provozu. V rámci rekonstrukce bylo vybudováno plynové topení ( , Kè), toalety pro

Transkript

1

2 2 EDITORIAL Dubáèek Mìsíèník informací z Dubé a okolí Vydává: Mìsto Dubá, IÈO mesto.duba@tiscali.cz Adresa redakce: Zpravodaj Dubáèek, podatelna MìÚ Dubá, Masarykovo nám. 138, Dubá dubacek@atlas.cz, Šéfredaktor: Miroslav Málek Redakèní rada: Miroslav Jakuš, Mgr. Petra Šolcová, Zdenìk Dudka, Jan Kilián Registrace: MK ÈR E Roèník: V ûenì Ëten i! Tentokr t vynech v me vodnì slovo panì starostky a mìsto nïj za azujeme RoËnÌ zpr vu o Ëinnosti mïsta a V roënì zpr vu MÏstsk ch les Dub. V dalöìm ËÌsle jeötï p ineseme zpr vu o Ëinnosti naöich poû rnìk a o Autokempu Nedamov. P ekvapilo mne mnoûstvì reakcì na Ël nek ÑpanÌ Pavlyì. Nechci teô hodnotit obsah Ël nku, ale jde o anonymitu. K Ëemu se p iklonit: k moûnosti anonymitu p ijmout a slyöet tak dalöì n zor, nebo cenzurovat a Ël nek nevydat? OsobnÏ se p ikl nìm k prvnì moûnosti (musìm p iznat, ûe trochu nejistï). A protoûe i v RedakËnÌ radï probïhla bou liv diskuse, najdete v tomto ËÌsle Dub Ëku anketnì lìstek, t kajìcì se tohoto tèmatu.»lenem RedakËnÌ rady se stal pan Mgr. Jan Kili n. Pan Kili n pracuje v Region lnìm muzeu v MÏlnÌku. M p Ìstup k mnoha informacìm z Dubska, coû n m jiû dok zal v nïkolika p edeöl ch Ël ncìch. M ûeme se tedy tïöit na zajìmavè Ël nky. Vöem p eji hezk den. Miroslav M lek öèfredaktor VIII., uzávìrka je vždy 15. v mìsíci, datum vydání: Náklad: 450 ks Periodicita: 12x roènì Grafická úprava: Miroslav Málek Tisk: C-PRINT Herbert Hauser, Cvikov, tel., fax, záznamník: Titulní strana: foto Miroslav Jakuš a Radim Bìlohlávek, montáž Miroslav Málek Roèní zpráva o èinnosti mìsta INVESTICE V roce 2004 se podaøilo èást úøadu pøestìhovat do pøízemí. Zámìrem bylo zajistit snadnìjší dostupnost úøadu pro obèany a zároveò vybudování informaèního centra a zajištìní jeho trvalého provozu. V rámci rekonstrukce bylo vybudováno plynové topení ( , Kè), toalety pro veøejnost i zamìstnance úøadu a položena dlažba ve vstupní chodbì (zednické, instalatérské, elektrikáøské práce vèetnì materiálu , Kè). Další náklady: malování a nátìry , Kè, úprava stávajících parket , Kè, nové dveøe , Kè, vybavení novým nábytkem , Kè a rozšíøení poèítaèové sítì , Kè. Po pøestìhování èásti úøadu bylo nutné poøídit ještì jednu kopírku, do druhého patra (47 000, Kè). V pøízemí radnice jsou kanceláøe øešeny tak, aby zamìstnanci byli navzájem zastupitelní v dobì nepøítomnosti. Do informaèního centra nebyl pøijat nový zamìstnanec, ale jeho chod zabezpeèuje paní Marklová (mzdová úèetní), která má na starosti i organizaci kulturních akcí. V letním období se služba informaèního centra posiluje brigádníky. Po dokonèení rekonstrukce, poté co se vše pøestìhovalo, byl úøad vykraden. Škoda èinila , Kè. Pro další zajištìní ochrany majetku obce a osobních údajù obèanù jsme urychlenì nechali nainstalovat zabezpeèovací zaøízení v hodnotì , Kè. Nejvìtší investièní akce minulého roku byla rekonstrukce objektu na Masarykovì námìstí Elitky. Na vybudování pìti bytových jednotek jsme získali dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj , Kè. V roce 2004 bylo z dotace vyèerpáno , Kè, dofinancování mìsta bylo , Kè. V letošním roce bude akce dokonèena. Vznikne 5 bytù pro pøíjmovì vymezené obèany a nebytový prostor. Další investièní akcí realizovanou za pomoci dotace Státního fondu dopravní infrastruktury je vybudování bezbariérových pøechodù a zúžení silnice u školy. Na tuto akci jsme dostali dotaci , Kè naše spoluúèast byla ve výši , Kè. I když je stavba již pøedána, není vše ještì dokonèeno schází terénní úpravy, které provede mìsto svépomocí v rámci veøejnì prospìšných prací. V letošním roce nás èeká osadit osvìtlení nad pøechody. Øeditelství silnic a dálnic vyznaèí na jaøe nové pøechody. Z jednoho pøechodu je zhoršený rozhled a toto bude JUBILEA Puršová Anna, Dubá Miláèek Josef, Dražejov Antošová Rùžena, Dubá Rylová Anna, Dubá Bìlohlávková Anežka, ZDubá tøeba ještì doøešit s projektantem a zhotovitelem. Až budou úpravy hotové, jistì pøispìjí nejen bezpeènosti pøi pøecházení, ale i vzhledu mìsta. Další investicí loòského roku byl nákup vozidla KIA pro údržbu mìsta. V rozpoètu se s tímto nákupem pùvodnì nepoèítalo ( , Kè), investice byla odsouhlasena dodateènì vzhledem ke špatnému stavu tehdy používaného vozu Multicar. Nové vozidlo má vìtší nákladovou plochu a je možné pøepravovat jím 3 osoby. Po vypovìzení smlouvy s panem Baèovským na odvoz odpadu v pytlích ze sbìrných míst, zajiš ujeme tuto službu novým vozem. Rozpoètovány pùvodnì nebyly ani náklady na rekonstrukce veøejného osvìtlení (Bukovec , Kè, Zakšín , Kè, Deštná , Kè , splatných v roce 2005, Lhota , , splatných v roce 2005). Byla dokonèena zastavovací studie pro rodinné domky v Zahradní ulici (68 000, Kè) a zadána zmìna územního plánu. Zmìna ÚP spoèívá v posunutí obchvatu západnìji a vyèlenìní oddìlených ploch na území pro bytovou výstavbu. To mìstu umožní bezúplatný pøevod tìchto pozemkù od Pozemkového fondu a další rozvoj obce v budoucnosti. Pøíprava na vybudování kanalizace v èástech Dubé a ve Døevèicích postoupila k vydání územního rozhodnutí. Velká investice byla vložena do autokempu Nedamov, kterému se podrobnìji vìnuje samostatná zpráva. Tolik o nejvýznamnìjších investièních akcích za rok OSTATNÍ PROJEKTY Z neinvestièních akcí jmenujeme jen nejdùležitìjší: byl vydán aktuální propagaèní materiál mìsta (skládaèka), který je k dispozici na informaèním centru a zároveò je rozdáván na veletrzích cestovního ruchu. Kulturní komise pokraèovala ve své èinnosti a pøipravila mj. druhé Dubské letní slavnosti. Konaly se ve znamení Setkání rodákù. Probìhl rovnìž druhý roèník Pivních slavností a jubilejní desátý roèník Mezinárodních jazzových dnù Dubá Mimo to kulturní komise zorganizovala nìkolik zájezdù do divadla, koncerty, vánoèní besídku pro dìti a podílela se na dalším dìní v Dubé. Je patrné, že kulturní život v Dubé je èilejší i díky Klubu dìtí, Dne uplyne 2. smutn rok, kdy n s navûdy opustil pan Jaroslav äim k. Kdo jste ho znali, prosìm vzpomeúte s n mi. St le vzpomìnajì manûelka a dcery s rodinami. Dne to bude jiû 10 let co zem el pan Miloslav Stehno z DeötnÈ. St le vzpomìnajì manûelka a dïti s rodinami. Mìsíèník informací z Dubé a okolí - Dubáèek

3 který ve spolupráci s hasièi, základní i mateøskou školou, dìtským domovem, TJ Slavojem a mìstem poøádá napøíklad Masopust, Drakiádu, Halloween, Vánoèní výstavu. V oblasti životního prostøedí probìhly tyto akce: pravou èást aleje smìrem na Nedamov ošetøilo CHKO a zajistilo i udržovací øez. Bohužel levá strana již není chránìným územím, a proto bylo nutné sehnat na údržbu aleje dotaci. Ekolog pan Grabner získal dotaci od Agentury na ochranu pøírody ve výši , Kè Mìsto doplácelo , Kè. V rámci této akce byla alej doplnìna o nové stromy a provedl se ozdravný øez na stávajících stromech. Ke konci roku ukonèil pracovní pomìr pracovník údržby pan Donát. Jinak personální obsazení úøadu i údržby zùstalo stejné. MIKROREGIONY Mikroregion Podralsko Èlenské pøíspìvky 3, Kè na obèana 1. V roce 2004 byl vydán prùvodce Podralskem (prodejný materiál) v anglické mutaci. Financování z dotace kraje. 2. Byla zapoèata aktualizace Programu rozvoje ve schváleném dokumentu není zahrnuta Dubá. Financování z dotace Ministeria pro místní rozovoj. 3. Rozbìhla se jednání o spolupráci a pøeshranièním rozvoji perspektivní rekreaèní oblasti Pøírodní park Lužické hory Lužické hory a Podralsko. V praxi to znamená, že mìsta s podobnými zámìry se nekontaktují a zváží možnost získávat dotace z programù na pøeshranièní spolupráci. 4. Byl proveden dotisk cyklomap Podralsko. Mapu naše mìsto zakoupilo za 4 600, Kè a je umístìna v letní sezónì u vchodu do autokempu Nedamov. 5. Pod tímto svazkem vznikla akèní skupina LAG Podralsko, která v roce 2004 dostala dotaci na pøípravu do programu LEADER. Finanèní spoluúèast našeho mìsta na projektech byla , Kè. V letošním roce již jsou informace, že tato akèní skupina uspìla a dotace byla pøiznána. Protože není možné již tuto èinnost provozovat pod Mikroregionem (v LEADERU je pouze 6 obcí z Mikroregionu), bylo založeno obèanské sdružení LAG POD- RALSKO, doporuèuji schválit úèast v tomto sdružení. Svazek obcí Máchùv kraj Èlenské pøíspìvky 3, Kè na obèana, pro rok 2005 schváleno + paušální poplatek 3 000, Kè. 1. Byl vydán propagaèní materiál Máchùv kraj a propagaèní materiál Možné využití volného èasu v Máchovì kraji. První materiál zaplacen z dotace Ministerstva pro místní rozvoj a dotace kraje. Druhý materiál zaplacen z dotace Ministerstva pro místní rozvoj. 2. Úèast na všech veletrzích cestovního ruchu, kde je propagována pod hlavièkou Máchùv kraj i mìsto Dubá. 3. Probìhlo výbìrové øízení na zhotovitele Plánu rozvoje Máchova kraje, které vyhrála Agentura regionálního rozvoje. V letošním roce se plán zpracuje. Oba svazky pracují pøedevším na zatraktivnìní lokality pro cestovní ruch, v tomto vidím nejvìtší pøínos pro naše mìsto. V rámci vìtšího svazku je to vìtší propagace, možnost dosáhnout na dotace na které, nemá šanci mìsto. Aktivity svazkù jsou závislé na získaných dotacích, na povinnou spoluúèast dotace se využívají prostøedky vybrané na pøíspìvcích, popøípadì vlastní spoluúèast mìsta, pokud je aktivita pouze jeho zájmem. DOTACE Mìstské lesy , Kè Úøad práce , Kè Hasièi , Kè Program regenerace mìstské památkové zóny , Kè Nedamovská alej , Kè Rekonstrukce 5-ti bytových jednotek (Elitka) , Kè Bezbariérové pøechody , Kè Autokemp Nedamov pøíprava projektu žádosti o dotaci , Kè Výroèní zpráva Mìstských lesù Dubá za rok 2004 Rok 2004 byl opìt pro Mìstské lesy Dubá nìèím výjimeèný, pøedevším výší procenta nahodilých (vynucených) tìžeb, tj. bojem s kùrovcovou kalamitou, která postihla celou Èeskou republiku, a v neposlední øadì patøilo i Dubsko mezi oblasti s houbovým (plísòovým) onemocnìním borovic. Naopak pozitivní záležitostí z lesnického hlediska bylo dlouhé chladné deštivé jaro, kdy se úhyn výsadeb pohyboval standardnì kolem %, i pozdìjší nástup rojení podkorního hmyzu. Do roku 2004 jsme vstupovali s pøedsevzetím snížit výši tìžeb proti roku 2003, snížit pomìr prodeje døeva formou u paøezu a dosáhnout podobného zisku jako v roce Z údajù lesní hospodáøské evidence bylo v roce 2004 smýceno celkem m 3 døíví. V tabulkách lze shlédnout tìžby dle døevin (tab. 1) a dle výkonù (tab. 2). Pro porovnání v r bylo vytìženo celkem m 3 døeva, Døevina m 3 % Borovice ,0 Smrk ,3 Dub 168 6,4 Akát 62 2,4 Bøíza 125 4,7 Modøín 26 1,0 Buk 64 2,4 Topol 8 0,3 Osika 12 0,4 Habr 2 0,1 Celkem tab. 1 Druh tìžby Výkon v m 3 úmyslná tìžba (58,5 %) výchova do 40 let 52 výchova nad 40 let 100 mýtní úmyslná nahodilá tìžba (41,5 %) kùrovcová 208 souše, živelná 884 Celkem z toho podíl borovice 44 % a podíl smrku 39 %; za organizaèní složky mìsta 2 792m 3 se ziskem , Kè). Ve smrkových porostech-tyèovinách (vlákninové døíví) do 50 let vìku bylo smýceno 182 m 3 kùrovcového døíví a kùrovcových souší (Dubová Hora, Lhota, U Prokopa, Nad Rozprechticemi). V terénu bylo bìhem roku rozmístìno 16 feromonových lapaèù na odchyt lýkožroutù. Od zaèátku mìsíce kvìtna se neprovádìly mýtní úmyslné tìžby, výjimkou byly pouze tìžby povolené nad rámec schváleného lesního hospodáøského plánu s èasovým omezením (tìžba akátového porostu do 60 let vìku, tìžby v I. zónì CHKO), drobná zarovnání tìžebních ploch po nahodilých tìžbách (souše borovice, kùrovci na smrku) a tìžba listnatých výstavkù doèištìní tìžebních ploch (Dubová Hora, u Vrchovan tyto výstavky se nepodaøilo na jaøe 2004 smýtit z dùvodu nástupu vegetaèního období). V projektech navržené a v roce 2004 neprovedené úmyslné mýtní tìžby se pøesouvají na rok Hana Pejpalová starostka mìsta Dubá Co se týká budoucnosti kùrovce v mìstských lesích, tak lýkožrout lesklý, napadající mladší smrkové porosty, byl ke konci vegetaèního období témìø potlaèen, naopak se v záøí na nìkolika místech objevil lýkožrout smrkový (Lopušák, Deštenský kopec, Dubová Hora, Nad Rozprechticemi). Tato malá ohniska budou bìhem zimy zasanována a nepøedstavují svou velikostí vážné ohrožení lesa jako celku. I když záleží pøedevším na poèasí bìhem vegetaèního období roku Velkou neznámou je další šíøení houbového (plísòového) onemocnìní borovice lesní a borovice èerné. I zde záleží pøedevším na poèasí. Nejvìtším problémem takto napadeného døeva je jeho zpenìžení. Tato choroba napadá hlavnì borovice na nepøíznivých stanovištích, tj. z pohledu døevaøského stromy s nekvalitními kmeny. Celkové první zalesnìní v roce 2004 bylo provedeno na ploše 5,97 ha, z toho podzimní první zalesnìní na ploše 1,02 ha. Døevinnou skladbu prvního zalesnìní je možno shlédnout v tab. 3: Døevina borovice smrk jedle dub buk lípa javor jilm celkem z toho MZD Plocha v ha 2,30 0,20 0,52 0,84 1,10 0,78 0,08 0,15 5,97 3,14 tab. 2 tab. 3 Dubáèek - Mìsíèník informací z Dubé a okolí 3

4 Podíl prvního zalesnìní melioraèními a zpevòujícími døevinami (MZD zjednodušenì listnaté døeviny + jedle závazný ukazatel lesního hospodáøského plánu) èiní v roce ,6 %. Podíl zalesòování MZD byl v tomto roce nadprùmìrný, nebo v pøedchozích letech nebyl tento podíl zcela naplòován. Oploceno bylo celkem 1,80 ha nových výsadeb (30 %), pøedevším za finanèní podpory SCHKO Kokoøínsko (1,05 ha). Letošní nezdar zalesnìní vzhledem k pøijatelným povìtrnostním podmínkám se pohybuje kolem % (v borovici do 20 %, v listnáèích, smrku a jedli do 5 %), celkové vylepšování v roce 2004 probìhlo na ploše 1,35 ha. Pøi jarním zalesòování výraznì vypomohli zamìstnankyním mìstských lesù èlenové veøejnì prospìšných prací. Dalším závazným ukazatelem plánu je minimální plošný rozsah výchovy do 40 let (proøezávky + probírky byly v roce 2004 provedeny na ploše 12,12 ha, tj. 80 % roèního plnìní; v roce 2003 plnìní na 229 %). Ke konci roku 2004 se eviduje 6,60 ha holin, z toho k jarnímu zalesòování 2005 je urèena plocha 5,82 ha (z toho MZD 1,86 ha), na zbývající ploše je buï povolen ze strany státní správy lesù odklad zalesnìní z dùvodu pøirozené obnovy borovice, nebo bude o tento odklad zažádáno. Formou u paøezu bylo z mìstských lesù v roce 2004 prodáno m 3 (vèetnì samovýroby), tj. 60 %. Zbývající èást prodávaného døeva byla plnì sortimentována (40 %). (Pro vysvìtlenou: prodejem døeva na stojato se rozumí prodej, kdy se zmìøí hmota stojícího porostu a sortimenty si manipuluje kupující; prodejem døeva u paøezu se rozumí prodej, kdy se mìøí døevo až po tìžbì a sortimentace je rovnìž vìcí kupujícího). Nejvíce døeva formou u paøezu odkoupil od mìsta Dubá pan Daniel Mala ák (cca 700 m 3 ) a Lesní spoleènost Litomìøice (547 m 3 ). Navíc panu Mala ákovi jsou zadávány mj. tìžaøské práce na problematických místech (Loubí moèál, elektrická vedení) a všechna rizika tìžby jsou smluvnì pøevedena na nìj (škody na pozemcích, silnicích, elektrickém vedení). Cenu prodávaného døeva z dubských lesù se daøí držet nad cenovou hladinou loòského roku (cca o 5 10 %) a zatím poptávka pøevyšuje nabídku, což má i nadále vliv na velmi mírný vzrùst cen prodávaného døeva (mj. z posledních celorepublikových výsledkù se prùmìrná cena døeva za rok 2004 pohybovala pøibližnì v cenové relaci roku 2003). Zpenìžení døeva se pohybuje okolo 640, Kè za m 3 (po odeètení nákladù na tìžbu a pøibližování), tj. cca 900, Kè za m 3 vèetnì nákladù na tìžbu a pøibližování (v tìchto èíslech je zahrnuta i málo rentabilní samovýroba). Døevo urèené pro potøeby mìsta bylo zøizovateli pøevedeno bezplatnì, tìžba a pøibližování tohoto døeva byla hrazena z rozpoètu Mìstských lesù. Bohužel se ani Mìstské lesy nevyhnuly neplatièùm. Jedna z malých pil na Litomìøicku dluží mìstu ke konci roku 7 000, Kè (pùvodní dluh èinil 22 tis. Kè, dlužník pohledávku prùbìžnì splácí). Mìstské lesy vykázaly k 31. prosinci 2004 zisk ve výši , Kè. Jednotlivé úèetní položky jsou rozepsány v tab. 4: V prosinci 2004 byl po tøech letech splacen leasing vozu mìstských lesù Lada Niva. Lze pøedpokládat, že finanèní èástky urèené na opravy vozu budou nadále meziroènì narùstat (v roce ,5 tis. Kè). Urèitì by stál za zvážení prodej tohoto vozu ke konci roku 2005 a zakoupení nového vozu (s úsporou pøedpokládaných výdajù na opravy). Bìhem srpna probìhla ze strany Národního certifikaèního centra kontrola trvale udržitelného hospodaøení v lesích. Kontrolor si zcela náhodnì vybral z lesní hospodáøské evidence nìkolik porostù (vèasné zalesnìní holin, zajištìní kultur, povinná výchova, kvalita prací) a následnì probìhla kontrola pøímo v terénu. Pøi této kontrole nebyly shledány vážné závady. Byly shledány pouze dva drobné nedostatky neexistence zkusných oplocenek proti okusu a zjednodušená evidence používání chemikálií (vèetnì repelentù). Tyto nedostatky byly bìhem záøí odstranìny. Nepodaøilo se mìstské lesy pojistit proti požáru, roèní pojistné požadované pojiš ovacími ústavy by se pohybovalo v rozmezí tis. korun, což je èástka finanènì neúnosná. Rok 2005 by se mìl, co se týèe tìžby døeva, zalesòování, prodeje døeva a jeho zpenìžení, podobat roku Budu se i nadále snažit o co nejvyšší zpenìžení døeva a další zvýšení podílu prodeje døeva plnou sortimentací pøi stejném množství vytìženého døeva (cca m 3 ), maximálnì spolupracovat s orgány státní správy lesù a ochrany pøírody (zejména s SCHKO Kokoøínsko). Dìkuji všem, kteøí se zapojili do prací okolo dubských lesù. Ing. Josef Štveráèek, odborný lesní hospodáø mìsta Dubá tab. 4 VÝNOSY Tržba a døíví ,96 Prodej vánoèních stromkù 3 773,10 Škody zvìøí 500,00 Úroky z úètu 2 261,86 Dotace-veøejnì prospìšné práce ,10 Dotace-ministerstvo zemìdìlství ,00 Dotace-ministerstvo život. prostøedí Program péèe o krajinu CHKO ,00 Výnosy celkem ,02 NÁKLADY Spotøeba materiálu ,90 Sazenice ,44 Opravy služebního vozu ,70 Leasing služebního vozu ,00 Telefon 9 814,43 Náklady na OLH ,00 Služby (orba, proøezávky, pøíprava pùdy, zalesnìní, ostatní pìstební, úklid klestu, doprava døeva) ,48 Služby (tìžba døeva) ,45 Mzdové náklady (vèetnì VVP), zákonné sociální pojištìní a silnièní daò ,00 Krádež hotovosti z pokladny 6 450,00 Ostatní 6 835,00 Pojistné Náklady celkem ,40 CELKOVÝ VÝSLEDEK ,62 Tìžební práce v daném období zaøizovaly tyto firmy: Lesní spoleènost Litomìøice 288 m 3 Daniel Mala ák 700 m 3 Jan Èerný m 3 Mikšíèek (lanovkáøi) 64 m 3 Samovýrobci 212 m 3. OSMERO PRO PEJSKY Poslední dobou nás stále více trápí prohøešky majitelù psù, jako volné pobíhání psù, zneèiš- ování veøejných prostranství psími exkrementy, psi bez psích známek apod. Proto nebude jistì na škodu pøipomenout si nìkolik otázek našeho ètyønohého miláèka: 1. jsem pøihlášen na pøíslušném úøadu? 2. zaplatili už za mì poplatek ze psù? (mìl by být uhrazen do ) 3. mám na krku známku? 4. nebìhám náhodou po dìtském høišti? 5. nepobíhám volnì ve veøejné zeleni, v parku? 6. neobtìžuji jiná zvíøata a osoby? 7. uklízí za mì psí exkrementy? 8. chodím pravidelnì na oèkování proti vzteklinì? L. Plzáková 4 MÃSTO DUB VYHLAäUJE v bïrovè ÌzenÌ na mìsto traktoristy- drûb e na st l pracovnì pomïr. P edpoklady: ÿidiësk pr kaz sk. B, C, T, pracovitost a bez honnost. VÌt ny jsou dalöì schopnosti (sv eësk kurs atp.). Z jemci se mohou hl sit v sekretari tu na MÏ Dub do konce b ezna Mìsíèník informací z Dubé a okolí - Dubáèek

5 ODPOVÌÏ NA ÈLÁNEK NEDIVÍM SE V MINULÉM DUBÁÈKU Paní Pavlo, sdružení Dubská volba udìlala pro Dubou za dva roky mnohem více práce, než se udìlalo za celé minulé volební období. Toto snad nebudete popírat. Velký podíl na této skuteènosti má také pan Mgr. Samec, který odvedl mnohem více práce, než bylo jeho povinností, vyplývající z jeho funkce místostarosty. Pan Samec je vzdìlaný, pracovitý a hlavnì èestný muž, kterých není v naší spoleènosti nadbytek. Jistì neøíkám nic nového, že pøedevším lidé tohoto typu se stávají èasto terèem nepodložených a smyšlených obvinìní. Arogantnost, udávaný dùvod odvolání pana Samce, se hodí èas od èasu také na nás všechny. Kdo z nás nemá obèas špatnou náladu a zachová se tak, že toho pak lituje. Také píšete o praní se o koryta myslíte tím pravdìpodobnì praní se o funkce. O funkci se, paní Pavlo, nepere ten, kdo ji již má, ale pøedevším ten, kdo ji chce získat a to, jak jistì víte, nebyl pøípad pana místostarosty ani starostky. Ti mìli pøedevším starost, jak získat finance pro rozvoj mìsta a zabezpeèení investièních akcí. Dávám Vám zapravdu, že po skonèení mandátu se lidé odvdìèí za to, co se pro nì udìlalo. I já si pøeji z celého srdce, aby obèané Dubé pozornì sledovali, co kdo pro nì vykonal a stále nezištnì koná. Nakonec jedno pøání, paní Pavlo: jestliže píšete èlánek kritického obsahu, jako je ten Váš v únorovém Dubáèku, bylo by jistì èestné se podepisovat celým jménem a neschovávat se za anonym køestního jména. Zdenìk Hejduk MARX BY JÁSAL Mùj známý bydlí v obecním domì, a protože topí v kamnech, má na dvoøe složené palivové døevo. I stalo se, že ho na chodbì pøede dveømi oslovil dubský obèan, který bydlí v docela jiném domì. Žádal, aby mu mùj známý odemkl vrata na dvùr, že si prý chce vzít nìco z toho døeva, co na dvoøe je. Když se mùj známý ohradil, že døevo je jeho, øíká mu dubský obèan: Tak promiò. Já myslel, že je obecní. Zvláštní, stále a stále je obecní majetek považován za bezplatnou samoobsluhu. Èím to? Máme tu snad, probùh, malý dubský komunismus? Markéta Myšková PÁR SLOV K NETU Pøipadá mi, že si redakèní rada Dubáèku nestanovila žádná pravidla pro zveøejòování dopisù z diskusního a informaèního serveru NET Dubáèek. Neúplnì podepsané pøíspìvky by se v tištìné podobì snad nemìly vùbec objevit. Narážím na zveøejnìní dopisu jakési Pavly, která sice napsala své radikální názory, ale zcela neradikálnì se bála podepsat celým jménem. Divím se, že na tento v podstatì anonym bylo plýtváno tiskaøskou barvou. Pan Jakuš asi neví, co je novináøská etika a divím se, že mu to vèas nìkdo z redakèní rady nevysvìtlil. Nebo názory obèanù mohou být nepodepsané? Markéta Myšková NESMRTELNÁ TETA Asi tady nìkde bydlí závist. A moc dobøe se jí tu daøí. Nedávno mìsto finanènì odmìnilo velmi pilnou pracovnici. Vcelku logická a bìžná vìc. Ne však tady. Pracovnice byla celá neš astná a nejradši by odmìnu odmítla, nebo zná své Pappenheimské. A hlas lidu: No to je pìkný, jak to, že vona dostala vodmìnu! Taková lumpárna! Já nedostanu vodnikud nic! Úplnì slyším nesmrtelnou tetièku tleskat blahem. (Pappenheimští byli vojáci z pluku generála Pappenheima v tøicetileté válce. Valdštejn prý øekl, že zná své Pappenheimské tedy že ví, jaký kdo je. Vzhledem ke špatnému konci, který ho potkal, ale Valdštejn moc své Pappenheimské neznal. Nicménì Dubá mu nìjaký èas patøila, proto je jeho povìstná hláška na místì.) Markéta Myšková PODÌKOVÁNÍ Alespoò touto cestou bych chtìla jménem pøevážné vìtšiny obyvatel Horních Heømánek podìkovat Mìstu Dubá za vèasnou a dobrou údržbu pøíjezdové cesty do Horních Heømánek v zimním období. K naší naprosté spokojenosti by zajisté ještì více pøispìlo, kdyby Mìsto Dubá ve svém rozpoètu mohlo alespoò malou èástkou pamatovat na úpravu této pøíjezdové cesty, která se pokud se alespoò provizornì neopraví v nepøíliš vzdálené dobì rozpadne úplnì. Mùžeme Vám i za toto již pøedem podìkovat? Lenka Bláhová NEZAPOMÍNAJÍ NA NAŠE NEJSTARŠÍ OBÈANY Nìkteøí obèané v Dubé si ještì zaruèenì vzpomenou na døívìjší èinnost našich obèanù (hlavnì žen) tehdy v komisi, která se nazývala Sborem pro obèanské záležitosti (SPOZ). Náplní tehdejší komise byla èinnost spíše obèanského charakteru zajiš ování vítání obèánkù, zlaté svatby, životní jubilea, dny uèitelù a další podobné akce. Tímto naším úvodem chceme pøipomenout, že do dnešní doby stále ještì mezi námi máme ochotné ženy, které se èásteènì této èinnosti vìnují a nezapomínají na naše staré obèany, kteøí se svou prací a èinností døíve také podíleli na chodu našeho mìsta. Tyto obìtavé ženy je pøi jejich životních jubileích doma navštìvují. Vìnují jim svùj volný èas a naši staøí obèané jim za jejich obìtavost vždy rádi podìkují. I my jim touto cestou vyslovujeme velký dík za jejich èinnost. Urèitì si mnohý z Vás nyní øekne Které to jsou ty obìtavé ženy mezi námi? Jedná se o dlouholeté dobrovolnice paní Anitu Petráòovou, Marii Matouškovou, Zdeòku Èechovou, Vìru Jakušovou, Evu Jelenovou, Martu Vondráèkovou a mezi nové obìtavé ženy ještì pøibyly také paní Linda Staòková a Jindøiška Stehnová, které zajiš ují tuto èinnost i na našich vesnicích. V roce 2004 navštívily celkem 51 jubilantù. Všem tìmto ženám ještì jednou za obìtavou èinnost dìkujeme a urèitì pøi osobním setkání si každý z obèanù uvìdomí, že tyto ženy zná velmi dobøe, ale málokdo z nás o této jejich èinnosti ví. Miroslava Papírníková, matrikáøka MìÚ Dubá Usnesení è. 2/2005 ze dne 10. února 2005 z veøejného zasedání zastupitelstva mìsta Dubá: 1) SCHVÁLILO pøedložený a doplnìný program zasedání zastupitelstva è. 2/2005. hlasy pro: 10 hlasy proti: 0 zdrželo se: 0 2) ZKONTROLOVALO usnesení zastupitelstva è. 1/2005 ze dne 20. ledna 2005, VZALO NA VÌDOMÍ zprávu è. 2/2005 kontrolního výboru zastupitelstva. komentáø starostky: Zpráva je k nahlédnutí na MìÚ Dubá. 3) SCHVÁLILO na návrh finanèního výboru zastupitelstva pøedložený rozpoèet mìsta Dubá na rok 2005, viz pøíloha k nahlédnutí na MìÚ Dubá. hlasy pro: 10 hlasy proti: 0 zdrželo se: 0 komentáø starostky: Rozpoèet na letošní rok si zasluhuje vìtší pozornost, napíši k tomuto tématu èlánek do Dubáèku v nìkterém z dalších vydání tohoto zpravodaje. 4) ROZHODLO v záležitosti týkající se probíhající rekonstrukce mìstského objektu è.p. 15 na Masarykovì námìstí v Dubé, že okna v tomto Dubáèek - Mìsíèník informací z Dubé a okolí 5

6 objektu budou zhotovena takto: varianta è. 1 pøedloženého rozpoètu: hlasy pro: 5 hlasy proti: 4 zdrželo se: 1 komentáø starostky: Tato varianta nabízela nová okna s dvojitými skly, nebyla by to ovšem eurookna. varianta è. 2 pøedloženého rozpoètu: hlasy pro: 6 hlasy proti: 4 zdrželo se: 0 komentáø starostky: Schválená varianta obsahuje nová vnìjší køídla oken, s dvojitými skly, pøi zachování špalet. 5) JMENOVALO na návrh redakèní rady zpravodaje Dubáèek nového èlena redakèní rady zpravodaje Dubáèek pana Mgr. Jana Kiliána, bytem Dubá. hlasy pro: 8 hlasy proti: 0 zdrželo se: 2 komentáø starostky: Pan Kilián již pøispìl do Dubáèku svými èlánky o historii Dubé. V minulém roce ukonèili èinnost nìkteøí èlenové redakèní rady. Pan Kilián bude pro radu posilou. 6) SCHVÁLILO na návrh zastupitele Mgr. Jiøího Samce zakoupení prolézaèek na dìtské høištì v Dubé v prostoru za autobusovou èekárnou za maximální cenu ve výši , Kè. POVÌØILO starostku výbìrem a objednáním tohoto zaøízení dle pøedložených písemných materiálù. hlasy pro: 10 hlasy proti: 0 zdrželo se: 0 komentáø starostky: Po loòských špatných zkušenostech s vybranou firmou, jsme objevili jiného dodavatele, který, jak doufáme, dodrží termíny a na jaøe si budou dìti hrát na dìtském høišti. Nakonec se ukázalo, že všechno zlé je k nìèemu dobré. Nový dodavatel prezentuje zaøízení pro dìti hezèí a variabilnìjší. 7) PROJEDNALO a VZALO NA VÌDOMÍ pravidelné zprávy starostky za rok 2004 všeobecná zpráva s hodnocením roku 2004, hasièi JPO II SDH Dubá, seznam nájemních smluv, zpravodaj Dubáèek, pøestupková komise, hospodaøení Mìstských lesù Dubá, Autocamp Nedamov, seznam nemovitostí (objektù) ve vlastnictví mìsta Dubá komentáø starostky: Zprávy budou uveøejnìny v mìsíèníku Dubáèek a na internetových stránkách mìsta. Do té doby jsou k nahlédnutí na MìÚ Dubá. 8) ROZHODLO na návrh starostky o výbìru zadavatele výbìrového øízení na stavební akce kanalizace Dubá a Døevèice, dle pøedložené závazné nabídky ALCEDO IS s.r.o. Nový Bor vèetnì dodatku o garanci ceny. hlasy pro: 10 hlasy proti: 0 zdrželo se: 0 komentáø starostky: Firma bude mít za úkol provést výbìrové øízení, a poté vypracovat žádost o dotaci. 9) SCHVÁLILO po projednání v bytové komisi mìsta Dubá zámìr starostky pøidìlení volného mìstského bytu v objektu è.p. 46 na Masarykovì námìstí v Dubé (byt v 1. patøe po manželích Šináglových) žadatelce Janì Šimkové, bytem Dubá. hlasy pro: 10 hlasy proti: 0 zdrželo se: 0 10) VZALO NA VÌDOMÍ informace starostky, týkající se vybudování sbìrného dvoru na mìstském pozemku p.p.è. 840/1, v obci Dubá, k.ú. Dubá. komentáø starostky: Doufám, že sbìrný dvùr bude skuteènì již na jaøe v provozu a obèané budou tak mít možnost odložit veškerý odpad. 11) SCHVÁLILO na návrh starostky pøedložený rozpoèet svazku obcí Máchùv kraj na rok hlasy pro: 10 hlasy proti: 0 zdrželo se: 0 Hana Pejpalová, starostka Tomáš Novák, místostarosta Pøedpokládaný program jednání na veøejném zasedání zastupitelstva mìsta Dubá è. 3/2005, které se uskuteèní ve ètvrtek 10. bøezna od hodin v sále ASTK Dubá. 1. Schválení programu zastupitelstva mìsta Dubá è. 3/ Kontrola usnesení zastupitelstva mìsta Dubá è. 2/2005 ze dne 10.února 2004 se zprávou è. 3/2005 kontrolního výboru zastupitelstva mìsta Dubá. 3. Informace a návrhy majetkového výboru zastupitelstva mìsta Dubá. 4. Návrhy bytové komise mìsta Dubá pøidìlení uvolnìného mìstského bytu v Dubé. 5. Další body programu: informace, diskuse, rùzné. Velikonoce jsou pozùstatkem roku øízeného souèasnì sluncem (slunovrat) a mìsícem (úplnìk). Od poèátku se køes ané snažili oddìlit velikonoce od židovského svátku pesach. Vedly se také spory o datum mezi Alexandrií a Øímem. Asi koncem 6. stol. byl pøijat obecnì zpùsob výpoètu data velikonoc Alexandrijský zpùsob. Vychází ze zásady slavit velikonoce po jarní rovnodennosti v nedìli po prvním jarním úplòku. Takto stanovená nedìle mùže být v rozmezí od do VELIKONOÈNÍ TÝDEN PAŠIJOVÝ, SVATÝ, VELKÝ Po modrém pondìlí, žlutém úterý pøichází první den ze svatého pašijového týdne a je to sazometná støeda. Sazometná støeda Støeda pøed Božím hodem velikonoèním. Øíkalo se jí škaredá, èerná nebo sazometná, protože se vymetaly komíny. Podle lidového obyèeje se nesmíte škaredit a mraèit, jinak se budete mraèit po všechny støedy v roce. Velikonoce Zelený ètvrtek Na Zelený ètvrtek jidáše jídáme, chodíme do lesa, fialky trháme. Jaroslav Seifert Název je možná odvozen od zeleného mešního roucha, které se v ten den užívalo. Jedla se jen zelená strava špenát, zelí, aby byl èlovìk zdravý po celý rok. Jedná se o pøevzatý zvyk z židovské slavnostní veèeøe Pesach, pøipomínající jejich vyvedení z Egypta. Jedná se o mnohem starší zvyk, než nošení zeleného obøadního roucha, proto mùže onen název pocházel i odtud. Kostelní zvony zní na Zelený ètvrtek naposledy, znovu zazní až na Bílou sobotu. Podle tradice, když zazní zvony naposledy, si máte zacinkat penìzi, aby se vás držely celý rok. Nìkde se zvoní palièkou o hmoždíø, aby stavení opustil hmyz a myši. Zvyky: Lidé v tento den vstávali velice èasnì, rodina se pomodlila, omyli se rosou, protože bránila onemocnìní šíje a dalším nemocem. Nìkde se tato tradice dodržovala až na Velký pátek. Na Zelený ètvrtek vstávaly hospodynì èasnì, aby zametly dùm ještì pøed východem slunce. Smetí se odneslo na køižovatku cest, aby se v domì nedržely blechy. Kdo sní pøed východem slunce peèivo namazané medem, je chránìný pøed uštknutím hadù a pøed žihadly vos. Pekly se jidáše, zvláštnì tvarované obøadní peèivo z kynutého tìsta. Pokud se jedly potøené medem, opìt mìly být pro zdraví. Je dobré v tento den sít len a hrách, protože vše dobøe prospívá. Nemá se o Zeleném ètvrtku nic pùjèovat a s nikým se nehádat, aby se Vám všechny hádky vyhýbaly a naopak peníze si k Vám cestu našly. Velký pátek V katolické liturgii je dnem smutku, nebyly bohoslužby, jen se zpívalo a èetly se texty. pokraèování na str Mìsíèník informací z Dubé a okolí - Dubáèek

7 I v tomto vydání Dubáèka vám pøinášíme informace z internetového diskusního a informaèního serveru našeho mìsta NET Dubáèka. Pøipravili jsme pro vás opìt diskusní pøíspìvky (resp. komentáøe ètenáøù ke zveøejnìným èlánkùm) a také výbìr z nejzajímavìjších èlánkù. Zaènìme názory ètenárù: NÁZORY OBÈANÙ Prvním pøíspìvek se týkal èlánku s názvem Kde že je sláva dubských støelcù?, který naleznete také v tomto èísle Dubáèka a napsal nám jej pan Miroslav Miláèek: Když si prohlížím fotky zdevastované støelnice, tak je mi docela líto jak to vypadá, když si vzpomenu, jak jsme chodili na brigády abychom ji mìli a teï to tu chátrá, jenže dnes frèí asi spíše tenisové kurty a golfová høištì... Miroslav Miláèek Ke stejnému èlánku se vyjádøil i pan Miroslav Jakuš: Souhlasím. Je to bída. Avšak jako èlen místního tìlovýchovné organizace musím upozornit, že je to bída i u tenistù èi fotbalistù. Tenis také již nefrèí jak kdysi frèel. Lidi jdou za dobrou náladou, za pøíjemným odpoèinkem a nelze se jim divit. Døíve i dnes však musí existovat osobnosti, které jsou základním stavebním kamenem vytváøejícím èi zprostøedkujícím pøíjemné soužití, lidi, kteøí tvoøí atmosféru (stejnì jako døíve pan Knot a lidé okolo nìj, pan Šperl s panem Bezdíèkem a lidé kolem nich...). Dnes se však lidé dají pramálo dohromady. Ti schopní se vìtšinou pøeorientovali na práci, zaopatøení své budoucnosti. Možná by se i rádi zase dali do kupy, ale mají strach, že by to odøeli za ostatní sami. Domnívám se, že pøíèina je v nedostatku komunikace. Ti lidé se nemají ani kde poøádnì sejít. Urèitì nikdo nechce organizovat dýchánky u sebe doma. Do zaèouzené a hluèné putyky (a že v Dubé není zakouøeno jen v èajovnì, kde je málo prostoru) se jim nechce a zábavy jsou jen pro zvané, nebo víc se jich do Kina nevejde. Kde se sejít? Kde se potkat? Kde si nechat napadnout dobrý nápad? Málo se vídáme. Asi by bylo dobré alespoò jednou roènì zorganizovat nìjakou spoleènou slavnost obèanských a zájmových sdružení v Dubé, kde bychom si všichni pokecali, zatancovali si, zazpívali, vyøíkali, dohodli a posléze tøeba udìlali. Možná to napadne kulturní komisi pøi Mìstu Dubá pøi organizování Slavností Rodákù. Kdo ví? Miroslav Jakuš Následující komentáø nám zaslala paní starostka Hana Pejpalová, která tak reagovala na postìžování si pana Horáka ohlednì stavu silnice do Dražejova a slibù vedení našeho mìsta na chalupáøském fóru, které jsme otiskli v minulém Dubáèkovi: NET Dubáèek Vážený pane Horáku, ve svém pøíspìvku píšete, že jsem Vám neodpovìdìla na Váš mail. Odpovìdìla. Bohužel to bylo na podzim a již nemám odeslaný mail v archivu. Nevrátil se však jako nedoruèitelný, pøedpokládala jsem tedy, že musel na Vaši adresu dorazit. Protože spousta problémù je ze špatné komunikace, vítám Net Dubáèka, kde se dozvím co si obèané skuteènì myslí a co potøebují. K silnici na Dražejov Nedvìzí jsem již psala v Dubáèku, ale informace se nedostala ke všem. Silnice mìla být skuteènì opravena. Firma, která byla vybrána a objednávku potvrdila, dostala velkou zakázku a i když mne neustále ubezpeèovali, že silnici do podzimu spraví, nestalo se tak. Pro letošní rok jsou na opravu silnice peníze v rozpoètu a na jaøe by mìla opravdu probìhnout. Další problém s kterým se Nedvìzí potýká, je nedostateèná informovanost. Mìstský úøad má na Nedvìzí vývìsku, nedává tam však aktuální informace i to zmìníme. Skuteènì se snažím odpovídat na všechny maily, které na mojí adresu pøijdou, mùžete mnì kdykoliv napsat. Hana Pejpalová, starostka mìsta Možná jste jej již èetli, možná si jej teprve pøeètete, uvidíte. Co? Èlánek o snìzném kluzáku pana Zahrádky (Snow Glider), který jsme vydali na NET Dubáèkovi a pøinášíme vám jej i v tomto èísle Dubáèka. Pan Zahrádka je opravdu machr a z následujícího pøíspìvku je patrné, že nejen v našich oèích: V sobotu odpoledne jsme se také svezli jako mnozí. Moc se nám to líbilo a pøejeme panu Zahrádkovi hodnì dalších skvìlých nápadù. J+M+J+M K pøíspìvku se pøidal i autor èlánku Miroslav Jakuš: Dostal jsem od pana Zahrádky svolení zaslat o nìm informaci do redakce poøadu Rady ptáka Loskutáka. Ta mi již i odpovìdìla, že se v pøípadì zájmu s panem Zahrádkou spojí. Uvidíme, tøeba bude pan Zahrádka a Dubsko v TV. Miroslav Jakuš Následující pøíspìvky se týkají názoru paní Pavly ze Pavla, která nám napsala svùj názor k odvolání pana Samce z postu místostarosty našeho mìsta, který jsme Vám pøinesli v minulém èísle našeho zpravodaje: Nejprve pøíspìvek paní Petry Šolcové nazvaný: To se tedy divím, neznámá Pavlo! Stalo se v naší zemi zøejmì nepìkným zvykem, nepodepisovat se pod své myšlenky. Jen tak nìco hodit na stùl a nebrat odpovìdnost za svá slova a za následky, které zpùsobí. Divím se, že si nìkteøí zastupitelé pøejí, aby se vrátili staré nepoøádky, které vládly za starostování pana Èerveného. Divím se, že nìkomu vadí nebývalé probuzení dubského života z útlumu, které je dùležitým podnìtem k zachování obèanské soudržnosti v naší obci. Divím se, že nìkdo není rád, že se vìci pohnuly k lepšímu, že se øeší dùležité vìci a že pøestalo budování chodníkù odnikud nikam. Divím se, že si nikdo nevšiml, že se staví nové byty a že tým paní starostky získal pro místní školu dotaci 11 milionù korun. Divím se, že nikdo neví, že je schválena výstavba nového høištì a s jeho výstavbou se zapoène na jaøe. Divím se, že nikdo neví, že Døevèice budou mít koneènì kanalizaci. Divím se, že nikdo neocenil, pro dùchodce, pohodlnìjší pøístup na mìstský úøad a zároveò Dubá získala reprezentativní prostory pro informaèní centrum. Divím se, že se nìkomu líbí znièení fungujícího týmu paní starostky a pana Samce. Divím se, divím se a nevycházím z údivu Petra Šolcová Následuje pøíspìvek Markéty a Hynka Pauzrových nazvaný Válka anonymù : Napsat nebo øíkat anonymnì cokoli to je opravdu velké hrdinství! Mùžeme si vymýšlet, co chceme a potom se za svùj názor postavíme... To znaèí o hloubce ducha! Nemùžeme uvìøit, že by rada Dubáèku anonymy otiskovala nebo je to jen svévolná praktika pana Jakuše, který k anonymitì navíc NABÁDÁ? Zøejmì si neuvìdomuje, že se tímto mùže rozvinout válka anonymù, která nepovede k nièemu jinému než k víøení zla a vyøizování osobních úètù! Jinak ale nejsme proti vyjadøování jakýchkoli názorù ale nikoli pro šíøení nepravd a lží a ne anonymnì. Zkusme se nad tím alespoò zamyslet. Markéta a Hynek Pauzrovi A jako poslední toto téma uzavírá reakce pana Miroslav Jakuše na pøíspìvek manželù Pauzrových: Jsem velmi rád, že jste se ozvali k tomu, co vás trápí, vážení ètenáøi. Není totiž v Dubé pravidlem tomu tak èinit a mì to velmi mrzelo a mrzí. Proto také vznikl NET Dubáèek, který, jak jste si jistì všimli, dává více pøíležitostí k øeèení toho, co by jinak zùstalo pouhou pomluvou. Pod pojmem pomluva rozumím vyøèení nepravdy (a již zámìrné nebo zpùsobené nedostatkem informací) bez možnosti na ní reagovat tím, kdo je pomluvou dotèen. Takové øeèi zùstávají bez reakce a více èi ménì nìkomu škodí. Ano. Je pravda, že podporuji vyøèení tìch názorù, jejichž pùvodci zùstávají v anonymitì a do jisté míry obavám tìch, co se zveøejnìní svého jména obávají, rozumím. Navíc mnì osobnì tyto názory poskytují informaci o stavu naší spoleènosti, o tom co se šušká. A to je jeden z dùvodù, proè by se anonymním pøispìvovatelùm v diskusi nemìlo bránit. Na tímhle se zase zkuste zamyslet Vy. Nyní k redakèní radì a lživé informaci o mých svévolných praktikách... (sice nyní vím, kdo tuto informaci napsal, mrzí mì to, ale jediné co pro to mohu udìlat, je na tomto místì reagovat a je to tak dobøe)... Zaprvé: Redakèní rada se pøed každým vydáním tištìného zpravodaje schází, aby mimo jiné posoudila pøíspìvky, které v nìm mají být zveøejnìny. Své pøíspìvky, tedy i ty, jejichž zdrojem informací je NET Dubáèek, redakèní rada dostává Dubáèek - Mìsíèník informací z Dubé a okolí 7

8 k posouzení. Jednám v tomto smìru velmi demokraticky a podle pravidel redakèní rady. Zadruhé: Redakèní rada inkriminovaný anonym (i když pisatelka uvedla své køestní jméno a své ové spojení, tak se jí klidnì optejte jak se jmenuje) nevyøadila a podle mého názoru udìlala velmi dobøe (osobnì velmi neblaze snáším cenzuru). Zatøetí: Pravidla vydávání zpravodaje Dubáèek neobsahují klauzuli o tom, že by se anonymy (zvláštì jde-li o rubriku Názory ètenáøù) nezveøejòovaly. Zaètvrté: Již nìkolikrát byly v Dubáèku zveøejnìny anonymy. Viz napøíklad pøíspìvky zveøejnìné i na tomto serveru: 1) pøíspìvek o panu Pompovi nazvaný Procházka (Dubáèek èerven 2004), 2) pøíspìvek o ukonèení fotbalu mužù v Dubé nazvaný Konec fotbalu v Dubé (Dubáèek leden 2004) Druhý pøíspìvek (ten o Slavoji) se mì osobnì týkal také a za tento anonym, vìøte èi nevìøte, jsem byl pisateli velice vdìèen. Mohli jsme tak nenásilnou formou spolu s naším panem pøedsedou obeznámit veøejnost o stavu naší organizace. Holt nebuïme krátkozrací, nebojme se války anonymù a mysleme na naší lepší a vzájemnou komunikaci. Zamýšlím se èím je zpùsobena naše pøemíra obrany diskutovat s názory, a jsou odkudkoliv a odkohokoliv. Zkuste se zapojit do internetových diskusí a uvidíte jejich výhody. Budete pøekvapeni jak jsou prospìšné. Miroslav Jakuš K tomuto tématu snad jen ještì podotknìme, že i zástupci vydavatele Dubáèka (tehdy paní Pejpalová a pan Samec) zveøejnili napøíklad výsledky ankety týkající se Základní školy v Dubé, které obsahovaly také spousty anonymních názorù (v nìkterých pøípadech by se dalo øíci osoèení). Redakèní rada zpravodaje byla pro vydání takovýchto názorù a oèekávala, že vydá i reakce tìch, jichž se osoèení týkalo. Nikdo však tehdy nereagoval. Nám všem pøipadalo nutné tyto anonymní názory obèanù zveøejnit, nebo v nich je obsažen hlas lidu, bez jehož znalosti nelze konat samosprávné kroky. Je dobøe, že manželé Pauzrovi i paní Šolcová zareagovali, když jim to pøipadalo potøebné. Hodnocení jejich názorù však již necháme na Vás, milí ètenáøi. Uèinit tak mùžete tøeba i veøejnì a to napøíklad na našem diskusním a informaèním serveru NET Dubáèek ( ÈLÁNKY Pøinášíme Vám také ty nejzajímavìjší èlánky, které byly na NET Dubáèkovi vydány a ke kterým se na tomto serveru mùžete vyjádøit svými komentáøi. Kde že je sláva dubských støelcù? Vydáno dne (33 pøeètení k ) Dubský støelecký klub má dloholetou historii, která dnes však bohužel zcela zapadá v dìní místních i republikových politických handrkovaèek, v nepøeberné nabídce televizních programù, která zcela otevøenì øeèeno zkomírá. Pøipravili jsme pro vás malou fotoreportáž, která sice nepøináší mnoho faktických údajù, avšak dává Vám alespoò nahlédnout na to, co v Dubé støelectví znamenalo a co pøi troše snahy zase znamenat mùže. Kdo ví? (Více v úplném znìní pøíspìvku...) A máte-li zájem pomoci, obra te se na toho, kdo dubským støelcùm tehdy vdechl život a kdo jim zprostøedkoval slávu. Na èlovìka, který klub jen tak tak drží nad vodou. Na pana Josefa Knota, našeho trenéra. Dubskou støelnici pod Novým Berštejnem pro støelbu kulovými zbranìmi jsme si v osmdesátých letech vystavili sami.... a umìli jsme se bavit. Byli jsme soupeøi a kamarády... A dnes? Však podívejte. Støelnice nám zarùstá (naší žádosti dubští konšelé nevyhovìli a nechávají støelnici zarùstat dál. Toto jsou podle nich vzrostlé stromy. Ale k èemu budou sloužit, ví snad jen bùh) Dvì nejúspìšnìjší støelkynì. Zleva Jana Jakušová (dnes Kamarádová) a Kamila Matìjovièová (dnes Mychytková). Obì dìvèata se dostala do Výcvikového støediska Manušice, odkud vyjíždìla reprezentovat kraj i Èeskou republiku. Jana Jakušová (Kamarádová) jako pistoláøka a Kamila Matìjovièová (Machytková) jako puškaøka. Od revoluce je støelnice v majetku mìsta. A chátrá. Pøevod do majetku klubu nám nebyl povolen. Asi nìkdo ze zastupitelù má na pozemek zálusk. Jak jinak si to vysvìtlit. Pøipomíná to Slávii, že? Dubská støelnice je nejen jedna z mála v celém širém okolí (dále je v Èeské Lípì, Manušicích, Mladé boleslavi, Liberci a už nikde blízko), ale také byla vyhlášená jak svým umístìním v krásném a hlavnì klidném pøírodním prostøedí, tak také i velmi dobøe organizovanými Dubskými poháry s pøáteskou atmosférou. V zimì, kdy je na støelbu venku zima, jsme chodili trénovat do budovy Svazarmu (dnes ASTK) a také se pobavit nohejbalem v místní tìlocviènì. Naštìstí do støelnice ještì neteèe a tak kvalitnì provedená døevìná konstrukce zatím drží. Jak dlouho se však neví. 8 Mìsíèník informací z Dubé a okolí - Dubáèek

9 Snow Glider aneb snìžný kluzák v Dubé Vydáno dne (54 pøeètení k ) Zrovna jsem jel z práce když jsem zahlédl, jak nìjací chlapíci pøesunují z parkovištì dubské èerpací stanice dva velmi zvláštní stroje. A protože mì stroje obecnì zajímají, a také proto, že jsem si vzpomnìl i na Vás, milí ètenáøi, neváhal jsem, popadl doma fotoaparát a pøipravil Vám tak následující podívanou, která alespoò na Dubsku nemá obdoby... Ty stroje, o kterých je øeè, jsou snìžné kluzáky pana Václava Zahrádky z Pavlièek. Sice mluvím o dvou, ale nafotit se mi, bohužel, podaøilo jen jeden z nich, nebo syn pana Zahrádky, mezitím co jsem si dojel pro fotoaparát, zmizel kdesi ve snìžných pláních kolem našeho mìsteèka. Druhý stroj, který je novìjší a byl dokonèen v lednu tohoto roku, mi naštìstí neujel. Hned po tom, co jsem byl spatøen jak fotografuji, jsem byl pozván na projížïku a øeknu vám, že nemít již tak moc zájmù, propadl bych takové radovánce, jakou jízda ve snìžném kluzáku doopravdy je. Jak mi pan Václav Zahrádka ještì bìhem projížïky sdìlil, døíve byl nadšený rogalista. Létání byl však nucen povìsit na høebík, ale pro potìchu svého syna a možná dokázání si své zruènosti se pustil do výroby Snow Glidera No.1 (to je ten, co se mi ho vyfotit nepodaøilo). Ten byl navržen pouze pro jednoho pasažéra a jen pro úplnost uvedu, že má krásnou èervenou barvu. Celý jsme to zvládli dát do kupy za pár dní. Motor z Trabanta, kokpit ze špièky starého vìtronì ucpaný polystyrenovou deskou, lyže, vrtule, pár úprav a už se jelo, vzpomnìl si s úsmìvem pan Zahrádka. Zato tenhle druhý, ukazuje na námi zachycený stroj, mi trval ponìkud déle. Musel jsem si to pìknì namalovat, vyrobit kopyto na pozdìjší laminování kokpitu a vùbec jsem to všechno vylepšil., což bych osobnì dokonèil tak, že to pan Zahrádka dovedl snad k dokonalosti. Motor z Trabanta zùstal, ale opravdu preciznì udìlaný kokpit je jak ze sériové výroby Aera, domyšlené odpružení celého stroje, øízení a brzdy jsou opravdu jednoduché a pøitom spolehlivé a perfektnì funkèní. Na mou otázku, zdali se stroji nìjak závodí, nebo jestli jej doma mají jen pro radost, mi pan Zahrádka odpovìdìl: Prozatím se strojem jezdíme jen tak po polích, kde to máme od majitelù povolené. Závodit asi nemáme s kým, nebo tyto stroje prostì v Èechách asi nikdo nemá. Na dotaz, zdali neruší pøi svých radovánkách lesní zvìø pak pan Zahrádka odvìtil: Kdepak. Srnèí na poli se ani nehne. Je fakt, že obèas ty mladší jedinci ze stádeèka pár metrù popobìhnou, ale pak se zastaví a zvìdavì si nás prohlíží. Vždycky je navíc objedeme, abychom s nimi nepøišli do styku. A já tomu naprosto vìøím, protože když jsme s mým otcem èekali, až k nám pan Zahrádka se svým strojem dojede, tak jsme jemný zvuk stroje uslyšeli až tak ze vzdálenosti dvacet metrù. Pan Zahrádka je jistojistì velice šikovný, chytrý a nadšený muž. To, že dokáže vlastnì na kolenì za pár korun vyrobit tak pìkný a svìží stroj je jen dùkazem, že je Èech s povìstnýma šikovnýma èeskýma rukama. Moc bychom si pøáli (tedy alespoò já a mùj otec), aby se mu tøeba podaøilo sehnat zájemce na další stroje, aby ty zlatý èeský ruèièky vydìlávaly zla áèky pro Èechy a ne jen pro cizince, jak tomu v mnoha pøípadech v posledních èasech bývá. Pokud byste mìli zájem se s panem Václavem Zahrádkou spojit, pak jsme pro vás vyzuzali i jeho telefonní èíslo, které zní: Tøeba vznikne klub Snow Glideristù, který rozšíøí zábavu v jízdì na tìchto bájeèných strojích do celého zasnìženého i nezasnìženého svìta. Hotel Slávie v plamenech Vydáno dne (15 pøeètení k ) Jestlipak vùbec víte, že nám málem shoøel náš Hotel Slávie. Když byste si prohlédli zprávu o výjezdech naší hasièské jednotky, zjistili byste, že právì 9. ledna tohoto roku tato jednotka zachránila náš povìstný hotel s nejvìtším sálem široko daleko pøed nièivými plameny. Budiž jim za to vìèná chvála. Možná, že se jednalo o dílo žháøe, kterého nedávno dopadla policie, jak o tom napsal informaèní server I-NOVINY. Ze zprávy o výjezdech dubské hasièské jednotky: od 02:20 do 02:39 hodin vyjela jednotka na požár Hotelu Slávie na Èeskolipské ulici s technikou: CAS - 24 a RZA Nissan Patrol v poètu Po pøíjezdu na místo zásahu, násilném vniknutí do objektu a provedeném prùzkumu zjištìn požár v prvním nadzemním podlaží bývalé restaurace. Na lokalizaci a následnou likvidaci požáøištì byly nasazeny dva proudy C. Zásah probíhal v dýchací technice. Na místì zasahovala Policie Èeské republiky a kriminální policie se psovodem s dùvodným podezøením na úmyslné zapálení. Na zásah se spotøebovalo 600 litrù vody a byl uchránìn majetek mìsta Dubá v hodnotì ètyø milionù Kè. ANKETA Výsledek ankety na téma Budoucnost Hotelu Slávie = Opravte Slávii Do tohoto roku jste mìli možnost hlasovat v anketì, která se zabývala budoucností Hotelu Slávie. Tento pøíspìvek si klade za úkol zhodnotit celou anketu a hlavnì dát Vám pøíležitost k tomu, aby jste se mohli k tématu ankety vyjádøit i svými komentáøi (viz úplné znìní tohoto pøíspìvku...) Anketní otázka minulého mìsíce znìla: Co byste považovali za rozumné øešení týkající se Hotelu Slávie, který ještì pøed 12-ti lety býval hlavním komunikaèním, kulturním a spoleèenským centrem našeho mìsta. Ankety se do zúèastnilo celkem 49 respondentù (úplnì stejnì jako v minulé anketì), z nichž vìtšina (21 hlasù 42,86 %) se pøiklonila k tomu, aby byl hotel na náklady mìsta dokonale opraven, zprovoznìn, a poté v režii mìsta provozován nebo prodán èi pronajmut. Druhou nejpoèetnìjší skupinu tvoøili ti, kterým se zdá nejlepším øešením hotel neopravovat za peníze mìsta, nýbrž jej pronajmout èi prodat s tím, že je jedno k èemu bude nadále sloužit (8 hlasù 16,33 %). O tøetí místo v poøadí názorù se dìlí dvì skupiny respondentù a to ti, kterým se zalíbila jak odpovìï: Slávii neopravovat za peníze mìsta, místo toho ji prodat nebo pronajmout za podmínky zachování hotelu (7 hlasù 14,29 %), a ti, kterým se zalíbila odpovìï: Slávii zbourat (7 hlasù 14,29 %). Skupinu, která se umístila na poslední místì (tedy jako nejposlednìjší øešení) s podivem tvoøí ti respondenti, kteøí se pøiklání k tomu, aby byla Slávie na náklady mìsta nejdøíve jakž takž opravena s tím, že se pak uvidí. S podivem proto, že právì tato varianta je hlavní, kterou se souèasné zastupitelstvo zabývá. Seèteme-li hlasy, které zní pro to, aby mìsto opravu Hotelu Slávie zafinancovalo, pak tento souèet èiní 27 hlasù, což reprezentuje 55,1 % (tedy vìtšinu) hlasujících. Výsledek našeho malého referenda tedy vyjadøuje vzkaz pro naše radní: Zajistìte zdroj financování a opravte náš bývalý kulturní stánek, který ještì pøed 12-ti lety býval hlavním komunikaèním, kulturním a spoleèenským centem našeho mìsta. Opravte Slávii. ŽIVOTNÍ ÚROVEÒ V DUBÉ NA KATASTROFÁLNÍ ÚROVNI Tìžko se to vyslovuje, ale jsme na dnì. Nemáme èím topit, tak vytaháváme parkety a topíme jimi. Nemáme na stoèné, balíme tedy náš trus do novin, sušíme jej a topíme jím, noviny pøitom bereme ze starého papíru, ze zbytkù vìcí, kterých jsme nabyli když nám bylo lépe. sdìlila našemu zpravodaji jedna mladá paní se slzami v oèích a s osmi dìtmi kolem sebe. Životní úroveò v Dubé podle statistických výkazù klesla natolik, že se dá pøirovnat k období tìsnì pøed koncem války, jehož 60. výroèí letos za dva mìsíce oslavíme. A tak nemáme na poplatky, které po nás náš úøad samosprávy žádá, což má za následek, že živíme exekutory naším tìžce vydobytým majetkem, chodíme pro sociální dávky, nebo dávky v nezamìstnanosti nám již nepøináleží a práce pro nás nikde není a do škol, abychom se pøiuèili žádané profesi, nás nikdo nechce vzít. Muže máme ve vìzení, protože nám chtìli pomoci, avšak nikdo je správnì nepochopil. Také se vracíme ke koòským spøežením, kterými se dopravujeme za žebraèenkou hlavnì v noci, kdy se nemusíme za svou dopravu a obleèení stydìt, prostì kdy nás není tolik vidìt. Máme se opravdu moc bídnì. Dubská kachna Dubáèek - Mìsíèník informací z Dubé a okolí 9

10 Srdeènì vás všechny zveme k prohlídce rekonstruované dvorní èásti Nového domova Diakonie Dubá. Tento Den otevøených dveøí se koná u pøíležitosti slavnostního otevøení. Vìøím, že vás všechny zajímá, jak bylo naloženo s finanèními prostøedky, které jsme získali od mnohých tuzemských i zahranièních nadací, Èeské televize, jednotlivých dárcù i od mnohých z vás. Pøijïte se proto podívat na rekonstruovanou dvorní èást, která zaèala sloužit lidem s tìlesným postižením v lednu letošního roku. Objekt si mùžete prohlédnout v pondìlí 14. bøezna 2005 mezi 16,00 a 18,00 hodinou. Protože se nás mnozí ptají na podrobnosti ohlednì financování a provozu objektu i budoucích klientù Diakonie, pokusím se v nìkolika vìtách vše objasnit. Diakonie Dubá je nestátní neziskové obèanské sdružení, jehož hlavním cílem je pomoc lidem s tìlesným handicapem ve vstupu do samostatného života. V minulosti jsme ve spolupráci s Jedlièkovým ústavem v Liberci poøádali pro postižené dìti nejrùznìjší výlety, Diakonie den otevøených dveøí tábory a pravidelná setkání. Bìhem této desetileté spolupráce jsme zjistili, že dìti, vyrùstající v ústavech, ve své dospìlosti mnohdy nemají kam jít, a také si nevìdí rady samy se sebou. Proto vznikl projekt Nový domov a po nìkolikaletém neúspìšném boji o získání vhodných prostor v Liberci, jsme od církve Jednoty bratrské získali do bezplatného pronájmu faru zde v Dubé. K uskuteènìní projektu s názvem Nový domov Centrum pomoci jsme však potøebovali nìkolikamilionovou dotaci. Protože jsme nestátní zaøízení, nemáme žádný nárok na získání finanèních prostøedkù ze státních zdrojù. I pøesto se nám od roku 1999, kdy jsme se pustili do rekonstrukce, podaøilo získat témìø 6 milionù korun. Z této èástky bylo z rozpoètu státu získáno , Kè, tj. 5,5 % z celkových nákladù. Vìtšina penìz byla darována nejrùznìjšími nadacemi (Nadace Komerèní banky , Kè, Nadace Euronisa , Kè, Sdružení nizozemských nadací , Kè, Nadace OF , Kè, Nadace Olgy Havlové , Kè, Nadace Divoké husy , Kè) a jednotlivci formou sbírky v rámci Adventních koncertù Èeské televize na vánoce roku 1998 (darovali celkem , Kè, tj. 37 % nákladù). Další jednotliví dárci i firmy od roku 1999 darovali více jak , Kè. Mìstský úøad v Dubé pøispìl v roce 1999 èástkou na opravu støechy ve výši , Kè (v souvislostí se státní dotací). Z tìchto všech získaných penìz jsme mohli zrekonstruovat a dokonèit èást hlavní budovy a zvláštì celou dvorní èást, kterou stavební úøad zkolaudoval v lednu roku I pøesto, že mùžeme budovu otevøít pro první zájemce, je potøeba ještì investice ve výši , Kè na vnitøní i venkovní opravy budovy smìøující do ulice. Ještì krátce k našim klientùm. Mezi zájemce o pobyt v Novém domovì patøí mladí lidé, kteøí se chtìjí aktivnì pøipravovat na budoucí samostatný život. Jedná se tedy o lidi s menším rozsahem tìlesného postižení, nikoli mentálnì postižení. Ti v našem zaøízení stráví od jednoho do tøí let. Ubytovaným nabízíme každodenní pomoc osobních asistentù v osvojení potøebných úkonù, pomoc pøi vaøení a jiných úkonech. V aktivní spolupráci s klientem zajistíme také pomoc pøi odchodu z Nového domova s návazností na samostatné bydlení a další osobní asistenci. Pokud je ve vašem okolí nìkdo, kdo by potøeboval naši pomoc, neváhejte nás kontaktovat (tel ). Na závìr bych chtìl ještì apelovat na Mìstský úøad i všechny podnikatele v Dubé, aby podle svých možností zpøístupnili pro vozíèkáøe své obchody a instituce. Prozatím se vozíèkáø dostane bezbariérovì jen do samoobsluhy a vedlejšího øeznictví. Ostatní obchody jsou, bohužel, nepøístupné a nìkdy by staèilo tak málo, jako v pøípadì drogerie a cukrárny v nákupním støedisku. Zarážející je pro nás také, že i novì zrekonstruovaná cukrárna není bezbariérová. Abych nebyl tolik skeptický musím vyzdvihnout aktivitu Mìstského úøadu, který zaèal koncem loòského roku budovat bezbariérové pøechody. Jde nám pøeci všem o to, aby hùøe se pohybující lidé, a to nejen z Dubé, necítili ještì více handicapovaní. Pøehled zásahù SDHO Dubá v mìsíci lednu 2005 Dne od 02:20 do 02:39 hodin vyjela jednotka k požáru Hotelu Slávie na Èeskolipské ulici s technikou: CAS-24 a RZA Nissan Patrol v poètu Po pøíjezdu na místo zásahu, násilném vniknutí do objektu a provedeném prùzkumu byl zjištìn požár v prvním nadzemním podlaží bývalé restaurace. Na lokalizaci a následnou likvidaci požáøištì byly nasazeny dva proudy C. Zásah probíhal v dýchací technice. Na místì zasahovala Policie Èeské republiky a kriminální policie se psovodem s dùvodným podezøením na úmyslné zapálení. Na zásah se spotøebovalo 600 litrù vody a byl uchránìn majetek mìsta Dubá v hodnotì ètyø milionù Kè. V 02:40 hodin byla odeslána jednotka k dalšímu požáru, a to do ulice Požárníkù k požáru velkoobjemového kontejneru na návìsu v majetku Mìstského úøadu Dubá, který byl naložen komunálním odpadem. Na lokalizaci byly použity dva proudy C a k následné likvidaci bylo nutno kontejner vyložit a provést dohašovací práce. Na místì zasahovala Hotel Sl vie zachr nïn! Za Diakonii Dubá Michal Exner, øeditel Policie Èeské republiky a kriminální policie se psovodem s dùvodným podezøením na úmyslné zapálení, které se potvrdilo. Na zásah se spotøebovalo litrù vody a byl uchránìn návìs LIAZ v hodnotì , Kè. Pøi zásahu vzniky jednotce materiální škody v hodnotì 8 200, Kè (jeden pár zásahových rukavic a zásahová obuv). Velitel zásahu: Tomáš Maøík. Dne od 18:11 do 18:47 hodin vyjela jednotka k požáru stožáru veøejného osvìtlení Dubá-Nové Mìsto s technikou RZA Nissan Patrol v poètu Po pøíjezdu na místo zásahu a provedeném prùzkumu byl zjištìn požár osvìtlovacího tìlesa, pøi kterém vyhoøely vnitøní elektrické rozvody vèetnì pojistek a umìlohmotný kryt. Požáøištì bylo lokalizováno a následnì likvidováno ruèním hasícím pøístrojem CO 2. Na místì zásahu byl pracovník ÈEZ a.s., který zabezpeèil vypnutí veøejného osvìtlení a Policie ÈR. Mìstu Dubá vznikla škoda ve výši , Kè. Velitel zásahu: Jaroslav Hoza Jaroslav Hoza 10 Mìsíèník informací z Dubé a okolí - Dubáèek

11 Centrum pro zdravotnì postižené Libereckého kraje informuje Do projektu Tísòového volání se už pøihlásili první zájemci. Jako první v republice zavádìjí CZP kraje Praha a CZP LK ve spolupráci se spoleèností Eurotel projekt Tísòového volání pro všechny PLACENÁ INZERCE NEVYHAZUJTE PENÍZE OKNEM Pomùžeme i Vám! Snížení nákladù a zvýšení pohodlí Vašeho topení! Úspora pøi topení: Døevo od 50 % max. až 65 % Uhlí % max. až 42 % Plyn % max. až 20 % Kontaktujte nás: tel.: mob.: beraneke@seznam.cz osoby se zdravotním postižením. V nabídce je mobilní telefon Nokia 3100 za 950, Kè, Samsung SX 450 za 1 500, Kè a Sony Ericson s fotoaparátem zatím bez uvedené ceny. Je nutné podepsat smlouvu se spoleèností Eurotel na 2 roky s mìsíèním paušálem 250, Kè bez DPH, který obsahuje 40 volných minut na volání a 30 SMS zdarma. Cena volání mezi úèastníky projektu Tísòového volání je stanovena na 1,50 Kè za minutu nad rámec volných minut a po dobu jednoho roku nebude zpoplatnìna. Pøi uzavøení smlouvy je nutno složit vratnou kauci ve výši 300, Kè, která bude vyúètovaná po ukonèení smlouvy. Projekt Tísòového volání je zamìøen na osoby se zdravotním postižením, kterým dává možnost kdykoli si pøivolat pomoc v domácnosti i mimo ni díky funkci lokalizace úèastníka sítì (urèení místa, kde se nachází). Cílem této služby je zajistit osobám se zdravotním postižením pomoc v situaci, kdy ji budou neodkladnì potøebovat. Akce v mìsíci bøeznu: Poradní den v Dubé bude dne Bezplatná Právní poradna pro osoby se zdravotním postižením bude dne od 16,00 hod. v místnostech CZP LK Èeská Lípa. Nutno se pøedem objednat. Další termín bude Bezplatná Poradna pro neslyšící a nedoslýchavé bude dne od 9,00 do 15,00 hod. v místnostech CZP LK Èeská Lípa. Slavnostní setkání klubu Sešlost bude dne PLACENÁ INZERCE v restauraci U Bohouše od 15,00 hod. Tématem tentokrát bude MDŽ. Zájemci se mohou pøihlásit v CZP LK Èeská Lípa, kde je také nutno zaplatit 100, Kè poplatek. Klubové setkání èeskolipského Klubu duševního zdraví bude dne od 17,00 hod. v zasedací místnosti vedle CZP LK Èeská Lípa. Kurz výuky znakové øeèi pro zaèáteèníky se bude konat každé úterý v CZP LK od 15,00 hod. Zájemci se mohou pøihlásit v CZP LK Èeská Lípa. V pùjèovnì kompenzaèních pomùcek si novì mùžete zapùjèit i elektrický skládací vozík. Dále máme k dispozici pevný elektrický vozík, pevný a skládací mechanický vozík, pevná a kloubová chodítka, pojízdnou WC židli, židli do sprchy, sedaèku do vany, masážní vanu na nohy a další. I nadále je možnost objednat si zvýhodnìnou letní dovolenou u moøe pro osoby se zdravotním postižením a jejich rodinné pøíslušníky. Letos mùže být cílem Vaší letní dovolené Itálie, Chorvatsko nebo Španìlsko. Katalog zájezdù a další informace v CZP LK. Kontakt: Centrum pro zdravotnì postižené Libereckého Kraje Konopeova 812, Èeská Lípa tel.: fax: www. czp.az4u.info, cs_cl@volny.cz Jaroslav Leško vedoucí CZP LK Èeská Lípa VTIP MÌSÍCE Chlápek se dostane do basy. Spoluvìzeò se ptá: Máš rád tenis? No to víš, že jo. Však jsem ho hrál závodnì, tak proè bych nemìl rád tenis, že? Tak to se ti tu budou líbit pondìlky. Pondìlky? A proè? To tady hrajeme celý den tenis. Aha, to je super, a co úterky? No, tak to hrajeme šachy. Máš rád šachy? Ale to víš, že jo. Šachy si vždycky rád zahraju. Tak to se ti tady bude líbit. A co baseball, máš rád? No mám, to je pøece špièkovej sport. Tak to se ti tu budou líbit i støedy. A jsi homosexuál? Tak to prr, homouš nejsem! Hmm, tak to se ti tady nebudou líbit ètvrtky. PLACENÁ INZERCE Dubáèek - Mìsíèník informací z Dubé a okolí 11

12 PLACENÁ INZERCE Výstavba nových bytù v pùdních nástavbách Výstavba nových bytù v pùdních nástavbách domù èp. 622 a 623 v ulici Pražské a èp v ulici Sochorovì pokraèuje v zásadì podle schváleného harmonogramu. V domì 622, 623 vznikají celkem ètyøi byty 3+1 o velikosti cca 70 m 2. V souèasné dobì jsou dva byty již obsazeny novými èleny družstva. Dosavadní prùbìh výstavby odpo- vídá termínu dokonèení v mìsíci èervenci Pùdní nástavbou domu èp vzniká celkem 12 bytù, z toho ètyøi byty 2+1, ètyøi byty 2+kk a ètyøi byty 1+1. Z tohoto poètu je obsazeno osm bytù. Rovnìž dosavadní tempo výstavby na tomto domì tvoøí pøedpoklad pro dokonèení v termínu èervenec V domì èp jsou volné dva byty 3+1 s pøíslušenstvím o obytné ploše 70,3 a 70,8 m 2. V domì jsou dosud neobsazeny ètyøi byty, z toho jeden byt 2+1 a tøi byty 2+kk. Vybavení každého bytu radiátory deskové s termostatickými hlavicemi, trubkový otopný žebøík (v koupelnì) s termostatickou hlavicí (vše s pomìrovým mìøením provozované z centrálního zdroje), elektrický sporák, kuchyòská linka se døezem, odsavaè par el., vana plechová smaltovaná, vodovodní baterie, ventilátor el. lokální (koupelna a WC), umyvadlo keramické, záchodová mísa s kombi splachovadlem, podružné vodomìry (na teplou a studenou vodu) Podrobné informace o možnostech èlenství v družstvu a získání bytu v tomto projektu mùžete získat na MìÚ Doksy u místostarosty mìsta Ing. Karla Kapouna, tel , kapoun@doksy.com, novybytdoksy@centrum.cz. 12 Mìsíèník informací z Dubé a okolí - Dubáèek

13 PLACENÁ INZERCE Kanceláø: Moskevská 40/16, Èeská Lípa Tel.: , , fax: Mobil: , Platba možná i na úvìr è. Název Lokalita m 2 Cena Poznámka 65 RD Mimoò ,- Nadstandardní, pøíz. cena 16 RD CL Svárov ,- Patrový, k bydlení i sídlo fir. 50 RD ÈL Svárov ,- Vyšší standard bydlení 02 RD È.Lípa ,- Po zásadní rekonstrukci 80 RD Volfartice ,- Vìtší dvougeneraèní 93 Øad.dùm ÈL Hrnèíøská 263 dohodou S byt.jednot., 94 Dùm ÈL 5.kvìtna ,- Komerèní s byty 07 RD Nový Bor ,- S provozní jednotkou 52 RD Nový Bor ,- Klidná èást mìsta 74 Restaurace Nový Bor ,- V provozu + hala 08 Dùm Doksy,nám.Rep ,- I.podl.obchod, 2p. byty 76 Prodejna H. Police ,- Menší obchodní dùm 49 Chata Radeè ,- Výborná poloha, dobrý stav 45 RD ÈeskáLlípa ,- Okál, vetší úpravy 03 RD Kamenice u Zák ,- Novostavba 2x RD Nový Oldøichov ,- Stavební stav dobrý 48 RD Prácheò ,- Horší stav, výhled na CL 87 RD Nový Oldøichov ,- Èásteèná rekonstrukce 38 RD Stvol.Petrovice ,- K rekreaci i bydlení 04 RD Velenice ,- Vilka RD (chata) Kvítkov ,- Hrubá stavba, nutné dokonèit 66 RD Svor,okr.ÈL ,- Prodává se polovina domu 12 Areál Sloup v Èech ,- Uzavøený komplex tøí budov 96 RD Dubá,okr.ÈL ,- Øadový k bydlení,rekreaci 27 Penzion Krásná Lípa 2320 Inf.v RK Stylový, komp. rekonstr. 28 RD Cvikov,okr.ÈL ,- Udržovaný, dobrý stav 36 RD Jiøíkov-Filipov ,- RD k opravì 33 RD Náhlov-Ralsko ,- Zdìná chalup 46 RD Litice,okr.ÈL ,- Bývalá zemìdìlská usedlost 47 Areál Skalka-Blížev ,- Hosp. areál s obyt. domem 75 RD Mimoò ,- Øadový 42 RD Valteøice ,- Novostavba nadstandard 79 RD Velký Šenov DC ,- RD k bydlení i podnikání 73 Garáž Èeská Lípa 19 dohodou Øadová,koncová v Dubici 72 RD Èejetice-MB ,- Pøestavba, luxusní bydlení 64 Garáž Mimoò ,- Øadová v lokalitì Letná 43 Areál Stráž p/ralskem 11ha ,- Skladovací hala s pozemkem 62 Areál Kokoøínsko ,- Luxusní rekreaèní areál 81 Hala Žebice,MB 598 dohodou Opravárenská dílna 89 Hotel Duchcov ,- V provozu 70 lùžek 06 Garáž Èeská Lípa ,- Øadová garáž poblíž Narexu 88 RD Dìèín ,- Luxusní RD na okraji mìsta 17 garáž Èeská Lípa ,- Dubice L Nový Bor ,- Družstevní, Rumb.hrd. 2.p Nový Bor ,- Družstevní, Wolkerova 5.p L Stráž p. Ralskem ,- Drobné úpravy 2.podl L CL Lada ,- Pøíznivá cena 6.podl balk. CL Svatoplukova ,- Zdìný, vlastní topení, L CL Špièák ,- Dvougeneraèní, nadstandard CL Špièák ,- Vìtší úpravy 1.podl CL Špièák 42 dohodou Drobné úpravy 7.podl L CL Špièák 82, ,- Osobní vlastnictví L CL Špièák ,- Drobné úpravy Kompletní nabídku RK CIREA najdete na nebo pøi návštìvì naší kanceláøe Pondìlí pátek 8,30 16,30 hod. Na Vámi vybranou nemovitost Vám zajistíme úvìr. Dubáèek - Mìsíèník informací z Dubé a okolí 13

14 Velikonoce pokraèování ze str. 6 Souèástí pobožnosti bylo odhalení a uctìní svatého køíže. Výzdoba kostela je chudá, žádné kvìtiny, žádné svíce na oltáøi, písnì se zpívají bez doprovodu varhan a zvony mlèí. Hlas zvonù nahrazovaly rùzné øehtaèky malé i velké, chodilo se s velkým hlukem po vesnici, zpívalo se, texty popìvkù byly namíøeny proti Jidášovi a Židùm, kteøí ukøižovali Krista. Nìkde dìti s øehtaèkami honily Jidáše vybíral se zrzavý chlapec. Velký pátek je také postním dnem postem od masa a újmy v jídle. Povìsti: Na Velký pátek se dìly zázraky a zemì mìl magickou sílu. Otevírala se, aby ukázala své poklady. Poklad oznaèovalo svìtýlko, nebo kvetoucí nebo záøící kapradí, otvor ve skále, ze kterého vycházela záøe. Na souš vycházeli vodníci a prohánìli se na koních. Podle povìsti se na chvíli otevøela i hora Blaník. Zvyky: Vstávalo se pøed východem slunce, lidé se chodili mýt do potoka, aby se chránili pøed nemocemi. Nìkde se chlapci potápìli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levaèkou za hlavu, to je mìlo ochránit pøed bolením zubù. V krajích s plátenickou výrobou se pøedly pašijové nitì, pak se udìlalo na šatech nìkolik stehù, to mìlo ochránit pøed uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá z plátna pašijových nití chránila pøed bleskem. V tento den se nesmìlo nic pùjèovat, protože pùjèená vìc by se mohla oèarovat. Vìøilo se hodnì na èarodìjnice a uhranutí. Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí. Nepralo se prádlo, protože by se prádlo namáèelo místo do vody do Kristovy krve. Také se chodilo dùm od domu, za zvuku øehtaèek a rùzných øíkaèek se oznamovalo poledne a ranní i veèerní klekání. Hospodynì pøipravovala obdarování v podobì sušeného ovoce, peèiva, vajec a nìkdy také drobných penìz. Bílá sobota Jelikož jsou pøi obøadech vigilie køtìní novokøtìnci, kteøí nosí bílé roucho, je též možno, že název pochází odtud. Bílé roucho je znakem èistoty, pøipomínající smytí høíchù køtem. Ve starém køes anství nebyla dnem liturgickým, konala se jen noèní bohoslužba vigilie. Pøed ní se posvìtil oheò od kterého se zapálila velikonoèní svíce paškál. Oheò se svìtil pøed kostelem a v mnoha vsích se doma muselo uhasit ohništì. Potom hospodynì položila polínko pøed kostelem na hranièku, když knìz oheò posvìtil, každá si vzala žhavé polínko a znova jím zažehla ve stavení oheò. Skonèením Bílé soboty skoncoval také dlouhotrvající pùst. Zvyky: Z ohoøelých døívek se vytváøely køížky a nosily se do pole, aby bylo úrodné. Popelem z posvìceného ohnì se posypaly louky. Nìkde se uhlíky dávaly za trám do domu, aby ho chránily pøed požárem. Na Bílou sobotu se zaké uklízelo, bílilo. Pøipravovalo se a chystalo. Na slavné Vzkøíšení, na Hod boží velikonoèní, obøadní i sváteèní pokrmy pekly se mazance i velikonoèní beránci, pletly se pomlázky z vrbového proutí anebo vázaly bøezové metlièky a zdobila se vajíèka. Hod boží Velikonoèní V tuto nedìli naši pøedkové spìchali do kostela. Nikdo nezùstával doma, nebo tento den se v kostele svìtily velikonoèní pokrmy (beránka, mazanec, chléb, vejce a víno). Na Chodsku se posvìcené jídlo jedlo v kostele ve stoje. Bylo zvykem že každá návštìva dostala kousek z posvìceného jídla. Døíve bylo hojnì rozšíøeným zvykem, že se na Velkou nedìli jedlo spoleènì vejce uvaøené na Velký pátek spolu se žlutým vrbovým a jasanovým proutkem. Kdyby býval nìkdo bìhem roku zabloudil, mìl si vzpomenout, s kým jedl na Boží hod vejce a prý by hned nalezl cestu zpìt. Hospodáø odnášel na zahradu, na pole a do studnì kousek svìceného mazance, vejce a vína, aby mìl hojnost ovoce, obilí a mìl vždy dobrou vodu. Rolníci nechávali na polích svìcené koèièky a køížky. Na Kravaøsku se konaly obøadní jízdy na koních s køížem do polí. Pondìlí velikonoèní V mnoha vsích bylo zvykem èíhat na dìvèata ráno, když šla do kostela. Na Hrozenkovsku polévali chasníci ráno dìvèata vodou. Ve všech krajích patøila a patøí k pomlázce pestøe malovaná vajíèka kraslice. Ty se ale nikdy nerozdávaly každému. Kraslice dostával hoch jako dárek od dìvèete, které našlehal. Byly darem velmi cenným, protože na skoøápkách byla vytvoøena šikovnýma rukama dìvèat mistrovská a mnohdy hodiny trvající díla. Hospodáø hned brzy ráno našupal všem domácím pomlázkou, aby byli po celý rok èilí. Odpoledne patøilo dìtem. Za vsí bývalo živo, nebo se tam hrály rùzné hry o vajíèka. Chlapci napøíklad ukali vejcem o vejce a komu døíve prasklo, ten prohrál a musel dát své vajíèko vítìzi. Jinde se koulelo vajíèky po naklonìné ploše na valbisku a vyhrával ten, komu se vajíèko dokoulelo nejdále. Veèer patøil mládeži trošku odrostlejší, která se veselila pøi muzice v sále hospody. Druhého dne, v úterý Velikonoèní šlehávala dìvèata hochy, pøièemž na Valašsku øíkávala: Dnes je naše. Hoši ale odpovídali: Dnes je toho, kdo obdrží. A všichni se šlehávali navzájem. Tímto dnem slavná pomlázka konèila. pøipravila Petra Šolcová VELIKONOÈNÍ VÌNEC 250 ml mléka, 30 g droždí, 100 g cukru, 500 g polohrubé mouky, 1 lžíce rozinek, 110 g másla, 1 vanilkový cukr, 1/2 lžíce strouhané citronové kùry, mouka na vál, 1 vejce na potøení, mouèkový cukr na posypání Kvásek pøipravíme ze 100 ml vlažného mléka, do nìj rozdrobíme droždí, pøidáme lžièku cukru a lžíci mouky a v teple necháme vzejít. Máslo, vanilkový cukr a žloutky utøeme, pøidáme mouku, sùl, citronovou kùru. Kváskem a vlažným mlékem zadìláme tìsto. Když tìsto zhoustne, hnìteme je tak dlouho, až se nechytá válu. Poté zapracujeme rozinky a pøikryté utìrkou necháme kynout 50 minut. Z tìsta vyválíme ètyøi prameny, upleteme cop a spojíme ho do vìnce. Pøesuneme na vymazaný plech, doprostøed dáme v alobalu zabalenou èoèku a necháme 20 minut kynout. Potøeme vejcem. Peèeme v pøedehøáté troubì na 200 C, až se tìsto zapeèe zmírníme teplotu na 175 C a dopeèeme. VAJÍÈKOVÝ SALÁT 6 vajec uvaøených natvrdo, 1 cibule, 2 sterilované okurky, 3 vaøené brambory, 1 lžíce hoøèice, 100 g bílého jogurtu, sùl, pepø, sýr na strouhání Všechny suroviny nakrájíme nadrobno, osolíme, opepøíme a promícháme s hoøèicí a jogurtem. Podáváme vychlazené s peèivem nebo mažeme na chlebíèky a posypeme strouhaným sýrem. POMAZÁNKA NA CHLEBÍÈKY vajíèka, mrkev, kyselé okurky, salám, sýr na strouhání, majonéza nebo bílý jogurt,sùl, pepø, køen nebo krenex. Vše nakrájíme na malé kostièky, pøidáme majonézu nebo bílý jogurt a krenex, dochutíme a dokoøeníme Mažeme na veku, zdobíme strouhaným sýrem, èerstvou zeleninou rajèe, papriky, okurka. Veselé Velikonoce a dobrou chu pøeje Petra Šolcová 14 Mìsíèník informací z Dubé a okolí - Dubáèek

15 JAKÉ TO BYLO V DUBÉ PØED DVACETI PÌTI LETY Lidská pamì je ošidná a mnohdy nás klame, pamatujeme si události rùzného druhu, ale èasto zapomínáme na jejich èasové zaøazení, a pak se dohadujeme, kdy co bylo a nakonec nám mnoho vìcí z pamìti zmizí. Co je tedy psáno, to je dáno, jak se øíká. Obracím se tedy znovu ke kronice, tentokrát do roku Byl to tenkrát významný rok, ve kterém jsme si pøipomínali 35. výroèí osvobození naší vlasti po váleèných útrapách 2. svìtové války. Konaly se dùstojné oslavy a vzpomínkové slavnosti, uzavíraly se pracovní závazky budovatelského charakteru a bilancovala se uplynulá léta rozvoje spoleènosti všeobecnì i místnì. Byla jiná doba, dnes už tyto tradice našeho státu nejsou zejména novou generací chápány tak, jak tomu pøed 25 lety skuteènì bylo. Bohužel v dnešní dobì už se zapomíná na to, jak lidé žili za války do roku 1945, co krutého museli mnozí prožít, a jak tedy s úctou vzpomínali na dny našeho osvobození. Bohužel minulý politický režim se podepsal negativnì i na oslavách osvobození ÈSR tím, že v celé republice pøisuzoval zásluhy tohoto aktu jen jednostrannì armádám bývalého Sovìtského svazu a zcela vìdomì potlaèoval zásluhy západních armád. Pomineme-li tuto skuteènost, pak úcta k našim národním tradicím by mìla platit pro všechny generace národa. Následující vzpomínky se budou týkat výhradnì roku 1980 a jsou èerpány z roèního zápisu v kronice Dubé. V tomto roce došlo k úpravám v územním èlenìní integrací obcí do vìtších správních celkù. Tak vznikla ve dvou etapách Støedisková obec Dubá, která mìla pøipojeno dalších 33 obcí Støedisková obec Dubá jako výsledek integrací obcí do vìtších správních celkù v roce nebo osad jako svých èástí. Po slouèení obcí vznikl øídící orgán, který mìl 110 poslancù. Rada MNV mìla 16 èlenù. Pøedsedou MNV byl zvolen Vlastimil Brych, tajemníkem Adam Vokál, oba jako uvolnìní funkcionáøi. Úøedníky MNV byli: Václav Hladík jako úèetní, administrativní pracovníci Jaroslav Zatloukal a Alena Sporná, matrikáøka Hana Kaváøová a vedoucí kulturního zaøízení Josef Eliáš. Hospodaøení obce vykazovalo pøíjmy ve výši Kès a výdaje Kès. Pøi hodnocení akcí výstavby a úprav obce se pøistoupilo k celému volebnímu období let 1977 Tradicí té doby bylo odmìnit ty, kteøí se zasloužili o rozvoj Dubé. až Bylo toho hodnì, co se za pomoci místních závodù, spoleèenských organizací a obèanù udìlalo. Pro pøipomínku aspoò struèný pøehled toho nejpodstatnìjšího. Byla dokonèena mateøská školka a pøedána do užívání, dùm Svazarmu se doèkal koneèných úprav, k rodinným domkùm v lokalitì Dubá-západ (dnes Zahradní ulice) byla dokonèena kanalizace a provedena komunikace v délce 350 metrù. K bytovkám na Výsluní byla zhotovena pøístupová cesta a postavena tam trafostanice. Z Dubé na Nový Berštejn bylo instalováno osvìtlení podél silnice, ve škole bylo dokonèeno ústøední vytápìní budovy, na fotbalovém høišti byly èleny TJ Slavoj dokonèeny úpravy celého zaøízení. V obci byly zhotoveny chodníky podél Èeskolipské ulice, na námìstí a v Požárnické ulici, dále bylo zhotoveno parkovištì v Nedamovì u koupalištì, postaveny 3 další trafostanice (pro Zahradní ulici, u mateøské školy a pro Státní statek). Pøed prodejním støediskem bylo zhotoveno parkovištì a byly upraveny parkové plochy. Rekonstrukcí prošlo i stálé kino. Obèané odpracovali celkem brigádnických hodin a hodnota dokonèených dìl pøesáhla èástku 11 milionù korun. Mnoho obèanù bylo za pomoc pøi zvelebování obce odmìnìno a vyznamenáno pøi oslavì 35. výroèí osvobození vlasti, která se konala pøi slavnostním zasedání MNV dne 8. kvìtna v sále Slávie. V rámci oslav byla v Èeské Lípì uspoøádána Okresní spartakiáda, které se zúèastnily též Dubské ženy se zúèastnily celostátní spartakiády. èlenky TJ Slavoj Dubá s peèlivì pøipravenou skladbou pro ženy. Z nich bylo také devìt vybráno na Celostátní spartakiádu do Prahy a i když se na poslední chvíli musely ještì douèovat zmìnìné pøechody, všechno dobøe zvládly. Inu mládí se nezapøe. Kulturnì-spoleèenský život se nezamìøoval jen na oslavy, ale lidé se hojnì scházeli i pøi jiných pøíležitostech, zejména pøi plesech a taneèních zábavách. V tom roce bylo celkem 6 plesù Bohatý kulturní život byl v Dubé hlavnì díky možnosti, kde se scházet v Hotelu Slavie. a karneval pro dìti. Sezónu zaèali 12. ledna svým plesem myslivci, na kterém hrála Holanka. O týden pozdìji byl ples vèelaøù, který byl navštíven snad nejvíce ze všech. Na pìkné zábavì se sešlo 380 lidí, kterým hrála hudba p. Hùly z Èeské Lípy. Poslední sobotu v lednu mìli ples požárníci, kde bylo také dost lidí, ale byla menší spokojenost s hudbou. Únor zaèal karnevalem, který poøádala TJ Slavoj. Hrály na nìm dvì hudby, vojenská dechovka a populární orchestr Slávinky. Na karnevalu bylo až do ranních hodin plno. V nedìli odpoledne byl karneval pro dìti (jako druhá akce TJ) doprovázen mnoha soutìžemi pro dìti i jejich rodièe. V únoru byl také ples zemìdìlcù, který poøádali pracovníci pomocné výroby státního statku. O velmi dobrou zábavu se postaral taneèní orchestr Brniš anka. Zveèera se slabší návštìvnost rozrostla na asi 350 lidí. Posledním plesem sezóny byl 22. bøezna Jarní ples, poøádaný Sdružením rodièù a pøátel školy. Na všech plesech byla návštìvnost celkem obèanù. Další taneèní zábavy byly až v èervenci a srpnu, kdy byly ve Slávii poøádány Veèery pøi svíèkách, kterých bylo celkem 13 s celkovou návštìvností kolem lidí. V záøí poøádal ZV ROH ÈSAD Václavskou zábavu, na kterou pøišlo 180 lidí. Nejménì návštìvníkù se sešlo na silvestrovské zábavì poøádané Slávií bylo jich asi 150. Bìhem roku se uskuteènilo 16 oslav celostátního charakteru. Dále bylo uspoøádáno 36 akcí z oblasti mimoškolní výchovy a vzdìlávání dìtí i dospìlých. V rámci spoleèenského života v obci, vèetnì akcí na závodech, bylo uskuteènìno 43 rùzných setkání a pro dìti zorganizováno 17 èinností. Celkový poèet všech akcí v roce byl 112, s úèastí návštìvníkù. Dubá mìla v té dobì obèanù. Tak my starší dnes vzpomínáme na všechno, co jsme v Dubé prožili a dnes porovnáváme, co se za poslední léta zmìnilo, jak upadal kulturnì-spoleèenský život obyvatel, jak se celkovì mìní podmínky jejich žití a celková životní úroveò. K zamyšlení pøistupuje i víra, že se blýská na lepší èasy. O èinnosti nìkterých spoleèenských organizací napíši zase pøíštì. Kamil Matìjoviè, kronikáø mìsta Oslavy 35. výroèí osvobození ÈSR zahájil pìvecký sbor ZDŠ Dubá Mládí Dubské ženy na okresní spartakiádì v Èeské Lípì, zleva stojící: Strnadová, Buòková, Zelenková, Èechová, Kodýtková, Odvárková, Svatošová, Píchová, Kubizòáková, Lodinská; zleva kleèící: Jeptnerová, Ložková, Eflerová, Bauerová, Pavlíková, Straková, Domínová. Dubáèek - Mìsíèník informací z Dubé a okolí 15

16 Tajemníkovi MNV A. Vokálovi blahopøeje za ONV Ing. J. Kubizòák Zleva: Ing. V. ou a, A. Tomíèek, p. Vágner, evangelický faráø B. Zvìøina, K. Joachimstál, L. Pry inger. Zleva: J. Noha, V. Pecka, J. Reslerová, B. Øericha, J. imák Zprava: J. Jelen, A. Hvolek, V. Hladík, E. Faitl. H. Høezníèková, J. imák, Ing. ou a a A. Tomíèek Zleva: Vl. Do ek, K. Joachimstál - pøebírající ocenìní za zesnulého otce, M. Jaku, p. Vágner. Zprava: V. Hladík, E. Faitl, Ing. J. Dulák, Vl. Do ek, P. Èech a J. Brodil Gratulaci pøijímá J. Knot, vedle stojí p. Jeni ta Zprava: I. Mojteková, M. Matou ková, Vl. Matìjovièová, K. Matìjoviè (ji kronikáø obce), M. Le ka Zleva: M. Jaku, p. Vágner, F. Matìjovský, J. Meèíø. STØÍPKY Z DUBSKÉ HISTORIE Vald tejnùv zrádce Walter Butler Pobìlohorské Èechy se doslova hem í záplavou cizincù, kteøí se za vojenské slu by habsburskému císaøi Ferdinandu II. vy vihli z nemajetných jedincù na zámo né vlastníky výnosných panství a návdavkem byli obdaøeni honosnými tituly. Jedním z nich byl i pozdìj í majitel Doks a mìsteèka Dubé, plukovník Butler. Celým jménem Richard Walter Butler z Clenomore a z Clonebuch pocházel ze staré, ale asi nepøíli bohaté, lechtické rodiny v Irsku, patøícím tehdy Anglii. Kdy zimní král Fridrich Falcký shánìl vojáky i finance na svùj váleèný konflikt s císaøem, obrátil se s ádostí o pomoc na svého tchána, anglického krále Jakuba I. Ten ale pøíli ochoty neprojevil, proto e se stále zaobíral mo ností spojenectví a pøátelské politiky se panìlskem, v nìm vládla druhá habsburská linie. Otevøené nepøátelství s císaøem by samozøejmì znamenalo krach podobných plánù. Umo nil nicménì alespoò verbování anglických, skotských a irských vojákù pro svého zetì a èeské lechtické stavy. Tak byl na britských ostrovech naverbován a pozdìji i doplòován Jakubem Butlerem, Walterovým strýcem, nový pluk urèený do Èech. 16 Tam spoleènì se strýcem a s jinými pøi el i Walter Butler coby ni í dùstojník anglického sboru a bojoval i v osudové bitvì èi spí e arvátce na Bílé hoøe. Vzhledem ke svému katolickému vyznání ov em témìø bez boje slo il zbranì a svým souvìrcùm se vzdal; neèinilo mu ani problémy vzápìtí pøejít do jejich øad. Byl záhy pøiøazen k oddílùm v emocného generalissima Albrechta z Vald tejna, v jeho slu bách to z nejvy ího lajtnanta dotáhl na plukovníka. O zr dci Butlerovi Vlastnì jen pøevzal strýcùv pluk, proto e Jakub Butler ode el do slu eb polského krále. Jeho synovec pro il na evropských boji tích hezkou øádku let, ale známìj í postavou se dosud nestal. Pøi bojích proti védùm ve Slezsku roku 1633 nalézáme Butlera pod velením císaøského generála Matyá e Gallase, ale ani zde mimoøádné vavøíny nesklidil, naopak si vyslou il stí nost na nekázeò vlastních mu ù. Doèkal se tu v ak zaèátkem dubna pový ení do hodnosti plukovníka, a to na doporuèení samotného polského Ocenìní pro organizace národní fronty pøebrali pøedsedové: Vl. Do ek za Myslivecké sdru ení VÝR, K. Joachimstál za Èeský rybáøský svaz, M. Jaku za Svazarm, p. Vágner za chovatele hospodáøských zvíøat, Fr. Matìjovský za TJ Slavoj, J. Meèíø za Èeský svaz po ární ochrany a Vl. Matìjovièová za Sbor pro obèanské zále itosti. krále. Koncem uvedeného roku byl ji ale pod velením generála Ottavia Piccolominiho a operoval koneènì s vlastním plukem dragounù v západních Èechách, odkud (z Koutù na umavì) si svému novému nadøízenému stì oval na arogantní chování Vald tejnova vìrného generála Kristiána Illova a sliboval pøipravenost pro potøebu pøípadného zásahu proti osobám, se kterými by se nìco dálo. Komu tato slova patøila, se budeme moci brzy pøesvìdèit. Generalissimus Albrecht z Vald tejna se koncem roku 1633 ji na císaøském dvoøe netì il popularitì a jeho hvìzda zaèala velmi rychle zapadat. Podezøení vzbudilo jeho chování vùèi zajatým èeským emigrantùm, liknavý postup proti nepøíteli a proslýchalo se i o Vald tejnovì zradì. Opou tìný frýdlantský vévoda nyní smìøoval s armádou k Chebu a dùle itou zastávkou na této cestì mu bylo mìsto Plzeò. Sem si pozval vìt inu svých podøízených generálù a dal ích dùstojníkù, na nich si zaèátkem roku 1634 vynutil slib vìrnosti, který ov em mohl být namíøen i proti císaøi, jak to mnozí také pochopili. Mezi pøísahajícími dùstojníky se nacházel Mìsíèník informací z Dubé a okolí - Dubáèek

17 Chudý hrádek a Dolské údolí V našem okolí je mnoho míst, která stojí za to navštívit v rùzných roèních obdobích. Patøí k nim i Dolské údolí, které pøes svùj mimoøádný letní pùvab nabízí i mnohá zimní okouzlení. Toto údolí lemované Dolským potokem se dìlí na dvì èásti Èertovu rokli a Roklici, jimiž je možné se dle libosti vypravit obìma smìry a výlet si libovolnì zkrátit èi prodloužit. Pokud zahájíme putování na autobusové zastávce v Døevèicích, sejdeme do údolí cestou vpravo kolem výrazného platanu a napojíme se na zelenou turistickou znaèku, která nás bude provázet po celé trase. Kolem nìkolika posledních døevèických domkù, nazývaných Poustka, pøijdeme na okraj údolí a po nìkolika desítkách metrù narazíme nejprve na Èertovu, a poté na Rasovu studánku, v pøípadì vìtší snìhové pokrývky je však stìží objevíme. Za druhou jmenovanou již zaèínají pozoruhodné skalní útvary, z nichž vìtšina má i své jméno, jako Kováøská vìž èi Tovaryš. Nepøíliš daleko je to odsud k malebnému Dolskému mlýnu, kde mùžeme zvolit krátkou odboèku doprava a vyšplhat se strmým svahem na skalní ostrožnu se zbytky Chudého Hrádku (Døevèice-Chudý Hrádek: 2 km). Místo, ovládající soutok dvou potokù v údolí, má velmi bohatou historii; vždy zde již v raném støedovìku stávalo slovanské hradištì. To mìlo ideální polohu, protože pøístup k nìmu byl pouze jižním smìrem a na nìm byla proti pøípadným útoèníkùm vytvoøena obrana v podobì dodnes zachovaného obloukovitého valu o délce asi sto Tip na výlet padesát metrù a výšce kolísající mezi dvìma až ètyømi metry. Val je již zarostlý stromy a køovím, pøed ním však dosud rozeznáme viditelný umìlý pøíkop. Tento obranný systém pùvodnì úplnì uzavíral ostrožnu ve tvaru trojúhelníku, pøirozenì ze zbývajících stran chránìnou velmi prudkými skalními stìnami do obou okolních údolí. Výhodná strategická poloha místa byla znovu objevena asi ve vrcholném støedovìku a vznikl tu menší hrad, Hrádek, pozdìji zvaný Chudý. V písemných pramenech je o nìm sice první zmínka až z roku 1391, kdy si jej Jindøich starší Berka z Dubé ponechal spolu s dalšími nemovitostmi pro sebe a své mladší syny, ale stavba je nepochybnì staršího data. Budovatelé nového feudálního sídla rozdìlili staré hradištì tak, že vìtšinu prostoru za pùvodním valem využili k výstavbì pøedhradí, kde ostatnì pozdìji vznikl dokonce poplužní dvùr. Pro zvýšení obranyschopnosti se pøikroèilo k vyhloubení dalšího hlubokého pøíkopu, který ostrožnu pro al pøímoèaøe až po její okraje. Za pøíkopem se do dnešních dnù dochovaly fragmenty obdélného stavení, které bývalo vlastním hradním palácem. Jako ke mnoha podobným té doby, patøila k nìmu také vìž, nikoli však obranná tuto funkci plnila obvodová hradba. Podzemní prostory hradního paláce tvoøily sklepy, dnes vìtšinou zavalené. Za hradní budovou smìrem k nejvyššímu bodu ostrožny bývalo také ještì prosté stavení, z nìhož je dosud ke spatøení jeho sklep. Výhodná a izolovaná poloha nevyžadovala již silné kamenné hradby a mùžeme proto hypoteticky pøedpokládat, že se majitelé spokojili pouze se døevìným opevnìním. Za pozornost také stojí 14 metrù hluboká cisterna, nezbytná to souèást každé pevnosti. Majiteli po vìtšinu neklidného 15. století zùstali Berkové z Dubé, z nichž nìkteøí se po Hrádku i psali; zda byl tehdy nìjak postižen husitskými válkami, èi dokonce dobyt a ponièen, nevíme. Ruinou však pár let po revoluci asi nebyl, když zde Berkové datovali svùj list do Míšnì, i Walter Butler. Valdštejnské drama vstupovalo do posledního dìjství. Irský plukovník již vìdìl o ošemetné generálovì situaci, i to, že byl nahrazen ve velení císaøského vojska generálem Gallasem. Pøesto uposlechl jeho rozkaz a pokraèoval se svým plukem ve Valdštejnových stopách. Setkali se ve Støíbøe, do jehož hradeb vpustili Valdštejnovi nejvìrnìjší ale jen plukovníka, jeho pluk o síle devíti set jezdcù nechali obezøetnì pøed mìstem z obavy možné zrady. Právì ve Støíbøe ukonèil Butler své asi dlouhé rozhodování, na èí stranu se pøidat, a napsal dopis novým císaøským velitelùm, v nìmž sliboval svou vìrnost a také možné vykonání hrdinského èinu. Konfrontaci svých zámìrù byl ale podroben velmi brzy. Sotva se vydalo vojsko na další cestu k Chebu, probìhl mezi Valdštejnem a Butlerem rozhovor, v nìmž mu vévoda pøislíbil generálskou hodnost, kterou prý císaø Irovi nìjak zapomnìl udìlit, a také další dragounský pluk a dostatek penìz na verbování vojákù na britských ostrovech. Pøesto se již Butler rozhodl pro císaøskou stranu, ale aby mohl provést onen hrdinský èin, kterým nebylo nic menšího než Valdštejnovo zajetí, potøeboval spojence. I ty našel. Po pøíjezdu do Chebu se jednoho veèera sešel s velitelem císaøské chebské posádky Johnem Gordonem a dùstojníkem Walterem Lesliem; po opatrnickém poèátku se spiklenci shodli na tom, že Valdštejn je zrádce a je potøeba jej zatknout. Z úst Leslieho však zaznìlo pøímoèaøejší øešení vévoda by mìl být zavraždìn. O jedné z nejprobíranìjších nocí èeských dìjin již bylo napsáno tisíce øádkù a její události jsou dobøe známé. Pøi hostinì na chebském hradì byli nejprve zavraždìni Valdštejnovi dùstojníci, pøi èemž byl Butler ranìn do ruky generálem Adamem Trèkou z Lípy, o nìkolik okamžikù pozdìji v jednom z domù na námìstí i nocující vévoda. Pøipomeòme jen, že závìreèný útok proti Valdštejnovi øídil právì Butler. Po akci se novým velitelem v Chebu pøítomného vojska stal jako služebnì nejstarší plukovník také on. Po dotazu obdržel rozkaz od Piccolominiho, aby tìlo zavraždìného dopravil do Prahy a nechal vystavit na veøejných místech, pøíkaz však zrušil Gallas a prùvod zùstal ve Støíbøe, kde bylo Valdštejnovo tìlo i poprvé pohøbeno. Èasem nalezlo poslední odpoèinek v nové hrobce v Mnichovì Hradišti. Bohaté odmìny se doèkali všichni zúèastnìní zkonfiskovaných Valdštejnových panství bylo na rozdávání dostatek. Nejvíce si ovšem polepšili generálové jako Gallas (Frýdlant, Liberec aj.), ale nezapomnìlo se ani na samotné exekutory. Velitel zásahu proti vévodovým dùstojníkùm Geraldin dostal Mšeno s Lobèí, sám vrah Deveroux nemalou finanèní èástku a nakonec se domohl i menšího panství v Èechách. Butler dostal panství Doksy a Berštejn s Dubou, z nemovitostí se ale dlouho netìšil. Zemøel ve stejném roce jako muž, kterého zradil. Zanechal jedinou dceru Annu Marii, která jej ovšem o mnoho nepøežila. Butlerova vdova Anna Marie z Donína se provdala za pøíslušníka rodu Heissenštejnù, který si díky sòatku pøipsal panství Doksy. Dubou a Berštejn však získal pøi vyrovnání Walterùv bratranec Tomáš Buttler, jehož rod se v Èechách udržel až do poloviny 18. století. pøipravil Mgr. Jan Kilián Regionální muzeum Mìlník v nìmž tomuto bohatému mìstu vypovídali nepøátelství. Nejpozdìji na poèátku 16. století vystøídali Berky Kaplíøové ze Sulevic, kteøí si jej však dlouho neponechali a hrádek prodali Vartemberkùm. Tìm byl po Bílé hoøe zkonfiskován, ale jednalo se tehdy asi již jen o neobývaný a pustnoucí objekt, jehož devastaci dokonèila probíhající tøicetiletá válka. Na odlehlou a zpustlou ruinu se brzy zapomnìlo, zapomenut byl i pùvodní název, takže mezi okolními obyvateli byl nazýván Pustým zámkem èi Poustkou. Po prohlídce zøíceniny se vrátíme stejnou cestou zpìt a pokraèujeme po zelené znaèce, nyní již podél Dolského potoka údolím jménem Roklice. Prvních nìkolik set metrù míjíme zvláštì nalevo další pískovcové útvary (Zadní a Pøední bloky, Bludištì ), po zbytek cesty pak již totéž sledujeme pøedevším na pravé stranì. Kolem Zlého bratra a Sloupu pøijdeme k symbolicky pojmenované První vìžièce, za níž cesta údolím konèí a napojuje se na silnici z Holan do Døevèic (Chudý Hrádek-silnice: 2 km). Budeme-li pokraèovat po silnici a po zelené znaèce, mineme vpravo oplocenou oboru s výraznou dominantou Staré hory, na níž rovnìž kdysi stával hrádek, a dojdeme do Holan, kde náš výlet na autobusové zastávce ukonèíme (silnice-holany: 2,5 km). pøipravil Mgr. Jan Kilián Regionální muzeum Mìlník Dubáèek - Mìsíèník informací z Dubé a okolí 17

18 MÍT NÌCO V HLAVÌ Úèelem rozhovoru bylo zjistit, jak vnímají školu ti nejdùležitìjší žáci. Osloveny byly dvì skupiny mládeže, jedna z nich se však ani anonymnì o tìchto vìcech nechtìla bavit. Bylo to, doufejme, proto, že všechno je bez diskuse v naprostém poøádku, takže není o èem mluvit. (Nebo ne?) V následujícím zaznamenaném rozhovoru s druhou oslovenou skupinou jsou pozmìnìna jména. Jaké bylo pololetní vysvìdèení? Lenka: Mìla jsem na vysvìdèení pár ètyøek a mamka øekla, a si to zlepším, tak si to budu vylepšovat. Opravdu se chceš o to snažit? Lenka: Chci abych se dostala na lepší školu. Simona: Já jsem mìla na vysvìdèení trojku. Nejdøív jsem mìla samé jednièky a dvì dvojky a teï jsem spadla na tu trojku. Mamka øíkala, že si to mám vylepšit, abych šla na nìjaké to studium. Šárka: Na vysvìdèení jsem mìla jednu ètyøku. Mamka s tátou mi øekli, že si to mám zlepšit, ale ono to nešlo, protože jsem byla dlouho nemocná. Jaká je dubská škola? Simona: Nìkdo si na ní stìžuje, ale já si myslím, že je docela dobrá, akorát že by nás mohli nauèit víc. Moc nám to uèitelé nevysvìtlí. Znamená to, že je té látky, toho uèiva málo, nebo že je ho akorát, jen se málo vysvìtluje? Simona: Je ho akorát, jen nám to nìkteøí uèitelé málo vysvìtlují. Šárka: Já myslím, že uèitelé jsou dobøí. Mohl by být ale ve škole nìjaký bufet. Aby se dalo koupit nìjaké jídlo nebo sušenky nebo pití. Lenka: Já myslím, že ta škola je dobrá, ale pár uèitelù je takových, že toho moc nenauèí. Já od nich tu látku moc nechápu. Plno dìtí si na tu uèitelku stìžuje. Znamená to, že nìkteøí uèitelé jsou dobøí a nìkteøí jsou špatní že jsou mezi nimi velké rozdíly Lenka: Tak nìjak. Poznaly jste nìkdy nìjakou jinou školu? Simona: Mùj brácha chodil do školy v Lípì a mìl tam hezké známky, protože ho tam hodnì nauèili. A teï má ètyøky a nìjaké uèitelky ani nepoèítají známky, ve kterých se zlepšil. Co si myslíte o škole vùbec? K èemu je škola vlastnì dobrá? Je vùbec k nìèemu dobrá? Lenka: Myslím, že škola je dobrá pro budoucnost. Abychom tøeba dostali lepší práci. Tak si mùžeme vybírat zamìstnání. To znamená, že jde o to dosáhnout nìjaké odborné kvalifikace? Lenka: Ano. Simona: Já myslím, že je škola dobrá k tomu, abychom nìco mìli v té hlavì. Co to znamená nìco mít v hlavì? Simona: To znamená nauèit se psát, èíst a hlavnì poèítat. A abychom se dostali tøeba na právní fakultu a tak Šárka: Podle mì je škola dobrá na vzdìlání, abychom nebyli hloupí a abychom se neflákali. Ve škole je urèitì tøeba se nauèit vìci, co budete v životì potøebovat. Ale obèas se tam uèí i vìci, které nikdy pøímo nevyužijete. Myslíte si, že i tohle uèivo do školy patøí? Patøí. Proè? Lenka: Já nevím. Prostì abychom toho umìli víc? Já nevím jak to øíct. Šárka: Abychom to prostì vìdìli. Simona: Nìkdy to tøeba mùžeme zkusit? Já myslím, že to je spíš proto, abychom se nauèili promýšlet vìci do urèité hloubky. Abychom se vlastnì nauèili uèit??? Co nová paní øeditelka? Jak jste s ní spokojeny? Lenka: Nová paní øeditelka je hodná. Když jí pozdravíme, tak ona se na nás usmìje. Taky nás pozdraví. Je prostì taková milá. Simona: Já si to myslím stejnì, ale ještì jsem jí moc nevidìla, tak o ní nic poøádnì nevím. A hlavnì si myslím, že mìli nechat tu, co jsme mìli jako první. Takhle poøád mìní øeditele, rozvrhy a tak. Šárka: Já jsem ještì novou øeditelku nevidìla, ani jí neznám, tak si o ní nemyslím nic. Zkusme zmìnit téma. Co vám vadí v Dubé? Šárka: Mnì docela vadí, jak jsou poèmárané ty baráky. Jak všude èmárají a kouøej ty cigarety a pohazujou je po zemi. Simona: Mnì tu vadí, že se tu dìlá poøád nepoøádek, prùšvihy. Jaké prùšvihy? Simona: Øíká se, že nìkdo vykradl sámošku a tak. Že tøeba nìkdo leze do starých domù, kam se vùbec nemá chodit. Lenka: Taky se mi nelíbí ty poèmárané baráky, ten nepoøádek. Co by se proti tomu dalo dìlat? Šárka: Já si myslím, že by mìli udìlat nìjaký zákon a dávat za to poøádné pokuty. Nebo by tøeba dìtem nemuseli prodávat ty spreje. Lenka: V obchodech by to mìli zakázat. Myslíte, že by se k tomu ti, co chtìjí, nedostali? Šárka: Dostali. Lenka: Nebo by se mohlo zakázat, aby se to vyrábìlo. Šárka: Nebo by to mohli prodávat jenom tìm, co na to mají firmu, že to potøebujou. Která z vás ještì nekouøila? Šárka: (zvedá ruku) Simona: Já jsem to jednou zkusila. Lenka: Já jsem to taky zkusila. Už jsem mìla i párkrát marihuanu a už to nechci nikdy dát do pusy, protože to je hrozné. Èím je to hrozné? Lenka: Tøeba èlovìk neví, co dìlá. Nebo se tøeba bojí, že to na nìj nìkdo práskne. Mùže být na tom závislý. A tak Simona: Já myslím, že v cigaretách je hodnì špatných látek, co nám škodí. Šárka: Já si to myslím taky. Vyskytují se ve škole taky tvrdé drogy? Šárka: Já si myslím, že jo. Vidìla s nìkde nìjakou injekèní støíkaèku? Šárka: To zase ne. Ale øíká se to. Co zima? Jak si užíváte snìhu? Šárka: Dobøe si užíváme. Simona: Máme takový pytel a na tom jezdíme na skokánku. Lenka: Já myslím, že zima je dobrá. Že pomáhá zdraví je to dobré k otužování. Já si s holkama užívám dobøe. Chodíte tøeba taky nìkam na bìžky, nebo na výlety po lesích? Simona: Teï pojedeme se školou na hory. Šárka: Teï jsme byly nedávno s holkama na výletì, kouknout se do Dražejova. Simona: Takovou dálku! otázky kladl Zdenìk Dudka Pomluva Pomluvo, ty pomluvo, kdo tebe rozsìv, ûe z maliëkèho tï zrnka plnè mïsto b v? Pomluvo, ty pomluvo, pichlavè m ö listì! é dn srp tï ani kosa z pole nevyëistì. Poslala mï pro okurky k v m m panìm ma: öeptali hned, ûe dobìh m za tebou jiû sama. Cos, mil, mi daroval ö tek, pentle k sv tku: vöak to nebylo zadarmo! pravili u sl dk. Kdyû jsme ondyno na pouti n hodou se seöli: takè si hned povìdali, ûe jsme sobï ekli. ÑTÏö se, mil! Kdybys byla, jak by oni chtïli: pomluvaëi by o tobï d vno onïmïli.ì zapsal Frantiöek Ladislav»elakovsk do Ohlasu pìsnì Ëesk ch 18 Mìsíèník informací z Dubé a okolí - Dubáèek

19 INFORMACE ZÁKLADNÍ ŠKOLY BYLA JSEM SE PODÍVAT na hodinì angliètiny, kterou vedla paní uèitelka Alena Adámková. Proè? Protože jsem slyšela pøíval pøevážnì negativních názorù na její práci. Názor na èlovìka si dìlám na základì své vlastní zkušenosti a ne slyšela jsem, že a jedna paní povídala a po Dubé se proslýchá. To byly hlavní dùvody, proè jsem se 10. února neohlášenì usadila v uèebnì angliètiny. Výuka probíhala v 5.A, kde jsem tøídní uèitelkou. Úvodní èást probíhala v angliètinì. Paní uèitelka pøivítala dìti, zjistila absenci a seznámila všechny s prùbìhem hodiny. Ve tøídì bylo hrobové ticho. Dìti zjevnì rozumìly. Probìhlo hodnocení posledního testíku. Dìti ve svých pracích chybovaly ménì, ale pøesto se známky pohybovaly v dolní èásti klasifikace. Každou práci paní uèitelka komentovala, vysvìtlila chyby. Atmosféra ve tøídì byla pracovní a tvùrèí. Líbilo se mi, že dìti své chyby pøijaly s vìdomím, že Akce MOÿSK KONÕK Nová øeditelka ZŠ Dubá Mgr. Alenka Vondráèková se ujala své funkce a pøedstavila se veøejnosti na veøejném zasedání mìstského zastupitelstva dne 10. února. Po poradì s okresní epidemioložkou Mudr. Knížovou byly pøi 50% absenci žákù a pracovníkù školy vyhlášeny volné dny z dùvodu chøipkové epidemie a doèasnì odvolány zájmové kroužky v tìlocviènì. Od 21. do 25. února probìhly jarní prázdniny, které navazovaly na chøipkové. Velikonoèní prázdniny pøipadnou na 24. (ètvrtek) a 25. (pátek) bøezna 2005, do školy pak dìti pùjdou v úterý 29. bøezna. Ve støedu 23. bøezna se uskuteèní od 15. hodin velikonoèní jarmark v budovì školy spojený se dnem otevøených dveøí Základní školy. Zaèal pracovat nový kroužek: angliètina pro 3. roèník pod vedením Mgr. Zdeòky Wagenknechtové. Žáci naší školy se zúèastní populárního fotbalového turnaje Coca-Cola CUP pro starší žáky. Dívky ze tøídy se pøihlásily do taneèní soutìže skupin Coca-Cola Dance Team. Na olympiádì AJ v Èeské Lípì obsadila pod vedením pí. Adámkové 2. místo Priscila Ramp ze 7. tøídy. Gratulujeme! Škola se souhlasem zøizovatele MìÚ Dubá potvrdila úèast v projektu Školy v pohybu, který zítra to bude lepší, a že dnes to bylo lepší než vèera. Uèitel z práce dítìte lehce pozná, zda se pøipravilo èi nikoliv. Tak odhalení nìkolika provinilcù, kteøí doma ani neotevøeli notýsek se slovíèky, nebylo tìžké. Dìti to samy pøiznaly. V následující èásti hodiny došlo k opakování slovíèek formou hry. Probìhlo nìkolik kol, ten kdo vypadl mìl další šanci vrátit se zpìt do hry. Dìti hra bavila a nadšenì se pøedhánìly, kdo uspìje. Následovala práce na projektech. Dìti pracují ve skupinách na vybraných tématech výtvarnì i jazykovì. Jako uèitelka jsem odcházela z hodiny nadšená. Smyslem uèení je dìti zaujmout, vtáhnout do dìní. A tady se to daøilo velmi dobøe. V rozhovoru s paní uèitelkou jsem se dozvìdìla, že se k ní na hodinu pøišla podívat jen jedna maminka a té se hodina líbila. Je škoda, že rodièe nepøijdou, aby vidìli Pod tradiënìm n zvem MOÿSK KONÕK uskuteënì VZP»R jiû podvan ctè pro svè dïtskè pojiötïnce lèëebnï-ozdravnè pobyty v ÿecku a Republice»ern Hora. Pobyty se budou konat v öesti 21dennÌch turnusech, v dobï od do Mohou se jich z Ëastnit dïti od 7 do 17 let, kterè budou dnem pod nì p ihl öky pojiötïny u VZP»R a kterè se lèëì pro nïkterou z tïchto chorob: psori za, dermorespiraënì syndrom, atopick ekzèm, bronchi lnì astma, plicnì onemocnïnì, alergickè r my, chronick z nït vedlejöìch nosnìch dutin. Pojiöùovna p ipravila pro z konnè z stupce vïrnostnì cenu, a to za nep etrûitè pojiötïnì po dobu 7 let u VZP: v mimopr zdninovèm termìnu 6.900,ñ KË a o pr zdnin ch 9.900,ñ KË. Cena 3t dennìho pobytu zahrnuje leteckou dopravu, zdravotnì pèëi a stravu 5x dennï, vëetnï zajiötïnì pitnèho reûimu. P ihl öky jsou k dispozici na internetu ñ na vöech pracoviötìch VZP»R a u lèka pro dïti a dorost. VyplnÏnÈ a registrujìcìm lèka em potvrzenè p ihl öky p ijìm zemnì pracoviötï»esk LÌpa, U VodnÌho hradu 2974, jiû od BliûöÌ informace o celè akci poskytnou z jemc m pracovnice refer tu zdravotnì pèëe ËeskolipskÈho pracoviötï VZP»R na tel. ËÌsle organizuje Krajský úøad Liberec a finanènì zajiš uje Evropský sociální fond. Ve škole bude nadále pokraèovat enviromentální výchova, žáci i vyuèující se zúèastní akcí Støediska ekologické výchovy. Lyžaøský výcvikový kurz probìhne od bøezna, žáci obdrží pøesné informace o odjezdu, návratu a nutném vybavení. Stále je možnost zapùjèení lyží, bot a hùlek, a to jak sjezdových, tak i bìžeckých (po dohodì p. Zdenek Dvoøák nebo pí. Renata Dvoøáková). Pøihlášky vycházejících žákù (na SŠ nebo uèilištì) se odevzdávají do 3. bøezna výchovné poradkyni Bc. Valové. Za ZŠ Dubá Mgr. Zdenek Dvoøák a slyšeli na vlastní oèi a uši. Urèitì by pak zmìnili názor. Ve své tøídì jsem pak následnì udìlala anketku: Co se ti líbí a nelíbí na hodinách jazyka. Nejèastìjší odpovìdi: + líbí se mi práce na projektu + baví mì hra se slovíèky v kole chodíme málo na poèítaèe píšeme každý den slovíèka na papír píšeme testíky Uèení, muèení! To se øíkalo vždycky. Na závìr si neodpustím vyslovit svùj vlastní pocit z dnešních dìtí. Jako bychom dnešní dìti k uèení nutili pøes jejich odpor. Od tabule odcházejí s pìtkou jako vítìzové a s úsmìvem. Vìtšinì chybí chu a ctižádost. Dìkuji paní uèitelce i té jedné mamince. Mgr. Jana Mašková MŠ oslavuje byla slavnostnì otevøena nová mateøská škola v Dubé, která tedy tento rok oslaví 25. narozeniny. Toto výroèí oslavíme poøádáním akcí, které plánujeme v mìsících kvìtnu a èervnu. V sobotu se bude konat pro dìti z naší školky a jejich rodièe Cesta za pohádkou. Zde budou vítány nejen naše dìti, ale všichni pøíznivci dobré nálady. Tato akce bude poøádána ve spolupráci s rodièi. Mimo jiné pozveme všechny na týden otevøených dveøí MŠ, a to od do Informace najdete vèas v Dubáèku a na vývìskách MìÚ. Radka Plicková Ještì jednou upozoròujeme na LYŽAØSKÝ VÝCVIKOVÝ KURZ pro žáky naší ZŠ, a to od 13. do Benecku v Krkonoších, Cena kurzu je 2.550, Kè a zahrnuje dopravu, ubytování, stravu a permanentku. Vše je zajištìné, a tak už jen zbývá objednat krásné poèasí, dostatek snìhu a ZLOM LYŽ! Dubáèek - Mìsíèník informací z Dubé a okolí 19

20 V souèasnosti se potravináøství vìtšinou neobejde bez používání pøídatných látek /tj. konzervantù, dochucovadel, barviv, /. Mnohé z nich však podle souèasného vìdeckého poznání lidskému zdraví pøíliš neprospívají a tak mnohá dobrùtka není pøi nadmìrné konzumaci pro lidský organismus právì to nejlepší. Od musí být všechny prùmyslovì vyrobené potraviny a nápoje u EU oznaèeny názvem použité pøídatné látky (éèka) nebo písmenem E s pøíslušným èíselným kódem. Podívali jste se nìkdy na složení nakoupených potravin? Možná ne, možná vás zaujala pouze cena èi trvanlivost. Pokud vás pøemohla zvìdavost, pøikládáme tabulku pøídatných látek podle škodlivosti. Nepøedpokládáme, že budete s touto tabulkou chodit po obchodì a nakupovat co nejménì škodlivé potraviny. Stejnì tak asi nepøestanete nìkteré potraviny kupovat. Ale možná pøíštì sáhnete po jogurtu od jiného výrobce, který použil éèek ménì. Je to jen na vás. Obecnì platí èím ménì éèek, tím lépe. Èerstvé potraviny jsou nejlepší. Víte, co jíte? Vysvìtlivky k tabulce: Pøíznivì pùsobící látky /1/ a látky ještì pøijatelné /2/ jsou látky pùsobící pøevážnì pøíznivì a nebyly u nich zjištìny v umírnìném množství vedlejší úèinky. Látky ménì vhodné /3/ jsou látky pro zdravého jednice v omezené míøe pøijatelné. Látky pùsobící nepøíznivì /4/ jsou látky pùsobící zjevnì nepøíznivì. Mùžete-li se jim vyhnout, rozhodnì to udìlejte. Látky s výraznì nepøíznivým úèinkem /5/ jsou látky nejvyššího nebezpeèí. Tìmto látkám se snažte zásadnì vyhýbat, nebo mohou vykazovat až výraznì škodlivý zdravotní dopad. Již delší dobu probíhá výchovná hra Sbíráme éèka, kterou odstartoval v r oddíl Sportici (MOP ÈSOP). Má za úèel vyhodnocovat kvalitu nìkterých druhù potravin podle míry škodlivosti pøídatných látek. Nepøímo vede úèastníky k zamyšlení se pøi nákupu potravin. Do této hry se zapojí od oddíl Bodlinky a dìti z V.A. Hra spoèívá v tom, že dìti vejdou do obchodu s pøipravenými formuláøi, do kterých budou vyplòovat, o jaký druh potraviny se jedná, její znaèku, výrobce a jaká E obsahuje (a nebo si doma projdou spíž). Snaží se zmapovat pokud možno co nejvíce rùzných typù jednotlivých potravin. Samotné poøadí škodlivosti mùžeme pak vyhodnocovat podle pøiložené tabulky. O výsledné poøadí tu vlastnì soutìží samy potraviny a my jsme v tomto Éèkovém boji pouze rozhodèí. Dìti se tak jiným zpùsobem mohou seznámit se zdravými a nezdravými potravinami. Možná, že nìkterý z vás dospìlákù je už teï zvìdavý a kontroluje si své potraviny v lednici podle pøiložené tabulky škodlivosti. A o to nám jde! Nemùžeme pøeci bezhlavì polykat vše, co na nás z regálu kouká, i kdyby to bylo zabaleno sebelépe. Podrobnìjší informace naleznete na: Jana,Pavel,Bodlinky /1/ pøíznivì pùsobící látky E: 100, 101, 140, 150a, 160acde, 161bcd, 162, 163, 170, 175, 270, 290, 300, 306 až 308, 322, 375, 410, 440, 901, 917, 948 /2/ látky ještì pøijatelné E: 106, 141, 166, 172, 174, 260, 296, 301, 302 až 305, 309, 315, 316 až 318, 325, až 327, 334, 345, 350 až 352, 363, 406, 409, 460, 470b, 551 až 553, 640 až 642, 650, 902 až 904, 908, 916, 920, 921, 947, 949, 1101 až 1103, 1400 /3/ látky ménì vhodné E:103, 150bcd, 152, 153, 160bf, 171, 182, 200, 202, 203, 261, 263, 265, 266, 297, 314, 323, 330 až 333, 335, až 337, 344, 349, 353, 354, 365 až 367, 391, 399, až 404, 407, 411, 415 až 422, 425, 445, 461, 463 až 466, 469, 470 až 475, 481 až 484, 486, 489, 491 až 496, 500 až 505, 508 až 511, 514 až 517, 524 až 530, 550, 554 až 559, 570 až 572, 574, 575 až 580, 585, 636 až 637, 907, 910 až 914, 918, 938, 939, 941, 942, 953, 956 až 958, 965 až 967, 999, 1000, 1104, 1105, 1200, 1401 až 1405, 420 až 1423, 1443, 1451, 1520 /4/ látky pùsobící nepøíznivì E:120, 121, 143, 161g, 173, 234, 236 až 238, 251, 252, 262, 264, 280 až 283, 338 až 343, 355 až 357, 362, 368, 370, 380, 381, 383, 385 až 390, 405, 407a, 412 až 414, 432 až 436, 442 až 444, 446, 450 až 452, 459, 462, 467, 468, 476, 477, 479b, 485, 487, 488, 507, 513, 518, 520 až 523, 535, 536 až 542, 546, 573, 620 až 635, 900, 906, 915, 919, 930, 943, 946, 950, 951, 959, 1201, 1202, 1410 až 1414, 1440, 1442, 1450, 1505, 1518, 1521 /5/ látky s výraznì E:102, 104, 107, 110, 122 až 124, 127 až 133, 142, 151, 154, 155, 180, 209 až 224, 226 až 228, nepøíznivým úèinkem 230 až 233, 235, 239, 240, 242, 249, 250, 284, 285, 310 až 313, 319 až 321, 324, 384, 431, 512, 905, 922 až 927, 940, 944, 945, 952, poøádal Klub dìtí 3. roèník Dubského Masopustu. Pøinášíme pár fotografií. 20 Mìsíèník informací z Dubé a okolí - Dubáèek