ší šířenší

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ší šířenší"

Transkript

1 Fyziologie svalstva Úvod Svalstvo patří meziexcitabilní excitabilní tkáně Schopnost kontrakce/relaxace Kontrakce navazuje na excitaci a projevuje se: Tenzí Zkrácm Svaly (všech typů) zajišťují: Aktivní tenzi a veškerý pohyb Lidská práce, komunikace (mimika), psaní Cirkulaci krve Transport tráveniny GIT 1

2 Sval jako chemicko- mechanický převaděč Aby byl účinný musí splňovat několik požadavků: Trvalá dodávka chemické energie (u obratlovců je to ATP a kreatinfosfát) Musí existovat prostředky k regulaci mechanické aktivity (k měnění rychlosti trvání a síly kontrakce) Svalový aparát musí být spojen s operátorem (CNS) Musí existovat cesta jak převaděč (stroj) vrátit do původního stavu Sval je stroj,který táhne, netlačí, proto musí být každý sval antagonisován (jinými svaly, gravitací) Energie - regulace restaurace Klasifikace svalové tkáně Podle struktury/funkčních vlastností Kosterní svalovina Hladká svalovina Srdeční svalovina Myoepitel 2

3 Kosterní svalovina 40% tělesné hmotnosti 95% všech svalů tvořen buňkami ve formě vláken (obsahují více jader) um široká, až 20 cm dlouhá povrchová membrána sarkolema (elektricky drážditelná) cytoplazma sarkoplazma (enzymy, glykogen, ATP, fosfokreatin) mitochondrie sarkosomy Stavba svalu Na svalu popisujeme: Začátek (origo) Kraniálnější, proximálnější Nebo ta méně pohyblivá Bříško (venter) Někdy oddělena ještě ě hlava (i více, triceps) Úpon (insertio) Vykonává většinu funkce svalu 3

4 Tvary svalů Vřetenovitý (m.fusiformis) Biceps, triceps Plochý (m.planus) Svaly břišní stěny Kruhovitý (m.orbicularis) Kolem úst, očnice Svěrač (m.sphincter) Obtáčí nějaký vývod Svěrač močové trubice Morfologie kosterního svalu Sarkoplasma Sarkolema Epimysium Svazek svalových vláken Endomysium Sval Šlacha Myofibrila Perimysium Jádro Svalové vlákno 4

5 Sarkomera Funkční jednotka kosterního svalu Opakují se ve směru podélné osy vlákna po úsecích cca nm Na koncích ohraničena Z-disky (v mikroskopu patrné jako Z-linie) Ve struktuře Z-linií ukotvena tenká filamenta (aktinová) Paralelně s těmito vlákny (a s osou buňky) jsou umístěna silná (myozinová) filamenta Jejich středy spojeny bílkovinou tzv. M-linií (kolmo na podélnou osu buňky) Aktinová a myozinová vlákna se částečně překrývají, typický obraz příčného pruhování. Střídají se tak Izotropní a Anizotropní oblasti (I, A) I-proužky rozděleny Z-liniemi A-proužky mají tzv. vnitřní H-zónu 5

6 Svalová filamenta Tlustá, myozinová filamenta Tvoří proužek A Průměr asi 16 nm Na přičném řezu uspořádána hexagonálně Tenká, aktinová filamenta V prouźku I, zanořující se i do proužku A Sekundárně exagonálně uspořádané Systém třetích filament Titin Molekuly obrovské a sahají od Z-disku až po M-linii Ostatní bílkoviny Regulace a říz kontrakce 6

7 Každé tenké filamentum leží symetricky mezi třemi tlustými filamenty Každé tlusté filamentum je obklopeno šesti tenkými myozin aktin Mechanické vlastnosti neaktivovaného svalu Neaktivovaný sval je pružný, klade odpor deformaci při prodlužování nad klidovou délku Při zvětšování síly s protažm vzrůstá i elastická síla až přetrž Elastická síla má: Statickou složku Dynamickou složku (roste s rychlostí protahování) Pevnost svalu 7

8 Propoj excitace a kontrakce Vlákna kosterního svalu jsou přímo řízena nervovým systémem Axony míšních nervů vytvářejí spolu se sarkolemou nervosvalovou ploténku Nervosvalová ploténka Modifikovaná chemická synapse CNS Mediátorem Ach Aktivuje nikotinové receptory Ty přímo řídí sodné kanály Takto vyvolaný akční postenciál se rychle šíří na celou povrchovou o ou membránu včetně T-systému (vchlípeniny povrchové membrány) Masivní uvolnění vápenatých iontů z EPR Kontrakce (viz dál) 8

9 Molekulární podstata kontrakce Teorie posuvu filament Teorie molekulárních generátorů síly Při kontrakci se sarkomera zkracuje, filamenta se zasunují do sebe Pohyb a síla jsou důsledkem cyklické interakce myozinových hlav (generatorů síly) s aktinovými filamenty Interakce je umožněna vyplavm Ca2+ do cytosolu Vyplav vápenatých iontů Zásobárnou je sarkoplazmatické retikulum Nutné rychlé vyplav Signály, které vedou k vyplav Ca2+: Depolarizace T-tubulů (elektrotonické působ) Reakce sarkoplazmatického retikula na signální molekulu (jejíž hladina se zvýší depolarizací membrány, Ca2+, jiný second messenger) 9

10 T-tubuly V oblasti I-proužku Kolmo na dlouhou osu buňky Vchlípeniny sarkolemy (transverzální tubuly) Kolmo na ně sarkoplazmatické retikulum vytváří longitudinální tubuly, na konci rozšířené v terminální cisterny Transverzální tubulus + 2 přilehlé terminální cisterny vytvářejí tzv. triádu Odstranění Ca2+, vápníková pumpa Intracelulárně je velmi nízká koncentrace Ca2+, stoupne-li tato koncentrace aktivují se mechanismy, které hladinu Ca2+ sníží Vápníková pumpa účinně pumpuje Ca2+ do tubulů a cisteren 1ATP za 2 ionty Ca2+ Předpokládá se antiport jednoho iontu Mg2+ proti 2 iontům Ca2+ 10

11 Vlastní kontrakce, tlustá vlákna Interakce submikroskopických struktur (systému filament) Tlusté vlákno se skládá z asi 150 molekul myozinu tvořících svazek Z něj vyčnívají směrem k aktinu části označované jako hlava a krk (těžký meromyozin) Ke každé vláknité části připadá vždy jedna hlava, která je zářezem rozdělena na 2 části Hlavy jsou orientovány na svazku myozinového vlákna na obou stranách od M-linie v opačném směru V klidu je na hlavách vázána molekula ATP Vlastní kontrakce, tenká vlákna Aktinové vlákno je dvoušroubovice tvořená ř kulovitými monomery aktinu Vypadá jako dvě přetočené šnůry korálků Na jednu otočku připadá 14 monomerů aktinu blízko stěrbiny se vyskytují vláknité molekuly tropomyozinu Ke každé molekule tropomyozinu se váže jedna molekula troponinu 11

12 Troponin Molekula troponinu má 3 podjednotky Tn-C (kde probíhá vazba vápenatých iontů) Tn-T (spojuje troponin s tropomyozinem) Tn-I (v klidu brání tvorbě můstků mezi aktinem a myozinem, tento blokující účinek je odstraněn vazbou Ca2+) Průběh kontrakce na molekulární úrovni Depolarizace povrchové membrány Vzestup Ca2+ v cytosolu Konformace troponinu a zpřístupnění vazebných míst pro hlavy myozinu Aktivace ATPázy hlav myozinu Štěp ATP a rotační pohyb hlavy myozinu v podélné ose sarkomery Hlava myozinu se na aktin váže v úhlu přibližně 90 st., následně se v krčku ohne o 45 st., miniaturní páka Z aktomyozinového komplexu se uvolní ADP a spoj se stabilizuje rigorový komplex (rigor mortis) Spoj se uvolní až po navázání ATP Celý děj se podobá činnosti veslice (vlákno myozinu), kdy se vesla (hlavy myozinu) opřou o vodu (aktin) 12

13 Kontrakce Zevní projevy kontrakce Činnost svalu se projevuje změnami Strukturními Mechanickými Chemickými Tepelnými Elektrickými 13

14 Vztah mezi silou stahu a výchozí délkou svalu Sarkomera vyvine největší sílu tehdy vytvoří-li se optimální počet můstků mezi aktinem a myozinem Je-li sarkomera příliš protažena nedostatečné množství můstků Jeli příliš zkrácena nevhodná konformace Gordonova křivka empirické vyjádř vztahu mezi délkou sarkomery a maximem aktivní tenze při izometrické kontarkci Gordonova křivka Izomet.napětí (%) 2,2um 14

15 Formy kontrakce svalu Na jediný akční potenciál odpovídá sval svalovým trhnutím Průběh trhnutí n u všech svalů stejně rychlý: Svaly pomalé (konají statickou práci, posturální svaly) Svaly rychlé (oční svaly) Kontrakce svalu Přirozená kontrakce svalu má formu tetanického stahu Při dostatečné frekvenci opakovaného dráždění (salvy akčních potenciálů) nasedá na předcházejí kontrakci další kontrakce V sestupné fázi záškubu superpozice vlnitý tetanus Ve vzestupné fázi záškubu sumace hladký tetanus 15

16 Tetanický stah Kontrakce svalu Izotonická Mění se délka svalu Izometrická Sval se nemůže zkracovat (pokus o zvednutí příliš těžkého břemene) Auxotonická Narůstá síla a sval se současně zkracuje (balistické pohyby) 16

17 Energetika činnosti svalu Bezprostředním zdrojem ATP Zdrojem ATP aerobní oxidativní fosforylace Krátkodobě anaerobní glykolýza (sprint) Zásoba ATP malá a může být něna reakcí ADP s krestinfosfátem (ten je defosforylován) Je ňován z volných mastných kyselin Vysoké výkony glukóza Teprve při extrémních nárocích začíná sval využívat vlastní glykogen Při svalové práci vzniká únava Fyzická Psychická Synaptická (běh na 800m) Říz činnosti svalu Kontrakce příčně pruhovaného svalu je řízená motoneurony míšních í a hlavových h nervů ů Je řízená časoprostorovou aktivitou motoneuronů: počtem aktivních motoneuronů (tj. motorických jednotek; 1 motorická jednotka = všechna svalová vlákna ovládaná jedním motoneuronem) frekvencí akčních potenciálů motoneuronů Již při frekvenci kolem 30 Hz dochází k maximální možné kontrakci Při frekvenci Hz se sval nejrychleji jy j stahuje I v klidu měříme jisté napětí svalu nesouvisející s pohybem. Tento svalový tonus má dvě složky pasivní elastický tonus (podmíněn elastickými vlastnostmi svalu) reflexní tonus podmíněn klidovou aktivitou motoneuronů (řízen gama-systémem) 17

18 Hladká svalovina Tvoří stěny útrob (s výjimkou kapilár) Nejeví příčné pruhování Buňky menší než u svalu kosterního Jedno jádro, vřetenovitého tvaru Dva typy hladkých svalů: Jednotkový hladký sval Vícejednotkový hladký sval Jednotkový hladký sval Buňky vzájemně spojeny (gap junction) Elektrická vazba buněčných membrán, umožnění šíř depolarizace Soubuní (hlavně cirkulární svalovina GIT) V hladké svalovině mnoha orgánů se vyskytují tzv. pacemakerové buňky, které rytmicky vytvářejí akční potenciály (udržují tonus hladkého svalstva) 18

19 Vícejednotkový hladký sval Buňky nejsou vzájemně propojeny Vlna depolarizace se nešíří Vyskytuje se především tam, kde je třeba jemného, cíleného pohybu (m.ciliaris) Vlastnosti v mnohém podobné svalovině kosterní, ale neovladatelný vůlí Propoj excitace a kontrakce U hladké svaloviny n popisováno propoj typu neuromuskulární ploténky V průběhu nervových vláken se vyskytují tzv.varikozity, vyplněné synaptickými váčky (mediátory: Ach, neuropeptidy) Šíř podráždění v hladké svalovině je zajišťováno: Gap junction, elektrotonicky Postupným šířm vlny zvýšené koncentrace mediátoru v mezibuněčném prostoru (peristaltické pohyby) 19

20 Propoj excitace a kontrakce Na vzniku akčních potenciálů se podílí proud (směřující intracerlulárně): Sodíkových iontů (aplikace tetrodotoxinu snižuje amplitudu AP) Vápenatých iontů (kobaltový ion snižuje amplitudu AP, kobalt navíc brání i vzniku kontrakce) Hladká svalovina nemá tak výrazné sarkoplazmatické retikulum (zásobárna Ca2+), pro svalový stah musí rozhodující podíl Ca2+ přicházet z extracelulárního prostoru iontovými kanály Kontraktilní filamenta Aktin, myozin (tj. obvyklá filamenta) Vlákna jsou ukotvena v denzních tělíscích a páscích (analog Z-disku) Množství myozinu je 3x menší Množství aktinu 2x vyšší Vyšší množství tropomyozinu (aktin:tropomyozin tropomyozin 6-7:1) Tenze a zkrác je vyvoláno vzájemnou interakcí těchto filament Ale: filamenta nevytvářejí tak vysoce uspořádanou strukturu; rozpětí délky, při kterém je možná aktivní tenze, je daleko větší Hladký sval se může zkrátit až na 1/5 délky Možnost protaž je také mnohem větší Troponin C je nahrazen kalmodulinem Interakce aktinu a myozinu je řízena komplexem kalmodulin-ca2+ 20

21 Komplex kalmodulin-ca2+ působí na kinázu myozinu Ta katylyzuje fosforylaci hlavy myozinu (za využití camp) a aktivuje možnost vzniku aktomyozinového komplexu, generování síly a zkrác Při poklesu koncentrace Ca2+ se komplex kalmodulin-ca2+uvolní a uplatní se cytoplazmatická fosfatáza f Fosfatáza defosforyluje myozin Následuje relaxace Zevní projevy kontrakce hladké svaloviny Většina aktivit je pomalejších než u příčně pruhovaných svalů Kontrakce nastupuje pomaleji a déle přetrvává Plastičnost, roztažnost (až 10x) 21

22 Kosterní sval Hladký sval Pruhovaný Nepruhovaný N syncitium Syncitium SR dobře vyvinuto Plasmalema nemá mnoho hormonálních receptoru ECT Ca2+ nemá význma pro kontrakci SR rudimentární Plasmalema má řadu receptorů ECT Ca2+ má zásadní význam pro kontrakci Přehled mechanismů ňujících ATP ve svalu ATP je konstantní zdroj Tyto mechanismy energie (zásoby ve využívány různě v svalu cca na 1-2 závislosti na funkčním sekundy) typu svalových vláken Může být produkován: Glykolysou (glukosa z krve, svalový glykogen) Oxidativní fosforylací Z kreatinfosfátu Adenylátcyklásovou reakcí (ze 2 molekul ADP) 22

23 Zdroje ATP ve svalu: Svalový glykogen Svalová fosforylasa Kreatin fosfokinaza Kreatin Kreatin fosfát ADP Glukosa Glykolysa Oxidativní fosforylace AMP ATP Adenylátcykláza Typy vláken Myozinová ATPasa ADP+Pi Svalová kontrakce ADP Typ I. (pomalá) Červená (obsahují myoglobin) Aerobní metabolismus Typ II. (rychlá) Nemají myoglobin Málo mitochodrií Bílá Anaerobní metabolismus Vzájemný podíl těchto vláken závisí na typu svalu a na tréninku Typ I stoupá u vytrvalců Typ II u sprinterů 23

24 Sprinter vs. marathonský běžec Sprinter: Využívá vlákna typu II Kreatinfosfát je hlavním zdrojem energie během prvních 4-5 sekund Glukosa se získává ze svalového glykogenu a metabolisuje se anaerobní glykolysou Svalový glykogen je rychle vyčerpán Marathonský běžec: Využívá vlákna typu I ATP je hlavním zdrojem energie během závodu Zdrojem energie je hlavně krevní glukosa a volné mastné kyseliny Svalový glykogen se vyčerpává pomalu 24

ší šířen Kontakty vyučujících Úvod do předmětu fyziologie Fyziologie svalstva Literatura. Trojan, Ganong, Guyton?

ší šířen Kontakty vyučujících Úvod do předmětu fyziologie Fyziologie svalstva Literatura. Trojan, Ganong, Guyton? Kontakty vyučujících Úvod do předmětu fyziologie MUDr. Vladimír Riljak, Ph.D. vladimir.riljak@lf1.cuni.cz tel.: 224968443 MUDr. Kateřina Jandová, Ph.D. katerina.jandova@lf1.cuni.cz tel.: 224968443 RNDr.

Více

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard) Fyziologie svalstva Svalstvo patří ke vzrušivým tkáním schopnost kontrakce a relaxace veškerá aktivní tenze a aktivní pohyb (cirkulace krve, transport tráveniny, řeč, mimika, lidská práce) 40% tělesné

Více

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů Bp1252 Biochemie #11 Biochemie svalů Úvod Charakteristickou funkční vlastností svalu je schopnost kontrakce a relaxace Kontrakce následuje po excitaci vzrušivé buněčné membrány je přímou přeměnou chemické

Více

(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová

(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová (VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová Kontrakce příčně pruhovaného kosterního svalu Myografie metoda umožňující registraci kontrakce svalů

Více

Svaly. Svaly. Svalovina. Rozdělení svalů. Kosterní svalovina

Svaly. Svaly. Svalovina. Rozdělení svalů. Kosterní svalovina Svaly Svaly Aktivní tenze a pohyb Komunikace, práce Krevní cirkulace Trávení Vylučování Reprodukční systém Michaela Popková Dráždivá tkáň Elasticita Schopnost kontrakce a relaxace Kosterní (příčně pruhovaná)

Více

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 22.10.2013 Svalová tkáň má

Více

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly. Fyziologie svalů Svalová tkáň - je složena z buněk, které jsou schopny reagovat na podráždění změnou své délky nebo napětí, - slouží k pohybu a udržování polohy organizmu v prostoru, - tvoří stěny dutých

Více

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána Fyziologie svalové činnosti MUDr. Jiří Vrána Syllabus 2) Obecný úvod 4) Kosterní svaly a) funkční stavební jednotky b) akční pot., molek. podklad kontrakce, elektromech. spřažení c) sumace, tetanus, závislost

Více

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly. Fyziologie svalů Svalová tkáň - je složena z buněk, které jsou schopny reagovat na podráždění změnou své délky nebo napětí, - slouží k pohybu a udržování polohy organizmu v prostoru, - tvoří stěny dutých

Více

Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF

Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF Svaly MUDr. Tomáš Boráň Ústav histologie a embryologie 3.LF tomas.boran@lf3.cuni.cz Svalová tkáň aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň příčně pruhovaná svalovina kosterní svalovina

Více

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí! SVALSTVO Typy svalové tkáně: 1. Hladké svalstvo Stavba je tvořeno jednojader. b. jádro je tyčinkovité, leží uprostřed buňky Nachází se: v trávicí trubici v děloze v močovodech v moč. měchýři ve vejcovodech

Více

PORUCHY SVALOVÉHO NAPĚTÍ

PORUCHY SVALOVÉHO NAPĚTÍ Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 svaly jsou stále v mírné kontrakci, kterou označujeme jako svalové napětí (svalový tonus) svalové napětí představuje základní nervosvalový děj není

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA POHYBOVÁ SOUSTAVA člověk cca 600 svalů svalovina tvoří 40 až 45% hmotnosti těla hladká 3% Svalová

Více

Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK Fyziologie srdce Akční potenciál v srdci (pracovní myokard) Automacie srdeční aktivity a převodní systém Mechanismus

Více

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní základní stavební jednotkou svalové vlákno, představující mnohojaderný útvar (soubuní) syncytiálního charakteru; vykazuje příčné pruhování;

Více

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter. Fyziologie svalů Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu dfgdfgdfgdfgdfg Fyziologie. Autor přednášky:

Více

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Tkáň svalová. Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Stavba

Více

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová Fyziologie pro trenéry MUDr. Jana Picmausová Patří mezi základní biogenní prvky (spolu s C,N,H) Tvoří asi 20% složení lidského těla a 20.9% atmosferického vzduchu Současně je klíčovou molekulou pro dýchání

Více

Svalová tkáň Svalová soustava

Svalová tkáň Svalová soustava Svalová tkáň Svalová soustava Svalová tkáň tvoří svaly Svalová soustava soubor svalů Sval vysoce specializovaný orgán pohyb jako odpověď na vlivy okolí pohyb v prostoru pohyb částí těla vzhledem tělu Fyziologické

Více

Pohybová soustava - svalová soustava

Pohybová soustava - svalová soustava Pohybová soustava - svalová soustava - Člověk má asi 600 svalů - Svaly zabezpečují aktivní pohyb z místa na místo - Chrání vnitřní orgány - Tvoří stěny některých orgánů - Udržuje vzpřímenou polohu těla

Více

Svalová tkáň Svalová soustava

Svalová tkáň Svalová soustava Svalová tkáň Svalová soustava Svalová tkáň tvoří svaly Svalová soustava soubor svalů (sval = orgán) Sval vysoce specializovaný orgán pohyb jako odpověď na vlivy okolí pohyb v prostoru pohyb částí těla

Více

Sval. Svalová tkáň. Svalová tkáň. Tvary svalů. Druhy svalů dle funkce. Inervace tkáně. aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň

Sval. Svalová tkáň. Svalová tkáň. Tvary svalů. Druhy svalů dle funkce. Inervace tkáně. aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň Svalová tkáň Svalová tkáň Modul B aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň příčně pruhovaná svalovina kosterní svalovina srdeční svalovina hladká svalovina nespecifický kontraktilní

Více

KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL

KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování a modulace

Více

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky) orgánový pohyb (pohyb orgánu) organizmální pohyb

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD540 Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

FYZIOLOGIE ZÁTĚŽZ ĚŽE

FYZIOLOGIE ZÁTĚŽZ ĚŽE FYZIOLOGIE ZÁTĚŽZ ĚŽE FYZIOLOGIE TĚLESNÉ ZÁTĚŽE disciplína zabývající se vlivem tělesné zátěže na stavbu a funkci lidského těla Lékařství Ošetřovatelství Fyzikáln lní terapie a rehabilitace Terapie chorob

Více

Fyziologické principy pohybu

Fyziologické principy pohybu Fyziologické principy pohybu 1 Struktura mikrotubulů a jejich spojení dyneinem 2 3 Struktura příčně pruhovaného svalu 4 Organizace příčně pruhovaného svalu T-tubuly ve svalovém vlákně 5 6 Molekulární struktura

Více

Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém

Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém Patofyziologie srdce Funkce kardiomyocytu Systolická funkce srdce Diastolická funkce srdce Etiopatogeneze systolické a diastolické dysfunkce levé komory a srdečního selhání 1. Funkce kardiomyocytu Kardiomyocyty

Více

Přeměna chemické energie v mechanickou

Přeměna chemické energie v mechanickou Přeměna chemické energie v mechanickou Molekulám schopným této energetické přeměny se říká molekulární motory. Nejklasičtějším příkladem je svalový myosin (posouvá se po aktinu), ale patří sem i ATP-syntáza

Více

pracovní list studenta

pracovní list studenta Výstup RVP: Klíčová slova: Pohybová soustava Renáta Řezníčková žák využívá znalosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími ve vlastním těle; usiluje o pozitivní změny ve

Více

F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u

F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u Aktivní pohyb je jedním ze základních projevů života. Existuje na úrovni subcelulární, celulární, orgánové a organismální. Zdrojem pohybu v živočišném

Více

Myologie. Soustava svalová

Myologie. Soustava svalová Myologie Soustava svalová Funkce svalové soustavy Pohyb těla a jeho částí Vzpřímené postavení Pohyb vnitřních orgánů Vyvíjejí tlaky a napětí Vytvářejí teplo Typy svalové tkáně Příčně pruhované (kosterní)

Více

Tomáš Kuˇ. cera. Ústav lékaˇrské chemie a klinické biochemie 2. lékaˇrská fakulta, Univerzita Karlova v Praze.

Tomáš Kuˇ. cera. Ústav lékaˇrské chemie a klinické biochemie 2. lékaˇrská fakulta, Univerzita Karlova v Praze. BIOCHEMIE SVALU Tomáš Kuˇ cera tomas.kucera@lfmotol.cuni.cz Ústav lékaˇrské chemie a klinické biochemie 2. lékaˇrská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 2014 STRUKTURA KOSTERNÍHO SVALU svazky svalových

Více

SVALOVÁ TKÁŇ. Ústav histologie a embryologie

SVALOVÁ TKÁŇ. Ústav histologie a embryologie SVALOVÁ TKÁŇ Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Stavba interkalárního disku. Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Ústav histologie a embryologie

Více

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky)

Více

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Typy svalů, složení

Více

Svalová tkáň. Petr Vaňhara, PhD. Ústav histologie a embryologie LF MU.

Svalová tkáň. Petr Vaňhara, PhD. Ústav histologie a embryologie LF MU. Svalová tkáň Petr Vaňhara, PhD Ústav histologie a embryologie LF MU pvanhara@med.muni.cz Současná klasifikace základních typů tkání Na základě morfologických a funkčních znaků Epitelová Svalová Kontinuální,

Více

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 3. Enzymy a proteinové motory Ivo Frébort Enzymová katalýza Mechanismy enzymové katalýzy o Ztráta entropie při tvorbě komplexu ES odestabilizace komplexu ES

Více

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Buňka Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,

Více

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci

Více

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY mikrotubuly střední filamenta aktinová vlákna CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY funkce cytoskeletu - udržovat

Více

Pohybový systém. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

Pohybový systém. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1 Pohybový systém MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 Pohybový systém Svalová tkáň a Pojivové tkáně : vazivo, chrupavka, kost Složené

Více

Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách

Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Difuze Vyrovnávání koncentrací látek na základě náhodného pohybu Osmóza (difuze rozpouštědla) Dva roztoky o rúzné koncentraci oddělené

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Živočišné tkáně II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis a charakteristika nervové

Více

- do svalu pronikají cévy - uvnitř se větví až na drobné vlásečnice, které opřádají svalová vlákna

- do svalu pronikají cévy - uvnitř se větví až na drobné vlásečnice, které opřádají svalová vlákna Otázka: Svalová soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Brabencová Svalová soustava - svaly hladké - příčně pruhované - srdeční - do svalové soustavy řadíme jen svaly příčně pruhované - orgány jsou svaly

Více

Biochemie svalové činnosti. Kardiomyocyty. Zdroj a eliminace Ca 2+ v sarkoplazmě srdečního svalu

Biochemie svalové činnosti. Kardiomyocyty. Zdroj a eliminace Ca 2+ v sarkoplazmě srdečního svalu Biochemie svalové činnosti (základní informace Harperova biochemie, str. 682 700) Kardiomyocyty Myokard se v mnohém podobá kosternímu svalstvu; patří též mezi příčně pruhované svalstvo. Jsou však zde dvě

Více

F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u

F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u Aktivní pohyb je jedním ze základních projevů života. Existuje na úrovni subcelulární, celulární, orgánové a organismální. Zdrojem pohybu v živočišném

Více

Genetika člověka GCPSB

Genetika člověka GCPSB Inovace předmětu Genetika člověka GCPSB Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika člověka / GCPSB 7. Genetika

Více

Biochemie svalu. Uspořádání kosterního svalu. Stavba kosterního svalu. Příčně pruhované svalstvo Hladké svalstvo Srdeční sval.

Biochemie svalu. Uspořádání kosterního svalu. Stavba kosterního svalu. Příčně pruhované svalstvo Hladké svalstvo Srdeční sval. Biochemie svalu Příčně pruhované svalstvo Hladké svalstvo Srdeční sval Uspořádání kosterního svalu Stavba kosterního svalu Tlustá filamenta myosin Tenká filamenta Aktin Tropomyosin Troponin Ostatní bílkoviny

Více

- 1 - Vlastní kontraktilní aparát - myofibrily- jsou uspořádány v tzv. sarkomérách.

- 1 - Vlastní kontraktilní aparát - myofibrily- jsou uspořádány v tzv. sarkomérách. - 1 - Svalové vlákno je buňka s mnoha jádry, na kterou se připíná nervové vlákno v motorické ploténce. Různý počet svalových vláken tvoří svalovou jednotku innervovanou pro společnou funkci. Povrch svalového

Více

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN Živočišná buňka lysozóm jádro cytoplazma plazmatická membrána centrozom Golgiho aparát ribozomy na drsném endoplazmatickém retikulu mitochondrie Živočišná tkáň soubor

Více

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc* Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická

Více

FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU

FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU VLASTNOSTI SRDCE SRDEČNÍ REVOLUCE PŘEVODNÍ SYSTÉM SRDEČNÍ SRDEČNÍ STAH ŘÍZENÍ SRDEČNÍ ČINNOSTI PRŮTOK KRVE JEDNOTLIVÝMI ORGÁNY EKG FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU VLASTNOSTI SRDCE

Více

Sylabus přednášky 230 Fyziologie živočichů a člověka Část přednášená Daliborem Kodríkem

Sylabus přednášky 230 Fyziologie živočichů a člověka Část přednášená Daliborem Kodríkem Sylabus přednášky 230 Fyziologie živočichů a člověka Část přednášená Daliborem Kodríkem 1. Nervováčinnost Neuron, jeho stavba a typy, gliové buňky a jejich funkce, sodno-draslíková pumpa, elektrochemický

Více

Přednáška 5 Biomechanika svalu

Přednáška 5 Biomechanika svalu 13.11.2013 Přednáška 5 Biomechanika svalu ANATOMIE MUDr. Vyšatová ANATOMIE MUDr. Vyšatová Obecná myologie Svalová vlákna, myofibrily, proteiny, sarcomery, skluzný model svalového stahu, stavba kosterního

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA BIOFYZIKY A FYZIKÁLNÍ CHEMIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Biomechanika svalů

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA BIOFYZIKY A FYZIKÁLNÍ CHEMIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Biomechanika svalů UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA BIOFYZIKY A FYZIKÁLNÍ CHEMIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Biomechanika svalů Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Monika Kuchařová, Ph.D. HRADEC

Více

Téma I: Tkáň svalová

Téma I: Tkáň svalová Téma I: Tkáň svalová Charakteristika: Morfologie: buňky nebo vlákna, spojená intersticiálním vazivem - hladký sval buňky bez příčného žíhání - kosterní sval vlákna (syncytium) příčně pruhovaná - srdeční

Více

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce

Více

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň EPITELOVÁ TKÁŇ Epitelová tkáň potní žlázy Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň Epitel tvoří vrstvy buněk, které kryjí vnější a vnitřní povrchy Epitel, kterým cítíme, je běžně nazýván kůže Sekrece

Více

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu Katedra zoologie PřF UP Olomouc http://www.zoologie. upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti z cytologie a anatomie. Doplňující prezentace: Dynamika membrán, Řízení srdeční činnosti, EKG,

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

Disciplíny Atletika - sprint Dráhová cyklistika sprinty( 200m, 1000m) Plavání- krátké tratě ( 50 m ) Jízda na bobech Rychlobruslení( do m )

Disciplíny Atletika - sprint Dráhová cyklistika sprinty( 200m, 1000m) Plavání- krátké tratě ( 50 m ) Jízda na bobech Rychlobruslení( do m ) Rychlostní disciplíny MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 Disciplíny Atletika - sprint Dráhová cyklistika sprinty( 200m, 1000m) Plavání-

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce

Více

Technologie masa I ÚSTAV KONZERVACE POTRAVIN

Technologie masa I ÚSTAV KONZERVACE POTRAVIN Technologie masa I ÚSTAV KONZERVACE POTRAVIN Studijní materiály Náplň přednášek Definice masa, chemické složení masa. Jatka a jatečné opracování. Klasifikace jatečně upravených těl. Zrání masa a jakostní

Více

Hypotonie děložní. MUDr.Michal Koucký, Ph.D. Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1.LF UK

Hypotonie děložní. MUDr.Michal Koucký, Ph.D. Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1.LF UK Hypotonie děložní MUDr.Michal Koucký, Ph.D. Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1.LF UK Fyziologie děložní kontraktility Interakce aktin vs. myosin v myocytech Myocyty propojeny pomocí gap a tight junctions

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 4 Svalová soustava Pro potřeby projektu

Více

- reakce na podráždění smrštěním schopnost kontraktility (stažlivosti)

- reakce na podráždění smrštěním schopnost kontraktility (stažlivosti) Otázka: Svalová soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Evca.celseznam.cz Svalová soustava funkce pohyb organismu z místa na místo (příčně pruhovaná), peristaltické pohyby vnitřních dutých orgánů (hladká)

Více

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí organismu Obsah vody v různých tkáních % VODY KREV 83% SVALY 76% KŮŽE 72% KOSTI 22% TUKY 10% ZUBNÍ SKLOVINA 2% 3 Vnitřní prostředí

Více

Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová

Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová Mechanismy hormonální regulace metabolismu Vladimíra Kvasnicová Osnova semináře 1. Obecný mechanismus působení hormonů (opakování) 2. Příklady mechanismů účinku vybraných hormonů na energetický metabolismus

Více

Stránka č.1z1 SVAL. I. Mechanické vlastnosti kosterního svalu

Stránka č.1z1 SVAL. I. Mechanické vlastnosti kosterního svalu Úvod Stránka č.1z1 SVAL I. Mechanické vlastnosti kosterního svalu O struktuře programu Prvořadá funkce svalů v organismu je pasivní i aktivní (řízené) mechanické působení silou. Způsoby uplatnění jsou

Více

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER) BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY Buněčné jádro- v něm genetická informace Úkoly jádra-1) regulace dělení, zrání a funkce buňky; -2) přenos genetické informace do nové buňky; -3) syntéza informační RNA (messenger

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Biologické membrány a bioelektrické jevy

Biologické membrány a bioelektrické jevy Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Biologické membrány a bioelektrické jevy Autoři děkují doc. RNDr. K. Kozlíkové, CSc., z LF UK v Bratislavě za poskytnutí některých

Více

Živá soustava, hierarchie ž.s.

Živá soustava, hierarchie ž.s. Téma: Tkáně Živá soustava, hierarchie ž.s. Charakteristiky ž.s.: 1) Biochemické složení 2) Autoreprodukce 3) Dědičnost 4) Složitost, hierarchické uspořádání 5) Metabolismus 6) Dráždivost 7) Růst 8) Řízení

Více

Membránové potenciály

Membránové potenciály Membránové potenciály Vznik a podstata membránového potenciálu vzniká v důsledku nerovnoměrného rozdělení fyziologických iontů po obou stranách membrány nestejná propustnost membrány pro různé ionty různá

Více

Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava.

Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava. Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Sval - MUSCULUS Složitá struktura,

Více

Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG

Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG Minutový objem srdeční/cardiac output Systolický objem/stroke Volume Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG MINUTOVÝ OBJEM SRDCE Q CARDIAC OUTPUT je množství krve, které srdce vyvrhne do krevního oběhu za

Více

Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová

Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová Propojení metabolických drah Alice Skoumalová Metabolické stavy 1. Resorpční fáze po dobu vstřebávání živin z GIT (~ 2 h) glukóza je hlavní energetický zdroj 2. Postresorpční fáze mezi jídly (~ 2 h po

Více

Teoretická část Časová a prostorová sumace u kosterního svalu

Teoretická část Časová a prostorová sumace u kosterního svalu Teoretická část Časová a prostorová sumace u kosterního svalu 1 Myografie a elektromyografie Myografie je metoda umožňující registraci kontrakce kosterního sval. Naopak elektromyografie (EMG) je metoda

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

Energetické systémy lidského těla

Energetické systémy lidského těla RYCHLOST Energetické systémy lidského těla Svaly získávají ATP na pohyb příčných můstků prostřednictvím tří základních energetických reakcí: 1. Regenerací ATP z kreatinfosfátu ( ATP-CP systém ) 2. Anaerobní

Více

Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Biologické membrány a bioelektrické jevy Autoři děkují doc. RNDr. K. Kozlíkové, CSc., z LF UK v Bratislavě za poskytnutí některých

Více

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I. Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický

Více

7. Nervová soustava člověka

7. Nervová soustava člověka 7. Nervová soustava člověka anatomie nervové soustavy a stavba neuronu Nervová soustava člověka je rozlišena na: 1. CNS - centrální nervovou soustavu (hlava - řídící centrum, mícha zprostředkovává funkce)

Více

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza

Více

Sada živočišná buňka 12 preparátů Kat.číslo 111.3125

Sada živočišná buňka 12 preparátů Kat.číslo 111.3125 Sada živočišná buňka 12 preparátů Kat.číslo 111.3125 Strana 1 ze 14 Strana 2 ze 14 POKYNY PRO PRÁCI S MIKROPREPARÁTY 1. Preparát si vždy začněte prohlížet nejprve s nejslabším zvětšením nebo s nejmenším

Více

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ Tkáně lidského těla Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ buněčná složka mezibuněčná složka 1typ buněk nositel funkce extracelulární matrix Tkáně Složené ze souborů (populací) buněk, které mají

Více

BIOMECHANIKA ŠLACHY, VAZY, CHRUPAVKA

BIOMECHANIKA ŠLACHY, VAZY, CHRUPAVKA BIOMECHANIKA ŠLACHY, VAZY, CHRUPAVKA FUNKCE ŠLACH A VAZŮ Šlachy: spojují sval a kost přenos svalové síly na kost nebo chrupavku uložení elastické energie Vazy: spojují kosti stabilizace kloubu vymezení

Více

Vlastnosti neuronových sítí. Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze

Vlastnosti neuronových sítí. Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze Vlastnosti neuronových sítí Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze 7. 3. 2011 Obsah Neuronální pooly Divergence Konvergence Prolongace signálu, kontinuální a rytmický signál Nestabilita a stabilita

Více

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů

Více

Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu

Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu Biochemické vyšetření ve sportu Laktát Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu V klidu 0,8 mmol/l (0,5-1,5 mmol/l) Tvorba laktátu = přetížení aerobního způsobu zisku energie a přestup

Více

Pohyb přípravný text kategorie A, B

Pohyb přípravný text kategorie A, B ÚSTŘEDNÍ KOMISE BIOLOGICKÉ OLYMPIÁDY BIOLOGICKÁ OLYMPIÁDA 2005/2006 40. ROČNÍK Pohyb přípravný text kategorie A, B Ivan ČEPIČKA Petr L. JEDELSKÝ Magdalena KUBEŠOVÁ Jana LIŠKOVÁ Jan MATĚJŮ Vendula STRÁDALOVÁ

Více

9. Léčiva CNS - úvod (1)

9. Léčiva CNS - úvod (1) 9. Léčiva CNS - úvod (1) se se souhlasem souhlasem autora autora ál školy koly -techlogic techlogické Jeho Jeho žit bez bez souhlasu souhlasu autora autora je je ázá Nervová soustava: Centrální nervový

Více

Příloha 1, Otázky na kontroly

Příloha 1, Otázky na kontroly Příloha 1, Otázky na kontroly Svaly 1) Lidské svaly dělají pohyb. Co přeměňují, aby sval mohl pracovat? a) energii vzduchu b) energii potravy c) energii vody 2) Účinnost přeměny energie potravy na svalovou

Více

Motorické schopnosti

Motorické schopnosti Motorické schopnosti Vytrvalostní schopnosti Můžeme ji definovat jako schopnost organismu vykonávat pohybovou činnost určitou intenzitou po relativně dlouhou dobu nebo ve stanoveném čase. Schopnost provádět

Více

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky

Více