Monitorování letu mšic v České republice v roce 2013 a jejich očekávaný stav v roce 2014

Transkript

1 ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ Monitorování letu mšic v České republice v roce 2013 a jejich očekávaný stav v roce 2014 Aphid monitoring systém in the Czech Republic in 2013 and aphid forecast for 2014 Zpracoval: Odbor diagnostiky Oddělení - diagnostická laboratoř Olomouc Referát monitoringu letu mšic Opava Ing. Svatopluk Rychlý Ing. David Fryč Olga Škulavíková

2 ISBN

3 1. Úvod Obsah Content Introduction Letová aktivita mšic v roce 2013 Aphid migration in První nálety a vrcholy letové aktivity The first catches and the peaks of migration Poslední nálety a vrcholy letové aktivity na podzim The last catches and the peaks of autumn migration Letová aktivita vybraných druhů mšic v letech Migration of selected aphids in Prognóza mšic v jarním období roku 2014 Aphid incidence forecast for spring Prognóza výskytu virových zakrslostí a obilních mšic Dwarf virus incidence and cereal aphids forecasts Mšice v bramborách Potato aphids Mšice v ostatních polních plodinách Aphid in some other crops Evropská databáze mšic (projekt EXAMINE) The Europe wide database on aphid incidence (EXAMINE PROJECT) Diskuse a závěr Discussion and conclusion Poděkování Acnowledgements

4 Neprodejné. Pořizování a rozšiřování kopií jen se souhlasem vydavatele. 6

5 1. Úvod Introduction V roce 2013 pokračoval monitoring letu mšic prostřednictvím sacích pastí typu Johnson-Taylor 22. sezónou. Sací pasti jsou umístěny na zkušebních stanicích ÚKZÚZ na 5. lokalitách podle pěstitelských oblastí. Řepařský výrobní typ reprezentuje past ve Věrovanech, kukuřičný v Chrlicích, bramborářský v Lípě u Havlíčkova Brodu, obilnářský v Čáslavi a chmelařský v Žatci. Je determinováno těchto 16 druhů hospodářsky významných druhů mšic: Acyrthosiphon pisum (kyjatka hrachová) Aphis fabae (mšice maková) Aphis nasturtii (mšice řešetláková) Aphis spp. (především Aphis frangulae mšice krušinová, Aphis craccivora - mšice vojtěšková, Aphis idaei mšice maliníková, Aphis ruminis) Brachycaudus helichrysi (mšice slívová) Brevicoryne brassicae (mšice zelná) Diuraphis noxia (mšice zhoubná) Dysaphis spp. (zejména Dysaphis pyri mšice svízelová, Dysaphis plantaginea mšice jitrocelová) Hyalopterus pruni (mšice švestková) Hyperomyzus lactucae (mšice lociková) Macrosiphum euphorbiae (kyjatka zahradní) Metopolophium dirhodum (kyjatka travní) Myzus persicae (mšice broskvoňová) Phorodon humuli (mšice chmelová) Rhopalosiphum padi (mšice střemchová) Sitobion avenae (kyjatka osenní) Zbylé druhy jsou zařazeny do skupiny ostatní mšice. Sací pasti jsou každoročně v provozu nepřetržitě od 1. dubna do 30. listopadu, vzorky jsou odebírány denně. Díky pozdnímu nástupu jara byly v roce 2013 spuštěny s týdenním zpožděním a během sezóny bylo zaznamenáno ještě několik výpadků způsobených poruchou na elektroinstalaci. Bylo rozborováno ks vzorků ze sacích pastí s celkovým počtem ks mšic. Z tohoto pohledu je možné uplynulý rok hodnotit jako slabě podprůměrný. Kromě sacích pastí byly podrobeny rozboru rovněž vzorky ze žlutých misek, které jsou umístěny v porostech brambor, na lokalitách Lípa, Humpolec a Karlovy Vary. Těchto vzorků bylo odebráno 102, a bylo v nich zjištěno ks mšic. Výsledky se zveřejňovaly pravidelně na webových stránkách SRS jako Aphid Bulletin. V uplynulém roce vyšlo 35 vydání včetně fotopříloh a grafů. Vzhledem ke strukturálním změnám, které vyvrcholily sloučením Státní rostlinolékařské správy a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, bude možné od letošního roku informace o letu mšic získat na webových stránkách ÚKZÚZ ( V Opavě dne 10. března 2014 Ing. Svatopluk Rychlý 7

6 2. Letová aktivita mšic v roce 2013 Aphid migration in 2013 Průběh migrace v roce 2013 je uveden v přiložených grafech. Letovou aktivitu podle druhů a stanic představují grafy č Srovnání migrace s předešlým rokem a dlouhodobým průměrem najdete v grafech V grafu č. 106 je zpracován průběh náletu bramborových mšic do Lambersových misek a konečně v grafech č je uvedeno srovnání průběhu letové křivky mšice střemchové s průměry let s nízkým a vysokým rizikem šíření BYDV. Rok 2013 se z hlediska počasí zařadil do skupiny let s abnormálním průběhem, a to nejméně ze tří důvodů. Prvním byl pozdní nástup jara způsobený velmi chladným a na sněhové srážky bohatým březnem. Druhým, teplotně sice normální, ale opět velmi mokrý květen, který na mnoho míst republiky přinesl povodně. Do třetice to byl naopak nadprůměrně suchý a teplý červenec. Všechny tyto skutečnosti se negativně odrazily na vývoji porostů. Samozřejmě tím také ovlivnily vývoj populací mšic. Pro ozimé plodiny neznamenaly tyto extrémní výkyvy zásadní problém. Poměrně dobře se s nimi vyrovnaly jak obiloviny, tak i řepka. Daleko zásadnější dopady měly na jarní plodiny. Hlavní potíží bylo vůbec zasít jařiny. Oddálením nástupu jara se nenašel vhodný čas pro dodržení agrotechnických lhůt. Pro pěstitele brambor byla situace ještě složitější, protože než se půda dostatečně prohřála, už přišlo období intenzivních srážek. Po vzejití se jarní plodiny potýkaly s nadbytkem vláky v půdním profilu a promytím živin do nižších vrstev. Na začátku léta se pak situace změnila, nadbytek vody byl vystřídán stresy ze sucha. Navzdory tomu byly výnosy jarních obilovin i ozimů vyšší než v loňském roce. Výrazně nižší však byly výnosy brambor. Pozdější zahájení jarní vegetace se odrazilo v posunutí termínu sklizně. V úplném závěru vegetace se již výrazné výkyvy počasí nevyskytly a nové zakládání porostů ozimů se obešlo bez větších problémů. Na vývoj populací mšic měla, kromě uvedených výkyvů počasí, vliv ještě jedena skutečnost. Po dlouhém a relativně teplém podzimu, nastalo na přelomu první a druhé dekády prosince roku 2012 období celodenních mrazů, ve kterém nastala redukce anholocyklických kmenů. K jejich úplnému zdecimování pak došlo při ochlazení trvajícímu od poloviny do konce ledna. Složitým byl pro vývoj mšic také březen. Začátek měsíce byl relativně teplý, denní teploty dosahovaly 15 C a od 6. března ani noční teploty neklesaly pod nulu. Vypadalo to, že se jaro naplno otevře, jenomže od počátku druhé dekády nastaly znovu mrazivé noci a několik dnů dokonce rtuť teploměru ani přes den nevystoupala nad nulu. Pro mšice to znamenalo, že se jejich líhnutí posunulo až do dubna, popřípadě se zakladatelky vylíhly, ale jejich vývoj byl zpomalený. Od dubna nastalo počasí pro vývoj mšic příznivé. Teploty byly průměrné a mrazy se vyskytovaly jen sporadicky. Od poloviny dubna už teplota pod nulu neklesala. Pomine-li se první úlovek mšice broskvoňové v Chrlicích, zaznamenaný 15. dubna (pravděpodobně se jedná o jedince, který se vyvinul mimo venkovní prostředí), pak byly první úlovky zachyceny až po 26. dubnu na moravských stanicích, na českých dokonce až po 4. květnu. Nadměrné srážky v květnu měly negativní dopad na většinu druhů. Úlovky v pastech byly sporadické a teprve ve 22. týdnu (přelom května a června) je možné začít hovořit o pravidelných přeletech. Teplé a vlhké počasí v červnu přispělo k rozvoji populací, přesto byla jarní migrace většinou podprůměrná. Výjimku tvořily mšice ze skupiny Aphis spp. s nadprůměrnými úlovky na většině stanic. Silné byly také záchyty kyjatky hrachové a kyjatky osenní v Žatci nebo mšice řešetlákové, kyjatky travní, mšice střemchové a ostatních mšic 8

7 v Chrlicích a také mšice švestkové v Žatci a Chrlicích. Vrchol jarního přeletu byl u mnoha druhů opožděn o 1 2 týdny, což odpovídá, dříve zmiňovanému, zpoždění vegetace. Letní období s minimální letovou aktivitou bylo kratší než je obvyklé, a to díky posunu vrcholu jarní migrace. U podzimního přeletu totiž nedošlo ke zdržení. Začal, jako obvykle, ve 35. týdnu (konec srpna) a nejsilnější byl v polovině října ( týden). Podzimní migrace byla průměrná u mšice střemchové, mšice slívové a mšic rodu Aphis, u zbylých sledovaných druhů byla slabá. Dlouhý a teplý podzim u některých druhů paradoxně zapříčinil, že se kolonie na zimních hostitelích, ve kterých vznikají vejcorodé samičky, začaly vytvářet až velmi pozdě a ke kladení vajíček už nedošlo. Od 10. listopadu denní maxima nevystupovala nad 10 C, což znamenalo omezení aktivity mšic a praktické ukončení letu. Po tomto datu již byly zaznamenány jen sporadické úlovky, jediným druhem s většími záchyty byla mšice střemchová. Podle celkového počtu ulovených mšic patřil rok 2013 ke slabě podprůměrným. Záchyty v Lambersových miskách byly ještě slabší, oproti loňskému roku dokonce 9krát. Z toho vyplynulo nízké riziko šíření virových chorob a pouze lokální přímá škodlivost mšic. 9

8 2.1. První nálety a vrcholy letové aktivity The first catches and the peaks of migration Díky průběhu zimy a pozdnímu nástupu jara, bylo v dubnu uloveno jen 5 ks mšic, všechny na moravských stanicích. Sezónu 2013 otevřel záchyt mšice broskvoňové v Chrlicích 15. dubna. S velkou pravděpodobností se jednalo o partenogenetického potomka mšice přezimující mimo venkovní prostředí. Dne 26. dubna byla na této stanici opakovaně ulovena mšice téhož druhu a ke stejnému datu také ostatní mšice ve Věrovanech. Na obou uvedených stanicích následovaly 29. dubna odchyty kyjatky hrachové. Na zbylých lokalitách začal let až v měsíci květnu. Nejdříve 4. května v Lípě, kde byl uloven 1 ks ze skupiny ostatních mšic a následně 7. v Čáslavi a Žatci rovněž ostatní mšice shodně po 3 ks. Po tomto datu již byly zaznamenávány záchyty pravidelně, zpočátku to byly převážně ostatní mšice, ale postupně byly zaznamenávány i sledované druhu jak je možné dobře vyčíst z tab. 3 v příloze. Na pomalém a pozdním nástupu migrace se podepsaly zimní mrazy, které zdecimovaly anholocyklické kmeny. Oddálený příchod jara způsobený nepříznivým počasím v březnu měl, jak už bylo řečeno, dopad na zpomalení začátku vegetace a s tím spojeným i opožděným vývojem mšic. Na hostitelských rostlinách se kolonie mšic úspěšně množily, ale přelet v měsíci květnu byl ztížen deštivým počasím. Pro všechny druhy byl zlomový 22. týden (odpovídá přelomu května a června) v něm začal opravdu pravidelný přelet. Vrchol letu byl specifický podle druhu, pro většinu nastal v druhé polovině července ( týden). Vrcholy náletů mšic do sacích pastí jsou uvedeny v příloze - tabulka č. 4. Kyjatka hrachová: První jedinci byli ulovení shodně 29. dubna na stanicích Chrlice a Věrovany. V Čechách byl vývoj opožděnější a záchyty byly zaznamenány až 8. května v Lípě, 17. v Žatci a ještě o den později v Čáslavi. Migrace byla na všech stanicích, kromě Žatce, průměrné délky týdnů. Vrchol nastal překvapivě dříve, než je obvyklé, a to ve 25. týdnu a ve Věrovanech dokonce už ve 24. týdnu (druhá dekáda června). Na stanici Lípa byl zaznamenán ještě druhý vrchol letu a to ve 30. týdnu. Na těchto lokalitách nebylo dosaženo ani průměrných hodnot záchytů. Zcela jiný průběh migrace byl zaznamenán v Žatci. Tam byla celá vlna výrazně kratší, trvala zhruba 7 týdnů. Jak je pro danou stanici obvyklé, byl ve 25. týdnu dosažen první, i když docela zanedbatelný, vrchol následovaný druhým, který ve 29. týdnu přinesl mimořádně vysoké hodnoty. Celkově byly záchyty na této stanici silně nadprůměrné a pozdní. Mšice maková: Nástup migrace u tohoto druhu byl opožděn. První záchyt byl 12. května v Čáslavi, následovaly Věrovany (21. května), na ostatních místech to bylo až v červnu. Průběh byl na všech stanicích obdobný. Je možné jej charakterizovat jako slabý, krátký a opožděný. Vrchol nastal zhruba o 2 3 týdny později v týdnu (druhá polovina července). V Chrlicích bohužel nelze přesně určit sílu a načasování vrcholu, neboť v daném období byla odstraňována porucha na elektroinstalaci s touto skutečností se budeme potýkat i u ostatních druhů omlouváme se. Nálety do porostů cukrovky a máku byly zaznamenány jen jako lokální a k ošetření se nemuselo přistupovat. 10

9 Mšice řešetláková: První okřídlená samička byla zachycena v Chrlicích 28. května, na ostatních stanicích to bylo až v průběhu června. Začátek migrace byl opožděn zhruba o tři týdny, nastal ve týdnu (první polovina června), vrchol nastal o dva týdny později než obvykle, tedy ve týdnu (druhá polovina července). Na většině stanic byl let průměrný, v Chrlicích navzdory výše popsaným problémům dokonce nadprůměrný. Aphis spp.: První záchyty byly zaznamenány na všech stanicích až v měsíci květnu, nejdříve to bylo na stanici Věrovany, a to U druhů, které jsou zahrnovány do této skupiny, je patrný pozvolnější nástup migrace, zahájený přibližně s měsíčním zpožděním proti průměru. Vrchol letu byl také posunut, na většině stanic zhruba o tři týdny, nastal v týdnu (přelom července a srpna). Výrazné zpoždění bylo zaznamenáno v Žatci, téměř o dva měsíce. Obvykle nastává v druhé polovině června, nyní to bylo až v polovině srpna. Záchyty na všech stanicích byly minimálně průměrné, v Chrlicích a Žatci bylo dosaženo dokonce nadprůměrných hodnot. Mšice slívová: Jarní přelet tohoto druhu byl slabý a začal velmi pozdě. První záchyt byl až v druhé polovině května, přesně ve Věrovanech, následně v Čáslavi a Chrlicích, v Žatci a Lípě to bylo dokonce až v červnu. Kuriózní bylo, že na posledně jmenované stanici se stal prvním úlovkem sameček. Průběh jarní migrace byl vůbec pozoruhodný, protože vrchol nastal ve týdnu (konec července), kdy zpravidla již probíhá přelet podzimní. Mšice zelná: Let byl značně opožděn, první nálety nastaly až v červnu, nejdříve v Žatci 5. 6., pak následovaly Věrovany a Chrlice. V Lípě a Čáslavi došlo k prvním náletům až v třetí dekádě července. U tohoto druhu byly mimořádně nízké záchyty a to hlavně na stanicích Čáslav, Chrlice a Lípa. Dá-li se hovořit o vrcholu přeletu, pak nastal v týdnu (konec července). Ve Věrovanech a Žatci je patrné téměř dvouměsíční zpoždění migrace, ale v 30. týdnu, kdy byl zaznamenán vrchol letu, byly zjištěny hodnoty odpovídající průměru pro dané období. Mšice zhoubná: Na stanici Žatec nebyl tento druh zachycen již čtvrtým rokem po sobě. Na ostatních lokalitách došlo k prvním náletům v období od 9. do 20. června, podle očekávání nejdříve v Chrlicích. Tam byla také zjištěna silnější migrace, kdyby nedošlo k výpadku pasti, pravděpodobně by bylo dosaženo nadprůměrných hodnot. Podobně jako v Chrlicích i na ostatních lokalitách s výskytem se zaznamenal vrchol letu ve týdnu, předcházela mu jen krátká letová aktivita. Ve srovnání s průměrem byla doba migrace zhruba poloviční a vrchol měl zpoždění o tři týdny, jen v Lípě období maxima odpovídá dlouhodobému průměru. 11

10 Dysaphis spp.: První nálet byl zaznamenán 27. května ve Věrovanech, do konce měsíce byl zjištěn ještě v Chrlicích a Žatci, na zbylých stanicí to bylo až v červnu. Obecně nebyla migrace zpožděná jako u jiných druhů a také vrchol nastal v obvyklou dobu nebo s minimálním zpožděním jednoho týdne. V Čáslavi, Lípě a Žatci jsou hodnoty záchytů podprůměrné, ve Věrovanech a především v Chrlicích průměrné. Mšice švestková: První záchyt se uskutečnil 17. května v Čáslavi, v tomto měsíci nastal ještě ve Věrovanech a Chrlicích. V Lípě a Žatci přišel až v první dekádě června. Migrace měla podobný průběh v Čáslavi, Lípě a Žatci. Společné pro tyto tři stanice byly především, podprůměrné záchyty a o dva týdny pozdnější začátek. První vrchol přeletu nastal v 25. týdnu (druhá polovina června), nebyl výrazný, zato asi o 1 2 týdny časnější než je průměr. Druhý, silnější, i když stále podprůměrný vrchol letu nastal ve týdnu (druhá polovina července) a to znamenalo zpoždění oproti průměru o tři týdny. Pro přelety v Chrlicích a Věrovanech byly společným rysem nadprůměrné hodnoty úlovků. Průběh migrace vykazoval rozdílný průběh. Na stanici Chrlice se let vyvíjel stejným způsobem, který byl popsán u předešlých tří lokalit. V Žatci byl ale diametrálně odlišný. Délka i začátek migrace odpovídaly průměrným hodnotám, také načasování vrcholu letu v 25. týdnu odpovídalo průměru. Podobně jako na zbylých stanicích, se i zde v 30. týdnu objevil další, pozdní, vrchol migrace. Mšice lociková: První záchyty se odehrály od 13. června ve Věrovanech do 8. července v Žatci. V Chrlicích nebyla během jarního období vůbec ulovena a první záchyt byl zaznamenán až 28. září. Na stanicích Čáslav, Lípa a Žatec proběhl jarní přelet ve velmi krátkém období, v týdnu, kdy byl zaznamenán první nálet, nastal také vrchol letu. Ve Věrovanech byl, podobně jako na ostatních lokalitách, zaznamenán posun začátku letu, ale slabé úlovky byly sledovány v období 8 týdnů. Kyjatka zahradní: První úlovek byl zaznamenán až 10. července v Lípě a ještě o den později ve Věrovanech. Na ostatních stanicích se letos nezachytila vůbec. V posledních letech je tento druh v pastech pouze vzácně, a tak celkový úlovek 2 ks v Lípě a 6 ks ve Věrovanech znamenal nadprůměrné záchyty. Nálet proběhl ve velmi krátkém období v 28. týdnu (přelom první a druhé dekády června). Kyjatka travní: První záchyt se uskutečnil 13. května ve Věrovanech, v tomto měsíci pak ještě v Čáslavi, na ostatních stanicích to bylo až během června. U tohoto druhu byl průběh migrace podobný na všech lokalitách. Zachytilo se jen podprůměrné množství a let proběhl ve dvou vlnách. První vrchol byl zaznamenán ve 25. týdnu (přelom druhé a třetí dekády června) a druhý v týdnu (třetí dekáda července). Obvykle nastává vrchol přeletu přesně mezi těmi letos zaznamenaný, a to ve 27. týdnu (začátek července). 12

11 Mšice broskvoňová: První záchyt byl zaznamenán 15. dubna v Chrlicích. Následoval odchyt k 23. květnu v Čáslavi. Na zbylých lokalitách byla zachycena až v červnu. Let byl slabý, začal asi s třítýdenním zpožděním proti normálu. Vrchol letu se odehrál na všech stanicích ve 30. týdnu (konec července), to je o 3 4 týdny později než je obvyklé. Mšice chmelová: První nálet se uskutečnil 9. května na stanici Chrlice, na zbylých lokalitách proběhl během prvních dvou dekád května. Pro průběh letu na jednotlivých stanovištích se jen těžko hledají společné rysy. Zpoždění migrace nebylo zaznamenáno. Let byl slabý na všech stanicích kromě Chrlic se zjištěnými středními hodnotami. Vrchol letu nastal v 25. týdnu, pouze v Žatci později, až v 27. týdnu. To znamená zpoždění o 1 3 týdny. V Lípě byl vrchol migrace zaznamenán v období, kdy obvykle nastává pokles mezi dvěma vrcholy. Mšice střemchová: První záchyt byl zaznamenán 1. května ve Věrovanech, během měsíce pak naletěla i do zbylých pastí. Typické pro migraci na všech lokalitách bylo zpoždění jejího nástupu nejméně o 6 8 týdnů. Vrchol letu nastal týdnu (druhá polovina července), to znamenalo posun oproti průměru zhruba o jeden měsíc. Záchyty této mšice patřily na stanicích Čáslav a Žatec k průměrným, v Chrlicích a Věrovanech nadprůměrným, pouze v Lípě byly pod hranicí průměru. Kyjatka osenní: První záchyt proběhl 6. května, a to na dvou stanicích. V Chrlicích to byly hned tři kusy a v Lípě jeden kus. Do konce měsíce pak naletěla do všech pastí. Letovou aktivitu lze podle stanic rozdělit do tří skupin. Na dříve jmenovaných stanicích Chrlice a Lípa proběhla jen podprůměrná migrace bez posunu jejího začátku, ale s vrcholem ve 31. týdnu (přelom července a srpna), to znamená opoždění o čtrnáct dnů. Druhou skupinou byly stanice Čáslav a Věrovany se zaznamenanými průměrnými hodnotami. Ani zde nenastal pozdější přelet. Naopak v 25. týdnu již přišel první vrchol, který byl sice v Čáslavi slabý, ale ve Věrovanech překonal průměrné hodnoty pro dané období. Hlavní vrchol migrace přišel na obou zmiňovaných stanicích ve 28. týdnu (přelom první a druhé dekády července), ve Věrovanech to odpovídalo průměru, v Čáslavi znamenalo týdenní zpoždění. Samostatnou kapitolou byl přelet v Žatci, který byl nadprůměrný, začal v obvyklou dobu a vrchol ve 30. týdnu (konec července) znamenal zpoždění zhruba dva týdny. Ostatní mšice: První nálet byl zaznamenán 26. dubna ve Věrovanech, na zbylých stanicích naletěly do 7. května. Také u této různorodé skupiny byl pozorován pozvolnější začátek migrace a přibližně dvoutýdenní opoždění vrcholu letu. Pouze v Lípě byl zaznamenán vrchol v obvyklém 25. týdnu (druhá polovina června). 13

12 2.2. Poslední nálety a vrcholy letové aktivity na podzim The last catches and the peaks of autumn migration Podle intenzity podzimního přeletu a počtu samců lze usuzovat na velikost jarní migrace. Letošní rok se nekonaly žádné překvapivě silné přelety, přesto byly, na některých stanicích, zaznamenány u necelé poloviny sledovaných druhů nadprůměrné záchyty. Termíny vrcholů podzimní migrace jsou přehledně uvedeny v tabulce č. 5. Přehled o posled-ním náletu jednotlivých druhů mšic uvádí tabulka č. 6. V tabulce č. 7 jsou informace o prvních záchytech samců. Kyjatka hrachová: Poslední záchyty proběhly na přelomu 43. a 44. týdne, s tím že úplné ukončení nastalo ve Věrovanech 28. října. Podzimní migrace byla slabá na všech stanicích Mšice maková: Poslední záchyt byl zaznamenán v Čáslavi 19. listopadu, jednalo se o samečka. Téměř na všech stanicích vykazoval tento druh jen velmi slabou podzimní migraci, na stanici Lípa dokonce nebyl během podzimu uloven vůbec. Naproti tomu v Žatci byla podzimní migrace dokonce nadprůměrná, její vrchol nastal již v 37. týdnu (druhá dekáda září), to je o dva týdny dříve, než je obvyklé. Mšice řešetláková: Poslední záchyt se uskutečnil na stanici Žatec, bylo to 23. října. Podzimní migrace byla velmi slabá na všech stanicích. Podobně jako u předešlého druhu nebyl v Lípě během tohoto období odchycen ani jeden kus. V Žatci se hodnoty úlovků blížily průměru, ovšem vrchol nastal již v 34. týdnu (druhá polovina srpna), proto není zřejmé, zda šlo již o podzimní přelet nebo doznívání jarního. Aphis spp.: Poslední záchyt byl zaznamenán 17. listopadu v Čáslavi. Podzimní letová vlna patřila k nadprůměrným pouze v Žatci, jinde byla jen slabá. Společným rysem byl pozdější nástup vrcholu letu, který proběhl mezi týdnem (polovina října). Mšice slívová: Posledním zachyceným jedincem se stal 13. listopadu sameček na stanici Věrovany. Nadprůměrných záchytů bylo dosaženo opět jen v Žatci, na ostatních lokalitách byly hodnoty podprůměrné, podepsala se na tom zkrácená doba přeletu. Pravidelně začíná migrace kolem 29. týdne (druhá polovina července), letos to bylo až po 35. týdnu (konec srpna) s tím, že vrchol nastal nejčastěji v 37. týdnu (druhá dekáda září) a druhý ještě v 41. týdnu (začátek října). 14

13 Mšice zelná: Poslední exempláře byly uloveny 28. října shodně na stanici Čáslav (sameček) a Věrovany (samička). Podzimní migrace byla velmi slabá, jednalo se o sporadické záchyty v řádech kusů. Mšice zhoubná: Poslední záchyt byl zaznamenán v Chrlicích 12. října. Podzimní záchyty byly jen sporadické, a jak už bylo řečeno, v Žatci nebyla zachycena vůbec. Dysaphis spp.: Poslední záchyt se uskutečnil 28. října v Chrlicích. Podzimní migrace se jevila jako průměrná s poměrně časným dosažením vrcholu letu již v týdnu (polovina září), to bylo zhruba o 14 dní dříve než je obvyklé. Mšice švestková: Poslední záchyt byl zaznamenán v Čáslavi 28. října, kde se jednalo o samečka. Pro tento druh je typický velmi slabý podzimní přelet, letošní úlovky tomu také odpovídaly. Mšice lociková: Poslední záchyty se uskutečnily 22. listopadu na dvou stanicích v Chrlicích a Věrovanech, na obou šlo o samečky. Přes úlovky v řádech kusů patřil podzimní let k nadprůměrným na všech lokalitách. Vrchol nastal mezi týdnem (měsíc říjen). Kyjatka zahradní: Poslední záchyt byl zaznamenán 18. července. Podzimní migrace nebyla zaregistrována. Kyjatka travní: Poslední záchyt nastal v Lípě 26. října. Pozimní přelet nedosahoval ani průměrných hodnot. Mšice broskvoňová: Poslední záchyt byl zaznamenán ve Věrovanech k 15. listopadu. Podzimní přelet lze charakterizovat jako podprůměrný. Byl zřejmý mírný posun nástupu i vrcholu migrace. Na většině stanic se nejvyšší hodnoty zaznamenávaly v 43. týdnu (poslední dekáda října). 15

14 Mšice chmelová: Poslední záchyt se uskutečnil 6. listopadu na stanici Chrlice. Také u tohoto druhu se zjistilo posunutí začátku podzimní migrace zhruba o 14 dní. Podzimní přelet se jevil jako průměrný až slabě nadprůměrný, to především v Žatci. Vrchol byl rovněž opožděn, nastal v 41. týdnu v Lípě a ve 44. týdnu (přelom října a listopadu) v Čáslavi, Chrlicích a Věrovanech. V Žatci proběhla migrace zvláštním způsobem se dvěma hlavními vrcholy v 39. a 43. týdnu. Mšice střemchová: Protože posledního listopadu připadlo na sobotu, nechali někteří obsluhovatelé pasti pracovat i 1. prosince. Tak se stalo, že poslední nálet mšice střemchové nastal v Chrlicích až k tomuto datu. Začátek podzimní migrace byl totožný jako v ostatních letech ani vrchol letu nebyl na většině stanic opožděn. Síla přeletu byla podprůměrná v Čáslavi a Lípě, průměrná ve Věrovanech a v Chrlicích a Žatci dokonce nadprůměrná. Kyjatka osenní: Poslední záchyt se zaznamenal 14. listopadu v Chrlicích. Podzimní migrace byla podprůměrná, pouze v Chrlicích dosahovala slabě nadprůměrných hodnot a její vrchol byl pozdnější, nastal až ve 44. týdnu (přelom října a listopadu). Ostatních mšice: Poslední záchyt byl zjištěn v Žatci 26. listopadu. Podzimní úlovky byly pouze podprůměrné. Ke zpoždění začátku migrace nedošlo, spíše byl zřejmý pozdější nástup vrcholu přeletu. Nejmarkantnější to bylo v Žatci, kde nastal ve 43. týdnu (konec října). 16

15 3. Letová aktivita vybraných druhů mšic v letech Migration of selected aphids in Grafy zveřejněné v příloze, znázorňují letovou aktivitu jednotlivých druhů v letech 2013 a Umožňují také srovnání migrace s dlouhodobým průměrem. Počasí roku 2013, zaznamenalo ve vegetační sezóně několik extrémů, které se odrazily na vývoji kultur i škodlivých organismů. Pro mšice to znamenalo ne zcela ideální podmínky pro vývoj, které se projevily mimo jiné slabě podprůměrnými záchyty v sacích pastech. Zajímavý pohled na průběh migrace přináší graf 103 s celkovými počty ulovených mšic na jednotlivých stanicích. Průběh křivek potvrzuje již zmiňované skutečnosti. V měsíci dubnu ( týden) byla migrace opravdu sporadická. První dvě dekády květena ( týden) se díky častým srážkám staly pro let rovněž nepříznivé. Přelom května a června přinesl pro přelet vhodné počasí a proto v druhé červnové dekádě (24. týdnu) dokonce nastal první vrchol jarní migrace. Ve 25. týdnu došlo vlivem ochlazení k útlumu přeletu, ale potom následoval pravidelný vzestup, který vyvrcholil ve týdnu (polovina července). V měsíci srpnu (31. až 35. týden) se dostavilo obvyklé období nízké letové aktivity. Podzimní přelet probíhal od 35. do 44. týdne zhruba ve třech vlnách. První vrchol nastal již v týdnu (první polovin září), druhý ve 40. týdnu (začátek října) a třetí ve 42. týdnu (polovina října). Občasné záchyty se pak objevovaly až do konce monitorovací sezóny. Kyjatka hrachová: Migrace tohoto druhu byla zpravidla podprůměrná v jarním i podzimním období. Pouze na stanici Žatec byl zaznamenán silný jarní přelet s poměrně pozdním vrcholem v 29. týdnu ( července). V porostech nebylo obtížné tuto mšici nalézt, hospodářská škodlivost nebyla ovšem zaznamenána. Mšice maková: Také u tohoto druhu byla zaznamenána pouze podprůměrná migrace na všech stanicích, hlavně při jarní letové vlně. Vrchol jarní migrace byl o týdny pozdnější než je obvyklé. U podzimního přeletu byly zaznamenány průměrné hodnoty jen v Žatci a termín vrcholu letu přišel dokonce dříve, než je obvyklé. Vyskytovala se lokálně v porostech cukrovky a máku, díky systému ošetření však nepůsobila žádné škody. Mšice řešetláková: Její jarní migrace byla průměrná, v Chrlicích a Věrovanech dokonce překonala průměr. Začátek letu byl opožděn asi o 3. týdny a stejně tak i jeho vrchol. Na všech lokalitách přišel mezi týdnem (druhá polovina července). Podzimní letová vlna byla velmi slabá. Úlovky ve žlutých miskách byly jen slabé a obdobně také s přenosem viróz u sadbových brambor nebyly zaznamenány zásadní problémy. 17

16 Aphis spp.: U této skupiny mšic byl zaznamenán mírně až vysoce nadprůměrný přelet především při jarní, ale také podzimní migraci. Pro jarní letovou vlnu byl charakteristický pozdnější začátek a pro obě letové vlny opožděný nástup vrcholu. Mšice slívová: Jarní přelet byl velmi nízký. Naproti tomu hodnoty podzimní migrace byly vyšší. Na všech stanicích byl patrný nárůst migrace ve srovnání s loňským rokem. Ve Věrovanech a Lípě zůstaly hodnoty přeletu pod hranicí průměru, v Čáslavi a Chrlicích byly průměrné, zato v Žatci dokonce nadprůměrné. Vrchol migrace byl opožděn, nastal v týdnu (přelom září a října). Pro tento druh je v posledních letech typický velmi brzký výskyt samců, kteří jsou odchytávání již ve vrcholícím jaru, kolem 25. týdne (přelom druhé a třetí dekády června). Potom jejich výskyt ustává a další záchyty přichází až v měsíci září. Mšice zelná: Byl zaznamenán jen velmi slabý jarní přelet, vyšších hodnot dosáhl jen v Žatci, ale i zde se pohyboval pod hranicí průměru. Vrchol migrace nastal později než obvykle, odehrál se až v 30. týdnu (konec července). Podzimní přelet byl mimořádně slabý na všech stanicích bez výjimky. Mšice zhoubná: U tohoto druhu je patný postupný nárůst jarní migrace ve srovnání s minulými lety, přesto jsou hodnoty zatím podprůměrné, pouze v Chrlicích dosahují průměru. V Žatci již několik let nebyla vůbec ulovena. V souladu s loňským trendem byl i zde zaznamenán pozdnější vrchol migrace, nastal v 31. týdnu (přelom července a srpna). Podzimní přelet byl velmi slabý. Dysaphis spp.: Nadprůměrný jarní přelet u druhů tohoto rodu byl zaznamenán na obou moravských stanicích, v Čechách byly hodnoty podprůměrné. Na jabloních byly často pozorovány bohaté kolonie mšice jitrocelové (Dysaphis plantaginea). Podzimní přelet byl na všech lokalitách nadprůměrný. Zvláštní se jevil fakt, že při jarní migraci nastal vrchol později a u podzimní evidentně dříve, nejčastěji již v 37. týdnu (polovina září). Mšice švestková: Podobně jako u předchozí skupiny mšic, také zde byl pozorován nadprůměrný jarní přelet pouze na moravských stanicích. Migrace na všech lokalitách pak měla stejný průběh. První vrchol nastal ve 25. týdnu (druhá polovina června) a druhý v 30. týdnu (druhá polovina července). Podzimní přelet byl velmi slabý, což je pro tento druh typické. 18

17 Mšice lociková: Během jarní migrace byly zaznamenány jen ojedinělé záchyty, teprve podzim přinesl nadprůměrnou letovou vlnu. Na některých stanicích byly zaznamenány pozdní záchyty zasahující až do 47. týdne (druhá polovina listopadu). Kyjatka travní: Pro tento druh byl rok 2013 nepříznivý. Pouze v Chrlicích bylo dosaženo průměrného přeletu, na ostatních lokalitách byla migrace podprůměrná. Pozoruhodný se jeví průběh letu. Na všech stanicích proběhl ve dvou hlavních vlnách s prvním vrcholem ve 25. týdnu (druhá polovina června) a druhým ve 30. týdnu (konec července). Podzimní přelet byl zanedbatelný. Mšice broskvoňová: Uplynulý rok nepřál rozšíření tohoto druhu. Na všech lokalitách byl zaznamenán jen podprůměrný přelet. Vrchol jarní vlny nastal ve 30. týdnu (konec července). Podzimní migrace byla podprůměrná a kromě toho kratší než je obvyklé. Začátek byl posunut až do 38. týdne (druhá polovina září) a zaznamenány byly dva vrcholy ve týdnu (začátek října) a v 43. týdnu (konec října). Problémy s přenosem viróz brambor nebyly zaznamenány. Mšice chmelová: V Čechách byly hodnoty přeletu výrazně nižší než na Moravě, ale i tam byl jarní let podprůměrný. Zaznamenána byla nevýrazná tendence k pozdnějšímu nástupu vrcholu. Naopak podzimní let byl všude slabě nadprůměrný a pozdější nástup vrcholu zřejmější. V Lípě a Žatci nastal mezi týdnem (konec září až polovina října), na ostatních lokalitách až v 44. týdnu (přelom října a listopadu). Mšice střemchová: U jarní migrace tohoto druhu platilo, že na Moravě byly velmi silné záchyty a v Čechách rozdílné podle stanic. V Čáslavi nadprůměrné a v Lípě a Žatci slabě podprůměrné. Společné pro všechny lokality bylo posunutí začátku letu a pozdní nástup vrcholu, který nastal nejčastěji až ve 30. týdnu (poslední dekáda července). Podzimní přelet vykazoval nadprůměrné hodnoty především v Chrlicích a Žatci, v Lípě a Věrovanech pak hodnoty slabě podprůměrné. V Čáslavi, kde byla v roce 2012 velmi silná podzimní migrace, byla v roce 2013 naopak podprůměrná. Trend k pozdnějšímu dosažení vrcholu letu byl patrný v Čáslavi, Lípě a Žatci, tedy na českých stanicích. Bylo to ve týdnu (začátek října) a následně ještě ve 43. týdnu (třetí dekáda října). Na moravských lokalitách nastal první vrchol migrace již dříve, ve týdnu (druhá polovina září), načasování druhého bylo stejné jako v Čechách a znamenalo prodloužení intenzivnější migrace do období, kdy už jsou obvykle záchyty jen slabé. V porostech byly zaregistrovány slabé až střední záchyty a po letech se také více vyskytovala na kukuřici. 19

18 Kyjatka osenní: Tento druh během jarní migrace nadprůměrně nalétal do pastí ve Věrovanech a Žatci, téměř průměrně v Čáslavi a v Lípě; Chrlicích pak pouze slabě. Vrchol letu nastal v 29. až 30. týdnu (druhá polovina července), na většině stanic to znamenalo jen asi týdenní zpoždění a ve Věrovanech to přesně odpovídalo průměru. Podzimní migrace byla průměrná. Především v Chrlicích se zaznamenalo prodloužení intenzivnější migrace, vrchol nastal až ve 44. týdnu (přelom října a listopadu). Na některých lokalitách se v sezóně objevily střední výskyty v klasech, na jejich redukci v letním období se nepodílela jen horka, ale také predátoři a parazitoidi. Ostatní mšice: Pro tuto skupinu mšic platilo, že obě migrační vlny byly podprůměrné s tím, že ani krátkodobě vysoké záchyty v době vrcholů letu tuto skutečnost neovlivnily. U jarní migrace došlo k prodloužení vlny a opožděnému dosažení vrcholu, který nastal v týdnu (konec července). Na většině stanic bylo zaznamenáno také prodloužení podzimní migrace, která byla v 43. týdnu (třetí dekáda října) ještě poměrně vysoká, v Čáslavi a Žatci dokonce znamenala vrchol letu. 20

19 4. Prognóza mšic v jarním období roku 2014 Aphid incidence forecast for spring Prognóza výskytu virových zakrslostí a obilních mšic Dwarf virus incidence and cereal aphids forecasts Z 11 virů infikujících obiloviny jsou nejnebezpečnější, chronicky známé, virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV), přenášený mšicemi a virus zakrslosti pšenice (WDV) jehož vektorem je křísek polní (Psammotettix alienus). Loňský předpoklad slabých výskytů viróz se naplnil. Virózy byly jen lokálním problémem a z nich ještě hlavní zastoupení měl WDV. Prognóza průměrných výskytů mšice střemchové s očekáváním vyšších záchytů pouze v Čáslavi se potvrdila jen z části. K nadprůměrným záchytům na lokalitě Čáslav se totiž přidaly také stanice Chrlice a Věrovany. Jak už bylo dříve popsáno, u tohoto druhu došlo ke zpoždění začátku jarní migrace a také vrchol byl zhruba o měsíc pozdnější. Tato zjištění nejsou ovšem pro prognózu pro novou vegetační sezónu podstatná. Větší váhu má průběh přeletu podzimního. Ten byl, ve srovnání s průměrnými hodnotami za celé monitorovací období, nadprůměrný v Chrlicích a také Žatci, ve Věrovanech a Lípě průměrný a v Čáslavi podprůměrný. Jsou-li použita data pro srovnání průměrů pouze z let s nízkým a vysokým rizikem šíření BYDV, pak lze hodnotit let v Čáslavi za nižší, než ve slabě rizikových letech. V Lípě a Věrovanech se hodnoty záchytů pohybují mezi oběma křivkami extrémních hodnot a v Chrlicích či Žatci se naopak přibližují průměrům let s vysokým rizikem šíření. Přesto vzhledem k nízkému podílu zdrojů viróz je nebezpečí infekce i v těchto lokalitách nižší. To ovšem nemusí platit o množství mšic, především v těchto lokalitách, ale s ohledem na průběh zimy, i na ostatním území. Je možné očekávat časný a pravděpodobně i nadprůměrný výskyt této mšice. Předpoklad slabého výskytu kyjatky travní se naplnil na všech stanicích s výjimkou Chrlic. Zde je patrný nadprůměrný přelet navzdory přerušení pozorování v důsledku poruchy. Podzimní přelety však byly slabé na všech lokalitách, a tak pro příští rok lze očekávat pouze podprůměrné výskyty. Situaci by mohlo změnit pouze ideální počasí v jarním období. Pro kyjatku osenní byl loňský rok příznivější než se očekávalo. Podprůměrně zachytávána byla jen v Lípě a Chrlicích, zde ovšem mohlo dojít ke zkreslení díky výpadku sací pasti. V Čáslavi a Věrovanech byl jarní přelet slabě podprůměrný, v Žatci byly znamenány dokonce nadprůměrné hodnoty. Podzimní přelet nebývá výrazný, a tak za zmínku stojí poměrně pozdní a zvýšená aktivita v Chrlicích, která může znamenat zvýšené riziko výskytu také na jaře Z kontextu mírné zimy a sklonu kyjatky osenní k přežívání anholocyklických kmenů a jejich vyšší zimuvzdornosti, vyplývá vyšší nebezpečí časných výskytů. Na základě výše uvedených skutečností, lze očekávat vyšší riziko brzkých a silných výskytů mšic především za ideálního počasí na jaře. Lokálně nadprůměrné výskyty spojené s možným přenosem viróz lze očekávat hlavě v nejteplejších oblastech republiky, na lokalitě reprezentované pastí v Chrlicích, eventuálně v okolí Žatce. 21

20 4.2. Mšice v bramborách Potato aphids Z nejdůležitějších šesti virů napadajících brambory je u pěti z nich popsán přenos mšicemi. U virů PVY, PVA, PVM a PVS se jedná o neperzistentní způsob a u svinutky (PLRV) perzistentní. Za nejefektivnější přenašeče jsou považovány mšice broskvoňová a mšice řešetláková. Minulý rok nebyl, z pohledu jejich výskytu a s ním spojeným přenosem viróz, problematický. Záchyty mšic zůstaly slabé po celou sezónu. Vrchol náletu do žlutých misek nastal až v 31. týdnu (přelom července a srpna). To je z hlediska přenosu málo nebezpečné, daleko horší jsou časné přelety. U mšice broskvoňové byly podprůměrné záchyty zaznamenávány také v sacích pastech, odpovídalo to vyslovené prognóze z minulého roku. Jelikož ani podzimní migrace nepřinesla zvýšené záchyty, ale hodnoty zůstávaly podprůměrné, předpokládá se, že jarní výskyty budou nízké. Díky průběhu zimy se dá předpokládat, že mohou přezimovat také anholocyklické kmeny, které zvyšují riziko časných náletu mšic do porostu. Ty hrají zásadní roli v přenosu viróz v porostech. Mšice řešetláková neměla tak slabé výskyty jak se předpokládalo. Jarní přelet byl průměrný až slabě nadprůměrný na všech stanicích včetně Lípy. Naopak podzimní migrace byla velmi slabá a pro nastávající sezónu je možné znovu očekávat jen nízké hodnoty náletů, ale platí vyšší riziko časných náletů. Podobně jako u ostatních druhů je třeba sledovat vývoj jarního počasí a aktuální odchyty v pastech, protože mšice dokáží dobře reagovat na příznivé povětrnostní podmínky. Problémem posledních několika let jsou u brambor spíše lehké virózy, které jsou přenášeny neperzistentním způsobem druhy mšic, které v porostech nesídlí. Mezi ně patří mšice střemchová nebo chmelová, některé druhy rodu Aphis, nebo kyjatky hrachová či osenní. U těchto druhů byl v Lípě na podzim zaznamenán jen slabě podprůměrný let. Je tedy na místě, být na jaře velmi ostražitý a bedlivě sledovat první výskyty mšic a jejich následnou letovou dynamiku, protože za příznivých podmínek mohou nastat časné a nejméně průměrné výskyty Mšice v ostatních polních plodinách Aphid in some other crops Mšice maková: V souladu s prognózou byly jarní výskyty podprůměrné. Záchyty v porostech cukrovek a máku se jevily jako lokální, bez potřeby ošetření. Také podzimní migrace byla na většině stanic podprůměrná, pouze v Žatci byl zaznamenán nadprůměrný přelet. Na území reprezentovaném sací pastí v Žatci je zaznamenáno silné osazení brslenů vajíčky, ale překvapivě i na jiných lokalitách, na Hané, na Ostravsku, na jižní Moravě, v jihovýchodních Čechách a v Polabí. Všude tam je zvýšené riziko silných jarních výskytů. V posledních letech nejsou virové žloutenky cukrovky zásadním problémem, především proto, že jsou omezeny zdroje viróz a je dobře propracován systém insekticidního moření. Přesto se doporučuje sledovat aktuální dynamiku přeletu mšic pro překlenutí období klesající účinnosti moření a dosažení fáze 16 pravých listů cukrovky, kdy klesá její citlivost k virovým chorobám. 22

21 Mšice slívová: Předpoklad slabých výskytů se naplnil. Jarní migrace byla podprůměrná na všech lokalitách. Průběh léta byl pro tento druh příznivý a hodnoty podzimní migrace sice překročily průměr jen v Žatci, ale i na ostatních stanicích je patrné zvýšení výskytů. U přezimujících vajíček je situace podobná jako v minulém roce. Na většině území jsou zaznamenány nulové nebo slabé hodnoty, pouze na Znojemsku a Táborsku jsou střední výskyty. Z výše uvedeného vyplývá, že pro letošní rok je možné stanovit prognózu slabých výskytů, ale s předpokladem postupného narůstání populace za příznivých povětrnostních podmínek. Mšice zelná: Minulý rok vyslovená obava z časných silných výskytů, způsobených přezimujícími kmeny s neúplným generačním cyklem, se nevyplnila. Letová aktivita byla slabá v obou migračních vlnách. Výskyty v porostech byly jen lokální a více než na řepce to bylo u brukvovité zeleniny. Rovněž výskyty přezimujících vajíček jsou na většině území nulové nebo slabé, střední výskyt je zjištěn v okrese Tábor a dokonce silný v České Lípě a Žďáru nad Sázavou. V těchto třech okresech je možné očekávat vyšší výskyty v jarních měsících. Na ostatním území je předpoklad slabých výskytů, který by mohl být změněn v případě přezimování anholocyklických kmenů. Riziko, že přečkaly letošní mírnou zimu, je, navzdory několika mrazivým periodám, vysoké. Mšice chmelová: V souladu s prognózou byl jarní přelet slabý. Naopak u podzimního přeletu se zaznamenaly nadprůměrné hodnoty na celém území, ale je třeba si uvědomit, že k překonání průměru stačily celkové počty do 20 ks. Navíc při slabém osazení slivoní vajíčky je možné předpokládat slabý výskyt v jarním období. 23

22 5. Evropská databáze mšic (projekt EXAMINE) The Europe wide database on aphid incidence (EXAMINE PROJECT) V minulém roce proběhla konference ve švédském Kristianstadu s cílem znovuobnovení projektu na podobné bázi, jako byla evropské databáze mšic EXAMINE (EXploitation of Aphid Monitoring IN Europe), která soustřeďovala informace o letové aktivitě ze 47 sacích pastí rozmístěných na území 11 zemí Evropy. Mimo státy, které se dosud na projektu účastnily, zavítaly na konferenci také zástupci z mimoevropských států, a to z Číny, Jihoafrické republiky, Nového Zélandu a Tunisu. Je veliká naděje, že se v letošním roce podaří realizovat nový projekt, který přinese opět velmi cenné informace o migraci mšic, snad i v globálním měřítku. 24

23 6. Diskuse a závěr Discussion and conclusion V průběhu sezóny 2013 bylo odebráno a rozborováno vzorků ze sacích pastí. Bylo v nich kvantifikováno ks mšic. Toto množství odpovídá slabě podprůměrnému roku. Nejzastoupenější mšicí ve vzorcích se stala mšice střemchová, která tvořila 53,76 % úlovků. Ostatní mšice byly zastoupeny z necelých 22 %, další v pořadí byla mšice švestková s necelými 9 %. Více než 1 % zastoupení bylo zaznamenáno u těchto druhů: mšice slívová něco málo přes 4 %, skupina mšic Aphis téměř 3,5 %, kyjatka osenní necelá 3 %, mšice zhoubná těsně nad 1 a čtvrt % a kyjatka travní těsně pod 1 a čtvrt %. Podrobně je možné procentuální zastoupení jednotlivých druhů vyčíst z grafu 104. Kromě sacích pastí bylo podrobeno rozboru také 201 vzorků ze žlutých misek, které jsou umístěny v porostech brambor, na lokalitách Lípa, Humpolec a Karlovy Vary. Bylo v nich zjištěno ks mšic. Z tohoto množství, tvořily necelých 5 %, pro bramboráře nejzásadnější, mšice broskvoňová společně se mšicí řešetlákovou. Zima uplynulého roku sice nebyla příliš krutá, přesto se objevilo několik mrazivých period, které zredukovaly anholocyklické populace mšic. Další skutečnost, která ovlivnila vývoj rostlin i živočichů, byl pozdní nástup jara. Celá vegetace se ve vývoji zpozdila o tři týdny. Na migraci mšic se to odrazilo pozdním a pozvolným nástupem, který byl navíc zbrzděn ještě deštivým průběhem měsíce května. Teprve v červnu začaly mšice více létat. Hlavní migrace se přesunula až do měsíce července a trvala do jeho konce. Počty většiny mšic dosahovaly maximálně průměrných hodnot, výjimkou byla skupina Aphis s nadprůměrným přeletem na všech lokalitách, dále mšice řešetláková, střemchová a kyjatka osenní na stanici Chrlice, Věrovany a Žatec. Má se za to, že vysoké teploty během léta ovlivňují sexuální generace mšic tím, že nedochází k vývoji samců a populace dávají přednost partenogenetickému rozmnožování a vzniku tzv. anholocyklických kmenů, které za vhodných podmínek přezimují. Extrémní podmínky v uplynulé sezóně, ale tuto teorii nepotvrdily a výskyty samců při podzimní migraci byly normální. Také lze říci, že některým druhům letní počasí vysloveně vyhovovalo, že se během něho namnožily natolik, že při podzimním přeletu dosahovaly nadprůměrných hodnot, především to byly mšice lociková, chmelová a druhy rodu Dysaphis. U podzimní migrace nebyl zřejmý posun letové aktivity, naopak některé druhu vykazovaly vrcholy letu již v měsíci září. Dlouhý a relativně teplý podzim byl mšicemi využit k prodloužení aktivity. V závěru podzimu bylo možné spatřit na téměř zežloutlém listí kolonie mšic s velkým podílem nymf. Tyto generace již nedospěly a nestačily naklást přezimující vajíčka. To potvrzují především odpočty na ovocných stromech, kde je velký podíl slabých nebo nulových výskytů. Naopak silné počty vajíček mšice makové na brslenech dokazují, že jsou lokality, kde toto tvrzení neplatí. Po letošní zimě je velké riziko, že přežily anholocyklické populace, hlavně se jedná o obilní mšice - kyjatku osenní a mšici střemchovou. Zásadní roli sehraje počasí na jaře. Je pravděpodobné, že výskyty budou časné. Na základě hodnot podzimního přeletu, počtů přezimujících vajíček a průběhu zimního počasí byly sestaveny dlouhodobé prognózy výskytu mšic v roce 2014 na zimních a letních hostitelských rostlinách. Byly zpracovány pro mšici střemchovou, kyjatku travní, kyjatku osenní, mšici broskvoňovou, mšici makovou, mšici slívovou, mšici zelnou a mšici chmelovou. Jsou součástí této publikace, zároveň byly umístěny na webových stránkách ÚKZÚZ. 25

24 Počasí v uplynulém roce bylo extrémní, přesto dopad na populace mšic nebyl kalamitní. Některé druhy se s pozdním příchodem jara, srážkově nadprůměrným květnem i horkým suchým červencem dobře vyrovnaly. Přímé škody sáním však byly jen lokální a také přenos viróz nebyl problémem minulé sezóny. Po mírné zimě je zvýšené riziko časných výskytů, které vždy zvyšují nebezpečí spojené s přenosem virů a to hlavně u sadby brambor. O škodlivých výskytech v nadcházející sezóně bude rozhodovat samozřejmě také průběh povětrnosti v předjaří a na jaře. Z těchto důvodů je nutné korigovat vyslovené prognózy sledováním aktuálních úlovků v pastech a situací přímo na poli. Na webových stánkách jsou pro tyto účely k dispozici týdenní přehledy úlovků v sacích pastech a Lambersových miskách vydávané jako Aphid Bulletin v sekci Ochrana proti škodlivým organismům, Monitorování letu mšic. Rovněž grafické informace o riziku šíření BYDV najdete na stejných stránkách v odkaze Letová křivka mšice střemchové. 26

25 7. Poděkování Acnowledgements Aby celá sezóna úspěšně proběhla je třeba dobré spolupráce od pořízení vzorku až do prezentace výsledků. Z tohoto pohledu byl 22. rok sledování letové aktivity mšic pomocí pastí Johnson -Taylor zajisté úspěšný. Podílely se na tom svou obětavou prací obsluhy sacích pastí, kolegové z oblastních pracovišť i brigádníci, kteří pomáhali redukovat pracovní vytížení v čase špiček. Všem patří náš dík. Děkujeme také pracovníkům RIS Harpenden z Anglie a Landespflanzenschutzamt Mecklenburg - Vorpommern v Německu ve spolkové zemi Meklenbursko - Pomořansko za poskytnuté informace a dlouhodobou spolupráci. Naše práce by postrádala smysl, kdyby nikdo nevyužíval výsledky našich rozborů, proto děkujeme také všem čtenářům Aphid Buletinu. Tato sezóna se stala posledním rokem monitoringu pod hlavičkou Státní rostlinolékařské správy. Od roku 2014 bude sledování letové aktivity mšic pokračovat, jako pilíř integrované produkce, pod záštitou Ústředního zkušebního a kontrolního ústavu zemědělského. 27

26 Fotopříloha: Vývojový cyklus mšice makové (Aphis fabae) / Life cycle of Aphis fabae Jaro/Spring: Primární hostitele /primary hosts: brslen (Euonymus spp.), kalina (Viburnum spp.) a pustoryl (Philadelphus spp.) Přezimu jící vajíčka/ overwintering eggs Vylíhlé nymfy/nymphs Zakladatelka s potomstvem/ fundatrix with offspring Kolonie na brslenu/ colonies on Euonymus 28

27 Larvy se základy křídel/ alatiform nymphs Jarní přelet/ spring migration Sekundární hostitele/ secondary hosts: Okřídlená živorodá samička/ alate viviparous female mák/ Papaver řepa/beta merlík/chenopodium heřmánek/matricaria a jiné např. bob (Vicia faga), fazole (Phaseolus), špenát (Spinacia), jiřiny (Dahlia), slunečnice (Heianthus), lebeda (Atriplex) Sekundární přelet v rámci letních hostitelů/ summer dispersal to new host plants Nymfy se základy křídel/alatiform nymphs Okřídlená živorodá samička/ alate viviparous female 29

28 Podzimní přelet zpět na primární hostitele/autumn migration back to primary hosts Primární hostitel/ primary host Okřídlená živorodá samička/ alate viviparous female Bezkřídlé vejcorodé samičky/ apterous oviparous females Okřídlený sameček/alate male Vajíčka/eggs 30

29 TABULKA 1 Rozmístění sacích pastí typu Johnson - Taylor a charakteristiky stanic Arrangement of Jonson - Taylor suction traps and charakteristics of the locations Lokalita Location Souřadnice Coordinate Výška Altitude (m) Teplota* Temperat. Srážky** Rainfall m n m. C mm Vzdušná vzdálenost v km Air - distance in km Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Čáslav N E 260 8, Chrlice N E Lípa N ,146 E 505 7, Věrovany N E 207 8, Žatec N E Vysvětlivky: *dlouhodobá průměrná teplota t30 a ** dlouhodobý průměrný úhyn srážek s30 ( ) TABULKA 2 Provoz sacích pastí typu Johnson-Taylor v roce 2013 The Performance of Johnson-Taylor suction traps in 2013 Lokalita Provozovatel Zahájení Poruchy Ukončení Počet týdnů Lacation Keeper Start Breakdawns End No. Weeks Čáslav SRS Chrlice SRS Lípa SRS Věrovany SRS Žatec SRS TABULKA 3 První nálety mšic do sacích pastí typu Johnson-Taylor v roce 2013 The first catches of aphids in 2013 Druh mšice / lokalita Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Acyrthosiphon pisum Aphis fabae Aphis nasturtii Aphis spp Brachycaudus helichrysi (1) 1 1 Brevicoryne brassicae Diuraphis noxia Dysaphis spp Hyalopterus pruni Hyperomyzus lactucae Macrosiphum euphorbiae Metopolophium dirhodum Myzus persicae Phorodon humuli Rhopalosiphum padi Sitobion avenae ostatní mšice Pozn.: Datum náletu a počet okřídlených mšic (date of catches and number of alatae) 31

30 TABULKA 4 Vrcholy náletů do sacích pastí typu Johnsoon-Taylor v roce 2013 The peaks of migration of aphids in 2013 Druh mšice / lokalita Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Acyrthosiphon pisum Aphis fabae Aphis nasturtii Aphis spp Brachycaudus helichrysi Brevicoryne brassicae Diuraphis noxia Dysaphis spp Hyalopterus pruni Hyperomyzus lactucae Macrosiphum euphorbiae Metopolophium dirhodum Myzus persicae Phorodon humuli Rhopalosiphum padi Sitobion avenae ostatní mšice Pozn.: V prvním řádku je týden, ve kterém došlo k vrcholu náletu, v druhém celkový počet mšic (week of migration peak and number of alatae) 32

31 TABULKA 5 Vrcholy podzimních náletů mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2013 The peaks of autumn migration of aphids in 2013 Druh mšice / lokalita Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Acyrthosiphon pisum /0 4/0 1/0 1/0 1/0 Aphis fabae /2 2/0-3/1 13/0 Aphis nasturtii /0 1/0 2/0 1/0 5/0 Aphis spp /2 19/2 7/2 10/4 47/9 Brachycaudus helichrysi /1 375/41 9/12 74/0 575/14 Brevicoryne brassicae /0 2/0 1/1 2/1 7/1 Diuraphis noxia /0-2/0 - Dysaphis spp /0 2/0 1/0 3/0 4/0 Hyalopterus pruni /0 3/2-1/1 7/0 Hyperomyzus lactucae /0 5/5 3/0 5/2 9/2 Macrosiphum euphorbiae Metopolophium dirhodum /0 1/1 3/0 1/0 1/0 Myzus persicae /0 23/4 2/5 10/0 7/4 Phorodon humuli /0 0/8 2/0 0/5 6/0 Rhopalosiphum padi / / / / /579 Sitobion avenae /0 9/4 2/1 4/4 4/0 ostatní mšice /0 454/8 300/0 381/6 615/38 Pozn.: V prvním řádku je týden, ve kterém došlo k vrcholu náletu, v druhém počet mšic a z toho samců (week of autumn peak migration; number of alate/number of males) TABULKA 6 Poslední nálety mšic do sacích pastí typu Johnson-Taylor v roce 2013 The last catches of aphids in 2013 Druh mšice / lokalita Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Acyrthosiphon pisum /1 1/0 1/0 0/1 1/0 Aphis fabae /1 1/0 1/0 1/0 1/0 Aphis nasturtii /0 1/0 2/0 1/0 1/0 Aphis spp /0 0/2 2/0 2/0 0/2 Brachycaudus helichrysi /1 0/1 0/1 0/1 0/3 Brevicoryne brassicae /1 2/0 0/1 1/0 0/1 Diuraphis noxia /0 1/0 1/0 1/0 - Dysaphis spp /0 2/0 1/0 1/0 1/0 Hyalopterus pruni /1 1/1 1/0 1/0 2/0 Hyperomyzus lactucae /1 0/1 0/1 0/1 0/1 Macrosiphum euphorbiae /0 6/0 - Metopolophium dirhodum /0 1/0 1/0 1/0 1/0 Myzus persicae /0 1/0 1/0 1/0 1/0 Phorodon humuli /0 0/1 2/0 0/1 3/0 Rhopalosiphum padi /1 1/0 0/1 0/1 1/0 Sitobion avenae /0 0/1 1/0 1/0 1/0 ostatní mšice /0 2/2 1/1 0/1 1/0 Pozn.: V druhém řádku je počet mšic/ počet samců (number of alate and number of males) 33

32 TABULKA 7 První nálety samců mšic do sacích pastí typu Johnson-Taylor v roce 2013 The first catches of males in 2013 Druh mšice / lokalita Čáslav Chrlice Lípa Věrovany Žatec Acyrthosiphon pisum Aphis fabae Aphis nasturtii Aphis spp. Brachycaudus helichrysi Brevicoryne brassicae Diuraphis noxia Dysaphis spp. Hyalopterus pruni Hyperomyzus lactucae Macrosiphum euphorbiae Metopolophium dirhodum Myzus persicae Phorodon humuli Rhopalosiphum padi Sitobion avenae ostatní mšice Pozn.: V prvním řádku je datum záchytu, v druhém počet samců (date of catches and numver of males) 34

33 35

34 36

35 37

36 38

37 39

38 40

39 41

40 42

41 43

42 44

43 45

44 46

45 47

46 48

47 49

48 50

49 51

50 52

51 53

52 54

53 55

54 56

55 57

56 58

57 59

58 60

59 61

60 62

61 63

62 64

63 65

64 66

65 67

66 68

67 69

68 70

69 71

70 72

71 73

72 74

73 75

74 76

75 77

76 78

77 79

78 80

79 81

80 82

81 Graf 98 Čáslav 2013 letová aktivita mšice střemchové Rok 2012 Rok 2013 Vysoké riziko šíření BYDV (průměr z let 2000, 2001, 2005) Nízké riziko šíření BYDV (průměr z let 1997, 2002, 2003) 83

82 Graf 99 Čáslav 2013 letová aktivita mšice střemchové Rok 2012 Rok 2013 Vysoké riziko šíření BYDV (průměr z let 2000, 2001, 2005) Nízké riziko šíření BYDV (průměr z let 1997, 2002, 2003) Graf 100 Chrlice 2013 letová aktivita mšice střemchové Rok 2012 Rok 2013 Vysoké riziko šíření BYDV (průměr z let 2000, 2001, 2005) Nízké riziko šíření BYDV (průměr z let 1997, 2002, 2003) 84

83 Graf 101 Lípa 2013 letová aktivita mšice střemchové Rok 2012 Rok 2013 Vysoké riziko šíření BYDV (průměr z let 2000, 2001, 2005) Nízké riziko šíření BYDV (průměr z let 1997, 2002, 2003) Graf 102 Věrovany 2013 letová aktivita mšice střemchové Rok 2012 Rok 2013 Vysoké riziko šíření BYDV (průměr z let 2000, 2001, 2005) Nízké riziko šíření BYDV (průměr z let 1997, 2002, 2003) 85

84 Graf 103 Žatec 2013 letová aktivita mšice střemchové Rok 2012 Rok 2013 Vysoké riziko šíření BYDV (průměr z let 2000, 2001, 2005) Nízké riziko šíření BYDV (průměr z let 1997, 2002, 2003) Graf

85 Graf 105 Procentuální rozložení mšic v roce 2013 (sací pasti) Proporcional division of aphids in 2013 (suction traps) Graf