Delegace naleznou v příloze dokument COM(2018) 757 final.

Transkript

1 Rada Evropské unie Brusel 23. listopadu 2018 (OR. en) 14681/18 AGRI 581 AGRIORG 108 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 23. listopadu 2018 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2018) 757 final Předmět: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU o rozvoji rostlinných bílkovin v Evropské unii Delegace naleznou v příloze dokument COM(2018) 757 final. Příloha: COM(2018) 757 final 14681/18 mo LIFE.1.A CS

2 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2018) 757 final ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU o rozvoji rostlinných bílkovin v Evropské unii CS CS

3 1 ÚVOD Produkce a získávání rostlinných bílkovin pro zemědělsko-potravinářské odvětví opakovaně podněcují politickou diskusi na úrovni EU. Cílem této zprávy je splnit závazek Komise učiněný v průběhu přijímání nařízení (EU) 2017/2393, tj. přezkoumat v souvislosti s rostlinnými bílkovinami stav nabídky a poptávky v EU a zvážit možnosti, jak dále rozvíjet jejich produkci ekonomicky i environmentálně vyhovujícím způsobem. Kromě toho přijal Evropský parlament v dubnu 2018 zprávu, v níž vyzval k vytvoření evropské strategie na podporu evropských bílkovinných plodin 1. Tato zpráva shrnuje práci, kterou Komise vykonala v reakci na zmiňovaný závazek, a to analýzou odvětví výroby bílkovin v EU. Součástí procesu byly průzkum mezi zúčastněnými stranami a zástupci členských států, čtyři semináře odborníků v Belgii, Rumunsku, Francii a Nizozemsku, dvoustranné diskuse v členských státech a externí studie o tržním potenciálu rostlinných bílkovin vypěstovaných v EU. 2 NABÍDKA ROSTLINNÝCH BÍLKOVIN V EU A POPTÁVKA PO NICH Zpráva se zaměřuje na rostliny bohaté na bílkoviny s obsahem hrubé bílkoviny vyšším než 15 % (olejnatá semena: řepka olejka, slunečnicová semena a sójové boby; luštěniny: fazole, hrách, čočka, lupina atd. a krmné luskoviny: zejména vojtěška a jetel), které představují přibližně 1/4 celkové nabídky hrubých rostlinných bílkovin v EU. K celkové nabídce rostlinných bílkovin v EU významně přispívají také obiloviny a travní porosty, ale ty do předmětné zprávy zahrnuty nejsou, jelikož v případě obilovin je obsah bílkovin nízký a travní porosty mají pro trh malý význam. V letech 2016 a 2017 dosáhla poptávka po rostlinných bílkovinách v EU zhruba 27 milionů tun hrubé bílkoviny (graf 1). Zdaleka nejdůležitějším odbytištěm (93 % objemu 2 ) je trh s krmivy, který je převážně zásobován extrahovanými šroty olejnatých semen /2116(INI). 2 Údaj vychází z odhadů odborníků (Agrosynergy 2018, připravuje se). 3 Bilance bílkovin v EU pro období 2016/

4 V závislosti na zdroji bílkovin se míra soběstačnosti EU značně liší (řepka olejka 79 %, slunečnice 42 %, sója 5 %). V důsledku toho dováží EU ročně přibližně 17 milionů tun hrubých bílkovin (z nichž 13 milionů tun pochází ze sóji a odpovídá 30 milionům tun ekvivalentu sójových bobů), především z Brazílie, Argentiny a USA. EU dováží také 1,5 milionu tun hrubých bílkovin ze slunečnice a až jeden milion tun z řepky olejky, obojí převážně z Ukrajiny. Plocha pro pěstování sóji v EU se od reformy společné zemědělské politiky (SZP) v roce 2013 zdvojnásobila na téměř jeden milion hektarů, přičemž v roce 2018 EU vyprodukovala 2,8 milionu tun. Hlavními výrobci sóji jsou Itálie, Francie a Rumunsko. Luštěniny vykazují podobný pozitivní trend: od roku 2013 se jejich produkce v EU téměř ztrojnásobila a v roce 2018 dosáhla 6 milionů tun (2,6 milionu ha). Hlavními luštěninami jsou hrách polní a bob obecný, zatímco čočka a cizrna se pěstují pouze na omezených plochách. Hlavními producenty hrachu polního jsou Francie, Španělsko a Litva; bob polní se pěstuje ve Spojeném království a ve Francii. V případě řepky olejky hlavní olejniny pěstované v EU se pěstební plocha v období od roku 2003 do roku 2018 zvýšila o 66 % z 4,1 na 6,8 milionu hektarů. Výroba v EU dosáhla 20 milionů tun, což je způsobeno především poptávkou po bionaftě (směrnice o obnovitelných zdrojích energie). Vedlejší produkt (moučka z řepky olejky) je důležitým zdrojem krmiv bohatých na bílkoviny. Hlavními producenty řepky olejky jsou Francie, Německo a Polsko. Zdroj: Eurostat Potravinový trh s rostlinnými bílkovinami je menší (7 % objemu), ale potenciálně značně ziskový. V roce 2017 se v EU spotřebovaly téměř 3 miliony tun hrachu, bobu, čočky, cizrny, 2

5 dalších luštěnin a sójových bobů. EU dováží přibližně jeden milion tun luštěnin na potraviny, zejména cizrnu a čočku. V případě hrachu polního a bobu polního je EU čistým vývozcem. 3 ROZVOJ TRŽNÍCH SEGMENTŮ V EU Trh s rostlinnými bílkovinami má tři různé segmenty: konvenční krmiva, krmiva s vysokou hodnotou a potraviny z nichž každý má své vlastní hospodářské, sociální a environmentální charakteristiky. 3.1 Konvenční krmné směsi Trh s krmnými směsmi je zdaleka největším trhem s rostlinnými bílkovinami. Dvě třetiny tohoto trhu se týkají drůbeže (35 %) a prasat (33 %), zatímco přežvýkavci (skot, ovce, kozy) představují 28 % 4. Hlavní hnací silou ročního růstu ve výši 1 % (graf 3) je krmivo pro drůbež a mléčný skot, zatímco krmivo pro prasata stagnuje. Očekává se, že tempo růstu zůstane až do roku pozitivní, i když pouze na úrovni 0,3 % ročně. Trh s konvenčními krmnými směsmi je založen ve vysoké míře na ceně. Aby chovatelé uspokojili výživové potřeby svých hospodářských zvířat (obsah bílkovin a aminokyselin), zaměřují se na efektivnost vynaložených prostředků. Sójová moučka je upřednostňovanou ingrediencí ve složení krmné směsi kvůli vysokému obsahu bílkovin (více než 40 %), obsahu aminokyselin a celoroční dostupnosti, což omezuje potřebu časté změny složení. Na trhu konvenčních krmných směsí jsou vyhlídky na růst, pokud jde o rostlinné bílkoviny pocházející z EU, omezené. 4 FEFAC (2017): statistická ročenka. 5 Střednědobý výhled EU v zemědělství, 2018, připravuje se (prosinec 2018). 3

6 Dalším důležitým trendem je relativní přesun konvenční živočišné výroby do východní Evropy: Polska (zejména drůbež) a do jisté míry i Maďarska a Rumunska (graf 4), kde jsou výrobní náklady nižší. Tento přesun by mohl stimulovat poptávku po rostlinných bílkovinách vypěstovaných v EU, neboť tyto regiony odpovídají největším oblastem produkce uvedených plodin. 3.2 Prémiové krmivo Spotřebitelé v EU si stále více všímají způsobu, jakým jsou živočišné produkty vyráběny. Požadují vyšší normy, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, dopad na životní prostředí (změna klimatu/odlesňování) či druh výroby (na základě ekologických nebo geneticky nemodifikovaných krmiv, regionální dodavatelské řetězce). V reakci na to se v EU objevily různé prémiové segmenty trhu s krmivy. Tabulka 1 Podíl geneticky nemodifikovaných krmiv ve vybraných členských státech (2012) Tento trend je nejviditelnější u živočišných produktů ze zvířat, která byla krmena geneticky nemodifikovaným krmivem. Například v Německu činil v roce 2012 podíl geneticky nemodifikovaného krmiva pro skot 9 % (tabulka 1), zatímco v roce 2017 dosáhla produkce mléka s osvědčením VLOG 6 více než 40% podílu na trhu. V Rakousku je vývoj v různých odvětvích živočišné výroby podobný. V této fázi je však bohužel kvůli nedostatku komplexních údajů o segmentech s prémiovým krmivem na úrovni EU úplnější analýza tohoto vývoje obtížná. 6 VLOG (Verband Lebensmittel Ohne Gentechnik) je německé sdružení, které osvědčuje a vydává značku Ohne Gentechnik (geneticky nemodifikováno). 4

7 Vznikají tedy hospodářské příležitosti pro krmivo vypěstované v EU, které je z podstaty věci geneticky nemodifikované. Cenová přirážka za geneticky nemodifikovanou sóju je přibližně EUR za tunu, což částečně slouží k pokrytí nižších výnosů a vyšších nákladů, je to však i reakce na omezenou dostupnost. Pouze 9 milionů tun obchodovaných celosvětově je geneticky nemodifikovaných 7, což představuje 6 % celosvětového obchodu se sójovými boby. Vysokou míru růstu v unijní živočišné výrobě vykazuje rovněž ekologická produkce, a to díky rostoucí poptávce průměrně o více než 10 % ročně. V roce 2016 byla 3 % mléka z EU ekologická. Očekává se, že tento podíl vzroste do roku 2030 na 10 %. V pěti členských státech (Rakousku, Švédsku, Dánsku, Lotyšsku a Řecku) již tržní podíly 10 % překročily (tabulka 2). 7 Rabobank: Decommoditising Soy (Zrušení komoditizace sóji), zpráva z května

8 Tabulka 2 Ekologická produkce mléka a mléčných výrobků v roce 2017 (*2016) Růst ekologické živočišné výroby má přímý dopad na produkci ekologicky pěstovaných suchých luštěnin a jiných bílkovinných plodin na krmivo, přičemž míra růstu je 11 % ročně (tabulka 3). Tento trend bude pravděpodobně pokračovat a možná dokonce i dále sílit. V případě přežvýkavců růst ekologické produkce také podporuje systém krmení travnatou pící a produkci krmiv přímo v zemědělském podniku, aby se splnily minimální podíly krmiva vyprodukovaného přímo v podniku. Tabulka 3 Plocha ekologicky pěstovaných suchých luštěnin a bílkovinných plodin (2016) Značný rozvoj řetězců prémiového krmiva je důležitou hnací silou pro rostlinné bílkoviny pěstované v EU. Rostoucí poptávka po geneticky nemodifikovaných krmivech poskytuje pěstitelům sójových bobů v EU příležitosti, neboť jejich dostupnost mimo Evropu je v současné době omezená. 3.3 Segment potravin Lidská spotřeba rostlinných bílkovin je v mnoha regionech EU na vzestupu, zejména v západní a severní Evropě. Zejména slibný je trh s alternativami masa s roční mírou růstu 14 % a trh s alternativami mléčných výrobků s roční mírou růstu 11 % (graf 7). Tento segment již není nikovým trhem, jelikož na tento trh vstupují velké potravinářské společnosti a velcí maloobchodníci prodávají pod svými vlastními značkami. Přibližně 90 % 6

9 alternativ masa spotřebují flexitariáni 8. Maloobchodníci často propagují produkty na bázi rostlinných bílkovin ve stejných regálech jako tradiční masné a mléčné výrobky. Trh s luštěninami na potraviny v EU těží z inovací v předvařovacích procesech, ze začleňování luštěnin do polotovarů a z vývoje nových luštěnin, jako je například edamame. Odvětví luštěnin má prospěch také z rostoucího zájmu spotřebitelů o regionální produkty. Místní názvy luštěnin s vlastnostmi souvisejícími s místem jejich produkce mohou být zapsány do rejstříku jako chráněná zeměpisná označení nebo chráněná označení původu. Doposud je uznaných téměř 40 luštěnin z osmi různých členských států: Španělska (např. čočka z Armuñi), Itálie, Francie (např. zelená čočka z Le Puy), Řecka (např. bob polní ze Santorini), Švédska, Lotyšska, Rakouska a Polska. Tyto výrobky se obvykle prodávají za vyšší ceny než běžné výrobky. Potravinový trh s rostlinnými bílkovinami zaznamenává dvouciferný růst. Aby však bylo možné získat lepší přehled, je ke sledování tohoto vývoje zapotřebí více údajů. Ve dvou seminářích, které byly uspořádány s cílem získat informace pro tuto zprávu (o dodavatelských řetězcích a tržních segmentech), byl zdůrazněn význam dobře fungujících dodavatelských řetězců v segmentu potravin. 8 Seminář odborníků EU na téma Segmenty trhu s rostlinnými bílkovinami. 7

10 Tabulka 4 Shrnutí Hlavní rysy těchto tří segmentů 4 AGRONOMICKÉ, ENVIRONMENTÁLNÍ A KLIMATICKÉ VÝHODY LUSKOVIN Luskoviny (luštěniny, sója a krmné luštěniny (vojtěška, jetel) jsou rostliny, které přispívají k vázání dusíku, v hlízách svých kořenových systémů obsahují symbiotické bakterie nazývané Rhizobia a produkují sloučeniny dusíku. Dusík je hlavní složkou bílkovin a nezbytnou živinou pro rostliny. Luskoviny zahrnuté do střídání plodin vedou obvykle k nižší potřebě minerálních a organických dusíkatých hnojiv, která přispívají k 25 % celkových přímých emisí skleníkových plynů ze zemědělství v EU 9. Zařazení luskovin do dlouhodobých systémů střídání plodin má určitý pozitivní vliv na půdní podmínky. Uhlík v půdě hraje klíčovou úlohu v koloběhu uhlíku, úrodnosti půdy a ve vývoji rostlin, a je proto důležitý v globálních klimatických modelech a zemědělských systémech. Po pěstování luskovin jsou proto u některých plodin pozorovány vyšší výnosy, např. výnosy pšenice, kukuřice nebo řepky olejky mohou být ve srovnání se situací, kdy byly tyto plodiny 9 Pérez Domínguez, I. et al (2016): An economic assessment of GHG mitigation policy options for EU agriculture (Ekonomické posouzení možností politiky zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů pro zemědělství EU) (EcAMPA 2). Zpráva JRC z oblasti vědy a politiky. 8

11 pěstovány po obilovinách, až o 10 % vyšší. Zlepšuje se také kvalita obilovin (např. vyšší obsah bílkovin nebo nižší kontaminace mykotoxiny), pokud se pěstovaly po luštěninách. Zahrnutí luskovin do střídání plodin snižuje i výskyt škůdců tím, že vytváří přestávku v několika cyklech škůdců, kteří napadají obiloviny. Nicméně i samotné luskoviny mají své specifické škůdce. Většina luskovin velmi přitahuje včely a sehrává často úlohu útočiště pro jiné volně žijící živočichy, takže může mít pozitivní vliv na biologickou rozmanitost v zemědělských systémech s nízkými vstupy. Vojtěška a jetel jsou užitečné také k ochraně před plevelem pro následné plodiny, a mohou proto vést ke sníženému nebo nulovému používání herbicidů. K dosažení těchto přínosů pro životní prostředí jsou základním předpokladem patřičné agronomické postupy. Produkční systémy mnoha luskovin jsou poměrně náročné a dochází u nich k mezerám ve výnosech a většímu kolísání výnosnosti ve srovnání s obilovinami nebo řepkou olejkou. Tato skutečnost je hlavní překážkou další expanze a hlavním cílem pro zlepšení produkce bílkovinných plodin. Příčinou toho, že se v současnosti pro pěstování luskovin přes jejich agronomické a environmentální přínosy využívá pouze 3 % orné půdy v EU, jsou nedostatečné šlechtitelské zdroje a mezery ve znalostech (nízké agronomické odborné znalosti, nedostatečná spolupráce mezi zemědělci a dalšími subjekty atd.). 5 VÝZKUM A INOVACE NA ÚROVNI EU Současný rámec EU pro výzkum a inovace podporuje inovace prostřednictvím evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělství (EIP-AGRI), který je financován ze dvou zdrojů: z evropského výzkumného programu Horizont 2020 a programů rozvoje venkova, z nichž se podporují operační skupiny a služby na podporu inovací (viz graf 8). Graf 8 Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělství propojení programu Horizont 2020 se SZP Luskoviny těží z výzkumných projektů v různé míře. Probíhající projekty programu Horizont 2020, které budují na předcházejících projektech zabývajících se šlechtitelskou problematikou související s biotickými/abiotickými stresy, využíváním potravin a krmiv a environmentálními přínosy luskovin, zkoumají možnosti přechodu na udržitelné a konkurenceschopné systémy produkce založené na luskovinách a hodnotové řetězce v EU, jakož i šlechtitelské strategie a vlastnosti potravin. V roce 2018 začala tematická síť Legumes Translated (Luskoviny v novém) shromažďovat stávající znalosti a osvědčené postupy v oblasti udržitelných systémů pěstování luskovin 9

12 a hodnotových řetězců. V rámci partnerství EIP-AGRI byla ustavena pracovní skupina pro bílkovinné plodiny, která vypracovala zprávu 10. V reakci na problémy spíše místního rázu financuje většina členských států operační skupiny v rámci svých programů rozvoje venkova. Několik z nich se zabývá bílkovinnými plodinami (ekosystémovými službami luskovin, rostlinnou výrobou, využíváním krmiv a potravin), jedná se například o skupiny jako: Zajištění a zvýšení produkce hrachu, lupiny a bobu polního v Bretani (Francie), Zlepšení systémů pěstování pícnin (včetně vojtěšky) na výrobu sýra s CHOP Parmigiano Reggiano (Itálie). Luskoviny sehrávají klíčovou úlohu v průřezových otázkách týkajících se diverzifikace plodin, udržitelného obhospodařování půdy a koloběhů živin, jimiž se zabývají i výzkum a inovace. Prostřednictvím všech těchto činností se v rámci přístupu s mnoha zúčastněnými stranami a systémového přístupu řídí a budou řídit činnosti v oblasti výzkumu a inovací v návrzích programu Horizont Evropa a návrzích pro budoucnost SZP. Výzkum a inovace mohou pomoci zvýšit konkurenceschopnost těchto plodin, a proto je důležité současně rozvíjet odbytiště, koordinovat dodavatelské řetězce a zlepšovat produkční postupy. 6 POLITICKÉ NÁSTROJE EU A INICIATIVY ČLENSKÝCH STÁTŮ 6.1 Hlavní nástroje SZP na podporu bílkovinných plodin Současná SZP poskytuje několik nástrojů, které přímo či nepřímo uznávají přínosy luskovin z environmentálního hlediska nebo zachovávají a podporují produkci bílkovinných plodin v EU, jako např.: ekologizaci prostřednictvím možnosti pěstovat určité plodiny, které vážou dusík a jsou přínosné z hlediska biologické rozmanitosti, na plochách využívaných v ekologickém zájmu a požadavku na diverzifikaci plodin, programy rozvoje venkova, např. prostřednictvím agroenvironmentálněklimatických opatření, předávání znalostí, poradenských služeb, spolupráce a inovací a investičních nástrojů, dobrovolnou podporu vázanou na produkci, kterou lze poskytnout odvětvím, jež mají určité obtíže, a na zachování stávající úrovně produkce. Tato opatření spolu s pozitivním tržním prostředím přispěla v posledních letech k pozitivnímu vývoji a ke zvýšení produkce bílkovinných plodin v EU. Všechny členské státy (s výjimkou Dánska) umožňují zemědělcům splnit jejich povinnost týkající se ploch využívaných v ekologickém zájmu pěstováním plodin, které vážou dusík (8,3 milionu hektarů, tj. 15 % orné půdy v roce 2017). Plodiny, které vážou dusík, byly nejčastěji vykazovaným druhem plodin pěstovaných na plochách využívaných v ekologickém zájmu (37 % všech ploch využívaných v ekologickém zájmu). S cílem zajistit přínos pro biologickou rozmanitost přidávají některé členské státy u plodin, které vážou dusík, na plochách využívaných v ekologickém zájmu požadavky na předchozí

13 a následné plodiny. Účinky na biologickou rozmanitost jsou v současné době předmětem hodnocení 11. Možnosti využívání opatření v rámci programů rozvoje venkova na podporu bílkovinných plodin jsou velmi široké. Vzhledem k jejich povaze a velkému počtu těchto programů se tato zpráva nesnaží kvantifikovat jejich využití, ale na příkladech ukazuje, jak jsou některé z nich vhodné k podpoře bílkovinných plodin. Bílkovinné plodiny jsou zahrnuty v některých agroenvironmentálně-klimatických opatřeních. Členské státy mohou v zájmu zlepšení kvality půdy a vody ve vymezených oblastech zemědělcům poskytovat podporu na zavedení bílkovinných plodin do systému střídání plodin nebo na zachování zeleného porostu. V programovém období se postupy střídání plodin a diverzifikace plodin využívaly na více než 3 milionech hektarů. Například ve Valonsku je střídání plodin se směsmi obilovin a alespoň 20 % luskovin způsobilé k podpoře za předpokladu, že se nepoužijí žádná hnojiva a pesticidy. Německo má agroenvironmentálně-klimatické opatření na podporu střídání plodin v zemědělství na orné půdě pod podmínkou, že je zahrnuto alespoň 10 % luskovin. 11 Hodnocení dopadu SZP na přírodní stanoviště, krajinu a biologickou rozmanitost (připravuje se). 11

14 Tabulka 5 Oznámení členských států o využití dobrovolné podpory vázané na produkci (X) a ploch využívaných v ekologickém zájmu (zelené pole) u různých bílkovinných plodin v roce 2019 Podpora ekologického zemědělství v rámci programů rozvoje venkova bude mít pravděpodobně významný dopad na rozvoj pěstování bílkovinných plodin v EU, neboť ekologické zemědělství závisí na luskovinách pěstovaných pro dusík a krmivech pěstovaných přímo v zemědělských podnicích. Předávání znalostí a poradenské služby lze využít ke zvýšení povědomí o agronomických a environmentálních přínosech systémů střídání plodin a k poskytování poradenství zemědělcům. Opatření v oblasti spolupráce podporují interakci mezi zemědělci a dalšími subjekty, např. pro vytváření a rozvoj krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů. 12

15 Členské státy mohou v rámci těchto programů použít i jiná opatření, která poskytují podporu na investice do hmotného majetku, aby změnily výrobní orientaci, např. na bílkovinné plodiny. V rámci režimu přímých plateb mohou členské státy poskytnout dobrovolnou podporu vázanou na produkci odvětvím, která se potýkají s obtížemi, aby zůstala zachována současná úroveň produkce. V rámci tohoto režimu jsou způsobilá olejnatá semena, luskoviny pěstované na zrno a ostatní bílkovinné plodiny. V roce 2019 bude na bílkovinné plodiny pomocí dobrovolné podpory vázané na produkci poskytovat podporu 16 členských států. Na bílkovinné plodiny je vyčleněno téměř 12 % rozpočtu na dobrovolnou podporu vázanou na produkci. Výše podpory se pohybuje od 35 do 660 EUR na hektar (v průměru 79 EUR na hektar). V roce 2017 zahrnuly uznané organizace producentů bílkovinné plodiny do své činnosti ve 222 případech 12. Většina těchto organizací zlepšuje dodavatelský řetězec a přístup na trh s využitím výjimek z pravidel hospodářské soutěže EU pro společné uvádění na trh. Třináct členských států plánuje v nadcházejících letech distribuovat luštěniny dětem prostřednictvím unijních projektů pro školy (na základě vnitrostátních strategií, které předložily). 6.2 Příklady iniciativ členských států Německo, Francie (ve spolupráci s mezioborovou organizací) a Polsko 13 s částečným využitím unijních politických nástrojů vypracovaly vnitrostátní plány na podporu pěstování bílkovinných plodin. Německo Francie Polsko Síť ukázkových zemědělských podniků, agroenvironmentálněklimatická opatření a dialog se zúčastněnými stranami Program pro výzkum a inovace spolu s ukázkovými sítěmi pro ekologicky i konvenčně pěstovanou sóju (více než 100 zemědělských podniků), hrách a fazole (více než 75 zemědělských podniků) a lupinu (více než 50 zemědělských Posilování dodavatelských řetězců, vytváření hodnoty prostřednictvím certifikace, výzkum Důraz na vytváření a posilování dodavatelských řetězců pro krmiva i potraviny. Cílové hodnoty pro produkci ( hektarů bílkovinných plodin do roku 2022 s návratností lepší o %) a pro životní prostředí (o 20 Zvýšené používání bílkovin z domácích zdrojů ke krmení zvířat Víceleté programy v oblasti výzkumu a vývoje za účelem zvýšení produkce místně pěstovaných rostlinných bílkovin prostřednictvím výzkumu (šlechtění, adaptace odrůd, agronomické postupy, rozvoj dodavatelského řetězce, 12 Ecorys (2018): Study on Producer Organisations and their activities in the olive oil, beef and veal and arable crops sectors (Studie o organizacích producentů a jejich činnostech v odvětví olivového oleje, hovězího a telecího masa a plodin na orné půdě). 13 Německo: Beans, Peas & Co. BMEL s Protein-Crop Strategy for promoting the cultivation of pulses in Germany, since 2012 (Fazole, hrách a spol. Strategie Spolkového ministerstva pro výživu a zemědělství pro bílkovinné plodiny na podporu pěstování luštěnin v Německu, od roku 2012). Francie: Plan de filière Polsko: Increase the use of domestically sourced plant protein for animal feed and produce high quality animal products within the framework of sustainable development (Zvýšení používání rostlinných bílkovin z domácích zdrojů určených ke krmení zvířat a výroba vysoce kvalitních živočišných produktů v rámci udržitelného rozvoje ). 13

16 podniků). Tyto sítě testují odrůdy a šíří poznatky mezi ekologickými a konvenčními zemědělci. Agroenvironmentálněklimatická opatření pro střídání plodin s luskovinami. Platforma pro dialog zúčastněných stran o udržitelnějších bílkovinných krmivech. 30 % méně pesticidů a emisí skleníkových plynů). Hlavními prvky jsou: výzkum a inovace, lepší využívání různých druhů celých produktů a systémy certifikace. lepší využívání bílkovin v krmivech pro zvířata). Hlavním cílem je snížit závislost na dovozu sóji. Dánsko, Rakousko a Nizozemsko zavedly iniciativy na podporu rostlinných bílkovin. Národní panel pro biohospodářství v Dánsku zveřejnil na jaře 2018 svá doporučení o budoucnosti bílkovin 14. Doporučení úzce souvisí s dosažením environmentálních cílů obsažených v rámcové směrnici o vodě, se snižováním emisí skleníkových plynů a s menším používáním pesticidů. Důraz je kladen na výzkum a vývoj, od extrakce bílkovin z travin, bobu obecného a jiných zdrojů bílkovin (hmyzu a mořských bílkovin) po uplatnění těchto bílkovin v krmivech, potravinách a biologických materiálech s cílem komerčně vyrábět udržitelné suroviny na bázi bílkovin. Rakousko sice nemá vnitrostátní plán, ale zaměřuje se na rostlinné bílkoviny pocházející z místních zdrojů a v posledních letech výrazně zvýšilo plochu, na které se pěstují bílkovinné plodiny. Sója, jejíž pěstování je podporováno silnou poptávkou po místní produkci geneticky nemodifikovaných krmiv a orientací na zemědělské poradenské systémy, se stala čtvrtou nejčastější plodinou pěstovanou na orné půdě a v nadcházejících letech by mohla překonat kukuřici. Cílem nizozemské politiky v oblasti potravin je mimo jiné znovu vyvážit poměr mezi živočišnými a rostlinnými bílkovinami v lidské spotřebě. Úsilí se soustřeďuje kromě jiného na informování veřejnosti a vzdělávání v oblasti výživy s cílem zlepšit povědomí spotřebitelů. Nizozemské mlékárenské odvětví zavedlo plán, podle něhož do roku 2025 musí 65 % bílkovin používaných na mléčných farmách pocházet ze samotného zemědělského podniku nebo z dosahu 20 km. Tento cíl povzbudí regionální produkci bílkovinných plodin a směsí travin a jetele. Na nadnárodní úrovni podepsalo v červenci 2017 čtrnáct členských států evropské prohlášení o sóji 15, v němž se země zavázaly podporovat udržitelnou produkci sóji ve vhodných oblastech Evropy, zařadit ji do střídání různých plodin a rozvíjet udržitelné trhy se sójou a ostatními luskovinami v Evropě. Signatáři se zavázali přijmout opatření, jako je podpora zdravé udržitelné stravy s využitím rostlinných bílkovin, podpora přesnějšího krmení hospodářských zvířat, snížení závislosti na dovážené sóji prostřednictvím účinnějšího využívání evropských zdrojů bílkovin a posílení podpory pro certifikaci udržitelně produkovaných sójových bobů. 7 ZÁVĚRY Příznivé tržní prostředí a stávající politická opatření napomáhají tomu, že odvětví rostlinných bílkovin v EU v posledních letech dynamicky roste, což platí zejména o segmentech prémiových krmiv a potravin. 14 Národní panel pro biohospodářství: Proteins for the future (Bílkoviny pro budoucnost),

17 S pomocí údajů, které jsou v současné době k dispozici, není snadné vyčíslit, jak dynamicky porostou tyto segmenty v budoucnu. Vývoj však budou i nadále ovlivňovat tyto faktory: růst relativní konkurenceschopnosti bílkovinných plodin pěstovaných v EU v porovnání s jinými plodinami a rostlinnými bílkovinami ze zemí mimo EU, např. prostřednictvím dostupnosti lepších odrůd a lepších znalostí o specifických agronomických postupech a dalších hlediscích produkčního cyklu, rozvoj organizovaných dodavatelských řetězců a organizací producentů v tomto odvětví, který umožní úspory z rozsahu, zlepšení kvality a označování s cílem podpořit bílkovinné plodiny pěstované v EU, větší uznání toho, jak luskoviny přispívají k cílům v oblasti životního prostředí a klimatu, prostřednictvím agroekologických postupů, jako je rozšířené střídání plodin, měnící se chování a preference spotřebitelů, včetně opětovného vyvážení rostlinných a živočišných bílkovin v lidské spotřebě a ekologického zemědělství, vliv jiných politik a diskusí ve společnosti na produkci bílkovinných plodin (např. zastavení odlesňování v tropických oblastech, příspěvky k Pařížské dohodě o klimatu, cílům udržitelného rozvoje OSN, směrnici o obnovitelných zdrojích energie a evropské strategii pro udržitelnost a biohospodářství). Řada stávajících politických nástrojů a politické návrhy v rámci nového víceletého rozpočtu EU (víceletého finančního rámce), zejména v oblasti zemědělství a výzkumu, nabízejí možnosti pro další posílení rozvoje rostlinných bílkovin pěstovaných v EU: 1. Podpora zemědělců, kteří pěstují rostlinné bílkoviny, prostřednictvím navrhované budoucí SZP jejich začleněním do vnitrostátních strategických plánů SZP Rozvoj bílkovinných plodin by mohl přispět k dosažení většiny z devíti cílů SZP (hospodářských, environmentálních, klimatických a sociálně-ekonomických, včetně zdravějších stravovacích návyků). Aby Komise podpořila členské státy při určování cílených opatření, bude jim v souladu s jejich vlastní analýzou potřeb poskytovat poradenství ohledně způsobů, jak začlenit rostlinné bílkoviny do vnitrostátních strategických plánů, včetně: zavedení odvětvových programů s přímým nebo nepřímým přínosem pro bílkoviny tak, aby se posílily dodavatelské řetězce, uvolnil se tržní potenciál a zvýšila se odolnost zemědělců, odměňování přínosů luskovin pro cíle v oblasti životního prostředí a klimatu (např. zelený porost nebo střídání plodin) prostřednictvím ekologických režimů a závazků týkajících se řízení životního prostředí/klimatu v rámci programů rozvoje venkova. Obojí by nabízelo možnosti, jak zemědělce podpořit při přechodu na udržitelnější druhy zemědělské činnosti, včetně udržitelné intenzifikace, ochranného zemědělství a agroekologických postupů, mobilizace podpory rozvoje venkova ve prospěch investic v rámci zemědělského podniku, podporování zemědělského poradenství, předávání znalostí, zřizování organizací producentů a spolupráce v celém potravinovém řetězci, 15

18 vyčlenění příslušných částek na vázanou podporu příjmu pro rostlinné bílkoviny, které čelí obtížím při svém rozvoji, aby se staly konkurenceschopnějšími/udržitelnějšími nebo se zlepšila kvalita (bez omezování na další 2 %). 2. Další podpora konkurenceschopnosti prostřednictvím výzkumu a inovací Výzkum a inovace jsou klíčovou hnací silou pro zlepšení konkurenceschopnosti bílkovinných plodin pěstovaných v EU. Pokračující podpora z unijních a vnitrostátních výzkumných programů pomůže překlenout mezery v šlechtění, kompenzovat nízké investice soukromého sektoru do méně významných bílkovinných plodin a zaměřit se na ekologickou ochranu plodin, udržitelné hospodaření s půdou a dodavatelské řetězce. Návrh programu Horizont Evropa se zdvojnásobeným zemědělsko-potravinářským rozpočtem nám tyto problémy umožní řešit, případně i prostřednictvím výzev k předkládání návrhů na výzkumné/inovační projekty specifické pro bílkovinné plodiny. Evropské partnerství EIP-AGRI podporované z programu Horizont Evropa i z programů rozvoje venkova pomáhá realizovat inovace na úrovni zemědělských podniků a v dodavatelských řetězcích. V rámci EIP-AGRI budou tematické sítě a operační skupiny nadále shromažďovat osvědčené postupy a zúročovat výsledky výzkumu jejich sdílením v celé EU. 3. Zlepšení analýzy a transparentnosti trhu prostřednictvím lepších nástrojů k monitorování rostlinných bílkovin Lepší sběr údajů o cenách a obchodních tocích a údajů o výrobě/spotřebě nám pomůže lépe pochopit dynamiku trhu. Generální ředitelství AGRI bude systematicky začleňovat bílkovinné plodiny do práce Střediska pro monitorování trhu s plodinami a bude iniciovat diskusi s členskými státy a zúčastněnými stranami o pravidelném sběru a výměně údajů. Tím, že bude na trhu s bílkovinami v rámci celého hodnotového řetězce podporována větší transparentnost, budou moci hospodářské subjekty lépe přizpůsobovat svá produkční a investiční rozhodnutí. Ve střednědobém horizontu by to mohlo přispět k rozvoji možností pro nástroje na řízení rizik včetně budoucích trhů se sójou a jinými bílkovinnými plodinami vyjádřenými v eurech. 4. Podpora přínosů rostlinných bílkovin pro výživu, zdraví, klima a životní prostředí Členské státy a zúčastněné strany se vyzývají, aby využívaly různé možnosti k aktivní komunikaci a propagaci bílkovinných plodin v odvětví zemědělství, krmiv a potravin. Jednou z možností je využít nadcházejících výzev na předkládání návrhů v rámci programu EU na podporu zemědělských a potravinářských produktů, jako jsou: Programy pro režimy jakosti EU, ekologické, Programy, v nichž se vyzdvihují specifické zemědělské produkční systémy, např. sledovatelnost, pravost, označování, nutriční a zdravotní aspekty, životní prostředí a udržitelnost. V roce 2019 bude na spolufinancování propagačních programů k dispozici 200 milionů EUR. 16

19 Komise se rovněž zavazuje obšírně informovat o přínosech rostlinných bílkovin (např. na veletrzích, v sociálních médiích) a dále komunikovat s dětmi prostřednictvím projektů pro školy. 5. Zintenzivnění výměny poznatků/osvědčených postupů, pokud jde o řízení dodavatelského řetězce a udržitelné agronomické postupy, a seskupování informací o výzkumných činnostech v oblasti šlechtění, technických inovací a zpracování, např. na specializované vědomostní platformě Komise vyzývá k pokračování diskuse s členskými státy, Evropským parlamentem a dalšími zúčastněnými stranami o tom, jak nejlépe stimulovat regionální a vnitrostátní přístupy, a uvolnit tak hospodářský potenciál rostlinných bílkovin, a to s využitím současných a budoucích nástrojů politiky pro další růst produkce rostlinných bílkovin v EU. 17