Mezihvězdná hmota I. Mezihvězdný prostor není prázdný a je vyplněn mezihvězdnou látkou v různých podobách

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mezihvězdná hmota I. Mezihvězdný prostor není prázdný a je vyplněn mezihvězdnou látkou v různých podobách"

Transkript

1 MEZIHVĚZDNÁ HMOTA

2 Mezihvězdná hmota I. Mezihvězdný prostor není prázdný a je vyplněn mezihvězdnou látkou v různých podobách Myšlenka existence mezihvězdné hmoty je velice stará již v 5. stol. př. n. l. o ní mluví Leukippos Definitivně její existenci prokázal až v roce 1930 J. R. Trumpler ( ) na základě studia otevřených hvězdokup a jejich rozdílu v jasnosti určených fotometrickou a paralaktickou metodou mezihvězdná extinkce, která způsobuje pokles jasnosti objektu

3 Mezihvězdná hmota II. Podstatnou částí hmoty v kosmickém prostoru jsou elementární částice, atomy, molekuly, prachové částice, částice kosmického záření a fotony různých energií Tato hmota je tak zředěná (1 cm -3 ), že na Zemi bychom ji mohli považovat za vakuum, přesto tvoří ~10 % hmotnosti všech hvězd v Galaxii Do mezihvězdné látky zpravidla nezahrnujeme temnou hmotu, která nezáří ani nepohlcuje světlo Oblaka mezihvězdné hmoty můžeme dělit na emisní mlhoviny září ionizací plynu díky blízkým hvězdám reflexní mlhoviny rozptyl světla hvězdy na částicích planetární mlhoviny speciální případ emisních mlhovin (viz. předchozí přednáška) temné mlhoviny zastiňuje světlo hvězd, ležící za ní

4 Mezihvězdná hmota III. Zásoba mezihvězdné látky se časem vyčerpává v důsledku vzniku nových hvězd, ovšem hvězdy v různých podobách část své hmotnosti opět vrací Rozložení mezihvězdné hmoty je dosti nerovnoměrné v rámci Galaxie je většina hmoty soustředěna v rovině Galaxie avšak ani v této rovině není rozložení homogenní, většinu hmoty nacházíme ve spirálních ramenech Průměrná hustota mezihvězdné látky v galaktickém disku je kolem kg.m -3 nejvyšší hustoty jsou v obřích molekulárních mračnech (o 5 až 6 řádů vyšší), nejnižší je pak hustota v prostoru mezi nimi Obě složky mezihvězdné hmoty (prach a plyn) dosti často tvoří jeden celek typickým příkladem je M42 v Orionu

5 Mezihvězdný plyn Existenci mezihvězdného plynu mimo mlhoviny prokázal již v roce 1940 J. F. Hartmann ( ); jedná se o převládající složku mezihvězdné hmoty, tj. plynná, případně molekulární složka Chemické složení mezihvězdného plynu je obdobné jako chemické složení povrchových vrstev hvězd ~ na 1000 atomů vodíku připadá 80 atomů helia a jeden těžší atom V prostoru se setkáváme s mezihvězdným vodíkem v podobě H I oblastí oblasti neutrálního vodíku H II oblastí oblasti ionizovaného vodíku Dalším nejčastějším prvkem je helium, které se vyskytuje v atomární podobě, další prvky se též nacházejí ve své neutrální a ionizované podobě, některé prvky spolu tvoří molekuly v tzv. molekulových mračnech

6 Záření mezihvězdných molekul Při vzájemných srážkách atomů nebo i za asistence prachových částic mohou vznikat různě složité molekuly Stejně tak jako v atomech i v molekulách dochází k přechodu elektronů mezi jednotlivými hladinami, což je doprovázeno emisí nebo absorpcí fotonů Kromě toho mohou zářit díky rotačním a vibračním přechodům Ukazuje se, že emise nebo absorpce mezihvězdných molekul se odhalují nejlépe v mikrovlnné oblasti spektra Vedle nejvíce zastoupené molekuly H 2 je nejsilněji zastoupena molekula CO, H 2 O, formaldehyd H 2 CO (identifikovatelné na 2,0 a 2,1 mm)

7 Molekulová mračna I. Molekulová mračna jsou tvořena především molekulárním vodíkem, neutrálním vodíkem, heliem a dalšími prvky, dosti často spojenými v složité molekuly Nezbytnou složkou molekulových mračen jsou zrníčka mezihvězdného prachu, který dokáže díky účinnému odrazu a vyzařování energie udržovat dlouhodobě teplotu mračna na několika Kelvinech Nejvíce zastoupený molekulární vodík se obtížně přímo detekuje, proto se využívá záření molekuly CO (vyzařují fotony v oboru spektra kde se dají dobře identifikovat, kolem 2,6 mm) Více než polovina mezihvězdné látky v Galaxii je soustředěna v tzv. obřích molekulových mračnech (GMC Giant Molecular Clouds)

8 Molekulová mračna II. GMC jsou poměrně složitě strukturované gravitačně vázané objekty složené z plynu a prachu o celkové hmotnosti M S Rozměry jsou řádově stovky l.y. a v Galaxii, kde dobře sledují její spirální strukturu se jich vyskytuje zhruba kolem 2000 Typická teplota je kolem 20 K a v těchto GMC kolapsem hustších částí vznikají nové hvězdy, vznikne jich několik, postupně GMC chladne a za zhruba 10 8 let se vytvoří nový GMC a opět mohou vzniknout nové hvězdy

9 Interstelárníčáry Ve spektrech některých hvězd byly poblíž galaktické roviny již začátkem 20. stol. pozorovány úzké absorpční čáry tzv. interstelární čáry odhalení existence mezihvězdného plynu Ve vizuální oblasti hvězdných spekter již bylo identifikováno na padesát absorpčních čar atomů a molekul (Ca, Ca +, Na, Ti +, K, Fe, CN, CH i CH + ) Vodík se ve vizuální části spektra interstelárními čarami neprojevuje, čáry odpovídající přechodu ze základního stavu do excitovaného se totiž nacházejí v UV oblasti spektra

10 H I oblasti H I oblastmi jsou nazývány rozsáhlé oblasti ve kterých je vodík v základním stavu, hmotnostně odpovídají zhruba 70 % veškeré viditelné hmoty, prostorově se rozprostírají v Galaxii ve spirálních ramenech Typická teplota v těchto oblastech je kolem 80 K, za těchto podmínek jsou tyto atomy zcela neaktivní v roce 1944 ukázal H. C. van de Hulst že v důsledku hyperjemného rozštěpení základní hladiny by měly zářit na frekvenci 1420,4 MHz (0,21105 m) Díky radioastronomickým pozorováním lze rádiovou mapu struktury Galaxie v rovině galaktického disku i ve větších vzdálenostech, kam nelze pro mezihvězdnou extinkci dohlédnout ve viditelné části spektra

11 H II oblasti I. Jedná se o svítící oblasti ionizovaného mezihvězdného vodíku s charakteristickou teplotou kolem K, v těchto oblastech se objevuje též helium, v menší míře též uhlík, dusík a kyslík Vodík je ionizován UV zářením blízkých obřích hvězd spektrálního typu O a B, někdy mohou být ionizovány rázovou vlnou nebo RTG zářením Ne všechny H II oblasti jsou pozorovatelné ve viditelné oblasti spektra, některé oblasti je možné pozorovat pomocí radioastronomických pozorování, atd. Ohraničení H II oblasti je dáno tzv. Stömgrenovým poloměrem

12 H II oblasti II. NGC 2070 Tarantule rozsáhlá H II oblast ve Velkém Magellanově Mračnu a NGC 604 v Trojúhelníkové galaxii NGC 598

13 Emisní mlhoviny I. Emisní mlhoviny jsou oblasti ionizovaného horkého plynu. Charakteristickou červenou barvou září díky přítomnosti velkého množství vodíku Emisní mlhoviny můžeme rozdělit podle zdroje ionizačního záření: H II oblasti viz předchozí planetární mlhoviny viz. dále zbytky supernov zbytky vrchních vrstev hvězdy, která ukončí svůj život jako supernova (viz. minulá přednáška), na první pohled se podobají planetárním mlhovinám, ale liší se od nich nejméně ve třech zásadních ohledech hmotnost odvrženého plynu je mnohem vyšší rychlost expanze je i několik tisíc km.s -1, tedy převyšují tak alespoň o dva řády rychlosti rozpínání planetárních mlhovin díky rychlému rozpínání se zbytky po supernovách rozplývají mnohem rychleji a mizí zhruba o řád rychleji

14 Emisní mlhoviny II. Emisní mlhovina M8 Laguna a M20 Trifid v souhvězdí Střelce zhruba 2 od sebe, v detailu zajímavé turbulentní proudy plynu Emisní mlhovina M18 Omega opět v souhvězdí Střelce obsahuje zhruba 35 mladých, právě se rodících hvězd

15 Planetární mlhoviny I. Planetární mlhoviny (viz. minulá přednáška) jsou odvržené obálky hvězd o poloměru zhruba 0,1 pc, hmotností typicky kolem 0,5 M S, zářivým výkonem kolem 100 Sluncí a rozpínající se rychlostí kolem 20 km.s -1 V průběhu zhruba let se mlhovina pozvolně rozplyne do prostoru K záření jsou tyto mlhoviny buzeny centrálně degenerovaným zbytkem hvězdy (bílým trpaslíkem) o teplotě K V současnosti je v Galaxii známo kolem tisíce planetárních mlhovin, je však možné, že ve skutečnosti je toto číslo mnohem vyšší a část jsme jich přehlédli díky mezihvězdné extinkci

16 Planetární mlhoviny II. Planetární mlhovina M27 Činka v souhvězdí Lištičky a M57 Prstencová mlhovina v souhvězdí Lyry Planetární mlhovina IC 3568 Citrón v souhvězdí Žirafy a MZ 3 Mravenec uvnitř umírá hvězda podobná Slunci protáhlý tvar je dán zřejmě buď přítomností další složky nebo rotací hvězdy a silným mag. polem

17 Planetární mlhoviny III. Planetární mlhovina NGC 3132 v souhvězdí Plachty, průměr 0,5 ly, rychlost expanze asi 15 km.s -1 a NGC 2392 v souhvězdí Blíženců, průměr asi 0,3 pc

18 Koronální plyn Kromě neutrálního a chladného plynu s teplotou několika K a plynu ionizovaného blízkostí horkých hvězd s teplotou kolem 8000 K se setkáváme ještě s velmi řídkým a horkým plynem Tento plyn se nazývá koronální plyn jeho koncentrace je kolem 10 3 m -3 a teplota K a svými vlastnostmi se dosti podobá vlastnostem látky v korónách hvězd Vzhledem ke své teplotě se projevuje převážně v krátkovlnném oboru spektra Dodavateli koronálního plynu jsou zřejmě supernovy, které při svém vzplanutí vyvrhnou do prostoru velké množství nabitých částic s vysokou energií vzhledem k dosti neúčinnému procesu ochlazování takto horkého plynu si koronální plyn udržuje svou teplotu až po řadu miliard let

19 Mezihvězdný prach Mezihvězdná hmota se skládá nejen z plynu, ale též z prachu rozměry prachových částic jsou v rozmezí 0,1 µm 1 µm, celkově je v něm obsaženo asi 1 % mezihvězdné látky Hustota částic v je značně nerovnoměrná, částice vytvářejí shluky, tzv. globule a soustřeďují se takřka výhradně v rovině Galaxie. Koncentrace prachových částic v mezihvězdném prostoru je 10-9 cm cm -3 Husté prašné mlhoviny na pozadí bohatých hvězdných polí nebo zářících částí galaxie se zřetelně projevují jako temné mlhoviny (viz. dále) Mezihvězdný prach zeslabuje světlo hvězd a dalších svítících objektů a je příčinou tzv. mezihvězdné extinkce

20 Mezihvězdná exktinkce I. Prostor mezi hvězdami není průzračný a nachází se v něm mezihvězdná látka, která procházející světlo účinně zeslabuje (rozptyl + absorpce) Budeme-li studovat extinkci světla o původní hustotě zářivého toku vstupujícího do prostředí, v němž jsou rozptýleny částice s jistým účinným průřezem, dostaneme známý vztah který po integraci dává

21 Mezihvězdná exktinkce II. Pro tzv. optickou tloušťku prostředí, která vyjadřuje jak velkáčást z původní intenzity záření se ztratí po průchodu prostředím se dá napsat Exktinkci světla lze ovšem také napsat přírůstkem hvězdné velikosti vyjádřené v magnitudách, tj. pomocí Pogsonovy rovnice Extinkce závisí na vlnové délce ve které ji pozorujeme, tj. účinný průřez není stejný jako geometrický průřez a závisí na mechanismu extinkce, který se u daného typu částic uplatňuje. Nejvýznamnější je Thomsonův rozptyl rozptylující částice jsou mnohem menší než vlnová délka Rayleighův rozptyl rozměr částic je srovnatelný s vlnovou délkou

22 Vznik prachových částic v mezihvězdném prostoru Přesným detailům složení a vzniku prachových částic v mezihvězdném prostoru stále přesně nerozumíme Prachovéčástice zřejmě nejspíš nevznikají samovolnou kondenzací z mezihvězdného plynu látka je příliš řídce rozptýlena a vzájemné srážky, ze kterých by vznikaly složitější atomy jsou vzácné Nejpravděpodobnější mechanismus růstu prachových částic je v atmosférách obřích hvězd typu M a zejména pak uhlíkových hvězd dalším možným mechanismem je výbuch supernovy Takové částice jsou pak vyvrženy do mezihvězdného prostoru a stávají se kondenzačními jádry, na která se nabalují další atomy a vznikají tak částice větších rozměrů pouze ale do určitého poloměru, pak dochází k destrukci částic vzájemnými srážkami

23 Reflexní mlhoviny I. Jsou to oblasti plynu a prachu, kde záření hvězd nedostačuje k excitaci a je tak pouze rozptylováno světlem pokud se hvězda nachází v blízkosti oblaku prachu pak rozptýlené světlo pozorujeme reflexní mlhoviny Ve většině případů se jeví reflexní mlhoviny jako namodralé, to je dáno tím, že účinnost rozptylu prachových částic roste s klesající vlnovou délkou viditelného světla Dosti často se současně vyskytují společně emisní i reflexní mlhoviny a tvoří jeden celek Celkový počet známých reflexních mlhovin je kolem 200

24 Reflexní mlhoviny II. Mlhovina M20 Trifid, červená část je emisní mlhovinou spojená s hvězdokupou poblíž centra, obklopena je reflexní mlhovinou modrá barva Mlhovina CRL 2688 Vajíčko objevena v roce 1996 vzdálená asi 3000 ly, uprostřed červený obr, rozpíná se rychlostí asi 20 km.s -1

25 Temné mlhoviny I. Jsou to mezihvězdná mračna plynu a prachu, která zastiňují záření hvězd z blízkých zdrojů někdy se jim taky říká absorpční mlhoviny Temné mlhoviny jsou poměrně chladné, teplota se pohybuje kolem 5 20 K, skládají se především z molekulárního vodíku H 2

26 Temné mlhoviny II. Temná mlhovina Barnard 68 v souhvězdí Hadonoše, její vzdálenost je asi 500 l.y., průměr 0,6 l.y. a teplota se odhaduje na zhruba 10 K Mlhoviny M42, M43 a Koňská hlava v souhvězdí Oriona

27 Příklady Neutronová hvězda vzniklá po výbuchu supernovy má v průběhu prvních 100 roků teplotu T > K. Na jaké vlnové délce leží maximum intenzity vyzařování, předpokládáme-li, že vyzařuje jako AČT? Určete zářivý výkon při předpokladu, že poloměr je 10 km. [<= 1,44 nm; >= 1, W] Zářivý výkon hvězdy Sirius B je 0,022 L S, jeho povrchová teplota je T = K. Naměřená hodnota gravitačního rudého posuvu je z = Určete poloměr, průměrnou hmotnost a hustotu této hvězdy. [0,008 R S ; 1,03 M S ; 2, kg.m -3 ]

28 Příklady Předpokládejme, že účinný průřez prachové částice je roven geometrickému průřezu kulové částice. Vypočítejte jakou optickou tloušťku má prachový oblak složený z částic o průměru 0,5 µm a koncentraci m -3, jímž záření prochází po dráze 1 pc a o kolik magnitud se zeslabí světlo hvězdy pozorované přes tento mrak? [0,61; 0,66 m ] V okolí Slunce připadá jedna hvězda na 8 pc 3. Je-li střední hmotnost hvězd 0,35 M S, odhadněte střední hustotu hmoty v okolí Slunce. [ kg.m -3 ]

29 Příklady vlastní výpočet Odhadněte teplotu prachové částice nacházející se ve vzdálenosti r v = 100 AU od nově vzniklé hvězdy hlavní posloupnosti spektrální třídy F0. Předpokládejme, že rotující částice je ve stavu termodynamické rovnováhy, to znamená, že množství energie absorbovanéčásticí v daném časovém intervalu je přesně rovno množství vyzářené energie touto částicí. Dále předpokládáme, že částice je sféricky symetrická a absorbuje záření jako černé těleso. Uvažovaná hvězda hlavní posloupnosti má povrchovou teplotu 8200 K a poloměr 1,8 R S. Nápověda: vycházejte ze vztahu pro záření AČT (množství absorbované energie se musí rovnat množství vyzářené energie). [~ 75 K]

- mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují

- mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují Mgr. Veronika Kuncová, 2013 - mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují světlo z blízkých zdrojů

Více

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann 8.3.2004 z GChD jako seminární práci z astron. semináře.

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann 8.3.2004 z GChD jako seminární práci z astron. semináře. Eta Carinae Vzdálenost od Země: 9000 ly V centru je stejnojmenná hvězda 150-krát větší a 4-milionkrát jasnější než Slunce. Do poloviny 19. století byla druhou nejjasnější hvězdou na obloze. Roku 1841 uvolnila

Více

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 Proč studovat hvězdy? 9 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů.... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 2 Záření a spektrum 21 2.1 Elektromagnetické záření

Více

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce SLUNCE Slunce je sice obyčejná hvězda, podobná těm, které vidíme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

Jak se vyvíjejí hvězdy?

Jak se vyvíjejí hvězdy? Jak se vyvíjejí hvězdy? tlak a teplota normální plyny degenerované plyny osud Slunce fáze červeného obra oblast horizontálního ramena oblast asymptotického ramena obrů planetární mlhovina bílý trpaslík

Více

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu. Aktivní prostředí v plynné fázi. Plynové lasery Inverze populace hladin je vytvářena mezi energetickými hladinami některé ze složek plynu - atomy, ionty nebo molekuly atomární, iontové, molekulární lasery.

Více

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou. Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,

Více

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy VESMÍR Hvězdy Pracovní list HEUREKA! aneb podpora badatelských aktivit žáků ZŠ v přírodovědných předmětech ASTRONOMIE Úloha 1. Ze života hvězdy. Úloha 1a. Očísluj jednotlivé fáze vývoje hvězdy. Následně

Více

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce 17.6.2013. Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce 17.6.2013. Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny 1. Sluneční soustava Astrofyzika aneb fyzika hvězd a vesmíru planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny je dominantním tělesem ve Sluneční soustavě koule o poloměru 1392000 km, s průměrnou hustotou

Více

Astronomie, sluneční soustava

Astronomie, sluneční soustava Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Galaxie Mléčná dráha je galaxie, v níž se nachází

Více

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY Pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis - Vesmír Září 2012 Mgr. Regina Kokešová Slouží k probírání nového učiva formou - prezentace - práce s textem - doplnění úkolů. Rozvíjí

Více

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 2009 Vesmír Studijní text k výukové pomůcce Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 Obsah Vznik a stáří vesmíru... 3 Rozměry vesmíru... 3 Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru... 3 Objekty ve

Více

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Teorie Kosmologie - věda zabývající se vznikem a vývojem vesmírem. Vznik vesmírů je vysvětlován v bájích každé starobylé

Více

Úvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru

Úvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru Úvod do moderní fyziky lekce 7 vznik a vývoj vesmíru proč nemůže být vesmír statický? Planckova délka, Planckův čas l p =sqrt(hg/c^3)=1.6x10-35 m nejkratší dosažitelná vzdálenost, za kterou teoreticky

Více

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Hvězdy zblízka Složení hvězdy Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Plazma zcela nebo částečně ionizovaný plyn,

Více

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY Hvězdy Vývoj hvězd Konec hvězd- 1. možnost Konec hvězd- 2. možnost Konec hvězd- 3. možnost Supernova závěr Hvězdy Vznik hvězd Vše začalo už strašně dávno, kdy byl vesmír

Více

DUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

DUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník projekt GML Brno Docens DUM č. 20 v sadě 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník Autor: Miroslav Kubera Datum: 21.06.2014 Ročník: 4B Anotace DUMu: Prezentace je zaměřena na základní popis a charakteristiky

Více

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická

Více

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační

Více

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Osnova přednášek: 1.) Tělesa Sluneční soustavy. Slunce, planety, trpasličí planety, malá tělesa Sluneční soustavy, pohled ze Země. Struktura Sluneční

Více

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie

Více

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní

Více

Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život?

Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život? Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně, Laboratoř metalomiky

Více

ELEKTRONOVÝ OBAL ATOMU. kladně nabitá hmota. elektron

ELEKTRONOVÝ OBAL ATOMU. kladně nabitá hmota. elektron MODELY ATOMU ELEKTRONOVÝ OBAL ATOMU Na základě experimentálních výsledků byly vytvořeny různé teorie o struktuře atomu, tzv. modely atomu. Thomsonův model: Roku 1897 se jako první pokusil o popis stavby

Více

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF Obecná teorie relativity pokračování Petr Beneš ÚTEF Dilatace času v gravitačním poli Díky principu ekvivalence je gravitační působení zaměnitelné mechanickým zrychlením. Dochází ke stejným jevům jako

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami Jak se nazývá soustava, ve které se nachází planeta Země? Sluneční soustava Která kosmická tělesa tvoří sluneční soustavu? Slunce, planety, družice,

Více

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím

Více

Vzdálenosti ve vesmíru

Vzdálenosti ve vesmíru Vzdálenosti ve vesmíru Proč je dobré, abychom je znali? Protože nám udávají : Výchozí bod pro astrofyziku: Vzdálenosti jakéhokoli objektu ve vesmíru je rozhodující parametr k pochopení mechanizmu tvorby

Více

Astronomická pozorování

Astronomická pozorování KLASICKÁ ASTRONOMIE Astronomická pozorování Základní úloha při pozorování nějakého děje, zejména pohybu těles je stanovení jeho polohy (rychlosti) v daném okamžiku Astronomie a poziční astronomie Souřadnicové

Více

Za hranice současné fyziky

Za hranice současné fyziky Za hranice současné fyziky Zásadní změny na počátku 20. století Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5. Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Jméno a příjmení: Martin Kovařík David Šubrt Třída: 5.O Datum: 3. 10. 2015 i Planety sluneční soustavy 1. Planety obecně

Více

Vojtěch Sidorin. Prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. Praha, 5.6.2008

Vojtěch Sidorin. Prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. Praha, 5.6.2008 Infračervené, optické a rentgenovské protějšky H i obálek v Mléčné dráze Vedoucí práce: Prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. Astronomický ústav Akademie věd ČR, v. v. i. Praha, 5.6.2008 Cíl práce Identifikovat

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný

Více

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika Jaderná fyzika Vlastnosti atomových jader Radioaktivita Jaderné reakce Jaderná energetika Vlastnosti atomových jader tomové jádro rozměry jsou řádově 1-15 m - složeno z protonů a neutronů Platí: X - soustředí

Více

Základní jednotky v astronomii

Základní jednotky v astronomii v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve

Více

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km.

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km. 9. Astrofyzika 9.1 Uvažujme hvězdu, která je ve vzdálenosti 4 parseky od sluneční soustavy. Určete: a) jaká je vzdálenost této hvězdy vyjádřená v kilometrech, b) dobu, za kterou dospěje světlo z této hvězdy

Více

Astronomie a astrofyzika

Astronomie a astrofyzika Variace 1 Astronomie a astrofyzika Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www. jarjurek.cz. 1. Astronomie Sluneční soustava

Více

Zdroje optického záření

Zdroje optického záření Metody optické spektroskopie v biofyzice Zdroje optického záření / 1 Zdroje optického záření tepelné výbojky polovodičové lasery synchrotronové záření Obvykle se charakterizují zářivostí (zářivý výkon

Více

Tělesa sluneční soustavy

Tělesa sluneční soustavy Tělesa sluneční soustavy Měsíc dráha vzdálenost 356 407 tis. km (průměr 384400km); určena pomocí laseru/radaru e=0,0549, elipsa mění tvar gravitačním působením Slunce i=5,145 deg. měsíce siderický 27,321661

Více

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova 1 Rozložení, distribuce tepla Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty je to stavová veličina, charakterizující termodynamickou rovnováhu systému. Teplo vyjadřuje kinetickou energii částic. Teplota

Více

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává

Více

PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Sluneční soustava je planetárn rní systém m hvězdy známé pod názvem n Slunce, ve kterém m se nachází naše e domovská planeta Země. Tvoří ji: Slunce 8 planet, 5 trpasličích planet,

Více

Atomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální

Atomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální STAVBA ATOMU Výukový materiál pro základní školy (prezentace). Zpracováno v rámci projektu Snížení rizik ohrožení zdraví člověka a životního prostředí podporou výuky chemie na ZŠ. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.16/02.0018

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Chemie ATOM 1. ročník Datum tvorby 11.10.2013 Anotace a) určeno pro

Více

KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln

KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln Podstata jednotlivých druhů spojení, výhody a nevýhody jejich použití doc. Ing. Marie Richterová, Ph.D. Katedra komunikačních a informačních systémů Černá

Více

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Pozorování Slunce s vysokým rozlišením Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Úvod Na Slunci se důležité děje odehrávají na malých prostorových škálách (desítky až stovky km). Granule mají typickou

Více

Nebezpečí ionizujícího záření

Nebezpečí ionizujícího záření Nebezpečí ionizujícího záření Radioaktivita versus Ionizující záření Radioaktivita je schopnost jader prvků samovolně se rozpadnout na jádra menší stabilnější. Rozeznáváme pak radioaktivitu přírodní (viz.

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV TEORETICKÉ FYZIKY A ASTROFYZIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE Studium emisního spektra mlhoviny v okolí hvězdy HD 37776 Kamila Kovačíková Vedoucí diplomové práce: prof.

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: Lasery - druhy

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: Lasery - druhy Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Lasery - druhy Laser je tvořen aktivním prostředím, rezonátorem a zdrojem energie. Zdrojem energie, který může

Více

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna.

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. A) Výklad: Vnitřní energie vnitřní energie označuje součet celkové kinetické energie částic (tj. rotační + vibrační + translační energie) a celkové polohové energie

Více

Úloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu.

Úloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu. Úloha : Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu. Všechny zadané prvky mají krystalovou strukturu kub. diamantu. (http://en.wikipedia.org/wiki/diamond_cubic),

Více

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky Vytvořili: Žáci přírodovědného klubu - Alžběta Mašijová, Veronika Svozilová a Simona Plesková, Anna Kobylková, Soňa Flachsová, Kateřina Beránková, Denisa Valouchová, Martina Bučková, Ondřej Chmelíček ZŠ

Více

Záření absolutně černého tělesa

Záření absolutně černého tělesa Záření absolutně černého tělesa Teplotní záření Všechny látky libovolného skupenství vydávají elektromagnetické záření, které je způsobeno termickým pohybem jejich nabitých částic. Toto záření se nazývá

Více

Temná hmota ve vesmíru

Temná hmota ve vesmíru Gymnázium Tachov, seminář 16. října 2002 Temná hmota ve vesmíru Jiří Svršek 1 c 2002 Intellectronics Abstract Temná hmota je hypotetická nesvítící substance, která se nachází mezi galaxiemi ve vesmíru

Více

Jak se měří vesmír? RNDr. Jan May, Ph.D

Jak se měří vesmír? RNDr. Jan May, Ph.D Jak se měří vesmír? RNDr. Jan May, Ph.D 1. Měření vzdáleností hvězd pomocí paralaxy První vědecký pokus zmapovat a změřit vesmír proběhl již před 2150 lety. Řecký astronom Hipparchus narozený v Nicei v

Více

POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH. Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.

POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH. Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Obsah 1. Co jsou to spektrální čáry? 2. Historie a současnost (přístroje, družice aj.) 3. Význam pro sluneční fyziku

Více

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají

Více

8.1 Elektronový obal atomu

8.1 Elektronový obal atomu 8.1 Elektronový obal atomu 8.1 Celkový náboj elektronů v elektricky neutrálním atomu je 2,08 10 18 C. Který je to prvek? 8.2 Dánský fyzik N. Bohr vypracoval teorii atomu, podle níž se elektron v atomu

Více

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 21.3.2012 Příprava Opravy Učitel Hodnocení

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 21.3.2012 Příprava Opravy Učitel Hodnocení FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Vojtěch Přikryl Ročník 1 Předmět IFY Kroužek 35 ID 143762 Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Daniel Radoš 7.3.2012 21.3.2012 Příprava

Více

VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ

VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ Severní obloha Jižní obloha Souhvězdí kolem severního pólu Jarní souhvězdí Letní souhvězdí Podzimní souhvězdí Zimní souhvězdí zápis Souhvězdí Severní hvězdná obloha

Více

Část A strana A 1. (14 b) (26 b) (60 b) (100 b)

Část A strana A 1. (14 b) (26 b) (60 b) (100 b) Část A strana A 1 Bodové hodnocení vyplňuje komise! část A B C Celkem body (14 b) (26 b) (60 b) (100 b) Pokyny k testovým otázkám: U následujících otázek zakroužkuj vždy právě jednu správnou odpověď. Zmýlíš-li

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 4. 3. 2013 Pořadové číslo 20 1 Černé díry Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

Atom a molekula - maturitní otázka z chemie

Atom a molekula - maturitní otázka z chemie Atom a molekula - maturitní otázka z chemie by jx.mail@centrum.cz - Pond?lí, Únor 09, 2015 http://biologie-chemie.cz/atom-a-molekula-maturitni-otazka-z-chemie/ Otázka: Atom a molekula P?edm?t: Chemie P?idal(a):

Více

Spektroskopické metody. převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti

Spektroskopické metody. převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti Spektroskopické metody převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti Elektromagnetické záření Elektromagnetické záření je postupné vlnění elektromagnetického pole složeného z kombinace

Více

3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí

3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí 3. MAGNETSMUS 3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí 3.1.1 Určete magnetickou indukci a intenzitu magnetického pole ve vzdálenosti a = 5 cm od velmi dlouhého přímého vodiče, jestliže jím protéká

Více

FYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník

FYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník FYZIKA MIKROSVĚTA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník Mikrosvět Svět o rozměrech 10-9 až 10-18 m. Mikrosvět není zmenšeným makrosvětem! Chování v mikrosvětě popisuje kvantová

Více

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 - Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické

Více

2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru

2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru Pracovní úkol: 1. Seznámit se s interaktivní verzí simulace 2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru 3. Kvantitativně srovnat energetické ztráty v kalorimetru pro různé

Více

Úloha 15: Studium polovodičového GaAs/GaAlAs laseru

Úloha 15: Studium polovodičového GaAs/GaAlAs laseru Petra Suková, 2.ročník, F-14 1 Úloha 15: Studium polovodičového GaAs/GaAlAs laseru 1 Zadání 1. Změřte současně světelnou i voltampérovou charakteristiku polovodičového laseru. Naměřenézávislostizpracujtegraficky.Stanovteprahovýproud

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

STUDIUM OHYBOVÝCH JEVŮ LASEROVÉHO ZÁŘENÍ

STUDIUM OHYBOVÝCH JEVŮ LASEROVÉHO ZÁŘENÍ Úloha č. 7a STUDIUM OHYBOVÝCH JEVŮ ASEROVÉHO ZÁŘENÍ ÚKO MĚŘENÍ: 1. Na stínítku vytvořte difrakční obrazec difrakční mřížky, štěrbiny a vlasu. Pro všechny studované objekty zaznamenejte pomocí souřadnicového

Více

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE Jiří GRYGAR Fyzikální ústav Akademie věd ČR, Praha 17.4.2012 VELKÝ TŘESK 1 Na počátku bylo slovo: VELKÝ TŘESK opravdu za všechno může 10-43

Více

CHARAKTERIZACE MATERIÁLU II

CHARAKTERIZACE MATERIÁLU II CHARAKTERIZACE MATERIÁLU II Vyučující a zkoušející Ing. Martin Kormunda, Ph.D. - CN320 Konzultační hodiny: Po 10-12, St 13 14 nebo dle dohody Doc. RNDr. Jaroslav Pavlík, CS.c. - CN Konzultační hodiny:

Více

Mechanizmy hvězdné proměnnosti

Mechanizmy hvězdné proměnnosti Mechanizmy hvězdné proměnnosti Bc. Luboš Brát, podle skripta Z. Mikulášek a M. Zejda, Proměnné hvězdy, AÚ PřF MÚ Brno Proměnné hvězdy a mechanizmy jak k jejich změnám jasnosti dochází si popíšeme postupně

Více

Atmosféra - složení a důležité děje

Atmosféra - složení a důležité děje Atmosféra - složení a důležité děje Atmosféra tvoří plynný obal Země a je rozdělena na vertikální vrstvy s odlišnými vlastnostmi tři základní kriteria dělení atmosféry podle: intenzity větru průběhu teploty

Více

Základy elektrotechniky - úvod

Základy elektrotechniky - úvod Elektrotechnika se zabývá výrobou, rozvodem a spotřebou elektrické energie včetně zařízení k těmto účelům používaným, dále sdělovacími a informačními technologiemi. Elektrotechnika je úzce spjata s matematikou

Více

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (06) Atmosférické vody

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (06) Atmosférické vody Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (06) Atmosférické vody Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz

Více

Zákony ideálního plynu

Zákony ideálního plynu 5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 6. 2. 2013 Pořadové číslo 12 1 Země, Mars Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

Infračervená spektroskopie

Infračervená spektroskopie Infračervená spektroskopie 1 Teoretické základy Podstatou infračervené spektroskopie je interakce infračerveného záření se studovanou hmotou, kdy v případě pohlcení fotonu studovanou hmotou mluvíme o absorpční

Více

1. Látkové soustavy, složení soustav

1. Látkové soustavy, složení soustav , složení soustav 1 , složení soustav 1. Základní pojmy 1.1 Hmota 1.2 Látky 1.3 Pole 1.4 Soustava 1.5 Fáze a fázové přeměny 1.6 Stavové veličiny 1.7 Složka 2. Hmotnost a látkové množství 3. Složení látkových

Více

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární

Více

- Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl. - fluorescence - fosforescence

- Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl. - fluorescence - fosforescence ROZPTYLOVÉ a EMISNÍ metody - Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl - fluorescence - fosforescence Ramanova spektroskopie Každá čára Ramanova spektra je svými vlastnostmi závislá

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník ČERNÉ DÍRY referát Jméno a příjmení: Oskar Šumovský Josef Šváb Třída: 5.0 Datum: 28. 9. 2015 Černé díry 1. Obecné informace a) Základní popis Černé

Více

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace)

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace) Referát z atomové a jaderné fyziky Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace) Měřicí a výpočetní technika Šimek Pavel 5.7. 2002 Při všech aplikacích ionizujícího záření je informace o

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 18. 2. 2013 Pořadové číslo 13 1 Jupiter, Saturn Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Gymnázium G Hranice Test

Více

Barva produkovaná vibracemi a rotacemi

Barva produkovaná vibracemi a rotacemi Barva produkovaná vibracemi a rotacemi Hana Čechlovská Fakulta chemická Obor fyzikální a spotřební chemie Purkyňova 118 612 00 Brno Barva, která je produkována samotnými vibracemi je relativně mimořádná.

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ATOM, ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Sestavte tabulku: a) Do prvního sloupce

Více

Pozorování dalekohledy. Umožňují pozorovat vzdálenější a méně jasné objekty (až stonásobně více než pouhým okem). Dají se použít jakékoli dalekohledy

Pozorování dalekohledy. Umožňují pozorovat vzdálenější a méně jasné objekty (až stonásobně více než pouhým okem). Dají se použít jakékoli dalekohledy Vesmírná komunikace Pozorování Za nejběžnější vesmírnou komunikaci lze označit pozorování vesmíru pouhým okem (možno vidět okolo 7000 objektů- hvězdy, planety ).Je to i nejstarší a nejběžnější prostředek.

Více

FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU

FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU návod vznikl jako součást bakalářské práce Martiny Vidrmanové Fluorimetrie s využitím spektrofotometru SpectroVis Plus firmy Vernier (http://is.muni.cz/th/268973/prif_b/bakalarska_prace.pdf)

Více

SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová

SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová SPEKTROMETRIE aneb co jsem se dozvěděla autor: Zdeňka Baxová FTIR spektrometrie analytická metoda identifikace látek (organických i anorganických) všech skupenství měříme pohlcení IČ záření (o různé vlnové

Více