Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský MŠICE. Malý atlas do ruky

Transkript

1 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský MŠICE Malý atlas do ruky 1. 1

2 Popis těla Hlava Tykadlo Sifunkulus Chvostek Noha 2

3 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ING. DAVID FRYČ ING. SVATOPLUK RYCHLÝ MŠICE Malý atlas do ruky

4 ISBN

5 Obsah Kap. Název Latinský název Str Kyjatka hrachová Acyrthosiphon pisum 6 Mšice maková Aphis fabae 8 Mšice řešetláková Aphis nasturtii 10 Mšice rodu Aphis Aphis ssp. 12 Mšice slívová Brachycaudus helichrysi 14 Mšice zelná Brevicoryne brassicae 16 Mšice zhoubná Diuraphis noxia 18 Mšice rodu Dysaphis Dysaphis ssp. 20 Mšice švestková Hyalopterus pruni 22 Mšice lociková Hyperomyzus lactucae 24 Kyjatka zahradní Macrosiphum euphorbiae 26 Kyjatka travní Metopolophium dirhodum 28 Mšice broskvoňová Myzus persicae 30 Mšice chmelová Phorodon humuli 32 Mšice střemchová Rhopalosiphum padi 34 Kyjatka osenní Sitobion avenae 36 Použitá literatura 38 5

6 1 Kyjatka hrachová Acyrthosiphon pisum Zdroj: ÚKZÚZ Zdroj: ÚKZÚZ 6

7 Popis: Bezkřídlé i okřídlené mšice jsou 3,5 až 5,5 mm velké, zelené, žluté nebo načervenalé barvy. Mají tykadla delší než tělo a sifunkuli nápadně štíhlé, které jsou velmi dlouhé s tmavým zakončením. Životní cyklus: Přezimuje ve stadiu malých černých vajíček, která jsou kladena na bobovité rostliny. Zakladatelky dospívají začátkem května. Už ve třetí generaci se objevují okřídlené mšice, které nalétnou na porosty hrachu, fazolu, čočky, aj. Mšice tvoří značně velké kolonie na vrcholcích rostlin, také na výhoncích, u květenství a na rubech listů. Od konce září kladou vajíčka. Ekologie: Každá dospělá samička rodí 4 až 12 nymf za den, kolem stovky za život. Nymfy se vyvinou za 7 až 10 dnů. Životnost dospělé samičky je asi 30 dní. Přirozenými nepřáteli jsou slunéčka, larvy zlatooček, pestřenek, dravé ploštice, mšicomaři a entomopatogenní houby, aj. Hostitelské rostliny: Monocyklická. Výskyt prokázán u 203 druhů rostlin. Bobovité (hrách, čočka, fazol, vikev, jetel, hrachor, tolice vojtěška, komonice, štírovník, vičenec, aj). Hospodářský význam: Mšice způsobují menší nasazení lusků, menší velikost zrna, přenos virů. Tím se snižují celkové výnosy. Škodlivost: Listy jsou nažloutlé a pomalu rostou. Při silném napadení se listy i vrcholky rostlin stáčejí. První mšice sají ještě na vyvíjejících se listech, mohou také poničit pupeny. Rostliny slabě raší, jsou tímto oslabené a často hynou. Ochrana: Co možná nejrannější výsev, tím rostliny nabývají přirozenou odolnost k napadení mšicemi a viry. Volba méně náchylných odrůd. Nevysévat v blízkosti hostitelských rostlin. Podpora přirozených nepřátel. 7

8 2 Mšice maková Aphis fabae Zdroj: ÚKZÚZ Zdroj: ÚKZÚZ 8

9 Popis: Bezkřídlé i okřídlené samičky jsou černozelené až černohnědé. Dorůstají 1,5 2,5 mm délky. Sifunkuli jsou krátké, stejně tak i tykadla. Zaměnitelná s jinými druhy rodu Aphis. Životní cyklus: Přezimují černá vajíčka na brslenech, kalině a pustorylu. Na jaře se na těchto keřích vyvinou 2 4 generace. V květnu mšice přelétávají na letní hostitele, mák, řepu, lilek, fazole, aj. Zpravidla v červnu se opět vyvíjejí okřídlené mšice. Nastávají tzv. sekundární přelety, tj. rozšiřování mšic mezi letními hostiteli. Na podzim se mšice vracejí na brsleny, kaliny a pustoryl, aby zde nakladli vajíčka. Ekologie: K přemnožení obvykle dochází po časném náletu mšic, za suchého a teplého počasí. Přirozenými nepřáteli mšic jsou slunéčka, larvy pestřenek a zlatooček, parazitoidi řádu blanokřídlých, entomopatogenní houby, aj. Hostitelské rostliny: Dicyklická. Výskyt prokázán u 1158 druhů rostlin Zimní hostitelé: brsleny, kaliny, pustoryl. Letní hostitelé: mák, boby, řepa, merlík, kopřiva, lebeda, bodlák, pcháč, reveň, světlice, blín, kokoška, lilek, konopí, tykev, jiřiny, kopretiny, pastinák, fazole, jetel, réva, hrušeň, hloh, meruzalka aj. Hospodářský význam: Škodí převážně každoročním výskytem, v některých letech až kalamitním. Mšice sáním poškozují rostliny, tím snižují výnosy a přenášejí viry (více než 40 druhů). Nejvíce jsou ohroženy mladé rostliny. Škodlivost: Listy jsou zkrabacené nebo stočené. Na spodní straně listů jsou kolonie mšic. Rostliny se opožďují ve svém vývoji. Ochrana: Agrotechnická opatření podporující rychlé a rovnoměrné vzcházení porostů, aby nedošlo k mezerovitosti nebo zaplevelení. Nevysazovat v okolí středního nebo silného výskytu vajíček na brslenech, kalinách a pustorylu. Podpora přirozených nepřátel. 9

10 3 Mšice řešetláková Aphis nasturtii Zdroj: h p://bugguide.net/node/view/ Zdroj: h p://visualsunlimited.photoshelter.com/image/i0000grqmv_mayqu 10

11 Popis: Velikost 0,9 2,1 mm, černozelené až hnědé zbarvení těla. Délka tykadel přesahuje polovinu délky těla. Drobné sifunkuli. Životní cyklus: Vajíčka přezimují na řešetláku. V květnu přelétává na brambory a jiné rostliny, kde škodí sáním a přenosem virů. Na podzim se vrací na řešetlák naklást vajíčka. Ekologie: Vyskytuje se zpravidla na spodní straně listů. Značně odolná proti mrazu. Častý výskyt ve společných koloniích s Aphis fabae. Přirozenými nepřáteli mšic jsou slunéčka, larvy pestřenek a zlatooček, parazitoidi řádu blanokřídlých, entomopatogenní houby, aj. Hostitelské rostliny: Dicyklická. Výskyt prokázán u 235 druhů rostlin. Zimní hostitel: řešetlák Letní hostitelé: brambory, lilek černý, potočnice, kokoška, řepa, truskavec Hospodářský význam: Sáním na rostlinách snižuje výnosy. Významný přenašeč rostlinných virů (více než 15 druhů). Škodlivost: Sáním způsobuje deformaci listů, typické je jejich svinování. Ochrana: Podpora přirozených nepřátel. 11

12 4 Mšice rodu Aphis Aphis ssp. Zdroj: h p://bugguide.net/node/view/ Zdroj: h p:// 12

13 Popis: Rod, který zahrnuje významné škůdce rostlin a obsahuje více než 400 druhů mšic (v České republice 276 zástupců tohoto rodu). Zbarvení je u mnoha druhů tmavší, ale nemusí být pravidlem. Tykadla kratší než tělo. Sifunkulus je vždy krátký a jsou přítomny bradavky na zadečku. Životní cyklus: Zimu přečkávají ve stadiu vajíček. Časně na jaře se líhnou nymfy, které brzy dospívají a rodí další generace. Po vytvoření okřídlených jedinců dochází k přeletu na jiné hostitele, kde škodí sáním. Během roku se střídají partenogenetické okřídlené a neokřídlené generace a na podzim se vytvoří oboupohlavní generace, která klade vajíčka. Ekologie: Vytváří velké kolonie mšic především na spodní straně listů a na vrcholcích rostlin. druhy odolávají i slabším mrazům. Přirozenými nepřáteli mšic jsou slunéčka, larvy pestřenek a zlatooček, parazitoidi řádu blanokřídlých, entomopatogenní houby, aj Hostitelské rostliny: Zimní hostitelé: keře a stromy včetně ovocných Letní hostitelé: byliny; monocyklická mšice jabloňová (Aphis pomi) na jabloni. Hospodářský význam: Mohou nastat přímé škody sáním. Nejvíce ohrožovány jsou mladé rostliny. Důležití přenašeči virů. Velmi rychle může dojít k přemnožení, pak působí jako kalamitní škůdce. Škodlivost: Listy se sáním různě deformují, mohou žloutnout a opadávat. Na spodní straně listů jsou kolonie mšic. Rostliny se zpožďují ve vývoji, což vede k jejich oslabení a k menším výnosům. Ochrana: Nevysazovat v okolí silného ohrožení. Dbát na nezaplevelení a omezit mezerovitost kultur. Podpora přirozených nepřátel, to znamená vynechání širokospektrých insekticidů. 13

14 5 Mšice slívová Brachycaudus helichrysi Zdroj: h p://www7.inra.fr/var/encyclopedie_pucerons/storage/htmlarea/2958/file/ Brachycaudus%20helichrysi%2011C.jpg Zdroj: ÚKZÚZ 14

15 Popis: Bezkřídlé živorodé samičky, jsou 1,4 2 mm velké, oválné, zelené, žluté či hnědé zbarvené. Tykadla i sifunkuli jsou krátké. Tělo někdy bývá pokryto voskovým prachem. Okřídlené samičky jsou stejné velikosti i zbarvení, na zadečku mají tmavou skvrnu typického tvaru se světlým okénkem. Životní cyklus: Přezimují vajíčka na slivoních. Po vylíhnutí mladé mšice sají na bázi květních pupenů, kde působí deformace. Už v květnu mšice přelétají na byliny. První napadení je u větších rostlin v porostu, poté se šíří do okolí rovnoměrně. Tvoří se velké kolonie a rychle nastává přemnožení. Od této fáze početnost rychle klesá vlivem nepřátel. Na podzim přelétá na slivoně, kde klade vajíčka. Ekologie: Při vhodných podmínkách nastává rychlé přemnožení. Přirozenými nepřáteli jsou slunéčka, dravé ploštice, larvy pestřenek, zlatooček, bejlomorek, entomopatogenní houby, aj. Hostitelské rostliny: Dicyklická. Výskyt prokázán u 524 druhů rostlin. Zimní hostitel: slivoň Letní hostitelé: rmen, lopuch, žebříček, pelyněk, chrpa, bodlák, pcháč, starček, zlatobýl, kopretina, pomněnka, rozrazil, šťovík, jetel a slunečnice Hospodářský význam: Přenašeč viru neštovic slivoně (známý jako šarka švestky). Při silném napadení se snižuje výnosnost o více než 20 %. Slunečnice se silným výskytem mšic často bývají napadeny houbou Sclerotinia sclerotiorum. Přenos téměř 10 rostlinných virů. Škodlivost: Četné pokroucené a nahloučené listy, na kterých jsou patrné velké kolonie mšic. Listy mohou být i zkrabacené nebo podélně svinuté. Květy se kroutí a deformují. Mšice sají na bázi a zákrovech rostlin. Ochrana: Podpora přirozených nepřátel. 15

16 6 Mšice zelná Brevicoryne brassicae Zdroj: ÚKZÚZ Zdroj: h p://www7.inra.fr/var/encyclopedie_pucerons/storage/htmlarea/2956/file/ Brevicoryne%20brassicae%2011C.jpg 16

17 Popis: Samičky 2,1 2,4 mm dlouhé, šedé až zelené, pokryté voskovým prachem. Sifunkuli jsou krátké, soudečkovité, tykadla stejně dlouhá jako tělo. Tmavá žilnatina na křídlech. Životní cyklus: Vajíčka přezimují v trhlinách stonků brukvovitých rostlin. Začátkem května se objevují zakladatelky. V květnu už může dojít k přemnožení. Během června a července se vyvíjejí okřídlené samičky, ty přeletí na jiné brukvovité rostliny k letnímu sání. Odtud se vrací na ozimé brukvovité, kde v říjnu kladou vajíčka. Ekologie: Škodí hlavně na květech a poupatech rostlin. Sají také na stoncích či jiných částech rostlin. Velké kolonie se vyskytují na spodní straně listů, stoncích, květenství či na šešulích. Letově aktivní mšice, která může přelétat do značných vzdáleností. Snáší velmi dobře teploty i nad 30 C, které dokonce mohou podpořit rozmnožování. Přirozenými nepřáteli jsou slunéčka, mšicomaři, mšicomorky, pavouci, larvy pestřenek a zlatooček. Je méně napadána houbovými patogeny. Hostitelské rostliny: Monocyklická. Výskyt prokázán u 156 druhů rostlin. Brukvovité (řepka, hořčice, ředkev, brukvovitá zelenina, měsíčnice, večernice, kokoška, huseník). Hospodářský význam: Největší škody jsou způsobeny sáním na květenství a na šešulích. Tím dochází ke ztrátám na výnosech semen a tržním znehodnocením rostlin. Přenos nejméně 17 druhů virů. Škodlivost: Listy, květenství i šešule žloutnou, kroutí se, zasychají a nakonec opadávají. Kadeřavost listů. Ochrana: Rozdrcení a kvalitní zaorání posklizňových zbytků je nutností. Intenzitu napadení omezuje závlaha postřikem. Rostliny dostatečně zásobené draslíkem a nepřehnojené dusíkem bývají k napadení odolnější. Podpora přirozených nepřátel. 17

18 7 Mšice zhoubná Diuraphis noxia Zdroj: h p://www7.inra.fr/var/encyclopedie_pucerons/storage/htmlarea/2978/file/diuraphis% 20noxia%2001C.jpg Zdroj: h p:// 18

19 Popis: Velikost těla 1,5 2,3 mm, světle zelená barva, sifunkuli jsou velmi krátké, má tzv. suprakaudální hrbolek na zadečku, proto se zdá, že má dva chvostky. Životní cyklus: Zimu přečká ve stadiu vajíček na travách a obilí, v teplejších oblastech také jako nymfy či dospělé samičky. Ekologie: Listy svinuté do ruliček poskytují mšicím úkryt, také vhodné místo k rozmnožování a ochranu před insekticidy i před přirozenými nepřáteli. Původem pochází z jižního Ruska. Přirozenými nepřáteli jsou slunéčka, mšicomaři, larvy pestřenek a zlatooček, houbové patogeny, aj. Hostitelské rostliny: Monocyklická. Výskyt prokázán u 30 druhů rostlin. Obilí a traviny. Hospodářský význam: Vektor viru žluté zakrslosti ječmene. Způsobuje oslabení rostliny a nižší produkci zrn. Škodlivost: Bílé, žluté či fialové podélné pruhy na listech. Dochází k podélnému svinování listů. Ochrana: Zabránit výdrolům a provádět hned po sklizni hlubší podmítku. Při výskytu škůdce provádět pozdější setí ozimů. Pokud situace dovolí, tak provádět výsevy v různých termínech. Používat ošetřené osivo. Podpora přirozených nepřátel. 19

20 8 Mšice rodu Dysaphis Dysaphis ssp. Zdroj: h p://www7.inra.fr/var/encyclopedie_pucerons/storage/htmlarea/2981/file/dysaphis% 20pyri%20%2004C.jpg Zdroj: ÚKZÚZ 20

21 Popis: Rod čítající více než 110 druhů (v České republice 50), zahrnuje hospodářsky významné škůdce. Velikost cca 2 3 mm. Zbarvení je značně variabilní (šedé, modré, hnědé, růžové, černé, červené). Sifunkuli mají proměnlivou délku. Typické jsou čtyři páteřní bradavky (papily) na 8 a 9 článku, připomínající knoflíkové dírky (nejsou vždy viditelné). Životní cyklus: Zimu přečkají ve stadiu vajíček na dřevinách. Na jaře se líhnou zakladatelky, které se dál partenogeneticky rozmnožují (samobřezost). Jedinci okřídlené generace přelétávají na další hostitele. Ekologie: Sají na spodní straně listů, pupenů, výhonků a mnohé druhy žijí i na kořenech rostlin. Přirozenými nepřáteli mšic jsou slunéčka, larvy pestřenek a zlatooček, ploštice, pavouci, sekáči, škvoři, draví roztoči, entomopatogenní houby, aj. Hostitelské rostliny: Většinou dicyklické, monocyklická např. D. devecta Zimní hostitelé: jabloň, hloh, hrušeň, skalník, jeřáb Letní hostitelé: miříkovité, hvězdnicovité, kozlíkovité, jitrocelovité, rdesnovité, liliovité Konkrétní letní hostitelé: D. plantaginea: jitrocel; D. radicola šťovík; D. chaerophylli krabilice; D. anthrisci kerblík lesní. Hospodářský význam: Oslabení rostlin, nižší hospodářský užitek, snížení kvality plodů, přenos rostlinných virů. Škodlivost: Často tvoří estetické vady rostlin. Sáním se listy krabatí a svinují, mohou žloutnout a červenat či černat. Viditelné jsou i pokroucené výhonky. Ochrana: Podpora přirozených nepřátel. 21

22 9 Mšice švestková Hyalopterus pruni Zdroj: h p://www7.inra.fr/var/encyclopedie_pucerons/storage/htmlarea/2987/file/ Hyalopterus%20pruni%2005C.jpg Zdroj: h p://bugguide.net/node/view/176482#

23 Popis: Velikost 2 2,8 mm, zelené zbarvení s bílým ojíněním (poprašek). Krátká tykadla, stejně tak i sufunkuli. Životní cyklus: Vajíčka přezimují na slivoních. V jarním období se zdržuje na rubu listů v hustých koloniích. Tyto kolonie mohou pokrývat celé listy. Další generace přeletí na rákos nebo bezkolenec. Zde vydrží až do podzimu, poté přelétávají zpět na slivoně. Ekologie: Tvoří nahloučené kolonie na rubech listů nebo mladých výhoncích rostlin. Přirození nepřátelé jsou pavouci, mouchy, slunéčka, larvy pestřenek, zlatooček, entomopatogenní houby, aj. Hostitelské rostliny: Dicyklická. Výskyt prokázán u 53 druhů rostlin. Zimní hostitelé: slivoně Letní hostitelé: rákos, bezkolenec Hospodářský význam: Škody sáním, snížení výnosů, oslabení rostlin, vektor rostlinných virů ( např. viru neštovic slivoně). Škodlivost: Listy zasychají a následně opadnou. Nevyvolává svinování listů. Rostliny jsou značně pokryty lepkavou medovicí, později černají ulpěním nečistot a působením houbových patogenů. Špatný vývin plodů nebo jejich předčasný opad. Výhonky krní a často hynou. Ochrana: Po ořezu je nejlépe odstranit větve ze sadu. Podpora přirozených nepřátel, vyloučením širokospektrých insekticidů. 23

24 10 Mšice lociková Hyperomyzus lactucae Zdroj: h p://www7.inra.fr/var/encyclopedie_pucerons/storage/htmlarea/2989/file/ Hyperomyzus%20lactucae%2007C.jpg Zdroj: h p://www7.inra.fr/var/encyclopedie_pucerons/storage/htmlarea/2989/file/ Hyperomyzus%20lactucae%2004C.jpg 24

25 Popis: Délka těla je 2,5 3 mm, šedozelené zbarvení s voskovým popraškem, sifunkuli jsou ve středu zduřelé. Životní cyklus: Přezimují vajíčka na meruzalce. Nymfy se líhnou už v březnu a dubnu. Ihned škodí sáním pupenů, později se přesouvají na výhonky. V třetí generaci se vytvářejí okřídlené samičky, které přelétávají na mléč, mléčivec, čekanku. V září se vracejí zpět na meruzalku, kde kladou vajíčka. Ekologie: Mšice přebývají na rubech listů nebo na lodyhách, blízko pod květenstvím. Celkový vývoj nymf do dospělosti trvá 9 až 12 dnů. Dospělé mšice (imaga) mají relativně krátký život, jen 8 dní při 20 C. Přirození nepřátelé jsou slunéčka, larvy zlatooček, entomopatogenní houby, aj. Hostitelské rostliny: Dicyklická. Výskyt prokázán u 67 druhů rostlin. Zimní hostitelé: meruzalka Letní hostitelé: hvězdnicovité (mléč, mléčivec, locika, čekanka) Hospodářský význam: Dochází ke snížení růstu výhonů a je přenašečem nejméně 12 druhů virů. Škodlivost: Škody způsobuje sáním. Viditelné žluté skvrny a zkroucení listů. Ochrana: Podpora přirozených nepřátel. 25

26 11 Kyjatka zahradní Macrosiphum euphorbiae Zdroj: h p://bugguide.net/node/view/ Zdroj: h p://bugguide.net/node/view/511470/bgpage 26

27 Popis: Délka 2,5 3,6 mm, zelené či načervenalé zbarvení, tykadla dlouhá jako tělo, sifunkuli štíhlé a dlouhé. Životní cyklus: Zimuje ve stadiu vajíček na růžích méně na bramborách. Na jaře se rychle množí na mladých listech. Již v dubnu se vyvíjejí okřídlené samičky, které přelétávají na různé hostitele. Ekologie: Široce polyfágní druh, který je rozšířen po celé Evropě, Africe, Severní Americe až po Asii. Jsou známy případy, kdy Formica altipetens (mravenci) chovají mšice pro medovici. Kolonie mají rychlý růst a mohou se zdvojnásobit za méně než 3 dny. Přirození nepřátelé jsou parazitické vosičky, slunéčka, larvy bejlomorek, zlatooček, parazitické houby, aj. Hostitelské rostliny: Dicyklická. Výskyt prokázán u 417 druhů rostlin. Zimní hostitelé: růže, brambor Letní hostitelé: pryšec, lilek, kustovnice, kosatec, krtičník, chmel, cesmína, javor, řepa, frézie, starček, vrbovky, chřest, kopretiny, hortenzie, jiřinky, pelargónie, hvozdíky, durmany, petúnie, tabák, dračík, tulipán, brukev, locika Hospodářský význam: Způsobuje nevýznamné škody, ale je přenašečem virů (až 70 druhů). Výrazněji působí u rostlin pěstovaných do vazeb, protože snižuje estetiku. Sáním se zpomaluje růst rostlin. Škodlivost: Škodí sáním listů, způsobuje žluté skvrny, listy se po okrajích krabatí, žloutnou a usychají. Ochrana: Pěstování odolnějších odrůd. Použití UV-absorbující plastové folie, by mohlo snížit šíření virů. Podpora přirozených nepřátel. 27

28 12 Kyjatka travní Metopolophium dirhodum Zdroj: h p:// dirhodum. img html Zdroj: ÚKZÚZ 28

29 Popis: Délka těla až 3 mm, zelené zbarvení, tykadla kratší než tělo, sifunkuli světlé. Životní cyklus: Přezimuje jako vajíčko a vývoj probíhá na více hostitelích. Primární je růže, poté přelétává na trávy a obilniny (pšenice, ječmen). Na podzim se opět vrací na růže, kde klade vajíčka. Ekologie: Vyskytuje se na všech částech rostliny, nejběžněji na vrchní straně horních listů. Pro vývoj je optimální teplota 20 C. Tvoří malé kolonie s vysokou frekvencí okřídlených jedinců. Dosti zimovzdorná, ale přesto nedosahuje vysokých populačních hustot. Má spoustu přirozených nepřátel (slunéčka, pestřenky, zlatoočky) a jsou napadány i entomopatogenními houbami. Hostitelské rostliny: Dicyklická. Výskyt prokázán u 185 druhů rostlin. Zimní hostitelé: růže Letní hostitelé: jahodník, řepík, traviny (Poa, Phalaris, Deschampsia, Dactylis, Bromus, Glyceria), kosatec, obilí Hospodářský význam: Škodí sáním na rostlinách a je přenašečem žluté zakrslosti ječmene. Snížení výnosovosti rostlin. Škodlivost: Škodí sáním listů. Tvorba medovice usnadňuje také infekci některými patogeny. Příznaky jsou málo patrné. Ochrana: Odstraňování plevelů. Podpora přirozených nepřátel. 29

30 13 Mšice broskvoňová Myzus persicae Zdroj: h p://bugguide.net/node/view/8767 Zdroj: ÚKZÚZ 30

31 Popis: Tělo 1,4 2,5 mm dlouhé, zbarvení variabilní. Tykadla kratší než tělo. Zřetelné čelní hrbolky na hlavě. Sifunkuli tenké a dlouhé, ve druhé třetině mírně zduřelé. Životní cyklus: Vajíčka přezimují v trhlinách kůry broskvoní. Na jaře sají na spodní straně listů. Je polyfágní. V květnu přelétávají na hlohy, brsleny, kaliny, a velké množství bylin včetně cukrovky a brambor. Tam se množí až do podzimu, poté se vracejí zpět na broskvoně, kde kladou vajíčka. Ekologie: K přemnožení dochází po časném náletu, za suchého a teplého počastí. Výskyt je víceméně jednotlivý, málokdy tvoří rozsáhlé kolonie. Průměrně samička za svůj život porodí 80 nymf. Přirozenými nepřáteli jsou slunéčka, zlatoočka, střevlíci, pestřenky, parazitické vosičky, ploštice, bejlomorky, entomopatogenní houby, aj. Hostitelské rostliny: Dicyklická. Výskyt prokázán u 1015 druhů rostlin. Zimní hostitel: broskvoň Letní hostitelé: hloh, brslen, kalina, réva, bez, slézovité, brukvovité, svlačcovité, lilkovité, brutnákovité, hvězdnicovité, pryskyřníkovité, růžotvaré, bobovité, trávy Hospodářský význam: Sáním škodí zanedbatelně, význam má jako přenašeč více než 180 virů (viru neštovic slivoně, těžkých viróz bramboru a žloutenky cukrovky). Může dojít k nahodilým přemnožením. Škodlivost: Silné svinování a kroucení listů. Brzdí růst výhonů, výjimečně je zastavuje. Ochrana: Agrotechnická opatření, která podporují rychlé vzcházení porostů a brání vzniku mezerovitosti či zaplevelení. Nepěstovat v bezprostřední blízkosti broskvoní. Podpora přirozených nepřátel. 31

32 14 Mšice chmelová Phorodon humuli Zdroj: h p://www7.inra.fr/var/encyclopedie_pucerons/storage/htmlarea/3006/file/phorodon% 20humuli%2001C.jpg Zdroj: h p://bugguide.net/node/view/

33 Popis: Velikost 1,8 3 mm, (1,3 mm na chmelu) žlutozelené, délka tykadel je stejná jako délka těla, sifunkuli dlouhé a štíhlé. Patrné čelní hrboly na hlavě. Životní cyklus: Vajíčka přezimují na slivoních. Na slivoních a jabloních mívá 2 3 generace, na chmelu a kopřivách 5 8 generací. Na podzim se vracejí zpět na slivoně, kde oplozené samičky kladou vajíčka k blízkosti pupenů. Ekologie: Na spodní straně listů se vyvíjejí do velkých kolonií. Přirození nepřátelé jsou slunéčka, larvy pestřenek, síťokřídlí hmyz, parazitické vosičky a dravé ploštice. Hostitelské rostliny: Dicyklická. Výskyt prokázán u 24 druhů rostlin. Zimní hostitelé: slivoň Letní hostitelé: jabloň, chmel, kopřiva Hospodářský význam: Způsobuje velké škody sáním na listech či šišticích chmele, tím je znehodnocuje. Výnosové ztráty 1 10 %. U peckovin škody jen málo významné. Přenašeč původců virových onemocnění chmele a viru neštovic slivoně. Škodlivost: Deformace listů během vývoje sáním. Listy prosvítají, později při silném napadení se po okraji kroutí směrem dovnitř. Zpomalení růstu rostlin, popřípadě jeho úplné zastavení. Na povrchu listů je nápadná lepkavá medovice, která je následně infikována černěmi. Ochrana: Podpora přirozených nepřátel. 33

34 15 Mšice střemchová Rhopalosiphum padi Zdroj: h p://bugguide.net/node/view/ Zdroj: ÚKZÚZ 34

35 Popis: Mšice 2,5 3mm velká u bezkřídlých forem s typickými rezavými skvrnami mezi sifunkuli, u okřídlených s tmavou kresbou na zadečku, jinak zelenavé barvy. Tykadla kratší než tělo, sifunkuli středně dlouhé zaškrcené. Životní cyklus: Může přezimovat ve stadiu vajíček nebo jako živorodé samičky na travách či obilninách. Vajíčka jsou v prasklinách kůry střemchy. V letním období přelétávají na trávy či obilí. Na podzim se vracejí zpět na střemchu klást vajíčka. Ekologie: Optimální teplota vývoje je 20 C, při této teplotě trvá vývoj až po dospělce cca 6 dní. Pravděpodobnost výskytu stoupá u porostů, kde je doba od metání do mléčné zralosti z jakýchkoliv příčin prodlužována. Intenzivní hnojení dusíkem podporuje množení mšic, protože mají velké nároky na rozpustné dusíkaté látky. Vývoj může pokračovat až do výraznějších mrazů. Má spoustu přirozených nepřátel např. slunéčka, pestřenky, zlatoočky, entomopatogenní houby, aj. Hostitelské rostliny: Dicyklická. Výskyt prokázán u 260 druhů rostlin. Zimní hostitel: střemcha Letní hostitelé: trávy, obilniny Hospodářský význam: Snížení výnosů z porostů, přenašeč žluté zakrslosti ječmene a dalších nejméně 14-ti druhů virů. Škodlivost: Škodí sáním listů. Při silném napadení dochází k redukci zrn v klase a mšice napadají celou rostlinu. Napadením klasů jsou ohroženy zejména řídké porosty. Příznakem je svinování a žloutnutí listů. Ochrana: Podpora přirozených nepřátel, podpora zapojenosti porostů a rané zrání, nepřehnojovat dusíkem. Ponechávat rostlinné pásy a živé ploty, které mohou sloužit jako úkryt dravého hmyzu. 35

36 16 Kyjatka osenní Sitobion avenae Zdroj: ÚKZÚZ Zdroj: ÚKZÚZ 36

37 Popis: Velikost těla 2 3,3 mm, zelené zabarvení, tykadla dlouhá jako tělo, sifunkuli jsou dlouhé a tmavé. Životní cyklus: Vajíčka přezimují na obilninách či travách. Na jaře se líhnou zakladatelky, které rodí bezkřídlé potomstvo, později se vyvíjejí okřídlené mšice. Ty přelétávají v květnu na obilniny. V září se stěhují na ozimé obilniny a následně oplodněné samičky kladou vajíčka. Jedna samička klade 6-12 vajíček. Ekologie: Optimální teplota je C, zde trvá vývoj po dospělce cca 9 dní. Vyhovuje jí spíše sušší počasí. Žije nejprve na horních patrech listů a stéblech, cca týden po vymetení se přesouvá většina populace do nezralých klasů, kde se stává dominantním škůdcem. Je schopna překonat vzdálenosti větší než 500 km, díky využití síly větru. Přirozenými nepřáteli jsou bejlomorky, slunéčka, mšicomaři, entomopatogenní houby, aj. Hostitelské rostliny: Monocyklická. Výskyt prokázán u 265 druhů rostlin. Trávy a obilniny. Hospodářský význam: Snížení výnosů, snížení počtu zrn v klasu, oslabení rostlin. Je jedním z přenašečů viru žluté zakrslosti ječmene a nejméně dalších 3 virů. Škodlivost: Sáním na klasech a latách způsobuje přímé škody. Škody už mohou vznikat, pokud bude v období kvetení 3 5 mšic na klas. Medovice na listech umožnuje rozvoj černí. Ochrana: Zabránit výdrolům a provádět hned po sklizni hlubší podmítku. Při výskytu škůdce provádět pozdější setí ozimů. Pokud situace dovolí, tak provádět výsevy v různých termínech. Nevyužívat bezorebného systému pěstování obilnin. Mýcení plevelů. Podpora přirozených nepřátel. 37

38 17 Použitá literatura BENADA, J., DUŠEK, J. NOVÁK, J. 1967: Atlas chorob a škůdců obilnic, Svazek 1. Liberec, 218 str. BENADA, J., ŠEDIVÝ, J., ŠPAČEK, J. a kol. 1985: Atlas chorob a škůdců řepy. Liberec, 263 str. BLACKMAN, R. 1974: Aphids, Invertebrate types. London, 175 str. BLACKMAN, R. L., EASTOP, V. F. 2000: Aphids on the World s Crops: An Identification and Ingormation Guide. London, 466 str. BRÜCKNER, F., KODYS, F., SOUKUP, J. 1968: Atlas chorob a škůdců luskovin, Díl V. Liberec, 169 str. DIXON, A. F. G. 1985: Aphid Ecology. Blackie, Glasgow, 157 str. HARRINGTON, R., WOIWOD, I. 2007: Foresight from hindsight: the Rothamsted Insect Survey. Outlooks on Pest Manegement, 18,9-14 str. HEIE, O. E. 1980, 1986, 1992, 1994, 1995: The Aphidoidea (Hemiptera) of Fennoscandia and Denmark, Díly I., III., IV., V., VI., Fauna Entomologica Scandinavica. Vinderup and Leiden, 236, 313, 189, 242, 222 str. HOLMAN, J 2009: Host Plant Catalog of Aphids. Springer, 1140 str. HONĚK, A., MARTINKOVÁ, Z., VACKE, J., LUKÁŠO- VÁ, H. 2002: Mšice na obilninách: biologie, prognóza a ochrana. Praha, 44 str. JACKY, F., BOUCHERY, Y. 2004: Atlas des formes ailées des espèces courantes de pucerons. Colmar, 48 str. JŮZL, J., ČERVENKA, J. NOVÁK, F. 1957: Atlas chorob a škůdců kulturních rostlin, Díl II., Atlas chorob a škůdců brambor. Liberec, 81 str. KŘÍSTEK, J., URBAN, J. 2004: Lesnická entomologie. Praha, 445 str. MELICHAR, J., STARÝ, B. 1959: Atlas chorob a škůdců kulturních rostlin, Díl X., Atlas chorob a škůdců chmele. Liberec, 65 str. 38

39 MELICHAR, J., STARÝ, B. 1962: Atlas chorob a škůdců kulturních rostlin, Díl VIII., Atlas chorob a škůdců zeleniny. Velký Šenov, 183 str. MILLER, F. 1956: Zemědělská entomologie. Praha, 1057 str. MRÁZ, F., KODYS, F., ŠEDIVÝ, J., SEVERA, F. 1963: Atlas chorob a škůdců olejnin, Díl IV. Velký Šenov, 206 str. TAYLOR, L. R., ROBERT, Y. 1984: A Handbook for aphid identification, Manuel d identification des pucerons. Harpenden, Hertfordshire, 171 str. TRNKA, M., DRCHAL, K. 1970: Choroby a škůdci polních plodin. Velký Šenov, 44 tab. TYMČENKO, V. J., JEFREMOVOVÁ, T. G. 1987: Atlas škůdců a chorob zeleniny a bramboru. Praha, 181 str

40 Název: Autoři: Lektoři: Vydavatel: Náklad: Mšice: Malý atlas do ruky, 1. díl Ing. David Fryč Ing. Svatopluk Rychlý Ing. Jana Patočková, Ph.D. doc. Ing. Hana Šefrová, Ph.D. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Sekce ochrany proti škodlivým organismům Odbor diagnostiky Oddělení diagnostická laboratoř Olomouc Referát monitoringu letu mšic Jaselská 16, , Opava Tel (226) remolem@ukzuz.cz 1. vydání ks ISBN Neprodejné. Pořizování a rozšiřování kopií jen se souhlasem vydavatele. 40

41 Vývojový cyklus Nejčastěji přezimuje vajíčko na primárním zimním hostiteli. Brzy na jaře se z něj líhne zakladatelka fundatrix, která dává vznik několika partenogenetickým generacím na jarním listí primárního hostitele. Partenogenetické samičky žijí asi měsíc a vyprodukují nymf. Koncem jara listí stárne, začíná být jako potrava nevhodné a objevují se jarní okřídlení migranti, kteří se stěhují na sekundární hostitele. Tam se v průběhu léta a podzimu vyvíjí opět větší počet generací bezkřídlých jedinců. V průběhu podzimu přestávají sekundární hostitelé vyhovovat, klesá obsah výživných látek, zkracuje se den, snižuje se teplota a vyvíjí se generace samiček, které produkují jedince obou pohlaví. Ti migrují zpět na zimní hostitele, kde samičky kladou po oplození přezimující vajíčka. Mšice, jejichž vývoj probíhá výše popsaným způsobem s přezimujícími vajíčky, jsou označovány jako holocyklické. Při anholocyklickém vývoji přezimují mšice ve stadiu partenogenetické samičky. Druhy vyvíjející se celou dobu na jediné hostitelské rostlině označujeme jako monocyklické, druhy dicyklické v průběhu roku hostitele střídají. partenogeneze léto zima jaro podzim partenogeneze a pohlavní rozmnožování Zdroj: h p://w3.rennes.inra.fr/aphidbase/apisum.htm 41

42 M ČR Monitorování letové aktivity mšic bylo v České republice zahájeno v roce 1992 v Opavě. Od tohoto roku jsou na zkušebních stanicích v Čáslavi, Chrlicích, Lípě u Havlíčkova Brodu, Věrovanech a Žatci v provozu sací pasti typu Johnson-Taylor výšky 12,2 metru. Rozmístění sacích pastí reprezentují hlavní pěstitelské oblasti. Všechny jsou uvedeny do provozu počátkem dubna a jejich provoz je ukončen koncem listopadu. Denní úlovky mšic ze sítě sacích pastí jsou průběžně analyzovány na Referátu monitoringu letu mšic v Opavě, který spadá pod oddělení diagnostické laboratoře v Olomouci. Výsledky jsou sumarizovány do tabulek a uváděny v týdenních přehledech o náletu mšic pod názvem Aphid Bulletin, který je veřejně přístupný na v sekci ochrany proti škodlivým organismům. 42