Pracovní úraz a nemoc z povolání z praktického úhlu pohledu prokazování jejich příčin

Transkript

1 Pracovní úraz a nemoc z povolání z praktického úhlu pohledu prokazování jejich příčin ABSTRAKT Ilona Kostadinovová Cílem předloženého příspěvku je analýza platné právní úpravy řešení otázek odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s důrazem kladeným na samotné prošetřování jejich zdrojů a příčin. V návaznosti na provedená šetření je zaměstnavatel povinen odškodňovat postižené zaměstnance a přijímat vhodná preventivní opatření k zabránění jejich opakování. Zároveň je zaměstnavatel oprávněn zprostit se své odpovědnosti zcela nebo zčásti, prokáže-li dostatečně všechny skutečnosti, které jej k tomu opravňují. Bude proto proveden souhrnný praktický výčet toho, jaké prostředky k takovému dokazování je vhodné v praxi využívat. KLÍČOVÁ SLOVA pracovní úraz; nemoc z povolání; zdroj úrazu; příčina úrazu; kniha úrazů; záznam o úrazu; lékařský posudek; znalecký posudek; dechová kontrola požití alkoholu; kontrola požití návykové látky; krevní zkouška; odpovědnost zaměstnavatele; odškodnění zaměstnance; náhrada za ztrátu na výdělku; bolest a ztížení společenského uplatnění; věcné náklady; zproštění odpovědnosti; zavinění zaměstnance ABSTRACT The aim of the submitted contribution is to analyze the valid legal regulation of the issues of indemnification for work injuries and occupational diseases, with an emphasis on the investigation of their sources and causes. Following the investigations carried out, the employer is obliged to compensate the affected employees and to take appropriate preventive measures to prevent their recurrence. At the same time, the employer is entitled to waive all or part of his liability if he demonstrates sufficiently all the facts that justify him. Therefore, a comprehensive practical list of what means of such proofing is useful in practice will be made. KEYWORDS work injury; occupational disease; source of injury; cause of injury; book of injuries; accident record; medical opinion; expert opinion; breath control of alcohol intake; control of ingestion of addictive substance; blood test; employer's liability; compensation of the employee; compensation for loss of earnings; pain and impoverishment of social application; material costs; exemption from liability; the fault of the employee

2 OBSAH Úvod 1. kapitola: Vztah zákoníku práce k občanskému zákoníku z pohledu náhrady škody 2. kapitola: Objektivní odpovědnost zaměstnavatele a zproštění úplné či částečné 3. kapitola: Odškodnění zaměstnance za pracovní úraz a nemoc z povolání v rovině pracovněprávní 4.kapitola: Aspekty hmotného zabezpečení zaměstnance v rovině práva sociálního zabezpečení Závěr Použité zdroje a literatura Přílohová část Úvod Prošetřování zdrojů a příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání představuje v praxi jednu z nejzásadnějších aktivit, které věnuje svoji pozornost nejen zaměstnavatel, ale i řada dalších zainteresovaných subjektů. V obecné rovině je chráněn zájem na bezpečném a zdraví neohrožujícím výkonu závislé práce a je proto nutné zavádět dostatečné množství preventivních opatření. Ale ani nejlepší preventivní politika nezabrání zcela možným úrazům, které se mohou v provozu stát. Kapitola 1 Vztah zákoníku práce k občanskému zákoníku z pohledu náhrady škody Pracovněprávní vztahy jsou svým specifickým charakterem zvláštním druhem soukromoprávních vztahů, do kterých vstupuje veřejnoprávní zájem na ochraně postavení zaměstnance při výkonu závislé práce. Mezi základní pracovněprávní vztahy patří pracovní poměr a pracovněprávní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr dohoda o provedení práce/dpp a dohoda o pracovní činnosti/dpč. Vztahy souvisejícími se základními pracovněprávními vztahy jsou zejména vztahy odpovědnosti. 1 Z tohoto úhlu pohledu je pak tedy řešena rovněž náhrada škody přímo v zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění (dále jen ZP), v porovnání s obecnou právní úpravou vyplývající z občanského zákoníku, z. č. 89/2012 Sb., v platném znění (dále jen OZ). Pracovní úraz Na úvod je potřeba zdůraznit, že ne každý úraz utrpěný na pracovišti musí být prakticky nutně vždy úrazem pracovním. Zásadní je pro určení, zda jde nebo nejde o pracovní úraz, zda k němu došlo při plnění pracovních úkolů ( 273 ZP) nebo při činnosti v přímé souvislosti s tímto plněním ( 274 ZP). Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu utrpěnou při řádném plnění pracovních úkolů, 269 odst. 1 ZP. Definice pracovního úrazu je přesně upravena v 271k ZP. Jde o poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli v důsledku krátkodobého, náhlého a násilného působení zevních vlivů. 1 Prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D. v BĚLINA, M. a kol. Pracovní právo. 7. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, ISBN str. 59

3 Zda jde v konkrétním případě o úraz ve smyslu zákoníku práce, resp. zda ke ztrátě na výdělku došlo v příčinné souvislosti s úrazem, bývá skutkově nejspornější v některých případech úrazů jako například pohmoždění páteře, u infarktů myokardu a u cévních mozkových příhod atd. 2 Prakticky je pak důležité tedy zdůraznit, že pojem pracovního úrazu se skládá ze dvou základních složek: a) úraz/úrazový děj b) plnění pracovních úkolů nebo přímá souvislost s jejím plněním. Nemoc z povolání Zaměstnavatel je dále povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž taková nemoc z povolání vzniká, 269 odst. 2 ZP. Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše 3 let před jejím zařazením do tohoto seznamu. Objektivně vzniká odpovědnost poslednímu zaměstnavateli, u kterého postižený zaměstnanec v rizikových podmínkách pracoval. Zaměstnavatel má povinnost nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu a to i v případě, že dodržel všechny povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se své povinnosti zcela nebo zčásti nezprostí, 269 odst. 4 ZP. Seznam nemocí z povolání je uveden v nařízení vlády č. 290/1995 Sb., vydaný na základě zákona podle 107 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, z. č. 155/1995 Sb., v platném znění/zdp. V zákoně o důchodovém pojištění je upraven invalidní důchod jako jedna z dávek sociálního zabezpečení podmíněná dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. 3 Nemoci z povolání jsou takové, které vznikají v důsledku nepříznivého působení chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, 1 odst. 1 Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., v platném zněni. Podstatné je, že vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání a jsou v seznamu nemocí z povolání uvedeny příloha nařízení vlády. Pro uznávání nemocí z povolání platí zvláštní prováděcí právní předpisy o kompetencích příslušných poskytovatelů zdravotních služeb. Pro pracovněprávní účely je legislativně upravena tzv. pracovně lékařská péče jako jeden z druhů specifických zdravotních služeb upravených v zákoně č. 373/2011 Sb., v platném znění. Nemocemi z povolání jsou nemoci, které byly uvedeny v seznamu ke dni 31. prosince 1995 a vznikly přede dnem účinnosti nařízení vlády č. 290/1995 Sb. po zrušení vyhlášky č. 149/1988 Sb., kterou se prováděl zákon o sociálním zabezpečení. Nařízení vlády nabylo účinnost dnem 1. ledna 1996 a v platném znění se podle něj postupuje prakticky doposud. Pro praxi je vždy tedy nejzásadnější charakteristika nemoci z povolání uvedená v příloze a její medicínské posouzení na základě závazného lékařského posouzení specializovaným poskytovatelem zdravotních služeb. 2 MIKYSKA, M. Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. 598 s. ANAG, spol. s r.o. Olomouc 2010, ISBN , str JUDr. Jan Přib, CSc. v TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 6. vyd. Praha: C.H. Beck, ISBN , str. 160

4 Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 104/2012 Sb. o posuzování nemocí z povolání vymezuje přesnější pravidla a stanovuje konkrétní poskytovatele těchto specifických pracovnělékařských zdravotních služeb. Vyhláška o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku č. 104/2012 Sb., v platném znění, byla přijata Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí podle 95 odst. 3 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, k provedení 65 zákona o specifických zdravotních službách. Postup se vztahuje i na posuzování a uznávání ohrožení nemocí z povolání. POSUDEK O NEMOCI Z POVOLÁNÍ Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 104/2012 Sb. o posuzování nemocí z povolání 3 (1) Lékařský posudek o uznání nemoci z povolání, o neuznání nemoci za nemoc z povolání nebo o ukončení nemoci z povolání (dále jen posudek o nemoci z povolání ) poskytovatel v oboru pracovní lékařství prokazatelně předá zaměstnavateli, u něhož posuzovaná osoba pracovala naposledy před zjištěním nemoci z povolání za podmínek, za kterých nemoc z povolání vzniká, nebo před zjištěním nemoci neuznané jako nemoc z povolání, nebo jinému subjektu, který poskytuje peněžité plnění související s nemocí z povolání; subjektu, který poskytuje peněžité plnění související s nemocí z povolání, se nepředává posudek o neuznání nemoci z povolání. (2) Posudek o nemoci z povolání, u kterého nastaly podle zákona o specifických zdravotních službách právní účinky 3), předá poskytovatel v oboru pracovní lékařství bez zbytečného odkladu registrujícímu poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství, příslušnému poskytovateli pracovnělékařské služby, jde-li o zaměstnance, příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví nebo Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost u onemocnění, které mohlo vzniknout v souvislosti s prací s ionizujícím zářením nebo radioaktivními látkami, a to v případě, kdy byl příslušný orgán nebo úřad požádán o ověření podmínek vzniku nemoci z povolání; posudek o ukončení nemoci z povolání se příslušnému orgánu nebo úřadu nepředává, zdravotní pojišťovně, u které je posuzovaná osoba pojištěna, s výjimkou posudku o neuznání nemoci z povolání. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 104/2012 Sb. o posuzování nemocí z povolání 4 Posudek o nemoci z povolání obsahuje náležitosti podle jiného právního předpisu stanovícího náležitosti a obsah zdravotnické dokumentace 4), identifikační údaje zaměstnavatele v rozsahu obchodní firmu nebo název a adresu sídla podnikatele nebo organizační složky zahraniční osoby na území České republiky, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, je li zaměstnavatelem právnická osoba, adresu místa podnikání, jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa hlášeného přechodného pobytu na území České republiky nad 90 dnů nebo adresu místa trvalého pobytu cizince na území České republiky nebo bydliště v cizině, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, název, sídlo a identifikační číslo organizační složky státu nebo kraje nebo obce, je-li zaměstnavatelem stát, kraj nebo obec, datum zjištění nemoci, kterým je den vyšetření, při kterém bylo poprvé prokázáno onemocnění uznané později za nemoc z povolání, a to ve stupni závažnosti poruchy, pokud je stanoven nařízením vlády, učinění závěru, že nemoc splňuje podmínky, za nichž ji nelze nadále uznat za nemoc z povolání, jde-li o ukončení nemoci z povolání, nebo učinění závěru, že nemoc nesplňuje podmínky pro uznání za nemoc z povolání, označení příslušné kapitoly a položky seznamu nemocí z povolání podle nařízení vlády, jde-li o nemoc uvedenou v písmenu c) bodě 1.

5 Kapitola 2 Odpovědnost zaměstnavatele a zproštění úplné či částečné Podle 271 odst. 1 ZP se zprostí zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu ZCELA. Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla: a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. Podle 271 odst. 2 ZP se zprostí zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu ZČÁSTI. Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla: a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. KNIHA ÚRAZŮ Zaměstnavatel vede v knize úrazů všechny úrazy, trvá-li dočasná pracovní neschopnost déle než 3 dny. ZÁZNAM O ÚRAZU Zaměstnavatel vyplňuje záznam o úrazu, trvá-li dočasná pracovní neschopnost déle než 5 dní. Rozdělení úrazů podle míry zhodnocení jejich závažnosti. Zdroj: Autorka dle právní úpravy Ostatní Závažné Smrtelné Pracovní neschopnost Odškodnění pozůstalých Pracovní neschopnost zaměstnance trvá více než 5 dnů delší než 3 kalendářní dny jednorázové Zákoník práce, z.č. Záznam o úrazu, n. v. č. 201/2010 Sb., ve znění č. 170/ /2006 Sb. v platném Sb. znění/zp Evidence zaměstnavatele VŠECH ÚRAZŮ v Knize úrazů, 105 odst. 2 ZP Pojišťovna zaměstnavatele organizační jednotka Kooperativa/Česká pojišťovna Odborová organizace Zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Oblastní inspektorát práce Obvodní báňský úřad Lékař Hlášení navíc Státnímu úřadu inspekce práce oblastní inspektoráty práce Policii ČR územně příslušný útvar Územně příslušný útvar Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že byl vsouvislosti spracovním úrazem spáchán trestný čin ČBŮ obvodnímu báňskému úřadu Zdravotní pojišťovně

6 Příčinná souvislost mezi vzniklou škodou na zdraví a jednáním zaměstnance je tak v praxi zásadní pro případné zproštění se odpovědnosti. Je potřeba dbát na provedení vyčerpávajícího přehledu zdrojů a příčin vzniklého úrazu při řádném plnění pracovních úkolů nebo při činnosti v přímé souvislosti s ním. Prakticky asi nejvíce problematických případů z tohoto úhlu pohledu, které mohou končit u soudu. Prakticky je pak tedy vždy nejdůležitější zdokumentovat nastalou situaci maximálně zodpovědně s ohledem na možné důsledky spojené s možnostmi zproštění se odpovědnosti ze strany zaměstnavatele. Zároveň je v praxi důležité mít dostatečně konkrétní záznamy pro případ odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. V tiskopise o záznamu je potřeba vyplnit zdroje a příčiny a poznamenat svědky události. Osobně doporučuji provést i nákres celé situace, neboť je potřeba posoudit postupy, zda byly v souladu s řádným plněním pracovních povinností z pohledu bezpečnosti práce atd. ZDROJE PŘÍČINY Kapitola 3 Odškodnění zaměstnance druhy náhrad Podle zákoníku práce je zaměstnavatel odpovědný objektivně a v případě vzniku jeho odpovědnosti nahrazuje majetkovou a nemajetkovou újmu v souladu s pravidly určenými navíc ještě ve zvláštních prováděcích předpisech. V poslední době se začalo rovněž diskutovat o významu vztahu odškodňování újmy na zdraví pro pracovněprávní a pro občanskoprávní účely. Nejvyšší soud České republiky publikoval Metodiku k 2958 OZ. Prakticky bych zdůraznila, že jde v obecné rovině o aplikaci zásady plného odčinění nemajetkových újem na zdraví, resp. na určení výše náhrady podle zásady slušnosti. ZÁKONÍK PRÁCE Podle zákoníku práce má zaměstnanec právo na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po jejím skončení, na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a na náhradu bolestného a ztížení společenského uplatnění. Další náhrady jsou ještě upraveny pro případ smrtelných pracovních úrazů pro pozůstalé nejbližší příbuzné. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 440/2011 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění byla k zrušena. Byla však později nahrazena novým nařízením vlády č. 276/2015 Sb. o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání k provedení 271c odst. 2 zákoníku práce. Bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech, přičemž hodnota 1 bodu činí v současné době 250,- Kč. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se stanoví tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění se násobí hodnotou 1 bodu v korunách českých. Bodové ohodnocení vyplývá z příloh daného nařízení a uvádí se v lékařském posudku o ohodnocení ztížení společenského uplatnění. Subjekty vydávající tento lékařský posudek a jeho náležitosti jsou upraveny rovněž v tomto prováděcím nařízení vlády a to konkrétně v jejím 8 a 9.

7 LÉKAŘSKÝ POSUDEK PRACOVNÍ ÚRAZ, NEMOC Z POVOLÁNÍ OHODNOCENÍ BOLESTI OHODNOCENÍ ZTÍŽENÍ SPOLEČNESKÉHO UPLATNĚNÍ POSOUZENÍ INVALIDITY INVALIDNÍ DŮCHOD Nařízením vlády č. 276/2015 Sb. o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání 8 (1) Lékařský posudek o ohodnocení bolesti nebo lékařský posudek o ztížení společenského uplatnění, jde-li o pracovní úraz, vydává poskytovatel zdravotních služeb, který poškozenému poskytoval zdravotní služby v souvislosti s pracovním úrazem pouze v jednom oboru specializované způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti; posuzujícím lékařem je ošetřující lékař příslušné specializované způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti, registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost (dále jen registrující poskytovatel ), pokud poškozenému pro daný pracovní úraz poskytovalo zdravotní služby více poskytovatelů zdravotních služeb; posuzujícím lékařem je lékař v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, nebo poskytovatel zdravotních služeb, který poskytoval poškozenému zdravotní služby naposledy, nemá-li poškozený registrujícího poskytovatele zdravotních služeb a pokud poškozenému pro daný pracovní úraz poskytovalo zdravotní služby více poskytovatelů zdravotních služeb; posuzujícím lékařem je ošetřující lékař příslušné specializované způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti, nemoc z povolání, vydává poskytovatel zdravotních služeb oprávněný k vydání lékařského posudku o uznání nemoci z povolání podle zákona upravujícího posudkovou péči 1). (2) Při posuzování bolesti nebo ztížení společenského uplatnění poškozeného se vychází z lékařských zpráv a nálezů poskytovatelů zdravotních služeb, kteří se podíleli na léčení poškození zdraví a jeho následků, a pokud je to pro posouzení potřebné, z výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o poškozeném registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb, z výsledku lékařské prohlídky provedené posuzujícím lékařem, nebo z výsledků aktuálně provedených odborných vyšetření vyžádaných posuzujícím lékařem. Nařízením vlády č. 276/2015 Sb. o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání 9 V lékařském posudku o ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění vedle náležitostí stanovených právním předpisem upravujícím obsah a náležitosti zdravotnické dokumentace 2) se vždy uvede datum, kdy došlo k pracovnímu úrazu, nebo datum, kdy byla nemoc z povolání zjištěna, a poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, jehož se hodnocení týká; v případě nemoci z povolání se uvede označení příslušné kapitoly a položky seznamu nemocí z povolání podle nařízení vlády stanovícím seznam nemocí z povolání 3), ustanovení tohoto nařízení a položky příloh k tomuto nařízení, podle kterých bylo bodové ohodnocení provedeno, postup, kterým posuzující lékař dospěl k bodovému ohodnocení, bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění, odůvodnění případného zvýšení bodového ohodnocení podle 6 odst. 1. POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNAVATELE ZA PRACOVNÍ ÚRAZ Prakticky je nutné ještě dodat, že přestože v zákoníku práce zmínka o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele uvedena není, legislativně však toto pojištění upraveno je. Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele se týká osob, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance. Účelem pojištění je zajištění krytí nákladů odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, utrpí-li zaměstnanci v souvislosti s plněním pracovních povinností škodu na zdraví. Zaměstnavatel po uzavření pracovní smlouvy se zaměstnancem oznamuje tuto skutečnost písemně bez zbytečného

8 odkladu pojišťovně, Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, on-line 4. K dispozici jsou on-line formuláře včetně vzorů tiskopisů pro záznam o úrazu. Podmínky vzniku základního pracovněprávního vztahu na základě uzavření pracovní smlouvy a uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr upravuje zákoník práce. V případě, že zaměstnavatel má zaměstnance pouze na DPP (nepřekročí vyměřovací základ Kč), hradí minimální čtvrtletní pojistné ve výši 100 Kč (neomezený počet DPP). Pokud zaměstnanec na DPP vstoupí do odvodu sociálního pojištění, musí být prováděn výpočet zákonného pojištění shodně s postupem dle 12 odst. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb., v platném znění. Pojištění se nevztahuje na členy dozorčích rad, statutárních orgánů, jednatele, společníky, statutáry a to i přes to, že od je za tyto pracovníky odváděno sociální pojištění. 5 Zaměstnavatel musí provádět výpočet zákonného pojištění v souladu s postupem dle 12 odst. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb., v platném znění. Pojistné si vypočítává zaměstnavatel vynásobením příslušné sazby určené podle OKEČ převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem (příloha vyhlášky MF č. 125/1993 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků) a základu, který je shodný s vyměřovacím základem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Základem pro výpočet pojistného je potom souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které zaměstnavatel v tomto období zaměstnával. Vyměřovací základ se stanovuje shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle 5 zákona č. 589/1992 Sb. Ustanovení 15a tohoto zákona, stanovující omezení v podobě maximálního vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se pro výpočet pojistného na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele nevztahuje. Nezaplatí li zaměstnavatel pojistné řádně a včas, zvyšuje se dlužné pojistné o 10 procent dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení. Zaplacení pojistného za celou dobu trvání pojištění a správnost jeho výpočtu je zaměstnavatel povinen prokázat, jinak se má za to, že pojistné nebylo uhrazeno. Pojistné na I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do , na II. čtvrtletí do , na III. čtvrtletí do a na IV. čtvrtletí do Vznikne li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné na toto pojištění, uhradí zaměstnavatel první pojistné vypočítané ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro dané čtvrtletí, a to zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí a současně dopředu. První pojistné je splatné 2x, jednou zpětně za období, které uplynulo, a v němž zaměstnavatel byl pojištěn, ale pojistné nemohl zaplatit, protože mu nebyly známy vyměřovací základy. Druhá platba je dopředu na následující pojistné období (další čtvrtletí). Obě platby jsou vypočtené z prvních získaných vyměřovacích základů. 4 Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, on-line: (cit. dne ) 5 Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, on-line: (cit. dne )

9 Pojistné se platí na účet /0100 Variabilním symbolem je identifikační číslo (IČ) zaměstnavatele nebo jiné označení, které jej nahrazuje (rodné číslo, variabilní symbol ČSSZ, a to v případě zahraničních zaměstnavatelů). Pro úhradu pojistného ze zahraničí je nutné použít účet ve formátu IBAN: CZ ; SWIFT KÓD: KOMBCZPP. Podstata odpovědnosti vyplývá ze základní povinnosti zaměstnavatele zakotvené v zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění/zp. V roce 2006 byl přijat nový zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců č. 266/2006 Sb., který však nikdy nenabyl účinnosti. Snahy přenést pojištění zaměstnavatele do sféry sociálního pojištění zaměstnance jako je tomu například na Slovensku se tak v České republice nepodařilo uvést do praxe. Kapitola 4 Aspekty hmotného zabezpečení zaměstnance v rovině práva sociálního zabezpečení Prakticky je potřeba si uvědomit, že v případě utrpěného pracovního úrazu nebo onemocnění nemocí z povolání je aktivován ve většině případů systém hmotného zabezpečení zaměstnance. Zaměstnanci jsou hmotně zabezpečeni při dočasné pracovní neschopnosti dávkou NEMOCENSKÉho a v případě dlouhodobých nebo trvalých následků v důsledku nezměněného zhoršení zdravotního stavu trvajícího zpravidla déle než jeden rok ovlivňujícího výkon dosavadního povolání může být aktivován systém důchodového pojištění v podobě dávky INVALIDNÍho důchodu. NEMOCENSKÉ Základem právní úpravy je tak zákon o nemocenském pojištění, z. č. 187/2006 Sb., v platném znění/znp, upravující především pro potřeby hmotného zabezpečení zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti dávkou tzv. nemocenského a v případě převedení těhotné zaměstnankyně z důvodu ohrožení zdraví jejího či nenarozeného dítěte tzv. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství/vptm. Výše vyplácené dávky nemocenského však podléhá redukci a zaměstnanci dostávají po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti částku odpovídající 60% redukovaného denního vyměřovacího základu v době od 15. do 30. dne, 66% od 31. do 60.dne a 72% od 61. dne trvaní pracovní neschopnost. 6 Obdobně postupuje zaměstnavatel při vyplácení náhrady mzdy v době prvních 14 dní nemoci zaměstnance. Prakticky to tedy znamená, že v porovnání s příjmem před utrpěným úrazem je jejich příjem podstatně nižší. Vzniká tedy nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti z titulu odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz. INVALIDNÍ DŮCHOD Dále je pak prakticky nutné uvést zákon o důchodovém pojištění, z. č. 155/1995 Sb., v platném znění/zdp, upravující invalidní důchod. Invalidní důchod je v současné době koncipován jako důchod vyplácený ve třech stupních podle míry omezení schopnosti vykonávat povolání, pro které je zaměstnanec kvalifikován. Prakticky bych tedy jen uvedla prováděcí předpis stanovující závazná pravidla pro posuzování invalidity pro účely správního řízení o přiznání invalidního důchodu na 6 RDVZ redukovaný denní vyměřovací základ (průměr započitatelných příjmů na den za předchozích 12 měsíců) pro určení výše dávek nemocenského pojištění vyplácených místně příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení dozorovanou Českou správou sociálního zabezpečení/čssz v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky/mpsv, on-line kalkulačky: MPSV.cz, (cit ). V roce 2018 je 1.RH 1.000,- Kč (90%), 2. RH 1.499,-(60%) a 3.RH 2.998,- (30%), k částkám příjmu na den nad třetí redukční hrnicí se při určení výše dávek nemocenského pojištění vůbec nepřihlíží.

10 základě podané žádosti u místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení dle bydliště pojištěnce. V návaznosti na existující zdravotní zprávy o zdravotním stavu je vypracován lékařem posudkové péče místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení zvláštní POSUDEK O INVALIDITĚ, který je jako podklad směrodatný pro následné rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu Českou správnou sociálního zabezpečení. Zvláštní právní úpravou tak je prakticky stanoven obecný postup, který je potřeba dodržovat. Vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, v platném znění (dále jen vyhláška o posuzování invalidity) má tak pro praxi zásadní význam. Procentní míry poklesu pracovní schopnosti podle druhů zdravotního postižení jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce. Není-li zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu v příloze uvedeno, stanoví se procentní míra poklesu pracovní schopnosti podle takového postižení, které je s ním funkčním dopadem nejvíce srovnatelné. Z tohoto úhlu pohledu je pak tedy nutné konstatovat, že je v praxi význam činnosti posuzování zdravotního postižení pro účely vyplácení invalidního důchodu zcela zásadní a lze se setkávat s odlišnými přístupy lékařů specialistů a lékařů posudkové péče. V nejkrajnějších případech řeší spory o přiznání stupně invalidity správní soudy, pokud jsou poživatelé invalidního důchodu nespokojeni s výší a stupněm určené invalidity v rámci správního řízení. Prakticky je potřeba si uvědomit, že pro účely systému důchodového pojištění se posuzuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce ovlivňující jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo schopnost rekvalifikace. Pro posouzení a stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce s ohledem na zachované pracovní schopnosti. Invalidita prvního, druhého a třetího stupně je legislativně upravena v 39 zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Je-li pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. Zvýšení horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti nesmí v úhrnu převýšit 10 procentních bodů. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely důchodového pojištění považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok, 26 ZDP.

11 Závěr A co dodat na úplný závěr úvah věnovaných prokazování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Napadá mne snad jen v současné době jedna z nejvíce diskutovaných odborných tématik spojených se zásadou ochrany osobních údajů. Zaměstnavatelé musí být schopni vést svoji evidenci tak, aby do ní nebyl umožněn přístup nikomu neoprávněnému a aby byli schopni v případě potřeby většinu zásadních údajů souvisejících s dodržením povinnosti chránit především osobní citlivé údaje patřičným způsobem prokázat. K tomu existují předepsané vzory záznamů, což však nevylučuje možnost stanovit si vlastní závazná vnitropodniková pravidla, která je budou zpřesňovat pro potřeby konkrétního subjektu a budou dostatečnou zárukou splnění všech zákony předepsaných povinností. Prakticky lze říci, že budou jasná, stručná, formulačně přesná a především pochopitelná pro každého jednotlivého zaměstnance. Forma a způsob například vedení tzv. Knihy úrazů není zákoníkem práce sice předepsána, je však zcela zřejmé, že vedena může být jak v podobě fyzické nebo elektronické, a že obsahuje evidenci osobních údajů, které lze bez jakýchkoli pochybností považovat s ohledem na charakter informací o zdravotním stavu osob za citlivé. Prakticky se nám tedy v pracovněprávních vztazích propojuje jak ochrana vyplývající ze zákona o ochraně osobních údajů, z. č. 101/2000 Sb., případně nového zatím v legislativním procesu 7, a z pravidel uplatňovaných nejen u nás ale i v dalších zemích Evropské unie, Obecné nařízení o ochraně osobních údajů od Nelze pominout ani význam Směrnice upravující zásady ochrany osobních údajů pro účely trestního řízení. I když pro potřeby řešení případů odškodňování pracovních úrazů to prakticky významné být nemusí, pokud se však jednání zaměstnance spočívající v porušení například předpisů bezpečnosti práce stane předmětem trestního řízení (trestný čin obecného ohrožení), pak se ani zaměstnavatelé nevyhnou prakticky nutnosti býti s takovými pravidly dostatečně seznámeni. Použité zdroje a literatura: Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění/zp Občanský zákoník, z. č. 89/2012 Sb., v platném znění/oz Nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu č. 201/2010 Sb., v platném znění, elektronicky dostupné on-line: Odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, vyhláška 440/2001 Sb. pro období do nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, nově nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Zákon o důchodovém pojištění, z. č. 155/1995 Sb., v platném znění/zdp Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, v platném znění n.v. č. 114/2011 Sb. a n.v. č. 168/2014 Sb. 7 Legislativní rada vlády, on-line: Návrh nového zákona o zpracování osobních údajů, který nahradí zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Návrh zákona je adaptovaný na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 a zčásti implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680., (cit. dne )

12 Vyhláška o posuzování invalidity, vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovních schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, v platném znění Zákon o nemocenském pojištění, z. č. 187/2006 Sb., v platném znění/znp Zákon o specifických zdravotních službách č. 373/2011 Sb., v platném znění/pracovně lékařská péče Vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v platném znění zejména v.č.365/2011 Sb. MIKYSKA, M. Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. 598 s. ANAG, spol. s r.o. Olomouc 2010, ISBN BĚLINA, M. PICHRT, J. a kol. Pracovní právo. 7. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, ISBN TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 6. vyd. Praha: C.H. Beck, ISBN Metodika Nejvyššího soudu k 2958 o.z., on-line: 58o.z.?Open&area=Rozhodovac%C3%AD%20činnost&grp=Metodika%20k%20 %202958%20o. z.&lng= (cit. dne ) Český statistický úřad/čsú, Klasifikace ekonomických činností, on-line: GDPR Obecné nařízení o ochraně osobních údajů Směrnice trestní. Návrh nového zákona o zpracování osobních údajů, který nahradí zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Návrh zákona je adaptovaný na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 a zčásti implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680, (cit. dne ) Autorka dne Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Odborný asistent, Katedra soukromého práva VŠFS a.s. Karlovy Vary E- mail: ilda@seznam.cz

13 PŘÍLOHOVÁ ČÁST Sazby pojistného odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úraz VYHLÁŠKA Ministerstva financí ČR č. 125/1993 Sb. ze dne 5. dubna 1993, kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Změna: 43/1995 Sb. Změna: 98/1996 Sb. Změna: 74/2000 Sb. Změna: 487/2001 Sb. Změna: 365/2011 Sb. Ministerstvo financí stanoví podle 205d odst. 7 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění zákona č. 37/1993 Sb.: Příl.2 Sazby pojistného podle převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem OKEČ-kód Ekonomická činnost (OKEČ-název) Dobývání černého uhlí včetně výroby 50,4 černouhelných briket 12 Dobývání a úprava uranových a thoriových rud 13 Dobývání rud Výroba masa a masných výrobků (vč. drůbeže) 9, Zpracování ryb a rybích výrobků (vč. konzervování) 15.4 Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků 20.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva Výroba technických plynů Výroba plochého skla 26.7 Zpracování přírodního kamene 27.5 Odlévání kovů (slévárenství) 37.1 Zpracování kovového odpadu a šrotu 45 Stavebnictví Protipožární ochrana a ostatní Z vyměřovacího základu v promile

14 záchranné práce Lesnictví, těžba dřeva a přidružené služby 8, Dobývání hnědého uhlí včetně výroby hnědouhelných briket 11 Dobývání ropy a zemního plynu a související služby 14.1 Dobývání a úprava kameniva 15.5 Úprava a zpracování mléka Výroba cukru 15.9 Výroba nápojů Úprava a spřádání lnářských vláken Tkaní jutařských tkanin Výroba netkaných textilií a výrobků z nich (kromě oděvů) 20.2 Výroba dýh, překližkových výrobků a aglomerovaných dřevařských výrobků 20.3 Výroba stavebně truhlářská a tesařská 20.4 Výroba dřevěných obalů 21.1 Výroba vlákniny, papíru a lepenky 24.3 Výroba nátěrových hmot, laků a podobných ochranných vrstev, tiskařských černí a tmelů Výroba chemických výrobků pro fotografické účely 24.7 Výroba chemických vláken Výroba pryžových pneumatik Protektorování a opravy pryžových pneumatik Výroba dutého skla Výroba žáruvzdorných keramických výrobků 26.3 Výroba keramických obkládaček a dlaždic 26.5 Výroba cementu, vápna a sádry 26.6 Výroba výrobků z betonu, cementu a sádry Výroba brusiv Výroba kovů (kromě slévárenství) 28 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě výroby strojů a nářadí 29 Výroba strojů a přístrojů 31.3 Výroba kabelů a vodičů

15 35.1 Stavba lodí a člunů (vč. oprav) 36.1 Výroba nábytku 37.2 Zpracování nekovového starého materiálu a zbytkového materiálu 60.2 Pozemní doprava (mimo potrubní a železniční) vč. MHD 85.2 Veterinární činnosti 90 Odstraňování odpadu a odvod odpadních vod Zemědělství Zpracování tabáku 4, Tkaní česaných vlnařských tkanin Tkaní hedvábnických tkanin Tkaní lnářských tkanin Tkaní vigoňových tkanin 17.4 Výroba konfekčního textilního zboží (kromě oděvů) - koberce, ložní prádlo aj Výroba provaznická Výroba stuh a prýmků Výroba tylů, krajek, záclon a výšivek 17.6 Výroba pletených materiálů 17.7 Výroba pleteného zboží 18 Oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin 19 Výroba usní a úprava kůží; výroba brašnářského a sedlářského zboží a obuvi Výroba keramických a porcelánových výrobků pro domácnost a ozdobných předmětů Výroba keramických výrobků pro sanitární účely Výroba počítačů aj. přístrojů a zařízení na zpracování dat 32 Výroba rádiových, televizních a spojovacích zařízení a přístrojů 33 Výroba zdravotnických, přesných a optických přístrojů a hodin 35.3 Výroba letadel a kosmických lodí

16 36.2 Výroba zlatnických a šperkařských předmětů 41 Výroba a rozvod vody 55 Pohostinství a ubytování 60.3 Potrubní doprava Námořní doprava 62 Letecká doprava 63.3 Cestovní kanceláře, průvodcovská činnost 64.2 Telekomunikace 70 Činnosti v oblasti nemovitostí (nákup, prodej, pronájem, správa, realitní agentury) 73.1 Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd 74.1 Právní, daňové a podnikatelské poradenství; Účetnictví a jeho revize; Výzkum trhu a veřejného mínění; Správa cenných papírů 74.2 Architektonické a inženýrské poradenství a podobné technické služby 75 Veřejná správa; Obrana; Povinné sociální (kromě pojištění (kromě protipožární ochrany 75.25) a ostatních záchranářských prací) 80 Školství 85.1 Zdravotnictví 85.3 Sociální činnosti 91 Činnosti organizací společenských 92.2 Provoz rozhlasu a televize Vydavatelské činnosti 2,8 65 Peněžnictví 66 Pojišťovnictví kromě povinného sociálního zabezpečení 67 Činnosti související s úvěry a pojišťovnictvím 72 Zpracování dat a související činnosti (poradenská činnost, opravy, databanky aj.) 73.2 Výzkum a vývoj v oblasti humanitních, společenských věd a nauk o literatuře 74.4 Reklamní činnosti

17 74.81 Fotografické služby 92.1 Výroba, půjčování a distribuce filmů a videa 92.5 Činnosti knihoven, veřejných archivů (kromě muzeí a jiných kulturních zařízení (kromě 92.53) činnosti botanických a zoologických zahrad a přírodních rezervací) Kadeřnické a jiné služby pro ošetření těla (manikura, pedikura, kosmetické úkony) Činnosti nezařazené do jiných sazbových 10,5 skupin (s výjimkou skupiny "Ostatní ekonomické činnosti"), ve kterých se zejména pracuje s výbušninami, radioaktivními látkami, radonem, infekčním materiálem, jedy, činnosti ve velkých výškách nebo hloubkách Ostatní ekonomické činnosti 5, Minimální pojistné za kalendářní čtvrtletí je 100 Kč. Členění ekonomických činností bylo převzato z Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OK EČ) zpracované Českým statistickým úřadem. 8 VZOR v souladu s prováděcím předpisem č. 201/2010 ve znění č. 170/2014 Sb. Nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu č. 201/2010 Sb., v platném znění, elektronicky dostupné on-line: 8 Český statistický úřad, Klasifikace ekonomických činností, on-line: (cit. dne )

18 ZÁZNAM O ÚRAZU smrtelném s hospitalizací delší než 5 dnů ostatním Evidenční číslo záznamu a) : Evidenční číslo zaměstnavatele b) : A. Údaje o zaměstnavateli, u kterého je úrazem postižený zaměstnanec v základním pracovněprávním vztahu 1. IČO: 2. Hlavní činnost (CZ-NACE), v jejímž rámci k úrazu došlo: Název zaměstnavatele a jeho sídlo (adresa): 3. Místo, kde k úrazu došlo c) : 4. Bylo místo úrazu pravidelným pracovištěm úrazem postiženého zaměstnance? Ano Ne B. Údaje o zaměstnavateli, u kterého k úrazu došlo (pokud se nejedná o zaměstnavatele uvedeného v části A záznamu): 1. IČO: Název zaměstnavatele a jeho sídlo (adresa): 2. Hlavní činnost (CZ-NACE), v jejímž rámci k úrazu došlo: 3. Místo, kde k úrazu došlo c) : C. Údaje o úrazem postiženém zaměstnanci 1. Jméno: Pohlaví: Muž Žena 2. Datum narození: 3. Státní občanství: 4. Adresa pro doručování: 5. Druh práce (CZ-ISCO): 6. Činnost, při které k úrazu došlo d) : 7. Délka trvání základního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele roků: měsíců: 8. Úrazem postižený je zaměstnanec v pracovním poměru zaměstnanec zaměstnaný na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr osoba vykonávající činnosti nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy ( 12 zákona č. 309/2006 Sb.)

19 9. Trvání pracovní neschopnosti následkem úrazu e) : od: do: celkem kalendářních dnů: D. Údaje o úrazu 1. Datum úrazu: Hodina úrazu: Datum úmrtí úrazem postiženého zaměstnance: 2. Počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu: 3. Druh zranění f) : 4. Zraněná část těla g) : 5. Počet zraněných osob celkem: 6. Co bylo zdrojem úrazu? dopravní prostředek stroje a zařízení přenosná nebo mobilní materiál, břemena, předměty (pád, přiražení, odlétnutí, náraz, zavalení) pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí nástroj, přístroj, nářadí průmyslové škodliviny, chemické látky, biologické činitele horké látky a předměty, oheň a výbušniny stroje a zařízení stabilní lidé, zvířata nebo přírodní živly elektrická energie jiný blíže nespecifikovaný zdroj 7. Proč k úrazu došlo? (příčiny) pro poruchu nebo vadný stav některého ze zdrojů úrazu pro špatné nebo nedostatečné vyhodnocení rizika zaměstnavatelem pro závady na pracovišti pro nedostatečné osobní zajištění zaměstnance včetně osobních ochranných pracovních prostředků pro porušení předpisů vztahujících se k práci nebo pokynů zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance pro nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele pro jiný, blíže nespecifikovaný důvod a) 8. Byla u úrazem postiženého zaměstnance zjištěna přítomnost alkoholu nebo jiných návykových látek? Ano: Ne: výsledek: a)

20 9. Popis úrazového děje, rozvedení popisu místa,příčin a okolností, za nichž došlo k úrazu. (V případě potřeby připojte další list). a) 10. Uveďte, jaké předpisy byly v souvislosti s úrazem porušeny a kým, pokud bylo jejich porušení do doby odeslání záznamu zjištěno. (V případě potřeby připojte další list) h). 11. Opatření přijatá k zabránění opakování pracovního úrazu:

21 E. Vyjádření úrazem postiženého zaměstnance a svědků úrazu, případně dalších osob Úrazem postižený zaměstnanec datum, jméno, příjmení a podpis Svědci datum, jméno, příjmení a podpis datum, jméno, příjmení a podpis datum, jméno, příjmení a podpis Zástupce zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci i) datum, jméno, příjmení a podpis Za odborovou organizaci i) datum, jméno, příjmení a podpis Za zaměstnavatele i) datum, jméno, příjmení a podpis pracovní zařazení: a) Vyplní orgán inspekce práce, popřípadě orgán báňské správy. b) Vyplní zaměstnavatel. c) Uvede se typ pracoviště, pracovní plochy nebo lokality, kde byl úrazem postižený zaměstnanec přítomen nebo pracoval těsně před úrazem, a kde došlo k úrazu, například průmyslová plocha,stavební plocha, zemědělská nebo lesní plocha, zdravotnické zařízení terciární sféra úřad. d) Činností se rozumí hlavní typ práce s určitou délkou trvání, kterou úrazem postižený zaměstnanec vykonával v čase, kdy k úrazu došlo, například svařování plamenem. Nejedná se o konkrétní úkon, například zapálení hořáku při svařování plamenem. e) Konec pracovní neschopnosti se vyplňuje pouze v případě, kdy byla tato pracovní neschopnost skutečně ukončena. f) Podle Přílohy č. 3 tohoto nařízení vlády se do rámečku uvede trojmístný číselný kód klasifikace druhu zranění podle metodiky Evropské statistiky pracovních úrazů (ESAW) NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 349/2011, čl. 2 odst. 1 ze dne 11. dubna g) Podle Přílohy č. 3 tohoto nařízení vlády se do rámečku uvede dvojmístný číselný kód klasifikace pro zraněnou část těla podle metodiky Evropské statistiky pracovních úrazů (ESAW) NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 349/2011, čl. 2 odst. 1 ze dne 11. dubna h) Porušení předpisů se týká jak předpisů právních, tak i ostatních a konkrétních pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, daných zaměstnanci vedoucími zaměstnanci, kteří jsou mu nadřízeni ve smyslu 349 odst. 1 a 2 zákoníku práce. Předpisy se rozumí předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví. i) V případě, že některá z osob, které záznam o úrazu podepisují, chce podat vyjádření, učiní tak na zvláštním listě, který se k záznamu o úrazu připojí.

22 Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát VŠFS Karlovy Vary Katedra občanského a pracovního práva, odborný asistent ilda@seznam.cz,