Život hvězd. Karel Smolek. Ústav technické a experimentální fyziky, ČVUT

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Život hvězd. Karel Smolek. Ústav technické a experimentální fyziky, ČVUT"

Transkript

1 Život hvězd Karel Smolek Ústav technické a experimentální fyziky, ČVUT

2 Slunce a jeho poloha v Galaxii Vzniklo před 4.6 miliardami let Bude svítit ještě 7 miliard let Leží asi sv.l. od středu Galaxie Obíhá rychlostí 230 km s -1 kolem středu Galaxie Jeden oběh vykoná za 230 miliónů let Základní parametry: Hmotnost kg (hmotnost Země: kg) Průměr km (Země: km) Teplota povrchu K (Země: 14.5 o C) Teplota jádra K (Země: K) Doba otáčení kolem osy: - 25 dnů rovník - 36 dnů póly Průměrná hustota 1.4 g/cm 3 (Země: 5.52 g/cm3) Hustota výkonu 0.19 mw/kg Celkový výkon W Tok energie u Země 1.4 kw/m 2 Úniková rychlost 618 km/s (Země: 11.1 km s -1 ) Tíhové zrychlení 28 g (Země: 1g) Chemické složení: Slunce H 92.1 % He 7.8 % O % C 0.03 % M83 2

3 Postavení naší Galaxie ve vesmíru Galaxie se vyskytují velmi zřídka v prostoru izolovaně, většinou tvoří různě početné gravitačně vázané skupiny Nejbližší galaxie jsou Velké ( sv.l.) a Malé Magellanovo mračno ( sv.l.) Velké Magellanovo mračno Naše Galaxie je členem tzv. Místní skupiny, obsahující asi 30 galaxií a zaujímající prostor asi tří milionů světelných let. Největšími členy jsou naše Galaxie a spirální galaxie M 31 v Andromedě a M 33 v Trojúhelníku. Naše Galaxie má kolem sebe asi devět trpasličích galaxií a Andromeda dalších osm. M31 vzdálena sv.l., průměr sv.l. 3

4 Naše Místní skupina galaxií 1 M31 v Andromedě 1a M33 2 Naše Galaxie 2a LMC - Velké Magellanovo mračno 2b SML - Malé Magellanovo mračno 4

5 Kupy galaxií, supergalaxie Galaxie dále tvoří struktury sestávající ze stovek až tisíců galaxií kupy galaxií. Kupy často ve své centrální části obsahují velkou eliptickou galaxii Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky Téměř každý objekt na fotografii je galaxií. Obsahuje více než 3000 galaxií Vzdálena 280 M sv.l. Průměr 20 M sv.l. Supergalaxie jsou seskupení kup galaxií, která se prostírají napříč vesmírem. Mezi nimi je vesmírná prázdnota vyplněná sporadickými galaxiemi. 5

6 Proč Slunce svítí V roce 1920 Arthur Eddington ( ) poprvé navrhl, že hvězdy mohou energii získávat z reakce slučování jader vodíku na jádra heliha. V roce 1928 George Gamow ( ) pomocí kvantové mechaniky popsal pravděpodobnost toho, že dvě jádra při dostatečném přiblížení překonají odpudivé elektrické síly a pomocí silné jaderné interakce vytvoří nové jádro. V roce 1939 Hans Bethe (1906) analyzoval rozdílné reakce slučování vodíku na helium: pp-řetězec, CNO cyklus (byl uvažován již v roce 1938 v pracích Carl von Weizsäckera). 6

7 Slučování jader v jádru Slunce Energie vyzařovaná Sluncem vzniká při termonukleárních reakcích v jeho jádru. Každou sekundu se přibližně 700 milionů tun vodíku přemění na 695 milionů tun hélia a zbylých 5 milionů tun hmotnosti se přemění na energii (96% elektromagnetické záření, 4% odnášejí elektronová neutrina). pp řetězec Teplota K Hustota g/cm 3 Poloměr km Teplota K Hustota 130 g/cm 3 (10x hustota olova) 7

8 Sluneční aktivita Slunce je tvořeno horkou plazmou (směs volných elektronů a atomových jader) elektricky vodivý materiál. Elektrické proudy uvnitř slunce vytváří magnetické pole, které ovlivňuje sluneční aktivitu zářivý výkon, kosmické záření (proud nabitých částic) jdoucí ze slunce, počet slunečních skvrn, Sluneční skvrna je místo na povrchu Slunce, kde poruchy magnetického pole zabraňují proudění plazmy přicházející z větších hloubek. Toto místo je až o stupňů chladnější. Velikost skvrn se pohybuje od několika set km až po cca km. Po vytvoření skvrny žijí od několika hodin až po několik měsíců. 8

9 Sluneční cykly Sluneční aktivita se mění v různě dlouhých cyklech, které se navzájem skládají. Nejznámější cyklus trvá přibližně 11 let (obvykle 9-12 let). Během jedenáctiletého cyklu se přepóluje magnetické pole Slunce. Závislost počtu slunečních skvrn (Wolfovo číslo) na čase Další pozorované cykly: 22, 87, 210, 2300, 6000 let. 9

10 Sluneční aktivita a obsah 14 C ve vzduchu Sluneční aktivita ovlivňuje intenzitu kosmického záření přicházejícího do atmosféry Země. Působením kosmického záření vzniká uhlík 14 C (asi všeho C): Po úmrtí živého organismu obsah C14 pouze klesá (poločas rozpadu C14 je 5700 let). Pokud známe obsah C14 ve vzorku, lze v principu spočítat jeho stáří. Funguje to i naopak: pokud známe stáří organického vzorku, lze spočítat obsah C14 ve vzduchu během života organismu. Lze tak odhadnout sluneční aktivitu hluboko do minulosti. 10

11 Sluneční aktivita a globální teplota Ukazuje se, že sluneční aktivita může korelovat s globálními klimatickými podmínkami na Zemi. 11

12 Sluneční aktivita a globální teplota V historické době některé anomálie ve sluneční aktivitě korelovaly s prudkou změnou klimatu na Zemi (tzv. malá doba ledová během Maunderova, Daltonova minima sluneční aktivity). 12

13 Anomálie 24. slunečního cyklu Sluneční cykly se od r označují pořadovým číslem (poslední má číslo 23). Poslední sluneční cykly byly velmi krátké (~10.5 let, 22. cyklus byl dlouhý 9.7 let), s vysokým maximem. Zdá se, že ani v listopadu 2009 (13.6 roku od začátku 23. cyklus) nezačal nový 24. cyklus. Čeká nás anomálie podobná Maunderovu (Daltonovu minimu)? Čeká nás malá doba ledová? 13

14 Hoření vodíku p-p řetězec Probíhá ve hvězdách hlavní posloupnosti s hmotností MS Probíhá v současnosti v našem Slunci Probíhá při teplotě jádra K Snímek Slunce v rentgenovské části spektra 14

15 Hoření vodíku CNO cyklus Probíhá ve hvězdách hlavní posloupnosti s hmotností větší než 1.7 M S Probíhá při teplotě jádra K 15

16 Hoření vodíku p-p řetězec a CNO cyklus závislost velikosti uvolněné energie na teplotě 16

17 Hoření helia Probíhá při teplotě jádra K 3α proces 3 4 2He 12 6C + γ Záchyt He na jádře uhlíku 12 6 C + 4 2He 16 8O + γ Záchyt He na jádře kyslíku 12 8 O + 4 2He 16 10Ne + γ Bude probíhat v jádru Slunce za 5.5 miliardy let Slunce se změní na rudého obra Hvězda hlavní posloupnosti Červený obr 17

18 Hoření uhlíku Probíhá při teplotě jádra K Probíhá v jádrech červených obrů 12 6 C C 20 10Ne + 4 2He 12 6 C C 23 11Na + 1 1H 12 6 C C 23 12Mg + 1 0n 12 6 C C 24 12Mg + γ 18

19 Hoření kyslíku Probíhá při teplotě jádra K 16 8 O O 28 14Si + 4 2He 16 8 O O 31 15P + 1 1p 16 8 O O 31 16S + 1 0n 16 8 O O 32 16S + γ Betelgeuse, Orion 19

20 Hoření křemíku Probíhá při teplotě jádra větší než K jádro + γ p + He + n + 14Si (další těžká jádra) + p (He) těžší jádra až po 26 Fe Struktura staré hvězdy o hmotnosti 20 Sluncí (rozměrová škála neodpovídá skutečnosti) 20

21 Svítivost Typy hvězd Hertzsprungův-Russelův diagram (H-R diagram) Ejnar Hertzsprung ( ) veleobři obři hlavní posloupnost Teplota bílí trpaslíci Henry Norris Russell ( ) 21

22 Typy hvězd Typ hvězdy Veleobři Rozměr až 500 R Slunce Obři až 80 R Slunce Hlavní posloupnost Bílí trpaslíci Neutronové hvězdy 0,5 až 20 R Slunce 1000 až km 10 až 100 km Hustota: Veleobr Slunce Bílý trpaslík Neutronová hvězda 10-6 g/cm 3 1,4 g/cm g/cm g/cm 3 22

23 Typy hvězd 23

24 Život hvězd 1-2 protohvězda, smršťování volným pádem, zvyšování teploty 2 rovnováha gravitace a tlaku látky 2-3 pomalé smršťování při rovnováze 3 zapálení TJ reakcí, pobyt na hlavní posloupnosti 3-4 dohoření H v jádře 4-5 smršťování jádra, zvyšování teploty 5 zapálení H ve slupce kolem jádra 5-6 hoření H ve slupce, zvyšování hmotnosti He jádra 6 zapáleni He v jádře, červený, žlutý oranžový obr 6-7 rozpínání a chladnutí obalu -> únik hmoty 7 dohoření He v jádře, smršťování jádra, zapálení He v obálce,... atd. až po skupinu železa 8 -> stadia pulsací, gravitační smršťování. 24

25 25

26 Termonukleární reakce běhemživota hvězd To, kde se vývoj hvězdy zastaví (jaké jaderné reakce ještě budou ve hvězdě probíhat), závisí na její hmotnosti (osa y). Délka dané fáze života hvězdy je nepřímo úměrná její hmotnosti. Zdroj - Jospi Kleczek: Vesmír kolem nás 26

27 Doba trvání jednotlivých fází 27

28 Budoucnost Slunce 28

29 Bílí trpaslíci Konečné stadium hvězd hlavní posloupnosti, které se během života přemění na obry a veleobry. Po utlumení termonukl. reakcí se jádro smrští na poloměr ~ km. Hmota ve zvláštním degenerovaném stavu směs jader C, O a degenrovaných elektronů tlak bránící gravitaci dalšímu stlačování je způsoben kvantovým proceserm degenerace elektronů. Hustota ~1 000 kg/cm 3. Čím je bílý trpaslík hmotnější, tím je menší. Povrchová teplota ~ K, teplota ve středu ~10 7 K. Kvůli malému povrchu bude bílý trpaslík chladnout až stovky miliard let. Maximální možná hmotnost bílého trpaslíka, kdy ještě je tlak degenerovaného elektronového plynu schopen odolávat tlaku gravitace 1.4 M Slunce Chandrasekharova mez. Bílí trpaslíci v kulové hvězdokupě M4 29

30 M42, 1200 sv.l. Vznik nových hvězd v mračnu mezihvězdného plynu a prachu 30

31 Planetární mlhovina Mravenec, materiál vyvrhovaný z hvězdy v posledních stádiích evoluce (snímek Hubblova teleskopu). 31

32 Činka (Dumbell, M27). Planetární mlhovina v souhvězdí Lištiček. Pozůstatek po odhození obálky hvězdou. Prstencová mlhovina (M57). Planetární mlhovina v souhvězdí Lyry. Pozůstatek po odhození obálky hvězdou. 32

33 Přesýpací hodiny (MyCn 18). Fotografie HST (WFPC2, 1996). Planetární mlhovina s centrem ve tvaru Oka. Hvězda, která vytvořila tuto krásnou strukturu je malá bílá tečka v levé části Oka. Struktura vznikla z obálky, kterou hvězda odhodila, když se stávala bílým trpaslíkem. 33

34 34

35 Helix 35

36 Dumbell 36

37 NGC

38 38

39 Nova Těsné dvojhvězdy (vzdálenost Země-Měsíc) bílý trpaslík a hvězda ve stadiu rozpínání (při odchodu z hlavní posloupnosti). Bílý trpaslík přebírá vodík z druhé hvězdy. Ve slupce bohaté na vodík se blízko povrchu spustí termonukleární reakce. Náhlé zvýšení svítivosti x. Tento proces se může opakovat -> rekurentní novy. T Pyxidis: Recurrent Nova 39

40 Jasnost/max.jasnost Supernova Zářivý výkon až ~10 9 Sluncí Dělení podle spektra (absence či přítomnosti různých spektrálních čar). Typ Ia ve spektru u maxima nejsou He a jsou Si a Ca spektrální čáry. Bílý trpaslík (složený z C, O) v binárním systému přetáhne část hmoty od svého průvodce (obvykle červený obr) a získá hmotnost větší než Chandrasekharova mez (maximální možná hmotnost bílého trpaslíka, ~1.44 M Slunce ), explozivní termonukleární reakce proběhnou v celém objemu a rozmetá celou hvězdu. - Podobný proces jako u novy, ale mnohem rychlejší. U novy je proces nabalování hmoty pomalejší a nedojde k dosažení Chandrasekharovy meze, termonukleární reakce pak proběhnou pouze blízko povrchu. Čas [dny] Tvar závislosti svítivosti na čase podobný u všech supernov Ia typu z naměřeného průběhu a změřené jasnosti lze dopočítat vzdálenost s relativně malou chybou. 40

41 Typy supernov Typ Ib, Ic podobné jako typ II. Staré masivní hvězdy, které vlivem hvězdného větru nebo interakcí s průvodcem ztratily vrchní vrstvy. II. typu samostatná stará hvězda hmotnosti Sluncí, po skončení termonukleárních reakcí (tvorba Fe) jádro gravitačně zkolabuje (rychlostí řádově km/s během několik sekund) na neutronovou hvězdu, (kvarkovou hvězdu) nebo čenou díru. Vnější vrstvy jsou pádem na zkolabované jádro extrémně stlačeny, zahřáty a při výbuchu odvrženy. 99% energie z kolabujícího jádra je odnášeno neutriny (elektricky neutrální částice, má téměr nulovou hmotnost, velice slabě interaguje s hmotou). Během kolapsu jádra je za několik málo sekund uvolněna energie ~10 46 J, asi 50x více, než uvolní Slunce za 10 miliard let svého života. Teplota zkolabovaného jádra při výbuchu supernovy K, teplota vnějších vrstev K mohou proběhnout reakce, při kterých vznikají prvky těžší než železo. V naší Galaxii dochází k výbuch supernovy II. druhu jednou za let, většinou ve spirálních ramenech, kde je velké množství prachu a plynu. Naposledy byla supernova v naší Galaxii pozorována v roce Zaznamenané supernovy: 1054 (Cassiopeia) 1572 (Krab) 1604 (Hadonoš, poslední pozorovaná supernova v naší Galaxii) 1885 (galaxie v Andromedě) 1987 (Velké Megallanovo mračno) podařilo se detekovat vzniklá neutrina 41

42 Jaderné procesy v supernovách Fotodesintegrace jader železa intenzivní tok neutronů 55 Fe 26 + γ 13 4 He 2 + 3n Tvorba prvků těžších než železo v supernovách neutronový záchyt 42

43 Krabí mlhovina (M1) Pozůstatek po explozi supernovy v souhvězdí Býka. Exploze byla pozorována ve staré Číně roku V době exploze hvězda svítila několik dní i na denní obloze. Dnes mlhovina s vláknitou strukturou, v centru milisekundový pulsar (rotující neutronová hvězda s dipólovým magnetickým polem). 43

44 Zbytky Keplerovy supernovy typu Ia - SN 1604 (souhvězdí Cassiopeia, sv.l.) 44

45 Supernova 1991T v galaxii M51 45

46 Řasová mlhovina v souhvězdí Labutě, pravděpodobně pozůstatek po explozi dávné supernovy, která vybuchla před lety. Řasová mlhovina v RTG oboru. Okolí pulsaru v souhvězdí Plachet. Opět jde o pozůstatek supernovy, která explodovala již před lety. 46

47 47

48 Neutronová hvězda Po vyčerpání veškerého termonukleárního paliva v jádru masivní hvězdy nastane vlivem gravitace stlačování železného jádra, při stlačení degenerované hmoty (která je v bílých trpaslících) nastává proces p + e - n + e Za zlomek sekundy proběhne smrštění jádra, ve kterém zůstanou převážně neutrony, hustota stejná jako hustota atomového jádra (~10 11 kg/cm 3 ). Hvězda se tak stává jakýmsi obřím atomovým jádrem složeným převážně z neutronů. Zbytek po supernově typu Ib, Ic a II. Velikost neutronové hvězdy: ~10 km. Hmotnost větší než 1.4 M Slunce (Chandrasekha-rova mez, lehčí objekt by se stal bílým trpaslíkem), menší než 3 M Slunce (těžší objekt by se stal černou dírou). Úniková rychlost z povrchu ~ km/s (kdyby na povrch dopadl člověk, uvolní se energie ekvivalentní výbuchu jaderné bomby se sílou 100 Mt TNT). Rychlá rotace (jedna otočka za s), silné magnetické pole -> podél magnetické osy vzniká synchrotronové záření (vyzařováno nabitou částicí při zakřiveném pohybu v magnetickém poli). Pokud není magnetická osa totožná s rotační, lze pozorovat pulsy elmag. záření zdroj se nazývá pulsar. 48

49 Kvarková (podivná) hvězda Při dalším stlačení neutronové hmoty se vytvoří látka složená z u, d, s kvarků, které nejsou vázány v neutronech. Hvězda se tak stává obřím hadronem (hadron = vázaný stav kvarků, např. proton, neutron). Hustota: kg/cm 3 Hmotnost větší než u neutronové hvězdy a menší než u černé díry. Zatím hypotetické objekty, známe 2 kandidáty: RX J průměr 11 km, vzdálenost 450 sv.l. 3C58, pozůstatek supernovy SN

50 Černé díry Konečné stadium hvězd s hmotností > 25 Sluncí - hvězdné černé díry s hmotností 3-15 M Slunce Jádra galaxií - hmotnost M Slunce Mikroskopické černé díry (10 11 kg = hmotnost hory) John A. Wheeler (1911-) Poloměr černé díry s danou hmotou Objekt Karl Schwarzschild ( ) Hmotnost Poloměr černé díry Země 5.98 x g 0.9 cm Slunce x g 2.9 km Hvězda 5x M S x g 15 km Jádro galaxie 10 9 xm S 3 x 10 9 km 50

51 Jak je možno pozorovat černou díru 51

52 ROSAT LMC X-1: Vážný kandidát na černou díru ve Velkém Magellanově mračnu. Jde o silný rentgenový zdroj pocházející z dvojhvězdy. Jedna složka je pravděpodobně normální hvězda, druhou složku tvoří kompaktní průvodce. Plyn z normální hvězdy dopadá na povrch kompaktní složky, ten se zahřívá a emituje rentgenové záření. Rentgenové záření ze systému vytrhává elektrony z atomových obalů v okruhu několika světelných let. Rekombinující elektrony potom září opět v rentgenovském oboru spektra. Z charakteru pohybu dvojhvězdy vyplývá, že kompaktní průvodce je s vysokou pravděpodobností černá díra s hmotností zhruba 5 M Slunce. 52

53 M87 (vzdálena 50 M sv.l.) Černá díra v centru galaxie M87. Na fotografii je také patrný vysoce energetický výtrysk (jet) mířící od centrálního objektu. Výtrysk obsahuje rychle se pohybující nabité částice, je dlouhý 6500 l.y. a je složen z vláken o průměru 10 světelných let. Charakter výtrysku odpovídá modelům černých děr s tlustým akrečním diskem. 53

54 Cen A (NGC 5128): Černá díra ve středu galaxie NGC 5128 a výtrysk viditelný v rentgenové oblasti spektra. 54

České vysoké učení technické v Praze. Ústav technické a experimentální fyziky. Život hvězd. Karel Smolek

České vysoké učení technické v Praze. Ústav technické a experimentální fyziky. Život hvězd. Karel Smolek České vysoké učení technické v Praze Ústav technické a experimentální fyziky Život hvězd Karel Smolek Slunce Vzniklo před 4.6 miliardami let Bude svítit ještě 7 miliard let Leží asi 28 000 sv.l. od středu

Více

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji, HVĚZDY 1. Většina hvězd se při pozorování v průběhu noci pohybuje od A. Západu k východu, B. Východu k západu, C. Severu k jihu, D. Jihu k severu. 2. Ve většině hvězd se energie uvolňuje A. Prudkou rotací

Více

Jak se vyvíjejí hvězdy?

Jak se vyvíjejí hvězdy? Jak se vyvíjejí hvězdy? tlak a teplota normální plyny degenerované plyny osud Slunce fáze červeného obra oblast horizontálního ramena oblast asymptotického ramena obrů planetární mlhovina bílý trpaslík

Více

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Škola, adresa Autor ZŠ Smetanova 1509, Přelouč Mgr. Ladislav Hejný Období tvorby VM Červen 2012 Ročník 9. Předmět Fyzika Hvězdy Název,

Více

Hvězdy a černé díry. Zdeněk Kadeřábek

Hvězdy a černé díry. Zdeněk Kadeřábek Hvězdy a černé díry Zdeněk Kadeřábek Osnova Vznik a vývoj hvězd Protohvězda Hvězda hlavní posloupnosti Červený obr Vývoj Slunce Bílý trpaslík Neutronová hvězda Supernovy Pulzary Černé díry Pád do černé

Více

Vývoj hvězd na hlavní posloupnosti

Vývoj hvězd na hlavní posloupnosti Vývoj hvězd na hlavní posloupnosti Hydrostatická rovnováha rostoucí teplota jádra => jaderné fúze vodíku rychleji => roste teplota a tlak v jádru => prvotní kolaps zpomaluje až se zcela zastaví (působení

Více

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY Hvězdy Vývoj hvězd Konec hvězd- 1. možnost Konec hvězd- 2. možnost Konec hvězd- 3. možnost Supernova závěr Hvězdy Vznik hvězd Vše začalo už strašně dávno, kdy byl vesmír

Více

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou. Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,

Více

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy VESMÍR Hvězdy Pracovní list HEUREKA! aneb podpora badatelských aktivit žáků ZŠ v přírodovědných předmětech ASTRONOMIE Úloha 1. Ze života hvězdy. Úloha 1a. Očísluj jednotlivé fáze vývoje hvězdy. Následně

Více

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 Proč studovat hvězdy? 9 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů.... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 2 Záření a spektrum 21 2.1 Elektromagnetické záření

Více

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ ROČNÍK. Astronomie - hvězdy. Michal Doležal

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ ROČNÍK. Astronomie - hvězdy. Michal Doležal ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ 569 92 9.ROČNÍK Astronomie - hvězdy Michal Doležal Školní rok 2011/2012 Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval samostatně a všechny použité

Více

- mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují

- mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují Mgr. Veronika Kuncová, 2013 - mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují světlo z blízkých zdrojů

Více

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann 8.3.2004 z GChD jako seminární práci z astron. semináře.

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann 8.3.2004 z GChD jako seminární práci z astron. semináře. Eta Carinae Vzdálenost od Země: 9000 ly V centru je stejnojmenná hvězda 150-krát větší a 4-milionkrát jasnější než Slunce. Do poloviny 19. století byla druhou nejjasnější hvězdou na obloze. Roku 1841 uvolnila

Více

Batse rozložení gama záblesků gama záblesků detekovaných družicí BATSE v letech Rozložení je isotropní.

Batse rozložení gama záblesků gama záblesků detekovaných družicí BATSE v letech Rozložení je isotropní. GRB Gama Ray Burst Úvod Objevení a pozorování Lokalizace a hledání optických protějšků Vzdálenosti a rozložení Typy gama záblesků Možné vysvětlení Satelit Fermi Objev gama záblesků Gama záření je zcela

Více

Chemické složení vesmíru

Chemické složení vesmíru Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Chemické složení vesmíru Jak sledujeme chemické složení ve vesmíru? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně,

Více

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Hvězdy zblízka Složení hvězdy Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Plazma zcela nebo částečně ionizovaný plyn,

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

1/38 Bouřlivý život hvězdných vysloužilců

1/38 Bouřlivý život hvězdných vysloužilců 1/38 Bouřlivý život hvězdných vysloužilců Bouřlivý život hvězdných vysloužilců Stanislav Hledík U3V FPF SUO, Krnov 15. dubna 2008 Navzdory zdánlivé neměnnosti noční oblohy není život hvězd věčný. Hvězdné

Více

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce 17.6.2013. Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce 17.6.2013. Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny 1. Sluneční soustava Astrofyzika aneb fyzika hvězd a vesmíru planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny je dominantním tělesem ve Sluneční soustavě koule o poloměru 1392000 km, s průměrnou hustotou

Více

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Teorie Kosmologie - věda zabývající se vznikem a vývojem vesmírem. Vznik vesmírů je vysvětlován v bájích každé starobylé

Více

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY Pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis - Vesmír Září 2012 Mgr. Regina Kokešová Slouží k probírání nového učiva formou - prezentace - práce s textem - doplnění úkolů. Rozvíjí

Více

Galaxie Vesmír velkých měřítek GALAXIE. Základy astronomie Galaxie 1/47

Galaxie Vesmír velkých měřítek GALAXIE. Základy astronomie Galaxie 1/47 GALAXIE Základy astronomie 2 16.4.2014 Galaxie 1/47 Galaxie 2/47 Galaxie 3/47 Hubbleův systém klasifikace 1936 1924 Hubble rozlišil okraje blízkých galaxií, identifikoval v nich hvězdy klasifikace zároveň

Více

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF Obecná teorie relativity pokračování Petr Beneš ÚTEF Dilatace času v gravitačním poli Díky principu ekvivalence je gravitační působení zaměnitelné mechanickým zrychlením. Dochází ke stejným jevům jako

Více

Za hranice současné fyziky

Za hranice současné fyziky Za hranice současné fyziky Zásadní změny na počátku 20. století Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie

Více

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,

Více

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd!

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd! Hvězdný diagram statistika nuda je, má však cenné údaje náhodný vzorek skupina osob obdobně i ve světě hvězd! Trocha historie 1889 Carl Vilhelm Ludvig Charlier první tabulka Plejády 1910 Hans Oswald Rosenberg

Více

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE Jiří GRYGAR Fyzikální ústav Akademie věd ČR, Praha 17.4.2012 VELKÝ TŘESK 1 Na počátku bylo slovo: VELKÝ TŘESK opravdu za všechno může 10-43

Více

Geochemie endogenních procesů 2. část

Geochemie endogenních procesů 2. část Geochemie endogenních procesů 2. část proč má Země složení takové jaké má? studium distribuce a zastoupení prvků ve Sluneční soustavě = kosmochemie přes svou jedinečnost má Země podobné složení jako Mars,

Více

Sluneční soustava OTEVŘÍT. Konec

Sluneční soustava OTEVŘÍT. Konec Sluneční soustava OTEVŘÍT Konec Sluneční soustava Slunce Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Pluto Zpět Slunce Slunce vzniklo asi před 4,6 miliardami let a bude svítit ještě přibližně 7

Více

Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti

Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti Vjačeslav Sochora Astronomický ústva UK 9.5.2008 Obsah Úvod. Standartní model. Standartní model se započtením ztráty hmoty. Minulost a budoucnost Slunce. Reference.

Více

Astronomie a astrofyzika

Astronomie a astrofyzika Variace 1 Astronomie a astrofyzika Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www. jarjurek.cz. 1. Astronomie Sluneční soustava

Více

Astronomie, sluneční soustava

Astronomie, sluneční soustava Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 2009 Vesmír Studijní text k výukové pomůcce Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 Obsah Vznik a stáří vesmíru... 3 Rozměry vesmíru... 3 Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru... 3 Objekty ve

Více

Úvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru

Úvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru Úvod do moderní fyziky lekce 7 vznik a vývoj vesmíru proč nemůže být vesmír statický? Planckova délka, Planckův čas l p =sqrt(hg/c^3)=1.6x10-35 m nejkratší dosažitelná vzdálenost, za kterou teoreticky

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník ČERNÉ DÍRY referát Jméno a příjmení: Oskar Šumovský Josef Šváb Třída: 5.0 Datum: 28. 9. 2015 Černé díry 1. Obecné informace a) Základní popis Černé

Více

Seriál: Hvězdný zvěřinec

Seriál: Hvězdný zvěřinec FYKOS Seriál: Hvězdný zvěřinec V minulých dílech jsme se dozvěděli, jak popsat polohu objektů na nebeské sféře, jejich jasnost a vzdálenost. Je načase se podívat na pozorovatelné objekty samotné. Pokud

Více

DUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

DUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník projekt GML Brno Docens DUM č. 20 v sadě 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník Autor: Miroslav Kubera Datum: 21.06.2014 Ročník: 4B Anotace DUMu: Prezentace je zaměřena na základní popis a charakteristiky

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

Příklady Kosmické záření

Příklady Kosmické záření Příklady Kosmické záření Kosmické částice 1. Jakou kinetickou energii získá proton při pádu z nekonečné výšky na Zem? Poloměr Zeměje R Z =637810 3 maklidováenergieprotonuje m p c 2 =938.3MeV. 2. Kosmickékvantum

Více

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační

Více

6.3. HVĚZDY A HVĚZDNÁ OBLOHA

6.3. HVĚZDY A HVĚZDNÁ OBLOHA 6.3. HVĚZDY A HVĚZDNÁ OBLOHA Vznik hvězd - vesmír byl původně vyplněn prachem a plynem ještě nenarozených hvězd - nejprve se začal prach a plyn pozvolna slučovat, houstnout, kumulovat se do větších oblastí,

Více

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce SLUNCE Slunce je sice obyčejná hvězda, podobná těm, které vidíme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 6.1Slunce, planety a jejich pohyb, komety Vesmír - Slunce - planety a jejich pohyb, - komety, hvězdy a galaxie 2 Vesmír či kosmos (z

Více

4.4.6 Jádro atomu. Předpoklady: Pomůcky:

4.4.6 Jádro atomu. Předpoklady: Pomůcky: 4.4.6 Jádro atomu Předpoklady: 040404 Pomůcky: Jádro je stotisíckrát menší než vlastní atom (víme z Rutherfordova experimentu), soustřeďuje téměř celou hmotnost atomu). Skládá se z: protonů: kladné částice,

Více

Relativistická dynamika

Relativistická dynamika Relativistická dynamika 1. Jaké napětí urychlí elektron na rychlost světla podle klasické fyziky? Jakou rychlost získá při tomto napětí elektron ve skutečnosti? [256 kv, 2,236.10 8 m.s -1 ] 2. Vypočtěte

Více

Mezihvězdná hmota I. Mezihvězdný prostor není prázdný a je vyplněn mezihvězdnou látkou v různých podobách

Mezihvězdná hmota I. Mezihvězdný prostor není prázdný a je vyplněn mezihvězdnou látkou v různých podobách MEZIHVĚZDNÁ HMOTA Mezihvězdná hmota I. Mezihvězdný prostor není prázdný a je vyplněn mezihvězdnou látkou v různých podobách Myšlenka existence mezihvězdné hmoty je velice stará již v 5. stol. př. n. l.

Více

Urychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření

Urychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření Urychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření Pozorování kosmického záření Kosmické záření je proud převážně nabitých částic, které dopadá na zeměkouli z kosmického prostoru.

Více

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční

Více

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km.

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km. 9. Astrofyzika 9.1 Uvažujme hvězdu, která je ve vzdálenosti 4 parseky od sluneční soustavy. Určete: a) jaká je vzdálenost této hvězdy vyjádřená v kilometrech, b) dobu, za kterou dospěje světlo z této hvězdy

Více

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie

Více

Úvod do fyziky plazmatu

Úvod do fyziky plazmatu Úvod do fyziky plazmatu Lenka Zajíčková, Ústav fyz. elektroniky Doporučená literatura: J. A. Bittencourt, Fundamentals of Plasma Physics, 2003 (3. vydání) ISBN 85-900100-3-1 Navazující a související přednášky:

Více

Černé díry ve vesmíru očima Alberta Einsteina

Černé díry ve vesmíru očima Alberta Einsteina Černé díry ve vesmíru očima Alberta Einsteina Martin Blaschke otevření Světa techniky ve dnech 14. - 20. 3. 2014 Ústav fyziky, Slezská univerzita v Opavě 1 / 21 Černá díra, kde jsme to jen slyšeli? Město

Více

Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce.

Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Zhruba 99,866 % celkové hmotnosti sluneční soustavy tvoří

Více

Miroslav Veverka: Evoluce svým vlastním tvůrcem

Miroslav Veverka: Evoluce svým vlastním tvůrcem 54 Rodokmen atomů Ve velmi raném vesmíru tvořilo hlavní složku světlo a záření vůbec. Z reliktního záření vyplývá, že na jeden proton či neutron tehdy připadalo 100 milionů až 20 miliard fotonů, elektronů

Více

Naše Galaxie dávná historie poznávání

Naše Galaxie dávná historie poznávání Mléčná dráha Naše Galaxie dávná historie poznávání galaxie = gravitačně vázaný strukturovaný a organizovaný systém z řeckého γαλαξίας Galaxie x Mléčná dráha Mléčná dráha antika: Anaxagoras (cca 500 428

Více

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Galaxie Mléčná dráha je galaxie, v níž se nachází

Více

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami Jak se nazývá soustava, ve které se nachází planeta Země? Sluneční soustava Která kosmická tělesa tvoří sluneční soustavu? Slunce, planety, družice,

Více

Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život?

Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život? Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně, Laboratoř metalomiky

Více

Otázka: Stavba atomu. Předmět: Chemie. Přidal(a): Kuba Kubikula

Otázka: Stavba atomu. Předmět: Chemie. Přidal(a): Kuba Kubikula Otázka: Stavba atomu Předmět: Chemie Přidal(a): Kuba Kubikula Atom = základní stavební částice všech látek Atomisté: Leukippos zakladatelem atomismu 5 st. př. n. l. Demokritos charakterizoval, že hmota

Více

Atomové jádro, elektronový obal

Atomové jádro, elektronový obal Atomové jádro, elektronový obal 1 / 9 Atomové jádro Atomové jádro je tvořeno protony a neutrony Prvek je látka skládající se z atomů se stejným počtem protonů Nuklid je systém tvořený prvky se stejným

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Vzdálenosti ve vesmíru

Vzdálenosti ve vesmíru Vzdálenosti ve vesmíru Proč je dobré, abychom je znali? Protože nám udávají : Výchozí bod pro astrofyziku: Vzdálenosti jakéhokoli objektu ve vesmíru je rozhodující parametr k pochopení mechanizmu tvorby

Více

Jaká je hmota uvnitř neutronových hvězd aneb jak studujeme velmi hustou jadernou hmotu

Jaká je hmota uvnitř neutronových hvězd aneb jak studujeme velmi hustou jadernou hmotu Jaká je hmota uvnitř neutronových hvězd aneb jak studujeme velmi hustou jadernou hmotu Je velmi jednoduché počítat vlastnosti neutronových nebo podivných hvězd. Vše co potřebujete je stavová rovnice jaderné

Více

2. ATOM. Dualismus částic: - elektron se chová jako hmotná částice, ale také jako vlnění

2. ATOM. Dualismus částic: - elektron se chová jako hmotná částice, ale také jako vlnění Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Kikusska94 2. ATOM HISTORIE NÁZORŮ NA STAVBU ATOMU - Leukippos (490 420 př. n. l.) - Demokritos (460 340 př. n. l.) - látka je tvořená atomy, které se dále nedělí (atomos

Více

VY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou.

VY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou. Předmět: Přírodověda Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační

Více

Plazmové metody. Co je to plazma? Jak se uplatňuj. ují plazmové metody v technice?

Plazmové metody. Co je to plazma? Jak se uplatňuj. ují plazmové metody v technice? Plazmové metody Co je to plazma? Jak se uplatňuj ují plazmové metody v technice? Co je to plazma? Plazma je látkové skupenství hmoty, ČTVRTÉ skupenství a vykazuje určité specifické vlastnosti. (správně

Více

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB MŮŽE

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB MŮŽE VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO V MŮŽE Fyzikáln Jiří GRYGAR lní ústav AkademieA věd ČR, Praha 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 1 Na počátku bylo slovo: VELKÝ TŘESKT opravdu za všechno

Více

Struktura elektronového obalu

Struktura elektronového obalu Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Struktura elektronového obalu Představy o modelu atomu se vyvíjely tak, jak se zdokonalovaly možnosti vědy

Více

Gravitační síla v blízkosti hmotných objektů. závěrečná stádia hvězd

Gravitační síla v blízkosti hmotných objektů. závěrečná stádia hvězd Gravitační síla v blízkosti hmotných objektů závěrečná stádia hvězd O čem to bude Popíšeme si závěrečná stádia hvězd a podmínky, při nichž se hvězda dostane do hoto stádia. 2/62 O čem to bude Popíšeme

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní

Více

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Osnova přednášek: 1.) Tělesa Sluneční soustavy. Slunce, planety, trpasličí planety, malá tělesa Sluneční soustavy, pohled ze Země. Struktura Sluneční

Více

11 milionů světelných let od domova...

11 milionů světelných let od domova... 11 milionů světelných let od domova...... aneb tady je Kentaurovo Michal Vlasák (FJFI ČVUT) 11 milionů světelných let od domova... EJČF Workshop 2013 1 / 21 původ kosmického záření stále nejasný z interakce

Více

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika Jaderná fyzika Vlastnosti atomových jader Radioaktivita Jaderné reakce Jaderná energetika Vlastnosti atomových jader tomové jádro rozměry jsou řádově 1-15 m - složeno z protonů a neutronů Platí: X - soustředí

Více

ASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i.

ASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i. ASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i. Fričova 298, 251 65 Ondřejov Tisková zpráva ze dne 25. září 2009 ČEŠTÍ VĚDCI SE PODÍLELI NA OBJEVU VESMÍRNÉHO OBJEKTU NOVÉHO TYPU V prvním říjnovém čísle prestižního

Více

Cesta do nitra Slunce

Cesta do nitra Slunce Cesta do nitra Slunce Jeden den s fyzikou MFF UK, 7. 2. 2013 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Chytří lidé řekli Už na první pohled se zdá, že vnitřek Slunce a hvězd je méně dostupný vědeckému zkoumání

Více

RNDr. Aleš Ruda, Ph.D.

RNDr. Aleš Ruda, Ph.D. RNDr. Aleš Ruda, Ph.D. přednáška: 1 h zakončení: písemná a navazující ústní zkouška požadavky: témata přednášená na přednáškách a cvičeních + studijní materiály + studium zadané literatury, zápočet ze

Více

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka Astronomie jednoduchými prostředky Miroslav Jagelka 20.10.2016 Když si vystačíte s kameny... Stonehenge (1600-3100 BC) Pyramidy v Gize (2550 BC) El Castilllo (1000 BC) ... nebo s hůlkou Gnomón (5000 BC)

Více

Radioaktivita,radioaktivní rozpad

Radioaktivita,radioaktivní rozpad Radioaktivita,radioaktivní rozpad = samovolná přeměna jader nestabilních nuklidů na jiná jádra, za současného vyzáření neviditelného radioaktivního záření Výskyt v přírodě v přírodě se vyskytuje 264 stabilních

Více

Jak se měří vesmír? RNDr. Jan May, Ph.D

Jak se měří vesmír? RNDr. Jan May, Ph.D Jak se měří vesmír? RNDr. Jan May, Ph.D 1. Měření vzdáleností hvězd pomocí paralaxy První vědecký pokus zmapovat a změřit vesmír proběhl již před 2150 lety. Řecký astronom Hipparchus narozený v Nicei v

Více

Einsteinových. podle množství. dá snadno určit osud vesmíru tři možné varianty

Einsteinových. podle množství. dá snadno určit osud vesmíru tři možné varianty Známe už definitivní iti model vesmíru? Michael Prouza Klasický pohled na vývoj vesmíru Fid Fridmanovo řešení š í Einsteinových rovnic podle množství hmoty (a energie) se dá snadno určit osud vesmíru tři

Více

ATOM. atom prvku : jádro protony (p + ) a neutrony (n) obal elektrony (e - ) protonové číslo 8 nukleonové číslo 16 (8 protonů + 8 neutronů v jádře)

ATOM. atom prvku : jádro protony (p + ) a neutrony (n) obal elektrony (e - ) protonové číslo 8 nukleonové číslo 16 (8 protonů + 8 neutronů v jádře) ATOM atom prvku : jádro protony (p + ) a neutrony (n) obal elektrony (e - ) protonové číslo 8 nukleonové číslo 16 (8 protonů + 8 neutronů v jádře) Atom lze rozložit na menší složky, označované jako subatomární

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5. Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Jméno a příjmení: Martin Kovařík David Šubrt Třída: 5.O Datum: 3. 10. 2015 i Planety sluneční soustavy 1. Planety obecně

Více

Reliktní záření a jeho polarizace. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky

Reliktní záření a jeho polarizace. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Reliktní záření a jeho polarizace Jiří Krtička Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Proč je obloha temná? v hlubohém lese bychom v každém směru měli vidět kmen stromu. Proč je obloha temná? pokud jsou

Více

Co je vesmír? SVĚTELNÉ ROKY

Co je vesmír? SVĚTELNÉ ROKY Co je vesmír? Vesmír je všechno, co existuje planety, hvězdy, galaxie a prostor mezi nimi. Součástí vesmíru je dokonce i čas. Nikdo neví, jak je vesmír velký nebo kde začíná a končí. Všechno je tak daleko

Více

VY_52_INOVACE_VK64. Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen

VY_52_INOVACE_VK64. Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen VY_52_INOVACE_VK64 Jméno autora výukového materiálu Věra Keselicová Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma Anotace 8. ročník

Více

Když vybuchne supernova

Když vybuchne supernova Když vybuchne supernova Pozůstatek po explozi supernovy SN 1987A ve Velkém Magellanově oblaku. Jde o typickou supernovu typu II, která explodovala ve vzdálenosti 167 000 ly. Signál k nám doletěl v roce

Více

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Atomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální

Atomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální STAVBA ATOMU Výukový materiál pro základní školy (prezentace). Zpracováno v rámci projektu Snížení rizik ohrožení zdraví člověka a životního prostředí podporou výuky chemie na ZŠ. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.16/02.0018

Více

Úvod do moderní fyziky. lekce 3 stavba a struktura atomu

Úvod do moderní fyziky. lekce 3 stavba a struktura atomu Úvod do moderní fyziky lekce 3 stavba a struktura atomu Vývoj představ o stavbě atomu 1904 J. J. Thomson pudinkový model atomu 1909 H. Geiger, E. Marsden experiment s ozařováním zlaté fólie alfa částicemi

Více

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření KAP. 3 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE sklo barvené uranem RADIOAKTIVITA =SCHOPNOST NĚKTERÝCH ATOMOVÝCH JADER VYSÍLAT ZÁŘENÍ přírodní nuklidy STABILNÍ NKLIDY RADIONKLIDY = projevují se PŘIROZENO RADIOAKTIVITO

Více

Jak se pozorují černé díry?

Jak se pozorují černé díry? Vybrané kapitoly z astrofyziky díl 30. Jak se pozorují černé díry? Jiří Svoboda Astronomický ústav Akademie věd ČR Vybrané kapitoly z astrofyziky, Astronomický ústav UK, prosinec 2013 Osnova přednáškového

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

Od kvarků k prvním molekulám

Od kvarků k prvním molekulám Od kvarků k prvním molekulám Petr Kulhánek České vysoké učení technické v Praze Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy Aldebaran Group for Astrophysics kulhanek@aldebaran.cz www.aldebaran.cz ZÁKLADNÍ SLOŽKY

Více

Domácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, , Jaro 2008

Domácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, , Jaro 2008 Domácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, 255676, Jaro 2008 Úloha 1: Jaká je vzdálenost sousedních atomů v hexagonální struktuře grafenové roviny? Kolik atomů je v jedné rovině

Více

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,

Více

Jana Nováková Proč jet do CERNu? MFF UK

Jana Nováková Proč jet do CERNu? MFF UK Jana Nováková MFF UK Proč jet do CERNu? Plán přednášky 4 krát částice kolem nás intermediální bosony mediální hvězdy hon na Higgsův boson - hit současné fyziky urychlovač není projímadlo detektor není

Více

Stavba atomu. Created with novapdf Printer (www.novapdf.com). Please register to remove this message.

Stavba atomu. Created with novapdf Printer (www.novapdf.com). Please register to remove this message. Stavba atomu Atom je v chemii základní stavební částice, jeho průměr je přibližně 10-10 m. Je složen z jádra a obalu. Atomové jádro obsahuje protony p + (kladný náboj) a neutrony n 0 (neutrální částice).

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZŠ a MŠ Slapy, Slapy 34, 391 76 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací materiál: Powerpointová prezentace ppt. Jméno autora: Mgr. Soňa Růžičková Datum vytvoření: 9. červenec 2013

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ATOM, ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Sestavte tabulku: a) Do prvního sloupce

Více

Životní cyklus hvězd

Životní cyklus hvězd d Základní škola sv. Voršily v Olomouci Aksamitova 6, 772 00 Olomouc Životní cyklus hvězd Závěrečná práce Autoři: Daniel Flek, Adam Šumník Třída: IX Vedoucí práce: Mgr. Vilém Lukáš Olomouc 2012 OBSAH ÚVOD

Více