Sekce technologií 4.0 Odbor ekonomických analýz červen Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017

Transkript

1 Sekce technologií 4.0 Odbor ekonomických analýz červen 2018 Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017

2 O B S A H S H R N U T Í... 3 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE... 7 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY... 7 I.1.1 Ekonomický růst... 7 I.1.2 Reálná konvergence I.2 TRH PRÁCE I.2.1 Trh práce v ČR I.2.2 Nezaměstnanost v EU I.3 CENOVÝ VÝVOJ I.3.1 Cenový vývoj I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání I.4 FISKÁLNÍ VÝVOJ I.4.1 Fiskální vývoj I.4.2 Veřejné finance v mezinárodním srovnání I.5 MĚNOVÁ POLITIKA I.5.1 Měnová politika I.5.2 Směnné kurzy I.5.3 Vnější rovnováha I.6 KAPITÁLOVÝ TRH I.6.1 Globální trhy I.6.2 Kapitálový trh v ČR II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL II.1.1 Průmysl v ČR II.1.2 Průmysl v EU II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita II.2.2 Stavební povolení a stavební zakázky II.2.3 Bytová výstavba II.2.4 Stavebnictví v EU II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD SE ZBOŽÍM II.3.1 Souhrnné výsledky II.3.2 Teritoriální struktura II.3.3 Komoditní struktura II.3.4 Zahraniční obchod EU II.4 VNITŘNÍ OBCHOD II.4.1 Souhrnné výsledky II.4.2 Vnitřní obchod v EU TABULKOVÁ PŘÍLOHA Není-li v textu uvedeno jinak, jsou v materiálu obsaženy údaje podle stavu k

3 S H R N U T Í V příznivém ekonomickém prostředí, jehož významným rysem byla optimistická očekávání firem a domácností, nabral výkon české ekonomiky v roce 2017 dále na síle. V indikátorech důvěry podniků převládala očekávání zvýšené výrobní a investiční činnosti, která byla následně, přes rostoucí napjatost na trhu práce, naplňována dosaženými výsledky. Vysoká ekonomická aktivita nahrávala také domácnostem, které profitovaly ze zrychleného mzdového vývoje a nebály se utrácet. Rovněž zahraniční poptávka měla na vyváženém vývoji svůj podíl. Její růst se promítl do výsledků vnějšího sektoru, který k vyšší výkonosti ekonomiky přispěl meziročním zlepšením kladného salda bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami. Pokračující cyklický vzestup globální ekonomiky byl významným prorůstovým impulzem pro země Evropské unie, jako hlavní destinace českého exportu. Vedle rostoucí obchodní výměny však napomáhaly hospodářskému růstu Unie zejména uvolněné podmínky financování a příznivější situace na trhu práce. Ekonomika evropské osmadvacítky vzrostla v roce 2017 meziročně o 2,4 %, tj. nejvíce za poslední dekádu. Z jednotlivých zemí si nejlépe vedlo Irsko s růstem 7,8 %, následované Rumunskem a Maltou. Z lepšího výsledku než Česká republika se těšilo ještě Slovinsko, Estonsko, Polsko a Lotyšsko. U velkých ekonomik bylo rozhodující zrychlení na 2,2 % v Německu, zatímco Spojené království, Francie a Itálie této hranice nedosáhly. V tuzemské ekonomice hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 4,4 % a prodloužil růstový trend již na čtvrtý rok. Na straně výdajů byla jeho hlavním zdrojem, stejně jako v přechozích třech letech, domácí poptávka, ve které při stabilním vývoji spotřeby posílil vliv investic. Domácnosti zvyšují své výdaje nepřetržitě od počátku roku 2013 s tím, že loni jejich růst kulminoval na 4 %. Zájem spotřebitelů se soustředil na předměty dlouhodobé spotřeby, výdaje však rostly rovněž ve všech ostatních kategoriích, včetně služeb. Po jednoročním poklesu se tvorba hrubého fixního kapitálu zvýšila o 5,4 %, hlavně za přispění soukromých investic, zejména do strojů a zařízení. Oživení investic do ostatních budov a staveb bylo zatím nevýrazné, když jejich pomalý náběh vlivem nepřipravenosti projektů zrychlil teprve v závěru roku. Zahraniční obchod se zbožím a službami (ve stálých cenách) zrychlil meziroční dynamiku vývozu na 6,5 % a dovozu na 5,8 %. Vývoz byl tažen především výrobou dopravních prostředků, a dále pak výrobou elektrických zařízení. Na dovozu se nejvíce podílely subdodávky pro automobilový průmysl a výrobu elektrických přístrojů. Dynamický růst ekonomiky se významně promítal do vývoje na trhu práce, který vykazoval symptomy přehřívání a pohyboval se již pod hranicí přirozené míry nezaměstnanosti. Celková zaměstnanost podle výsledků VŠPS ve 4. čtvrtletí 2017 sice meziročně stoupla o 75,3 tis. osob (tj. o 1,5 %) na 5 262,7 tis. osob, a dosáhla nejvyšší hodnoty od vzniku samostatné ČR, nicméně stále více narůstal nepoměr mezi výraznou 3

4 poptávkou po pracovní síle a její nízkou nabídkou. Podíl nezaměstnaných osob, tj. počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let k obyvatelstvu stejného věku (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí), činil ke konci roku 3,8 %, což bylo o 1,4 p. b. meziročně méně. Sílící potíže při hledání vhodných pracovníků do nových pracovních pozic pak brzdily firmy ve vyšších výkonech a tlačily zejména na růst mezd. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda dosáhla v roce 2017 výše Kč a v meziročním srovnání vzrostla o 7 %. Inflace zrychlila meziroční tempo růstu v průměru na 2,5 % (z 0,7 % v předchozím roce) a překročila tak dvouprocentní inflační cíl stanovený ČNB. Jednalo se o nejvyšší míru inflace za posledních pět let, která byla stimulována mimořádně příznivými výsledky tuzemské ekonomiky, vysokou domácí poptávkou a vzestupem mezd. Inflaci táhly nahoru zejména ceny potravin v reakci na prudký růst cen zemědělských výrobců a v souvislosti s realitním boomem rovněž náklady na bydlení. Dražší ropa podpořila růst dovozních cen a přenášela se do cen průmyslových výrobců a následně i do spotřebitelských cen. Průmyslová produkce v roce 2017 pokračovala čtvrtým rokem v růstu, který kulminoval meziroční dynamikou 6,5 %. V rozhodujícím zpracovatelském průmyslu, který se na celkových tržbách průmyslu podílí zhruba 80 %, stoupla výroba o 7,0 %. Hlavní zásluhu na tomto zvýšení měla výroba motorových vozidel, která zajistila téměř třetinu celkových tržeb průmyslu a meziročně vzrostla o 9,6 %. Nejvíce, o 19,1 %, vzrostla produkce v odvětvích výroby chemických látek a chemických přípravků, tento výsledek však byl významně ovlivněn nízkou srovnávací základnou předchozího roku 2016 v důsledku mimořádných událostí. Z dalších odvětví se dařilo především výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, výrobě základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků a výrobě oděvů, jejichž růstová tempa se pohybovala mírně nad dvoucifernou úrovní. Naopak nejhlubší pokles, téměř o 10 %, vykázala výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení. V sektoru výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu vzrostla produkce o 4,7 %, zatímco sektor těžby a dobývání, který se potýká s dlouholetým poklesem poptávky, ubral dalších 1,8 %. Rostoucí produkce, zakázky i tržby průmyslových podniků vyvolaly potřebu rozšiřování výroby a přijímání nových pracovníků. Zaměstnanost v průmyslu se zvýšila meziročně o 1,9 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 2,2 % a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 6,4 %. Pouze složité podmínky v těžbě a dobývání nevyvolaly nároky na další potřebu pracovní síly a zaměstnanost zde klesla o 9,5 %. Přes rozdílný vývoj v jednotlivých sektorech, v odvětví průmyslu jako celku rostly tržby rychleji než zaměstnanost a vzájemná relace těchto ukazatelů se promítla do zvýšení produktivity práce o 4,9 %. Zároveň dynamický vývoj mezd, který v reálném vyjádření dosáhl 5 %, se přičinil o v zásadě stagnaci reálných jednotkových mzdových nákladů. 4

5 Stavební produkce, po ročním poklesu, vzrostla v roce 2017 o 3,3 %. Nositelem růstu bylo pozemní stavitelství, které přidalo 6,3 %, zatímco inženýrské stavitelství zůstalo pod úrovní předchozího roku o 4,1 %. Inženýrské stavebnictví dosud nenavázalo na výsledky z let 2014 a 2015 kdy bylo tahounem celého odvětví a stačilo eliminovat nevyrovnané čtvrtletní výsledky produkce pozemního stavitelství. Jeho současný nepříznivý vývoj souvisí zejména s nepřipraveností projektů, a tím i pomalým náběhem čerpání dotací z EU. Stavební podniky zahájily výstavbu bytů, tj. meziročně o 15,8 % více. Nárůst souvisel s pokračující vysokou poptávkou po bydlení, stimulovanou zatím stále nízkými úrokovými sazbami hypoték a očekáváním jejich růstu v souvislosti s avizovanou a již (částečně) uskutečňovanou snahou ČNB o zpřísnění poskytování hypoték. Dokončeno bylo celkem bytů, což představovalo meziroční růst o 4,6 %. Ve stavebnictví se dále se snížila zaměstnanost, při jejím meziročním poklesu o 2,1 % vzrostla produktivita práce o 4,4 %. Protože její tempo předběhlo růst průměrné mzdy, jednotkové mzdové náklady odvětví se snížily. Výsledky zahraničního obchodu se zbožím korespondovaly s dynamickým vývojem ekonomiky jako celku. V roce 2017 dosažený největší objem vývozu v historii státu potvrdil konkurenceschopnost českých firem a schopnost udržet si pozice na náročných zahraničních trzích. Podle předběžných údajů (v metodice národního pojetí) zrychlil vývoz dynamiku růstu na 5,8 %, dovoz na 6,6 % a obchodní bilance skončila v přebytku 145,3 mld. Kč, meziročně nižším o 18,4 mld. Export těžil především z dlouhodobě příznivé situace na evropských automobilových trzích a přísunu zahraničních zakázek, na straně dovozu se projevila jak vysoká importní náročnost českého vývozu, tak i silná domácí poptávka. Diverzifikace vývozu a dovozu v roce 2017 se prakticky nezměnila. Největší objem obchodní výměny byl realizován v rámci zemí Evropské unie, kam směřovalo 83,7 % celkového domácího vývozu a uskutečnilo se 65,7 % dovozu. Vývoz i dovoz zrychlil meziroční dynamiku růstu shodně na 6 % a obchodní bilance se zeměmi evropské osmadvacítky skončila aktivem ve výši 1 037,2 mld. Kč, což bylo o 58,6 mld. Kč více než v roce Tradičně nejvíce obchodovaná komodita, stroje a dopravní prostředky, svůj dominantní podíl na celkovém zahraničním obchodě dále navýšila na 52 %, meziročně o 0,6 p. b., z toho silniční vozidla na 16,3 %, tj. o 0,1 p. b. Domácnosti, díky vyšším příjmům plynoucím z růstu mezd i zaměstnanosti, projevovaly vysokou důvěru v českou ekonomiku, což se kladně odrazilo ve spotřebitelské poptávce. Maloobchodní tržby, včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot, ve stálých cenách vzrostly meziročně v průměru o 4,5 %, především zásluhou samotného maloobchodu, ve kterém se utrácelo více za nepotravinářské, než potravinářské zboží. Nejrychleji rostoucím segmentem maloobchodu byl prodej prostřednictvím internetu nebo zásilkových služeb, jehož dynamický růst tržeb o 20,8 % byl patrný napříč všemi sortimenty. Nicméně pro vývoj maloobchodu jako celku bylo zásadní zvolnění prodejů motoristického segmentu na 2,6 %, které naznačilo pokračující zpomalování tuzemské poptávky po nových automobilech. 5

6 Pro letošní rok očekáváme zpomalení růstu ekonomiky zhruba na 3,5 %, a to jak vlivem napjatosti výrobních kapacit, tak i zpřísněných měnových podmínek. Důležitým pozitivem je, že silně exportně orientovaná česká ekonomika by mohla těžit z příznivého vývoje ekonomik hlavních obchodních partnerů. Na druhé straně rizika spočívají v budoucím uspořádání vztahů mezi Spojeným královstvím a EU a některých geopolitických faktorech. V domácích podmínkách jsou nejistoty spojeny s nedostatkem zaměstnanců s vhodnou kvalifikací a rychlým růstem úvěrů na bydlení. 6

7 I/07 II III IV I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 II III IV I/17 II III IV MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY I.1.1 Ekonomický růst Domácí ekonomika v roce 2017 překonala očekávání a výrazně zrychlila růst Česká ekonomika si v roce 2017 vedla velmi úspěšně. Jejímu vývoji napomáhalo vesměs příznivé ekonomické prostředí, které se vyznačovalo především optimismem podnikatelů a domácností spojeným s další prosperitou. Indikátory důvěry většiny společností přinášely očekávání zvýšené výrobní a investiční činnosti, která byla následně, přes problémy v nabídce zaměstnanosti, naplňována dosaženými výsledky. Růst ekonomické aktivity nahrával také domácnostem, jež profitovaly ze zrychleného mzdového vývoje a zvyšovaly spotřební výdaje. Zároveň oživení zahraniční poptávky vedlo k rekordní obchodní výměně. Hospodářský výkon, po solidním růstu v roce 2016, ještě více nabral na síle. Hrubý domácí produkt vzrostl v roce 2017 meziročně o 4,4 % a prodloužil růstový trend již na čtvrtý rok. V průběhu roku 2017 meziroční růstová dynamika postupně zrychlovala až na 5,5 % ve 4. čtvrtletí 1, což bylo nejvíce od 3. čtvrtletí Graf č. I Hrubý domácí produkt (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, změna v %) 6,0 4,0 2,0 0,0-2,0-4,0-6,0 stejné čtvrtletí předchozího roku předchozí čtvrtletí Pramen: ČSÚ, graf MPO 1 Čtvrtletní data o HDP, hrubé přidané hodnotě a jejich složkách jsou uváděna ze sezónně očištěných údajů. 7

8 Hospodářský růst byl tažen zejména domácí poptávkou, která byla nově podpořena kladným vlivem fixního kapitálu Prorůstově působil i čistý vývoz Oživení ekonomiky v roce 2017 bylo podloženo jeho vyváženější strukturou Na straně výdajů zajistila akceleraci hospodářského růstu domácí poptávka, zatímco příspěvek zahraničního obchodu se prakticky stabilizoval na úrovni roku Celkové výdaje na konečnou spotřebu se podílely na růstu 2,2 p. b., z toho spotřeba domácností 1,9 p. b. Domácnosti zvyšují své výdaje nepřetržitě od počátku roku 2013 s tím, že loni jejich růst kulminoval na 4 %. Zájem spotřebitelů se soustředil na předměty dlouhodobé spotřeby, výdaje však rostly rovněž ve všech ostatních kategoriích, vč. služeb. Spotřeba vlády zpomalila růst na 1,5 %, který oživil teprve ve 4. čtvrtletí na 1,9 %. Po jednoročním poklesu se na dráhu růstu vrátila tvorba hrubého fixního kapitálu, která přispěla k vyššímu výkonu ekonomiky 1,5 p. b. Investiční aktivita výrazně oživila počínaje 2. čtvrtletím a za celý rok 2017 vzrostly kapitálové výdaje meziročně o 5,4 %. Na jejich růstu měly hlavní zásluhu soukromé investice, zejména do váhově rozhodujících strojů a zařízení, nejvíce se však zvýšily, o 9,1 %, investice do dopravních prostředků. Investiční výdaje do obydlí byly vyšší o 6,8 %, když tento výsledek byl poznamenán značným zpomalením jejich čerpání ve 4. čtvrtletí. Jinak tomu bylo u investic do ostatních budov a staveb, jejichž pomalý náběh vlivem nepřipravenosti projektů zrychlil teprve v závěru roku, takže i tato kategorie dosáhla v celoročním výsledku alespoň mírného zvýšení o 1,8 %. Vývoj stavu zásob byl nevyrovnaný a jejich celoroční vliv na hospodářský růst neutrální. Zahraniční obchod se zbožím a službami (ve stálých cenách) zrychlil meziroční dynamiku vývozu na 6,5 %, dovozu na 5,8 % a přispěl k růstu HDP 1 p. b. Tendence předstihu růstu vývozu před dovozem však byla po dvou letech ve 4. čtvrtletí přerušena, a to jak vlivem silné dovozní náročnosti českého vývozu, tak i rostoucí domácí poptávky. Vývoz byl tažen především výrobou dopravních prostředků, a dále pak výrobou elektrických zařízení. Na dovozu se nejvíce podílely subdodávky pro automobilový průmysl a výrobu elektrických přístrojů. 2 Česká ekonomika roste nepřetržitě od roku Pohled na vývoj jednotlivých výdajových složek ukazuje, že rozhodující roli v posledních čtyřech letech sehrála domácí poptávka. Kladný vliv se však po celé období projevoval pouze u spotřeby, kde stabilizačním prvkem byla především spotřeba domácností, zatímco příspěvek vládní spotřeby nebyl tak významný. Naproti tomu tvorba hrubého kapitálu, která byla v letech hlavním hnacím motorem, měla na hospodářský růst v roce 2016 brzdící účinek, který souvisel s odezněním mimořádného vlivu čerpání evropských dotací. Propad investic však byl částečně kompenzován čistým vývozem, jehož kladný přínos se realizoval počínaje 4. čtvrtletím roku Od 2. čtvrtletí 2017 přispívaly k růstu HDP již všechny hlavní výdajové složky. Vývoj hrubého domácího produktu z hlediska výdajů názorně dokumentuje graf č. I Podrobnější údaje o vývoji hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury jsou uvedeny v tabulkové příloze. 8

9 Graf č. I Struktura výdajů na HDP (HDP - změna v %, výdaje - příspěvek ke změně v p. b., ve s. c. ze sezónně očištěných údajů) Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q 2017 Spotřeba domácností Tvorba hrubého kapitálu HDP Spotřeba vlády Čistý vývoz Pramen: ČSÚ, graf MPO Růst nominálního produktu byl zpomalen zhoršením směnných relací Vyšší hrubou přidanou hodnotu zajistil hlavně průmysl, Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl v roce 2017 meziročně o 5,9 %, a dosáhl objemu mld. Kč. Společně s vyšší ekonomickou výkonností přispělo k tomuto výsledku i zrychlení růstu úhrnné cenové hladiny na 1,4 %, z toho u výdajů do spotřeby o 2,9 % a do tvorby hrubého kapitálu o 1,3 %. V zahraničním obchodě směnné relace až do 4. čtvrtletí setrvávaly v záporných hodnotách s tím, že v celoročním údaji při poklesu deflátoru vývozu zboží a služeb o 0,9 % a růstu deflátoru jejich dovozu o 0,1 %, činily 99 %. Na straně zdrojů zrychlil meziroční růst hrubé přidané hodnoty (HPH) ve stálých cenách na 4,3 %. Již tradičně se dařilo průmyslu, který meziročně přidal 6,3 % a zajistil téměř polovinu celkového přírůstku HPH. V růstu pokračovala také všechna sledovaná odvětví služeb, a po ročním propadu také stavebnictví. 9

10 Graf č. I.1.l.3 Odvětvová struktura HDP (podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě, v % z běžných cen) 5,3 18,8 31,9 60,4 5,2 4,2 8,5 2,4 Služby celkem 6,8 14,7 2,2 Zemědělství Průmysl Stavebnictví Obchod Informace Peněžnictví Nemovitosti Techn.činnosti Veřejná správa Ost. činnosti Pramen: ČSÚ, graf MPO který si udržuje své výsadní postavení V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v nominálním vyjádření) mírně oslabil téměř třetinový podíl průmyslu, přestože jeho hrubá přidaná hodnota vzrostla výrazně více než HPH v celém hospodářství. Příčinou snížení podílu (na 31,9 %) byl pokles cen v průmyslu o 1,4 %, zatímco průměrná cenová hladina se na nabídkové straně ekonomiky zvýšila o 1,4 %. Naopak nadprůměrný růst cen v činnostech v oblasti nemovitostí (o 4,3 %) a odvětví obchodu a dopravy (o 3,1 %) vylepšil pozici těchto odvětví (na podíl 8,5 %, resp. 18,8 %), přestože jejich hrubá přidaná hodnota rostla pomaleji, než v průměru za celou ekonomiku. Nejvíce klesl podíl HPH ve stavebnictví (na 5,3 %), a to jak vlivem pomalejšího růstu produkce, tak i cen tohoto odvětví. 10

11 Tabulka č. I Vývoj hrubé přidané hodnoty v roce 2017 (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční změna Příspěvek ke změně Podíl odvětví v % % p. b NH celkem 4,3 4,5 100,0 100,0 v tom: Průmysl 6,3 2,2 32,1 31,9 z toho: zpracovatelský 7,0 2,1 27,1 27,0 Stavebnictví 1,0 0,1 5,5 5,3 Obchod a doprava 3,2 0,6 18,6 18,8 Peněžnictví a pojišťovnictví 9,2 0,4 4,2 4,2 Informační činnosti 4,2 0,2 5,1 5,2 Činnosti v nemovitostech 3,0 0,3 8,4 8,5 Pramen: ČSÚ, propočty MPO I.1.2 Reálná konvergence Česká ekonomika se opět přibližuje vyspělé Evropě Domácí ekonomika konvergovala k hospodářské úrovni Evropské unie až do roku 2009, kdy hrubý domácí produkt na obyvatele (v paritě kupního standardu) dosáhl 85 % průměru tohoto seskupení. Hospodářský propad během následující recese však vedl k tomu, že i upadající Unie se České republice znovu vzdálila. V letech výkonnost tuzemské ekonomiky stagnovala na 83 % průměru EU-28 a v roce 2012 se dokonce snížila na 82 %. Postavení České republiky mezi zeměmi Evropské unie se začalo opět zlepšovat počínaje rokem 2013, a podle zatím posledních údajů dosáhlo v roce 2016 již 88 % průměrného hrubého domácího produktu na obyvatele Unie. Tento posun současně znamenal, že se ČR mezi zeměmi evropské osmadvacítky umístila na 15. místě. Od vstupu do Unie v roce 2004 přeskočila již čtyři země, nejprve Portugalsko, a dále pak postupně Řecko, Slovinsko a Kypr. Na druhé straně se však České republice přibližují další nové země Unie, které měly nižší startovací úroveň (viz graf č. I.1.2.1). 11

12 Lucembursko Irsko Nizozemsko Rakousko Dánsko Švédsko Německo Belgie Finsko Spojené království Francie Itálie Malta Španělsko ČR Slovinsko Kypr Portugalsko Slovensko Litva Estonsko Polsko Řecko Maďarsko Lotyšsko Chorvatsko Rumunsko Bulharsko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 Graf č. I Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPS, v %, EU28=100) Pramen: Eurostat, graf MPO V příznivějším ekonomickém prostředí Evropa zrychluje hospodářský růst Nejlépe si vedla ekonomika Irska, Evropské hospodářství přidalo v roce 2017 na tempu vlivem široce založené expanze napříč zeměmi a sektory. V kontextu snížených nejistot z dalšího vývoje a vysoké důvěry spotřebitelů a podniků napomáhaly vyšší ekonomické aktivitě především uvolněné podmínky financování a rovněž příznivější situace na trhu práce. Rostla také obchodní výměna jako odraz pokračování cyklického vzestupu globální ekonomiky. Nicméně některé země zůstávají stále zatíženy dědictvím nedávné krize, především nedořešenými strukturálními problémy, nízkou konkurenceschopností a riziky fiskální a finanční křehkosti. Hospodářství Evropské unie i eurozóny vzrostlo v roce 2017 meziročně o 2,4 %, tj. nejvíce za poslední dekádu. Tahounem růstu v obou seskupeních byla domácí poptávka, zejména spotřeba domácností, která profitovala ze zlepšené výkonnosti trhu práce. Současně vzestup globální poptávky povzbuzoval evropské firmy, aby více investovaly, což vedlo k lepší vyváženosti domácí poptávky. V zahraničním obchodě zvýšil čistý vývoz kladný vliv na hospodářský vývoj ve druhé polovině roku, a to díky výraznějšímu předstihu tempa růstu vývozu před dovozem. V roce 2017 vzrostly meziročně všechny ekonomiky Unie, nejvíce Irsko (růst o 7,8 %), následované Rumunskem (6,9 %) a Maltou (6,6 %). Z lepšího výsledku než Česká republika se těšilo ještě Slovinsko, Estonsko, Polsko a Lotyšsko. U velkých ekonomik bylo rozhodující zrychlení na více než 2 % v Německu, zatímco Francie, Spojené království a Itálie této hranice nedosáhly. 3 3 Vývoj hrubého domácího produktu v jednotlivých zemích EU je uveden v tabulkové příloze. 12

13 Irsko Rumunsko Malta Slovinsko Estonsko Polsko Lotyšsko ČR Maďarsko Kypr Litva Bulharsko Slovensko Nizozemsko Španělsko Rakousko Chorvatsko Portugalsko Finsko Švédsko EU28 eurozóna Lucembursko Německo Dánsko Francie Spojené království Belgie Itálie Řecko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 Graf č. I Vývoj hrubého domácího produktu (meziroční změna v %, stálé ceny) 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0-1, Pramen: Eurostat, graf MPO ale příznivý byl rovněž vývoj v hlavních destinacích českého vývozu, v Německu a na Slovensku Na rostoucí aktivitu hospodářství Evropské unie měl rozhodující vliv vývoj v Německu. Jeho ekonomika, největší v Unii a hlavní obchodní partner České republiky, rostla již osmým rokem, a v roce 2017 dosažené tempo 2,2 % bylo nejvyšší od roku O růst se postaraly všechny hlavní výdajové složky. Konečná spotřeba domácností, podporovaná silným trhem práce, sice vzrostla meziročně pouze o 1,9 %, ale vzhledem k vysokému váhovému zastoupení měla na růstu hospodářství největší podíl. Ve srovnání s rokem 2016 posílila kladný vliv tvorba hrubého kapitálu, na kterém se podílela jak zrychlená dynamika investic na 3,3 %, tak i mírné zvýšení zásob. Díky meziročnímu zlepšení bilance zboží a služeb přispěl k růstu ekonomiky také zahraniční obchod. Druhý nejvýznamnější obchodní partner, Slovensko, si růstem o 3,4 % v roce 2017 prodloužilo, stejně jako Německo, období hospodářského vzestupu na osm let. Výdaje zvýšily především domácnosti, meziročně o 3,7 % zejména vlivem zlepšených podmínek na trhu práce. Ve srovnání s předchozím rokem však bylo zásadní změnou obnovení investiční aktivity, které následovalo po jednoročním propadu hrubého fixního kapitálu v důsledku odeznění mimořádného efektu dočerpávání evropských fondů z končící finanční perspektivy. Meziroční tempo obratu zahraničního obchodu se zbožím a službami sice zpomalilo, růst vývozu (4,3 %) si však udržel předstih před růstem dovozu (3,9 %). 13

14 I.2 TRH PRÁCE I.2.1 Trh práce v ČR Situace na českém trhu práce je extrémně napjatá Rekordní zaměstnanost Dynamický růst ekonomiky v roce 2017 se významně promítal do vývoje na trhu práce, který vykazoval symptomy přehřívání a pohyboval se již pod hranicí přirozené míry nezaměstnanosti. V souvislosti s příznivou finanční situací podniků narůstal stále více nepoměr mezi výraznou poptávkou po pracovní síle a její nízkou nabídkou, a to téměř ve všech sektorech. Sílící potíže při hledání vhodných pracovníků do nových pracovních pozic pak brzdily firmy ve vyšších výkonech a tlačily zejména na růst mezd. Situaci nepomohla ani slabá koruna, která nenutila firmy včas významněji investovat do nových technologií a zvyšovat produktivitu práce. Ve 4. čtvrtletí 2017 stoupla celková zaměstnanost podle výsledků VŠPS meziročně o 75,3 tis. osob (tj. o 1,5 %) na 5 262,7 tis. osob, což je nejvyšší hodnota od vzniku samostatné ČR. Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se proti předchozímu čtvrtletí zvýšil o 3,5 tis. osob. Z hlediska struktury zaměstnanosti přispělo k jejímu růstu zejména zvyšování počtu zaměstnanců, který meziročně stoupl o 91,3 tis. na celkových 4 374,8 tis. a jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 83,1 %. Naopak počet podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků se snížil meziročně o 16,2 tis. na celkový počet 887,7 tis. osob. Počet podnikatelů se zaměstnanci se téměř nezměnil, u podnikatelů bez zaměstnanců došlo k úbytku o 11,7 tis. Podle věkové struktury se na růstu zaměstnanosti podílela zejména skupina zaměstnanců ve věku let (růst o 77,1 tis.). Výrazně stoupl i počet pracujících ve věku 60 let a více (o 35,4 tis.). Na jejich ekonomickou aktivitu působilo vedle růstu poptávky po práci rovněž pokračující zvyšování věku odchodu do důchodu. Naopak ve věkové skupině do 40 let klesly počty pracujících o 38 tis. v terciálním i sekundárním sektoru Stejně jako v předchozích čtvrtletích se pokračující růst zaměstnanosti projevil zejména v terciálním sektoru služeb. Zaměstnanost v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zvýšila o 13,2 tis., a to zvláště ve zpracovatelském průmyslu (o 15,8 tis.) V primárním sektoru zemědělství a lesnictví počet pracujících naopak klesl o 9,6 tis. Souběžně se změnami v odvětvové struktuře probíhaly i velké změny v profesní skladbě pracujících. Meziročně vzrostl počet úředníků (o 30,9 tis.), pracovníků ve službách a prodeji (o 24,7 tis) a technických a odborných pracovníků (o 24 tis.). Naopak klesl počet nekvalifikovaných pracovníků (o 15,7 tis.) a pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství (o 12,4 tis.). Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině letých) činila 74,3 % a proti 4. čtvrtletí 2016 vzrostla o 1,4 p. b. posunula míru nezaměstnanosti k historicky nejnižším hodnotám Celkový počet nezaměstnaných ve 4. čtvrtletí 2017 se meziročně snížil o 63,1 tis. a dosáhl 128,7 tis. osob, z toho pokles nezaměstnaných žen činil 32,2 tis. na 69,4 tis. Pozitivní vývoj souvisel především s poklesem počtu nezaměstnaných jeden rok a déle (o 34,2 tis. na 40,5 tis. osob). Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) očištěný od sezónních vlivů, se proti předchozímu čtvrtletí snížil o 19,4 tis. 14

15 Obecná míra nezaměstnanosti (podle definice ILO) populace ve věku let (podíl nezaměstnaných k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) klesla ve 4. čtvrtletí na 2,4 % a meziročně se tak snížila o 1,2 p. b. Z hlediska úrovně vzdělávání se míra nezaměstnanosti meziročně snížila ve všech vzdělanostních skupinách. Trvale nízkou míru nezaměstnanosti mají vysokoškoláci (1,3 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (1,6 %). I nadále pokračuje trend poklesu nezaměstnanosti u početné skupiny osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených, která se dlouhodobě vyznačovala nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. U této početné skupiny pracovníků byl zaznamenán meziroční pokles o 0,9 p. b., na 3 %. I přes velké snížení (meziroční pokles o 8,4 p. b.) zůstala míra nezaměstnanosti u skupiny osob se základním vzděláním stále vysoká a dosáhla 10,1 %. Stále však přetrvává značný počet osob, kteří nepracují, aktivně práci nehledají, ale podle Úřadu práce uvádějí, že pracovat chtějí. Tato nevyužitá pracovní rezerva v počtu 119,1 tis. osob se ve 4. čtvrtletí 2017 meziročně snížila pouze o 8 tis. osob. Otázkou ale zůstává, jestli je tato rezerva nezaměstnaných k nástupu do práce skutečně motivována. Tabulka č. I Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %) leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ,6 7,7 7,5 7,1 6,7 6,6 6,7 6,6 6,6 6,5 6,6 7, ,6 7,5 7,2 6,7 6,4 6,3 6,4 6,4 6,3 6,2 6,3 6, ,1 7,2 7,0 6,6 6,4 6,4 6,5 6,5 6,6 6,7 6,8 7, ,0 8,1 8,0 7,7 7,5 7,3 7,5 7,5 7,6 7,6 7,7 8, ,6 8,6 8,3 7,9 7,5 7,4 7,4 7,4 7,3 7,1 7,1 7, ,7 7,5 7,2 6,7 6,4 6,2 6,3 6,2 6,0 5,9 5,9 6, ,4 6,3 6,1 5,7 5,4 5,2 5,4 5,3 5,2 5,0 4,9 5, ,3 5,1 4,8 4,4 4,1 4,0 4,1 4,0 3,8 3,6 3,5 3,8 meziroční změna v p.b. 2010/2011 0,0-0,2-0,3-0,4-0,3-0,3-0,3-0,2-0,3-0,3-0,3-0,6 meziroční změna v p.b. 2011/2012-0,5-0,3-0,2-0,1 0,0 0,1 0,1 0,1 0,3 0,5 0,5 0,6 meziroční změna v p.b. 2012/2013 0,9 0,9 1,0 1,1 1,1 0,9 1,0 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 meziroční změna v p.b. 2013/2014 0,6 0,5 0,3 0,2 0,0 0,1-0,1-0,1-0,3-0,5-0,6-0,7 meziroční změna v p.b. 2014/2015-0,9-1,1-1,1-1,2-1,1-1,2-1,1-1,2-1,3-1,2-1,2-1,3 meziroční změna v p.b. 2015/2016-1,3-1,2-1,1-1,0-1,0-1,0-0,9-0,9-0,8-0,9-1,0-1,0 meziroční změna v p.b. 2016/2017-1,1-1,2-1,3-1,3-1,3-1,2-1,3-1,3-1,4-1,4-1,4-1,4 Pramen: MPSV Podíl nezaměstnaných osob, tj. počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let k obyvatelstvu stejného věku (dle statistiky Ministerstva práce 15

16 a sociálních věcí) k činil 3,8 %, což je o 1,4 p. b. méně než v témže období roku 2016 (viz tab. výše). Podíl nezaměstnaných žen stoupl na 3,8 %, mužů setrval na 3,7 %. Graf č. I Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %) měsíce Pramen: MPSV, graf MPO Rozdíly v regionech přetrvávají Méně příznivá situace na trhu práce setrvává ve strukturálně postižených regionech, zejména v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob ke konci roku činil 5,8 %, resp. 5,4 % (Praha 2,3 %). Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr vykázalo 36 okresů. Nejvyšší byl zaznamenán v okrese Karviná (8,1 %) a Most (7,3 %) dále v okresech: Jeseník (7,2 %), Bruntál (7 %), Ostrava-město (6,9 %), Znojmo (6,7 %), Hodonín (6,2 %). Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných vykázal okres Praha-východ (1,3 %), Rychnov nad Kněžnou (1,4 %), Praha-západ (1,8 %), Benešov (2 %), Jičín (2,1 %), Mladá Boleslav, Cheb, Plzeň-jih, Plzeň-město a Pelhřimov (shodně 2,2 %). K 31. prosinci 2017 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách celkem uchazečů o zaměstnání a jejich počet byl tak o osob vyšší než ke konci předchozího měsíce. V porovnání se stejným obdobím roku 2016 byl zaznamenán naopak pokles, a to o uchazečů o zaměstnání. Nabídka volných pracovních míst akcelerovala V souvislosti s příznivým výkonem ekonomiky se během roku 2017 na úřadech práce výrazně rozšiřovala nabídka neobsazených pracovních pozic. Na konci září počet volných pracovních míst poprvé v historii překonal 200 tis. hranici, koncem roku jich bylo již 216,6 tis. Proti předchozímu měsíci byl jejich počet vyšší o 2,8 tis., meziročně pak o 84,1 tis. Rok 2017 byl také prvním v historii ČR, kdy počet volných míst meziměsíčně rostl (navzdory sezónním vlivům) nepřetržitě po celý rok. O meziroční přírůstek se z více než tří čtvrtin zasloužila místa s požadavkem minimální kvalifikace, tj. základní vzdělání. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 1,3 uchazečů, z toho nejvíce uchazečů na 16

17 volnou pracovní pozici bylo zaregistrováno v okresech Karviná (8,4), Jeseník (6,2), Ústí nad Labem (5,7), Znojmo (5,5), Most (5), Hodonín (4,8), Bruntál (4,3), Opava a Děčín (shodně 3,9). Z celkového počtu nahlášených volných míst bylo 13 tis. vhodných pro osoby se zdravotním postižením, na jedno volné místo připadalo 3,5 těchto uchazečů. Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 56 tis., na jedno volné místo připadalo 0,2 uchazečů této kategorie. Graf č. I Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo Počet uchazečů Pramen: MPSV Sílící napětí na pracovním trhu se odráželo v dynamickém růstu mezd Příznivá finanční situace podniků a stoupající poptávka po nových zaměstnancích tlačily na další zvyšování mezd, které rostou nepřetržitě od roku Průměrná hrubá měsíční nominální mzda dosáhla v roce 2017 výše Kč a v meziročním srovnání vzrostla o 7 %. Její růst byl konfrontován se stále výraznějším zvyšováním inflace (o 2,5 %), což vedlo ke zvýšení reálné mzdy, a to o 4,4 % (ve 4. čtvrtletí stoupla průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně o 8 % na Kč, reálně se zvedla o 5,3 %). 17

18 Meziroční změny v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 Graf č. I Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků (meziroční změny v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q nominální mzda reálná mzda Pramen: ČSÚ Medián mezd v témže období činil Kč a byl tak o 7,4 % vyšší než ve stejném období roku Dolních deset procent nízko výdělkových zaměstnanců pobíralo mzdy nižší než Kč a naopak desetina nejvyšších mezd byla nad hranicí Kč, decilový poměr tak činil 3,46 ve srovnání s loňským 3,52. Absolutně nejvíce si polepšili zaměstnanci v sektoru zdravotní a sociální péče Na úrovni jednotlivých odvětví i regionů pokračovalo mírné snižování mzdových diferencí. Z hlediska odvětvové struktury se v roce 2017 meziroční mzdové nominální nárůsty pohybovaly mezi 3-12 %. Nejvyšší mzdový nárůst proběhl v sektoru ubytování, stravování a pohostinství (o 11,9 %), kde zůstává nejnižší průměrná mzda ze všech odvětví Kč. Druhý nejrychlejší mzdový nárůst byl v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (o 9,3 %) na Kč. Absolutně nejvíce si polepšili zaměstnanci ve zdravotní a sociální péči, jejichž mzdy stouply o Kč (o 9,1 %) a průměrná mzda tak zde poprvé přesáhla třiceti tisícovou hranici ( Kč). Nejnižší přírůstek si průměrná mzda připsala v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (3,6 %), avšak na hodnotu Kč a v odvětví informační a komunikační činnosti (o 4,5 %), kde dosažená mzda na úrovni Kč drží prvenství ve mzdové úrovni. Zpracovatelský průmysl, jako hnací motor ekonomiky, byl z pohledu mezd ale i zaměstnanosti, v dobré kondici. Průměrná mzda tu vzrostla o 7,2 % na Kč. Relativně rychleji rostou zejména nižší výdělky, což je důsledkem jak zvyšování minimální mzdy, tak i skutečnosti, že mezi nově vznikajícími pracovními pozicemi dominují spíše pracovní místa s požadavkem na nižší vzdělání. Z teritoriálního pohledu rostly nejvyššími tempy průměrné mzdy v Karlovarském kraji (o 8,5 %), kde však byla nejnižší průměrná mzda, a to Kč. Ve všech ostatních krajích, mimo Prahu (o 5,7 %), stouply mzdy o více než 6 %. 18

19 I.2.2 Nezaměstnanost v EU ČR si stále udržuje v rámci EU-28 nejnižší nezaměstnanost Harmonizovaná míra nezaměstnanosti činila ke roku 2017 v ČR 2,4 %, což je meziročně lepší výsledek o 1,1 p. b. a nejnižší nezaměstnanost v rámci EU 28. Vyšší míra nezaměstnanosti byla dosažena v Německu (3,6 %), na Maltě a v Maďarsku (shodně 3,8 %), ve Spojeném království (4,2 %). V EU jako celku činila harmonizovaná míra nezaměstnanosti 7,2 % (v Eurozóně 8,6 %), více než 60 % zemí se však nacházelo pod tímto průměrem. Míra nezaměstnanosti stejná nebo vyšší než průměr EU-28 byla zaznamenána na Slovensku (7,6 %), v Portugalsku (8 %), v Lotyšsku (8,2 %), ve Finsku (8,5%), ve Francii (9 %). Mimořádně vysoká míra nezaměstnanosti zůstává i nadále ve Španělsku (16,4 %) a v Řecku (20,8 %). Graf č. I Harmonizovaná míra nezaměstnanosti v zemích EU ke konci roku Pramen: EUROSTAT (data očištěna od sezónních vlivů), graf MPO Nezaměstnanost mladých je dvojnásobně vyšší I když míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 v roce 2017 klesla téměř ve všech členských zemích EU, zůstává ve srovnání s celkovou nezaměstnaností nadále velmi vysoká. Je však nutno respektovat skutečnost, že podstatná část nejmladších v produktivním věku ještě studuje. První pořadí s nejnižší nezaměstnaností si stále udržuje Německo se 6,8 %. V ČR dosáhla v roce 2017 míra nezaměstnanosti ve skupině do 25 let hodnoty 7,9 %, tj. o 2,6 p. b. méně než před rokem. Na chvostu již tradičně setrvává Řecko a Španělsko s 43,7 %, resp. s 38,6 %. 19

20 roční průměr v % kvartální průměr v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 Graf č. I Míra nezaměstnanosti ve skupině do 25 let ve vybraných zemích EU-28 (v % z aktivní populace) Q Q Q 2017 Německo 9,8 8,5 8 7,8 7,7 7,2 7,1 6,8 6,7 6,6 6,5 6,4 Rakousko 9,5 8,9 9,4 9,7 10,3 10,6 11,2 9,8 10,4 9,7 9,6 9,8 Česká republika 18,3 18,1 19,5 18,9 15,9 12,6 10,5 7,9 9,1 9,6 7,6 5,7 Evropská unie (28) 21,4 21,4 21,8 23,6 22,2 20,3 18,7 16,8 17, ,6 16,2 Polsko 23,7 25,8 26,5 27,3 23,9 20,8 17,7 14,8 14,7 15,5 14,6 14,6 Slovensko 33,9 33, ,7 29,7 26,5 22,2 18,9 19,1 19,2 18,7 18,6 Španělsko 41,5 46,2 52,9 55,5 53,2 48,3 44,4 38,6 40, ,6 37 Řecko 33 44,7 55,3 58,3 52,4 49,8 47,3 43,7 46,6 43,9 40,3 43,8 4Q 2017 Pramen: EUROSTAT, graf MPO I.3 CENOVÝ VÝVOJ I.3.1 Cenový vývoj Spotřebitelské ceny zrychlily růst Inflace v roce 2017 zrychlila meziroční tempo růstu v průměru na 2,5 % (z 0,7 % v předchozím roce) a překročila tak dvouprocentní inflační cíl stanovený ČNB. Jednalo se o nejvyšší míru inflace za posledních pět let. Rostoucí inflační tlaky stimulované mimořádně příznivými výsledky tuzemské ekonomiky, vysoká domácí poptávka a vzestup mzdových nákladů firem ovlivnily růst cen zboží i služeb (o 2,2 %, resp. o 2,9 %). Inflaci táhly nahoru zejména ceny potravin v reakci na prudký růst cen zemědělských výrobců. V souvislosti s realitním boomem rostly rovněž náklady na bydlení, dražší byly jak ceny bytů, tak i nájmy a přidaly i ceny některých energií. Pozitivní vývoj ekonomiky se promítl také do vyšších cen služeb v sektoru stravování a ubytování a výrazný růst cen pohonných hmot zvedl i ceny dopravy. Dražší ropa podpořila růst dovozních cen a přenášela se do cen průmyslových výrobců a následně i do spotřebitelských cen. 20

21 Graf č. I Vývoj spotřebitelských cen (v %) 8 6 4,7 6, ,3 2,8 2,8 2,5 2,5 1,9 1,8 1,9 1,5 1,4 1 0,7 0,4 0,3 0, míra inflace meziroční změna Pramen: ČSÚ, graf MPO Největší vliv na vzestup cenové hladiny měly ceny v sektorech potravin a bydlení, Na růstu inflace se podílela většina oddílů spotřebního koše. Ceny potravin a nealko nápojů, které zhruba před rokem obrátily do plusu, v průměru za rok 2017 přidaly meziročně 5,2 % (z -0,9 % v roce 2016), když v říjnu 7,8% růstem dosáhly zatím nejvyšší hodnoty od června 2012 a výrazně tak zasáhly do úrovně celkové cenové hladiny. Ke zvýšení cen došlo téměř ve všech hlavních třídách potravinářských výrobků. Vzrostly zejména ceny čerstvého másla v průměru meziročně o 34,9 % a vajec o 30,1 %. Dražší bylo i maso o 4,4 % (z toho vepřové o 9,4 %), běžné pečivo o 8,5 %. Přidaly rovněž ceny ovoce o 2,2 %, naopak zelenina byla levnější o 0,3 % (ceny brambor ale stouply o 5,6 %). Tempo růstu cen v sektoru bydlení, které mají nejvyšší váhu v souhrnném indexu, se v průměru za rok 2017 zvýšilo o 1,7 % meziročně (z 0,6 % v předchozím roce). Jejich vývoj byl výsledkem oboustranných pohybů cen jednotlivých položek indexu. Ceny elektřiny zpomalily růst na 0,3 % (z 1,2 % v roce 2016), ceny zemního plynu zůstaly meziročně v mínusu, tentokrát ale slabším, a to -2,8 % (z - 4,7 % v předchozích roce). Stouply ceny čistého nájemného o 2,7 % (z 1,5 %), které tlačila nahoru nenasycená poptávka po bytech, a jako obvykle i vodného o 1,4 % a stočného o 0,9 %. 21

22 Graf č. I Vývoj vybraných položek spotřebitelských cen (v %, meziroční index) Potraviny Bydlení Doprava Zdraví Pramen: ČSÚ, graf MPO vyšší byly i ceny v sektoru doprava, stravování a ubytování, zdraví Cenový růst zvolnil v oddílech alkoholické nápoje a tabák, odívání a obuv, rekreace a kultura V rámci oddílu doprava se zvýšily ceny v průměru meziročně o 3,7 % (z -1,7 % v předchozím roce) zejména vlivem růstu cen pohonných hmot o 6,5 % (z -8,7 % v roce 2016), které byly ve všech měsících kromě července meziročně vyšší. Zrychlení růstu spotřebitelských cen v sektoru stravování a ubytování v průměru meziročně o 5,7 % (z 1,5 % v roce 2016) bylo ovlivněno zejména zvýšením cen stravovacích služeb o 6,3 %, ceny ubytovacích služeb rostly pomaleji o 1,8 %. Meziroční růst posílily i ceny v oddíle zdraví, a to v průměru meziročně o 3,7 % (z 2,6 %). Nižší cenový růst zaznamenal sektor alkoholické nápoje a tabák v průměru meziročně na 1,8 % (z 4,4 % v roce 2016). Stouply zejména ceny tabákových výrobků o 3,3 % (i vlivem zvýšení spotřební daně od ledna 2017), ale i lihovin a vína shodně o 0,7 %, ceny piva naopak klesly o 1,8 %. Růst zvolnily také ceny v oddílu odívání a obuv v průměru meziročně na 0,3 % (z 1,8 % v předchozím roce). Slabší růst cen vykázal rovněž oddíl rekreace a kultura, kde ceny zpomalily v průměru na 1% (z 1,4 % v roce 2016). V rámci něj se pak zvýšily zejména ceny dovolených s komplexními službami o 2,4 %. Ceny bytového vybavení a zařízení domácnosti se v roce 2017 nezměnily a zůstaly pod úrovní předchozího roku o 0,2 %. Ceny pošt a telekomunikací ztratily meziročně více než před rokem, a to 0,8 % (z 0,5 % v roce 2016). Ceny dovozu se v roce 2017 udržely v plusu Výrazný růst dovozních cen v prvních měsících roku 2017 v červnu významně oslabil, poté přešly do mínusu, kde setrvaly až do konce roku. Útlum jejich dynamiky ve 2. pololetí souvisel s posílením kurzu koruny při slábnoucím růstu 22

23 výrobních cen v eurozóně a projevil se ve všech sledovaných komponentech. Přesto v průměru za rok 2017 zůstaly ještě nad úrovní předchozího roku o 0,9 % (v roce 2016 zaznamenaly propad o 4 %). Nejvíce rostly ceny minerálních paliv, a to v průměru meziročně o 13,9 %, ostatních surovin o 10,3 % a ceny polotovarů o 4,9 %. Přidaly i ceny potravin o 2,8 % a nápojů a tabáku o 2,5 %. Naopak pod úrovní předchozího roku zůstaly ceny strojů a dopravních prostředků -2,9 %, živočišných, rostlinných olejů a tuků -2,6 % a ceny průmyslového spotřebního zboží -2,2 %. Tabulka č. I Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) Ceny Pramen: ČSÚ 2016 průměr leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec průměr - spotřebitelské 0,7 2,2 2,5 2,6 2,0 2,4 2,3 2,5 2,5 2,7 2,9 2,6 2,4 2,5 - průmyslových výrobců -3,3 2,1 3,1 3,0 3,2 2,3 1,3 1,1 1,4 1,7 1,1 0,9 0,7 1,8 - stavebních prací 1,1 1,3 1,4 1,4 1,5 1,7 1,6 1,7 1,7 1,8 1,8 1,8 1,9 1,6 - zemědělských výrobců -4,9-3,0-0,8 3,4 8,6 12,6 12,5 13,0 12,5 10,8 8,3 10,1 8,0 8,0 - tržních služeb 0,1 0,4 0,6 1,1 1,1 0,9 1,1 1,4 1,8 1,7 1,6 1,6 1,9 1,3 - dovozní -4,0 4,2 5,8 5,3 5,1 3,2 0,5-0,8-1,1-0,8-2,2-3,3-4,2 0, a podpořily i růst výrobních cen v průmyslu Ceny stavebních prací zrychlily růst Ceny dovážených vstupů se promítaly do cen průmyslových výrobců, které v lednu rovněž obrátily směr a začaly růst, ve druhé polovině roku tempo jejich růstu zpomalilo. V průměru za rok 2017 ceny v průmyslu skončily poprvé po třech letech nad úrovní předchozího roku, a to o 1,8 % (v roce 2016 byly v minusu o 3,3 %). Na jejich vývoji se v různé intenzitě podílela většina sledovaných sektorů a odvětví. V sektoru těžba a dobývání zvýšily ceny meziroční růst na průměrných 3,8 % (-6,1 % v roce 2016), když ceny černého a hnědého uhlí vzrostly o 6,4 %, ropy o 22,7 %, ceny zemního plynu naopak zůstaly pod úrovní předchozího o 5 %. Ceny ve zpracovatelském průmyslu stouply meziročně o 2,3 % (z -3,1 % v předchozím roce). K růstu významně přispěly kromě cen koksu a rafinovaných ropných produktů i ceny obecných kovů a kovodělných produktů, a to o 5,3 % (z - 3,7 % v roce 2016). Stouply také ceny chemických látek a výrobků o 3 % (z -6,1 %), nábytku a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu o 2 % (z 0,5% růstu) a elektrických zařízení o 1,2 % (z -2,1 %). V návaznosti na růst cen zemědělských komodit přidaly i ceny potravin, nápojů a tabáku 2,6 %, (z -2 %), vyšší byly rovněž ceny dřeva, papíru a tisku o 1 % (z -0,8 %). Pod úrovní předchozího roku zůstaly a svůj pokles ještě prohloubily ceny dopravních prostředků o 2,2 % (z -2 %) a počítačů, elektronických a optických přístrojů o 0,6 % (z -0,1%). Stále ještě nízké ceny silové elektřiny na světových trzích držely pod úrovní předchozího roku také domácí ceny v sektoru elektřiny, plynu a páry, a to v průměru meziročně o 1,2 % (z -4,1 %). Ceny vody, její úpravy a rozvodu stouply o 1,3 % a proti předchozímu roku se nezměnily. Ceny stavebních prací během roku zvyšovaly meziroční tempo růstu, když v roce 2017 stouply v průměru o 1,6 % (z 1,1 % v roce 2016). Rychleji rostly rovněž i ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví meziročně v průměru o 2 % (v roce 2016 klesly o 1,1 %). Vývoj cen stavebních prací se odvíjel od výkonu celého stavebního sektoru, který závisel zejména na růstu zakázek a produkci odvětví pozemního stavitelství, vyvolaných zvýšenou poptávkou po bytech. 23

24 Inženýrskému stavitelství se nedařilo, zejména kvůli nepřipravenosti projektů a pomalému náběhu čerpání dotací z EU směřovaných zejména do infrastruktury. Ceny zemědělských producentů začaly opět růst Ceny zemědělských producentů, které v březnu 2017 poprvé po více než roce obrátily trend, v průměru meziročně stouply o 8 % (v roce 2016 byly ještě nižší o 4,9 %). Vzrostly ceny jak v rostlinné, tak i v živočišné výrobě, v průměru meziročně o 3,4 %, resp. o 14,1 %. V rostlinné výrobě vyprchal vliv příznivých domácích i zahraničních sklizní z minulých let, což spolu s nárůstem poptávky přispělo ke skokovému růstu cen zejména u ovoce (růst o 39,4 %), zvýšily se rovněž ceny olejnin o 3,6 % a obilovin o 1,4 %. V živočišné výrobě odezněly dezinflační vlivy z minulých let, přičemž z mimořádně nízké úrovně vzrostly zejména ceny mléka o 25,7 %, vajec o 20,1 %, jatečných prasat o 11,1 % a skotu o 2,3 %; ceny drůbeže naopak klesly o 2,1 %. I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání Nižší inflaci než ČR produkovala EU, Tuzemské spotřebitelské ceny podle HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen) rostly v roce 2017 svižnějším tempem tj. v průměru meziročně o 2,4 % (z 0,6 % v roce 2016) v Evropské unii o 1,7 % (z 0,3 % v předchozím roce). Inflaci v Evropě stejně jako u nás rozpohyboval hospodářský růst jednotlivých ekonomik doprovázený zejména vysokou spotřebitelskou poptávkou. Nejvíce stouply ceny v Litvě a Estonsku (shodně o 3,7 %), následované Lotyšskem (o 2,9 %) a Spojeným Královstvím (o 2,7 %). ČR se stala pátou zemí EU s nejvyšší inflací, spolu s Maďarskem. Pod jedním procentem a tedy nejnižší inflaci zaznamenalo Irsko (0,3 %), Kypr (0,7 %) a Finsko (0,8 %). Deflační pásmo tentokrát opustily všechny země Unie. Srovnání vývoje spotřebitelských cen ve vybraných zemích EU v časové řadě poskytuje tabulka v příloze. Graf č. I Vývoj spotřebitelských cen (meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů) ČR EU 28 Pramen: Eurostat, graf MPO 24

25 Irsko Kypr Finsko Řecko Rumunsko Dánsko Francie Bulharsko Malta Itálie Nizozemsko Chorvatsko Slovensko Eurozóna Slovinsko Portugalsko Polsko Německo EU USA Švédsko Španělsko Lucembursko Belgie Rakousko Maďarsko ČR Spojené království Lotyšsko Estonsko Litva 0,3 0,7 0,8 1,1 1,1 1,1 1,2 1,2 1,3 1,3 1,3 1,3 1,4 1,5 1,6 1,6 1,6 1,7 1,7 1,7 1,9 2 2,1 2,2 2,2 2,4 2,4 2,7 2,9 3,7 3,7 MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 ze světových velmocí ji sledovaly USA a Čína Ve Spojených státech amerických rostly ceny podobně jako v Evropské unii. Důvodem byl příznivý výkon ekonomiky doprovázený silnou domácí poptávkou, vyššími mzdami a lepší situací na trhu práce, které posouvaly inflaci nahoru i na tomto kontinentu. Inflaci podpořily vyšší ceny nájmů a nákladů na zdravotní péči, stouply i ceny nových motorových vozidel, mírnějším tempem zdražovaly potraviny. Podle Eurostatu spotřebitelské ceny v USA v roce 2017 zrychlily růst v průměru meziročně na 1,7 % (z 0,5 % v roce 2016), jejich tempo růstu však bylo v jednotlivých měsících roku rozkolísané. V Číně inflace v roce 2017 přibrzdila tempo růstu na 1,6 % (z 2 % v loňském roce) a výrazně se tak vzdálila cíli tamní vlády, který se měl pohybovat okolo 3 %. Dosažený výsledek ovlivnil pokles cen potravin, které mají v tamním indexu významný podíl; naopak stouply ceny nepotravinářských produktů a služeb. Graf č. I Vývoj spotřebitelských cen v zemích EU a USA v roce 2017 (průměr v %, z harmonizovaných indexů) Pramen: Eurostat, graf MPO Ceny průmyslových výrobců rostly rychleji v EU i v Eurozóně Ceny průmyslových výrobců v roce 2017 stouply v EU v průměru meziročně o 3,6 % (z -1,9 % v roce 2016), v eurozóně o 3,1 % (z -2,3 % v roce 2016) a rostly tak čilejším tempem než v tuzemsku. Ceny v ČR přidaly v průměru meziročně 1,8 % (z -3,3 %), poté co na počátku roku 2017 obrátily trend a po třech letech se začaly opětovně zvyšovat. I když se jednotlivé evropské státy s různorodou strukturou ekonomiky a hospodářským vývojem ve svých výsledcích výrazně lišily, zůstaly v roce 2017 ceny v průmyslu ve všech zemích Unie, kromě Lucemburska, nad úrovní předchozího roku. Nejvyšší růst vykázaly ceny průmyslových výrobců v Belgii o 9 %, ve Spojeném království 6,3 %, v Nizozemsku o 5,5 % a v Polsku o 4,8 %; v minusu setrvalo Lucembursko o 1,9 %. Srovnání vývoje cen průmyslových výrobců v ČR a ve vybraných zemích EU v časové řadě uvádí tabulka v příloze. 25

26 Lucembursko Slovinsko ČR Rakousko Německo Slovensko Finsko Eurozóna Irsko EU Portugalsko Švédsko Řecko Španělsko Maďarsko Polsko Nizozemsko Spojené království Belgie MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 Graf č. I Vývoj cen průmyslových výrobců ve vybraných zemích EU v roce 2017 (průměr v %) ,3 1,8 1,9 2,6 2,6 2,8 3,1 3,4 3,6 3,7 4,1 4,3 4,4 4,6 4,8 5,5 6, ,9 Pramen: Eurostat, graf MPO I.4 FISKÁLNÍ VÝVOJ I.4.1 Fiskální vývoj Státní rozpočet skončil v mírném deficitu Státní rozpočet skončil ke konci prosince 2017 kumulativním schodkem ve výši 6,2 mld. Kč. Neopakoval se tak pozitivní výsledek z předchozího roku, kdy k významnému přebytku 61,8 mld. Kč přispěly zejména dobíhající platby z rozpočtu EU vázané na ukončené programové období. I přesto se jednalo o druhý nejlepší výsledek po roce Hospodaření státního rozpočtu ovlivňoval dynamický růst ekonomiky doprovázený zejména vyšším výběrem daní, ale i pomalejší náběh čerpání evropských fondů. Proti schválenému rozpočtu byl dosažený schodek o 53,9 mld. Kč nižší a o 67,9 mld. Kč horší proti skutečnosti Saldo státního rozpočtu představovalo 0,1 % HDP (před rokem 1,3 %). 26

27 Graf č. I Vývoj státního rozpočtu od roku 1993 (v mld. Kč) ,8 1,1 10,5 7,2-1,6-20,0-6,2-15,7-29,3-29,6-46,1-67,7-45,7-93,7-56,3-109,1-97,6-66,4-101,0-81,3-77,8-62,8-192,4-156,4-142,8 Příjmy Výdaje Saldo Pramen: MF, graf MPO Státní rozpočet na rok 2017 byl schválen se schodkem 60 mld. Kč, s příjmy 1249,27 mld. Kč a výdaji 1309,27 mld. Kč. To oproti rozpočtu schválenému na rok 2016 znamenalo růst celkových příjmů o 5,8 %, celkových výdajů o 4,7 % a schodek nižší o 10 mld. Kč, tj. o 14,3 %. Ve srovnání se skutečností roku 2016 počítá rozpočet s poklesem příjmů o 32,35 mld. Kč (o 2,5 %), růstem výdajů o 89,43 mld. Kč (o 7,3 %) a se zvýšením schodku o 121,77 mld. Kč. Rozpočtovými opatřeními k , kterých bylo 1094, došlo k navýšení příjmů o 0,94 mld. Kč a výdajů o 0,99 mld. Kč a tím i k mírnému zvýšení schodku státního rozpočtu na 60,05 mld. Kč. Rostoucí daňové příjmy Celkové příjmy státního rozpočtu ve výši 1 273,6 mld. Kč klesly meziročně o 8 mld. Kč, tj. 0,6 %, neboť růst celkových daňových příjmů nestačil nahradit výpadek prostředků přijatých od EU. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly o výrazných 84,1 mld. Kč, tj. o 7,9 % a předčily tak rozpočtová očekávání o 42,8 mld. Kč (o 3,8 %). Jejich vysoká tempa souvisela s příznivým vývojem ekonomiky, růstem trhu práce, mezd a domácí poptávky. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku stouply a byly plněny všechny hlavní daně nejvíce DPFO, Pojistné na sociální zabezpečení a DPH. Jednotlivé položky daňových příjmů se vyvíjely následovně: výběr daně z příjmů fyzických osob odrážel rekordní růst zaměstnanosti a navyšování průměrných mezd ve firemní i státní sféře, včetně zvyšování minimální mzdy. Inkaso DPFO vzrostlo meziročně o 15,7 mld. Kč, tj. o 13,9 %. Výběr této daně překročil rozpočet o 8,2 mld. Kč tj. o 6,8 %. Na objemově nejvýznamnější položce - DPFO placené plátci - bylo vybráno 111,70 mld. Kč, což je o 13,1 mld. Kč, tj. o 13,3 % více než v předchozím roce. Rozpočet byl plněn na 106,3 %; 27

28 inkaso daně z příjmů právnických osob stouplo o 4 mld. Kč, tj. o 3,6 % a rostlo tak nejslabším tempem za poslední čtyři roky (vloni růst o 11,7 %), s plněním rozpočtu na 100,9 %. Ve výběru daně se tak již začíná projevovat mírně klesající ziskovost podniků z let 2016 a zčásti i 2017, především vlivem zvyšujících se mzdových nákladů; tempo růstu daně z přidané hodnoty (váhově nejvýznamnější daně) se meziročně výrazně zvýšilo, a to o 20,3 mld. Kč, tj. o 8,3 % a významně tak přispělo k navýšení všech příjmů státního rozpočtu. Vysoké tempo růstu této daně souviselo s příznivým vývojem ekonomiky, který podpořil podnikatelskou aktivitu, mzdový růst a stimuloval tak vzestup výdajů na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí. Pozitivní dopad na výběr této daně mělo i zvýšení kontrolních opatření při výběru daně - kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb EET 4. Dílčí negativní dopad na výběr daně mělo snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 % na 15 % a snížení sazby DPH u novin a časopisů z 15 % na 10 %. Rozpočet daně byl plněn na 103 %; na výběru spotřebních daní stát získal o 4,4 mld. Kč, tj. o 2,9 % více než před rokem. Na tomto výsledku se podílel růst inkasa obou rozpočtově nejvýznamnějších položek, a to minerálních olejů i tabákových výrobků. Inkaso váhově dominantní daně z minerálních olejů dosáhlo 80,8 mld. Kč a meziročně tak stouplo o 2 mld. Kč, tj. o 2,6 %, zejména v souvislosti s vyšší spotřebou motorové nafty a leteckých pohonných hmot. Negativně naopak na výběr daně působilo rozšíření tzv. zelené nafty kromě rostlinné také pro živočišnou prvovýrobu od roku Rozpočet této daně byl plněn na 103,1 %. Na spotřební dani pro tabákové výrobky bylo vybráno 56,2 mld. Kč, což je o 1,8 mld. Kč, tj. o 3,3 % více než ve stejném období Za růstem této daně stálo především zvýšení sazby daně od ledna 2017; výběr pojistného na sociální zabezpečení, který vzrostl meziročně o 37,8 mld. Kč, tj. o 8,8 % (plnění na 104,1%), reflektoval velmi dobrou kondici pracovního trhu spolu s růstem mezd. Z celkové částky připadlo na důchodové pojištění vč. příslušenství 416,4 mld. Kč, s plněním rozpočtu na 104,6 %, při meziročním nárůstu o 33,3 mld. Kč, tj. o 8,7 %. Dynamický růst výběru pojistného na důchodové pojištění v kombinaci s umírněným růstem výdajů na dávky důchodového pojištění vyústil v přírůstek důchodového účtu ve výši 2 mld. Kč, bez výdajů určených na jeho správu (v roce 2016 byl ve schodku 15,8 mld. Kč). Saldo důchodového systému tak poprvé po devíti letech skončilo v kladných hodnotách. nestačily kompenzovat nízké toky prostředků z rozpočtu EU Na meziročním poklesu celkových příjmů státního rozpočtu se podílely nedaňové a ostatní příjmy, které se snížily meziročně o 92,1 mld. Kč, tj. o 43,8 % s plněním na 85,9 % rozpočtu (v roce 2016 to bylo 148,5 %). Rozpočet nebyl naplněn o 19,4 mld. Kč. Důvodem byly prostředky přijaté z rozpočtu EU, které dosáhly 77 mld. Kč a byly tak při plnění rozpočtu na 78,6 % meziročně o 82 mld. Kč nižší, tj. o 51,5 %. Tento výrazný pokles byl ovlivněn vysokou skutečností roku 2016, kdy 4 Do EET se v první fázi, tj. od prosince 2016 zapojili podnikatelé v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb a ve druhé fázi, tj. od 1. března 2017 také maloobchod a velkoobchod. 28

29 docházelo k refundacím velkých objemů prostředků, které se vztahovaly ještě k programovému období Dalším důvodem byl i pomalý rozjezd programového období a s tím související nízké plnění příjmů z rozpočtu EU. Tabulka č. I Plnění státního rozpočtu v roce 2017 (v mld. Kč) Skutečnost ledenprosinec Rozpočet po změnách Skutečnost ledenprosinec % Plnění Index 2017/2016 Příjmy celkem 1281, , ,64 101,9 99,4 Daňové příjmy celkem 1071, , ,61 103,8 107,9 z toho: Daň z příjmů fyzických osob 112,95 120,40 128,61 106,8 113,9 Daň z příjmů právnických osob 111,19 114,20 115,19 100,9 103,6 DPH 245,68 258,20 265,96 103,0 108,3 Spotřební daně, včetně energetických a odvodu z elektřiny ze slunečního záření 150,34 151,00 154,74 102,5 102,9 Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti 428,47 447,83 466,26 104,1 108,8 Ostatní 22,86 21,16 24,85 117,4 108,7 Nedaňové a ostatní příjmy 210,13 137,42 118,04 85,9 56,2 Výdaje celkem 1219, , ,80 97,7 104,9 v tom: Běžné výdaje 1135, , ,05 99,6 105,5 z toho: sociální dávky 513,10 533,78 529,92 99,3 103,3 z toho důchody 398,97 415,13 414,39 99,8 103,9 Kapitálové výdaje 84,27 107,45 81,75 76,1 97,0 Pramen: MF Na čerpání celkových výdajů se podílely výhradně běžné výdaje Celkové výdaje v roce 2017 na úrovni 1 279,8 mld. Kč vzrostly meziročně o 60 mld. Kč, tj. o 4,9 % (proti rozpočtu ale nebyly plněny o 30,5 mld. Kč, tj. o 2,3 %). Podobně jako v minulém roce se na jejich čerpání podílely výhradně běžné výdaje, jejichž tempo růstu bylo nejvyšší za posledních osm let (+5,5 %). Ke zvýšení běžných výdajů meziročně o 62,5 mld. Kč, přispěly nejvíce sociální dávky, které byly vyplaceny v objemu 529,9 mld. Kč, což bylo meziročně více o 3,3 %, tj. o 16,8 mld. Kč. Z nich pak největší podíl připadl na dávky důchodového pojištění, které meziročně stouply o 15,4 mld. Kč tj. o 3,9 %, zejména vlivem nové legislativní úpravy umožňující zvýšit důchody nad rámec standardní valorizace. Z ostatních sociálních dávek rostly dávky nemocenského pojištění o 7,8 %, legislativní úprava posílila i příspěvky na péči, které vzrostly o 9 %. Příznivější finanční situace domácností se projevila v redukci objemu ostatních sociálních dávek, nejvíce dávek pomoci v nouzi a podpor v nezaměstnanosti, které zůstaly pod úrovní předchozího roku o 19,8 %, resp. o 4,9 %. Nejvyšší dynamiku meziročního růstu dosáhly neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům (+13,6 %), neinvestiční transfery příspěvkovým apod. organizacím (+13,5 %) a neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (+13,3 %). 29

30 Nízké čerpání investic pokračovalo Kapitálové výdaje na úrovni 81,7 mld. Kč meziročně klesly o 2,5 mld. Kč, tj. o 3 %. Zatímco v roce 2016 zůstalo čerpání investic jen těsně za rozpočtovým očekáváním, v roce 2017 plnění rozpočtu na 76,1 %, tj. představovalo nedočerpání o 25,7 mld. Kč a bylo i hlavním zdrojem nenaplnění rozpočtu celkových výdajů o 30,5 mld. Kč. Na tomto výsledku se podílely zejména společné programy EU a ČR z programového období , které dosáhly v rámci kapitálových výdajů 33,8 mld. Kč a jejich výše tak zůstala pod úrovní rozpočtu o 19,2 mld. Kč. Ze spolufinancovaných programů bylo nejvíce prostředků čerpáno v rámci OP Doprava (16,6 mld. Kč), OP Životní prostředí (6,4 mld. Kč), OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (3,3 mld. Kč), Program rozvoje venkova 2014+(3,1 mld. Kč). Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu klesl z 6,9 % v roce 2016 na 6,4 % v roce Mandatorní výdaje byly čerpány ve výši 704,8 mld. Kč (98,6 % rozpočtu po změnách), což bylo o 14,8 mld. Kč., tj. o 2,2 % více než v roce Jejich podíl na celkových výdajích se snížil z 56,6 % v roce 2016 na 55,1 % v roce Výraznější meziroční nárůst dosáhly zejména sociální transfery (o 17,4 mld. Kč především vliv vyšších důchodů o 15,4 mld. Kč, dávek nemocenského pojištění o 2,1 mld. Kč a vyššího příspěvku na péči o 2,1 mld. Kč) a také platba státu do veřejného zdravotního pojištění (+ 3 mld. Kč). Státní dluh se zvýšil Státní dluh se v roce 2017 zvýšil z 1 613,4 mld. Kč na 1 624,7 mld. Kč, tj. o 11,3 mld. Kč, resp. 0,7 %. Hodnota vnitřního dluhu vzrostla o 27,3 mld. Kč, korunová hodnota zahraničního dluhu se naopak snížila o 16 mld. Kč. Státní půjčky spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů, jejichž výnosy sloužily ke splátkám jistin státního dluhu. Výpůjční operace státu činily celkem 697,7 mld. Kč. Bylo realizováno 29 emisí státních pokladničních poukázek (SPP) o objemu 409,9 mld. Kč, jmenovitá hodnota splátek pak činila 370,1 mld. Kč. Celková jmenovitá hodnota SPP v oběhu se tak zvýšila ze 4,2 mld. Kč na 44 mld. Kč, tedy o 39,8 mld. Kč. Prostřednictvím prodeje střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů (SDD) na domácím trhu bylo vypůjčeno 213,1 mld. Kč a jejich stav narostl o 3,8 mld. Kč, na 1 305,4 mld. Kč. Prostřednictvím přijímání krátkodobých zápůjček a směnek na domácím trhu byly přijaty i splaceny peněžní prostředky ve výši 72,3 mld. Kč, jejich stav byl ke konci roku nulový. Prostřednictvím spořících státních dluhopisů bylo půjčeno 0,6 mld. Kč a jejich stav ke konci roku činil 21,5 mld. Kč. V průběhu roku 2017 nebyla přijata žádná tranše úvěrů od EIB, uskutečnily se splátky v hodnotě 5,1 mld. Kč, takže hodnota úvěrů od EIB se snížila na 51,2 mld. Kč. Krátkodobé zápůjčky na zahraničních trzích v korunové hodnotě 1,7 mld. Kč byly splaceny a jejich stav ke konci roku zůstal nulový. 30

31 v mld. Kč v % HDP MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 Graf č. I Vývoj státního dluhu od roku 1993 (v mld. Kč) vnitřní zahraniční v % HDP Pramen: MF, graf MPO Územní celky hospodařily s přebytkem Kladné saldo veřejných rozpočtů snížilo dynamiku růstu Rostly příjmy Hospodaření územních rozpočtů v roce 2017 skončilo přebytkem 30,9 mld. Kč (v roce 2016 činil 53,1 mld. Kč). Jednalo se o druhý nejlepší výsledek v dosavadní historii. Rozhodující část přebytku (21,4 mld. Kč) však byla dosažena na úrovni rozpočtů obcí a DSO (dobrovolné svazky obcí); kraje dosáhly přebytku (9,1 mld. Kč), dobrovolné svazky obcí (0,6 mld. Kč) a regionální rady hospodařily s mírným schodkem (0,2 mld. Kč). Celkové příjmy územních samosprávných celků (krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti) proti roku 2016 stouply o 25,9 mld. Kč, na 472,6 mld. Kč, s plněním rozpočtu na 97,9 %. Celkové výdaje dosáhly 441,6 mld. Kč a byly vyšší o 48,1 mld. Kč, s plněním rozpočtu na 95,9 %. V roce 2017 veřejné rozpočty 5 snížily přebytek meziročně o 17,2 mld. Kč na 60,6 mld. Kč, tj. na 1,2 % HDP (v roce ,6 % HDP). Ke zlepšení hospodaření došlo u mimorozpočtových, resp. státních fondů (s výjimkou Státního zemědělského intervenčního fondu) a u veřejných zdravotních pojišťoven. Celkové příjmy veřejných rozpočtů objemem 1 860,8 mld. Kč, tj. 36,8 % HDP, prodloužily růstovou trajektorii (meziročně o 94,1 mld. Kč), na které výrazně zrychlily tempo. Zatímco v roce 2016 vzrostly příjmy veřejných rozpočtů proti předchozímu roku o 1,9 %, v roce 2017 o 5,3 %. Ve srovnání s původními předpoklady však byly příjmy vyšší o 85,3 mld. Kč. Daňová kvóta včetně pojistného na sociální zabezpečení se meziročně zvýšila o 0,6 p. b., na 32,6 % HDP. 5 Údaje podle mezinárodního statistického standardu GFS 2014, které nemusí být shodné s údaji v národní metodice. 31

32 MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 i výdaje Celkové výdaje veřejných rozpočtů stouply meziročně o 111,3 mld. Kč, tj. o 6,6 % (v roce 2016 naopak klesly o 4,4 %), na 1 800,2 mld. Kč, tj. 35,6 % HDP a oproti předpokladu rozpočtu byly nižší o 24,3 mld. Kč. Rozhodující část výdajů byla realizována formou běžných transferů a sociálních dávek (tvoří 69,3 % výdajů na provozní činnost stejně jako v roce 2016). Největší část z nich představují mandatorní výdaje (55,1 %, z nich 86,6 % tvořily sociální výdaje). Zadlužení veřejných rozpočtů se mírně zvýšilo Hospodaření veřejných rozpočtů se odrazilo i ve výši jejich dluhu, který se mírně zvýšil (o 0,5 %) a na konci roku 2017 činil 1 704,7 mld. Kč, což představuje 33,7 % HDP (v roce 2016 se naopak snížil o 4,5 % a představoval 35,5 % HDP). Jeho úroveň byla o 110,3 mld. Kč nižší, než předpokládal rozpočet. Přestože se růstová dynamika hrubého konsolidovaného dluhu veřejných rozpočtů téměř zastavila, zůstává nadále velmi vysoký. Celkový dluh byl generován zejména státním dluhem, který má v jeho struktuře největší podíl - koncem roku 2017 činil 95,2 % z celku. I.4.2 Veřejné finance v mezinárodním srovnání Hospodaření unijních veřejných rozpočtů v roce 2017 se zlepšilo Státy Evropské unie se nadále snažily o fiskální konsolidaci směřující ke snížení deficitu rozpočtu veřejných financí. Dobrý výkon unijní ekonomiky napomohl ke snížení deficitu veřejných financí tohoto uskupení na 146,6 mld. eur, což představuje -1 % HDP (z -1,6 % HDP v roce 2016), v eurozóně na -0,9 % HDP (z -1,5 % HDP v roce 2016). Dvanáct zemí EU zaznamenalo v poměru k HDP kladné saldo, z nich pak nejvyšší Malta (+3,9 %), Kypr (+1,8 %), Česká republika (+1,6 %), Lucembursko (+1,5 %), Německo a Švédsko shodně (+1,3 %). Nejhůře dopadly Španělsko (-3,1 %) a Portugalsko (-3 %), následovalo Rumunsko (-2,9 %), Francie (-2,6 %) a Itálie (-2,3 %), svůj deficit však většinou proti minulému roku snížily. Graf č. I Vývoj hrubého dluhu vládních institucí (v % HDP) Pramen: Eurostat, graf MPO Evropská unie Eurozóna ČR 32

33 a pomohlo k mírné redukci jejich obrovského dluhu ČR si v rámci Unie vedla dobře Lepší hospodaření veřejných rozpočtů se odrazilo ve vývoji vládních dluhů. V Evropské unii dluh sektoru vládních institucí ke konci roku 2017 činil 12,5 bilionů eur, v poměru k HDP se snížil na průměrných 81,6 % z 83,3 % v roce Zlepšení zaznamenala i eurozóna, kde zadlužení států kleslo v průměru na 86,7 % HDP, což je o 2,3 p. b. lepší výsledek proti předchozímu roku. Nejnižší dluh poměřený k HDP dosáhly rozpočtově disciplinované Estonsko, které své závazky proti roku 2016 dále snížilo, Lucembursko a Bulharsko. Více než polovina zemí EU (viz. graf č.) však nadále výrazně překračuje limit maastrichtského kritéria pro hrubý veřejný dluh, tj. 60 % HDP, z nich čtyři země přesahují dokonce 100% hranici. Pořadí nejvíce zadlužených států se nezměnilo. Dlouhodobě nejslabším článkem zůstává i nadále Řecko, kde se dluh vyšší než 175 % HDP drží již pátým rokem v řadě a předpokládaný efekt podpůrných opatření ze strany Unie tak prakticky selhal. V závěsu se tradičně drží Itálie. Její veřejný dluh překračuje 130% hranici již čtvrtým rokem a svá pasiva zatím řeší jen prostřednictvím podpory ECB. Ohromnými závazky disponují i další země jako Portugalsko, Belgie, Španělsko, Kypr, ale i Francie. Ze srovnání vývoje veřejných financí měřených dluhem sektoru vládních institucí (viz graf č. I.4.2.2) je patrné, že Česká republika si vede rámci Evropy slušně. V meziročním srovnání skončila na čtvrté pozici a své závazky již čtvrtý rok v řadě snižuje, v roce 2017 na 34,6 % HDP (z 36,8 % HDP v roce 2016). Přestože je její dluh oproti průměru zemí eurozóny poloviční, od roku 2000 se zdvojnásobil. 33

34 Graf č. I Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v zemích EU v roce 2017 (v % HDP) Řecko Itálie Portugalsko Belgie Kypr Španělsko Francie Eurozóna Spojené království Evropská unie Chorvatsko Rakousko Slovinsko Maďarsko Irsko Německo Finsko Nizozemsko Malta Polsko Slovensko Litva Švédsko Lotyšsko Dánsko Rumunsko Česká republika Bulharsko Lucembursko Estonsko 9,0 103,1 97,5 98,3 97,0 86,7 87,7 81,6 78,0 78,4 73,6 73,6 68,0 64,1 61,4 56,7 50,8 50,6 50,9 39,7 40,6 40,1 36,4 35,0 34,6 25,4 23,0 131,8 125,7 178,6 Pramen: Eurostat, graf MPO I.5 MĚNOVÁ POLITIKA I.5.1 Měnová politika V roce 2017 došlo k několika výrazným změnám v měnových politikách Po klidnějším roce 2016, kdy byly měnové politiky ČR, EMU a USA poměrně neměnné, došlo v roce 2017 k významným změnám. Centrální banka ČR ukončila na začátku 2. čtvrtletí kurzový závazek, jenž byl v platnosti od listopadu 2013, a ve druhé polovině roku dvakrát přistoupila ke zvýšení úrokových sazeb. Evropská centrální banka v roce 2017 nadále pokračovala v uvolněné měnové politice, i když objem kvantitativního uvolňování snížila ve 2. kvartále o čtvrtinu. Americká centrální banka přistoupila v průběhu roku celkem ke třem zvýšením úrokových sazeb. Všechny tři centrální banky reagovaly na příznivý hospodářský růst 34

35 ekonomik. Výrazný růst HDP o 4,4 % za rok 2017 dosáhla Česká republika, kde byla inflace každý měsíc v horní polovině inflačního pásma. Značný hospodářský růst o 2,4 % zaznamenala eurozóna, kde se ovšem inflace dlouhodobě nacházela pod 2% inflačním cílem. Růst o více než 2 % vykázala také ekonomika USA, ve které inflace v prvním pololetí klesala až na červnové minimum za rok 2017 v hodnotě 1,6 %, a ve druhém naopak rostla a dostala se nad 2% inflační cíl. ČNB ukončila kurzový závazek a zvýšila úrokové sazby ECB upravila svou měnovou politiku jen mírně Americký Fed pokračoval ve zvyšování úrokových sazeb Centrální banka ČR přistoupila v roce 2017 hned k několika významným změnám. V 1. čtvrtletí odolávala rostoucímu tlaku ze strany spekulantů, kteří nakupovali korunu v očekávání, že dojde k ukončení devizových intervencí a posílení koruny. Za první tři měsíce roku 2017 ČNB utratila za nákup eur víc než 1,1 bilion korun a devizové rezervy dosáhly až 70 % HDP. Následně na dubnovém jednání ukončili představitelé bankovní rady kurzový závazek po 41 měsících, což umožnilo volný pohyb kurzu koruny vůči euru oběma směry. Posilování koruny probíhalo bez větších výkyvů. V reakci na příznivý vývoj zvýšila ČNB v srpnu úrokové sazby. Učinila tak poprvé během současného hospodářského cyklu. Další utažení měnové politiky v podobě zvýšení základní dvoutýdenní repo sazby o 25 bazických bodů na 0,5 procenta a lombardní sazby o 0,5 procentního bodu na jedno procento nastalo v listopadu Diskontní sazba zůstala v průběhu roku beze změny na 0,05 %. Inflace v eurozóně se počátkem roku 2017 dostala do blízkosti 2% inflačního cíle, ovšem od května se opět nacházela hluboko pod ním. Z toho důvodu ponechala ECB v průběhu roku základní úrokovou sazbu na 0,00 %, mezní zápůjční sazbu na 0,25 % a depozitní sazbu na -0,40 %. V dubnu ECB přistoupila k předem ohlášenému snížení objemu kvantitativního uvolňování z 80 mld. Kč na 60 mld. Kč měsíčně. Na říjnovém zasedání poté uvedla, že od ledna 2018 sníží objem programu z 60 miliard na 30 miliard eur měsíčně s tím, že ve skupování aktiv bude pokračovat alespoň do září 2018 a ke zvýšení sazeb přistoupí až po ukončení kvantitativního uvolňování. Rychlejší snižování objemu v rámci programu kvantitativního uvolňování v roce 2017 nenastalo kromě nízké inflace také z důvodu politické nejistoty. Parlamentní či prezidentské volby se konaly v klíčových regionech Evropské unie, jako Nizozemí, Francie a Německo, kde se začali šířit euroskeptické názory. Po exitu Spojeného království z EU v roce 2016 tak mohlo dojít k dalšímu štěpení, ovšem výsledky voleb prokázaly pokračující důvěru v společnou Evropu. Po jednom zvýšení úrokových sazeb v letech 2015 a 2016 utáhli členové FOMC (Federal Open Market Commitee) měnovou politiku Fedu v roce 2017 až třikrát. Úroková sazba se po růstu o 0,25 p. b. v březnu, červnu a následně prosinci dostala z pásma 0,50 0,75 % na úroveň 1,25 1,50 %. K postupnému zvyšování úrokových sazeb přispěl solidní ekonomický růst, příznivá situace na trhu práce a inflace, která byla v první a poslední třetině roku 2017 nad 2% inflačním cílem. Podobné tempo růstu sazeb jako v roce 2017 se očekává rovněž v roce Fed také započal rozpuštění bilance, která se výrazně zvýšila v průběhu pokrizového kvantitativního uvolňování až na mld. dolarů na konci září Bilance se snížila ve 4. čtvrtletí 2017 o 10 mld. dolarů měsíčně a dle plánu se tempo rozpouštění bude zvyšovat o 10 mld. dolarů každé tři měsíce až na 50 mld. v říjnu

36 Finanční sektor ČR byl nadále v dobré kondici Průměrná úroková sazba u nových úvěrů kolísala pro domácnosti i nefinanční podniky Situace na českém finančním trhu se v roku 2017 vyvíjela příznivě, ale ve druhé polovině nastalo mírné zpomalení trendu. Úrokové míry pro domácnosti u stavů obchodů i pro nové obchody klesly v prosinci na historické minima. Naproti tomu zhoršení zaznamenaly sazby pro nefinanční podniky, které ke konci roku 2017 meziročně vzrostly. Rostla také úvěrová emise nefinančním podnikům a domácnostem, v rámci čehož pokračoval i růst objemu úvěrů na bydlení, a to navzdory doporučením ČNB pro poskytovatele úvěrů na omezení emise hypotečních půjček a tím zabránění přehřátí hypotečního trhu. Na druhou stranu podíl celkových nevýkonných úvěrů 6 pokračoval v poklesu až k hodnotám z 2. čtvrtletí Úroková sazba korunových úvěrů u nových obchodů pro domácnosti na spotřebu, bydlení a ostatní byla v průběhu roku 2017 značně kolísavá bez jednoznačného trendu. V první polovině roku se projevil mírný růst a sazba v červenci dosáhla roční maximum po meziměsíčním skoku o 0,36 p. b. na 4,26 %. Poté nastal pokles a sazba se v prosinci dostala na historické minimum (od roku 2004, kdy ČNB začala tyto údaje publikovat) v hodnotě 3,68 %, což je meziroční pokles o 0,17 p. b. Průměrná úroková míra u nových úvěrů nefinančním podnikům (bez kontokorentů, revolvingových úvěrů a pohledávek z kreditních karet) rovněž kolísala, ale výrazně u ní převažovaly růstové tendence. Sazba se za rok zvýšila o 0,45 p. b. na prosincových 2,33 %, což je nejvyšší hodnota od ledna Graf č. I Klientské úrokové sazby korunových úvěrů (v %) Pramen: ČNB, graf MPO Nefinanční podniky: nové obchody stavy obchodů Domácnosti: nové obchody stavy obchodů Úroková sazba u stavů obchodů pro Průměrná úroková míra ze stavů obchodů pro domácnosti prodloužila klesající trend na 30 měsíců v řadě a rok zakončila na 3,90 %, když meziročně klesla 6 Od 4. čtvrtletí 2017 nastala změna v terminologii ČNB, kdy se označení úvěry v selhání změnilo na úvěry nevýkonné (z angl. non-performing loans ). 36

37 nefinanční podniky ve druhé polovině roku rostla Emise úvěrů v domácí i v cizí měně se meziročně zvýšila o 0,46 p. b. Sazba hranici 4 % prolomila poprvé v historii (od roku 2001, kdy ČNB začala tyto údaje zveřejňovat) v září Úroková sazba u stavů obchodů pro nefinanční podniky na počátku roku 2017 kolísala, a poté, co v červnu a červenci dvakrát po sobě vyrovnala historické minimum 2,50 % z listopadu 2016, až do konce roku rostla. V prosinci sazba dosáhla hodnotu 2,74 %, což je meziroční růst o 0,20 p. b. a nejvyšší hodnota od července Objem celkové úvěrové emise v domácí i cizí měně rezidentům i nerezidentům vzrostl za rok 2017 o 4,6 % a ke konci prosince činil 3 085,5 mld. Kč. Nové historické maximum v hodnotě 3 148,8 mld. Kč bylo dosaženo v září, a poté následovaly tři měsíce poklesu. Půjčky domácnostem každý měsíc v roku 2017 překonaly dosavadní rekordní hodnoty a ke konci prosince činily 1 527,2 mld. Kč, což je meziroční zvýšení o 7,7 % a 23 měsíců růstu v řadě. Podíl půjček domácnostem se meziročně zvýšil o 1,5 p. b. a ke konci prosince tvořil 49,5 % celkových úvěrů. Úvěrová emise nefinančním podnikům v průběhu roku 2017 vzrostla o 4,8 % na 1 022,0 mld. Kč a nadále představovala přibližně třetinu celkových půjček. Historické maximum v hodnotě 1 043,2 mld. Kč bylo zaznamenáno v září. Korunové úvěry rezidentům i nerezidentům rostly každý měsíc roku kromě března a prosince. V říjnu poprvé v historii překročily hranici 2,5 bilion Kč, v listopadu dosáhly rekordní hodnoty 2 513,1 mld. Kč a rok ukončily po meziročním zvýšení o 5,5 % na 2 503,4 mld. Kč, což je 81,1 % celkových úvěrů. Půjčky v cizích měnách zaznamenaly historické maximum v dubnu 2017 na hodnotě 675,8 mld. Kč, ale ke konci roku klesly na 582,1 mld. Kč, což je o 0,6 % víc v porovnání s prosincem Úvěry domácnostem emitované v cizích měnách tvořily v průběhu roku jen kolem 0,5 % cizoměnových úvěrů. Objem půjček v cizích měnách nefinančním podnikům byl v prosinci 302,1 mld. Kč a jeho podíl meziročně vzrostl o 5,0 p. b. na 51,9 %. Graf č. I Vývoj korunových úvěrů (meziročně v %) Nefinanční podniky Domácnosti Pramen: ČNB, graf MPO 37

38 Domácnosti využívaly půjčky zejména na bydlení, podniky na dlouhodobé úvěry Kvalita úvěrového portfolia se nacházela na úrovni z roku 2009 Úvěrové riziko se snížilo v sektoru nefinančních podniků i domácností, kde dosáhlo nové historické minimum Objem korunových úvěrů domácnostem v průběhu celého roku 2017 narůstal a ke konci prosince dosáhl 1 524,3 mld. Kč, což je meziroční růst o 7,7 % a víc než 60 % všech korunových půjček. Největší podíl úvěrů domácnostem již tradičně představovaly půjčky na bydlení, jenž tvořily víc než 75 % úvěrů, přičemž podíl spotřebních úvěrů dále klesal k 15 % hranici. Objem emitovaných půjček v korunách nefinančním podnikům prosinci dosáhl 719,8 mld. Kč, což je o 2,2 % víc než na konci roku Podíl úvěrů nefinančním podnikům na korunových půjčkách byl v prosinci 2017 na historicky nejnižší hodnotě 28,8 %. Podniky nadále nejvíce čerpaly dlouhodobé úvěry, jejichž objem meziročně vzrostl o 2,3 % na 411,3 mld. Kč a tvořil 57,1 % půjček. Podíl nejméně využívaných střednědobých úvěrů se meziročně zvýšil o 0,5 p. b. na 17,2 %. Kvalita úvěrového portfolia, která je určena podílem nevýkonných úvěrů na celkových úvěrech (v korunách i v cizí měně), zaznamenala v roku 2017 od ledna do listopadu 11 měsíců poklesu v řadě a v prosinci mírný růst. Podíl této kategorie na celku za rok klesl o 0,89 p. b. a ke konci roku byl 3,96 %, přičemž v říjnu byla poprvé od dubna 2009 překonána hranice 4 %. V převážné části roku klesal také objem nevýkonných půjček a po meziročním poklesu o 14,6 % činil v prosinci 122,1 mld. Kč. Podobné snížení o 14,3 % na 184,4 mld. Kč zaznamenaly rovněž klasifikované úvěry (tj. úvěry sledované a nevýkonné). Po přetrvávajícím poklesu od února 2017 překonal jejich podíl na celkových úvěrech v říjnu (5,79 %) a listopadu (5,76 %) historické minimum z února 2008 (5,82 %). Po meziměsíčním růstu zaznamenal ukazatel v prosinci hodnotu 5,98 %, což byl meziroční pokles o 1,32 p. b. Tyto údaje naznačují, že situace na českém finančním sektoru byla v roce 2017 příznivá. Objem nevýkonných úvěrů u domácností v průběhu roku 2017 výrazně klesal a na konci roku činil 38,1 mld. Kč, což je meziroční pokles o 16,1 %. V důsledku růstu emise půjček domácnostem se podíl nevýkonných úvěrů postupně snižoval a v květnu poprvé překonal historické minimum 2,85 % z července 2008, jenž se poté dále posouvalo až na listopadových 2,36 %. Po meziměsíčním růstu o 0,13 p. b. podíl ke konci roku 2017 meziročně klesl o 0,71 p. b. na 2,49 %. Pokles vykázal také objem nevýkonných úvěrů v sektoru nefinančních podniků, jenž se k meziročně snížil o 14,1 % na 43,2 mld. Kč. Podíl nevýkonných úvěrů klesl oproti prosinci 2016 o 0,93 p. b. na 4,23 %, což je nejnižší hodnota od prosince Kvalita úvěrového portfolia se ke konci roku 2017 dostala na předkrizové hodnoty. 38

39 Graf č. I Nevýkonné úvěry (podíl v %, Kč + cizí měna) Nefinanční podniky Domácnosti Všichni klienti Pramen: ČNB, graf MPO Pokles zaznamenaly všechny tři složky nevýkonných úvěrů Vnitřní struktura nevýkonných úvěrů se v roce 2017 vyvíjela příznivě. Ztrátové úvěry ve větší části roku klesaly, ale v důsledku výrazného červnového zvýšení o 9,9 mld. Kč meziročně poklesly ke konci prosince 2017 jen mírně (o 3,7 %). S hodnotou 75,1 mld. Kč nadále tvořily největší část nevýkonných úvěrů, jenž meziročně vzrostla o 6,9 p. b. na 61,5 %. Největší meziroční pokles až o 52,5 % (o 11,4 mld. Kč) na 10,3 mld. Kč dosáhly pochybné úvěry, které s 8,4 % tvoří nejmenší podíl nevýkonných úvěrů. Nestandardní úvěry zaznamenaly k meziroční pokles o 15,0 % na 36,6 mld. Kč, a jejich podíl na nevýkonných úvěrech se v průběhu roku držel kolem 30,5% úrovně. Graf č. I Struktura nevýkonných úvěrů (podíl v %, Kč + cizí měna) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Ztrátové Pochybné Nestandardní Pramen: ČNB, graf MPO 39

40 I.5.2 Směnné kurzy Koruna po ukončení kurzového závazku v dubnu 2017 značně posílila, vůči euru byla na konci roku meziročně o 5,5 % silnější Bankovní rada ČNB se 6. dubna 2017 ukončila platnost kurzového závazku, který vyhlásila v listopadu Do té doby stabilní kurz koruny k euru tak měl ve zbylé části roku možnost volného pohybu. Ovšem vzhledem k přítomnosti enormního množství spekulativního kapitálu nahromaděného zejména v 1. čtvrtletí 2017 a připravenosti ČNB, která signalizovala možné zásahy na devizovém trhu v případě velkých výkyvů kurzu, bylo posilování koruny vůči euru poměrně stabilní. Kurz během roku prolomil hranice 25,5 korun za euro a 21,5 korun za americký dolar. V důsledku devizových intervencí se v 1. čtvrtletí 2017 koruna vůči euru držela těsně nad hladinou 27 CZK/EUR. Následně dosáhl kurz ročního maxima v hodnotě 27,060 korun za euro 5. dubna 2017, den před ukončením kurzového závazku. Poté došlo k nejvýraznějším výkyvům kurzu kvůli očekávání zahraničních investorů, kteří drželi velkou část spekulativního kapitálu. Koruna nejdřív 10. dubna posílila na 26,530 CZK/EUR a o 11 dní později oslabila na 26,935 korun za euro. Ve zbylé části 2. čtvrtletí koruna postupně posilovala, mírné zpomalení znamenalo prolomení hranice 26,5 korun za euro, kdy část spekulantů uzavřela své pozice. Ve 3. čtvrtletí se apreciace koruny značně zmírnila a kurz se pohyboval v blízkosti čtvrtletního průměru 26,084 CZK/EUR. ČNB zvýšila úrokové sazby 3. srpna 2017 a téhož dne se s hodnotou 25,965 CZK/EUR kurz poprvé od zavedení devizových intervencí 6. listopadu 2013 dostal pod hladinu 26 korun za euro. Překročení této výrazné hranice způsobilo, že investoři prodali další část spekulativního kapitálu. To vedlo k oslabení koruny nad úroveň 26 CZK/EUR, která byla opět a trvale prolomena až 29. září. Příznivá ekonomická situace v ČR vedla k tomu, že bankovní rada ČNB na listopadovém zasedání podruhé v roku 2017 zvýšila úrokovou sazbu a koruna ve 4. čtvrtletí pokračovala v posilování. Poprvé od 8. března 2013 byla 22. listopadu 2017 překonána také hranice 25,5 CZK/EUR. Minimum za rok 2017 v hodnotě 25,410 CZK/EUR kurz dosáhl 24. listopadu, což je nejnižší hodnota od 20. února Následně v důsledku posilování eura, uzavírání spekulativních pozic s blížícím se koncem roku a ponechání úrokových sazeb na prosincovém zasedání bankovní rady ČNB beze změny koruna k 27. prosinci oslabila na 25,840 CZK/EUR. Poté ke konci roku opět posílila až na 25,540 korun za euro, což je meziroční posílení o 5,5 %. Graf č. I Nominální kurz CZK/EUR 27,5 27,0 27,150 27,060 26,5 26,0 25,5 25,0 26,530 26,145 25,965 25,410 CZK/EUR čtvrtletní průměr Pramen: ČNB, graf MPO 40

41 a vůči americkému dolaru dokonce až o 17,0 % Koruna zaznamenala v roce 2017 výrazné posílení také vůči americkému dolaru. V 1. čtvrtletí, kdy platil pevný vztah mezi korunou a eurem, kopíroval kurz koruny k dolaru vývoj mezi eurem a dolarem. Koruna po ukončení kurzového závazku a v důsledku příznivé ekonomické situace začala během 2. kvartálu stabilně posilovat. Kurz překročil hranici 23 korun za dolar 30. června. Koruna pokračovala v posilování i ve 3. čtvrtletí až do zasedání bankovní rady ČNB 3. srpna, jenž vedlo ke zvýšení úrokových sazeb. Ve 4. čtvrtletí již kurz výraznější změny neevidoval. Kurz rok zakončil na hodnotě 21,291 CZK/USD, což znamenalo v porovnání s koncem roku 2016 apreciaci koruny o 17,0 %. Graf č. I Nominální kurz CZK/USD 27,0 26,0 25,0 24,0 24,692 26,068 23,0 22,0 21,0 20,0 23,383 23,308 21,890 21,279 CZK/USD čtvrtletní průměr Pramen: ČNB, graf MPO Americký dolar výrazně oslabil také vůči euru Euro vůči dolaru posílilo již na začátku 1. čtvrtletí 2017 a kurz se tak vzdálil od parity, ke které se přiblížil na konci roku 2016 a počátkem roku 2017, kdy bylo 3. ledna dosaženo minimum za rok 1,038 USD/EUR. Kurz v průběhu roku reagoval na rozdílnou ekonomickou situaci a politické dění v USA a eurozóně. Euro v důsledku příznivé hospodářské situace ve 2. čtvrtletí silně apreciovalo, což bylo rovněž podpořeno vyhlášením prezidenta ECB o možném upravení stimulace ekonomiky. Ještě výraznější průměrné posílení kurzu nastalo ve 3. čtvrtletí. K posílení přispěla zejména stabilizace politické situace v Evropě a také nižší než cílená inflace v USA na přelomu 2. a 3. čtvrtletí. Posilování eura vyvrcholilo 8. září, tedy v den zasedání ECB, kdy bylo dosaženo roční maximum 1,206 USD/EUR, přičemž 29. srpna byl kurz 1,205 USD/EUR, čímž byla poprvé od 2. ledna 2015 překročena hranice 1,2 dolarů za euro. Koncem září dolar v reakci na oznámení Fedu o snižování její bilance od následujícího měsíce posílil. Ve 4. čtvrtletí 2017 kurz kolísal, když nejdřív dolar pokračoval v posilování z předchozího kvartálu. Poté v důsledku nepřesvědčivých dat z amerického trhu práce začalo posilovat euro. Následně v reakci na neočekávaně nižší inflaci v eurozóně a úspěšnému prosazení daňové reformy v USA na začátku prosince aprecioval americký dolar. 41

42 Graf č. I Nominální kurz USD/EUR Ke konci roku euro ještě posílilo na 1,199 USD/EUR, čímž bylo meziročně silnější o 13,8 %. 1,22 1,206 1,18 1,14 1,10 1,157 1,126 1,156 1,06 1,02 1,074 1,036 USD/EUR čtvrtletní průměr Pramen: ČNB, graf MPO Reálný kurz koruny vůči euru se dostal nad úroveň referenčního období Po dubnovém ukončení kurzového závazku začala koruna nominálně posilovat, což se promítlo také do její reálné apreciace, která byla nejvíc patrná ve 2. čtvrtletí V důsledku tohoto posílení a značnému inflačnímu diferenciálu mezi eurozónou a ČR se reálný kurz v květnu dostal nad úroveň referenčního období 7 a dosáhl nejvyšší hodnotu od října V červenci byla koruna reálně nadhodnocená oproti základnímu období již o 3,3 %. Následná stagnace kurzu, meziměsíční růst inflace v eurozóně a pokles míry růstu cen v ČR způsobil snížení reálného nadhodnocení koruny k září o 1,0 p. b. Poté koruna posílila a v listopadu byl reálný kurz v porovnání s referenčním obdobím nadhodnocen o 4,9 %, což je nejvíce od února Na konci roku 2017 byl reálný kurz v porovnání s bazickým prosincem 2008 nadhodnocen o 4,1 p. b. a meziročně o 6,2 p. b. Cenová konkurenceschopnost českých exportérů obchodujících na eurových trzích se po zavedení devizových intervencí v listopadu 2013 postupně snižovala až se v roku 2017 dostala na úroveň před kurzovým omezením. 7 Jako referenční období je zvolen prosinec předkrizového roku

43 Graf č. I Vývoj kurzu CZK/EUR (index v %, 12/2008 = 100) Nominální kurz (převráceně) Reálný kurz Pramen: ČNB, Eurostat, propočty MPO Vývoj reálného kurzu koruny vůči americkému dolaru v průběhu roku kopíroval vývoj nominálního kurzu Reálný kurz mezi korunou a dolarem již dlouhodobě sleduje pohyb nominálního kurzu kvůli stabilnímu rozdílu mezi inflacemi v ČR a USA. V roce 2017 se reálná depreciace postupně snižovala a na konci roku byla koruna v porovnání se základním obdobím reálně podhodnocená o 12,1 %, což je nejmenší hodnota od září Meziročně se reálná depreciace koruny k dolaru v důsledku nominálního posílení snížila o 13,7 p. b. Cenová konkurenceschopnost českých exportérů na trzích s dolarem v průběhu celého roku 2017 klesala. Graf č. I Vývoj kurzu CZK/USD (index v %, 12/2008 = 100) Nominální kurz (převráceně) Reálný kurz Pramen: ČNB, Eurostat, BLS, propočty MPO 43

44 I.5.3 Vnější rovnováha Platební vztahy se zahraničím ovlivnil příznivý domácí i zahraniční hospodářský růst Všechny tři hlavní účty platební bilance vykázaly přebytek Na platební vztahy České republiky se zahraničím měla v roce 2017 příznivý vliv rychlá expanze české ekonomiky a solidní růst HDP v Evropské unii. Platební bilance byla rovněž ovlivněna monetární politikou centrální banky, která v 1. čtvrtletí nahromadila velké množství devizových rezerv ve snaze uhájit kurzový závazek. Platební bilance byla negativně ovlivněna přílivem finančních prostředků ze zahraničí ve formě ostatních a portfoliových investic a již tradičně schodkem na účtech prvotních i druhotných důchodů. Aktivním saldem skončily již čtvrtým rokem v řadě všechny tři hlavní účty platební bilance. Kapitálový účet vykazuje přebytky nepřetržitě od roku 2005 a v roce 2017 z něho odtekly prostředky ve výši 46,5 mld. Kč. Běžný účet skončil v přebytku 54,2 mld. Kč a dosáhl historicky druhou nejvyšší hodnotu po rekordním roce Největší přebytek v hodnotě 117,1 mld. Kč vytvořil v roce 2017 finanční účet, který nepatrně překonal historicky druhý největší odliv finančních prostředků zaznamenaný v předchozím roce. Přebytek na účtu rezervních aktiv byl za rok 2017 v důsledku devizových intervencí meziročně více než dvojnásobně vyšší, až 1 246,4 mld. Kč. Graf č. I Vývoj hlavních účtů platební bilance (v mld. Kč) Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Běžný účet Kapitálový účet Finanční účet Rezervní aktiva (pravá osa) Pramen: ČNB, graf MPO Česká ekonomika setrvala mimo pásma vytvářejícího tlaky na vnější rovnováhu Přebytek běžného účtu platební bilance z 1. čtvrtletí 2017 v hodnotě 97,5 mld. Kč se v následujících kvartálech postupně zmenšoval a v součtu za celý rok činil 54,2 mld. Kč, což je meziroční pokles o 27,0 %, absolutně o 20,1 mld. Kč. Největší schodek ve výši až 34,5 mld. Kč byl zaznamenán ve 3. čtvrtletí a nejmenší v hodnotě 0,7 mld. Kč v posledním. V důsledku růstu pasivní bilance prvotních a druhotných důchodů klesl poměr přebytku běžného účtu platební bilance k HDP na roční bázi meziročně o 0,5 p. b. na 1,1 %. Česká ekonomika se již dlouhodobě nachází poblíž nulového stavu, který nevytváří tlaky na vnější rovnováhu, a zřejmě v rovnovážném pásmu setrvá i v budoucnu. 44

45 Výkonová bilance dosáhla rekordní hodnoty Přebytek obchodní bilance mírně klesl, naproti tomu přebytek bilance služeb značně vzrostl Rekordní hodnoty dosáhl schodek bilance prvotních důchodů a také deficit bilance druhotných důchodů Čistý export zboží a služeb dle platební bilance zaznamenal v roce 2017 historické maximum ve výši 362,9 mld. Kč, což je o 2,7 % víc než v předešlém roce. Většina přebytku byla dosažena v 1. pololetí, kdy výsledky výkonové bilance překonaly v obou kvartálech hranici 100 mld. Kč. Vývoz těžil z příznivé ekonomické situace v ČR a EU, z rostoucí zahraniční poptávky po českých službách a ze skutečnosti, že většina vývozců se před ukončením kurzového závazku zabezpečila proti kurzovému riziku. Vývoz zboží a služeb rostl osmým rokem v řadě a s hodnotou 4 007,5 mld. Kč poprvé v historii překročil hranici 4 bilionů korun. Historického maxima ve výši 3 644,6 mld. Kč dosáhl také dovoz. Čistý vývoz zboží se po rekordní hodnotě 245,7 mld. Kč v roce 2016 meziročně snížil o 1,9 % na 240,9 mld. Kč, přičemž pouze zhruba třetina přebytku byla vytvořena ve 2. pololetí. V důsledku poklesu přebytku obchodní bilance se snížil podíl obchodu se zbožím na výkonové bilanci o 3,2 p. b. na 66,4 %. K poklesu přispělo pomalejší tempo růstu vývozu, který se zvýšil o 5,9 % na 3 378,5 mld. Kč, než dovozu, který vzrostl o 6,5 % na 3 137,6 mld. Kč. Obě strany obchodní bilance zaznamenaly v roce 2017 historické maximum. Růst výkonové bilance v roce 2017 byl tažen růstem bilance služeb o 13,4 % na 122,0 mld. Kč, což je nejvyšší hodnota od roku Dovoz služeb meziročně vzrostl o 4,5 % na 507,0 mld. Kč, vývoz se zvýšil o 6,1 % na 629,0 mld. Kč a obě složky tak dosáhly rekordní hodnoty. Účet výrobních služeb u cizích fyzických vstupů byl po meziročním růstu o 11,3 % na 41,2 mld. Kč nadále nejvýznamnější položkou bilance služeb s podílem 33,7 %. Druhou nejvýznamnější položkou se po největším růstu až o 5,0 mld. Kč (o 15,1 %) na 37,9 mld. Kč stal účet telekomunikačních služeb, jehož podíl vzrostl o 0,5 p. b. na 31,0 %. Účet cestovního ruchu rostl mírněji, jen o 3,5 % na 35,1 mld. Kč, a proto se jeho podíl snížil o 2,7 p. b. na 28,8 %. Nejvýraznějšího růstu až o 70,0 % (absolutně o 4,6 mld. Kč) bylo dosaženo na účtu opravy a údržby, který snížil svůj deficit na 2,0 mld. Kč. Dlouhodobě největší schodek zaznamenal po meziročním zhoršení o 3,6 % na 18,9 mld. Kč účet poplatků za užívání duševního vlastnictví. Záporné saldo vykazuje také účet pojišťovacích služeb a penzijního financování, který meziročně zvýšil deficit o 4,0 % na 11,2 mld. Kč. Výraznou změnu vykázal účet ostatních podnikatelských služeb, jenž po přebytku 2,5 mld. Kč v roce 2016, dosáhl v roce 2017 deficit 1,4 mld. Kč. Pasivní saldo bilance prvotních důchodů se za rok 2017 meziročně zvýšilo o 3,6 % na nové historické maximum ve výši 260,8 mld. Kč, přičemž rekordní hodnotu zaznamenala rovněž aktiva i pasiva účtu. Deficit se po mírném 1. čtvrtletí ve výši 4,8 mld. Kč výrazně prohloubil ve 2. a 3. kvartále (o 97,6 mld. a 94,3 mld. Kč), kdy jsou obvykle vypláceny dividendy. Nejvíce se na růstu schodku podílely důchody z přímých investic, které meziročně prohloubily deficit o 6,2 % na 345,9 mld. Kč a nadále tvořily hlavní část bilance prvotních důchodů. Ke zvýšení pasivního salda bilance prvotních důchodů přispěl také pokles přebytku ostatních prvotních důchodů o 7,9 % na 22,7 mld. Kč. Naproti tomu meziroční snížení schodku o 21,6 % na 14,9 mld. Kč zaznamenal účet důchodů z portfoliových investic a zvýšení přebytku o 7,6 % na 37,7 mld. Kč vykázaly náhrady zaměstnancům. Schodek bilance druhotných důchodů se meziročně zvýšil až o 75,7 % na rekordní hodnotu 47,9 mld. Kč. Téměř rovným podílem v rozmezí 14,4 až 15,6 mld. Kč přispěly k historickému deficitu první tři čtvrtletí, přičemž 45

46 1. a 3. kvartál byl charakteristický poklesem objemu prostředků čerpaných z rozpočtu Evropské unie a ve 2. čtvrtletí se projevil nárůst prostředků poskytovaných Českou republikou Evropské unii. Schodek byl ve 4. čtvrtletí meziročně až o 11,1 mld. Kč nižší z důvodu růstu čistých příjmů z EU. Graf č. I Vývoj hlavních položek běžného účtu platební bilance (v mld. Kč) Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Zboží Služby Prvotní důchody Pramen: ČNB, graf MPO Aktivní saldo kapitálového účtu kleslo a finančního účtu mírně vzrostlo Čistý příliv finančních prostředků v rámci přímých investic do ČR klesl Přebytek kapitálového účtu se meziročně snížil o 13,2 % a za rok 2017 činil 46,5 mld. Kč. Nejvíc se na poklesu podílely první tři čtvrtletí, v průběhu kterých byl přebytek v hodnotě 16,9 mld. Kč meziročně menší o 67,6 % z důvodu nižšího čerpání evropských dotací. Ve 4. čtvrtletí se čistý příjem z rozpočtu EU, který je vedený na kapitálovém účtu, výrazně zvýšil a kapitálový účet zaznamenal meziroční růst o 28,3 mld. Kč na 29,5 mld. Kč, což je téměř dvojnásobek hodnoty z předchozích kvartálů. Finanční účet za rok 2017 nepatrně zvýšil čistý příliv prostředků a ve srovnání s předcházejícím rokem na něm přebytek vzrostl o 0,2 % na 117,1 mld. Kč. Příliv i odliv finančních prostředků zaznamenaly za rok 2017 rekordní hodnoty. Aktiva finančního účtu se meziročně zdvojnásobila na 1 418,1 mld. Kč a zahraniční pasiva vzrostla ještě výrazněji až na 1 301,0 mld. Kč. Obě strany účtu byly v 1. čtvrtletí nejvíce ovlivněny kurzovým závazkem, kdy zahraniční aktiva finančního účtu činila 1 159,7 mld. Kč a pasiva 1 063,1 mld. Kč. Čistý příliv finančních zdrojů na účtu přímých investic dosáhl za rok 2017 hodnotu 135,3 mld. Kč, čímž se meziročně snížil o 27,5 %. V rámci přímých investic tvořily s čistým přílivem 106,9 mld. Kč největší část reinvestované zisky, které zaznamenaly růst o 60,9 mld. Kč. Zvýšení čistého přílivu finančních prostředků o třetinu na 46,2 mld. Kč nastalo rovněž na účtu účastí jiných než reinvestice zisku. Ovšem účet dluhových nástrojů vykázal po historickém čistém přílivu v roku 2016 ve výši 106,6 mld. Kč v roku 2017 čistý odliv v hodnotě 17,8 mld. Kč. 46

47 a v rámci portfoliových investic vzrostl Účet ostatních investic zaznamenal historický čistý příliv finančních prostředků Portfoliové investice vykázaly meziroční nárůst čistého přílivu finančních prostředků o 58,2 % na nové historické maximum ve výši 268,3 mld. Kč. K největšímu čistému přílivu v hodnotě 353,8 mld. Kč došlo v 1. čtvrtletí, kdy vládní instituce nákupem dluhových cenných papírů zaznamenaly čisté výpůjčky ze zahraničí v hodnotě 258,2 mld. Kč. Čisté výpůjčky ze zahraničí na účtu dluhopisů vládních institucí činily po výrazných změnách v průběhu roku kumulativně 171,6 mld. Kč, což je meziroční nárůst o 41,5 % a největší část portfoliových investic. Čistý odliv se meziročně zvýšil o víc než dvojnásobek na 125,6 mld. Kč na účtu prodeje dluhopisů komerčních bank zahraničním subjektům. Oproti tomu účet účastí a podílů v investičních fondech vykázal meziroční zvýšení čistého přílivu o 42,1 mld. Kč na 43,5 mld. Kč. Dluhové cenné papíry u ostatních sektorů změnily směr čistého toku finančních prostředků z odlivu 11,3 mld. Kč v roce 2016 na příliv ve výši 14,5 mld. Kč za rok Čistý příliv finančních zdrojů na účtu ostatních investic dosáhl za rok 2017 rekordní, meziročně až sedminásobní, čistý příliv ve výši 711,5 mld. Kč. Nejvíc volatilní složkou byl v roce 2017 účet oběživa a vkladů. Meziroční změnu z aktivního salda ve výši 29,0 mld. Kč za rok 2016 na pasivní v hodnotě 52,7 mld. Kč za rok 2017 zaznamenal účet krátkodobých obchodních úvěrů a záloh. Účet rezervních aktiv vykázal aktivní saldo v historické výši 1 246,4 mld. Kč, což je o 121,2 % víc než za rok Graf č. I Vývoj hlavních položek finančního účtu platební bilance (v mld. Kč) Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Q1-Q Přímé investice Portfoliové investice Ostatní investice Pramen: ČNB, graf MPO Zahraniční zadluženost ve 4. čtvrtletí klesla Zahraniční zadluženost České republiky vzrostla v průběhu 1. čtvrtletí 2017 téměř o čtvrtinu na 4 347,5 mld. Kč a v následujících dvou kvartálech přibližně o procento, čímž se k 30. září 2017 dostala na historické maximum ve výši 4 438,0 mld. Kč. Ovšem v průběhu 4. čtvrtletí se dluh snížil o 1,5 % na 4 372,4 mld. Kč, což je v porovnání s koncem roku 2016 růst o 25,0 %. Hodnota zahraničního 47

48 dluhu na roční bázi se meziročně zvýšila o 13,1 p. b. (mezičtvrtletní pokles o 3,0 p. b.) a ke konci roku 2017 činila 86,4 % HDP. Zahraniční zadlužení ČR se nachází daleko od hranice 40 % HDP, pod kterou nejsou vytvářeny tlaky na vnější rovnováhu. Krátkodobé zadlužení rostlo rychleji než dlouhodobé. V důsledku výrazného růstu o 46,0 % za 1. čtvrtletí zaznamenala krátkodobá zadluženost ke konci roku 2017 meziroční zvýšení o 48,1 % na 2 538,9 mld. Kč. Ukazatel bezpečného financování se tak meziročně vzdálil od úrovně nad 60 %, kde nejsou vytvářeny tlaky na rovnováhu. Zadlužení vzrostlo nejvíc u komerčních bank Největší podíl na růstu zahraniční zadluženosti v roce 2017 měl krátkodobý dluh institucí přijímající vklady kromě centrální banky. Celková zadluženost bank včetně centrální banky dosáhla k rekordní hodnoty 2 036,5 mld. Kč a ke konci roku klesla o 4,3 % na 1 948,6 mld. Kč, což je meziroční růst o 62,4 %. V důsledku značného růstu zadluženosti bank se podíl tohoto sektoru na celku meziročně zvýšil z 34,3 % na 44,6 %. Zadluženost vládních institucí mírně vzrostla (o 1,8 %) na 802,3 mld. Kč k Zadlužení vládních institucí již delší dobu tvoří nejmenší část zahraničního dluhu, přičemž meziročně došlo k jejímu snížení o 4,2 p. b. na 18,3 %. Zadlužení podnikového sektoru se zvýšilo, když k meziročnímu růstu přispělo zejména zvýšení krátkodobé zadluženosti. Graf č. I Vývoj zahraniční zadluženosti ČR (v mld. Kč) Vládní sektor Bankovní sektor Podnikový sektor Celkem Pramen: ČNB, graf MPO Záporné saldo investiční pozice vzrostlo Schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí se po poklesu v 1. čtvrtletí 2017 ve zbylé části roku zvyšoval a k zaznamenal meziroční růst o 4,2 % na 1 337,0 mld. Kč. Česká ekonomika se nachází v pozici čistého dlužníka od roku

49 Mezičtvrtletní pokles a meziroční růst vykázala domácí aktiva v zahraničí a také zahraniční pasiva v České republice Česká aktiva v zahraničí meziročně vzrostla o 19,1 % na 6 342,6 mld. Kč, zejména v důsledku devizových intervencí a růstu rezervních aktiv, jenž v 1. čtvrtletí dosáhla rekordní hodnoty 3 323,2 mld. Kč. Po ukončení kurzového závazku se objem rezerv každý kvartál postupně snižoval a ke konci roku dosáhl hodnoty 3 150,5 mld. Kč, což je meziroční růst o 43,3 %. Rezervy ČNB činily po meziročním růstu o 8,4 p. b. až 49,7 % celkových aktiv v zahraničí a v případě potřeby by byly schopny pokrýt víc než desetiměsíční import na roční bázi, vykázaný dle výkonové bilance. Přímé investice za 4. čtvrtletí vzrostly o 0,2 % (meziročně o 4,0 %) na rekordní hodnotu 1 158,1 mld. Kč a jejich podíl klesl v porovnání s koncem roku 2016 o 2,7 p. b. na 18,3 %. Téměř pětinový podíl po poklesu o 3,6 p. b. vykázala také aktiva ostatních investic, jenž meziročně vzrostla o 0,2 % (ovšem v porovnání s 30. září se jednalo o pokles o 1,9 %) na 1 192,2 mld. Kč. Domácí portfoliové investice v zahraničí rostly sedm čtvrtletí v řadě a ke konci roku 2017 dosáhly historické hodnoty 777,5 mld. Kč, což bylo 12,3 % celkových aktiv. Výše aktiv na účtu finančních derivátů (jiných než rezervy) a zaměstnaneckých opcí a akcií v průběhu roku fluktuovala a meziročně zaznamenala pokles o 8,0 % na 64,3 mld. Kč. Zahraniční pasiva v ČR v roce 2017 prodloužila svůj růst, když dosáhla rekordní hodnoty 7 679,6 mld. Kč. Objem přímých investic vzrostl o 1,1 % (meziročně o 5,7 %) na 3 951,5 mld. Kč a tvořil až 51,5 % celkových zahraniční pasiv v ČR. Graf č. I Vývoj salda investiční pozice ČR vůči nerezidentům (v mld. Kč) Rezervy ČNB Saldo investiční pozice (pravá osa) Pramen: ČNB, graf MPO Ukazatel vnější rovnováhy se v ČR držel poblíž rovnovážné hodnoty Podíl salda běžného účtu platební bilance na HDP je jedním z hlavních makroekonomických ukazatelů vnější rovnováhy. V České republice se podíl již delší dobu pohybuje kolem rovnovážné (nulové) hodnoty. Podobný pohyb vykazovalo také Rakousko, kde se ovšem ukazatel nachází v kladné části 49

50 bezpečného intervalu <-5 %; 5 %>. Podíl salda se na Slovensku po letech 2012 až 2014 opět držel v záporných hodnotách, zatím co v Řecku byl vysoce pohyblivý a převážně záporný. Podíl salda BÚ na HDP byl rovněž záporný, ale téměř neměnný v USA, kde se stabilně drží poblíž hladiny -2,5 %. Naproti tomu ukazatel v eurozóně od roku 2012 mírně rostl a v roce 2017 se dostal k horní hranici intervalu. Německo, jako jedna z nejvíc exportně orientovaných zemí světa, dlouhodobě vykazuje hodnoty nad 5 %, což může vyvolávat tlaky na vnější rovnováhu. Graf č. I Vývoj běžného účtu platební bilance (v % HDP) ČR Rakousko Německo Řecko Slovensko EA19 USA Pramen: OECD, graf MPO Pozn.: Sezónně očištěné údaje na čtvrtletní bázi. I.6 KAPITÁLOVÝ TRH I.6.1 Globální trhy Mimořádný boom zažily akciové trhy Globální akciové trhy v roce 2017 prodloužily růstovou trajektorii a stoupaly na nová historická maxima. Akciím pomohly nahoru příznivý výkon světové ekonomiky, rostoucí firemní zisky, stejně jako doposud střízlivý přístup centrálních bank k usměrňování svých politik. I přes rostoucí geopolitickou nestabilitu (kauza ovlivňování voleb v USA Ruskem, Brexit, jednání OPEC a dalších producentů o omezení těžby ropy, atomové testy Severní Koreje, napětí na Pyrenejském poloostrově v souvislosti s Katalánským referendem o nezávislosti, zpřísňování měnové politiky FEDu a další) došlo k zásadní změně investorské psychologie, na trhu převládal až nekritický optimismus, averze investorů vůči riziku byla minimální a neproběhly ani k žádné výrazné korekce. Volatilita tak klesla nezdravě na historicky nejnižší úroveň. Na tyto skutečnosti reagovaly jak světový akciový index MSCI, tak i evropský index Stoxx 50, které v roce

51 stouply o 15 %, resp. o 6,5 %. Hlavní akciové trhy skončily téměř všechny úspěšně a proti roku 2016 si připsaly většinou až dvojciferné zisky. Graf č. I Vývoj vybraných akciových indexů (stav ke konci roku, v bodech) BUX DAX Xetra FTSE 100 CAC 40 USA DJIA PX Pramen: graf MPO zejména v USA, v dobré kondici byly i v Asii Západoevropské burzy posilovaly opatrněji Tahounem světových kapitálových trhů zůstaly Spojené státy. Příznivé výsledky americké ekonomiky, podporované stabilní spotřebou domácností, vysoké tržby a rovněž ziskovost firem podporovaly, i přes navýšení úrokových sazeb, stoupající výkonnost tamních burz. Americké akciové indexy tak dále zvyšovaly svůj růstový potenciál a jejich výkonnost se od počátku roku posunula k výrazným ziskům. Nejvíce si polepšil technologický Nasdaq 100, který v roce 2017 stoupl meziročně o 31,5 % (ve 4. čtvrtletí o 7 %). Růst potvrdil také průmyslový DJIA, který přidal 25,1 % (ve 4. čtvrtletí 10,3 %). Stabilní výkon předvedl i burzovní S&P 500, který si připsal 19,4 % (ve 4. kvartále stoupl o 6 %). Výborně se dařilo i asijským trhům. Čínský akciový index Hang Seng (HSI) pokračoval v růstu, když přidal meziročně o 36 % (ve 4. čtvrtletí 8,6 %). Trh s japonskými akciemi, jejichž index Nikkei od 2. čtvrtletí zpevňoval, dosáhl meziročně zhodnocení ve výši 19,1 % (ve 4. čtvrtletí stoupl o 11,8 %). I když ekonomiky v západní Evropě zažily v roce 2017 vzestup, trhy jejího regionu, zejména kvůli výpadkům ve 2. čtvrtletí, se ve srovnání s ostatními až tak výrazně neprosadily. Z významných západoevropských akciových trhů si celkově nejlépe vedl německý DAX, který přidal meziročně 12,5 % (ve 4. čtvrtletí 0,7 %), následován pařížským CAC 40 s 9,3% ziskem (ve 4. kvartálu ztratil 0,3 %). Pozadu nezůstal ani londýnský FTSE 100 se svým příspěvkem 7,6 % (ve 4. čtvrtletí zhodnotil o 4,3 %). 51

52 Rusko MICEX VB FTSE 100 Francie CAC 40 Německo DAX ČR PX Japonsko NIKKEI USA S&P 500 Maďarsko BUX USA DJIA Polsko WIG USA NASDAQ Čína HSI % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 Graf č. I Vývoj vybraných akciových indexů v roce meziročně 1. Q. 2. Q 3. Q 4. Q Pramen: graf MPO regionální trhy byly tentokrát daleko výkonnější Na rozdíl od hlavních akciových trhů Evropy si ty středoevropské vedly mnohem lépe. Polský index WIG zhodnocoval ve všech čtvrtletích, v roce 2017 stoupl meziročně až o 26,4 %. Velmi dobrý výsledek předvedl i maďarský BUX, který přidal meziročně 23 % (ve 4. čtvrtletí 5,6 %). Ruský index MICEX kvůli špatným výsledkům v 1. a 2. čtvrtletí obrátil jako jediný ze sledovaných indexů meziročně do minusu ve výši -4,4 % (ve 4. čtvrtletí se polepšil a přidal 1,6 %). Z pohledu sektorové diverzifikace se v roce 2017 dařilo nejvíce technologickému sektoru, který táhly Microsoft, Alphabet či Facebook a další. Růst okolo 20 % zaznamenaly i akcie v sektoru zdravotnictví, financí, spotřebního zboží a průmyslové výroby. Naopak výrazněji v uplynulém roce ztráceny akcie v sektoru služeb a v těžebním průmyslu. Zlepšení sentimentu se od počátku roku začalo promítat i do cen surovin Ceny komodit v roce 2017 pokračovaly druhým rokem v mírném růstu, když hodnota indexu DJ Commodity zpevnila o cca 4 %. Stále se však nachází hluboko pod průměrem posledních patnácti let. Hlavním tahounem cenového růstu se stala ropa. Omezená těžba kartelu OPEC i dalších producentů se promítala do poklesu dosud vysokých globálních zásob ropy a s nadále silnou poptávkou taženou vyšším výkonem světové ekonomiky ovlivňovala i její cenu. Cena ropy Brent stoupla v roce 2017 o více než 20 %. Počátkem roku se nejprve pohybovala v průměru okolo 50 dolarů za barel a posléze spadla zhruba k 45 dolarům, ve druhé polovině roku začala růst a koncem roku již překonala hodnotu 60 dolarů za barel. V souvislosti s ekonomickou konjunkturou významně podražily průmyslové kovy. Cena hliníku, mědi a zinku se zvedla zhruba o 30 %, niklu a olova o 20 %, naopak cena železné rudy klesla. Na růstové vlně se svezly i drahé kovy, když cena zlata přidala 13 % a stříbra 4 %, a stoupla i jejich atraktivita jakožto bezpečného instrumentu. Skokově nahoru šlo palladium (o téměř 50 %) 52

53 zemní plyn železná ruda pšenice bavlna zlato ropa Brent zinek měď hliník dřevo palladium MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 využívané se zejména v průmyslu. V plusu skončily i ceny zemědělských komodit (např. ceny pšenice a ovsa vzrostly o 5 %, bavlny o 11 %). Dřevo jako stavební materiál podražilo o významných 40 %. Graf č. I Ceny vybraných komodit v roce 2017 (v % od počátku roku) Pramen: graf MPO I.6.2 Kapitálový trh v ČR Pražská burza si v roce 2017 polepšila, Pozitivní makroekonomické podmínky i úspěšná výsledková sezóna táhly nahoru i Burzu cenných papírů Praha, která po mírné pauze ve druhém čtvrtletí rostla až dvojciferným tempem. Index PX hodnotou 1078,2 bodu si připsal meziročně 17 % (ve 4. čtvrtletí 3,2 %) a držel tak náskok před západoevropskými indexy, ve srovnání s regionálními konkurenty však ztrácel. Graf č. I Vývoj indexu PX (v bodech) Pramen: BCPP, graf MPO 53

54 v mld. Kč MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 objemy obchodů se opět snížily Objemy obchodů s akciemi realizovaných na Burze cenných papírů Praha v roce 2017 se snížily meziročně o 29,2 mld. Kč na 138,8 mld. Kč, tj. klesly o 17,4 %. Slabá výkonnost BCPP, jejíž objemy obchodů zůstávají již řadu let velmi nízké (od roku 2010 klesly o více než 60 %), souvisí s menší atraktivitou jejích titulů, nízkým počtem titulů obchodovaných ve větších objemech i nevhodnou strukturou zdejšího akciového trhu. Přes 50 % váhy indexu PX totiž tvoří čtyři finanční společnosti a cca 30 % energetická společnost ČEZ. Zpracovatelský sektor i sektor technologií chybí na burze úplně; spotřební odvětví jsou zastoupena minimálně. Burza cenných papírů Praha tak odráží vývoj hospodářských výsledků jen několika firem, které sice nabízejí akcie s vysokým dividendovým výnosem, to ale index PX nezohledňuje. Titul nejobchodovanější emise s 29,4% podílem obhájil v roce 2017 ČEZ. Druhou pozici s 21,6 % získala Moneta Money Bank následovaná Komerční bankou s 20,5 %. Pětici nejžádanějších titulů doplnila Erste Group Bank s 11,3 % a O2 C.R. s 6,6 %. Tyto dominantní emise představují téměř 90 % zobchodovaného objemu celkem. Tržní kapitalizace akciového trhu (23 emisí, z toho 13 domácích a 10 zahraničních) činila ke konci prosince 1252,6 mld. Kč a meziročně tak stoupla o 19,9 %. Graf č. I Vývoj hlavních indikátorů BCPP (obchody v mld. Kč, index PX meziroční změny v %) akcie a podílové listy obligace index PX Pramen: BCPP, graf MPO Lídrem roku se staly akcie Fortuny Rok 2017 na pražské burze byl ve znamení výrazného zlepšení výkonnosti převážné většiny titulů. Nejúspěšnější emisí se tentokrát staly akcie sázkařské skupiny Fortuna (viz graf), které po výrazných ziscích z prvního pololetí, 54

55 podpořených silným růstem přijatých sázek, významnými akvizicemi, a následně i zveřejněním mimořádných výsledků hospodaření za 3. čtvrtletí zhodnotily o více než 107 %. Výrazněji se tak již projevil i pozitivní vliv akvizice Hattrick Sports Group a potvrdila úspěšnost nového online herního segmentu. Druhé místo v žebříčku nejziskovějších společností zaujala petrochemická skupina Unipetrol, která se svým 104,6% výnosem těžila z přetrvávjícího příznivého vývoje v odvětví a obnovené produkce v rafinerii v Kralupech a petrochemické výroby v Litvínově. Výrazný nárůst akcií likérky Stock Spirits (53,4 %) souvisel zejména s úspěšně pokračující restrukturalizací jejích polských aktivit. Velmi pozitivně vyzněl uplynulý rok i pro akcie mediální skupiny CETV, když po neúspěšném 3. čtvrtletí opět vyrazily vzhůru a dosáhly celkového výnosu ve výši 50,6 %. K růstu jim v posledním čtvrtletí dopomohly spekulace o nových zájemcích ohledně odkupu majoritního podílu v CEVT. Mělo by se jednat o čínskou CEFC spolu s Pentou. Dvojciferných zisků dosáhly i akcie společností Philip Morris (26,4 %), Kofola (14,3 %) a ČEZ (15,5 %), kterou podpořily zejména zvyšující se ceny elektřiny. velmi dobrý výkon předvedly i akcie finančních titulů Z ostatních titulů s jednociferným ziskem skončily akcie O2 CR, Pegas Finanční sektor s největšími objemy obchodů na burze si v roce 2017 také polepšil. Akciím bankovního domu Erste Group Bank s 22% výnosem i emisím Komerční banky (+3,4 %) pomohla výborná česká makrodata podporující úvěrovou činnost i kladný sentiment vůči evropskému finančnímu trhu. Akcie pojišťovací společnosti VIG zhodnotily o 16,4 %. Výjimku tvořila Moneta Money Bank, která svým výkonem zaujala poslední pozici v žebříčku sledovaných společností s mírnou ztrátou ve výši 0,5 %. Dobře si vedly i ostatní tituly. Akcie O2 C.R. zhodnotily o 6,4 %. Menší zisky připadly na akcie předního světového výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens, které si připsaly od začátku roku 5,9 %. Za propadem ve 4. čtvrtletí stály především obavy z možnosti stažení akcií z burzy, které by vedlo k jejich výrazné likviditě, dále změna dividendové politiky a nepříznivé hospodářské výsledky společnosti za třetí kvartál. Graf č. I Výkonnost titulů v rámci PX Indexu k (v %) od počátku roku 104,6 107, ,6 53, ,5 3,4 5,9 6,4 14,3 15,5 16, ,4 Pramen: BCPP, graf MPO 55

56 Obchody v RM- Systému rovněž klesly Česká burza cenných papírů RM-Systém, která se zaměřuje zejména na drobné a střední investory, realizovala v roce 2017 obchody za mil. Kč, což je o 26,5 % méně než v předchozím roce. Hlavní transakce byly uskutečněny s akciemi ČEZ (za 910 mil. Kč), Erste Group Bank (za 312,3 mil. Kč), Komerční banky (za 282,1 mil. Kč), Unipetrol (za 123,1 mil. Kč) a CETV (za 117,6 mil. Kč). Dohromady činily téměř 90 % všech obchodů. Tržní kapitalizace dosáhla ke konci roku 2645,5 mil. Kč a meziročně se snížila o 2,4 %. Index burzy RM uzavřel rok na 1422 bodech, což znamenalo meziroční nárůst o 24,4 %. 56

57 II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL II.1.1 Průmysl v ČR Průmyslová produkce v roce 2017 rostla a vytvořila necelou třetinu hrubé přidané hodnoty, Průmysl zaujímá v české ekonomice stěžejní místo, neboť dlouhodobě zajišťuje zhruba třetinu její výkonnosti. V roce 2017 se na tvorbě hrubé přidané hodnoty podílel 31,9 % a zpracovatelský průmysl 27,1 %. Průmyslová produkce v roce 2017 pokračovala čtvrtým rokem v růstu, s poměrně rovnoměrným vývojem v průběhu roku a s meziročním tempem růstu 6,5 % (viz tabulka č. II.1.1.1). Jedním z důvodů byl vysoký růst nových zakázek z tuzemska (zahraničních rostly pomaleji), což se odrazilo ve zpracovatelském průmyslu, resp. v chemickém odvětví, kde rostla produkce rychleji díky naběhnutí (po havárii, viz dále) výroby ve společnosti Unipetrol. Vysoké tempo růstu, je o to více pozitivní informací, jelikož netěží z nízké srovnávací základny (předešlé tři roky byl růst průmyslové produkce velmi slušný). Naopak limitujícími faktory byly přetrvávající problémy na trhu s uhlím, se kterými se již několik let potýká sektor těžby a dobývání a v energetice odstávky reaktorů v obou jaderných elektrárnách. Graf č. II Vývoj průmyslové produkce (meziroční změna v %) 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0 9,5 8,3 12,4 10,6-1,8-1,5 10,0 8,6 7,5 5,9-0,8-0,7-0,1 0,8 6,7 5,0 5,5 4,3 4,1 3,4 7,0 6,5-10,0-15,0-20,0-13,6-15, Průmysl celkem Zpracovatelský průmysl Pramen: ČSÚ, graf MPO klesala jen v těžebním průmyslu, V rozhodujícím zpracovatelském průmyslu, který se na celkových tržbách průmyslu podílí zhruba 80 %, produkce stoupla o 7,0 %. Slušný růst výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 4,7 %, který navázal na růst z roku 2016 (+0,9), po předchozích pěti letech meziročních poklesů, je také pozitivní zprávou. Sektor těžby a dobývání se potýká s dlouholetým poklesem poptávky a jeho produkce v roce 2017 klesla o dalších 1,8 %. 57

58 Tabulka č. II Vývoj produkce v hlavních sektorech průmyslu (meziroční změna v %) Index průmyslové produkce Rok Q 2. Q 3. Q 4. Q ROK 2017 Průmysl celkem (B+C+D) 3,4 8,5 4,3 5,5 7,9 6,5 B Těžba a dobývání -6,6-0,1-5,2-3,8 1,4-1,8 C Zpracovatelský průmysl 4,1 9,2 5,1 5,4 8,3 7,0 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Pramen: ČSÚ, tabulka MPO 0,9 5,2-0,6 8,9 5,6 4,7 ve zpracovatelském produkce rostla v převážné většině odvětví Z odvětví zpracovatelského průmyslu vzrostla v roce 2017 produkce v sedmnácti odvětvích 8. Dlouhodobě rozhodujícím odvětvím pro výkon celého zpracovatelského průmyslu je výroba motorových vozidel, která zajistila téměř třetinu celkových tržeb průmyslu a meziročně vzrostla o 9,6 %. Z dalších odvětví se nejvíce zvýšila produkce v odvětvích výroby chemických látek a chemických přípravků (o 19,1 %). Tento sektor je (pro rok 2017) pozitivně ovlivněn nízkou srovnávací základnou roku Toto odvětví bylo v srpnu 2015 postiženo požárem etylénové jednotky Unipetrolu s následným odstavením petrochemické výroby ve výrobním závodě Litvínov Záluží, která byla plně obnovena až koncem října V květnu 2016 došlo ještě k další mimořádné události na jednotce fluidního katalytického krakování a k zastavení výroby v rafinérii společnosti Unipetrol RPA v Kralupech nad Vltavou. Dále významně rostla produkce ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (o 11,9 %), ve výrobě základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (o 10,7 %) a ve výrobě oděvů (10,1 %). Produkce naproti tomu klesla v roce 2017 v pěti odvětvích zpracovatelského průmyslu. Nejvyšší pokles vykázala odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení (o 9,1 %), oprav a instalací strojů a zařízení (o 2,8 %) a tisku a rozmnožování nahraných nosičů (o 2,3 %). Nejvíce rostla výroba pro mezispotřebu V členění podle hlavních průmyslových seskupení produkce vzrostla v roce 2017 ve všech z nich. Ve výrobě pro dlouhodobou spotřebu produkce meziročně vzrostla o 4,1 %, projevil se zde vliv zvyšování domácí ekonomické aktivity tažené dynamickou spotřebou domácností, v prostředí pokračujícího růstu zaměstnanosti a mezd. Ve výrobě pro investice bylo zvýšení tempa růstu na 6,8 % poznamenáno nízkým čerpáním fondů EU na počátku nového programového období. Výroba pro mezispotřebu zvýšila růst na 8,4 % a výroba pro krátkodobou spotřebu na 2,5 % a ve výrobě energií vzrostla produkce o 4,3 % (první růst za posledních sedm let). 8 Zpracovatelský průmysl je strukturován do celkem 24 odvětví, v textu jsou využita data za 22 odvětví, údaje za 2 odvětví (výroba tabákových výrobků, výroba koksu a rafinovaných ropných produktů) jsou důvěrná. 58

59 Tabulka č. II Vývoj průmyslové produkce podle hlavních průmyslových seskupení (meziroční změna v %) Rok Q 2. Q 3. Q 4. Q Průmysl celkem 5,0 4,3 3,4 6,5 8,5 4,3 5,5 7,9 v tom: pro mezispotřebu 5,4 3,9 1,3 8,4 9,9 6,0 6,3 11,4 pro investice 9,1 7,0 7,2 6,8 9,9 4,8 5,5 7,2 pro dlouhodobou spotřebu 2,7 2,6 4,5 4,1 6,7 1,0 1,9 6,5 pro krátkodobou spotřebu 3,3 6,4 2,8 2,5 3,7 2,3 1,1 2,7 pro výrobu energií -2,9-2,8-0,4 4,3 4,9-0,3 7,9 4,9 Pramen: ČSÚ O růst průmyslové výroby se zasloužily zejména zakázky z tuzemska Hodnota celkových nových zakázek v roce 2017 vzrostla o 7,3 %, což představovalo zvýšení tempa růstu oproti roku 2016 (růst +5,1 %). Zakázky ze zahraničí si udržely solidní tempo růstu, které ale také zmírnilo na 5,8 % (z 6,5 % v roce 2016 a z 8,0 % v roce 2015). Největší růst zahraničních zakázek vykázala výroba elektrických zařízení (o 17,0 %) a chemické odvětví (13,5 %). Žádné odvětví pokles nevykázalo, nicméně nejpomalejší růst (o 1,7 %) vykázala výroba oděvů. Zakázky z tuzemska rostly výrazně (meziročně o 11,0 %) a v porovnání s rokem 2016 tempo růstu zrychlilo (z 1,9 % v roce 2016). Jejich hodnota vzrostla zejména v důsledku obnovení zakázek odvětví chemického průmyslu o 35,2 %. Výrazný růst zakázek vykázala také výroba základních kovů, hutního zpracování; slévárenství (o 16,4 %). Naopak největší pokles, respektive nejnižší tempo růstu, vykázala odvětví výroby základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (o 3,6 %) a automobilový průmysl (o 4,1 %). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b. c.) rostly vyšším tempem než výroba v roce 2017, meziročně o 7,2 %. Zatímco tržby z přímého vývozu vzrostly o 6,5 % a domácí tržby rostly o 8,1 %. Souviselo to s poklesem cen vstupů v posledních dvou letech, jak energie, minerálních paliv, tak i dalších surovin, a z něho vyplývajícím poklesem cen nákladů, které se promítaly do výstupů průmyslu. Globální pokles cen srážel ceny světového obchodu a následně tržby nejen napříč Evropou, ale i v českém průmyslu. Na celkových tržbách průmyslu se tržby z přímého vývozu podílely zhruba šedesáti procenty a rostly nejvíce v odvětvích výroby chemických látek a chemických přípravků (o 19,3 %), oprav a instalací strojů a zařízení (o 10,5 %) a výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (o 7,8 %). Naopak nejvíce se snížily v odvětví výroby nápojů (o 3,5 %) a výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení (o 1,1 %). Domácí tržby rostly nejrychleji v odvětví výroby chemických látek a chemických přípravků (o 29,8 %), výroby oděvů (o 18,9 %) a výroby základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (o 16,6 %). Naopak největší pokles zaznamenalo odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení (o 29,1 %), 59

60 výroby usní a souvisejících výrobků (o 12,5 %) a ostatní zpracovatelský průmysl (o 6,7 %). Graf č. II Vývoj průmyslové produkce a tržeb (meziroční změna v %) 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0-2,0 1Q/15 2Q/15 3Q/15 4Q/15 1Q/16 2Q/16 3Q/16 4Q/16 1Q/17 2Q/17 3Q/17 4Q/17-4,0 Index průmyslové produkce Tržby z průmyslové činnosti (b.c.) Pramen: ČSÚ, graf MPO Počet zaměstnanců se zvýšil, ještě více jejich mzdy Nejvyšší růst tržeb dosáhl sektor MEDIUM LOW-TECH Příznivý vývoj zejména tuzemské poptávky se projevil v růstu zaměstnanosti a mezd v průmyslu. Celková zaměstnanost 9 v průmyslu za rok 2017 vzrostla v průměru o 1,7 %. V odvětvích s nejvyšší dynamikou růstu výroby zpravidla také nejvíce rostla zaměstnanost. Ve zpracovatelském průmyslu v průměru meziročně vzrostla o 1,9 %, v jeho rámci potom nejvíce ve výrobě základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (o 5,1 %), ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (o 4,5 %) shodně jako ve výrobě motorových vozidel (o 4,5 %). Průměrná hrubá měsíční mzda na fyzické osoby v průmyslu vzrostla meziročně o 6,9 % a dosáhla Kč. Nejvyšší mzdy měli zaměstnanci v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu tepla a klimatizovaného vzduchu (v průměru za rok Kč), nejnižší ve výrobě oděvů ( Kč) a druhé nejnižší mzdy jsou ve výrobě usní a souvisejících výrobků ( Kč). Ve zpracovatelském průmyslu 10 v členění produkce podle technologické náročnosti výroby se zvýšily tržby ve všech sektorech (viz tab. č. II ). V sektoru MEDIUM HIGH-TECH tržby vzrostly o 7,5 %. Ten se zároveň nejvíce podílí na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu a jeho podíl vzrostl (o 0,1 p. b., na 52,8 %). V sektoru má výsadní postavení výroba motorových vozidel, která byla v roce 2017 hlavním tahounem růstu průmyslu. Z dalších významnějších odvětví sem patří strojírenství a elektrotechnický průmysl. Tržby se dále zvýšily v HIGH- TECH sektoru o 4,8 %, jeho podíl na tržbách však mírně poklesl (o 0,2 p. b.). Tento sektor však zatím stále dosahuje nejnižšího podílu na celkových tržbách 9 Průměrný evidenční počet zaměstnanců. 10 V následujícím textu až do konce kapitoly II.1.1. jsou využity statistické údaje pouze za organizace s 50 a více zaměstnanci. 60

61 zpracovatelského průmyslu. Jeho vývoj v roce 2017 byl ovlivněn pomalejším (oproti ostatním odvětvím) růstem tržeb rozhodující výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů. Výsledky těchto dvou sektorů (s podílem na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 62,3 %, oproti 62,4 % v roce 2016) říkají, že v domácím průmyslu je podíl odvětví produkujících výrobky s vyšší přidanou hodnotou značný a v dlouhodobém horizontu se zvyšuje (byť v roce 2017 nastal nepatrný pokles). Jen mírné zvýšení tržeb o 3,4 % sektoru LOW-TECH znamenalo snížení jeho podílu na 13,4 %. Tržby v sektoru MEDIUM LOW-TECH vzrostly o 9,8 %, a tak se jejich podíl zvýšil na 24,3 %. Tabulka č. II Vývoj produkce zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna a podíl v %, rozdíl v p. b.) CZ-NACE Zpracovatelský průmysl celkem Tržby z průmyslové činnosti (meziroční změna) Podíl na tržbách zprac. průmyslu za rok 2016 Podíl na tržbách zprac. průmyslu za rok 2017 Rozdíl ,0 100,0 100,0 0,0 HIGH-TECH 4,8 9,8 9,5-0,2 MEDIUM HIGH-TECH 7,5 52,6 52,8 0,1 MEDIUM LOW-TECH 9,8 23,7 24,3 0,6 LOW-TECH 3,4 13,8 13,4-0,5 Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: případné rozdíly vyplývají z počítačového zaokrouhlování Růst tržeb ve zpracovatelském průmyslu nepatrně překonal jejich růst v celém průmyslu Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v průmyslu (s 50 a více zaměstnanci) vzrostly za rok 2017 v průměru o 7,0 % a tržby ve zpracovatelském průmyslu jen o málo vyšším tempem 7,2 % (viz tabulka č. II.1.1.4). K jejich růstu přispělo osmnáct odvětví, která se na celkových tržbách průmyslu podílela 93,5 %, (nejvíce rostly v chemickém odvětví, meziročně o 25,6 %). Ve čtyřech odvětvích tržby klesly (nejvíce ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení o 10,5 %). Tržby z přímého vývozu se zvýšily o 6,6 %. Podíly tržeb z přímého vývozu na tržbách průmyslových sekcí a odvětví jsou uvedeny v tabulce v příloze č. II. 61

62 Tabulka č. II Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v roce 2017 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b. c.) ROK Q 2. Q 3. Q 4. Q ROK 2017 Průmysl celkem (B+C+D) 1,7 11,2 6,0 5,7 5,0 7,0 B Těžba a dobývání -11,8 13,2 0,5 4,9 4,1 5,6 C Zpracovatelský průmysl 1,8 11,6 6,4 5,5 5,5 7,2 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Pramen: ČSÚ, tabulka MPO 4,5 4,8-1,3 9,4-1,0 2,6 Nejvyšší podíl na celkových tržbách průmyslu měl automobilový průmysl Zpracovatelský průmysl si drží dominantní pozici také v rámci tržeb průmyslu, jeho podíl v roce 2017 meziročně ještě mírně posílil na 93,2 %. Podíly tržeb jednotlivých sekcí průmyslu na tržbách průmyslu se změnily jen nepatrně: u zpracovatelského průmyslu podíl vzrostl o 0,2 p. b., v sekci výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu poklesl o 0,2 p. b. a sekce těžby a dobývání zůstala beze změny. Je to mj. dáno postavením těchto sekcí na trhu a jeho změnách a také různou mírou závislosti na vývoji světových cen minerálních paliv, elektřiny a ostatních průmyslových surovin v posledních dvou letech. V rámci zpracovatelského průmyslu se dlouhodobě zvyšuje podíl výroby motorových vozidel na jeho tržbách (byť v roce 2017 nastal nepatrný pokles, o 0,2 p. b.), v roce 2017 to bylo 30,7 % a odvětví je hlavním nositelem růstu celého průmyslu. V následující části jsou podrobněji hodnocena odvětví zpracovatelského průmyslu, která vykázala nadprůměrný růst, či pokles. Odvětví s dvouciferným růstem tržeb byla dvě: výroba chemických látek a chemických přípravků (+25,6 %) a výroba základních kovů, hutní zpracování; slévárenství (+11,4 %). Zásadním odvětvím pro vývoj průmyslu je výroba motorových vozidel Rozhodujícím odvětvím (nejen zpracovatelského) průmyslu je tradičně výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (CZ-NACE 29). Tržby odvětví se v roce 2017 meziročně zvýšily o 6,3 %, z přímého vývozu dokonce o 7,6 %. Podíl na tržbách průmyslu je 30,7 % (meziroční snížení o 0,2 p. b.). Příznivý (byť pomalejší) vývoj automobilového průmyslu byl nadále tažen růstem zakázek, rostly zahraniční zakázky o 1,7 % (v roce 2016 o 16,8 %) a domácí zakázky vykázaly vyšší růst, a sice o 4,2 % (v roce 2016 o 8,8 %), celkové nové zakázky odvětví potom rostly o 2,3 % (v roce 2016 o 14,8 %). Výkon odvětví tak opět potvrdil vysokou konkurenceschopnost domácích výrobců, kdy významná část produkce je určena pro zahraniční zákazníky (např. většina produkce automobilky TPCA je určena pro zahraniční zákazníky). Do odvětví výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů patří tři obory: výroba motorových vozidel a jejich motorů (rostla nejrychleji), výroba karoserií motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů (rostla nejpomaleji) a výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory. Podle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory. Všechny tři obory vykázaly v roce 2017 růst tržeb. 62

63 Podle statistiky Sdružení automobilového průmyslu se v roce 2017 výroba osobních a lehkých užitkových vozidel meziročně zvýšila o 5,2 % (na celkové produkci motorových vozidel se podílela 99,5 %). Nejvyšší nárůst produkce o 12,2 % dosáhla rozhodující domácí automobilka ŠKODA-AUTO (na celkové produkci osobních a malých užitkových vozů se podílela 60,7 %). Druhá největší domácí automobilka HYUNDAI vykázala pokles produkce o 0,5 % (podíl 25,2 %). Produkce automobilky TPCA poklesla o 9,8 % (podíl 14,1 %). Výroba nákladních automobilů, kde jediným výrobcem v ČR je automobilka TATRA, se meziročně zvýšila o 11,7 %. Výroba autobusů se zvýšila v průměru o 5,6 %, ve firmě IVECO vzrostla o 5,6 % a u výrobce autobusů SOR vzrostla o 4,0 %. Dále se v ČR vyrobilo několik desítek autobusů na podvozcích různých značek. Vysoký růst produkce a tržeb chemického průmyslu byl z velké části zapříčiněn obnovením výroby po havárii Hutní výroba byla tažena domácími zakázkami, K nejvýraznějšímu růstu tržeb (o 25,6 %) došlo ve výrobě chemických látek a chemických přípravků (CZ-NACE 20). Odvětví patří mezi významnější ve zpracovatelském průmyslu, na tržbách průmyslu se podílelo 3,7 %. Chemický průmysl je silně provázán ekonomickými vazbami s ostatními odvětvími a obory zpracovatelského průmyslu, kterým dodává své výrobky. Významnými odběrateli jsou např. elektrotechnický průmysl, automobilový průmysl, textilní průmysl, gumárenský a plastikářský průmysl. Výsledky odvětví v roce 2017 byly pozitivně ovlivněny náběhem výroby po výše uvedené havárií v Unipetrolu. Celkové zakázky odvětví byly meziročně vyšší o 23,1 % (v roce ,5 %), z toho zahraniční o 14,8 % (v roce ,6 %) a domácí o 41,2 % (v roce ,3 %). Do odvětví výroby chemických látek a chemických přípravků je zařazeno šest skupin. Dle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku v primárních formách, jež vykázala významný růst, a zároveň se jednalo o největší růst v daném odvětví. Poklesly dvě odvětví a vyšší pokles vykázalo odvětví výroby mýdel a detergentů, čisticích a lešticích prostředků, parfémů a toaletních přípravků. Tržby výroby základních kovů, hutního zpracování kovů, slévárenství (CZ-NACE 24) se v roce 2017 meziročně zvýšily o 11,4 %. Odvětví patří v rámci zpracovatelského průmyslu k významnějším, na tržbách průmyslu se podílelo 4,4 %. Hutní výroba je materiálově a energeticky náročná a v ČR je dlouhodobě koncentrována hlavně do dvou dominantních společností v Moravskoslezském kraji. Převážná část hutních výrobků jsou polotovary a výrobky určené pro další zpracování, které jsou dále zhodnocovány (zhruba dvě třetiny produkce jsou směrovány do mezispotřeby). Produkce nachází uplatnění hlavně ve strojírenství, automobilovém průmyslu, při stavbě lodí, ale i v dalších odvětvích a oborech. V roce 2017 se meziročně zvýšily nové zakázky o 13,8 % (v roce ,4 %), z toho domácí zakázky vzrostly o 19,5 % (v roce ,1 %), kdežto zahraniční vzrostly o 7,9 % (v roce ,7 %), i přesto, že zahraniční poptávka je ovlivňována expanzí čínské produkce, zejména oceli, na niž se např. EU i USA snaží reagovat cly. Do odvětví výroby základních kovů, hutního zpracování kovů, slévárenství je zařazeno pět skupin. Dle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků (kromě pásky za studena), tváření výrobků za tepla, jež vykázala dvouciferný růst tržeb. Růst vykázala všechna pododvětví, nejvyšší byl ve výrobě a hutním zpracováním drahých a neželezných kovů. Nejpomaleji rostlo slévárenství. 63

64 Tržby se snížily ve čtyřech odvětvích zpracovatelského průmyslu Tržby se v roce 2017 v meziročním srovnání snížily ve čtyřech odvětvích zpracovatelského průmyslu, která se na tržbách průmyslu podílela 3,9 %. V následující části jsou podrobněji hodnocena odvětví zpracovatelského průmyslu s vyšším poklesem tržeb. Taková odvětví byla dvě: výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (o 10,5 %) a odvětví oprav a instalací strojů a zařízení (o 4,1 %). Výroba ostatních dopravních prostředků (CZ-NACE 30) patří k menším odvětvím, které zajišťuje převážně dopravní prostředky pro tuzemské dopravce (na celkových tržbách průmyslu se podílela 1,3 %). Tržby v odvětví se snížily o 10,5 % (z přímého vývozu však rostly o 3,0 %), jejich vývoj (paradoxně) neodpovídá vývoji nových zakázek, kdy celkové nové zakázky rostly meziročně o 10,0 % (v ,8 %), z nich zahraniční rostly o 18,6 % (v ,6 %) a tuzemské klesly o 16,9 % (v ,1 %). Do oddílu výroby ostatních dopravních prostředků je zařazeno pět skupin. Podle objemu tržeb je nejvýznamnější výroba železničních lokomotiv a vozového parku, nejvyšší růst tržeb docílilo odvětví stavby lodí a člunů. Největší pokles vykázalo odvětví výroby vojenských bojových vozidel. také opravy a instalace strojů a zařízení vykázaly pokles tržeb Opravy a instalace strojů a zařízení (CZ-NACE 33) zaznamenaly pokles tržeb o 4,1 %. Řadí se k menším odvětvím zpracovatelského průmyslu a na tržbách průmyslu se podílí 1,4 %. Má přímé vazby na výrobní odvětví a zaměřuje se na opravy za účelem obnovy funkčnosti strojů a zařízení, přestavbu a modernizaci používaných strojů a zařízení a jejich instalaci. Produkce tohoto odvětví reflektuje zejména finanční situaci průmyslových podniků. Do odvětví oprav a instalací strojů a zařízení jsou zahrnuty dva obory: opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení (mírný pokles) a instalace průmyslových strojů a zařízení (vyšší pokles). Dle objemu tržeb je významnější odvětví oprav kovodělných výrobků, strojů a zařízení. Nové zakázky ve vybraných odvětvích zpracovatelského průmyslu 11 si v roce 2017 udržely slušný růst. Objem celkových nových zakázek se meziročně zvýšil o 6,7 % a jejich růst zrychlil (z 5,6 % v roce 2016). Zahraniční zakázky snížily tempo růstu na 5,3 % (oproti +7,0 % v roce 2016) a domácí zakázky zvýšily tempo růstu na 10,6 % (z +1,9 % v roce 2016). Zahraniční zakázky měly na celkových zakázkách také výrazně vyšší podíl, a sice 72,9 %. Nejvíce rostly nové celkové zakázky v chemickém průmyslu (+23,1 %), kdy to táhly zejména nové zakázky tuzemské (+41,2 %). Druhé nejvyšší tempo růstu vykázala výroba elektrických zařízení (+17,3 %), kde byly vyšší nové zahraniční zakázky. Pokles vykázalo jen jedno odvětví, a sice výroba oděvů (-0,1 %), kvůli poklesu nových zahraničních zakázek. 11 ČSÚ nesleduje nové zakázky u všech odvětví, ale jen u průmyslu jako celku, a v odvětvích zpracovatelského průmyslu CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21 a

65 Graf č. II Vývoj nových zahraničních a domácích zakázek v roce 2017 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 6,7 11,9 8,3 8,0 16,4 14,2 2,2 10,2 9,4 1,6 13,0 8,4 6,6 2,3 13,4 4,4 10,5 8,9 14,4 0,9 6,3 3,6 15,4-5,0-4,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Zahraniční zakázky Domácí zakázky Pramenů: ČSÚ, graf MPO Chemický průmysl ovlivnil významně domácí zakázky Nové zakázky ze zahraničí byly taženy zejména výrobou ostatních dopravních prostředků a zařízení Vývoj domácích zakázek (rostly o 10,6 %) byl v roce 2017 značně ovlivněn výrazným růstem nových zakázek chemického průmyslu o 41,2 % (v roce 2016 klesly o 17,3 %), v důsledku mimořádných událostí ve dvou společnostech Unipetrolu (viz výše). Druhý nejvyšší růst vykázala výroba základních kovů, hutního zpracování; slévárenství (+19,5 %), když v roce 2016 ztratila 7,1 %. Naopak jediný pokles domácích zakázek vykázala výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (o 16,9 %), když v roce 2016 poklesla o 20,1 %. Nové zakázky ze zahraničí v roce 2017 rostly (o 5,3 %) pomaleji než nové zakázky z tuzemska. Nejvyšší tempa růstu vykázala odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení (o 18,6 %), když loni rostla taktéž (o 4,6 %) a výroba elektrických zařízení (o 18,1 %), když loni poklesla o 3,2 %. Jediný meziroční pokles vykázala výroba oděvů (o -3,2 %), když v roce 2016 rostla o 3,9 %. Graf č. II Vývoj nových zakázek a tržeb za vybrané obory (organizace s 50 a více zaměstnanci, sleduje se jen u CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21, 24-30, meziroční změna v %, z b. c.) 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0 1Q/15 2Q/15 3Q/15 4Q/15 1Q/16 2Q/16 3Q/16 4Q/16 1Q/17 2Q/17 3Q/17 4Q/17-10,0 Zakázky celkem Zakázky ze zahraničí Domácí zakázky Tržby za vybrané oddíly Pramen: ČSÚ, propočty a graf MPO 65

66 Růst produkce a zakázek se projevil zvýšením zaměstnanosti Růst zaměstnanosti pomalejší než růst tržeb vedl k růstu produktivity práce Příznivá ekonomická situace průmyslu v roce 2017 si vyžádala také reakci trhu práce. Rostoucí produkce, zakázky i tržby průmyslových podniků vyvolaly potřebu rozšiřování výroby a přijímání nových zaměstnanců. Zaměstnanost dosáhla vysoké úrovně, když se v průměru za rok 2017 zvýšila meziročně o 2,0 %, ve zpracovatelském průmyslu o 2,2 % a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 6,4 %. Pouze složité podmínky v těžbě a dobývání nevyvolaly nároky na další potřebu pracovní síly, takže zaměstnanost zde klesla o 9,5 % (v roce 2016 pokles o 6,1 %). Růst zaměstnanosti pomalejší než růst tržeb vedl k růstu produktivity práce o 4,9 %, ve zpracovatelském průmyslu o 5,0 %, a v těžbě a dobývání dokonce o 16,6 %. Produktivita klesla pouze ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 3,5 %. Vysoký růst mezd se i přes růst produktivity práce odrazil ve zvýšení jednotkových mzdových nákladů v průmyslu, nominální se meziročně zvýšily o 1,9 % a reálné o 0,1 %. Vývoj nominálních a reálných mzdových nákladů v rámci zpracovatelského průmyslu nabízí tabulka Tabulka č. II

67 Tabulka č. II Vybrané ukazatele průmyslových organizací (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změny v %) průmysl. tržby z tržby z prům.. produkt. průměr. mzda jednotkové Ukazatel produkce prodeje přímého počet práce mzda přepočt. mzdové (IPP) vl. výr. vývozu zaměst z tržeb nominál. indexem náklady průměrná a služeb v b.c. FO cen mzda v b.c. výrobců nominál. reálné Kč Průmysl celkem 6,5 7,0 6,6 2,0 4,9 6,9 5,0 1,9 0, B Těžba a dobývání -1,8 5,6 7,0-9,5 16,6 6,3 2,4-8,8-12, D Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klim. vzduchu 4,7 2,6 32,6 6,4-3,5 4,8 6,1 8,7 10, C Zpracovatelský průmysl 7,0 7,2 6,5 2,2 5,0 7,0 4,6 2,0-0, Výroba potravinářských výrobků 1,4 6,0 1,5 0,8 5,1 7,7 4,4 2,4-0, Výroba nápojů 3,1 1,8-5,1-0,9 2,8 3,9 3,2 1,1 0, Výroba tabákových výrobků Výroba textilií 3,4 3,3 3,4 1,1 2,2 8,2 8,7 5,8 6, Výroba oděvů 10,1 4,1 0,0-3,2 7,6 6,6 6,3-0,9-1, Výroba usní a souvisejících výrobků -0,5-2,5-4,4 2,3-4,6 8,1 7,0 13,3 12, Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. 3,7-0,9 0,0-0,2-0,7 8,7 7,1 9,5 7, Výroba papíru a výrobků z papíru 3,7 4,6 3,2 0,7 3,8 8,3 7,3 4,3 3, Tisk a rozmnož. nahraných nosičů -2,3 0,7 3,5 0,4 0,3 4,6 4,7 4,3 4, Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků Výroba chemických látek a chem. přípravků 19,1 25,6 21,9 2,7 22,3 6,8 3,7-12,7-15, Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků 10,7 2,0-1,6 2,4-0,3 4,9 5,4 5,2 5, Výroba pryžových a plastových výrobků 8,1 7,6 6,9 3,8 3,7 8,3 8,0 4,5 4, Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků 7,9 4,7 0,7-0,6 5,3 6,8 5,8 1,4 0, Výr.. zákl. kovů, hutní zprac. kovů, sléváren. -0,9 11,4 5,5-0,4 11,9 5,7-4,0-5,5-14, Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků 8,1 6,4 6,1 2,1 4,2 6,6 4,5 2,3 0, Výroba počítačů, elektron. a optických přístr. 11,9 5,3 4,7 3,6 1,6 8,0 8,7 6,3 6, Výroba elektrických zařízení 8,5 9,4 6,5 3,4 5,8 7,1 5,9 1,2 0, Výroba strojů a zařízení 8,7 6,4 4,5 1,9 4,4 6,0 5,2 1,5 0, Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přív. a návěs. 9,6 6,3 7,6 4,6 1,7 7,3 9,8 5,5 8, Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení -9,1-10,5 3,0-0,5-10,0 10,8 9,3 23,2 21, Výroba nábytku 3,7 2,3 1,1-0,4 2,7 8,3 9,4 5,4 6, Ostatní zpracovatelský průmysl 0,3 0,6 5,0 3,6-2,8 6,2 5,4 9,4 8, Opravy a instalace strojů a zařízení -2,8-4,1 2,7-1,5-2,6 4,2 1,5 7,0 4, Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: Průmyslová produkce je za průmysl celkem, ostatní údaje za organizace s 50 a více zaměstnanci. Produktivita práce je vypočtena jako podíl indexu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (v b. c.) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců. II.1.2 Průmysl v EU Domácí průmysl ve srovnání s Evropou vykázal vyšší tempo růstu Průmyslová produkce se v roce 2017 v České republice meziročně zvýšila o 7,0 % 12, takže v rámci Evropské unie (EU28), s průměrným růstem o 3,2 %, se tuzemská ekonomika zařadila mezi země s nadprůměrnými výsledky. Nejvyšší růst vykázaly Slovinsko (8,6 %), Rumunsko (8,6 %), Lotyšsko (8,5 %) a Estonsko (8,0 %), ostatně rostly všechny země. Nejnižší růst vykázaly země Chorvatsko (1,9 %) a Nizozemsko (2,1 %). Slušný růst průmyslu v zemích eurozóny (meziročně o 3,0 %) byl determinován růstem průmyslu ve velkých zemích: v Itálii o 3,6 %, v Německu o 3,4 % a ve Francii o 2,4 % (Spojené království o 2,1 %). Jelikož velké země nerostly příliš rychle, tak 12 Kalendářně očištěná data Eurostatu. 67

68 při porovnání s eurozónou jako celkem je výkon domácího průmyslu značně vyšší a taktéž převyšuje výsledky svého nejdůležitějšího kooperačního a obchodního partnera Německa (viz graf č. II.1.2.1). Graf č. II Vývoj průmyslové produkce v eurozóně, v Německu a v ČR (kalendářně očištěná data, meziroční změna v %) 10 Pramen: Eurostat, graf MPO Q/15 2Q/15 3Q/15 4Q/15 1Q/16 2Q/16 3Q/16 4Q/16 1Q/17 2Q/17 3Q/17 4Q/17 eurozóna 2,2 2,3 3 2,7 1,8 0,7 0,9 3,2 1,3 2,5 4 4,1 Německo 0,0 1,9 1,6-0,2 1,8 0,4 0,9 1,5 1,0 3,1 4,3 5,0 ČR 4,9 5,2 6,0 2,3 4,1 2,2 1,8 3,4 4,7 8,7 6,8 7,7 68

69 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita Stavebnictví se po předloňském poklesu opět vrátilo k růstu, Stavební produkce se vrátila v roce 2017, po ročním poklesu (2016), na dráhu růstu, když vykázala meziroční růst v průměru o 3,3 % (ve s. c.). Růst nastoupil již v prvním čtvrtletí a pokračoval po celý rok. Určujícím faktorem růstu pro něj bylo pozemní stavitelství, protože inženýrské zůstalo pod úrovní loňských výsledků (ve 3 ze 4 čtvrtletích). Výsledek byl ovlivněn nejen nízkou srovnávací základnou (v 2016 produkce klesla o 5,6 %), ale i tím, že nové stavební zakázky rostly (počet i hodnota), hodnota ke konci období taktéž rostla, ovšem počet (ke konci období) klesl. Vývoj v obou segmentech stavebnictví byl opět nerovnoměrný. Pozemní stavitelství vykázalo růst po všechna čtvrtletí, když navazovalo na růst posledních dvou čtvrtletí roku Naopak inženýrské stavitelství navázalo na poklesy z roku 2016 (pokles ve všech čtyřech čtvrtletích) a pokračovalo v nich celé tři čtvrtletí, až ve čtvrtém čtvrtletí vykázalo mírný růst. V roce 2014 a zejména 2015 bylo tahounem celého odvětví právě inženýrské stavitelství, které stačilo eliminovat slabý růst (případně mírné čtvrtletní poklesy) produkce pozemního stavitelství. Nepřipravenost projektů a s tím související pomalý náběh čerpání dotací z EU budou pravděpodobně limitovat tempo vyššího růstu nejen inženýrského stavitelství, ale i odvětví jako celku i v příštích měsících a čtvrtletích. Stavebnictví také ovlivní meziroční růst (počet i hodnota) oznámení o zadání stavebních zakázek. Stavebnictví patří mezi tradiční sektory české ekonomiky a na tvorbě hrubé přidané hodnoty se podílí 5,3 %. Graf č. II Vývoj stavební produkce (meziroční změna v %, s. c.) 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0-20,0 0,7-2,3 6,4-4,2-6,5 3,9-0,3-2,3-8,4-2,9-2,3 5,7-5,3-9,1-0,9-6,0-6,2-10,0-9,0-11,2-11,7 13,6-3,9-3,1 5,6 2,9 0,5 12,0 9,4 6,9 1,3-6,8-8,8-6,2-1,6 0,9 7,2 1,6 3,0-25,0-22, Pramen: ČSÚ, graf MPO 69

70 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 díky pozemnímu stavitelství, které se dostalo do slušných (kladných) čísel, kdežto inženýrské stavitelství zatím pouze snížilo dynamiku poklesu Produkce pozemního stavitelství v roce 2017 rostla v průměru meziročně o 6,3 % (v roce 2016 meziročně ztratila v průměru 0,8 %), když kladné tempo růstu vykazovala ve všech čtyřech čtvrtletích (5,0 %; 12,5 %; 4,4 %; a 3,9 %). Její dynamika byla také ovlivněna efektem nízké srovnávací základny předchozího roku, v jednotlivých čtvrtletích roku 2016 byla tempa růstu volatilní (-7,1 %; -5,9 %; +0,9 %; a +6,2 %). Produkce inženýrského stavitelství je převážně závislá na financování z veřejných zdrojů a v roce 2017 byla pod úrovní předchozího roku o 4,1 % (také v roce 2016 meziročně ztratila v průměru 15,8 %) a pokles vykázala ve třech (prvních) čtvrtletích (-13,6 %; -4,8 %; -5,1 %), tzn. ve 4. čtvrtletí roku 2017 nastal mírný růst (+1,0 %). Výkon byl (mimo sezónnost) navíc pod vlivem efektu slabé srovnávací základny předchozího roku (-6,0 %; -14,8 %; -19,5 % a -16,4 %), takže pokles o více než 4 %, lze hodnotit jako velice nepříznivý vývoj inženýrského stavitelství. Jeho výkonnost souvisí taktéž s vývojem čerpání dotací z EU a na ně navazující investiční aktivitou státu. Graf č. II Pozemní a inženýrské stavitelství (meziroční změna v %, s. c.) 30,0 20,0 10,0 0,0-10,0-20,0-30, Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství Pramen: ČSÚ, graf MPO Pokračoval trend poklesu zaměstnanosti při růstu průměrné nominální mzdy, rostla i reálná mzda Ve stavebních podnicích pokračoval dlouhodobý trend snižování počtu zaměstnanců. Zaměstnanost (průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci), která nepřetržitě klesá již od konce roku 2010, v průběhu roku 2017 ještě dále klesla v průměru o 2,1 %. Průměrná hrubá nominální mzda těchto zaměstnanců v průměru za rok 2017 meziročně vzrostla o 4,7 % na Kč. Růst stavební produkce při snižování zaměstnanosti zajistil růst produktivity práce o 4,4 % (na rozdíl od roku 2016, kdy klesla o 4,9 %). Růst reálných mezd činil 2,6 % a zaostal tak za růstem produktivity práce. Vyšší růst produktivity než růst reálných mezd se projevil poklesem reálných jednotkových mzdových nákladů o 1,8 %. 70

71 počet mld. Kč MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 Tabulka č. II Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (meziroční změna v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 2017 Prům. hr. měs. nomin. mzda na fyz. os. 4,2 3,2 4,0 1,6 3,2 4,0 5,8 4,0 6,6 5,1 Prům. hr. měs. reálná mzda na fyz. os. 3,7 2,9 3,4 0,1 2,5 1,5 3,5 1,4 3,9 2,6 Produktivita práce (ve s. c.) -7,0-8,4-4,9 0,0-4,9 2,2 8,7 2,7 3,7 4,4 Nominál jedn. mzdové náklady 12,1 12,7 9,3 1,6 8,5 1,7-2,6 1,2 2,9 0,6 Reálné jedn. mzdové náklady 11,6 12,4 8,8 0,2 7,7-0,7-4,8-1,3 0,2-1,8 Pramen: ČSÚ, propočty MPO II.2.2 Stavební povolení a stavební zakázky Počet stavebních povolení meziročně mírně vzrostl, Počet vydaných stavebních povolení v roce 2017 meziročně mírně rostl. Stavební úřady vydaly celkem stavebních povolení, což představuje meziroční růst o 1,0 %. Počty vydaných stavebních povolení v meziročním srovnání rostly v roce 2015, 2016 i Tempa růstu v roce 2017, v jednotlivých čtvrtletích, byla značně volatilní, když v 1. čtvrtletí nastal růst o 8,2 %, ve druhém -1,5 %, ve třetím růst o 2,3 % a ve čtvrtém opět pokles o 3,6%. Graf č. II Počet vydaných stavebních povolení a orientační hodnota povolených staveb ,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q ,0 Počet vydaných staveb. povolení Orientační hodnota Pramen: ČSÚ, graf MPO Na růstu (o 1,5 %) počtu stavebních povolení vydaných v roce 2017 se podílela povolení na změnu dokončených staveb, jejichž počet meziročně klesl o 3,8 %, naproti tomu v oblasti nové výstavby meziročně vzrostl o 4,5 %. Stavební povolení pro výstavbu bytových budov vzrostla o 3,4 % a pro nebytové budovy klesla o 2,5 %. Srovnání s předchozím rokem nabízí tabulka č. II

72 Tabulka č. II Počet vydaných stavebních povolení (meziroční změna v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q Počet vydaných stavebních povolení (celkem) 1,7 3,3 2,8 6,2 3,6 8,2-1,5 2,3-3,6 1,0 v tom: nová výstavba -0,5 5,8 3,5 7,7 4,4 11,4 0,4 7,8 0,4 4,5 změna dokončených staveb 4,7 0,0 1,8 4,0 2,5 4,1-4,1-4,9-9,2-3,8 z celku: bytové budovy 8,3 6,8 6,2 8,4 7,3 11,3 0,9 3,9-0,5 3,4 Pramen: ČSÚ nebytové budovy 5,1 8,8 8,9 11,2 8,6 4,2-4,4-2,6-5,9-2, rychleji rostla hodnota povolených staveb, Orientační hodnota povolených staveb v roce 2017 činila 352,9 mld. Kč, což znamená výrazný meziroční růst (o 24,1 %). Ten byl způsoben růstem hodnoty nové výstavby o 26,8 %, ale i růstem ve změně dokončených staveb (+20,2 %). Struktura je patrná z následující tabulky. Tabulka č. II Orientační hodnota povolených staveb (meziroční změna v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q Orientační hodnota povolených staveb (celkem) 6,9 25,5-0,1 12,8 11,5 41,5-1,4 41,0 24,9 24,1 v tom: nová výstavba 6,3 37,8 13,6 32,2 23,6 64,4-13,6 32,4 44,0 26,8 změna dokončených staveb 7,7 9,3-15,2-8,6-2,6 15,2 19,0 53,7-5,6 20,2 z celku: bytové budovy 9,7-8,8 4,8 20,8 5,4 32,1 22,9 20,6 7,0 19,6 Pramen: ČSÚ nebytové budovy 20,3 70,7 32,4 35,2 39,3 76,5-7,6 20,6-1,2 17, naopak klesla jejich podlahová plocha Nejvíce stavebních povolení bylo vydáno ve Středočeském kraji, kde stavební ohlášení a povolení měla i nejvyšší hodnotu, Klesla celková podlahová plocha bytových a nebytových budov, na kterou bylo vydáno stavební povolení, meziročně o 6,5 % na 8,0 mil. m 2, což (za přispění vysoké srovnávací základny) znamenalo ukončení značného tempa růstu nastoupeného v roce 2015 (přesněji ve 2. čtvrtletím). Rostla podlahová plocha v nové výstavbě bytových budov o 18,2 % a při vzniku nových bytů změnou dokončených staveb o 8,6 %, naopak podlahová plocha v nebytových budovách nově postavených se snížila o 4,2 %. Z jednotlivých krajů se na celkovém počtu vydaných stavebních ohlášení a povolení v kumulaci za rok 2017 nejvíce podílel Středočeský kraj s povoleními (podíl 19,5 %), dále pak Jihomoravský kraj s (11,4 %) a Moravskoslezský s (9,2 %). Nejvyšší orientační hodnotu povolených staveb a podíl na celku vykázal Středočeský kraj (45,4 mld. Kč a 12,9 %), následovaný krajem Jihomoravským (36,6 mld. Kč a 10,4 %) a Ústeckým krajem (30,9 mld. Kč a 8,8 %). V kategorii bytových staveb nejvyšší orientační hodnoty vykázaly kraje Středočeský (20,5 mld. Kč) a Praha (14,3 mld. Kč), následována krajem Jihomoravským (13,7 mld. Kč) a v kategorii nebytových staveb nejvyšší orientační hodnoty docílily kraje Ústecký (21,0 mld. Kč) a Středočeský (13,7 mld. Kč), následovaný krajem Jihomoravským (13,6 mld. Kč). Podíl Prahy na počtu vydaných stavebních ohlášení a povolení staveb činil 5,8 %, na orientační hodnotě povolených staveb se podílela 7,8 %, v tom na bytových 13,9 % a nebytových 7,5 %. 72

73 mld. Kč MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 Počet nových stavebních zakázek rostl nepatrně, jejich hodnota naopak rostla významně, Pro budoucí vývoj celého odvětví stavebnictví jsou důležitým ukazatelem stavební zakázky, které naznačují, nejen jak se bude vyvíjet poptávka po stavebních pracích, ale především na ni navazující produkce v nadcházejících měsících. Počet nových zakázek v tuzemsku přijatých během roku 2017 (stavebními podniky s 50 a více zaměstnanci) se zvýšil meziročně o 0,1 % na , bylo to ale výrazně nižší tempo, než v roce 2016 (+26,7 %). Stavební podniky uzavřely v tuzemsku nové zakázky v hodnotě 202,7 mld. Kč, která byla meziročně o 9,3 % vyšší. Hodnota stavebních zakázek (viz graf č. II.2.2.2) rostla jak v pozemním stavitelství, meziročně o 8,4 %, tak výrazněji v inženýrském stavitelství o 10,2 %, kterému pomohl efekt nízké srovnávací základny. Podniky odvětví pozemního stavitelství uzavřely v roce 2017 zakázky v hodnotě 93,3 mld. Kč a podniky inženýrského stavitelství za 109,4 mld. Kč. Graf č. II Vývoj stavebních zakázek (hodnota v mld. Kč) 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q Stav na konci období Nové zakázky Pramen: ČSÚ, graf MPO celkový stav zakázek klesl, ale jejich hodnota vzrostla, zahraniční zakázky pokračovaly v poklesu Stav zakázek ke konci roku 2017, tj. přijaté a dosud nezahájené zakázky, nebo rozpracované zakázky v hodnotě prací zbývajících k provedení, se snížil (jejich počet) meziročně o 6,3 %. Podniky měly uzavřeno celkem zakázek za 133,4 mld. Kč, jejich hodnota meziročně vzrostla o 3,5 %. Tento růst znamenal mírné snížení (velkého) rozdílu proti hodnotě stejného období předkrizového roku Hodnota v roce 2017 je tedy o 38,0 % nižší oproti hodnotě v roce V roce 2017 vzrostla meziročně hodnota soukromých zakázek (+2,6 %), zahraniční naopak poklesly (-13,5 %) a veřejné zakázky z tuzemska naopak vzrostly (+9,3 %). Větší než poloviční podíl na celkových zakázkách (51,0 %) představovaly tuzemské zakázky veřejné (stav na konci období). Podle stavu v roce 2017 se jejich hodnota meziročně změnila o 9,3 %, na 68,1 mld. Kč a činila jen 46,2 % hodnoty předkrizového roku Více než třetinový podíl (36,4 %) z celkového stavu zakázek tvořily zakázky soukromé, s hodnotou 48,6 mld. Kč a meziročním růstem o 2,6 %. Zahraniční zakázky prodloužily trend poklesu nastoupený již 73

74 v prvním čtvrtletí roku Jejich objem v roce 2017 meziročně klesl o 13,5 %, na 16,7 mld. Kč a představovaly 12,5 % celkové hodnoty zakázek. Tabulka č. II Vývoj stavebních zakázek u podniků s 50 a více zaměstnanci (meziroční změna v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q Nové zakázky v tuzemsku (počet) 21,5 41,0 8,4 39,5 26,7 2,8 1,6 2,4-5,4 0,1 v tom: pozemní stavitelství (hodnota) -1,1 28,7 29,7 28,8 21,7 6,7 3,6 7,8 15,1 8,4 inženýrské stavitelství (hodnota) -11,7-17,1-23,9-1,8-14,8 26,0 14,8-8,4 16,0 10,2 Stav ke konci období (počet) 12,9 20,4 13,8 34,8 34,8 13,5 0,0 0,7-6,3-6,3 v tom: tuzemsko (hodnota) -12,9-10,5-8,7 4,7 4,7-0,7 0,3-0,5 6,4 6,4 v tom: veřejné (hodnota) -20,4-17,8-18,0 1,1 1,1 0,9 1,4 2,0 9,3 9,3 soukromé (hodnota) -1,1 1,2 7,8 9,7 9,7-2,8-1,0-3,8 2,6 2,6 zahraničí (hodnota) -34,7-2,7-21,9-5,2-5,2-14,7-22,7-10,8-13,5-13,5 Pramen: ČSÚ, propočty MPO II.2.3 Bytová výstavba 2017 Zvýšil se počet zahájených bytů V roce 2017 stavební podniky zahájily výstavbu bytů, což znamenalo meziroční růst o 15,8 %. Ve stejném období roku 2016 byla zahájena výstavba bytů a v roce 2015 to bylo bytů, nicméně v předkrizových letech, do roku 2008, se jejich počty pohybovaly okolo 43 tisíc. Letošní výrazný růst zajistila výstavba bytů jak v rodinných (meziročně o 17,7 %), tak zejména v bytových domech (o 23,4 %). Nárůst souvisí s pokračující vysokou poptávkou po bydlení, taženou příznivou situací na trhu práce a z ní vyplývající dobrou finanční situací a optimistickými očekáváními domácností. Výrazným stimulem pro uskutečnění investice do bydlení byly zatím stále nízké úrokové sazby hypoték a očekávání jejich růstu v souvislosti s avizovanou a již (částečně) uskutečňovanou snahou ČNB o zpřísnění poskytování hypoték, pramenící z obavy o přehřátí hypotečního trhu a z potenciální neschopnosti řady domácností splácet hypotéku v případě zhoršení finanční situace. jak v rodinných, tak i v bytových domech V rodinných domech byla zahájena stavba bytů, což je meziročně o 17,7 % více, výstavba bytů v bytových domech vzrostla na bytů, tj. o 23,4 %. Rostl i počet bytů zahájených jako nástavby, přístavby a vestavby k bytovým domům, meziročně o 7,1 %, na Byty zahájené jako rodinné domy v nástavbách, přístavbách a vestavbách k bytovým domům rostly mírněji, a sice o 3,9 %, na Naopak meziročně poklesla značně volatilní výstavba domovů penzionů nebo domovů pro seniory (o 10,9 %), což v absolutních číslech znamená, že se začalo s výstavbou 345 domovů penzionů nebo domovů pro seniory. Výstavba zahájená v jednotlivých krajích odráží různou dynamiku rozvoje jednotlivých celků, a také odlišnou strukturu bytového fondu, i obyvatelstva. Počty zahájených bytů stouply ve dvanácti krajích V roce 2017 se ve dvanácti krajích zvýšil počet zahájených bytů a ve dvou snížil. Nejvyšší počet v absolutních číslech již tradičně zaznamenal Středočeský kraj (6 514 bytů), další kraje až s velkým odstupem (Jihomoravský a Praha 3 734). Nejvyšší dynamiku meziročního růstu tentokrát dosáhl Olomoucký kraj (o 74,1 %), dále Praha (o 35,4 %) a kraj Karlovarský (o 27,9 %), naproti tomu dvouciferný pokles 74

75 Graf č. II Bytová výstavba (počet bytů) vykázal Jihočeský kraj (13,9 %) a mírnější pokles Ústecký kraj (7,9 %). Největší podíl na zahajované výstavbě bytů měl tradičně Středočeský kraj (20,7 %) následovaný krajem Jihomoravským (12,8 %) a Prahou (11,8 %). Do výsledků výstavby se silně promítá vliv umístění lokalit, jejich atraktivnost a velikost měst. Ve výstavbě bytů zahájené v bytových domech v roce 2017 má největší podíl Praha, tj. 34,3 %, Středočeský kraj 14,7 % a Plzeňský kraj 11,1 %, naopak výrazně menší podíly (< 0,5 %) mají kraje Liberecký a Ústecký. V zahájené výstavbě bytů v rodinných domech nejvyšší podíl na celku vykázal Středočeský kraj (25,8 %), Jihomoravský kraj (12,9 %) a Moravskoslezský (9,8 %). Nejmenší podíl na celkové výstavbě v této kategorii vykázaly kraje Karlovarský (1 8 %), Praha (3,2 %) a Liberecký (3,6 %). 0 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q byty zahájené byty dokončené Pramen: ČSÚ, graf MPO Rostl také počet dokončených bytů Dokončeno bylo v roce 2017 celkem bytů, což znamenalo meziroční růst o 4,6 %, tj. o bytů. Počet bytů dokončených v rodinných domech se zvýšil meziročně o 4,2 % na (+605 bytů), zatímco počet bytů v bytových domech rostl mírněji (o 3,0 %), když bylo dokončeno bytů (+266 bytů). Ostatní kategorie výstavby mají na celkovém počtu dokončených bytů méně významný podíl. V kategorii nástaveb, přístaveb a vestaveb k bytovým domům vzrostl počet dokončených bytů meziročně o 36,9 %, na bytů. Tento vysoký nárůst byl podpořen efektem nízké výchozí základny (v roce 2016 to bylo pouze bytů, při meziročním poklesu 11,6 %). U nástaveb, přístaveb a vestaveb k rodinným domům došlo v roce 2017 k poklesu o 12,2 %, na 689 bytů. Pokles o 9,5 % vykázaly byty dokončené v domovech-penzionech nebo domovech pro seniory, kterých bylo 247. Velkou roli v této kategorii hraje proměnlivá srovnávací základna předchozích let (v roce 2015 jich bylo postaveno 136 a v roce ), mj. odvíjející se také od možnosti čerpání dotací z EU. Bytová výstavba v nebytových budovách poklesla o 47,0 % na 361 bytů. Bylo také dokončeno

76 bytů ve stavebně upravených nebytových prostorách, což znamenalo meziroční růst o 44,9 %. Úrokové sazby pokračovaly v mírném růstu, Pro bytovou výstavbu má stěžejní význam také vývoj na finančních trzích a od něho se odvíjející pohyb úrokových sazeb u úvěrů, zejména hypotečních, a to pro malé i velké investory. Podle údajů Hypoindexu Fincentra průměrná úroková míra z hypoték našla své dno ve 4. čtvrtletí 2016, resp. v listopadu a prosinci, kdy průměrná úroková míra u hypotečních úvěrů klesla na 1,77 %. Od počátku roku 2017 průměrná úroková míra z hypoték začala mírně stoupat, v průměru za 1. čtvrtletí na 1,88 %, za 2. čtvrtletí na 2,03 %, za 3. čtvrtletí na 2,02 % a za 4. čtvrtletí již na 2,15 %. Nejvyšší úroková míra z hypoték za posledních deset let byla v srpnu 2008, a sice 5,82 %. Od té doby zažívala prakticky setrvalý pokles, a to až do konce roku Od října 2016 Česká národní banka sice zpřísnila svoje doporučení bankám v oblasti poskytovaných úvěrů zajištěných nemovitostí, nicméně úrokové sazby definitivně přesměroval na dráhu růstu až nový zákon o spotřebitelském úvěru z prosince 2016 a další opatření ČNB, kdy od 1. dubna 2017 nově stanovila limit 15 % z objemu nově poskytnutých úvěrů v rozmezí 80 až 90 % hodnoty nemovitosti. klesl počet hypotečních smluv a jejich objem byl beze změny Průměrná výše poskytnuté hypotéky v jednotlivých čtvrtletích roku 2017 činila: v prvním mil. Kč, ve druhém 2,051 mil. Kč, ve třetím 2,072 mil. Kč a ve čtvrtém 2,091 mil. Kč. Za rok 2017 bylo uzavřeno nových hypotéčních smluv, což je meziročně o 4,3 % smluv méně. Objem poskytnutých hypoték dosáhl na hodnotu 225,8 mld. Kč a byl meziročně beze změny. Výhled stavební produkce na rok 2018 Po odražení ode dna (na počátku roku 2014) a po dvou letech solidního růstu se české stavebnictví v roce 2016 dostalo opět do recese. Výsledky roku 2017 ho opět vrátily na růstovou trajektorii, byť za pomoci nízké srovnávací základny. Tato změna trendu je jistě pozitivní informací. Dalším faktem, jenž nám dává důvod k optimistickým očekáváním je, že stavební firmy mají zakázky přibližně na devět měsíců dopředu (přibližně pro 50 % firem je to delší doba než loni, pro zhruba 38 % obdobná a pro zbylých cca 12 % kratší). Postupně by výsledky českého stavebnictví měla podpořit vyšší investiční aktivita státu i soukromého sektoru s pomocí nabíhajících dotací z EU. Pro výše uvedené skutečnosti očekáváme, že v roce 2018 se mírně zvýší dynamika růstu tuzemské stavební produkce (oproti roku 2017). 76

77 II.2.4 Stavebnictví v EU Stavební produkce v EU i v eurozóně pokračovala v růstu, V Evropské unii i v eurozóně stavební produkce v roce 2017 rostla. V Evropské unii produkce meziročně 13 vzrostla o 4,0 % (v roce 2016 o 2,5 %) a v eurozóně o 2,6 % (v roce 2016 o 2,7 %). EU vykazuje kladná tempa růstu soustavně od 3. čtvrtletí 2013, oproti eurozóně, kde stavební výroba roste nepřetržitě až od 4. čtvrtletí Produkce v pozemním stavitelství celé Evropské unie vykázala v roce 2017 vyšší meziroční růst (4,3 %) než v eurozóně (2,8 %). V inženýrském stavitelství byla situace obdobná, a sice stavební produkce v EU rostla o 3,2 % a v eurozóně o 2,2 %. Výsledky v obou evropských uskupeních byly v roce 2017 do značné míry determinovány vývojem stavební produkce v nejvýznamnějších ekonomikách. V Německu stavební produkce meziročně rostla o 3,2 %, ve Francii o 2,8 %, ve Spojeném království (o 5,7 %) a v Itálii (o 0,8 %). Hned osm zemí dosáhlo meziročního růstu stavební produkce vyššího než deset procent (z toho ve dvou rostla dokonce o více než 20 %). její výkonnost v jednotlivých zemích je stále silně rozdílná Maďarsko zvýšilo svou produkci o 29,6 % (v roce 2016 meziročně poklesla o 18,9 %), Kypr zvýšil svou produkci o 21,9 % (v roce 2016 meziročně vzrostla o 9,0 %), Lotyšsko o 18,7 % (v roce 2016 meziročně poklesla o 16,6 %), Estonsko o 17,7 % (v roce 2016 meziročně rostla o 4,6 %), Slovinsko o 17,7 % (v roce 2016 meziročně poklesla o 17,7 %), Irsko o 17,4 % (v roce 2016 meziročně vzrostla o 18,3 %), Polsko o 14,2 % (v roce 2016 meziročně poklesla o 14,5 %), Malta o 13,0 % (v roce 2016 meziročně poklesla o 3,8 %). Naopak pokles stavební produkce vykázaly jen tři země, z toho nejvyšší meziroční pokles (o 14,6 %) vykázalo Řecko (v roce 2016 meziročně rostlo o 22,9 %). V dalších zemích klesla výroba ve stavebnictví mírněji, a sice v Rumunsku o 5,1 % (v roce 2016 meziročně poklesla o 4,4 %) a ve Španělsku o 1,7 (v roce 2016 meziročně vzrostla o 5,1 %). Stavebnictví v České republice (s meziročním růstem o 3,5 %) rostlo mírně podprůměrně, jako 18. v pořadí mezi zeměmi EU. Nepomohla mu ani nízká srovnávací základna (v roce 2016 byla stavební výroba pod úrovní předchozího roku o 5,8 %). Na druhou stranu růst probíhal i přes slabší připravenost stavebních projektů a pomalejší čerpání dotací z EU. Dalším limitem vyššího tempa růstu byla nevýrazná investiční aktivita státu, která brzdí zejména inženýrské stavitelství. V neposlední řadě negativním faktorem pro stavební firmy je situace na trhu práce, kde velký nedostatek pracovníků vyvolává tlaky na růst mezd a tím i nákladů. Přesto české stavebnictví i přes řadu limitujících faktorů vykázalo růst. Ovšem při mezinárodním srovnání (s přihlédnutím k nízké srovnávací základně) to nelze hodnotit příliš pozitivně. 13 Kalendářně očištěné údaje. 77

78 EU28 eurozóna Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené království MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 Graf č. II Stavební produkce v mezinárodním srovnání v roce 2017 (meziroční změna v %, kalendářně očištěno) 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0-10,0-20,0-30, Pramen: Eurostat, graf MPO Stavebnictví EU dosáhlo úroveň báze 2010 Srovnání s bazickým rokem 2010 zobrazuje graf č. II.2.4.2, ze kterého vyplývá, že za posledních více než sedm let stavebnictví EU až ve 2. čtvrtletí 2017 dosáhlo úrovně statistické báze roku 2010, aktuálně se nachází na 100,1 %. Stavební výroba v eurozóně na ni však ještě nedosáhla (činí 94,5 % úrovně 2010). Pokud bychom dané úrovně produkce porovnávaly s předkrizovým obdobím (2007/2008), tak ztráta by byla výrazně vyšší a ani EU, by nedosáhla úroveň 100,0. Rozptyl mezi výkonem stavební produkce v jednotlivých zemích (výchozí rok 2010) je však velmi vysoký, od -47,2 % v Portugalku po +72,7 % v Estonsku. 14 Graf č. II Stavební produkce v EU (2010 = 100, sezónně a kalendářně očištěno) 130,0 125,0 120,0 115,0 110,0 105,0 100,0 95,0 90,0 85,0 80,0 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q EU (28 zemí) EA (19 zemí) Pramen: Eurostat, graf MPO 14 Data za Řecko nebyla v době psaní této analýzy dostupná. 78

79 (mld. Kč) MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD SE ZBOŽÍM II.3.1 Souhrnné výsledky Zahraniční obchod zaznamenal rekordní výsledky míra otevřenosti ČR však mírně klesla Výsledky zahraničního obchodu se zbožím 15 podle metodiky národního pojetí 16 korespondovaly s vývojem ekonomiky jako celku, která v roce 2017 předvedla vynikající růstovou dynamiku. Zahraniční obchod pokračoval v růstu a přepisoval dosavadní rekordy. Největší objem vývozu v historii státu, dosažený v roce 2017, stvrzuje konkurenceschopnost českých firem a schopnost udržet si pozice na náročných zahraničních trzích. O solidní tempa růstu vývozu se zasloužila především dlouhodobě příznivá situace na evropských automobilových trzích a přísun zahraničních zakázek. Importní náročnost českého exportu však tlačila na stranu dovozu, kterou ještě ovlivňoval růst mezd a domácí poptávky, který byl také částečně spojený se zájmem o importované zboží. Celkové dovozy tak dosáhly rekordní hodnoty. Podle předběžných údajů obchodní bilance v roce 2017 skončila v přebytku 145,3 mld. Kč, který byl však o 18,4 mld. Kč nižší než v roce Vývoz zrychlil dynamiku růstu na 5,8 %, když za celý rok stoupl na 3 489,1 mld. Kč, dovoz objemem 3 343,8 mld. Kč vzrostl ještě rychleji, o 6,6 %. Obrat zahraničního obchodu se zvýšil na 6 832,8 mld. Kč, což je o 398,3 mld. Kč více než ve stejném období předchozího roku. Vazba české ekonomiky na obchod se zahraničím, resp. na vývoz, se mimo jiné projevuje vysokým podílem zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu. Poměr vývozu zboží k HDP (v b. c.) se vůči roku 2016, kdy činil 67,1 %, mírně snížil na 67,0 % v roce Export služeb a jeho poměr k HDP zůstal beze změny, když stagnoval již třetím rokem v řadě na 12,4 %. Poměr celkového vývozu vůči HDP klesl ze 79,5 % v roce 2016 na 79,4 % v roce Graf č. II Zahraniční obchod ČR v letech (měsíční hodnoty v přeshraničním pojetí) Saldo - přeshraniční pojetí (mld. Kč) Saldo - národní pojetí (mld. Kč) Vývoz (meziroční změna v %) Dovoz (meziroční změna v %) % Pramen: ČSÚ, graf MPO 15 V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k včetně dopočtů, které budou v průběhu roku 2018 dále zpřesňovány. 16 Údaje podle metodiky národního pojetí, které vycházejí ze změny vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty. 79

80 mld. Kč % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 Výsledky zahraničního obchodu v přeshraničním pojetí dosahovaly vyšší tempa růstu Podle údajů přeshraniční statistiky 17, které evidují toky zboží přes hranice, vzrostl obrat zahraničního obchodu v roce 2017 o 7,0 %, tj. o 521,5 mld. Kč, na 7 990,2 mld. Kč. Obchodní bilance si udržela přebytek ve výši 425,7 mld. Kč, který byl však vlivem rychlejšího růstu dovozu než vývozu o 53,7 mld. Kč nižší než v roce 2016 (zároveň je o 280,4 mld. Kč vyšší než saldo ze statistiky národního pojetí ZO). Vývoz zrychlil dynamiku růstu na 5,9 % a za celý rok 2017 činil rekordních 4 207,9 mld. Kč. Dovoz objemem 3 782,3 mld. Kč též dosáhl rekordní hodnoty, když zrychlil meziročně na 8,2 %. Hodnoty vývozu a dovozu v průběhu celého roku byly meziročně vyšší, pouze v případě vývozu v dubnu spadly pod úroveň předchozího roku. Dvouciferná tempa růstu vývozu byla zaznamenána v březnu, květnu a říjnu, u dovozu navíc také v lednu a červenci. Tabulka č. II Meziroční změny vývozu, dovozu a salda obchodní bilance I.-IV.Q I.Q II.Q. III.Q. IV.Q. I.-IV.Q Vývoz (meziroční změna v %) 2,3 7,7 4,7 4,8 6,3 5,9 Dovoz (meziroční změna v %) 0,5 10,0 8,1 7,3 7,5 8,2 Saldo (v mld. Kč) 479,4 132,0 115,8 84,7 93,2 425,7 Meziroční změna salda (v mld. Kč) 73,1-8,9-23,4-16,1-5,3-53,7 Pramen: ČSÚ Graf č. II Zahraniční obchod ČR v letech (čtvrtletní hodnoty v přeshraničním pojetí) Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 4.Q ,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0 Obchodní bilance (mld. Kč) Vývoz (meziroční změna v %) Dovoz (meziroční změna v %) Pramen: ČSÚ, graf MPO 17 Vzhledem k tomu, že podrobnější údaje jsou k dispozici pouze za přeshraniční statistiku zahraničního obchodu, a také z důvodu kontinuity s předchozími analýzami, jsou dále uvedeny pouze výsledky podle přeshraniční statistiky. Statistika přeshraniční vykazuje podobné tendence, ale výrazně rozdílné objemy a příznivější výsledky, protože sleduje fyzický pohyb zboží přes hranice bez ohledu na to, zda dochází k obchodu mezi českými a zahraničními subjekty. Tyto údaje jsou mezinárodně srovnatelné. 80

81 Na obratu zahraničního obchodu ČR se v největší míře podílely vyspělé tržní ekonomiky Zahraniční obchod ovlivňoval i kurz koruny i směnné relace Na celkovém obratu tuzemského zahraničního obchodu se zbožím se stejně jako v minulých letech nejvíce podílel obchod s vyspělými tržními ekonomikami (82,2 %), nicméně jejich podíl se snížil. Tradičně nejvíce obchodovaná komodita, stroje a dopravní prostředky, naopak svůj dominantní podíl na celkovém zahraničním obchodě navýšila, meziročně o 0,6 p. b. na 52,0 %, z toho silniční vozidla si připsala 0,1 p. b. s podílem na celkovém obratu 16,3 %. Na obratu skupiny strojů a dopravních prostředků však podíl silničních vozidel mírně klesl o 0,2 p. b., na 31,3 %. Vývoj zahraničního obchodu také bezprostředně souvisel s pohybem směnných kurzů, které se nacházely od druhém čtvrtletí 2017 pod vlivem ukončení kurzového závazku ČNB (nominálního podhodnocení koruny poblíž 27 CZK/EUR ). Kurz koruny ve třetím čtvrtletí začal výrazněji posilovat a v průměru za celý rok 2017 česká koruna k euru posílila na 26,330 CZK/EUR, meziročně o 2,6 % a vůči americkému dolaru s průměrným kurzem 23,382 CZK/USD byla silnější o 4,3 %. Kromě kurzových vlivů na výsledky zahraničního obchodu působí i změny cen dovozu a vývozu. V průměru za celý rok 2017 v porovnání s rokem 2016 se vývozní ceny snížily o 0,1 %, dovozní ceny se zvýšily 0,9 %. Ceny vývozu i dovozu se držely v první polovině roku 2017 nad rovní předchozího roku, v druhém pololetí se překlopily do záporu a postupně prohlubovaly meziroční pokles. Směnné relace dosáhly v úhrnu v roce 2017 hodnoty 99,0 %, když se držely po tři čtvrtletí roku v záporných hodnotách (viz tab. II a graf II.3.1.3). Tabulka č. II Směnné relace podle SITC tříd, cenové indexy (stejné období předchozího roku = 100) Skupiny SITC Indexy cen vývozu Indexy cen dovozu Směnné relace Celkem 96,9 99,9 96,0 100,9 100,9 99,0 0 Potraviny a živá zvířata 96,8 102,2 99,4 102,8 97,4 99,4 1 Nápoje a tabák 101,0 99,9 100,9 102,5 100,1 97,5 2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv 91,8 110,3 96,7 110,3 94,9 100,0 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 87,0 116,3 77,4 113,9 112,4 102,1 4 Živočišné a rostlinné oleje 104,4 102,9 99,6 97,4 104,8 105,6 5 Chemikálie a příbuzné výrobky 93,8 100,7 95,6 100,9 98,1 99,8 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 95,9 101,7 96,1 104,9 99,8 96,9 7 Stroje a dopravní prostředky 98,0 97,8 98,8 97,1 99,2 100,7 8 Průmyslové spotřební zboží 99,0 99,0 98,1 97,8 100,9 101,2 Pramen: ČSÚ 81

82 Graf č. II Ceny vývozu a dovozu, směnné relace (meziroční změny v %) % Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q Vývozní ceny Dovozní ceny Směnné relace Pramen: ČSÚ, graf MPO II.3.2 Teritoriální struktura Nejvíce se obchodovalo se zeměmi EU, dobře si vedl také vývoz do zemí mimo EU obchod se Společenstvím nezávislých států Diverzifikace vývozu a dovozu v roce 2017 se podstatně nezměnila. Největší objem českého vývozu a dovozu byl realizován v rámci zemí Evropské unie, kam směřovalo 83,7 % celkového domácího vývozu a uskutečnilo se 65,7 % dovozu. Podíl tohoto uskupení na celkových vývozech posílil, na dovozech však oslabil. Vývoz i dovoz zrychlil meziroční dynamiku růstu shodně o 6,0 %, tj. vývoz vzrostl na 3 522,6 mld. Kč a dovoz na 2 485,4 mld. Kč (viz tab. II.3.2.1). Celkový obrat v porovnání se stejným obdobím předchozího roku stoupl o 339,3 mld. Kč na 6 008,0 mld. Kč a obchodní bilance se státy Evropské unie skončila aktivem ve prospěch ČR ve výši 1 037,2 mld. Kč, což je o 58,6 mld. Kč více než v roce Tyto výsledky stvrdily schopnost českých firem udržet si pozice na náročných evropských trzích. Obdobně se vyvíjel obchod s eurozónou, kde meziroční tempo růstu vývozu výrazně zrychlilo na 5,7 %, tj. na 2 738,6 mld. Kč, a zároveň mírně oslabil podíl na vývozech o 0,1 p. b., na 65,1 %. Podíl na dovozech se snížil o 1,0 p. b., na 49,8 %, i když dovoz ze zemí platících eurem rostl, meziročně o 6,0 %, tj. na 1 883,3 mld. Kč. V roce 2017 se dařilo rozvíjet obchodní vztahy také s perspektivními trhy mimo EU. Vývoz do tzv. ostatních zemí (viz tab. II.3.2.1) meziročně vzrostl o 10,3 mld. Kč, a tím mírně posílil nízký podíl těchto zemí na celkovém českém vývozu. V rámci těchto zemí ve vzájemných vztazích opět dominovala Čína (viz tab. II.3.2.1), vývoz však rostl do všech zemí kromě Kuby. Objem vyvezeného zboží do rozvojových zemí byl vyšší meziročně o 6,0 mld. Kč, do zemí s tranzitivní ekonomikou o 2,5 mld. Kč. Export do Spojených států amerických se po roce opět vrátil k růstu, stejně tak i do Kanady, kam dokonce akceleroval dvouciferným tempem. Nedařilo se však obchodu se Slovenskem, kam již druhým rokem objem vývozu meziročně klesá, tentokrát však mírnějším tempem. Objem českého vývozu do Společenství nezávislých států vzrostl dvouciferným tempem, meziročně o 12,9 %, což je hodnotově o 14,6 mld. Kč více. Na Ukrajinu vývoz akceleroval o 28,7 %, když se zvýšil o 6,2 mld. Kč a následně stoupl podíl 82

83 a Ruskou federací akceleroval této země na celkových českých vývozech meziročně o 0,2 p. b. na 0,7 %. Dvouciferná tempa růstu vykázalo i Bělorusko, Arménie, Kazachstán, Kyrgyzská a Moldavská republika. Vývoz do Ruské federace navzdory pokračujícím oboustranným sankcím meziročně stoupl o 9,4 %, tj. o 7,0 mld. Kč, a tím mírně navýšil podíl Ruské federace na celkovém českém vývozu na 2,0 %, nicméně stále se drží pod 3 %, kterých dosahoval dlouhodobě v období před rokem Ruské dovozy prudce vzrostly, meziročně o 36,9 %, což negativně ovlivnilo obchodní bilanci, která prohloubila schodek meziročně o 23,9 mld. Kč na 32,6 mld. Kč. Tabulka č. II Teritoriální struktura zahraničního obchodu se zbožím v roce 2017 a srovnání s rokem 2016 Pramen: ČSÚ (údaje vč. dopočtů), tabulka MPO */ ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR O B R A T V Ý V O Z D O V O Z B I L A N C E 1-12/ /2017 index 1-12/ /2017 index 1-12/ /2017 index 1-12/ /17 mil.kč % mil.kč % 17/16 mil.kč % mil.kč % 17/16 mil.kč % mil.kč % 17/16 mil. Kč mil. Kč Celkový zahraniční obchod ČR , ,0 107, , ,0 105, , ,0 108, * Státy s vyspělou tržní ekonomikou , ,2 105, , ,7 105, , ,8 106, ** Státy EU , ,2 106, , ,7 106, , ,7 106, z toho: Německo , ,5 106, , ,8 107, , ,8 105, Slovensko , ,4 99, , ,7 98, , ,8 103, ** Státy ESVO , ,6 100, , ,9 103, , ,2 94, ** Ostatní státy s vyspělou tržní ekonomik , ,5 104, , ,1 99, , ,9 110, z toho: Kanada , ,2 120, , ,2 116, , ,2 125, USA , ,3 108, , ,1 101, , ,5 115, Turecko , ,1 101, , ,3 99, , ,0 103, * Rozvojové země , ,1 108, , ,1 103, , ,3 112, z toho: Brazílie , ,2 102, , ,2 102, , ,1 103, Indie , ,4 103, , ,4 102, , ,5 104, * Státy s tranzitivní ekonomikou , ,6 98, , ,6 110, , ,5 85, * Společenství nezávislých států , ,8 128, , ,0 112, , ,7 143, z toho: Rusko , ,5 123, , ,0 109, , ,0 136, Ukrajina , ,6 122, , ,7 128, , ,6 115, * Ostatní */ , ,0 111, , ,4 120, , ,1 110, z toho: Čína , ,7 111, , ,3 120, , ,6 110, * Nespecifikováno , ,3 96, , ,1 131, , ,6 93, Zahraniční obchod , ,3 105, , ,4 105, , ,4 106, se zeměmi OECD Podíl prioritních zemí se zvýšil, zájmových se však snížil V roce 2017 se dařilo vývozu do zemí zařazených v exportní strategii ČR 18 mezi prioritní země 19. Vývoz ve skupině těchto států se zvýšil ve všech sledovaných zemích vyjma Iráku a Turecka, celkem o 8,1 %, tj. o 28,0 mld. Kč a následně jejich podíl na českém exportu se mírně navýšil na 8,8 %. Exportu do zájmových zemí se však tak dobře již nedařilo, protože jejich podíl na celkovém vývozu oproti stejnému období předchozího roku klesl na 5,1 %, když se celkový objem vyvezeného zboží snížil hodnotově o 500 mil. Kč, tj. o 0,2 %, (viz graf II.3.2.1). 18 Exportní strategie ČR pro období , kterou vláda ČR schválila v březnu 2012, charakterizuje prioritní a zájmové země jako ekonomiky, které skýtají velký potenciál pro zvýšení českého exportu, a trhy, na kterých je již české zboží či služby známé nebo trhy, kde za konkurencí z jiných zemí ČR zaostává a potřebuje budovat či posílit své pozice. 19 Exportní strategie ČR definuje: Prioritní země: Brazílie, ČLR, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam. Zájmové země: Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, Spojené arabské emiráty, Švýcarsko a Thajsko. 83

84 Export v mld. Kč Podíl na exportu ČR v % MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 Graf č. II Vybraná uskupení zemí export ,0 82,2 83,2 83,6 83,7 63,3 63,6 64,5 65,2 65, , , , , , , , , ,7 11,0 9,9 8,7 8,7 8,8 348,8 178,5 358, ,0 344, ,0213 5,6 5,5 5,6 5,4 5, EU-28 (mld. Kč) Prioritní země (mld. Kč) EU-28 - podíl na exportu ČR (%) /pravá osa/ Prioritní země - podíl na exportu ČR (%) /pravá osa/ Eurozóna (mld. Kč) Zájmové země (mld. Kč) Eurozóna - podíl na exportu ČR (%) /pravá osa/ Zájmové země - podíl na exportu ČR (%) /pravá osa/ Pramen: ČSÚ, graf MPO Německo opět nejvýznamnějším obchodním partnerem, následováno Slovenskem Polovinu vývozu realizuje Česká republika se sousedními státy, z nichž pozici nejsilnějšího obchodního partnera tradičně obhájilo Německo. Do vzájemných obchodních vztahů se promítl dobrý výkon německé ekonomiky a vývoz do této země meziročně vzrostl o 7,3 %, dovoz o 5,5 %, podíl na celkovém vývozu stoupl na 32,8 % (meziročně o 0,4 p. b.), naopak na celkovém dovozu i přes vyšší objem vyvezeného zboží klesl na 25,8 % (o 0,6 p. b.). Vyšší růst vývozu než dovozu vyústil v přebytek obchodní bilance ve výši 406,6 mld. Kč ve prospěch ČR, meziročně o 44,0 mld. Kč vyšší (viz tab. II.3.2.1). Na druhém místě se stabilně umisťuje Slovensko, se zhruba třetinovým objemem přebytku obchodní bilance proti Německu (meziročně saldo kleslo o 11,7 mld. Kč na 142,0 mld. Kč). Kč. Pořadí prvních pěti zemí s nejvyššími přebytky oproti předchozímu roku se nezměnilo, následuje Spojené království (108,7 mld. Kč), Francie (96,3 mld. Kč) a Rakousko (75,5 mld. Kč). Žebříček první pětice zemí, kam směřoval zahraniční obchod ČR, zůstává dlouhodobě bez velkých změn (viz tab. IV.2 v tabulkové příloze). Na straně vývozů obhájilo druhou pozici Slovensko s podílem 7,7 %, přestože od roku 2016 vývoz na Slovensko klesá, tentokrát však pomalejším tempem. Třetí se umístilo Polsko (6,1 %), na čtvrté místo postoupila Francie (5,1 %), která sesadila Spojené království na páté místo (4,9 %). Na straně dovozů pořadí zemí zůstalo stejné, s Čínou na druhém místě (12,6 %), následuje Polsko (7,7 %), Slovensko (4,8 %) a Itálie (4,2 %). Nejvyšší schodek obchodní bilance vykázal opět obchod s Čínou Obchod se zeměmi mimo Evropskou unii je obecně charakteristický vyšším dovozem než vývozem, tj. záporným saldem. S Čínou máme dlouhodobě nejvyšší záporné saldo obchodní bilance. V roce 2017 se deficit meziročně prohloubil o 33,9 mld. Kč na 418,9 mld. Kč. Druhý nejvyšší deficit patřil obchodní výměně s Korejskou republikou (88,5 mld. Kč), třetí Japonsku (49,0 mld. Kč), 84

85 II.3.3 Komoditní struktura čtvrtý Polsku (36,2 mld. Kč), které spolu s Irskem patří k jediným zemím EU, se kterými máme pasivní saldo obchodní bilance. Pátý nejvyšší schodek vykázala Ruská federace (32,6 mld. Kč). Tabulka č. II Komoditní struktura zahraničního obchodu dle SITC tříd v roce 2017 Celkem Vývoz (podíl v %) 100,0 3,3 0,9 2,2 1,9 0,2 6,1 15,1 57,0 13,0 0,3 Dovoz (podíl v %) 100,0 4,7 0,7 2,1 5,5 0,2 11,0 16,9 46,4 12,3 0,3 Saldo 2017 (v mld. Kč) 425,7-37,1 9,1 12,1-129,9 2,0-156,6-1,9 642,6 85,5-0,2 Saldo 2016 (v mld. Kč) 479,4-32,6 10,5 7,8-98,1 2,7-161,3 21,5 635,0 93,9-0,1 Meziroční změna salda -53,7-4,5-1,4 4,3-31,8-0,7 4,7-23,4 7,6-8,4-0,1 Pramen: ČSÚ Pozn.: 0 potraviny 3 - minerální paliva 6 tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 1 nápoje a tabák 4 - živočišné a rostlinné tuky 7 stroje a dopravní prostředky 2 suroviny 5- chemikálie 8 průmyslové spotřební zboží 9 komodity nezatříděné Nejdůležitějším obchodním artiklem jsou stroje a dopravní prostředky K dobrému výsledku českého zahraničního obchodu tradičně v nejvyšší míře přispěly z hlediska komoditní struktury stroje a dopravní prostředky, které jsou hlavní vývozní i dovozní položkou. V průběhu roku těžily z dlouhotrvající silné zahraniční poptávky a svůj dominantní podíl na celkových vývozech navýšily o 0,7 p. b. (na dovozech o 0,6 p. b.). Vývoz této skupiny zboží rostl vysokým tempem, nicméně pomaleji (meziročně o 7,2 % na 2 397,0 mld. Kč) než dovoz (o 9,5 % na 1 754,4 mld. Kč), přesto obchod se stroji a dopravními prostředky vytvořil nejvyšší kladné saldo obchodní bilance, které meziročně stouplo o 7,6 mld. Kč (viz tab. II.3.3.1). Ve skupině strojů a dopravních prostředků měla největší podíl na vývozech (37,4 %) silniční vozidla, jejichž vývoz meziročně vzrostl o 7,6 % na 897,1 mld. Kč, čímž následně posílil jejich podíl na celkovém vývozu meziročně na 21,3 %. Zároveň dosáhla nejvyššího absolutního meziročního přírůstku exportu (o 63,4 mld. Kč). Nejvýznamnější podskupinou silničních vozidel byly opět osobní automobily, které zrychlily tempo meziročního růstu exportu na 10,9 %, tj. o 49,9 mld. Kč. Druhý absolutně nejvyšší meziroční přírůstek exportu ve skupině SITC7 vykázala zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku (o 27,7 mld. Kč) a výpočetní technika (23,6 mld. Kč). Bilanci nepříznivě ovlivnil růst pasiva minerálních paliv Vyšší ceny ropy a plynu na světových trzích způsobily prohloubení pasiva bilance obchodu s minerálními palivy, meziročně o 31,8 mld. Kč, na 129,9 mld. Kč, a negativně přispěly k nižšímu přebytku celkové bilance obchodu se zbožím za rok Dovoz minerálních paliv prudce vzrostl, meziročně o 18,7 % na 207,8 mld. Kč, kdežto vývoz stoupal pomaleji, jen o 1,1 % na 77,9 mld. Kč. Objemově nejvyšší deficit obchodní bilance vytvořily chemikálie, přestože ho mírně snížily na 156,6 mld. Kč. Dovoz chemikálií vzrostl hodnotově o 14,9 mld. Kč, tj. o 3,7 %, vývoz o 8,2 mld. Kč, tj. o 19,6 %. Vývoj komoditní struktury 85

86 1/2013 3/2013 5/2013 7/2013 9/ /2013 1/2014 3/2014 5/2014 7/2014 9/ /2014 1/2015 3/2015 5/2015 7/2015 9/ /2015 1/2016 3/2016 5/2016 7/2016 9/ /2016 1/2017 3/2017 5/2017 7/2017 9/ /2017 USD/barel MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 zahraničního obchodu za celý rok 2017, tříděného podle mezinárodní nomenklatury zboží SITC, znázorňuje tab. II Graf č. II Ceny ropy na světových trzích v letech (USD/barel) Ropa Brent Ropa WTI Pramen: graf MPO II.3.4 Zahraniční obchod EU Zahraniční obchod EU těžil z oživení a rostl Zahraniční obchod Evropské unie 20 jako celku v roce 2017 zaznamenal vynikající výsledky, které byly dosaženy díky dobrým výkonům evropské ekonomiky a podpořeny monetární stimulací ECB, vše navzdory pokračujícím oboustranným sankcím uplatňovaných Evropskou unií a Ruskem. Vývoz za celý rok 2017 oproti předchozímu roku byl meziročně vyšší o 7,7 %, tj. o 134,2 mld. eur, dovoz stoupl více, o 8,4 %, tj. o 143,4 mld. eur, takže celkový obrat zahraničního obchodu se zvýšil o 277,6 mld. eur na 3 734,7 mld. eur. Bilance zahraničního obchodu celého uskupení snížila přebytek na 22,9 mld. eur, když vlivem rychlejšího růstu dovozu než vývozu meziročně klesla o 9,2 mld. eur. Vývoj zahraničního obchodu Evropské unie znázorňuje graf II V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k , které budou v průběhu roku 2017 ještě zpřesňovány. 86

87 I/13 III/13 V/13 VII/13 IX/13 XI/13 I/14 III/14 V/14 VII/14 IX/14 XI/14 I/15 III/15 V/15 VII/15 IX/15 XI/15 I/16 III/16 V/16 VII/16 IX/16 XI/16 I/17 III/1 V/17 VII/17 IX/17 XI/17 mld. EUR MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 Graf č. II Zahraniční obchod EU28 v letech ,0 20,0 15,0 10,0 5,0 % 0,0-5,0-10,0-15,0 saldo (v mld. EUR) vývoz (meziroční změna v %) dovoz (meziroční změna v %) Pramen: Eurostat, graf MPO Ve vývozu EU dominovaly stroje a dopravní prostředky a Německo bylo tradičně tahounem Evropy Ve vývozu Evropské unie dominovaly výrobky zpracovatelského průmyslu, z nichž největším tahounem byly tradičně stroje a dopravní prostředky. V roce 2017 objem jejich vývozu a dovozu meziročně vzrostl o 85,2 mld. eur na 1 385,5 mld. eur, přesto jejich podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu se zbožím zemí Evropské unie oslabil na 37,1 %. Na celkovém vývozu se podílely 42,2 %, na dovozu 31,9 % a současně vykázaly nejvyšší kladné saldo obchodní bilance ve výši 200,1 mld. eur, které v porovnání se stejným obdobím předchozího roku bylo vyšší o 10,1 mld. eur. Naproti tomu nejvyšší záporné saldo ve výši 240,0 mld. eur tradičně vytvořila minerální paliva. Tento schodek se díky růstu cen energetických komodit meziročně prohloubil o 50,0 mld. eur. Mezi další nejvíce obchodované komodity, zastoupené v celkovém obchodu EU ve větší míře, patřily chemikálie (s podílem 14,1 %), průmyslové spotřební zboží (13,3 %) a tržní výrobky (10,8 %). Vzhledem k největší ekonomické síle Německa na evropském kontinentu není překvapením, že opět přispělo v největší míře k vysokému objemu celkového zahraničního obchodu zemí Evropské unie. Drží si největší podíl jak na vývozech EU (28,3 %), tak i na dovozech (18,9 %). Na straně vývozů druhé místo obhájilo Spojené království, třetí Itálie, čtvrté Francie a páté Nizozemsko (viz graf II.3.4.2). Všechny země z první desítky si zachovaly stejné umístění, jaké měly před rokem. Česká republika obhájila třináctou pozici s 1,4% podílem. Z hlediska dovozů nedoznal žebříček zemí také žádných změn oproti roku Na druhé pozici figuruje v delším časovém horizontu opět Spojené království, po něm následuje Nizozemsko, čtvrtá se umístila Francie a pátá Itálie (viz graf II.3.4.2). Česká republika se s 1,7% podílem udržela na jedenáctém místě. 87

88 Graf č. II Podíl vybraných zemí na vývozu a dovozu EU28 v roce 2017 Ostatní vývoz 18,3% Německo 28,3% Ostatní dovoz 17,2% Německo 18,9% Irsko 3,1% Polsko 3,2% Španělsko 5,1% Belgie 5,6% Nizozemsko 7,6% Francie 10,4% Itálie 10,6% Spojené království 10,9% Španělsko 6,8% Belgie 6,8% Itálie 8,6% Francie 9,0% Nizozemsk o 14,7% Spojené království 14,8% Pramen: Eurostat, neočištěná data 88

89 II.4 VNITŘNÍ OBCHOD II.4.1 Souhrnné výsledky Vnitřní obchod pokračoval v růstu Maloobchodní tržby si po celý rok 2017 udržely slušné tempo meziročního růstu, když v průměru za celý rok meziročně vzrostly o 6,8 % v b. c., resp. o 4,5 % v s. c. Domácnosti, díky vyšším příjmům plynoucím z růstu mezd i vyšší zaměstnanosti, měly vysokou důvěru v českou ekonomiku, což se kladně odrazilo ve spotřebitelské poptávce. Lepší reálná finanční situace domácností spolu s vysokou důvěrou spotřebitelů v ekonomiku se promítly také do konečné spotřeby domácností, která meziročně vzrostla o 6,5 % v b. c., což v hodnotovém vyjádření činí nárůst o 143,8 mld. Kč (z 2 213,9 mld. Kč v roce 2016 na 2 357,6 mld. Kč v roce 2017). O pozitivní náladě mezi spotřebiteli vypovídaly také výsledky konjunkturálních průzkumů. Bazický indikátor důvěry spotřebitelů (k průměru roku 2005) se překlopil do kladného pásma v říjnu 2014 a i po celý rok 2017 se držel v plusových hodnotách. Ve srovnání s rokem 2016 dosáhl dalšího značného zlepšení a v listopadu 2017 se důvěra spotřebitelů indexem 110,3 % dostala na nejvyšší úroveň za celou dobu sledování. Vyšší spotřeba domácností než růst jejich disponibilních příjmů vedla k poklesu úspor Maloobchodní tržby však zpomalily tempo růstu Kromě důvěry spotřebitelů v ekonomiku je vývoj tržeb maloobchodu závislý především na vývoji příjmů domácností, na které však kromě růstu mezd působí řada dalších faktorů. Po úhradě běžných výdajů zůstává domácnostem disponibilní důchod, určený buď k úhradě konečné spotřeby, či k tvorbě úspor. Disponibilní důchod domácností jako hlavní zdroj růstu spotřeby domácností v roce 2017 zvýšil meziroční tempo růstu na 5,6 %, což v absolutních hodnotách znamená navýšení o 137,7 mld. Kč na 2 601,2 mld. Kč. Jeho růst byl však nižší než růst konečné spotřeby domácností, takže vedl ke snížení tvorby úspor, meziročně o 1,6 %, tj. o 4,6 mld. Kč, na 275,7 mld. Kč. Maloobchodní tržby včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot ve stálých cenách (CZ-NACE 45+47) v roce 2017 vzrostly meziročně v průměru o 4,5 % (viz graf č. II.4.1.1), kdežto v roce 2016 rostly rychlejším tempem, o 6,1 %. Tržby rostly po celý rok a jejich tempa růstu v jednotlivých měsících roku byla volatilní, protože do jejich vývoje vstupovala řada faktorů zejména sezónního charakteru. Nejvyšším tempem rostly tržby v březnu (meziročně o 10,8 %) a lednu (o 8,1 %), naopak nejpomalejším v dubnu (o 0,6 %). 89

90 Graf č. II Tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 45+47, stálé ceny, meziroční změny v %) % Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q Běžné ceny Stálé ceny Pramen: ČSÚ, graf MPO vzhůru je táhly tržby samotného maloobchodu kdežto tržby motoristického segmentu zvolnily Maloobchod táhly vzhůru tržby samotného maloobchodu a ne motoristického segmentu, který držel růst po více než čtyři předchozí roky. Maloobchod kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) zrychlil růst a tržby v průměru za rok 2017 stouply meziročně o 5,5 %. Stejným 5,5% tempem se vyvíjely tržby maloobchodu kromě prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3). Silná dynamika prodejů aut nastoupená v roce 2014 oslabila, tržby motoristického segmentu (CZ-NACE 45), tj. obchod, opravy a údržba motorových vozidel značně zpomalily meziroční tempo růstu na 2,6 %, z 8,0 % v roce Růst tržeb sice ještě v lednu a březnu vypadal slibně, protože se zvyšoval dvouciferným tempem, poté byl ale slabší a několikrát se dostal i pod úroveň předchozího roku. Tento vývoj naznačuje pokračující zpomalování tuzemské poptávky po nových automobilech, nicméně vysoké stáří vozového parku v České republice indikuje možnost dalšího oživení poptávky po tomto segmentu zboží dlouhodobé spotřeby. Tabulka č. II Tržby v jednotlivých tržních sektorech (stálé ceny, meziroční změna v %) Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q Maloobchod vč. motoristického segmentu (CZ-NACE ) 4,8 4,2 6,3 6,5 7,9 8,3 5,9 8,5 7,1 8,5 4,7 4,3 6,9 3,5 3,4 4,5 Obchod, opravy a údržba motor. vozidel (CZ-NACE 45) 14,9 7,1 14,5 11,2 12,0 14,3 8,3 13,4 8,4 13,4 5,4 4,9 10,6 0,2-1,2 1,5 Maloobchod kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) 0,7 2,9 3,0 4,6 5,9 5,5 4,8 6,4 6,5 6,0 4,4 4,1 5,0 5,2 5,6 5,9 Prodej pohonných hmot (CZ- NACE 47.3) 0,5 0,0 3,0 3,0 6,2 4,6 5,2 9,4 6,3 7,1 4,2 5,2 4,2 4,2 5,8 6,5 Maloobchod kromě pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3) 0,7 3,3 3,0 4,7 5,9 5,6 4,8 6,1 6,5 5,9 4,4 3,9 5,1 5,4 5,5 5,8 Pramen: ČSÚ 90

91 stejně tak i tržby za prodej pohonných hmot Tempo růstu zpomalily také tržby za prodej pohonných hmot (CZ-NACE 47.3). V průměru za rok 2017 vzrostly meziročně o 5,2 %, zatímco v roce 2016 byly vyšší o 5,6 %. Vývoj tržeb byl ovlivněn nejen vysokou základnou předchozího roku, ale i spotřebitelskou poptávkou, kterou ovlivňovaly mimo jiné i ceny pohonných hmot. Vzájemný vztah mezi vývojem objemu prodeje pohonných hmot a jejich cenami je znázorněn v grafu č. II Graf č. II Objem prodeje pohonných hmot a jejich ceny (meziroční změny v %) % Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q Objem prodeje Ceny Pramen: ČSÚ, graf MPO Utrácelo se méně za potraviny a více za nepotravinářské zboží Vysokým tempem stoupal prodej počítačů a komunikačních zařízení V maloobchodě s potravinami (CZ-NACE ) se snížilo tempo růstu tržeb v průměru za celý rok na 2,3 %, a to z 3,2% růstu v roce Opačný trend vykázaly tržby za prodej nepotravinářského zboží (CZ-NACE až 47.9) s vysokým růstem o 8,3 % oproti 6,3% růstu v roce To potvrzuje, že v období růstu tuzemské ekonomiky si jsou spotřebitelé jisti svou dobrou finanční situací a nemají obavy utrácet své peníze za zbytnější zboží a investovat do volnočasových aktivit. Pozitivní nálada mezi spotřebiteli a růst životní úrovně se projevuje také tím, že spotřebitelé utrácejí více za zboží střednědobé a dlouhodobé spotřeby a investují větší měrou do volnočasových aktivit. K celkovému příznivému výsledku odvětví tak přispěl značně maloobchod ve specializovaných prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením (CZ-NACE 47.4), jehož tržby meziročně akcelerovaly na 12,4 % z 2,9% tempa růstu dosaženého v roce Výrazně zrychlil maloobchod s oděvy, obuví a koženým zbožím (CZ-NACE ), kde tržby meziročně téměř zdvojnásobily růst na 11,0 %, z 5,1 % v roce K solidnímu výsledku přispěl také maloobchod s výrobky pro kulturu a rekreaci (CZ-NACE 47.6), kde tržby vzrostly meziročně 8,5% tempem (o 7,2 % stouply v roce 2016). V maloobchodu s výrobky převážně pro domácnost (CZ-NACE 47.5) v průměru za rok 2017 byly tržby vyšší o 5,8 %, po 6,1% růstu v roce Dynamiku meziročního růstu zpomalil také maloobchod s farmaceutickým, zdravotnickým, kosmetickým 91

92 Lucembursko Dánsko Belgie Itálie Řecko Finsko Švédsko Španělsko Rakousko Irsko Spojené království Francie Nizozemsko Bulharsko Německo Malta Kypr Portugalsko Chorvatsko Estonsko Lotyšsko Polsko Česká republika Maďarsko Slovensko Litva Slovinsko Rumunsko MPO odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2017 a drogistickým zbožím (CZ-NACE až 47.75), na 2,9 % z 3,6 % v roce 2016, z toho u farmaceutického a zdravotnického zboží (CZ-NACE ) na 1,2 % z 1,3 %. prodej mimo prodejny, stánky a trhy si udržel vysoký růst Nakupování po internetu se těší mimořádné oblibě Perfektní kondici stvrdily prodeje mimo prodejny, stánky a trhy (CZ-NACE 47.9), které již od roku 2013 vykazují dvouciferná tempa růstu, a vše nasvědčuje tomu, že svůj potenciál ještě nevyčerpaly. V tomto segmentu tržby stouply meziročně o 16,8 %, v roce 2016 o 18,4 %. Prodeje ve stáncích a na trzích (CZ-NACE 47.8) si tak dobře nevedly, meziročně byly vyšší o 1,6 % a v roce 2016 dokonce skončily o 0,1 % pod úrovní předchozího roku. Prodej prostřednictvím internetu nebo zásilkových služeb (CZ-NACE 47.91) je nejúspěšnější segmentem maloobchodu. V roce 2017 si připsal nárůst v průměru o 20,8 %, což je sice méně než v roce 2016, kdy tržby stouply o 22,7 %, ale rostl z vysokých základů a loňský výsledek svědčí o tom, že zájem spotřebitelů o nákupy on-line dlouhodobě nepolevuje. II.4.2 Vnitřní obchod v EU Maloobchodnímu obrat v EU a v eurozóně se dařilo, Obrat maloobchodu v zemích Evropské unie v roce 2017 vykázal silný růst, když zrychlil meziroční dynamiku růstu na 4,1 % z 1,9 % dosažených v roce Ještě dynamičtěji vzrostl obrat v eurozóně, na 3,8 % z 1,2 % v roce předchozím. Nejvyšší tempa meziročního růstu ze všech zemí v rámci skupiny vykázalo Rumunsko (+12,5 %), Slovinsko (+9,9 %) a Litva (+9,4 %). Maloobchodu se dařilo ve všech sledovaných zemích kromě Lucemburska, kde obrat maloobchodu klesl meziročně o 21,2 %. Nejvyšší růst během roku vykazovaly země, které do EU vstoupily v roce 2004 a dále. Česká republika obhájila šesté místo, nicméně s údajem vyšším (+8,2 %), než uvádí ve svém šetření Český statistický úřad 21. Srovnání výsledků maloobchodního obratu v Evropské unii je znázorněno v grafu č. II Graf č. II Indexy obratu prodeje v maloobchodu kromě automobilového průmyslu v EU28 (meziroční změna v %, očištěno od vlivu počtu pracovních dní) 20,0 10,0 0,0-10,0-20,0-30,0 % - 40,0-50,0-60,0 Pramen: Eurostat, graf MPO Rozdíl je způsoben mimo jiné vlastními dílčími výpočty a dopočty Eurostatu. 92

93 zlepšila se i důvěra spotřebitelů v obou uskupeních Dobré výsledky evropského maloobchodu byly dosaženy také díky zlepšení důvěry spotřebitelů, ke kterému došlo v Evropské unii i v eurozóně. Indikátor se sice nadále pohyboval pod dlouhodobým průměrem, ale pro země evropské osmadvacítky nálada z průměrné hodnoty minus 6,3 bodu v roce 2016 si polepšila na minus 2,7 bodu v roce 2017, pro země eurozóny z minus 7,7 bodů na minus 2,4 bodu. Důležitým ukazatelem pro české exportéry je především německý indikátor, který se v roce 2017 překlopil do kladného pásma a dostal se na +3,2 bodu, když v roce 2016 byl záporu na minus 3,3 bodu. Také slovenský indikátor se zlepšil z průměrných -7,4 bodu na -5,3 bodu. (viz graf č. II.4.2.2). V pohledu na stav ekonomiky, jako indikátoru budoucích výdajů spotřebitelů, se promítl optimismus ve vnímání současné i budoucí situace, který koresponduje s hospodářským oživením v evropských zemích. Graf č. II Indikátory důvěry spotřebitelů v EU28 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0-20,0-25,0-30,0-35,0-40, eurozóna EU28 ČR Německo Slovensko Pramen: Eurostat, graf MPO 93