Procesuální rušení langue aneb Kdo za to taky může?

Transkript

1 Procesuální rušení langue aneb Kdo za to taky může? Radek Čech katedra českého jazyka FF Ostravská univerzita

2 Procesuální rušení langue aneb Kdo za to taky může?

3 Procesuální rušení langue aneb Kdo za to taky může?

4 Procesuální rušení langue aneb Kdo za to taky může?

5 Struktura přednášky langue-parolová dichotomie (LPD) rušení LPD: procesuální gramatika emergentní gramatika a usage-based modely jazyka synergetická lingvistika obrana LPD: pojetí kódu u M. Komárka specifické pojetí langue u V. Cvrčka socialismus (M. Beneš, E. Itkonen) shrnutí & perspektivy

6 Langue se chápe jako uzavřený, organizovaný, účelný, rovnovážný (s fungujícím principem homeostáze, tj. seberegulačního mechanismu), hierarchizovaný (s rovinami) a relativně uzavřený (zásadně však otevřený), avšak zároveň dynamicky stabilní, resp. proměnlivý (a vyvíjející se) celek, jehož součástí jsou jednak jazykové prvky a jednak pravidla (především kombinatorická) jejich užívání včetně funkcí. Jak ve svých prvcích (jednotkách) tak pravidlech je však systém i charakteristicky vágní, neostře definovaný (zvl. v periferních prvcích, třídách i pravidlech) s velkou potencionalitou dalšího úzu. Jeho fungování se opírá o prototypy (a tedy podobnost, analogii) v důsledku existence kovariantnosti formy a funkce jeho prvků. Možnost a stupeň exaktnosti poznání systému je závislý mj. na naší schopnosti rozpoznat hranice synchronie, resp. toho, co patří do synchronně vymezeného stavu jazyka (Čermák, F.: Základy lingvistické metodologie nástin hlavních principů na pozadí obecné teorie vědy, 1993, s. 37)

7 Problémy vztah k parole dynamický vývoj jazyka ontologický status langue empirická neidentifikovatelnost metafyzický dualismus vztah k našim modelům jazyka jak stanovit míru adekvátnosti modelu a langue?

8 Langue-parolová dichotomie základní teoretické východisko lingvistiky 20. století spory o pojetí langue E. Macháčková: O názorech na dichotomii langue a parole (K vývoji pojetí některých základních lingvistických pojmů a termínů) (1987, 1989)

9 Explicitní odmítnutí langue-parolové dochotomie J. Kořenský: K procesuálnímu modelování řečové činnosti (1987) Je tedy programově rušen nejen protiklad langue-parole, ale i při vědomí celé řady příznivých rysů z hlediska procesuálního modelování protiklad kompetence-performance. (s. 179) modelování procesu řečové činnosti textu (jako výsledku řečové činnosti) předpokladů řečové činnosti

10 Rozdíly langue objekt zkoumání (proces, text, předpoklady) parole model model

11 Rozdíly langue objekt zkoumání (proces, text, předpoklady) parole model model

12 Rozdíly langue objekt zkoumání (proces, text, předpoklady) parole model model

13 Rozdíly langue objekt zkoumání (proces, text, předpoklady) parole model model

14 Explicitní odmítnutí langue-parolové dochotomie P. Hopper: Emergent Grammar (1987) The notion of Emergent Grammar is meant to suggest that structure, or regularity, comes out of discourse and is shaped by discourse as much as it shapes discourse in on-going process. ( ) The term Emergent Grammar points to a grammar which is not abstractly formulated and abstractly represented, but always anchored in the specific concrete form of an utterance.

15 Explicitní odmítnutí langue-parolové dochotomie Usage-based modely Grammar itself and associated theoretical postulates like syntax and phonology have no autonomous existence beyond local storage and realtime processing (Bybee & Hopper, 2001, s. 2 3)

16 Explicitní odmítnutí langue-parolové dochotomie Synergetická lingvistika (R. Köhler 1986, zde citováno z 2005) A central axiom of synergetic linguistics is, therefore, that language is a selforganising and selfregulating system ( ) a special kind of dynamic system with particular properties. There is an indispensable pre-condition for the application of synergetic models: a view of language ( ) that goes beyond the structural relations between the elements (i. e., the structuralist view, which is still present in the current formalisms of mainstream linguistics), viz. a conception that also integrates the function and thus the usage of the signs.

17 Explicitní odmítnutí langue-parolové dochotomie R. Čech: Komunikace versus systém, nebo komunikace versus model? (2005) R. Čech: Language System - Linguistics as an Empirical Science. (2007)

18 Obrana langue-parolové dichotomie M. Komárek: Komunikace versus systém? (1999) Moderní jazykověda saussurovskou opozici langue parole buď nepřijala, nebo se jí postupně zříká. Zpochybňují se hranice v této opozici a také užitečnost tohoto rozlišování pro zkoumání lidské řeči a řečové činnosti. (s. 191) Strukturu jazykového kódu jakožto ideální entity, která není bezprostředně přístupná našemu poznání, je možno pouze rekonstruovat jako funkční model z konkrétních komunikátů a systém (kvazisystém), ke kterému tím dospějeme, nelze ztotožňovat se skutečným abstraktním systémem jazykového kódu. Rekontrukce kvazisystému kódu je přesto nezbytná k pochopení funkce kódu jako nástroje komunikace. (s. 193)

19 Obrana langue-parolové dichotomie F. J. Newmeyer: Grammar is grammar and usage is usage (2003) conceptual structures did not go away they remained as part-andparcel of every grammatical representation. They are drawn upon in every speech act, even if the actual utterance is pared down and fragmentary (s. 703) A. Carnie: Functionalism is/n t formalism (2003) We simply belive that there is some grammar that can be talked about independently of usage, social context or performance (2003, s. 375)

20 Langue jako úhrnný kontext V. Cvrček: Kvantitativní analýza kontextu. (2013) přístup akcentuje úhrnný (languový) kontext jednotky, tedy kontext všech realizací zkoumaného jevu. ( ) pozoruje kontext jako obecný fenomén vztahující se ke všem jazykovým jevům ve všech jejich realizacích, což vede ke kvantitativnímu zkoumání langue (s )

21 Socialismus Martin Beneš (2015) langue jako sociální entita Za sociální lze [ ] označit nějakou entitu X tehdy, [ ] pokud jsou pro ni a prakticky pro každé dva členy nějakého (různě široce vymezitelného) řečového společenství, reprezentované níže osobami A a B (C, D atd.), splněny tři následující podmínky: (1) A ví-1, že X (2) A ví-2, že B (C, D atd.) ví-1, že X (3) A ví-3, že B (C, D atd.) ví-2, že A ví-1, že X (s. 187) x = jazyková pravidla

22 Shrnutí & perspektivy langue-parolová dichotomie koncept zapadající do způsobu evropského myšlení potřeba ukotvení základna pro vědecké intervenční zásahy do jazyka specifické postavení lingvistiky mezi vědami mají jiné obory své langue?

23 Shrnutí & perspektivy nedichotomické přístupy analýza jazykového chování zahrnutí dynamických aspektů vývoje jazyka stochastický přístup důraz na experimenty, testování hypotéz

24 přežije dichotomie? k čemu je dobrá? langue vs. competence Shrnutí & perspektivy

25 Shrnutí & perspektivy mění se paradigma lingvistiky? pojetí významu + znaková povaha řeči J. Peregrin: O čem je sémantika (1994) langue-parolová dichotomie empirický přístup, experimenty teorie

26 Děkuji za pozornost!