pohraničí Doba řešení Řešitel (spoluřešitelé)

Transkript

1 Číslo projektu 1J 045/05 DP 1 Název Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Doba řešení Řešitel (spoluřešitelé) Řešitel: prof. Ing. František Zich, DrSc zich@fse.ujep.cz, fzich@volny.cz Spoluředitelé: PhDr Peter Balek balek@fse.ujep.cz PhDr. Alice Reissová reissova@fse.ujep.cz Ing. Dita Štyvarová styvarova@fse.ujep.cz Doc. PhDr Igor Pleskot, CSc pleskot@fse.ujep.cz Mgr. Peter Matoušek matousek@fse.ujep.cz Mgr. Radka Michelová michelova@fse.ujep.cz Kontaktní osoba Odborný garant Oponenti Souhrn Anotace Klíčová slova Webové Ing. Dagmar Kubišová Telefon: kubisova@fse.ujep.cz PhDr. Václav Houžvička, Ph.D. Telefon: vaclav.houzvicka@soc.cas.cz Cílem je poznání důsledků přeshraniční interakce obyvatelstva a institucí v pohraničních oblastech sousedících s Německem, Rakouskem, Polskem, Slovenskem. Pohraničí, místní společenství, přeshraniční vlivy, přeshraniční asymetrie, evropská integrace, veřejná správa, národní zájem, místní kultura http/vyzkumpohranici.ujepurkyne.com) 1

2 stránky projektu Plánované významné aktivity a šetření v rámci projektu (řazeno chronologicky) V roce 2005: Postupně byly zpracovány podkladové studie pro přípravu dotazování expertů. (studie viz sborník: Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí, II. část) Bylo uskutečněno dotazování expertů. Celkem bylo dotázáno 241 expertů z celého pohraničí ČR. Dotazování mělo standardní obsah (na základě dotazníku). Byly uskutečněny skupinové rozhovory s vybranými osobami k ověření dílčích závěrů z dotazování expertů. (září-listopad) Empirické údaje byly zpracovány v podobě tematických statí (viz Sborník I. část) V roce 2006: Empirického šetření občanů žijících v pohraničí na základě připraveného dotazníku (květen- září) Doplňující a kontrolní dotazování (červenec,- září) Zpracování dat a předběžné zprávy (září listopad) V roce 2007 Doplňující výzkumné empirické sondy (únor-červen) Zpracování závěrečné studie (září) Plánované konference, workshopy, semináře (řazeno chronologicky) Dosud zveřejněné informace, články, V roce 2005 Pracovní seminář k poznatkům expertního dotazování a metodiky ověřování (září) Řešitelský tým byl spolupořadatelem konference Regionální výzkum v severozápadních Čechách, kde byly presentovány některé poznatky z výzkumu (Universita J.E. Purkyně v Ústí n. L. listopad ) V roce 2006 Konference k výsledkům dotazování občanů (prosinec) V roce 2007 Pracovní seminář: teoretické zobecnění výsledků dotazování občanů (únor) Mezinárodní konference k problematice přeshraničních vlivů (září) V roce 2005 Přeshraniční vlivy působící na místní společenství pohraničí České republiky, sborník studií I. a II. UJEP, Ústí nad Labem 2005, ISBN a ISBN

3 příspěvky, publikace Díl I. : členové výzkumného týmu: výsledky dotazování expertů celkem 143 stran, Obsah: F. Zich: Názory expertů na přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí A. Reissová: Sociálně ekonomické aspekty vlivu zahraničního souseda v českém pohraničí I. Pleskot: Zaměstnanost a nezaměstnanost v příhraničním pásmu ČR. (Vliv příhraničí na chování lidí v pohraničním pásmu České republiky) R. Michelová. Vliv zahraničního souseda na život obyvatel příhraničního regionu-oblast veřejné správy a samosprávy P. Balek: Některé aspekty regionální identity v českém pohraničí J. Krous: Život na hranici D. Štyvarová: Přeshraniční vlivy v oblasti místní kultury českého pohraničí P. Matoušek : Sociální deviace a pohraničí F. Zich: Některé předběžné závěry Díl II. 205 stran, podkladové studie Obsah: Typologie českého pohraničí. na pozadí teoretických přístupů a reálné situace (Milan Jeřábek) Euroregiony na hranicích České republiky (Jitka Lašťovková) Přeshraniční rozdíly ekonomických potenciálů na českých hranicích a jejich vliv na místní společenství v pohraničí ( Karel Hlavatý) Ekonomické přeshraniční vlivy a možnosti jejich využití v místních společenstvích v pohraničí (Karel Hlavatý) Posouzení dopadů přeshraniční česko-německé spolupráce v ochraně životního prostředí (Jaroslav Zahálka) Regionální identita obyvatel českého pohraničí (Ondřej Roubal) Vliv Německa na utváření postojů obyvatel českého pohraničí (Lukáš Novotný) Obec Zlaté Hory v Jeseníkách. Studie k problematice přeshraničních vztahů s Polskem (Jaroslav Ražnok), (Viliam Kovacz) Národní identita a příhraniční společenství (výsledky empirické sondy) (Viliam Kovacz) Česko-rakouské vztahy z pohledu občanů rakouského pohraničí (Lukáš Novotný) Ohlasy na sborníky: Recenze Lukáš Novotný: Přeshraniční vlivy působící na místní společenství pohraničí české republiky, in: SOCIOWEB.CZ, Sociologický ústav AV ČR, V roce 2006 Recenzované články: František Zich, Výzkum přeshraničních vlivů působících na pohraničí České republiky, 2006, in: Regionální výzkum v severozápadních Čechách, Acta Universitatis Purkynianae 124, Studia Geographica VII, UJEP, Ústí, n. L., ISBN

4 Petr Balek, Problémy regionální identity v rámci českého pohraničí s důrazem na specifiku severozápadního pohraničí, 2006 in: Regionální výzkum v severozápadních Čechách, Acta Universitatis Purkynianae 124, Studia Geographica VII, UJEP, Ústí, n. L., ISBN Igor Pleskot, Komparace vlivů sousedních zemí na zaměstnanost a nezaměstnanost našeho západního pohraničí, 2006, in: Regionální výzkum v severozápadních Čechách, Acta Universitatis Purkynianae 124, Studia Geographica VII, UJEP, Ústí, n. L., ISBN Konference a semináře: F. Zich, Přeshraniční vlivy v pohraničí se Saskem - příspěvek na mezinárodní konferenci Řeč a politika v rozšířené Evropě, Seiffen, Německo Shrnující publikace druhého roku řešení úkolu: Člověk v pohraničí, vydavatel Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2006, ISBN Část A Zpráva z výzkumu občanů žijících v pohraničí ČR Metodika a popis souboru dotazovaných. (František Zich) Celkové hodnocení přeshraničních vlivů (František Zich) Působení přeshraničních vlivů (František Zich) Vliv zahraničních firem na ekonomiku pohraničních regionů (Alice Reissová) Práce v zahraničí v názorech a výpovědích respondentů (Igor Pleskot) Institucionální přeshraniční spolupráce očima obyvatel příhraničních regionů ČR (Radka Michelová) Regionální identita obyvatel v příhraničních oblastech ČR ( Petr Balek) Přeshraniční spolupráce v oblasti kultury a školství (Dita Štyvarová) Negativní jevy a pohraničí (Petr Matoušek) Část B Výsledky dotazníkového šetření květen předvýzkum (Jan Rytina, Michal Tomčík) Část C Konferenční příspěvky a podkladové materiály Vývoj přeshraničních rozdílů ekonomických potenciálů v pohraničí ČR (Karel Hlavatý) Postoje saských podnikatelů vůči rozšíření EU a České republice (Lukáš Novotný) Podloudnictví jako socioekonomický fenomén (V. Kovacz) Přeshraniční spolupráce euroregionů Labe a Egrensis v oblasti cestovního ruchu (Pavel Pešek) Tożsamość lokalna mieszkańców pogranicza polsko-niemieckiego na przykładzie miasta Szczecina (Urszula Kozłowska, Andrzej Michalak, Żaneta Stasieniuk ) Životní podmínky v českém pohraničí objektivní realita a subjektivní reflexe na příkladu modelových oblastí (Milan Jeřábek) Historicko politický rozměr vývoj pohraničních oblastí ČR/SRN (Václav Houžvička) Sféry života a práce Němců a Čechů mezi světovými válkami v Severních Čechách námět na společný výzkum (Berndt Musiolek) 4

5 Analýza anotací záznamů na internetu pod heslem přeshraniční spolupráce (Václav Struhovský) V roce 2007 Hlavní poznatky řešení projektu, včetně poznatků z výzkumných sond získaných v roce 2007 jsou shrnuty v ublikaci Přeshraniční vlivy v českém pohraničí, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2007 ISBN , (320 stran). I. Shrnutí poznatků z výzkumů Přeshraniční vlivy a jejich zjišťování (František Zich Ekonomika v pohraničí (Karel Hlavatý) Podnikatelský sektor v českém pohraničí (Alice Reissová) Pohraniční regiony a zaměstnanost (Igor Pleskot) Místní přeshraniční politika (František Zich) Úloha místních institucí a organizací v přeshraničních kontaktech a vztazích (Radka Michelová) Identita (Petr Balek) Příběhy hranic, hranice příběhů (Petr Matoušek) Přeshraniční souvislosti v oblasti kultury (Dita Štyvarová) II. Podkladové a doplňkové studie Budoucí vývoj přeshraničních ekonomických vlivů v českém pohraničí (Karel Hlavatý) Sociální kapitál místního společenství v pohraničních regionech (František Zich) Několik poznámek k vybraným charakteristikám vývoje pohraničních okresů České republiky (Miloslav Šašek) Odvrácená tvář pohraničí (Stanislav Holubec) III. Zprávy z rozhovorů s místními funkcionáři vybraných pohraničních obcí Shrnutí poznatků z rozhovorů s představiteli příhraničních obcí o přeshraniční spolupráci (Václav Struhovský) Záznamy rozhovorů s představiteli pohraničních obcí 1. Pohraničí s Německem 2. Pohraničí s Rakouskem 3. Pohraničí s Polskem 4. Pohraničí se Slovenskem Další publikace: Acta Universitatis Purkynianae 147, Studia Sociologica 2008, ISBN: , s názvem Přeshraniční vlivy působící na v českém pohraničí uvádějí výsledky řešení projektu. Poznatky získané řešením projektu byly rovněž prezentovány na odborných seminářích a konferencích v ČR (Pleskot RE regions Most, 2007) a na zahraničních konferencích (Zich, Univerzita Lipsko, duben 2007, Drážďany nadace Mosty - Brücke, listopad 2007). 5

6 Významné dílčí poznatky, informace, důležitá sdělení V roce 2005 shrnutí poznatků dotazování expertů - Potvrdilo se, že existuje výrazná diferenciace pohraničních regionů podle zahraniční země a jejich další výrazná vnitřní diferenciace nejen podle přírodních (geografických), ale rovněž podle ekonomických sociálních, historických a kulturních hledisek. - Registrujeme změnu půdorysu regionu ve vědomí obyvatel (expertů) pohraničí. Zejména u expertů se prokazuje slábnoucí úloha hranice jako bariery. - Přeshraniční aktivity občanů jsou nevyrovnané, soustřeďují se na určité skupiny obyvatel. - Rozsah a intenzita přeshraničních kontaktů je ustálená, ale pokračuje (zejména s Rakouskem a Německem) neustálý růst počtu aktivních interakcí. Nejméně intenzivní přeshraniční vztahy konstatujeme v západní části česko polského pohraničí. - Všeobecně není potenciál možností přeshraniční aktivity a spolupráce podle expertů dostatečně využíván - Dotazovaní experti s převahou pozitivně hodnotí přeshraniční vztahy a vliv zahraničního souseda na české pohraničí. V roce 2006 Poznatky z empirického dotazování obyvatel: - Rozvoj přeshraničních aktivit probíhal a probíhá diferencovaně podle jednotlivých sousedních zemí. - Došlo k rozvoji osobních vztahů neformálního charakteru, byly obnoveny a zintenzivněny příbuzenské vztahy apod. - K intenzivnímu navazování kontaktů a spolupráce došlo i v dalších oblastech, zejména ve spolupráci příhraničních správních a samosprávních institucí, různých zájmových organizací, škol apod. - Zhruba polovina dotázaných obyvatel (2006) považuje vliv zahraničních sousedů za pozitivní (negativní dopady uvádí např. jen 5 % dotázaných obyvatel. Značná část (27%) se ovšem domnívá, že tento vliv je rozporný, něco je na něm dobrého, něco naopak špatného. V této souvislosti jsou uváděny negativní sociální jevy, jako je prostituce, přítomnost cizích obchodníků (většinou mají na mysli asiaty) případně jsou uváděny některé aktivity odsunutých Němců apod. - Pokud jde o oblast kontaktů obyvatel a dalších subjektů z celého českého pohraničí ukazuje se, že celkově není potenciál možností přeshraniční spolupráce a navazování přeshraničních sociálních vazeb zatím dostatečně využíván. Značná část obyvatel nejeví zájem o přeshraniční spolupráci, ani nevyužívá příslušné potenciály, které tyto regiony v podobě přeshraniční rozdílů poskytují. - Ve vědomí místních obyvatel se koncipuje rozšířený, přeshraniční žitý prostor jako vnímání přítomnosti zahraničního souseda v jejich každodenním dosahu. - Ve všech pohraničích se všeobecně nemění převaha pozitivních postojů obyvatel českého pohraničí ke všem zahraničním sousedům. tyto postoje jsou poněkud rozdílné podle zahraničního souseda. Přátelské a kooperativní jsou s převahou postoje ke Slovákům. K Němcům a částečně k Rakušanům jde o postoje se zájmem o kooperaci u části obyvatel však s určitým rysem ostražitosti. Pokud jde o vztah k Polsku a Polákům 6

7 dochází postupně k prohlubování zájmu o spolupráci na místní úrovni a tím i k překonávání dosti silné občanské neinformovanosti - V posledních letech došlo k výrazné změně zejména v pohraničí s Bavorskem a Rakouskem kde po poznávací euforii počátku devadesátých let, případně hledáním výhodné práce z české strany a převahou nákupní turistiky ze strany sousedů, dochází k poklesu takto motivovaných kontaktů. - Přeshraniční vlivy jsou nejsilněji vnímány v oblasti ekonomiky, a to především na česko-německé a česko-rakouské hranici (včetně jejich některých negativních souvislostí). Jako další je uváděno působení na ekologii a dostupnost pohraničí (komunikace a jejich stav). Dále je to vliv na činnost místních organizací a institucí jejich aktivity přes hranice. Jako relativně nejméně silný se v hodnocení respondentů ukazuje vliv působící na oblast morálky (včetně výskytu sociálněpatologických jevů), chování lidí a vztahy mezi lidmi v pohraničí. Morálka místních lidí se jeví jako relativně stabilní záležitost a většina respondentů nevnímá nějaké změny, které by byly způsobeny faktem otevřenosti hranic, aktivitami přes hranice a vlivy zahraniční kultury, V roce 2007 Stručné shrnutí poznatků za roky Otevřené hranice a rozvoj přeshraničních vztahů s obyvateli sousedních zemí patří k nejvýznamnějším změnám, k nimž došlo v posledních dvou desetiletí v souvislosti s pádem železné opony. Postupně dochází k sbližování pohraničních společenství jednotlivých zemí přes hranice. I když tento proces v souvislosti s historickými příčinami a stavem rozvoje jednotlivých pohraničních regionů probíhá různě a ve všech oblastech ne dost dynamicky, postupně zde vznikají podmínky pro vytvoření přeshraničního občanského společenství. Nejsilněji se tyto procesy vznikání přeshraničních vztahů a vazeb projevují v ekonomické oblasti, kde v důsledku rozdílné síly národních ekonomik (výkon, síla měny) se po otevření hranic a celkové změny vnitřní i zahraniční politiky států vytvořil široký prostor pro podnikání, či jiné ekonomické aktivity. - Ukázalo se, že existují významné rozdíly v intenzitě, obsahu a hloubce přeshraničních kontaktů i pokud jde o geografické podmínky pohraničí. V tomto ohledu se potvrdila výzkumná hypotéza projektu, že V souladu se sousedstvím čtyř států existují čtyři výrazně rozdílná pohraničí, která jsou dále vnitřně diferencovaná podle místních historických, kulturních, geografických a ekonomických podmínek. Potvrdilo se také, že vnitřní hranice pohraničí se nekryje s hranicemi správních celků. Je dána mimo jiné rozdílnou intenzitou přeshraničních kontaktů, která je výrazně závislá hlavně na hustotě obyvatelstva, tradicích, existenci průmyslových center a dopravní obslužnosti. Tento víceméně očekávaný fakt se zprostředkovaně projevuje ve všech sledovaných tématech zkoumání přeshraničních vztahů a vlivů. 7

8 - Pokud jde o oblast kontaktů obyvatel a dalších subjektů z celého českého pohraničí zdá se, že celkově není potenciál možností přeshraniční spolupráce a navazování přeshraničních sociálních vazeb zatím dostatečně využíván. Je celkem pochopitelné, že nejsilněji, v závislosti na konkrétních podmínkách regionů, rostou ekonomické kontakty a vazby. Poměrně stabilní, jak co do počtu, tak pokud jde o obsah spolupráce, jsou již navázané přeshraniční kontakty zájmových organizací a správních institucí a samozřejmě euroregionů. Bylo však rovněž zjištěno, že značná část obyvatel nejeví zájem o přeshraniční spolupráci, ani nevyužívá příslušné potenciály, které tyto regiony v podobě přeshraničních rozdílů poskytují - Za významné zjištění považujeme to, co bylo nazváno jako změna půdorysu vnímání žitého prostoru v pohraničí s Německem a Rakouskem. Toto rozšíření půdorysu regionálního rámce žitého prostoru zůstává sice nadále rozděleno hranicí (jak politickou, tak kulturní a mentální), nicméně je rozšíření vědomí o prostoru zaznamenáno jako možnost volného pohybu kamkoliv (tedy i přes hranice), která je podepřena větší či menší zkušeností a znalostí souseda, případně celé přeshraniční regionální topografie atd. - Budeme-li ale evropeizací rozumět nejen směřování k institucionální, politické jednotě států, ale komplexně všechny stránky života evropské společnosti, včetně postupu k sociálně kulturní integraci, pak tyto procesy jsou obsaženy i v každodenním životě lidí již dávno a spontánně probíhají. Zřejmá zájmová struktura (v souladu se sociální strukturou a hlavně ekonomickými rozdíly mezi jednotlivými zeměmi) se bude nadále profilovat na tomto spontánním základě. Komplementární součástí politické evropeizace je tak také evropeizace vyvolaná potřebou soužití obyvatel různých zemí (v našem případě sousedů přes hranice ), která v důsledku opakovaných kontaktů a vznikajících sociálních vazeb vede k vytváření dohod, institucionalizaci a růstu přeshraniční dimenze sociálního kapitálu místních společenství. Tyto procesy jsou konec konců i jistou verifikací účinnosti a smysluplnosti evropeizace shora a tvoří tak nedílnou součást evropských integračních procesů. Potvrzují to i poznatky získané z rozhovorů s představiteli místních samospráv, kteří často praktikují vlastní přeshraniční diplomacii. - Uvedené poznatky získané na základě empirických šetření opravňují k závěru, že přeshraniční kontakty obyvatel celého českého pohraničí a dopady těchto kontaktů vedou k rozšiřování obecného povědomí občanské sounáležitosti s občany sousedních zemí. Je možné je pracovně označit jako procesy evropeizace zdola. Tímto směrem je také ve většině případů realizována politika místních samosprávních orgánů, podporující různé formy spolupráce s partnery za hranicemi 8

9 - Poznatky výzkumu rovněž poukazují na dynamiku a jistou citlivost sociálních systémů příhraničních regionů. Je možno očekávat změny a reakce na měnící se podmínky ke kterým dochází v rámci jednotlivých sousedících zemí, tak lze předpokládat dopady různých rozhodnutí a opatření vyplývající z politiky Evropské unie. Vytváření a udržování občanských přeshraničních vztahů a vazeb a funkčního přeshraničního společenství představuje, zejména na hranicích s Německem, Rakouskem a částečně i s Polskem dlouhodobý proces předpokládající nejen vzájemné porozumění, ale i určité jistoty a stabilitu politických poměrů v Evropě. Podrobněji jsou výsledky řešení projektu obsaženy v již výše uvedených publikacích: Pohraniční vlivy působící na místní společenství pohraničí České republiky I., II. UJEP, Ústí nad Labem, 2005, ISBN ISBN a ISBN Člověk v pohraničí výzkumná zpráva, UJEP, Ústí nad Labem, 2006, ISBN Přeshraniční vlivy českém pohraničí, UJEP, Ústí nad Labem, 2007, ISBN A na webových stránkách: http/vyzkumpohranici.ujepurkyne.com) 9

10 10