METODY REGULACE PCHÁâE ROLNÍHO (Cirsium arvense L. Scop.) NA ZEMùDùLSKÉ PÒDù

Transkript

1 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. METODY REGULACE PCHÁâE ROLNÍHO (Cirsium arvense L. Scop.) NA ZEMùDùLSKÉ PÒDù Uplatnûná certifikovaná metodika pro praxi V zkumn ústav rostlinné v roby, v.v.i., Praha Ruzynû, 211

2 METODY REGULACE PCHÁâE ROLNÍHO (Cirsium arvense L. Scop.) NA ZEMùDùLSKÉ PÒDù Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. Uplatnûná certifikovaná metodika pro praxi V zkumn ústav rostlinné v roby, v.v.i. Praha 6 Ruzynû 211

3 METODY REGULACE PCHÁâE ROLNÍHO (Cirsium arvense L. Scop.) NA ZEMùDùLSKÉ PÒDù Uplatnûná certifikovaná metodika pro praxi V zkumn ústav rostlinné v roby, v.v.i., Praha Ruzynû, 211 AUTOR: Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. AUTOR FOTOGRAFIÍ: Ing. Jan Mikulka, CSc. OPONENTI: Doc. Ing. Jifií Stach, CSc. JâU âeské Budûjovice Ing. Dana KÛstová MZe âr Praha VYDAL: V nákladu 1 kusû v roce 211 V zkumn ústav rostlinné v roby, v.v.i., Drnovská 57, Praha Ruzynû GRAFICKÁ ÚPRAVA A P EDTISKOVÁ P ÍPRAVA: Jaroslav Salaã V zkumn ústav rostlinné v roby, v.v.i., 211 ISBN: Vydáno bez jazykové úpravy Metodika vznikla za finanãní podpory MZe âr a je v stupem fie ení v zkumného zámûru MZe 2764 UdrÏitelné systémy pûstování zemûdûlsk ch plodin pro produkci kvalitních a bezpeãn ch potravin, krmiv a surovin a projektu NAZV QH71218 Metodika byla schválena Ministerstvem zemûdûlství âr odborem rostlinn ch komodit pod ã. j. Metodika je urãena zemûdûlcûm a pracovníkûm zab vajících se ochranou pfiírody, vãetnû studentû zemûdûlsk ch stfiedních a vysok ch kol. Ministerstvo zemûdûlství doporuãuje tuto metodiku pro vyuïití v praxi. Kontakt na autora: , mikulka@vurv.cz, OBSAH I. POPIS METODIKY / 5 / 1. Cíl metodiky / 5 / 2. Vlastní popis metodiky / 5 / 3. Úvod / 6 / 4. Biologie a ekologie pcháãe rolního / 6 / ZpÛsoby rozmnoïování pcháãe rolního / 6 / Pcháã rolní (oset) / 11 / 5. Faktory ovlivàující v skyt na orné pûdû / 12 / Vliv stfiídání plodin / 12 / Vliv zpracování pûdy / 13 / Vliv v Ïivy rostlin / 14 / Vliv herbicidû / 15 / Vliv nezemûdûlské ãinnosti na v skyt pcháãe / 19 / 6. Metody regulace pcháãe rolního / 19 / Obecné zásady regulace vytrval ch plevelû / 19 / Regulace plevelû na orné pûdû / 2 / Regulace pcháãe rolního v obilninách / 22 / Regulace pcháãe rolního v ozimé fiepce / 24 / PfiedsklizÀové aplikace herbicidû / 24 / Regulace pcháãe rolního v kukufiici / 25 / Regulace pcháãe rolního v fiepû cukrové / 26 / 7. Závûr / 26 / Úãinek herbicidu 2,4 D II. SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUPÒ / 27 / III. POPIS UPLATNùNÍ METODIKY / 27 / IV. EKONOMICK P ÍNOS / 27 / V. ODKAZY NA PUBLIKOVANÉ VùDECKÉ PRÁCE / 28 / VI. P EHLED POUÎITÉ LITERATURY / 28 /

4 4 METODY REGULACE PCHÁČE ROLNÍHO NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ I. POPIS METODIKY 5 1. Cíl metodiky Cílem uplatnûné metodiky je pfiedloïit odborné vefiejnosti ucelené informace o biologii, ekologii, reprodukãní schopnosti a metodách regulace pcháãe rolního (Cirsium arvense L. Scop.) na zemûdûlské i nezemûdûlské pûdû. 2. Vlastní popis metodiky Metodika poskytuje nejnovûj í poznatky a informace o biologii, ekologii a reprodukãní schopnosti pcháãe rolního (Cirsium arvense L. Scop.) a metodách regulace v jednotliv ch plodinách i na nezemûdûlské pûdû. Pcháã po aplikaci herbicidû METODY REGULACE PCHÁâE ROLNÍHO (CIRSIUM ARVENSE L. SCOP.) NA ZEMùDùLSKÉ PÒDù Tato metodika shrnuje nejnovûj í poznatky o biologii, reprodukci a ekologii pcháãe rolního a nejnovûj í poznatky o metodách jeho integrované regulace. Kvantifikuje vlivy stfiídání plodin, zpracování pûdy, vãetnû metod aplikace herbicidû v jednotliv ch plodinách. CONTROL OF CREEPING THISTLE (CIRSIUM ARVENSE L. SCOP.) IN AGRICULTURE CROPS This methodology includes the newest knowledge on biology, ecology and reproduction of creeping thistle including newest finding about methods integrated weed management. This methodology summarised influence of crop rotation, soil tillage and methods application of herbicides in field crops.

5 6 METODY REGULACE PCHÁČE ROLNÍHO NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ 7 podporují ífiení vytrval ch plevelû i technologie minimálního zpracování pûdy. Ménû intenzivní zpûsoby hospodafiení obecnû umoï- Àují snadnûj í reprodukci plevelû na rozdíl od intenzivních zpûsobû pûstování plodin. Pfii extenzívním pûstování b vá zpravidla druhové spektrum ir í. Intenzivní pûstování plodin nese riziko pfiemnoïení pouze nûkter ch pleveln ch druhû, kter m právû tyto podmínky vyhovují. Pfii malém poãtu pleveln ch druhû na poli se mûïe regulace plevelû zkomplikovat pfiítomností jednoho obtíïného plevelného druhu, kter uniká aplikovan m metodám regulace v daném systému hospodafiení a v fiadû pfiípadû dochází i k selhání celého systému regulace. Pcháã rolní samiãí rostlina > Samãí úbory jsou bez semen (naïek) 3. Úvod Postupn nárûst v skytu vytrval ch plevelû na orné pûdû je moïné pozorovat jiï od zaãátku devadesát ch let. Pfiíãin je mnoho, ale mezi nejv znamnûj í patfií pfiedev ím nedostatky ve zpracování pûdy a agrotechnice, nedodrïování pravidel stfiídání plodin a pokles pouïívání herbicidû. Kromû v eobecnû známého plevele pcháãe rolního byl zaznamenám nárûst v skytu i u nûkter ch dal ích plevelû. Zejména pelynûk ãernob l, ãistec bahenní, mléã rolní a rdesno obojïivelné, pfiesliãka rolní, kamy níky a také dfiíve ménû znám plevel rukev obecná se v znamnû ífií na orné pûdû. V znamné je téï ífiení plevelû z neudrïovan ch pozemkû na ornou pûdu, odkud jsou pfiená eny diaspory na pole, kde se následnû roz ifiují. V znamnû 4. Biologie a ekologie pcháãe rolního RozmnoÏování plevelû patfií mezi základní biologické vlastnosti, které umoïàuje pfieïití druhû. RozmnoÏování se uskuteãàuje prostfiednictvím diaspor. Za diasporu je povaïován kaïd jednotliv orgán (nebo jeho ãást), z kterého se vytvofií nová rostlina. MÛÏe b t povahy generativní nebo vegetativní. Plevele mají vysokou plodnost, jejich diaspory se zpravidla uchovávají dlouhou dobu v pûdû a jsou roz ifiovány na men í ãi vût í vzdálenosti od rostliny mnoha zpûsoby. ZPÒSOBY ROZMNOÎOVÁNÍ PCHÁâE ROLNÍHO Generativní rozmnoïování: RozmnoÏování generativními diasporami je nejpfiirozenûj ím zpûsobem ífiení plevelû. Z hlediska reprodukce je nejv znamnûj í mnoïství vyprodukovan ch semen, jejich Ïivotnost v pûdû, dormance semen a zpûsoby ífiení. Nejnebezpeãnûj í jsou diaspory ífiící se vûtrem na velké vzdálenosti. Tímto zpûsobem se ífií pfiedev ím pcháã rolní, mléã rolní a pelynûk ãernob l. Úbory tûchto < Samiãí kvûtenství NaÏky jsou vûtrem rozná eny na velké vzdálenosti Samãí kvûtenství > Trendy ve výskytu vytrvalých plevelů na zemědělské půdě V skyt v % Cirsium arvense Sonchus arvensis Arthemisia vulgaris Stachys palustris Taraxacum officinale Elytrigia repens Roky < Ochm fiená naïka Semenáã pcháãe rolního

6 8 METODY REGULACE PCHÁČE ROLNÍHO NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ 9 Vzcházivost nažek pcháče rolního z rozdílných hloubek Klíčivost nažek pcháče rolního v závislosti na teplotě 45 6 % vzduchovosti % klíãivosti Semenáã pcháãe rolního Listová rûïice pcháãe F 2 > cm 2 cm 4 cm 6 cm 8 cm 1 cm C Listová rûïice pcháãe F 3 Listová rûïice pcháãe F 4 >> Podíl fertilních a nefertilních nažek v úborech pcháče rolního Přírůstky nadzemní a podzemní hmoty Cirsium arvense (L.) Scop. nádobový pokus nefertilní 46 % 54 % fertilní Délka kofienû v cm âasové období Délka kofienû v cm Hmotnost kofienû v g Hmotnost nadzemní hmoty v g Kofienov systém pcháãe rolního

7 1 METODY REGULACE PCHÁČE ROLNÍHO NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ 11 Segment kofiene pcháãe rolního 1 cm dlouh Regenerace segmentû kofienû pcháãe rolního < Snímky kofienového systému pcháãe rolního < PCHÁâ ROLNÍ (OSET) Cirsium arvense (L.) Scop. âeleì Asteraceae Hvûzdnicovité Patfií mezi velmi v znamné plevele, je fiazen mezi deset nejv znamnûj ích plevelû svûta. Konkurenãní schopnost tohoto plevele je vysoká, má vysoké nároky na odbûr vody a Ïivin. Úpornû setrvává na stanovi ti, na polích tvofií tzv. hnízda, kde základem je rostlina vze- lá ze semene. V pfiípadû silného v skytu pûsobí ztráty pfii sklizni plodin, nebo sklizeà znemoïàuje. Pfii silném v skytu dokáïe úplnû potlaãit pûstovanou plodinu, kofieny vyluãují alelopatické látky, které pûsobí inhibiãnû na plodiny a plevele. Vyskytuje se po celém území od níïin aï do horsk ch oblastí. Osidluje zemûdûlskou i nezemûdûlskou pûdu. Vyskytuje se ve v ech pûstovan ch plodinách na orné pûdû, sadech, vinicích, chmelnicích i na loukách a pastvinách ãi speciálních plodinách. Mladé rostliny vytváfiejí listové rûïice, z kter ch vyrûstají lodyhy 1 15 cm dlouhé, nûkdy i vy í. Listy jsou kopinatû pefienoklané aï jednoduché, na okraji zkadefiené a bodlovité. Úbory se skládají z trubkovit ch ãervenofialov ch kvûtû. Je to dvoudomá rostlina, s v skytem samãích a samiãích rostlin. Kvete od kvûtna aï do podzimu. Plody jsou ochm fiené naïky 2,5 3,5 mm dlouhé, 1,1 1,3 mm iroké a,7-1, mm tlusté. RozmnoÏuje se generativní a vegetativní cestou. V jednom úboru je umístûno kolem 8 naïek z nichï znaãná ãást b vá nevyzrálá, ãi parazitovaná kûdci. Klíãivost je po dozrání pomûrnû dobrá. NaÏky klíãí nejlépe z hloubky,5 l,5 cm. Klíãí v ak i z hloubky aï 6 cm, ãi z povrchu pûdy. Îivotnost naïek v pûdû závisí na pûdních podmínkách. Obecnû lze fiíci, plevelû v ak b vají ãasto parazitovány a poãet Ïiv ch naïek nepfiesahuje 1 15 % z celkového objemu naïek. âást naïek se v ak mûïe dostat i do sklizeného materiálu a hrozí nebezpeãí ífiení nevyãi tûn m osivem a jejich ífiení na dosud nezaplevelená pole. 1 cm 1 2 cm Prostorové rozmístění kořenového systému pcháče rolního v modelových pokusech Vegetativní rozmnoïování: Tento zpûsob rozmnoïování pfievládá pfiedev ím na orné pûdû, která je pravidelnû obdûlávána. Pravidelné po kozování kofienû, kofienov ch v bûïkû vyvolává rychlou regeneraci z pupenû. Vyra ené v hony mají vysokou konkurenãní schopnost a prosadí se i v hustû set ch plodinách, jako jsou obilniny, luskoviny a ozimá fiepka. Nejvíce v ak po kozují irokofiádkové plodiny, které mají niï í konkurenãní schopnost. Velmi nebezpeãná je intenzivní regenerace pupenû na kofienech a kofienov ch v bûïcích v období studen ch a vlhk ch period v mûsících ãervnu a ãervenci, kdy je rûst pûstovan ch plodin zpomalen. Îivotnost segmentû kofienû (sezhora dolû): >,5 cm dlouh ch 1 cm dlouh ch 4 cm dlouh ch 8 cm dlouh ch Hloubka pûdy 2 3 cm 3 4 cm 4 5 cm 5 6 cm 6 7 cm 7 8 cm 8 9 cm nad 9 cm Hmotnost v g

8 12 METODY REGULACE PCHÁČE ROLNÍHO NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ 13 Délka kofienû/oddenkû Délka kofienov ch v bûïkû v m Přírůstek délky (mm) kořenových výběžků u pcháče rolního a oddenků pýru plazivého pcháã rolní kg N 5 kg N 1 kg N 15 kg N Dávka N/ha (intenzita hnojení) p r plaziv Vliv vláhy na tvorbu kořenových výběžků pcháče rolního Poãátek pokusu Pcháã rolní v p enici ozimé Vlhko Sucho 1. mûsíc 2. mûsíc 3. mûsíc 4. mûsíc % v skytu Vliv střídání plodin na výskyt pcháče rolního 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok Stfiídav osevní postup Ïe si naïky v pûdû zachovávají klíãivost do 6 let. JiÏ jeden mûsíc po vzejití je rostlina schopná vegetativní reprodukce. Rostlina vytváfií mohutn kofienov systém sloïen z horizontálních a vertikálních kofienov ch v bûïkû. Kofienov systém dosahuje do pomûrnû znaãné hloubky, udává se i nûkolik metrû. Kofienové v bûïky mají obrovskou regeneraãní schopnost. V pfiízniv ch podmínkách regenerují i segmenty kofienov ch v bûïkû dlouhé 2 cm o prûmûru 3 mm. âím jsou v bûïky del í a silnûj í, tím je pravdûpodobnost regenerace v polních podmínkách vût í. V hony z kofienov ch v bûïkû ra í pomûrnû pozdû na jafie. První rûïice se objevují poãátkem dubna, ale jejich ra ení trvá po celou vegetaãní dobu v závislosti na pûstované plodinû a agrotechnick ch zásazích. âást kofienov ch v bûïkû b vá v dormantním stavu. To komplikuje jeho regulaci. Na orné pûdû se rozmnoïuje pfieváïnû vegetativnû, na nezemûdûlské pûdû, loukách a pastvinách pfiedev ím pomocí semen. Zpravidla se vyskytují v tûchto uskupeních buì samiãí nebo samãí rostliny. NaÏky jsou rozná eny vûtrem na pomûrnû velké vzdálenosti. 5. Faktory ovlivàující v skyt plevelû na orné pûdû VLIV ST ÍDÁNÍ PLODIN Obilniny a fiepka V raznû do struktury pleveln ch spoleãenstev zasáhly osevní postupy. Jejich v znam mimo jiné spoãíval v tom, Ïe komplikoval reprodukci nûkter ch pleveln ch druhû. Pfii dodrïování správného stfiídání plodin docházelo k postupnému potlaãování nûkter ch plevelû v pleveln ch spoleãenstvech. Nûkteré plevelné druhy Prostorové rozmístnûní kofienového systému do hloubky 3 cm maximální hloubky orby byly potlaãovány více, jiné ménû, pfiesto byla plevelná spoleãenstva stále druhovû velmi bohatá a vyváïená. Klasick stfiídav osevní postup udrïuje vyrovnan pomûr mezi ozim mi a jarními plevely a mezi jednodûloïn mi a dvoudûloïn mi druhy. Jak koliv posun ve struktufie osevního sledu ve prospûch obilnin ãi ve prospûch ozim ch nebo jarních plodin má za následek rychlou reakci pleveln ch spoleãenstev. V pfiípadû zv - ení v skytu ozim ch obilnin a ozim ch Procentick nárûst zaplevelení rok plodin (napfi. ozimá fiepka) se rychle pfiemnoïí následující druhy plevelû: chundelka metlice, hefimánkovec nevonn, svízel pfiítula, mák vlãí, hluchavka nachová, hluchavka objímavá, violka rolní aj. na úkor jarních plevelû, napfi. ovsa hluchého, hofiãice rolní aj. V pfiípadû stálého opakování tûchto sledû dochází k vytvofiení znaãné zásoby semen ozim ch plevelû v pûdû, coï komplikuje hubení plevelû v následujícím období. Stejná situace vznikne pfii pfievaze jarních plodin. V tomto pfiípadû dochází k pfiemnoïení jarních plevelû napfi.: hofiãice rolní, fiedkev ohnice, oves hluch, merlík bíl, rdesno ble ník, rdesno ãervivec aj. Z toho vypl vá opodstatnûnost správného stfiídání plodin. Z historického pohledu mûïeme fiíci, Ïe v období mezi dvûma svûtov mi válkami byly zásady stfiídání plodin dodrïovány. V období po druhé svûtové válce byl na orné pûdû postupnû zvy ován podíl obilnin na úkor ostatních plodin. Pfiesto si osevní sledy zachovávaly poïadovanou strukturu, která obsahovala i víceleté pícniny (vojtû ka, jetel). V posledních 2 letech se v ak nedá hovofiit o osevních postupech. Pravidla stfiídání plodin nejsou dodrïována, druhové spektrum pûstovan ch plodin se v raznû sníïilo ve prospûch trïních plodin (obilniny, fiepka ozimá, sluneãnice, fiepa cukrová aj.). Ustoupily víceleté pícniny pûstované na orné pûdû, poklesly plochy luskovin, fiepy cukrové i brambor. To se zákonitû projevuje na expanzním ífiení celé fiady pleveln ch druhû, zejména vytrval ch plevelû, kde pcháã rolní patfií mezi nejv znamnûj í zástupce. VLIV ZPRACOVÁNÍ PÒDY Zpracování pûdy stále patfií mezi základní a nejv raznûj í opatfiení v systému regulace plevelû na orné pûdû. V minulosti bylo v podstatû jedin m úãinn m opatfiením. Z hlediska regulace plevelû je velmi v znamná podmítka, která umoïàuje zaklopení vypadl ch semen a po kození vytrval ch plevelû (napfi. pcháã rolní). Souãasnû zabraàuje ztrátám na vlhkosti a umoïní klíãení plevelû z povrchov ch vrstev. Hluboká orba dokonale zaklopí posklizàové zbytky rostlin, kofieny ãi kofienové v bûïky vytrval ch plevelû, které v tûchto podmínkách nejsou schopny reprodukce. Snahy o minimalizaci zpracování pûdy vedly k podstatnému sníïení nákladû, ale po zavedení minimalizace dochází zpravidla jiï v druhém roce a dal ích letech k velkému nárûstu zaplevelení. Plevelová spoleãenstva v tûchto systémech jsou sice v fiadû pfiípadû druhovû chud í, ale nárûst poãtu plevelû na polích má Vliv způsobu zpracování půdy na výskyt pcháče rolního bez použití herbicidů 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok Minimalizace Orba

9 14 METODY REGULACE PCHÁČE ROLNÍHO NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ 15 Hmotnost sušiny vytrvalých plevelů ma 1 m 2 v závislosti na rozdílné intenzitě hnojení N v ozimé pšenici Hmotnost v g pcháã rolní p r plaziv kg N 5 kg N 1 kg N 15 kg N Dávka N/ha (intenzita hnojení) stoupající tendenci. Rychle se ífií napfiíklad vytrvalé plevelné druhy (pcháã rolní, p r plaziv, pelynûk ãernob l, mléã rolní, rukev obecná, ãistec bahenní, kamy ník polní a kamy ník irokoplod a celá fiada dal- ích), ale na ornou pûdu se ífií i takové plevele, které se za normálních podmínek na ní nevyskytují (pampeli ka lékafiská, Èovík kadefiav, Èovík tupolist aj.). Z jednolet ch plevelû pfievládají tyto druhy: chundelka metlice, hefimánkovec nevonn, svízel pfiítula, truskavec ptaãí, ptaãinec prostfiední, bolehlav plamat, hluchavka objímavá a nachová. Pfii sklizni sklízecími mlátiãkami, zvlá tû obilnin a fiepky, se vût ina semen plevelû dostane na povrch pûdy a stává se zdrojem dal ího zaplevelení. Nebezpeãn je také v drol obilí a fiepky, které se v posledních letech stávají nepfiíjemn mi plevely. V nûkter ch oblastech se stává problematick m i v drol sluneãnice, fiepky ozimé, ostropefice mariánského a dal ích plodin. Tyto plodiny jsou následnû velmi obtíïnû hubitelné v jin ch plodinách. Proto je tfieba vûnovat pozornost sefiízení sklízecí techniky a volit optimální dobu skliznû. Aminex Mustang Forte 5 Regenerace pcháče rolního jeden měsíc po aplikaci herbicidů Dicamba Lontrel Regenerace v % Aminex Mustang Forte Dicamba Lontrel 3 Regenerace pcháče rolního tři měsíce po aplikaci herbicidů Regenerace v % Regenerace pcháče rolního po aplikaci herbicidů v různých růstových fázích VLIV V ÎIVY ROSTLIN 4 V Ïiva rostlin má velk vliv na rûst plevelû i druhové spektrum spoleãenstev. Plevelné rostliny reagují na hnojení zv en m rûstem, v fiadû pfiípadû i rychleji neï Regenerace v % 3 2 Peãlivá pfiíprava pûdy a pfiesné setí jsou základem zdravého porostu 1 Mustang Forte (4 6 listû) Lontrel 3 (4 6 listû) Granstar (4 6 listû) Esteron (4 6 listû) Agritox (4 6 listû) pûstované plodiny. V takov ch podmínkách jim velmi silnû konkurují. Vliv vysoké zásobenosti pûd základními Ïivinami (P, K, Mg aj.) a vysok ch dávek dusíku byl patrn v minulém století, kdy byly kaïdoroãnû aplikovány pomûrnû vysoké dávky ãist ch Ïivin na ornou pûdu. V 9. letech intenzita hnojení v raznû poklesla. Proto je moïné pozorovat na nehnojen ch pozemcích pokles v nosû plodin, ale také sníïení produkce hmoty plevelû a poãtu semen jednolet ch plevelû i objemu vegetativních rozmnoïovacích orgánû vytrval ch plevelû. Reprodukãní schopnost plevelû se sniïuje. To ov em neznamená, Ïe sníïen m hnojením omezíme v skyt plevelû. Na celkovou zaplevelenost to nemá v razn vliv vzhledem k obrovské zásobenosti pûdy semeny plevelû. Zaplevelenost v raznû ovlivàovalo i pouïívání pevn ch statkov ch hnojiv a pfieváïnû tekuté kejdy. Jejich aplikací se roz ífiila napfiíklad jeïatka kufií noha, béry, rdesno ble ník, rdesno ãervivec, laskavce, merlíky aj. Zejména pouïíváním kejdy s nízk m obsahem su iny po jejím krátkém uloïení v jímce se vytvofií optimální podmínky pro rûst a v voj nûkter ch vytrval ch plevelû VLIV HERBICIDÒ Velkoplo né pouïívání herbicidních pfiípravkû ve v ech pûstovan ch plodinách zasáhlo do sloïení druhového spektra ve srovnání s ostatními faktory nejrazantnûji. Masovû se zaãaly pouïívat herbicidy aï od druhé svûtové války. V voj herbicidû probíhal a neustále probíhá velmi rychle. Zpoãátku se vyuïívaly pouze v nûkter ch plodinách, dnes se jimi o etfiuje témûfi 1 % orné pûdy, vyjma plochy vyãlenûné pro ekologické zemûdûlství nebo na plochách, které se nacházejí v ochrann ch pásmech zdrojû pitné vody.

10 16 METODY REGULACE PCHÁČE ROLNÍHO NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ 17 Hloubka destrukce kořenů pcháče rolního po aplikaci herbicidů ve fázi listové růžice (4 6 listů) Aminex Mustang Forte Dicamba Lontrel Hloubka v cm Hloubka destrukce kořenů pcháče rolního po aplikaci herbicidů ve fázi tvoření lodyhy (1 15 cm) Aminex Úãinek herbicidu 2,4 D Úãinek herbicidu MCPA Mustang Forte Dicamba Regenerace pcháče rolního po aplikaci herbicidů (T1 2 až 3 listy) 12 1 Regenerace pcháče rolního po aplikaci herbicidů (T2 6 až 8 listů) 12 1 Lontrel Hloubka v cm % regenerace % regenerace Herbicidy ovlivnily naprostou vût inu technologií pûstování rostlin. Bez herbicidních pfiípravkû není prakticky moïné pûstovat plodiny. Zemûdûlci se v ak pfii pouïívání nevyrovnali s fiadou chyb pfii jejich aplikaci, které následnû komplikují regulaci plevelû na zemûdûlské pûdû. Poãet souãasnû pouïívan ch herbicidních látek je stále obrovsk. Vzhledem ke stále se zvy ujícím poïadavkûm na bezpeãnost potravin a minimalizaci ekotoxikologick ch rizik nejsou velmi ãasto prodluïovány registrace jiï dfiíve povolen ch herbicidû. Ze stejn ch dûvodû je poãet novû zavádûn ch herbicidû stále niï í. Velkoplo nû je tak vyuïíváno men í mnoïství herbicidû. Ostatní se vyuïívají okrajovû nebo ve speciálních plodinách. Druhové sloïení plevelû na orné pûdû bylo vïdy v znamnû ovlivnûno po zavedení velmi úãinn ch herbicidû, které se velmi rychle roz ífiily a byly pouïívány na velk ch plochách zemûdûlské pûdy fiadu let po sobû. ProtoÏe selekãní tlak byl velkoplo n a dlouhodob, v znamnû byla ovlivnûna druhová skladba plevelû. Pûstování plodin nejdfiíve ovlivnilo zavedení rûstov ch herbicidû typu 2,4-D a MCPA, které byly velkoplo nû pouïívány v obilninách. Úãinek na plevele po jejich zavedení byl velmi dobr po dobu nûkolika let. Po del í dobû jejich pouïívání v ak citlivé plevele (hofiãice rolní, fiedkev ohnice, penízek rolní, koko ka pastu í tobolka aj.), které byly dominantní v pleveln ch spoleãenstvech postupnû ustupovaly a pomûrnû rychle se poãaly ífiit nûkteré jednodûloïné plevele (oves hluch, chundelka metlice) a fiada dvoudûloïn ch plevelû (hefimánkovec nevonn, rozrazil persk, hluchavka objímavá, hluchavka nachová, svízel pfiítula, violka rolní). Dlouhodobé pouïívání herbicidû naru ilo diverzitu pleveln ch spoleãenstev. Poãet druhû se podstatnû sníïil, ale intenzita zaplevelení zûstala stejná, pfiípadnû vzrostla. Plevelné druhy, které nebyly hubeny tûmito herbicidy, byly v ak agresivnûj í a více konkurovaly obilovinám i ostatní plodinám. Problém byl fie en kombinacemi herbicidû, které roz ifiovaly spektrum úãinku herbicidû. Velmi ãasto se pou- Ïívaly kombinace 3 5 úãinn ch látek. PouÏití takov ch kombinací je v ak nákladnûj í a klade nároky na znalosti zemûdûlcû. V minulosti se bohuïel tyto kombinace pouïívaly pau álnû, bez pfiihlédnutí k druhovému spektru plevelû, coï mûlo za následek dal í selekci pleveln ch spoleãenstev. Dal í velmi v znamnou etapou bylo zavedení triazi- % regenerace Termíny hodnocení kontrola tribenuron 2,4 D Regenerace pcháče rolního po aplikaci herbicidů 2 až 3 listy Termíny hodnocení kontrola tribenuron 2,4 D clopyralid MCPA % regenerace Termíny hodnocení kontrola Lontrel 3 Galera Regenerace pcháče rolního po aplikaci herbicidů délka lodyhy 1 cm Termíny hodnocení kontrola tribenuron 2,4 D clopyralid MCPA

11 18 METODY REGULACE PCHÁČE ROLNÍHO NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ 19 Poãet listov ch rûïic Regenerace pcháče rolního po aplikaci herbicidů maloparcelový pokus hodnocení (1. 7.) 2. hodnocení (23. 7.) nov ch herbicidû, pfiedev ím simazinu a atrazinu. Tyto herbicidy umoïnily rozvoj pûstování kukufiice na zrno i siláï a zelené krmení. Úspû nû hubily v echny jednoleté plevele a zaruãovaly dokonalou ochranu proti plevelûm po celou dobu vegetace vzhledem k jejich v razné perzistenci v pûdû. UmoÏnily pûstování monokultur s aplikací vy ích dávek tûchto herbicidû, aniï do lo k po kození následn ch kultur. Podobnû byly tyto herbicidy pouïívány v jabloàov ch sadech. Tyto aplikace ov em pfiinesly nárûst nûkter ch vytrval ch plevelû v kukufiici a sadech, napfi. pcháãe rolního, p ru plazivého, kopfiivy dvoudomé a svlaãce rolního. Problém byl bohuïel fie en postupn m zvy ování dávek herbicidû. Vytrvalé plevele v ak ani zv ené dávky herbicidû nehubily. Rostliny pcháãe rolního aj. nebyly vystaveny konkurenci ostatních plevelû, proto se rychle ífiily a staly se dominantními plevely v tûchto kulturách. Pokles úrovnû zpracování pûdy podpofiil rychlé ífiení tûchto Generativní ífiení pcháãe rolního na pole z neudrïovan ch ploch 1. Aminex 2. Mustang 3. Galera 4. Esteron 5. Granstar 6. Lonrel 7. Neo etfiená kontrola vytrval ch plevelû. Vysoké dávky triazinov ch herbicidû navíc urychlily vznik rezistentních populací plevelû. Po mnohaletém úspû ném pouïívání tûchto perzistentních herbicidû se projevily problémy s jejich rezidui v pûdû, podzemních vodách atd. Do hubení plevelû v znamnû zasáhly i herbicidy glyphosate (Roundup aj.) a paraquat (Gramoxone). Zejména herbicid glyphosate umoïnil úspû nû hubit vytrvalé i jednoleté plevele na orné pûdû pfii pfiedskliz- Àov ch aplikacích, v sadech, ale i na nezemûdûlské pûdû. Zásadní obrat v hubení plevelû v obilninách, ale pozdûji i v kukufiici a cukrovce pfiineslo zavedení sulfonylmoãovin. Nejznámûj ím herbicidem je chlorsulfuron (Glean), tribenuron (Granstar) a mnoho dal ích. Tyto herbicidy se pouïívají v gramov ch dávkách a mají iroké spektrum úãinku pfiedev ím na jednodûloïné plevele. Vzhledem k jejich irokému spektru úãinku, cenû i toxikologii se sulfonylmoãoviny pouïívají velkoplo nû po dlouhou dobu (pfies 2 let). Po jejich mnohaletém pouïívání se dostavil stejn efekt jako po dlouhodobém pouïívání jin ch skupin herbicidû. Plevele citlivé vûãi tûmto herbicidûm byly potlaãeny, naproti tomu se rychle ífiily plevele relativnû odolné. Vzhledem k tomu, Ïe sulfonylmoãoviny vykazují zejména efekt na jednoleté plevele, umoïàují vytrval m plevelûm jejich ífiení na orné pûdû. Typick m pfií- Pcháã rolní kladem je expanze pcháãe rolního, mléãe rolního, rdesna obojïivelného a dal ích. Z tûchto údajû vypl vá, Ïe plevelná spoleãenstva se zatím úspû nû vypofiádala se v emi technologiemi i sebeúãinnûj ími herbicidy. To je jist m varováním. Musíme si uvûdomit, Ïe na ím cílem není úplné vyhubení plevelû, ale formou úãinn ch metod pouze plevele regulovat a neumoïnit neuváïen mi zásahy naru ení rovnováhy mezi jednotliv mi pleveln mi druhy. Pfii nerespektování tûchto zákonitostí si do budoucna vytvofiíme celou fiadu problémû. Pfiíkladem mûïe b t rychl nárûst ploch s GMO plodinami a vystavení plevelov ch spoleãenstev herbicidûm typu glyphosate, vûãi nimï jsou tyto plodiny (fiepka, kukufiice, cukrovka, sója atd.) odolné. VLIV NEZEMùDùLSKÉ âinnosti NA ZMùNU PLEVELN CH SPOLEâENSTEV PÛsobení ãlovûka na krajinu má pochopitelnû v znamn vliv i na zemûdûlství a tedy druhotnû i na plevelná spoleãenstva. Je dlouhodobé a zásahy do Ïivotního prostfiedí b vají zpravidla velkoplo né. Urbanizace krajiny, povrchová tûïba surovin, velkoplo né skládky a v sypky ovlivnily v skyt rostlin a existenci vhodn ch podmínek pro vût inu rostlinn ch druhû. Nûkteré druhy rostlin v ak rostou i za tûchto okolností a protoïe nemají konkurenci, velmi rychle se rozmno- Ïují a osidlují tyto plochy. Následnû potom osidlují i zemûdûlskou pûdu. Mezi takové druhy patfií pcháã rolní a celá fiada dal ích. Tyto zdroje zaplevelení je nutné o etfiovat, aby se zabránilo jejich dal ímu ífiení. Regulace plevelû na nezemûdûlsk ch plochách je pomûrnû sloïit m problémem. Zejména rozsáhlé plochy Ïeleznic, plochy v pfiístavech a manipulaãních skladech b vají pravidelnû o etfiovány herbicidy. Pou- Ïívány jsou totální, zpravidla perzistentní herbicidy v podstatnû vy ích dávkách neï v zemûdûlství. Tyto plochy jsou zdrojem rezistentních populací plevelû, které se následnû mohou ífiit na zemûdûlskou pûdu. Nejvût ím problémem je jejich ífiení po Ïeleznici po celé republice. K rychlému ífiení pleveln ch druhû dochází v posledních letech pfiedev ím podél dálnic a vysokorychlostních silnic. Rychl postup ífiení nûkter ch pleveln ch druhû napfiíã Evropou je zfieteln. Zejména plevele roz ifiující se anemochornû mezi nûï patfií i pcháã rolní. Vzhledem k budování dal ích nov ch dálnic lze pfiedpokládat, Ïe ífiení plevelû podél nich bude nab vat na stále vût ím v znamu. 6. Metody regulace vytrval ch plevelû OBECNÉ ZÁSADY REGULACE VYTRVAL CH PLEVELÒ Vliv stfiídání plodin: V eobecnû je znám vliv stfiídání plodin na v skyt plevelû. DodrÏování zásad stfiídání plodin, kdy dochází ke stfiídání obilnin a irokolist ch plodin, okopanin a vyu- Ïívání vytrval ch i jednolet ch pícnin vytváfií základní pfiedpoklad pro sníïení zaplevelení polí. V souãasné dobû s ohledem na v znamn pokles stavû skotu z polí témûfi vymizely pícniny, po luskovinách není poptávka, v znam fiepy cukrové stále klesá a hlavní zfietel je kladen na pûstování obilnin a fiepky olejky. Tento stav vytváfií vhodné podmínky pro expanzní ífiení celé fiady pleveln ch druhû. Z tohoto pohledu je zfiejmé, Ïe funkci stfiídání plodin v Ïádném pfiípadû nemûïeme vyuïít v systémech regulace plevelû. Vliv základního zpracování pûdy: Z pohledu vytrval ch plevelû stojí za pozornost porovnání klasického zpracování pûdy a technologií minimálního zpracování pûdy. Klasická orba více rozru uje kofienov systém a v raznû potlaãuje pfiedev ím pelynûk ãernob l a rukev obecnou, jejichï kofienové systémy jsou pomûrnû citlivé na po kození a jsou hlubokou orbou zaklopeny a silnû po kozeny. TéÏ pcháã rolní, mléã rolní, ãistec bahenní a rdesno obojïivelné hluboká orba po kodí. Technologie minimálního zpracování by mûly b t provádûny na pozemcích s minimálním v skytem vytrval ch plevelû. Mûlké zpracování pûdy po kozuje pouze svrchní ãást kofienového systému. Toto po kození vyvolává velmi silnou regeneraci, coï vede k pomûrnû rychlému roz ífiení vytrval ch plevelû.

12 2 METODY REGULACE PCHÁČE ROLNÍHO NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ 21 % regenerace Vliv termínu aplikace herbicidů na regeneraci pcháče rolního F - 1 F - 2 F - 3 F - 4 RÛstová fáze pcháãe rolního clopyralid MCPA tribenuron 2,4 - D Vliv kultivace za vegetace pleãkování (kukufiice, sluneãnice, brambory aj.): Mechanické zpûsoby regulace, pfiedev ím pleãkování mají v znam pfiedev ím v irokofiádkov ch plodinách. Pravidelné pleãkování po kozuje vytrvalé plevele. Vzhledem k mohutnému kofienovému systému v ak rostliny pomûrnû rychle regenerují a to i za sucha. Proto je nutné zásahy opakovat zpravidla po celou vegetaci pûstovan ch plodin. Biologická regulace: VyuÏiti biologické regulace v souãasné dobû není moïné. Rostliny pcháãe rolního jsou v ak velmi ãasto napadány rzí vonnou, která dokáïe v nûkter ch roãnících v znamnû potlaãit rostliny pcháãe. Kvûtenství pcháãe b vá velmi silnû parazitováno celou fiadou hmyzích druhû. Zejména vrtule, a nosatci silnû parazitují úbory pcháãe. Velmi ãasto b vá parazitováno i více jak 8 % naïek v úboru. V nûkter ch roãnících silnû po kozuje lodyhy a listy baboãka bodláková. PfiestoÏe mûïe b t celková parazitce rostlin pcháãe rolního v nûkter ch letech a lokalitách vysoká, vliv na celkové zaplevelení porostû to v ak neovlivní. REGULACE PLEVELÒ NA ORNÉ PÒDù Jedná se o pouïívání herbicidních pfiípravkû pfied setím nebo v sadbou plodin na vyra ené a vze lé plevele. V znam tûchto aplikací spoãívá v eliminaci jednolet ch plevelû i vytrval ch plevelû vãetnû zasaïení jejich kofienového systému a zabránûní jejich regeneraci. Podmínkou pro dosaïení optimálního úãinku je v skyt pleveln ch druhû s dostateãnû vytvofienou listovou plochou, která zajistí dokonal pfiíjem úãinné látky rostlinami. U vytrval ch plevelû (pcháã rolní aj.) je dûleïité, aby byl vytvofien dostateãn poãet v honû Îír baboãky bodlákové Baboãka bodláková Kuklící se housenka baboãky bodlákové PouÏití herbicidû: PouÏití herbicidû proti vytrval m plevelûm závisí pfiedev ím na pûstovan ch plodinách, kde je moïné herbicidy pouïít. Nejvíce je pouïití herbicidû propracováno proti pcháãi rolnímu. Herbicidy je moïné pouïívat jak v obilninách tak i v kukufiici, fiepce ozimé, fiepû cukrové pfiípadnû i v jin ch plodinách. Herbicidy je nutné aplikovat pouze ve vhodné rûstové fázi a v horní hranici povolené dávky. Aplikace herbicidû v ranûj ích rûstov ch fázích nebo aplikace niï ích dávek v raznû ovlivní regeneraci, coï se projeví masivním ra ením nov ch v honû a v mnoha pfiípadech se dostaví kritické zaplevelení. PfiedseÈová aplikace glyphosatu v kukufiici Herbicidy registrované pro aplikace herbicidů proti plevelům na orné půdě (Vybrané přípravky) Název herbicidu Dávkování na 1 ha Termín aplikace Doporuãení pro aplikaci (úãinná látka) CLINIC (glyphosate-ipa) 3, 5, po sklizni na vze lé plevelné rostliny DOMINÁTOR (glyphosate-ipa) 3, 5, po sklizni na vze lé plevelné rostliny GLYFOGAN 48 SL (glyphosate-ipa) 3, po sklizni na vze lé plevelné rostliny GLYFOS (glyphosate) 3, 5, po sklizni na vze lé plevelné rostliny KAPUT (glyphosate-ipa) 3, po sklizni na vze lé plevelné rostliny KAPUT HARVEST (glyphosate-ipa) 3, 5, po sklizni na vze lé plevelné rostliny ROUNDUP ACTIV (glyphosate-ipa) 6, 1, po sklizni na vze lé plevelné rostliny ROUNDUP BIAKTIV (glyphosate-ipa) 3, 5, po sklizni na vze lé plevelné rostliny ROUNDUP FORTE (glyphosate) 1,5 2,5 kg pfied setím na vze lé plevelné rostliny ROUNDUP KLASIK (glyphosate-ipa) 3, po sklizni na vze lé plevelné rostliny TAJFUN 36 (glyphosate-ipa) 3, po sklizni na vze lé plevelné rostliny Rostlina pcháãe 45 dní stará Regenerace rostlin pcháãe po aplikaci herbicidû TOUCHDOWN QUATTRO (glyphosate) 4, na strni tû na vze lé plevelné rostliny

13 22 METODY REGULACE PCHÁČE ROLNÍHO NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ 23 nebo listov ch rûïic. U pcháãe listové rûïice minimálnû s 6 8 listy. Úãinek tûchto aplikací je vysok za dostatku vláhy, kdy jednoleté plevele masovû vzcházejí a vytrvalé plevelné druhy mohutnû obráïejí. V období such ch period tyto aplikace v ak vykazují nedostateãné efekt, kter je sníïen etapov m vzcházením jednolet ch plevelû a postupn m ra ením vytrval ch plevelû z podzemních orgánû (kofienové v bûïky) REGULACE PCHÁâE ROLNÍHO V OBILNINÁCH Hustû seté plodiny, mezi nûï patfií obilniny, mají pomûrnû vysokou konkurenãní schopnost vûãi vût inû pleveln m druhû v pfiípadû, Ïe jejich v skyt je men í. Konkurenãní schopnost obilnin závisí na nûkolika faktorech. Základem je kvalitní osivo, zpracování pûdy, kvalita setí, termín setí a správné hnojení. V pfiízniv ch povûtrnostních podmínkách je schopen porost obilnin dobfie potlaãovat plevelné rostliny. Herbicidní pfiípravky ve zdrav ch a dobfie vyvinut ch obilninách proto pouze pomáhají obilninám, aby uplatnily svoji Vliv termínu aplikace herbicidů na regeneraci pcháče rolního < Pcháã rolní v ozimé p enici schopnost potlaãovat plevele. V souãasné dobû je na trhu pomûrnû rozsáhl sortiment herbicidních pfiípravkû s rûzn m spektrem úãinku. O v bûru proto rozhoduje pfiedev ím cena a spektrum jejich úãinku na plevelné rostliny. Ne vïdy se podafií plevele regulovat na poãátku vegetace pûstovan ch plodin. Vysok podíl pûstovan ch obilnin a ozimé fiepky na orné pûdû, technologie minimálního zpracování pûdy a pfiedev ím dlouhodobé jednostranné pouïívání herbicidû se stejn m, nebo podobn m mechanismem má za následek ífiení vytrval ch plevelû jako napfiíklad pcháã rolní (Cirsium arvense) i dal í vytrvalé plevelné druhy. Je obecnû známo, Ïe zvlá tû pfii pouïití herbicidû proti pcháãi rolnímu v znamnû rozhoduje právû správné naãasování aplikace herbicidû. Pfiedev ím u pcháãe rolního pfii nevhodném termínu naopak podpofiíme regeneraci pupenû na kofienov ch v bûïcích, coï má za následek vy í zaplevelení po aplikaci, neï pfied aplikací. Vzhledem k tomu, Ïe proti pcháãi rolnímu jsou k dispozici úãinné herbicidy pfies více jak tfiicet let, pokládáme právû jejich nesprávné pouïívání za rozhodující pfiíãinu tak vysokého v skytu pcháãe rolního. K souãasné situaci téï pfiispûl i vysok podíl neobdûlávan ch polí a celkov úpadek údrïby nezemûdûlské pûdy, komunální sféry a obecnû krajiny. Z tûchto zanedban ch ploch se na ornou pûdu ifií kaïd rok obrovské mnoïství diaspor plevelû. V takov chto podmínkách mají plevele optimální podmínky k ífiení a rûstu. Proto jsme ãasto svûdky selhání úãinku i vysoce úãinn ch herbicidû. Pfiíãinou b vá zpravidla nevhodnû provedená aplikace herbicidû. Velmi ãasto se projeví slab úãinek i v pfiípadû dodrïení v ech podmínek pro správnou aplikaci. Zde si musíme uvûdomit, Ïe nás zajímá jednak okamïit úãinek zhruba do jednoho mûsíce po aplikaci tak i efekt dlouhodob, minimálnû do pfií tího roku. Pfii sledování dlouhodobého efektu je nutné poãítat s ãásteãnou regenerací Vliv termínu aplikace herbicidů na regeneraci pcháče rolního z kofienov ch v bûïkû. Pfii velmi silném zaplevelení i pfii úãinku 1 % po aplikaci musíme poãítat s tím, Ïe ãást rostlin (kofienû, kofienov ch v bûïkû) pfieïije. Pfii velmi vysokém zaplevelení pfii herbicidním úãinku 99, % mûïe i 1 % pfieïiv ích vegetativních diaspor znamenat vysok potenciál pro dal í zaplevelení. Proto je chybou, myslíme-li si, Ïe aplikace vysoce úãinného herbicidu vyfie í problém vytrval ch plevelû. Aplikace herbicidû je úãinná pouze za pfiedpokladu spolupûsobení zpracování pûdy, agrotechniky, pouïití dal ích herbicidû a celkové péãe o pûdu. Musíme si uvûdomit, Ïe z jednoho segmentu kofienov ch v bûïkû pcháãe rolního pfies 1 m kofienov ch v bûïkû. To pfiedstavuje vysok reprodukãní potenciál. Z hlediska potlaãení vytrval ch plevelû a zabránûní jejich vlivu na pûstované plodiny je nutné aplikovat herbicidy na poãátku vegetace, jinak dochází k neodstraniteln m kodám na porostech pûstovan ch plodin. Plevel pcháã rolní je moïné úspû nû regulovat herbicidy s úãinn mi látkami MCPA, 2,4 D, tribenuron, clopyralid, dicamba i celou fiadou dal ích herbicidû. Základem úspûchu je aplikace herbicidû na vyvinuté rûïice nebo lodyhy dlouhé do 15 cm. V této fázi dochází k translokaci úãinn ch látek do kofienového systému plevelû, coï má za následek nízkou regeneraci z kofienû. Mezi nejvhodnûj í z pohledu pouïití herbicidû proti pcháãi rolnímu patfií mimo jiné následující herbicidy: nejznámûj í jsou herbicidy na bázi MCPA, 2,4-D, pfiípadnû dicamby aj. Mohou se pouïívat samostatnû nebo jako kombinované herbicidy. Pro dosaïení lep ího úãinku je moïné pouïít kombinací herbicidû MCPA + clopyralid nebo tribenuron + clopyralid aj. Velmi úãinn je herbicid clopyralid (Lontrel 3), kter vykazuje vysok úãinek na pcháã rolní i v ãasnûj ích rûstov ch fázích a silnû po kozuje kofienov systém. Pro regulaci pcháãe je vhodn herbicid Mustang s úãinn mi látkami (florasulam + 2,4-D). Efektivní jsou i nûkteré sulfonylmoãoviny (Granstar 75 WG, Husar, Sekator, Huricane aj.). Jejich úãinku v ak napomáhá konkurence obilnin. Vliv termínu aplikace herbicidů na regeneraci pcháče rolního REGULACE PCHÁâE ROLNÍHO V OZIMÉ EPCE Vlivem ãasného setí ozimé fiepky a hojnému vyuïívání technologií minimálního zpracování pûdy dochází k tvofiení listov ch rûïic jiï brzy na podzim a proto je nutné aplikovat úãinné herbicidy jiï na podzim ve fázi vytvofiení listov ch rûïic pcháãe. Pro tyto úãely je moïné vyu- Ïít herbicid Lontrel 3 s úãinnou látkou clopyralid podobnû jako v obilninách.velmi dobr úãinek na pcháã rolní vykazuje herbicid Galera (clopyralid + picloram), kdy úãinek obou úãinn ch látek na pcháã se v znamnû doplàuje. V sledkem je rychlé odumírání nadzemní hmoty pcháãe a rychlá translokace úãinn ch látek do kofienového systémû coï zabrání následné regeneraci. Galera ve srovnání s ostatními herbicidy má rychl nástup úãinku na nadzemní hmotu. Úãinek na destrukci kofienového systému má podobn jako u herbicidu Lontrel, následná regenerace je v ak je tû niï í. % úãinku Vliv růstové fáze pcháče rolního na účinek herbicidů Lontrel listy 3 4 listy 5 6 listy RÛstová fáze pcháãe rolního Lontrel 3,4 l/ha Lontrel 3,3 l/ha Lontrel 3,2 l/ha 1 9 Vliv růstové fáze pcháče rolního na účinek herbicidů Galera % regenerace % regenerace % regenerace % úãinku F - 1 F - 2 F - 3 F - 4 RÛstová fáze pcháãe rolního Lontrel 3 Agritox 5 SL Granstar Esteron F - 1 F - 2 F - 3 F - 4 RÛstová fáze pcháãe rolního Lontrel 3 Huricane Esteron F - 1 F - 2 F - 3 F - 4 RÛstová fáze pcháãe rolního Lontrel 3 Galera 1 2 listy 3 4 listy 5 6 listy RÛstová fáze pcháãe rolního Galera,4 l/ha Galera,3 l/ha Galera,2 l/ha

14 24 METODY REGULACE PCHÁČE ROLNÍHO NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ 25 Optimální termín aplikace herbicidů proti pcháči rolnímu Pro regulaci pcháãe lze vyuïít i herbicidu Galera Podzim. Jedná se o kombinovan herbicidní pfiípravek se systémov m úãinkem s pomûrnû irok m spektrem úãinku (clopyralid, cicloram, aminopyralid). V echny úãinné látky vykazují pomûrnû vysok úãinek na rostliny pcháãe rolního. Termín aplikace je nutné volit tak, aby byly plevelné rostliny dostateãnû zasaïeny postfiikovou kapalinou. Optimální je aplikace na jednoleté plevele ve fázi 2 4 prav ch listû. Galera Podzim má dostateãn efekt jak na ra ící listové rûïice pcháãe rolního a mléãe rolního, tak i na celou fiadu jednolet ch plevelû, které byly v minulosti obtíïnû hubitelné v ozimé fiepce. Systémov úãinek a vysoká perzistence pfiípravku zabraàuje následné regeneraci plevelû po aplikaci. P EDSKLIZ OVÉ APLIKACE HERBICIDÒ Podstata tûchto aplikací spoãívá pfiedev ím ve vysoké herbicidní spolehlivosti na p r plaziv, pcháã rolní, pelynûk ãernob l a dal í plevele. Plevele mají vytvofienou velkou listovou plochu, coï pfiíznivû ovlivní mnoïství pfiijaté úãinné látky a její následnou translokaci do kofienû vytrval ch plevelû. Pfiedpokladem úspûchu je dodrïení termínu aplikace herbicidû, aby do lo k odumfiení nadzemních ãástí rostlin plevelû. Nespornou v hodou tûchto aplikací je rovnomûrnû vyzrál porost obilnin a odumfielé plevele. To podstatnû zjednodu uje sklizeà obilnin a v raznû sníïí ztráty pfii sklizni i náklady na dosou ení zrna. Pro pfiedsklizàové aplikace je povolena celá fiada herbicidû na bázi glyphosatu (Roundup, Dominator aj.) a sulphosate (Touchdown). Pro tyto aplikace v ak platí vesmûs omezení v mnoïitelsk ch porostech a aplikace jsou limitovány obsahem vody do 15 2 l/ha. Zpravidla jsou pro aplikace pouïívány speciální samochodné postfiikovaãe zaruãující pfiesné úsporné dávkování. Z hlediska spolehlivosti aplikací je v ak nutné upozornit, Ïe pfii velmi silném zaplevelení pfieváïnû pcháãem rolním, je dávka herbicidu i vody na hranici spolehlivosti úãinku herbicidu. Rostliny pcháãe rolního se pfieváïnû vyskytují v tzv. hnízdech. Lodyhy vytváfiejí velmi hust porost do kterého se herbicid dostane pouze na okraji tzv. hnízd. Vût ina lodyh tedy není zasaïena a neuhyne. Proto lze doporuãit tyto aplikace pfiedev ím pfii v skytu p ru plazivého, jednolet ch plevelû, jako napfiíklad svízel pfiítula a niï ím aï stfiedním zaplevelení pcháãem rolním. Pfii vysokém zaplevelení pcháãem rolním je moïnost ve zv ení dávky herbicidu a vody. Dal ím faktorem, kter mûïe negativnû ovlivàovat herbicidní efekt jsou vysoké teploty v dobû aplikace (nad 26 C). Vlivem tûchto teplot je pfiíjem herbicidu do rostliny velmi rychl, nadzemní ãást rostlin rychle zasychá. Translokace do kofienové soustavy je v ak podstatnû vy í pfii teplotách kolem 2 C. Proto b váme nûkdy svûdky vysoké regenerace pcháãe po tûchto aplikací herbicidû. Základ úspûchu tûchto aplikací herbicidû spoãívá v dostateãném ulpûní postfiikové kapaliny na listech plevelû. Vzhledem k velmi pfiíznivé ekonomice, herbicidní spolehlivosti a sníïení ztrát pfii sklizni je pouïívání tûchto aplikací velmi oblíbené a do budoucna nadále perspektivní. Z v sledkû na ich pokusû vypl vá, Ïe herbicidní efekt se v znamnû projevil na pcháã rolní plaziv, kdy nebyly pfiíli v znamné rozdíly mezi herbicidy a dávkami ve vztahu k v nosu ozimé p enice. Rozdíly mezi variantami herbicidû a dávkami byly zfietelné pfii podzimním a jarním hodnocení. Pfii hodnocení herbicidního efektu bylo zfiejmé, Ïe vy í dávky herbicidû v raznûji potlaãily Účinek herbicidu Galera Podzim na vybrané plevele Plevel Úãinek v % Pcháã rolní semenáãe 99 Pcháã rolní vyra ené rûïice 91 Herbicidy registrované pro předsklizňové aplikace proti plevelům (Vybrané přípravky) Název herbicidu Dávkování Termín aplikace Doporuãení pro aplikaci (úãinná látka) na 1 ha CLINIC (glyphosate-ipa) 3, 1 dní pfied sklizní vlhkost zrna 3%, mimo mnoïitelské porosty DOMINÁTOR (glyphosate-ipa) 3, 4, 1 14 dní mimo semenné porosty, pfied sklizní vlhkost zrna pod 3 % GLYFOGAN 48 SL (glyphosate-ipa) 3, 1 dní pfied sklizní mimo mnoïitelské porosty KAPUT (glyphosate-ipa) 3, 1 dní pfied sklizní vlhkost zrna 3 %, mimo mnoïitelské porosty ROUNDUP BIAKTIV (glyphosate-ipa) 3, 1 dní pfied sklizní mimo mnoïitelské porosty ROUNDUP FORTE (glyphosate) 1,5 kg 1 dní pfied sklizní vlhkost zrna max. 3 %, mimo mnoïitelské porosty ROUNDUP KLASIK (glyphosate-ipa) 3, 1 dní pfied sklizní mimo mnoïitelské porosty ROUNDUP RAPID (glyphosate-ipa) 2,5 1 dní pfied sklizní mimo mnoïitelské porosty TOUCHDOWN QUATTRO (glyphosate) 4, 7 dní pfied sklizní vlhkost zrna pod 3 %, mimo mnoïitelské porosty pcháã rolní ve srovnání s dávkami niï ími. Pfiedskliz- Àové aplikace v uveden ch pokusech potvrdily vy í úãinek na p r plaziv neï pcháã rolní. REGULACE PCHÁâE ROLNÍHO V KUKU ICI Aplikace neselektivních herbicidû pfied setím: Vzhledem k ãasné pfiípravû pûdy na jafie, zabránûní ztrátám na vlhkosti pûdy a k pomûrnû pozdnímu setí kukufiice, hrozí riziko pomûrnû silného v skytu plevelû jiï pfied zasetím kukufiice. Tomu mûïeme pomûrnû úãinnû zabránit aplikacemi neselektivních systémovû pûsobících herbicidû na bázi glyphosatu. Aplikace tûchto herbicidû jsou vysoce úãinné na jednoleté plevele, kdy je moïné dosáhnout aï 1 % úãinku, ale i na plevele vytrvalé. PouÏití tûchto herbicidních látek je moïné doporuãit pfiedev ím proti p ru plazivému a pcháãi rolnímu. Aplikace v e uveden ch herbicidû je úãinná na vytrvalé plevele pouze v pfiípadû vytvofiení dostateãnû velké listové plochy. Úãinná látka je translokována z nadzemních ãástí do kofienového systému, proto je dûleïité, aby na listech ulpûlo dostateãné mnoïství úãinné látky. Rychlost translokace je téï ovlivàována teplotou vzduchu a dostatkem Aplikace totálního herbicidu proti pcháãe v sadu > vláhy. V such ch a studen ch periodách je pfiíjem tûchto látek i jejich translokace negativnû ovlivnûna. Pfiíli ãasnû provedené aplikace sniïují jejich v sledn efekt pfiedev ím z dûvodu nedostateãného vyra ení vytrval ch plevelû z oddenkû ãi kofienov ch v bûïkû na povrch ornice. Pfiíprava pûdy pfii pfiedseèové pfiípravû po aplikaci herbicidû glyphosate a sulphosate mûïe probûhnout pfii v skytu jednolet ch plevelû jiï

15 26 METODY REGULACE PCHÁČE ROLNÍHO NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ 27 po tfiech dnech po aplikaci. Pfii v skytu vytrval ch plevelû (pcháã rolní aj.) je nutné s pfiípravou pûdy poãkat aï po zeïloutnutí listû tûchto vytrval ch plevelû, coï mûïe trvat v závislosti na teplotách 1 14 dnû. Aplikace herbicidû po vzejití postemergentní aplikace: Pfiíjem herbicidû pfii postemergentních aplikacích je ovlivàován pfiedev ím rûstovou fází pleveln ch druhû. Celkov úãinek je ovlivnûn i povûtrnostními podmínkami (vítr, dé È, teplota). Systémovû pûsobící postemergentní herbicidy jsou pfiijímány vytrval mi plevely pfies listy a následnû jsou translokovány z listû do kofienového systému. Postemergentnû je moïné pouïít celou fiadu herbicidû. Z rûstov ch herbicidû proti pcháãi rolnímu je moïné pouïít Lontrel 3 (clopyralid), Starane 25 EC (fluroxypyr), U 46 D Fluid (2,4 D), Banvel 48 (dicamba) a Mustang (florasulam + 2,4 D). Pfii aplikacích herbicidû na pcháã rolní je moïné pouïít i dûlen ch aplikací, které zvy ují spolehlivost jejich úãinku. Pfiedev ím pfii etapovitém ra ení zpûsoben m vlivem sucha. V such ch letech mají dûlené aplikace vy í úãinek i na plevele jednoleté vzhledem k zachycení více vln vzcházení. REGULACE PCHÁâE ROLNÍHO V EPù CUKROVÉ epa cukrová patfií mezi typické irokofiádkové plodiny, které po pfievaïující se dobu vegetaãní doby mají minimální konkurenãní schopnost. Z tohoto dûvodu musí b t systém regulace dokonale propracován. Regulace jednolet ch jednodûloïn ch a dvoudûloïn ch plevelû je pomûrnû dobfie propracována. Problémem je v ak regulace vytrval ch plevelû a to pfiedev ím pcháãe rolního. Regulace pcháãe byla vïdy velmi sloïitá s ohledem na to, Ïe se pcháã rolní vyskytuje v tzv. hnízdech. Po zavedení herbicidû Lontrel 3 a Safari je moïné pcháã úspû nû regulovat i v fiepû cukrové. KaÏd herbicid se vyznaãuje jin m úãinkem. Lontrel 3 je systémovû pûsobící rûstov herbicid, kter proniká z listû do kofienû. Nejvhodnûj í termín aplikace je ve fázi 2-3 listû rûïice. I proti pcháãi je moïné s úspûchem pouïít dûlen ch aplikací. Herbicid Safari je sulfonylmoãovin. Termín aplikace je vhodn téï ve fázi 2-3 listû rûïice. Úãinek je pozvolnûj í. Pfii silném zaplevelení je vhodnûj í pouïívat herbicid Lontrel 3 pro jeho vût í rasanci. 7. Závûr Dokonal eradikaãní efekt na pcháã rolní se projeví pouze pfii vyuïívání v ech zpûsobû a metod regulace více let po sobû tak, aby jednotlivá opatfiení na sebe navazovala. DÛleÏité je, aby se kofienov systém pcháãe rolního postupnû oslabil a odumfiel a zásoba semen v pûdû se minimalizovala. Pfied zaplevelením pcháãem rolním na orné pûdû se ubráníme pouze pfii dodrïování v ech zásad regulace plevelû na orné pûdû a kaïdoroãní péãí o pûdu. Velmi dûleïité je zabránûní tvorby generativních diaspor na okolních plochách a jejich ífiení na pole. II. SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUPÒ Metodické postupy obsahují nejnovûj í informace o biologii, reprodukci a ekologii a moïnostech regulace pcháãe rolního. Poslední metodika byla publikována v roce 28 a zab vala se pouze vybran mi vytrval mi plevely, ne v ak detailnû pcháãem rolním; Mikulka, J., trobach J.: Metody regulace vytrval ch plevelû na zemûdûlské pûdû etrné k Ïivotnímu prostfiedí, VÚRV a Mze âr. ISBN: Metodika bude uplatàována v zemûdûlsk ch podnicích a farmách, kde poskytne nejnovûj í poznatky o biologii, ekologii, reprodukci a metodách regulace pcháãe rolního na zemûdûlské pûdû. Souãasnû bude vyuïívána poradensk mi sluïbami a vyuïita ve vzdûlávacích projektech. Pfiedkládaná metodika obsahuje nejnovûj í poznatky v zkumu z biologie a ekologie vytrvalého plevele pcháãe rolního a obsahuje informace o etrn ch metodách regulace k Ïivotnímu prostfiedí. Metodika respektuje ochranu Ïivotního prostfiedí, rozvoj venkova, pravidla správné agronomické praxe a poskytuje zajímavé informace i pro ekologické zemûdûlce. Cílem je minimalizace rizik kontaminace Ïivotního prostfiedí, ochrana Ïivotního prostfiedí a ekologizace zemûdûlství. III. POPIS UPLATNùNÍ METODIKY Pfiíprava pûdy je základem zdravého porostu Údaje o registrovan ch herbicidech najdete v: (viz. Seznam registrovan ch pfiípravkû na ochranu rostlin a Metodická pfiíruãka pro ochranu rostlin, MZe). IV. EKONOMICK P ÍNOS Plevele pûsobí kaïdoroãnû vysoké ztráty na úrodû v ech pûstovan ch plodin. kody jsou jednak pfiímou konkurencí, tak nepfiímé. Napfiíklad znehodnocení skliznû, zv en mi náklady na ãi tûní a su ení produkce. Odbûrem Ïivin z pûdy, zv en mi náklady na zpracování pûdy, mezifiádkovou kultivaci a samozfiejmû náklady na pouïití herbicidû. Vytrvalé plevele a pfiedev ím pcháã rolní (Cirsium arvense L. Scop.) patfií mezi nejroz ífienûj í a nejúpornûj í plevelné rostliny. PfiedloÏená certifikovaná metodika v znamnû pfiispûje ke sníïení v skytu a hospodáfiské kodlivosti pcháãe rolního. Pfiínos je i agroekologick, aplikací poznatkû lze celkovû sníïit náklady na regulaci pcháãe rolního pfii víceletém vyuïívání.

16 28 METODY REGULACE PCHÁČE ROLNÍHO NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ V. ODKAZY NA PUBLIKOVANÉ PRÁCE MIKULKA J., KNEIFELOVÁ M.: Regulace vytrval ch plevelû v cukrovce. Listy cukrovarnické a fiepafiské. 119, 23, ã. 5-6, s KNEIFELOVÁ M., MIKULKA. J.: Regeneration ability of Cirsium arvense (L.) Scop. After herbicide application. Journal of Plant Diseases and Protection. Special Issue XIX, (24), s SKUHROVEC J., KOPRDOVA S., MIKULKA J.: How can seed feeders regulace dispersion of thistles, Cirsium arvense and C. heterophyllum?. Journal of Plant Diseases and Protection. Speciál Issue XXI. 28. p STROBACH J., KORâÁKOVA M., MIKULKA J.: Biomass production of Cirsium arvense (L.) Scop. after generatice and vegetative propagation in pot experiments. Journal of Plant Diseases and Protection. Speciál Issue XXI. 28. p MIKULKA J., KORâÁKOVA M.: Biomass production and growth dynamic of Lactuca tatarica in pot experiments. Journal of Plant Diseases and Protection. Speciál Issue XXI. 28. p PAVLÒ, V., HEJCMAN, M., MIKULKA, J. 29. Cover estimation versus density counting in species rich pasture under different grazing intensity. Enviromental Monitoring and Assesment, 156: MIKULKA J., KNEIFELOVÁ M. (ED.). Plevelné rostliny. Profi Press Praha s. KAZDA J., MIKULKA J.,PROKINOVÁ E.: Encyklopedie ochrany rostlin. ProfiPress. Praha s. MIKULKA J. 29 Zásady regulace plevelû v ozim ch plodinách. Úroda 9/29 s MIKULKA JAN. Vliv v Ïivy rostlin a dal ích faktorû na v skyt plevelû. Úroda 3/28. s MIKULKA J. Problematika hubení vytrval ch plevelû v obilninách a kukufiici. In. Návratná intenzita pûstování obilnin v zemích evropské unie. Vydal DAS Praha CZ 1, 27 s MIKULKA J. Problematika hubení vytrval ch plevelû v obilninách a kukufiici. In. Návratná intenzita pûstování obilnin v zemích evropské unie. Vydal DAS Praha CZ 1, 27 s VI. P EHLED POUÎITÉ LITERATURY ALBRECHT, H. (23): Suitability of arable weeds as indicator organisms to evaluate species conservation effects of management in agriculture ecosystems. Agriculture Ecosystems & Environment 98: CHANCELLOR, R.J. (1964): Emergence of weed seedling in the field and the effects of different frequencies of cultivation. Proceeding of British Weed Control Conference. 7 (2): CRAWLEY, M.J. (1997): Plant Ecology. Blackwell Science Ltd Oxford. 717 pp. DEYL, M. (1964): Plevele polí a zahrad. Nakladatelství âeskoslovenské akademie vûd, Praha. DOCK GUSTAVSSON, A.M. (1997): Growth and regenerative capacity of plants of Cirsium arvense. Weed Res. 37: DONALD, W.W. (1994): The biology of Canada thistle (Cirsium arvense). Rev. of Weed Sci. 6: FRYER, J.D. MAKEPEACE, R.J. (1977): Weed Control Handbook. Blackwell Sci., 6 e., vol. I, II. GRAGLIA, E. MELANDER, B. JENSEN, R.K. (26): Mechanical and cultural strategies to control Cirsium arvense in organic arable cropping systems. Weed Res. 46: HAMDOUN, A.M. (1972): Regenerative capacity of root fragments of Cirsium arvense (L.) Scop. Weed Res. 12: HODGSON, J.M. (1971): Canada thistle and its control. U.S. Dept. Agric. Leaflet 523, USA. Naderu. HOLM, L. DOLL, J. HOLM, E. PANCHO, J. HEBERGER, J. (1997): World weeds. Natural histories and distribution. John Wiley & Sons, New York, 1129 pp. HRON, F. VODÁK, A. (1959): Polní plevele a boj proti nim. Státní zemûdûlské nakladatelství, Praha. 38 pp. HUDSON, J. (1955): Propagation of plants by root cuttings. Journal of Horticultural Science 3: MIKULKA J.: Hrozí nám osud ípkové RÛÏenky. Zemûdûlec NIEDERSTRASSER, J. GEROWITT, B. (28): Studies on the response of root fragment of Cirsium arvense on dryness. J. Plant Dis. Protect. Special Issue 21: ROBERTS, H. A. NEILSON, J. E. (1981): Seed survival and periodicity of seedling emergence in twelve weedy species of Compositeae. Annals of Applied Biology 97: SOUKUP, J. KRATOCHVÍL, M. T E ÁK, J. (2): Control of Creeping thistle (Cirsium arvense (L.) Scop.) by growth regulator-herbicides and their mixtures with sulfonylureas in spring barley. J. Plant Dis. Protect. Special Issue 17: ZIMDAHL, R. L. (1993): Fundamentals of weed science. New York, 73 pp. ZWERGER, P. (1996): Zur Samenproduktion der Acker- -Kratzdistel (Cirsium arvense (L.) Scop.). J. Plant Dis.

17 V zkumn ústav rostlinné v roby, v.v.i., Praha Ruzynû 211