Monitorování letu mšic

Transkript

1 Monitorování letu mšic v České republice v roce 211 a jejich očekávaný stav v roce 212 Aphid monitoring system in the Czech Republic in 211 and aphid forecast for 212 Státní rostlinolékařská správa Praha 212

2

3 Monitorování letu mšic v České republice v roce 211 a jejich očekávaný stav v roce 212 Aphid monitoring system in the Czech Republic in 211 and aphid forecast for 212 OBSAH CONTENT 1. Úvod Introduction Letová aktivita mšic v roce 211 Aphid migration První nálety a vrcholy letové aktivity The first catches and the peaks of migration Poslední nálety a vrcholy letové aktivity na podzim The last catches and the peaks of autumn migration Letová aktivita vybraných druhů mšic Migration of selected aphid in Prognóza výskytu mšic v jarním období 212 Forecast of aphid incidence for spring in Prognóza výskytu virových zakrslostí a obilních mšic Dwarf virus incidence and cereal aphid forecasts Mšice v bramborách Potato aphid Mšice v ostatních plodinách Aphis in some other crops Evropská databáze mšic (projekt EXAMINE) The Europe-wide database on aphid incidence (EXAMINE project) Diskuze a závěr Discussion and conclusion Poděkování Acknowledgements Příloha, tabulky, grafy a fotografie Supplement, tables, graphs and photographs...2 Vydává Státní rostlinolékařská správa, Sekce ochrany proti škodlivým organismům, Referát monitoringu letu mšic, Jaselská 16, Opava Kontakt: tel: , fax: , remolem@srs.cz Náklad 7 ks, vyšlo v říjnu 212 Neprodejné. Pořizování a rozšiřování kopií jen se souhlasem vydavatele.

4 2

5 1. Úvod Introduction Rok 211 se stal jubilejní dvacátou sezónou celoročního sledování letové aktivity hospodářsky významných druhů mšic pomocí sacích pastí typu Johnson Tailor. Ty jsou umístěny na zkušebních stanicích ÚKZÚZ Čáslav, Chrlice, Lípa u Havlíčkova Brodu, Věrovany a Žatec. Všechny zmíněné lokality sacích pastí jsou zařazeny do evropské monitorovací sítě mšic (EXAMINE). Díky tomu, že nálety mšic v pastech jsou časnější než jejich zasídlení v porostech, jsou pravidelně publikované údaje z rozborů dobře využitelné při řízení integrované ochrany rostlin zemědělskou praxí. Vědeckými kruhy je kladně kvitována právě dlouhodobá a ucelená řada pozorování. Stejně jako v předchozích letech byly determinovány následující druhy mšic: Acyrthosiphon pisum (kyjatka hrachová) Aphis fabae (mšice maková) Aphis nasturtii (mšice řešetláková) Aphis spp. (především Aphis frangulae mšice krušinová, Aphis craccivora mšice vojtěšková, Aphis idaei mšice maliníková, Aphis ruminis) Brachycaudus helichrysi (mšice slívová) Brevicoryne brassicae (mšice zelná) Diuraphis noxia (mšice zhoubná) Dysaphis spp. (zejména Dysaphis pyri mšice svízelová, Dysaphis plantaginea mšice jitrocelová) Hyalopterus pruni (mšice švestková) Hyperomyzus lactucae (mšice lociková) Macrosiphum euphorbiae (kyjatka zahradní) Metopolophium dirhodum (kyjatka travní) Myzus persicae (mšice broskvoňová) Phorodon humuli (mšice chmelová) Rhopalosiphum padi (mšice střemchová) Sitobion avenae (kyjatka osenní) Na našem území jsou pasti v provozu od 1. dubna do 3. listopadu. V letošním roce byl zaznamenán jen čtyřdenní výpadek na stanici Chrlice spojený s poruchou na elektroinstalaci. Všechny důležité informace o lokalitách a provozu pastí najdete v tabulkové části. Sací past pomocí silného ventilátoru nasává vzdušný plankton ve výšce 12,2 m, kde je jeho koncentrace největší. Během sezóny (od 1. dubna do 3. listopadu) jsou pasti v provozu nepřetržitě a každý den jsou z nich odebírány vzorky uloveného hmyzu. Obsluhy vybírají vzorky denně nebo využívají zařízení k automatickému posunu vzorkovnic a pak je odebírají dvakrát týdně, vždy v pondělí a ve čtvrtek. Vzorky hmyzu jsou dopravovány do opavské laboratoře, kde jsou zpracovávány. V letošním roce tak bylo zpracováno vzorků hmyzu ze sacích pastí a 118 vzorků ze žlutých Lambersových misek. Výsledky rozborů, tedy počty ulovených 3

6 okřídlených mšic, jsou v týdenních intervalech publikovány v informativních přehledech o letové aktivitě mšic s názvem Aphid Bulletin. V tomto přehledu se může čtenář seznámit s aktuálním počtem mšic v pastech, ale nabízí mu též srovnání s velikostí úlovků v daném období loni a v roce 1994, který byl považován z hlediska výskytu mšic a jejich přímé škodlivosti za kalamitní. Další součástí je i stručný přehled o výskytu ostatních škodlivých organizmů v zemědělských kulturách a fotopříloha. Aphid Bulletin je rozšiřován em a průběžně je také umísťován na webové stránky Státní rostlinolékařské správy ( Přehled o letové aktivitě mšic v roce 211 byl zpracován z podkladů a informací získaných denním vyhodnocováním úlovků mšic. Členění publikace je obdobné jako v předešlých letech. V Praze dne 18. října 212 Bc. Zdeněk Mach ředitel Státní rostlinolékařské správy 4

7 2. Letová aktivita mšic v roce 211 Aphid migration in 211 Průběh letové aktivity monitorovaných druhů mšic je zachycen v přiložených grafech. Grafy č znázorňují migraci mšic na jednotlivých lokalitách sacích pastí. Srovnání letové dynamiky v roce 211 s rokem předešlým a průměrem let znázorňují grafy č Graf č. 86 zachycuje úlovky bramborových mšic ve žlutých miskách v Lípě u Havlíčkova Brodu. Grafy č znázorňují riziko šíření viru BYDV. Začněme, jako obvykle, stručným zhodnocením průběhu počasí v roce 211. Typická byla poměrně dlouhá období počasí se stejným charakterem, vzpomeňme například téměř měsíc dlouhé období každodenních dešťů v červenci, nebo naopak suchý podzim završený listopadem, kdy na celém území nebyly zaznamenány srážky vůbec. Projděme si průběh počasí chronologicky. Zimní období bylo poměrně dlouhé s více či méně typickým zimním počasím. Mrazivé dny se sněhovou pokrývkou střídaly období s oblevou. Nejnižší teploty panovaly na konci měsíce ledna, klesaly k 18 C. Jaro se otevřelo poměrně brzy a k prudkému ochlazení už nedošlo, pomineme-li zmrzlé muže, kteří na začátku května přijeli na bílém koni a zasypali už kvetoucí řepky sněhem. Letního počasí jsme si užili v červnu a pak až v srpnu. Červenec byl ve znamení dešťů, které znemožňovaly sklizeň. Podzim pak byl dlouhý, poměrně teplý, ale především velmi suchý. Jak se průběh počasí odrazil na populaci mšic? Průběh zimy zapříčinil, že anholocyklické kmeny mšic nepřežili. Naopak vajíčka mšic, která snesou i teploty nižší než minus 25 C, se jara dočkaly bez problému. Přesto podle podzimního přeletu i průzkumu přezimujících vajíček, bylo jen málo míst v republice, kde hrozily silné jarní výskyty. A bylo to tak. Jarní výskyty byly slabé a začátek přeletu byl velmi pozvolný u všech druhů mšic. Na pomyslné startovní čáře totiž stály jen holocyklické mšice vylíhlé z vajíček, které byly posíleny mšicemi, které přinesly vzdušné proudy z jižní Evropy. Tuto teorii snad potvrzuje fakt, že se v pastech objevili na jaře samci, kteří se v tomto období vyskytují jen po mírných zimách. Výskyty v pastech byly podprůměrné a proto se dá hovořit o slabém jarním přeletu. Výjimkou byly jen počty mšice broskvoňové (Myzus persicae), mšice zelné (Brevicoryne brassicae), kyjatky osenní (Sitobion avenae) a mšice slívové (Brachycaudus helichrysi) a to především na stanici Žatec, kde byl jejich přelet nadprůměrný. Mšice se v průběhu jara a na začátku léta nerozmnožili tak, jak by se podle průběhu počasí dalo očekávat. Po slabém přeletu pak přišel deštivý a poměrně chladný červenec, který populace ještě více zredukoval. Srpen byl typicky letní a zemědělci se snažili dohnat to, co v červenci nestihli. Takovou strategii mohly uplatnit i mšice, ale relativně teplého, dlouhého a hlavně suchého podzimu využila pouze mšice střemchová (Rhopalosiphum padi), jejíž záchyty v pastech byly na podzim enormní. Na stanici Žatec se k ní přidala mšice broskvoňová (Myzus persicae), mšice slívová (Brachycaudus helichrysi) a dokonce i mšice maková (Aphis fabae), jejichž záchyty patřily k nadprůměrným. Jelikož byli mezi ulovenými mšicemi zastoupeni ve velké míře samci, je velmi pravděpodobné, že podzimní přelet směřoval na zimní hostitelské rostliny. Při pohledu na větvičky střemchy, které jsou silně osázeny vajíčky, můžeme brát toto tvrzení jako pravdivé. Podzimní přelet byl velmi dlouhý a ještě 3. listopadu nebyly vzorky nulové, jak tomu v jiných letech bývalo. Počasí na sklonku podzimu a začátku zimy bylo ke mšicím stále milosrdné. Svou drsnou tvář ukázalo 5

8 až na konci ledna, kdy se prudce ochladilo a noční teploty klesaly k 25 C a denní nebyly o moc vyšší. To znamenalo konec života všech živých mšic, ale bohužel i některých ozimých plodin. Během sezóny 211 bylo uloveno a determinováno kusů okřídlených mšic. V loňském roce 21 to bylo kusů a v roce 1994, který je považován za kalamitní kusů. Podle počtu zachycených mšic lze letovou aktivitu mšic v roce 211 označit za průměrnou. Jak už to v přírodě chodí, sedí povětrnostní podmínky v každém roce jinému druhu mšice. Rok 211 vyhovoval jednoznačně mšici střemchové (Rhopalosiphum padi). Její jarní letová vlna byla podprůměrná, během léta se však stihla namnožit a podzimní přelet byl na všech stanicích silný, výjimku tvořily jen Chrlice s podprůměrným přeletem. Díky slabému výskytu mšic na jaře, nedošlo k výrazným přímým škodám. Nejsou potvrzeny ani větší škody způsobené přenosem viróz u brambor a obilovin První nálety a vrcholy letové aktivity The first catches and the peaks of migration V příloze v tabulce č. 3 jsou uvedeny data a počty prvních úlovků u sledovaných druhů mšic. K prvním úlovkům patřily 4 kusy mšic ze skupiny ostatních a bylo to 18. dubna a zcela nečekaně na Vysočině na stanici Lípa. V roce předešlém byla první zachycená mšice střemchová (Rhopalosiphum padi) a to v Žatci. Kromě Chrlic byly na všech stanicích do konce dubna ještě uloveny další mšice to byla mšice střemchová (Rhopalosiphum padi) na stanici Lípa a také Čáslav. Na stanici Čáslav to byla ostatní mšice, dále kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum) a 3.4. mšice slívová (Brachycaudus helichrysi). Ve Věrovanech to byla ostatní mšice Na stanici Žatec mšice střemchová (Rhopalosiphum padi), dva kusy ostatních mšic a dále mšice ze skupiny Aphis spp., kyjatka travní (Metopolophium dirhodum), pak mšice slívová (Brachycaudus helichrysi) a 3.4. ještě mšice maková (Aphis fabae). Paleta mšic ulovených v dubnu je poměrně široká, ale všimněme si, že první úlovky přichází až po polovině měsíce a většina pak v poslední dekádě. To vše svědčí o tom, že jde o potomky zakladatelek vylíhlých z přezimujících vajíček a nikoliv o anholocyklické mšice. Přelet okřídlených samiček na letní hostitelské rostliny začal v polovině května, jeho vrchol pak nastal v červnu a na přelomu června a července. Bylo jen několik málo druhů a to ještě jen na některých lokalitách, zmíníme se o tom detailněji později, kde se dá mluvit o nadprůměrném jarním přeletu. U většiny druhů byl jarní přelet podprůměrný. Např. u mšice makové (Aphis fabae) byly záchyty nízké, nárazové a vrchol přeletu je patrný snad pouze na stanici Věrovany. Mimořádně slabý byl také přelet mšice švestkové (Hyalopterus pruni), počty úlovků byly sotva desetina záchytů loňských. Za zmínku stojí vzpomenout také velmi slabou jarní migrační vlnu mšice střemchové (Rhopalosiphum padi). Jak už bylo zmíněno, přes léto se značně namnožila a u podzimního přeletu už byla situace zcela opačná. Vrcholy náletů mšic do sacích pastí jsou uvedeny v tabulce č. 4 přílohy. 6

9 Kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum) první okřídlená samička kyjatky hrachové byla ulovena v Čáslavi. Na ostatních stanicích pak byla poprvé zachycena v průběhu prvních tří týdnů měsíce května. Kromě Chrlic byly zaznamenány vyšší záchyty než minulý rok, přesto zůstávaly podprůměrné a k hospodářským škodám nedocházelo. Mšice maková (Aphis fabae) bylo jen velmi málo lokalit, na Hané a v severozápadních Čechách, kde bylo pozorováno silné osazení brslenů vajíčky. Jarní vývoj tomu odpovídal, mšice makové bylo málo na všech lokalitách. První záchyt byl v Žatci 3.4., na ostatních stanicích ve druhé a třetí dekádě května a první záchyt v Lípě byl až Jak již bylo řečeno vrchol letové křivky je nezřetelný, protože záchyty byly spíše ojedinělé a velmi slabé. Samozřejmě, že se mšice během sezóny na cukrovce a máku vyskytovala, ale její výskyt byl slabý a lokální, bez hospodářské škodlivosti. Mšice řešetláková (Aphis nasturtii) první okřídlená samička byla ulovena v Žatci. Na ostatních stanicích na sebe nenechaly první výskyty dlouho čekat a během následujících deseti dnů byly zaznamenány na všech z nich. V Čáslavi, Chrlicích a Lípě byly úlovky jen velmi slabé a vrchol letu je jen obtížně vysledovatelný. Ve Věrovanech a Žatci byly záchyty průměrné, křivka letu měla dva vrcholy, přičemž prví z nich svědčil o časnějším přeletu než je u této mšice obvyklé. Ukazuje to na rychlý vývoj po vylíhnutí. Mšice rodu Aphis spp. první záchyt mšice z této skupiny byl na stanici Žatec. Na ostatních stanicích to pak bylo v rozmezí 7.5. až Záchyty na všech pastech byly podprůměrné. Podobně jako u mšice řešetlákové byl pozorován slabší, ale časnější přelet než je obvyklé, vrchol spadal už do období začátku června. Mšice slívová (Brachycaudus helichrysi) první mšice byla ulovena v Žatci, v zápětí 3.4. na stanici Čáslav. Na ostatních sacích pastech to bylo v období od 6.5. do Tento druh je jeden z mála, kde jarní letová vlna byla nadprůměrná (výjimkou byly Chrlice s podprůměrnými hodnotami a Lípa, která byla průměrná). Při pohledu na grafy 36 4, je zřejmé, že silný jarní přelet byl zaznamenán na stanicích, kde byla silná i podzimní migrace v minulém roce. Velmi markantní je to na stanicích Čáslav, Věrovany a Žatec. Z grafů je patrné, že vrchol letu byl na těchto pastech časnější než v jiných letech, spadal do období poloviny měsíce května. Mšice zelná (Brevicoryne brassicae) první výskyt v pastech byl zaznamenán 2 v Čáslavi. Do konce května byla zachycena na zbývajících pastech, kromě stanice Lípa, kde to bylo až o měsíc později Negativní prognóza výskytu této mšice, která vycházela z podzimního podprůměrného přeletu i slabého osazení vajíčky se naplnila téměř na celém území republiky. V pastech byly záchyty podprůměrné a slabé byly i výskyty v porostech řepek a následně i zeleniny. Pouze jedna stanice byla výjimečná Žatec. Tam byly zjištěny záchyty přesahující průměr více jak dvojnásobně. Z grafu 45 je patrné, že vrcholy přeletu jsou o něco pozdější než je běžné. Typické je, že přelet proběhl ve dvou vlnách. Mšice zhoubná (Diuraphis noxia) v roce 21 byly uloveny pouze tři kusy této mšice, v roce 211 již nebyla zachycena vůbec. Svědčí to o značném kolísání populační hustoty v našich podmínkách, které mají souvislost z podmínkami pro přezimování v zimním období. Zjednodušeně, lze říci, že po mírných zimách je 7

10 mšice v pastech početnější a během sezóny se rozšíří na větší území. Po mrazivých zimách klesá početnost i areál rozšíření se zmenšuje a zůstává jen v nejteplejších částech republiky. Mšice švestková (Hyalopterus pruni) první nálet byl zaznamenán v sací pasti Žatec 1.5. Do konce května byly zaznamenány záchyty ve všech zbylých pastech. Na rozdíl od roku předešlého, nebyl rok 211 pro tuto mšici příznivý. Na všech stanicích bez výjimky byly její úlovky velmi slabé. Vrchol letové křivky je dobře patrný pouze v Žatci, nastal v polovině července. Mšice lociková (Hyperomyzus lactucae) první úlovek byl 6.5. na stanici Žatec. Do poloviny druhé dekády naletěla ještě v Čáslavi, Lípě a Věrovanech. Prví nálet v Chrlicích byl až 6.6., tedy o celý měsíc později. Odchyty této mšice jsou ojedinělé a nelze z nich vyčíst žádný průběh letové křivky. Kyjatka zahradní (Macrosiphum euphorbiae) první záchyt byl na stanici Lípa a to hned dvou kusů byla zachycena také v Čáslavi. Její záchyty byly sporadické, dohromady bylo na dvou výše uvedených stanicích spočítáno pouze 6 kusů mšic tohoto druhu. Na ostatních stanicích nebyla v sezóně 211 ulovena vůbec. Kyjatka travní (Metopolophium dirhodum) prví záchyt byl v Žatci, na ostatních stanicích poprvé naletěla v průběhu druhé a třetí dekády května. Nadprůměrný přelet byl zaznamenán na stanici Věrovany. Jak je zřejmé z grafu 59, měla její letová aktivita dva vrcholy a to na konci června, což je dříve než obvykle a druhý v polovině července. Období druhého vrcholu náletu se shodovalo s vrcholem křivky dlouholetého průměru, početně byl však proti průměru zhruba poloviční. Na všech ostatních stanicích byly výskyty této mšice podprůměrné, časově odpovídaly průměru. Mšice broskvoňová (Myzus persicae) první záchyt byl v Lípě 1.5., v polovině května to bylo ještě v Čáslavi. Na ostatních stanicích si dávala na čas a prví úlovky tam byly až v první polovině června. Jestliže jsme u této mšice loni hovořili o pozdějším nástupu, letos na sebe nechala čekat ještě déle. V Lípě, Chrlicích a Čáslavi byl celý její let slabší a dosahoval pouze podprůměrných hodnot. Slabý výskyt znamenal nižší riziko šíření viróz v porostech sadbových brambor. Na Hané a zvláště pak v severozápadních Čechách byl její výskyt nadprůměrný, jak je patrné z grafu 64 a 65. Mšice chmelová (Phorodon humuli) první nálet byl zaznamenán na stanicích Lípa a Žatec, během dalších 14 dnů byla zjištěn na všech stanicích. Ponoříme li se do nedávné historie, zjistíme, že po silném podzimním přeletu v roce 29, byl silný jarní přelet v roce 21. Podmínky pro podzimní přelet v loňském roce nebyly příznivé a to se negativně odrazilo na rozvoji populace této mšice. V roce 211 byly její výskyty na téměř všech sledovaných stanicích podprůměrné. Pouze na stanici Žatec, která je pro sledování této mšice typická, byl průměrný výskyt. Prohlédneme li si graf 7, vidíme, že vrchol jarní letové aktivity je časnější oproti průměru. Mšice střemchová (Rhopalosiphum padi) první ulovené exempláře bylo možné spatřit 2.4. v Čáslavi a v Lípě. V dubnu to bylo ještě v Žatci a v Chrlicích, ve Věrovanech jsme se s ní setkali až v prvním květnovém týdnu. Začátek sezóny i jarní přelet se vyvíjel očekávaným způsobem. Korespondoval s loňskou podzimní migrací, která byla slabá na všech stanicích kromě Žatce, kde byla průměrná. Několikrát zmíněný 8

11 fakt, že anholocyklické kmeny nepřežili zimu platí i pro tuto mšici. Jarní populace tedy byla tvořena mšicemi vylíhlými z vajíček. Jarní letová vlna byla podprůměrná, což koresponduje i se slabým výskytem v porostech obilí. Riziko přenosu virózy BYDV v uplynulé sezóně, bylo díky tomuto nízkému výskytu slabé. Perličkou jarní sezóny byl odchyt samečka této mšice v Žatci. Jak už také bylo zmíněno, výskyty jarních samců jsou časté po mírných zimách. Stávají se pouze hříčkou přírody, protože jejich poslání nemůže být naplněno v přírodě se nevyskytují žádné páření schopné oviparní samičky. Jedním z vysvětlení, proč byl jeho výskyt zaznamenán i po zimně, ve které živorodé samičky nepřežily, je možnost dálkového přesunu pomocí vzdušných proudů z teplejších částí Evropy. Kyjatka osenní (Sitobion avenae) první záchyty proběhly v poměrně krátkém časovém rozmezí. Nejdříve to bylo v Chrlicích a Lípě 22.5., nejdéle si dávala na čas v Žatci, kde byly uloveny hned dva kusy a bylo to 3.6. Škody způsobené touto mšicí byly různé podle lokality a rozdílné byly i úlovky v sacích pastech. Stanice Čáslav, Chrlice a Lípa zaznamenaly jen podprůměrné záchyty, Věrovany průměrné a v Žatci se jednalo dokonce o nadprůměrné. Skupina ostatních mšic první záchyty se odehrály v období (4 kusy na stanici Lípa) až 8.5. (3 kusy na stanici Chrlice). Hodnotit průběh letové vlny je velmi obtížné, protože jde o velmi různorodou skupinu a záleží, který druh v daném čase převládá. Celkově lze letovou aktivitu hodnotit jako podprůměrnou u pastí Chrlice, Lípa a Věrovany, průměrnou v Čáslavi a nadprůměrnou v Žatci Poslední nálety a vrcholy letové aktivity na podzim The last catches and the peaks of autumn migration Bezprostředně po přeletu na letní hostitele, neměly mšice ideální podmínky pro rozmnožování. Červencové počasí bylo atypické, panovalo poměrně chladné a deštivé počasí, připomínající spíše podzim. V srpnu se sice povětrnostní podmínky zlepšily a zůstávaly příznivé i v průběhu celého podzimu, ale většina mšic již na tuto změnu nedokázala zareagovat a jejich populace zůstaly slabé. Tak se stalo, že podzimní přelet byl až na výjimky slabý, podprůměrný. Je třeba také říci, že díky teplému podzimu trvaly podmínky pro přelet déle a u některých mšic byl patrný i posun vrcholu letu do pozdějšího období. Termíny vrcholů podzimních přeletů jsou přehledně uvedeny v tabulce č.5. Přehled o posledním přeletu jednotlivých druhů mšic uvádí tabulka č.6. V tabulce č.7 jsou informace o prvních záchytech samců. Kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum) patřila do skupiny s průměrnou podzimní letovou aktivitou. Na stanici Čáslav a hlavně Lípa byly maximální úlovky dokonce nadprůměrné. Poslední ulovená mšice byla 3.1. v Čáslavi. U mšice makové (Aphis fabae) byly podzimní úlovky v SP různé podle místa. Nadprůměrných úlovků jsme se dočkali v Žatci, žádného v Chrlicích. Na ostatních stanicích byly záchyty podprůměrné. Poslední mšice maková byla ulovena v Čáslavi. 9

12 U mšice řešetlákové (Aphis nasturtii) nebyl podzimní přelet vůbec zaregistrován. Poslední mšice byla ulovena v Čáslavi. U ostatních druhů rodu Aphis byl podzimní přelet podprůměrný. Vrchol letu je však dobře parný. V Čáslavi, Chrlicích a Lípě proběhl na přelomu září a října o týden později ve Věrovanech, naopak o týden dříve v Žatci. Tam byly také největší podzimní záchyty čítající 25 kusů mšic. Poslední záchyt byl zaznamenán ve Věrovanech Mšice slívová (Brachycaudus helichrysi) měla atypickou letovou vlnu. Její výskyty byly prakticky na všech stanicích podprůměrné. Pouze v Čáslavi a Žatci se stalo to, že během jednoho týdne (v Žatci od a v Čáslavi o týden později) naletělo nadprůměrné množství (Žatec 361 a Čáslav 437 kusů) pak počty prudce poklesly a záhy byl let ukončen. Poslední nálet této mšice byl v Lípě. U mšice zelné (Brevicoryne brassicae) byl zaznamenán velmi slabý podzimní přelet, který korespondoval s nízkými stavy této mšice během celé vegetační sezóny. Ani v Žatci tomu nebylo jinak, i když tam byl letní přelet nadprůměrný. Poslední záchyt byl v Čáslavi. Mšice zhoubná (Diuraphis noxia) nebyla, jak už jsme se zmínili, v tomto roce vůbec zachycena. Záchyty mšic rodu Dysaphis, byly nízké a v Žatci nebyly na podzim zjištěny vůbec. V Čáslavi a Chrlicích byly úlovky ojedinělé, zato v Lípě a Věrovanech lze vytušit letovou vlnu. Největší úlovek byl v týdnu zaznamenán ve Věrovanech (13 kusů). Poslední záchyt byl v Čáslavi U mšice švestkové (Hyalopterus pruni) nebývá výraznější podzimní migrace, letošek nebyl výjimkou. Nejsilnější podzimní úlovek 11 kusů byl v Čáslavi v týdnu od Poslední záchyt byl ve Věrovanech U mšice locikové (Hyperomyzus lactucae) byly záchyty na podzim ojedinělé a kyjatka zahradní (Macrosiphum euphorbiae) nebyla ulovena vůbec. Kyjatka travní (Metopolophium dirhodum) měla na všech stanicích vrchol podzimního letu v týdnu , jen v Žatci to bylo o týden dříve. Pouze na dvou stanicích byl přelet nadprůměrný a to ve Věrovanech (46 kusů) a v Lípě, tam na nadprůměrný přelet stačila hodnota 16 kusů. Poslední záchyt byl ve Věrovanech. U mšice broskvoňové (Myzus persicae) jsme zaznamenali nadprůměrný přelet pouze na stanici Žatec, kde bylo v posledním říjnovém týdnu uloveno 24 kusů mšic. Naproti tomu bylo ve Věrovanech na začátku října odchyceno 26 kusů, ale na této stanici jde o podprůměrnou hodnotu, neboť obvyklé jsou v tomto období až dvojnásobné úlovky. Poslední záchyt byl v Žatci U mšice chmelové (Phorodon humuli) byla podzimní letová aktivita velmi slabá, průměrná až slabě nadprůměrná byla pouze v chmelařských oblastech Žatce a Věrovan. Vrchol nastal na obou stanicích v týdnu Zajímavé bylo, že ve Věrovanech to znamenalo dřívější přelet než je obvyklé a v Žatci pozdnější. 1

13 Hodnota maximálního podzimního úlovku je 7 kusů v pasti Žatec. Poslední úlovek patřil pro změnu pasti Věrovany a bylo to Odchyty mšice střemchové (Rhopalosiphum padi) nás donutili změnit měřítko na osách grafu uveřejňovaného na webových stránkách SRS. Po období podprůměrného jarního přeletu došlo k jejím intenzivnímu množení na travách a podzimní přelet překonal všechna naše očekávání. Kromě stanice Chrlice, kde byl podzimní přelet podprůměrný, jsme na ostatních stanicích zjišťovali počty 3 až 7krát převyšující dlouhodobý průměr. Tak jsme se mohli dopočítat kusů ve Věrovanech v týdnu nebo dokonce 725 kusů v Lípě o týden dříve. Poslední záchyt byl uskutečněn v samém závěru sezóny na stanici Žatec. Pro kyjatku osenní (Sitobion avenae) je typická velmi slabá podzimní migrace, letos tomu nebylo jinak, odchyty byly průměrné. Vrchol migrace nastal v Čáslavi v týdnu Na všech ostatních stanicích to bylo v týdnu s tím, že největší počet byl zaznamenán ve Věrovanech (9 kusů). Poslední záchyt byl v Lípě Podzimní přelet ostatních mšic byl různý podle stanic. Chrlice byly podprůměrné, Čáslav a Žatec průměrné a Lípa a Věrovany nadprůměrné s velmi vysokými úlovky. Vrchol letu byl v Lípě (odchyceno 1276 kusů) a ve Věrovanech o týden později (úlovek 157 kusů). Poslední úlovek však byl v Žatci, byly to 3 kusy

14 3. Letová aktivita vybraných druhů mšic v letech Migration of selected aphids in V grafech č v příloze je znázorněna letová aktivita vybraných druhů mšic v roce 21 a 211 společně s dlouholetým průměrem daného druhu. Jednoznačně zobecnit let mšic v tomto roce je velmi obtížné. V předchozích kapitolách jsme se těchto otázek již dotkli. Mnoho druhů mělo letovou aktivitu podprůměrnou, nízkou, ale ne vždy na všech lokalitách. Jiné druhy měly silný let, ale škodlivost na zemědělských komoditách nebyla zjišťována. Pojďme tedy v následujících odstavcích vypíchnou některé zajímavé momenty letošní sezóny. Letová aktivita kyjatky hrachové (Acyrthosiphon pisum) je znázorněna v grafech č Za zmínku stojí především letová aktivita v Lípě. Jarní přelet nebyl příliš silný, hodnoty zůstávaly podprůměrné. Z křivky grafu je zřejmé, že mšice začínala létat dříve a časnější byl i vrchol letu. U podzimního přeletu nastal vrchol letu také dříve než je průměrné, ale dokonce i počet mšic byl vyšší než je průměr. Škodlivost této mšice na hostitelských nebyla zjišťována. Letová aktivita mšice makové (Aphis fabae) je zachycena v grafech Přes zimu bylo jen velmi málo lokalit se silným osazením vajíčky na brslenech, odpovídalo to i slabému výskytu na primárních hostitelských rostlinách a velmi slabé migraci mšice na letní hostitelské rostliny. I škodlivost v porostech cukrovky byla jen lokální. Ve všech pastech byl jarní i podzimní přelet slabý. Pouze na stanici Žatec byly podzimní průměrné hodnoty překonány. Z grafu je vidět, že vrchol přeletu nastal dříve než obvykle. Letová aktivita mšice řešetlákové (Aphis nasturtii) je uvedena v grafech V roce 211 nepatřila tato mšice k rozšířeným a její škodlivost nebyla pozorována. Jarní i podzimní migrace byla velmi slabá. Zajímavý byl pouze její časný nástup, který je nejlépe patrný v Žatci. Letová aktivita mšic rodu Aphis je uvedena v grafech Migrace těchto mšic byla podprůměrná na všech stanicích. Tomu odpovídá i malá škodlivost na hostitelských rostlinách. Poměrně zajímavé je, že na stanicích Věrovany a Žatec nastal vrchol jarní letové aktivity dříve než je obvyklé, svědčí to o rychlém jarním vývoji mšic i hostitelských rostlin. Letová aktivita mšice slívové (Brachycaudus helichrysi) je patrná z grafů Lokálně způsobovala škody, které se projevovaly deformacemi na listech peckovin. Její přelet byl průměrný až podprůměrný. Na většině stanic je vidět prudký nástup na jaře, kdy bylo vrcholu letové aktivity dosaženo již v polovině května. Je zřejmé, že nadprůměrných hodnot ve vrcholu přeletu dosahovala tam, kde byl silný i předchozí podzimní přelet Čáslav, Věrovany, Žatec. Na stanici Čáslav byla nadprůměrná také letošní podzimní migrace, její vrchol nastal, narozdíl od jarní, později než obvykle. Letová aktivita mšice zelné (Brevicoryne brassicae) je uvedena v grafech Její výskyty v porostech i v pastech byly většinou slabé. Jedinou výjimkou byl silný letní přelet v Žatci, jeho dva výrazné vrcholy byly pozdnější proti průměru. 12

15 Letovou aktivitu mšice zhoubné (Diuraphis noxia) znázorňují grafy Tato mšice se v pastech v roce 211 vůbec nevyskytovala. Její úbytek, byl patrný již v minulých letech a souvisí pravděpodobně s výskytem dlouhých poměrně chladných zim. Letová aktivita mšice švestkové (Hyalopterus pruni) je znázorněna v grafech Rok 21 byl pro tuto mšici příznivý, svědčily o tom silné záchyty v pastech, o roku 211 to říci nelze. V letošním roce byly záchyty velmi slabé na všech pastech bez rozdílu. Letová aktivita kyjatky travní (Metopolophium dirhodum) je zachycena v grafech Škodlivost této mšice byla malá, přelety byly podprůměrné. Výjimku tvořila, stejně jako loni, past ve Věrovanech. Tam byla zaznamenána časná a poměrně silná jarní i podzimní vlna. Letová aktivita mšice broskvoňové (Myzus persicae) je uvedena v grafech Ani u mšice broskvoňové jsme nezaznamenali žádná překvapení. Opět pouze na stanici Žatec byly zaznamenány hodnoty přesahující průměr a to na jaře i na podzim. Na stanici Lípa byl zaznamenán podprůměrný výskyt v pastech. I pěstitelé sadby si pochvalovali její slabé zasídlení v porostech. V 28. týdnu ( ) byl zaznamenán její vysoký záchyt ve žlutých miskách, svědčí to o tom, že využila několika příznivých dnů v červenci k sekundárním přeletům v rámci porostů. Mšici chmelové (Phorodon humuli) jsou věnovány grafy 66 až 7. Pro tuto mšici nebyl rok 211 příznivý. Na všech stanicích byly zaznamenány jen velmi slabé záchyty. Byly samozřejmě výjimky. Patřil k nim časný a nadprůměrný podzimní přelet ve Věrovanech. Zajímavé výsledky jsme zaznamenali také v Žatci. Hodnoty byly sice průměrné a letová křivka svým tvarem připomínala křivku průměrných hodnot, ale jarní přelet byl o téměř tři týdny časnější a podzimní o tři týdny pozdnější (viz graf 7). U mšice střemchové (Rhopalosiphum padi) je letová dynamika znázorněna v grafech Letní migrační vlna byla na všech stanicích slabá. Ještě v létě jsme vydávali prognózy k nízkému riziku šíření virových zakrslostí (BYDV) a nepřepokládali jsme její větší namnožení. Letní počasí však přispělo k silnému namnožení této mšice na travách a to se projevilo obrovskou letovou vlnou na podzim, tato informace, jak jste si určitě všimli, se vine celou zprávou jako červená nit. V populacích migrujících mšic se vyskytovalo velké množství samců, z toho se dalo usuzovat, že se většina mšic vracela na střemchy a tím se snižovalo riziko přenosu viróz z trav či výdrolů na nové osevy. Laboratorní vyšetření to potvrzovala, neboť jen 1 % vyšetřených vzorků rostlin bylo napadeno virem BYDV, daleko větší procento (téměř 5 % vzorků) připadalo na virus WDV přenášený křískem polním (Psammotettix alienus). Letová aktivita kyjatky osenní (Sitobion avenae) je uvedena v grafech Nadprůměrný přelet byl zaznamenán na stanici Žatec, vrchol letu nastal na začátku července. Na ostatních místech byl zaznamenán jen podprůměrný přelet i v porostech byl výskyt jen lokální, bez významné hospodářské škodlivosti. Letová aktivita ostatních mšic je uvedena v grafech Zjišťovat letovou aktivitu ostatních mšic jako celku je ošemetné, protože se jedná o různorodou skupinu tvořenou velkým počtem druhů. Přesto je z grafů na první pohled zřejmé, že jarní přelet byl slabý všude kromě Žatce, naopak podzimní přelet byl velmi silný na stanicích Lípa a Věrovany. 13

16 4. Prognóza mšic v jarním období roku 212 Aphid incidence forecast for spring Prognóza výskytu virových zakrslostí a obilních mšic Dwarf virus incidence and cereal aphids forecasts Mezi nejdůležitější původce virových zakrslostí obilnin patří virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV), jehož přenašeči jsou obilní mšice a virus zakrslosti pšenice (WDV), kde je přenašečem křísek polní (Psammotettix alienus). Letní počasí zvláště v srpnu, přispělo k namnožení mšice střemchové (Rhopalosiphum padi) na travách. Podzim, který byl relativně teplý a dlouhý, využila tato mšice k masivnímu přeletu. Zdálo by se, že nově zakládané porosty budou extrémně ohroženy virem BYDV, ale tento scénář se naštěstí nenaplnil. Na polích s výdrolem a poté také v porostech nově zasetých ozimů, bylo mšice jen obtížné nalézt. Proto je možné vyslovit domněnku, že tato velká množství okřídlených mšic směřovala z letních hostitelů na své primární zimní. Snad jen malá část zůstala na letních nebo dokonce druhotně přelétla na nové rostliny ze skupiny sekundárních hostitelů. Tato tvrzení dokládá fakt, že v rámci úlovků v pastech se vyskytovalo velké množství samců. Na střemchách bylo možné pozorovat kolonie neokřídlených vejcorodých samiček a posléze i silné osazení vajíčky. Jak už bylo řečeno, na nově osetých porostech byly výskyty této mšice sporadické, naproti tomu bylo možné nalézt živé samičky této mšice ještě v lednu i v porostech řepky, kde není její výskyt obvyklý. Průběh zimy s teplým prosincem a lednem, dával naději, že mohou v přírodě na některých lokalitách přežít anholocyklické kmeny této mšice. Silné mrazy, které dorazily po okraji mohutné tlakové výše z Ruska na konci ledna, způsobily, že tato naděje vzala za své. Navzdory tomu se podle počtu vajíček, kterými jsou střemchy bohatě osázeny, můžeme na jaře dočkat velmi silných výskytů, spojených s přímou škodlivostí mšice střemchové na obilovinách. I přes silné výskyty mšic, jak už bylo dříve několikrát zmíněno, nebezpečí šíření viru BYDV na jaře není příliš vysoké i z ohledem na to, že zdroje infekce jsou nevelké, virus byl pozitivně potvrzen asi u 1 % odebraných vzorků. Daleko větší nebezpečí hrozí u WDV, kde bylo větší procento napadených rostlin a křísy bylo možné pozorovat až do pozdního podzimu. Mšice střemchová (Rhopalosiphum padi) V letošním roce byly škody způsobené touto mšicí jen minimální. Bylo to proto, že k jejímu namnožení došlo až v období, kdy bylo obilí sklizeno. Na podzim však jednoznačně byla nejrozšířenější mšicí. Dovolte mi nyní trochu statistiky. V pastech bylo napočítáno kusů této mšice což je 63 % z celkového počtu kusů odchycených mšic. O tom, že jarní přelet byl jen velmi slabý svědčí fakt, že při jarní vlně bylo zachyceno kusů na všech stanicích dohromady za celé období. Téměř takové množství (7.25 kusů) pak bylo zachyceno na jedné stanici (Lípa u Havlíčkova Brodu) během jediného týdne podzimního přeletu ( ). V tomto týdnu bylo v Lípě odchyceno také 128 kusů samců mšice střemchové, což tvoří necelá dvě 14

17 procenta z celkového počtu. To není mnoho, daleko více jich bylo uloveno na stanici Žatec, tam z celkového počtu 2.91 kusů mšice střemchové za týden, bylo zachyceno 989 kusů samců, to je dokonce téměř 34 %. Kyjatka travní (Metopolophium dirhodum) Během sezóny nebyly s touto mšicí problémy, výskyty byly pouze lokální. Záchyty v pastech patřily k podprůměrným. Pouze na území Hané, v pasti Věrovany, byl zaznamenán časný a nadprůměrný přelet s vrcholem na začátku července. Podzimní přelet v této lokalitě byl rovněž časnější, odehrál se již na začátku října. Jeho intenzita byla nadprůměrná. Z toho plyne, že se v této lokalitě můžeme dočkat silnějších výskytů i v nadcházející sezóně. Ve vztahu k šíření viróz platí obdobně to, co bylo napsáno u mšice střemchové. Kyjatka osenní (Sitobion avenae) Vrátíme-li se k rozšíření během sezóny, musíme konstatovat, že ji bylo v klasech obtížné nalézt, její výskyty byly lokální. V pastech byly větší záchyty pouze na stanici Žatec. Tato mšice přezimuje na travách, proto neregistrujeme žádnou podzimní letovou vlnu Mšice v bramborách Potato aphids Pro brambory velmi nebezpečná mšice broskvoňová (Myzus persicae), nebyla v tomto roce vážnou hrozbou množitelských porostů. Na Vysočině, kde je soustředěna většina produkce sadby, měla sice časný nástup, ale v době, kdy přináší porostům největší riziko spojené s přenosem těžkých viróz (PVY, zejména kmen Y NTN, PAV a PLRV) byly její výskyty v porostech i záchyty v pastech slabé. Ve žlutých miskách umístěných v porostu brambor v Lípě bylo během 28. týdne ( ) sice zachyceno veliké množství této mšice, ale svědčilo to pouze o lokálním přeletu v rámci porostu. Podle slabého přeletu na podzim, se v této lokalitě není třeba obávat příliš vážné situace na jaře, vše však může být změněno průběhem zimy a jara. Mšice řešetláková (Aphis nasturtii) patřila k velmi málo odchytávaným mšicím. Její jarní a zejména pak podzimní letová vlna byla slabá. Podle těchto výsledků je málo pravděpodobné, že by v příštím roce byla vážnou hrozbou pro množitelské porosty. Z ostatních sledovaných druhů mšic lze po silném podzimním přeletu očekávat v roce 212 silnější nálet do porostů brambor u mšice střemchové (Rhopalosiphum padi). Je známo, že tato mšice v porostech nesídlí, ale její schopnost přenášet PVY je potvrzena Mšice v ostatních polních plodinách Aphid in some other crops Mšice maková (Aphis fabae) Tato mšice je spojována především se škodlivostí na cukrovkách a máku, kde je nebezpečná jako 15

18 přenašečka viróz a nezanedbatelná je i její přímá škodlivost sáním. Slabý podzimní přelet a slabé osazení brslenů vajíčky má na území republiky několik výjimek. Jednou je poměrně silný podzimní přelet zaznamenaný v Žatci, ale hodnoty osazení vajíčky jsou v okolních lokalitách pouze slabé až střední. Ve Věrovanech byl zase přelet slabý, ale osazení vajíčky v okolí je silné. Středních hodnot dosahuje osazení vajíčky na většině území Jižní Moravy. Z výše napsaného lze říci, že na většině území Čech nebude v příští sezóně hrozbou, zato na území Moravy a to zvláště jižní a střední je vyšší riziko její škodlivosti. Mšice slívová (Brachycaudus helichrysi) Její přelet na podzim byl slabý, nadprůměrné hodnoty byly zaznamenány jen v Čáslavi, ale letová vlna byla velmi krátká, takže celkový počet zachycených mšic byl také podprůměrný. Osazení vajíčky je rovněž malé, mnoho lokalit lze považovat dokonce za neosazené, přesto je několik míst v severovýchodních Čechách se střením a dokonce i silným výskytem vajíček. Z těchto údajů vyplývá, že riziko škodlivých výskytů spojených s přenosem šarky švestek (PPV) je na většině území nízké. Mšice zelná (Brevicoryne brassicae) Výskyt této mšice i záchyty v pastech byly slabé. Silný letní přelet byl zaznamenán pouze v severozápadních Čechách na stanici Žatec, podzimní aktivita byla slabá bez rozdílu na všech sledovaných lokalitách. Zimní vajíčka bylo obtížné najít, protože díky mírnému průběhu první poloviny zimy byly na řepkách vidět často ještě v lednu živé mšice. Z hlášení o výskytu vajíček lze velmi těžko dělat závěry, protože intenzita osázení je rozdílná podle pole. Místa se střením či silným výskytem jsou stejně častá jako místa neosázená nebo se slabým výskytem. U ozimé řepky však očekáváme jiný problém. Velmi nízké teploty konce ledna a počátku února, na polích s nízkou nebo žádnou sněhovou pokrývkou mohou mít pro porosty fatální důsledky. Mšice chmelová (Phorodon humuli) Tato mšice měla na většině stanic velmi nízkou letovou aktivitu. Pouze v Žatci byla průměrná a ve Věrovanech byla na podzim dokonce mírně vyšší než je průměr. Švestky, kde tato mšice klade svá přezimující vajíčka, jsou osázeny jen slabě nebo vůbec, z toho plyne i malé riziko škodlivých výskytů. 5. Evropská databáze mšic (projekt EXAMINE) The Europe wide database on aphid incidence (EXAMINE PROJECT) Do centrální evropské databáze mšic EXAMINE (EXploitation of Aphid Monitoring IN Europe) bylo z lokalit sacích pastí vloženo 1.24 denních záznamů o náletu mšic. Projekt EXAMINE soustřeďuje informace o letové aktivitě ze 47 sacích pastí rozmístěných na území 11 zemí Evropy. 16

19 6. Diskuse a závěr Discussion and conclusion Zima na přelomu let 21 a 211 nebyla ničím zvláštní. Začala poměrně brzy, ochlazení nastalo už na konci listopadu, kdy přišla první sněhová pokrývka. Minimální teploty se dostavily naopak až na konci měsíce ledna, kdy klesaly až k 18 C. Období se sněhem, byla střídána oblevami a nechyběly ani holomrazy. Plodiny se s průběhem zimy poměrně dobře vyrovnaly. Jaro se otevřelo v polovině března a obešlo se bez prudkých změn počasí. Jediným excesem bylo napadání sněhu na začátku května, které však způsobilo především mechanické poškození kvetoucích porostů řepek. Zimní počasí, jak jsme si je nastínili, nepřálo přezimování anholocyklických kmenů mšic. Po vyhodnocení slabého podzimního přeletu i z hodnocení dostupných údajů o osazení rostlin vajíčky, které bylo na většině lokalit slabé, nebyl důvod se obávat škodlivého jarního výskytu. Jarní počasí bylo pro rozvoj mšic příznivé, přesto se naše prognózy naplnily a jarní přelet byl podprůměrný. V roce 21 jsme se setkávali s tím, že počty mšic ve vzorcích byly rozkolísané, nulové počty střídaly vzorky silnější. Naproti tomu v roce 211, to bylo jiné, počty mšic nebyly vysoké, ale byly poměrně stabilní. Svědčilo to o malých výkyvech v počasí, které má na let velký vliv. Většinou hlavní přelet probíhá na přelomu června a července a pak v průběhu července pomalu ustává. Také letos byly nejsilnější úlovky zaznamenávány v prvním červencovém týdnu, pak nastal razantní pokles způsobený deštivým počasím. Naopak v srpnu, kdy obvykle bývají úlovky slabé docházelo k hojným přeletům, ale týkalo se to především druhů ostatních mšic. V letním období se na travách silně namnožila mšice střemchová (Rhopalosiphum padi), která při svém podzimním přeletu patřila ve vzorcích k jednoznačně k nejhojnějším a to v podstatě na celém území. Silnější přelet na podzim byl zaznamenán také u mšice makové (Aphis fabae), kyjatky travní (Metopolophium dirhodum), mšice broskvoňové (Myzus persicae) a tradičně u mšic ze skupiny ostatních, jejich přelet však byl různý dle lokality a nadprůměrné hodnoty tak byly zaznamenány jen na některých z nich. Díky mírnému podzimu, bez prudkých výkyvů teploty, zůstávaly mšice aktivní až do samého závěru sledování, kladné hodnoty záchytů byly zaznamenány i První polovina zimy byla mírná a v lednu tak bylo možné nalézt nejen nakladená vajíčka nýbrž i živé mšice. Prudké ochlazení v závěru ledna jejich vývoj ukončilo, protože noční teploty klesaly až k -25 C a denní zůstávaly jen o pár stupínků výše. Na začátku sezóny očekáváme nástup pouze holocyklických mšic, vzešlých ze zakladatelek vylíhlých z vajíček. V roce 21 bylo uloveno kusů mšic a o rok dříve 14. kusů. V roce 211 to bylo kusů, podle této hodnoty lze sezónu hodnotit jako průměrnou. Je třeba, se na ní podívat diferencovaně. Jarní letová aktivita byla slabá, jen v Čáslavi, Věrovanech a Žatci byly dosaženy vyšší hodnoty záchytů u mšice slívové (Brachycaudus helichrysi), ve Věrovanech navíc u kyjatky travní (Metopolophium dirhodum) a v Žatci také u mšice zelné (Brevicoryne brassicae). Celkově podprůměrná byla rovněž letová aktivita na podzim, zde však bylo více výjimek. Nadprůměrný byl přelet mšice makové (Aphis fabae) a mšice broskvoňové (Myzus persicae) v Žatci, mšice slívové (Brachycaudus helichrysi) v Čáslavi, kyjatky travní (Metopolophium dirhodum) ve Věrovanech a ostatních mšic v Lípě a Věrovanech. Samostatnou kapitolou pak byl masivní podzimní přelet mšice střemchové (Rhopalosiphum padi). Za celou sezónu jí bylo uloveno kusů což činí 63 % zachycených mšic. Na jarní sezónu připadalo jen něco málo přes 1 % a zbylých téměř 9 %, to je kusů, patřilo podzimnímu přeletu. Tak se stalo, že 17

20 například v Lípě byly průměrné hodnoty záchytů u této mšice překročeny zhruba sedmkrát. Navzdory tomu, přímé ani nepřímé škody mšice střemchová nepůsobila. Jarní přelet byl slabý, tomu odpovídalo i nízké zasídlení v porostech. Při silném podzimním přeletu, směřovala na střemchu, proto v nových osevech nebyla téměř pozorována, znamenalo to i malé riziko šíření viru BYDV. Prognózy výskytu vybraných druhů mšic v jarním období roku 212 byly zpracovány z podkladů o jejich podzimních přeletech a výskytech zimních vajíček na hostitelských rostlinách. Často protichůdné teorie o vývoji klimatu v následujících letech, ba i dlouhodobé předpovědi počasí, se jen těžko dají využít jako berná mince při vyslovení prognózy vývoje populací mšic v letošním roce. Podle nízké podzimní letové aktivity u většiny sledovaných druhů nelze očekávat časnou a silnou jarní migraci. Naproti tomu musíme v této souvislosti opět upozornit na silný podzimní let mšice střemchové, kde je třeba se připravit na větší nálety do porostů obilovin v jarních měsících. Dlouhodobé prognózy výskytu mšic v roce 212 na zimních a letních hostitelských rostlinách byly zpracovány pro mšici střemchovou (Rhopalosiphum padi), kyjatku travní (Metopolophium dirhodum), kyjatku osenní (Sitobion avenae), mšici broskvoňovou (Myzus persicae), mšici makovou (Aphis fabae), mšice slívovou (Brachycaudus helichrysi), mšici zelnou (Brevicoryne brassicae) a mšici chmelovou (Phorodon humuli) a najdete je společně s aktuálními informacemi z nové sezóny monitorování letu mšic na internetových stránkách Státní rostlinolékařské správy Tam se pod odkazem Škodlivé organismy můžete setkat s týdenními přehledy o letové aktivitě mšic v odkaze Monitorování letu mšic (Aphid bulletin) a o riziku šíření BYDV pod odkazem Letová křivka mšice střemchové. 18

21 7. Poděkování Acnowledgements Vřelý dík patří všem, kteří se zasloužili o úspěšné dokončení další sezóny monitoringu letu mšic. Především děkujeme obsluhám sacích pastí a Lambersových misek, za jejich obětavou práci při odběru a odesílání vzorků. Kolegům z terénu za odpočty zimních vajíček, které využíváme při sestavování prognóz a za jejich pozorování během sezóny, protože právě jejich informace slouží jako podklad komentářů k vydávaným Aphid Bulletinům. Poděkování náleží i našim zahraničním spolupracovníkům. Pracovníkům RIS Harpenden z Anglie za jejich hlášení o výskytu mšic nad územím Anglie a Skotska, ale také za to, že nám v uplynulém roce umožnili návštěvu na jejich pracovišti a podělili se s námi o své bohaté zkušenosti při determinaci mšic. Kolegům z rostlinolékařské služby v Německu ve spolkové zemi Meklenbursko Pomořansko (Landespflanzenschutzamt Mecklenburg Vorpommern) za průběžné zprávy o výskytu mšic. Děkujeme také všem, kteří navštěvují webové stránky Státní rostlinolékařské správy a jsou příležitostnými nebo dokonce pravidelnými čtenáři Aphid Bulletinu. 19

22 Fotopříloha: Vývojový cyklus mšice střemchové (Rhopalosiphum padi) Life cycle of Rhopalosiphum padi Začátek sezony (Start of season): Primární hostitel (The primary host): střemcha hroznovitá (Prunus padus) Přezimující vajíčka (The eggs) Zakladatelky s potomstvem (Fundatrix with offspring) Okřídlená živorodá samička (Alate viviparous female) 2

23 Období jarního přeletu (The spring migration) Sekundární hostitel (The secondary host): Pšenice ozimá (Triticum aestivum) Okřídlená živorodá samička s potomstvem (Alate viviparous female with offspring) Bezkřídlá živorodá samička s potomstvem (Apterous viviparous female with offspring) Období podzimního přeletu (The autumn migration) Primární hostitel (The primary host) Bezkřídlá vejcorodá samička (Apterous oviparous female) Okřídlený sameček (Alate male) Vajíčka (The eggs) 21

24 TABULKA 1 Rozmístění sacích pastí typu Johnson - Taylor a charakteristiky stanic Arrangement of Jonson - Taaylor suction traps and charakteristics of the locations Lokalita Výška Teplota* Srážky** Vzdušná vzdálenost v km Location Altitude (m) Temperat. Rainfall Air - distance in km m n m. C mm Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Čáslav 26 8, Chrlice Lípa 55 7, Věrovany 27 8, Žatec Vysvětlivky: *dlouhodobá průměrná teplota t3 a ** dlouhodobý průměrný úhyn srážek s3 ( ) TABULKA 2 Provoz sacích pastí typu Johnson-Taylor v roce 21 The Performance of Johnson-Taylor suction traps in 21 Lokalita Provozovatel Zahájení Poruchy Ukončení Počet týdnů Lacation Keeper Start Breakdawns End No. Weeks Čáslav SRS Chrlice SRS Lípa SRS Věrovany SRS Žatec SRS TABULKA 3 První nálety mšic do sacích pastí typu Johnsoon-Taylor v roce 211 The first catches of aphids in 211 Druh mšice / lokalita Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Acyrthosiphon pisum Aphis fabae Aphis nasturtii Aphis spp Brachycaudus helichrysi Brevicoryne brassicae Diuraphis noxia Dysaphis spp Hyalopterus pruni Hyperomyzus lactucae Macrosiphum euphorbiae Metopolophium dirhodum Myzus persicae Phorodon humuli Rhopalosiphum padi Sitobion avenae ostatní mšice Pozn.: Datum náletu a počet okřídlených mšic (date of catches and number of alatae) 22

25 TABULKA 4 Vrcholky náletů do sacích pastí typu Johnsoon-Taylor v roce 211 The peaks of migration of aphids in 211 Druh mšice / lokalita Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Acyrthosiphon pisum Aphis fabae Aphis nasturtii Aphis spp Brachycaudus helichrysi Brevicoryne brassicae Diuraphis noxia Dysaphis spp Hyalopterus pruni Hyperomyzus lactucae Macrosiphum euphorbiae Metopolophium dirhodum Myzus persicae Phorodon humuli Rhopalosiphum padi Sitobion avenae ostatní mšice Pozn.: V prvním řádku je týden, ve kterém došlo k vrcholu náletu, v druhém celkový počet mšic (week pf migration peak and number of alatae) 23

26 TABULKA 5 Vrcholy podzimních náletů mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 211 The peaks of autumn migration of aphids in 211 Druh mšice / lokalita Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Acyrthosiphon pisum Aphis fabae Aphis nasturtii / 1/ 6/ 12/ 7/ 3/ 2/1 15/2 15/ Aphis spp / 4/ 7/ 16/ 25/ Brachycaudus helichrysi /1 7/1 18/1 16/5 317/47 Brevicoryne brassicae /2 4/ 4/ 9/1 6/2 Diuraphis noxia Dysaphis spp / 1/ 8/ 13/ Hyalopterus pruni /1 1/ 3/1 6/ 1/ Hyperomyzus lactucae / 1/ 1/ 2/1 Macrosiphum euphorbiae Metopolophium dirhodum / 3/ 16/ 46/ 9/ Myzus persicae / 1/ 15/ 26/ 21/3 Phorodon humuli / 1/ 6/ 4/3 Rhopalosiphum padi / / / / /989 Sitobion avenae / 2/ 1/3 3/6 4/1 ostatní mšice /3 12/ 1267/9 1489/18 256/299 Pozn.: V prvním řádku je týden, ve kterém došlo k vrcholu náletu, v druhém počet mšic a z toho samců) (week of autumn peak migration; number of alate/number of males) TABULKA 6 Poslední nálety mšic do sacích pastí typu Johnson-Taylor v roce 211 The last catches of aphids in 211 Druh mšice / lokalita Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Acyrthosiphon pisum / 1/ 2/ 1/ 1/ Aphis fabae / 1/ 2/1 4/1 1/ Aphis nasturtii / 1/ 1/ 1/ 1/ Aphis spp / 1/ 2/ 3/ 2/ Brachycaudus helichrysi / /1 /1 /1 /2 Brevicoryne brassicae /1 1/ 3/ /1 1/ Diuraphis noxia Dysaphis spp / 1/ 2/ 1/ 1/ Hyalopterus pruni /1 1/ 1/ /1 1/ Hyperomyzus lactucae / 1/ 1/ /1 2/1 Macrosiphum euphorbiae / 1/ Metopolophium dirhodum / 1/ 1/ /1 /1 Myzus persicae / 1/ /1 1/ 1/ Phorodon humuli / 1/ 1/ /1 /1 Rhopalosiphum padi /3 /2 1/ 4/ 4/ Sitobion avenae /1 2/ /1 1/1 /2 ostatní mšice /2 1/ 1/ 2/ 3/ Pozn.: V druhém řádku je počet mšic/ počet samců (number of alate and number of males) 24

27 TABULKA 7 První nálety samců mšic do sacích pastí typu Johnson-Taylor v roce 211 The first catches of males in 211 Druh mšice / lokalita Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Acyrthosiphon pisum Aphis fabae Aphis nasturtii Aphis spp Brachycaudus helichrysi Brevicoryne brassicae Diuraphis noxia Dysaphis spp Hyalopterus pruni Hyperomyzus lactucae Macrosiphum euphorbiae Metopolophium dirhodum Myzus persicae Phorodon humuli Rhopalosiphum padi Sitobion avenae ostatní mšice Pozn.: V prvním řádku je datum záchytu, v druhém počet samců (date of catches and numver of males) 25

28 Graf 1 Letová aktivita Acyrthosiphon pisum v roce 211 Flight of Acyrthosiphon pisum in týden/week Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Graf 2 Letová aktivita Aphis fabae v roce 211 Flight of Aphis fabae in týden/week Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec 26

29 Graf 3 Letová aktivita Aphis nasturtii v roce 211 Flight of Aphis nasturtii in týden/week Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Graf 4 Letová aktivita Aphis spp. v roce 211 Flight of Aphis spp. in týden/week Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec 27

30 Graf 5 Letová aktivita Brachycaudus helichrysi v roce 211 Flight of Brachycaudus helichrysi in týden/week Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Graf 6 Letová aktivita Brevicoryne brassicae v roce 211 Flight of Brevicoryne brassicae in týden/week Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec 28

31 Graf 7 Letová aktivita Diuraphis noxia v roce 211 Flight of Diuraphis noxia in 211 1,9,8,7,6,5,4,3,2, týden/week Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Graf 8 Letová aktivita Dysaphis spp. v roce 211 Flight of Dysaphis spp. in týden/week Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec 29

32 Graf 9 Letová aktivita Hyalopterus pruni v roce 211 Flight of Hyalopterus pruni in týden/week Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Graf 1 Letová aktivita Metopolophium dirhodum v roce 211 Flight of Metopolophium dirhodum in týden/week Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec 3

33 Graf 11 Letová aktivita Myzus persicae v roce 211 Flight of Myzus persicae in týden/week Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Graf 12 Letová aktivita Phorodon humuli v roce 211 Flight of Phorodon humuli in týden/week Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec 31

34 Graf 13 Letová aktivita Rhopalosiphum padi v roce 211 Flight of Rhopalosiphum padi in týden/week Lípa Čáslav Žatec Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Graf 14 Letová aktivita Sitobion avenae v roce 211 Flight of Sitobion avenae in týden/week Žatec Věrovany Lípa Chrlice Čáslav Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec 32

35 Graf 15 Letová aktivita Ostatní mšice v roce 211 Flight of Other Aphids in týden/week Lípa Čáslav Žatec Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec 33