Fyzické proměnné hvězdy (intrinsic variable star)

Save this PDF as:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Fyzické proměnné hvězdy (intrinsic variable star)"

Transkript

1 Fyzické proměnné hvězdy (intrinsic variable star)

2 fyzické proměnné hvězdy reálné změny charakteristik v čase: v okolí hvězdy v povrchových vrstvách, většinou projevy hvězdné aktivity, astroseismologie v podpovrchových vrstvách, nejčastěji pulzace v jádru rychlé fáze hvězdného vývoje, supernovy Změny: periodické např. pulzace aperiodické

3 Aperiodické proměnné hvězdy Nestacionární děje v okolí hvězdy Počáteční fáze vývoje T Tau, FU Ori, HH objekty, protoplanetární disky Závěrečné fáze vývoje hvězdný vítr, pulsace, novy, supernovy Dvojhvězdy těsné, interagující; trpasličí novy

4 Hvězdy typu T Tauri objev J. R. Hind (1852) Վիկտոր Համբարձումյան V. A. Ambarcumjan 60. léta 20. st. výskyt v T a O asociacích, mladých otevřených hvězdokupách, poblíž oblastí vzniku hvězd např. mračna Taurus-Auriga (r = 140 pc), Lupus ( r = 190 pc), Chameleon (r = 160 pc) Vlastnosti: hmotnosti 0,3-3 M o (většina 0,5-1,5 M o ) spektr. čáry (i emisní), P Cyg profil => chromosférická aktivita, rychlé pohyby v atmosféře emise H, CaII (H a K čáry), [OI], [SII] ztráta hmoty 10-7 M o /rok změny jasnosti chaotické, 1-4 mag známo 750 představitelů

5 Počáteční fáze vývoje AAVSO pozorování Změny spektrálních parametrů ve srovnání se změnami jasnosti

6 Počáteční fáze vývoje

7 Počáteční fáze vývoje XZ Tau dvojhvězda 0,3, XZ Tau S (T Tau typ)+xz Tau N (protohv. souputník)

8 Hvězdy typu FU Orionis (fuory) nejmladší pozorované hvězdy 10 6 let, FU Ori v r zjasnění, další až v r (V1057 Cyg) => známo jen cca tucet případů, poslední V1647 Ori (leden 2004) všechny známé obklopeny reflexní mlhovinou nečekaná zjasnění až o 6 mag (nárůst řád. roky) mechanismus proměnnosti dosud nejasný, - důsledek změny rychlosti kontrakce (10-4 M o /rok) - náhlý přenos hmoty z akrečního disku na mladou, málo hmotnou hvězdu typu T Tauri

9 Světelné křivky tří nejlépe studovaných fuorid Počáteční fáze vývoje

10 Počáteční fáze vývoje

11 FU Ori proměnnost ve spektru (Powell et al., 2012)

12 Počáteční fáze vývoje Herbigovy Harovy objekty v okolí mladých hvězd plynoprachový disk materiál disku spadá na hvězdu, část vyvrhována v polárních výtryscích výtrysk x mlhovina => rázové vlny => ohřev => zářivé oblasti => HH objekty

13 Počáteční fáze vývoje první studie HH objektů 50. léta 20. století George Herbig Giullermo Haro

14 Počáteční fáze vývoje

15 Počáteční fáze vývoje

16 Počáteční fáze vývoje

17 Dvojhvězdy Látka ve dvojhvězdách těsné, interagující dvojhvězdy => výměna hmoty mezi složkami => akreční disk, plynný proud (horká skvrna) => flickering akreční disk i vyšší teplota, vlastní zdroj energie (turbulentní tření) materiál z disku: - únik látky do prostoru - vypadává na hvězdu => uvolněná energie -> zvýšení energie částic disku dvojhvězda BT+normální hvězda vyplňující RL v okolí BT akreční disk krmený souputníkem => překročení krtické hustoty -> sepne turbulenci => náhlý masivní spad na hvězdu => náhlé uvolnění energie => výrazné zjasnění o několik mag během desítek hodin, opakování během měsíců trpasličí nova okolní materiál W UMa, skvrny RS CVn

18 Světelná křivky nejjasnější trpasličí novy SS Cyg Dvojhvězdy

19 U Gem Dvojhvězdy

20 Děje na povrchu hvězdy Nestacionární děje na povrchu hvězdy nejčastěji důsledek dopadu látky zvenčí do fotosféry příklad klasické novy těsná dvojhvězda (BT+hvězda vyplňující RL) => látka (hlavně vodík) -> na BT => BT se stlačuje, ohřívá se i vrstva s vodíkem -> zažehnutí překotných termojaderných reakcí (CNO cyklus) => výbuch vnějšku hvězdy vzplanutí novy během dní o 7 až 19 mag, v max. až 10 5 L o může se opakovat mezidobí 10 5 let, ale mimořádně i mnohem kratší (rekurentní novy) např. U Sco (2010, 1999, 1987, 1979)

21 Komplexní přestavby, zhroucení a výbuchy hvězd supernovy typy: I podtypy a,b,c II podtypy P,L superzářivé - hypernovy ("superluminous supernovae" (SLSNe))

22

23

24 Hypernova termín navrhl Paczynski (ApJ 494,L45, 1998) jako označení jevu po GRB, ale dnes i pro SN, kde progenitor byla supermasivní hvězda

25 Supernova II výsledek rychlého kolapsu a prudké exploze masívní hvězdy (8 až M ) poznávací znak: ve spektru vodík výskyt: zejména ve spirálních ramenech galaxií a v H II oblastech; nejsou v eliptických galaxiích dva podtypy dle tvaru světelné křivky SN1987A

26 Supernova Ib, Ic hvězdné exploze způsobené zhroucením jádra velmi hmotných hvězd oproti Ia nemají absorpční čáry Si přišly o vnější vrstvy vodíku; Ic také o vnější vrstvy hélia => ve spektru není vodík a u Ic ani hélium rtg. viz. SN 2008D (typ Ib) v galaxii NGC2770

27 Supernova Ia vzniká v těsné dvojhvězdě (1 složka bílý trpaslík, kde ustaly jaderné reakce). standardní svíčky M v = 19.3 mag, ale. Uhlíko-kyslíkový BT s pomalou rotací max. hmotnost 1.38 M není to Chandrasekharova mez, ale liší se od ní jen málo (u úplné Chandrasekharovy meze není elektronová degenerace schopná zabránit kolapsu hvězdy) dva scénáře: - BT přijímá hmotu ze souputníka -> roste hmotnost => roste teplota => zapálení uhlíku > sejmutí degenerace => kolaps => exploze ( J) - BT splyne se souputníkem překročení hmotnosti -> kolaps => nárůst teploty => zapálení C > sejmutí degenerace => kolaps => exploze ( J)

28 Problémy supernov Ia nebyl pozorovací důkaz, že BT exploduje až SN2014J v M82 nejbližší SN za 400 let => poprvé detekce g záření (INTEGRAL), dle modelu výbuchu BT 1.4 M Chandrasekharova mez někdy neplatí existují super-chandras původce hmotnost M - objev 2003; důvodem pravděp. velmi rychlá rotace SN s nižším zářivým výkonem (sub-luminous supernovae) při akreci He na BT; objev 2013; typ 1ax různé typy soustav předchází SN 1a; jen u malé části je 2. složka červený obr!

KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI. 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos

KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI. 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos Kataklyzma Překlad z řečtiny = potopa, ničivá povodeň Živelná pohroma, velká přírodní katastrofa, rozsáhlý přírodní děj spojený s velkými změnami

Více

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 Proč studovat hvězdy? 9 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů.... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 2 Záření a spektrum 21 2.1 Elektromagnetické záření

Více

Vývoj hvězd na hlavní posloupnosti

Vývoj hvězd na hlavní posloupnosti Vývoj hvězd na hlavní posloupnosti Hydrostatická rovnováha rostoucí teplota jádra => jaderné fúze vodíku rychleji => roste teplota a tlak v jádru => prvotní kolaps zpomaluje až se zcela zastaví (působení

Více

Mechanizmy hvězdné proměnnosti

Mechanizmy hvězdné proměnnosti Mechanizmy hvězdné proměnnosti Bc. Luboš Brát, podle skripta Z. Mikulášek a M. Zejda, Proměnné hvězdy, AÚ PřF MÚ Brno Proměnné hvězdy a mechanizmy jak k jejich změnám jasnosti dochází si popíšeme postupně

Více

O původu prvků ve vesmíru

O původu prvků ve vesmíru O původu prvků ve vesmíru prof. Mgr. Jiří Krtička, Ph.D. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno Odkud pochází látka kolem nás? Odkud pochází látka kolem nás? Z čeho je svět kolem

Více

Mechanizmy hvězdné proměnnosti

Mechanizmy hvězdné proměnnosti Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Proměnné hvězdy a možnosti jejich pozorování a výzkumu Mechanizmy hvězdné proměnnosti Luboš Brát, Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS Mechanizmy hvězdné

Více

Extragalaktické novy a jejich sledování

Extragalaktické novy a jejich sledování Extragalaktické novy a jejich sledování Novy těsné dvojhvězdy v pokročilém stadiu vývoje přenos hmoty velikost bílého trpaslíka Spektrum klasické novy Objevy nov v ČR 1936 - Záviš Bochníček objevuje ve

Více

Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu

Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu kulovitého tvaru. Tento objekt je nazýván protohvězda. V nitru

Více

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji, HVĚZDY 1. Většina hvězd se při pozorování v průběhu noci pohybuje od A. Západu k východu, B. Východu k západu, C. Severu k jihu, D. Jihu k severu. 2. Ve většině hvězd se energie uvolňuje A. Prudkou rotací

Více

Jak se vyvíjejí hvězdy?

Jak se vyvíjejí hvězdy? Jak se vyvíjejí hvězdy? tlak a teplota normální plyny degenerované plyny osud Slunce fáze červeného obra oblast horizontálního ramena oblast asymptotického ramena obrů planetární mlhovina bílý trpaslík

Více

Hvězdný vítr. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno

Hvězdný vítr. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno Hvězdný vítr Jiří Krtička Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno Hvězda stálice? neměnná jasnost stálé místo na obloze vzhledem k ostatním hvězdám neměnná hmotnost Hvězda stálice?

Více

České vysoké učení technické v Praze. Ústav technické a experimentální fyziky. Život hvězd. Karel Smolek

České vysoké učení technické v Praze. Ústav technické a experimentální fyziky. Život hvězd. Karel Smolek České vysoké učení technické v Praze Ústav technické a experimentální fyziky Život hvězd Karel Smolek Slunce Vzniklo před 4.6 miliardami let Bude svítit ještě 7 miliard let Leží asi 28 000 sv.l. od středu

Více

Geometrické proměnné hvězdy (Extrinsic variable stars) Zákrytové proměnné hvězdy Rotující proměnné hvězdy

Geometrické proměnné hvězdy (Extrinsic variable stars) Zákrytové proměnné hvězdy Rotující proměnné hvězdy Geometrické proměnné hvězdy (Extrinsic variable stars) Zákrytové proměnné hvězdy Rotující proměnné hvězdy Rotující proměnné hvězdy pozorované změny jasnosti důsledkem rotace hvězdy nerovnoměrného jasu

Více

Železné lijáky, ohnivé smrště. Zdeněk Mikulášek

Železné lijáky, ohnivé smrště. Zdeněk Mikulášek Železné lijáky, ohnivé smrště Zdeněk Mikulášek Hnědí trpaslíci - nejdivočejší hvězdy ve vesmíru Zdeněk Mikulášek Historie 1963 Shiv Kumar: jak by asi vypadala tělesa s hmotnostmi mezi hvězdami a planetami

Více

Život hvězd. Karel Smolek. Ústav technické a experimentální fyziky, ČVUT

Život hvězd. Karel Smolek. Ústav technické a experimentální fyziky, ČVUT Život hvězd Karel Smolek Ústav technické a experimentální fyziky, ČVUT Slunce a jeho poloha v Galaxii Vzniklo před 4.6 miliardami let Bude svítit ještě 7 miliard let Leží asi 28 000 sv.l. od středu Galaxie

Více

Hvězdy a černé díry. Zdeněk Kadeřábek

Hvězdy a černé díry. Zdeněk Kadeřábek Hvězdy a černé díry Zdeněk Kadeřábek Osnova Vznik a vývoj hvězd Protohvězda Hvězda hlavní posloupnosti Červený obr Vývoj Slunce Bílý trpaslík Neutronová hvězda Supernovy Pulzary Černé díry Pád do černé

Více

Spektrum. Spektrum. zisk rozkladem bílého světla

Spektrum. Spektrum. zisk rozkladem bílého světla Spektrum Spektrum zisk rozkladem bílého světla rozklad bílého světla pomocí mřížky rozklad bílého světla pomocí hranolu Spektrum Spektrum dějiny v kostce 1665 Isaac Newton - rozklad slunečního světla pomocí

Více

VÍTR MEZI HVĚZDAMI Daniela Korčáková kor@sunstel.asu.cas.cz Astronomický ústav AV ČR horké hvězdy hvězdy podobné Slunci chladné hvězdy co se stane, když vítr potká vítr? co způsobil vítr? HORKÉ HVĚZDY

Více

- mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují

- mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují Mgr. Veronika Kuncová, 2013 - mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují světlo z blízkých zdrojů

Více

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd!

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd! Hvězdný diagram statistika nuda je, má však cenné údaje náhodný vzorek skupina osob obdobně i ve světě hvězd! Trocha historie 1889 Carl Vilhelm Ludvig Charlier první tabulka Plejády 1910 Hans Oswald Rosenberg

Více

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann 8.3.2004 z GChD jako seminární práci z astron. semináře.

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann 8.3.2004 z GChD jako seminární práci z astron. semináře. Eta Carinae Vzdálenost od Země: 9000 ly V centru je stejnojmenná hvězda 150-krát větší a 4-milionkrát jasnější než Slunce. Do poloviny 19. století byla druhou nejjasnější hvězdou na obloze. Roku 1841 uvolnila

Více

Galaxie Vesmír velkých měřítek GALAXIE. Základy astronomie Galaxie 1/47

Galaxie Vesmír velkých měřítek GALAXIE. Základy astronomie Galaxie 1/47 GALAXIE Základy astronomie 2 16.4.2014 Galaxie 1/47 Galaxie 2/47 Galaxie 3/47 Hubbleův systém klasifikace 1936 1924 Hubble rozlišil okraje blízkých galaxií, identifikoval v nich hvězdy klasifikace zároveň

Více

Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka

Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka Mgr. Jan Ptáčník Astronomie Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka Astronomie Jevy za hranicemi atmosféry Země Astrofyzika Astrologie Historie Thalés z Milétu: Země je placka Ptolemaios: Geocentrismus

Více

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Škola, adresa Autor ZŠ Smetanova 1509, Přelouč Mgr. Ladislav Hejný Období tvorby VM Červen 2012 Ročník 9. Předmět Fyzika Hvězdy Název,

Více

NO Severní obloha podzimní souhvězdí

NO Severní obloha podzimní souhvězdí NO Severní obloha podzimní souhvězdí v-h. v. vzd. dekl. objekt souh. pol. [mag] [mag/(1 ) 2 ] ú. r. tvar typ tř. [ly] rekt. [ ] 2,6 M 2,5 M 2,5 M 2,8 M 2 500 1 300 27 M je satelitní galaxií M 31, trochu

Více

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou. Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,

Více

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd!

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd! Hvězdný diagram statistika nuda je, má však cenné údaje náhodný vzorek skupina osob obdobně i ve světě hvězd! Trocha historie Plejády 1889 Carl Vilhelm Ludvig Charlier první tabulka 1910 Hans Oswald Rosenberg

Více

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Osnova přednášek: 1.) Tělesa Sluneční soustavy. Slunce, planety, trpasličí planety, malá tělesa Sluneční soustavy, pohled ze Země. Struktura Sluneční

Více

Chemické složení vesmíru

Chemické složení vesmíru Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Chemické složení vesmíru Jak sledujeme chemické složení ve vesmíru? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně,

Více

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ ROČNÍK. Astronomie - hvězdy. Michal Doležal

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ ROČNÍK. Astronomie - hvězdy. Michal Doležal ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ 569 92 9.ROČNÍK Astronomie - hvězdy Michal Doležal Školní rok 2011/2012 Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval samostatně a všechny použité

Více

v01.00 Messierův v katalog Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno, 2004

v01.00 Messierův v katalog Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno, 2004 v01.00 Messierův v katalog Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno, 2004 Messierův v katalog První katalog mlhavých objektů, které by pozorovatel mohl zaměnit za kometu Katalog sestavil v roce 1784 francouzský

Více

Petr Kurfürst Ústav teoretické fyziky a astrofyziky - Masarykova univerzita Brno, 13. ledna 2016

Petr Kurfürst Ústav teoretické fyziky a astrofyziky - Masarykova univerzita Brno, 13. ledna 2016 ZE ŽIVOTA HVĚZD Petr Kurfürst Ústav teoretické fyziky a astrofyziky - Masarykova univerzita Brno, 13. ledna 2016 Vývoj názorů na hvězdy Hvězdy byly všeobecně považovány za stálice Aristotelés - hvězdy

Více

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Kroužek pro přírodovědecké talenty - 2018 I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Sluneční soustava - Proč Sluneční soustava? - Co to je - obecně? - Z čeho se skládá? Sluneční soustava inventura: 1. Slunce jediná

Více

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce 17.6.2013. Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce 17.6.2013. Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny 1. Sluneční soustava Astrofyzika aneb fyzika hvězd a vesmíru planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny je dominantním tělesem ve Sluneční soustavě koule o poloměru 1392000 km, s průměrnou hustotou

Více

hvězdy základní stavební kameny ve vesmíru vzdálené světy jak je studovat?

hvězdy základní stavební kameny ve vesmíru vzdálené světy jak je studovat? hvězdy základní stavební kameny ve vesmíru vzdálené světy jak je studovat? Využívá se: aktivně: fotometrie interferometrie spektroskopie Hertzsprungova-Russellova diagramu u dvojhvězd také Keplerových

Více

Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti

Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti Vjačeslav Sochora Astronomický ústva UK 9.5.2008 Obsah Úvod. Standartní model. Standartní model se započtením ztráty hmoty. Minulost a budoucnost Slunce. Reference.

Více

O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015

O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015 Kroužíme kolem černé díry? O tom, co skrývají centra galaxíı F. Hroch ÚTFA MU, Brno 26. březen 2015 Kroužíme kolem černé díry? Jak zkoumat neviditelné objekty? Specifika černých děr Objekty trůnící v centrech

Více

Slunce zdroj energie pro Zemi

Slunce zdroj energie pro Zemi Slunce zdroj energie pro Zemi Josef Trna, Vladimír Štefl Zavřete oči a otočte tvář ke Slunci. Co na tváři cítíte? Cítíme zvýšení teploty pokožky. Dochází totiž k přenosu tepla tepelným zářením ze Slunce

Více

1/38 Bouřlivý život hvězdných vysloužilců

1/38 Bouřlivý život hvězdných vysloužilců 1/38 Bouřlivý život hvězdných vysloužilců Bouřlivý život hvězdných vysloužilců Stanislav Hledík U3V FPF SUO, Krnov 15. dubna 2008 Navzdory zdánlivé neměnnosti noční oblohy není život hvězd věčný. Hvězdné

Více

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce SLUNCE Slunce je sice obyčejná hvězda, podobná těm, které vidíme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by

Více

O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 10. duben 2009

O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 10. duben 2009 Kroužíme kolem černé díry? O tom, co skrývají centra galaxíı F. Hroch ÚTFA MU, Brno 10. duben 2009 F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 1 / 22 Před lety... pohyb objektů kolem

Více

Mezihvězdná hmota I. Mezihvězdný prostor není prázdný a je vyplněn mezihvězdnou látkou v různých podobách

Mezihvězdná hmota I. Mezihvězdný prostor není prázdný a je vyplněn mezihvězdnou látkou v různých podobách MEZIHVĚZDNÁ HMOTA Mezihvězdná hmota I. Mezihvězdný prostor není prázdný a je vyplněn mezihvězdnou látkou v různých podobách Myšlenka existence mezihvězdné hmoty je velice stará již v 5. stol. př. n. l.

Více

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční

Více

Když vybuchne supernova

Když vybuchne supernova Když vybuchne supernova Pozůstatek po explozi supernovy SN 1987A ve Velkém Magellanově oblaku. Jde o typickou supernovu typu II, která explodovala ve vzdálenosti 167 000 ly. Signál k nám doletěl v roce

Více

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 2009 Vesmír Studijní text k výukové pomůcce Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 Obsah Vznik a stáří vesmíru... 3 Rozměry vesmíru... 3 Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru... 3 Objekty ve

Více

Hvězdná uskupení (v naší Galaxii)

Hvězdná uskupení (v naší Galaxii) Hvězdná uskupení (v naší Galaxii) málopočetné skupiny hvězd - dvojhvězdy, trojhvězdy, čtyřhvězdy... hvězdokupy kulové otevřené - pohybové hybridní asociace Málopočetné skupiny hvězd hvězdné soustavy (multiple

Více

Objev gama záření z galaxie NGC 253

Objev gama záření z galaxie NGC 253 Objev gama záření z galaxie NGC 253 Dalibor Nedbal ÚČJF, Kosmické záření (KZ) Otázky Jak vzniká? Kde vzniká? Jak se šíří? Vysvětlení spektra? Paradigma KZ ze supernov (SN) Pokud platí, lze očekávat velké

Více

ASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i.

ASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i. ASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i. Fričova 298, 251 65 Ondřejov Tisková zpráva ze dne 25. září 2009 ČEŠTÍ VĚDCI SE PODÍLELI NA OBJEVU VESMÍRNÉHO OBJEKTU NOVÉHO TYPU V prvním říjnovém čísle prestižního

Více

Naše Galaxie dávná historie poznávání

Naše Galaxie dávná historie poznávání Mléčná dráha Naše Galaxie dávná historie poznávání galaxie = gravitačně vázaný strukturovaný a organizovaný systém z řeckého γαλαξίας Galaxie x Mléčná dráha Mléčná dráha antika: Anaxagoras (cca 500 428

Více

Jak se pozorují černé díry?

Jak se pozorují černé díry? Vybrané kapitoly z astrofyziky díl 30. Jak se pozorují černé díry? Jiří Svoboda Astronomický ústav Akademie věd ČR Vybrané kapitoly z astrofyziky, Astronomický ústav UK, prosinec 2013 Osnova přednáškového

Více

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Hvězdy zblízka Složení hvězdy Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Plazma zcela nebo částečně ionizovaný plyn,

Více

GSC (BX Tri) krátkoperiodický zákrytový systém s trpasličí složkou. HJDmin = , , x E

GSC (BX Tri) krátkoperiodický zákrytový systém s trpasličí složkou. HJDmin = , , x E GSC 2314-0530 (BX Tri) krátkoperiodický zákrytový systém s trpasličí složkou. P. Dimitrov, P. Kjurkchieva MNRAS - 5/2010 V této práci jsou uvedeny výsledky V,R a I fotometrie nově objevené zákrytové dvojhvězdy

Více

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF Obecná teorie relativity pokračování Petr Beneš ÚTEF Dilatace času v gravitačním poli Díky principu ekvivalence je gravitační působení zaměnitelné mechanickým zrychlením. Dochází ke stejným jevům jako

Více

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Kroužek pro přírodovědecké talenty - 2018 I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Sluneční soustava - Proč Sluneční soustava? - Co to je - obecně? - Z čeho se skládá? Sluneční soustava inventura: 1. Slunce jediná

Více

Měření mřížkových parametrů, zpracování dat, a nejen to. Fyzikální seminář 2013

Měření mřížkových parametrů, zpracování dat, a nejen to. Fyzikální seminář 2013 Měření mřížkových parametrů, zpracování dat, a nejen to Fyzikální seminář 2013 Co má společného neuronová síť, genetický kód a shluková analýza, aneb netradiční způsoby analýzy dat v astronomii Viktor

Více

Podzimní setkání v Lounech Jaromír Ciesla, Jaromír Tlustý

Podzimní setkání v Lounech Jaromír Ciesla, Jaromír Tlustý týdnů po výbuchu, načež došlo k relativně rychlému poklesu jasnosti. Z pohledu klasifikace bývá nejčastěji uváděna jako ultrasvítivý typ IIL(výjimečně i jako typiin). Na vysvětlení takto bizarních případů

Více

základy astronomie 2 praktikum 2.

základy astronomie 2 praktikum 2. základy astronomie 2 praktikum 2. Hertzsprungův-Russellův diagram 1 Úvod Hertzsprungův-Russellův diagram (HR diagram nebo jen HRD) zaujímá mezi astrofyzikálními diagramy zcela výsadní postavení. Obrazy

Více

Jsou hvězdy doopravdy stálice?

Jsou hvězdy doopravdy stálice? Lukáš Král Proměnné hvězdy a jejich amatérské pozorování Úvod Proměnné hvězdy vždy pro amatérské pozorovatele představovaly jedinečnou příležitost zapojit se do výzkumu vesmíru, a to i v tom případě, že

Více

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Galaxie Mléčná dráha je galaxie, v níž se nachází

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 6.1Slunce, planety a jejich pohyb, komety Vesmír - Slunce - planety a jejich pohyb, - komety, hvězdy a galaxie 2 Vesmír či kosmos (z

Více

Historický a současný výzkum cefeid na Astronomickém ústavu Univerzity Karlovy v Praze

Historický a současný výzkum cefeid na Astronomickém ústavu Univerzity Karlovy v Praze MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Historický a současný výzkum cefeid na Astronomickém ústavu Univerzity Karlovy v Praze Diplomová práce Tereza Mádlová

Více

Úvod do fyziky plazmatu

Úvod do fyziky plazmatu Úvod do fyziky plazmatu Lenka Zajíčková, Ústav fyz. elektroniky Doporučená literatura: J. A. Bittencourt, Fundamentals of Plasma Physics, 2003 (3. vydání) ISBN 85-900100-3-1 Navazující a související přednášky:

Více

Numerické simulace v astrofyzice

Numerické simulace v astrofyzice Numerické simulace v astrofyzice Petr Jelínek Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, České Budějovice, Česká republika Astronomický ústav, Akademie věd České republiky v.v.i., Ondřejov, Česká republika

Více

Aneb galaxie pod pláštíkem temnoty. Filip Hroch

Aneb galaxie pod pláštíkem temnoty. Filip Hroch Mrtvé oázy vesmíru Aneb galaxie pod pláštíkem temnoty. Filip Hroch ASTRO@BRNO.2006 Spirální galaxie NGC 1309 Eri, 2 2 Hubble Heritage Spirální galaxie s příčkou NGC 1300, Eri, 7 4 Hubble Heritage Nepravidelná

Více

Jak se pozorují černé díry? - část 3. Astrofyzikální modely pro rentgenová spektra

Jak se pozorují černé díry? - část 3. Astrofyzikální modely pro rentgenová spektra Jak se pozorují černé díry? - část 3. Astrofyzikální modely pro rentgenová spektra Jiří Svoboda Astronomický ústav Akademie věd ČR Vybrané kapitoly z astrofyziky, Astronomický ústav UK, prosinec 2013 Osnova

Více

Exoplanety. Lekce 14 Lenka Zychová, Miroslav Jagelka

Exoplanety. Lekce 14 Lenka Zychová, Miroslav Jagelka Exoplanety Lekce 14 Lenka Zychová, Miroslav Jagelka Detekční metody Astrometrie Měření radiální rychlosti Zákrytová fotometrie Gravitační mikročočkování Timing variations Přímé zobrazení další Astrometrie

Více

Urychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření

Urychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření Urychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření Pozorování kosmického záření Kosmické záření je proud převážně nabitých částic, které dopadá na zeměkouli z kosmického prostoru.

Více

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami Jak se nazývá soustava, ve které se nachází planeta Země? Sluneční soustava Která kosmická tělesa tvoří sluneční soustavu? Slunce, planety, družice,

Více

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY Hvězdy Vývoj hvězd Konec hvězd- 1. možnost Konec hvězd- 2. možnost Konec hvězd- 3. možnost Supernova závěr Hvězdy Vznik hvězd Vše začalo už strašně dávno, kdy byl vesmír

Více

Fyzika chladných hvězd Vladimír Štefl

Fyzika chladných hvězd Vladimír Štefl Fyzika chladných hvězd Vladimír Štefl 1. Úvod.. 1.1. Hvězdy spektrální třídy K.. 1.. Hvězdy spektrální třídy M..3. Hvězdy do příchodu na hlavní posloupnost 5.1. FU Ori 1937 7.. T Tauri 8 3. Červení trpaslíci.14

Více

Černé díry: brány k poznávání našeho Vesmíru

Černé díry: brány k poznávání našeho Vesmíru Jihlavská astronomická společnost, 9. února 2017, Muzeum Vysočina. Černé díry: brány k poznávání našeho Vesmíru Ing. Petr Dvořák petr.dvorak@ceitec.vutbr.cz Ústav fyzikálního inženýrství, FSI VUT v Brně

Více

Sluneční dynamika. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK

Sluneční dynamika. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK Sluneční dynamika Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK Slunce: dynamický systém Neměnnost Slunce Iluze Slunce je proměnná hvězda Sluneční proměny Díky vývoji Dynamika hmoty Magnetická

Více

Urychlení KZ. Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum

Urychlení KZ. Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum Urychlení KZ Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum Obecné principy Netermální vznik nekompatibilní se spektrem KZ nerealistické teploty E k =3/2 k B T, Univerzalita tvaru spektra

Více

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km.

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km. 9. Astrofyzika 9.1 Uvažujme hvězdu, která je ve vzdálenosti 4 parseky od sluneční soustavy. Určete: a) jaká je vzdálenost této hvězdy vyjádřená v kilometrech, b) dobu, za kterou dospěje světlo z této hvězdy

Více

Úvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru

Úvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru Úvod do moderní fyziky lekce 7 vznik a vývoj vesmíru proč nemůže být vesmír statický? Planckova délka, Planckův čas l p =sqrt(hg/c^3)=1.6x10-35 m nejkratší dosažitelná vzdálenost, za kterou teoreticky

Více

DUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

DUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník projekt GML Brno Docens DUM č. 20 v sadě 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník Autor: Miroslav Kubera Datum: 21.06.2014 Ročník: 4B Anotace DUMu: Prezentace je zaměřena na základní popis a charakteristiky

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

Fyzika horkých hvězd

Fyzika horkých hvězd Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Zdeněk Mikulášek, Jiří Krtička Fyzika horkých hvězd Skripta Brno 2003 1 Úvod...5 1.1 Proč zrovna fyzika horkých

Více

Studium časového vývoje erupcí v čarách vodíku a vápníku

Studium časového vývoje erupcí v čarách vodíku a vápníku Studium časového vývoje erupcí v čarách vodíku a vápníku Eva Marková1) (eva.radec @seznam.cz) a Petr Heinzel2) (petr.heinzel @asu.cas.cz) 1) Sluneční sekce ČAS, 2) Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. Ondřejov

Více

Seriál: Hvězdný zvěřinec

Seriál: Hvězdný zvěřinec FYKOS Seriál: Hvězdný zvěřinec V minulých dílech jsme se dozvěděli, jak popsat polohu objektů na nebeské sféře, jejich jasnost a vzdálenost. Je načase se podívat na pozorovatelné objekty samotné. Pokud

Více

Batse rozložení gama záblesků gama záblesků detekovaných družicí BATSE v letech Rozložení je isotropní.

Batse rozložení gama záblesků gama záblesků detekovaných družicí BATSE v letech Rozložení je isotropní. GRB Gama Ray Burst Úvod Objevení a pozorování Lokalizace a hledání optických protějšků Vzdálenosti a rozložení Typy gama záblesků Možné vysvětlení Satelit Fermi Objev gama záblesků Gama záření je zcela

Více

SLUNCE. 5. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský

SLUNCE. 5. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský SLUNCE 5. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský Slunce zblízka Vřící povrch probublávajícího plazmatu granulace to plazma čtvrté skupenství hmoty, směska elektricky nabitých částic Pozorujeme různé jevy

Více

Životní cyklus hvězd

Životní cyklus hvězd d Základní škola sv. Voršily v Olomouci Aksamitova 6, 772 00 Olomouc Životní cyklus hvězd Závěrečná práce Autoři: Daniel Flek, Adam Šumník Třída: IX Vedoucí práce: Mgr. Vilém Lukáš Olomouc 2012 OBSAH ÚVOD

Více

Typy galaxií. spirály a obláčky

Typy galaxií. spirály a obláčky Typy galaxií spirály a obláčky Zhruba tři čtvrtiny viditelných galaxií jsou, stejně jako ta naše, spirálami, zploštělými disky s vypouklou středovou oblastí. V disku se prohánějí mladé hvězdy, plyn a prach.

Více

Koróna, sluneční vítr. Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015

Koróna, sluneční vítr. Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015 Koróna, sluneční vítr Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015 Přechodová oblast Změna teplotní režimu mezi chromosférou (10 4 K) a korónou (10 6 K) Nehomogenní, pohyby (doppler-shift), vývoj S výškou

Více

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy VESMÍR Hvězdy Pracovní list HEUREKA! aneb podpora badatelských aktivit žáků ZŠ v přírodovědných předmětech ASTRONOMIE Úloha 1. Ze života hvězdy. Úloha 1a. Očísluj jednotlivé fáze vývoje hvězdy. Následně

Více

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační

Více

V říši galaxií. velké množství galaxií => každý má aspoň jednu (ultra)hluboký pohled do vesmíru

V říši galaxií. velké množství galaxií => každý má aspoň jednu (ultra)hluboký pohled do vesmíru V říši galaxií velké množství galaxií => každý má aspoň jednu (ultra)hluboký pohled do vesmíru galaxie rozdíly velikost, stavba => klasifikace - Edwin Hubble (1926, 1936) Hubble ultra deep field Hubbleova

Více

ASTROFYZIKÁLNÍ VELIČINY HVĚZD

ASTROFYZIKÁLNÍ VELIČINY HVĚZD ASTROFYZIKÁLNÍ VELIČINY HVĚZD Základní pojmy z astrofyziky Existují přímo, či nepřímo měřitelné fyzikální veličiny, které jsou důležité pro pochopení vlastností hvězd a jejich soustav Již dříve jsme poznali

Více

Profily eliptických galaxíı

Profily eliptických galaxíı Profily eliptických galaxíı Pozorování a modely Filip Hroch, Kateřina Bartošková, Lucie Jílková ÚTFA, MU, Brno 26. říjen 2007 O galaxíıch Galaxie? gravitačně vázaný systém obsahuje hvězdy, hvězdokupy,

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní

Více

11 milionů světelných let od domova...

11 milionů světelných let od domova... 11 milionů světelných let od domova...... aneb tady je Kentaurovo Michal Vlasák (FJFI ČVUT) 11 milionů světelných let od domova... EJČF Workshop 2013 1 / 21 původ kosmického záření stále nejasný z interakce

Více

Slunce jako hvězda. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK

Slunce jako hvězda. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK Slunce jako hvězda Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK Hvězdy, koření vesmíru Pouhá 4,5% hmoty a energie vesmíru ve svítící hmotě Z toho pouze 90 % podle předpokladů koncentrováno

Více

Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce.

Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Zhruba 99,866 % celkové hmotnosti sluneční soustavy tvoří

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník ČERNÉ DÍRY referát Jméno a příjmení: Oskar Šumovský Josef Šváb Třída: 5.0 Datum: 28. 9. 2015 Černé díry 1. Obecné informace a) Základní popis Černé

Více

VESMÍR. Mléční dráha. Sluneční soustava a její objekty. Planeta Země jedinečnost života. Životní prostředí na Zemi

VESMÍR. Mléční dráha. Sluneční soustava a její objekty. Planeta Země jedinečnost života. Životní prostředí na Zemi Život uprostřed vesmíru PhDr. et. Mgr. Hana Svatoňová, katedra geografie PdF MU VESMÍR Mléční dráha Sluneční soustava a její objekty Planeta Země jedinečnost života Životní prostředí na Zemi Galaxie Andromeda

Více

Optické spektroskopie 1 LS 2014/15

Optické spektroskopie 1 LS 2014/15 Optické spektroskopie 1 LS 2014/15 Martin Kubala 585634179 mkubala@prfnw.upol.cz 1.Úvod Velikosti objektů v přírodě Dítě ~ 1 m (10 0 m) Prst ~ 2 cm (10-2 m) Vlas ~ 0.1 mm (10-4 m) Buňka ~ 20 m (10-5 m)

Více

Jak se měří vesmír? RNDr. Jan May, Ph.D

Jak se měří vesmír? RNDr. Jan May, Ph.D Jak se měří vesmír? RNDr. Jan May, Ph.D 1. Měření vzdáleností hvězd pomocí paralaxy První vědecký pokus zmapovat a změřit vesmír proběhl již před 2150 lety. Řecký astronom Hipparchus narozený v Nicei v

Více

Procházka (noční) oblohou. Miloslav Zejda

Procházka (noční) oblohou. Miloslav Zejda Procházka (noční) oblohou Miloslav Zejda U3V, 6.10.2016 Abychom si rozuměli Obloha a hvězdná obloha směr = polopřímka, spojující oči, kterými sledujeme svět kolem sebe, s daným objektem obzor = krajina,

Více