Transkript

1 1. PŘÍLOHA č. 6 Výběr z rešerší K HODNOTÍCÍM KRITÉRIÍM VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍ Postupue-li zadavatel v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřených zakázkách (dále en zákon), dochází vždy k výběru vítězné nabídky na základě hodnocení podle stanovených hodnotících kritérií. Zákon dle 78 odst. 1 rozlišue základní hodnotící kritérium na a) ekonomická výhodnost nabídky nebo b) nenižší nabídková cena, přičemž v rámci základního hodnotícího kritéria dle bodu a) musí být vždy dílčím kritériem cena. Dále pak doslovně zákon v 78 odst. 4 stanovue, že rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřené zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyadřovala vztah užitné hodnoty a ceny Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, eichž účelem e zaištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky. [1] Následně pak vyhláška č. 230/2012 s účinností od stanovue následuící povinnost: Veřený zadavatel odůvodní přiměřenost stanovení dílčích hodnotících kritérií, pokud použie hodnotící kritérium ekonomická výhodnost nabídky a pokud dílčí hodnotící kritérium nabídková cena má nižší váhu než 60% u veřených zakázek na služby, nebo 80% u veřených zakázek na dodávky a stavební práce. [2] Z dalších ustanovení výše zmíněného plyne povinnost zadavatele dále určit, akým obektivním způsobem bude hodnocení přistupováno, a to zeména dílčích hodnotících kritérií v rámci základního hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost nabídky. V souladu s poslední novelizací zákona a vydáním výše zmíněné vyhlášky e patrný posun zákonodárce tak, aby zadavatelé hodnotili zeména, ne-li výhradně, nabídkovou cenu uchazeče. Základním argumentačním východiskem zákonodárce e pak zeména protikorupční rétorika, neboť dle názoru zákonodárce širokým nastavením dílčích hodnotících kritérií dochází k manipulování veřených zakázek. Tímto postupem zákonodárce pak došlo i k úpravě dílčích pravidel pro zadávání zakázek nespadaících pod aplikaci zákona. Tak například pravidla OPPI nově od zakazuí ako dílčí hodnotící kritérium délku nabízené záruky, a to zcela. Je však otázkou estli tato primární úspora plynoucí ze snížení předpokládaných nákladů na realizaci zakázky nebude draze vykoupena následnými opravami, předělávkami, neuhlídáním víceprací či například i krachem dodavatele v průběhu plnění z důvodu eho nerozvážných nabídek pod hranicí rentability. 0fc70bb3bd8c/3E_vs_principy_ZVZ_C1

2 Metodika hodnocení veřených zakázek s ohledem na kritérium 3E Autor metodického textu: Prof. PhDr. František Ochrana, DrSc. Příloha č. C1 Dokumentu Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) v postupech zadávání veřených zakázek - metodiky hodnocení veřených zakázek se zřetelem na dodržování principů hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. - V praxi dochází k nerespektování základních podmínek při použití kritéria hospodárnosti, ak e definue zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozděších předpisů (dále též zákon o finanční kontrole ). - Zákon o veřených zakázkách však stanovue za povinnost kritérium výhodnosti nabídky rozložit na dílčí hodnotící kritéria ( 78 odst. 4 ZVZ). - Ve vymenovaných příkladech dílčích kritérií sou však principy efektivnosti obsaženy např. v návratnosti nákladů, princip účelnosti pak např. v kritériích estetických a funkčních vlastností, kvalitě a nabízenému plnění veřené zakázky. Předpokladem e, že tato kritéria sou zahrnuta v cílech opatření (např. proektu) nebo patří mezi požadované užitné vlastnosti. - Korektně stanovená hodnotící kritéria umožňuí zadavateli uplatnit ekonomicky racionální volbu nabídky s ohledem na předmět veřené zakázky, eí zadání a vzácnost (omezenost) zdroů. - při nakládání s veřenými prostředky musí být sledováno kritérium hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti ( 25 odst. 1 ZVZ) - Zadavatel e proto povinen s ohledem na předmět veřené zakázky používat taková hodnotící kritéria, která umožní sledovat kritérium hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. - S ohledem na ustanovení zákona o finanční kontrole e zadavatel povinen vytvářet a udržovat takový systém, který vytváří podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný výkon veřené správy ( 25 odst. 1 písm. a) zákona o finanční kontrole) - Z hlediska povinností zadavatele e sice určuící formální podmínkou při zadávání, hodnocení, výběru a užívání (spravování) veřených zakázek postupovat formálně správně, tedy transparentně, rovným zacházením a nediskriminačně ( 6 ZVZ). Tato podmínka e určuící, avšak nikoli dostačuící. Zadavatel e zároveň povinen postupovat obsahově (ekonomicky věcně) správně tak, aby to odpovídalo principům 3E. - Nevyššího kontrolního úřadu, který má za povinnost zkoumat vedle formálně účetní a dokumentační správnosti, i dodržení zásad hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti, a to přímo v oblasti zadávání státních zakázek ( 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nevyšším kontrolním úřadu, ve znění pozděších předpisů). - zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřené zakázky ( 78 odst. 3 ZVZ). Tuto volbu ale musí zadavatel doložit v dokumentaci řídící kontroly (hlava II zákona o finanční

3 kontrole) a v dokumentaci interního auditu (hlava III zákona o finanční kontrole). Tato dokumentace e součástí kontroly ze strany NKÚ. - Pro kritérium ekonomické výhodnosti nabídky platí, že: - e agregovaným kritériem, které musí být dekomponováno na dílčí kritéria ( 78 odst. 4 ZVZ), - má předmětný charakter ( 78 odst. 4 ZVZ), - eho součástí e nabídková cena ( 78 odst. 4 ZVZ), - ani edno z dílčích kritérií nesmí diskriminovat či zvýhodňovat kteréhokoliv uchazeče ( 6 ZVZ), - ednotlivá dílčí kritéria musí mít stanovenou váhu ( 78 odst. 5 ZVZ). - Jednotlivá dílčí kritéria se musí vztahovat k předmětu (cílům) veřené zakázky tak, aby vyadřovala ekonomickou výhodnost nabídky - zaistit optimální naplnění ekonomického požadavku hodnoty za peníze. Obsahem hodnoty za peníze e, že očekávaný užitek z vynaložených zdroů na pořízení veřené zakázky e získán s ohledem na hospodárné, efektivní a účelné vynaložení zdroů - Ekonomickou výhodností nabídky se rozumí disponibilita nabídky (daná eími kvalitativními a kvantitativními charakteristikami) v požadované míře uspokoit stanovené předmětné plnění (zadání) veřené zakázky. Ekonomická výhodnost nabídky e měřena (hodnocena) ak užitnými vlastnostmi (charakteristikami) dané nabídky, tak i eími vlastnostmi (charakteristikami) nákladovými. - zadavatel e povinen při výběru dílčích kritérií postupovat tak, aby se zvolená kritéria vztahovala k předmětu veřené zakázky a prověřovala, ak hospodárně, efektivně a účelně sou (budou) vynaložené zdroe použity - dva základní druhy kritérií - kritéria nákladová. Ta prověřuí zeména hospodárné a efektivní užití zdroů. - kritéria užitková. K nim např. kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí. Z časových kritérií pak záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. - dílčí kritéria maí pro zadavatele (resp. uživatele) nestený význam, bereme tuto skutečnost na zřetel v procesu stanovování vah dílčích kritérií. - Zákon o veřených zakázkách nestanovue žádná nařízení ohledně metod pro stanovení vah dílčích kritérií. Pouze ukládá, že stanovená váha se uvádí v procentech. - Zadavatel provádí rozvahu o ednotlivých dílčích kritériích a stanovue eich váhy při přípravě veřené zakázky. K tomu může v okruhu své působnosti oslovit vhodné experty. Vybranými experty

4 mohou být ak externí odborníci, tak i pracovníci z okruhu působnosti zadavatele. Doporučue se, aby skupina oslovených osob měla minimálně 3-5 členů. - Zadavatel ke stanovení vah hodnotících kritérií oslovil pět expertů s tím, aby každý rozdělil 100 bodů ednotlivým kritériím podle důležitosti. Pro metodickou názornost uveďme, že za hodnotící kritéria byla stanovena nabídková cena, kvalita, provozní náklady, záruční servis a dodací lhůta. - Zadavatel e odpovědný za to, že použité kritérium nenižší nabídkové ceny obsahově naplňue podmínky kritéria hospodárnosti, tedy předpoklad, že hodnocením na základě nenižší nabídkové ceny nedode k ohrožení požadované kvality dodávky, služby či stavebních prací. V opačném případě, estliže dodržení odpovídaící kvality plněných úkolů není možné formou zadávací dokumentace, resp. rámcové smlouvy, dostatečně spolehlivě zaručit, zadavatel volí kritérium hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti nabídky. - Hodnotící komise po převzetí zadávací dokumentace a nabídek, které vyhověly podmínkám soutěže, upřesní hodnotící postupy. Zeména rozhodne o tom: - akým postupem bude provedena transformace kvalitativních kritérií na kritéria kvantitativní, aby kvalitativní kritéria mohla být kvantitativně hodnocena. - v případě, že zadavatel nestanovil v zadávací dokumentaci váhy dílčích hodnotících kritérií, musí tak učinit komise pro hodnocení nabídek. Stanoví přitom, akým způsobem bude provedeno vážení ednotlivých dílčích hodnotících kritérií a ak bude vypočítána celková vážená užitnost nabídek. Pokud zadavatel nestanovil váhy dílčích hodnotících kritérií, komise určí některou z uvedených metod a postupů váhu ednotlivých dílčích hodnotících kritérií. Volba metody stanovení vah dílčích hodnotících kritérií (např. alokace 100 bodů, párové srovnávání apod.) patří do kompetence hodnotící komise. Ta však musí výslednou váhu dílčích hodnotících kritérií v konečné fázi stanovit tak, aby byla vyádřena v procentech (viz 78 odst. 5 ZVZ). - kvalitativní hodnotící kritéria. Aby bylo možné taková kritéria vyhodnotit, e potřebné pro eich splnění u ednotlivých nabídek zvolit vhodný hodnotící algoritmus. Jím e např. použití tabulky s deskriptorem, na eímž základě sou pak hodnoceny ednotlivé nabídky - Tabulka 9: Přidělení bodů ze stupnice s deskriptorem pro hodnocení kvality nabídky Počet bodů Slovní hodnocení 1 Kvalita e zcela nevyhovuící. 2 Kvalita e mimořádně špatná. 3 Kvalita e velmi špatná. 4 Kvalita e špatná. 5 Kvalita e splněna en v základních rysech. 6 Kvalita e splněna en s výhradami. 7 Kvalita e splněna dobře.

5 8 Kvalita e splněna velmi dobře. 9 Kvalita e splněna téměř dokonale. 10 Kvalita e naprosto dokonalá. Pramen: Ochrana, F.: Zadávání, hodnocení a kontrola veřených zakázek. Praha:Ekopress 2008, str. 86. Tabulka 14: Váhy dílčích hodnotících kritérií Kritérium Váha (%) Nabídková cena 34 Kvalita 24 Současná hodnota provoz. nákladů za plán. dobu životnosti předmětu plnění 20 Pozáruční servis 12 Dodací lhůta 10 Celkem Pouze v případě, že předem dovede určit požadovanou úroveň plnění zakázky (požadovaný standard daný podmínkami soutěže a poté smlouvou), pak může ako ediné kritérium pro hodnocení nabídek stanovit nenižší nabídkovou cenu. V opačném případě se dopouští nesprávného postupu a výběru, který e v rozporu s ustanoveními zákona o finanční kontrole, zákona o maetku ČR a zákona o rozpočtových pravidlech, kdy tyto zákony zadavateli ukládaí postupovat hospodárně, efektivně a účelně při používání veřených zdroů. - Zákon totiž důsledně rozlišue mezi údai vztahuícími se k dodavatelům a tyto údae přesouvá do kvalifikace uchazečů nebo záemců a mezi údai vztahuícími se k ekonomické výhodnosti nabídek (tyto údae se mohou vztahovat pouze k nabídce a nikoliv k uchazeči). Tím, že někteří zadavatelé používaí údae o kvalifikaci uchazečů ako součást hodnotících kritérií, dopouští se porušení zákona, které nelze napravit inak, než zrušením zadávacího řízení a provedením nového zadání. - Ustanovení 33 odst. 1 písm. c) bod 1., 2., 4, 8 zákona stanoví, že de-li o veřené zakázky na služby prokazue uchazeč nebo záemce o veřenou zakázku technickou způsobilost pro plnění veřené zakázky:

6 - osvědčením o vzdělání a profesní kvalifikaci osob, které sou odpovědné za poskytnutí služeb, - seznamem významných služeb poskytnutých v posledních 3 letech s uvedením eich rozsahu, doby plnění a připoením osvědčení o řádném poskytnutí služby vyhotoveného veřeným nebo soukromým obednatelem, případně prohlášením dodavatele o poskytnutí služby, není-li možno takového osvědčení od soukromého dodavatele získat, - přehledem průměrného ročního počtu zaměstnanců a průměrným počtem řídících zaměstnanců za poslední 3 roky, - přehledem techniků a technických útvarů podíleících se na poskytování služeb bez zřetele na to, zda sou zaměstnanci uchazeče nebo zadavatele. - dílčí kritéria, která se výhradně týkaí nabídky a eí ekonomické výhodnosti, tzn. kvality nabídky. - Kritéria kvalifikace vyadřuí schopnost uchazeče splnit veřenou zakázku, ale iž nevyadřuí ekonomickou výhodnost ím podané nabídky v zadávacím řízení. - Bez ohledu na skutečnost, že odborná způsobilost či reference mohou být významným prvkem, který rozhodue o úspěšné nebo neúspěšné realizaci stavby, e třeba vzít na vědomí, že žádný z těchto údaů iž nemůže být předmětem hodnocení nabídek (byť minulá právní úprava takový postup připouštěla) a že nezbývá pro hodnocení nabídek volit en taková kritéria, která bezpochyby vyadřuí ekonomickou výhodnost nabídky. ARCHIV - Rozhodnutí ÚOHS (zák. č. 40/2004 Sb.) Další kvalifikační kritéria Rozhodne-li se však zadavatel tato další kvalifikační kritéria použít, pak mu zákon dále ukládá povinnost, aby e vymezil neen obsahově (výběr z možných e uveden v 32, 33 a 37 zákona), ale současně aby vymezil i eich úroveň odpovídaící charakteru a rozsahu zadávané veřené zakázky. A v této části právě zadavatelé nečastěi chybuí. Mnoho oznámení zadávacích řízení obsahue sice požadavek na prokázání dalších kvalifikačních kritérií, ale pouhým odkazem na zákon a iž bez stanovení odpovídaící úrovně. Zadavatel tedy nemůže nastavovat prahové hodnoty podle své libovůle, ale e nutné e vymezit přiměřeně k zadávané zakázce. Mimořádně nízká nabídková cena Nevýznamněší postavení předpokládané hodnoty veřené zakázky e v eí účasti na stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny podle 77 odstavec 1 zákona, kde e doslova uvedeno: (1) Při posouzení nabídek uchazeče z hlediska splnění zadávacích podmínek posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřené zakázky. Jestliže nabídka obsahue mimořádně nízkou nabídkovou cenu, ve vztahu k předmětu veřené zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které sou pro

7 výši nabídkové ceny podstatné; zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší. - Při definici mimořádně nízké nabídkové ceny e tedy nutné držet se logiky věci a vzít v úvahu všechny souvislosti. - Pro kvantifikaci toho co e a co není mimořádně nízká nabídková cena e tedy nutné vzít obecný smysl zákona o veřených zakázkách. Účelem tohoto ustanovení e ochrana zadavatele proti uchazečům, eichž nabídková cena e zřemě podhodnocená a která by v případě realizace způsobila tlak na zvýšení ceny nebo na změnu technologického řešení veřené zakázky. Proto pro kvantifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny e nutné porovnávat i hodnoty nabídkových cen, protože ty vyadřuí tržní hodnotu předmětu veřené zakázky a eich vzáemné srovnání e tedy i posouzení ve vztahu k předmětu veřené zakázky. - Logickým, statisticky obektivním prvkem, který by mohl být použit právě pro tuto definici e průměrná nabídková cena ze všech nabídek. Taková cena zčásti zahrnue ak vlivy těch, kteří riskuí a nabízí cenu na hranici možného minima (nebo i pod ním), tak vlivy těch nabídkových cen, které představuí reálnou hodnotu nebo které maí započtenu vyšší míru rizika. Odchylky od průměru pak vyadřuí míru rizikovosti nabídkové ceny. Odchylky směrem dolů od průměru lze definovat ako méně ak 5% 5 10% odchylka optimální - vyadřuící minimální míru rizika a vyadřuící zeména úsporu nákladů v oblasti nepřímých nákladů(režie) a minimální snížení míry zisku odchylka se zvýšenou mírou rizika vyadřue eště přiatelnou míru rizika, ale současně definue zvýšenou náročnost při vlastní realizaci, a to pro obě strany výstavbového procesu. Je z hlediska současného nepoměru mezi poptávkou a nabídkou asi odchylkou vyadřuící optimum ceny % odchylka riziková vyadřue maximální míru rizika, kdy akýkoliv problém při realizaci stavby staví cenovou nabídku do pozice ztrátové ceny a při dosažení této odchylky iž není možné stavbu realizovat za dodržení proektem stanovených standardů, bez ednoznačného doložení nových technologických postupů nebo nových řešení nesnižuících hodnotu díla. Nabídkové ceny s touto odchylkou sou bez ednoznačného zdůvodnění nepřiatelné a sou právě těmi cenami, které by měly být označeny ako mimořádně nízké. více ak 15% odchylka extrémní vyadřue negaci nabídkové ceny ve vztahu k standardu navrženého proektem. Tato cena e pod hranicí vlastních nákladů a stavba e za nabídkovou cenu s nevětší pravděpodobností nerealizovatelná Je logické, že nabídkové ceny nelze posuzovat, popřípadě hodnotit pouze podle zednodušeného principu nenižší vyhrává. Příliš nízká nabídková cena, zeména ve spoení s

8 kapitálově slabší firmou e výrazným rizikem i pro zadavatele a přes sebedokonaleší smluvní zaištění může skončit fiaskem. Proto e stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny důležitým prvkem v procesu zadávacího řízení Postup hodnotící komise při mimořádně nízké nabídkové ceně Pokud dode k situaci, kdy e některá (edna nebo více) z nabídkových cen označena ako mimořádně nízká nabídková cena, e hodnotící komise povinna postupovat ve smyslu 77 zákona, t. vyžádat si od uchazeče písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Tento postup, který přinese zadavateli časovou prodlevu v zadávacím řízení, e však pro obě strany (hodnotící komisi i uchazeče a následně i pro zadavatele) vhodný, protože umožní uchazeči opětovně přezkoumat svoi nabídkovou cenu a zadavateli dá následné zdůvodnění do ruky právní zbraň pro případ následného vyžadování zvýšení ceny ze strany dodavatele. Protože zadavatel pak lehce může argumentovat á sem Tě upozornil a Ty si dodavateli na své nabídkové ceně trval. Hodnotící komise tedy v případě výskytu mimořádně nízké nabídkové ceny musí uchazeče písemně vyzvat k eímu zdůvodnění. Přitom, ale nestačí pouze obecná výzva zdůvodni, ale e třeba, aby hodnotící komise vymezila oblasti nabídkové ceny, které si přee zdůvodnit a ve kterých spatřue důvody mimořádně nízké nabídkové ceny. Určitě by si komise v rámci zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny měla vyžádat i prohlášení uchazeče, že po opětovném prověření nabídkové ceny e schopen za nabídnutou cenu dílo v požadovaném standardu a technických parametrech provést. Uchazeč e pak povinen doručit hodnotící komisi (prostřednictvím zadavatele) svoe zdůvodnění, a to ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o zdůvodnění. Tato zákonná lhůta e poměrně krátká a zákon umožňue hodnotící komisi, aby stanovila lhůtu delší. Hodnotící komise následně zdůvodnění uchazeče posoudí (zákon nestanoví procesní lhůtu do kdy od zdůvodnění má hodnotící komise zdůvodnění posoudit) a může e vzít v úvahu v případě, že e mimořádně nízká nabídková cena zdůvodněna zákonem stanovenými důvody, nečastěi pak výimečně příznivými podmínkami, které má uchazeč k dispozici pro provedení stavebních prací, popřípadě ekonomickými aspekty konstrukční metody nebo technologie. Zákon výslovně definue, že hodnotící komise může vzít zdůvodnění v úvahu, tedy nemusí. O posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny sestaví hodnotící komise protokol z ednání. Pokud hodnotící komise nemá istotu v posouzení zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, dává í zákon možnost, přizvat uchazeče na ednání hodnotící komise a opětovně s ním proednat důvody vedoucí k nabídce mimořádně nízké nabídkové ceny. Na ednání musí být uchazeč písemně pozván neméně 5 dnů předem (tato podmínka musí být hodnotící komisí splněna, inak by mohl být zpochybněn výsledek ednání). O výsledku ednání sestaví hodnotící komise protokol z ednání. Shledá-li hodnotící komise zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ako neopodstatněné, musí v protokole z ednání uvést důvody, které i k tomuto závěru vedly. Nelze pouze konstatovat, že zdůvodnění e neopodstatněné, protože takové rozhodnutí hodnotící komise není transparentní a e nepřezkoumatelné. Je vhodné uvést v zápise

9 z ednání, v čem byly spatřovány příčiny mimořádně nízké nabídkové ceny, ak e uchazeč zdůvodnil a proč e komise přiala nebo nepřiala. Nabídku, která obsahue mimořádně nízkou nabídkovou cenu a eíž následné zdůvodnění hodnotící komise nepřiala, hodnotící komise vyřadí z dalšího posuzování a hodnocení a uchazeče pak zadavatel musí vyloučit. Poznámka: Zákona definue právo hodnotící komise na posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny a následné rozhodování o eí obektivitě. Následně pak definue povinnost zadavatele vyloučit uchazeče s mimořádně nízkou nabídkovou cenou ze soutěže. Přesto nelze zadavateli upřít právo, aby v tomto případě výrok hodnotící komise přezkoumal a rozhodl inak, protože za dodržení zákona e odpovědný zadavatel a emu přísluší konečné rozhodnutí. Jakmile se však zadavatel odchýlí od názoru hodnotící komise, e eho povinností vše řádně a nelépe písemně odůvodnit Zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny Jakým způsobem nebo formou má uchazeč svoi cenu zdůvodňovat zákon nestanoví, a tak se většina zdůvodnění odehrává v rovině verbálních popisů o tom, ak uchazeč bude šetřit na režiích, ak snížil míru zisku, ak má vhodné rabaty u výrobců materiálů. Takové zdůvodnění nelze niak obektivně posoudit (není-li doloženo konkrétními výpočty úspor), ale také e nelze bez bližšího odmítnout ako neopodstatněné, protože právě tyto informace sou zákonem definovanými příznivými podmínkami u uchazeče. Steně ako zákon nestanoví formu zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, nestanoví ani formu ani způsob, ak má hodnotící komise toto zdůvodnění odmítnout ako neopodstatněné. Přitom zcela istě nelze pouze konstatovat skutečnost, že komise zdůvodnění neshledala ako řádné, ale e nezbytné přesně vymezit, v čem spatřue neopodstatněnost zdůvodnění, protože inak e případné vyloučení uchazeče s mimořádně nízkou nabídkovou cenou krokem vedoucím k námitkám nespokoeného uchazeče. Jediným možným a pro obě strany obektivním a transparentním způsobem e, pokud si zadavatel vyžádá podrobnou kalkulaci nabídkové ceny (pro zhotovitele pracné a v třídenní denní lhůtě skoro nemožné, proto se přimlouváme za lhůtu delší), která bude doložena a) kalkulačním vzorcem pro výpočet ednotkových cen stavebních prací b) vzorovým výpočtem ednotkových cen podle kalkulačního vzorce u tří nebo více zadavatelem vybraných položek, na nichž bude uchazeč demonstrovat, že ednotkové ceny sou stanoveny v souladu s definovaným způsobem kalkulace c) soupisem (limitkou) stavebních materiálů s uvedením eich cen a u materiálů ve specifikaci i včetně technického popisu, aby bylo zřemé, že v cenovém návrhu sou nabízeny materiály stených parametrů, ak byly požadovány. Pokud zhotovitel tímto způsobem zdůvodní svoi nabídkovou cenu, zcela asně a obektivně definoval svoe příznivé podmínky a neměl by být vylučován. Přitom uchazeč zadavateli

10 poskytl dostatečně průkazný dokument k tomu, aby při následném případném oceňování víceprací mohl zadavatel vyžadovat ak stanovení ednotkových cen podle definovaného kalkulačního vzorce, tak ceny materiálů podle předloženého ocenění. Je tedy nezbytné, aby se zdůvodnění uchazeče stalo nedílnou součástí nabídky (návrhu smlouvy). Pro uchazeče tato skutečnost bude znamenat, že musí pečlivě vážit, zda zdůvodnění takovéhoto typu poskytne, protože mu výrazným způsobem ztěžue možnost v budoucnu vyžadovat zvýšení nabídnuté (smluvené) ceny. Předpokládaná hodnota veřené zakázky Hodnocení veřených zakázek Metodika Ministerstva pro místní rozvo, Odbor veřeného investování BOX 1 Základní pomy v metodice 3E Hospodárnost Hospodárností se rozumí takové použití veřených prostředků k zaištění stanovených úkolů, kdy dode k co nenižšímu vynaložení veřených prostředků a zároveň e dodržena odpovídaící kvalita plněných úkolů. T. de o minimalizaci nákladů na zdroe (vstupy) používané na činnost se zřetelem na odpovídaící kvalitu. Hospodárná e tedy taková činnost, u níž sou minimalizovány náklady na zdroe (finanční, lidské, věcné) a zároveň e dodržena požadovaná kvalita zdroů z hlediska potřeb dané činnosti. Princip hospodárnosti vyžadue, aby zdroe použité subektem při provádění eho činností byly k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství, v přiměřené kvalitě a za nevýhodněší cenu. Efektivnost Efektivností se rozumí takové použití veřených prostředků, kterým se dosáhne nevýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s obemem prostředků vynaložených na eich plnění. Efektivností e tak myšlen vztah mezi výstupy činnosti (ve formě zboží, služeb či iných výsledků) a vstupy na tuto činnost vynaloženými. Efektivní e taková činnost, která optimalizue využití zdroů organizace/programu/činnosti ke tvorbě výstupů, t. dosažení maximálního výstupu z daných zdroů či dosažení daného výstupu s minimem zdroů a při zachování kvality výstupů. Princip efektivnosti vyžadue dosažení co nelepšího vztahu mezi zdroi použitými na danou činnost a dosaženými účinky, a to ak z pohledu ednotlivé akce/činnosti/proektu, tak i z pohledu věcně souviseících akcí/činností/proektů (t. trvale dosahovaná efektivnost) 1. Účelnost 1 Poem účinky se v tomto kontextu musí vykládat v širokém smyslu, který zahrnue výstupy, výsledky a dopady.

11 Účelností se rozumí takové použití veřených prostředků, které zaistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů. Jinými slovy e účelností chápán stupeň dosažení cílů a vztah mezi zamýšlenými a skutečnými dopady dané činnosti. Účelnost e třeba chápat primárně z pohledu, zda byla danou akcí/činností/proektem uspokoena potřeba, která danou akci/činnost/proekt vyvolala. Účelná e činnost, ež dosahue stanovených cílů, t. musí být uspokoena příslušná potřeba. Princip účelnosti vyžadue dosažení stanovených cílů dané činnosti a zamýšlených účinků. - zadavatel rozhodl provést intervenci, musí definovat změnu, které chce dosáhnout. Tato změna má podobu cílového stavu, čímž se zadavatel dostává do druhé fáze rozvahy. Cíle dané intervence by měly být formulovány tak, aby bylo možné následně vyhodnotit míru eich splnění. - Pokud se zadavatel rozhodne pro využití něaké služby či nákup statku, musí si být ist, že neexistue (za daných uvažovaných podmínek) žádný iný společensky vhodněší způsob dosažení definovaných cílů. - požadovaný statek by měl být definován z hlediska eho užitných vlastností, které sou podstatné pro zadavatele, resp. podstatné pro dosažení definovaných cílů intervence. - Rozlišení podstatných vlastností Z ekonomického hlediska rozlišueme dva druhy podstatných vlastností, a to vlastnosti užitné a vlastnosti nákladové. Platí, že bez vynaložení nákladů není možné dosáhnout očekávané užitné vlastnosti (princip účelnosti použití zdroů), a zároveň každá užitná vlastnost váže určité zdroe (princip vzácnosti zdroů). Příklady nákladových a užitných vlastností ukazue následuící tabulka. - Specifika dodávek Dodávky e možné z hlediska ekonomického rozdělit podle následuících kritérií: Doba spotřeby: Předměty ednorázové spotřeby (papír, benzín, nápoe ) Předměty dlouhodobé spotřeby (počítače, tiskárny, nábytek ) Užitné vlastnosti: Statky se stenou úrovní užitných vlastností (benzín natural 95, kwh elektrické energie ) Statky s variabilní úrovní užitných vlastností (nákladní automobil, kopírovací stroe ) Výše uvedené dělení má význam především pro volbu hodnotícího kritéria. - Specifika služeb - Z ekonomického hlediska e základní charakteristikou tohoto předmětu plnění eho nehmotnost a ve většině případů vysoký obem lidské práce. - Úroveň užitků, kterou tento typ předmětu plnění zadavateli poskytue, e významně ovlivňována kvalitou

12 - Velmi obtížným úkolem e tuto kvalitu definovat, při výběru nabídek hodnotit a při plnění i kontrolovat - schopnost zadavatele kvantitativně definovat výstupy dané služby. Pokud toto zadavatel neumí, lze předpokládat velké problémy ak ve fázi výběru nelepší nabídky, tak i ve fází monitorování plnění dané zakázky - Nenižší cena Kritérium nenižší nabídkové ceny zadavatel používá tehdy, estliže platí zároveň tři následuící podmínky: 1. definice předmětu plnění v zadávací dokumentaci zaistí, že nabízené statky budou z hlediska užitných vlastností totožné, resp. budou naplňovat minimální úroveň nutnou pro splnění cílů nákupu, 2. e ekonomicky neracionální zvýhodnit dodavatele, kteří nabídnou vyšší úroveň užitných vlastností (např. vyšší rychlost tisku, rychleší servis, dřívěší dodání) než e požadovaný standard, 3. a z hlediska budoucích provozních nákladů (pokud se edná o předměty dlouhodobé spotřeby) se nabízené předměty nemohou výrazně lišit. To znamená, že zadavatel e schopen v zadávací dokumentaci specifikovat předmět plnění tak, že z hlediska užitkových a provozně-nákladových vlastností budou nabízené předměty s výimkou ceny srovnatelné. V tomto případě e možné se rozhodovat pouze na základě ceny. - Ekonomická výhodnost nabídky Kritérium ekonomické výhodnosti nabídky vyadřue vztah mezi užitnými vlastnosti nakupovaného statku a eho cenou, případně celoživotními náklady. K eho použití přistupue zadavatel tehdy, pokud: 1. definice předmětu plnění v zadávací dokumentaci zaistí, že nabízené statky budou z hlediska užitných vlastností naplňovat minimální úroveň nutnou pro splnění cílů nákupu, 2. e ekonomicky racionální zvýhodnit dodavatele, kteří nabídnou vyšší úroveň užitných vlastností (např. vyšší rychlost tisku, rychleší servis, dřívěší dodání) než e požadovaný standard a zadavatel e schopen racionálně stanovit, kolik e ekonomicky únosné za zvýšené hodnoty užitných vlastností zaplatit. K výše uvedeným podmínkám e nutné doplnit následuící. Z hlediska bodu 1 musí zadavatel být vždy schopen specifikovat minimální požadavky na užitné vlastnosti nakupovaného předmětu veřené zakázky. Pokud toho není schopen, může být vybrána nabídka, kterou není dosaženo cílů nákupu. To e samozřemě zcela v rozporu s principem účelného vynakládání prostředků, akož i elementárním ekonomickým uvažováním. Problematika správného nastavení minimálních požadavků e otázkou správné definice předmětu plnění. K bodu 2 e nutné uvést, že pokud zadavatel chce ve svém rozhodování zohledňovat užitné vlastnosti, musí to být pouze ta eich část, která přesahue minimální požadavky. Zároveň e také nutné stanovit maximální hodnotu tohoto zohlednění, tzn. určit hranici, za kterou už případné

13 zvýšení užitných parametrů není pro zadavatele prospěšné. Výsledkem e tedy stanovení užitného rozsahu, což e interval, v rámci kterého sou udělovány body. Tento interval musí být u každé hodnocené vlastnosti stanoven. Dále e k bodu 2 nutné dodat, že zadavatel si musí také stanovit, kolik e ekonomicky racionální si za vyšší hodnotu užitkových vlastností zaplatit. Tuto hodnotu může stanovit buď % nabízené ceny (např. za dokončení stavby o měsíc dřív e ekonomicky racionální zaplatit o 5 % vyšší cenu), nebo pevnou finanční částkou (např. za dokončení stavby o měsíc dřív e ekonomicky racionální zaplatit 5 mil. Kč navíc). V některých případech není možné užitkovou vlastnost vyádřit v kvantitativních ukazatelích a e nutné i posuzovat například prostřednictvím individuálních hodnocení expertů či členů hodnotící komise (např. též při hodnocení zadaných typových úloh). Výsledkem sou tak kvalitativní kritéria, eichž hlavním problémem e značná citlivost na subektivní názor posuzovatelů a obtížná faktická přezkoumatelnost. Z těchto důvodů by měl zadavatel použití takovéhoto způsobu hodnocení užitných vlastností minimalizovat. - Vážený součet ohodnocení dílčích hodnotících kritérií E v1 * b1 v2 * b2... v n * b n Kde: E e ekonomická výhodnost nabídky, vi e váha i-tého dílčího hodnotícího kritéria, bi e bodové hodnocení nabídky v i-tém kritériu (v rozsahu 1-100), i=1 n, n e počet dílčích hodnotících kritérií, n i 1 v 1 (součet vah e roven 1,00). i - Výhodou tohoto vzorce e eho relativní ednoduchost a značné zkušenosti s eho aplikací mezi zadavateli. - Nevýhodou e problematická ekonomická interpretovatelnost. Bodovací metoda s vahami Princip metody: Bodovací metoda s vahami stanovue celkovou ekonomickou výhodnost nabídek ako vážený součet dílčích ohodnocení variant (nabídek) vzhledem k ednotlivým kritériím n E vi * i 1 b i Kde: E e celková ekonomická výhodnost -té nabídky, = 1,2,...m,

14 m e počet nabídek. vi e váha i-tého kritéria, i = 1 n, n počet kritérií rozhodování, b i e dílčí ohodnocení -té nabídky vzhledem k i-tému kritériu, tzn. počet bodů přidělený nabídce v daném kritériu. Na základě celkové výhodnosti nabídek se stanoví eich pořadí - nevýše ohodnocená varianta (první v preferenčním pořadí) e variantou optimální. Metoda váženého pořadí Princip metody: Metoda váženého pořadí stanovue celkovou ekonomickou výhodnost nabídek ako vážený součet dílčích ohodnocení nabídek stanovených na základě eich pořadí v ednotlivých kritériích. n E vi * i 1 Kde: E e celková ekonomická výhodnost -té nabídky, = 1,2,...m m e počet nabídek vi e váha i-tého dílčího hodnotícího kritéria, i = 1 n, b i n e počet dílčích hodnotících kritérií b i e dílčí hodnocení -té nabídky v i-tém kritériu. Na základě pořadí variant v ednotlivých kritériích se dílčí ohodnocení nabídky určí b i takto: b i m 1 p i Kde: m e počet nabídek, p i e pořadí -té nabídky v i-tém kritériu. V ohodnocení se neproeví rozdíly mezi hodnotami kritérií (použita e vlastně ordinální stupnice). Na základě celkové výhodnosti nabídek se stanoví eich pořadí nevýše ohodnocená varianta (první v preferenčním pořadí) e variantou optimální.

15 Metoda indexových koeficientů Princip metody: Metoda bazické varianty (Metoda indexových koeficientů) e založena na stanovení dílčích hodnocení ednotlivých variant (nabídek) tak, že hodnoty ednotlivých nabídek v rámci určitého kritéria sou porovnávány s hodnotou tzv. bazické nabídky vztaženou k tomuto kritériu. Jsou vlastně stanovovány poměry (indexy), reprezentuící míru splnění daného kritéria pro konkrétní nabídku vzhledem k bazické. Z podstaty metody tedy plyne eí nevhodněší užití pro hodnocení nabídek vzhledem k souboru kvantitativních (číselně vyádřených) kritérií. E n i 1 v * k i i Kde: E e celková ekonomická výhodnost -té nabídky, vi váha i-tého kritéria, ki e koeficient vyadřuící poměr hodnoty kritéria k hodnotě etalonu (bazická nabídka, požadované hodnoty, nelepší hodnoty apod.), pro kritéria s rostoucí preferencí podle vztahu ki = xi / etalon xi, pro kritéria s klesaící preferencí ki = etalon xi / xi. Komentář pro kritérium kvality Kritérium kvality e kvalitativním kritériem. Prověřue účelnost. Ukazatelem pro hodnocení kritéria kvality e míra uspokoení s nabízenou kvalitou. Míru uspokoení měříme na stupnici na základě použití dotazovacích metod na straně potenciálních uživatelů veřené zakázky (či expertů) a na základě bezprostředních uživatelů efektů z veřené zakázky v průběhu toku užitků, které z ní plynou (při průběžné a následné kontrole). Komentář pro kritérium estetické vlastnosti Toto kritérium patří mezi kvalitativní kritéria. Podstatou e hodnocení (např. vyádřeného na stupnici) celkového estetického domu z daného návrhu. Nevýhodou tohoto kritéria e, že hodnocení může být zatíženo subektivismem. K částečné eliminaci subektivismu e možné přispět tím, že zadavatel (hodnotící komise) sestaví pro hodnocení nabídek tabulku s deskriptorem, která popisue ednotlivé přidělované hodnoty. Při hodnocení nabídek pak tyto hodnoty normalizueme a násobíme příslušnou váhou dílčího hodnotícího kritéria. Metody hodnocení služby Jak iž bylo uvedeno, představuí služby velmi specifický druh předmětu plnění, u kterého hrae důležitou roli kvalita. Aplikace hodnotícího kritéria e v tomto případě závislá na tom, ak e zadavatel schopen definovat předmět plnění. Neednodušší (a také ideální) situací e, pokud zadavatel definue minimální kvalitu v rámci předmětu plnění a následně soutěží pouze podle ceny, případně celoživotních nákladů. Definice předmětu plnění musí být velmi precizní a musí postihovat vše, co e podstatné pro zaištění užitné hodnoty daného statku. Jen tak e možné zaistit, že podané nabídky budou srovnatelné. Ideálně se pro toto hodí služby, které e zadavatel schopen definovat s využitím výstupních indikátorů.

16 V řadě případů však není zadavatel schopen definovat vlastní kvalitu ve smyslu něakých výstupních parametrů. Alternativou e pomout definici předmětu plnění ako seznam činností, které musí dodavatel provádět, aby byla daná služba poskytována. Jde tedy o definici přes vstupní indikátory. Výhodou tohoto přístupu e eho transparentnost a to, že si zadavatel uvědomí potřebnou (minimální) úroveň požadované služby. Pokud se zadavateli podaří takto kvalitu definovat, e možné použít rozhodovací kritérium nenižší nabízené ceny. Výhodou e transparentnost celého procesu, neboť odpadaí spekulace o subektivnosti hodnotící komise. Druhou možností e aplikace hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost v eí podobě cenového zohlednění zvýšené úrovně užitných vlastností. Znamená to, že předložené nabídky se budou z hlediska poskytované kvality služeb odlišovat a že pro zadavatele e ekonomicky racionální za vyšší kvalitu zaplatit více. Použití tohoto přístupu však nelze příliš doporučovat. Tím hlavním důvodem e, že zadavatel si tak může koupit nízkou kvalitu za méně peněz, přičemž daná výše kvality nemusí postačovat na naplnění sledovaných cílů. Ve své podstatě se tak zadavatel nevyhne potřebě definovat minimální úroveň kvality. Pokud není zadavatel schopen v kvantitativních indikátorech popsat předmět plnění či užitné vlastnosti vstupuící do hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost a potřebue danou službu přesto nakoupit (t. z něakých důvodů nemůže využít interní produkci), lze doporučit aplikaci ednoho z následuících obecných přístupů, z nichž každý však má určitá rizika a nevýhody. 1. Zabezpečení kvality dodavatele prostřednictvím kvalifikačních kritérií. Podstatou tohoto přístupu e, že zadavatel nastavením kvalifikačních kritérií (např. požadavky na zkušenosti a vzdělání realizačního týmu, reference apod.) zaistí, že do fáze hodnocení nabídek prodou pouze ty subekty, které budou zakázku schopny realizovat v potřebné kvalitě. Následně tak zadavatel může rozhodovat i pouze na základě nenižší nabídkové ceny. Základní nevýhodou a rizikem výše uvedeného přístupu e možné napadení zvolených kvalifikačních kritérií ako diskriminačních a neoprávněných. Na toto e nutné být připraven a disponovat korektním zdůvodněním vazby zvoleného kvalifikačního kritéria na předmět plnění. Také e nutné věnovat pozornost tomu, aby nedošlo k přílišnému omezení počtu možných dodavatelů, protože zadavatel e povinen nevytvářet neodůvodněnou překážku hospodářské soutěže. To by bylo neen nežádoucí z hlediska dosažení zdravé míry konkurence, ale mohlo by vyústit i v podání pouze edné nabídky, což by znamenalo zrušení celého zadávacího řízení. 2. Zhodnocení kvality na základě písemného návrhu dodavatele. Tato metoda e založena na aplikaci hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost, kde zadavatel vedle ceny hodnotí kvalitu navrhovaného řešení ze strany dodavatele. Textová stať, ve které dodavatel popisue eho představu o způsobu realizace veřené zakázky, e součástí každé předložené nabídky. Vyhodnocení by mělo být prováděno na základě předem dané ednoznačné metodiky, aby byl přístup ednotlivých hodnotitelů koordinovaný. Dále e nezbytné, aby zadavatel uvedl, aké skutečnosti považue či nepovažue za důležité pro hodnocení podaných nabídek, t. aké sou eho preference. Jednotlivé váhy hodnotících kritérií musí být rozloženy tak, aby došlo skutečně k podání ekonomicky výhodných nabídek, které se budou vztahovat k samotnému plnění veřené zakázky. Hlavní nevýhodou výše uvedeného přístupu e, že hodnoceno e ve své podstatě slohové cvičení. Při následné realizaci veřené zakázky není vynucování deklarovaného řešení vždy

17 ednoduché, zeména pokud e toto popsáno příliš obecně. Určitou obranou zde může být požadavek, aby návrh obsahoval časově omezené etapy řešení s konkrétními (ideálně měřitelnými) výstupy. Pozornost e také nutné věnovat obchodním podmínkám zakázky. Jeich správné nastavení e předpokladem pro úspěšné naplnění kontraktu. 3. Ex-ante zhodnocení schopnosti dodavatele plnit veřenou zakázku prostřednictvím zpracování typové úlohy/úloh. V případě této metody zadavatel volí ako hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost, kdy vedle ceny hodnotí i schopnost dodavatele řešit určitý problém (typovou úlohu). Typová úloha by samozřemě neměla být triviální, eíž řešení e dostupné ve veřeně dostupných zdroích. Jeí zaměření musí svým obsahem odpovídat předmětu plnění veřené zakázky. Zadavatel také musí disponovat fundovanými odborníky, kteří budou schopni kvalitu předložených návrhů posoudit a vyhodnotit. Tuto metodu lze však využít pouze u určitých typů služeb, ako například právní služby, ekonomické poradenství apod. Obecně lze říci, že e nutné, aby zadavatel v případě použití subektivního hodnotícího kritéria (v přístupech 2 a 3) popsal způsob hodnocení nabídek ve výzvě/zadávací dokumentaci tak, aby si uchazeči vytvořili asnou představu, ak budou nabídky v uvedeném hodnotícím kritériu hodnoceny. Hodnocení musí směřovat k plnění veřené zakázky, nikoliv k osobě dodavatele (to e předmětem kvalifikace). ZPŮSOBY HODNOCENÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK; Ladislav Kavřík - povinnost zadavatele přesně vymezit předmět plnění veřené zakázky a způsob eho plnění spolu se smluvními podmínkami celého budoucího vztahu tak, aby bylo možné hodnotit podané nabídky podle kvantitativních hodnotících kritérií. KONEC NEJNIŽŠÍ NABÍDKOVÉ CENY JAKO ZÁKLADNÍHO HODNOTÍCÍHO KRITÉRIA PRO ZADÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY? Dne 28. března 2014 byly v Úředním věstníku Evropské unie zveřeněny tři nové směrnice týkaící se veřeného zadávání. Jedná se o Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veřených zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (dále en Směrnice 2014/24/EU ), Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU o udělování koncesí a Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU o zadávání zakázek subekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES. Nové směrnice přináší hned několik novinek, edna ze zásadních změn se týká kritérií pro zadání veřené zakázky. Ta sou uvedena v článku 67 Směrnice 2014/24/EU (tedy tzv. obecné zadávací směrnice) a ako ediné kritérium pro zadání veřené zakázky e stanovena ekonomická výhodnost nabídky. Stávaící evropská úprava, obsažená v článku 53 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřených zakázek na stavební práce, dodávky a

18 služby, umožňue zadavatelům zadat veřenou zakázku na základě hospodářsky nevýhodněší nabídky anebo nenižší ceny. Právě možnost zadání zakázky na základě nenižší nabídkové ceny iž není ve Směrnici 2014/24/EU obsažena. Dle Směrnice 2014/24/EU může ekonomická výhodnost nabídky znamenat nelepší poměr mezi kvalitou a cenou na základě kritérií, která zahrnuí kvalitativní, environmentální a sociální hlediska spoená s předmětem veřené zakázky. Domněnku, kdy sou konkrétní kritéria spoena s předmětem veřené zakázky, stanoví čl. 67 odst. 3 Směrnice 2014/24/EU. Podstatněší novinkou však e, že mezi možnými kritérii pro výběr ekonomicky nevhodněší nabídky sou výslovně uvedeny kvalifikace a zkušenosti pracovníků pověřených realizací dané veřené zakázky v případě, že na úroveň plnění veřené zakázky může mít kvalita zapoených pracovníků dopad. Text Směrnice 2014/24/EU tak přímo povolue, aby byla kvalifikace pracovníků uchazeče edním z kritérií rozhoduících o výběru nevhodněší nabídky. ve svém závěru čl. 67 odst. 2 Směrnice 2014/24/EU stanoví, že členské státy mohou stanovit, že veření zadavatelé nemohou použít pouze cenové či pouze nákladové kritérium akožto ediné kritérium pro zadání veřené zakázky nebo omezit eich použití na určité kategorie veřených zadavatelů nebo na určité typy veřených zakázek. Je tak otázkou, ak bude konkrétně ustanovení týkaící se hodnotících kritérií v plánovaném novém zákoně o veřených zakázkách znít, přičemž právě s ohledem na neblahé zkušenosti z praxe se eví vhodnou možnost zadavatelům pro některé typy veřených zakázek cenové kritérium ako ediné hodnotící kritérium výslovně zakázat, zatímco pro iné typy e povolit. Z evropské legislativy e tak patrný příklon k dalším kritériím, než e pouze nenižší nabídková cena bez ohledu na ostatní hlediska nabídky. Weinhold Legal, v.o.s. advokátní kancelář