Zelená kniha o obchodování s emisemi skleníkových plynů v Evropské unii
|
|
- Tereza Vlčková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Zelená kniha o obchodování s emisemi skleníkových plynů v Evropské unii 08/03/2000 COM(2000)87 (výtah) 1
2 Obsah 1 Shrnutí politiky Úvod Zelená kniha pro široké konzultace se zainteresovanými stranami Co je obchodování s emisemi Evropské společenství, obchodování s emisemi a Kjótský protokol Navrhovaný přístup: učení se ze zkušeností Role Evropského společenství Ekonomické důvody pro obchodování s emisemi Ochrana vnitřního trhu Definování role Společenství a členských států Návrhy politik ve vztahu k rozsahu systému obchodování s emisemi v ES Výběr sektorů Jaká je únosná úroveň rozdílnosti v rámci Společenství? Společný systém Společenství Systém koordinovaný Společenstvím Rozšíření EU Otázky Návrhy politik ve vztahu k prvotnímu rozdělení emisních kvót Definování celkového objemu kvót pro obchodující sektory na úrovni Společenství a členských států Alokace emisních kvót společnostem ze strany členských států Obecný přístup Klíčové otázky Vstup nové společnosti Otázky Návrhy politik ve vztahu k součinnosti s dalšími politikami a opatřeními Vztah k technické regulaci Vztah k dohodám o životním prostředí Vztah ke zdanění energií Zajištění ekvivalence dopadů obchodování s emisemi a dopadů jiných politik a opatření Otázky Návrh politik ve vztahu k plnění a vynucování závazků Význam striktních opatření k zajištění a vynucení závazků Dodržování a vynucování pravidel ve vztahu ke společnostem Dodržování a vynucování pravidel ve vztahu k členským státům Otázky
3 1 Shrnutí politiky Cílem této Zelené knihy je otevřít diskusi o obchodování s emisemi skleníkových plynů v Evropské unii a vztahu mezi obchodováním s emisemi a jinými politikami a opatřeními, která se zabývají změnou klimatu. V Kyotském protokolu se Evropská unie zavázala snížit emise skleníkových plynů v období o 8% ve srovnání se jejich úrovní v roce Při srovnání s předpokládaným vývojem to prakticky znamená snížení o 14%. Obchodování s emisemi v rámci Společenství i s ostatními industrializovanými zeměmi napomůže ke snížení nákladů Společenství na splnění zmíněných závazků. Společně s ostatními politikami a opatřeními bude obchodování s emisemi hlavní a integrální součástí implementační strategie společenství. Komise je přesvědčena, že Společenství jako celek bude muset použít všechny dostupné nástroje, aby splnilo své mezinárodní závazky a čím dříve přistoupí k jednotlivým krokům, tím lépe. EU se v současnosti připravuje na ratifikaci Kyotského protokolu, který by měl začít platit v roce Obchodování s emisemi, ať již v jedné zemi nebo mezinárodní, je systém, ve kterém jsou entitám, jako jsou společnosti, přiděleny kvóty určující, kolik emisí mohou v daném období vyprodukovat. Společnosti, které sníží své emise více a tedy jich produkují méně než stanoví kvóta, mohou prodat "přebytek" těm společnostem, které nejsou schopny dosáhnout takového cíle. Toto obchodování přispívá ke splnění environmentálních cílů, neboť celkové množství emisních kvót je pevně určeno. To umožňuje nákladově efektivní dosažení cíle a vytváří motivaci pro investice do environmentálně přijatelných technologií. Jelikož je obchodování s emisemi novým nástrojem ochrany životního prostředí v EU, je důležité získat zkušenosti s jeho implementací před spuštěním mezinárodního systému obchodování s emisemi v roce Existuje tedy dobrý důvod pro to, aby se Evropské společenství a jeho členské státy na něj připravily tím, že zavedou systém obchodování s emisemi v rámci Společenství do roku Komise je přesvědčena, že koherentní a koordinovaný rámec implementace obchodování s emisemi, který zahrne všechny členské státy, dává, ve srovnání s množstvím nekoordinovaných národních systémů obchodování s emisemi, ty nejlepší záruky na hladké fungování jednotného trhu s emisemi. Systém obchodování s emisemi na úrovni Společenství povede k jednotné ceně za tunu emisní kvóty obchodované společnostmi v rámci systému, zatímco nepropojené národní systémy by vyústily v různé ceny v každém z národních systémů. Rozvoj jednotného trhu byl jedním z motorů rozvoje EU v posledních letech, na což je potřeba brát ohled při vytváření nových trhů. Klimatické změny jsou jasným příkladem problémů nerespektujících hranice států, a proto vyžadují společný přístup. Navíc výnosy z rozsahu na úrovni EU umožní podstatné snížení nákladů a podobné regulační postupy umožní udržet administrativní náklady na co nejnižší úrovni. Klíčové otázky této politiky, které musí být rozhodnuty při zavádění takového systému, jsou především: Které země a které společnosti, v kterých sektorech by se měly účastnit? Jak a kdo by měl rozdělovat emisní kvóty různým sektorům a potažmo společnostem účastnícím se obchodování s emisemi ve srovnání s těmi, které se ho neúčastní, a individuálními společnostmi, které se systému účastní? Jak může obchodování s emisemi navázat na existující politiky a opatření, jako například na technickou regulaci, environmentální dohody či fiskální pobídky a jak je možné zajistit rovné 3
4 podmínky mezi společnostmi, které se obchodování s emisemi účastní a těmi, které jsou předmětem jiných politik a opatření? Komise je přesvědčena, že přístup na úrovni Společenství je nutný proto, aby nebyla narušena konkurence na vnitřním trhu. Různé národní systémy obchodování s emisemi by mohly vést k vážným problémům ve vztahu ke státní pomoci a k novým společnostem vstupujícím na trh. Taková situace by vedla k nejistotě jak na straně firem, tak na straně členských států. Tyto problémy by se mohly dále prohloubit při rozšíření Společenství. Síla a environmentální integrita jakéhokoli systému obchodování s emisemi bude závislá především na míře plnění podmínek a robustnosti vynucovacích mechanizmů. Efektivní fungování takového režimu vyžaduje určitou úroveň harmonizace pravidel monitorování, hlášení a ověřování. Tato Zelená kniha je počátkem procesu zkoumání těchto otázek. Navazující reakce a názory zaměřené na otázky obsažené v tomto dokumentu jsou vítány. 2 Úvod Kjótský protokol byl přijat v prosinci 1997 na třetí Konferenci účastníků rámcové konvence o změně klimatu při Organizaci spojených národů (UNFCCC). Protokol byl významným krokem, neboť stanovil limity emisí skleníkových plynů v rozvinutých zemích. V rámci protokolu se Evropská unie zavázala snížit emise šesti skleníkových plynů o 8% v průběhu let 2008 až 2012 ve srovnání s objemem emisí v roce Protokol definoval tři mechanizmy, které by měly napomoci jeho nákladově efektivní implementaci. Jedním z nich je i mezinárodní obchodování s emisemi skleníkových plynů, které by mělo fungovat od roku Evropská unie je jednou ze stran, které se zavázaly splnit absolutní kvantitativní emisní limit, což je předpokladem pro obchodování s emisemi. V květnu 1999 Komise přijala Sdělení o klimatických změnách, ve kterém došla k závěru, že pokud nebudou do roku 2005 vytvořeny potřebné politiky, nepodaří se cíl - snížení o 8% - splnit. V současnosti je klíčovým problémem provázání nové politiky s existujícími opatřeními, jako jsou energetické daně, regulatorní nebo technické standardy či dohody o životním prostředí tak, aby se vzájemně doplňovaly. Možné dopady na mezinárodní konkurenceschopnost budou minimalizovány, neboť se obecně očekává, že ostatní vyspělé státy se budou také účastnit obchodování podle Kjótského protokolu, takže dodatečné náklady firem budou srovnatelné. 3 Zelená kniha pro široké konzultace se zainteresovanými stranami Tato kniha je počátkem konzultačního procesu, který umožní všem zainteresovaným stranám - vládním i nevládním organizacím, ze všech členských států - vyjádřit se tak, aby pravidla obchodování byla vyvážena. 3.1 Co je obchodování s emisemi Obchodování s emisemi je systém, ve kterém je každé společnosti přidělena kvóta na emise skleníkových plynů, které může za určité období vyprodukovat, a která je v souladu s celkovým cílem vlády. Tato kvóta a její části jsou pak předmětem obchodování společností. Součet všech kvót je celkovým limitem, který systém povoluje. Právě tento celkový limit je to, co je přínosem obchodování s emisemi pro životní prostředí. Hlavní výhodou obchodování je jistota, že se dostaví environmentální efekt. 4
5 Koncept individuálních povolení je dobře znám v oblasti ochrany životního prostředí, ale sám o sobě nezaručuje dosažení očekávaných výsledků. V případě, že počet nových provozoven bude vyšší, než se očekávalo, mohou být vyšší i celkové emise, a to i přesto, že každá nová továrna používá nejlepší dostupnou technologii. Obchodování s emisemi dovoluje individuálním společnostem znečišťovat více než je jejich kvóta, ale pouze za podmínky, že naleznou jinou společnost, která vypustila méně emisí, než jí povolovala její kvóta, a která je ochotna prodat nevyužitou část své kvóty. Celkový objem emisí je stejný, jako kdyby obě společnosti úplně vyčerpaly své kvóty, ale s tím důležitým rozdílem, že pružnost obchodování vytvořila přínosy pro prodávající i pro nakupující společnost, a to bez jakéhokoli poškození životního prostředí. Obě společnosti měly nižší náklady na splnění environmentálních požadavků, než jaké by vznikly v případě, že obchodování by nebylo možné ( prodávající společnost získala na prodeji části kvóty a náklady nakupující společnosti byly nižší než v případě, že by musela splnit předem definované emisní kvóty). Transparentní cenové signály by také usnadnily vyhodnocení podnikatelských příležitostí z obchodování a také rozhodnutí o výhodnosti vstupu na daný trh. Navíc ještě obchodování s emisemi povede k větší konkurenci při hledání nákladově nejefektivnějších cest, jak snížit emise, a povzbudí zavádění technologií ohleduplných k životnímu prostředí. Smyslem obchodování s emisemi je využití tržního mechanizmu k tomu, aby bylo dosaženo takového snížení emisí, jaké požaduje stanovený cíl, za cenu co nejnižších nákladů. Cíle lze ovšem dosáhnout pouze v případě, že existuje robustní a přiměřeně nákladný systém monitorování plnění kvót (vyjádřených v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého). 4 Evropské společenství, obchodování s emisemi a Kjótský protokol Evropská unie schválila v červnu 1998 dohodu o přerozdělení závazku EU na jednotlivé státy. Ačkoliv Kjótský protokol nespecifikuje entity, které by se měly účastnit obchodování s emisemi, je Komise přesvědčena, že nejefektivnějšími bude systém, kde účastnícími se entitami budou jednotlivé společnosti (nikoli jednotlivé provozovny). 4.1 Navrhovaný přístup: učení se ze zkušeností Taktéž v červnu 1998 navrhla Komise, že Společenství by mělo mít interní systém obchodování připraven do roku 2005, aby získalo dostatečné zkušenosti s jeho fungováním, před spuštěním mezinárodního systému v roce Systém musí být od začátku budován tak, aby byl snadno propojitelný se systémy vně EU, a to jak v geografickém smyslu, tak v tom, kolik plynů a ekonomických sektorů zahrne. Obchodování s emisemi samo o sobě nesnižuje emise, ale vytváří motivaci k jejich snižování při co nejnižších nákladech a při jasně daném celkovém objemu emisí. Navíc platí, že čím více znečišťovatelů systém pokrývá, tím větší jsou rozdíly v nákladech na splnění emisních limitů jednotlivými znečišťovateli a tím větší je potenciál na snížení celkových nákladů na splnění závazku. Tento fakt hovoří pro zavedení co nejkomplexnějšího systému pokrývajícího všechny členské státy, všechny znečišťovatele a všechny druhy emisí. Na druhé straně existují dobré důvody, proč nezačínat s příliš širokým systémem. Mezi ně patří: nejasnosti okolo fluorových plynů a okolo absorpce oxidu uhličitého náplněmi filtrů; technická a administrativní náročnost rozdělení emisních kvót, monitorování a vynucování jejich plnění ze strany malých, mobilních znečišťovatelů, jako jsou soukromá vozidla. 5
6 Proto se Společenství zaměří nejprve na velké znečišťovatele, kteří beztak produkují 80% celkových emisí. 5 Role Evropského společenství 5.1 Ekonomické důvody pro obchodování s emisemi Ekonomické přínosy obchodování závisí na počtu zúčastněných znečišťovatelů. Současné odhady ukazují, že systém zahrnující výrobce a velké spotřebitele energií v celém Společenství by mohl snížit náklady na splnění závazku z Kjóta o 20% (cca 1,7 miliardy euro ročně), ve srovnání s obdobným systémem na národních úrovních bez přeshraničního obchodování. Navíc systém na úrovni Společenství bude levnější propojit na další mezinárodní systémy. Úspory pramení především z jednotné ceny za tunu emisí, což povede k tomu, že společnosti podnikající v různých státech nebudou různě zatíženy. V současnosti nejsou dostupná žádná data z reálného obchodování s emisemi a odhady se velmi liší od 5 eur do 58 eur za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého. Další detaily jsou v příloze Ochrana vnitřního trhu Snížení emisí dosažené obchodováním by nemělo vytvořit překážky obchodu či vstupu na různé trhy ani narušit konkurenci na vnitřním trhu. Systém na úrovni Společenství splňující pravidla spravedlivé konkurence jednak předejde zmíněným problémům, jednak snáze zamezí nesouladu s mnohostrannými obchodními dohodami. Systém musí zaručit obdobné zacházení se srovnatelnými společnostmi v různých členských státech a zároveň by měl být jednoduchý a tím i nepříliš nákladný pro společnosti i administrativu, která zajistí jeho fungování a vynucení. Ovšem mezi rovným nakládáním a jednoduchostí na straně jedné a národní suverenitou na straně druhé je substituční vztah. 5.3 Definování role Společenství a členských států Z koncepčního pohledu může být obchodování s emisemi v EU organizováno na různých úrovních s větší rolí členských států nebo naopak Společenství. V tomto ohledu je potřeba zabývat se následujícími ohledy: jak zajistit rovné zacházení se srovnatelnými společnostmi v různých členských státech, kde navíc dojde k souběhu obchodování, a dalších (nebo alternativních) přístupů a politik tak, aby nedošlo k narušení konkurence; jak rozdělit emisní kvóty, aby nedošlo k nepřímé diskriminaci a bylo minimalizováno narušení konkurence; jak zajistit maximální synergii s existující národní legislativou; jak zajistit efektivní monitorování, hlášení, ověřování a vynucování; jak dosáhnout souladu s mezinárodním obchodováním s emisemi podle Kjótského protokolu. Je evidentní, že Společenství musí hrát určitou roli, proto by se debata měla zaměřit na to, jakou. 6
7 6 Návrhy politik ve vztahu k rozsahu systému obchodování s emisemi v ES Nejnáročnější je začít a pro začátek je stěžejní otázkou, kteří znečišťovatelé se mohou obchodování účastnit. 6.1 Výběr sektorů Při definování sektorů, které by se měly účastnit systému, je potřeba vyhodnotit následující kritéria: environmentální efektivita, ekonomická efektivita a potenciální dopad na konkurenci, administrativní náročnost, existence alternativních politik a opatření. Bude-li systém spuštěn nejprve s relativně malým počtem velkých znečišťovatelů, jejichž náklady na snížení emisí budou největší a zároveň různé pro každého z nich, pak budou tato kritéria dostatečně splněna. Nařízení o velkých spalovnách (Nařízení rady 88/609/EC ve znění novely Nařízením 94/66/EEC) a Nařízení o integrovaném systému prevence a kontroly znečištění (Nařízení rady 96/61/EC) solidně vymezují první účastníky systému. Nicméně nepostihují některé sektory a malé znečišťovatele, což bude nutné řešit politikami a opatřeními s podobným účinkem. Tabulka ukazuje, že malý počet sektorů vytváří přibližně 45% emisí oxidu uhličitého v EU: Sektor Procento emisí CO 2 v EU15 Výroba elektřiny a tepla (provozovny s kapacitou nad 50 29,9% MW th ) Železo a ocel 5,4% Rafinerie 3,6% Chemie 2,5% Sklo, keramika a konstrukční materiály (včetně cementu) 2,7% Papír a tisk (včetně výroby celulózy) 1,0% Celkem 45,1% Zdroj: EUROSTAT Obecně se uznává, že obchodování s emisemi bude nejzajímavější pro ta odvětví, kde jsou průměrné náklady na snížení emisí nejvyšší. Zásadní otázkou omezení rizika nerovných podmínek pro velké a malé zdroje a pro obchodující a neobchodující zdroje je realizace striktních opatření a politik ve vztahu k neobchodujícím zdrojům, ovšem s možností, že tyto firmy budou moci dobrovolně přejít mezi obchodující. 6.2 Jaká je únosná úroveň rozdílnosti v rámci Společenství? Zásadní otázkou je, zda by se měly stejné sektory ve všech členských státech EU účastnit systému obchodování Společný systém Společenství Systém definovaný na úrovni celého společenství by vytvořil optimální podmínky pro rovnou konkurenci, maximální transparentnost a právní jistotu. Navíc by byl ekonomicky přínosnější 7
8 než národní řešení, neboť rozdíly v nákladech na splnění kvót a tedy i prostor pro obchodování by byly větší Systém koordinovaný Společenstvím Jelikož je zřejmé, že ne všechny státy budou připraveny na účast v systému, je potřeba vyřešit synchronizaci jejich přistoupení k účasti na systému. To lze řešit pomocí dvou režimů: Opt-in režim Tato možnost sestává ze systému na úrovni Společenství, do kterého by se členské státy mohly přihlásit (opt-in). Tento systém by byl náročný na koordinaci, neboť Společenství musí zajistit stejné podmínky na vnitřním trhu ve všech zemích, ale při mnoha odlišných strategiích a kombinacích různých sektorů a plynů bylo velmi složité podmínky transparentně vyhodnotit a dodržet. Opt-out režim Společenství jako celek by se nejprve dohodlo na seznamu všech sektorů, které se systému zúčastní, přičemž členské státy budou mít možnost dočasně odhlásit (opt-out) některé sektory. V tomto režimu by bylo méně možných kombinací, takže by byl jednodušší, transparentnější a snáze vynutitelný než opt-in režim. Podmínkou obou režimů je, že sektory, které se systému neúčastní jsou regulovány jiným způsobem, který nutí znečišťovatele ke srovnatelné snaze a srovnatelnému financování snižování emisí Rozšíření EU Systém musí být budován tak, aby byl snadno rozšiřitelný o nové členské země. Podle Kjótského protokolu se závazky EU pro první období ( ) v důsledku rozšíření nezmění, nicméně je možná účast nových členů na systému obchodování skrze vzájemné uznání národních systémů a systému EU. V dalším období po roce 2012 mohou být jejich závazky integrovány do závazku EU. Obdobná možnost vzájemného uznání systému a následné účasti na obchodování s emisemi platí i pro členy Evropského hospodářského prostou (EEA). 6.3 Otázky Otázka 1: Které sektory by se měly účastnit obchodování s emisemi ve Společenství? Nabízí Nařízení LCP a IPPC užitečnou definici prvních sektorů, které by se mohly účastnit v systému obchodování s emisemi ve Společenství? Otázka 2: Měl by vzniknout společný systém obchodování s emisemi pro celé Evropské společenství, který by společnostem zaručil spravedlivou konkurenci, maximální transparentnost a právní jistotu? Otázka 3: Byla by pružnost koordinovaného systému (opt-in či opt-out režim) v souladu s požadavky vnitřního trhu nebo budou výhody pružnosti převáženy vysokou komplexností? Otázka 4: Jaké jsou možnosti členských států zahrnout více sektorů než požaduje systém Společenství do jejich domácího systému obchodování? 7 Návrhy politik ve vztahu k prvotnímu rozdělení emisních kvót Než bude možné začít obchodovat, je nutné rozdělit emisní kvóty na znečišťovatele. Návrhy politik se týkají tří úrovní prvotního rozdělení: 8
9 1. rozdělení na obchodující a neobchodující části ekonomik, 2. rozdělení emisních kvót mezi zúčastněné sektory a 3. rozdělení emisních kvót mezi zúčastněné společnosti. 7.1 Definování celkového objemu kvót pro obchodující sektory na úrovni Společenství a členských států Cílem prvotního rozdělení není, aby každá společnost snížila své emise o 8% tak, jak to požaduje Kjótský protokol. Je evidentní, že v některých sektorech by bylo takové snížení extrémně nákladné (např. doprava) a naopak v jiných sektorech je i větší snížení relativně méně nákladné. Pro ekonomiku jako celek je optimální soustředit se na snížení emisí tam, kde jsou největší možnosti při nejnižších nákladech. Komise v současnosti podporuje rozsáhlý empirický výzkum srovnávající relativní náklady na snížení emisí v různých sektorech různých členských států. K vytvoření transparentního rámce pro rozdělení kvót společnostem na území jednotlivých států je potřeba, aby: každý členský stát, který vytvoří vlastní systém obchodování pro období , stanovil, kolik tun bude spadat do tohoto systému a jaké snížení (v tunách) bude dosaženo skrze jiné politiky a opatření; podobně i v případě vybraných sektorů, které se budou účastnit v systému obchodování na úrovni Společenství před rokem 2008, musí dojít k určení kvóty (v tunách) pro každý účastnící se členský stát; po roce 2008 se budou muset členské státy dohodnout, kolik bude uděleno každému z obchodujících sektorů v každém státě a jaká část snížení emisí bude řešena jinak. 7.2 Alokace emisních kvót společnostem ze strany členských států Obecný přístup To, jak budou kvóty rozděleny, neovlivní dopad na životní prostředí, který je dán stropem na celkový objem. Nicméně lze očekávat, že jednání o rozdělení kvót nebudou jednoduchá, neboť vzniknou silné tlaky ze strany různých zájmových skupin. Přesto nesmí dojít k zvýhodnění určitých sektorů či společností, neboť tím by došlo ke konfliktu s legislativou vnitřního trhu, která vymezuje pravidla státní podpory a pravidla konkurence. Pokud by došlo k dohodě o rozdělení kvót na sektory v členských státech na úrovni Společenství, bude celý systém vynutitelný na základě zmíněné legislativy. V případě, že této dohody nebude dosaženo, pak bude muset vzniknout komplexní legislativa definující procedury alokace emisních kvót sektorům a jednotlivým společnostem na úrovni členských států, která zajistí rovné zacházení s podobnými společnostmi ve všech členských státech. Případně by Komise musela vše řešit ad hoc Klíčové otázky Klíčovými otázkami, kterými se Komise bude zabývat (ať již ad hoc nebo při tvorbě pravidel), je možná diskriminace vůči společnostem vlastněným zahraničním kapitálem a dále metoda alokace kvót, kde je několik možností: prodej v aukci nebo přidělování zdarma odvozené od objemu produkovaných emisí v minulosti, případně kombinace obou systémů. 9
10 Z technického hlediska je výhodnější aukce, neboť je transparentní, založená na principu znečišťovatel platí, odbourává politicky problematické rozhodování o výši kvót a mohou se snadno přidat i společnosti, které nově vstoupí na trh. Společnosti by mohly nesouhlasit s aukcí proto, že je nutí předem platit za něco, za co se v minulosti neplatilo. Ovšem alokace zdarma založená na objemu emisí v minulosti by ovšem znevýhodnila ty, kteří již investovali do lepších technologií; proto je realizovatelná pouze na základě jednoduchých standardů typu X tun emisí na tunu oceli apod. Další otázkou je, zda je nutné, aby platila stejná metoda alokace v celém Společenství. Pokud to bude ponecháno na členských státech, pak bude nutné předejít narušení konkurenčního prostředí. 7.3 Vstup nové společnosti Vstupu nových společností by nic nemělo bránit ani v případě alokace dle emisí v minulosti. Je otázkou, zda je nutné, aby nová společnost dostala svůj podíl nebo postačí, když si jej bude moci koupit od zavedených společností. Ty mají motivaci prodat nevyužitou část svých kvót, neboť čelí nákladům z příležitosti. Nesmí ovšem dojít k tomu, aby se emisní kóty spolu s dominantním postavením zavedených firem staly bariérou vstupu na oligopolní trhy. 7.4 Otázky Otázka 5: Měla by celková emisní kvóta pro každý sektor v členském státě podléhat souhlasu na úrovni Společenství? Otázka 6: Měly by metody alokace kvót jednotlivým společnostem podléhat souhlasu na úrovni Společenství nebo považujete pravidla založená na vymezení státní pomoci a dalších ustanoveních Smlouvy za dostatečná k zajištění rovného nakládání? 8 Návrhy politik ve vztahu k součinnosti s dalšími politikami a opatřeními Je potřeba vyjasnit vztah mezi technickou regulací, daněmi a dohodami o životním prostředí a novým mechanizmem obchodování s emisemi. 8.1 Vztah k technické regulaci Technická regulace je jedním z nepoužívanějších a nejefektivnějších nástrojů politiky ochrany životního prostředí. V současnosti se týká skleníkových plynů jen okrajově, takže je možné ji dále rozšířit i doplnit obchodováním s emisemi. Technická regulace bude hlavním nástrojem v sektorech, které nebudou alespoň zpočátku obchodovat, neboť zdroje jsou malé a/nebo mobilní (např. doprava, vytápění domácností apod.). Technická regulace využívá principu nejlepší dostupné technologie, která by mohla sloužit jako jedno z kritérií rozdělení kvót bez použití aukce. 8.2 Vztah k dohodám o životním prostředí Dohody na úrovni sektorů jsou velkým přínosem k dosažení cíle z Kjóta, proto Komise podporuje jejich zachování a navrhuje jejich zapracování do jednotného rámce na úrovni Společenství. V některých případech, jako například v dohodách mezi asociacemi výrobců automobilů, je prostor pro obchodování mezi těmi, kterým se cíle nedaří naplnit a těmi, kteří plní cíl lépe, než se zavázali. 10
11 Ve vztahu k dohodám je potřeba řešit dvě oblasti: Odpovědnost na úrovni společnosti nebo sektoru Existují-li jasně definované závazky pro všechny signatáře dohod, pak jsou dvě možnosti buď se obchodování zúčastní každý z nich, nebo jeden právní subjekt zastupující celé odvětví. Nicméně v obou případech je důležité, aby bylo zajištěno nezávislé monitorování a hodnocení. Cíle ve vztahu k energetické efektivnosti a emisím uhlíku Cíle jsou v rámci dohod často definovány jako hodnoty na jednotku výstupu, což nezaručuje očekávaný environmentální výsledek v případě, že výstup neočekávaně vzroste. Proto je potřeba převést závazky na tuny ekvivalentu oxidu uhličitého, jak to požaduje Kjótský protokol. 8.3 Vztah ke zdanění energií Zdanění energií a obchodování s emisemi se budou velmi dobře doplňovat, neboť první přístup pokryje sektory jako doprava a vytápění, které se dají těžko a nákladně monitorovat, a druhý pak velké producenty v sektorech s velkou mezinárodní konkurencí. Tam je obchodování výhodnější, neboť na rozdíl od zdanění se jej budou postupně účastnit všechny rozvinuté země, takže nenaruší relativní konkurenceschopnost firem. 8.4 Zajištění ekvivalence dopadů obchodování s emisemi a dopadů jiných politik a opatření Ekvivalence je podmínkou rovného přístupu, proto je důležité monitorovací mechanizmus (Rozhodnutí rady 93/389/EEC) rozšířit, aby zahrnul i náklady politik a opatření tak, aby se vyvíjely srovnatelně s obchodováním. Touto oblastí se také zabývá již zmíněný výzkum. 8.5 Otázky Otázka 7: Je možné souhlasit s tím, že musí existovat rovnováha mezi sektory účastnícími se obchodování a sektory regulovanými jiným způsobem? Otázka 8: Jak může být zajištěna environmentální efektivita (vyjádřená splněním závazků z Kjóta) a transparentnost při použití mixu obchodování s emisemi, daní z energií, environmentálních dohod s cíli určenými na jednotku vstupu? 9 Návrh politik ve vztahu k plnění a vynucování závazků 9.1 Význam striktních opatření k zajištění a vynucení závazků Stabilita a environmentální integrita systému obchodování s emisemi kriticky závisí na robustním režimu vynucování pravidel. Kromě ex-post ověření a vynucení by měly existovat také tvrdé pokuty, které by podstatně přesáhly náklady na splnění závazků tak, aby společnosti měly silnou motivaci dodržovat pravidla. 9.2 Dodržování a vynucování pravidel ve vztahu ke společnostem Členské státy by měly být první instancí odpovědnou za vyhodnocování dodržování pravidel ze strany společností v daném státě, neboť mají pro tuto roli nejlepší předpoklady. Základní 11
12 monitorování a podávání zpráv by měly dělat jednotlivé společnosti. Zjištěná data by měly předávat národním úřadům, které potom poskytnou agregovaná data Komisi. Na úrovni Společenství by měly být stanoveny pokuty za nedodržení pravidel, aby se předešlo hrám nadnárodních společností vedoucím k nesplnění limitu v zemi, která přijala nejnižší postihy, což by mohlo vést k nedodržení kvóty dané země, případně i celého Společenství. K ověření dat od společností je možné využít služeb soukromých auditorů, tak jak je tomu v případě Systému eco-managementu a auditu Společenství. 9.3 Dodržování a vynucování pravidel ve vztahu k členským státům V současnosti je role Společenství, při vyhodnocení výsledků členského státu ve světle závazků z Kjóta, vymezena monitorovacím rozhodnutím (Rozhodnutí rady 93/389/EEC), které umožňuje kontrolu na základě agregovaných dat. Tento systém by měl být posílen. Podle smlouvy může Komise či členský stát žalovat jiný členský stát pro nesplnění některého právně kodifikovaného závazku plynoucího z členství ve Společenství. Od roku 1993 může navíc Evropský soudní dvůr uvalit na členský stát pokutu, což je mechanizmus, který umožňuje efektivně prosazovat environmentální legislativu. 9.4 Otázky Otázka 9: Jsou současné nástroje (monitorovací mechanizmus, procedury při nesplnění závazků) dostatečné nebo by měly být vyvinuty další doplňkové nástroje, aby bylo Společenství schopno adekvátně vyhodnotit plnění závazků v kontextu obchodování s emisemi? Otázka 10: Zaručují výše zmíněné prvky kontroly dodržování pravidel, jejich vynucování, koordinaci či harmonizaci na úrovni Společenství? Které prvky by měly převzít členské státy? 12
13 Příloha 1 Empirické odhady nákladů na splnění závazků z Kjótského protokolu Z ekonomických analýz Komise vyplývá, že zavedení obchodování na úrovni Společenství jako doplňku k systémům obchodování na úrovni členských států, by mohlo při účasti části sektorů přinést ročně až 20 procentní úspory (viz tabulka). Model Náklady členských států na splnění závazků z Kjóta v roce 2010 v miliardách eur Bez obchodování mezi členskými státy EU 9 Obchodování na úrovni EU mezi producenty energií Obchodování na úrovni EU mezi producenty energií a velkými spotřebiteli energií Obchodování na úrovni EU mezi všemi sektory 6,0 7,2 6,9 Cena emisní kvóty v rozsahu 1 tuny by se pohybovala kolem 33 eur, což se vejde do intervalu daného jinými studiemi (5-58 eur). Tyto modely ovšem optimisticky předpokládají, že všechny přínosy na národní úrovni jsou již vyčerpány a že členské státy dosáhly nejefektivnější možné regulace pomocí alternativních politik (daně, dohody atd.). To není příliš pravděpodobné, proto jsou dobré důvody pro to, abychom předpokládali, že celkové úspory, které obchodování přinese, jsou výrazně vyšší. Zdroj: Green Paper COM(2000)87, Překlad: Jan Kudrna Korektura: ODIS 13
POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE
POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE Návrh Ministerstva životního prostředí ČR ÚVODNÍ SLOVO Milí přátelé, změna klimatu se stává každodenní realitou. Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ
VícePŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.3.2019 C(2019) 1616 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /..., kterým se mění přílohy VIII a IX směrnice 2012/27/EU, pokud jde o obsah
VíceSDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie. týkající se
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.10.2016 COM(2016) 689 final 2013/0028 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se postoje Rady k přijetí
VíceEmisní povolenky a hospodářská soutěž
Emisní povolenky a hospodářská soutěž Ing. Martin Pecina, MBA předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Koncept systému emisních povolenek Definován směrnicí 2003/87/EC Klíčové prvky-národní alokační
VíceObchodování s povolenkami na emise
Obchodování s povolenkami na emise skleníkových kových plynů České republice a návrh NárodnN rodního alokačního plánu Samostatné oddělení změny klimatu Ing. Tomáš Chmelík Ministerstvo životního prostředí
VíceMetodická příručka k uplatnění některých metod při hodnocení dopadů regulace (RIA)
1 Metodická příručka k uplatnění některých metod při hodnocení dopadů regulace (RIA) 2 OBSAH 1. Alternativní formy řešení problému... 3 2. Metody porovnávání dopadů... 4 3 1. ALTERNATIVNÍ FORMY ŘEŠENÍ
VícePařížská dohoda a její význam pro ČR a EU. Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu
Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Rámcová úmluva OSN o změně klimatu 1992 UNFCCC -> vstup v platnost 1995 1997 Kjótský protokol > vstup
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.4.2016 COM(2016) 183 final 2016/0094 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie, pokud jde o mezinárodní nástroj, jejž mají vypracovat
VíceZPRÁVA KOMISE. Druhá dvouletá zpráva Evropské unie podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.12.2015 COM(2015) 642 final ZPRÁVA KOMISE Druhá dvouletá zpráva Evropské unie podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (požadovaná podle čl. 18
VíceNěkolik poznámek k politice ochrany klimatu a emisnímu obchodování. Pavel Zámyslický Odbor energetiky a ochrany klimatu
Několik poznámek k politice ochrany klimatu a emisnímu obchodování Pavel Zámyslický Odbor energetiky a ochrany klimatu Globální měřítko a Evropská dimenze Aktuální mezinárodní situace a budoucí výhled
VíceImplementace směrnice 2003/87/EC v České republice
Implementace směrnice 2003/87/EC v České republice Samostatné oddělení změny klimatu Ing. Tomáš Chmelík Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 Praha 10, 100 10 Tel: +420-267 122 328 Fax: +420-267
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA
EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Výbor pro regionální rozvoj 2009 2008/0013(COD) 6. 6. 2008 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin k
VíceNavrhované změny v legislativě změny klimatu
Navrhované změny v legislativě změny klimatu Ing. Ondřej Boreš, Ministerstvo životního prostředí, odbor změny klimatu 1. Úvod Globální změna klimatu je dnes považována za velkou hrozbu pro celé lidstvo.
VíceNÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0224(COD) 4. 11. 2013. Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 4. 11. 2013 2013/0224(COD) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a
VíceMožnosti snižování energetické náročnosti
Možnosti snižování energetické náročnosti Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor konference Průmysl 4.0 snižuje energetickou náročnost ČR 1 Směrnice 2012/27/EU o energetické
VíceVYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY
VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY Česká republika a Slovensko v roce 2014 Autoři: Jonáš Rais Martin Reguli Barbora Ivanská Březen 2014 Poznámka: Text je výstupem mezinárodní výzkumné spolupráce Centra
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.10.2016 COM(2016) 684 final 2016/0341 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v příslušných výborech Evropské hospodářské komise
VícePozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772)
Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772) V 7 se na konec přidává odstavec následujícího znění: (8) Výdaje odpovídající
VíceČeská debata o využití výnosů z aukcí EU ETS
Česká debata o využití výnosů z aukcí EU ETS Seminář - Jak budeme financovat přechod k energetickým úsporám? 16. dubna 2012 Pavel Zámyslický Odbor energetiky a ochrany klimatu MŽP Emisní povolenky v ČR
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro dopravu a cestovní ruch 2008/2136(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro dopravu a cestovní ruch 2008/2136(INI) 1. 12. 2008 NÁVRH ZPRÁVY o vytvoření společného leteckého prostoru s Izraelem (2008/2136(INI)) Výbor pro dopravu a cestovní
VícePOLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020
INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti
VíceRada Evropské unie Brusel 1. června 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 1. června 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2017/0113 (COD) 9669/17 ADD 1 TRANS 213 CODEC 924 IA 99 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 1. června 2017 Příjemce:
Vícekam směřuje zelený závazek EU?
Energetická účinnost: Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor debata v Evropském domě 1 Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU
VíceNÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/0011(COD) Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 20.10.2014 2014/0011(COD) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a
VíceKritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina
Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina Zelené veřejné zakázky jsou dobrovolným nástrojem. Tento dokument stanoví kritéria EU pro zelené veřejné zakázky na skupinu produktů elektřina. Podrobné
VíceFinancování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu
Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací
VíceNAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 12.3.2019 C(2019) 1839 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne 12.3.2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 389/2013, pokud jde o technické provádění druhého
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 772/3
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 772/3 Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Doručeno poslancům:
VíceCíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům)
Popis Snížení spotřeby energie a odstranění plýtvání s energií patří k hlavním cílům Evropské unie. Změna klimatu a energetika je jedním z pěti tematických cílů, které mají být v rámci strategie Evropa
VíceStatus quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky
Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky 21. února 2012 Senát Parlamentu ČR, Praha Ing. Vladimír Vlk, poradce Ministerstvo životního prostředí ČR
Více!" snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách,
Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti
VíceENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.
ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Ekonomické nástroje - poplatky a daně Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon:
VíceMinisterstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách
Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Konference Nová zelená úsporám 2015 Praha, Masarykova kolej ČVUT, 14. dubna 2015 Ing. Jiří Koliba náměstek ministra pro stavebnictví
VíceShrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020
EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0655/1. Pozměňovací návrh
6.7.2015 B8-0655/1 1 Bod odůvodnění E E. vzhledem k tomu, že orgány EU zavedly v důsledku finanční krize řadu právních přepisů, jejichž cílem je předejít opětovnému výskytu obdobné krize a vytvořit finančně
VícePolitika ochrany klimatu v České republice. Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky
0 1 Politika ochrany klimatu v České republice Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky Politika ochrany klimatu je příspěvkem k celosvětové aktivitě 80./90. léta 2005 2006 2007 2008 2009
VíceVliv malých a středních podniků na životní prostředí
Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v
VíceEnergetická témata pro IA. Jiří Mlynář 7 November 2014
Energetická témata pro IA Jiří Mlynář 7 November 2014 Co nás dnes čeká Představení dopadu energetické politiky Energetické efektivita a možnosti IA REMIT a možnosti IA Page 2 Energetická témata 2 Evropská
VíceRada Evropské unie Brusel 26. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 26. října 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0337 (CNS) 13730/16 ADD 3 FISC 170 IA 99 NÁVRH Odesílatel: Datum přijetí: 26. října 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: SWD(2016)
Více10067/17 mp/jp/lk 1 DGG 1C
Rada Evropské unie Brusel 12. června 2017 (OR. en) Interinstitucionální spisy: 2015/0270 (COD) 2016/0360 (COD) 2016/0361 (COD) 2016/0362 (COD) 2016/0363 (COD) 2016/0364 (COD) 10067/17 EF 117 ECOFIN 511
VícePotenciál úspor energie v budovách Širší souvislosti
Potenciál úspor energie v budovách Širší souvislosti Luděk Niedermayer Srpen 2013 1. Energie a národní hospodářství 2. Rekonstrukce budov a ekonomika 3. Rekonstrukce budov a občané 4. Efektivní programy
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2104(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 25. 10. 2012 2012/2104(INI) NÁVRH ZPRÁVY o větším využití potenciálu opatření EU v oblasti životního prostředí:
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 9.11.2010 KOM(2010) 653 v konečném znění 2010/0320 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o splnění podmínek pro ukončení prvního přechodného období Chorvatskou republikou podle
VíceRada Evropské unie Brusel 1. června 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 1. června 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2017/0114 (COD) 9672/17 ADD 2 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 1. června 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: SWD(2017)
VíceProhlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV
Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických
VíceDokument ze zasedání B7-0000/2013. předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7-0000/2013
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Dokument ze zasedání 22. 4. 2013 B7-0000/2013 NÁVRH USNESENÍ předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7-0000/2013 v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu o mikrogeneraci
VícePOTENCIÁL A CENA ENERGETICKÝCH ÚSPOR V ČR DO ROKU 2030
POTENCIÁL A CENA ENERGETICKÝCH ÚSPOR V ČR DO ROKU 2030 Jan Harnych 320a činnosti podporující vzájemná jednání sociálních partnerů na celostátní nebo krajské úrovni, která se týkají důležitých zájmů zaměstnavatelů
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 10.5.2012 COM(2012) 211 final 2012/0106 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který se má zaujmout jménem Evropské unie ve Výboru pro potravinovou pomoc, pokud jde o prodloužení
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o výdajích EZZF. Systém včasného varování č /2014
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.1.2015 COM(2015) 19 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o výdajích EZZF Systém včasného varování č. 11-12/2014 CS CS OBSAH 1. Úvod...3 2. Příjmy účelově vázané
VícePRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SHRNUTÍ POSOUZENÍ DOPADŮ. Průvodní dokument k
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.7.2011 SEK(2011) 871 v konečném znění PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SHRNUTÍ POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k PŘEZKUMU KOMISE, KTERÝ SE TÝKÁ FUNGOVÁNÍ NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO
VíceNávrh NAŘÍZENÍ RADY. o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé produkty rybolovu pro období 2016 až 2018
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.7.2015 COM(2015) 344 final 2015/0151 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé produkty rybolovu pro období 2016 až
VíceVýbor pro průmysl, výzkum a energetiku
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 11. 11. 2013 2013/0242(COD) ***I NÁVRH ZPRÁVY o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Unie na evropském metrologickém
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0286/7. Pozměňovací návrh. Vicky Ford za skupinu ECR
25.11.2014 B8-0286/7 7 Bod 1 1. vyzývá členské státy a Komisi, aby se prostřednictvím trvalé snahy o provádění a vymáhání stávajících předpisů, jakožto součásti zastřešující strategie, zaměřily na existující
VícePŘÍLOHA. návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.11.2016 COM(2016) 761 final ANNEX 1 PŘÍLOHA návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti {SWD(2016) 399 final}
Více257/2014 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů
257/2014 Sb. ZÁKON ze dne 22. října 2014, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto
VíceBuy Smart+ Zelené nakupování je správná volba
Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Obsah Zelené nakupování - úvod Náklady životního cyklu Projekt Buy Smart+ Zelené nakupování Zelené nakupování Zelené nakupování " je takový způsob nakupování,
VíceVýpočet zisku z prodeje uspořených povolenek společnosti ČEZ v ČR
Výpočet zisku z prodeje uspořených povolenek společnosti ČEZ v ČR Shrnutí Úspora povolenek v roce 2005 je složena ze dvou částí. Zisk je vypočten prostým odečtením nákladů spojených s úsporou povolenek
VícePředloha. NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. /.. ze dne [ ] o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie specializačních dohod
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne xxx K(20..) yyy v konečném znění Předloha NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. /.. ze dne [ ] o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie specializačních dohod
VíceFiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012
Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální
VíceB8-0195/2019 } B8-0198/2019 } B8-0199/2019 } B8-0200/2019 } B8-0202/2019 } B8-0203/2019 } RC1/Am. 1
B8-0203/2019 } RC1/Am. 1 1 Lynn Boylan, Younous Omarjee Bod 6 a (nový) 6a. vyzývá Evropskou unii, aby boj proti globálnímu oteplování zařadila mezi své základní hodnoty; B8-0203/2019 } RC1/Am. 2 2 Lynn
VíceNávrh SMĚRNICE RADY,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.12.2015 COM(2015) 646 final 2015/0296 (CNS) Návrh SMĚRNICE RADY, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o trvání povinnosti
VícePříkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou
Příkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor 1 Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti Směrnice Evropského
VícePRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ. Průvodní dokument k. návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.5.2018 SWD(2018) 188 final PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o označování pneumatik
VíceMemorandum o porozumění pro realizaci interoperabilního tísňového volání ve vozidle
Fórum esafety Pracovní skupina ecall Memorandum o porozumění pro realizaci interoperabilního tísňového volání ve vozidle Obsah Memorandum o porozumění Podpisové stránky Příloha A Příslušná evropská usnesení,
VíceZávěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace
IV. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace 1. Důvod předložení a cíle 1.1 Název Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích.
VíceZapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví
Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace
VíceCo je třeba udělat.! Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR. Digitální cesta k ekonomickému růstu
Co je třeba udělat.! Rozvoj a usnadnění výstavby sítí nové generace v ČR Digitální cesta k ekonomickému růstu ICT Unie Spolek pro informační technologie a telekomunikace Svatoslav Novák Praha 2/2015 Fakta
VíceDelegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci.
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2010 (10.06) (OR. en) 10881/10 CO EUR-PREP 37 ECOFIN 359 COMPET 195 ENV 404 EDUC 113 RECH 226 SOC 411 POLGEN 93 POZNÁMKA Odesílatel: Rada pro hospodářské a finanční
VíceVEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných
VíceSmart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek
Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování
VíceČeská politika. Alena Marková
Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu
VíceNávrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky
Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa Na Františku 32, 110 15 Praha 1 Kontaktní
VíceÚzemní energetická koncepce Pardubického kraje. Ludmila Navrátilová, předsedkyně výkonné rady ETIK 03/2016
Územní energetická koncepce Pardubického kraje Ludmila Navrátilová, předsedkyně výkonné rady ETIK 03/2016 Energetická koncepce Povinnost zpracování energetické koncepce zavádí pro Českou republiku, resp.
VícePOŽADAVKY A IMPLEMENTACE SMĚRNICE 2012/27/EU O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI
SMĚRNICE 2012/27/EU O ENERGETICKÉ Aquatherm Praha 2014 4. března 2014 Energetická účinnost (EE) v rámci strategie Evropa 2020, jeden z cílů klimaticko-energetické politiky 20-20-20: snížení emisí x zvýšení
VíceRámcová dohoda o práci na dálku
Rámcová dohoda o práci na dálku 1. Všeobecné úvahy V kontextu Evropské strategie zaměstnanosti vyzvala Evropská rada sociální partnery, aby vyjednali dohody, které by modernizovaly organizaci práce, včetně
VíceSbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU
Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Mgr. Ing. Petr Wawrosz Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Vyhodnocení Lisabonské
VíceZÁVĚRY SKUPINY NERV ROZPOČTOVÝ RÁMEC EU
ZÁVĚRY SKUPINY NERV ROZPOČTOVÝ RÁMEC EU NÁVRATNÉ FINANČNÍ NÁSTROJE A JEJICH ROLE V RÁMCI KOHEZNÍ POLITIKY EU Petr Zahradník, garant skupiny 30.4. 2012 STRUKTURA - Definice a deskripce návratných nástrojů
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 15.11.2007 SEK(2007) 1497 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních
VíceFOND ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ. verze 2
FOND ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ verze 2 březen 2015 ÚVOD Město Litoměřice se ve své rozvojové strategii přihlásilo k principům tzv. udržitelné energetiky, to znamená k podpoře obnovitelných zdrojů
VíceKoncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň
VíceNávrh NAŘÍZENÍ RADY,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 9.12.2016 COM(2016) 784 final 2016/0388 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (EU) č. 1388/2013 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 8.10.2007 SEK(2007) 907 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Doprovodný dokument ke sdělení Komise o Programu na pomoc malým a středním podnikům při dosahování souladu
VíceAKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE
AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE Aktuální problémy české energetiky 2. 4. 2013 Výchozí podmínky ČR ČR jako silně průmyslová země Robustní ES (přebytková bilance i infrastruktura) Rozvinutý systém
VícePříloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP
Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC
VíceEVROPSKÁ KOMISE Generální ředitelství Hospodářská soutěž PRACOVNÍ DOKUMENT KOMISE
EVROPSKÁ KOMISE Generální ředitelství Hospodářská soutěž PRACOVNÍ DOKUMENT KOMISE Toto je překlad profilu České republiky, který je součástí přehledu státní podpory, verze podzim 2004 (COM(2004) 750 v
VíceAktuální situace ve vztahu k implementaci směrnice o energetické účinnosti 2012/27/EU do českého prostředí a k zákonu 406/2000 Sb.
Aktuální situace ve vztahu k implementaci směrnice o energetické účinnosti 2012/27/EU do českého prostředí a k zákonu 406/2000 Sb. Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor 1 Směrnice
VíceNÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015
EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 13.1.2015 COM(2015) 11 final NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 PŘIPOJENÝ K NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O EVROPSKÉM FONDU
VíceNávrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky
Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa Na Františku 32, Praha 1 Kontaktní osoba
VíceMANAŽERSKÉ SHRNUTÍ. Ing. Miroslav Zámečník Ing. Tomáš Lhoták, Ph.D. Leden 2011
MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Analýza ekonomického dopadu akcelerovaného zavádění kvalitních energetických standardů ve výstavbě rezidenčních budov v České republice. Ing. Miroslav Zámečník Ing. Tomáš Lhoták, Ph.D.
VíceReforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004
Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí
VíceBALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU
VícePříprava Národního energeticko-klimatického plánu a souvislosti s energetickou účinností
Příprava Národního energeticko-klimatického plánu a souvislosti s energetickou účinností Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor konference Trendy evropské energetiky Praha, 20.
VíceRada Evropské unie Brusel 14. října 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 14. října 2016 (OR. en) 13231/16 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada 12390/16
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 21.12.2007 SEK(2007) 1682 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Shrnutí posouzení dopadů přiložené k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o průmyslových emisích
VíceDotační program Zelená úsporám. Program podpory obnovitelných zdrojů a úspor energie v obytných budovách
Dotační program Zelená úsporám Program podpory obnovitelných zdrojů a úspor energie v obytných budovách Rámec mezinárodních dohod a české legislativy - Kjótský protokol umožňuje zemím, které dosáhnou
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY. o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.3.2015 COM(2015) 98 final 2015/0051 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA Smlouva o fungování Evropské
VíceDebata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem?
Debata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem? 2. října 2014 OBSAH PREZENTACE: I. Směrnice o energetické účinnosti z roku 2012 II. Legislativní provedení Směrnice o energetické účinnosti
VíceČ.j. VP/S 73/ V Brně dne 8. února 2001
Č.j. VP/S 73/00-160 V Brně dne 8. února 2001 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení zahájeném dne 24.11.2000 na základě žádosti Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ze dne 22.11.2000 č.j. 51003/00/2040/2091
VíceNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR Ing. Petr Kolář SŽDC, GŘ, Odbor strategie 1. ÚVOD Železniční doprava v České republice má své začátky na počátku 19. století.
Více