Sekce technologií 4.0 Odbor ekonomických analýz únor Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2017

Transkript

1 Sekce technologií 4.0 Odbor ekonomických analýz únor 2018 Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2017

2 O B S A H S H R N U T Í... 3 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE... 6 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY... 6 I.1.1 Ekonomický růst... 6 I.1.2 Reálná konvergence... 8 I.2 TRH PRÁCE I.2.1 Trh práce v ČR I.2.2 Nezaměstnanost v EU I.3 CENOVÝ VÝVOJ I.3.1 Cenový vývoj I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání I.4 FISKÁLNÍ VÝVOJ I.4.1 Fiskální vývoj I.4.2 Veřejné finance v mezinárodním srovnání I.5 MĚNOVÁ POLITIKA I.5.1 Měnová politika I.5.2 Směnné kurzy I.5.3 Vnější rovnováha I.6 KAPITÁLOVÝ TRH I.6.1 Globální trhy I.6.2 Kapitálový trh v ČR II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL II.1.1 Průmysl v ČR II.1.2 Průmysl v EU II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita II.2.2 Stavební povolení a stavební zakázky II.2.3 Bytová výstavba II.2.4 Stavebnictví v EU II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD SE ZBOŽÍM II.3.1 Souhrnné výsledky II.3.2 Teritoriální struktura II.3.3 Komoditní struktura II.3.4 Zahraniční obchod EU II.4 VNITŘNÍ OBCHOD II.4.1 Souhrnné výsledky II.4.2 Vnitřní obchod v EU TABULKOVÁ PŘÍLOHA Není-li v textu uvedeno jinak, jsou v materiálu obsaženy údaje podle stavu k

3 S H R N U T Í Příznivé tendence vývoje české ekonomiky se prosazovaly také ve druhé polovině roku Hospodářský výkon dále nabral na síle, a to díky rostoucí domácí i zahraniční poptávce. Firmy dále zvyšovaly produkci, více investovaly a rovněž domácnosti se nebály utrácet, protože silné oživení celkové ekonomické aktivity se promítlo do větší nabídky pracovních příležitostí i do jejich vyšších příjmů. Pozadu nezůstal ani zahraniční obchod, který opět přepisoval rekordní objem obratu. Tuzemská ekonomika vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o 5 % a prodloužila růstovou tendenci na čtyři roky. Rychleji rostla naposledy ve 3. čtvrtletí 2015, kdy se její výkonnost zvýšila o 5,7 %. Rovněž hospodářství Evropské unie, které je z pohledu vnějšího prostředí pro českou ekonomiku klíčové, překonávalo tempem hospodářského růstu v roce 2017 původní očekávání. V kontextu snížených nejistot z dalšího vývoje napomáhaly vyšší ekonomické aktivitě především uvolněné podmínky financování a také příznivější situace na trhu práce. Současně vzestup globální poptávky povzbuzoval evropské firmy, aby více investovaly. Nicméně cyklické oživení zůstalo neúplné, když potenciální růst ještě nevyčerpal negativní dopad nedávné krize především na kapitálové zásoby, zaměstnanost a produktivitu práce. Některé ekonomiky Unie byly nadále vystaveny riziku fiskální a finanční křehkosti. Ve 3. čtvrtletí 2017 hospodářský růst Unie zrychlil meziročně na 2,6 %, za podpory vyšší domácí, než zahraniční poptávky. Rostly všechny ekonomiky Unie, nejlépe si vedlo Irsko (růst o 10,4 %), následované Rumunskem (8,6 %) a Maltou (o 7,7 %). Rychlejšího růstu než Česká republika docílily ještě Lotyšsko (6,2 %) a Polsko (5,2 %). Také v české ekonomice byla určujícím faktorem růstu domácí poptávka, ve které při stabilním růstu spotřeby posílil vliv investic. Domácnosti utratily meziročně o 4,4 % více, když do rostoucí spotřeby se promítla rekordní míra ekonomické aktivity a převážně optimistická nálada spotřebitelů, podložená rychlým mzdovým vývojem a velmi nízkou nezaměstnaností. Vládní výdaje vzrostly o 1,2 %. Na zvýšení kapitálových výdajů o 7,5 % měly největší zásluhu investice do obydlí, strojního vybavení a dopravních prostředků. Investiční výdaje do ostatních budov a staveb se zvýšily pouze nevýrazně, protože realizace akcí spolufinancovaných z evropských fondů si nadále vybírala oddechový čas. V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) pokračovala tendence rychlejšího meziročního růstu vývozu než dovozu, nicméně předstih tempa vývozu před dovozem byl již zanedbatelný, když vývoz zpomalil na 7,2 %, zatímco dovoz přidal na 7,1 %. Na trhu práce výrazně vzrostla celková zaměstnanost a snížil se podíl nezaměstnaných, kterých bylo nejméně v pokrizové historii České republiky. Přesto téměř ve všech sektorech dále narůstal nepoměr mezi výraznou poptávkou po pracovní síle a její nízkou nabídkou. Ve 3. čtvrtletí 2017 se celková zaměstnanost zvýšila meziročně o 105,5 tis. osob, tj. o 2 %, na 5 257,3 tis. osob, což je nejvyšší počet od vzniku samostatné 3

4 ČR. Obecná míra nezaměstnanosti klesla na 2,8 % a meziročně se tak snížila o 1,2 p. b. Příznivá finanční situace podniků i sílící potíže při hledání nových zaměstnanců tlačily na další zvyšování mezd, které v meziročním srovnání vzrostly nominálně o 6,8 % a reálně o 4,2 %. Inflace ve třetím čtvrtletí 2017 zrychlila meziroční tempo růstu v průměru na 2,5 % (z 2,2 % v předchozím čtvrtletí) vlivem rostoucích inflačních tlaků, stimulovaných příznivými výsledky tuzemské ekonomiky, vysokou domácí poptávkou a vzestupem mzdových nákladů firem. Inflaci táhly nahoru zejména ceny potravin v reakci na prudký růst cen zemědělských výrobců. V souvislosti s realitním boomem rostly rovněž náklady na bydlení, dražší byly jak ceny bytů, tak i nájmy a přidaly se i ceny některých energií. Naopak protiinflačně působilo zmírnění růstu cen ropy a posílení kurzu koruny vůči americkému dolaru, které zvolnilo dynaniku růstu cen pohonných hmot. Na nabídkové straně ekonomiky průmysl ve 3. čtvrtletí 2017 zrychlil tempo meziročního růstu produkce na 5,0 %, a proti průměrnému čtvrtletí bazického roku 2010 dosáhl jejího zvýšení o více než 18 %. Nejrychleji rostlo odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, jehož produkce se zvýšila o 12,6 %, nicméně pro průmysl jako celek byl klíčový vývoj ve váhově silnějším zpracovatelském průmyslu, jenž vzrostl o 4,6 %. Rozhodujícím odvětvím zpracovatelského průmyslu je dlouhodobě výroba motorových vozidel (podílí se na celkových tržbách průmyslu zhruba jednou třetinou) s meziroční dynamikou růstu 7,6 %. Z dalších odvětví se nejvíce zvýšila produkce v chemickém průmyslu (růst o 19,2 %), ve výrobě základních farmaceutických výrobků a přípravků (12,1 %), ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů (9,2 %) a ve výrobě strojů a zařízení (7,4 %). Pod úrovní předchozího roku zůstalo o 9,1 % odvětví těžby a dobývání. Příznivý vývoj průmyslu se projevil v růstu zaměstnanosti, která se ve 3. čtvrtletí 2017 meziročně zvýšila o 1,7 %, tj. o 20,3 tis. osob. Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla o 7,1 % na Kč, z toho v odvětví těžby a dobývání o 5, 1 % (na Kč), ve zpracovatelském průmyslu o 7,2 % (na Kč) a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 5,8 % (na Kč). Vzhledem k rychlejšímu růstu mezd než produktivity práce (3,7 %) se reálné jednotkové mzdové náklady (v podnicích s 50 a více zaměstnanci) zvýšily o 2 %. Stavební produkce ve 3. čtvrtletí 2017 neudržela růst z předchozího čtvrtletí a meziročním poklesem o 0,2 % se vrátila do červených čísel, stejně jako tomu bylo po celý rok 2016 a 1. čtvrtletí roku Vývoj v obou segmentech stavebnictví byl opět nerovnoměrný. V pozemním stavitelství výroba vzrostla o 2,7 %, zatímco v inženýrském stavitelství zůstala pod úrovní předchozího roku o 6,5 %. Inženýrské stavebnictví se pohybuje v záporných hodnotách od 1. čtvrtletí 2016, což souvisí především s nepřipraveností projektů, a tím i pomalým náběhem čerpání dotací z fondů EU. Vysoká poptávka po bydlení, vyvolaná příznivou situací na trhu práce, a z ní vyplývající dobrou finanční situací a optimistickými očekáváními domácností, se 4

5 projevila v oživení bytové výstavby. Počet nově zahájených bytů se zvýšil o 19,2 %, a dokončených o 13,9 %. Ve stavebních podnicích stále přetrvává dlouhodobý trend snižování počtu zaměstnanců, ve 3. čtvrtletí 2017 se zaměstnanost snížila meziročně o 1,8 %. Produktivita práce sice vzrostla o 0,7 %, ale při růstu reálné mzdy o 2,3 % se reálné jednotkové mzdové náklady zvýšily o 1,6 %. Zahraniční obchod pokračoval ve 3. čtvrtletí 2017 v meziročním růstu, ale ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku pomalejším tempem vývozu než dovozu. Podle metodiky národního pojetí vzrostl vývoz o 3,7 %, dovoz o 4,3 % a obchodní bilance skončila přebytkem 22,6 mld. Kč, meziročně nižším o 2,3 mld. Kč. Obdobné tendence vykázaly i výsledky zahraničního obchodu podle údajů přeshraniční statistiky. Exportu se dařilo díky poptávce po českém zboží v zahraničí a nadále příznivé situaci na evropských automobilových trzích, jeho vysoká dovozní náročnost však zároveň vedla k oživení importu. Celkově zahraničnímu obchodu nahrávala optimistická atmosféra panující mezi podnikateli v zahraničí, podpořená dobrými hospodářskými výsledky zejména u tradičních obchodních partnerů. Diverzifikace zahraničního obchodu zůstala bez podstatných změn, stejně jako v předchozích letech byl největší objem obchodní výměny realizován v rámci zemí Evropské unie. Ve 3. čtvrtletí zrychlil vývoz do zemí evropské osmadvacítky meziročně na 4,9 % a zvýšil tak svůj podíl na celkovém vývozu na 83,9 %. Mírně posílil také vývoz do tzv. ostatních zemí, kterému opět dominovala Čína. Tradičně nejvíce obchodovanou komoditou byly stroje a dopravní prostředky, nicméně vlivem rychlejšího růstu dovozu (růst o 7,5 %), než vývozu (růst o 5 %), se kladné saldo obchodní bilance této skupiny zboží snížilo na 139,9 mld. Kč, tj. meziročně o 2,3 mld. Kč. Rychlý růst mezd a přetrvávající důvěra v budoucí vývoj se promítly do spotřebitelského chování domácností na vnitřním trhu. Tržby maloobchodu, včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot, vzrostly ve 3. čtvrtletí 2017 meziročně reálně o 3,3 %, což bylo sice nejnižší tempo za poslední čtyři roky, nicméně i tento výsledek svědčí o stále slušné náladě spotřebitelů utrácet. Zpomalení růstu tržeb souviselo zejména s vývojem v motoristickém segmentu, ve kterém klesly o 1,4 %, po růstu o 5,3 % ve stejném období Aktuální vývoj svědčí o nižší tuzemské poptávce po nových automobilech, navzdory vysokému stáří vozového parku v České republice. Při výpadku motoristického segmentu byl hlavním tahounem samotný maloobchod, jehož prodeje se zvýšily o 5,5 %. Výsledky za čtvrtletí roku 2017 vytvořily reálný předpoklad, že dynamika celoročního hospodářského růstu za minulý rok se s jistotou meziročně zvýší o více než 4 %. Tímto tempem se Česká republika nepochybně zařadila mezi nejrychleji rostoucí země Unie a dále postoupí v reálné konvergenci k vyspělým ekonomikám. 5

6 I/07 II III IV I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 II III IV I/17 II III MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2017 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY I.1.1 Ekonomický růst Ekonomika rostla nejrychleji za poslední dva roky Česká ekonomika navázala na příznivý vývoj v první polovině roku 2017 a za podpory jak příznivých domácích podmínek, tak i rostoucí zahraniční poptávky, dále přidala na tempu. Ve 3. čtvrtletí 2017 vzrostl hrubý domácí produkt meziročně o 5 % 1, což bylo o 0,3 p. b. více než ve 2. čtvrtletí. Rychlejší meziroční dynamiky bylo naposledy dosaženo ve 3. čtvrtletí Nicméně ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí 2017 zpomalil růstové tempo na 0,5 %, proti 2,5 % ve 2. čtvrtletí. Graf č. I Hrubý domácí produkt (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, změna v %) 6,0 4,0 2,0 0,0-2,0-4,0-6,0 stejné čtvrtletí předchozího roku předchozí čtvrtletí Pramen: ČSÚ, graf MPO Na růstu se podílely všechny složky výdajů zejména konečná spotřeba a Na straně výdajů přispěla k meziročnímu růstu hrubého domácího produktu ve 3. čtvrtletí 2017 více domácí poptávka, než vnější sektor. V rámci domácí poptávky při stabilním růstu spotřeby posílil vliv tvorby hrubého kapitálu. Celkové výdaje na konečnou spotřebu se podílely na růstu 2,3 p. b., z toho spotřeba domácností 2 p. b. Domácnosti utratily meziročně o 4,4 % více, když do rychlého růstu jejich spotřeby se promítá rekordní míra ekonomické aktivity 1 Data o HDP, hrubé přidané hodnotě a jejich složkách jsou vyjádřena ve stálých cenách a v očištění o sezónní a kalendářní vlivy. 6

7 a převážně optimistická nálada spotřebitelů, podložená rychlým růstem mezd a velmi nízkou nezaměstnaností. Spotřeba rostla ve všech základních kategoriích výdajů domácností, zejména u předmětů dlouhodobé a střednědobé spotřeby. Vládní výdaje se zvýšily o 1,2 %. investice Kladný vliv zahraničního obchodu se dále snížil Růst nominálního produktu byl zpomalen zhoršením směnných relací Nositelem růstu hrubé přidané hodnoty byl zejména průmysl, který zajistil téměř polovinu jejího přírůstku Tvorba hrubého fixního kapitálu zvýšila kladný vliv na hospodářský růst na 1,9 p. b., když se po jednoročním poklesu letos ve 2. čtvrtletí vrátila na dráhu růstu. Na meziročním zvýšení kapitálových výdajů o 7,5 % měly největší zásluhu investice do obydlí, strojního vybavení a dopravních prostředků. Investiční výdaje do ostatních budov a staveb se zvýšily pouze o 1,3 %, což svědčí o tom, že realizace akcí spolufinancovaných z evropských fondů si nadále vybírá oddechový čas. Zvýšení stavu zásob přispělo k růstu ekonomiky 0,3 p. b. V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) pokračovala tendence rychlejšího meziročního růstu vývozu než dovozu. Nicméně příspěvek vnějšího sektoru k růstu hrubého domácího produktu se snížil ve 3. čtvrtletí na 0,6 p. b., protože předstih tempa vývozu před dovozem byl již zanedbatelný, když vývoz zpomalil na 7,2 %, zatímco dovoz přidal na 7,1 %. Vývoz zboží byl tradičně tažen obchodem s dopravními prostředky, ale také obchodem s elektronickými a optickými přístroji, se stroji a elektrickými zařízeními. Na růstu dovozu se významně podílely subdodávky pro automobilový průmysl a výrobu elektronických a optických přístrojů. 2 Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl ve 3. čtvrtletí meziročně o 6,6 %, a dosáhl objemu 1 276,9 mld. Kč. Společně s vyšší ekonomickou výkonností přispělo k tomuto výsledku i zrychlení růstu úhrnné cenové hladiny na 1,6 %, z toto u výdajů do spotřeby o 2,8 % a do tvorby hrubého kapitálu o 1,4 %. V zahraničním obchodě, vlivem hlubšího poklesu deflátoru vývozu zboží a služeb (pokles o 1,9 %), než deflátoru jejich dovozu (pokles o 1,2 %), setrvaly směnné relace v záporné hodnotě 98,3 %. Na straně zdrojů hrubá přidaná hodnota (ve stálých cenách) vzrostla o 5,1 %. Její rychlejší růst než hrubého domácí produktu ovlivnil výraznější předstih tempa dotací na produkty (růst o 7,4 %) než daní z produktů (růst o 4,6 %). Rozhodujícím faktorem růstu byl průmysl, který přispěl 2,5 p. b., následovaný odvětvím dopravy a obchodu s kladným vlivem ve výši 0,9 p. b. Svou výkonnost zvýšila také další odvětví služeb, a po propadu v 1. čtvrtletí 2017 pokračovalo v růstu rovněž stavebnictví. V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v nominálním vyjádření) podíl průmyslu setrval na 32,2 %, přestože jeho hrubá přidaná hodnota vzrostla ve 3. čtvrtletí 2017 výrazně více (růst o 7,7 %), než v celém hospodářství. Příčinou této stagnace byl pokles cen v průmyslu o 0,8 %, zatímco průměrná cenová hladina se na nabídkové straně ekonomiky zvýšila o 1,6 %. Naopak díky rychlejšímu cenovému vývoji vylepšilo svou pozici na 18,8 % odvětví obchodu a dopravy, i když jeho hrubá přidaná hodnota rostla ve srovnání s průměrem za celou ekonomiku pomaleji (růst o 4,8 %). 2 Podrobnější údaje o vývoji hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury jsou uvedeny v tabulkové příloze. 7

8 Lucembursko Irsko Nizozemsko Rakousko Dánsko Švédsko Německo Belgie Finsko Spojené království Francie Itálie Malta Španělsko ČR Slovinsko Kypr Portugalsko Slovensko Litva Estonsko Polsko Řecko Maďarsko Lotyšsko Chorvatsko Rumunsko Bulharsko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2017 Tabulka č. I Vývoj hrubé přidané hodnoty ve 3. čtvrtletí 2017 (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční změna Příspěvek ke změně Podíl odvětví v % % p. b. 3. Q Q 2017 NH celkem 5,1 5,1 100,0 100,0 v tom: Průmysl 7,7 2,5 32,2 32,2 z toho: zpracovatelský 7,9 2,1 27,2 27,1 Stavebnictví 1,8 0,1 5,4 5,2 Obchod a doprava 4,8 0,9 18,6 18,8 Peněžnictví a pojišťovnictví 9,0 0,4 4,2 4,1 Informační činnosti 5,7 0,3 5,1 5,2 Činnosti v nemovitostech 3,3 0,3 8,4 8,5 Pramen: ČSÚ, propočty MPO I.1.2 Reálná konvergence Výkonnostní mezera ČR za vyspělou Evropou se postupně snižuje Dynamický růst domácí ekonomiky se pravděpodobně projeví dalším přiblížením její výkonnostní úrovně vyspělým zemím. Dále by tak mohla vylepšit své postavení z roku 2016, ve kterém dosáhla hrubého domácího produktu na 1 obyvatele (ve standardu kupní síly) ve výši cca 88 % průměru Evropské unie. Od roku 2004, kdy tuzemský hrubý domácí produkt na obyvatele dosahoval 79 % průměru EU, Česká republika předběhla čtyři země a postoupila na 15. místo evropské osmadvacítky. Obecně platí, že rychlejší míry konvergence dosahují nové země Unie, které měly nižší startovací úroveň než vyspělé ekonomiky (viz graf č. I.1.2.1). Graf č. I Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPS, v %, EU28=100) Pramen: Eurostat, graf MPO 8

9 Irsko Rumunsko Malta Lotyšsko Polsko ČR Slovinsko Estonsko Maďarsko Bulharsko Kypr Slovensko Rakousko Litva Nizozemsko Chorvatsko Lucembursko Španělsko Finsko Švédsko Německo EU28 eurozóna Portugalsko Francie Spojené království Belgie Itálie Dánsko Řecko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2017 V příznivějším ekonomickém prostředí Evropa zrychluje hospodářský růst Nejlépe si vedla ekonomika Irska Tempo hospodářského růstu v Evropě překonávalo v roce 2017 původní očekávání. V kontextu snížených nejistot z dalšího vývoje napomáhaly vyšší ekonomické aktivitě především uvolněné podmínky financování a také příznivější situace na trhu práce. Současně vzestup globální poptávky povzbuzoval evropské firmy, aby více investovaly, což při stále silné spotřebě vedlo k lepší vyváženosti domácí poptávky. Nicméně cyklické oživení zůstalo neúplné a jeho některé rysy byly stále zatíženy dědictvím nedávné krize. Potenciální růst ještě nevyčerpal její negativní dopad především na kapitálové zásoby, zaměstnanost a produktivitu práce a některé ekonomiky Unie byly nadále vystaveny riziku fiskální a finanční křehkosti. Hospodářství Evropské unie vzrostlo ve 3. čtvrtletí 2017 meziročně o 2,6 % a mezičtvrtletně o 0,6 %, a stejných růstových temp dosáhla i eurozóna, jejíž výkonnost je pro vývoj Unie určující. O meziroční růst ekonomiky se v obou seskupeních postarala vyšší domácí i zahraniční poptávka, zatímco ve struktuře mezičtvrtletního růstu přispěla k růstu pouze domácí poptávka, když vliv čistého vývozu byl v zásadě neutrální. Ve 3. čtvrtletí 2017 rostly meziročně všechny ekonomiky Unie, nejlépe si vedlo Irsko (růst o 10,4 %), následované Rumunskem (8,6 %) a Maltou (o 7,7 %). Rychleji než Česká republika rostly ještě Lotyšsko (6,2 %) a Polsko (5,2 %). Podle údajů srovnávajících mezičtvrtletní vývoj zaujalo suverénní postavení opět Irsko, které ve 3. čtvrtletí zrychlilo na 4,2 %, zatímco druhé v pořadí Rumunsko jen na 2,6 %. Graf č. I Vývoj hrubého domácího produktu ve 3. čtvrtletí 2017 (v %) 11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0-1,0 meziročně mezičtvrtletně Pramen: Eurostat, ČSÚ, graf MPO 9

10 I.2 TRH PRÁCE I.2.1 Trh práce v ČR Trh práce se přehřívá a brzdí další růst ekonomiky Rekordní zaměstnanost Pozitivní tendence na trhu práce se projevovaly i ve 3. čtvrtletí Celková zaměstnanost výrazně rostla a promítala se do dalšího poklesu podílu nezaměstnaných, kterých bylo nejméně v pokrizové historii. V souvislosti s příznivou finanční situací podniků v podmínkách silného výkonu ekonomiky však současně narůstal nepoměr mezi výraznou poptávkou po pracovní síle a její nízkou nabídkou téměř ve všech sektorech. Sílící potíže při hledání vhodných pracovníků do nových pracovních pozic brzdily firmy ve vyšších výkonech a tlačily zejména na růst mezd. Ve 3. čtvrtletí 2017 vzrostla celková zaměstnanost meziročně o 105,5 tis. osob (tj. o 2 %) na 5 257,3 tis. osob, což je nejvyšší hodnota od vzniku samostatné ČR. Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se proti předchozímu čtvrtletí zvýšil o 52,2 tis. osob. Z pohledu struktury zaměstnanosti přispělo k jejímu růstu zejména zvyšování počtu zaměstnanců, který meziročně stoupl o 92,1 tis. na celkových 4 360,3 tis. a jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 82,9 %. Rostl však i počet podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků, a to meziročně o 13,6 tis. na celkový počet 896,9 tis. osob. Podle věkové struktury se na růstu zaměstnanosti podílela zejména skupina zaměstnanců ve věku let (růst o 80,6 tis.). Výrazně stoupl i počet pracujících ve věku 60 let a více (o 37 tis.). Na jejich ekonomickou aktivitu působilo vedle růstu poptávky po práci rovněž pokračující zvyšování věku odchodu do důchodu. Naopak ve věkové skupině do 40 let klesly počty pracujících o 14,6 tis. v terciálním i sekundárním sektoru Pokračující růst zaměstnanosti se projevil zejména v terciálním sektoru služeb, kde stoupl počet pracujících o 61,2 tis., z toho nejvíce v dopravě a skladování (o 24,8 tis.) a ve zdravotní a sociální péči (o 21,7 tis.). Zaměstnanost v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zvýšila o 46,1 tis., a to zvláště ve zpracovatelském průmyslu (o 36,1 tis.) V primárním sektoru zemědělství a lesnictví se počet pracujících prakticky nezměnil. Souběžně se změnami v odvětvové struktuře probíhaly i velké změny v profesní skladbě pracujících. Meziročně vzrostl počet technických a odborných pracovníků (o 71,8 tis.), úředníků (o 39,5 tis.) a pracovníků obsluhy strojů a zařízení (o 30,6 tis.). Naopak klesl počet vedoucích a řídících pracovníků (o 20,5 tis.) a pracovníků se službách a prodeji (o 14,8 tis.). Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině letých) činila 74,1 % a v meziročním srovnání vzrostla o 1,9 p. b. posunula míru nezaměstnanosti k historicky nejnižším hodnotám Celkový počet nezaměstnaných ve 3. čtvrtletí se meziročně snížil o 63 tis. a dosáhl 150,1 tis. osob, z toho pokles nezaměstnaných žen činil 31,8 tis. na 83,2 tis. Pozitivní vývoj souvisel především s poklesem počtu nezaměstnaných jeden rok a déle (o 34,6 tis. na 49,2 tis. osob). Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) očištěný od sezónních vlivů, se proti předchozímu čtvrtletí snížil o 14,1 tis. 10

11 Obecná míra nezaměstnanosti (podle definice ILO) 3 populace ve věku let (podíl nezaměstnaných k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) klesla ve 3. čtvrtletí na 2,8 % a meziročně se tak snížila o 1,2 p. b. Z hlediska úrovně vzdělávání se míra nezaměstnanosti meziročně snížila ve všech vzdělanostních skupinách. Trvale nízkou míru nezaměstnanosti mají vysokoškoláci (1,8 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (1,9 %). I nadále pokračuje trend poklesu nezaměstnanosti u početné skupiny osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených, která se dlouhodobě vyznačovala nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. U této početné skupiny pracovníků byl zaznamenán meziroční pokles o 0,9 p. b., na 3,2 %. I přes velké snížení (meziroční pokles o 9 p. b.) zůstala míra nezaměstnanosti u skupiny osob se základním vzděláním stále vysoká a dosáhla 11,3 %. Stále však přetrvává značný počet osob, kteří nepracují, aktivně práci nehledají, ale podle Úřadu práce uvádějí, že pracovat chtějí. Tato nevyužitá pracovní rezerva v počtu 121,3 tis. osob se meziročně snížila pouze o 8,4 tis. osob. Otázkou ale zůstává, jestli je tato rezerva nezaměstnaných k nástupu do práce skutečně dostatečně motivována. Tabulka č. I Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %) leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ,6 7,7 7,5 7,1 6,7 6,6 6,7 6,6 6,6 6,5 6,6 7, ,6 7,5 7,2 6,7 6,4 6,3 6,4 6,4 6,3 6,2 6,3 6, ,1 7,2 7,0 6,6 6,4 6,4 6,5 6,5 6,6 6,7 6,8 7, ,0 8,1 8,0 7,7 7,5 7,3 7,5 7,5 7,6 7,6 7,7 8, ,6 8,6 8,3 7,9 7,5 7,4 7,4 7,4 7,3 7,1 7,1 7, ,7 7,5 7,2 6,7 6,4 6,2 6,3 6,2 6,0 5,9 5,9 6, ,4 6,3 6,1 5,7 5,4 5,2 5,4 5,3 5,2 5,0 4,9 5, ,3 5,1 4,8 4,4 4,1 4,0 4,1 4,0 3,8 meziroční změna v p.b. 2010/2011 0,0-0,2-0,3-0,4-0,3-0,3-0,3-0,2-0,3-0,3-0,3-0,6 meziroční změna v p.b. 2011/2012-0,5-0,3-0,2-0,1 0,0 0,1 0,1 0,1 0,3 0,5 0,5 0,6 meziroční změna v p.b. 2012/2013 0,9 0,9 1,0 1,1 1,1 0,9 1,0 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 meziroční změna v p.b. 2013/2014 0,6 0,5 0,3 0,2 0,0 0,1-0,1-0,1-0,3-0,5-0,6-0,7 meziroční změna v p.b. 2014/2015-0,9-1,1-1,1-1,2-1,1-1,2-1,1-1,2-1,3-1,2-1,2-1,3 meziroční změna v p.b. 2015/2016-1,3-1,2-1,1-1,0-1,0-1,0-0,9-0,9-0,8-0,9-1,0-1,0 meziroční změna v p.b. 2016/2017-1,1-1,2-1,3-1,3-1,3-1,2-1,3-1,3-1,4 Pramen: MPSV 3 International Labour Organization (Mezinárodní organizace práce) 11

12 Podíl nezaměstnaných osob (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí) klesl v září 2017 až na 3,8 %, což je o 1,4 p. b méně než v témže období roku 2016 (viz tab. výše). Podíl nezaměstnaných žen poklesl na 4,1 %, u mužů setrval na hodnotě 3,5 %. Graf č. I Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %) měsíce Pramen: MPSV, graf MPO Rozdíly v regionech přetrvávají Méně příznivá situace na trhu práce setrvává ve strukturálně postižených regionech, zejména v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob k činil 5,9 %, resp. 5,8 % (Praha 2,7 %). Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr vykázalo 34 okresů. Nejvyšší byl zaznamenán v okrese Karviná (8,9 %) a Most (8,5 %) dále v okresech: Ostrava-město (7,4 %), Ústí nad Labem (6,8 %), Bruntál (6,4 %), Chomutov (6,3 %), Hodonín (5,7 %), Znojmo (5,6 %), Brno-město a Děčín (shodně 5,5 %). Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných vykázal okres Rychnov nad Kněžnou (1,2 %), Praha-východ (1,5 %), Jindřichův Hradec (1,8 %), Písek (1,9 %), Benešov a Pelhřimov (shodně 2 %). K 30. září 2017 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách celkem uchazečů o zaměstnání a jejich počet byl tak o osob nižší než ke konci předchozího měsíce. V porovnání se stejným obdobím roku 2016 byl zaznamenán pokles o uchazečů o zaměstnání. Nabídka volných pracovních míst ve 3. čtvrtletí akcelerovala V souvislosti s příznivým výkonem ekonomiky se během roku 2017 na úřadech práce výrazně rozšiřovala nabídka neobsazených pracovních míst. Ke konci září jejich počet poprvé v historii překonal dvěstětisícovou hranici, když dosáhl celkem 206,1 tis. volných pracovních míst, rekordní byl i meziroční přírůstek (+65,1 tis.). Tři čtvrtiny z tohoto přírůstku připadaly na místa s minimální 12

13 MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2017 kvalifikací. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 1,4 uchazečů, z toho nejvíce uchazečů na volnou pracovní pozici bylo zaregistrováno v okresech Karviná (8,5), Ústí nad Labem (7,2), Most (4,6), Bruntál (4,2), Děčín (3,7), Sokolov, Hodonín a Znojmo (shodně 3,6). Z celkového počtu nahlášených volných míst bylo 14 tis. vhodných pro osoby se zdravotním postižením, na jedno volné místo připadalo 3,4 těchto uchazečů. Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 57,2 tis., na jedno volné místo připadalo 0,3 uchazečů této kategorie. Potvrzuje se tak skutečnost, že zájem zaměstnavatelů o tuto cílovou skupinu je velký. Graf č. I Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo Pramen: MPSV Sílící napětí na pracovním trhu se odráželo v dynamickém růstu mezd Příznivá finanční situace podniků i sílící potíže při hledání nových zaměstnanců tlačily na další zvyšování mezd. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda dosáhla ve 3. čtvrtletí 2017 výše Kč a v meziročním srovnání vzrostla nominálně o 6,8 %. Spotřebitelské ceny se za uvedené období zvýšily o 2,5 %, reálně se tedy mzda zvedla o 4,2 %. Objem mezd stoupl o 8,8 %, počet zaměstnanců o 2 %. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy (po očištění od sezónních vlivů) 1,3 %. Vývoj mezd, zejména v případě nízkých výdělků, byl ovlivněn i zásahy státu v oblasti minimální mzdy. 13

14 Graf č. I Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků (meziroční změny v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q nominální mzda reálná mzda Pramen: ČSÚ Medián mezd v témže období činil Kč a byl tak o 7,1 % vyšší než ve stejném období roku U mužů dosáhl medián mezd Kč, u žen byl o Kč nižší. Nejvíce si polepšili zaměstnanci v odvětví zdravotní a sociální péče Na úrovni jednotlivých odvětví i regionů pokračovalo mírné snižování mzdových diferencí. Z hlediska odvětvové struktury se ve 3. čtvrtletí meziroční mzdové nominální nárůsty pohybovaly mezi 2,8 % až 10,3 %. Nejvyšší mzdový nárůst proběhl v sektoru ubytování, stravování a pohostinství (o 10,3 %), kde zůstává nejnižší průměrná mzda ze všech odvětví ( Kč). V odvětví s druhou nejnižší průměrnou mzdou ( Kč), což jsou administrativní a podpůrné činnosti ( Kč), činil mzdový nárůst (8,1 %). Absolutně nejvíce si polepšili zaměstnanci ve zdravotní a sociální péči, jejichž mzdy stouply o Kč (9,7 %) a průměrná mzda tak poprvé přesáhla třiceti tisícovou hranici ( Kč). Nejnižší přírůstek si naopak průměrná mzda připsala v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (2,8 %), které s hodnotou Kč již nedrží prvenství ve mzdové úrovni. To patří nyní odvětví informační a komunikační činnosti se mzdou na úrovni Kč, zde stouply mzdy o 3,4 %. Zpracovatelský průmysl, jako hnací motor ekonomiky, byl z pohledu mezd v dobré kondici. Průměrná mzda tu vzrostla o 7,2 % na Kč. Z teritoriálního pohledu rostly nejvyššími tempy průměrné mzdy v Karlovarském kraji (8,6 %). Ve všech ostatních krajích, mimo Prahu (4,8 %), vzrostly mzdy o více než 6,5 %. Objem vyplacených mezd dosáhl maxima ve Středočeském kraji, na opačném pólu setrvával celý rok Moravskoslezský kraj. 14

15 ČR Německo Malta Maďarsko Spojené království Nizozemsko Polsko Rumunsko Rakousko Dánsko Lucembursko Estonsko Bulharsko Irsko Švédsko Slovinsko Litva Belgie EU 28 Slovensko Lotyšsko Finsko Portugalsko Eurozóna Francie Kypr Chorvatsko Itálie Španělsko Řecko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2017 I.2.2 Nezaměstnanost v EU ČR si stále udržuje v rámci EU-28 nejnižší nezaměstnanost Harmonizovaná míra nezaměstnanosti činila ke konci 3. čtvrtletí 2017 v ČR 2,7 %, což je meziročně lepší výsledek o 1,2 p. b. a nejnižší nezaměstnanost v rámci EU 28. O něco vyšší míra nezaměstnanosti byla dosažena v Německu (3,7 %), na Maltě (3,9 %), v Maďarsku (4,1%), ve Spojeném království (4,2 %). V EU jako celku činila harmonizovaná míra nezaměstnanosti 7,5 % (v Eurozóně 8,9 %), více než 60 % zemí se však nacházelo pod tímto průměrem. Míra nezaměstnanosti stejná nebo vyšší než průměr EU-28 byla zaznamenána na Slovensku (7,8 %), v Lotyšsku (8,4 %), ve Finsku a v Portugalsku (shodně 8,5 %), ve Francii (9,4 %). Mimořádně vysoká míra nezaměstnanosti zůstává i nadále ve Španělsku (16,8 %) a v Řecku (20,5 %). Graf č. I Harmonizovaná míra nezaměstnanosti v zemích EU-28 k Pramen: EUROSTAT (data očištěna od sezónních vlivů), graf MPO Nezaměstnanost mladých zůstává stále vysoká I když míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let od počátku roku mírně klesla téměř ve všech členských zemích EU, zůstává i nadále vysoká. Ve srovnání s nezaměstnaností v produktivním věku je více než dvojnásobně vyšší. Je však nutno respektovat skutečnost, že podstatná část nejmladších v produktivním věku ještě studuje. První pořadí s nejnižší nezaměstnaností si stále udržuje Německo se 6,6 %. V ČR ve 3. čtvrtletí dosáhla míra nezaměstnanosti ve skupině do 25 let hodnoty 7,9 %. Na chvostu již tradičně setrvává Řecko a Španělsko. 15

16 Graf č. I Míra nezaměstnanosti ve skupině do 25 let ve vybraných zemích EU-28 (v % z aktivní populace) Q Q Q 2017 Německo 9,8 8,5 8 7,8 7,7 7,2 7,1 6,8 6,7 6,6 Rakousko 9,5 8,9 9,4 9,7 10,3 10,6 11,2 10,4 9,7 9,6 Česká republika 18,3 18,1 19, ,9 12,6 10,5 8,9 9 7,9 Evropská unie (28) 21 21,7 23,2 23,6 22,2 20,3 18,7 17, ,7 Polsko 23,7 25,8 26,5 27,3 23,9 20,8 17,7 14,9 15,3 14,4 Slovensko 33,6 33, ,7 29,7 26,5 22,2 19,3 19,3 18,6 Španělsko 41,5 46,2 52,9 55,5 53,2 48,3 44,4 40,9 39,1 37,8 Řecko 33 44,7 55,3 58,3 52,4 49,8 47,3 46,6 43,7 40,2 Pramen: EUROSTAT, graf MPO I.3 CENOVÝ VÝVOJ I.3.1 Cenový vývoj Spotřebitelské ceny zrychlily růst Inflace ve třetím čtvrtletí 2017 zrychlila meziroční tempo růstu v průměru na 2,5 % (z 2,2 % v předchozím čtvrtletí) a setrvala tak nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB. Rostoucí inflační tlaky stimulované příznivými výsledky tuzemské ekonomiky, vysoká domácí poptávka a vzestup mzdových nákladů firem ovlivnily růst cen zboží i služeb. Inflaci táhly nahoru i v tomto čtvrtletí zejména ceny potravin v reakci na prudký růst cen zemědělských výrobců. V souvislosti s realitním boomem rostly rovněž náklady na bydlení, dražší byly jak ceny bytů, tak i nájmy a přidaly i ceny některých energií. Příznivé výsledky domácí ekonomiky se promítly rovněž do vyšších cen služeb v sektoru stravování a ubytování. Protiinflačně v tomto čtvrtletí působilo zmírnění růstu cen ropy a posílení kurzu koruny vůči americkému dolaru, které zvolnilo dynaniku růstu cen pohonných hmot, snížilo dovozní ceny a následně se přenášelo jak do spotřebitelských, tak i do cen průmyslových výrobců. Průměrná míra inflace pokračovala plynule v růstu až na 2,2 % v září (z 1,7 % v červnu 2017). Změny ve vývoji cen se promítly do zrychlení meziročního růstu tržních cen na 3 % (z 2,7 % ve 2. čtvrtletí). Regulované ceny přešly z 0,1% poklesu ve 2. čtvrtletí v růst o 0,3 % ve 3. čtvrtletí

17 Graf č. I Vývoj vybraných položek spotřebitelských cen (v %, meziroční index) Potraviny Bydlení Doprava Zdraví Pramen: ČSÚ, graf MPO Největší vliv na vzestup cenové hladiny měly ceny v sektorech potravin a bydlení, Ceny potravin a nealko nápojů, které před necelým rokem obrátily do plusu, stouply ve 3. čtvrtletí 2017 v průměru meziročně o 5,7 % (z 4,5 % v předchozím čtvrtletí), když v červenci 5,8% růstem dosáhly zatím nejvyšší hodnoty od září 2011 a výrazně tak zasáhly do úrovně celkové cenové hladiny. Vzrostly zejména ceny čerstvého másla v průměru meziročně o 48,6 %, vajec o 29,1 %, sýrů o 14,7 %, mléka o 13,5 %, jogurtů o 10 %. Dražší bylo i maso o 5,4 % (z toho vepřové o 11 %). Ceny cukru vzrostly o 13,6 %, chleba o 9,3 %, přičemž ale ceny mouky stouply jen o 0,3 %. Vyšší byly i ceny ovoce o 0,2 %, naopak nižší ceny zeleniny o 4,2 %. Ceny nealkoholických nápojů se zvýšily o 1,9 %, z toho kávy o 7 % a čaje o 2 %. Ceny v sektoru bydlení, které mají nejvyšší váhu v souhrnném indexu, vzrostly v průměru za 3. čtvrtletí o 2,1 % meziročně (z 1,5 % ve 2. čtvrtletí 2017). Jejich vývoj byl výsledkem oboustranných pohybů cen jednotlivých položek indexu. Ceny elektřiny se zvýšily stejně jako v předchozím čtvrtletí o 0,3 %, ceny zemního plynu zůstaly meziročně v mínusu, tentokrát ale slabším, a to -0,8 % (ve 2. čtvrtletí -3 %). Mírně přidaly i ceny čistého nájemného o 2,7 % (z 2,6 % v předchozím čtvrtletí), které tlačí nahoru poptávka po bytech, a jako obvykle i vodného o 1,2 % a stočného o 0,4 %. Naopak ceny tepla a teplé vody klesly o 2,3 %. vyšší byly i ceny stravování a ubytování, rekreace a kultura, zdraví, alkoholické nápoje a tabák Zrychlení růstu spotřebitelských cen v sektoru stravování a ubytování v průměru meziročně na 6,3 % (z 5,8 % v předchozím kvartále) bylo ovlivněno zvýšením cen stravovacích služeb o 7 % (z 6,4 % ve 2. čtvrtletí) a cen ubytovacích služeb o 1,8 % (z 2,1 % ve 2. čtvrtletí). K zesílení růstu cen v oddíle rekreace a kultura v průměru na 1,3 % (z 1,1 %) přispělo zejména zvýšení cen dovolených s komplexními službami o 3,9 % (z 2,1 %). K meziročnímu růstu cen došlo i v oddíle zdraví, kde stouply ceny v průměru na 4 % (z 3,4 %). V sektoru alkoholické nápoje a tabák 17

18 vzrostly ceny tabákových výrobků o 2,3 % a ceny lihovin o 0,8 %; naopak ceny vína ztratily 0,1 % a piva 0,6 %. Cenový růst zvolnil v sektoru dopravy, odívání a obuv a ostatní zboží a služby Pod úrovní předchozího roku setrvaly ceny bytového vybavení a pošt a telekomunikací Pokles dovozních cen V rámci oddílu doprava zmírnily ceny růst v průměru meziročně na 2,5 % (z 3,9 % v předchozím čtvrtletí) zejména vlivem snížení růstu cen pohonných hmot na 1,6 % (z 7,3 % ). Cena benzínu Natural 95 činila v září 29,85 Kč a cena nafty 28,71 Kč. Nižší cenový růst zaznamenal i sektor odívání a obuv, v průměru meziročně na 0,5 % (z 1 % v předchozím čtvrtletí), což bylo ovlivněno především snížením cen oděvů o 0,8 %, ceny obuvi se naopak zvýšily o 4,2 %. Zpomalení meziročního cenového růstu v oddíle ostatní zboží a služby na 0,8 % (z 1,1 %) souviselo s poklesem cen finančních služeb o 5,2 %. Ceny bytového vybavení a zařízení domácnosti zůstaly pod úrovní předchozího roku, svůj pokles ve 3. čtvrtletí mírně zrychlily na -0,4 % (z -0,2 % v předchozím) vlivem snížení cen zboží a služeb pro běžnou údržbu domácnosti o 2 %. Ceny pošt a telekomunikací meziročně ztratily 1,4 % (ve 2. čtvrtletí pokles o 0,1 %). V jejich rámci klesly ceny telekomunikačních služeb o 1,1 %, naopak ceny poštovních služeb vzrostly o 2,5 %. Výrazný růst dovozních cen v prvních měsících roku 2017 v červnu významně oslabil, poté přešly do mínusu. Pokles jejich dynamiky ve 3. čtvrtletí v průměru meziročně na -0,9 (z 2,9% růstu v předchozím čtvrtletí) souvisel s posílením kurzu koruny při slábnoucím růstu výrobních cen v eurozóně i cen ropy na světových trzích a projevil se ve všech sledovaných komponentech. Zlevnily zejména dovozy strojů a zařízení a jejich propad se tak meziročně prohloubil na - 4,3 % (z -1,2 % v předchozím kvartálu), průmyslového spotřebního zboží na -3,5 % (z -0,5 %). Pod úrovní předchozího roku skončily i ceny živočišných a rostlinných olejů o -3,3 % (z 0,9% růstu) a chemikálií -0,6 % (z 2,4% růstu). Svůj růst výrazně zpomalil dovoz ostatních surovin na 5,4 % (z 21,8 %), minerálních paliv na 5,2 % (17,5 % v předchozím čtvrtletí) především v důsledku zmírnění růstu cen ropy, ceny polotovarů zpomalily na 3,8 % (z 6,7 %). Tabulka č. I Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) březen červen září prosinec průměr leden únor březen duben květen červen červenec srpen září Ceny - spotřebitelské 0,3 0,1 0,5 2,0 0,7 2,2 2,5 2,6 2,0 2,4 2,3 2,5 2,5 2,7 - průmyslových výrobců -4,5-4,4-2,4-0,4-3,3 2,1 3,1 3,0 3,2 2,3 1,3 1,1 1,4 1,7 - stavebních prací 1,3 1,1 1,0 1,2 1,1 1,3 1,4 1,4 1,5 1,7 1,6 1,6 1,6 1,7 - zemědělských výrobců -4,6-6,4-3,4-4,7-4,8-3,0-0,8 3,4 8,6 12,6 12,5 13,0 12,5 10,8 - tržních služeb 0,0 0,3 0,3 0,2 0,1 0,4 0,6 1,1 1,1 0,9 1,1 1,4 1,8 1,7 - dovozní -5,9-5,4-3,0 1,5-4,0 4,2 5,8 5,3 5,1 3,2 0,5-0,8-1,1-0,8 Pramen: ČSÚ se projevil ve slabší dynamice růstu výrobních cen v průmyslu Pokles cen dovážených vstupů v průběhu 3. čtvrtletí 2017 se odrazil ve slabším růstu výrobních cen v průmyslu. V průměru za čtvrtletí snížily meziroční růst na 1,4 % (z 2,3 % v předchozím kvartálu). Na jejich vývoji se v různé intenzitě podílela většina sledovaných sektorů a odvětví. V sektoru těžba a dobývání snížily ceny meziroční růst na průměrných 2,2 % (z 4,9 % ve 2. čtvrtletí), když ceny černého a hnědého uhlí vzrostly o 4,5 %, ceny zemního plynu zůstaly pod úrovní předchozího o 7,3% a rovněž ztratily i ceny ropy o 1,1 %. Ceny ve zpracovatelském průmyslu zpomalily meziroční růst v průměru na 1,8 % (z 2,8 % v předchozím 18

19 čtvrtletí). K růstu významně přispěly kromě cen koksu a rafinovaných ropných produktů i ceny obecných kovů a kovodělných produktů, tentokrát mírnějším tempem, a to o 5,1 % (z 7,1 %). V návaznosti na růst cen zemědělských komodit přidaly ceny potravin, nápojů a tabáku 4,1 % (z 3,3 %). Stouply i ceny dřeva, papíru a tisku o 1,3 % (z 0,7 %). Svůj růst zmírnily ceny elektrických zařízení na 1,1 % (z 1,9 %), strojů a zařízení na 0,7 % (z 1,3 %) a nábytku a ostatních výrobků na 1,8 % (z 2,1 %). Naopak do poklesu obrátily ceny chemických látek a výrobků na -0,6 % (z 5,3% růstu) a elektronické a optické přístroje na -1,7 % (z 0,5% růstu). Pod úrovní předchozího roku zůstaly ceny dopravních prostředků o 2,5 % (z -1,8 % ve 2. čtvrtletí) a základních farmaceutických výrobků o 1,2 % (z -0,8 %). Stále ještě nízké ceny silové elektřiny na světových trzích držely pod úrovní předchozího roku také domácí ceny v sektoru elektřiny, plynu a páry, a to v průměru o 1,2 % (z -1,3 % v předchozím). Ceny vody, její úpravy a rozvodu stouply o 1 % a proti předchozímu čtvrtletí se tak nezměnily. Ceny stavebních prací stagnovaly Ceny zemědělských producentů pokračovaly dvojciferným tempem růstu Ceny stavebních prací si podržely stabilní meziroční tempo růstu, když ve 3. čtvrtletí 2017 stouply o 1,6 %, stejně jako v předchozím. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví rostly pomaleji, meziročně v průměru za 3. čtvrtletí o 1,9 % (z 2,5 % ve 2. čtvrtletí). Vývoj cen stavebních prací se odvíjel od výkonu celého stavebního sektoru, který závisel zejména na růstu zakázek a produkce odvětví pozemního stavitelství, vyvolaných zvýšenou poptávkou po bytech. Inženýrskému stavitelství se příliš nedařilo. Určitý posun lze očekávat s přílivem prostředků z EU fondů, směrovaných zejména do infrastruktury. Ceny zemědělských producentů navázaly na růst v předchozím čtvrtletí, když v průměru meziročně stouply o 12,1 % (z 11,2 % ve 2. kvartále), zatímco v 1. čtvrtletí setrvávaly ještě mírně pod úrovní předchozího roku (-0,1 %), kde se držely po celý rok Vzrostly ceny jak v rostlinné, tak i v živočišné výrobě, v průměru meziročně o 8,1 %, resp. o 17,2 %. V rostlinné výrobě vyprchal vliv příznivých domácích i zahraničních sklizní z minulých let, což spolu s nárůstem poptávky přispělo ke skokovému růstu cen zejména u čerstvého ovoce (růst o 29,8 %), zvýšily se rovněž ceny olejnin o 4,6 % a obilovin o 6,3 %. V živočišné výrobě odezněl vliv předloňské liberalizace trhu s mlékem v EU, jehož ceny na světových trzích v letošním roce zřetelně rostly. Kromě dražšího mléka o 38,4 % stouply i ceny vajec o 11,8 %, jatečných prasat o 8,1 % a skotu o 3,4 %; ceny drůbeže naopak klesly o 2,1 %. I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání Nižší inflaci než ČR produkovala EU, Růst spotřebitelských cen v EU se ve 3. čtvrtletí nezměnil, v eurozóně mírně zeslábl. Hlavním důvodem byla levnější ropa. Tuzemské spotřebitelské ceny podle HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen) rostly rychlejším tempem než v Evropské unii i v eurozóně. Domácí cenovou hladinu ovlivňoval rovněž růst životních nákladů spojený s vysokou zaměstnaností a růstem mezd. Výrazně dražší byly potraviny i ceny bydlení a služeb. Zatímco v ČR inflace podle HICP ve 3. čtvrtletí dosáhla v průměru meziročně 2,4 % (z 2,3 % ve 2. čtvrtletí), v zemích EU i eurozóny činila v průměru za kvartál 1,7 %, resp. 1,4 % (z 1,7 % a 1,5 % v předchozím čtvrtletí). V září stouply spotřebitelské ceny nejvíce v pobaltských republikách Litvě, Estonsku a Lotyšsku, Česká republika skončila po 19

20 Kypr Irsko Finsko Řecko Francie Malta Rumunsko Bulharsko Itálie Slovinsko Nizozemsko Eurozóna Dánsko Portugalsko Chorvatsko Polsko Německo Slovensko EU Španělsko USA Lucembursko Belgie Švédsko Rakousko Maďarsko ČR Spojené království Lotyšsko Estonsko Litva 0,1 0,2 0,8 1 1,1 1,2 1,3 1,3 1,3 1,4 1,4 1,5 1,6 1,6 1,6 1,6 1,8 1,8 1,8 1,8 1, ,2 2,5 2,5 2, ,9 4,6 MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2017 Spojeném království na 5. místě. Deflační pásmo tentokrát opustily všechny země Unie. Graf č. I Vývoj spotřebitelských cen v zemích EU a USA v září 2017 (v %, z harmonizovaných indexů) Pramen: Eurostat, graf MPO ze světových velmocí USA a Čína Růst cen průmyslových výrobců zpomalil v ČR i v Evropě Slušný výkon americké ekonomiky doprovázený silnou domácí poptávkou, vyššími mzdami a lepší situací na trhu práce posouvaly inflaci nahoru i na tomto kontinentu. Brzdou se staly stejně jako v Evropě levnější energie, zejména benzín. Inflaci tlumily rovněž levnější automobily i náhradní díly. Opačným směrem ji táhly ceny bydlení a náklady na zdravotní péči, mírnějším tempem zdražovaly potraviny. Podle Eurostatu spotřebitelské ceny v USA ve 3. čtvrtletí mírně zrychlily růst v průměru meziročně na 1,5 % (z 1,4 % ve 2. čtvrtletí). Vývoj spotřebitelských cen na pozadí stabilního ekonomického růstu sledovala také Čína. Inflace zde zbrzdila tempo růstu v září na 1,6 % (z 1,9 % v červnu, 2,1 % v březnu) a výrazně se tak zatím vzdaluje oficiálnímu cíli tamní vlády (3,5 %) stanovenému pro letošní rok. Ceny průmyslových výrobců v EU i v eurozóně ve 3. čtvrtletí rovněž zmírnily růst, v EU v průměru za kvartál na 2,8 % (z 3,7 % ve 2. čtvrtletí), v eurozóně na 2,4 % (z 3,4 %). Stejným směrem se posunovaly i výrobní ceny v ČR, které zpomalily v průměru meziročně na 1,4 % (z 2,3 % v předchozím čtvrtletí), poté co na počátku roku 2017 obrátily trend a po třech letech se začaly opětovně zvyšovat. I když se jednotlivé evropské státy s různorodou strukturou ekonomiky a hospodářským vývojem ve svých výsledcích výrazně lišily, zůstaly ve 3. čtvrtletí ceny v průmyslu ve všech zemích Unie nad úrovní předchozího roku. Nejvyšší meziroční růst v září vykázaly ceny výrobců ve Spojeném království o 5,6 %, Estonsku o 5,5 % a Nizozemí o 5,1 %. Na Slovensku byly vyšší o 2,8 %, v Německu o 3 % a v Rakousku o 1,8 %. 20

21 I.4 FISKÁLNÍ VÝVOJ I.4.1 Fiskální vývoj Státní rozpočet skončil v přebytku Státní rozpočet skončil ke konci září 2017 kumulativním přebytkem ve výši 17,4 mld. Kč. Přestože výše kladného salda byla meziročně o 64,9 mld. Kč nižší, jednalo se o druhý nejpříznivější výsledek od roku Menší přebytek státního rozpočtu byl důsledkem nerovnoměrného a především nízkého toku prostředků z rozpočtu Evropské unie. Příjmy z rozpočtu EU byly meziročně o více než 80 mld. Kč nižší, což souviselo se skutečností, že většina loňských příjmů byla ještě vázaná na programové období Čerpání výdajů dokládá výrazně nízký objem kapitálových výdajů ovlivněný pomalým loňským i letošním náběhem čerpání prostředků v novém programovém období. Státní rozpočet tak držel v plusu především vysoký ekonomický růst, generující vyšší výběr daní. Přebytek státního rozpočtu představoval 0,5 % HDP (před rokem 2,3 %) Tabulka č. I Pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč) Měsíc Příjmy Výdaje Saldo Saldo kumulované Saldo za měsíc kumulované Saldo za měsíc Leden 45,87 45,87 106,17 97,07 9,10 9,10 Únor 27,69-18,17 197,22 193,55 3,67-5,43 Březen 43,60 15,90 307,67 302,99 4,68 1,01 Duben 30,52-13,08 407,32 401,05 6,27 1,59 Květen 22,38-8,14 496,41 515,12-18,71-24,98 Červen 40,65 18,27 634,50 629,88 4,62 23,33 Červenec 75,63 34,98 737,29 712,32 24,97 20,35 Srpen 81,18 5,55 827,19 811,56 15,63-9,34 Září 82,27 1,09 940,14 922,74 17,40 1,77 Pramen: MF Státní rozpočet na rok 2017 byl schválen se schodkem 60 mld. Kč, s příjmy 1249,27 mld. Kč a výdaji 1309,27 mld. Kč. To oproti rozpočtu schválenému na rok 2016 znamenalo růst celkových příjmů o 5,8 %, celkových výdajů o 4,7 % a schodek nižší o 10 mld. Kč, tj. o 14,3 %. Ve srovnání se skutečností roku 2016 počítá rozpočet s poklesem příjmů o 32,35 mld. Kč (o 2,5 %), růstem výdajů o 89,43 mld. Kč (o 7,3 %) a se zvýšením schodku o 121,77 mld. Kč. Rozpočtovými opatřeními k došlo k navýšení příjmů o 285 mil. Kč a výdajů o 337 mil. Kč a tím i k mírnému zvýšení schodku státního rozpočtu na 60,05 mld. Kč. zejména díky rostoucím daňovým příjmům, Celkové příjmy státního rozpočtu v čtvrtletí 2017 klesly meziročně o 25,1 mld. Kč, tj. o 2,6 %, neboť rychlý růst celkových daňových příjmů nestačil nahradit výpadek prostředků přijatých od EU. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly o výrazných 55,9 mld. Kč, tj. o 7,1 % a předčily tak rozpočtová očekávání o 10 mld. Kč. Jejich vysoká tempa souvisela s příznivým vývojem ekonomiky, růstem trhu práce, mezd a domácí poptávky. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku stouply z hlavních daní nejvíce DPFO a DPH, DPPO jako jediná zůstala mírně pod úrovní předchozího roku. Jednotlivé položky daňových příjmů se vyvíjely následovně: 21

22 výběr daně z příjmů fyzických osob odrážel rekordní růst zaměstnanosti a navyšování průměrných mezd ve firemní i státní sféře, včetně zvyšování minimální mzdy. Inkaso DPFO vzrostlo meziročně o 10,4 mld. Kč, tj. o 12,8 %. Výběr této daně překročil alikvótu rozpočtu o 1,3 mld. Kč. Na objemově nejvýznamnější její položce - DPFO placené plátci - bylo vybráno 80,1 mld. Kč, což je o 9,1 mld. Kč, tj. o 12,9 % více než v předchozím roce. Rozpočet byl plněn na 76,2 %; inkaso daně z příjmů právnických osob naopak kleslo meziročně o 0,7 mld. Kč, tj. o 0,7 % (vloni růst o 13,2 %), s plněním rozpočtu na 77,2 %. V letošním výběru daně se tak již začíná projevovat mírně klesající ziskovost podniků z let 2016 a zčásti i 2017, především vlivem zvyšujících se mzdových nákladů; tempo růstu daně z přidané hodnoty (váhově nejvýznamnější daně) se meziročně výrazně zvýšilo, a to o 16,8 mld. Kč, tj. o 9,7 % a významně tak přispělo k navýšení všech příjmů státního rozpočtu. Vysoké tempo růstu této daně souviselo s příznivým vývojem ekonomiky, který podpořil podnikatelskou aktivitu, mzdový růst a stimuloval tak vzestup výdajů na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí. Pozitivní dopad na výběr této daně mělo i zvýšení kontrolních opatření při výběru daně - kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb EET 4. Dílčí negativní dopad na výběr daně mělo snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 % na 15 % a snížení sazby DPH u novin a časopisů z 15 % na 10 %. Proti rozpočtovému očekávání výběr DPH zaostal o 3,4 mld. Kč; na výběru spotřebních daní stát získal o 3,3 mld. Kč, tj. o 3 % více než před rokem. Na tomto výsledku se podílel růst inkasa obou rozpočtově nejvýznamnějších položek, a to minerálních olejů i tabákových výrobků. Inkaso váhově dominantní daně z minerálních olejů dosáhlo 59 mld. Kč a meziročně tak stouplo o 1,7 mld. Kč, tj. o 2,9 %, zejména v souvislosti s vyšší spotřebou motorové nafty a leteckých pohonných hmot. Negativně naopak působilo rozšíření tzv. zelené nafty kromě rostlinné také pro živočišnou prvovýrobu od roku Rozpočet této daně byl plněn na 75,3 %. Na spotřební dani pro tabákové výrobky bylo vybráno 41,4 mld. Kč (74,4 % rozpočtované částky), což je o 1,1 mld. Kč více než ve stejném období Po poklesu v 1. pololetí, který byl způsoben zejména nižším odběrem tabákových nálepek a vracením spotřební daně za staré krabičky, které bylo nutno zlikvidovat i v důsledku zavedení vyšší sazby daně, tak začalo inkaso opět meziročně růst; výběr pojistného na sociální zabezpečení, který vzrostl meziročně o 25,8 mld. Kč, tj. o 8,1 % (plnění na 76,7%), reflektoval velmi dobrou kondici pracovního trhu spolu s růstem mezd. Z celkové částky připadlo na důchodové pojištění vč. příslušenství 305,6 mld. Kč, s plněním rozpočtu na 76,8 %, při meziročním nárůstu o 21,7 mld. Kč, tj. o 7,6 %. které nestačily kompenzovat nízké Na meziročním poklesu celkových příjmů státního rozpočtu se podílely nedaňové a ostatní příjmy, které se snížily meziročně o 81 mld. Kč, tj. o 45,9 %. Důvodem 4 Do EET se v první fázi, tj. od prosince 2016 zapojili podnikatelé v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb a ve druhé fázi, tj. od 1. března 2017 také maloobchod a velkoobchod. 22

23 toky prostředků z rozpočtu EU byly nižší prostředky přijaté z rozpočtu EU a prostředků FM, které dosáhly 61,5 mld. Kč a byly tak při plnění rozpočtu na 63,2 % meziročně o 83,6 mld. Kč, tj. o 57,6 % nižší. Tento výrazný pokles byl ovlivněn vysokou skutečností roku 2016, kdy především v první polovině roku docházelo k refundacím velkých objemů prostředků, které se vztahovaly ještě k programovému období (v 1. pololetí 2016 dosáhly 93,2 mld. Kč, zatímco v 1. pololetí 2017 to bylo jen 2,6 mld. Kč). Dalším důvodem byl i pomalý rozjezd programového období a s tím související nízké plnění příjmů z rozpočtu EU, které s tímto obdobím souvisí. Tabulka č. I Plnění státního rozpočtu za čtvrtletí 2017 (v mld. Kč) Skutečnost Rozpočet Skutečnost leden-září po změnách leden-září % Plnění Index 2017/2016 Příjmy celkem 965, ,56 940,14 75,2 97,4 Daňové příjmy celkem 788, ,79 844,62 75,9 107,1 z toho: Daň z příjmů fyzických osob 81,19 120,40 91,60 76,1 112,8 Daň z příjmů právnických osob 88,86 114,20 88,20 77,2 99,3 DPH 173,55 258,20 190,32 73,7 109,7 Spotřební daně, včetně energetických a odvodu z elektřiny ze slunečního záření 110,37 151,00 113,64 75,3 103,0 Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti 317,89 447,83 343,68 76,7 108,1 Ostatní 16,84 21,16 17,18 81,2 102,0 Nedaňové a ostatní příjmy 176,51 136,77 95,52 69,8 54,1 Výdaje celkem 882, ,61 922,74 70,5 104,5 v tom: Běžné výdaje 831, ,31 881,39 73,2 106,0 z toho: sociální dávky 382,85 530,20 396,73 74,8 103,6 z toho důchody 297,27 411,18 309,55 75,3 104,1 Kapitálové výdaje 51,60 106,30 41,35 38,9 80,1 Pramen: MF Nižší čerpání celkových výdajů Celkové výdaje v čtvrtletí 2017 vzrostly meziročně o 39,8 mld. Kč, tj. o 4,5 %, ale proti alikvótě rozpočtu byly nižší o 59,5 mld. Kč. Důvodem byl propad kapitálových výdajů. Ke zvýšení běžných výdajů meziročně o 50,1 mld. Kč, tj. o 6 % přispěly nejvíce sociální dávky, které byly vyplaceny v objemu 396,7 mld. Kč, což bylo meziročně více o 3,6 %, tj. o 13,9 mld. Kč. Táhly je výdaje na dávky důchodového pojištění, které meziročně stouply o 4,1 %, tj. o 12,3 mld. Kč, zejména vlivem nové legislativní úpravy umožňující zvýšit důchody nad rámec standardní valorizace. Přestože růst výdajů na důchody byl letos nejvyšší v posledních šesti letech, došlo ke snížení deficitu salda důchodového účtu (rozdíl mezi příjmy a výdaji na důchody ze státního rozpočtu) na - 4 mld. Kč (z - 13,3 mld. Kč v roce 2016). Z ostatních sociálních dávek rostly dávky nemocenského pojištění o 7,8 %, legislativní úprava posílila i příspěvky na péči, které vzrostly o 2,3 %. Příznivější finanční situace domácností se projevila v redukci objemu ostatních sociálních dávek, nejvíce podpor v nezaměstnanosti a dále dávek pomoci v hmotné nouzi, které zůstaly pod úrovní předchozího roku 23

24 o 4,3 %, resp. o 1,2 %. Nejvyšší dynamiku meziročního růstu dosáhly neinvestiční transfery neziskovým apod. organizacím (+28,7 %), neinvestiční transfery podnikatelským subjektům (+26,7 %) i neinvestiční transfery příspěvkovým apod. organizacím (+12,8 %). zásadně ovlivnily investice Státní dluh klesl Nízké čerpání kapitálových výdajů v průběhu roku 2017 nadále pokračovalo. Jejich rozpočtově neočekávaný propad na 41,4 mld. Kč představoval pouze 38,9 % celoročního rozpočtu (proti alikvótě rozpočtu byly tyto výdaje nižší o 38,4 mld. Kč). Proti skutečnosti 2016 bylo jejich čerpání nižší o 10,3 mld. Kč, tj. o 19,9 %. Meziroční pokles ovlivnily zejména výdaje na financování společných programů EU a ČR, které dosáhly 20,2 mld. Kč, tj. o pokles o 12,3 mld. Kč. Důvodem byla zejména vysoká srovnávací základna roku 2016, kdy docházelo k poslední zvýšené aktivitě v oblasti čerpání výdajů určených na financování těchto společných programů v rámci končícího programového období , zatímco v roce 2017 probíhá financování společných programů již jen prostřednictvím společných operačních programů z období Ze spolufinancovaných programů bylo nejvíce prostředků čerpáno v rámci OP Doprava (7,7 mld. Kč), OP Životní prostředí (4,1 mld. Kč), Programu rozvoje venkova (2,2 mld. Kč), OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (2 mld. Kč), OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (1,8 mld. Kč). Státní dluh se za v čtvrtletí 2017 snížil na 1610,1 mld. Kč, tj. o 3,3 mld. Kč, resp. 0,2 %. Hodnota vnitřního dluhu vzrostla o 9,3 mld. Kč, korunová hodnota zahraničního dluhu se naopak snížila o 12,6 mld. Kč. Státní půjčky spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů, jejichž výnosy sloužily ke splátkám jistin státního dluhu. Výpůjční operace státu činily celkem 533 mld. Kč. Bylo realizováno 22 emisí státních pokladničních poukázek (SPP) o objemu 311,5 mld. Kč, jmenovitá hodnota splátek pak činila 315,7 mld. Kč. Celková jmenovitá hodnota SPP v oběhu se tak v průběhu čtvrtletí snížila ze 4,2 mld. Kč na nulu. Prostřednictvím prodeje střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů (SDD) na domácím trhu bylo vypůjčeno až 156,5 mld. Kč a jejich stav narostl o 17,4 mld. Kč, na mld. Kč. Prostřednictvím přijímání krátkodobých zápůjček a směnek na domácím trhu byly přijaty peněžní prostředky ve výši 63,1 mld. Kč, jejich stav narostl o 2,9 mld. Kč. V průběhu čtvrtletí nebyla přijata žádná tranše úvěrů od EIB, uskutečnily se splátky v hodnotě 4,9 mld. Kč, takže hodnota úvěrů od EIB se snížila na 51,4 mld. Kč. Krátkodobé zápůjčky na zahraničních trzích v korunové hodnotě 1,7 mld. Kč byly splaceny a jejich stav zůstal k nulový. I.4.2 Veřejné finance v mezinárodním srovnání Ve 3. čtvrtletí došlo k mírné redukci stále obrovského zadlužení EU V Evropské unii se ke konci 3. čtvrtletí vládní dluh v poměru k HDP snížil proti předchozímu kvartálu o 0,8 p. b., na 82,5 % (tj. na 12,5 bilionů eur). Přibližně stejné zlepšení zaznamenala i eurozóna, kde se zadlužení států snížilo o 0,9 p. b., na 88,1 %. Pořadí jednotlivých zemí se v tomto ukazateli téměř nezměnilo. Nejlépe si vedlo již tradičně Estonsko, které svoje dluhy drží pod 10% hranicí již sedmé čtvrtletí v řadě a systematicky je dále snižuje. Dalším v pořadí je Lucembursko, jehož zadlužení sice v posledních pěti letech oscilovalo okolo 22 % HDP, nicméně v roce 2017 se mírně zhoršilo. Následuje Bulharsko, které i přes nízkou úroveň dluhu svá pasiva naopak dále snižuje, tentokrát o 2,1 % proti předchozímu čtvrtletí. 24

25 Z grafu č. I je zřejmé, že více než polovina zemí EU nadále přesahuje limit maastrichtského kritéria pro hrubý veřejný dluh, tj. 60 % HDP, z nich pět zemí překračuje dokonce jeho 100% hranici. Jedná se zejména o země eurozóny. Jejich nejslabším článkem zůstává nadále Řecko, kde předpokládaný efekt podpůrných opatření ze strany Unie prakticky selhal. V závěsu se tradičně drží Itálie, která se utápí ještě ve větších problémech než bankovní krizí postižený Kypr a Portugalsko. Její veřejný dluh překračuje 130% hranici již více než tři roky a svá pasiva zatím řeší jen prostřednictvím podpory ECB. Ohromnými závazky disponují i další země jako Portugalsko, Belgie, Kypr, Španělsko, ale i Francie. ČR má čtvrtý nejnižší vládní dluh z EU Ze srovnání vývoje veřejných financí vyplývá, že Česká republika si vede v rámci Evropy dobře. V mezinárodním srovnání skončila na čtvrté pozici, před Rumunskem a Dánskem, které proti minulému kvartálu přeskočila a s poměrem veřejného dluhu k HDP na úrovni 35,1 % (1,7 bilionů Kč), tj. zlepšení proti předchozímu čtvrtletí o 4,3 %, dlouhodobě plní Maastrichtské kritérium hrubého veřejného zadlužení. Její dluhy jsou oproti průměru zemí celé Evropské unie a zejména eurozóny méně než poloviční a od roku 2014 se je za pomoci růstu ekonomiky daří dále tlumit. Graf č. I Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v zemích EU ve 3. čtvrtletí 2017 (v % HDP) Řecko Itálie Portugalsko Belgie Kypr Španělsko Francie Eurozóna Spojené království Evropská unie Chorvatsko Rakousko Slovinsko Maďarsko Irsko Německo Finsko Nizozemsko Malta Polsko Slovensko Litva Švédsko Lotyšsko Dánsko Rumunsko Česká republika Bulharsko Lucembursko Estonsko 8,9 107,0 103,2 98,7 98,4 88,1 86,5 82,5 81,0 80,4 78,4 72,4 72,1 65,1 60,4 57,0 54,9 52,0 51,3 39,4 38,6 38,3 36,9 35,7 35,1 25,6 23,4 134,1 130,8 177,4 Pramen: Eurostat, graf MPO 25

26 I.5 MĚNOVÁ POLITIKA I.5.1 Měnová politika Třetí čtvrtletí bylo z pohledu měnových politik poklidné ČNB zvýšila úrokové sazby poprvé od února 2008 ECB svou měnovou politiku neměnila, stejně jako americký Fed Příznivý vývoj finančního sektoru v ČR se zpomalil Po druhém čtvrtletí 2017 plném významných změn v měnových politikách ČR, EMU a USA následoval kvartál poněkud klidnější. Představitelé České národní banky na srpnovém zasedání zvýšili úrokové sazby, poprvé v průběhu současného hospodářského cyklu. ECB kvůli přetrvávající inflaci pod 2% cílem pokračovala v kvantitativním uvolňování v nezměněné výši. Také Fed ponechal v důsledku nižší inflace v USA na počátku 3. čtvrtletí měnovou politiku beze změny. Všechny tři ekonomiky ve 3. čtvrtletí 2017 pokračovaly v hospodářském růstu. Česká republika zaznamenala silný meziroční růst HDP o 5,0 % při mírně narůstající inflaci, která byla v září 2,7 %. Hospodářský růst v eurozóně prodloužil rostoucí tendenci s meziročním zvýšením o 2,6 %, nicméně inflace byla nadále daleko pod 2% inflačním cílem. Meziroční růst HDP se v USA zvýšil na 2,3 %, přičemž inflace v září po čtyřech měsících opět překročila 2% inflační cíl. Makroekonomická situace byla ve 3. čtvrtletí 2017 příznivější v ČR než v EMU nebo USA. HDP rostl výrazně rychleji a inflace se nacházela v horní polovině inflačního pásma. Volatilita kurzu koruny k euru byla po dubnovém ukončení kurzového závazku nižší, než se obecně očekávalo a po postupném posilování koruny ve 2. čtvrtletí se kurz ve 3. čtvrtletí ustálil nad hranicí 26 korun za euro. Tyto skutečnosti přispěly k tomu, že na srpnovém zasedání ČNB zvýšila základní dvoutýdenní repo sazbu o 20 bazických bodů na 0,25 % a lombardní sazbu o 25 bazických bodů na 0,5 %, přičemž diskontní sazbu ponechala na úrovni 0,05 %. Učinila tak jako první centrální banka v Evropské unii a teprve třetí centrální banka (po Fedu a Bank of Canada) v ekonomicky vyspělých zemích. Kvůli inflaci setrvávající pod 2% inflačním cílem ponechala Evropská centrální banka ve 3. čtvrtletí 2017 úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba zůstala na 0,00 %, mezní zápůjční sazba na 0,25 % a depozitní sazba na -0,40 %. Na nízkou inflaci měl ve 3. čtvrtletí 2017 výrazný vliv také kurz amerického dolaru k euru. I když posilující euro zachycovalo příznivou situaci v eurozóně, zároveň působilo protiinflačně. Na zářiovém zasedání ECB potvrdila, že v kvantitativním uvolňování v objemu 60 mld. eur měsíčně bude kvůli nízké inflaci a nejistotě ohledem vývoje kurzu pokračovat nejméně do konce roku Členové FOMC (Federal Open Market Commitee) se rozhodli ponechat měnovou politiku Fedu beze změny. Sazba federálních fondů zůstala v pásmu 1,00 1,25 %, kam byla posunuta na červnovém zasedání. Představitelé Fedu ponecháním politiky reagovali na nízkou inflaci, která se od května do srpna nacházela pod 2% inflačním cílem. Fed také oznámil, že v říjnu by měl začít se snižováním bilance, která se výrazně zvýšila v průběhu pokrizového kvantitativního uvolňování, a v případe příznivého vývoje inflace přistoupí ve 4. čtvrtletí ke třetímu plánovanému zvýšení sazeb za rok Situace na českém finančním trhu ve 3. čtvrtletí pokračovala v příznivém vývoji, nicméně byl vystaven utahování měnové politiky. Úroková sazba u stavů obchodů pro domácnosti dále klesala a úroková míra u stavů obchodů pro nefinanční podniky začala narůstat. Sazba u nových obchodů domácností zaznamenala po poklesu v předchozím kvartále mezičtvrtletní nárůst. Úroková 26

27 míra pro nové obchody nefinančních podniků ve 3. čtvrtletí 2017 kolísala kolem 2 %. V důsledku zvýšení sazeb centrální bankou ČR se dá očekávat, že úrokové míry komerčních bank se budou v následujících čtvrtletích také postupně zvyšovat. Objem poskytnutých úvěrů pokračoval v růstu a kvalita úvěrového portfolia se dále zlepšila. Průměrná úroková sazba u nových úvěrů pro nefinanční podniky mírně kolísala Průměrná úroková sazba korunových úvěrů u nových obchodů pro domácnosti na spotřebu, bydlení a ostatní za červenec 2017 stoupla o 0,36 p. b. na 4,26 %, což je nejvyšší hodnota od května Další dva měsíce sazba klesala, nicméně červencový nárůst nesmazala a ke konci září zaznamenala mezičtvrtletní růst o 0,17 p. b. a meziroční o 0,05 p. b. na 4,07 %. Úroková míra u nových úvěrů nefinančním podnikům (bez kontokorentů, revolvingových úvěrů a pohledávek z kreditních karet) kolísala kolem 2% hranice od počátku roku. V červenci klesla o 11 bazických bodů na 1,94 %, následně v srpnu vzrostla na 2,04 %, nicméně 3. čtvrtletí zakončila na 1,97 %, což představuje meziroční nárůst o 0,10 p. b. Graf č. I Klientské úrokové sazby korunových úvěrů (v %) Nefinanční podniky: nové obchody stavy obchodů Domácnosti: nové obchody stavy obchodů Pramen: ČNB, graf MPO Průměrná úroková sazba u ze stavu obchodů domácnostem klesla pod 4% hranici Objem úvěrové emise v domácí i v cizí měně vzrostl Úroková sazba ze stavů obchodů pro domácnosti dále klesala a ke konci 3. čtvrtletí 2017 se poprvé v historii (od roku 2001, kdy ČNB začala tyto údaje publikovat) dostala pod 4% hranici, když v září zaznamenala 27. po sobě jdoucí měsíc poklesu. Sazba meziročně klesla o 0,50 p. b. na 3,99 %. Průměrná úroková sazba u stavů obchodů pro nefinanční podniky se od dubna 2016 drží v úzkém intervalu mezi 2,60 a 2,50 %. V červenci 2017 podruhé v řade dosáhla na své historické minimum 2,50 %, ale ke konci čtvrtletí vykázala růst o 0,08 p. b. na 2,58 %. Celková úvěrová emise v domácí i v cizí měně rezidentům i nerezidentům ke konci 3. kvartálu 2017 vzrostla o 2,2 % (meziročně o 6,8 %) na nové historické maximum v hodnotě 3 148,8 mld. Kč. Půjčky domácnostem prodloužily růst již na 20 měsíců v řadě a ke konci září vzrostly mezičtvrtletně o 1,8 % (meziročně o 7,9 %) na 1 498,1 mld. Kč. Půjčky domácnostem nadále představovaly necelou 27

28 polovinu celkové úvěrové emise. Úvěry nefinančním podnikům v průběhu třetího čtvrtletí narůstaly a v září dosáhly rekordní hodnoty 1 043,2 mld. Kč, což je mezičtvrtletní růst o 2,0 % (meziročně o 4,4 %) a téměř třetina půjček v korunách i cizí měně. Korunové půjčky v hodnotě 2 490,4 mld. Kč tvořily 79,1 % celkových emitovaných úvěrů. Zbylých 20,9 % v objemu 658,4 mld. Kč byly úvěry emitované v cizích měnách, jejichž hodnota vzrostla mezičtvrtletně o 3,2 % (meziročně o 15,5 %). Cizoměnové půjčky domácností byly nadále nepatrné, tvořily přibližně 0,6 % celkových úvěrů v cizích měnách, a podíl úvěrů nefinančním podnikům v hodnotě 308,3 mld. Kč byl 46,8 %. Graf č. I Vývoj korunových úvěrů (meziročně v %) Nefinanční podniky Domácnosti Pramen: ČNB, graf MPO Větší část korunových úvěrů byla nadále poskytnuta domácnostem Nefinanční podniky čerpají převážně dlouhodobé úvěry Kvalita úvěrového portfolia se dále zlepšila Objem korunových úvěrů za 3. čtvrtletí 2017 dál narůstal a ke konci září se mezičtvrtletně zvýšil o 1,9 % (meziročně o 4,7 %) na nové historické maximum 2 490,4 mld. Kč. Z toho bylo domácnostem poskytnuto 1 494,4 mld. Kč, což je okolo 60 % korunových půjček. Objem úvěrů domácnostem se v průběhu kvartálu zvýšil o 1,8 % a za rok o 7,9 %. Nejvyšší podíl dlouhodobě představují úvěry na bydlení, které pokrývají téměř 75 % půjček. Druhou největší položku s přibližně 15 % tvoří půjčky na spotřebu. Mezičtvrtletní růst korunových úvěrů nefinančním podnikům zpomalil z 3,6 % ve 2. kvartále 2017 na 1,6 %, přičemž meziročně objem klesl o 1,0 % na 734,9 mld. Kč. Půjčky podnikům meziročně klesaly od prosince 2016, nicméně jejich podíl na celkových půjčkách v korunách se držel poblíž 29,5 %. Nejvýznamnější, až 55,9% podíl mezi poskytnutými úvěry tomuto sektoru měly již tradičně půjčky dlouhodobého charakteru, které mezičtvrtletně vzrostly o 1,0 % a meziročně klesly o 1,1 % na 410,9 mld. Kč. Mezičtvrtletní stagnaci a výrazný meziroční růst o 6,7 % na 128,4 mld. Kč zaznamenaly střednědobé úvěry, které s 17,5 % tvoří nejmenší položku podnikových půjček. Kvalita úvěrového portfolia, charakterizovaná podílem úvěrů v selhání na celkových úvěrech (v korunách i v cizí měně), v průběhu 3. čtvrtletí

29 prodloužila pozitivní klesající trend. Ukazatel v září dosáhl 4,00 %, což je nejnižší hodnota od dubna V mezičtvrtletním srovnání se kvalita portfolia zlepšila o 0,28 p. b. a v porovnání se stejným obdobím předchozího roku o 1,16 p. b. Celkový objem půjček v selhání v průběhu čtvrtletí klesl o 4,5 % (meziročně o 17,2 %) na 126,0 mld. Kč. Nižší hodnota byla naposledy zaznamenána v květnu Ke konci září klesl také objem klasifikovaných úvěrů (tj. úvěrů sledovaných a v selhání), v porovnání s červnem 2017 o 3,9 % a meziročně o 16,4 % na 183,4 mld. Kč, což představuje nejnižší hodnotu od dubna Podíl klasifikovaných úvěrů na celkových úvěrech se mezičtvrtletně snížil o 0,37 p. b. na 5,82 % a přiblížil se historicky nejnižší hodnotě 5,81 % z února Údaje o kvalitě úvěrového portfolia svědčí o dobré kondici českého finančního sektoru. Úvěrové riziko klesalo v sektoru domácností i nefinančních podniků Podíl úvěrů se selháním u domácností pokračoval ve 3. čtvrtletí 2017 v zdolávání historických hodnot a ke konci září klesl mezičtvrtletně o 0,26 p. b. a meziročně až o 0,89 p. b. na 2,46 %. Tento ukazatel se nepřetržitě zlepšuje od března 2016, což je 19 měsíců poklesu v řadě. Zlepšení kvality úvěrového portfolia nastalo také v sektoru nefinančních podniků. Podíl úvěrů se selháním za 3. čtvrtletí 2017 klesl o 0,24 p. b. (meziročně o 0,74 p. b.) na 4,40 %, což je nejnižší hodnota od prosince Graf č. I Úvěry v selhání (podíl v %, Kč + cizí měna) Nefinanční podniky Domácnosti Všichni klienti Pramen: ČNB, graf MPO Ve struktuře úvěrů se selháním vzrostl podíl pochybných půjček Na poklesu úvěrů v selhání ve 3. čtvrtletí 2017 se nejvíce podílely ztrátové úvěry, které zaznamenaly mezičtvrtletní snížení o 5,8 % na 76,9 mld. Kč. S podílem 61,0 %, jež za čtvrtletí klesl o 0,8 p. b., tvoří největší část úvěrů v selhání. Značný mezičtvrtletní pokles o 8,5 % na 37,8 mld. Kč vykázaly také nestandardní úvěry. Nižší hodnotu měly naposledy v červenci 2009 a jejich podíl na úvěrech se selháním v porovnání s koncem června 2017 klesl o 1,3 p. b. na 30,0 %. Nejmenší položku s 8,9 % tvoří pochybné úvěry, které jako jediné mezičtvrtletně vzrostly o 25,9 % na 11,3 mld. Kč. 29

30 Graf č. I Úvěry v selhání (podíl v %, Kč + cizí měna) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Ztrátové Pochybné Nestandardní Pramen: ČNB, graf MPO I.5.2 Směnné kurzy Tempo posilování koruny se mírně snížilo Koruna poprvé od listopadu 2013 zdolala hranici 26 CZK/EUR, nicméně posilování koruny vůči euru zpomalilo Po výraznějším posílení koruny vůči euru a americkému dolaru během 2. čtvrtletí 2017, které nastalo v důsledku ukončení jednostranného kurzového závazku, se tempo apreciace koruny ve 3. čtvrtletí snížilo. Vliv na kurz měly zejména odlišná tempa růstu ekonomik a opatření centrálních bank. Značnou roli sehráli také zahraniční investoři, kteří drželi spekulativní kapitál získaný v průběhu devizových intervencí, a skutečnost, že kurz během 3. čtvrtletí 2017 dosáhl na dvě významné hranice, a to 26 korun za euro a 22 korun za americký dolar. Kurz koruny k euru se v průběhu 3. kvartálu 2017 nacházel poblíž čtvrtletního průměru 26,084 CZK/EUR, který znamenal mezičtvrtletní posílení o 1,7 % (pokles apreciace o 0,1 p. b. v porovnání s předcházejícím kvartálem). Výkyvy kurzu se po výrazném mezičtvrtletním posílení koruny ke konci června zmírnily a kurz se za 3. kvartál pohyboval v rozmezí 25,965 a 26,160 CZK/EUR. Čtvrtletní minimum bylo dosaženo 3. srpna, když ČNB dle očekávání trhu zvýšila úrokové sazby. Minimum zároveň znamenalo, že kurz se poprvé od zavedení devizových intervencí v listopadu 2013 dostal pod hladinu 26 korun za euro. Překročení této úrovně také vedlo k tomu, že někteří spekulanti uzavřeli své pozice, následkem čehož koruna přechodně oslabila až na čtvrtletní maximum 9. a 10. srpna. Poté se kurz ustálil kolem 26,100 CZK/EUR až do poloviny září, když koruna znovu začala posilovat. Příčinou apreciace byla data potvrzující silný růst české ekonomiky a přetrvávající inflace v horní polovině inflačního pásma, která signalizovala možnost dalšího zvýšení úrokových sazeb ještě do konce roku. Úroveň 26 korun za euro kurz prolomil opět až 30. září s hodnotou 25,975 CZK/EUR, což je proti konci předešlého kvartálu apreciace o 0,8 %. Nicméně v porovnání s posílením koruny v průběhu 2. čtvrtletí o 3,1 % se jedná o značné zpomalení. Za první tři čtvrtletí 2017 posílila koruna vůči euru o 3,9 %. 30

31 Graf č. I Nominální kurz CZK/EUR 27,40 27,20 27,00 26,80 26,60 26,40 26,20 26,00 25,80 27,075 27,150 27,060 27,030 27,020 26,530 26,532 26,084 26,195 25,965 25,975 CZK/EUR čtvrtletní průměr Pramen: ČNB, graf MPO Koruna překonala také hranici 22 CZK/USD Americká inflace zaostávající za inflačním cílem a těžkosti související s prosazováním legislativních a hospodářských opatření navržené americkým prezidentem vedly již od 2. čtvrtletí 2017 k postupnému oslabování dolaru. Koruna počátkem 3. čtvrtletí 2017 pokračovala ve výrazném posilování vůči americkému dolaru a k 3. srpnu, když se s hodnotou 21,890 CZK/USD poprvé od 29. října 2014 nacházela pod úrovní 22 korun za dolar, posílila o 4,6 %. Po překonání této hranice někteří investoři uzavřeli své pozice pravděpodobně také z důvodu blížících se zářijových splátek českých státních pokladničních poukázek a dluhopisů, což vedlo k oslabení koruny na 22,301 CZK/USD k 9. srpnu. Nicméně koruna poté opět začala pozvolně posilovat a 8. září dosáhl kurz čtvrtletní minimum 21,641 CZK/USD. Následně koruna ještě značně oslabila koncem čtvrtletí před zářijovém zasedání ČNB a čtvrtletí kurz ukončil s hodnotou 22,003 CZK/USD, což je v porovnání s koncem června 2017 posílení o 4,1 %. Vůči výrazné mezičtvrtletní apreciace o 9,2 % za 2. kvartál se jedná o značný pokles posílení koruny o 5,1 p. b. Čtvrtletní průměrný kurz koruny vůči dolaru byl za 3. kvartál 22,189 CZK/USD, což je mezičtvrtletní posílení o 7,9 % (meziročně o 8,3 %). 31

32 Graf č. I Nominální kurz CZK/USD 27,0 26,0 25,0 24,933 24,692 26,068 25,282 24,087 24,0 25,378 23,0 22,0 21,0 23,383 22,952 22,189 22,003 21,641 CZK/USD čtvrtletní průměr Pramen: ČNB, graf MPO Americký dolar oslabil i vůči euru Počátkem 3. čtvrtletí 2017 pokračoval americký dolar vůči euru v oslabování. Příčinou posílení eura byl zejména solidní ekonomický růst eurozóny a také uklidnění politické situace v Evropě. Po šoku z výsledku britského referenda v červnu 2016 zvítězily ve volbách v roku 2017 v klíčových regionech eurozóny proevropsky orientované strany, což přispělo ke stabilizaci ekonomiky. Zároveň se na přelomu 2. a 3. čtvrtletí inflace v USA nacházela pod inflačním cílem, což přispělo k zastavení zpřísňování měnové politiky Fedu. Kurz poprvé od 2. ledna 2015 překročil hranici 1,200 USD/EUR, když měl 29. srpna hodnotu 1,205 dolarů za euro. Poté kurz až do stagnoval v rozmezí 1,183 a 1,206 USD/EUR. Hodnota z 8. září, tedy den po zasedání ECB, byla rovněž čtvrtletní maximum a nejvyšší hodnota od 31. prosince K zastavení oslabování dolaru přispělo také oznámení Fedu o snižování její obrovské bilance od října Ke konci čtvrtletí euro mírně oslabilo na USD/EUR, což je mezičtvrtletní posílení eura vůči dolaru o 3,5 % a od počátku roku až o 12,0 %. Čtvrtletní průměr 1,175 USD/EUR znamenal mezičtvrtletní posílení eura o 6,6 % a v porovnání se stejným obdobím předchozího roku o 5,2 %. 32

33 Graf č. I Nominální kurz USD/EUR 1,24 1,206 1,20 1,157 1,175 1,16 1,12 1,079 1,102 1,141 1,181 1,08 1,129 1,117 1,04 1,00 1,036 1,054 1,058 USD/EUR čtvrtletní průměr Pramen: ČNB, graf MPO Reálný kurz koruny k euru se vzdálil od referenční hodnoty Reálný kurz mezi eurem a korunou se v důsledku stagnace průměrných měsíčních hodnot nominálního kurzu ve 3. čtvrtletí pohyboval poblíž hodnoty základního období, tj. prosince předkrizového roku 2008, vyvíjel v závislosti od inflačního diferenciálu. Kvůli velkému rozdílu mezi inflací v eurozóně a České republice byla v červenci 2017 koruna oproti referenčnímu období reálně nadhodnocená o 3,3 %, což je nejvyšší hodnota od února V srpnu a září se inflační diferenciál zmenšil v důsledku meziměsíčního zvýšení inflace v eurozóně a poklesu v ČR. V září byl průměr reálného kurzu o 2,3 % nad hodnotu základního období. Cenová konkurenceschopnost českých exportérů obchodujících na eurových trzích se v průběhu 3. čtvrtletí nacházela na úrovni před zavedením kurzového závazku. Graf č. I Vývoj kurzu CZK/EUR (index v %, 12/2008 = 100) Nominální kurz (převráceně) Reálný kurz Pramen: ČNB, Eurostat, propočty MPO 33

34 Kurz koruny k dolaru dále snížil míru reálné depreciace Reálný kurz koruny vůči dolaru kvůli vyrovnanému inflačnímu diferenciálu již dlouhodobě kopíruje vývoj nominálního kurzu, který od počátku roku postupně posiluje. V září byla koruna k dolaru v porovnání s bazickým prosincem 2008 reálně podhodnocená o 13,6 %, což je ve srovnání s koncem předchozího roku pokles reálné depreciace o 12,3 p. b. a mezičtvrtletně pokles o 5,1 p. b. Cenová konkurenceschopnost českých exportérů na trzích platících dolarem byla v září kvůli nominálnímu posílení koruny nejnižší od října Graf č. I Vývoj kurzu CZK/USD (index v %, 12/2008 = 100) Nominální kurz (převráceně) Reálný kurz Pramen: ČNB, Eurostat, BLS, propočty MPO I.5.3 Vnější rovnováha Platební bilance vykázala výrazný přebytek Aktivním saldem skončily všechny tři hlavní účty platební bilance Platební vztahy České republiky se zahraničím byly ovlivněny především značným růstem domácí ekonomiky a také příznivým vývojem ekonomických podmínek u nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR. Na platební bilanci se podepsalo i ukončení kurzového závazku na začátku 2. čtvrtletí 2017, po kterém již ČNB nemusela zvyšovat své rezervy na udržení kurzu. Negativní vliv na bilanci měl zejména odliv výnosů z investic zahraničních subjektů ve 2. a 3. čtvrtletí a výrazný příliv finančních prostředků ze zahraničí na účet ostatních a portfoliových investic na počátku roku. Za čtvrtletí 2017 vykázaly přebytek všechny tři hlavní účty platební bilance. Finanční účet dosáhl již tradičně nejvyššího přebytku v hodnotě 125,0 mld. Kč. Nejmenší přebytek naopak zaznamenal kapitálový účet, ze kterého odtekly prostředky ve výši 17,0 mld. Kč. Běžný účet vytvořil v roce 2017 za období od ledna do září historicky druhý největší přebytek v hodnotě 51,3 mld. Kč, jež je zároveň teprve čtvrtým kladným saldem za kvartál od prvního pozorování z roku Platební bilance jako celek vykázala za dané období značný přebytek rezervních aktiv, o které byly navýšeny devizové rezervy. Jejich vysoký růst na 1 256,5 mld. Kč byl dán z naprosté většiny devizovými intervencemi ČNB v prvním čtvrtletí. 34

35 Graf č. I Vývoj hlavních účtů platební bilance (v mld. Kč) Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Běžný účet Kapitálový účet Finanční účet Rezervní aktiva (pravá osa) Pramen: ČNB, graf MPO Česká ekonomika se nadále nacházela v pásmu nevytvářejícím tlaky na vnější rovnováhu Čistý export vykázal nové historické maximum Podíl obchodu se zbožím na výkonové bilanci se snížil Ve vývoji běžného účtu platební bilance pokračoval obvyklý trend, kdy pozitivní hodnoty prvního kvartálu jsou v následujících čtvrtletích postupně umazávány. Běžný účet zaznamenal v 1. čtvrtletí 2017 historicky druhý nejvyšší přebytek v hodnotě 97,6 mld. Kč, který po změnách v průběhu 2. a 3. kvartálu klesl na 51,3 mld. Kč, což je meziroční pokles o 32,0 % (absolutně o 24,2 mld. Kč). V samotném 3. čtvrtletí skončil běžný účet se schodkem 37,7 mld. Kč. Poměr běžného účtu platební bilance k HDP na roční bázi meziročně klesl o 1,3 p. b. na 0,6 % zejména vlivem růstu schodku prvotních a druhotných důchodů. Česká ekonomika setrvala v blízkosti rovnovážného (nulového) stavu a nadále se nachází v pásmu nevytvářejícím tlaky na vnější rovnováhu, který je definován intervalem <-5 %; 5 %>. V tomto intervalu se drží již delší dobu a zřejmě to tak zůstane i v budoucnu. Výkonová bilance běžného účtu dosáhla za čtvrtletí 2017 rekordního přebytku ve výši 292,8 mld. Kč po meziročním růstu o 1,9 %. Převážná část výsledku byla dosažena již v 1. pololetí a nejmenší příspěvek v hodnotě 70,5 mld. Kč byl zaznamenán ve 3. čtvrtletí, kdy došlo k meziročnímu poklesu o 2,4 mld. Kč. Příznivý vývoj výkonové bilance byl dán výrazným přebytkem bilance služeb a také vysokou poptávkou po českém zboží v zahraničí. Obchodní bilance vykázala za čtvrtletí 2017 přebytek 206,5 mld. Kč, který je v porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku o 4,3 mld. Kč nižší. Historicky nejvyšších hodnot dosáhl vývoz, který vzrostl o 5,7 % na 2 528,9 mld. Kč, a také dovoz, jež se meziročně zvýšil o 6,5 % na 2 322,4 mld. Kč. Obchod se zbožím dlouhodobě tvoří větší podíl výkonové bilance, který se kvůli poklesu přebytku meziročně snížil o 2,8 p. b. na 70,5 %. Obchodní bilance za 3. kvartál vykázala přebytek 42,8 mld. Kč, který byl meziročně o 6,0 % nižší. 35

36 Bilance služeb přispěla k růstu výkonové bilance Deficit bilance prvotních důchodů ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostl Výrazný růst schodku zaznamenala bilance druhotných důchodů O zvýšení výkonové bilance za čtvrtletí 2017 se zasloužil růst bilance služeb o 9,6 mld. Kč na 86,3 mld. Kč. Vyšší hodnota za stejné období byla naposledy zaznamenána v roku Export služeb se meziročně zvýšil o 8,2 % na 461,1 mld. Kč a import vzrostl o 7,3 % na 374,8 mld. Kč, přičemž obě složky zaznamenaly historicky nejvyšší hodnoty. Nejvýznamnější pozici mezi položkami bilance služeb si zachoval účet výrobních služeb u cizích fyzických vstupů, jehož podíl 36,3 % meziročně stagnoval. Tento účet rovněž zaznamenal největší růst o 3,5 mld. Kč na 31,3 mld. Kč. Účet telekomunikačních služeb vytvořil druhý nejvyšší přebytek s téměř třetinovým podílem v hodnotě 28,5 mld. Kč. Druhý největší růst o 3,0 mld. Kč vykázal účet dopravy, který byl s přebytkem 22,6 mld. Kč a podílem 26,2 % třetí nejvýznamnější položkou bilance služeb. Nejvýraznějšího růstu až o 65,5 % na 4,6 mld. Kč bylo dosaženo na účtu stavebních prací. Naproti tomu přebytek na účtu cestovního ruchu klesl až o 3,4 mld. Kč na 20,6 mld. Kč, zejména kvůli intenzivnějšímu růstu vývozu ve 3. čtvrtletí. Dlouhodobě největší záporné saldo v hodnotě 13,0 mld. Kč vytvořil účet poplatků za užívání duševního vlastnictví po meziročním zlepšení o 0,2 mld. Kč. Ke snížení schodku o 0,7 mld. Kč došlo také na účtu pojišťovacích služeb a penzijního financování, který zaznamenal deficit 8,0 mld. Kč. Záporné saldo bilance prvotních důchodů se za čtvrtletí 2017 meziročně snížilo o 1,0 % na 196,8 mld. Kč. Největší část schodku ve výši 97,8 mld. Kč byla vytvořena ve 2. čtvrtletí a za 3. čtvrtletí došlo k mezičtvrtletnímu snížení na 93,9 mld. Kč. Nicméně 3. kvartál 2017 byl jediný, který v porovnání se stejným obdobím předešlého roku vykázal zvýšení deficitu (o 7,7 %, absolutně o 6,7 mld. Kč). K růstu schodku přispěly ostatní prvotní důchody, které snížily svůj přebytek o 3,0 mld. Kč na 1,2 mld. Kč, a také meziroční zvýšení deficitu na účtu důchodů z investic o 3,8 mld. Kč na 104,7 mld. Kč. V rámci tohoto účtu vykázaly důchody z portfoliových investic růst schodku o 3,3 mld. Kč na 5,7 mld. Kč. Nicméně přebytek důchodů z ostatních investic se meziročně zvýšil o 0,7 mld. Kč na 3,1 mld. Kč a růst vykázal také nejvýznamnější účet prvotních důchodů, účet důchodů z přímých investic, který zaznamenal snížení deficitu o 0,5 mld. Kč na 107,9 mld. Kč. Na účtu náhrad zaměstnancům došlo k meziročnímu zvýšení přebytku o 0,1 mld. Kč na 9,6 mld. Kč, což je téměř stejná hodnota jako v prvních dvou čtvrtletích 2017 a zároveň historicky nejvyšší hodnota za 3. čtvrtletí. Historicky nejvyšší schodek za první tři čtvrtletí vykázala v hodnotě 44,8 mld. Kč bilance druhotných důchodů, když se schodek meziročně zvýšil o 31,6 mld. Kč. K této rekordní hodnotě přispěly přibližně stejnou částí všechny tři kvartály. Účet druhotných důchodů za samostatné 3. čtvrtletí 2017 zvýšil svůj schodek meziročně o 5,7 mld. Kč na 14,2 mld. Kč kvůli poklesu prostředků čerpaných z rozpočtu Evropské unie, které se vykazují v této položce. 36

37 Graf č. I Vývoj hlavních položek běžného účtu platební bilance (v mld. Kč) Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Zboží Služby Prvotní důchody Pramen: ČNB, graf MPO Přebytek na kapitálovém účtu výrazně klesl Finanční účet vykázal ve 3. čtvrtletí čistý příliv prostředků V rámci účtu přímých investic se čistý příliv snížil Přebytek na kapitálovém účtu za kvartál 2017 meziročně klesl o 35,3 mld. Kč na 17,0 mld. Kč. Na poklesu se nejvíce podílely první dvě čtvrtletí s meziročním snížením o 17,5 mld. a 14,0 mld. Kč. Za 3. čtvrtletí vytvořil kapitálový účet kladné saldo v hodnotě 8,3 mld. Kč, což je v porovnání se stejným obdobím předešlého roku pokles o 3,8 mld. Kč. Ke snížení přebytku došlo z důvodu poklesu čistých příjmů z rozpočtu EU, které jsou vedené na kapitálovém účtu. V kumulaci za čtvrtletí 2017 dosáhl finanční účet čistého odlivu prostředků ve výši 125,0 mld. Kč, což je meziroční růst o 17,7 % (absolutně o 18,8 mld. Kč). Odliv i příliv finančních zdrojů zaznamenal historické maximum. Zahraniční aktiva finančního účtu meziročně vzrostla o 975,2 mld. Kč na 1 411,2 mld. Kč, když k růstu v objemu 1 159,6 mld. Kč přispěl v největší míře 1. kvartál. K rekordnímu růstu zahraničních pasiv o 956,4 mld. Kč na 1 286,2 mld. Kč došlo rovněž ještě z důvodu devizových intervencí v průběhu 1. čtvrtletí, kdy hodnota pasiv dosáhla objemu 1 063,2 mld. Kč. V samotném 2. čtvrtletí došlo k čistým půjčkám do zahraničí v hodnotě 30,8 mld. Kč, které se ve 3. čtvrtletí obrátili v čistý příliv finančních zdrojů, jež se meziročně zvýšil o 11,0 % (tj. o 0,2 mld. Kč) na 2,1 mld. Kč. Na účtu přímých investic se za čtvrtletí uskutečnil čistý příliv finančních zdrojů v objemu 100,8 mld. Kč, který byl meziročně o 20,1 %, absolutně o 25,3 mld. Kč nižší. Největší část výpůjček ze zahraničí v hodnotě 62,7 mld. Kč nastala v 1. čtvrtletí. Ve 3. kvartále na účet přiteklo 11,9 mld. Kč, což bylo o 76,9 % (absolutně o 39,7 mld. Kč) méně než za stejné období v předešlém roce. Pokles byl poznamenán zejména růstem aktiv přímých investic o 44,9 mld. Kč na 40,2 mld. Kč., přičemž pasiva také vzrostla, ale jen o 5,2 mld. Kč na 52,1 mld. Kč. Ze složek přímých investic zaznamenal čistý odliv finančních zdrojů pouze účet dluhových nástrojů. Ve 3. čtvrtletí 2017 z tohoto účtu odteklo 20,9 mld. Kč, což 37

38 je v porovnání s čistým přílivem 39,2 mld. Kč za stejné období předešlého roku nárůst o 60,2 mld. Kč. Portfoliové investice vykázaly za 3. čtvrtletí historický čistý odliv Na účtu ostatních investic došlo k čistému přílivu finančních zdrojů Rezervní aktiva pokračovaly v růstu klesajícím tempem Portfoliové investice zaznamenaly po meziročním růstu o 193,1 mld. Kč za čtvrtletí 2017 čistý příliv finančních prostředků ve výši 247,1 mld. Kč. Na účtu došlo po prvních dvou kvartálech přílivu ve 3. čtvrtletí k čistému odlivu v objemu 152,6 mld. Kč, který meziročně narostl na trojnásobek. K čistému odlivu nejvíc přispěly vládní instituce nákupem dluhových cenných papírů, jež vykázaly meziročně o 138,5 mld. Kč vyšší čisté půjčky do zahraničí v hodnotě 137,9 mld. Kč. Naproti tomu na účtu prodeje dluhopisů komerčních bank zahraničním subjektům klesl čistý příliv o 53,6 mld. Kč na 0,4 mld. Kč. Účet ostatních investic vykázal v kumulaci za čtvrtletí 2017 čistý příliv ve výši 773,7 mld. Kč, což je meziroční růst o 667,0 mld. Kč. K historicky nejvyššímu objemu za dané období nejvýrazněji přispěl 1. kvartál v hodnotě 608,1 mld. Kč. Výrazný příliv v objemu 149,6 mld. Kč byl zaznamenán také za 3. čtvrtletí, ovšem v meziročním srovnání došlo k poklesu čistých výpůjček ze zahraničí o 12,6 %, absolutně o 21,6 mld. Kč. Naprosto nejvíc se na čistém přílivu podílel účet oběživa a vkladů, který vykázal záporné saldo 146,9 mld. Kč, nicméně v porovnání s 3. čtvrtletím 2016 došlo k jeho snížení o 23,9 %, absolutně o 46,1 mld. Kč. Účet rezervních aktiv v průběhu čtvrtletí 2017 výrazně snižoval tempo růstu rezerv. V 1. čtvrtletí, kdy centrální banka prováděla devizové intervence, došlo ke zvýšení rezerv ČNB o rekordních 1 119,2 mld. Kč. Ukončení intervencí ve 2. čtvrtletí vedlo k umírněnému růstu rezervních aktiv o 123,9 mld. Kč a ve 3. čtvrtletí účet vykázal růst jen o 13,4 mld. Kč, což je nejmenší čtvrtletní hodnota od 3. čtvrtletí Graf č. I Vývoj hlavních položek finančního účtu platební bilance (v mld. Kč) Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Přímé investice Portfoliové investice Ostatní investice Pramen: ČNB, graf MPO Zahraniční zadluženost pokračovala v růstu Zahraniční dluh ČR se v průběhu 3. čtvrtletí 2017 zvýšil o 0,9 % (o 38,6 mld. Kč) na nové historické maximum v hodnotě 4 516,9 mld. Kč. Zadluženost meziročně 38

39 vzrostla o 33,4 % (o 1 130,7 mld. Kč) a v porovnání s 30. prosincem 2016 o 28,0 % (o 988,9 mld. Kč), k čemuž nejvíc přispěl růst za 1. čtvrtletí (o 905,5 mld. Kč). Výše zahraničního dluhu na roční bázi představuje 91,1 % HDP, což znamená značný meziroční růst o 19,6 p. b. Dluhová situace ČR se tak výrazně zhoršila a zadlužení se nachází daleko nad hranicí 40 % HDP nevytvářející tlak na vnější rovnováhu. Ukazatel udávající bezpečné financování dluhu se částečně zlepšil Zadluženost se zvýšila nejvíc v sektoru komerčních bank Za mezičtvrtletním zvýšením celkového zahraničního dluhu stojí především růst dlouhodobého zadlužení o 1,7 % (o 33,0 mld. Kč) na 1 919,6 mld. Kč. Mírnější, 0,2% zvýšení o 5,6 mld. Kč na 2 597,3 mld. Kč vykázala také krátkodobá složka. Obě části dosáhly k na nová historická maxima. Rychlejší růst dlouhodobé zadluženosti způsobilo mezičtvrtletní zvýšení jeho podílu na celkovém dluhu o 0,4 p. b. na 42,5 %. Ovšem v meziročním srovnání rostl krátkodobý dluh o výrazných 63,8 % (o 1 011,2 mld. Kč) a dlouhodobá zadluženost pouze o 6,6 % (absolutně o 119,5 mld. Kč), což způsobilo zhoršení ukazatele bezpečného financování dluhu o 10,7 p. b. Česká republika se tak meziročně výrazně vzdálila od úrovně nad 60 %, kde nejsou vytvářeny tlaky na rovnováhu. Dluh institucí přijímající vklady včetně centrální banky byl ve 3. čtvrtletí 2017 poprvé v historii ČR větší než 2 biliony korun. Podíl bankovního sektoru na celkovém zadlužení tak mezičtvrtletně narostl o 2,5 p. b. (meziročně o 13,2 p. b.) na 45,1 %. Nejvýrazněji k tomu přispěla krátkodobá zadluženost komerčních bank, která k 30. září 2017 vzrostla za čtvrtletí o 6,9 % (o 105,3 mld. Kč) a meziročně se téměř zdvojnásobila na 1 635,5 mld. Kč. Značný mezičtvrtletní pokles zaznamenal stav zahraničního dluhu vládního sektoru, když dlouhodobé zadlužení stagnovalo ve výši 891,5 mld. Kč a zároveň došlo k splácení přijatých finančních půjček, čímž se krátkodobý dluh poklesem o 148,4 mld. Kč vynuloval. Podíl vládního dluhu na celkovém zahraničním zadlužení klesl v porovnání s 30. červnem 2017 o 3,5 p. b. na 19,7 %. Zadluženost podnikového sektoru zaznamenala mezičtvrtletní růst o 3,7 % (o 56,0 mld. Kč) a k 30. září činila 1 589,0 mld. Kč, když krátkodobé závazky rostly (o 60,2 mld. Kč na 847,4 mld. Kč) a dlouhodobé klesly (o 4,3 mld. Kč na 741,6 mld. Kč). Podíl podnikového sektoru po mezičtvrtletním růstu o 0,9 p. b. činil 35,2 %. Graf č. I Vývoj zahraniční zadluženosti ČR (v mld. Kč) Vládní sektor Bankovní sektor Podnikový sektor Celkem Pramen: ČNB, graf MPO 39

40 Schodek investiční pozice se zvýšil Růst přímých a ostatních investic přispěl k růstu domácích aktiv v zahraničí a také k růstu zahraničních pasiv v ČR Záporné saldo investiční pozice ČR vůči zahraničí se mezičtvrtletně zvýšilo o 5,4 % (absolutně o 62,5 mld. Kč) a ke konci 3. čtvrtletí 2017 činilo 1 228,1 mld. Kč. Nicméně ve srovnání se stejným obdobím předešlého roku došlo ke snížení deficitu o 1,9 % (o 23,5 mld. Kč). Česká ekonomika se tak nadále drží v pozici čistého dlužníka, kde se nachází od roku Domácí aktiva v zahraničí vykázala meziroční růst o 26,3 % (absolutně o 1 346,0 mld. Kč) na 6 472,0 mld. Kč. Nejpodstatnější podíl na zvýšení měla rezervní aktiva v 1. čtvrtletí 2017 růstem o 1 125,3 mld. Kč zapříčiněné devizovými intervencemi. Po ukončení kurzového závazku ČNB domácí aktiva v zahraničí ve 2. čtvrtletí klesly o 94,8 mld. Kč a poté ve 3. kvartále opět narostly o 0,4 % (o 24,9 mld. Kč). Rezervní aktiva se po historickém výsledku z 1. čtvrtletí postupně snižovala a k 30. září 2017 mezičtvrtletně klesly o 1,2 % (o 38,3 mld. Kč) na 3 229,1 mld. Kč. Devizové rezervy ČNB tvořily přibližně polovinu celkových aktiv v zahraničí, které by v případě potřeby byly schopny pokrýt téměř jedenáctiměsíční import na roční bázi, vykázaný dle výkonové bilance. Domácí aktiva vykázala mezičtvrtletní nárůst z důvodu zvýšení přímých investic v zahraničí o 3,2 % (absolutně o 34,4 mld. Kč) na nové historické maximum ve výši 1 122,6 mld. Kč. Růst vykázaly také ostatní investice (o 2,3 % na 1 288,8 mld. Kč) a portfoliové investice (o 1,1% na 769,2 mld. Kč), přičemž hodnota aktiv na účtu finančních derivátů (jiných než rezervy) a zaměstnaneckých opcí a akcií klesla (o 12,5 % na 62,3 mld. Kč). Zahraniční pasiva již devět kvartálů v řadě rostla a po umírněném mezičtvrtletním růstu o 1,1 % (o 87,4 mld. Kč) dosáhla k 30. září na nové historické maximum ve výši 7 700,1 mld. Kč. Za mezičtvrtletním zvýšením stály zejména ostatní investice, které zaznamenaly výrazný růst o 8,0 % (o 173,8 mld. Kč) na rekordní hodnotu 2 350,5 mld. Kč v důsledku čehož jejich podíl na celkových pasivech vzrostl o 1,9 p. b. na 30,5 %. Téměř poloviční podíl si udržely přímé investice, které v porovnání s koncem předchozího čtvrtletí vzrostly o 1,6 % (o 58,9 mld. Kč) na 3 810,1 mld. Kč, což je rovněž historické maximum. Naproti tomu portfoliové investice vykázaly ke konci září 2017 pokles o 8,6 % (absolutně o 139,5 mld. Kč) na 1 482,2 mld. Kč. 40

41 Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2017 Graf č. I Vývoj salda investiční pozice ČR vůči nerezidentům (v mld. Kč) Rezervy ČNB Saldo investiční pozice (pravá osa) Pramen: ČNB, graf MPO Podíl salda běžného účtu platební bilance na HDP se pohybuje kolem rovnovážné hodnoty Podíl salda běžného účtu platební bilance na HDP, jenž je jedním z hlavních makroekonomických ukazatelů možných tlaků na vnější rovnováhu, se v České republice nachází v posledních letech v intervalu <-5 %; 5 %>, který je obecně považován za bezpečný. Podíl salda je poměrně proměnlivý i v Řecku a také na Slovensku, kde se pohybuje spíše v záporných hodnotách. Také záporná, ovšem výrazně stabilnější je hodnota v USA, kde tento ukazatel stagnuje kolem hladiny -2,5 %. Naproti tomu podíl BÚ na HDP v eurozóně mírně roste a vzdaluje se od rovnovážné (nulové) hodnoty. V horní polovině pásma osciluje ukazatel v Rakousku, přičemž v Německu se podíl dlouhodobě pohybuje nad 5% hranicí, což může způsobovat tlaky na vnější rovnováhu. Graf č. I Vývoj běžného účtu platební bilance v % HDP ČR Rakousko Německo Řecko Slovensko EA19 USA Pramen: OECD, graf MPO Pozn.: Sezónně očištěné údaje na čtvrtletní bázi. 41

42 I.6 KAPITÁLOVÝ TRH I.6.1 Globální trhy Globální akciové trhy ve 3. čtvrtletí dále rostly Růstový trend na světových akciových trzích pokračoval i ve 3. čtvrtletí Přestože makroekonomické podmínky setrvaly v pozitivním vývoji, globální akciové trhy brzdily ve větším rozmachu především politické události. Geopolitické napětí vyvolané atomovými testy Severní Koreje vylekalo investory a odradilo je od výraznějších investic do rizikovějších aktiv. Akciím nepomohly ani ničivé hurikány a napětí na Pyrenejském poloostrově v souvislosti s Katalánským referendem o nezávislosti. Na rozdíl od předchozího čtvrtletí trh s ropou vykázal již zřetelné známky stabilizace a omezená těžba kartelu OPEC a dalších velkých producentů ovlivnila i její cenu. Na tyto skutečnosti reagovaly jak světový akciový index MSCI, tak i evropský index Stoxx 600, když ve třetím čtvrtletí stouply o 4,4 %, resp. o 2,3 %, od počátku roku pak přidaly 14,1 %, resp. 6,1 %. Hlavní akciové trhy přesto skončily ke konci září téměř všechny úspěšně a proti loňskému roku si připsaly až dvojciferné zisky. Graf č. I Výkonnost vybraných akciových trhů k (v %) od počátku roku mezikvartálně meziročně % Pramen: graf MPO v USA, Příznivé výsledky americké ekonomiky, podporované stabilní spotřebou domácností spojenou s nízkou nezaměstnaností a zesílením mzdových tlaků, spolu se ziskovostí firem podpořily stoupající výkonnost tamních burz. Americké akciové indexy dále zvyšovaly svůj růstový potenciál a jejich výkonnost od počátku roku se posunula až k dvojciferným ziskům. Nejvíce přidal technologický Nasdaq 100, který stoupl ve třetím čtvrtletí 2017 o 5,8 % (od počátku roku o 22,9 %, meziročně o 22,6 %). Růst potvrdil také průmyslový DJIA, který přidal 42

43 proti předchozímu čtvrtletí 5,3 % (od počátku roku o 13,4 %, meziročně o 22,4 %). Stabilní výkon předvedl i burzovní S&P 500 příspěvkem 4 % (od počátku roku pak růstem o 12,5 %, meziročně o 16,2 %). v dobré kondici byly i v Asii Akcie v západní Evropě se chovaly opatrněji nejvýkonnější byly tentokrát regionální trhy Zlepšení sentimentu se od počátku roku začalo promítat i do cen surovin Dařilo se i asijským trhům. Čínský akciový index Hang Seng (HSI) pokračoval v růstu, když přidal proti předchozímu kvartálu 6,1 % (od počátku roku 25,2 % a meziročně 18,3 %). Trh s japonskými akciemi, jejichž index Nikkei ve 2. čtvrtletí obrátil do plusu, dále posiloval, i když v mírnějším tempu, tentokrát o 1,6 % (od počátku roku tak přidal 6,5 %, meziročně o 23,8 %). Přestože ekonomiky v západní Evropě zažívají vzestup, trhy jejího regionu, zejména kvůli výpadkům ve 2. čtvrtletí, se zatím v letošním roce výrazně neprosadily. Z významných západoevropských akciových trhů si celkově nejlépe vedl německý DAX, který ve 3. čtvrtletí přidal 4,1 % (od počátku získal 11,7 %, meziročně 22,1 %), následován pařížským CAC 40 s rovněž 4,1 % ziskem (od počátku roku stoupl o 9,6 %, meziročně 19,8 %). Nejhůře dopadl londýnský FTSE 100, který vlivem propadu ve druhém čtvrtletí, zhodnotil ve třetím čtvrtletí pouze o 1 % (od počátku roku přidal jen 3,2 %, meziročně 6,9 %). Na rozdíl od amerických i evropských akciových trhů ty středoevropské včetně Burzy cenných papírů Praha zhodnocovaly daleko lépe. Polský index WIG si vedl dobře ve všech čtvrtletích roku, tentokrát přispěl 6,7 % (od počátku roku skončil se ziskem ve výši 26 %, meziročně stoupl dokonce až o 43,5 %). Slušný výsledek předvedl i maďarský BUX, který 6,2% výnosem ve 3. čtvrtletí, přidal od počátku roku 16,5 %, meziročně stoupl až o 34,8 %. Ruský index MICEX ve třetím čtvrtletí poprvé v letošním roce obrátil do plusu, když přidal nejvíce ze všech, a to 10,5 % (od počátku roku však zatím odepsal 5,9 %, meziročně stoupl o 5 %). Omezená těžba kartelu OPEC i dalších producentů s nadále silnou poptávkou se promítala do poklesu dosud vysokých globálních zásob ropy, zejména rafinérských výrobků a ovlivnila i její cenu. Trh s ropou tak vykázal ve 3. čtvrtletí patrné známky stabilizace. Cena ropy Brent zpevnila proti předchozímu čtvrtletí zhruba o 2 % a pohybovala se v průměru na úrovni 52 USD za barel. Od počátku roku podražily průmyslové kovy, např. cena mědi stoupla o 18,6 %, přidaly i ceny drahých kovů zlato stouplo o 10,6 %, stříbro o 2,1 %, výrazněji nahoru šlo palladium o 30,7 %. Stouply i ceny zemědělských komodit, např. cena pšenice byla vyšší o více než 10 %. I.6.2 Kapitálový trh v ČR Burza cenných papírů Praha se ve 3. čtvrtletí vrátila k růstu, Po mírné pauze ve druhém čtvrtletí Burza cenných papírů Praha ve 3. kvartále výrazně přidala. Její index PX s 6,6% růstem tak překonal americké i evropské indexy a zdatně sekundoval s indexy střední a východní Evropy. Závěrečnou hodnotou (konec září) 1045,2 bodu připsal v letošním roce 13,4 % (meziročně 21 %), ve srovnání s regionálními konkurenty však od počátku roku zatím výrazně ztrácí. 43

44 MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2017 Graf č. I Vývoj indexu PX (v bodech) Pramen: BCPP, graf MPO objemy obchodů se však opět snížily Objemy obchodů s akciemi realizovaných na Burze cenných papírů Praha se ve 3. čtvrtletí 2017 proti předchozímu dále snížily, i vlivem letní prázdninové sezóny, o 16,4 % na 30 mld. Kč, meziročně pak klesly o 21,2 %. Od počátku roku byly zobchodovány akcie za 106,5 mld. Kč, tj. proti stejnému období předchozího roku méně o 8,7 %. Nízká výkonnost BCPP, jejíž objemy obchodů zůstávají již řadu let velmi nízké (od roku 2010 klesly o téměř 70 %), se přičítá menší atraktivitě jejích titulů, nízkému počtu titulů obchodovaných ve větších objemech a celkově nevhodné struktuře zdejšího akciového trhu. Přes 50 % váhy indexu PX totiž tvoří čtyři finanční společnosti a 31,4 % energetická společnost ČEZ. Zpracovatelský sektor chybí na burze úplně, stejně tak sektor technologií; spotřební odvětví jsou zastoupena minimálně. Burza cenných papírů Praha tak odráží vývoj hospodářských výsledků jen několika firem, které sice nabízejí akcie s vysokým dividendovým výnosem, to ale index PX nezohledňuje. Titul nejobchodovanější emise obhájil ve 3. čtvrtletí ČEZ. Druhou pozici s 19,9% podílem získala Komerční banka, která tentokrát nahradila Monetu Money Bank s 17,7 %. Pětici nejžádanějších titulů doplnila Erste Group Bank s 11,3 % a Pegas Nonwovens s 4,1 %. Přestože těchto pět dominantních emisí představuje většinu zobchodovaného objemu, snížení jejich podílu na 84,4 % z 90 % v minulém čtvrtletí indikuje zvýšenou aktivitu menších emisí. Tržní kapitalizace akciového trhu (24 emisí, z toho 13 domácích a 11 zahraničních) ke konci září stoupla na 1201,6 mld. Kč (z 1128,1 v červnu), tj. růst o 6,5 %. 44

45 mld. Kč v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2017 Graf č. I Vývoj hlavních indikátorů BCPP (obchody v mld. Kč, index PX meziroční změny v %) Pramen: BCPP, graf MPO akcie a podíl. listy obligace Index PX (změna) Lídrem 3. čtvrtletí se staly akcie Stock Spirits slušný výkon předvedly i akcie finančních titulů Za zbytkem pražského parketu Ve 3. čtvrtletí 2017 se zlepšila výkonnost na Burze cenných papírů Praha. Nejúspěšnější emisí se tentokrát staly akcie likérky Stock Spirits (viz graf č. I.6.2.3), které vystřídaly dvojici premiantů z předchozích dvou kvartálů (Unipetrol a Fortuna). Výrazný nárůst akcií likérky (37,3 %) souvisel zejména s úspěšně pokračující restrukturalizací jejích polských aktivit, solidní pozici se ziskem (40,2 %) zaujímá tato společnost i od počátku roku. Petrochemická skupina Unipetrol s 19,8% výnosem těžila z přetrvávajícího příznivého vývoje v odvětví a obnovené produkce v rafinerii v Kralupech a petrochemické výroby v Litvínově. Emise přinesla investorům od počátku roku zatím nejvyšší zisky, když zhodnotila o 85 %. Pozitivně vyzněl třetí kvartál i pro akcie energetického gigantu ČEZ, jejichž růst (o 10,9 %) podpořily zejména zvyšující se ceny elektřiny. Společnost zatím umazává předchozí ztráty, a tak se její akcie v letošním roce pohybují téměř na chvostu se ziskem pouhých 2,6 %. Úspěšně si vedly rovněž akcie Philip Morris (9,7 %). Akcie sázkařské skupiny Fortuna po výrazných ziscích z prvního pololetí, podpořených silným růstem přijatých sázek, významnými akvizicemi a nabídkou na odkup majoritním vlastníkem, přidaly ve 3. čtvrtletí 6,5 %. Nicméně s výnosem 72,5 % od počátku roku zůstává firma druhým nejvýnosnějším titulem letošního roku. Bankovní sektor s největšími objemy obchodů si rovněž polepšil. Akciím bankovního domu Erste Group Bank s 7,7% výnosem i emisím Komerční banky (+4,8 %) a Moneta Money Bank (+1 %) pomohla výborná česká makrodata podporující úvěrovou činnost, i kladný sentiment vůči evropskému finančnímu trhu. Akcie pojišťovací společnosti VIG zhodnotily méně, o necelého půl procenta. Třetí čtvrtletí nezažilo žádní výrazné propady. Akcie O2 C.R. ztratily pouhých 0,5 %. Mediální skupina CETV, která vládla během 1. pololetí a od počátku roku přinesla akcionářům čtvrtý nejvyšší výnos, ztratila ve 3. čtvrtletí 3,1 %. Vlastník 45

46 zaostaly emise O2 C.R., CETV a Kofola společnosti, americká Time Warner, zvažuje prodej hlavních aktiv (televize v ČR a Rumunsku), což by znamenalo téměř její likvidaci. Rovněž tak akcie nápojářské skupiny Kofola nenavázaly na zisky z prvního pololetí a skončily se ztrátou 3,7 %. Graf č. I Výkonnost titulů v rámci PX Indexu k (v %) od počátku roku mezikvartálně 72, ,6 3,9 8, ,5 18,7 25,5 26,5 35,2 40, ,5 Pramen: BCPP, graf MPO Obchody v RM- Systému výrazně klesly Česká burza cenných papírů RM-Systém, která se zaměřuje zejména na drobné a střední investory, realizovala ve 3. čtvrtletí 2017 obchody za 327,6 mil. Kč, což je proti předchozímu čtvrtletí o 42,8 % méně (meziročně o 46,4 %). Od počátku roku byly uskutečněny obchody za 1 461,8 mil. Kč. Hlavní transakce byly realizovány s akciemi ČEZ (za 179,9 mil. Kč), Erste Group Bank (za 51,7 mil. Kč), Komerční banky (za 30,2 mil. Kč), Unipetrol (za 25,3 mil. Kč) a Philip Morris (za 20,4 mil. Kč). Dohromady činily přes 90 % všech obchodů. Tržní kapitalizace činila ke konci září 2 726,6 mil. Kč a proti konci červnu byla vyšší o 3 %. Index burzy RM uzavřel kvartál na 1363,3 bodech, což znamenalo proti předchozímu čtvrtletí nárůst o 6,7 % a meziroční o 26,1 %. 46

47 II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL II.1.1 Průmysl v ČR Průmyslová produkce ve 3. čtvrtletí zvýšila tempo růstu, Průmyslová produkce ve 3. čtvrtletí 2017 zvýšila tempo meziročního růstu na 5,0 %. Jeho tahounem byla překvapivě výroba a rozvod elektřiny, plynu tepla a klimatizovaného vzduchu, která vykázala růst o 12,6 %, nicméně díky svému podílu na celém průmyslu je klíčový vývoj ve zpracovatelském průmyslu, který vykázal růst o 4,6 %. Naproti tomu těžba a dobývání zůstala pod úrovní předchozího roku o 9,1 %. Proti průměrnému čtvrtletí bazického roku 2010 byla produkce průmyslu ve 3. čtvrtletí 2017 vyšší o 18,1 %. Průmysl jako celek se ve 3. čtvrtletí 2017 na tvorbě hrubé přidané hodnoty (v b. c.) podílel 32,2 % a zpracovatelský průmysl 27,1 %. Vyšší tempo růstu produkce korespondovalo s rychlejším růstem nových průmyslových zakázek, jejichž hodnota v průměru za 3. čtvrtletí 2017 stoupla meziročně o 6,1 % (viz tabulka II ). Tab. č. II Vývoj průmyslové produkce a nových zakázek ve 3. čtvrtletí roku 2016 a 2017 (meziroční změna v %) Index průmyslové produkce červenec srpen září 3. čtvrtletí červenec srpen září 3. čtvrtletí Průmysl celkem (B+C+D) -13,5 13,9 3,0 0,7 4,0 5,8 4,9 5,0 B Těžba a dobývání -19,8-4,9-10,7-11,9-14,0-3,1-10,7-9,1 C Zpracovatelský průmysl -14,8 17,4 3,9 1,5 6,3 5,1 2,8 4,6 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 1,0-6,5-0,7-2,1-8,0 14,5 32,0 12,6 Nové průmyslové zakázky celkem -15,9 20,1 3,0 1,6 7,1 5,3 5,9 6,1 z toho: zakázky ze zahraničí -15,7 20,1 4,9 2,5 7,8 2,9 4,5 4,8 zakázky z tuzemska -16,4 20,0-0,8-0,2 5,9 10,6 8,8 8,6 Pramen: ČSÚ, tabulka MPO Ve zpracovatelském průmyslu produkce vzrostla v patnácti odvětvích Ve 3. čtvrtletí 2017 rostla průmyslová produkce zpracovatelského průmyslu v patnácti odvětvích 5. Rozhodujícím odvětvím zpracovatelského průmyslu je dlouhodobě výroba motorových vozidel (podílí se na celkových tržbách průmyslu zhruba jednou třetinou) s meziroční dynamikou růstu v průměru 7,6 %. Z dalších odvětví se nejvíce zvýšila produkce v chemickém průmyslu (+19,2 %), ve výrobě základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (+12,1 %), ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů (+9,2 %) a ve výrobě strojů a zařízení, j.n. (+7,4 %). 5 Zpracovatelský průmysl je strukturován celkem do 24 odvětví, data za 2 odvětví (výroba tabákových výrobků; výroba koksu a rafinovaných ropných produktů) jsou důvěrná. 47

48 a klesla v sedmi odvětvích Naproti tomu produkce klesla v sedmi odvětvích zpracovatelského průmyslu, nejvíce ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení (-16,7 %), v odvětví oprav a instalací strojů a zařízení (-6,2 %) a v odvětví výroby oděvů (-3,7 %). Výroba se zvýšila ve čtyřech z pěti seskupení podle způsobu užití Solidní výkonnost průmyslu ve 3. čtvrtletí 2017 se projevila růstem ve čtyřech z pěti seskupení podle užití. Výroba pro investice vzrostla o 4,6 % a výroba pro dlouhodobou spotřebu o 1,8 %. Obě reflektovaly růst ekonomiky a z něho pramenící ochotu podniků investovat, i růst mezd a vyšší koupěschopnost obyvatelstva. Dále rostla výroba energií o 9,7 % a výroba pro mezispotřebu o 5,5 %, naopak výroba pro krátkodobou spotřebu klesla o 0,1 %. Tab. č. II Vývoj tržeb z průmyslové činnosti ve 3. čtvrtletí 2016 a 2017 (meziroční změna v %) Tržby z průmyslové činnosti (b. c.) červenec srpen září 3. čtvrtletí červenec srpen září 3. čtvrtletí Průmysl celkem (B+C+D) -18,6 15,1 1,5-1,5 7,1 5,2 3,5 5,1 B Těžba a dobývání -17,2-7,7-14,5-13,2 2,2 8,2 5,7 5,5 C Zpracovatelský průmysl 19,3 16,5 1,9-1,2 7,5 5,3 2,7 4,9 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Pramen: ČSÚ, tabulka MPO -6,1-0,6-1,0-2,6 2,5 4,1 19,9 8,7 Ve 3. čtvrtletí 2017 rostly tržby, Tržby v průmyslu jako celku ve 3. čtvrtletí 2017 vzrostly o 5,1 % (viz tabulka č. II.1.1.2). Ve zpracovatelském průmyslu byl růst tržeb (o 4,9 %) umocněn zejména vysokým růstem tržeb chemického průmyslu (o 19,8 %), ve kterém se projevil efekt nízké srovnávací základny stejného období předchozího roku (ve 3. čtvrtletí 2016 klesly o 14,7 %) a následného obnovení produkce ve výrobních závodech společnosti Unipetrol v průběhu druhé poloviny loňského roku. Příznivá situace na trhu s uhlím (zejména černým energetickým) a jeho rychle rostoucí ceny obrátily v 1. čtvrtletí 2017, po pěti letech poklesů, trend vývoje celého sektoru těžby a dobývání, když tržby vykázaly růst o 12,2 %, ve 2. čtvrtletí tempo růstu zmírnilo na +1,7 % a ve 3. čtvrtletí opět zvýšilo dynamiku na 5,5 %. Tržby ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu ve 3. čtvrtletí 2017 pokračovaly v meziročním růstu o 8,7 %. Výsledky sektoru byly ovlivněny termíny odstávek reaktorů v JE (plánované odstávky probíhaly v Dukovanech i Temelínu). i počty zaměstnanců a jejich mzdy Počet zaměstnanců v průmyslu (průměrný evidenční) ve 3. čtvrtletí 2017 meziročně vzrostl o 1,7 %, což představuje zvýšení zaměstnanosti o osob. Průměrná hrubá měsíční mzda pracovníků v průmyslu jako celku se zvýšila meziročně o 7,1 % na Kč. V odvětví těžby a dobývání činila Kč (meziroční růst o 5,1 %), ve zpracovatelském průmyslu Kč (+7,2 %) a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Kč (+5,8 %). 48

49 Tržby zpracovatelského průmyslu se zvýšily v patnácti odvětvích V průmyslových podnicích s 50 a více zaměstnanci 6 se tržby ve 3. čtvrtletí 2017 zvýšily meziročně o 5,7 %. Ve zpracovatelském průmyslu tržby vzrostly v průměru o 5,5 %, z toho v 15 odvětvích rostly (jejich váha na zpracovatelském průmyslu je 89,5 % a na průmyslu jako celku 84,1 %) a v sedmi klesly. Tržby z přímého vývozu se zvýšily o 4,1 % a na celkových tržbách průmyslu se podílely 61,2 %. V následující části jsou podrobněji hodnocena odvětví zpracovatelského průmyslu s >5% růstem tržeb. Takových odvětví bylo pět: výroba chemických látek a chemických přípravků (+21,1 %), výroba základních kovů, hutní zpracování; slévárenství (+11,0 %), výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (+6,7 %), výroba strojů a zařízení, j.n. (+ 6,2 %) a výroba elektrických zařízení (+5,5 %). Graf. č. II Vývoj tržeb z průmyslové činnosti ve 3. čtvrtletí 2017 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %, b. c.) 30,0 25,0 25,2 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 8,0 0,4 8,6 0,4 5,8 7,8 červenec srpen září Průmysl celkem Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl 5,9 Výroba a rozvod elektřiny, plynu tepla a klimatizovaného vzduchu 2,8 3,8 5,9 2,9 Pramen: ČSÚ, graf MPO Zásadním odvětvím pro vývoj průmyslu je výroba motorových vozidel Rozhodujícím odvětvím nejen zpracovatelského, ale i celého průmyslu je výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (CZ-NACE 29). Tržby odvětví se ve 3. čtvrtletí 2017 meziročně zvýšily o 3,9 %, s podílem na celkových tržbách průmyslu 29,2 % (meziroční oslabení o 0,5 p. b.). Automobilový průmysl nadále profitoval z příznivé situace na evropských automobilových trzích a jeho celkové nové zakázky meziročně vzrostly o 3,5 % (ve 3. čtvrtletí roku 2016 rostly o 5,7 %), z nich zahraničí o 3,0 % (ve 3. čtvrtletí roku ,9 %), kdežto domácí zakázky vykázaly růst o 5,1 % (ve 3. čtvrtletí roku ,9 %). Oddíl výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů zahrnuje tři skupiny: výrobu motorových vozidel a jejich motorů, výrobu karoserií 6 V následujícím textu až do konce kapitoly jsou využity (není-li uvedeno jinak) údaje za organizace s 50 a více zaměstnanci. 49

50 motorových vozidel, výrobu přívěsů a návěsů (rostla nejrychleji) a výrobu dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory (rostla nejpomaleji). Dle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory. Všechny tři skupiny vykázaly ve 3. čtvrtletí 2017 růst tržeb. Podle statistiky Sdružení automobilového průmyslu ve 3. čtvrtletí roku 2017 výroba osobních a lehkých užitkových vozidel meziročně vzrostla o 1,8 % (na celkové produkci motorových vozidel se podílela 99,5 %). Bylo vyrobeno osobních automobilů. Jediný nárůst produkce o 12,3 % s počtem automobilů dosáhla domácí automobilka ŠKODA-AUTO (na celkové produkci osobních a malých užitkových vozů se podílela 60,6 %). Druhá největší domácí automobilka HYUNDAI vyrobila automobilů a produkce jí klesla o 3,7 % (podíl 26,6 %). Produkce automobilky TPCA činila automobilů a klesla o 23,4 % (podíl 12,8 %). Výroba nákladních automobilů, kde jediným výrobcem v ČR je automobilka TATRA, s počtem 368 aut zvýšila meziročně produkci o 6,1 %. Výroba autobusů (zejména firmy SOR a IVECO) počtem 990 autobusů vzrostla v průměru o 1,5 %. Několik desítek autobusů se v ČR ročně vyrobí na podvozcích různých značek. Nejvýraznější růst tržeb (o 21,1 %, z přímého vývozu o 16,5 %) vykázala výroba chemických látek a chemických přípravků (CZ-NACE 20). Odvětví patří mezi významnější ve zpracovatelském průmyslu a na celkových tržbách průmyslu se podílelo 3,7 %. Chemický průmysl je silně provázán ekonomickými a kooperačními vazbami s ostatními odvětvími a obory zpracovatelského průmyslu, kterým dodává své výrobky. Významnými odběrateli jsou např. elektrotechnický průmysl, automobilový průmysl, textilní průmysl, gumárenský a plastikářský průmysl. Výsledky odvětví ve 3. čtvrtletí 2017 byly pozitivně ovlivněny náběhem výroby po vynucené odstávce v chemickém průmyslu v předchozím roce. Celkové zakázky odvětví byly meziročně vyšší o 17,3 % (ve 3. čtvrtletí ,9 %), z toho zahraniční o 5,3 % (ve 3. čtvrtletí ,8 %) a domácí o 46,2 % (ve 3. čtvrtletí ,8 %). Do oddílu výroby chemických látek a chemických přípravků patří šest skupin. Dle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku v primárních formách, která vykázala významný (dvouciferný) růst a zároveň se jednalo o nejvyšší růst v daném odvětví. Pokles vykázala dvě odvětví, největší z nich byl u výroby mýdel a detergentů, čisticích a lešticích prostředků, parfémů a toaletních přípravků. Tržby výroby základních kovů, hutního zpracování kovů, slévárenství (CZ-NACE 24) se ve třetím čtvrtletí 2017 meziročně zvýšily o 11,0 %, mírně poklesly tržby z přímého vývozu (o 0,7 %). Odvětví patří v rámci zpracovatelského průmyslu k významnějším, a na celkových tržbách průmyslu se podílelo 4,5 %. Hutní výroba je materiálově a energeticky náročná a v ČR je dlouhodobě koncentrována do dvou dominantních společností v Moravskoslezském kraji. Převážná část hutních výrobků jsou polotovary a výrobky určené pro další zpracování, které jsou dále zhodnocovány (zhruba dvě třetiny produkce jsou směrovány do mezispotřeby). Produkce nachází uplatnění hlavně ve strojírenství, automobilovém průmyslu, při stavbě lodí, ale i v mnoha dalších odvětvích a oborech. Ve 3. čtvrtletí roku 2017 se meziročně zvýšily celkové nové zakázky o 17,0 % (ve 3. čtvrtletí ,8 %), z toho domácí zakázky o 24,7 % (ve 3. čtvrtletí ,7 %), zahraniční vzrostly o 9,3 % (ve 3. čtvrtletí ,3 %). Zejména zahraniční poptávka je ovlivněna expanzí čínské produkce, především oceli, na niž se EU (i USA) snaží reagovat 50

51 zaváděním cel. Do výroby základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství je zařazeno pět skupin. Dle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků (kromě pásky za studena), tváření výrobků za tepla. Růst vykázala všechna odvětví, nejrychleji (dvouciferně) rostla výroba ostatních výrobků získaných jednostupňovým zpracováním oceli a naopak nejpomaleji rostla výroba a hutního zpracování drahých a neželezných kovů. Ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ-NACE 25) se tržby zvýšily o 6,7 %. Řadí se také k významným odvětvím zpracovatelského průmyslu a na tržbách průmyslu se podílela 6,0 %. Je úzce spojena s výrobou základních kovů a zpracovává jejich polotovary. Vyrábí výrobky širokého rozsahu od drobných spotřebních předmětů až po komponenty jaderných reaktorů. Vyrábí též výrobky určené ke konečné spotřebě, nebo vstupující do dalšího zpracování v automobilovém průmyslu, strojírenství, v elektrotechnickém průmyslu nebo stavebnictví. Celkové nové zakázky rostly o 6,7 % (ve 3. čtvrtletí 2016 rostly o 2,8 %), z toho domácí zakázky rostly rychleji, a sice o 13,7 % (ve 3. čtvrtletí ,6 %), než zakázky ze zahraničí, s růstem o 3,6 % (ve 3. čtvrtletí ,9 %). Do výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků je zahrnuto osm oborů. Dle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba ostatních kovodělných výrobků, která také vykázala slušný růst. Z osmi oborů vykázalo růst šest oborů. Nejvyšší růst vykázalo odvětví kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie, naopak největší pokles vykázalo odvětví výroby parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení. Výroba strojů a zařízení (CZ-NACE 28) má ve zpracovatelském průmyslu díky své dlouholeté tradici významné postavení. Na průmyslové produkci se podílela 7,3 % a její tržby rostly 6,2 %. Je výrazně proexportně zaměřena tři čtvrtiny produkce jsou určeny pro zahraniční zákazníky. Svým rozsahem pokrývá celé národní hospodářství, zahrnuje produkci určenou pro další investice a stroje a zařízení provádějící výrobní činnost. Naznačuje tak jeho směřování a další rozvoj. Na odvětví má příznivý vliv systém podpory podnikání rozpracovaný do různě zaměřených programů, včetně programů podpory vědy, výzkumu a inovací. Nové zakázky odvětví byly meziročně vyšší o 7,1 % (ve 3. čtvrtletí 2016 vzrostly o 0,1 %), z toho zahraniční vzrostly o 6,3 % (ve 3. čtvrtletí ,6 %) a domácí o 9,6 % (ve 3. čtvrtletí 2016 vzrostly +6,3 %). Výroba strojů a zařízení zahrnuje pět oborů. Dle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely. Nejvyšší růst vykázalo odvětví výroby ostatních strojů pro speciální účely, naopak největší (a zároveň mírný) pokles vykázalo odvětví výroby strojů a zařízení pro všeobecné účely. Výroba elektrických zařízení (CZ-NACE 27) převážně zahrnuje výrobky určené k dalšímu zpracování v různých odvětvích zpracovatelského průmyslu, dále ve výrobě a rozvodu elektrické energie, v dopravě a ve spojích i ve spotřebitelské sféře. Zpracovává a spotřebovává relativně malé objemy materiálů a energie a nadměrně nezatěžuje životní prostředí. Vyznačuje se velkým potenciálem, což je dáno rostoucím významem elektronických a elektrotechnických prvků ve většině finálních průmyslových produktů. Tržby v daném odvětví rostly o 5,5 % (z přímého vývozu o 3,7 %). Na celkových tržbách průmyslu se odvětví podílí 6,4 %. Za růstem odvětví stály celkové zakázky, které vzrostly o 12,3 % (ve 3. čtvrtletí ,2 %), přičemž ještě vyšším tempem rostly nové zakázky ze zahraničí o 15,2 % (ve 3. čtvrtletí ,9 %) a tuzemské vzrostly o 3,1 % (ve 3. 51

52 čtvrtletí ,0 %). Do výroby elektrických zařízení je zařazeno šest skupin. Dle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení. Nejvíce se zvýšila výroba baterií a akumulátorů. Kleslo jen jedno odvětví, a sice výroba spotřebičů převážně pro domácnost. Tržby klesly v sedmi odvětvích zpracovatelského průmyslu Tržby ve 3. čtvrtletí 2017 v meziročním srovnání klesly v sedmi odvětvích zpracovatelského průmyslu, která se na celkových tržbách podílela 7,6 %. Podrobněji jsou hodnocena odvětví zpracovatelského průmyslu s vyšším než 5% poklesem tržeb. Taková odvětví byla dvě: výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (-18,1 %) a výroba usní a souvisejících výrobků (-8,6 %). Mírnější poklesy vykázala výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (-3,0 %), odvětví výroby nápojů (-1,9 %), opravy a instalace strojů a zařízení (-1,7 %), zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku (-0,6 %) a ostatní zpracovatelský průmysl (-0,2 %). Výroba ostatních dopravních prostředků (CZ-NACE 30) patří k menším odvětvím, které zajišťuje převážně dopravní prostředky pro tuzemské dopravce (na celkových tržbách průmyslu se podílela 1,2 %). Tržby v odvětví se snížily o 18,1 % (z přímého vývozu poklesly o 2,4 %) a to i přesto, že celkové nové zakázky mírně meziročně vzrostly, a sice o 0,2 % (ve 3. čtvrtletí ,9 %), z nich zahraniční o 7,7 % (ve 3. čtvrtletí ,6 %), ale tuzemské klesly o 21,7 % (ve 3. čtvrtletí ,0 %). Do oddílu výroby ostatních dopravních prostředků je zařazeno pět skupin. Podle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba železničních lokomotiv a vozového parku, jež vykázala nejvyšší pokles. Nejvyšší růst tržeb docílilo odvětví stavby lodí a člunů. Výroba usní a souvisejících výrobků (CZ-NACE 15) patří k nejmenším, ale tradičním odvětvím zpracovatelského průmyslu (na celkových tržbách průmyslu se podílela pouze 0,1 %) s meziročním poklesem tržeb o 8,6 %. Zachovává si proexportní orientaci - podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách odvětví dosáhl 83,1 %, což je nejvíce ze všech odvětví zpracovatelského průmyslu (druhá v pořadí je výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení s podílem 80,8 %). Zaměřuje se na specializované výrobky, většinou ve spolupráci se zahraničními výrobci. Vývoj tržeb je nepříznivě ovlivňován přetrvávajícími dovozy levné obuvi z asijských zemí a menším zájmem spotřebitelů o domácí výrobky. Do sekce výroby usní a souvisejících výrobků patří dvě pododvětví. Dle objemu tržeb je významnější pododvětví činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků, které pokleslo (dvouciferně) významněji. Sektor MEDIUM HIGH-TECH si drží více než poloviční podíl na tržbách Z hlediska technologické náročnosti výroby je v odvětvích domácího zpracovatelského průmyslu nejvíce zastoupen sektor MEDIUM HIGH-TECH. Jak vyplývá z tabulky č. II.1.1.3, jeho podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu ve 3. čtvrtletí 2017 byl více než poloviční (50,9 %) a zároveň vykázal slušné tempo růstu tržeb, a sice 5,1 %. Sektoru dominuje úspěšný automobilový průmysl, který generuje přibližně jednu třetinu tržeb zpracovatelského průmyslu. Z dalších růstových odvětví sem patří např. v letošním roce mimořádně úspěšný chemický průmysl a výroba elektrických zařízení, která také slušně rostla. Naopak 52

53 odvětvím, které ve 3. čtvrtletí 2017 vykázalo výraznější pokles, je výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení. Podíl sektoru HIGH-TECH, se meziročně mírně snížil (o 0,3 p. b.) na 9,4%. Tento sektor s vysokou technologickou náročností využívá vyspělé technologie a vytváří vyšší přidanou hodnotu. Vedle významné výroby počítačů zahrnuje např. i výrobu farmaceutických výrobků a přípravků a výrobu letadel a jejich motorů. Tržby rostly i v sektoru LOW-TECH, ale jeho podíl se meziročně snížil, a sice na 14,1 %. V tomto sektoru jsou zahrnuta (kromě potravinářského průmyslu) z hlediska objemu tržeb méně významná odvětví průmyslu např. textilní, oděvní a obuvnický, dřevozpracující a papírenský, nábytkářský průmysl, tisk a rozmnožování nahraných nosičů a ostatní zpracovatelský průmysl. V sektoru MEDIUM LOW-TECH vzrostly tržby o 9,8 %, a tím se zvýšil i jeho podíl na tržbách celého odvětví na 25,6 %. V tomto sektoru jsou zařazena např. odvětví výroby pryžových a plastových výrobků, hutnictví, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, koksování a rafinérské zpracování ropy, výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, opravy a instalace strojů a zařízení. Tab. č. II Produkce zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna a podíl v %, rozdíl v p. b.) CZ-NACE Tržby z průmyslové činnosti, meziroční změna Podíl na tržbách zpracov. prům. 3. Q 2016 Podíl na tržbách zpracov. prům. 3. Q 2017 Rozdíl 3. Q Q 2016 Zpracovatelský průmysl celkem 6,0 100,0 100,0 0,0 HIGH-TECH 2,3 9,7 9,4-0,3 MEDIUM HIGH-TECH 5,1 51,1 50,9-0,2 MEDIUM LOW-TECH 9,8 24,6 25,6 1,0 LOW-TECH 1,7 14,7 14,1-0,5 Pramen: ČSÚ, tabulka MPO Poznámka: Tabulka je zpracována podle metodiky Eurostatu. Vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých rozdílových údajích k nepřesnostem. Zahraniční zakázky mají vysoký podíl, ale rostly pomalejším tempem než tuzemské Rychleji se ve 3. čtvrtletí 2017 vyvíjel objem celkových nových zakázek ve zpracovatelském průmyslu, který významně zvýšil tempo meziročního růstu na 6,3 % (z 2,0 % ve stejném období minulého roku). V jejich rámci zahraniční zakázky vzrostly o 4,8 % (oproti 3,0 % ve stejném období minulého roku), ale domácí zakázky rostly vyšším tempem, a sice o 10,4 % (oproti -0,4 % ve stejném období minulého roku). Zahraniční zakázky však mají na celkových zakázkách daleko vyšší (72,4%) podíl. Rostly zejména (celkové nové) zakázky v chemickém průmyslu, meziročně o 17,3 % (přes 17 % rostly ještě zakázky ve výrobě základních kovů, hutního zpracování; slévárenství), které byly taženy růstem nových tuzemských zakázek o 46,2 %. Nejvyšší (a zároveň jediný) pokles o 6,5 % vykázalo farmaceutické odvětví. 53

54 Graf č. II Vývoj nových zahraničních a domácích zakázek ve 3. čtvrtletí 2017 (sleduje se u CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21, 24-30, meziroční změna v %) 16,0 14,0 13,4 12,0 10,0 8,0 8,4 6,6 10,5 6,0 4,0 2,0 2,3 4,4 0,0 červenec srpen září Zakázky ze zahraničí (b. c.) Tuzemské zakázky(b. c.) Pramen: ČSÚ, graf MPO Domácí zakázky byly taženy chemickým průmyslem, zahraniční pro změnu výrobou elektrických zařízení O příznivější vývoj nových domácích zakázek se ve 3. čtvrtletí 2017 zasloužily zejména zakázky chemického průmyslu růstem o 46,2 %, které však ve stejném období předchozího roku byly v důsledku přerušení výroby ve společnosti Unipetrol meziročně nižší o 21,8 %. Naproti tomu významný pokles domácích zakázek vykázalo, co do zakázek velmi volatilní, odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení (o 21,7 %) a farmaceutický průmysl (o 4,4 %). Nové zakázky ze zahraničí ve 3. čtvrtletí 2017 rostly slušným tempem. Jejich nejvyšší růst vykázala výroba elektrických zařízení (+15,2 %), naproti tomu největší pokles vykázalo farmaceutické odvětví (-14,7 %). Výrobcům ostatních dopravních prostředků a zařízení, kterým o více než pětinu klesly zakázky z tuzemska, se naopak dařilo získávat zakázky ze zahraničí (+7,7 %). Graf č. II Vývoj zakázek a tržeb za vybrané oddíly CZ-NACE zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21, 24-30, meziroční změna v %) 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0 14,8 10,8 11,7 11,6 8,9 8,3 9,0 6,5 6,7 4,1 4,5 4,4 1,9 3,8 3,0 1,7 2,0 1,2 1,2-0,4-4,9 9,8 12,2 10,4 8,8 7,2 8,1 3,0 3,9 2,3 10,4 6,3 4,8 1.Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q 2017 Zakázky celkem Zakázky ze zahraničí Domácí zakázky Tržby za vybrané oddíly Pramen: ČSÚ, propočty a graf MPO 54

55 Tab. č. II Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 50 a více zaměstnanci (meziroční změna v %) průmysl. tržby z tržby z prům. produkt. průměr. mzda jednotkové Ukazatel produkce prodeje přímého počet práce mzda přepočt. mzdové (IPP) vl. výr. vývozu zaměst z tržeb nominál. indexem náklady průměrná a služeb v b.c. FO cen mzda v b.c. výrobců nominál. reálné Kč B Těžba a dobývání -9,1 4,9 26,0-10,5 17,2 5,4 3,2-10,1-12, D Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klim. vzduchu 12,6 9,4 46,5 6,0 3,2 5,3 6,6 2,0 3, C Zpracovatelský průmysl 4,6 5,5 4,0 2,2 3,3 7,3 5,4 3,9 2, Výroba potravinářských výrobků -2,1 4,1-5,2 1,2 2,9 7,9 2,9 4,9 0, Výroba nápojů -1,9-1,9-6,9-1,3-0,6 10,3 8,7 11,0 9, Výroba tabákových výrobků Výroba textilií 0,6 1,9 2,9 1,1 0,8 8,4 8,4 7,5 7, Výroba oděvů -3,7 2,0-2,4-3,4 5,6 6,8 6,8 1,2 1, Výroba usní a souvisejících výrobků -2,1-8,6-11,0 2,1-10,5 5,8 4,8 18,2 17, Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. 3,9-0,6-0,5-0,8 0,2 8,1 5,8 7,9 5, Výroba papíru a výrobků z papíru 2,0 2,6-0,7 0,6 2,1 7,8 6,4 5,7 4, Tisk a rozmnož. nahraných nosičů 0,5 2,5 6,8 0,7 1,9 6,2 6,4 4,3 4, Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků Výroba chemických látek a chem. přípravků 19,2 21,1 16,5 2,7 17,9 7,4 8,0-9,0-8, Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků 12,1-3,0-8,0 2,6-5,4 6,2 7,6 12,3 13, Výroba pryžových a plastových výrobků 3,7 3,8 3,5 3,6 0,2 9,8 9,4 9,5 9, Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků 3,2 2,0-2,8-1,3 3,4 6,8 5,7 3,3 2, Výr.. zákl. kovů, hutní zprac. kovů, sléváren. 1,0 11,0-0,7-0,5 11,6 5,8-3,5-5,2-13, Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků 5,4 6,7 6,5 2,4 4,2 6,6 4,5 2,3 0, Výroba počítačů, elektron. a optických přístr. 9,2 4,1 3,6 2,2 1,9 9,4 11,3 7,4 9, Výroba elektrických zařízení 6,4 5,5 3,7 3,9 1,5 6,9 5,8 5,3 4, Výroba strojů a zařízení 7,4 6,2 4,2 2,1 4,0 6,2 5,4 2,1 1, Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přív. a návěs. 7,6 3,9 4,5 4,4-0,5 7,3 10,3 7,8 10, Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení -16,7-18,1-2,4-1,5-16,8 8,0 6,5 29,9 28, Výroba nábytku 2,0 1,8-3,0-0,5 2,4 7,7 9,2 5,2 6, Ostatní zpracovatelský průmysl -3,6-0,2 1,5 3,7-3,8 8,3 7,6 12,5 11, Opravy a instalace strojů a zařízení -6,2-1,7 0,8-0,3-1,3 4,2 1,6 5,6 2, Průmysl celkem 5,0 5,7 4,1 1,9 3,7 7,2 5,7 3,4 2, Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: Index průmyslové produkce se netýká pouze organizací s 50 a více zaměstnanci, jeho propočet zahrnuje veškerou produkci, která byla vyrobena podnikem během sledovaného období, bez ohledu na to, zda byla prodána, uložena do zásob, nebo použita pro další zpracování. Produktivita práce byla vypočtena jako podíl indexu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (v b. c.) a indexu průměrného počtu zaměstnanců (fyzických osob). II.1.2 Průmysl v EU Produkce českého průmyslu byla vyšší než produkce EU, či Průmyslová produkce v Evropské unii ve 3. čtvrtletí 2017 vzrostla 7 meziročně v průměru o 3,7 %, v eurozóně o 3,7 % a v ČR rostla o 5,9 %. 7 Kalendářně očištěná data Eurostatu. 55

56 eurozóny, které rostly shodně Výsledky průmyslu v zemích eurozóny i EU byly ve 3. čtvrtletí 2017 determinovány vývojem v průmyslově významných zemích. V Německu průmyslová produkce meziročně vzrostla o 4,3 %, v Itálii o 4,0 %, ve Francii o 2,8 % a ve Spojeném království o 2,4 %. Mezi země, jejichž průmysl v rámci EU vykázal nejlepší výsledky, patří Lotyšsko (+11,4 %), Litva (+8,8 %), Slovinsko (+8,2 %) a Rumunsko (+8,1%). Naopak pokles vykázala jen jedna země, a sice Irsko (-3,4 %). podobné tendence vykázal i zpracovatelský průmysl Podobné výsledky v obou uskupeních i v jednotlivých členských zemích dosáhl samotný zpracovatelský průmysl, jehož produkce vzrostla meziročně v EU v průměru o 4,1 % a v eurozóně o 3,9 %. V ČR rostl rychleji (o 5,7 %), přesto ho v rámci EU předstihlo několik zemí, např.: Kypr (+9,5 %) a Lotyšsko (+9,4). Průmysl v ČR vykazuje od druhé poloviny roku 2013 výrazně lepší výsledky v porovnání se zeměmi eurozóny jako celku a v tomto trendu pokračoval i ve 3. čtvrtletí roku Zároveň si česká ekonomika uchovala proti nejvýznamnějšímu kooperačnímu partnerovi, Německu, vyšší tempo růstu (o 1,6 p. b.). Nicméně z grafu č. II je patrné, že v důsledku silných vazeb a obchodní spolupráce českého průmyslu s průmyslem německým, kopíruje tuzemský průmysl trend vývoje průmyslu německého. Graf č. II Vývoj průmyslové produkce v eurozóně, v Německu a v ČR (kalendářně očištěné údaje, meziroční změna v %) 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0-1,0 1Q/14 2Q/14 3Q/14 4Q/14 1Q/15 2Q/15 3Q/15 4Q/15 1Q/16 2Q/16 3Q/16 4Q/16 1Q/17 2Q/17 3Q/17 eurozóna Německo ČR Pramen: Eurostat, graf MPO 56

57 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2017 II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita Stavebnictví neudrželo růstový trend, Stavební produkce ve 3. čtvrtletí 2017 neudržela růstový trend a po jednom čtvrtletí růstu (2. čtvrtletí 2017) navázala na pět čtvrtletí poklesů (celý rok 2016 a první čtvrtletí roku 2017) meziroční ztrátou 0,2 %. Určujícím faktorem poklesu pro ni bylo inženýrské stavitelství, jelikož pozemní stavitelství vykázalo růst. České stavebnictví rostlo mírně v červenci i v srpnu, nicméně v září vykázalo meziroční pokles. Výsledek byl negativní navzdory nízké srovnávací základně (ve 3. čtvrtletí 2016 produkce klesla o 6,6 %) i přes růst nových stavebních zakázek (rostl počet i hodnota) a u stavu stavebních zakázek ke konci období počet mírně rostl, ale hodnota klesla. Stavebnictví patří mezi tradiční sektory české ekonomiky a na tvorbě hrubé přidané hodnoty se podílí 5,2 %. Vývoj v obou segmentech stavebnictví byl opět nerovnoměrný. Ve 3. čtvrtletí 2016 nastoupilo růst pouze pozemní stavitelství a tuto tendenci si udrželo i ve 3. čtvrtletí V pozemním stavitelství výroba ve 3. čtvrtletí 2017 meziročně rostla o 2,7 %, zatímco v inženýrském stavitelství zůstala pod úrovní předchozího roku o 6,5 %. V záporných hodnotách inženýrské stavebnictví pokračuje od 1. čtvrtletí 2016, kdy se tento segment převrátil do záporných čísel, ze kterých se zatím nedostal. V roce 2014 a zejména 2015 bylo tahounem celého odvětví právě inženýrské stavitelství, které stačilo eliminovat slabý růst (případně mírné čtvrtletní poklesy) produkce pozemního stavitelství. Nepřipravenost (pomalé spouštění) projektů a s tím související pomalý náběh čerpání dotací z EU budou pravděpodobně limitovat tempo růstu nejen inženýrského stavitelství, ale i odvětví jako celku i v příštích měsících a čtvrtletích. Největším limitem růstu je nedostatečná poptávka (zejména u inženýrského stavitelství) a nedostatek pracovníků. Stavebnictví pozitivně ovlivní meziroční růst (počet i hodnota) oznámení o zadání zakázek. Graf č. II Vývoj stavební produkce (meziroční změna v %, s. c.) 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0-20,0 0,7-2,3 6,4-4,2-6,5 3,9-0,3-2,3-8,4-2,9-2,3 5,7-5,3-9,1-0,9-6,0-6,2-10,0-9,0-11,2-11,7-3,9-3,1 13,3 5,6 2,9 0,7 12,3 9,5 7,3 1,5-6,9-8,9-6,6-2,0-0,3 5,4-0,2-25,0-22, Pramen: ČSÚ, graf MPO 57

58 pozemní stavebnictví snížilo svoji růstovou dynamiku (oproti 2. čtvrtletí 2017), inženýrské stavitelství pokračovalo (již sedmé čtvrtletí v řadě) v sestupné tendenci Produkce pozemního stavitelství ve 3. čtvrtletí 2017 rostla v průměru meziročně o 2,7 % (ve 3. čtvrtletí 2016 meziročně rostla v průměru o 0,8 %), když kladné tempo růstu vykázala ve dvou měsících (v září poklesla). V jednotlivých měsících 3. čtvrtletí letošního roku byla produkce pozemního stavitelství velmi volatilní: v červenci rostla o 7,6 %, v srpnu o 2,1 % a v září poklesla o 0,9 %, přičemž srovnávací základna předchozího roku byla taktéž nerovnoměrná (-7,3 %, 6,8 %, 2,7 %). Produkce inženýrského stavitelství je převážně závislá na financování z veřejných zdrojů a ve 3. čtvrtletí 2017 byla pod úrovní předchozího roku o 6,5 % (ve 3. čtvrtletí 2016 meziročně ztratila v průměru 19,5 %) a pokles vykázala ve všech třech měsících. Její vývoj byl ovlivněn efektem velmi nízké srovnávací základny předchozího roku, takže pokles o více než 6 %, lze hodnotit jako velice nepříznivý. Výkonnost inženýrského stavebnictví souvisí (do značné míry) s vývojem čerpání dotací z EU a na ně navazující investiční aktivitou státu. Meziroční vývoj v jednotlivých měsících 3. čtvrtletí 2017 byl ve všech třech měsících záporný: v červenci -10,3 %, v srpnu -1,2 % a v září -8,1 %, přičemž srovnávací základna předchozího roku ve všech třech měsících byla taktéž záporná (-21,8 %, -18,5 %, -18,3 %). Graf č. II Pozemní a inženýrské stavitelství (meziroční změna v %, s. c.) 30,0 20,0 10,0 0,0-10,0-20,0-30,0 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství Pramen: ČSÚ, graf MPO Pokračoval trend poklesu zaměstnanosti při růstu průměrné nominální mzdy, rostla i reálná mzda Ve stavebních podnicích pokračoval dlouhodobý trend snižování počtu zaměstnanců. Zaměstnanost (průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci), která nepřetržitě klesá již od konce roku 2010, v průběhu 3. čtvrtletí 2017 ještě dále klesla v průměru o 1,8 %. Průměrná hrubá nominální mzda těchto zaměstnanců v průměru za 3. čtvrtletí se meziročně zvýšila o 2,9 % na Kč. V důsledku menšího poklesu stavební produkce než poklesu zaměstnanosti rostla produktivita o 0,7 % (rostla třetí čtvrtletí v řadě). Růst reálných mezd činil 2,3 % 58

59 počet mld. Kč MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2017 a předčil tak růst produktivity práce. Pomalejší růst produktivity než růst reálných mezd se projevil růstem reálných jednotkových mzdových nákladů o 1,6 %. Tabulka č. II Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (meziroční změna v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Prům. hr. měs. nomin. mzda na fyz. os. 4,2 3,2 4,0 1,6 3,9 5,7 4,1 Prům. hr. měs. reálná mzda na fyz. os. 2,9 2,1 2,8 0,4 2,5 4,1 2,3 Produktivita práce (ve s. c.) -7,1-8,5-5,3-0,4 0,5 6,5 0,7 Nominální jedn. mzdové náklady 12,2 12,8 9,8 2,0 3,3-0,7 3,4 Reálné jedn. mzdové náklady 10,8 11,6 8,6 0,8 1,9-2,2 1,6 Pramen: ČSÚ, propočty MPO II.2.2 Stavební povolení a stavební zakázky Počet stavebních povolení meziročně vzrostl, Počet vydaných stavebních povolení ve třetím čtvrtletí meziročně mírně vzrostl. Stavební úřady vydaly celkem stavebních povolení, což představuje meziroční růst o 2,3 %. Počty vydaných stavebních povolení v meziročním srovnání rostly nepřetržitě od 4. čtvrtletí roku 2015 až do 1. Q Ve druhém čtvrtletí 2017 nastal mírný pokles (o 1,5 %). Ve 3. čtvrtletí roku 2017 byl vývoj pozitivní, přičemž v jednotlivých měsících byl vývoj následující: v červenci -1,7 %, v srpnu +4,7 % a v září +3,8 %. Graf č. II Počet vydaných stavebních povolení a orientační hodnota povolených staveb ,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q ,0 Počet vydaných staveb. povolení Orientační hodnota Pramen: ČSÚ, graf MPO 59

60 Na růstu počtu stavebních povolení vydaných ve 3. čtvrtletí 2017 (o 2,3 %) se podílela zejména oblast nové výstavby, která meziročně vzrostla o 7,8 %, naopak počet povolení na změnu dokončených staveb meziročně klesl o 4,9 %. Stavební povolení pro výstavbu bytových budov vzrostla o 3,9 % a pro nebytové budovy klesla o 2,6 %. Srovnání s předchozím rokem nabízí tabulka č. II Tabulka č. II Počet vydaných stavebních povolení (meziroční změna v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Počet vydaných stavebních povolení (celkem) 1,7 3,3 2,8 6,2 8,2-1,5 2,3 v tom: nová výstavba -0,5 5,8 3,5 7,7 11,4 0,4 7,8 změna dokončených staveb 4,7 0,0 1,8 4,0 4,1-4,1-4,9 z celku: bytové budovy 8,3 6,8 6,2 8,4 11,3 0,9 3,9 Pramen: ČSÚ nebytové budovy 5,1 8,8 8,9 11,2 4,2-4,4-2,6 hodnota povolených staveb se výrazně zvýšila, Orientační hodnota povolených staveb ve 3. čtvrtletí roku 2017 činila 95,4 mld. Kč, což znamená výrazný meziroční růst o 41,0 %. Ten byl způsoben zejména růstem změn dokončených staveb o 53,7 %, ale i růstem hodnoty nové výstavby o 32,4 %. Struktura je patrná z následující tabulky. Tabulka č. II Orientační hodnota povolených staveb (meziroční změna v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Orientační hodnota povolených staveb 6,9 25,5-0,1 12,8 41,5-1,4 41,0 v tom: nová výstavba 6,3 37,8 13,6 32,2 64,4-13,6 32,4 změna dokončených staveb 7,7 9,3-15,2-8,6 15,2 19,0 53,7 z celku: bytové budovy 9,7-8,8 4,8 20,8 32,1 22,9 20,6 nebytové budovy 20,3 70,7 32,4 35,2 76,5-7,6 20,6 Pramen: ČSÚ klesla podlahová plocha povolených staveb Nejvíce stavebních povolení bylo vydáno ve Středočeském kraji, kde stavební ohlášení a povolení Celková podlahová plocha bytových a nebytových budov, na kterou bylo vydáno stavební povolení, pokračovala již druhé čtvrtletí v meziročním poklesu (po osmi čtvrtletích růstů, které předcházely), a sice o 7,0 % na tisíc m 2, což bylo částečně způsobeno vlivem vysoké srovnávací základny. Zároveň to znamenalo ukončení značného tempa růstu nastoupeného ve 2. čtvrtletí Rostla podlahová plocha v nové výstavbě bytových budov o 16,8 % a při vzniku nových bytů změnou dokončených staveb poklesla o 3,5 %. Naopak podlahová plocha v nebytových budovách nově postavených rostla o 4,2 %. Z jednotlivých krajů se na celkovém počtu vydaných stavebních ohlášení a povolení v kumulaci za 3. čtvrtletí 2017 nejvíce podílel Středočeský kraj s povoleními (podíl 19,8 %), Jihomoravský kraj s (12,0 %) a Moravskoslezský s (9,0 %). Nejvyšší orientační hodnotu povolených staveb a podíl na celku vykázal taktéž Středočeský kraj (11,4 mld. Kč a 11,9 %), 60

61 mld. Kč MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2017 měla i nejvyšší hodnotu Rostl počet i hodnota nových stavebních zakázek, následovaný krajem Jihomoravským (9,9 mld. Kč a 10,4 %) a Prahou (7,9 mld. Kč a 8,3 %). V kategorii bytových staveb nejvyšší orientační hodnoty vykázaly kraje Středočeský (5,4 mld. Kč) a Praha (4,0 mld. Kč), následována krajem Jihomoravským (3,9 mld. Kč) a v kategorii nebytových staveb nejvyšší orientační hodnoty docílily kraje Jihomoravský (3,3 mld. Kč), Středočeský (3,2 mld.) a Zlínský (3,2 mld. Kč), následovány Prahou (3,1 mld. Kč). Podíl Prahy na počtu vydaných stavebních ohlášení a povolení staveb činil 5,4 %, na orientační hodnotě povolených staveb se podílela 8,3 %. V rámci hodnoty budov byl její podíl 14,4 % na bytových a 9,6 % na nebytových. Pro budoucí vývoj celého odvětví stavebnictví jsou důležitým ukazatelem zakázky, které naznačují, nejen jak se bude vyvíjet poptávka po stavebních pracích, ale především na ni navazující produkce v nadcházejících měsících. Počet nových zakázek v tuzemsku přijatých během 3. čtvrtletí 2017 (stavebními podniky s 50 a více zaměstnanci) se zvýšil meziročně o 2,2 % na Stavební podniky uzavřely v tuzemsku nové zakázky v hodnotě 52,8 mld. Kč, která byla meziročně vyšší o 1,1 %. Hodnota stavebních zakázek (viz graf č. II.2.2.2) rostla v pozemním stavitelství, meziročně o 8,9 %, naopak v inženýrském stavitelství poklesla o 5,0 %, a to i přesto, že mu pomohl efekt nízké srovnávací základny (ve 3. čtvrtletí roku 2016 nastal pokles o 23,9 %). Podniky odvětví pozemního stavitelství uzavřely ve 3. čtvrtletí 2017 zakázky v hodnotě 25,0 mld. Kč a podniky inženýrského stavitelství za 27,8 mld. Kč. Graf č. II Vývoj stavebních zakázek (hodnota v mld. Kč) 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q Stav na konci období Nové zakázky Pramen: ČSÚ, graf MPO celkový (počet) stav zakázek se zvýšil, ale klesla jejich hodnota, Stav zakázek (jejich počet) ke konci 3. čtvrtletí 2017, tj. přijaté a dosud nezahájené zakázky, nebo rozpracované zakázky v hodnotě prací zbývajících k provedení, se zvýšil meziročně o 0,9 %. Podniky měly uzavřeno celkem zakázek za 137,7 mld. Kč, jejich hodnota však meziročně klesla o 1,0 %. Tento pokles znamenal opětovné zvýšení rozdílu proti hodnotě stejného období předkrizového roku Hodnota ke konci 3. čtvrtletí 2017 je tedy o 35,1 % nižší oproti hodnotě ve 3. čtvrtletí roku 2008 (2. čtvrtletí 2017 bylo nižší oproti 61

62 2. čtvrtletí 2008 o 34,0 %). Ve 3. čtvrtletí 2017 klesla meziročně hodnota jak soukromých (-2,4 %), tak především zahraničních (-10,8 %) zakázek, naopak veřejné zakázky z tuzemska opět mírně vzrostly (+2,9 %). hodnota zahraničních zakázek poklesla výrazně Více než poloviční podíl na celkových zakázkách (50,9 %) představovaly tuzemské zakázky veřejné. Podle stavu ke konci 3. čtvrtletí 2017 jejich hodnota meziročně vzrostla o 2,9 % na 70,0 mld. Kč a činila jen 51,8 % hodnoty konce 3. čtvrtletí předkrizového roku Více než třetinový podíl (35,9 %) z celkového stavu zakázek (stav ke konci období) tvořily zakázky soukromé, s hodnotou 49,5 mld. Kč a meziročním poklesem o 2,4 %. Zahraniční zakázky prodloužily trend poklesu nastoupený již v prvním čtvrtletí roku Jejich objem ve 3. čtvrtletí 2017 meziročně klesl o 10,8 %, na 18,2 mld. Kč a představoval 13,2 % celkové hodnoty zakázek. Omezená aktivita státu spolu s některými problémy spojenými s procesem EIA (Vyhodnocení vlivů na životní prostředí) s sebou také přináší nejistoty ohledně budoucího vývoje. To je podpořeno i některými nejasnostmi, které do průběhu stavebního řízení přináší konečná podoba schválené verze novely stavebního zákona. Ta s účinností od zavádí např.: zjednodušení změn územně plánovací dokumentace, zkrácení lhůty pro napadení územního plánu, více času pro zpracování nových územních plánů, zjednodušené postupy a společná řízení pro územní a stavební řízení, přenos pravomocí na speciální stavební úřady, změnu okruhu účastníků řízení (vyloučení spolků), změny v posuzování souladu s územním plánem, změny v možnosti přezkumu závazných stanovisek dotčených orgánů a významné změny v procesu schvalování užívání staveb. Tabulka č. II Vývoj stavebních zakázek u podniků s 50 a více zaměstnanci (meziroční změna v %) Nové zakázky v tuzemsku (hodnota celkem) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q -6,6-0,5-7,0 10,1 16,6 9,4 1,1 v tom: pozemní stavitelství -1,1 28,7 29,7 28,8 7,4 3,7 8,9 inženýrské stavitelství -11,7-17,1-23,9-1,8 26,2 14,3-5,0 Stav ke konci období (hodnota celkem) -16,8-9,2-10,9 3,1-3,3-3,6-1,0 v tom: tuzemsko -12,9-10,5-8,7 4,7-1,4 0,4 0,6 v tom: veřejné -20,4-17,8-18,0 1,1-0,4 1,4 2,9 soukromé -1,1 1,2 7,8 9,7-2,7-1,0-2,4 zahraničí -34,7-2,7-21,9-5,2-14,8-22,8-10,8 Pramen: ČSÚ, propočty MPO II.2.3 Bytová výstavba Významně se zvýšil počet zahájených bytů Ve 3. čtvrtletí 2017 stavební podniky zahájily výstavbu bytů, což znamenalo meziroční růst o 19,2 %. Ve stejném období roku 2016 byla zahájena výstavba bytů, v roce 2015 to bylo bytů, nicméně v předkrizových letech, do roku 2008, se jejich počty pohybovaly okolo 11 tisíc. Letošní výrazný růst zajistila zejména výstavba v bytových domech (o 27,4 %), ale i výstavba v rodinných domech (meziročně o 25,6 %). Nárůst souvisí s pokračující vysokou poptávkou po 62

63 bydlení, taženou příznivou situací na trhu práce a z ní vyplývající dobrou finanční situací a optimistickými očekáváními domácností. Výrazným stimulem pro uskutečnění investice do bydlení byly zatím stále nízké úrokové sazby hypoték a očekávání jejich růstu v souvislosti s avizovanou a již částečně uskutečňovanou snahou ČNB o zpřísnění poskytování hypoték, pramenící z obavy o přehřátí hypotečního trhu a z potenciální neschopnosti řady domácností splácet hypotéku v případě zhoršení jejich finanční situace. Situaci ve stavebnictví (zejména na hypotéčním trhu, který úzce souvisí s bytovou výstavbou) ovlivní růst sazeb ze strany ČNB, kdy (z 0,05) zvýšila, po téměř pěti letech, dvoutýdenní repo sazbu (na 0,25). zahájené stavby výrazně rostly jak v rodinných, tak i v bytových domech Počty zahájených bytů stouply v deseti krajích V rodinných domech byla zahájena stavba bytů, což je meziročně o 25,6 % více, výstavba bytů v bytových domech vzrostla na bytů, tj. o 27,4 % a dynamicky roste již čtvrtým čtvrtletím. Slušně rostl i počet bytů zahájených jako nástavby, přístavby a vestavby k bytovým domům, meziročně o 12,5 %, na 431. Byty zahájené jako rodinné domy rostly mírněji, a sice o 4,7 %, na 380. Naopak meziročně poklesla značně volatilní výstavba domovů penzionů nebo domovů pro seniory (o 32,7 %), což v absolutních číslech znamená, že se začalo s výstavbou 33 domovů penzionů nebo domovů pro seniory. Výstavba zahájená v jednotlivých krajích odráží různou dynamiku rozvoje jednotlivých celků, a také odlišnou strukturu bytového fondu, i obyvatelstva. Ve 3. čtvrtletí 2017 se v deseti krajích zvýšil počet zahájených bytů a ve čtyřech snížil. Nejvyšší počet v absolutních číslech již tradičně zaznamenal Středočeský kraj (1 552 bytů), další kraje až s odstupem (např. Praha a Jihomoravský kraj 1 071). Nejvyšší dynamiku meziročního růstu dosáhla tentokrát Praha, a sice o 136,1 %, dále Zlínský kraj (o 53,0 %) a Olomoucký kraj (o 41,4 %), naproti tomu dvouciferný pokles vykázal Ústecký a Pardubický kraj. Největší podíl na zahajované výstavbě bytů měl tradičně Středočeský kraj (18,7 %) následovaný Prahou (14,7 %) a Jihomoravským krajem (12,9 %). Do výsledků výstavby se silně promítá vliv umístění lokalit, jejich atraktivnost a velikost měst. Ve výstavbě bytů zahájené v bytových domech ve 3. čtvrtletí 2017 má největší podíl Praha, tj. 53,6 %, Plzeňský kraj 11,1 %, Jihomoravský i Olomoucký mají 6,6 %, naopak v Moravskoslezském i Libereckém kraji se v této formě výstavby nepostavil žádný byt. Velmi malý podíl měl kraj Ústecký, a sice 0,9 %. V zahájené výstavbě bytů v rodinných domech nejvyšší podíl na celku vykázal Středočeský kraj (24,7 %), Jihomoravský kraj (13,7 %) a Moravskoslezský kraj (9,7 %). Nejmenší podíl na celkové výstavbě v této kategorii vykázaly kraje Karlovarský (1 6 %), hl. m. Praha (3,0 %), Liberecký (3,5 %) a Ústecký kraj (4,2 %). 63

64 Graf č. II Bytová výstavba (počet bytů) Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q byty zahájené byty dokončené Pramen: ČSÚ, graf MPO Rostl také počet dokončených bytů Dokončeno bylo ve 3. čtvrtletí 2017 celkem bytů, což znamenalo meziroční růst o 13,9 %, tj. o 852 bytů. Počet bytů dokončených v rodinných domech se zvýšil meziročně o 8,5 % na (+285 bytů) a počet bytů v bytových domech vzrostl dokonce o 15,1 %, když bylo dokončeno bytů (+300 bytů). Ostatní kategorie výstavby mají na celkovém počtu dokončených bytů méně významný podíl. V kategorii nástaveb, přístaveb a vestaveb k bytovým domům vzrostl počet dokončených bytů meziročně o 33,9 % na 403 bytů, a to i přes vysokou srovnávací základnu (ve 3. čtvrtletí 2016 to bylo pouze 301 bytů, to odpovídalo meziročnímu růstu o 28,1 %). U nástaveb, přístaveb a vestaveb k rodinným domům došlo ve 3. čtvrtletí 2017 k poklesu o 3,1 %, na 154 bytů. Značný pokles o 47,2 % vykázaly byty dokončené v domovech-penzionech nebo domovech pro seniory, kterých bylo 28. Velkou roli v této kategorii hraje vysoce proměnlivá (např. ve 2. čtvrtletí 2016 jich bylo dokončeno jen 8 a v 1. čtvrtletí 2017 jich bylo dokončeno dokonce 114) srovnávací základna předchozích let, mj. odvíjející se také od možnosti čerpání dotací z EU. Bylo také dokončeno 402 bytů ve stavebně upravených nebytových prostorách, což znamenalo meziroční růst o 115,0 %. Na podporu bydlení jsou i v letošním roce směrovány programy a podprogramy Ministerstva pro místní rozvoj (Regenerace sídlišť, Olověné rozvody, Bytové domy bez bariér a Podporované byty: Pečovatelské byty, Vstupní byty, Komunitní domy seniorů), programy Státního fondu rozvoje bydlení (Program 150, Program 600, Program Panel 2013+, Program výstavby, Programy Pro obce) a program Státního fondu životního prostředí Nová zelená úsporám, s podprogramy pro RD a BD a kde vedle renovace budov je cílem především snižování jejich energetické náročnosti. Tento program je financován přes státní rozpočet z výnosů z prodeje emisních povolenek. 64

65 Úrokové sazby nepatrně poklesly, Pro bytovou výstavbu má značný význam také vývoj na finančních trzích a od něho se odvíjející pohyb úrokových sazeb u úvěrů, včetně hypotečních, a to pro malé i velké investory. Podle údajů Hypoindexu Fincentra průměrná úroková míra z hypoték našla své dno ve 4. čtvrtletí 2016, resp. v listopadu a prosinci, kdy průměrná úroková míra u hypotečních úvěrů klesla na 1,77 %. Od počátku roku 2017 průměrná úroková míra z hypoték měla následující vývoj: v průměru za 1. čtvrtletí byla 1,88 %, v průměru za 2. čtvrtletí 2,03 % a v průmětu za 3. čtvrtletí 2,02 %, když v červenci měla průměrnou hodnotu 2,02 %, v srpnu 2,01 % a v září 2,04 %. Nejvyšší úroková míra z hypoték za posledních deset let byla v srpnu 2008, a sice 5,82 %. Od té doby zažívala prakticky setrvalý pokles, a to až do konce roku Od října 2016 Česká národní banka sice zpřísnila svoje doporučení bankám v oblasti poskytovaných úvěrů zajištěných nemovitostí, nicméně úrokové sazby definitivně přesměroval na dráhu růstu až nový zákon o spotřebitelském úvěru z prosince 2016 a další opatření ČNB, kdy od 1. dubna 2017 nově stanovila limit 15 % z objemu nově poskytnutých úvěrů v rozmezí 80 až 90 % hodnoty nemovitosti. klesl počet hypotečních smluv i jejich objem Výhled stavební produkce za rok 2017 Průměrná výše poskytnuté hypotéky v jednotlivých měsících 3. čtvrtletí 2017 činila: v červenci 2,021 mil. Kč, v srpnu 2,119 mil. Kč a v září 2,076 mil. Kč. Za celé 3. čtvrtletí bylo uzavřeno nových hypotéčních smluv, což je meziročně o 10,4 % smluv méně. Poklesly i objemy, které dosáhly 49,7 mld. Kč a byly meziročně o 6,2 % nižší. Po odražení ode dna roku 2014 a po dvou letech (2014 a 2015) solidního růstu se české stavebnictví v roce 2016 dostalo opět do recese. Jeho výsledky v roce 2017 vycházejí z nízké srovnávací základny předchozího roku, nejen proto očekáváme jeho mírný růst. Tento výhled vychází taktéž ze změny trendu, kdy po pěti čtvrtletních poklesů, nastal ve 2. čtvrtletí loňského roku růst. Byť 3. čtvrtletí skončilo meziročním poklesem (o 0,2 %), tak za posledního půl roku (2. a 3. čtvrtletí 2017) stavebnictví rostlo v pěti měsících. Pozitivní skutečností je, že stavební firmy mají zakázky přibližně na sedm a půl měsíců dopředu (přibližně pro 35 % firem je to delší doba než loni, pro zhruba 45 % obdobná a pro zbylých cca 20 % kratší). Postupně by výsledky českého stavebnictví měla podpořit vyšší investiční aktivita státu i soukromého sektoru s pomocí nabíhajících dotací z EU. Co se týče předstihových indikátorů, byť jsou stále záporné, tak míra pesimismu (meziročně) poklesla. II.2.4 Stavebnictví v EU Stavební produkce v EU i v eurozóně pokračovala v růstu, V Evropské unii i v eurozóně stavební produkce ve třetím čtvrtletí 2017 rostla. V Evropské unii produkce meziročně 8 vzrostla o 3,9 % (ve 3. čtvrtletí 2016 o 2,7 %) a v eurozóně o 3,0 % (ve 3. čtvrtletí 2016 o 3,4 %). EU vykazuje kladná tempa růstu soustavně od 3. čtvrtletí 2013, oproti eurozóně, kde stavební výroba roste nepřetržitě až od 4. čtvrtletí Produkce v pozemním stavitelství celé Evropské unie vykázala za 3. čtvrtletí 2017 vyšší meziroční růst (4,4 %) než v eurozóně (3,6 %). V inženýrském stavitelství byl 8 Kalendářně očištěné údaje. 65

66 rozdíl o něco větší, když stavební produkce v EU rostla (o 2,3 %) a v eurozóně (o 0,9 %). Výsledky v obou evropských uskupeních byly ve 3. čtvrtletí 2017 do značné míry determinovány vývojem stavební produkce v nejvýznamnějších ekonomikách. V Německu stavební produkce meziročně rostla o 4,3 %, ve Spojeném království o 4,1 %, ve Francii o 1,6 % a v Itálii o 0,3 %. její výkonnost v jednotlivých zemích je stále velmi rozdílná Hned osm zemí dosáhlo meziročního růstu stavební produkce vyššího než deset procent (z toho ve třech rostla dokonce o více než 20 %). Maďarsko zvýšilo objem stavební produkce o 27,3 % (ve 3. čtvrtletí 2016 poklesla o 13,4 %), Lotyšsko o 25,0 % (ve 3. čtvrtletí ,0 %), Polsko o 20,2 % (ve 3. čtvrtletí ,7 %), Estonsko o 19,8 % (ve 3. čtvrtletí 2016 rostla o 0,5 %), Irsko o 15,6 % (ve 3. čtvrtletí ,1 %), Kypr o 12,7 % (ve 3. čtvrtletí ,7 %), Malta o 10,9 % (ve 3. čtvrtletí ,3 %) a Litva o 10,8 % (ve 3. čtvrtletí 2016 poklesla o 11,2 %). Naopak pokles stavební produkce vykázaly jen tři země, z toho nejvyšší meziroční pokles o 33,6 % vykázalo Řecko, což bylo s vysokou pravděpodobností ovlivněno i vysokou srovnávací základnou (ve 3. čtvrtletí 2016 rostlo o 76,7 %). V dalších zemích klesla výroba ve stavebnictví výrazně mírněji, a sice v Rumunsku o 5,0 % (ve 3. čtvrtletí 2016 klesla o 2,3 %) a v Belgii o 0,5 % (ve 3. čtvrtletí 2016 vzrostla o 0,6 %). Stavebnictví v České republice s meziročním růstem 0,2 % rostlo výrazně podprůměrně, přesněji rostlo nejpomaleji ze všech zemí v rámci EU (hůře na tom byly jen ty země, které vykázaly pokles stavební produkce). Nepomohla mu ani nízká srovnávací základna (ve 3. čtvrtletí 2016 byla meziročně stavební výroba pod úrovní předchozího roku o 6,2 %). Na druhou stranu silnější růst byl limitován slabší připraveností stavebních projektů a pomalejším čerpáním dotací z EU. Dalšími překážkami vyššího tempa růstu byly nevýrazná investiční aktivita státu, která brzdí zejména inženýrské stavitelství a taktéž nedostatečná poptávka (platí zejména u inženýrského stavebnictví). V neposlední řadě negativním faktorem pro stavební firmy je situace na trhu práce, kde velký nedostatek pracovníků vyvolává tlaky na růst mezd a tím i nákladů. Přesto české stavebnictví i přes řadu limitujících faktorů udrželo (byť skromný) růst. 66

67 EU28 eurozóna Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené království MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2017 Graf č. II Stavební produkce v mezinárodním srovnání ve 3. čtvrtletí 2017 (meziroční změna v %, kalendářně očištěno) 40,0 76,7 30,0 20,0 10,0 0,0-10,0-20,0-30,0-40, Q Q Pramen: Eurostat, graf MPO Stavebnictví EU se drží jen mírně nad úrovní báze roku 2010 Srovnání s bazickým rokem 2010 zobrazuje graf č. II.2.4.2, ze kterého vyplývá, že za posledních více než šest let stavebnictví EU pouze nepatrně překonalo (hodnotou 100,4) úroveň statistické báze roku 2010 ve 2. čtvrtletí 2017, aktuálně (3. čtvrtletí 2017) se nachází na úrovni 100,5 %. Stavební výroba v eurozóně však ještě na ni nedosáhla (činí 95,1 % úrovně 2010). Rozptyl mezi výkonem stavební produkce v jednotlivých zemích je však velmi vysoký, od +70,0 % v Estonsku po - 62,0 % v Řecku. Graf č. II Stavební produkce v EU (2010 = 100, sezónně a kalendářně očištěno) 130,0 125,0 120,0 115,0 110,0 105,0 100,0 95,0 90,0 85,0 80,0 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q EU (28 zemí) EA (19 zemí) Pramen: Eurostat, graf MPO 67

68 (mld. Kč) MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2017 II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD SE ZBOŽÍM II.3.1 Souhrnné výsledky Zahraniční obchod si udržel dobrou kondici míra otevřenosti ČR však mírně klesla Zahraniční obchod se zbožím 9 ve 3. čtvrtletí 2017 se vyvíjel i nadále pozitivně. Vyšší než před rokem byl objem vyvezeného a dovezeného zboží, vývoz však rostl pomaleji než dovoz, a tak byla bilance nižší než ve stejném období roku 2016, kdy statistika vykázala meziroční pokles jak vývozu, tak dovozu. Přebytek obchodní bilance proti stejnému období roku 2016 klesl o 3,9 mld. Kč 10 a činil 22,6 mld. Kč. Vývoz zrychlil meziroční dynamiku růstu na 3,7 % a zvýšil se na 806,9 mld. Kč, dovoz stoupl rychlejším tempem, o 4,3 % na 784,3 mld. Kč. Vývoj vývozu a dovozu v metodice národního pojetí v jednotlivých měsících 1. pololetí byl značně volatilní, ale ve 3. čtvrtletí jejich objemy postupně narůstaly. Obrat zahraničního obchodu se zvýšil na 1 591,2 mld. Kč, což je o 61,4 mld. Kč více než ve stejném období předchozího roku. Díky poptávce po českém zboží v zahraničí a nadále příznivé situaci na evropských automobilových trzích se exportu dařilo, a dovozní náročnost českého vývozu způsobila i růst importu. Zahraničnímu obchodu nahrávala optimistická atmosféra panující mezi podnikateli v zahraničí podpořená dobrými hospodářskými výsledky našich tradičních zahraničních obchodních partnerů. Vazba české ekonomiky na obchod se zahraničím, resp. na vývoz, se mimo jiné projevuje vysokým podílem zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu. Poměr vývozu zboží k HDP (v b. c.) se ve 3. čtvrtletí 2017 snížil na 65,1 % z 66,1 % ve 3. čtvrtletí 2016, v případě exportu služeb na 12,3 % z 12,4 %. Celkový vývoz představoval 77,4 % HDP, ve stejném období roku 2016 činil 78,5 %. Graf č. II Zahraniční obchod ČR v letech čtvrtletí 2017 (měsíční hodnoty) Saldo - přeshraniční pojetí (mld. Kč) Saldo - národní pojetí (mld. Kč) Vývoz (meziroční změna v %) Dovoz (meziroční změna v %) % Pramen: ČSÚ, graf MPO 9 Údaje podle metodiky národního pojetí, které vycházejí ze změny vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty. 10 V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k včetně dopočtů, které budou v průběhu roku zpřesňovány 68

69 mld. Kč % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2017 Výsledky zahraničního obchodu v přeshraničním pojetí dosahovaly vyšší tempa růstu Podle údajů přeshraniční statistiky 11 se zvýšil obrat zahraničního obchodu na 1 869,9 mld. Kč, což je meziročně o 90,9 mld. Kč více. Obchodní bilance skončila přebytkem 84,8 mld. Kč (o 62,2 mld. Kč vyšším než vykazuje statistika národního pojetí), jehož objem byl meziročně nižší o 16,0 mld. Kč, v důsledku rychlejšího tempa růstu dovozu než vývozu. Dovozy rostou rychleji nepřetržitě od ledna Vývoz v průměru za čtvrtletí meziročně vzrostl o 4,0 % na 977,4 mld. Kč, dovoz o 6,4 % na 892,5 mld. Kč. Jejich objemy byly však nižší než v 1. a 2. čtvrtletí 2017, oproti 3. čtvrtletí 2016 byly vyšší. Tabulka č. II Meziroční změny vývozu, dovozu a salda obchodní bilance Q Q červenec srpen září 3. Q Q Vývoz (meziroční změna v %) -0,8 3,4 6,2 5,0 1,3 4,0 5,4 Dovoz (meziroční změna v %) -1,7 1,1 10,1 7,6 2,1 6,4 7,9 Saldo (v mld. Kč) 100,8 380,9 16,5 25,7 42,7 84,8 336,7 Meziroční změna salda (v mld. Kč) 7,0 71,8-8,3-5,7-1,9-16,0-44,2 Pramen: ČSÚ Graf č. II Zahraniční obchod ČR v letech čtvrtletí 2017 (čtvrtletní hodnoty v přeshraničním pojetí) Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q ,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0 Obchodní bilance (mld. Kč) Vývoz (meziroční změna v %) Dovoz (meziroční změna v %) Pramen: ČSÚ, graf MPO 11 Vzhledem k tomu, že podrobnější údaje jsou k dispozici pouze za přeshraniční statistiku zahraničního obchodu, a také z důvodu kontinuity s předchozími analýzami, jsou dále uvedeny pouze výsledky podle přeshraniční statistiky. Statistika přeshraniční vykazuje podobné tendence, ale výrazně rozdílné objemy a příznivější výsledky, protože sleduje fyzický pohyb zboží přes hranice bez ohledu na to, zda dochází k obchodu mezi českými a zahraničními subjekty. Tyto údaje jsou mezinárodně srovnatelné. 69

70 Na obratu zahraničního obchodu ČR se nejvíce podílely vyspělé tržní ekonomiky Ukončení kurzového závazku zahraniční obchod výrazně neovlivnilo Směnné relace zůstaly v záporu Na celkovém obratu tuzemského zahraničního obchodu se zbožím se nejvíce podílel obchod s vyspělými tržními ekonomikami (81,9 %), nicméně jeho podíl meziročně klesl o 1,1 p. b. Tradičně nejvíce obchodovanou komoditou byly stroje a dopravní prostředky, které zvětšily svůj dominantní podíl na celkovém zahraničním obchodě, a to meziročně o 0,5 p. b. na 50,8 %, z toho silniční vozidla si však odepsala 0,1 p. b. a jejich podíl na obratu zahraničního obchodu dosáhl 15,4 %. Podíl silničních vozidel na obratu skupiny strojů a dopravních prostředků se snížil o 0,4 p. b. na 30,3 %. Vývoj zahraničního obchodu také bezprostředně souvisí s pohybem směnných kurzů, které se nacházejí od druhém čtvrtletí 2017 pod vlivem ukončení kurzového závazku ČNB ( poblíž 27 CZK/EUR ). Kurz koruny ve třetím čtvrtletí začal výrazněji posilovat. Česká koruna k euru v průměru za 3. čtvrtletí 2017 byla silnější meziročně o 3,5 %, na 26,084 CZK/EUR. Vůči americkému dolaru koruna posílila více, v průměru o 8,3 %, na 22,189 CZK/USD. Na výsledky zahraničního obchodu působí nejen kurzové vlivy, ale i změny cen dovozu a vývozu. Kurzový vliv meziročně ve 3. čtvrtletí 2017 způsobil pokles vývozních a dovozních cen. Vývozní ceny meziročně klesly více (v průměru o 1,1 %) než ceny dovozní (o 0,9 %), proto směnné relace zůstaly v záporném pásmu. Sice se zvýšily na hodnotu 99,8 % (ve 2. čtvrtletí 2017 byly na 98,2 %), nicméně se pohybovaly již čtvrté čtvrtletí v záporných hodnotách a zhoršovaly tak výsledek celkové bilance (viz graf II.3.1.3). Graf č. II Ceny vývozu a dovozu, směnné relace (meziroční změny v %) % Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Vývozní ceny Dovozní ceny Směnné relace Pramen: ČSÚ, graf MPO 70

71 II.3.2 Teritoriální struktura Nejvíce se obchodovalo se zeměmi EU a dobře si vedl také vývoz do zemí mimo EU, vývoz do Společenství nezávislých zpomalil růst Diverzifikace vývozu ve 3. čtvrtletí 2017 zůstala bez podstatných změn. Stejně jako v předchozích letech, největší objem českého vývozu a dovozu byl realizován v rámci zemí Evropské unie. Ve 3. čtvrtletí směřovalo do zemí evropské osmadvacítky 83,9 % celkového domácího vývozu a uskutečnilo se 65,6 % dovozu. Podíl tohoto uskupení na celkových vývozech posílil, na dovozech však oslabil. Vývoz do EU zrychlil meziroční dynamiku růstu na 4,9 %, tj. na 819,7 mld. Kč, stejně tak i dovoz, na 3,8 %, tj. na 585,7 mld. Kč (viz tab. II.3.2.1). Celkový obrat v porovnání se stejným obdobím předchozího roku stoupl o 59,7 mld. Kč na 1 405,4 mld. Kč a obchodní bilance se státy Evropské unie skončila aktivem ve prospěch ČR ve výši 233,9 mld. Kč, což je vlivem rychlejšího růstu vývozu než dovozu o 17,2 mld. Kč více než za stejné období roku Obdobně se vyvíjel obchod s eurozónou, kde meziroční tempo růstu vývozu výrazně zrychlilo na 4,9 %, tj. na 637,1 mld. Kč, a podíl na vývozech posílil o 0,6 p. b., na 65,2 %. Podílu na dovozech ale oslabil o 1,5 p. b., na 49,8 %, i když dovoz ze zemí platících eurem rostl, meziročně o 3,3 %, tj. na 444,0 mld. Kč. Jedním z hlavních a dlouhodobých cílů převážné části českých exportérů je rozšířit portfolio svých obchodních partnerů o nová odbytiště a snížit tím silnou závislost na zemích Evropské unie. Ve 3. čtvrtletí 2017 se dařilo rozvíjet obchodní vztahy také s perspektivními trhy mimo EU. Vývoz do tzv. ostatních zemí 12 meziročně vzrostl o 2,0 mld. Kč, a tím mírně posílil nízký podíl těchto zemí na celkovém českém vývozu. V rámci těchto zemí ve vzájemných vztazích opět dominovala Čína (viz tab. II.3.2.1), vývoz rostl i Vietnamu, Laosu a na Kubu. Vývoz do zemí s tranzitivní ekonomikou stoupl meziročně o 0,4 mld. Kč, do rozvojových zemí, o 0,3 mld. Kč. Výrazně však zpomalil vývoz do Spojených států amerických a hodnotově se dostal na úroveň 3. čtvrtletí Tentokrát sem vývoz propadl, takže se následně snížil podíl Spojených států amerických na celkovém českém vývozu. Vývoz do Společenství nezávislých států opustil dvouciferná tempa růstu, kterých kontinuálně dosahoval od 4. čtvrtletí Ve 3. čtvrtletí objem exportu meziročně vzrostl o 4,3 %, což je hodnotově o 1,3 mld. Kč, především za přispění vývozu na Ukrajinu. Vývoz do Ruské federace meziročně stoupl shodným tempem jako ve stejném období před rokem, o 0,7 %, tj. o 0,1 mld. Kč. Podíl Ruské federace na celkovém českém vývozu se tak stále drží pod 3 %, která dosahoval dlouhodobě v období před rokem 2014, a ve 3. čtvrtletí 2017 dále klesl na 2,0 %. Vzájemné obchodní vztahy nepříznivě ovlivňují pokračující oboustranným sankce. Prudce vzrostly však ruské dovozy, které se meziročně zvýšily o 47,4 % na 27,7 mld. Kč. Rychlejší růst dovozu než vývozu měl proto za následek zhoršení vzájemné obchodní bilance, která vykázala schodek ve výši 8,1 mld. Kč. 12 ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR 71

72 Tabulka č. II Teritoriální struktura zahraničního obchodu se zbožím ve 3. čtvrtletí 2017 a srovnání se 3. čtvrtletím 2016 Pramen: ČSÚ (údaje vč. dopočtů), tabulka MPO */ ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR O B R A T V Ý V O Z D O V O Z B I L A N C E 7-9/ /2017 index 7-9/ /2017 index 7-9/ /2017 index 7-9/16 7-9/17 mil.kč % mil.kč % 17/16 mil.kč % mil.kč % 17/16 mil.kč % mil.kč % 17/16 mil. Kč mil. Kč Celkový zahraniční obchod ČR , ,0 105, , ,0 104, , ,0 106, * Státy s vyspělou tržní ekonomikou , ,9 103, , ,6 103, , ,5 103, ** Státy EU , ,2 104, , ,9 104, , ,6 103, z toho: Německo , ,8 104, , ,2 105, , ,1 103, Slovensko , ,4 101, , ,8 103, , ,8 98, ** Státy ESVO , ,6 89, , ,9 93, , ,2 83, ** Ostatní státy s vyspělou tržní ek , ,2 99, , ,9 92, , ,6 106, z toho: Kanada , ,2 97, , ,2 100, , ,2 93, USA , ,2 104, , ,1 95, , ,4 115, Turecko , ,1 100, , ,2 101, , ,9 100, * Rozvojové země , ,1 106, , ,1 100, , ,3 110, z toho: Brazílie , ,2 102, , ,2 101, , ,1 104, Indie , ,4 101, , ,4 106, , ,5 98, * Státy s tranzitivní ekonomikou , ,5 87, , ,6 106, , ,4 69, * Společenství nezávislých států , ,9 132, , ,1 104, , ,7 164, z toho: Rusko , ,5 123, , ,0 100, , ,1 147, Ukrajina , ,6 109, , ,7 115, , ,6 102, * Ostatní */ , ,2 110, , ,4 117, , ,5 109, z toho: Čína , ,9 110, , ,3 115, , ,9 109, * Nespecifikováno , ,3 88, , ,1 126, , ,5 84, Zahraniční obchod , ,0 103, , ,2 103, , ,1 103, se zeměmi OECD Podíl zájmových a prioritních zemí na vývozu se snížil Ve 3. čtvrtletí 2017 se dařilo vývozu do zemí zařazených v exportní strategii ČR 13 mezi prioritní země 14. Vývoz ve skupině těchto států stoupl o 2,0 %, tj. o 1,7 mld. Kč, nicméně jejich podíl na českém exportu mírně oslabil na 8,9 %. Hůře se vedlo exportu do zájmových zemí, kam se celkový objem vyvezeného zboží meziročně snížil o 8,6 %, tj. o 4,5 mld. Kč a tím klesl podíl této skupiny zemí na celkovém exportu na 4,9 %, (viz graf II.3.2.1). 13 Exportní strategie ČR pro období , kterou vláda ČR schválila v březnu 2012, charakterizuje prioritní a zájmové země jako ekonomiky, které skýtají velký potenciál pro zvýšení českého exportu, a trhy, na kterých je již české zboží či služby známé, nebo trhy, kde za konkurencí z jiných zemí ČR zaostává a potřebuje budovat či posílit své pozice. 14 Exportní strategie ČR definuje: Prioritní země: Brazílie, ČLR, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam. Zájmové země: Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, Spojené arabské emiráty, Švýcarsko a Thajsko. 72

73 Graf č. II Vybraná uskupení zemí export Pramen: ČSÚ, graf MPO Německo opět tahounem českého exportu, následováno Slovenskem Naše sousední státy tvoří významnou část českého zahraničního obchodu. Pozici nejsilnějšího obchodního partnera si zachovalo tradičně Německo, které bylo z teritoriálního hlediska ve 3. čtvrtletí roku 2017 pro zahraniční obchod České republiky opět nejvýznamnější obchodní destinací. Vývoz do Německa se zvýšil meziročně o 5,1 %, dovoz o 3,3 % a již tak vysoký podíl na celkovém vývozu se ještě navýšil na 33,2 % (meziročně o 0,3 p. b.), kdežto na celkovém dovozu se snížil na 26,1 % (o 0,8 p. b.). Přebytek obchodní bilance ve výši 91,7 mld. Kč ve prospěch ČR, byl meziročně o 8,2 mld. Kč vyšší (viz tab. II.3.2.1). Druhé nejvyšší kladné saldo dosahuje ČR v obchodu se Slovenskem, avšak s téměř třetinovým objemem přebytku obchodní bilance než s Německem (meziročně saldo stouplo o 3,0 mld. Kč na 34,1 mld. Kč). Od 3. čtvrtletí 2016 vývoz na Slovensko klesal, tentokrát však došlo ke změně a export vzrostl o 3,1 %. Pořadí prvních pěti zemí s nejvyššími přebytky oproti stejnému období loňského roku zůstalo beze změny Spojené království, Francie, Rakousko. Žebříček první pětice zemí, kam směřoval zahraniční obchod ČR, zůstává dlouhodobě bez velkých změn (viz tab. IV.2 v tabulkové příloze). Na straně vývozů obhájilo druhou pozici Slovensko se 7,8% podílem, na třetím místě je Polsko (5,9 %), o čtvrté se dělí Spojené království s Francií (5,1 %) a na pátém je Rakousko (4,5 %). Na straně dovozů na druhém místě se opět umístila Čína (12,9 %) následovaná Polskem (7,6 %), Slovenskem (4,8 %) a Itálií (4,2 %). Obchod s Čínou vykázal opět nejvyšší schodek obchodní bilance Záporná bilance obchodu se zbožím je typická převážně pro obchod České republiky s asijskými zeměmi. Nejvyšším schodkem, který se ve 3. čtvrtletí 2017 prohloubil meziročně o 8,5 mld. Kč na 102,5 mld. Kč, skončila tradičně bilance zahraničního obchodu s Čínou, která se na vedoucí pozici umísťuje od roku 2002, kdy na ní vystřídala Ruskou federaci. Na druhém místě se dlouhodobě drží Korejská 73

74 II.3.3 Komoditní struktura republika (-20,7 mld. Kč) a na třetí pozici se umístilo Japonsko (-11,2 mld. Kč). Jako jediný zástupce EU v první desítce se pravidelně umisťuje Polsko, tentokrát čtvrté (-10,2 mld. Kč). Pátá byla Ruská federace (-8,1 mld. Kč), která ve stejném období loňského roku vykázala aktivní saldo v náš prospěch ve výši 0,6 mld. Kč. Tabulka č. II Komoditní struktura zahraničního obchodu dle SITC tříd ve 3. čtvrtletí 2017 Celkem Vývoz (podíl v %) 100,0 3,3 1,0 2,2 1,8 0,2 6,2 15,5 55,7 13,7 0,2 Dovoz (podíl v %) 100,0 4,7 0,8 2,1 5,7 0,2 11,1 16,9 45,3 12,8 0,3 Saldo 3.Q 2017 (v mld. Kč) 115,2-9,5 2,4 3,1-32,8 0,2-39,0 0,9 139,9 19,7-0,1 Saldo 3.Q 2016 (v mld. Kč) 141,3-7,7 2,2 2,0-27,7 0,4-38,3 7,3 142,2 20,2 0,3 Meziroční změna salda -26,1-1,8 0,2 1,1-5,1-0,2-0,8-6,3-2,3-0,4-0,4 Pramen: ČSÚ Pozn.: 0 potraviny 3 - minerální paliva 6 tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 1 nápoje a tabák 4 - živočišné a rostlinné tuky 7 stroje a dopravní prostředky 2 suroviny 5- chemikálie 8 průmyslové spotřební zboží 9 komodity nezatříděné Dominantní postavení zaujímají stroje a dopravní prostředky Z hlediska komoditní struktury nejvíce obchodovanou skupinou zboží byly stroje a dopravní prostředky, které také tradičně v nejvyšší míře přispěly k dobrému výsledku českého zahraničního obchodu. Profitovaly nadále z dlouhotrvající silné zahraniční poptávky a svůj podíl na celkových vývozech navýšily o 0,5 p. b., na dovozech o 0,4 p. b.. Vývoz této skupiny zboží však rostl pomaleji (meziročně o 5,0 % na 544,6 mld. Kč) než dovoz (o 7,5 % na 404,7 mld. Kč), přesto obchod se stroji a dopravními prostředky vytvořil nejvyšší kladné saldo obchodní bilance, které však vlivem rychlejšího růstu dovozu než vývozu meziročně kleslo o 2,3 mld. Kč na 139,9 mld. Kč (viz tab. II.3.3.1). Ve skupině strojů a dopravních prostředků měla největší podíl na celkových vývozech silniční vozidla, jejichž podíl se meziročně navýšil na 20,1 % při růstu vývozu o 5,1 % na 196,7 mld. Kč. Zároveň vykázala nejvyšší absolutní meziroční přírůstek exportu (o 9,5 mld. Kč). Nejvýznamnější podskupina silničních vozidel, osobní automobily, nadále profitovala ze silné zahraniční poptávky. Jejich export meziročně vzrostl o 9,7 % na 108,9 mld. Kč. Druhý absolutně nejvyšší meziroční přírůstek exportu dosáhla ve skupině SITC7 výpočetní technika (o 9,0 mld. Kč) následována stroji a zařízeními pro určitá odvětví průmyslu (o 3,2 mld. Kč). Bilanci nepříznivě ovlivnil růst pasiva minerálních paliv Vyšší ceny ropy a plynu na světových trzích způsobily další prohloubení pasiva bilance obchodu s minerálními palivy, meziročně o 5,1 mld. Kč, na 32,8 mld. Kč. Dovoz minerálních paliv vzrostl, meziročně o 15,5 % na 50,9 mld. Kč, kdežto vývoz stoupal pomaleji, o 10,6 % na 18,0 mld. Kč. Nepříznivý vliv na saldo zahraničního obchodu mělo i snížení přebytku obchodu se stroji a dopravními prostředky o 2,3 mld. Kč na 139,9 mld. Kč., a s tržními výrobky o 6,3 mld. Kč, na 0,9 mld. Kč. Objemově nejvyšší deficit obchodní bilance opět vytvořily chemikálie, když ho prohloubily na 39,0 mld. Kč. Dovoz chemikálií vzrostl hodnotově o 1,8 % na 99,2 mld. Kč, vývoz o 1,7 % na 60,2 mld. Kč. Vývoj komoditní struktury 74

75 1/2013 3/2013 5/2013 7/2013 9/ /2013 1/2014 3/2014 5/2014 7/2014 9/ /2014 1/2015 3/2015 5/2015 7/2015 9/ /2015 1/2016 3/2016 5/2016 7/2016 9/ /2016 1/2017 3/2017 5/2017 7/2017 9/2017 USD/barel MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2017 zahraničního obchodu ve 3. čtvrtletí 2017, tříděného podle mezinárodní nomenklatury zboží SITC, znázorňuje tab. II Graf č. II Ceny ropy na světových trzích v letech čtvrtletí 2017 (USD/barel) Ropa Brent Ropa WTI Pramen: graf MPO II.3.4 Zahraniční obchod EU Zahraniční obchod EU si vedl dobře Zahraniční obchod Evropské unie 15 jako celku ve 3. čtvrtletí 2017 pokračoval ve stabilním růstu, který byl podpořen dobrým výkonem evropské ekonomiky podpořeným monetární stimulací ECB, to vše navzdory pokračujícím oboustranným sankcím uplatňovaným Evropskou unií a Ruskem. Vývoz dosáhl hodnoty 458,1 mld. eur a oproti stejnému období roku 2017 stoupl o 7,5 %, tj. o 32,0 mld. eur. Dovoz činil 452,0 mld. eur a rostl pomaleji, o 4,4 %, tj. o 18,9 mld. eur, takže celkový obrat zahraničního obchodu se zvýšil o 50,9 mld. eur na 910,2 mld. eur. Rychlejší růst vývozu než dovozu ovlivnil kladně bilanci zahraničního obchodu celého uskupení, která se překlopila do plusu a vykázala přebytek ve výši 6,1 mld. eur (meziročně vyšší o 13,1 mld. eur). Vývoj zahraničního obchodu Evropské unie znázorňuje graf II V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k , které budou v průběhu roku ještě zpřesňovány. 75

76 I/13 III/13 V/13 VII/13 IX/13 XI/13 I/14 III/14 V/14 VII/14 IX/14 XI/14 I/15 III/15 V/15 VII/15 IX/15 XI/15 I/16 III/16 V/16 VII/16 IX/16 XI/16 I/17 III/17 V/17 VII/17 IX/17 mld. EUR % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2017 Graf č. II Zahraniční obchod EU28 v letech čtvrtletí ,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0 saldo (v mld. EUR) vývoz (meziroční změna v %) dovoz (meziroční změna v %) Pramen: Eurostat, graf MPO Stroje a dopravní prostředky byly hlavní exportní komoditou a Německo tradičně tahounem unijnímu obchodu Převládající postavení ve vývozu zemí evropské osmadvacítky na světové trhy zaujímaly výrobky zpracovatelského průmyslu, z nichž dominovaly tradičně stroje a dopravními prostředky. Obrat obchodu se stroji a dopravními prostředky ve 3. čtvrtletí 2017 meziročně stoupl o 21,8 mld. eur na 335,3 mld. eur a jejich podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu se zbožím zemí Evropské unie posílil na 36,8 %. Na celkovém vývozu se podílely 42,3 %, na dovozu 31,3 % a zároveň vykázaly nejvyšší kladné saldo obchodní bilance ve výši 52,1 mld. eur, které bylo ve srovnání se stejným obdobím roku 2016 o 5,7 mld. eur vyšší, protože vývoz rostl o 7,6 %, kdežto dovoz jen o 6,0 %. Naopak nejvyšší deficit, který se meziročně prohloubil v důsledku růstu cen energetických komodit o 5,1 mld. eur na 53,5 mld. eur, dosáhla tradičně minerální paliva. Mezi další nejvíce obchodované komodity, zastoupené v celkovém obchodu EU ve větší míře, patřilo průmyslové spotřební zboží (s podílem 14,1 %) a chemikálie (13,9 %). Nejvýznamnější postavení v rámci skupiny zemí Evropské unie co se týče zahraničně obchodních vztahů má Německo, s podílem na vývozech EU (29,4 %) a na dovozech (19,1 %). Na straně vývozů se na druhém místě drží dlouhodobě Spojené království, na třetí pozici se umístila Itálie, čtvrtá byla Francie a páté Nizozemsko (viz graf II.3.4.2). V první desítce se umístily stejné země, jako ve stejném období předchozího roku. Česká republika obhájila třinácté místo s 1,3% podílem. Žebříček zemí s největším objemem dovozu se též nezměnil. Druhé místo patří Spojenému království, třetí se umístilo Nizozemsko, následuje Francie a Itálie (viz graf II.3.4.2). Česká republika si polepšila, když postoupila z dvanáctého místa na jedenácté, s 1,6% podílem. 76

77 Graf č. II Podíl vybraných zemí na vývozu a dovozu EU28 ve 3. čtvrtletí 2017 Švédsko 2,9% Ostatní vývoz 18,1% Německo 29,4% Ostatní dovoz 16,9% Polsko 3,2% Německo 19,1% Španělsko 5,1% Belgie 6,8% Belgie 5,7% Nizozemsko 7,7% Francie 10,1% Itálie 10,5% Spojené království 10,6% Španělsko 6,9% Itálie 8,3% Francie 8,9% Nizozemsko 14,5% Spojené království 15,6% Pramen: Eurostat, neočištěná data 77

78 II.4 VNITŘNÍ OBCHOD II.4.1 Souhrnné výsledky Vnitřní obchod pokračoval v růstu, ale pomalejším tempem Indikátor důvěry spotřebitelů stoupal vzhůru Vyšší spotřeba domácností než růst jejich disponibilních příjmů vedla k poklesu úspor Maloobchodní tržby zvolnily dynamiku růstu Maloobchodní tržby ve 3. čtvrtletí 2017 pokračovaly v růstu a meziročně vzrostly o 5,4 % v b. c., resp. o 3,3 % v s. c. Růst mezd a velice příznivá situace na trhu práce podporovaly spotřebitelskou důvěru, která se promítla do spotřebitelského chování, a tak nákupní apetit českých spotřebitelů pokračoval i ve 3. čtvrtletí. Dobrá finanční kondice českých domácností spolu s přetrvávající důvěrou v budoucnost se odrazily v konečné spotřebě domácností, která meziročně vzrostla o 6,6 % v b. c., což je nejvyšší tempo dosažené od 3. čtvrtletí V hodnotovém vyjádření činil meziroční nárůst o 37,2 mld. Kč, z 561,9 mld. Kč ve 3. čtvrtletí 2016 na 599,1 mld. Kč ve 3. čtvrtletí Spotřeba domácností byla klíčovým faktorem nejen pro vývoj tržeb, ale i tahounem růstu české ekonomiky. Pozitivní náladu mezi spotřebiteli stvrzovaly výsledky konjunkturálních průzkumů. Bazický indikátor důvěry spotřebitelů, který se drží v kladném pásmu od října 2014 (proti průměru roku 2005), v průběhu třetího čtvrtletí stoupal. V červenci 2017 na 105,7 %, v srpnu na 107,9 % a v září na 109,2 %, což je více než ve stejném období před rokem (v červenci 2016 dosáhl 102,3 %, v srpnu 104,3 % a v září 106,4 %). Proti průměru za 3. čtvrtletí 2016 se důvěra spotřebitelů zvýšila v průměru o 3,3 p. b. Tržby maloobchodu jsou závislé nejen na důvěře spotřebitelů v ekonomiku, ale především na vývoji příjmů domácností, a kromě růstu mezd na ně působí řada dalších faktorů. Po úhradě běžných výdajů zůstává domácnostem disponibilní důchod, určený buď k úhradě konečné spotřeby, či k tvorbě úspor. Hrubý disponibilní důchod domácností ve 3. čtvrtletí 2017 zrychlil meziroční tempo růstu na 5,8 %. V absolutních hodnotách to znamenalo zvýšení o 36,2 mld. Kč na 659,3 mld. Kč a současně nejvyšší tempo růstu zaznamenané od 4. čtvrtletí Ještě rychleji rostla konečná spotřeba domácností (meziročně o 6,6 %, tj. o 37,2 mld. Kč), což vedlo ke snížení míry úspor na 10,2 %. Hrubé úspory však klesly meziročně o 0,9 %, tj. o 0,6 mld. Kč, na 68,0 mld. Kč. Maloobchodní tržby včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 45+47) ve stálých cenách ve 3. čtvrtletí 2017 zpomalily tempo meziročního růstu v průměru na 3,3 %, což je nejnižší dynamika dosažená od 3. čtvrtletí 2013 (viz graf č. II.4.1.1). Meziroční tempo růstu tržeb bylo nejvyšší v srpnu (3,9 %) a září (3,7 %), nejnižší v červenci (2,4 %). Maloobchodní tržby ovlivňuje v jednotlivých měsících roku řada faktorů sezónního charakteru, a proto je jejich vývoj volatilní. Ve 3. čtvrtletí nicméně nepůsobil efekt počtu pracovních dní, kterých bylo stejně jako ve stejném období roku

79 Graf č. II Tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 45+47, stálé ceny, meziroční změny v %) % Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Běžné ceny Stálé ceny Pramen: ČSÚ, graf MPO a vzhůru je táhly tržby samotného maloobchodu Tržby motoristického segmentu klesly, Růst maloobchodu táhly vzhůru tržby samotného maloobchodu. Maloobchod kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) zrychlil růst a tržby obchodu bez motoristického segmentu v průměru za 3. čtvrtletí stouply meziročně o 5,5 %. S ním korespondoval vývoj tržeb maloobchodu kromě prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3), které také zvýšily meziroční růst v průměru na 5,4 %. Tržby motoristického segmentu (CZ-NACE 45), tj. obchod, opravy a údržba motorových vozidel ve 3. čtvrtletí 2017 klesly meziročně o 1,4 % (ve stejném období před rokem zaznamenaly 5,3% růst), poté co ve 2. čtvrtletí 2017 razantně zpomalily meziroční tempo růstu. Tržby v tomto segmentu rostly nepřetržitě od 2. čtvrtletí 2013 a aktuální vývoj naznačuje pokračující zpomalování tuzemské poptávky po nových automobilech, navzdory vysokému stáří vozového parku v České republice. Tabulka č. II Tržby v jednotlivých tržních sektorech (stálé ceny, meziroční změna v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Maloobchod včetně motoristického segmentu (CZ-NACE ) 7,0 4,7 5,7 4,7 8,3 8,7 6,2 9,1 7,4 8,9 5,1 4,6 6,8 3,6 3,3 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel (CZ-NACE 45) 18,6 8,2 13,8 7,9 12,1 14,4 8,3 13,4 8,4 13,4 5,3 4,9 9,7 0,2-1,4 Maloobchod kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) 2,3 3,2 2,4 3,5 6,5 6,2 5,3 7,2 6,9 6,7 4,9 4,4 5,3 5,4 5,5 Prodej pohonných hmot (CZ-NACE 47.3) 2,1 1,6 1,8 1,3 8,0 6,1 7,2 11,8 8,4 9,3 5,7 5,7 3,4 4,0 6,1 Maloobchod kromě pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3) 2,4 3,5 2,5 3,7 6,3 6,2 5,0 6,6 6,6 6,3 4,8 4,3 5,6 5,6 5,4 Pramen: ČSÚ 79

80 tržby za prodej pohonných hmot se zvýšily Tržby za prodej pohonných hmot (CZ-NACE 47.3) od počátku roku zrychlovaly tempo růstu, v průměru za 3. čtvrtletí 2017 na 6,1 %. Tržby v tomto období jsou ovlivněny vyššími prodeji v období letních dovolených. Vzájemný vztah mezi vývojem objemu prodeje pohonných hmot a jejich cenami je znázorněn v grafu č. II Graf č. II Objem prodeje pohonných hmot a jejich ceny (meziroční změny v %) % Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Objem prodeje Ceny Pramen: ČSÚ, graf MPO Utrácelo se nejvíce za nepotravinářské zboží Vysokým tempem rostl prodej oděvů, obuvi a koženého zboží V maloobchodě s potravinami (CZ-NACE ) zpomalilo tempo meziročního růstu tržeb, z 2,6 % ve 3. čtvrtletí 2016 na průměrných 2,3 % ve 3. čtvrtletí Opačný trend vykázaly tržby za prodej nepotravinářského zboží (CZ-NACE až 47.9), které zrychlily růst z 6,5 % ve 3. čtvrtletí 2016 na 7,8 %. Růst tržeb v tomto segmentu je nadále vysoký a stvrzuje fakt, že růst maloobchodních tržeb má na svědomí zejména nepotravinářské zboží, což signalizuje, že spotřebitelé jsou si jisti svou ekonomickou situací, a proto i ochotni utrácet za zboží zbytné povahy a investovat do volnočasových aktivit. K celkovému příznivému výsledku maloobchodu přispěl také maloobchod s oděvy, obuví a koženým zbožím (CZ-NACE ), jehož tržby meziročně akcelerovaly na 12,3 % proti 3. čtvrtletí 2016, kdy rostly jen o 2,4 %. Zrychlil i maloobchod ve specializovaných prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením (CZ-NACE 47.4), jehož tržby meziročně vzrostly o 8,7 % (ve 3. čtvrtletí 2016 však klesly o 2,3 %). Naopak pomalejší růst tržeb vykázal maloobchod s výrobky pro kulturu a rekreaci (CZ-NACE 47.6), meziročně o 6,6 % (ve stejném období roku 2016 byly tržby vyšší o 8,7 %) a maloobchod s výrobky převážně pro domácnost (CZ-NACE 47.5), kde tržby rostly meziročně 6,0% tempem, z +8,0 % před rokem. Maloobchod s farmaceutickým, zdravotnickým, kosmetickým a drogistickým zbožím (CZ-NACE až 47.75) ve specializovaných prodejnách také zpomalil dynamiku meziročního růstu na 1,0 % ze 4,0 % ve 2. čtvrtletí 2016, 80

81 Lucembursko Řecko Belgie Dánsko Itálie Bulharsko Finsko Švédsko Španělsko Rakousko Irsko Spojené království Kypr Portugalsko Francie Nizozemsko Německo Estonsko Malta Chorvatsko Lotyšsko Polsko Litva Česká republika Maďarsko Slovensko Slovinsko Rumunsko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2017 z toho u farmaceutického a zdravotnického zboží (CZ-NACE ) došlo k poklesu tržeb meziročně o 1,0 % z +0,7 % ve stejném období předchozího roku. Tržby internetových prodejců se drží vysoko Prodej mimo prodejny, stánky a trhy si udržel vysoký růst, prodeje ve stáncích a na trzích klesají Nejúspěšnějším segmentem maloobchodu je dlouhodobě prodej prostřednictvím internetu nebo zásilkových služeb (CZ-NACE 47.91). Zájem spotřebitelů o nákupy on-line nepolevuje, o čemž svědčí vývoj tržeb, který ve 3. čtvrtletí 2017 vykázal další, dvouciferný nárůst v průměru o 20,5 %. Ve stejném období před rokem tržby rostly ještě více, o 24,0 %. Nadále si vedly dobře prodeje mimo prodejny, stánky a trhy (CZ-NACE 47.9), které si drží kontinuálně dvouciferná tempa růstu od roku Tržby v tomto segmentu ve 3. čtvrtletí 2017 vzrostly meziročně o 17,1 %, ve stejném období roku 2016 o 17,6 %. Výrazně hůře si z dlouhodobého hlediska vedou prodeje ve stáncích a na trzích (CZ-NACE 47.8), kde tržby klesly meziročně o 3,9 %, přitom ve stejném období před rokem byly vyšší meziročně o 2,6 %. II.4.2 Vnitřní obchod v EU Maloobchodní obrat v EU a v eurozóně pokračoval v růstu, Obrat maloobchodu v zemích Evropské unie ve 3. čtvrtletí 2017 pokračoval v solidním růstu a zrychlil meziroční dynamiku na 4,2 % z 1,5 % dosažených ve 3. čtvrtletí Ještě více akceleroval obrat v eurozóně, na 3,9 % z 0,6 % ve stejném období předchozího roku. Nejvyšší hodnoty meziročního růstu ze všech zemí v rámci uskupení vykázalo Rumunsko (+14,3 %) a Slovinsko (+9,5 %). Maloobchod rostl ve všech sledovaných zemích kromě Lucemburska, jehož tempo kleslo o 25,0 % pod průměr předchozího roku. Nejvyšší růst vykazovaly země, které do EU vstoupily v roce 2004 a dále. Česká republika, která byla ve stejném období roku 2016 čtvrtá, sestoupila na páté místo, přestože údaj je vyšší (+7,6 %), než uvádí ve svém šetření Český statistický úřad (rozdíl je způsoben mimo jiné vlastními dílčími výpočty a dopočty Eurostatu). Meziroční srovnání výsledků maloobchodního obratu v Evropské unii je znázorněno v grafu č. II Graf č. II Indexy obratu prodeje v maloobchodu kromě automobilového průmyslu v EU28 (meziroční změna v %, očištěno od vlivu počtu pracovních dní) 20,0 10,0 0,0-10,0 % - 20,0-30,0-40,0 3.Q Q 2017 Pramen: Eurostat, graf MPO 81

82 stejně tak i indexy důvěry spotřebitelů za EU a za eurozónu Dobré výsledky byly dosaženy také díky zlepšení důvěry spotřebitelů, ke kterému došlo v Evropské unii i v eurozóně. Indikátor Eurostatu se sice stále pohyboval pod dlouhodobým průměrem, ale pro země evropské osmadvacítky z průměrné hodnoty minus 7,3 bodu ve 3. čtvrtletí 2016 se zlepšil ve 3. čtvrtletí 2017 na minus 2,1 bodu, pro země eurozóny z minus 8,3 bodu na minus 1,5 bodu. V pohledu na stav ekonomiky, jako indikátoru budoucích výdajů spotřebitelů, se promítl optimismus ve vnímání současné i budoucí situace, podpořený hospodářským oživením v evropských zemích. Důležitým ukazatelem pro české exportéry je především německý index, který se od 3. čtvrtletí 2015 pohyboval v záporném pásmu a ve 2. čtvrtletí 2017 se překlopil do pásma kladného. Německá ekonomika je v dobré kondici, což se odrazilo i v hodnocení důvěry spotřebitelů, které si meziročně polepšilo, z průměrné hodnoty minus 2,5 bodu ve 3. čtvrtletí 2016 na plus 4,1 bodu. Také slovenský index si vedl lépe a zlepšil se z průměrných minus 8,0 bodu na minus 4,5 bodu (viz graf č. II.4.2.2). Graf č. II Indikátory důvěry spotřebitelů v EU28 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0-20,0-25,0-30,0-35,0-40, eurozóna EU28 ČR Německo Slovensko Pramen: Eurostat, graf MPO 82