MONITOROVÁNÍ LETU MŠIC

Transkript

1 MONITOROVÁNÍ LETU MŠIC V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 216 A JEJICH OČEKÁVANÝ STAV V ROCE 217 APHID MONITORING SYSTEM IN THE CZECH REPUBLIC IN 216 AND APHID FORECAST FOR 217 ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ 217

2 ÚSTŘEDNÍ KONROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ Monitorování letu mšic v České republice v roce 216 a jejich očekávaný stav v roce 217 Aphid monitoring system in the Czech Republic in 216 and aphid forecast for 217 Zpracoval: Odbor diagnostiky Diagnostická laboratoř Opava Ing. Svatopluk Rychlý Ing. David Fryč Olga Škulavíková 217 1

3 ISBN

4 Obsah Content 1. Úvod... 5 Introduction Letová aktivita mšic v roce Aphid migration in První nálety a vrcholy letové aktivity jarní vlny... 1 The first catches and the peaks of migration Poslední nálety a vrcholy letové aktivity na podzim The last catches and the peaks of autumn migration Letová aktivita vybraných druhů mšic v letech Migration of selected aphids in Letová aktivita druhů škodících v lesních ekosystémech Migration of aphid pests of forest ecosystems První nálety a vrcholy letové aktivity jarní vlny The first catches and the peaks of migration Poslední nálety a vrcholy letové aktivity na podzim The last catches and the peaks of autumn migration Prognóza mšic v jarním období roku Aphid incidence forecast for spring Prognóza výskytu virových zakrslostí a obilních mšic Dwarf virus incidence and cereal aphids forecasts Mšice v bramborách Potato aphids Mšice v ostatních polních plodinách Aphid in some other crops Diskuse a závěr Discussion and conclusion Poděkování Acknowledgements

5

6 1. Úvod Introduction Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen ÚKZÚZ), provozuje na našem území již 25 let za účelem monitoringu letu mšic sací pasti typu Johnson-Taylor. Jedná se o zařízení, které pomocí ventilátoru ve výšce 12,2 m nasává vzdušný plankton. Z něj jsou pak vybírány a kvantifikovány hospodářsky významné druhy mšic škodící jak na polních plodinách, tak prvým rokem i lesních dřevinách. Rozmístění sacích pastí reprezentuje jednotlivé pěstitelské oblasti. V provozu jsou nepřetržitě od 1. dubna do 3. listopadu. Vzorky jsou odebírány denně a zpracovávány jsou v Diagnostické laboratoři Opava, pracovišti Odboru diagnostiky ÚKZÚZ. Pro zachycení lokálních přeletů mšic jsou využívány Lambersovy misky umístěné v porostech sadbových brambor. Jedná se o nádoby obdélníkového tvaru o rozměrech dna 49,5 x 32,5 cm, se stěnami vysokými 8 cm a napojenými ke dnu pod úhlem 68. Dno a stěny jsou uvnitř natřeny žlutou barvou. Médiem pro lapání mšic je voda se smáčedlem. Zájmovými lokalitami jsou oblasti produkce sadbových brambor - Lípa u Havlíčkova Brodu, Pelhřimov, Krásné údolí u Karlových Varů a také Březová na Opavsku. Ve vzorcích z Lambersových misek jsou určovány a kvantifikovány 2 rody a 14 druhů hospodářsky významných mšic. Tento počet je od roku 216 u vzorků ze sacích pastí rozšířen o mšice a mšicím příbuzné druhy škodících na lesních dřevinách, a to z jedné čeledi, 3 rodů a 2 druhů, jak jsou uvedeny v následujícím seznamu: Acyrthosiphon pisum (kyjatka hrachová) Aphis fabae (mšice maková) Aphis nasturtii (mšice řešetláková) Aphis spp. (především Aphis frangulae mšice krušinová, A. craccivora - mšice vojtěšková, A. idaei mšice maliníková, A. rumicis mšice šťovíková) Brachycaudus helichrysi (mšice slívová) Brevicoryne brassicae (mšice zelná) Diuraphis noxia (mšice zhoubná) Dysaphis spp. (zejména Dysaphis pyri mšice svízelová, D. plantaginea mšice jitrocelová) Hyalopterus pruni (mšice švestková) Hyperomyzus lactucae (mšice lociková) Macrosiphum euphorbiae (kyjatka zahradní) Metopolophium dirhodum (kyjatka travní) Myzus persicae (mšice broskvoňová) Phorodon humuli (mšice chmelová) Rhopalosiphum padi (mšice střemchová) Sitobion avenae (kyjatka osenní) Adelgidae (Gilletteella cooleyi, Adelges laricis, Sacchiphantes abietis, S. viridis) (korovnice) Cinara spp. (Cinara pinea, C. pini, C. piceae) (medovnice) Elatobium abietinum (mšice smrková) Pachypappa spp. (Pachypappa vesicalis, P. tremulae) (dutilky) Pemphigus spp. (Pemphigus spirothecae, P. bursarius) (dutilky) Phyllaphis fagi (Stromovnice buková) 5

7 Zbylé druhy jsou zařazeny do skupiny ostatní mšice. Výsledky rozborů byly v průběhu sezóny týdně zveřejňovány na webových stránkách ÚKZÚZ ( v sekci Ochrana proti škodlivým organismům jako Aphid Bulletin. Kromě počtů mšic byl uváděn také komentář o průběhu počasí a výskytech jiných škodlivých organismů na zemědělských plodinách. V roce 216 bylo zpracováno vzorků ze sacích pastí. Uloveno bylo ks mšic, což je nadprůměrný výsledek. Podílely se na něm především velmi silné podzimní úlovky mšice broskvoňové (Myzus persicae) a také mšicím příbuzných druhů z čeledi Phylloxeridae. Ve 236 vzorcích z Lambersových misek bylo zachyceno ks mšic. Také na tomto výsledku se z 28 % podílela mšice broskvoňová, které bylo celkově uloveno ks. V Opavě dne Ing. Svatopluk Rychlý 6

8 2. Letová aktivita mšic v roce 216 Aphid migration in 216 Průběh migrace v roce 216 je zpracován do přiložených grafů. Letová aktivita podle druhů a stanic je zpracována v grafech č Srovnání migrace s průměrem a přeletem v předchozím roce přináší grafy č V grafech č je uvedeno srovnání průběhu letové aktivity mšice střemchové s průměry let s nízkým a vysokým rizikem šíření BYDV. Grafy č přináší průběh migrace v roce 216 u druhů škodících na lesních dřevinách. V grafech č je zpracováno množství odchycených druhů mšic v jednotlivých letech a vývojové trendy migrace; a v grafech č je sumárně zpracována letová aktivita mšic na jednotlivých pastech. Graf č. 131 přináší srovnání úlovků mšic v jednotlivých sacích pastech v roce 216 a grafy č početní a procentické zastoupení mšic. V grafech č jsou uvedena srovnání letu samiček a samečků během roku 216, v grafech č. 136 je pak zpracováno množství odchycených mšic v ČR v jednotlivých letech a jejich srovnání s klouzavým průměrem. Grafy č přináší celkový počet ulovených mšic a jejich vývojové trendy podle stanic a graf č. 142 celkovou sumu ulovených mšic v jednotlivých letech a celkový vývojový trend migrace. Grafy č přináší letovou aktivitu jednotlivých druhů zachycenou pomocí Lambersových misek a konečně v grafech č. 16 a 161 je zaznamenána letová aktivita a procentické zastoupení mšic v tomto druhu pasti. Rok 216 lze hodnotit jako teplotně nadprůměrný a srážkově průměrný. Byl sice o něco vlhčí než rok předešlý, přesto úhrny srážek překračovaly dlouhodobý normál pouze na některých lokalitách a v některých měsících. Mezi nejvlhčí patřil paradoxně únor, dále pak také červenec a říjen. Co se týká teplot, byly všechny měsíce roku až do října nad úrovní normálu. Říjen, na některých stanicích navíc listopad a prosinec byly chladnější. Společným rysem povětrnosti během celého roku byly poměrně dlouhé periody stálého počasí bez výrazných náhlých výkyvů, i když i ty byly zaznamenány stejně, jak tomu bývalo v uplynulých letech. Již třetím rokem po sobě byla mírná zima s malým počtem dní s celodenním mrazem. Ty se vyskytly na konci prosince roku 215 a následně ještě v lednu 216, denní minima v těchto případech neklesala pod -6 C. Nejnižší teplota byla naměřena na počátku třetí dekády ledna a činila -18 C, pokles na tuto teplotu byl jen krátkodobý. V únoru pak celodenní mráz nebyl vůbec zaznamenán a často i ranní teploty zůstávaly nad nulou. V tomto měsíci byly také časté srážky většinou dešťové nebo smíšené, sníh byl zaznamenán jen ve vyšších polohách. Během března se postupně oteplovalo, na začátku ještě v noci teploty klesly pod nulu a denní maxima zůstávala pod 5 C, ke konci měsíce již i ranní minima dosahovala 8 C a v odpoledních hodinách rtuť teploměru stoupala až k 17 C. Slunečního svitu bylo poměrně málo, panovalo spíše podmračené počasí s častými přeháňkami, přesto byl březen srážkově podnormální. Jarní přihnojování i setí jařin proběhlo v agrotechnickém termínu. V polovině března začalo líhnutí mšic na zimních hostitelích. 7

9 Hned v úvodu dubna se oteplilo a v polovině první dekády byla zaznamenána teplota 25 C, potom se však teploty vrátily k 15 C a od 25. dne měsíce se dokonce znovu objevovaly sněhové přeháňky. Denní maxima se pohybovala jen kolem 5 C a ranní minima často zůstávala pod nulou. Přesto bez větších problémů proběhlo setí cukrovky a kukuřice i výsadba brambor. Květen byl o poznání teplejší s teplotami okolo 2 C, ochlazení nastalo těsně po ledových mužích, kdy bylo okolo 12 C, naštěstí ranní minima ani v tu dobu neklesala pod nulu. Od začátku měsíce také začaly pravidelné přelety mšic, zjišťované v sacích pastech. Během května byly časté přeháňky a v závěru měsíce, kdy se oteplilo až na 25 C, se objevovaly bouřky. Podobný ráz pak měl i začátek června. V polovině poslední dekády se výrazně oteplilo a byly zaznamenány lokálně i teploty nad 35 C. V závěru měsíce se znovu slabě ochladilo na 2 25 C a vrátilo se bouřkové počasí. To panovalo i v měsíci červenci. Denní teploty se udržovaly kolem 25 C, ale noční zůstávaly jen na úrovni 15 C, nebyla zaznamenána ani jedna tropická noc. Podobně tomu bylo i na začátku srpna. Pravidelné bouřky zpomalovaly žňové práce. Prodlužovala se sklizeň řepky a následně i obilovin, vlhké počasí poznamenalo především kvalitu sladovnického ječmene. Na přelomu první a druhé dekády srpna se ochladilo. Teploty přes den zůstávaly jen okolo 15 C, časté byly přeháňky a bouřky, naopak v polovině poslední dekády se vyjasnilo, teploty přes den atakovaly 3 C, noční minima však stále klesala pod 2 C. Počasí bez srážek usnadnilo zakládání nových porostů řepek, ovšem v místech, kde panovalo sucho, se to stalo nevýhodou, protože porosty špatně vzcházely. Podobné teploty jako v srpnu se pak udržovaly do poloviny září, s krátkodobým ochlazením kolem 5. dne měsíce. Druhá polovina září již byla na srážky bohatší a s teplotami okolo 2 C. V úplném závěru měsíce se znovu oteplilo na 25 C a tato teplota byla zaznamenána ještě první říjnový den, záhy se však ochladilo a většinu října již bylo zamračeno s přeháňkami a teplotami jen kolem 1 C a ranními minimy do 6 až 8 C. Oteplení nastalo jen v polovině měsíce, kdy došlo k největším přeletům mšice broskvoňové. Ta se mimořádně namnožila v porostech ozimé řepky. Zvláště slabší porosty postižené suchem byly mnohdy díky sání této mšice tak poškozeny, že musely být zaorány. Kromě přímých škod se objevily i nepřímé škody způsobené přenosem viróz, a to viru mozaiky vodnice (TuMV), ale hlavně viru žloutenky vodnice (TuYV) dříve známého pod názvem virus západní žloutenky řepy (BWYV). Listopad byl teplotně podprůměrný, noční teploty klesaly pod nulu již těsně po dušičkách a denní maxima se pohyboval jen kolem 5 C, o něco tepleji bylo jen na přelomu druhé a třetí dekády. V závěru měsíce se po mlhavém období sice vyjasnilo, teploty však byly i přes den jen kolem 1 C. V prosinci se pak střídaly dny s celodenním slabým mrazem s obdobími teplejšími, s denními maximy do 1 C a ranními minimy kolem 5 C. Nejteplejším dnem byl 2. svátek vánoční, kdy odpolední maxima překonala 11 C. Z pohledu vývoje mšic byl uplynulý rok příznivý. Vajíček na zimních hostitelích bylo zjištěno poměrně málo. Líhnutí mšic, jak již byl řečeno, začalo v polovině března a vývoj na zimních hostitelích probíhal bez vážných negativních vlivů počasí až do začátku třetí dekády dubna, kdy se ochladilo. Nezpůsobilo to redukci počtů, spíš došlo k prodloužení vývoje. Proto začal pravidelný přelet mšic až v prvním květnovém týdnu. Migrace v červnu postupně 8

10 narůstala, přelety byly ztěžovány jen poměrně silnou bouřkovou činností. Vrcholu přeletu bylo dosaženo na přelomu června a července. V průběhu tohoto měsíce ještě trvala poměrně stabilní migrace. V porostech byly škodlivé výskyty zaznamenány jen výjimečně, a to jak v obilninách, tak máku či cukrovce. Větší počty mšic byly zaznamenány i v sadech. Naopak poměrně intenzivní nálety byly zjištěny v Lambersových miskách v porostech sadbových brambor, kde ovšem byla ihned nasazena insekticidní ochrana. Jarní letová vlna byla početně podprůměrná, mšice hůře snášely intenzivní bouřkové počasí, při kterém je na jedné straně stále dodávána vláha pro zjištění šťavnatých pletiv, na druhé straně jsou mšice sráženy z hostitelských rostlin a musí pak vydávat množství energie k návratu a je také omezena možnost migrace. Společným znakem vzorků zpracovávaných v tomto období byla velká druhová pestrost. Díky velmi časnému přeletu mšice slívové a mšice střemchové nedošlo k pravidelnému srpnovému útlumu letu před nastávající podzimní migrací. Ta byla mimořádně silná a to především díky masivním přeletům mšice broskvoňové. Další skupinou, která se podstatně podílela na zvýšení počtů úlovků, byly mšičky (Phylloxeridae), které jsou nyní zařazovány do kategorie ostatní mšice. Podzimní přelet nebyl kontinuální, protože v předposledním zářijovém a hlavně pak v prvním a třetím říjnovém týdnu se ochladilo a podmínky pro let byly nepříznivé. Naopak ve dnech s vyššími teplotami pak doházelo k silné migraci, proto byl také 15. října zaznamenán vůbec nejsilnější vzorek za celou dobu sledování letu mšic u nás. Byl to den, kdy se po týdnu nízkých teplot vyjasnilo a teploty stouply ke 2 C. V daném vzorku byla z 98 % zastoupena mšice broskvoňová, která se okřídlila v porostech řepky a snažila se využít příznivých podmínek k přeletu. Podzim nebyl tak teplý a dlouhý, jako v uplynulých několika letech, přesto díky brzkému přeletu došlo k včasnému návratu mšic na primární hostitele a k nakladení vajíček. Co se týče podzimního sledování mšic jako přenašečů viróz, byla situace v uplynulém roce následující. Na výdrolech obilovin byly zaznamenány jak pozitivní výskyty BYDV, tak výskyty mšic. Přelet kyjatky osenní byl dokonce nadprůměrný, ale u mšice střemchové byly vyšší hodnoty zaznamenány jen v Lípě. Naštěstí přelety mšice střemchové byly velmi časné, začaly již v měsíci srpnu, což je o dva až tři týdny dříve než je obvyklé a také vrcholu přeletu bylo dosaženo dříve. V době, kdy byly porosty nejvnímavější pro infekci, ve stádiu tří listů, vládlo většinou chladné počasí s teplotami pod 1 C, tedy nevhodnými pro aktivitu přenašečů, tím se snížilo riziko přenosu viróz u později setých ozimů. Největšímu tlaku tak byly vystaveny porosty ozimého ječmene a nejraněji seté pšenice. Dříve také bylo zmíněno negativní působení mšice broskvoňové, která zapříčinila rozšíření viróz na řepce ozimé, jak bude ovlivněn výnos, se ukáže až při sklizni v roce

11 2.1. První nálety a vrcholy letové aktivity jarní vlny The first catches and the peaks of migration První záchyt byl zaznamenán velmi brzy, již 2. dubna, tedy hned druhý den po spuštění sacích pastí. Jednalo se o mšici ze skupiny ostatních na stanici Čáslav. Další úlovek byl zaznamenán 6. dubna na stanici Věrovany, jednalo se o 1 samičku mšice střemchové a překvapivě ještě o dva samečky téhož druhu. Několik záchytů se objevilo, během druhé dekády. Třetí dekáda dubna byla chladná a přelety téměř ustaly, teprve v posledních dvou dubnových dnech a pak na začátku května lze pozorovat již pravidelné přelety mšic. První nálety mšic jsou přehledně zpracovány v tabulce č. 3 a termíny vrcholů náletů do sacích pastí jsou uvedeny v tabulce č. 4. Kyjatka hrachová Na všech stanicích začala létat až v průběhu první dekády května. Zcela první záchyt byl zaznamenán 1. května v Chrlicích. Během prvního náletu bylo na většině lokalit odchyceno po jedné samičce, pouze v Čáslavi to byly najednou 3 kusy. Nadprůměrný přelet byl zjištěn ve Věrovanech, hodnoty okolo průměru v Čáslavi, Lípě a Žatci a podprůměrné počty v Chrlicích. Na většině stanic bylo zaznamenáno časnější dosažení vrcholu přeletu, a to v 22. či 23. týdnu. Je to zhruba o 2 3 týdny před dlouhodobým průměrem. Naopak v Žatci nastal vrchol až ve 26. týdnu, jedná se o týdenní zpoždění proti průměru. Mšice maková První záchyt byl zjištěn ve Věrovanech 22. dubna, v tomto měsíci, a to k 3. dubnu, byla ulovena ještě v Chrlicích. Vždy se jednalo o 1 samičku. Na zbylých lokalitách byla zachycena po 2 kusech během prvních dvou dekád května. Migrace ve Věrovanech a Čáslavi byla podprůměrná a na zbylých stanicích průměrná. Časově probíhal přelet v Čáslavi v souladu s průměrnou křivkou i vrcholu bylo dosaženo ve 25. týdnu, jak udává průměr. V Chrlicích (23. týden) a Žatci (25. týden) nastala kulminace přeletu dříve, než je obvyklé, naopak v Lípě a Věrovanech později (shodně ve 29. týdnu). Na těchto stanicích byl průběh letu velmi zajímavý, protože bylo dosaženo dvou výraznějších vrcholů, z nich ten o něco slabší nastal o 2 až 4 týdny dříve a ten druhý o tři týdny později než udává normál. Mšice řešetláková První záchyt byl zaznamenán 23. května ve Věrovanech, jednalo se o dvě samičky tohoto druhu. Do 27. dne měsíce byla zachycena i na zbylých stanicí, pouze v Chrlicích se objevila až 8. června. V Lípě létala nadprůměrně, průměrně v Čáslavi a na ostatních stanicích byly odchyty pod hranicí průměru. Společným rysem bylo časnější dosažení vrcholu letu, a to mezi 21. až 23. týdnem (obvykle nastává až v 26. týdnu) a také dřívější ukončení jarní letové vlny. 1

12 Mšice rodu Aphis Prví nálet byl zaznamenán 3. dubna v Chrlicích, na ostatních stanicích pak během prvních dvou dekád května. V rámci prvního záchytu byla na všech lokalitách ulovena jedna samička. Odchyty byly podprůměrné shodně na všech stanicích. Vrchol letu nastal v Čáslavi a Chrlicích ve 23. týdnu, v Lípě ve 27. týdnu, na těchto lokalitách se jednalo o časnější kulminaci ve srovnání s průměrem. V Žatci sice let kulminoval již ve 25. a ve Věrovanech v 29. týdnu, ale na obou lokalitách to znamenalo pozdnější kulminaci než je obvyklé. Srovnání s průměrem je problematické, protože výsledky ovlivňuje různé druhové zastoupení v rámci rodu v daném roce. Mšice slívová První záchyt se uskutečnil 1. května na stanicích Čáslav a Lípa, odchyceno bylo po jedné samičce. Do 19. dne měsíce pak byly zachyceny první úlovky i na zbylých stanicích. Jarní migrace byla na všech lokalitách silně podprůměrná s tím, že vrchol nastal ve 21. týdnu. V Čáslavi a zvláště pak v Žatci probíhal přelet časově v souladu s průměrem. Ve Věrovanech a Lípě nastal vrchol dříve, než je obvyklé. Hodnocení v Chrlicích je zkresleno, pro absenci údajů způsobenou každoroční odstávkou pasti, prováděnou v období polétání chmýří z topolů. Mšice zelná První úlovek byl zachycen 27. května na stanicích Čáslav, kde to byla 1 samička a Věrovany, kde šlo dokonce o 3 samičky. Na zbylých lokalitách proběhl první záchyt 8. a 9. června. Jarní migrace byla podprůměrná na všech stanicích s výjimkou Věrovan, kde byl průměr silně překonán, ale časové rozložení přeletu odpovídalo normálu, vrchol nastal ve 26. týdnu. Zbylé stanice, kromě Lípy, kde kulminoval přelet až ve 29. týdnu, zaznamenaly spíše časný přelet s dřívějším vrcholem i ukončením migrační vlny. Mšice zhoubná První záchyt byl zaznamenán jako obvykle v Chrlicích, a to 21. května. Do konce měsíce byla zachycena ještě v Čáslavi a Věrovanech. V Lípě byla ulovena 4. června a v Žatci dokonce až 23. června. Při prvém záchytu bylo odloveno vždy po jedné samičce. Přestože se po mírné zimě očekávaly silnější výskyty, byly zaznamenány jen podprůměrné hodnoty úlovků. Vrchol migrace nastal mezi 27. a 29. týdnem. Mšice rodu Dysaphis Zcela nečekaně byl první úlovek zaznamenán v Lípě ke 12. květnu. Během následujících 14 dní proběhly první záchyty i na zbylých stanicích. Kromě Věrovan a Žatce s odchycenými 2 samičkami bylo na zbylých lokalitách uloveno vždy po jedné. Na všech stanicích s výjimkou Chrlic, kde je výsledek zkreslen vypnutím pasti, byly zaznamenány nadprůměrné hodnoty přeletů s časným dosažením vrcholu, a to ve 22. až 23. týdnu. Kromě Žatce, kde tato hodnota odpovídá průměru, znamená na ostatních lokalitách uspíšení kulminace nejméně o jeden týden. 11

13 Mšice švestková Do pastí na všech lokalitách naletěla v průběhu poslední květnové dekády. Zcela první záchyt byl zaznamenán 2. května v Chrlicích a Věrovanech. Vždy byla zachycena jedna samička. Na sledovaných stanicích byly zjištěny podprůměrné hodnoty přeletů. Vrchol byl časnější než obvykle, nastal ve 24. až 25. týdnu, s jednou výjimkou, tou byla Lípa, kde migrace kulminovala až ve 27. týdnu, to je o týden později než udává dlouhodobý průměr. Mšice lociková První záchyt se uskutečnil v Chrlicích již 13. dubna, šlo o tři samičky. Pak nebyl celý měsíc tento druh v pastech pozorován, teprve v období 13. až 22. května nalétla na zbylých lokalitách. Odchyty během jarní vlny byly podprůměrné, nárazové jen stěží lze hovořit o kontinuální letové vlně. Maxima letu bylo dosaženo brzy již mezi 15. až 22. týdnem. Kyjatka zahradní První záchyt proběhl 8. května v Chrlicích, do konce měsíce byl zaznamenán ještě v Čáslavi a Žatci. V Lípě nebyla vůbec odchycena. Tento druh je zaznamenáván jen sporadicky v řádech jednotek, tak tomu bylo i v tomto roce. Letovou vlnu nelze vůbec vypozorovat. Kyjatka travní První záchyt byl zaznamenán 2. května v Chrlicích, během týdne pak naletěla do pastí i na zbylých lokalitách. Zachycena byla vždy jedna samička. Na všech stanicích létala velmi slabě. Vrchol migrace nastal již ve 23. až 25. týdnu, to je o dva týdny dříve, než je obvyklé. Mšice broskvoňová První záchyt nastal 8. května v Čáslavi, kde byla odchycena jedna samička. Stejný počet byl zaznamenán i na zbylých pastech, kde k prvním náletům došlo ještě v měsíci květnu, jen v Chrlicích byly odloveny dva kusy, a to až 6. června. Podle těchto poměrně pozdních náletů je možné dojít k závěru, že navzdory mírné zimě nejsou za zvýšené odchyty během sezóny odpovědni pravděpodobně potomci anholocyklických kmenů, nýbrž našim podmínkám přivyklé kmeny s celým vývojovým cyklem (tedy holocyklické), které se vyvinuly ze zakladatelek na broskvoních. Jarní migrace byla nadprůměrná na všech lokalitách, navzdory dříve zmiňovanému pozdnějšímu začátku přeletu bylo dosaženo poměrně brzy vrcholu letu, který nastal mezi 23. až 26. týdnem, tedy v období vzcházení porostů sadbových brambor nebo těsně po něm. Mšice chmelová První záchyt proběhl v Chrlicích 11. května, na ostatních stanicích záhy následoval a do 2. května byly první úlovky zaznamenány už na všech lokalitách. Bylo odchyceno vždy po jedné samičce a ve Věrovanech dokonce 3 samičky najednou. 12

14 Odchyty byly podprůměrné, pouze v již zmiňovaných Věrovanech dosahovaly slabě nadprůměrných hodnot. Průběh letu byl odlišný od normálu, letová vlna byla kratší. Vrcholu bylo dosaženo od 21. do 23. týdne, kromě Žatce, kde je to obvyklé, to na ostatních lokalitách znamenalo dřívější kulminaci přeletu, a to zhruba o týden. Mšice střemchová První nálet byl velmi časný, odehrál se již 6. dubna ve Věrovanech, kde byla zachycena jedna samička, ale také, překvapivě, dva samečci. Je pravděpodobné, že se tedy jednalo o potomky sice holocyklického kmene, který ovšem přečkal zimu, a teprve nyní mělo dojít k dokončení vývoje návratem na zimního hostitele. Tato cesta je ovšem slepá, protože v přírodě se nevyskytují žádné vejcorodé samičky, se kterými by se tito samci mohli pářit.. K obdobné anomálii došlo i v Žatci, kde byl 26. dubna jako první rovněž uloven sameček. Během dubna byl zaznamenán prví záchyt i v Čáslavi, jednalo se o jednu samičku, v Lípě a Chrlicích došlo k prvním náletům až v měsíci květnu. Jarní migrace byla mimořádně slabá s pozdnějším nástupem vrcholu, ten přišel až v 26. týdnu (Věrovany), ale častěji dokonce v 29. týdnu (Čáslav, Lípa, Žatec). Přelet byl dříve ukončen a v období, kdy obvykle končívá první vlna migrace (32. týden) již pomalu začínal podzimní přelet. Kyjatka osenní První nálet byl zaznamenán ve Věrovanech 29. dubna, jednalo se o jednu samičku. Do konce dubna naletěla ještě v Lípě, na zbylých lokalitách až na přelomu první a druhé dekády května. Přelet byl podprůměrný na všech sledovaných stanicích, ovšem na začátku migrace byly zaznamenávány vyšší hodnoty, než je obvyklé. Vrcholu migrace bylo dosaženo dříve, a to už v 25. až 26. týdnu. Letová vlna také proti průměru dříve ustala. 13

15 2.2. Poslední nálety a vrcholy letové aktivity na podzim The last catches and the peaks of autumn migration Léto bylo pro množení mšic příznivější než v roce předešlém. Spadlo více srážek a teploty nestoupaly tak často k tropickým hodnotám, spíše se udržovaly na letních 25 C. Podzimní přelet některých druhů začal dříve, než je obvyklé. Jak se později ukázalo, bylo to výhodné pro úspěšné nakladení vajíček, protože podzim byl chladnější a kratší ve srovnání s posledními několika lety. Termíny vrcholů podzimní migrace jsou uvedeny v tabulce č. 5. Přehled posledních náletů jednotlivých druhů mšic uvádí tabulka č. 6 a v tabulce č. 7 jsou informace o prvních záchytech samců. Kyjatka hrachová Let tohoto druhu byl ukončen v druhé polovině října. Poslední záchyt byl zaznamenán na stanicích Chrlice a Věrovany, a to k 25. říjnu, vždy byla zachycena jedna samička. Tento druh patřil k těm s dřívějším nástupem podzimní migrace. Přelet byl silně nadprůměrný a jeho vrcholu bylo dosaženo o 14 dní dříve, ve 37. týdnu, na stanicích Čáslav, Lípa a Žatec a v souladu s průměrem, ve 39. týdnu, v Chrlicích a Věrovanech. Mšice maková Podobně jako u předešlého druhu je možné vidět rozdíly mezi českými a moravskými lokalitami. Zatímco v Čáslavi, Lípě a Žatci let skončil v prvních dvou listopadových dnech, v Chrlicích a Věrovanech byli poslední zástupci odloveni 21. listopadu. Poměr samiček a samců byl v posledních úlovcích poměrně vyrovnaný a pohyboval se od jednoho kusu obou pohlaví do devíti kusů samiček a sedmi kusů samečků. Migrace byla nadprůměrná, ale vrcholu bylo dosaženo v souladu s dlouhodobým průměrem, jen v Žatci vrcholila později, než je obvyklé. V Lípě byly zaznamenány dva vrcholy v 37. a 39. týdnu, na zbylých stanicích let kulminoval mezi 4. a 43. týdnem. Mšice řešetláková Poslední zaznamenaný záchyt byl 1. října na stanici Chrlice, na ostatních stanicích přestala létat během druhé poloviny září. Kromě samiček, kterých bylo od 1 do 3 kusů, byl během posledního přeletu zaznamenán v Čáslavi i odchyt 1 samečka. Úlovky byly sice jen v řádech kusů, přesto lze migraci hodnotit jako nadprůměrnou, časnou s brzkým dosažením maxima. Vrchol nastal od 35. do 38. týdne. Po 4. týdnu, kdy jsou většinou teprve zaznamenány přelety, letos již migrace zcela skončila. Mšice rodu Aphis Poslední záchyt proběhl na stanici Věrovany 21. listopadu. V tomto měsíci, a to hned první den, byl ukončen let také v Čáslavi, na ostatních stanicích skončil již během poslední říjnové dekády. Při posledních úlovcích byly odchyceny především samičky, samečci byli zaznamenáni v Chrlicích a Věrovanech. Přelet druhů z tohoto rodu byl nadprůměrný. Vrcholy letu nastaly ve 37. a 39. týdnu. Nelze zcela přesně říci, zda šlo o časnější migraci, protože letová vlna má obvykle na většině stanic postupně klesající průběh bez výrazného dosažení vrcholu přeletu. Ten je patrný jen ve Věrovanech a Žatci a tam jeho letošní načasování zhruba odpovídalo průměru. 14

16 Mšice slívová Poslední záchyt byl zaznamenán 21. listopadu opět na moravských stanicích, kde byl zachycen v obou případech jeden sameček. V Lípě a Čáslavi byl let ukončen během první poloviny listopadu a v Žatci již 18. října. Podzimní migrace byla nadprůměrná, vrcholila v 34. až 36. týdnu. Její průběh byl rozdílný stanice od stanice. V Čáslavi bylo dosaženo dvou výrazných vrcholů, přičemž druhý silnější, časově odpovídal průměru. V Chrlicích začal přelet dříve než obyčejně, bylo dosaženo rovněž dvou výraznějších vrcholů, jak je pro tuto stanici typické, časově však proběhly v období mezi obvyklými vrcholy. V Lípě začal přelet také velmi brzy, jinak ale křivka nejvíce ze všech stanic připomínala tu průměrnou, jen vrchol byl časnější a výraznější. Ve Věrovanech byla naopak celá migrační vlna pozdnější, ale velmi silná s výrazným vrcholem. V Žatci začala v souladu s průměrem, vrchol byl o něco časnější než je obvyklé, ale přelet také dříve skončil. Mšice zelná Ukončení letu bylo napříč stanicemi poměrně vyrovnané, protože přestala létat v průběhu druhé poloviny října, poslední záchyt proběhl 29. října ve Věrovanech. Kromě této stanice, kde byla zachycena samička, byl vždy odchycen jeden sameček a v Čáslavi dokonce samečci dva. Podzimní přelet byl podprůměrný, kromě Žatce, kde byly zaznamenány nadprůměrné hodnoty, tam také migrace vyvrcholila již ve 38. týdnu. Na zbylých lokalitách to bylo o týden později, tedy ve 39. týdnu a znamenalo to pozdnější kulminaci ve srovnání s průměrem. Mšice zhoubná Nejdéle a také nejintenzivněji létala v Čáslavi. Poslední záchyt byl zaznamenán 2. října, kdy byly uloveny tři samičky. Na zbylých stanicích byl přelet ukončen v posledních třech zářijových dnech. Podzimní přelety byly podprůměrné všude, kromě zmiňované Čáslavi, kde byla zaznamenána silná migrace, její vrchol odpovídal průměru a nastal ve 39. týdnu. Mšice rodu Dysaphis Poslední záchyt byl zjištěn 2. listopadu v Chrlicích, kde byly odchyceny 3 samičky. Na většině zbylých stanic byl konec letu zaznamenán 1. října, jen v Lípě to bylo až 14. října. Všude bylo zachyceno po jedné samičce. Let byl časově průměrný a početně nadprůměrný. Vrcholu migrace bylo dosaženo v 38. až 41. týdnu. Mšice švestková Poslední exemplář byl zachycen v Chrlicích 2. listopadu, jednalo se o samečka. Na ostatních lokalitách byl let ukončen již v průběhu druhé poloviny října a v Lípě dokonce již 26. září. Na moravských stanicích byl zaznamenán nadprůměrný let, v Žatci průměrný a Čáslavi a Lípě podprůměrný. Vrcholu bylo dosaženo v 34. týdnu na většině lokalit, pouze v Chrlicích to bylo až v 36. týdnu. 15

17 Mšice lociková Poslední záchyty byly zaznamenány v období od 16. do 25. října, k tomuto datu byl odchycen jeden sameček na stanici Žatec. Mimořádně silný přelet byl zaznamenán v Čáslavi, ale i na ostatních stanicích bylo dosaženo nadprůměrných hodnot. Pouze ve Věrovanech časový průběh letu odpovídal průměru, jinde byl let časnější s dřívějším dosažením vrcholu, nastal ve 39. až 4. týdnu, a ve Věrovanech ještě opakovaně v 41. až 42. týdnu. Kyjatka zahradní Zachyceno bylo během podzimní sezóny jen po jednom kuse v Čáslavi (3. září), Chrlicích (28. srpna) a Věrovanech (25. srpna). Kyjatka travní Nejdříve přestala létat v Žatci, a to 27. září, na zbylých lokalitách to bylo během října s tím, že poslední záchyt zaznamenala stanice Věrovany 24. října, byly to dvě samičky. Podzimní migrace byla podprůměrná s časnějším začátkem i vrcholem (36. až 39. týden), na více lokalitách také dříve skončila. Mšice broskvoňová Poslední záchyt byl zaznamenán opět shodně na obou moravských stanicích, a to 21. listopadu. V Čechách ukončila přelet dříve, v Žatci již 3. října, na zbylých dvou stanicích na konci první dekády listopadu. Počty se pohybovaly od 1 do 4 samiček. Na všech lokalitách byla podzimní migrace nejen početně silná, ale navíc poměrně dlouhá. Konec nastal v obvyklou dobu, ale začátek byl časnější, než je obvyklé a dřívější bylo i dosažení vrcholu přeletu. Ten nastal v 38. až 41. týdnu s tím, že na všech lokalitách došlo k prudkému poklesu přeletů ve 4. týdnu, byl vynucen chladným počasím. Mšice chmelová Poslední záchyt se uskutečnil 26. listopadu ve Věrovanech. Kromě Žatce, kde byl let ukončen 25. října, byl všude zakončen až v průběhu listopadu. V rámci posledních záchytů byli odchyceni vždy pouze samečci v Lípě 2 kusy a na zbylých lokalitách po jednom. Hodnoty odchytů byly sice jen slabě nadprůměrné, letová vlna však byla dlouhá, protože začala dříve než je obvyklé a dokonce i déle trvala. Velmi časný vrchol migrace byl zaznamenán v Čáslavi, kde to bylo již ve 34. týdnu, ostatní stanice zaznamenaly kulminaci až od 41. do 44. týdne. Mšice střemchová Na všech stanicích let skončil až během měsíce listopadu, odchytáváni byli jak samečci, tak samičky. Zcela poslední záchyt byl zaznamenán ve Věrovanech 25. listopadu. Společným rysem migrace byla její časnost, vrcholu bylo dosaženo již v 37. týdnu, a to na všech stanicích. Rozdíly byly v síle přeletu, pouze v Lípě byla zaznamenána nadprůměrná migrace, v Žatci průměrná a na ostatních lokalitách podprůměrná. 16

18 Kyjatka osenní V Lípě a Žatci byl let ukončen v druhé polovině října, ale na ostatních stanicích migrovala i v listopadu. Poslední záchyt byl zaznamenán 26. listopadu v Chrlicích, kde byli uloveni 2 samečci. Na ostatních lokalitách šlo o 1 až 3 samičky. Přelet byl na všech stanicích nadprůměrný, navíc, podobně jako u předešlého druhu, časný, i když v Čáslavi a Chrlicích byl zaznamenán vrchol v souladu s průměrem v 41. týdnu, na zbylých stanicích kulminoval již ve 37. či 39. týdnu. 17

19 3. Letová aktivita vybraných druhů mšic v letech Migration of selected aphids in Grafy č zveřejněné v příloze, znázorňují letovou aktivitu jednotlivých druhů v letech 215 a 216. Umožňují také srovnání migrace s dlouhodobým průměrem. Počet mšic je každoročně ovlivňován velkým množstvím faktorů, některé jsou stabilní a meziročně se příliš nemění, jiné jsou velmi variabilní a nepředpokládatelné, mezi ně bezesporu patří počasí. To má na populaci mšic zásadní vliv, ale určitě nejen ono, uplynulý rok byl toho důkazem. O důvodech přemnožení mšice broskvoňové i silných náletů mšiček na podzim je možné jen spekulovat. Zima byla v pořadí třetí mírná, přesto nálety do sacích pastí nebyly ani příliš časné a ze začátku sezóny ani příliš vysoké. V jarním období byly zaznamenány jen výjimečně škodlivé výskyty v polních plodinách. Lokálně byly zaznamenány slabé výskyty kyjatky osenní v klasech obilovin, nebo mšice makové v cukrovce a máku. Silné byly výskyty kyjatky hrachové ve vojtěšce, ale škodlivě se projevila jen v porostech luštěnin, zejména hrachu. Tradičně byla pozorována škodlivost mšic v sadech, a to jak u jabloní, kde sály mšice jabloňová a zástupci rodu Dysaphis, tak u slivoní, kde byly zaznamenány mšice slívová a švestková. U drobného ovoce to byla mšice rybízová, projevující se typickými puchýři na listech rybízů, nebo mšice Forbesova (Aphis forbesi) škodící na jahodníku. Zvláštní kapitolou byly nadprůměrné záchyty mšic, především pak mšice broskvoňové, do Lambersových misek, a to bezprostředně od jejich umístění do porostů. Nálety trvaly celou vegetační sezónu. Ihned nasazená insekticidní clona však byla účinná, neboť počet neuznaných porostů je nízký. Na rozdíl od léta roku 215, kdy vysoké teploty a sucho decimovaly populace mšic, byly v uplynulém létě podmínky pro mšice příznivější a podzimní přelet tomu odpovídal. Navíc navzdory tomu, že podzimní období příznivého počasí pro přelet bylo krátké, migrace byla nadprůměrná. Kyjatka hrachová Podobně jako i v předchozím roce, se odchyty v pastech během jarního přeletu pohybovaly na průměrných hodnotách na všech stanicích, pouze ve Věrovanech byly nadprůměrné, odpovídaly tomu i výskyty v porostech vojtěšky a luskovin. Společným znakem přeletu na jaře a v létě, byl o něco opožděnější nástup, který byl ovšem razantnější, úlovky byly zpočátku vyšší, než je obvyklé. Zaznamenáno bylo naopak časnější dosažení vrcholu přeletu ve 22. až 23. týdnu s výjimkou Žatce, kde to bylo až ve 26. týdnu. Podzimní přelet byl silný na všech lokalitách. Začal o něco dříve než je obvyklé a zatímco v Čechách nastal vrchol migrace časněji, již v 37. týdnu, na moravských lokalitách byl proti průměru pozdnější, a to až ve 39. týdnu. Mšice maková Odchyty v pastech se pohybovaly více či méně pod hranicí průměru, nad ni se vyšplhaly pouze na stanici Lípa. Hospodářsky škodlivých hodnot v porostech cukrovky a máku bylo dosaženo jen lokálně. V Čáslavi se časový průběh migrace nejvíc přibližoval průměru. V Chrlicích byl vrchol přeletu velmi časný. Na zbylých stanicích došlo k anomálii v průběhu přeletu, protože byly zaznamenány dva výrazné vrcholy, přičemž první byl časnější a druhý pozdější než udává průměr. 18

20 Na podzim pak nastala nadprůměrná migrace na všech lokalitách. Časově byla časnější či průměrná, jen v Žatci byl zaznamenán pozdnější nástup vrcholu letové vlny. Přelet a následné kladení vajíček na zimních hostitelích bylo úspěšné a odrazilo se to na větším procentu osazených keřů brslenů. Mšice řešetláková Během jarní migrace bylo dosaženo nadprůměrných hodnot pouze v Lípě, obdobně vysoké byly ve stejném období (23. týden) zaznamenány také v Lambersových miskách. Společným rysem na všech stanicích byla časnost přeletu. Brzký byl také podzimní přelet, navíc hodnoty při něm zjištěné byly téměř všude nadprůměrné. Včasný přelet na primární hostitele zvyšuje také u tohoto druhu jistotu úspěšného přezimování. Mšice rodu Aphis Migrace u druhů z tohoto rodu měla atypický průběh, a to především v letním a podzimním období. Po jarním přeletu, který velmi brzy kulminoval v Čáslavi, Chrlicích i Lípě a naopak později ve Věrovanech a Žatci, nastal prudký útlum letu. Ten je známý u většiny druhů jako předěl mezi oběma migračními vlnami. Tím že je sledován celý rod, není tento pokles obvykle pozorován, nýbrž dochází k postupnému poklesu úlovků. Letos ovšem byla jasně oddělená první a druhá letová vlna. Navíc se dá vypozorovat, že na stanicích s časnou jarní migrací byla pozdní podzimní a naopak. Mšice slívová Hodnoty jarních přeletů jsou sice podprůměrné, ale křivky nejvíce ze všech druhů časově kopírují průměr. Na zimních hostitelích nebyla z jara častá, zatímco v porostech letních hostitelů (slunečnice) byly zaznamenány i škodlivé výskyty. Podzimní přelet byl na všech stanicích nadprůměrný a velmi brzy začal. Vrchol nastal dříve jen v Žatci a Lípě, v Čáslavi odpovídal průměru a na obou moravských stanicích byl pozdnější. Přesto proběhl v takovou dobu, že vejcorodé samičky měly dostatek času k vývoji a nakladení vajíček před příchodem mrazů. Mšice zelná Na všech stanicích byl na jaře zaznamenán podprůměrný přelet. Tento stav trvá již několik let, výskyty jsou slabé i v porostech řepky, vyskytnou-li se kolonie, je to většinou až před sklizní. Škodlivé výskyty jsou pozorovány hlavně v brukvovité zelenině. V Čáslavi a Věrovanech začal přelet v obvyklou dobu, na zbylých stanicích byl opožděn, ale na všech skončil dříve, než udává průměr. V Čáslavi, Chrlicích a Žatci byl zaznamenán dřívější nástup vrcholu, ve Věrovanech odpovídal průměru, ovšem v Lípě byl pozdnější. U podzimní migrace byly zaznamenány opět podprůměrné záchyty navíc s pozdnějším vrcholem ve 39. týdnu (obvykle je to 37. až 38. týden). Jedinou výjimkou byla stanice Žatec, kde byl záchyt nadprůměrný a navíc s vrcholem v 38. týdnu, tedy o týden časnějším. Mšice zhoubná Po několika letech nepříznivých pro tento druh, kdy často nebyla na některých lokalitách vůbec zachycena, se teplotní podmínky v posledních třech letech zlepšují. Právě vhledem k tomu, že předchozí tři zimy byly mírné a během sezóny panovaly příznivé podmínky, byl očekáván zvýšený nálet. Hodnoty přeletů však zůstávaly podprůměrné s výjimkou silné migrace v Čáslavi na podzim. 19

21 Mšice rodu Dysaphis Škodlivé výskyty nastaly zejména na začátku sezóny, kdy byly v sadech, především u drobných pěstitelů, zaznamenány příznaky na listech způsobené sáním druhů z tohoto rodu. Obdobně pak ke konci sezóny byly zaznamenány výskyty na kořenové zelenině. Pro zástupce tohoto rodu byla sezóna příznivá, protože v obou migračních vlnách byly zaznamenány nadprůměrné hodnoty na všech stanicích. Jarní přelet byl sice kratší, než je obvyklé, v období, kdy obvykle vrcholí, byl zaznamenán prudký pokles přeletů. Začátek migrace byl intenzivní a vrchol nastal velmi záhy již ve 22. až 23. týdnu. Naproti tomu podzimní migrace byla poměrně dlouhá s vrcholem v 38. až 39. nebo 41. týdnu. Toto období odpovídá obvyklému časovému rozložení přeletu. Mšice švestková Přelet byl podprůměrný na všech stanicích. V sadech byla škodlivost pozorována jen lokálně. Migrační vlna začala v obvyklou dobu, ale vrcholu bylo většinou dosaženo o něco dříve, pozdnější kulminace byla zaznamenána jen v Lípě. Podzimní přelet je zpravidla velmi slabý, zaznamenávány jsou úlovky v řádech desítek kusů, z tohoto pohledu byl podzimní přelet početně nadprůměrný s obvyklým časovým rozložením. Mšice lociková V období jarní migrace byly záchyty občasné, letovou vlnu z nich nelze jednoznačně určit, dosaženo bylo celkově podprůměrných hodnot. Naproti tomu podzimní přelet byl početně nadprůměrný, časově dřívější až normální. Mimořádně silné záchyty, až úrovni 17 % normálu, byly zaznamenány v Čáslavi. Kyjatka travní Podobně jako v předešlém roce nebyly zaznamenány škodlivé výskyty v porostech obilovin, záchyty v pastech byly rovněž podprůměrné, ale časnější, a to v obou migračních vlnách. Mšice broskvoňová U tohoto druhu byl zaznamenán silný přelet jak na jaře, tak hlavně na podzim. Nadprůměrné hodnoty byly zaznamenány napříč všemi monitorovacími stanicemi, a to v sacích pastech i Lambersových miskách. Lokální škody způsobila v sadech broskvoní. Sadbové brambory byly vystaveny silnému riziku přenosu viróz, ale největší škody byly způsobeny až v závěru sezóny na porostech ozimých řepek, kde se projevily jak přímé škody sáním, a to hlavně u porostů stresovaných suchem, tak nepřímé škody přenesením virů žloutenky a mozaiky vodnice. Jarní přelet začal v obvyklou dobu, ale poměrně brzy vyvrcholil, a to již ve 23. až 26. týdnu a také ukončení první vlny bylo o něco časnější, než je obvyklé. O co jarní migrace dříve skončila, o to dříve nastala podzimní. Její vrchol byl také časnější a nastal ve 38. až 39. nebo 41. týdnu. Jak už bylo zmíněno u rodu Dysaphis, ve 4. týdnu by přelet omezen pro velmi chladné počasí. Slabá migrace navzdory chladnu, však probíhala do pozdního podzimu a pokračovala by i dále, protože v řepce se stále objevovaly okřídlené samičky, nízké teploty pod 1 C však již bránily letové aktivitě. 2

22 Mšice chmelová Jarní přelet kulminoval od 21. do 23. týdne, paradoxně pro stanice Věrovany a Žatec, kde byl vrchol zaznamenán nejdříve, to znamenalo obvyklý průběh migrace pro zbylé stanice mírně časnější dosažení maxima letu. Kromě Věrovan nedosahovala na zbylých stanicích jarní migrace ani průměrných hodnot. Společným rysem však bylo dřívější ukončení přeletu. Naopak podzimní migrace začala na všech lokalitách dříve než je obvyklé, navíc také trvala déle. Hodnoty během ní zjištěné, byly nadprůměrné s výjimkou stanice Žatec s podprůměrnými záchyty. Na většině lokalit vrcholila migrace velmi pozdě ve 41. až 43. týdnu, jen v Čáslavi nastala kulminace již časně, a to ve 34. týdnu. Mšice střemchová Tomuto druhu příliš teplé počasí nevyhovuje. V porostech obilovin tak nebyly zjištěny škodlivé výskyty a během obou migračních vln zůstaly hodnoty přeletů podprůměrné, s výjimkou stanice Žatec s průměrným přeletem a Lípa, kde byl zjištěn během podzimu dokonce nadprůměrný počet. Průběh migrační vlny byl během celého roku atypický. Migrace začala v obvyklou dobu, ale počty úlovků ve vzorcích jen velmi pomalu narůstaly a kulminace nastala se zpožděním ve 26. až 29. týdnu, to je o týden až měsíc později než je běžné, přesto jarní vlna skončila dříve, než ukazuje průměr, o to časněji nastal podzimní přelet. Ten ale také o 3 až 4 týdny dříve vyvrcholil, a to ve 37. týdnu. Díky tak časnému přeletu proběhlo úspěšně kladení vajíček na střemchách a odrazilo se to i na riziku šíření BYDV. Přenosem byly ohroženy především porosty ozimého ječmene a ranně seté pšenice. Kyjatka osenní V porostech obilovin byla nejčastějším druhem, i tak ke škodlivosti došlo jen zřídka. Na jaře na všech stanicích byl zaznamenán velmi razantní nástup migrace, vyšší odchyty nastaly v období, kdy obvyklé přelétává ještě slabě. Vrchol migrace nastal také dříve, ve 25. až 27. týdnu, ale jeho hodnoty, podobně jako počty během celé vlny, zůstaly podprůměrné. U tohoto druhu lze také vypozorovat trend dřívějšího ukončení jarní a časnějšího nastoupení podzimní vlny. Podzimní přelety byly nejen časné, ale také početně nadprůměrné, navíc migrace byla poměrně dlouhá, trvala tak dlouho, jak povětrnostní podmínky dovolily. Tato mšice patřila k nemnoha druhům, které byly zachyceny po 2. listopadu. U šíření BYDV platí obdobně to, co bylo napsáno u mšice střemchové. Neboť díky dřívějšímu přeletu na podzim zvyšovala riziko přenosu u časně setých obilovin. Ostatní mšice Tato skupina je z přehledů vyjmuta, protože i tak obtížné vyhodnocování této různorodé skupiny, je zkresleno ještě díky tomu, že v letošním roce přibylo druhů, které jsou samostatně určovány. 21

23 4. Letová aktivita druhů škodících v lesních ekosystémech Migration of aphid pests of forest ecosystems 4.1. První nálety a vrcholy letové aktivity jarní vlny The first catches and the peaks of migration Čeleď korovnicovití (Adelgidae) První zástupce korovnic, byl odchycen 6. května ve Věrovanech, a to v počtu jedné samičky. Následně byly odchyceny 8. května v Čáslavi (1 ), Chrlicích (4 ) a Žatci (1 ). Poslední byl zaznamenán odchyt v Lípě (2. května), ale zato v počtu 144 samiček. Jarní migrace byla oproti podzimní silná a vrcholy měla v 19. až 2. týdnu. Nejpočetnější vrchol přeletu byl zaznamenán v Lípě (2. týden). Byl o více než 1 % větší než druhý nejpočetnější vrchol v Čáslavi, také to byl vrchol s největším zaznamenaným přeletem v tomto roce. Mšice rodu Cinara První zástupci tohoto rodu byli odchyceni 29. května v Čáslavi v počtu dvou samiček. Na ostatních stanicích to bylo až v průběhu června. Nejprve v Lípě dne 3. června (1 ), následně v Žatci 12. června (1 ) a Věrovanech 13. června (1 ). Poslední byl zaznamenán odchyt v Chrlicích (14. června) v počtu 8 samiček. Jarní migrace byla slabší než migrace podzimní. Jedinou výjimkou byl přelet v Chrlicích s vrcholem ve 24. týdnu, který se stal nejsilnějším zaznamenaným přeletem v tomto roce. Ostatní vrcholy jarní migrace jsou velmi rozkolísané. Mšice smrková První záchyt byl v Žatci (19. května) v počtu jedné samičky. Následně 21. května v Čáslavi (1 ) a Chrlicích (1 ), poté 29. května ve Věrovanech (1 ). Poslední byl zaznamenán odchyt 18. června v Lípě (1 ). Jarní migrace byla jedinou zaznamenanou letovou vlnou v tomto roce. Tento jarní přelet byl na všech stanicích velmi slabý a s rozkolísanými vrcholy. Důvodem monitorování tohoto druhu byly silné přelety a následné škody způsobeny na smrcích v roce 215. Vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek během zimy 215/216, kdy s největší pravděpodobností došlo k vymrznutí anholocyklických kmenů, se již situace z roku 215 neopakovala, protože byly jarní záchyty minimální. Dutilky rodu Pachypappa První dutilka tohoto rodu byla odchycena 13. května v Chrlicích, následně v Čáslavi (21. května) a o den později v Lípě a Žatci. Poslední byl zaznamenán odchyt ve Věrovanech (31. května). Veškeré první záchyty se uskutečnily v počtu jedné samičky. Oproti podzimní migraci, byla ta jarní velmi slabá a dosáhla nejvyšších vrcholů v Čáslavi (23. týden) a Věrovanech (22. týden). Ostatní vrcholy jsou významně slabší. 22

24 Dutilky rodu Pemphigus První dutilka tohoto rodu byla odchycena 18. května v Žatci (1 ), následně v Čáslavi (2 ), Lípě (1 ) a Věrovanech (1 ). Poslední byl zaznamenán odchyt v Chrlicích (1 ) dne 6. června. Jarní migrace byla velmi slabá ve srovnání s migrací podzimní. Vrcholy byly velmi rozkolísané, nejsilnější byl zaznamenán v Žatci (25. týden). Stromovnice buková První mšice tohoto druhu byla odchycena 3. dubna ve Věrovanech (1 ). Další odchyt byl zaznamenán 1. května v Čáslavi (2 ), poté 11. května v Chrlicích (1 ), 14. května v Lípě (1 ) a poslední 2. května v Žatci (1 ). Jarní migrace byla silnější než migrace podzimní. Nejvýznamnější přelety byly zaznamenány ve Věrovanech (vrchol 2. týden) a Čáslavi (vrchol 21. týden). Vrchol ve Věrovanech byl nejsilnějším odchytem během celého monitorovacího období tohoto roku. 23

25 4.2. Poslední nálety a vrcholy letové aktivity na podzim The last catches and the peaks of autumn migration Čeleď korovnicovití (Adelgidae) Veškeré poslední odchyty korovnic byly uskutečněny v září. Dne 11. září ukončily let společně na stanici Čáslav (87 ), Lípa (2 ), Věrovany (42 ) a Žatec (1 ). V Chrlicích byl let ukončen až 24. září (2 ). Vrcholy podzimní migrace byly daleko slabší než na jaře. Největší počet jedinců byl zaznamenán při kulminaci v Čáslavi (35. týden). Společným rysem podzimní letové vlny byl její brzký konec, který nastal během 36. týdne, kromě Chrlic, tam to bylo až v 38. týdnu. Mšice rodu Cinara Nejdříve byl zaznamenán konec letu 26. října v Žatci (1 ), poté 28. října ve Věrovanech (1 ), 3. listopadu v Lípě (2 ), 4. listopadu v Čáslavi (1 ) a naposledy v Chrlicích 16. listopadu (1 ). Vrcholy podzimní letové vlny jsou datumově velmi rozkolísané. Největšího odchytu během podzimní migrace bylo dosaženo v Chrlicích během 43. týdne. Mšice smrková Podzimní migrace u tohoto druhu nebyla zaznamenána. Dutilky rodu Pachypappa Ukončení letu bylo takřka ucelené, krom Věrovan. Nejprve k němu došlo 25. října v Chrlicích (1 ), den poté v Čáslavi (1 ), Lípě (1 ) a Žatci (1 ). Poslední let, byl zaznamenán v již zmíněných Věrovanech (1 ), a to 21. listopadu. Podzimní migrace byla daleko silnější než jarní. Největšího přeletu bylo dosaženo v Lípě během 37. týdne, byl to také nejsilnější odchyt zaznamenaným v tomto roce. Ostatní vrcholy byly významněji slabší. Dutilky rodu Pemphigus První zaznamenaný konec letu byl 25. října v Lípě (4 ), poté 1. listopadu v Čáslavi (3 ), den poté ve Věrovanech (1 ) a následně 1. listopadu v Lípě (1 ). Poslední odchyt byl učiněn v Chrlicích 26. listopadu (1 ). Podzimní migrace byla mnohonásobně silnější než jarní. Charakteristické pro podzimní letovou vlnu byly vrcholy letu, které nastaly shodně v 39. týdnu. Nejpočetnější odchyty během kulminace byly v Lípě a Chrlicích, ostatní maxima jsou řádově nižší. Odchyt v Lípě byl vůbec nejsilnějším odchytem tohoto rodu v tomto roce. Stromovnice buková Ukončení letu bylo zaznamenáno prvně 26. října v Žatci (1 ), následně 28. října ve Věrovanech (1 ), poté 1. listopadu v Čáslavi (1 ) a 3. listopadu v Lípě (1 ). Naposledy byl zaznamenán let v Chrlicích 11. listopadu, kde byl odchycen jediný sameček. Podzimní migrace byla celkově početně slabší. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány během vrcholu ve Věrovanech ve 43. týdnu. 24

26 5. Prognóza mšic v jarním období roku 217 Aphid incidence forecast for spring Prognóza výskytu virových zakrslostí a obilních mšic Dwarf virus incidence and cereal aphids forecasts Prognóza pro uplynulou sezónu předpokládala podprůměrný přelet a slabé jarní výskyty, skutečnost tomu odpovídala. Ke škodám sáním nedošlo, a výskyty viróz byly zaznamenány až na výdrolech po sklizni. Díky chladnějšímu průběhu podzimu se pak riziko přenosu na nové porosty vztahovalo jen na ozimé ječmeny a časně seté pšenice. Mšice střemchová: Teplý rok nepřál množení mšice střemchové, která v obou migračních vlnách nedosahovala ani průměrných hodnot, pouze v Lípě, kde je díky nadmořské výšce chladnější klima, podzimní přelety překonaly průměrné hodnoty. Její výskyty během sezóny byly zanedbatelné a větší počty byly zaznamenány až ve výdrolech. Tam byla také zjištěna přítomnost viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV), jako případný zdroj pro nové porosty. Podzimní přelet začal velmi brzy a rychle také vyvrcholil a díky chladnému počasí na podzim následovala jen velmi omezená letová aktivita, která navíc dříve skončila. Jak už bylo zmíněno, nebezpečí přenosu BYDV se týkalo jen nejčasněji setých porostů ozimů. Navzdory podprůměrným přeletům na většině stanic, je předpoklad nejméně průměrných výskytů na jaře, a to díky tomu, že podzimní migrace byla časná a vejcorodé samičky měly dostatek času k vývoji a nakladení vajíček. Kyjatka travní: Podobně jako v předešlém roce byly výskyty tohoto druhu velmi slabé. Početnost se během sezóny nezměnila a podzimní migrace byla také pouze podprůměrná. Od toho se odvíjí také předpoklad slabých výskytů pro příští sezónu. Kyjatka osenní: Ze všech obilních mšic byla v porostech nejčastěji pozorovaným druhem, přesto byly její výskyty jen slabé, bez zaznamenané hospodářské škodlivosti. Během sezóny se namnožila a podzimní přelet byl nadprůměrný. Přispěla k přenosu BYDV u časně setých ozimů. Předpoklad pro příští rok je v nejméně průměrných výskytech, a to i při normálních povětrnostních podmínkách během jara. 25

27 5. 2. Mšice v bramborách Potato aphids Mšice jsou, jako přenašeči viróz, sledovány velmi bedlivě v porostech sadbových brambor. Tyto vegetativně množené rostliny jsou totiž ohroženy virovými chorobami více než jiné plodiny. Za hlavní vektory neperzistentních virů PVY, PVA, PVM a PVS jsou považovány kyjatka hrachová, mšice střemchová, mšice chmelová a kyjatka osenní, s nimi se na šíření podílí také mšice broskvoňová a mšice řešetláková, které jsou navíc sledovány jako nejefektivnější přenašeči perzistentního viru svinutky (PLRV). Mšice broskvoňová: Zaznamenány byly nadprůměrné přelety jak v pastech tak také v Lambersových miskách. Díky včasnému varování a nasazení insekticidní ochrany se podařilo zabránit rozšíření viróz, a tak nenastal důvod k neuznání porostů. Díky nadprůměrně teplému počasí během léta došlo k ještě většímu namnožení a podzimní přelety byly mimořádně silné. Pro následující sezónu je očekáván znovu nadprůměrný výskyt. Letošní zima již nebyla mírná jako tři předešlé, bude tedy zajímavé zjištění, zda budou stavy mšice broskvoňové negativně ovlivněny či nikoliv, je-li rozhodující spíše počasí za vegetace nebo právě povětrnostní situace v zimě jak se předpokládalo. Mšice řešetláková: Navzdory zaznamenanému nulovému přeletu v Lípě byla jarní migrace právě na této lokalitě nadprůměrná, zatímco na zbylých stanicích zůstávala slabá. Podzimní migrace, přestože úlovky byly v řádech kusů, patřila k nadprůměrným a dle toho se dá očekávat také nejméně průměrný jarní přelet. Druhy uplatňující se jako přenašeči neperzistentních viróz: Riziko výskytů v nastávající sezóně nelze hodnotit pouze podle podprůměrných přeletů mšice střemchové, u ostatních druhů, které se podepisují na přenosu neperzistentních virů v bramborách, byly totiž zaznamenány nadprůměrné hodnoty. I u zmiňované mšice střemchové, byly zjištěny silné přelety zrovna na stanici Lípa, tedy v zájmové oblasti pro pěstitele sadby. Na základě těchto indicií je možné očekávat nadprůměrný jarní přelet. I když půjde o potomky zakladatelek, je pravděpodobné, že porosty brambor budou, i při normálním průběhu počasí, ohroženy od začátku vegetace. 26

28 5.3. Mšice v ostatních polních plodinách Aphid in some other crops Mšice maková: V souladu s prognózou byly na jaře zaznamenány většinou průměrné přelety, přesto byly škodlivé výskyty v cukrovce a máku jen lokální. Podzimní migrace byla nadprůměrná. Silné osazení brslenů vajíčky bylo zaznamenáno v mnoha okresech východních, středních, severních i jižních Čech, ale také na severní Moravě. Na zbytku republiky jsou zjišťovány slabé výskyty a jsou jen dva okresy (Kolín a Znojmo), kde nebyla vajíčka zaznamenána. Za příznivých podmínek jsou tedy očekávány průměrné až nadprůměrné výskyty na jaře. Mšice slívová: Po velmi slabém jarním přeletu následovala časná a naopak velmi silná podzimní migrace. Vajíček na slivoních není zaznamenáno početně mnoho, ale slabé výskyty jsou zjišťovány na většině území republiky s jednou lokalitou (okr. Prostějov) s dokonce silným osazením. Za vhodných povětrnostních podmínek, je možné očekávat nejméně průměrné hodnoty přeletů v jarním období. Mšice zelná: Většinou přelétala slabě, a to v obou migračních vlnách, výjimkou byla pouze nadprůměrná migrace ve Věrovanech v rámci jarního přeletu a v Žatci během podzimního. Během sezóny se objevila až těsně před sklizní řepky, ale škodlivé výskyty byly zaznamenány v brukvovité zelenině. Na podzim byla pozorována v nově vyseté ozimé řepce, ale její výskyt početně mnohonásobně převyšovala mšice broskvoňová. Výskyt vajíček je obdobný jako v předešlém roce, maximálně dosahuje středních výskytů, a to hlavně v Jižních a Východních Čechách, ale také v několika okresech Severních Čech. Na Moravě jsou zaznamenány buď porosty bez výskytu, nebo se slabými výskyty, středních hodnot dosáhly pouze na Přerovsku. Pro jarní období jsou očekávány jen slabé nebo průměrné výskyty. Škodlivost v porostech řepky je omezována vedlejšímu účinky přípravků proti ostatním hmyzím škůdcům. Mšice chmelová: Podzimní let tohoto druhu byl nadprůměrný na všech stanicích. Počet nakladených vajíček na slivoních je silný sice jen na Prostějovsku, ovšem lokalit se slabým výskytem, na úkor okresů bez výskytu, proti minulému roku podstatně přibylo. Výskyty vajíček jsou zjišťovány rovnoměrně napříč celou republikou. Za příznivých podmínek na jaře je možné očekávat až průměrné výskyty mšic jak na švestkách, tak samozřejmě na chmelu. 27

29 6. Diskuse a závěr V roce 216 bylo zpracováno vzorků mšic ze sacích pastí. Na všech stanicích po celou monitorovací sezónu, od 1. dubna do 3. listopadu, probíhal odchyt kontinuálně, pouze kvůli technickým problémům, byla mimo provoz 14 dní past v Chrlicích, 5 dnů v Lípě a 26 dnů v Žatci. Uloveno bylo ks mšic, což ve srovnání s dlouhodobým průměrem ks lze hodnotit jako nadprůměrný výsledek. Nadprůměrné přelety byly způsobeny především nadprůměrnou podzimní migrací většiny druhů, hlavně pak mšicí slívovou, mšicí broskvoňovou a mšičkami z čeledi Phylloxeridae (jednalo se o mšičky z dubových porostů). O důvodu jejich vysokého namnožení je možné jen spekulovat. Hlavní příčina je spatřována ve třech předchozích mírných zimách, v příznivých teplotních a srážkových podmínkách v létě a u mšice broskvoňové také v masivním výskytu na hostiteli, kde dosud nebyla považována za vážného škůdce, jde o porosty ozimé řepky. Projevila se tam jak přímá škodlivost sáním, a to u porostů poškozených suchem, tak nepřímá škodlivost přenosem viróz, především viru žloutenky vodnice (TuYV) a v menší míře také viru mozaiky vodnice (TuMV). Z celkového počtu odchycených mšic, bylo 24,92 % mšice střemchové, neuvěřitelných 22 % mšice broskvoňové a 21,73 % ostatních mšic. Jejich množství je sníženo o druhy, které byly z této skupiny vyjmuty a hodnoceny zvlášť, jedná se o mšice a jim příbuzné organismy škodící v lesních ekosystémech. Z nich byly nejpočetnější dutilky rodu Pemphigus zaujímající 2,41 % záchytů a příslušníci čeledi Adelgidae s 1,84 %. K monitoringu mšic v sadbových bramborách bylo využito 8 ks Lambersových misek na 4 lokalitách, vždy po dvou miskách na protilehlých stranách jednoho pole. Kromě lokality Březová, kde bylo pozorování zavedeno v roce 215, bylo po roční přestávce znovu zahájeno pozorování v Krásném Údolí na Karlovarsku. Tradičně byla pozorování prováděna také v Lípě u Havlíčkova Brodu a na Pelhřimovsku. Ve 236 vzorcích z Lambersových misek bylo zachyceno ks mšic. Mšice broskvoňová, která je nebezpečná z hlediska přenosu viróz brambor, tvořila 28 % záchytů, to je ještě o 1 % více než tomu bylo v roce 215. Nasazená insekticidní regulace byla úspěšná, a vyšší nálety mšic se neodrazily na zvýšení počtu zamítnutých porostů. Byl zjištěn malý počet nakladených vajíček na zimních hostitelích, ale podmínky pro přezimování byly dobré a příznivé bylo i počasí v době lihnutí mšic. Po něm se udržovaly stabilní povětrnostní podmínky s teplotami odpovídajícími dlouhodobým průměrům, proto byl vývoj mšic pozvolnější a během dubna byly zachyceny jen občasné přelety. Z této skutečnosti lze vyvodit také to, že většina jarní populace byla tvořena potomky zakladatelek vylíhlých na primárních (zimních) hostitelích a navzdory mírné zimě byly anholocyklické kmeny zastoupeny jen zanedbatelně. V roce 216 v porostech obilovin početně převyšovala kyjatka osenní ostatní druhy, i tak byla zaznamenána jen slabá škodlivost. Podobně v porostech máku a cukrovky slabě škodila mšice maková. Naopak škodlivé výskyty byly zaznamenány u ovocných dřevin, kde byly pozorovány kolonie mšice jabloňové, mšic rodu Dysaphis, mšice švestkové a slívové a také mšice třešňové. Podobně jako v předchozím roce i v roce 216 byly na okrasných výsadbách liliovníku tulipánokvětého zaznamenány výskyty na našem území nově se vyskytujícího druhu Illinoia liriodendri. Jarní migrace byla celkově podprůměrná, nadprůměrné přelety byly zaznamenány jen u dříve zmiňovaných druhů z rodu Dysaphis a také u mšice broskvoňové. Ve Věrovanech byly navíc silnější přelety mšice zelné, chmelové a kyjatky hrachové, u ní byly zaznamenány průměrné hodnoty také na zbylých stanicích s výjimkou Chrlic. V Lípě bylo dosaženo 28

30 nadprůměrných záchytů u mšice řešetlákové, u které byla zaznamenána průměrná migrace navíc v Čáslavi, naopak v Chrlicích, Lípě a Žatci byly průměrné přelety mšice makové. V uplynulém roce nebyl zaznamenán obvyklý srpnový útlum migrace. Postaraly se o to mšice slívová, která začala přelétat již od začátku srpna a následně také mšice střemchová. U tohoto druhu začal přelet ve 34. týdnu, to je nejméně o 14 dní dříve než je obvyklé, dřívější byl také vrchol migrace. Díky takto časným přeletům klesalo riziko přenosu viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV) u normálně nebo později setých pšenic, ohroženy tak zůstaly především ozimé ječmeny či časně seté pšenice, u kterých navíc ohrožení zvyšovaly nadprůměrné přelety kyjatky osenní. Po teplém a lokálně i přiměřeně vlhkém létě bylo velké množství druhů, u nich byl zaznamenán nadprůměrný přelet, jednalo se prakticky o všechny sledované druhy s výjimkou kyjatky travní a k. zahradní. U několika druhů pak nebyl zaznamenán nadprůměrný let na všech lokalitách. Mšice střemchová překonala dlouhodobý průměr jen v Lípě, mšice zelná v Žatci, mšice zhoubná v Čáslavi a mšice švestková v Chrlicích a Věrovanech. Silné přelety byly zjištěny také u mšicím příbuzných druhů z čeledi Phylloxeridae, které byly ovšem zahrnuty do skupiny ostatních mšic. V následujícím roce by se měly již stát samostatně kvantifikovanou skupinou v Aphid Bulletinu. Největším překvapením byl přelet mšice broskvoňové. Podle literárních pramenů má tento druh sklony k nahodilým přemnožením. Loňský podzim a vlastně i celá sezóna toho byly důkazem. Stále je sporné, zda za její přemnožení mohou mírné zimy nebo naopak mimořádně teplé počasí během roku, vždyť podle meteorologů byly všechny měsíce, s výjimkou října, teplotně nadnormální. Na broskvoních nebyly škodlivé výskyty téměř pozorovány. Zato nálety do Lambersových misek byly zaznamenány hned od jejich umístění na lokalitě Březová, to bylo 9. května, na zbylých stanicích o 14. dní později. Vrchol letové aktivity byl, na stanici Lípa, zaznamenán ve 23. týdnu, podle úlovků ze sací pasti a o týden později ze záchytů v Lambersových miskách. Díky včasnému nasazení insekticidní clony nedošlo k rozšíření viróz v sadbových bramborách. Bezprecedentní byl ovšem podzimní výskyt v porostech řepky, kdy na některých lokalitách muselo dojít v důsledku kombinace špatných vláhových poměrů a silných výskytů mšice broskvoňové k zaorání porostů. Ke snížení přímé a potažmo i nepřímé škodlivosti bylo přistoupeno na mnoha honech k insekticidní regulaci, účinek však z různých důvodů nebyl vždy dostačující. A k redukci počtů přispěli částečně parazitoidi, entomofágní houby, ale hlavně až nízké teploty. Podle pozorování se v řepkách nevyskytovaly anholocyklické kmeny, protože všechny nymfy postupně dospívaly v okřídlené samičky a je pravděpodobné, že kdyby se neochladilo, opustili by řepku a snažili se přeletět na broskvoně, kde by vzhledem k pokročilé vegetaci stejně již vývoj nedokončily. Podle síly podzimní migrace, počtu přezimujících vajíček a vývoje počasí v zimním období a předjaří byly vypracovány prognózy výskytu mšic pro nadcházející vegetační sezónu. Výsledky monitoringu letu mšic jsou v týdenních intervalech zveřejňovány na webových stránkách ústavu ( jako Aphid Bulletin. Jeho součástí je také stručný přehled výskytu ostatních škodlivých organismů v zemědělských kulturách a fotopříloha. Na stránkách ústavu je možné nalézt také grafy letové aktivity mšice střemchové ve vztahu k šíření BYDV, prognózy jarního výskytu mšic a také ucelený soubor elektronických verzí publikací týkajících se mšic. V následujícím roce bude seznam mšic a jim příbuzných organismů škodících na lesních dřevinách rozšířen o další skupinu, na základě loňských zkušeností byly vybrány mšičky z čeledi Phylloxeridae. 29

31 6. Discussion and conclusion In 216 a total of 1,175 samples of aphids from suction traps was processed. Trapping was performed continuously at all testing stations during the entire monitoring season from 1 April to 3 November. Only due to technical problems the trap in Chrlice was out of order for 14 days, for 5 days in Lípa and for 26 days in Žatec. The total number of trapped aphids reached 134,681 pieces, which compared to the long-term average of 123,885 pieces we can regard as an above-average result. The above-average flyovers were caused mainly by above-average autumn migration of most of the species, in particular the leaf curling plum aphid, green peach aphid and phylloxeras from the family Phylloxeridae. The reason for such excessive reproduction can be only speculated. The main causes might be the previous three mild winters, favourable weather and precipitation conditions in the summer and for green peach aphid it is also its massive appearance on a host plant where it has not been considered an important pest before on oilseed rape. The observed harmful effects were both direct through suction at stands damaged by drought, and indirect by transmission of viroses, mainly Turnip yellows virus (TuYV) and in smaller extent also Turnip mosaic virus (TuMV). In the total number of entrapments, the bird cherry aphid accounted for 24,92 %, followed by unbelievable 22 % for green peach aphid and 21,73 % made other aphids. From the total sum species were subtracted, which had been taken out from this group and assessed separately, which are aphids and aphid related organisms causing harm to forest ecosystems. Among these the spiral gall aphids from Pemphigus had the biggest share amounting to 2,41 % entrapments and the representatives of the family Adelgidae with 1,84 %. There were 8 pieces of yellow water traps used for monitoring of aphids on seed potatoes at 4 sites, always 2 traps at the opposite sides of a field. Apart from site in Březová where the monitoring was introduced in 215, the monitoring in Krásné údolí in the region of Karlovy Vary has started again after a one-year break. Traditionally the monitoring takes place also in Lípa by Havlíčkův Brod and in the Pelhřimov region. In 236 samples from the yellow water traps 12,723 pieces of aphids were caught. Green peach aphid, which is the most dangerous with regard to transmission of potato virus, amounted to 28% of trappings, i.e. 1% more than in 215. Applied regulation through insecticides was successful and the increased flyovers of aphids did not lead to an increase in the number of rejected stands. There was just a small number of laid eggs on winter hosts but the wintering conditions were favourable as well as the weather during the hatching period. The stable weather conditions continued with temperatures corresponding with long-term averages and resulted in a gradual development of aphids and during April only occasional flyovers were sighted. The conclusion can be drawn as well that most of the spring population were descendants of fundatrices hatched from eggs laid at primary hosts and despite the mild winter there was just a negligible share of anholocyclic clones. In 216 grain aphid outnumbered other species on cereal crops but caused only weak harmful effects. The situation looked similar for the black bean aphid in poppy and sugar beet stands, in contrast to fruit trees where colonies of green apple aphid, aphids of Dysaphis genus, mealy plum aphid and leaf curling plum aphid and black cherry aphid were observed. Like in the previous year also in 216 the species Illinoia liriodendra, a recently introduced species to our territory, was detected on ornamental plantings of tulip tree. In total, the spring migration was below average, above-average flyovers were observed only for the above mentioned species from Dysaphis genus and for green peach aphid. 3

32 Additionally, in Věrovany there were stronger flyovers of the cabbage aphid, damson-hop aphid and pea aphid for which average migration was noted also at other stations except Chrlice. In Lípa there were above-average trappings of buckthorn aphid for which there was recorded average migration in Čáslav. In Chrlice, Lípa and Žatec there where average numbers reached for flyovers of black bean aphid. In the last year there was no usual migration decline in August; leaf curling plum aphid started to fly over in the beginning of August and was followed by bird cherry aphid. For this species the flyover started in 34 th week, which is 14 days earlier than usually, the migration peak was also reached earlier. Such early flyovers reduced the risk of transmission of barley yellow dwarf virus (BYDV) for normally or later sown wheat, in danger were still above all the winter barley and early sown wheat, for which the risk was higher because of above-average flyovers of grain aphid. After a warm and locally suitably wet summer there was a great amount of species for which above-average flight activity was observed, for practically all monitored species except rose-grain aphid and potato aphid. For some of the species the above-average flight activity was not reported at all sites. Bird cherry aphid exceeded the long-term average only in Lípa, cabbage aphid in Žatec, Russian wheat aphid in Čáslav and mealy plum aphid in Chrlice and Věrovany. Strong flyovers were recorded for the aphids related species from the family Phylloxeridae, which were included in the category other aphids. Next year these species shall have an own separately counted group in the Aphid Bulletin. The biggest surprise was the flight activity of green peach aphid. According to literature this species tends to randomly multiply excessively. Last autumn and actually the whole season proved this. It is still to be argued whether its overpopulation was caused by mild winters or extremely warm weather during the year because according to the meteorologists all months except October were with regard to temperature warmer than average. On peach trees the harmful effects were almost not spotted. In contrast to yellow water traps where the insects had been found since their placement, in location Březová on 9 May, at the remaining stations two weeks later. The flight activity was culminating at the station in Lípa in the 23 rd week according to the trappings in suction traps, and a week later according to the trappings from yellow water traps. Thanks to well-timed use of insecticides, the viroses did not spread on seed potatoes. Unprecedented, however, was the autumn occurrence in the rape stands where at some sites due to a combination of bad moisture conditions and occurrence of green peach aphid it was necessary to plough the stands. In order to decrease the direct and also the indirect harmful effects regulation through insecticides was used on many fields, nevertheless, the effect was not every time sufficient due to various reasons. A reduction in the number was achieved partly also by the parasitoids, entomophageus mushrooms, and above all by lower temperatures. Monitoring in rape stands showed that there were no anholocyclic clones because all the nymphs gradually developed into winged female adults and it is likely that if it had not been for the decrease in temperature they would have left the oilseed rape stands and tried to fly over to peach trees, where they would not be able to complete their development due to developed vegetation. Based on the intensity of autumn migration, number of overwintering eggs and the weather development in the winter season and early spring the prognoses about the presence of aphids were prepared for the upcoming growing season. The results of monitoring of the aphids flight activity are published weekly on the website of our institute ( in the Aphid Bulletin. A brief overview of the 31

33 presence of other harmful organisms in agricultural crops with photographs in annex is a part of the bulletin as well. On the websites of UKZUZ you can also find graphs of flight activity of bird cherry aphid with regard to spread of BYDV, prognosis of spring occurrence of aphids and a comprehensive set of publications focused on aphids in electronic version. Next year the list of aphids and related species which are harmful to forest ligneous plants will contain one more group; based on the experience from last year the phylloxera from the family Phylloxeridae was chosen. 32

34 7. Poděkování Tradičně patří hlavní dík obsluhám sacích pastí a Lambersových misek za jejich obětavý a zodpovědný přístup. Letos chceme obzvlášť poděkovat kolegům, kteří odešli do důchodu, nebo se v nejbližších dnech chystají. Je to neuvěřitelné, ale vzájemná spolupráce trvá již 25. let. Za tu dobu se podařilo nasbírat velké množství údajů o množství mšic, které jsou využitelné jak pro zemědělskou a nově také pro lesnickou praxi, tak pro vědu a výzkum. S tím souvisí také poděkování pracovníkům RIS Harpenden z Anglie za odbornou pomoc a kolegům z Instytutu Ochrony Roślin Państwowego Instytutu Badawszego v Poznaniu v Polsku a Landesamt für Landwirtschaft, Lebensmittelsicherheit und Fischerei Mecklenburg- Vorpommern v Německém Rostocku za dlouhodobou spolupráci. Nesmíme zapomenout poděkovat také agronomům z podniků, kde jsou umístěny Lambersovy misky, za jejich vstřícnost i operativní pomoc. Děkujeme i vám všem, čtenářům Aphid Bulletinu a návštěvníkům našich webových stránek, věříme, že přinášené informace jsou aktuální a využitelné pro vaši práci. 7. Acknowledgements As usual, in the first place we would like to thank the operating stuff of the suction traps and yellow water traps for performing their work devotedly and responsibly. This year we would like to thank especially our colleagues who are already retired or are going to retire in the near future. It seems incredible but the cooperation has lasted already for 25 years. During this time a great amount of data was collected about the numbers of aphids, which can be used both for the agricultural and newly also for forestry practice and for science and research. In this context we would like to thank also the workers of the RIS Harpenden in England for their professional assistance and our colleagues from the Instytut Ochrony Roślin Państwowego Instytutu Badawszego in Poznan in Poland and the Landesamt für Lebensmittelsicherheit und Landwirtschaft, Fischerei Mecklenburg-Vorpommern in Rostock, Germany, for the long-term cooperation. A heartfelt thank also goes to the agronomists from companies where the yellow water traps are located, for their helpfulness and operative support. And a thank you also to you, readers of Aphid Bulletin and visitors of our webpages. We do our best to provide you with up-to-date and useful information for your work. 33

35 Fotopříloha: Mšice broskvoňová (Myzus persicae) výskyty na bramborách detail okřídlená samička výskyty na řepce ozimé detail bezkřídlá samička s potomstvem společná kolonie se mšicí zelnou mšice zelná (Brevicoryne brassicae) 34

36 příznaky viru žloutenky vodnice (TuYV) na ozimé řepce Nově určované druhy mšic korovnice (Adelgidae) medovnice (Cinara spp.) dutilky (Pemphigus spp.) stromovnice buková (Phyllaphis fagi) 35

37 36

38 37

39 38

40 39

41 Graf č. 1 Letová aktivita Acyrthosiphon pisum v roce 216 Flight of Acyrthosiphon pisum in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Graf č. 2 Letová aktivita Aphis fabae v roce 216 Flight of Aphis fabae in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec 4

42 Graf č. 3 Letová aktivita Aphis nasturtii v roce 216 Flight of Aphis nasturtii in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Graf č. 4 Letová aktivita Aphis spp. v roce 216 Flight of Aphis spp. in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec 41

43 Graf č. 5 Letová aktivita Brachycaudus helichrysi v roce 216 Flight of Brachycaudus helichrysi in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Graf č. 6 Letová aktivita Brevicoryne brassicae v roce 216 Flight of Brevicoryne brassicae in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec 42

44 Graf č. 7 Letová aktivita Diuraphis noxia v roce 216 Flight of Diuraphis noxia in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Graf č. 8 Letová aktivita Dysaphis spp. v roce 216 Flight of Dysaphis spp. in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec 43

45 Graf č. 9 Letová aktivita Hyalopterus pruni v roce 216 Flight of Hyalopterus pruni in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Graf č. 1 Letová aktivita Hyperomyzus lactucae v roce 216 Flight of Hyperomyzus lactucae in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec 44

46 Graf č. 11 Letová aktivita Macrosiphum euphorbiae v roce 216 Flight of Macrosiphum euphorbiae in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Graf č. 12 Letová aktivita Metopolophium dirhodum v roce 216 Flight of Metopolophium dirhodum in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec 45

47 Graf č. 13 Letová aktivita Myzus persicae v roce 216 Flight of Myzus persicae in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Graf č. 14 Letová aktivita Phorodon humuli v roce 216 Flight of Phorodon humuli in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec 46

48 Graf č. 15 Letová aktivita Rhopalosiphum padi v roce 216 Flight of Rhopalosiphum padi in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Graf č. 16 Letová aktivita Sitobion avenae v roce 216 Flight of Sitobion avenae in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec 47

49 Graf č. 17 Letová aktivita ostatních mšic v roce 216 Flight of other aphids in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec 6 Graf č. 18 Letová aktivita Acyrthosiphon pisum v Čáslavi Flight of Acyrthosiphon pisum in Čáslav Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

50 Graf č. 19 Letová aktivita Acyrthosiphon pisum v Chrlicích Flight of Acyrthosiphon pisum in Chrlice Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 2 Letová aktivita Acyrthosiphon pisum v Lípě Flight of Acyrthosiphon pisum in Lípa Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

51 14 Graf č. 21 Letová aktivita Acyrthosiphon pisum ve Věrovanech Flight of Acyrthosiphon pisum in Věrovany Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 22 Letová aktivita Acyrthosiphon pisum v Žatci Flight of Acyrthosiphon pisum in Žatec Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

52 35 Graf č. 23 Letová aktivita Aphis fabae v Čáslavi Flight of Aphis fabae in Čáslav Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 24 Letová aktivita Aphis fabae v Chrlicích Flight of Aphis fabae in Chrlice Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

53 Graf č. 25 Letová aktivita Aphis fabae v Lípě Flight of Aphis fabae in Lípa Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 26 Letová aktivita Aphis fabae ve Věrovanech Flight of Aphis fabae in Věrovany Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

54 7 Graf č. 27 Letová aktivita Aphis fabae v Žatci Flight of Aphis fabae in Žatec Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 28 Letová aktivita Aphis nasturtii v Čáslavi Flight of Aphis nasturtii in Čáslav Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

55 25 Graf č. 29 Letová aktivita Aphis nasturtii v Chrlicích Flight of Aphis nasturtii in Chrlice Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 3 Letová aktivita Aphis nasturtii v Lípě Flight of Aphis nasturtii in Lípa Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

56 25 Graf č. 31 Letová aktivita Aphis nasturtii ve Věrovanech Flight of Aphis nasturtii in Věrovany Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 32 Letová aktivita Aphis nasturtii v Žatci Flight of Aphis nasturtii in Žatec Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

57 9 Graf č. 33 Letová aktivita Aphis spp. v Čáslavi Flight of Aphis spp. in Čáslav Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 34 Letová aktivita Aphis spp. v Chrlicích Flight of Aphis spp. in Chrlice Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

58 9 Graf č. 35 Letová aktivita Aphis spp. v Lípě Flight of Aphis spp. in Lípa Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 36 Letová aktivita Aphis spp. ve Věrovanech Flight of Aphis spp. in Věrovany Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

59 8 Graf č. 37 Letová aktivita Aphis spp. v Žatci Flight of Aphis spp. in Žatec Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 38 Letová aktivita Brachycaudus helichrysi v Čáslavi Flight of Brachycaudus helichrysi in Čáslav Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

60 16 Graf č. 39 Letová aktivita Brachycaudus helichrysi v Chrlicích Flight of Brachycaudus helichrysi in Chrlice Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 4 Letová aktivita Brachycaudus helichrysi v Lípě Flight of Brachycaudus helichrysi in Lípa Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

61 16 Graf č. 41 Letová aktivita Brachycaudus helichrysi ve Věrovanech Flight of Brachycaudus helichrysi in Věrovany Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 42 Letová aktivita Brachycaudus helichrysi v Žatci Flight of Brachycaudus helichrysi in Žatec Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

62 Graf č. 43 Letová aktivita Brevicoryne brassicae v Čáslavi Flight of Brevicoryne brassicae in Čáslav Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 44 Letová aktivita Brevicoryne brassicae v Chrlicích Flight of Brevicoryne brassicae in Chrlice Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

63 Graf č. 45 Letová aktivita Brevicoryne brassicae v Lípě Flight of Brevicoryne brassicae in Lípa Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 46 Letová aktivita Brevicoryne brassicae ve Věrovanech Flight of Brevicoryne brassicae in Věrovany Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

64 Graf č. 47 Letová aktivita Brevicoryne brassicae v Žatci Flight of Brevicoryne brassicae in Žatec Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 48 Letová aktivita Diuraphis noxia v Čáslavi Flight of Diuraphis noxia in Čáslav Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

65 7 Graf č. 49 Letová aktivita Diuraphis noxia v Chrlicích Flight of Diuraphis noxia in Chrlice Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 5 Letová aktivita Diuraphis noxia v Lípě Flight of Diuraphis noxia in Lípa Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

66 45 Graf č. 51 Letová aktivita Diuraphis noxia ve Věrovanech Flight of Diuraphis noxia in Věrovany Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 52 Letová aktivita Diuraphis noxia v Žatci Flight of Diuraphis noxia in Žatec Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

67 18 Graf č. 53 Letová aktivita Dysaphis spp. v Čáslavi Flight of Dysaphis spp. in Čáslav Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 54 Letová aktivita Dysaphis spp. v Chrlicích Flight of Dysaphis spp. in Chrlice Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

68 Graf č. 55 Letová aktivita Dysaphis spp. v Lípě Flight of Dysaphis spp. in Lípa Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 56 Letová aktivita Dysaphis spp. ve Věrovanech Flight of Dysaphis spp. in Věrovany Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

69 3 Graf č. 57 Letová aktivita Dysaphis spp. v Žatci Flight of Dysaphis spp. in Žatec Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 58 Letová aktivita Hyalopterus pruni v Čáslavi Flight of Hyalopterus pruni in Čáslav Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

70 Graf č. 59 Letová aktivita Hyalopterus pruni v Chrlicích Flight of Hyalopterus pruni in Chrlice Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 6 Letová aktivita Hyalopterus pruni v Lípě Flight of Hyalopterus pruni in Lípa Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

71 Graf č. 61 Letová aktivita Hyalopterus pruni ve Věrovanech Flight of Hyalopterus pruni in Věrovany Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 62 Letová aktivita Hyalopterus pruni v Žatci Flight of Hyalopterus pruni in Žatec Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

72 4 Graf č. 63 Letová aktivita Hyperomyzus lactucae v Čáslavi Flight of Hyperomyzus lactucae in Čáslav Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 64 Letová aktivita Hyperomyzus lactucae v Chrlicích Flight of Hyperomyzus lactucae in Chrlice Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

73 4 Graf č. 65 Letová aktivita Hyperomyzus lactucae v Lípě Flight of Hyperomyzus lactucae in Lípa Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 66 Letová aktivita Hyperomyzus lactucae ve Věrovanech Flight of Hyperomyzus lactucae in Věrovany Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

74 9 Graf č. 67 Letová aktivita Hyperomyzus lactucae v Žatci Flight of Hyperomyzus lactucae in Žatec Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 68 Letová aktivita Macrosiphum euphorbiae v Čáslavi Flight of Macrosiphum euphorbiae in Čáslav Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

75 2 Graf č. 69 Letová aktivita Macrosiphum euphorbiae v Chrlicích Flight of Macrosiphum euphorbiae in Chrlice Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 7 Letová aktivita Macrosiphum euphorbiae v Lípě Flight of Macrosiphum euphorbiae in Lípa Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

76 4 Graf č. 71 Letová aktivita Macrosiphum euphorbiae ve Věrovanech Flight of Macrosiphum euphorbiae in Věrovany Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 72 Letová aktivita Macrosiphum euphorbiae v Žatci Flight of Macrosiphum euphorbiae in Žatec Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

77 Graf č. 73 Letová aktivita Metopolophium dirhodum v Čáslavi Flight of Metopolophium dirhodum in Čáslav Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 74 Letová aktivita Metopolophium dirhodum v Chrlicích Flight of Metopolophium dirhodum in Chrlice Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

78 Graf č. 75 Letová aktivita Metopolophium dirhodum v Lípě Flight of Metopolophium dirhodum in Lípa Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 76 Letová aktivita Metopolophium dirhodum ve Věrovanech Flight of Metopolophium dirhodum in Věrovany Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

79 Graf č. 77 Letová aktivita Metopolophium dirhodum v Žatci Flight of Metopolophium dirhodum in Žatec Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 78 Letová aktivita Myzus persicae v Čáslavi Flight of Myzus persicae in Čáslav Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

80 Graf č. 79 Letová aktivita Myzus persicae v Chrlicích Flight of Myzus persicae in Chrlice Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 8 Letová aktivita Myzus persicae v Lípě Flight of Myzus persicae in Lípa Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

81 Graf č. 81 Letová aktivita Myzus persicae ve Věrovanech Flight of Myzus persicae in Věrovany Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 82 Letová aktivita Myzus persicae v Žatci Flight of Myzus persicae in Žatec Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

82 Graf č. 83 Letová aktivita Phorodon humuli v Čáslavi Flight of Phorodon humuli in Čáslav Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 84 Letová aktivita Phorodon humuli v Chrlicích Flight of Phorodon humuli in Chrlice Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

83 Graf č. 85 Letová aktivita Phorodon humuli v Lípě Flight of Phorodon humuli in Lípa Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 86 Letová aktivita Phorodon humuli ve Věrovanech Flight of Phorodon humuli in Věrovany Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

84 Graf č. 87 Letová aktivita Phorodon humuli v Žatci Flight of Phorodon humuli in Žatec Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 88 Letová aktivita Rhopalosiphum padi v Čáslavi Flight of Rhopalosiphum padi in Čáslav Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

85 1 4 Graf č. 89 Letová aktivita Rhopalosiphum padi v Chrlicích Flight of Rhopalosiphum padi in Chrlice Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 9 Letová aktivita Rhopalosiphum padi v Lípě Flight of Rhopalosiphum padi in Lípa Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

86 1 8 Graf č. 91 Letová aktivita Rhopalosiphum padi ve Věrovanech Flight of Rhopalosiphum padi in Věrovany Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 92 Letová aktivita Rhopalosiphum padi v Žatci Flight of Rhopalosiphum padi in Žatec Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

87 Graf č. 93 Letová aktivita Sitobion avenae v Čáslavi Flight of Sitobion avenae in Čáslav Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 94 Letová aktivita Sitobion avenae v Chrlicích Flight of Sitobion avenae in Chrlice Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

88 Graf č. 95 Letová aktivita Sitobion avenae v Lípě Flight of Sitobion avenae in Lípa Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 96 Letová aktivita Sitobion avenae ve Věrovanech Flight of Sitobion avenae in Věrovany Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

89 Graf č. 97 Letová aktivita Sitobion avenae v Žatci Flight of Sitobion avenae in Žatec Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č

90 Graf č. 99 Graf č. 1 89

91 Graf č. 11 Graf č. 12 9

92 Graf č. 13 Letová aktivita Adelgidae v roce 216 Flight of Adelgidae in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Graf č. 14 Letová aktivita Cinara spp. v roce 216 Flight of Cinara spp. in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec 91

93 Graf č. 15 Letová aktivita Elatobium abietinum v roce 216 Flight of Elatobium abietinum in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Graf č. 16 Letová aktivita Pachypappa spp. v roce 216 Flight of Pachypappa spp. in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec 92

94 Graf č. 17 Letová aktivita Pemphigus spp. v roce 216 Flight of Pemphigus spp. in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Graf č. 18 Letová aktivita Phyllaphis fagi v roce 216 Flight of Phyllaphis fagi in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec 93

95 4 5 Graf č. 19 Celkové odchyty Acyrthosiphon pisum v České republice Quantity of Acyrthosiphon pisum in the Czech Republic y = -24,461x ,5 R² =, Σ Lineární (Σ) rok/year 3 Graf č. 11 Celkové odchyty Aphis fabae v České republice Quantity of Aphis fabae in the Czech Republic y = -33,21x ,3 R² =, Σ Lineární (Σ) rok/year 94

96 8 Graf č. 111 Celkové odchyty Aphis nasturtii v České republice Quantity of Aphis nasturtii in the Czech Republic y = -,5639x + 219,9 R² =, Σ Lineární (Σ) rok/year 16 Graf č. 112 Celkové odchyty Aphis spp. v České republice Quantity of Aphis spp. in the Czech Republic y = -13,221x ,7 R² =, Σ Lineární (Σ) rok/year 95

97 4 Graf č. 113 Celkové odchyty Brachycaudus helichrysi v České republice Quantity of Brachycaudus helichrysi in the Czech Republic y = -26,6x + 967,8 R² =, Σ Lineární (Σ) rok/year 25 Graf č. 114 Celkové odchyty Brevicoryne brassicae v České republice Quantity of Brevicoryne brassicae in the Czech Republic y = -286,23x + 854,5 R² =, Σ Lineární (Σ) rok/year 96

98 25 Graf č. 115 Celkové odchyty Diuraphis noxia v České republice Quantity of Diuraphis noxia in the Czech Republic y = -425,95x ,5 R² =, Σ Lineární (Σ) rok/year 1 2 Graf č. 116 Celkové odchyty Dysaphis spp. v České republice Quantity of Dysaphis spp. in the Czech Republic y = -11,244x + 444,45 R² =, Σ Lineární (Σ) rok/year 97

99 35 Graf č. 117 Celkové odchyty Hyalopterus pruni v České republice Quantity of Hyalopterus pruni in the Czech Republic y = -132,65x R² =, Σ Lineární (Σ) rok/year 25 Graf č. 118 Celkové odchyty Hyperomyzus lactucae v České republice Quantity of Hyperomyzus lactucae in the Czech Republic y = -3,3261x + 123,26 R² =, Σ Lineární (Σ) rok/year 98

100 4 Graf č. 119 Celkové odchyty Macrosiphum euphorbiae v České republice Quantity of Macrosiphum euphorbiae in the Czech Republic y =,1749x + 3,8142 R² =, Σ Lineární (Σ) rok/year Graf č. 12 Celkové odchyty Metopolophium dirhodum v České republice Quantity of Metopolophium dirhodum in the Czech Republic y = -114,2x ,9 R² =, Σ Lineární (Σ) rok/year 99

101 35 Graf č. 121 Celkové odchyty Myzus persicae v České republice Quantity of Myzus persicae in the Czech Republic y = 374,27x ,6 R² =, Σ Lineární (Σ) rok/year 7 Graf č. 122 Celkové odchyty Phorodon humuli v České republice Quantity of Phorodon humuli in the Czech Republic y = -46,775x ,8 R² =, Σ Lineární (Σ) rok/year 1

102 9 8 7 Graf č. 123 Celkové odchyty Rhopalosiphum padi v České republice Quantity of Rhopalosiphum padi in the Czech Republic y = 625,95x R² =, Σ Lineární (Σ) rok/year 1 Graf č. 124 Celkové odchyty Sitobion avenae v České republice Quantity of Sitobion avenae in the Czech Republic y = -19,38x ,8 R² =, Σ Lineární (Σ) rok/year 11

103 Graf č. 125 Letová aktivita mšic v roce 216 Flight of aphids in Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Graf č. 126 Letová aktivita mšic v Čáslavi v roce 216 Flight of aphids in Čáslav in Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

104 12 Graf č. 127 Letová aktivita mšic v Chrlicích v roce 216 Flight of aphids in Chrlice in Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 128 Letová aktivita mšic v Lípě v roce 216 Flight of aphids in Lípa in Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

105 6 Graf č. 129 Letová aktivita mšic ve Věrovanech v roce 216 Flight of aphids in Věrovany in Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech Graf č. 13 Letová aktivita mšic v Žatci v roce 216 Flight of aphids in Žatec in Rok 215 Rok 216 Dlouhodobý průměr odchycených mšic v letech

106 45 4 Graf č. 131 Srovnání úlovků v jednotlivých sacích pastech za rok 216 A comparison of the catch in each suction traps for 216 Chrlice; 39 6 Název osy Čáslav; Lípa; Věrovany; Žatec; Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec sací pasti/suction traps 15

107 Graf č. 132 Rozložení mšic v roce 216 (sací pasti) Proporcional division of aphids in 216 (suction traps) Acyrthosiphon pisum; 1 97 Adelgidae; Aphis fabae; Aphis nasturtii; 182 Aphis spp.; Brevicoryne brassicae; Cinara spp.; 119 Brachycaudus helichrysi; Diuraphis noxia; 153 Dysaphis spp.; 578 Elatobium abietinum; 11 Hyperomyzus lactucae; 177 Macrosiphum euphorbiae; 11 Metopolophium dirhodum; 44 Pachypappa spp.; 594 Pemphigus spp.; Phorodon humuli; 757 Phyllaphis fagi; 134 Sitobion avenae; Hyalopterus pruni; Myzus persicae; Ostatní; Rhopalosiphum padi;

108 Graf č. 133 Procentické zastoupení mšic v sacích pastech v roce 216 Proporcional division of aphids in suction traps in 216,1%,1%,11%,1%,9%,13%,14%,3%,43%,56%,44%,83% 1,42% 1,84% 1,74% 2,12% 21,73% 2,13% 2,41% 5,3% 11,51% 24,92% 22,% Elatobium abietinum Cinara spp. Diuraphis noxia Aphis nasturtii Dysaphis spp. Phorodon humuli Acyrthosiphon pisum Adelgidae Brevicoryne brassicae Hyalopterus pruni Myzus persicae Ostatní Macrosiphum euphorbiae Phyllaphis fagi Hyperomyzus lactucae Metopolophium dirhodum Pachypappa spp. Aphis fabae Sitobion avenae Aphis spp. Pemphigus spp. Brachycaudus helichrysi Rhopalosiphum padi 17

109 1 Graf č. 134 Srovnání množství ulovených samiček v roce 216 Quantity of female aphids in the Czech Republic in Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec týden 35 Graf č. 135 Srovnání množství ulovených samečků v roce 216 Quantity of male aphids in the Czech Republic in Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec týden 18

110 Graf č. 136 Množství odchycených mšic v jednotlivých letech v České republice Quantity of aphids in different years in the Czech Republic Řady1 2 Procento klouzavého průměru (Řady1) rok/year 5 4 Graf č. 137 Celkový počet ulovených mšic v Čáslavi Quantity of aphids in Čáslav y = 165,63x R² =, rok/year Čáslav Lineární (Čáslav) 19

111 6 Graf č. 138 Celkový počet ulovených mšic v Chrlicích Quantity of aphids in Chrlice y = -456,5x R² =, rok/year Chrlice Lineární (Chrlice) 35 Graf č. 139 Celkový počet ulovených mšic v Lípě Quantity of Aphids in Lípa y = -1,467x R² =, rok/year Lípa Lineární (Lípa) 11

112 6 Graf č. 14 Celkový počet ulovených mšic ve Věrovanech Quantity of Aphids in Věrovany y = -245,15x R² =, Věrovany Lineární (Věrovany) rok/year y = 18,28x R² =,154 Graf č. 141 Celkový počet ulovených mšic v Žatci Quantity of Aphids in Žatec rok/year Žatec Lineární (Žatec) 111

113 Graf č. 142 Celková suma odchytů mšic v České republice Quantity of Aphids in the Czech Republic y = -438,22x R² =, rok/year Σ Lineární (Σ) Graf č. 143 Letová aktivita Acyrthosiphon pisum v Lambersových miskách v roce 216 Flight of Acyrthosiphon pisum in water trays in Pelhřimov Lípa K. Údolí Březová Březová K. Údolí Lípa Pelhřimov 112

114 Graf č. 144 Letová aktivita Aphis fabae v Lambersových miskách v 216 Flight of Aphis fabae in water trays in Pelhřimov Lípa K. Údolí Březová Březová K. Údolí Lípa Pelhřimov Graf č. 145 Letová aktivita Aphis nasturtii v Lambersových miskách v roce 216 Flight of Aphis nasturtii in water trays in Pelhřimov Lípa K. Údolí Březová Březová K. Údolí Lípa Pelhřimov 113

115 Graf č. 146 Letová aktivita Aphis spp. v Lambersových miskách v roce216 Flight of Aphis spp. in water trays in Pelhřimov Lípa K. Údolí Březová Březová K. Údolí Lípa Pelhřimov Graf č. 147 Letová aktivita Brachycaudus helichrysi v Lambersových miskách v roce 216 Flight of Brachycudus helichrysi in water trays in Pelhřimov Lípa K. Údolí Březová Březová K. Údolí Lípa Pelhřimov 114

116 Graf č. 148 Letová aktivita Brevicoryne brassicae v Lambersových miskách v roce 216 Flight of Brevicoryne brassicae in water trays in Pelhřimov Lípa K. Údolí Březová Březová K. Údolí Lípa Pelhřimov Graf č. 149 Letová aktivita Diuraphis noxia v Lambersových miskách v roce 216 Flight of Diuraphis noxia in water trays in 216 1, Pelhřimov Lípa K. Údolí Březová Březová K. Údolí Lípa Pelhřimov 115

117 Graf č. 15 Letová aktivita Dysaphis spp. v Lambersových miskách v roce 216 Flight of Dysaphis spp. in water trays in Pelhřimov Lípa K. Údolí Březová Březová K. Údolí Lípa Pelhřimov Graf č. 151 Letová aktivita Hyalopterus pruni v Lambersových miskách v roce 216 Flight of Hyalopterus pruni in water trays in Pelhřimov Lípa K. Údolí Březová Březová K. Údolí Lípa Pelhřimov 116

118 Graf č. 152 Letová aktivita Hyperomyzus lactucae v Lambersových miskách v roce 216 Flight of Hyperomyzus lactucae in water trays in Pelhřimov Lípa K. Údolí Březová Březová K. Údolí Lípa Pelhřimov Graf č. 153 Letová aktivita Macrosiphum euphorbiae v Lambersových miskách v roce 216 Flight of Macrosiphum euphorbiae in water trays in 216 1, Pelhřimov Lípa K. Údolí Březová Březová K. Údolí Lípa Pelhřimov 117

119 Graf č. 154 Letová aktivita Metopolophium dirhodum v Lambersových miskách v roce 216 Flight of Metopolophium dirhodum in water trays in Pelhřimov Lípa K. Údolí Březová Březová K. Údolí Lípa Pelhřimov Graf č. 155 Letová aktivita Myzus persicae v Lambersových miskách v roce 216 Flight of Myzus persicae in water trays in Pelhřimov Lípa K. Údolí Březová Březová K. Údolí Lípa Pelhřimov 118

120 Graf č. 156 Letová aktivita Phorodon humuli v Lambersových miskách v roce 216 Flight of Phorodon humuli in water trays in Pelhřimov Lípa K. Údolí Březová Březová K. Údolí Lípa Pelhřimov Graf č. 157 Letová aktivita Rhopalosiphum padi v Lambersových miskách v roce 216 Flight of Rhopalosiphum padi in water trays in Pelhřimov Lípa K. Údolí Březová Březová K. Údolí Lípa Pelhřimov 119