavebnictví eurozóny na 92,3 % (90,5 % v roce 2015). Čísla tak potvrzují postupné zlepšování pozice odvětví a eliminaci úpadku z let Graf č. II zobrazuje vývoj stavební výroby v jednotlivých zemích v posledních dvou letech. 83

84 EU28 Řecko Irsko Kypr Švédsko Nizozemsko Finsko Dánsko Španělsko Lucembursko Estonsko Chorvatsko Německo Spojené království Rakousko Belgie Francie Itálie Portugalsko Malta Rumunsko Česká republika Litva Slovensko Polsko Bulharsko Slovinsko Lotyšsko Maďarsko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 Graf č. II Stavební produkce v mezinárodním porovnání (meziroční změna v %, kalendářně očištěno) 30,0 20,0 22,7 18,5 13,0 10,9 7,5 10,0 0,0 1,7 5,8 5,6 5,2 3,7 2,6 2,5 2,4 2,4 0,5 0,3-10,0-20,0-30,0-0,3-0,3-3,3-3,8-4,8-6,1-9,6-10,7-14,0-16,6-17,8-17,9-18, Pramen: Eurostat, graf MPO 84

85 II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD SE ZBOŽÍM II.3.1 Souhrnné výsledky Zahraniční obchod se udržel v dobré kondici míra otevřenosti ČR klesla Výsledky zahraničního obchodu se zbožím 16 podle metodiky národního pojetí 17 korespondovaly s vývojem ekonomiky jako celku, která v roce 2016 předvedla solidní výkon, v příznivém domácím ekonomickém prostředí odrážejícím optimistickou náladu napříč celým hospodářstvím. Podpůrně zároveň působily nižší náklady na suroviny a energie a rovněž domácnosti nezůstaly pozadu a jejich důvěra v budoucí vývoj se promítala do rostoucí spotřeby, ale tím zároveň do rostoucích nároků na dovoz. Dařilo se exportu, který realizoval rozhodující část domácí produkce na náročných zahraničních trzích, a to ve ztížených podmínkách zpomalování globálního růstu. Zahraniční obchod se zbožím si udržel dobrou kondici a svým výkonem navázal na výsledky loňského roku, ale už je nezopakoval. Nicméně v meziročním srovnání saldo obchodní bilance zlepšil a na růst ekonomiky měl nadále kladný vliv. Podle předběžných údajů obchodní bilance v roce 2016 skončila v přebytku 166,4 mld. Kč, který byl o 35,4 mld. Kč vyšší než v roce Vývoz však zpomalil dynamiku růstu na 1,5 %, když za celý rok vzrostl na 3 312,1 mld. Kč, dovoz objemem 3 145,7 mld. Kč zvolnil růst na 0,4 %. Obrat zahraničního obchodu se zvýšil na 6 457,8 mld. Kč, což je o 62,8 mld. Kč více než ve stejném období předchozího roku. Vazba české ekonomiky na obchod se zahraničím, resp. na vývoz, se mimo jiné projevuje vysokým podílem zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu (jeho saldo v roce 2016 představovalo 7,4 % HDP a vzrostlo o 1,2 p. b.). Poměr vývozu zboží k HDP (v b. c.) se vůči roku 2015, kdy činil 70,6 %, snížil na 67,9 % v roce Export služeb a jeho poměr k HDP zůstal beze změny, když stagnoval na 12,4 %. Poměr celkového vývozu vůči HDP klesl z 83 % v roce 2015 na 80,3 % v roce V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k včetně dopočtů, které budou v průběhu roku 2017 dále zpřesňovány. 17 Údaje podle metodiky národního pojetí vycházejí ze změny vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty. Vykazují podobné tendence jako statistika přeshraniční, ale výrazně rozdílné objemy. 85

86 (mld. Kč) MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 Graf č. II Zahraniční obchod ČR v letech (měsíční hodnoty) % Saldo - přeshraniční pojetí (mld. Kč) Saldo - národní pojetí (mld. Kč) Pramen: ČSÚ, graf MPO Zahraniční obchod v přeshraničním pojetí vykázal příznivější vývoj Podle údajů přeshraniční statistiky 18, které evidují všechny toky zboží, stoupl obrat zahraničního obchodu v roce 2016 o 1,4 %, tj. o 105,1 mld. Kč, na ,4 mld. Kč. Obchodní bilance růstem o 80,3 mld. Kč vylepšila svůj předchozí přebytek na rekordních 486,6 mld. Kč (je o 320,2 mld. Kč vyšší než saldo ze statistiky národního pojetí ZO), díky vyššímu růstu vývozu než dovozu. Vývoz v roce 2016 však zpomalil růstovou dynamiku na 2,4 % a za celý rok činil 3 976,0 mld. Kč, dovoz objemem 3 489,4 mld. Kč zpomalil tempo růstu na 0,4 %. Na rozdíl od předchozích dvou let však v roce 2016 došlo ke změně trendu, když hodnoty vývozu a dovozu v červenci, v září a říjnu, a v případě dovozu i v březnu, červnu a v prosinci, spadly pod úroveň předchozího roku. Dvouciferná tempa růstu byla zaznamenána pouze v srpnu, nejslabším měsícem roku byl červenec. Tabulka č. II Meziroční změny vývozu, dovozu a salda obchodní bilance I. - IV. Q I. Q II. Q III. Q IV. Q I. - IV. Q Vývoz (meziroční změna v %) 7,0 5,1 5,8-0,7-0,5 2,4 Dovoz (meziroční změna v %) 8,7 1,7 2,6-1,8-0,9 0,4 Saldo (v mld. Kč) 406,2 141,7 141,3 102,9 100,7 486,6 Meziroční změna salda (v mld. Kč) -22,9 34,2 33,4 9,2 3,5 80,3 Pramen: ČSÚ 18 Vzhledem k tomu, že podrobnější údaje jsou k dispozici pouze za přeshraniční statistiku zahraničního obchodu, a také z důvodu kontinuity s předchozími analýzami, jsou dále uvedeny pouze výsledky podle přeshraniční statistiky. Přeshraniční pojetí vypovídá výhradně o fyzickém pohybu zboží přes hranice bez ohledu na to, zda dochází k obchodu mezi českými a zahraničními subjekty. Tyto údaje jsou zároveň mezinárodně srovnatelné. 86

87 mld. Kč % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 Graf č. II Zahraniční obchod ČR v letech (čtvrtletní hodnoty v přeshraničním pojetí) Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 4.Q ,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0 Obchodní bilance (mld. Kč) Vývoz (meziroční změna v %) Dovoz (meziroční změna v %) Pramen: ČSÚ, graf MPO Na obratu zahraničního obchodu ČR se v největší míře podílely vyspělé tržní ekonomiky Zahraničnímu obchodu pomáhal kurz koruny a příznivé směnné relace Na celkovém obratu tuzemského zahraničního obchodu se zbožím se stejně jako v předchozích letech nejvíce podílel obchod s vyspělými tržními ekonomikami (83,1 %), jehož podíl opět stoupl. Také tradičně nejvíce obchodovaná komodita, stroje a dopravní prostředky, navýšila svůj dominantní podíl na celkovém zahraničním obchodě, a to meziročně o 0,6 p. b. na 51,4 %, z toho silniční vozidla si připsala 1,2 p. b. s podílem na celkovém obratu 16,2 %. Na obratu skupiny strojů a dopravních prostředků vzrostl podíl silničních vozidel o 1,9 p. b. na 31,5 %. Vývoj zahraničního obchodu také bezprostředně souvisel s pohybem směnných kurzů, které od konce roku 2013 podléhají kurzovému závazku ČNB udržovat korunu nominálně podhodnocenou poblíž 27 CZK/EUR. Česká koruna k euru v průměru za celý rok 2016 posílila na 27,033 CZK/EUR, meziročně o 0,9 % a vůči americkému dolaru s průměrným kurzem 24,432 CZK/USD posílila o 0,7 %. Kromě kurzových vlivů na výsledky zahraničního obchodu působí i změny cen dovozu a vývozu. Efekt uvolněných domácích měnových podmínek prostřednictvím oslabeného kurzu koruny se již téměř vyčerpal, nicméně hladinu cen dovozu i vývozu stabilizoval a bránil tak jejich razantnějším výkyvům. Ceny vývozu se držely pod úrovní předchozího roku po celý rok 2016, ceny dovozu sice klesly hlouběji, ale v jeho druhé polovině meziroční pokles tlumily rychlejším tempem. Směnné relace zůstaly po tři čtvrtletí roku v plusu (viz tab. II a graf II.3.1.3) a ceny zahraničního obchodu tak přispěly k dobrým výsledkům ZO a následně i k výkonu celé české ekonomiky. 87

88 Tabulka č. II Směnné relace podle SITC tříd, cenové indexy (stejné období předchozího roku = 100) Skupiny SITC Indexy cen vývozu Indexy cen dovozu Směnné relace Celkem 98,3 96,9 98,1 96,0 100,2 100,9 0 Potraviny a živá zvířata 94,4 96,8 100,1 99,4 94,3 97,4 1 Nápoje a tabák 103,1 101,0 99,3 100,9 103,8 100,1 2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv 92,2 91,8 90,8 96,7 101,5 94,9 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 87,4 87,0 76,2 77,4 114,7 112,4 4 Živočišné a rostlinné oleje 97,1 104,4 104,4 99,6 93,0 104,8 5 Chemikálie a příbuzné výrobky 95,3 93,8 96,9 95,6 98,3 98,1 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 98,4 95,9 99,6 96,1 98,8 99,8 7 Stroje a dopravní prostředky 99,6 98,0 102,8 98,8 96,9 99,2 8 Průmyslové spotřební zboží 99,7 99,0 103,6 98,1 96,2 100,9 Pramen: ČSÚ Graf č. II Ceny vývozu a dovozu, směnné relace (meziroční změny v %) % Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q Vývozní ceny Dovozní ceny Směnné relace Pramen: ČSÚ, graf MPO II.3.2 Teritoriální struktura Do EU směřovala majoritní část českého exportu a importu, Diverzifikace vývozu a dovozu v roce 2016 se podstatně nezměnila. Největší objem českého vývozu a dovozu byl tradičně realizován v rámci zemí Evropské unie, kam směřovalo 83,6 % celkového domácího vývozu a uskutečnilo se 67,1 % dovozu. Vývoz i dovoz do tohoto uskupení zpomalil meziroční dynamiku růstu, vývoz vzrostl o 2,9 %, tj. na 3 325,4 mld. Kč, dovoz o 2,8 %, tj. na 2 339,7 mld. Kč. Celkový obrat výměny v porovnání se stejným obdobím předchozího roku stoupl o 157,3 mld. Kč na 5 665,1 mld. Kč a obchodní bilance se státy Evropské unie skončila aktivem ve prospěch ČR ve výši 985,8 mld. Kč, což je o 31,2 mld. Kč více než v roce Tyto výsledky stvrdily silnou obchodní provázanost České republiky se státy evropské osmadvacítky, jejichž ekonomická situace tak zpětně 88

89 silně ovlivňuje výkon domácího hospodářství. Zároveň potvrdily schopnost českých firem udržet si pozice na náročných evropských trzích. Obdobný trend kopíroval i obchod s eurozónou, kde sice ČR meziročně posílila svůj podíl na vývozech o 0,7 p. b., na 65,2 %, nicméně jejich meziroční tempo růstu zpomalilo na 3,5 %, na 2 592,4 mld. Kč. Podíl na dovozech se zvýšil o 0,6 p. b. na 50,7 %, protože dovoz ze zemí platících eurem meziročně mírně stoupl o 1,7 %, na 1 770,6 mld. Kč. dařilo se vývozu do zemí s tranzitivními ekonomikami obchod se společenstvím nezávislých států a Ruskou federací se začal stabilizovat Snahou převážné části českých exportérů a zainteresovaných institucí je snížit vysokou závislost na zemích Evropské unie rozšířením portfolia obchodních partnerů o nová odbytiště. Rozvíjet obchodní vztahy s perspektivními trhy mimo EU se v roce 2016 dařilo, a to především se zeměmi s tranzitivní ekonomikou (viz tab. II.3.2.1), kam objem vyvezeného zboží meziročně vzrostl o 2,3 mld. Kč. Z těchto zemí dvouciferných temp růstu dosáhl vývoz do Bosny a Hercegoviny, Makedonie, Gruzie, Albánie a Kosova. Ve vývozu do ostatních zemí, který stoupl o 1 mld. Kč, dominovala Čína. Nedařilo se vývozu do rozvojových zemí, kam objem vyvezeného zboží meziročně klesl. Ačkoliv v rámci těchto zemí export např. do Indie vzrostl dvouciferným tempem, nestačilo to k udržení jejich podílu na celkovém zahraničním obchodě, který se snížil. Dobře si v roce 2016 nevedl ani export do Spojených států amerických, kde ještě v roce 2015 dosahovali čeští exportéři dlouhodobě dvouciferných temp růstu. Od druhého čtvrtletí 2016 se však objemy vyvezeného zboží začaly snižovat, což následně mírně snížilo podíl Spojených států amerických na celkovém českém vývozu. Nově také klesl vývoz do Kanady, kam ještě v roce 2015 dosahoval 20% tempa růstu, a na Slovensko, kam vývoz rostl nepřetržitě od roku Nepříznivý vývoj ve vzájemném obchodu se Společenstvím nezávislých států se zmírnil. Objem českého exportu do tohoto uskupení zemí mírně stoupl o 0,1 %, což je hodnotově o 132 mil. Kč (nicméně za přispění Ukrajiny, kam meziročně vývoz akceleroval o 42,3 %). Podíl Ukrajiny na celkových českých vývozech meziročně posílil o 0,1 p. b. na 0,5 %. Vývoz do Ruské federace zmírnil pokles, meziročně o 4,6 % na 75,2 mld. Kč, takže její podíl na celkovém českém vývozu se snížil o 0,1 p. b. na 1,9 % a stále se drží pod 3 %, kterých dosahoval dlouhodobě v období před zavedením sankcí v roce Vzájemné obchodní vztahy tedy nadále negativně ovlivňuje geopolitické napětí na východě Evropy a oboustranné sankce s Ruskem. Ruské dovozy opět značně klesly vlivem nízkých světových cen minerálních paliv a nižšího objemu dovozu plynu, meziročně o 19,2 %. Následkem toho se zlepšila obchodní bilance, která snížila schodek meziročně o 16,3 mld. Kč na 8,6 mld. Kč. 89

90 Tabulka č. II Teritoriální struktura zahraničního obchodu se zbožím v roce 2016 a srovnání s rokem 2015 O B R A T V Ý V O Z D O V O Z B I L A N C E 1-12/ /2016 index 1-12/ /2016 index 1-12/ /2016 index 1-12/ /16 mil.kč % mil.kč % 16/15 mil.kč % mil.kč % 16/15 mil.kč % mil.kč % 16/15 mil. Kč mil. Kč Celkový zahraniční obchod ČR , ,0 101, , ,0 102, , ,0 100, * Státy s vyspělou tržní ekonomikou , ,1 102, , ,0 102, , ,1 103, ** Státy EU , ,9 102, , ,6 102, , ,1 102, z toho: Německo , ,6 102, , ,4 103, , ,4 102, Slovensko , ,8 96, , ,4 95, , ,1 98, ** Státy ESVO , ,7 99, , ,9 97, , ,4 102, ** Ostatní státy s vysp. tržní ekonomikou , ,5 103, , ,5 102, , ,7 105, z toho: Kanada , ,2 105, , ,2 95, , ,1 121, USA , ,2 96, , ,2 94, , ,3 99, Turecko , ,2 113, , ,3 113, , ,0 112, * Rozvojové země , ,0 99, , ,2 96, , ,0 102, z toho: Brazílie , ,2 89, , ,2 97, , ,2 81, Indie , ,4 110, , ,4 113, , ,5 107, * Státy s tranzitivní ekonomikou , ,6 127, , ,6 111, , ,7 148, * Společenství nezávislých států , ,2 85, , ,8 100, , ,5 74, z toho: Rusko , ,1 87, , ,9 95, , ,4 80, Ukrajina , ,6 115, , ,5 142, , ,6 94, * Ostatní */ , ,7 94, , ,3 102, , ,9 93, z toho: Čína , ,4 93, , ,2 102, , ,4 92, * Nespecifikováno , ,3 94, , ,1 71, , ,7 97, Zahraniční obchod , ,2 102, , ,8 102, , ,8 102, se zeměmi OECD Pramen: ČSÚ (údaje vč. dopočtů), tabulka MPO */ ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Podíl prioritních se nezměnil, zájmových se však snížil Stagnace vzájemného obchodu se zeměmi Společenství nezávislých států, z nichž některé jsou zároveň v exportní strategii ČR 19 zařazeny mezi prioritní země, se odrazila v podílu této skupiny zemí 20 na českém exportu. Ten se v roce 2016 meziročně nezměnil a setrval na 8,7 %, ačkoliv vývoz ve skupině těchto států vzrostl o 1,8 % (o 6 mld. Kč). Naopak hůře si vedl export do zájmových zemí, jejichž podíl na celkovém vývozu oproti stejnému období předchozího roku klesl na úroveň roku 2012 (5,4 %) a celkový objem vyvezeného zboží se snížil o 1,8 %, hodnotově o 4 mld. Kč (viz graf II.3.2.1). 19 Exportní strategie ČR pro období , kterou vláda ČR schválila v březnu 2012, charakterizuje prioritní a zájmové země jako ekonomiky, které skýtají velký potenciál pro zvýšení českého exportu, a trhy, na kterých je již české zboží či služby známé nebo trhy, kde za konkurencí z jiných zemí ČR zaostává a potřebuje budovat či posílit své pozice. 20 Exportní strategie ČR definuje: Prioritní země: Brazílie, ČLR, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam. Zájmové země: Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, Spojené arabské emiráty, Švýcarsko a Thajsko. 90

91 Export v mld. Kč Podíl na exportu ČR v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 Graf č. II Vybraná uskupení zemí export Pramen: ČSÚ, graf MPO 81,2 81,0 82,2 83,2 83,6 63,9 63,3 63,6 64,5 65, ,0 11,0 9,9 8,7 8,7 337, , , , ,0214 5,4 5,6 5,5 5,6 5, EU-28 (mld. Kč) Eurozóna (mld. Kč) Prioritní země (mld. Kč) Zájmové země (mld. Kč) EU-28 - podíl na exportu ČR (%) /pravá osa/ Eurozóna - podíl na exportu ČR (%) /pravá osa/ Prioritní země - podíl na exportu ČR (%) /pravá osa/ Zájmové země - podíl na exportu ČR (%) /pravá osa/ Tahounem českého exportu je tradičně Německo, následováno Slovenskem Pozici nejsilnějšího obchodního partnera opět obhájilo Německo, z teritoriálního hlediska pro ČR dlouhodobě nejvýznamnější obchodní destinace. Dobrý výkon německé ekonomiky se promítl také do vzájemných obchodních vztahů. Vývoz do Německa meziročně vzrostl o 3,1 %, dovoz o 2,3 % a podíl na celkovém vývozu stoupl na 32,4 % (meziročně o 0,3 p. b.), na celkovém dovozu na 26,4 % (o 0,5 p. b.). Vyšší růst vývozu než dovozu vyústil v přebytek ve výši 364,7 mld. Kč ve prospěch ČR, meziročně o 17,8 mld. Kč vyšší (viz tab. II.3.2.1). Se zhruba polovičním objemem přebytku obchodní bilance se na druhém místě stabilně umisťuje Slovensko (meziročně saldo kleslo o 12,8 mld. Kč na 156,9 mld. Kč). Pořadí prvních pěti zemí s nejvyššími přebytky oproti roku 2015 zůstalo beze změny, následuje Spojené království (114,0 mld. Kč), dále Francie (95,5 mld. Kč) a Rakousko (67,5 mld. Kč). Žebříček první pětice zemí, kam směřoval zahraniční obchod ČR, se oproti stejnému období roku 2015 změnil jen nepatrně (viz tab. IV.2 v tabulkové příloze). Na straně vývozů obhájilo druhou pozici Slovensko s 8,4% podílem, třetí bylo Polsko (5,8 %), o čtvrté místo se dělí Francie s Velkou Británií (shodně 5,2 %), pátá je Itálie (5 %), která byla v předchozím roce sedmá. Pořadí dovozových zemí zůstalo stejné, s Čínou na druhém místě (12,4 %), pokračuje Polskem (8,3 %), Slovenskem (5,1 %) a Itálií (4,3 %). Nejvyšší schodek obchodu má ČR dlouhodobě s Čínou Zápornou bilancí obchodu se zbožím se dlouhodobě vyznačuje obchod České republiky s asijskými zeměmi. Nejvyšším schodkem skončila opět bilance zahraničního obchodu s Čínou, ten se však meziročně výrazně snížil o 36,8 mld. 91

92 II.3.3 Komoditní struktura Kč na 384,9 mld. Kč. Čína se na vedoucí pozici umísťuje od roku 2002, kdy na ní vystřídala Ruskou federaci. Druhý nejvyšší deficit patří obchodní výměně s Jižní Koreou (75,0 mld. Kč). Na třetím místě figuruje Polsko, které jako jediná země mimo asijský kontinent a současně evropský obchodní partner, má s ČR vysoký deficit obchodu (59,7 mld. Kč). Následují Japonsko (38,0 mld. Kč) a Thajsko (26,7 mld. Kč). Tabulka č. II Komoditní struktura zahraničního obchodu dle SITC tříd v roce 2016 Celkem Vývoz (podíl v %) 100,0 3,6 0,9 2,1 1,9 0,3 6,0 15,5 56,3 13,2 0,2 Dovoz (podíl v %) 100,0 5,0 0,7 2,1 5,0 0,3 11,5 16,9 45,8 12,4 0,3 Saldo 2016 (v mld. Kč) 486,6-32,4 10,6 8,3-97,8 2,7-161,9 25,4 640,4 91,3 0,2 Saldo 2015 (v mld. Kč) 406,2-31,7 9,8 10,0-111,7 3,1-150,3 21,7 563,9 91,4 0,1 Meziroční změna salda 80,3-0,8 0,8-1,7 13,9-0,4-11,6 3,6 76,5-0,1 0,1 Pramen: ČSÚ Pozn.: 0 potraviny 3 - minerální paliva 6 tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 1 nápoje a tabák 4 - živočišné a rostlinné tuky 7 stroje a dopravní prostředky 2 suroviny 5- chemikálie 8 průmyslové spotřební zboží 9 komodity nezatříděné Nejvýznamnějším obchodním artiklem jsou stroje a dopravní prostředky Z hlediska komoditní struktury nejvíce obchodovanou skupinou zboží byly stroje a dopravní prostředky, které také již tradičně v nejvyšší míře pozitivně ovlivnily výsledek českého zahraničního obchodu. V průběhu roku profitovaly ze stále silné zahraniční poptávky a svůj dominantní podíl na celkových vývozech ještě navýšily o 0,9 p. b. (na dovozech o 0,1 p. b.). Vývoz této skupiny zboží rostl rychleji (meziročně o 4,0 % na 2 238,8 mld. Kč) než dovoz (o 0,6 % na 1 598,4 mld. Kč). Obchod se stroji a dopravními prostředky tak vytvořil nejvyšší kladné saldo obchodní bilance, které meziročně stouplo o 76,5 mld. Kč (viz tab. II.3.3.1). Největší podíl na vývozech (37,3 %) ve skupině strojů a dopravních prostředků měla opět silniční vozidla, jejichž vývoz meziročně vzrostl sice mírnějším tempem o 8,4 % na 835,0 mld. Kč, avšak jejich podíl na celkovém vývozu meziročně posílil na 21 %. Tato komodita současně dosáhla nejvyššího absolutního meziročního přírůstku exportu (o 64,4 mld. Kč). Nejvýznamnější podskupina silničních vozidel, osobní automobily, sice ztlumila tempo meziročního růstu exportu na 9,1 %, tj. o 38 mld. Kč, ale z dvouciferného růstu dosahovaného od roku Druhý absolutně nejvyšší meziroční přírůstek exportu dosáhly ve skupině SITC7 stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu (21,8 mld. Kč). Bilanci příznivě ovlivnil také pokles pasiva minerálních paliv Nízké ceny ropy a plynu na světových trzích se zasloužily o další významný pokles pasiva bilance obchodu s minerálními palivy, meziročně o 13,9 mld. Kč a také přispěly k vyššímu přebytku celkové bilance obchodu se zbožím za rok Dovoz minerálních paliv klesal pomaleji než jejich vývoz, meziročně o 23,3 % na 174,9 mld. Kč, kdežto vývoz propadl o 33,8 % na 77,1 mld. Kč a souvisel m.j. s vývojem ceny ropy, který znázorňuje graf II Negativně 92

93 1/2012 3/2012 5/2012 7/2012 9/ /2012 1/2013 3/2013 5/2013 7/2013 9/ /2013 1/2014 3/2014 5/2014 7/2014 9/ /2014 1/2015 3/2015 5/2015 7/2015 9/ /2015 1/2016 3/2016 5/2016 7/2016 9/ /2016 USD/barel MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 ovlivnilo celkovou bilanci vysoké pasivum obchodu s chemikáliemi, které bylo opět nejvyšší a meziročně se ještě prohloubilo o 11,6 mld. Kč. Dovoz chemikálií vzrostl hodnotově o 10,4 mld. Kč, tj. o 2,7 %, vývoz však klesl o 1,2 mld. Kč, tj. o 0,5 %. Vývoj komoditní struktury zahraničního obchodu za celý rok 2016, tříděného podle mezinárodní nomenklatury zboží SITC, znázorňuje tab. II Graf č. II Ceny ropy na světových trzích v letech (USD/barel) Ropa Brent Ropa WTI Pramen: graf MPO II.3.4 Zahraniční obchod EU Unijní zahraniční obchod zhoršil svůj výkon Značné rozdíly v ekonomické výkonnosti mezi členskými státy Evropské unie, pokračující strukturální problémy eurozóny a oboustranné sankce uplatňované mezi Evropskou unií a Ruskem, zpomalení v Číně a v dalších rozvíjejících se zemích, to vše jsou faktory, které ovlivnily zahraniční obchod Evropské unie 21 jako celku. Jeho výsledky se proto zhoršily, a to vše navzdory slabšímu euru a celosvětově nízkým cenám energetických komodit. Bilance obchodu celého uskupení skončila dokonce v prvním a třetím čtvrtletí 2016 v červených číslech. Vývoz za celý rok 2016 oproti předchozímu roku byl meziročně nižší o 2,5 %, tj. o 44,3 mld. eur, dovoz klesl o 1,1 %, tj. o 19,4 mld. eur, takže celkový obrat zahraničního obchodu se snížil o 63,7 mld. eur na 3 454,6 mld. eur. Bilance zahraničního obchodu celého uskupení snížila přebytek na 35,1 mld. eur (meziročně klesla o 24,9 mld. eur). Vývoj zahraničního obchodu Evropské unie znázorňuje graf II V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k , které budou v průběhu roku 2017 ještě zpřesňovány. 93

94 I/12 III/12 V/12 VII/12 IX/12 XI/12 I/13 III/13 V/13 VII/13 IX/13 XI/13 I/14 III/14 V/14 VII/14 IX/14 XI/14 I/15 III/15 V/15 VII/15 IX/15 XI/15 I/16 III/16 V/16 VII/16 IX/16 XI/16 mld. EUR % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 Graf č. II Zahraniční obchod EU28 v letech saldo (v mld. EUR) vývoz (meziroční změna v %) dovoz (meziroční změna v %) Pramen: Eurostat, graf MPO Ve vývozu EU vedly stroje a dopravní prostředky a Německo stvrdilo roli ekonomického lídra Evropy Dominantní postavení ve vývozu zemí Evropské unie na světové trhy zaujímaly výrobky zpracovatelského průmyslu, z nichž tradičně největším tahounem byly stroje a dopravní prostředky. V roce 2016 objem jejich vývozu a dovozu meziročně vzrostl o 8,3 mld. eur na 1 297,7 mld. eur, a tím jejich podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu se zbožím zemí Evropské unie posílil na 37,6 %. Na celkovém vývozu se podílely 42,7 %, na dovozu 32,3 % a současně vykázaly nejvyšší kladné saldo obchodní bilance ve výši 192,3 mld. eur, které však ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku bylo nižší o 23,6 mld. eur, v důsledku růstu dovozu při současném poklesu vývozu. Naproti tomu nejvyšší deficit 190 mld. eur opět vytvořila minerální paliva, tento schodek byl díky propadu cen energetických komodit meziročně nižší o 52,8 mld. eur. Mezi další komodity, zastoupené v celkovém obchodu EU ve větší míře, patřily chemikálie (s podílem 14,4 %), průmyslové spotřební zboží (13,7 %) a tržní výrobky (10,7 %). Na výkonu zahraničního obchodu zemí evropské osmadvacítky se nejvíce podílelo Německo, nejsilnější ekonomika v rámci tohoto uskupení. Udrželo si největší podíl jak na vývozech EU, v roce 2016 činil 28,7 %, tak i na dovozech s 18,8 %. Na straně vývozů druhé místo obhájilo Spojené království, třetí Itálie, která sesadila na čtvrté místo Francii. Na pátém místě se drželo Nizozemsko (viz graf II.3.4.2). Další země z první desítky si zachovaly téměř stejné umístění, jaké měly před rokem, kromě Švédska a Irska, které si vzájemně prohodily osmé a deváté místo. Česká republika zůstala na třináctém místě s 1,4% podílem. Žebříček zemí s největším objemem dovozu nedoznal v první desítce žádnou změnu. Na druhé pozici figuruje v delším časovém horizontu opět Spojené království, po něm následuje Nizozemsko (viz graf II.3.4.2). Česká republika se s 1,6% podílem udržela na jedenáctém místě. 94

95 Graf č. II Podíl vybraných zemí na vývozu a dovozu EU28 v roce 2016 Belgie 5,7% Irsko 3,3% Španělsko 5,0% Ostatní vývoz 17,9% Německo 28,7% Španělsko 6,3% Belgie 7,2% Polsko 2,9% Ostatní dovoz 16,4% Německo 18,8% Nizozemsk o 7,2% Itálie 8,4% Francie 10,5% Itálie 10,6% Spojené království 11,1% Francie 9,3% Nizozemsk o 14,1% Spojené království 16,6% Pramen: Eurostat, neočištěná data 95

96 II.4 VNITŘNÍ OBCHOD II.4.1 Souhrnné výsledky Vnitřní obchod pokračoval v růstu, ale pomalejším tempem Maloobchodní tržby si po celý rok 2016 udržely slušné tempo meziročního růstu, nastoupené na počátku roku Růst ale hned v lednu zpomalily a v průměru za rok ho udržely na 5,8 % v b. c., resp. na 6,3 % v s. c. Rok 2016 tak byl pro maloobchodní prodejce druhým nejlepším rokem od finanční krize roku 2009, poté co ho dynamikou růstu tržeb předčil jen rok Spotřebitelské poptávce se nadále dařilo, za podpory silné důvěry spotřebitelů, kterou příznivě ovlivňovala nízká nezaměstnanost, rostoucí mzdy a stále menší obavy z budoucnosti. Domácnosti vydávaly za nákupy více peněz než před rokem a spotřebitelská poptávka, respektive spotřeba domácností, postupně přebírala roli hlavního motoru domácí poptávky. Lepší reálná finanční situace domácností spolu s vysokou důvěrou spotřebitelů v ekonomiku se odrazily také v růstu konečné spotřeby domácností, meziročně o 3,5 % v b. c., což v hodnotovém vyjádření činí nárůst o 74,5 mld. Kč (z 2 109,5 mld. Kč v roce 2015 na mld. Kč v roce 2016). O pozitivní náladě mezi spotřebiteli vypovídaly také výsledky konjunkturálních průzkumů. Bazický indikátor důvěry spotřebitelů (k průměru roku 2005), který se překlopil do kladného pásma v říjnu 2014, se po celý rok 2016 držel v plusových hodnotách. Hned v lednu 2016 se důvěra spotřebitelů indexem 110,0 % dostala na nejvyšší úroveň za celou dobu sledování a ve srovnání s předchozím rokem dosáhl dalšího značného zlepšení. Růst disponibilních příjmů domácností kromě spotřeby vedl také ke zvýšení úspor Maloobchodní tržby zmírnily tempo růstu Kromě důvěry spotřebitelů v ekonomiku je vývoj tržeb maloobchodu závislý především na vývoji příjmů domácností, na které však kromě růstu mezd působí řada dalších faktorů. Po úhradě běžných výdajů zůstává domácnostem disponibilní důchod, určený buď k úhradě konečné spotřeby, či k tvorbě úspor. Disponibilní důchod domácností jako hlavní zdroj růstu spotřeby domácností v roce 2016 zvýšil meziroční tempo růstu na 4 %, což v absolutních hodnotách znamená navýšení o 93,4 mld. Kč na 2 455,4 mld. Kč. Jeho růst byl však vyšší než růst konečné spotřeby domácností, takže vedl ke zrychlení tvorby úspor, meziročně o 5 %, tj. o 14,3 mld. Kč, na 302 mld. Kč. Maloobchodní tržby včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot ve stálých cenách (CZ-NACE 45+47) se v roce 2016 zvýšily meziročně v průměru o 6,3 % (viz graf č. II.4.1.1), kdežto v roce 2015 rostly rychlejším tempem, o 8,1 %. Vývoj maloobchodních tržeb byl v jednotlivých měsících roku volatilní, protože do něj vstupovala řada faktorů zejména sezónního charakteru. Tržby rostly po celý rok, s výjimkou července, kdy vlivem nižšího počtu pracovních dní meziročně klesly o 0,4 %. Nejvyšším tempem rostly tržby v únoru (meziročně o 11,5 %), v květnu (o 11,3 %) a v srpnu (o 11,4 %). 96

97 Graf č. II Tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 45+47, stálé ceny, meziroční změny v %) % Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q Běžné ceny Stálé ceny Pramen: ČSÚ, graf MPO táhl je opět motoristický segment Tržby samotného maloobchodu tempo růstu zpomalily, Maloobchod tradičně táhly vzhůru především tržby motoristického segmentu (CZ- NACE 45), tj. obchod, opravy a údržba motorových vozidel. Jejich meziroční tempo růstu v roce 2016 zpomalilo na 8 %, z 12,1 % v roce Růst tržeb byl rychlejší v první polovině roku, když ve druhém čtvrtletí vzrostly dokonce dvouciferným tempem (o 13,3 %). Celkovému indexu ubralo druhé pololetí, zvláště potom závěr roku. Prodeje nových automobilů tak prodloužily trend nastoupený v roce 2014, kdy vlivem vyšší poptávky obyvatelstva i firemního sektoru došlo k oživení poptávky po tomto sortimentu. Zároveň byl motoristický segment podporován nákupy nerezidentů a reexporty. Maloobchod kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) od začátku roku 2016 postupně zvolňoval tempo růstu a tržby obchodu bez motoristického segmentu tak v průměru za rok 2016 zpomalily růst na 5,6 % z 6,3 % v roce předchozím. S tímto vývojem korespondovaly tržby maloobchodu kromě prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3), které snížily meziroční růst v průměru na 5,3 %. Tabulka č. II Tržby v jednotlivých tržních sektorech (stálé ceny, meziroční změna v %) Pramen: ČSÚ Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q Maloobchod včetně motoristického segmentu (CZ-NACE ) -2,7 0,4 2,9 3,8 7,0 4,7 5,7 4,7 8,3 8,7 6,2 9,1 7,5 8,8 5,1 4,2 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel (CZ-NACE 45) -7,5 4,0 9,2 11,3 18,6 8,2 13,8 7,9 12,1 14,4 8,3 13,4 8,9 13,3 5,4 4,3 Maloobchod kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) -0,7-1,2 0,5 1,1 2,3 3,2 2,4 3,5 6,5 6,2 5,3 7,2 6,9 6,5 4,9 4,2 Prodej pohonných hmot (CZ-NACE 47.3) -2,0-0,5-4,1-1,3 2,1 1,6 1,8 1,3 8,0 6,1 7,2 11,8 8,2 10,0 6,0 5,9 Maloobchod kromě pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3) -0,5-1,3 1,2 1,4 2,4 3,5 2,5 3,7 6,3 6,2 5,0 6,6 6,7 6,0 4,8 4,

98 stejně tak i tržby za prodej pohonných hmot Tržby za prodej pohonných hmot (CZ-NACE 47.3) po celý rok 2016 rostly nižším tempem, než tomu bylo před rokem. V průměru za rok 2016 vzrostly meziročně o 7,5 %, zatímco v roce 2015 o 8,2 %. Kromě efektu vysoké základny předchozího roku negativně ovlivňovaly spotřebitelskou poptávku rostoucí ceny pohonných hmot (benzínu a nafty), protože světové ceny minerálních paliv, především ropy, obnovily v průběhu roku 2016 svůj růst. Vzájemný vztah mezi vývojem objemu prodeje pohonných hmot a jejich cenami je znázorněn v grafu č. II Graf č. II Objem prodeje pohonných hmot a jejich ceny (meziroční změny v %) % Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q Objem prodeje Ceny Pramen: ČSÚ, graf MPO Utrácelo se hlavně za nepotravinářské zboží Prodej výrobků pro kulturu a rekreaci si udržel vysoké tempo Významně klesal prodej v některých V maloobchodě s potravinami (CZ-NACE ) zpomalil růst tržeb v průměru za celý rok na 3,3 %, po 4,3% růstu v roce Méně však zvolnily růst tržby za prodej nepotravinářského zboží (CZ-NACE až 47.9) s růstem 6,8 % proti 7,4% růstu v roce To značí, že nákupní apetit české spotřebitele rozhodně ještě neopustil. V období, kdy se dařilo tuzemské ekonomice, utráceli sice méně za potraviny, ale o to více za zboží určené k dlouhodobé spotřebě a zbytný artikl. Odrazem pozitivní nálady mezi spotřebiteli a růstu životní úrovně je především trend zvyšování výdajů na volnočasové aktivity a nákup zbytného zboží, které se tak dostává stále více do popředí spotřebitelského zájmu. K solidnímu výsledku v těchto oblastech přispěl především maloobchod s výrobky pro kulturu a rekreaci (CZ-NACE 47.6), kde tržby vzrostly meziročně 7% tempem (o 8,6 % stouply v roce 2015 a o 4,4 % v roce 2014). Dařilo se také maloobchodu s výrobky převážně pro domácnost (CZ-NACE 47.5), kde v průměru za rok 2016 tržby vzrostly o 6 %, po 6,1% růstu v roce Zvláště si polepšil maloobchod s oděvy, obuví a koženým zbožím (CZ-NACE ), jehož tržby se meziročně téměř zdvojnásobily na 4,6 %, z 2,4 % v roce Maloobchod s farmaceutickým, zdravotnickým, kosmetickým a drogistickým zbožím (CZ-NACE až 47.75) ve specializovaných prodejnách zvolnil dynamiku 98

99 dalších segmentech zato prodej mimo prodejny, stánky a trhy si udržel vysoký růst Nakupování po internetu se těší mimořádné oblibě meziročního růstu na 3,8 % z 5,7 % v roce 2015, z toho u farmaceutického a zdravotnického zboží (CZ-NACE ) na 1,3 % ze 4,2 %. Svůj potenciál růstu ale pravděpodobně už vyčerpal maloobchod ve specializovaných prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením (CZ-NACE 47.4), kde růst tržeb prudce zpomalil meziročně na 2 %, když v roce 2015 ještě rostly o 11,1 % a dvouciferné tempo růstu dosahoval tento segment i v roce Perfektní kondici si udržely prodeje mimo prodejny, stánky a trhy (CZ-NACE 47.9), které vykazují dvouciferná tempa růstu již od roku 2013, a vše zatím nasvědčuje tomu, že svůj potenciál ještě zdaleka nevyčerpaly. V tomto segmentu si na tržbách prodejci ještě mírně polepšili, když jim tržby stouply meziročně o 17,9 %, z 17,5 % v roce Prodeje ve stáncích a na trzích (CZ-NACE 47.8) meziročně stagnovaly. Prodej prostřednictvím internetu nebo zásilkových služeb (CZ-NACE 47.91) ani v roce 2016 ještě nevyčerpal svůj potenciál. Tento nejúspěšnější segment maloobchodu, ačkoliv roste z vysokých základů, si v roce 2016 připsal nárůst v průměru o 21,9 %, což je ještě více než v roce 2015, kdy tržby stouply o 21,5 %. Výsledek potvrdil skutečnost, že expanze internetových obchodů není zdaleka u konce. Vzrůstající obliba nakupování po internetu pokračuje a nakupuje se napříč všemi sortimenty, nicméně nejmenší podíl na tržbách mají stále potraviny. II.4.2 Vnitřní obchod v EU Maloobchodní obrat v EU a v eurozóně rostl, Obrat maloobchodu v zemích Evropské unie v roce 2016 vykázal nejsilnější růst od roku 2011, když zrychlil meziroční dynamiku růstu na 2,1 % z 1,8 % dosažených v roce Na rozdíl od celé EU obrat v eurozóně mírně ubral na tempu růstem o 1,4 % z 1,5 % v roce předchozím. Nejvyšší hodnoty meziročního růstu ze všech zemí v rámci skupiny vykázalo tradičně Lucembursko (+11,4 %), země s vysokou cenovou úrovní, a zároveň kupní silou většiny obyvatel. Dvojnásobně zrychlilo tempo růstu Rumunsko (+10,6 %), vyšší než 4% růst zaznamenaly Litva (+5,8 %), Polsko (+4,5 %) a Estonsko (+4,3 %). Česká republika si meziročně polepšila o jedno místo a postoupila na sedmé místo, nicméně s údajem nižším (+3,6 %), než uvádí ve svém šetření Český statistický úřad 22. Naproti tomu k meziročnímu poklesu maloobchodu došlo v pěti zemích, z nichž nejhorší výsledek připadl Řecku, jehož obrat klesl meziročně o 2,1 %. Srovnání výsledků maloobchodního obratu v Evropské unii je znázorněno v grafu č. II Rozdíl je způsoben mimo jiné vlastními dílčími výpočty a dopočty Eurostatu. 99

100 Řecko Belgie Dánsko Chorvatsko Itálie Finsko Slovensko Rakousko Lotyšsko Francie Německo Bulharsko Nizozemsko Španělsko Malta Irsko Slovinsko Švédsko Kypr Portugalsko Spojené království Česká republika Maďarsko Estonsko Polsko Litva Rumunsko Lucembursko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2016 Graf č. II Indexy obratu prodeje v maloobchodu kromě automobilového průmyslu v EU28 (meziroční změna v %, očištěno od vlivu počtu pracovních dní) 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 % 0,0-2,0-4, Pramen: Eurostat, graf MPO navzdory horším indexům důvěry spotřebitelů Důvěra spotřebitelů jak v Evropské unii, tak i v eurozóně v průměru za tato uskupení se zhoršila. Indikátor se nadále pohyboval pod dlouhodobým průměrem a pro země evropské osmadvacítky nálada klesla z průměrné hodnoty minus 4,3 bodu v roce 2015 na minus 6,3 bodu v roce 2016, pro země eurozóny z minus 6,2 bodů na minus 7,7 bodu. Německý index, jako důležitý ukazatel pro české exportéry, se v záporném pásmu drží již od září 2015 a z průměrné hodnoty minus 0,2 bodu v roce 2015 si výrazně pohoršil na minus 3,3 bodu. Slovenský index si vedl o něco lépe, když se dostal z průměrných minus 12 bodů na minus 7,4 bodu. Ve vnímání stavu ekonomiky jako indikátoru budoucích výdajů spotřebitelů se odrazily nejen obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace a nejistota z budoucího ekonomického vývoje v některých zemích EU, ale i z důsledků brexitu, ze zvýšeného rizika teroristických útoků i pokračující migrační krize (viz graf č. II.4.2.2). 100

101 Graf č. II Index důvěry spotřebitelů v EU28 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0-20,0-25,0-30,0-35,0-40, eurozóna EU28 ČR Německo Slovensko Pramen: Eurostat, graf MPO 101