Vhodnost přímé volby prezidenta v ústavním systému České republiky
|
|
- Helena Černá
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra ústavního práva a politologie Diplomová práce Vhodnost přímé volby prezidenta v ústavním systému České republiky Lucie Beranová 2013/2014
2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Vhodnost přímé volby prezidenta v ústavním systému České republiky zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury Lucie Beranová 2
3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce doc. JUDr. Vojtěchu Šimíčkovi, Ph.D. za jeho odbornou pomoc, rady a upřímnou kritiku. 3
4 ANOTACE Diplomová práce se zabývá vhodností zavedení přímé volby prezidenta v ústavním systému České republiky. Za tím účelem vymezuje rozdíly mezi parlamentní, prezidentskou a poloprezidentskou formou vlády, komparuje s relevantními ústavními systémy, a vymezuje pravomoci a postavení současného českého prezidenta. Součástí diplomové práce je i shrnutí právní úpravy přímé volby prezidenta a samotného průběhu první přímé volby prezidenta v České republice. Na závěr také hodnotí chování prvního přímo zvoleného prezidenta České republiky a jeho vztahy s ústavními institucemi. ABSTRACT Thesis deals with suitability of implementing direct presidential election to Czech constitutional system. For this purpose thesis defines differences among parliamentary, presidential and semi-presidential forms of government, compares with relevant constitutional systems, and sums up powers and status of recent Czech president. The part of the thesis is also summary of legislation concerning direct presidential election and the course of the first direct presidential election in Czech Republic. In the end thesis evaluates conducting of the first directly elected Czech president and his relations with constitutional institutions. KLÍČOVÁ SLOVA prezident, přímá volba prezidenta, ústavní systém České republiky, pravomoci prezidenta, postavení prezidenta KEY WORDS president, direct presidential election, Czech constitutional system, presidential powers, status of president 4
5 Obsah Úvod Vymezení parlamentní, prezidentské a poloprezidentské formy vlády a souvislost formy vlády s přímou volbou prezidenta státu Parlamentní forma vlády Prezidentská forma vlády Poloprezidentská forma vlády Srovnání s vybranými státy Polsko Slovensko Portugalsko Rakousko Spolková republika Německo Postavení, pravomoci a způsob volby vybraných prezidentů ČSR a ČR Tomáš Garrigue Masaryk Václav Havel Václav Klaus Pravomoci a postavení prezidenta České republiky v současnosti Pravomoci českého prezidenta Postavení českého prezidenta Přímá volba českého prezidenta Vývoj od nepřímé volby prezidenta k volbě přímé Pro a proti zavedení přímé volby Předchozí právní úprava volby prezidenta Aktuální právní úprava přímé volby prezidenta Průběh první přímé volby českého prezidenta Co s přímou volbou prezidenta v budoucnosti?
6 6 Dopad přímé volby prezidenta na výkon jeho pravomocí Minulost Miloše Zemana Zemanova kandidatura na prezidenta Miloš Zeman jako první přímo zvolený prezident a jeho kroky Závěr Seznam literatury a zdrojů
7 Úvod Přímá volba prezidenta byla v České republice dlouhou dobu diskutovaným tématem. V České republice byla zavedena ústavní novelou č. 71/2012 Sb., která nabyla účinnosti k Od zavedení přímé volby tak uplynul rok a půl, a za tu dobu jsme byli svědky sběru podpisů občanů jednotlivými kandidáty, předvolebních kampaní, první přímé volby prezidenta a také prvního roku přímo zvoleného Miloše Zemana ve funkci. Téma přímé volby prezidenta je tak stále tématem aktuálním, o to aktuálnějším tím, ţe se v současnosti uvaţuje o omezení pravomocí prezidenta a moţných změnách samotné přímé volby. Téma Vhodnost přímé volby prezidenta v ústavním systému České republiky jsem si vybrala právě proto, ţe je tématem aktuálním, a bylo tedy moţné v reálném čase sledovat jak předvolební kampaně a průběh první přímé volby, tak následné chování prvního přímo zvoleného prezidenta Miloše Zemana a jeho vztahy s dalšími ústavními institucemi. Cílem diplomové práce je zjistit, zda je institut přímé volby prezidenta vhodný pro ústavní systém České republiky, zda měla být přímá volba prezidenta vůbec zavedena a jaké jsou dopady zavedení přímé volby na výkon pravomocí prezidenta a jeho postavení. Za účelem zjištění, zda je přímá volba prezidenta vhodná pro parlamentní Českou republiku, vymezím nejdříve znaky jednotlivých forem vlády parlamentní, prezidentské a poloprezidentské. Na základě toho se pokusím zjistit, zda a jak konkrétní formy vlády souvisí s přímou volbou prezidenta. Následně provedu komparaci se srovnatelnými státy, jejichţ ústavní systémy jsou podobné ústavnímu systému českému, tedy také mají parlamentní formu vlády se zavedenou přímou volbou prezidenta republiky. Z komparace zjistím, jakým způsobem funguje přímá volba prezidenta ve srovnávaných státech, jaké byly důvody pro její přijetí a jaké postavení a pravomoci má v těchto ústavních systémech prezident. Pokusím se také posoudit, jaké závěry z toho plynou pro Českou republiku. Pro posouzení vhodnosti a dopadu přímé volby dále povaţuji za vhodné shrnout pravomoci a postavení vybraných prezidentů v historii Československa i České republiky. Nejdříve se budu zabývat tím, jaké postavení a pravomoci měl první 7
8 československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, a dále pak posoudím pravomoci, postavení a chování českých prezidentů Václava Havla a Václava Klause, u kterých také shrnu důleţité události, které se udály v jejich funkčních obdobích. Dále se budu obecně zabývat vymezením pravomocí českého prezidenta v současnosti. V návaznosti na pravomoci prezidenta se budu věnovat i jeho postavení a jeho ústavně danými vztahy s vládou, zákonodárnou a soudní mocí. Zmíním také důvody, ze kterých byla přímá volba prezidenta v České republice zavedena, a dále se budu věnovat výhodám a nevýhodám přímé volby. Stručně shrnu minulou i současnou právní úpravu volby prezidenta v České republice a nastíním průběh první přímé volby prezidenta. Také se pokusím odpovědět na otázku, zda by měla být přímá volba v České republice zachována, a zda existují jiné varianty řešení, které jsou vhodné pro ústavní systém České republiky. Na závěr zhodnotím rok působení Miloše Zemana ve funkci prezidenta. Především se budu zabývat jeho jednotlivými kroky a tím, zda má přímá volba prezidenta vliv na jeho chování a jeho vztahy s ostatními ústavními institucemi. 8
9 1 Vymezení parlamentní, prezidentské a poloprezidentské formy vlády a souvislost formy vlády s přímou volbou prezidenta státu Základní demokratické formy vlády lze obecně rozdělit na parlamentní a prezidentské. Poloprezidentská forma vlády je pak zvláštní formou, hybridem mezi uvedenými dvěma. Hlavním rozdílem mezi těmito formami vlády je především to, jakým způsobem pojímají vztah mezi mocí zákonodárnou a výkonnou, a jaké je ústavní vymezení těchto mocí. Záleţí na tom, zda moc zákonodárná a výkonná jsou vzájemně propojeny či striktně odděleny, jaká je povaha vzájemných propojení, vztahů a závislostí mezi zákonodárnými a výkonnými orgány. 1 Přímá volba prezidenta pak sama o sobě nemá (či nemusí mít) k charakteru formy vlády jednoznačný kauzální vztah, coţ vidíme na příkladech států s parlamentní formou vlády, kde je prezident volen přímo. 1.1 Parlamentní forma vlády V parlamentní formě vlády je svrchovaným ústavním orgánem parlament, který vzešel z rovných, přímých a tajných voleb. V této formě vlády pak existují vazby legislativně-exekutivní moci a naopak zde není striktní oddělení moci zákonodárné a výkonné, jak je tomu v prezidentských formách vlády. 2 Pro parlamentní formu vlády je tedy typické, ţe o moc ve státě se dělí moc výkonná s mocí zákonodárnou a moc výkonná je v určitých směrech závislá na moci zákonodárné. Obecně se parlamentní forma vlády se objevuje jak v republikách, tak v monarchiích, a není tedy přímo vázána na státní zřízení. V čele moci výkonné je premiér s vládou, která vzejde z parlamentní většiny a na moci zákonodárné je závislá tím, ţe musí od parlamentu získat důvěru. Navíc členové vlády mohou být zároveň členy parlamentu nevyţaduje se oddělení zákonodárné moci s výkonnou v podobě neslučitelnosti mandátu poslance s funkcí ministra, v jedné osobě se tak můţe potkat člen moci zákonodárné i výkonné. Sloučení funkce ministra 1 KUBÁT, Michal. Současná česká politika. Co s neefektivním reţimem? 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, S SARTORI, Giovanni. Srovnávací ústavní inţenýrství. 2. vyd. Praha: SLON, S
10 s mandátem poslance však lze řešit pomocí tzv. klouzavých mandátů, které pak přispívají k většímu oddělení moci výkonné od moci zákonodárné. 3 V parlamentní formě vlády můţe mít premiér různé postavení, coţ má vliv na fungování celého parlamentního systému, jak uvádí Sartori. 4 Jde o postavení premiéra vůči ostatním členům vlády, které můţe mít podobu prvního nad nerovnými, prvního mezi nerovnými a prvního mezi rovnými. Toto postavení premiéra pak bude mít vliv i na to, jak moc budou vlády silné a také na to, jaké postavení bude mít v celém systému prezident (resp. obecně hlava státu). Obecně čím silnější vláda, tím slabší hlava státu a naopak. V prezidentské parlamentní republice je prezident sice za součást exekutivy povaţován, nicméně jeho pravomoci nebývají tak rozsáhlé, aby mohl příliš aktivně zasahovat (nicméně to je dáno i tím, jakým způsobem koresponduje politické rozloţení ve vládě s politickou orientací prezidenta). Pokud je prezident volen nepřímo, coţ je typický způsob ustanovení prezidenta v parlamentní republice, pak je závislý na kreační pravomoci parlamentu, neboť vzejde z jeho hlasování (popř. z hlasování jiného speciálního volebního orgánu). V případě, ţe jsou volby prezidenta přímé (a skutečně jsou v současnosti zavedeny v mnoha parlamentních republikách) a prezident je volen ve všelidovém hlasování, tato závislost prezidenta na parlamentu pak neexistuje. Otázkou je, jakým způsobem pak mohou fungovat ostatní vazby, které existují v rámci daného parlamentního systému, protoţe přímá volba můţe prezidenta posílit. Navíc většina pravomocí prezidenta podléhá v parlamentní republice kontrasignaci premiéra nebo člena vlády, coţ souvisí s tím, ţe hlava státu není politicky odpovědná a konstruuje se tak nepřímá závislost hlavy státu na parlamentu. 5 V kontextu toho, ţe prezident v parlamentní formě vlády nemívá příliš široké pravomoci, nelze tedy očekávat, ţe by se pak mohl nějak pozitivně zapojovat do fungování moci výkonné. Naopak je předpoklad, ţe pokud bude chtít do politického dění nějak zasahovat, bude se spíš snaţit moc výkonnou a zákonodárnou blokovat svými negativními pravomocemi (např. v případě pravomoci suspenzivního veta nebo jmenování premiéra a vlády). 3 Členu vlády, který je zároveň poslancem nebo senátorem, se po dobu výkonu funkce pozastaví mandát v parlamentu a ten za něj vykonává náhradník po dobu výkonu funkce člena vlády. 4 SARTORI, Giovanni. Srovnávací ústavní inţenýrství. 2. vyd. Praha: SLON, S. 111 a násl. 5 HOLLÄNDER, Pavel. Základy všeobecné státovědy. 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, S
11 V dnešní době je však mnoho států s parlamentní formou vlády, kde je prezident volen přímo všelidovou volbou a zdá se, ţe z toho nevznikají příliš velké komplikace (např. Rakousko, Polsko, Slovensko podrobněji níţe). 1.2 Prezidentská forma vlády S prezidentskými formami vlády se setkáváme především na americkém kontinentu. Typickým státem s prezidentskou formou vlády jsou samozřejmě Spojené státy americké, kde tato forma vlády jiţ po mnoho let úspěšně funguje. V Evropě se státy s prezidentskou formou vlády spíše nenacházejí, je však nutno zmínit Rusko jako zástupce prezidencialismu v Evropě. Dle Sartoriho je typickým znakem prezidentské formy vlády přímá (či jakoby přímá 6 ) všelidová volba hlavy státu na určité stanovené období. Toto kritérium však nemůţe být jediným, neboť přímo voleny jsou i hlavy státu v některých parlamentních formách vlády, jak uţ bylo řečeno výše. Druhým znakem prezidentské formy vlády je tedy pak to, ţe se exekutiva nedělí mezi vládu a prezidenta, ale náleţí pouze prezidentovi. Podstatné je, ţe se nevytváří ţádná duální autorita mezi prezidentem a vládou. Vlády jsou výsadou prezidentů, tvoří vlastně prezidentův poradní sbor, nejmenuje je ani nerozpouští parlament a ani prezident nemůţe být parlamentem odvolán. Výkonná moc v prezidentské formě vlády je mocí ústřední, prezident řídí výkonnou moc a stojí v jejím čele, přičemţ zákonodárná a výkonná moc jsou na sobě navzájem nezávislé a kaţdá získávají samostatnou legitimitu. 7 Dále pak lze povaţovat za jeden z atributů prezidentské formy vlády to, ţe prezident mívá rozsáhlé pravomoci, coţ souvisí s tím, ţe je v čele moci výkonné bez pravomocí by nebyl schopen vykonávat své povinnosti s funkcí spojené. Obecně lze uzavřít, ţe prezidentská forma vlády je vlastně protikladem formy parlamentní. Vše se řídí jinou logikou a celý systém funguje jinak. Důleţité je také zdůraznit, ţe čistě prezidentská forma vlády vlastně funguje dobře jen ve Spojených státech amerických, kde je tento systém stabilní. Jde o systém, který v jiných státech prostě příliš nefunguje. 6 Pod tento pojem spadá i způsob volby prezidenta ve Spojených státech amerických, tedy prostřednictvím volitelů. 7 SARTORI, Giovanni. Srovnávací ústavní inţenýrství. 2. vyd. Praha: SLON, S. 93 a násl. 11
12 1.3 Poloprezidentská forma vlády Poloprezidentská forma vlády, jak uţ bylo zmíněno výše, je jakýmsi hybridem, smíšenou formou, která kombinuje některé prvky parlamentní formy vlády a některé prvky prezidentské formy vlády, nicméně jde o kvalitativně jinou formu vlády neţ předchozí dvě. Jako prototyp poloprezidencialismu bývá uváděna francouzská Pátá republika. Někteří autoři pojímají poloprezidentskou formu vlády jako střídání prezidencialismu a parlamentarismu, coţ je dost zjednodušující interpretace poloprezidencialismu, protoţe ve skutečnosti jsou vztahy v poloprezidencialismu o něco sloţitější. 8 Nejpřesnější definici poloprezidentské formy vlády (resp. poloprezidentského politického systému) vymezil Sartori na základě postavení prezidenta a premiéra takto: 1. Hlava státu (prezident) je volena všelidovou volbou přímo nebo nepřímo na pevně dané funkční období. 2. Hlava státu sdílí exekutivní moc s premiérem, což vytváří strukturu duální autority, již vymezují tři kritéria: 3. Prezident je nezávislý na parlamentu, není však oprávněn vládnout sám či přímo, a jeho vůle proto musí být tlumočena vládou a procházet přes její rozhodnutí. 4. Premiér a jeho kabinet naopak představují instituce nezávislé na prezidentovi v tom, že jsou závislé na parlamentu jsou závislé buď na důvěře, nebo na nedůvěře parlamentu (nebo na obojím) a v obou případech potřebují podporu parlamentní většiny. 5. Duální struktura autority poloprezidentského systému umožňuje různé vyvažování a také přesunování mocenské převahy uvnitř exekutivy, to však pod přísnou podmínkou, že trvá potenciál autonomie každé složky exekutivy. 9 8 Tento názor uvádí např. M. Duverger. 9 SARTORI, Giovanni. Srovnávací ústavní inţenýrství. 2. vyd. Praha: SLON, S
13 Moc výkonná tedy v poloprezidentské formě vlády získává dvojí legitimitu jednak prezident, který je volen přímo (nebo přinejmenším není volen parlamentem) a jednak vláda, která vychází z politického rozloţení v rámci moci zákonodárné. V poloprezidencialismu musí být zavedena diarchie prezidenta jako hlavy státu a premiéra, který stojí v čele vlády. 10 Vztahy v poloprezidentské formě vlády fungují na bázi sdílené moci mezi přímo voleným prezidentem a premiérem (resp. vládou), a premiér pak musí mít podporu parlamentu, aby mohl svoji funkci vykonávat. Sdílená moc je tedy základním principem fungování poloprezidencialismu (na rozdíl od prezidencialismu, kde naopak existuje princip rozdělení moci). Vztahy se však vyvíjejí, jak vidíme ve Francii, na základě toho, kdo má za sebou parlamentní většinu zda prezident nebo premiér, a podle toho prezident a premiér mezi sebou oscilují, kolísají. 11 To se pak projevuje v obdobích kohabitace, tedy obdobích rozdělených většin, kdy prezident a premiér pochází z odlišných politických táborů a v obdobích nerozdělených většin, kdy se prezident politicky shoduje s parlamentní většinou, s premiérem i vládou. Existuje mnoho důvodů, proč poloprezidentskou formu vlády zavést. Poloprezidentská forma vlády dokáţe být velmi akceschopná, pruţná a umí předcházet vládním krizím. Praxe ve Francii prověřila, ţe poloprezidencialismus můţe bez větších problémů fungovat. Je vhodné jej zavést hlavně tam, kde existuje nějaká deformace parlamentní formy vlády směrem k prezidentské formě vlády, ale přechod přímo na prezidencialismus by byl příliš radikálním krokem (coţ je i případ České republiky, kde deformace vznikla zavedením přímé volby prezidenta) SARTORI, Giovanni. Srovnávací ústavní inţenýrství. 2. vyd. Praha: SLON, S Tamtéţ. S KUBÁT, Michal. Současná česká politika. Co s neefektivním reţimem? 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, S
14 2 Srovnání s vybranými státy Ke komparaci jsem vybrala státy, které jsou stejně jako Česká republika parlamentními republikami a kde je prezident taktéţ volen všelidovou přímou volbou. Nejdříve srovnávám s Polskem a Slovenskem, protoţe jde o státy s podobnou historickou zkušeností jakou má Česká republika (v případě Slovenska i se společnou historií celkově), ale přímá volba prezidenta byla v obou státech zavedena dříve neţ v ČR. Dále komparuji s Rakouskem a Portugalskem, kde je přímá volba prezidenta zavedena po delší dobu neţ v předchozích dvou státech a lze tak sledovat případné problémy, které mohou nastat v parlamentarismu se zavedenou přímou volbou prezidenta. Na závěr zmiňuji i Spolkovou republiku Německo, neboť racionalizovaný parlamentarismus tam zavedený by mohl být vzorem pro Českou republiku, co se týče dalších změn v rámci ústavního systému. 2.1 Polsko Forma vlády v Polsku odpovídá nejvíce formě parlamentní, nicméně často bývá označována i jako poloprezidencialismus, coţ vyplývá z toho, ţe polský prezident je poměrně silný. Často však bývá polský ústavní systém označován také za racionalizovaný parlamentarismus (protoţe i polský premiér má silné postavení). Přímá volba v Polsku byla zavedena uţ v roce Tehdy byly stanoveny i poměrně výrazné a silné pravomoci prezidenta, coţ se však změnilo v roce V současnosti je polský prezident sice součástí výkonné moci, ale přímo reálnou výkonnou mocí nedisponuje. Formálně je prezidentem spíše slabším, část jeho aktů musí být kontrasignována a není politicky odpovědný (nicméně nese ústavní odpovědnost). Silnějším je formálně spíše premiér a vláda, nad kterými prezident nemá příliš velkou kontrolu. Ve skutečnosti však můţe být prezident silnějším, záleţí na jeho vztahu s premiérem a vládou. 13 Prezident v Polsku má pravomoci, které jsou obvykle prezidentům v parlamentních formách vlády dávány 14, nicméně některé prezidenta spíše posilují, neţ omezují. V polské ústavě je stanoveno mnoţství pravomocí, ke kterým není vyţadována kontrasignace, a dále z textu vyplývá, ţe ostatní úřední akty kontrasignaci předsedy 13 JAVŮREK, Petr. Postavení prezidentů v politickém systému Polska, Litvy a Rumunska. In: NOVÁK, Miroslav, BRUNCLÍK, Miloš (eds.). Postavení hlavy státu v parlamentních a poloprezidentských reţimech: Česká republika v komparativní perspektivě. 1. vyd. Praha: Dokořán, S. 84 a násl. 14 KLOKOČKA, Vladimír. Ústavy států Evropské unie, 2. díl. 1. vyd. Praha: Linde Praha, S. 209 a násl. 14
15 vlády vyţadují. Mezi spíše posilující pravomoci bych zařadila např. zákonodárnou iniciativu, která umoţňuje prezidentovi zasahovat do vnitropolitických záleţitostí, dále rozsáhlé jmenovací pravomoci, coţ prezidentovi zajišťuje kontrolu nad důleţitými institucemi, a také právo veta, které prezidentovi umoţňuje ochranu ústavnosti (to ale polští prezidenti uţívají jen v nejzávaţnějších případech). 15 Polský prezident můţe svolat kabinetní radu v záleţitostech mimořádného významu, coţ je ministerská rada řízená prezidentem, a dále pak organizuje další různé poradní orgány, kde se setkává i se zástupci politických stran, a tím do politiky můţe zasahovat. Můţe se také obracet na Sejm, Senát nebo na Národní shromáţdění s poselstvími, ve kterých se vlastně obrací i na občany země. Dále je polský prezident také poměrně aktivním v zahraničních záleţitostech, kde v podstatě tvoří vlastní zahraniční politiku a je aktivním činitelem v rámci mezinárodních vztahů. 16 Je moţno uzavřít, ţe polský ústavní systém má spíše parlamentní formu vlády, nicméně s velmi silným postavením prezidenta, coţ můţe skutečně skoro směřovat aţ k poloprezidencialismu. Ústavou z roku 1997 byly sice prezidentovy pravomoci oslabeny, nicméně polská tradice inklinuje spíše k prezidentovi se silným postavením a polští prezidenti jsou poměrně aktivními a snaţí se zasahovat do politických záleţitostí. Díky přímé volbě získávají silný mandát, a to jim umoţňuje se podle toho chovat. Ve srovnání s českým prezidentem je ten polský silnější jak v kompetencích, tak ve faktickém postavení a Polsko v podstatě inklinuje spíše k poloprezidentské formě vlády. Česká republika by pravděpodobně k obdobnému uspořádání směřovala v případě, ţe by se ústavodárci rozhodli dále rozšířit pravomoci českého prezidenta. 15 KUBÁT, Michal. Prezident v politickém systému Polska. In: NOVÁK, Miroslav, BRUNCLÍK, Miloš (eds.). Postavení hlavy státu v parlamentních a poloprezidentských reţimech: Česká republika v komparativní perspektivě. 1. vyd. Praha: Dokořán, S. 123 a násl. 16 KOLÁŘ, Petr, PECHÁČEK, Štěpán, SYLLOVÁ, Jindřiška. Přímé volby, pravomoci a odpovědnost prezidenta v ústavních systémech některých evropských států (srovnávací studie č ) [online]. Parlamentní institut, 2009 [cit. dne ]. S. 51. Dostupné z: 15
16 2.2 Slovensko Slovensko se jeví jako stát vhodný pro komparaci, neboť s Českou republikou má od roku 1918 do roku 1993 společnou historii. Teoreticky Slovensko navazovalo na stejnou tradici jako Česká republika, v praxi však Slováci odmítli navázat na institut prvorepublikového československého či poté česko-slovenského prezidenta, neboť si tento institut spojovali s českým centralismem a čechoslovakismem. 17 Po rozdělení v roce 1993 byla na Slovensku, stejně jako v České republice, zavedena nepřímá volba prezidenta, na Slovensku se však konala pouze jednou. Byla nevhodně nastavena tak, ţe bylo nutno naplnit třípětinové kvorum podpory všech poslanců, přičemţ se kvorum nesniţovalo ani při dalších pokusech o zvolení prezidenta v případě neúspěšnosti první volby. Takto nastavená nepřímá volba prezidenta tedy sama o sobě uţ předznamenávala problémy. Navíc na Slovensku bylo (a stále je) poměrně fragmentované obsazení parlamentu a nehomogennost v rámci poslaneckých klubů, coţ naplnění kvora ještě více znemoţňovalo. Jiţ v roce 1996 se začal objevovat poţadavek zavedení přímé volby, neboť opozice proti Mečiarovi se obávala nezvolení prezidenta parlamentem nebo zvolení mečiarovského kandidáta. V březnu 1998 skončil v úřadu Michal Kováč, a poté byl úřad prezidenta skutečně neobsazen aţ do června 1999 kvůli neschopnosti silně polarizované Národní rady zvolit prezidenta po šesti neúspěšných pokusech o zvolení. Situace byla vyřešena aţ po parlamentních volbách, které se konaly na podzim 1998, kdy nově utvořená ústavní většina dostála svým volebním slibům a zavedla ústavní novelou z ledna 1999 přímou volbu prezidenta. Ta se poté konala aţ v polovině května 1999 a nový prezident Rudolf Schuster nastoupil do funkce v polovině června. Co se týče postavení slovenského prezidenta, původně byl ústavou z roku 1992 prosazován model silného prezidenta s širokými pravomocemi, k čemuţ nakonec nedošlo. Nicméně i tak vznikala řada nejasností ohledně toho, zda je v čele výkonné moci prezident či vláda, coţ bylo posilováno i jejich konflikty politického charakteru. Vztahy mezi premiérem Mečiarem a prezidentem Kováčem byly mimořádně vyostřené. 17 KOPEČEK, Lubomír. Prezident v politickém systému Slovenska nelehké hledání fungujícího systému. In: NOVÁK, Miroslav, BRUNCLÍK, Miloš (eds.). Postavení hlavy státu v parlamentních a poloprezidentských reţimech: Česká republika v komparativní perspektivě. 1. vyd. Praha: Dokořán, S
17 Brzy byly přijaty změny ústavy, které prezidenta spíše oslabovaly. Ani se zavedením přímé volby nebyly prezidentovy pravomoci nijak rozšířeny a přímá volba tak byla pouhým řešením krizové situace (která ale mohla být vyřešena i revizí nepřímé volby). Naopak byly v letech 1999 a 2001 přijaty novely ústavy, které postavení prezidenta dále upravily. Díky těmto novelám se vztahy slovenských prezidentů s premiéry po roce 1999 relativně uklidnily. Stabilizovalo se postavení prezidenta a začal vykonávat roli běţnou v parlamentním systému. 18 V kaţdém případě, stejně jako u nás, na Slovensku přímá volba prezidenta neměla ţádnou tradici a taktéţ byla zavedena i přes to, ţe byl v zemi fungující parlamentní systém. Jediným cílem zavedení přímé volby na Slovensku bylo vyřešení ústavní krize způsobené nemoţností zvolit prezidenta v parlamentu. Nicméně tato situace mohla být řešena vhodnější úpravou nepřímé volby prezidenta, i kdyţ vzhledem k fragmentaci politických si na Slovensku by ani to nemuselo být vhodným řešením. Na Slovensku se také ukazuje, ţe i přes zavedení přímé volby prezidenti nejsou příliš nadstraničtí (coţ bývá uváděno jako jedna výhod přímé volby). 2.3 Portugalsko Od roku 1982 aţ do současnosti je v Portugalsku parlamentní forma vlády, nicméně s přímo voleným a spíše slabším prezidentem, v čemţ shledávám obdobu s formou vlády v České republice. Obdobně jako v České republice je prezident vnímán občany jako silný a očekává se, ţe bude nadstranický, avšak výrazné exekutivní pravomoci nemá alespoň formálně. Portugalský prezident je jakýmsi garantem řádného fungování ústavního systému, arbitrem a moderátorem. 19 V letech 1976 aţ 1982 však byla v Portugalsku poloprezidentská forma vlády, ve které měl portugalský prezident poměrně rozsáhlé pravomoci, navíc byl zástupcem armádních sil, coţ přineslo i silovou autoritu. Z toho zřejmě pramení jeho dnešní postavení, ačkoliv pravomoci prezidenta byly do značné míry omezeny v roce 1982, kdy byla na jeho úkor posílena vláda, a v této podobě jsou zachovány dodnes. 18 KOPEČEK, Lubomír. Prezident v politickém systému Slovenska nelehké hledání fungujícího systému. In: NOVÁK, Miroslav, BRUNCLÍK, Miloš (eds.). Postavení hlavy státu v parlamentních a poloprezidentských reţimech: Česká republika v komparativní perspektivě. 1. vyd. Praha: Dokořán, S. 200 a násl. 19 ŠOFROVÁ, Vendula. Portugalsko postavení prezidenta v politickém systému. In: NOVÁK, Miroslav, BRUNCLÍK, Miloš (eds.). Postavení hlavy státu v parlamentních a poloprezidentských reţimech: Česká republika v komparativní perspektivě. 1. vyd. Praha: Dokořán, S
18 Podle portugalské ústavy prezident republiky reprezentuje stát, je ručitelem národní nezávislosti, jednoty státu a řádného chodu demokratických institucí. Prezident je volen ve všeobecných, přímých a tajných volbách. 20 Působnosti prezidenta nejsou příliš rozsáhlé a odpovídají parlamentní formě vlády, nicméně v době krize můţe být klíčovým hráčem (v případě pádu vlády se můţe sám rozhodnout, zda jmenuje nového ministerského předsedu nebo zda rozpustí parlament a vyhlásí předčasné volby), dále má právo suspenzivního veta na běţné zákony a můţe předkládat zákony k posouzení Ústavnímu soudu. Postavení portugalského prezidenta je na základě jeho pravomocí formálně poměrně slabé, nicméně reálně prezident můţe hrát i významnou politickou roli. Protoţe získává vlastní legitimitu přímo od občanů, očekává se od něj, ţe bude nadstranický, přiměřeně aktivní a bude se účastnit řešení politických problémů a krizí jako arbitr. Prezidentovo postavení se výrazně posiluje v době, kdy za vládou nestojí parlamentní většina, naopak se oslabuje v době kohabitace, kdy existuje absolutní většina a těţiště výkonné moci je na vládě. Portugalští prezidenti se však snaţí o mírovou kohabitaci a s vládou se snaţí spolupracovat, i kdyţ ani to nemusí být pravidlem. Pozice prezidenta se postupně ustaluje jako protiváha vládní většině, neboť v podstatě neustále (aţ na jednu výjimku) dochází ke kohabitaci. Prezident je tak nejčastěji v roli garanta demokratických institucí. Potvrzuje se ovšem i to, ţe aktivita prezidenta závisí také na tom, zda usiluje o znovuzvolení. Ve druhém funkčním období byli prezidenti Soares i Sampaio mnohem aktivnější a kontroverznější neţ v prvním. 21 Zdá se tedy, ţe v Portugalsku bez problémů funguje parlamentní systém společně s přímou volbou prezidenta, který nemá příliš rozsáhlé pravomoci, coţ je obdoba situace, ve které se nyní nachází Česká republika. V Portugalsku šlo sice o přechod od poloprezidentské formy vlády k parlamentní, nicméně i tak se v portugalském ústavním systému úspěšně prosadila změna na parlamentní formu vlády a potvrzuje se tendence k prosazení role premiéra na úkor prezidenta. 20 KLOKOČKA, Vladimír, WAGNEROVÁ, Eliška. Ústavy států Evropské unie, 1. díl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, S. 363 a násl. 21 ŠOFROVÁ, Vendula. Portugalsko postavení prezidenta v politickém systému. In: NOVÁK, Miroslav, BRUNCLÍK, Miloš (eds.). Postavení hlavy státu v parlamentních a poloprezidentských reţimech: Česká republika v komparativní perspektivě. 1. vyd. Praha: Dokořán, S
19 2.4 Rakousko V Rakousku byla přímá volba prezidenta zavedena uţ v roce Od počátku své existence se Rakousko zmítalo v problémech a přímá volba prezidenta byla součástí reformy, která měla Rakousko posunout k parlamentně-prezidentské formě vlády. Záhy však byl demokratický ţivot v zemi ochromen a Rakousko navázalo na ústavu z roku 1929 aţ v roce 1945 a přímá volba prezidenta se konala aţ v roce Podle rakouské ústavy má prezident rozsáhlé pravomoci 23 a papírově je dokonce silnější neţ francouzský prezident, ve skutečnosti je však výrazně slabší. Zajímavé je, ţe i přesto, ţe je volen přímo, je jeho chování nepříliš aktivní a zdrţenlivější. Jeho postavení zřejmě ovlivňuje specifický stranický systém a také to, ţe většinou dochází spíše k situaci, která se dá srovnat s kohabitací, coţ prezidentovi neumoţňuje aktivněji jednat. Rakousko bývá někdy odznačováno za poloprezidencialismus, vzhledem k přímé volbě a k rozsáhlejším pravomocem prezidenta. Ve skutečnosti však pod Sartoriho vymezení poloprezidencialismu nespadá, neboť chybí jeden základní znak a to dualita autorit, kdy prezident a premiér sdílí výkonnou moc. A prezident pravomoci sice má, nicméně nevyuţívá je natolik aktivně, aby mohl být označován za silného prezidenta, navíc své pravomoci vyuţívá na návrh vlády, popř. je nutná kontrasignace. Některé pravomoci navíc nebyly, nebo téměř nebyly, za celou historii účinnosti spolkového ústavního zákona pouţity, coţ v podstatě zakládá ústavní zvyklost tyto pravomoci neuţívat. Důleţité je i to, ţe na prezidenty v Rakousku nekandidují nijak kontroverzní osoby či např. předsedové politických stran. Kdo chce v politice něco ovlivnit, stane se spolkovým kancléřem. Navíc v Rakousku je politický systém poměrně stabilní a prezident nemusí tvořit protiváhu nefunkční vládě (coţ se však můţe změnit, pak by moţná prezident začal vystupovat aktivněji) GRINC, Jan. Přímá volba spolkového prezidenta v Rakousku. Acta Universitas Iuridica. Praha: Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum. 2012, č. 4. S KLOKOČKA, Vladimír, WAGNEROVÁ, Eliška. Ústavy států Evropské unie, 1. díl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, S. 459 a násl. 24 GRINC, Jan. Přímá volba spolkového prezidenta v Rakousku. Acta Universitas Iuridica. Praha: Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum. 2012, č. 4. S
20 Obecně se tak Česká republika příliš inspirovat nemůţe, protoţe jde sice také o parlamentarismus s přímou volbou vlády, ale tradice je jiná. Zatímco rakouští prezidenti nejsou příliš aktivní, čeští prezidenti aktivní byli a snaţili se zasahovat do politického dění, coţ potom vytváří jinou ústavní realitu. 2.5 Spolková republika Německo Spolková republika Německo je označována za tzv. racionalizovaný parlamentarismus. Prezident je slabší a výkonná moc leţí na vládě v čele se spolkovým kancléřem. Současné slabší postavení prezidenta vyplývá především z negativních historických zkušeností za Výmarské republiky. Ta měla parlamentní formu vlády, ale prezident byl volen přímo a měl mimořádně silnou pozici. Moc ve státě byla v podstatě rozdělena mezi prezidenta a parlament. Tento systém se ukázal jako problematický ve chvíli, kdy se politické síly začaly polarizovat a nebylo poté moţno vytvořit vládní většinu v Říšském sněmu, coţ nakonec vedlo k tomu, ţe byl říšským kancléřem jmenován Hitler a převzal veškerou moc ve státě. 25 V současnosti je spolkový prezident volen nepřímo Spolkovým shromáţděním, coţ je speciální volební orgán pro volbu prezidenta, který je sloţen z poslanců Spolkového sněmu a delegátů zemských sněmů. Tento způsob volby tedy zajišťuje i účast jednotlivých spolkových zemí a o prezidentovi není rozhodováno jen centrálním Spolkovým sněmem. Německý prezident má jen omezené pravomoci. Je především hlavou státu a má spíše reprezentativní funkce. Všechny akty prezidenta potřebují kontrasignaci spolkového kancléře nebo příslušného ministra, coţ vylučuje politickou odpovědnost prezidenta (právní odpovědnost však nese). Autonomním rozhodnutím prezidenta je v případě opakované neúspěšné volby Spolkového kancléře, kdy se můţe rozhodnout, zda ustaví menšinovou vládu nebo rozpustí Spolkový sněm a vyhlásí nové volby. Dále pak není třeba spolupodpisu při jmenování a propouštění spolkového kancléře. Tím, kdo v Německu skutečně má výkonnou moc, je spolkový kancléř, který je v čele spolkové vlády KLOKOČKA, Vladimír. Ústavní systémy evropských států (srovnávací studie). 2. vyd. Praha: Linde, S Tamtéţ. S
21 Pro Českou republiku zde můţe být inspirací více, nicméně znamenalo by to komplexní revizi Ústavy a zváţení, jakým směrem se chce Česká republika ubírat. Racionalizovaný parlamentarismus by byl vhodnější neţ posilování prezidenta přímou volbou. Znamenalo by to posílit spíše premiéra a vládu, zakotvit konstruktivní vyjádření nedůvěry, vyrovnat postavení parlamentu a vlády apod. Inspirovat by se Česká republika mohla i ve způsobu, jakým je spolkový prezident volen ŠIMÍČEK, Vojtěch. Alternativa k navrhovaným způsobům volby prezidenta republiky. Politologický časopis. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity. 2001, roč. 8, č. 4, s
22 3 Postavení, pravomoci a způsob volby vybraných prezidentů ČSR a ČR V této kapitole stručně shrnu postavení a způsob volby prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a poté se budu zabývat stejnou problematikou u bývalých českých prezidentů Václava Havla a Václava Klause, kde také shrnu nejdůleţitější momenty z jejich funkčních období. Nebudu se zde zabývat prezidenty z éry socialistického Československa, protoţe postavení prezidentů se v tomto období neodvíjelo od ústavněprávního zakotvení této funkce, ale spíše od toho, jakou funkci daný prezident zastával uvnitř stranické hierarchie v KSČ. 28 Pro účely této práce tedy není rozbor postavení těchto prezidentů příliš relevantní. V České republice je prezident uţ od dob ČSR a Masaryka pojímán obdobně jako osobnost monarchy, čímţ se vlastně navázalo na monarchistické Rakousko Uhersko a tato tradice v České republice do jisté míry přeţívá aţ do současnosti. Je občany vnímán jako nadstranická osobnost. Prezidenti v Československé a později České republice byli voleni (aţ do roku 2013) nepřímou volbou parlamentem. 3.1 Tomáš Garrigue Masaryk T. G. Masaryk byl prvním československým prezidentem, na jehoţ tradici se snaţí navázat i Česká republika. Československo bylo parlamentní republikou, nicméně postavení prezidenta bylo silné hlavně kvůli osobnosti a autoritě Masaryka. Jeho pravomoci se vyvíjely postupně, nejdříve byly stanoveny na základě prozatímní ústavy. Prozatímní ústava obsahovala jen několik pravomocí prezidenta (např. zastupování státu navenek, právo veta), všechny byly navíc kontrasignované. Výkonnou moc prozatímní ústava svěřila pouze vládě v čele s premiérem. 29 Zatímco představa ostatních politiků byla taková, ţe prezident bude pouze symbolem a reprezentativní hlavou státu bez výrazných pravomocí a nebude nijak zasahovat do politiky, Masarykova představa byla jiná. Masaryk se s pouze 28 BOBEK, Michal, MOLEK, Pavel, ŠIMÍČEK, Vojtěch (eds.). Komunistické právo v Československu. Kapitoly z dějin bezpráví. 1. vyd. Brno: Mezinárodní politologický ústav, ISBN: S Zákon č. 37/1918 Sb., o prozatímní ústavě [online]. Poslanecká sněmovna. [cit. dne ]. Dostupné z: 22
23 reprezentativní rolí hlavy státu nesmířil. Chtěl silného prezidenta, který bude mít moţnost zasahovat sám do politických událostí, nejlépe pak prezidentskou formu vlády. Postupně tak začal lobbovat u politiků (zejm. u Edvarda Beneše a Antonína Švehly), aby se prezidentské pravomoci alespoň trochu rozšířily. 30 Později však Masaryk změnil názor do té míry, ţe za hlavní ústavní instituce povaţoval vládu a Národní shromáţdění, a nechtěl, aby jim prezident nějak stál v cestě. 31 Byla zde i myšlenka, ţe se pravomoci upraví přímo na míru Masarykovi, bylo totiţ téměř obecně uznáváno, ţe Masarykovi by mohla být svěřena moc jakkoli velká. Pak se ale přešlo k názoru, ţe se neví, kdo bude příštím prezidentem, takţe jedinou výjimkou pro Masaryka bylo to, ţe můţe být zvolen tolikrát, kolikrát se toho doţije, kdeţto všichni další prezidenti mohli být zvoleni pouze na dvě funkční období. 32 V Ústavě z roku 1920 je uţ pravomocí prezidenta mnohem více. Jednak je pasáţ o prezidentovi zařazena v hlavě o moci vládní a výkonné, jednak se rozšířily pravomoci prezidenta. Např. se rozšířily o jmenování soudců a profesorů, sjednávání a ratifikaci mezinárodních smluv, svolávání, odročování a rozpouštění Národního shromáţdění, jmenování a propouštění předsedy a členů vlády (ministrů) a stanovení jejich počtu a stanovení, který z členů vlády řídí jednotlivá ministerstva. 33 Zároveň však prezident nebyl odpovědný z výkonu své funkce a všechny jeho úkony moci vládní nebo výkonné potřebovaly spolupodpis odpovědného člena vlády. Prezident mohl být trestně stíhán pouze pro velezradu. Československý prezident byl volen parlamentem (resp. Národním shromáţděním). První volba TGM se uskutečnila 14. listopadu 1918 a panovala tak nadšená revoluční nálada, ţe byl Masaryk zvolen aklamací. Nicméně další volby uţ nebyly tak jednoznačné jako ta první. Podruhé byl Masaryk zvolen 27. května Tato volba vůbec proběhnout nemusela, ale Masaryk na ní trval. Chtěl, aby byl ve funkci potvrzen řádně zvoleným Národním shromáţděním, protoţe poprvé byl zvolen v revolučních okamţicích. Třetí volba se konala 27. května 1927 a Masaryk zvítězil hned v prvním kole, sice poměrně pohodlně, ale volbu nepovaţoval za manifestační, 30 TABERY, Erik. Hledá se prezident: Zákulisí voleb hlavy státu. Praha: Respekt Publishing, S PEROUTKA, Ferdinand. Budování státu. 3. vyd. Praha: Lidové noviny, S Tamtéţ. S. 958 a násl. 33 Zákon č. 121/1920 Sb., kterým se uvozuje Ústavní listina Československé republiky [online]. Poslanecká sněmovna [cit. dne ]. Dostupné z: 23
24 neboť prošel jen o 13 hlasů. Navíc někteří poslanci vhazovali bílé lístky tehdy byli proti Masarykovi především němečtí nacionalističtí poslanci, ale i národní demokraté Karla Kramáře a Hlinkovi luďáci. 34 Naposledy byl zvolen 24. května V té době uţ byl TGM váţně nemocný a téměř neviděl, nedokázal ani bez nápovědy přečíst prezidentský slib. Kandidovat se mu ani nechtělo, nicméně byl jediným moţným kandidátem, protoţe pro Beneše se mu nepodařilo sehnat podporu. Masaryk abdikoval 14. prosince Masaryk, i přesto, ţe jeho postavení formálně nebylo tak silné, měl velký neformální vliv na to, co se dělo v politice. Obvykle stačilo, aby Masaryk vyjádřil nespokojenost s nějakým členem vlády a ten velmi záhy opustil svůj úřad. Zasahoval také do sloţení vlády stačilo, aby si o kandidátovi nemyslel úplně to nejlepší a ten potom ani nebyl navrţen. Měl vliv i na zahraniční politiku. To dokazuje, jak moc velkou autoritu Masaryk měl. 36 Neznamená to však, ţe by nevznikaly ţádné konflikty. Vládám se mnohdy nelíbilo, jak prezident zasahuje do jejich pravomocí. Přesto, ţe Československá republika měla formu vlády parlamentní s formálně nepříliš silným prezidentem, Masarykova autorita ji v podstatě přetransformovala na formu prezidentskou. I českoslovenští občané se domnívali, ţe Masaryk je prezidentem se silným postavením. 3.2 Václav Havel Byl prezidentem aktivním. Jiţ po svém prvním a druhém zvolení do funkce federálního prezidenta v letech 1989 a 1990 ukázal, ţe hodlá vstupovat do politického dění a nespokojí se pouze s rolí reprezentační. Právě v období po sametové revoluci měl Havel obrovský faktický vliv (který však s postupem času klesal). V této době Havel aktivně začal vyuţívat pravomocí, které byly prezidentu republiky dány ještě Ústavou ČSSR z roku 1960 a ústavním zákonem o československé federaci z roku Patřila tam i pravomoc zákonodárné iniciativy, díky čemuţ mohl Havel aktivně ovlivňovat moc zákonodárnou, a také přispívat k formování identity nového státu, coţ se projevilo např. v návrhu zákona o změně názvu státu a státních symbolech. Tento návrh mimo jiné rozpoutal diskusi o tom, jaké je postavení Čechů a Slováků ve státě. Slováci poţadovali, aby byla v názvu vyjádřena 34 KLIMEK, Antonín. Boj o hrad /2./. 1. vyd. Praha: PANEVROPA, S. 133 a násl. 35 TABERY, Erik. Hledá se prezident: Zákulisí voleb hlavy státu. Praha: Respekt Publishing, S Tamtéţ. S
25 skutečnost, ţe stát je tvořen dvěma republikami. Tento poţadavek vyvrcholil tzv. pomlčkovou válkou. Prezident Havel chápal poţadavky Slováků a pomlčku v názvu podporoval, nicméně čeští poslanci pomlčku povaţovali za zbytečně vzniklý problém. Výsledkem byl název státu znějící Česká a Slovenská Federativní Republika. 37 Brzy se však začaly projevovat i odlišné názory Čechů a Slováků na celkové státoprávní uspořádání. Mnoho setkání, na kterých se jednalo o těchto otázkách, inicioval právě prezident Havel, a těchto jednání se mnohdy i účastnil. Havel usiloval o zachování společného státu, coţ podporoval i řadou návrhů, např. návrhem ústavního zákona o referendu nebo neformálním návrhem nové federální ústavy. Všechny jeho iniciativy však byly odmítnuty. V roce 1992 vrcholila krize a probíhala další jednání. V červnu uţ bylo téměř jasné, ţe dojde k rozdělení. K 20. červenci 1992 se Václav Havel rozhodl rezignovat na svou funkci, protoţe dle svých slov nechtěl mít odpovědnost za vývoj, který nemohl ovlivnit. 38 Po své abdikaci měl Havel čas věnovat se návrhu Ústavy budoucí České republiky. Ústava České republiky vznikala v druhé půlce roku 1992 a Václav Havel se k jejímu znění vyjadřoval (v té době jako občan budoucí České republiky). Ústava České republiky, samozřejmě i v oblasti prezidentských pravomocí, tak byla zčásti ovlivněna i jeho návrhy. Obecně se také dá říci, ţe Ústava byla psána s tím, ţe se počítalo s Havlem jako budoucím prezidentem České republiky, byla mu tak částečně ušita na míru, a zároveň se k jeho názorům přihlíţelo a některé otázky s ním byly konzultovány. Zásadní jsou zejména jeho názory na Senát jako na druhou komoru Parlamentu, na přímou volbu prezidenta republiky a funkci hlavy státy jako neutrálního orgánu, a také jeho připomínky k pravomocem prezidenta. 39 Podle Havla měl být prezident především představitelem státnosti a její kontinuity, a také vyvaţujícím a stabilizačním činitelem. Představoval si, ţe prezidentova legitimita nebude odvozena od výsledků parlamentních voleb a tedy nebude závislý na těch, kdo volby vyhráli. Navíc poţadoval, aby prezident měl takové pravomoci, které by mu nějakým způsobem umoţňovaly alespoň nějaké samostatné politické chování. 37 CHRASTILOVÁ, Brigita, MIKEŠ, Petr. Prezident republiky Václav Havel a jeho vliv na československý a český právní řád. 1. vyd. Praha: ASPI Publishing, S. 15 a násl. 38 Abdikační projev prezidenta ČSFR Václava Havla ze dne 17. července 1992 [online]. Osobní stránky Václava Havla [cit. dne ]. Dostupné z: 39 CHRASTILOVÁ, Brigita, MIKEŠ, Petr. Prezident republiky Václav Havel a jeho vliv na československý a český právní řád. 1. vyd. Praha: ASPI Publishing, S. 371 a násl. 25
26 Důleţitost viděl zejména v pravomoci prezidenta rozpustit Poslaneckou sněmovnu a v právu veta. Prezident měl podle něj fungovat jako pojistka v případě, ţe dojde k nějaké politické krizi. 40 Co se týče Havlova názoru na přímou volbu prezidenta, lze ho shrnout tak, ţe ji neviděl jako jediný moţný způsob, jak dát prezidentovi jinou legitimitu, neţ má vláda. Nicméně se proti přímé volbě nestavěl, ani se nedomníval, ţe by její zavedení nějak narušilo chod parlamentní formy vlády. Navrhoval, aby prezidentova legitimita byla odvozena od jiného voličského sboru, neţ který dává důvěru vládě. Proto povaţoval za průchozí kompromisní řešení společnou volbu prezidenta Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Dále navrhoval i obdobu volby prezidenta, která je zavedena v Německu (volba prezidenta Spolkovým sněmem společně s delegáty zemských sněmů, kde je takto zastoupen i regionální prvek 41 ). Za klíčovou však povaţoval jiţ zmíněnou skutečnost, ţe prezident má být volen jiným orgánem, neţ který dává důvěru vládě jakoţto druhému členovi výkonné moci. Jako první český prezident byl Václav Havel zvolen 26. ledna Tato prezidentská volba byla asi nejméně napínavá v historii České republiky. Do volby také zasáhlo to, ţe v té době ještě nebyl ustaven Senát. Václav Havel získal 109 hlasů, coţ sice není úplně manifestační, nicméně jednoznačně vyhrál. 42 V průběhu prvního funkčního období Václav Havel hledal a ujasňoval roli a postavení prezidenta. Po volbách do Poslanecké sněmovny v červnu 1996 Havel sehrává klíčovou roli moderátora v patové povolební situaci, kdy se mu podařilo přesvědčit Miloše Zemana, předsedu druhé vítězné strany ČSSD, ţe menšinová pravicová vláda je jediným řešením. Konec prvního funkčního období Václava Havla pak poznamenala politická krize. Ta vypukla na konci listopadu 1997 po tzv. sarajevském atentátu, a souvisela s nejasným financováním ODS. Jan Ruml a Ivan Pilip vyzvali Václava Klause, aby odstoupil z vedení ODS. Členové vlády za KDU-ČSL i za ODA poté oznámili, ţe podají 40 HAVEL, Václav. Několik poznámek na téma české ústavy. In: CHRASTILOVÁ, Brigita, MIKEŠ, Petr. Prezident republiky Václav Havel a jeho vliv na československý a český právní řád. 1. vyd. Praha: ASPI Publishing, S Obdobně: ŠIMÍČEK, Vojtěch. Alternativa k navrhovaným způsobům volby prezidenta republiky. Politologický časopis. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity. 2001, roč. 8, č. 4, s TABERY, Erik. Hledá se prezident: Zákulisí voleb hlavy státu. Praha: Respekt Publishing, S. 70 a násl. 26
27 demisi. Bylo zřejmé, ţe bude muset odstoupit celá vláda, proto ji k tomu prezident Havel vyzval. 30. listopadu Havel přijal demisi celé vlády vedené Václavem Klausem. Po jednáních pak 2. ledna 1998 jmenoval poloúřednickou vládu vedenou Josefem Tošovským. Tato vláda, i přes počáteční odpor velké části poslanců, nakonec získala důvěru. Havlovi se tak podařilo vyuţít svých ústavních pravomocí a vlivu k tomu, aby tato vláda byla přijata. 43 Z tohoto období ( ) je i Havlův legendární Rudolfinský projev, ve kterém ostře kritizoval transformaci v podání Václava Klause. Tímto projevem si Klause a jeho příznivce v ODS znepřátelil, a předurčil, ţe nadcházející prezidentská volba nebude tak jednoznačná jako ta první. Podruhé byl Václav Havel zvolen českým prezidentem 21. ledna 1998, nicméně aţ ve druhém kole a těsnou většinou. Tentokrát se uţ účastnil i Senát. Uţ od začátku bylo jasné, ţe půjde o vyhrocenou volbu. Začalo to spory o to, kde se bude volba konat a pokračovalo tím, zda bude volba veřejná či tajná (nakonec byla volba tajná). Havel nakonec vyhrál v druhém kole rozdílem pouze jednoho hlasu. Celá volba však byla poměrně nedůstojná tím, ţe se poslanci svým hlasováním snaţili potrestat Havla, nebo nekorektními projevy republikánů a komunistů. 44 Havlovo druhé funkční období se neslo ve znamení tzv. opoziční smlouvy. Vláda Josefa Tošovského sice získala důvěru, nicméně uţ v červnu 1998 se konaly předčasné volby. Rozloţení ve sněmovně se sice výrazně změnilo, i tak však opět nastala patová situace při jednání o nové vládě. Vítězné strany ČSSD a ODS nakonec uzavřely dohodu, která je známa jako tzv. opoziční smlouva. 45 Na základě této smlouvy pak byla vytvořena menšinová vláda vedená Milošem Zemanem. Tato dohoda fakticky způsobila, ţe strany spolu začaly v mnohých případech jednat v podstatě jako koaliční partneři. Opoziční smlouva zajistila ČSSD, ţe bude vládnout, ale umoţnila ODS zachovat si mimořádný vliv. Havel tento postup kritizoval, nepovaţoval toto uspořádání za vhodné a obával se trvalého rozdělení politických sil ve státě a omezení politického pluralismu. Prezident tak byl jedinou protiváhou Parlamentu, kde vlastně přestala 43 BRUNCLÍK, Miloš. Role prezidenta při vládních krizích v České republice. In: NOVÁK, Miroslav, BRUNCLÍK, Miloš (eds.). Postavení hlavy státu v parlamentních a poloprezidentských reţimech: Česká republika v komparativní perspektivě. 1. vyd. Praha: Dokořán, S TABERY, Erik. Hledá se prezident: Zákulisí voleb hlavy státu. Praha: Respekt Publishing, S. 98 a násl. 45 K tématu opoziční smlouvy např. dokument ČT Vládneme, nerušit. Dostupné z: 27
Úřednické vlády a jejich ústavní zakotvení
Úřednické vlády a jejich ústavní zakotvení Eva Burešová Jindřiška Syllová Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Studie č. 1.177 říjen 2006 PI 1.177 2 Obsah: I. POJEM
VícePoloprezidentské režimy
Poloprezidentské režimy Obsah kapitoly 1. Vymezení pojmu 2. Znaky poloprezidentských režimů 3. Duvergerova teorie 4. Duvergerova kritika 5. Pojem kohabitace 6. Duvergerova transformační mřížka - úkol Studijní
VíceLOTYŠSKO & POLSKO prezidenti
POL 347: Hlavy států v Evropě Listopad, 2015 LOTYŠSKO & POLSKO prezidenti Tomáš Kajzar, Lenka Komůrková, Barbora Lachmanová, Lenka Mašterová, Klára Vavrečková LOTYŠSKO - 1940 až 1991 Lotyšská sovětská
VíceEPS - vládní systémy. Ladislav Mrklas
EPS - vládní systémy Ladislav Mrklas mrklas@cevro.cz Struktura Parlamentarismus, poloprezidencialismus a direktoriální systém v Evropě Podstata režimů Hlavy státu Premiéři Vztah prezident premiér Vztahy
VíceEPS vládní režimy. Ladislav Mrklas
EPS vládní režimy Ladislav Mrklas mrklas@cevro.cz Struktura Parlamentarismus, poloprezidencialismus a direktoriální systém v Evropě Podstata režimů Hlavy státu Premiéři Vztah prezident premiér Vztahy prezident
VíceVysoká Škola Finanční a Správní, o.p.s.
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní vývoj a ústavní systém ČR 2 Cílem tohoto jednosemestrálního kursu je seznámení s ústavním systémem České republiky a jeho komparaci s některými
VícePolitický systém Francie. Seminární práce
Politický systém Francie Seminární práce Obsah: Úvod do problematiky... 2 Teoretické vymezení dané problematiky... 2 Závěr... 9 Seznam použitých zdrojů... 10 1 Úvod do problematiky Zvoleným tématem mé
VíceROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled
ROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. PRINCIP DĚLBY MOCI moc ve státě je rozdělena
VíceVÝVOJ DŮVĚRYHODNOSTI VÁCLAVA KLAUSE CELKOVÝ PŘEHLED
Informace STEM ze dne 5. 3. 13 CESTA VÁCLAVA KLAUSE ČESKOU POLITIKOU I. VÝVOJ DŮVĚRYHODNOSTI VÁCLAVA KLAUSE CELKOVÝ PŘEHLED První část seriálu věnovaného osobnosti Václava Klause sleduje důvěru veřejnosti
VícePolitický systém ČR. Politologie a mezinárodní vztahy. Mgr. Vendula Divišová, Oddělení bezpečnostních a obranných studií
Politický systém ČR Politologie a mezinárodní vztahy Mgr. Vendula Divišová, Oddělení bezpečnostních a obranných studií Obsah Základní charakteristiky politického systému ČR Legislativní vymezení Dělba
VícePrezidentské právo udílet milost Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 18.03.2017 Prezidentské právo udílet milost Syllová, Jindřiška; Řebřina, Jan 2002 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-188988
VíceParlamentní republika
Parlamentní republika Parlament - z fr. parler = mluvit, hovořit -ústřední orgán s celostátní působností - zástupci voleni lidem - v USA kongres, v Německu Bundestag Republika - z lat. res publica = věc
VíceSeznamte se s historií
Bylo Československo před rokem 1989 federací? Jedním z prvních signálů, že vztah Čechů a Slováků nebude v obnovené demokracii po listopadu 1989 bezproblémový, se stala tzv. pomlčková, která odkryla vzájemné
VíceÚSTAVNÍ VÝVOJ A ÚSTAVNÍ SYSTÉM ČR
ÚSTAVNÍ VÝVOJ A ÚSTAVNÍ SYSTÉM ČR III.12 Moc zákonodárná a tvorba práva Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz lid je zdrojem veškeré moci ve státě, kterou vykonává prostřednictvím orgánů moci zákonodárné,
VíceHlava státu. Typy hlav států ROLE HLAVY STÁTU. Specifický význam pro ústavní systém: Pojetí hlavy státu:
ROLE HLAVY STÁTU Hlava Specifický význam pro ústavní systém: zastřešující element státní moci vyjádření suverenity symbol jednoty Pojetí hlavy : symbolický orgán (Anglie, SRN, Rakousko, ČR) mocenský orgán
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Ústavní systém České republiky VY_32_INOVACE_10_04. Mgr. Jan Hrazdira
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
VíceMetodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států Metodický list č. 1 Název tématického celku: ÚSTAVNÍ SYSTÉMY OBECNĚ Předmětem prvního soustředění je vysvětlení základních
Více10. EXEKUTIVNÍ MOC V ČR
10. EXEKUTIVNÍ MOC V ČR Cvičení č. 1. 1. Co je to legislativní proces? 2. Kdo všechno u nás může navrhnout zákon? 3. Kdo má v zákonodárném procesu právo veta? 4. V čem spočívá rozdíl mezi schvalováním
VíceVládní systémy v demokracii Liberálně-konzervativní akademie 28/29 Struktura přednášky Dělba moci úvodní poznámky Parlamentarismus Prezidencialismus Poloprezidencialismus Direktoriální režim Federace,
VíceOBSAH O AUTOROVI PŘEDMLUVA VÁCLAVA KLAUSE K 1. VYDÁNÍ KNIHY PREZIDENT REPUBLIKY......
O AUTOROVI.............................................................. 10 PŘEDMLUVA VÁCLAVA KLAUSE K 1. VYDÁNÍ KNIHY PREZIDENT REPUBLIKY................................................. 11 PŘEDMLUVA
VíceSpojené království Velké Británie a Severního Irska
Spojené království Velké Británie a Severního Irska Britský politický systém VB je konstituční parlamentní monarchie, tento systém je považován za nejstarší demokracii světa. Jedná se o příklad země, která
VíceOBSAH. ÚSTAVA ČESKé REPuBLIKy... 1
OBSAH Autoři komentáře............................................. X Přehled autorů a jimi zpracovaných částí komentáře................ XIII Seznam použitých zkratek......................................
VícePŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI. JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr.
PŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr. Robert Vyklický Studie č. 1.180 srpen 2013 PI 1.180 2 Obsah: 1. VOLEBNÍ
VíceDĚJEPIS 9. ROČNÍK POLITICKÝ SYSTÉM PRVNÍ REPUBLIKY, ZAHRANIČNÍ November POLITIKA.notebook
POLITICKÝ SYSTÉM OBDOBÍ PRVNÍ REPUBLIKY (UČEBNICE S. 36 40) V ČSR systém politického pluralismu, politické strany z předválečného období. Nejdůležitější politickou stranou se stala Československá sociálně
VíceÚSTAVNÍ PRÁVO. Vláda a jiné orgány výkonné moci. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz
ÚSTAVNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Vláda České republiky (čl. 67 80 Ústavy) vrcholný orgán výkonné moci (pluralita těchto orgánů) Parlamentní forma vlády - členové vlády mohou
VíceInovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.
Datum: 20. 3. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_330 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceDělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ
Dělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK s.r.o., Dubí 1 Ústavní právo Nulla potentia
VíceZÁKLADY PRÁVA 2. část
ZPr_Základy práva ZÁKLADY PRÁVA 2. část Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra veřejného práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D. Prameny heteronomního práva ve formálním smyslu kde je právo fakticky obsaženo
VíceHistorie parlamentarismu a české ústavnosti
Historie parlamentarismu a české ústavnosti Zemské sněmy Předchůdce moderního parlamentu V Praze, Brně a Olomouci Od 13. století Revoluční rok 1848 Řetězec revolucí, které se roku 1848 prohnaly Evropou,
VíceVýkonná moc v ČR. Moc výkonná dle Ústavy ČR. Prezident republiky 7.12.2011. pátek 11. listopadu 2011
Výkonná moc v ČR pátek 11. listopadu 2011 výkonná dle Ústavy ČR Prezident republiky (čl. 54 66 Úst.) Vláda (čl. 67 78 Úst.) Ministerstva (čl. 79) Správní úřady (čl. 79) Státní zastupitelství (čl. 80) Prezident
VíceMETODICKÉ LISTY PRO SOUSTŘEDĚNÍ PRO KOMBINOVANÁ MAGISTERSKÉ STUDIUM PŘEDMĚTU. Veřejná správa evropských zemí
1 Vysoká škola finanční a správní o. p. s. Praha METODICKÉ LISTY PRO SOUSTŘEDĚNÍ PRO KOMBINOVANÁ MAGISTERSKÉ STUDIUM PŘEDMĚTU Veřejná správa evropských zemí 1 2 Metodický list pro soustředění kombinovaného
Více1867 prosincová ústava rakouskouherské vyrovnání (dualismus) konstituční monarchie
Otázka: Ústavní vývoj v ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Marťas charakteristika ústav v letech 1918 2014 1500 Vladislavské zemské zřízení 1627 obnovení zemského zřízení dědičná moc Habsburků
VícePřímá volba prezidenta
Přímá volba prezidenta Náš tým Bartochová Lucie Dvořáková Tereza Jelínková Petra Jursíková Adéla Kopáčiková Gabriela Matušková Barbora Menšíková Miroslava Rýparová Kristýna Vavříková Jana Ústava 1. Ústavní
VíceKoaliční smlouva mezi hnutím ANO 2011 a ČSSD na 8. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Koaliční smlouva mezi hnutím ANO 2011 a ČSSD na 8. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Hnutí ANO 2011, zastoupené předsedou Andrejem Babišem a předsedou poslaneckého klubu Jaroslavem Faltýnkem
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor Mgr. Jana Tomkovičová Tematický celek Člověk a právo Cílová skupina 1. ročník SŠ s maturitní zkouškou Anotace Materiál je součástí tematického celku Člověk a právo, je zaměřen na Ústavu České republiky.
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceZáklady právní nauky
Základy právní nauky Principy právního státu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li. uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.05 Integrovaná střední škola
VíceParlamentní režimy. Nezapomeňte se věnovat doporučené studijní literatuře, kterou naleznete v osnově a v tomto distančním textu.
Parlamentní režimy Obsah kapitoly Studijní cíle 1. Definice 2. Vybrané charakteristiky parlamentních režimů 3. Úkoly ke studiu 4. Druhy parlamentarismu - Sartoriho členění 5. Racionalizace parlamentarismu
VíceMetodické listy pro kombinované studium předmětu Evropské politické systémy
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Evropské politické systémy Tématické bloky: 1. Politická komparace a její místo v politické vědě, cíle, metody 2. Politické systémy, druhy demokracie 3.
VíceIng. Jaroslava Syrovátkov. tková Ústava. Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např.
Veřejn ejná správa Ing. Jaroslava Syrovátkov tková Veřejn ejná správa Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích Zákon č.
Více1993 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 31.01.2017 Zemské zřízení v Rakousku, jeho zásady a současné tendence Syllová, Jindřiška 1993 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-189003
VícePříklady evropských politických. systémů
EPS III Příklady evropských politických Klasické demokracie Francie Velká Británie Itálie SRN Přechody k demokracii Španělsko Nové demokracie Polsko Slovensko Česká republika systémů Literatura a zdroje
VíceKAPITOLA 1 Habsburská monarchie ( ) KAPITOLA 2 Boj za československou státnost v období první světové války ( )
Obsah Úvod... 11 KAPITOLA 1 Habsburská monarchie (1848 1918)... 15 1. Počátky revoluce 1848... 15 2. Pillersdorfova ústava 1848... 16 3. Návrh kroměřížské ústavy 1849... 19 4. Moravská zemská ústava 1848...
VíceJak se bude volit prezident České republiky
Jak se bude volit prezident České republiky 1. Kandidáta může navrhnout každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany ČR. 2. Navrhovat
VíceHistorie české správy. Správní vývoj v letech část
Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most
VíceInstitucionální základ politiky - moderní stát a typy politických systémů
Institucionální základ politiky - moderní stát a typy politických systémů Stát Stát = souhrn rozmanitých institutcí, skrze které se vládne. Počátky či formování moderního státu ztotožňujeme se systémem
VíceInovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.
Datum: 7. 4. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_333 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou
Víceříjen 2019 leden 2020 Přednáškový cyklus o občanech a státu Garant kurzu: JUDr. Jan Kudrna, Ph.D., ústavní právník
říjen 2019 leden 2020 Přednáškový cyklus o občanech a státu Cyklus přednášek bude věnovaný otázce veřejné moci a jejího vztahu k jednotlivci, respektive k postavení jednotlivce v rámci společnosti a ve
VíceÚSTAVNÍ PRÁVO. Moc zákonodárná. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.
ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Hlava druhá Ústavy (čl. 15 53) lid je zdrojem veškeré moci ve státě, kterou vykonává prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceREGULACE C ESKY CH ME DIÍ II.
REGULACE C ESKY CH ME DIÍ II. Panel 2. Kontrolní orgány médií Mediální rady optikou politických stran Volební programy Volební programy koaličních stran: ANO ČSSD KDU-ČSL - části týkající se Rady České
VíceParlamentní institut
Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut VLIV PŘÍMÉ VOLBY PREZIDENTA NA POLITICKÝ SYSTÉM (ZÁKLADNÍ TEZE) Informační podklad: č. 1.143 Mgr. Štěpán Pecháček březen 2003
VíceÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY
ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK
VíceStřední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý
Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Základní právní pojmy III/2 VY_32_INOVACE_184 3 Název školy Registrační číslo projektu Název
VíceČeský politický systém Liberálně-konzervativní akademie 26/27 Struktura přednášky Moderní česká politika několik úvodních poznámek Ústavní předpoklady Politické strany a stranický systém Volební systémy
Vícepraktikum z ústavního práva
praktikum z ústavního práva Vlastislav Man Karel Schelle 6. doplněné a aktualizované vydání KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2012 1 Vlastislav Man, Karel Schelle 2012 ISBN 978-80-7418-149-8 Obsah Seznam některých
VíceEU peníze středním školám digitální učební materiál
EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast,
Více1789 Prohlášení práv člověka a občana zakotvujících základní lidská práva a svobody;
Francie I. STAVOVSKÁ MONARCHIE (1789-1792): 1789 Velká francouzská revoluce; zasedání Generálních sněmů jakožto ústavodárného shromáždění (1200 poslanců, z toho 600 z řad nižší a vyšší šlechty, 600 z řad
VíceSenátní klub Občanské demokratické strany v Parlamentu České Republiky
Zpráva o činnosti S E N Á T N Í H O K L U B U O D S Senátní klub Občanské demokratické strany v Parlamentu České Republiky Jiří Liška, předseda Valdštejnské náměstí 4 118 01 Praha 1 Tel.: 257072340, 257072324
VíceDělení států. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: listopad 2013
Dělení států Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: listopad 2013 ANOTACE Kód DUMu: Číslo projektu: VY_6_INOVACE_2.ZSV.6 CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: listopad 2013 Ročník: 4. ročník střední zdravotnická
VíceIng. Jaroslava Syrovátkov. tková Prezident ČR
Veřejn ejná správa Ing. Jaroslava Syrovátkov tková ČR republiky je hlavou státu, tj. reprezentativní osobou, zastupující stát především navenek, používá imunity, která spočívá v zákazu jej zadržet, trestně
Více9. ročník Složky státní moci (pracovní list)
Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 9. ročník Složky státní moci (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.18-1 - Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý
VícePočátky Československé republiky ( ) Základní škola Bohuňovice Učivo dějepisu 9. ročníku Připravila Karla Dokoupilová
Počátky Československé republiky (1918 1920) Základní škola Bohuňovice Učivo dějepisu 9. ročníku Připravila Karla Dokoupilová Z kterého dokumentu je tento úryvek? Národ náš touží se všemi demokraciemi
VíceČÁST PRVNÍ: TEORIE SROVNÁVACÍHO ÚSTAVNÍHO PRÁVA...17
Obsah Úvodem... 13 ČÁST PRVNÍ: TEORIE SROVNÁVACÍHO ÚSTAVNÍHO PRÁVA...17 KAPITOLA I: Věda srovnávacího ústavního práva...19 1. Pojem vědy srovnávacího ústavního práva... 19 2. Teorie práva a srovnávací
VíceMgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_5_PRÁVO_1.05_Moc zákonodárná. Výkladová prezentace k tématu Moc zákonodárná
Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.
VíceNázev školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640
Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 Název materiálu:vy_32_inovace_03.01 Téma sady: Ústavní právo Ústava ČR Ročník: Nástavbové studium,
VíceMoravské gymnázium Brno s. r.o. Mgr. Kateřina Proroková. Státní moc legislativa pracovní list
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s. r.o. Autor Mgr. Kateřina Proroková Tématická oblast Základy společenských věd Téma Státní moc legislativa pracovní list Ročník
VíceZáklady práva I. Program:
Program: I. Pojem ústavního práva II. Prameny ústavního práva III. Ústava ČR a její členění IV. Moc zákonodárná V. Moc výkonná VI. Moc soudní VII. Ústavní stížnost Pojem ústavního práva Prameny ústavní
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceDatum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.
Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_341 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou
VíceObsah ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC
Úvodem k 3. vydání........................................... 11 ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC 1 K pojetí teorie vládnutí...15 1.1 Východiska k doktrínám...15 1.2 Vznik a vývoj veřejné moci, historicko-genetický
VíceObecné informace Irsko přistoupilo k Evropskému společenství v roce 1973 společně s Velkou Británií a Dánskem. Patří ke státům, které vstupem velmi zí
Irsko Obecné informace Irsko přistoupilo k Evropskému společenství v roce 1973 společně s Velkou Británií a Dánskem. Patří ke státům, které vstupem velmi získali, zejména díky štědré regionální politice.
VíceDatum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.
Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_345 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 188/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 188/0 Návrh poslanců Stanislava Grospiče, Zuzky Bebarové-Rujbrové a Zdeňka Ondráčka na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel CZ.1.07/1.5.00/ Pro vzdělanější Šluknovsko
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
VíceDějiny českého a československého práva. Ladislav Vojáček
Dějiny českého a československého práva Ladislav Vojáček Ústavní vývoj 1945 1989 Příprava a přijetí Košického vládního programu první přímý kontakt: E. Beneš v Moskvě (prosinec 1943) vlastní jednání: březen
VíceVládní návrh. ZÁKON ze dne o zásluhách Václava Havla. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Vládní návrh ZÁKON ze dne. 2012 o zásluhách Václava Havla Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii. 2 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho
VíceÚSTAVNÍ POMĚRY ČESKOSLOVENSKA...
Obsah PŘEDMLUVA.......................................... 11 1. ÚSTAVNÍ PRÁVO................................. 13 1.1. Předmět ústavního práva....................... 13 1.2. Subjekty ústavního práva.......................
VíceÚprava výkonu mandátu za člena vlády (problematika klouzavého mandátu) 1996 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 21.01.2017 Úprava výkonu mandátu za člena vlády (problematika klouzavého mandátu) Syllová, Jindřiška; Pecháček, Štěpán
VíceFilozofická fakulta Katedra politologie a evropských studií
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra politologie a evropských studií Libor Potměšil Postavení prezidentů v politických systémech České republiky, Polska a Slovenska Diplomová bakalářská
VíceHistorie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR ( ) 3. část
Historie české správy SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 3. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most
VíceVYBRANÁ TÉMATA 9/2011. Kanada volby 2011. Bc. Josef Scharfen
VYBRANÁ TÉMATA 9/2011 Kanada volby 2011 Bc. Josef Scharfen květen 2011 Vybraná témata 9/2011 2 Obsah Základní charakteristika kanadského politického a stranického systému... 2 Hlavní politické strany a
VíceSystémy politických stran základní klasifikace a typologie
Systémy politických stran základní klasifikace a typologie Obsah bloku Co to je systém politických stran vymezení a kritéria pro třídění Faktory ovlivňující podobu stranického systému Technické ústavní
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA POLITOLOGIE A EVROPSKÝCH STUDIÍ
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA POLITOLOGIE A EVROPSKÝCH STUDIÍ Nikola KOCOURKOVÁ Postavení hlavy státu v České republice a na Slovensku Bakalářská diplomová práce Vedoucí bakalářské
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková
VíceÚvod do politologie - opakování Druh materiálu Pracovní list vytvořený v programu WORD Anotace
Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Kal04 Vypracoval(a),
VíceDŮVĚRA VEŘEJNOSTI V HLAVNÍ POLITICKÉ INSTITUCE POSILUJE
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 9/14 vydáno dne 3. 1. 14 DŮVĚRA VEŘEJNOSTI V HLAVNÍ POLITICKÉ INSTITUCE POSILUJE Z hlavních politických institucí naší země má nejvyšší míru důvěry veřejnosti prezident
VíceÚSTAVNÍ PRÁVO. Moc soudní v ČR.
ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Hlava čtvrtá Ústavy (čl. 81 96) Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy Soudcovská nezávislost tři
VícePostavení přímo voleného prezidenta ve státech střední Evropy
Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Bakalářská práce Postavení přímo voleného prezidenta ve státech střední Evropy Lucie Kýtová Plzeň 2014 Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická
VíceOtázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát
Otázka: Stát a ústavní systém ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): anisim Stát Území Obyvatelstvo Zákony Vláda Suverenita Historie Státní symboly Kultura Rozlišujeme Národní stát ČR, na území
VíceInovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.
Datum: 6. 4. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_332 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou
VíceVládní návrh ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 2012, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
Vládní návrh ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 2012, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:
Vícekaždý má povinnost poskytnout výpověď před soudem, a to i tehdy, kdyby tím způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, nebo osobě blízké
Právo 01 Otázka číslo: 1 Zákonodárná moc v České republice náleží: soudům Parlamentu a Senátu Parlamentu Otázka číslo: 2 Právo na soudní a jinou právní ochranu: každý má povinnost poskytnout výpověď před
VíceÚSTAVNÍ ZÁKON České národní rady č. 1/1993 Sb. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY
ÚSTAVNÍ ZÁKON České národní rady č. 1/1993 Sb. ze dne 16. prosince 1992 ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního
VícePROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Podniková ekonomika NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Kupní smlouva, zejména z pohledu převodu nemovitosti TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK) Červen / 2012 JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ
VícePřímá volba prezidenta v parlamentní republice jako cizorodý prvek ústavního systému
Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Bakalářská práce Přímá volba prezidenta v parlamentní republice jako cizorodý prvek ústavního systému Petra Zemanová Plzeň 2014 Západočeská univerzita
Více