VLIV STATUTÁRNÍ SAZBY NA EFEKTIVNÍ ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ KORPORACÍ. Ing. Ivana Koštuříková 35

Transkript

1 VLIV STATUTÁRNÍ SAZBY NA EFEKTIVNÍ ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ KORPORACÍ Ing. Ivana Koštuříková 35 Abstrakt: Když společnosti rozhodují o umístění a realizaci svých podnikatelských aktivit, zjišťují daňové důsledky těchto aktivit. Většinou řeší tuto otázku porovnáváním statutárních korporativních sazeb daní z příjmů. Tento přístup se však nejeví jako uspokojivý s ohledem na komplexnost a různorodost prvků tvořících národní daňové systémy. Statutární daňové sazby tak nemohou plnit úlohu objektivního ukazatele pro účely vzájemného srovnávání tohoto zatížení v různých státech, a proto ekonomové museli přijít s novým měřítkem pro efektivní zdaňování korporací. Staly se jím implicitní korporativní daňové sazby, což jsou daňové sazby, které berou v úvahu nejen velikost statutárních daňových sazeb z příjmů korporací, ale rovněž i jiné aspekty daňových systémů určující celkovou částku efektivně placených daní. Klíčová slova: daň, korporace, statutární sazba, implicitní sazba, regresní analýza. Title: Statutory rate influence on effective income taxation of corporations Abstract: When companies are taking a decision about the location and implementation of their business activities, they find out the consequences of such activities. In most cases, they address the question by comparison of statutory corporate income tax rates. Nonetheless, this approach does not seem to be satisfactory with respect to complexity and diversity of elements creating of the national tax systems. Consequently, statutory tax rates may not hold the role of an impartial indicator for the purposes of mutual comparison of this burden in different states, and therefore economists had to come with a new measure for effective taxation of corporation. This was the implicit corporate tax rate, which are tax rates where consideration is taken not only of the amount of the statutory tax rates from corporations' incomes, but also other aspects of taxation systems determining the total amount of effectively paid taxes. Key words: tax, corporation, statutory rate, implicit rate, regression analysis. Úvod Daňovou politiku jednotlivých členských států nelze oddělit od daňové politiky Evropské unie. Daňový systém do značné míry ovlivňuje tvorbu pracovních míst, zaměstnanost, přímé zahraniční investice, úspory apod. Daně a daňový systém se tak stávají důležitým nástrojem hospodářské politiky státu [1]. Především v oblasti přímých daní je patrný rozdílný přístup ve zdaňování příjmů 36 nejen fyzických osob, ale i zisků společností, proto se daňová politika EU zaměřuje na vytvoření stejných, 35 Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, katedra účetnictví, kosturikova@opf.slu.cz 36 Existují rozdíly nejen v daňových sazbách, ale také v konstrukci základů daně, možnostech odpočtů a slev. 93

2 resp. srovnatelných konkurenčních podmínek pro podnikání ekonomických subjektů v jednotlivých členských státech. Přesto zdanění firem vzhledem k mobilitě svého základu zůstává předmětem ostré daňové konkurence 37 mezi jednotlivými státy Evropské unie [2]. Kvalita a konkrétní podoba daňového prostředí je pro firmy investující svůj kapitál v zahraničí jedním z důležitých kritérií, jež mají značný vliv na zvolení správného místa podnikání. Je však otázkou, jakou komparační veličinu použít při rozhodování o umístění investice. Cíl a metodika Cílem příspěvku je zhodnotit vliv statutární sazby daně z příjmů korporací na jejich efektivní zdanění. Závislost implicitní daňové sazby firem na statutární sazbě daně z příjmů bude zkoumána pomocí jednoduché regresní analýzy. Pomocí metody nejmenším čtverců budou určeny bodové odhady parametrů výběrové 38 regresní přímky, která má tvar: ŷ = b 0 + b 1 x (1) kde b 0, b 1 - výběrové (empirické) regresní parametry, x - statutární sazba daně z příjmů korporací (nezávisle proměnná), ŷ - implicitní sazba daně z příjmů korporací (závisle proměnná). Statistická významnost jednotlivých parametrů bude testována pomocí t-testu a vhodnost celého modelu pro daná data pak prověří F-test. Statutární zdanění korporací v EU V Evropě probíhá v posledních desetiletích postupné snižování daně z příjmů korporací. Tato skutečnost ovlivňuje chování vyspělých ekonomik, které jsou nuceny zvyšovat nebo alespoň udržet konkurenceschopnost své země v boji o zahraniční investory s okolními středoevropskými či východoevropskými státy. V roce 2004 byla Evropská unie rozšířena o dalších 10 států a současně došlo k poklesu průměrné korporativní sazby na 27,4 %. Vývoj průměrných sazeb daně z příjmů korporací v EU je zachycen v následujícím grafu. 37 Podle OECD existuje daňová konkurence normální a konkurence nekalá. Snahou této organizace je, aby neexistovaly překážky pro mezinárodní výměnu informací potřebných pro správné určení daní, tzn., OECD nenamítá nic proti daňové konkurenci, ale chce, aby bylo možné daně správně a účinně vybírat. Podle míry spolupráce při výměně daňových informací pak rozlišuje 3 skupiny zemí, které řadí na bílou, šedou či černou listinu. Česká republika je zařazena na bílou listinu, která obsahuje plně spolupracující země. 38 Výběrová je proto, že je založena pouze na výběrových datech. 94

3 Graf 1 Vývoj průměrné statutární sazby daně z příjmů korporací v EU 35 statutární sazba v % Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z Taxation trends in European Union. Luxembourg: Publications Office of the European Union, ISBN Implicitní zdanění korporací v EU Pro objektivnější vyjádření skutečné změny v zatížení podniků a korektnější mezinárodní srovnání je daleko výhodnější použít implicitní korporativní sazby daně. Implicitní daňovou sazbu korporací lze definovat jako sazbu, jež bere v úvahu nejen statutární korporativní sazbu daně, nýbrž přihlíží i k dalším aspektům daňového systému, které jsou určující pro objem efektivně placené daně. Vývoj průměrné implicitní daňové sazby ze zisku firem v letech 1995 až 2008 v EU zachycuje následující graf. Graf 2 Vývoj průměrné implicitní sazby daně z příjmů korporací v EU implicitní sazba v % Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z Taxation trends in European Union. Luxembourg: Publications Office of the European Union, ISBN

4 Výsledky Na základě bodové grafu a rovněž na základě principu parsimonie byla vybrána lineární regrese. Pomocí metody nejmenších čtverců byla odhadnuta regresní přímka ve tvaru: ŷ = 7, ,5295x ze které pomocí parametru b 1, jenž udává sklon přímky, lze vyvodit, že při zvýšení statutární korporativní sazby o 1 % se implicitní sazba v průměru zvýší o přibližně 0,53 %. Graf 3 Implicitní sazba daně z příjmů korporací v závislosti na statutární daňové sazbě implicitní sazba v % statutární sazba v % y = 0,529x + 7,654 R² = 0,744 Zdroj: vlastní zpracování Pro ověření, zda je model skutečně vhodný pro daná data, byly nejdříve otestovány jednotlivé parametry pomocí t- testu 39. Byla stanovena nulová a alternativní hypotéza: H 0 : parametr není statisticky významný (b i = 0), H 1 : parametr je statisticky významný (b i 0). Tabulka 1 - Test významnosti jednotlivých regresních parametrů Parametr Hodnota Směrodatná Testovací odchylka kritérium Hodnota P b 0 7, , , , b 1 0, , , ,17845E-05 Zdroj: vlastní zpracování pomocí regresní analýzy v programu MS-Excel 39 Test lze počítat ručně nebo pomocí p-hodnoty. 96

5 Na základě výsledků mohu konstatovat, že pro parametr b 0 je p-hodnota = 0, < α = 0,05, takže zamítám hypotézu H 0 a přijímám alternativní hypotézu, že parametr je statisticky významný. Také u parametru b 1 zamítám hypotézu H 0 a přijímám alternativní hypotézu, neboť p-hodnota = 0, < α = 0,05 a parametr b 1 je tudíž rovněž statisticky významný. Statistická významnost celého modelu byla prověřena pomocí F-testu 40. Opět byla stanovena nulová a alternativní hypotéza: H 0 : zvolený model není statisticky významný (b 0 = b 1 = 0), H 1 : zvolený model je statisticky významný (b 0 b 1 0). Tabulka 2 - Test vhodnosti regresního modelu ANOVA Rozdíl Suma MS Testovací Významnost F čtverců kritérium Regrese 1 54, , , ,17845E-05 Rezidua 12 18, , Celkem 13 73, Zdroj: vlastní zpracování pomocí regresní analýzy v programu MS-Excel Jak je patrné z výsledků prezentovaných v tabulce č. 2, p-hodnota = 0, < α = 0,05, takže zamítám hypotézu H 0 a přijímám alternativní hypotézu, že model je statisticky významný a lze jej pro daná data použít. Závěr Statutární korporativní sazby daně z příjmů se pro svou jednoduchost a snadnou dostupnost údajů stávají nejjednodušší a nejvíce využívanou variantou pro komparaci zemí z důvodu výběru umístění podnikatelských aktivit. Tyto sazby však mohou v sobě zahrnovat nejen vlastní tzv. nominální daňové sazby, ale také prozatímní či trvalé doplňkové sazby a úlevy, čemuž je potřeba věnovat dostatečnou pozornost. Také konstrukce daní je v různých zemích diferenční, neboť značný počet těchto zemí vybírá firemní daň na různých úrovních státní správy. Pro účely recipročního mezinárodního srovnání tak nejsou statutární daňové sazby zcela vhodným a objektivním ukazatelem. Pro porovnání efektivního zdaňování korporací se jako příhodná komparační veličina může osvědčit implicitní korporativní daňová sazba. Tato sazba v sobě zahrnuje nejen velikost statutárních daňových sazeb z příjmů korporací, ale rovněž i jiné aspekty daňových systémů určující celkovou částku efektivně placených daní. V našem případě je 74,41 % změn implicitní sazby vysvětleno změnou statutární sazby daně. Zbylých cca 25,5 % změn je způsobeno jinými vlivy (především konstrukcí daňového základu a daňovými odpočty). 40 Test lze opět počítat ručně nebo pomocí p-hodnoty (významnost F). 97

6 Literatura [1] SCHULTZOVÁ, A. Daňové sústavy štátov Európskej únie. Bratislava, Ekonom, s. ISBN [2] BALDWIN, R. E., KRUGMAN, P. Agglomeration, Integration and Tax Harmonization [online] [cit ]. Dostupné z: [3] SEGER, J., HINDLS, R. Statistické metody v tržním hospodářství. Praha: Victoria Publishing, a. s., s. ISBN [4] Taxation trends in European Union. Luxembourg: Publications Office of the European Union, ISBN