Human Rights Defense z.s. - NGO

Transkript

1 Human Rights Defense z.s. - NGO francouzský ekvivalent - Droits de l Homme Défense z.s. - ONG Nevládní nezisková organizace vedená u Krajského soudu v Hradci Králové, spisová značka L IČ , Identifikátor datové schránky : smd99ty korespondenční adresa : P. O. BOX 8, Chlumec nad Cidlinou Nejvyšší státní zastupitelství k rukám : Nejvyšší státní zástupce JUDr. Pavel Zeman Jezuitská 585/ Brno Na vědomí : dle rozdělovníku Z důvodu zajištění důkazního materiálu Náš případ : Vaše č.j. : UOOU-09787/18-1 Ze dne : 31. října 2018 Doručeno dne : 2. listopadu 2018 Naše sp. zn. : FM-2018, NMNM-2018 Naše č.j. : OSZ-FM-NMNM Věc : Oznámení na podezření ze spáchání trestného činu

2 1. NGO podává oznámení o podezření ze spáchání trestného činu inspektorkou Úřadu pro ochranu osobních údajů JUDr. Jiřina Rippelová. 2. Je podezření, že se dopustila trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby trestního zákoníku č. 40/2009 Sb za účelem podezření dalšího trestného činu rozvracení republiky - podle 310 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. Je podezření, že JUDr. Jiřina Rippelová zneužívá svoji pravomoc úřední osoby k zasílání protiprávní korespondence nevládní organizace Human Rigts Defense z.s. s cíli viz. Dále. POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY POŽADUJE PROSTŘEDNICTVÍM ÚŘADU PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ VÝMAZ SKUTEČNÝCH INFORMACÍ KONKRÉTNÍCH TRESTNÍCH ŘÍZENÍ V PŘÍPADU FRÝDEK-MÍSTEK A NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ, KTERÉ JSOU UVEŘEJNĚNÉ NA SERVERU NEVLÁDNÍ ORGANIZACE HUMAN RIGHTS DEFENSE Z.S. Právní úprava 329 TZ- zneužití pravomoci úřední osoby odst. 1 Úřední osoba, která v úmyslu jinému způsobit škodu nebo jinou závažnou újmu a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu b) překročí svou pravomoc c) nesplní povinnost vyplývající z její povinnosti

3 odst. 2 a) opatří-li takovým činem uvedeným v odst. 1 sobě nebo jinému značný prospěch e) spáchá-li takový čin zneužívaje bezbrannosti, závislosti, tísně f) způsobí-li takovým činem značnou škodu odst. 3 odnětím svobody na 5 až 12 let bude pachatel potrestán a) opatří-li takovým činem jinému prospěch velkého rozsahu b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu 310 TZ rozvracení republiky 310 TZ odst. 1 Kdo v úmyslu rozvrátit ústavní zřízení České republiky se účastní násilných akcí proti České republice nebo jejím orgánům bude potrestán odnětím svobod\ na 8 až 12 let, popř. Vedle tohoto trestu též propadnutím majetku. 310 TZ odst. 2 Odnětím svobody na 12 až 20 let, popř vedle tohoto trestu též propadnutím majetku nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán a) spáchá- li čin uvedený v odst. 1 jako člen organizované skupiny c) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu d) způsobí-li takovým činem závažné ohrožení mezinárodního postavení České republiky Předmětné řízení Policie ČR prostřednictvím Úřadu pro ochranu osobních údajů - zastoupeným inspektorkou JUDr. Jiřinou Rippelovou je protizákonné a porušuje ústavní pořádek České republiky.

4 Na základě výše uvedených skutečností NGO konstatuje, že JUDr. Jiřina Rippelová v souladu s ústavním pořádkem ČR porušila zejména čl. 10 Ústavy ČR a podle Evropské úmluvy o lidských právech Rady Evropy čl. 6 právo na spravedlivý proces, se řádně nevypořádala se všemi námitkami a nevypracovala kompletní odůvodnění. Zároveň je podezření, že JUDr. Jiřina Rippelová je spolupachatelem porušování čl. 6 Evropské Úmluvy o lidských právech Rady Evropy, která je součástí českého právního řádu. Je podezření, že JUDr. Jiřina Rippelová veřejně podporuje činnost konkrétních policistů (autoři podnětů a z hlediska trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. Se jedná o podezření na objednavatele trestného činu podle 24 odst. 1 písm. b), kteří de facto provozují rozvracení ústavního zřízení České republiky ve smyslu podezření z trestného činu rozvracení republiky podle 310 TZ, konkrétně se jedná o neřešení závažné kriminality jako např. vražda ve stadiu pokusu v případu Frýdek-Místek. Současně je podezření, že si JUDr. Jiřina Rippelová přivydělává přijímáním úplatků od konkrétních policistů za zasílání protiprávní korespondence nevládní organizaci Human Rights Defense z.s. Právní úprava 331 TZ přijetí úplatku odst. 1 Kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věci obecného zájmu por sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek nebo kdo sám nebo prostřednictvím jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek

5 bude potrestán odnětím svobody až na 4 léta nebo zákazem činnosti. Odst. 2 Kdo za okolností uvedených v odstavci 1 úplatek žádá, bude potrestán odnětím svobody na 6 měsíců až 5 let. Odst. 3 Odnětím svobody na 3 léta až 10 let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán a) spáchá-li takový čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch b) spáchá-li takový čin jako úřední osoba odst. 4 Odnětím svobody na 5 až 12 let bude pachatel potrestán a) spáchá-li čin uvedený v odst. 1 nebo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu b) spáchá-li takový čin jako úřední osoba v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch. STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ V PODSTATĚ VĚCI Věc : Žádost o zaslání podnětu ze dne 14. června 2018 Sdělujeme, že zvlášť zranitelná oběť trestného činu paní Alena Musilová z Frýdku-Místku má právo podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, aby její věc byla projednána veřejně. V obecných rovinách trestní řízení není soukromým životem souseda ani lékaře. Vztah lékaře a pacienta není soukromým životem lékaře.

6 Navíc osobní údaje souseda jsou veřejně přístupné na internetovém Katastru nemovitostí a údaje lékaře veřejně přístupné na serveru České lékařské komory. Současně sdělujeme, že text upozornění, tak jak byl zpracován je protizákonný, protože se vztahuje k jiným právním normám. Věc : Vyjádření ze dne 30. srpna 2018 Proto k výše uvedenému č.j. sdělujeme : 1. Uváděná legislativa v žádném případě nedopadá na NGO. 2. Opakujeme ze dne 14. června 2018 : Sdělujeme, že zvlášť zranitelná oběť trestného činu paní Alena Musilová z Frýdku-Místku má právo podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, aby její věc byla projednána veřejně. V obecných rovinách trestní řízení není soukromým životem souseda ani lékaře. Vztah lékaře a pacienta není soukromým životem lékaře. Navíc osobní údaje souseda jsou veřejně přístupné na internetovém Katastru nemovitostí a údaje lékaře veřejně přístupné na serveru České lékařské komory. Současně sdělujeme, že text upozornění, tak jak byl zpracován je protizákonný, protože se vztahuje k jiným právním normám. Dále doplňujeme, že pan Jiří Marek byl uznám absolutně nevinným, jak komisařkou por. Bc. Lenkou Korčákovou, tak i státní zástupkyní Krajského státního zastupitelství v Ostravě Mgr. Dagmar Jersákovou, a

7 proto by pan Jiří Marek měl mít zájem na zveřejnění situace, že je absolutně nevinný. Totéž se týká i por. Bc. Lenky Korčákové i Mgr. Dagmar Jersákové. 3. Zasíláním protiprávní korespondence NGO JUDr. Jiřina Rippelová porušuje 6 odst. 2 správního řádu č. 500/2004 SB, protože zbytečně zatěžuje NGO, která byla zřízena a soudem registrována pro účely zapsané ve stanovách NGO : 1. Obrana lidských práv 2. Shromažďování důkazů o porušování lidských práv 3. Zveřejňování konkrétních případů o porušování lidských práv 4. Vyvíjení tlaku na porušovatele lidských práv za účelem dosažení dodržování lidských práv, změny legislativy v souladu s ochranou lidských práv na základě mezinárodních úmluv a dosažení adekvátních sankcí pro porušovatele lidských práv 5. Spolupráce s ostatními nevládními organizacemi, jinými institucemi a subjekty, českými i zahraničními Právní úprava : 6 odst. 2 správního řádu č. 500/2004 Sb. Správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje. 4. Současně je podezření, že JUDr. Jiřina Rippelová vydírá nevládní organizaci Human Righs Defense z.s. podle 175 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. Právní úprava 175 TZ vydírání odst. 1

8 Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí NUTÍ, aby něco konal, opominul, trpěl, bude potrestán odnětím svobody na 6 měsíců až 4 léta nebo peněžitým trestem. Odst. 2 Odnětím svobody na 2 léta až 8 let bude pachatel potrestán a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny Je podezření, že JUDr. Jiřina Rippelová používá tzv. ÚŘEDNÍ NÁSILÍ a nutí NGO, aby neplnila svoje účely, pro které byla zaregistrována soudem a porušovala tak stanovy NGO. Pokud sama JUDr. Jiřina Rippelová uvádí, že se jedná o podnět PČR, tak je podezření na organizovanou skupinu. Věc : Odpověď ze dne 10. září 2018 Je však potřeba, aby Mgr, Vladimír Procházka přistupoval k vyhodnocování textu jako duševně zdravý. Pokud by Mgr. Vladimír Procházka chtěl tvrdit, že trpí mentálním onemocněním, které mu brání v pochopení textu NGO, musí předložit posudek kvalifikovaného znalce. NGO plně odkazuje na svůj předchozí text ze dne 30. srpna NGO svůj text nebude nijak měnit. NGO pouze doplňuje, že por. Bc. Lekna Korčáková PČR Frýdek-Místek, plně využívá svého práva podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod č. 2/1993 Sb. - svoboda projevu.

9 NGO nijak nebrání por. Bc. Lence Korčákové PČR- Frýdek-Místek ve vyjadřování jejího názoru, že vražda ve stadiu pokusu není trestný čin. NGO pouze podala opravné prostředky ve prospěch zvlášť zranitelné oběti trestného činu paní Aleny Musilové z Frýdku Místku, protože NGO trvá na právní skutečnosti, že vražda ve stadiu pokusu je trestný čin podle trestního zákoníku 40/2009 Sb. Závěrem NGO zcela korektně upozorňuje Mgr. Vladimíra Procházku, že jestli bude pokračovat ve zbytečném zatěžování NGO protiprávními dopisy, bude na něj a další podezřelé členy organizované skupiny podáno trestní oznámení, což si může Mgr. Vladimír Procházka ověřit na internetových stránkách NGO. Doplňující právní úprava : Ústava ČR č. 1/1993 Sb. Čl. 1 odst. 1 - Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Odst. 2 - Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. Čl. 3 Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod.

10 Čl. 9 Odst. 2 - Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná. Odst. 3 - Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu. Čl. 10 Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb. Čl. 1 Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Čl. 2 Odst. 1 Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. Odst. 2 - Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Čl. 3 Odst. 1 - Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu Odst. 3 -Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod.

11 Správní řád č. 500/2004 Sb. 2 odst. 1 Správní orgán postupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, jakož i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu (dále jen "právní předpisy"). Kde se v tomto zákoně mluví o zákoně, rozumí se tím též mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu. 2 odst. 2 Správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. 2 odst. 3 Správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká (dále jen "dotčené osoby"), a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. 2 odst. 4 Správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. 3 Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v 2.

12 4 odst. 1 Veřejná správa je službou veřejnosti. Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc. 6 odst. 2 Správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje. 7 odst. 1 Dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení. Správní orgán postupuje vůči dotčeným osobám nestranně a vyžaduje od všech dotčených osob plnění jejich procesních povinností rovnou měrou. 8 odst. 1 Správní orgány dbají vzájemného souladu všech postupů, které probíhají současně a souvisejí s týmiž právy nebo povinnostmi dotčené osoby. Na to, že současně probíhá více takových postupů u různých správních orgánů nebo u jiných orgánů veřejné moci, je dotčená osoba povinna správní orgány bezodkladně upozornit. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. 2 odst. 1 Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jen ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec.

13 2 odst. 2 Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov a jejich vzájemné souvislosti a nikdo se nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu. 3 odst. 1 Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. 3 odst. 2 písm. c) Nikdo nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých 4 odst. 1 Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost jej užívat s běžnou péčí a opatrností a že to každý může od ní v právním styku očekávat. 5 odst. 1 Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu určitého povolání, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním spojena. 8 Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. 24 Každý člověk odpovídá za své jednání.

14 547 Právní jednání musí svým obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 3. Podle 21 TZ se jedná o dokonaný trestný čin. 4. Úmysl je jednoznačně prokázán profesní erudicí. Podle Hlavy II TZ trestní odpovědnost, Dílu 2 TZ Zavinění - 15 Úmysl - odst. 1 písm. b) TZ je trestný čin spáchán jednoznačně úmyslně, protože pachatel věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit zájem chráněný zákonem. 5. Podle Dílu 2 TZ 17 písm. a) Zavinění k okolnosti zvlášť přitěžující k okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby se použije podle písm. a) jde -li o těžší následek a jedná se o úmyslné zavinění. 6. Podle Dílu 4 TZ 22 odst. 1 písm. a) TZ se jedná o pachatele trestného činu. Pachatel trestného činu je, kdo svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu. Podle Dílu 4 TZ 24 odst. 1 písm. b) TZ se jedná i o návodce trestného činu vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin zde je podezření na konkrétní policisty, kteří podali podnět, 7. Podle 25 TZ v době trestného činu pachatel překročil patnáctý rok věku a proto je trestně odpovědný. 8. Podle 26 TZ pachatel v době spáchání trestného činu oficiálně netrpěl duševní poruchou a proto je trestně odpovědný.

15 9. Podle 27 TZ v době spáchání trestného činu oficiálně netrpěl duševní poruchou a neměl podstatně sníženou schopnost rozpoznat protiprávnost trestného činu a neměl sníženou schopnost ovládat své jednání a proto je trestně odpovědný. 10. Podle 33 TZ písm. a) a b) nezaniká trestní odpovědnost účinnou lítostí. 11. Podle 34 TZ trestný čin není promlčený. 12. Podle 42 TZ existují přitěžující okolnosti a) pachatel spáchal trestný čin s rozmyslem a po uvážení pachatelem je profesně erudovaná ( 15 odst. 1 TZ písm. b) a duševně zdravá ( 26 a 27 TZ) inspektorka Úřadu pro ochranu osobních údajů. b) pachatel spáchal trestný čin ze ziskuchtivosti a zvlášť zavrženíhodné pohnutky ziskuchtivost je prokázána zajištěním prospěchu skutečným pachatelům trestné činnosti. Podle 6 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2002 Sb. Nikdo nesmí těžit ze svého protiprávního činu. Nikdo ani nesmí těžit z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle 8 občanského zákoníku č. 89/2002 Sb. Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. d) pachatel spáchal trestný čin využívaje nouze, tísně, bezbrannosti podřízenosti obětí trestného činu Zvlášť zranitelná oběť trestného činu paní Alena Musilová z Frýdku-Místku a Ing. Zdeněk Hrnčíř z Nového Města nad Metují.

16 e) pachatel trestným činem porušil zvláštní povinnost f) pachatel ke spáchání trestného činu zneužil svého zaměstnání, postavení a funkce -pachatelem je inspektorka Úřadu pro ochranu osobních údajů. k) pachatel trestným činem způsobil vyšší škodu a jiný škodlivý následek i) pachatel trestným činem získal vyšší prospěch m) pachatel spáchal trestný čin ve větším rozsahu, na více věcech a na více osobách a trestný čin páchal a pokračoval v něm po delší dobu n) pachatel spáchal více trestných činů o) Je podezření, že pachatel spáchal trestný čin jako člen organizované skupiny. Cui bono, cui prodest další spolupachatelé mohou být konkrétní policisté, kteří podali podnět. 13. Podle 46 TZ nelze upustit od potrestání protože podle : odst. 1 je spácháno více trestných činů, nelze použít 33 TZ, pachatel neprojevil snahu o nápravu a vzhledem k povaze a závažností spáchaných trestných činů nelze důvodně očekávat, že by pouhé projednání věci postačilo k nápravě pachatele a ochraně společnosti. Odst. 3 Podle 15, 25, 26 a 27 pachatel páchání trestné činnosti rozpoznal a trestný čin je dokonaný. 14. Podle 5 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2002 Sb. Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému jako příslušník určitého

17 povolání, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. 15. Pokud by se JUDr. Jiřina Rippelová chtěla vymlouvat na to, že je neschopný, tak podle 3 odst. 2 písm. c) občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. nikdo nesmí těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých. 16. Pokud by přidělený státní zástupce měl v úmyslu věc odložit a soudce neodsoudit, tak NGO bude reagovat podáním adekvátního trestního oznámení na státního zástupce nebo soudce, i kdyby se mělo jednat o řetězovou reakci. 17. NGO bude spisovou dokumentaci postupně zveřejňovat, aby se zabránilo manipulaci se spisovou dokumentací. Současně bude NGO zasílat na vědomí dle rozdělovníku z důvodů zajištění důkazního materiálu. 18. NGO na požádání doplní požadované údaje a objasní všechny dotazy. V Chlumci nad Cidlinou Ing. Ladislava Kryžová dne 4. listopadu 2018 statutární orgán - předsedkyně

18 Rozdělovník : na vědomí Pozn. Podle pravidel Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku vnitrostátní opravné prostředky slouží k tomu, aby stát měl možnost zjednat nápravu na vnitrostátní úrovni a věc nemusela být předkládána k mezinárodnímu řízení. Z těchto důvodů je věc zaslána na vědomí dle rozdělovníku, z důvodu zajištění důkazního materiálu, že všichni o situaci věděli, nápravu nezjednali a proto si Česká republika následně nemůže stěžovat, že bude vyplácet odškodnění a stane se zdrojem negativní publicity při mezinárodním řízení. JUDr. Pavel Zeman Nejvyšší státní zástupce JUDr. Jiří Hajda kabinet nejvyššího státního zástupce oddělení právních a kárných agend, stížností a vztahů k veřejnosti JUDr. Lenka Bradáčová, Ph.D. Vrchní státní zástupkyně JUDr. Ivo Ištván Vrchní státní zástupce Mgr. Dagmar Jersáková státní zástupkyně Mgr. Jiří Martikán státní zástupce Nejvyšší státní zastupitelství Jezuitská 585/ Brno Nejvyšší státní zastupitelství Jezuitská 585/ Brno Vrchní státní zastupitelství nám. Hrdinů 1300/11, Praha 4 Vrchní státní zastupitelství 17. listopadu 909/44, Olomouc Krajské státní zastupitelství Ostrava Na Hradbách Ostrava Okresní státní zastupitelství Na Poříčí Frýdek-Místek

19 Mgr. Vladimír Štěpánek Okresní státní zástupce Plk. JUDr. David Fulka ředitel Npor. František Valčík, DiS. Vedoucí OOP Nové Město nad Metují starosta Mgr. Michal Pobudský, DiS. Primátor Plk. Mgr. Tomáš Kužel ředitel Por. Bc. Lenka Korčáková komisař Plk. Ing. Radek Šuta Odbor kontroly vedoucí vyřizování podnětů a stížností JUDr. Jiřina Rippelová inspektor Okresní státní zastupitelství Kladská 1092, Náchod Krajské ředitelství Policie Královéhradeckého kraje Ulrichovo nám. 810/ Hradec Králové Krajské ředitelství Policie Královéhradeckého kraje Ulrichovo nám. 810/ Hradec Králové Město Nové Město nad Metují náměstí Republiky Nové Město nad Metují Magistrát Města Frýdek-Místek Radniční Frýdek-Místek Krajské ředitelství PČR Moravskoslezského kraje 30. dubna 1682/24, Moravská Ostrava Policie České republiky Krajské ředitelství Policie Moravskoslezského kraje územní odbor Frýdek Místek 1. oddělení obecné kriminality Beskydská Frýdek-Místek Generální inspekce generálních sborů Skokanská Praha Úřad pro ochranu osobních údajů Pplk. Sochora 727/27, Praha 7-Holešovice

20 ÚŘAD PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ Pplk. Sochora 27, Praha 7 tel.: , fax: posta@uoou.cz, /UOOUX00CU4MR* Čj. UOOU-09787/18-1 PŘÍKAZ Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen Úřad ), jako příslušný správní orgán podle 2 odst. 2 a 40 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, a čl. 58 odst. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), vydává dne 31. října 2018 v souladu s 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád tento příkaz: Účastníku řízení: spolku Human Rights Defense z. s., se sídlem Pražská 142, Chlumec IV, Chlumec nad Cidlinou, IČ , se v souvislosti se zpracováním osobních údajů prostřednictvím webových stránek ukládá povinnost: I. ukončit zveřejňování osobních údajů Jiřího Marka ve formě dokumentů souvisejících s trestním řízením ve věci přečinu ublížení na zdraví, vedeným Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie Moravskoslezského kraje, územním odborem Frýdek- Místek, 1. oddělením obecné kriminality, se sídlem Beskydská 2061, Frýdek- Místek, na webových stránkách a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto příkazu, II. ukončit zveřejňování osobních údajů Pavla Popa ve formě dokumentů souvisejících s řízením o přestupcích proti občanskému soužití vedeným Městským úřadem Nové Město nad Metují, odborem správním, oddělením vnitřních věcí, se sídlem náměstí Republiky 6, Nové Město nad Metují, na webových stránkách a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto příkazu, III. informovat na webových stránkách subjekty údajů podle čl. 14 nařízení (EU) 2016/679 o zpracování osobních údajů, ke kterému prostřednictvím uvedených webových stránek dochází, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto příkazu. 1/7

21 Odůvodnění Podkladem pro vydání tohoto příkazu (výroku č. I) je podnět Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územního odboru Frýdek-Místek, 1. oddělení obecné kriminality, se sídlem Beskydská 2061, Frýdek-Místek (dále jen Policie ČR ), doručený Úřadu dne 10. dubna 2018 a dále podklady opatřené Úřadem v souladu s ustanovením 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), tedy dokumenty zveřejněné ke dni 21. srpna 2018 (a ke dni vydání tohoto příkazu i nadále dostupné) na webových stránkách v sekci Konkrétní případy Frýdek-Místek. Pro rozhodnutí uvedené ve výroku č. II tohoto příkazu pak byl podkladem podnět doručený Úřadu stěžovatelem (Pavlem Popem) dne 23. srpna 2018 a další materiály opatřené Úřadem v souladu s ustanovením 3 zákona č. 255/2012 Sb., tedy dokumenty zveřejněné ke dni 24. října 2018 (a ke dni vydání tohoto příkazu i nadále dostupné) na webových stránkách v sekci Konkrétní případy Nové Město nad Metují. Provozovatelem webových stránek je (dle informací uvedených na těchto stránkách) účastník řízení, který je podle veřejného rejstříku spolkem založeným mimo jiné za účelem obrany lidských práv, shromažďování důkazů o porušování lidských práv a zveřejňování konkrétních případů o porušování lidských práv. Obdobně je hlavní činnost spolku popsána i na uvedených webových stránkách účastníka řízení, resp. v jeho stanovách. Předmětu tohoto řízení, kterým je zveřejňování informací na webových stránkách účastníka řízení, se věnuje i čl. V. jednacího řádu účastníka řízení (dostupného na webových stránkách dle kterého účastník řízení zveřejňuje konkrétní případy porušování lidských práv, a to formou zveřejnění spisové dokumentace s adekvátním komentářem pro veřejnost. Účastník řízení takto zveřejňuje ve vztahu ke konkrétnímu případu veškerou komunikaci (zejména odeslané a doručené dopisy, včetně dokladů o doručení). Základním účelem tohoto postupu je dle jednacího řádu účastníka řízení vyvíjení tlaku na porušovatele lidských práv. Z výše uvedených podkladů (podněty a dokumenty shromážděné Úřadem) je zřejmé, že popsaným jednáním účastníka řízení dochází také ke zveřejnění informací o fyzických osobách, tj. osobních údajů ve smyslu definice uvedené v čl. 4 bodu 1) nařízení (EU) 2016/679. Podle tohoto ustanovení se osobním údajem rozumí veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (subjektu údajů). Vzhledem k tomu, že účastník řízení zveřejňuje dokumenty v plném znění, tj. včetně všech identifikačních údajů osob, které se daného řízení či jednání účastní, je dle Úřadu zřejmé, že osoby zde uvedené je možné na základě zveřejněných informací přímo identifikovat. V tomto kontextu je pak nutno dodat, že v situaci, kdy je známa identita konkrétní fyzické osoby, je nutno za osobní údaj považovat jakoukoli další informaci, kterou lze s touto osobou spojit (např. její postavení v daném řízení, obsah jejího vyjádření apod.). Konkrétně v případě, který byl Úřadu postoupen Policí ČR, došlo ke zveřejnění osobních údajů Jiřího Marka, a to v rozsahu jméno, příjmení, datum narození, adresa bydliště a dále informace o trestním řízení ve věci přečinu ublížení na zdraví. Předmětnými dokumenty účastník řízení disponuje z titulu jeho postavení zmocněnce poškozené. 2/7

22 V případě stěžovatele Pavla Popa pak účastník řízení zveřejnil osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení, datum narození, adresa bydliště a dále informace o řízení o přestupcích proti občanskému soužití, v němž stěžovatel vystupuje v postavení obviněného. Účastník řízení disponuje v tomto případě dokumenty z titulu jeho postavení zmocněnce v řízení o přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle 329 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/2009 SB., trestní zákoník, které na řízení o přestupcích proti občanskému soužití navazuje. Účastník řízení tedy shromažďuje a dále, prostřednictvím svých webových stránek, zveřejňuje informace o konkrétních případech, v nichž vystupuje v roli zmocněnce. Vzhledem k tomu, že předmětné informace zahrnují také osobní údaje účastníků těchto řízení, je účastník řízení ve vztahu k těmto informacím v postavení správce osobních údajů ve smyslu čl. 4 bod 7) nařízení (EU) 2016/679, neboť v rámci svých stanov a prohlášením na webových stránkách stanovil účel (obrana lidských práv, shromažďování důkazů o porušování lidských práv a zveřejňování konkrétních případů o porušování lidských práv) i prostředky (webové stránky tohoto zpracování osobních údajů. Na účastníka řízení se proto vztahují veškeré povinnosti, které mu na základě tohoto postavení z citovaného nařízení vyplývají. Základní povinností každého správce osobních údajů je, aby v souladu s požadavkem vyjádřeným v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 disponoval pro dané zpracování osobních údajů právním titulem. V případě účastníka řízení je pak nutno zásadně rozlišovat zpracování osobních údajů, které realizuje na základě smluvního vztahu s těmi, které v konkrétních případech zastupuje. V tomto případě účastník řízení připravuje či vyřizuje podání, popř. jedná s orgány veřejné moci v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/679. Následné zveřejnění dokumentů (včetně osobních údajů všech osob zúčastněných na daném jednání či řízení) pod tento právní titul již ale podřadit nelze. Pro jednání, které je předmětem tohoto řízení, přichází teoreticky v úvahu právní titul uvedený v čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/679, dle kterého lze osobní údaje zpracovávat (tedy i shromažďovat a zveřejňovat) na základě souhlasu subjektu údajů. V souladu s čl. 7 citovaného nařízení je v takovém případě současně povinností správce získat souhlas tak, že je schopen jeho udělení prokázat po celou dobu zpracování. S odkazem na povinnost vyjádřenou v čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679, který se na účastníka řízení jako na správce osobních údajů vztahuje, a dle kterého je jeho povinností doložit splnění základních zásad při zpracování osobních údajů (včetně doložení právního titulu pro předmětné zpracování), vyzval Úřad účastníka řízení dne 23. srpna 2018 a opětovně dne 5. září 2018 k součinnosti podle 3 zákona č. 255/2012 Sb. Úřad konkrétně účastníka řízení žádal o sdělení na základě jakého právního titulu, ve smyslu čl. 6 nařízení (EU) 2016/679 zveřejňuje na webových stránkách osobní údaje. Účastník řízení reagoval na výzvy Úřadu vyjádřením ze dne 30. srpna a 5. září 2018, v nichž k výše uvedenému dotazu pouze sdělil, že právní úprava ochrany osobních údajů na něj nedopadá. Za těchto okolností má pak Úřad za to (v kontextu povinnosti vyjádřené v čl. 5 odst. 2 a 7 nařízení (EU) 2016/679), že účastník řízení osobní údaje na uvedených webových stránkách nezveřejňuje na základě souhlasu subjektů údajů. Tento závěr vyplývá jednak z výslovného 3/7

23 prohlášení účastníka řízení, z něhož lze dovodit, že se právním titulem dle nařízení (EU) 2016/679 nezabýval, a podpůrně i z charakteru zveřejněných osobních údajů, které se vztahují i k osobám vůči nimž účastník řízení vystupuje v roli zmocněnce osob, jejichž zájmy jsou v rozporu se zájmy těchto subjektů údajů. Souhlas těchto osob se zveřejněním osobních údajů tak nelze předpokládat. Pro úplnost je dále nutno zvážit, zda je předmětné zpracování osobních údajů možné na základě čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679, tedy pro účely oprávněných zájmů příslušného správce či třetí strany. V tomto případě musí být současně splněna podmínka, že se nejedná o případy, kdy před zájmy správce mají přednost zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů (spočívající v ochraně jejich soukromí a osobních údajů). Posouzení, zda je uvedená podmínka splněna je pak nezbytným předpokladem pro aplikaci čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679. Při postupu dle citovaného ustanovení tak správci de facto vzniká povinnost provést před zahájením zpracování osobních údajů analýzu či komparaci svých zájmů a zájmů subjektů údajů, tzv. balanční test. V rámci takového balančního testu je pak nezbytné poměřit zájmy správce a třetích osob se zájmy (základními právy a svobodami) dotčených subjektů údajů. Pokud zájmy subjektů údajů nepřevažují nad zájmy správce či třetích osob, je zpracování na základě čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679 možné. V této fázi jsou posuzovány všechny okolnosti konkrétního zpracování, přičemž zájem subjektů údajů je hodnocen ve smyslu obecných, typických či rozumně očekávatelných zájmů dotčených osob. Oprávněný zájem správce musí být v prvé řadě zákonný, tedy v souladu s právními předpisy a jasně formulovaný (nikoli spekulativní). Legitimním zájmem správce je např. zájem hospodářský, tj. zájem na zajištění ekonomické stránky jeho podnikatelské činnosti, současně může být dán také zájem veřejnosti na transparentní, snadno dohledatelné informace. Legitimní a oprávněný zájem správce sám o sobě nicméně k závěru o možnosti aplikace čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679 nestačí. V rámci balančního testu je dále nutné posoudit, zda je dané zpracování nezbytné pro naplnění těchto oprávněných zájmů, tedy zda nelze stejného výsledku dosáhnout zpracováním menšího rozsahu osobních údajů, případně zcela bez osobních údajů. Minimalizace údajů je ostatně základní zásadou zpracování osobních údajů, která je v současné době vyjádřena v čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 216/679. Poté je v rámci ověření vyváženosti nutné posoudit, zda zájmy a základní práva subjektu údajů nepřevažují nad oprávněnými zájmy správce. Přitom je nutné zohlednit zejména povahu a zdroj oprávněných zájmů správce, dopad daného zpracování na subjekty údajů, včetně přiměřeného očekávání subjektů údajů a případná další ochranná opatření, která správce uplatňuje. S odkazem na výše popsané vyjádření účastníka řízení je pak i v tomto případě zřejmé, že účastník řízení se sám aplikací čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679 nezabýval, tj. balanční test neprovedl. Na základě shromážděných materiálů a veřejně dostupných informací má však Úřad dostatek podkladů k tomu, aby posoudil legitimitu a legalitu předmětného jednání účastníka řízení, k čemuž je nezbytné, aby Úřad vyhodnotil možné oprávněné zájmy účastníka řízení či třetích stran a komparoval je s mírou zásahu do práv subjektů údajů, jejichž osobní údaje jsou prostřednictvím webových stránek účastníka řízení zveřejňovány. 4/7

24 Jak bylo uvedeno již výše, účelem zpracování (zveřejňování) osobních údajů prostřednictvím webových stránek účastníka řízení je obrana lidských práv, shromažďování důkazů o porušování lidských práv a zveřejňování konkrétních případů o porušování lidských práv. Lze tedy dospět k závěru, že zájmem, který účastník řízení zveřejňováním osobních údajů na uvedených webových stránkách sleduje, je zájem osob, které účastník řízení zastupuje, případně i veřejnosti na informování o konkrétních případech, v nichž dle názoru účastníka řízení dochází k porušování lidských práv. Dále je zde zájem účastníka řízení, resp. jím zastupovaných osob, na vytvoření veřejného tlaku na instituce či osoby, které se tohoto porušování mají dopouštět. Tyto zájmy je pak třeba komparovat s právem subjektů údajů (tj. těch, jejichž osobní údaje jsou zveřejněny) na ochranu jejich osobních údajů, resp. ochranu jejich soukromého a osobního života. V tomto směru je nutno především zohlednit fakt, že účastník řízení na svých webových stránkách zveřejňuje ke konkrétním případům veškerou komunikaci, kterou v dané věci vede. Nejedná se tedy o výstupy z jinak veřejných jednání (např. jednání zastupitelstva obce či soudu), ale o dvoustrannou komunikaci příslušných úřadů (orgánů veřejné moci) se zástupcem jednoho z účastníků řízení. Zveřejněním informací, které primárně nejsou určeny ke zveřejnění, účastník řízení nepochybně zasahuje do práv subjektů údajů. V tomto směru je, v souladu s recitálem 47 nařízení (EU) 2016/679, zapotřebí zohlednit také přiměřená očekávání subjektů údajů, která vychází ze skutečnosti, že informace zveřejňované účastníkem řízení obvykle veřejně dostupné nejsou. Míra zásahu do práv subjektů údajů je pak závislá na charakteru zveřejněné informace (tj. druhu řízení či jednání, ze kterého pochází) a zejména samotném obsahu této informace. Zveřejňování informací o tom, že se určitá osoba účastní či v minulosti účastnila trestního řízení či řízení o přestupku (jako v případech, které jsou předmětem podnětů doručených Úřadu) přitom představuje významné riziko v podobě nepříznivých dopadů do práv těchto osob, a to jak v osobní, tak v pracovní sféře. Takové informace mohou vést k sociálnímu vyloučení osoby a jejích rodinných příslušníků, ztrátě zaměstnání a dalším negativním dopadům. Dále je nutno zohlednit, že účastník řízení umožňuje u informací zveřejňovaných prostřednictvím indexování. Zde zveřejněné osobní údaje tak lze vyhledávat nejen přímo na webových stránkách účastníka řízení, ale i pomocí jiných vyhledavačů. Tímto postupem účastník řízení rozšiřuje okruh příjemců předmětných informací nejen o návštěvníky webových stránek účastníka řízení, ale o uživatele internetu obecně. Zásah do práv subjektů údajů je dále zvýšen tím, že zveřejňování informací na webových stránkách účastníka řízení není zjevně časově jakkoli omezeno (resp. je zřejmě omezeno pouze kapacitou úložiště využívaného účastníkem řízení). S delším časovým odstupem se přitom intenzita zásahu do práv subjektů údajů dále zvyšuje. Naopak výše identifikovaný zájem, který účastník řízení svým jednáním sleduje, je dle Úřadu zásadně možné naplnit bez zpracování osobních údajů, tedy obecným informováním o postupu, který je dle jeho názoru nesprávný, případně zveřejňováním anonymizovaných verzí dokumentů. 5/7

25 Po souhrnném vyhodnocení uvedených okolností Úřad konstatuje, že u systematického zveřejňování informací o průběhu případů, kterými se účastník řízení zabývá, včetně identifikačních údajů účastníků těchto řízení či jednání, vždy převáží práva dotčených subjektů údajů nad zájmy správce, případně zájmy třetích stran. Pro takové zpracování tedy správci nikdy nemůže svědčit právní titul oprávněného zájmu dle čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/679. Jak bylo již uvedeno, pro zpracování realizované účastníkem řízení nelze shledat ani jiný právní titul dle čl. 6 nařízení (EU) 2016/679, a účastník řízení tedy ve vztahu k osobním údajům Jiřího Marka a Pavla Popa porušuje povinnosti správce vyplývající z nařízení (EU) 2016/679. Jako správce osobních údajů, shromážděných nikoli přímo od subjektů údajů, je účastník řízení dále na základě čl. 14 nařízení (EU) 2016/679 povinen informovat dotčené osoby o základních parametrech předmětného zpracování a dále o právech, která mohou subjekty údajů vůči správci uplatnit. Na základě čl. 15, 16, 17, 18 a 21 nařízení (EU) 2016/679 je účastník řízení povinen umožnit subjektům údajů uplatnit jejich práva na přístup, opravu či výmaz, omezení a námitku vůči zpracování jejich osobních údajů. Na webových stránkách nicméně žádné informace ohledně zpracování osobních údajů a práv subjektů údajů uvedeny nejsou. Tímto účastník řízení porušil povinnost, která mu jako správci vyplývá z čl. 14 nařízení (EU) 2016/679. Z podnětů, které Úřad obdržel, je pak zřejmé, že stěžovatelé se na účastníka řízení se svojí žádostí o ukončení zpracování jejich osobních údajů, popř. námitkou ve smyslu čl. 21 nařízení (EU) 216/679 přímo neobrátili. S ohledem na výše popsané vyjádření účastníka řízení (dle kterého se na něj právní úprava ochrany osobních údajů nevztahuje) nepovažuje nicméně Úřad za nezbytné vyčkat případného uplatnění tohoto práva a reakce účastníka řízení. Úřad na základě výše popsaných podnětů a dalších podkladů, které shromáždil z veřejně dostupných zdrojů, dospěl k závěru, že v dané věci není důvodné zahájit kontrolu podle zákona č. 255/2012 Sb., neboť veškeré podstatné okolnosti zpracování osobních údajů byly již zjištěny a provedení kontroly u účastníka řízení by ke shromáždění dalších podkladů nezbytných pro posouzení souladu zpracování s požadavky nařízení (EU) 2016/679 nevedlo. Porušení povinností vyplývajících z čl. 6 a 14 nařízení (EU) 216/679, jak bylo popsáno výše, tak bylo zjištěno a proto lze v souladu s 40 zákona č. 101/2000 Sb. uložit opatření k odstranění zjištěných nedostatků a stanovit k tomu lhůtu. Ustanovení 40 zákona č. 101/2000 Sb. je použitelné současně s nařízením (EU) 2016/679, neboť toto nařízení obdobné ustanovení neobsahuje. Výroky č. I. a II. tohoto příkazu se vztahují k výše popsané absenci právního titulu pro zpracování osobních údajů stěžovatelů, přičemž v daném případě není na místě jiná forma opatření než ukončení zpracování (zveřejňování) těchto osobních údajů. Lhůta pro provedení těchto opatření byla stanovena v délce 30 dnů od právní moci tohoto příkazu, neboť předmětné osobní údaje jsou obsaženy ve větším množství dokumentů. Splnění uloženého opatření je pak možné nejen odstraněním dokumentu jako takového, ale i provedením důsledné anonymizace. Účastník řízení byl ostatně na protiprávnost zpracování osobních údajů Jiřího Marka již ze strany Úřadu upozorněn (sdělením ze dne 7. června 2018), přičemž z kontextu sdělení Úřadu je pak zjevné, že popsaný postup je nutno aplikovat na všechny obdobné případy. 6/7

26 Výrok č. III. tohoto příkazu pak směřuje ke zjevné absenci informací o zpracování osobních údajů prováděném prostřednictvím webových stránek přičemž doplnění informací definovaných v čl. 14 nařízení (EU) 2016/679 je jedinou možnou formou nápravy tohoto stavu. V tomto bodě je dále nutno uvést, že nedílnou součástí informací o zpracování osobních údajů musí být i informace o právech subjektů údajů, která lze ve vztahu k předmětnému zpracování uplatnit. V posuzovaném případě se pak nepochybně jedná o celou škálu práv upravených v čl. 15, 16, 17, 18 a 21 nařízení (EU) 2016/679, přičemž důraz je nutno klást zejména na právo vznést námitku dle posledně citovaného ustanovení. Lhůta 30 dní od právní moci tohoto příkazu byla stanovena s ohledem na relativní náročnost přípravy a zveřejnění veškerých nezbytných informací. Informování o zpracování osobních údajů by nebylo vyžadováno pouze v případě, pokud by účastník řízení nadále žádné osobní údaje nezveřejňoval, tj. informoval o případech zásadně obecně a případné dokumenty zveřejňoval pouze ve zcela anonymizované podobě. Závěrem lze uvést, že z webových stránek účastníka řízení je zjevné, že shromažďuje a dále zveřejňuje informace i v dalších konkrétních případech, kterými se zabývá. Také na toto zpracování osobních údajů, byť doposud nebylo předmětem stížnosti adresované Úřadu, se vztahují veškeré výše uvedené závěry Úřadu o zákonnosti zpracování osobních údajů. Správní orgán považuje ve smyslu 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná, a proto byla účastníku řízení uložena opatření k odstranění zjištěných nedostatků v rozsahu uvedeném ve výrokové části tohoto příkazu. S ohledem na výše uvedené, bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku tohoto příkazu. Poučení: V souladu s 150 odst. 3 správního řádu lze u Úřadu pro ochranu osobních údajů, podat proti tomuto příkazu ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho doručení odpor, kterým se příkaz ruší a řízení pokračuje. Příkaz je doručen dnem převzetí stejnopisu, nejpozději však desátým dnem od jeho uložení u provozovatele poštovních služeb. V případě doručování do datové schránky je příkaz doručen okamžikem přihlášení oprávněné osoby do datové schránky, nejpozději však desátý den ode dne dodání příkazu do datové schránky. Praha, 31. října /7 JUDr. Jiřina Rippelová inspektorka

27 Datové schránky Datová schránka: Uživatel: smd99ty, Human Rights Defense z.s. Ladislava Kryžová Dodaná zpráva - Detail zprávy Věc: Příkaz ID zprávy: Typ zprávy: Přečtená datová zpráva Datum a čas doručení: v 07:09:32 Odesílatel: Úřad pro ochranu osobních údajů, Pplk. Sochora 727/27, Praha 7, CZ ID schránky: qkbaa2n Typ schránky: OVM Odesílající osoba: Administrátor Zmocnění: Odstavec: Naše čís. jednací: Naše spisová zn.: Vaše čís. jednací: Vaše spisová zn.: K rukám: Do vlastních rukou: UOOU-09787/18-2 UOOU-09787/18 Ne Přílohy: Příkaz - opatření HRD_final.pdf (219,17 kb) 1/1

28 Datové schránky Doručenka datové zprávy Věc: Příkaz ID zprávy: Typ zprávy: Veřejná datová zpráva Stav zprávy: Doručená Datum a čas doručení: v 07:09:32 Odesílatel: Úřad pro ochranu osobních údajů, Pplk. Sochora 727/27, Praha 7, CZ ID schránky: qkbaa2n Typ schránky: Orgán veřejné moci Odesílající osoba: Administrátor Adresát: ID schránky: Typ schránky: Human Rights Defense z.s., Pražská 142, Chlumec nad Cidlinou, CZ smd99ty Právnická osoba Zmocnění: Naše čís. jednací: Naše spisová zn.: Vaše čís. jednací: Vaše spisová zn.: K rukám: Do vlastních rukou: UOOU-09787/18-2 UOOU-09787/18 Ne Události zprávy: v 10:32:15 EV0: Datová zpráva byla podána v 10:32:15 EV5: Datová zpráva byla dodána do datové schránky příjemce. Je-li příjemcem datové zprávy orgán veřejné moci vystupující v postavení orgánu veřejné moci, byla datová zpráva tímto okamžikem doručena v 07:09:32 EV11: Přihlásila se oprávněná osoba ve smyslu 8, odst. 1 až 4 zákona č. 300/2008 Sb., v platném znění. Datová zpráva je nyní doručena. Případné dřívější datum doručení fikcí nebo doručení dodáním do schránky orgánu veřejné moci není dotčeno. 1/1

29 Datové schránky Doručenka datové zprávy Věc: Trestní oznámení ID zprávy: Typ zprávy: Veřejná datová zpráva Stav zprávy: Doručená Datum a čas doručení: v 07:03:27 Odesílatel: ID schránky: Typ schránky: Odesílající osoba: Human Rights Defense z.s., Pražská 142, Chlumec nad Cidlinou, CZ smd99ty Právnická osoba Oprávněná osoba Adresát: ID schránky: Typ schránky: Vrchní státní zastupitelství v Praze, náměstí Hrdinů 1300/11, Praha 4, CZ uzcaety Orgán veřejné moci Zmocnění: Naše čís. jednací: Naše spisová zn.: Vaše čís. jednací: Vaše spisová zn.: K rukám: Do vlastních rukou: JUDr. Lenka Bradáčová, Ph.D. Ano Události zprávy: v 07:00:31 EV0: Datová zpráva byla podána v 07:00:31 EV5: Datová zpráva byla dodána do datové schránky příjemce. Je-li příjemcem datové zprávy orgán veřejné moci vystupující v postavení orgánu veřejné moci, byla datová zpráva tímto okamžikem doručena v 07:03:27 EV12: Přihlásila se pověřená osoba s právem přístupu ke zprávě ve smyslu 8, odst. 6 zákona č. 300/2008 Sb., v platném znění. Datová zpráva je nyní doručena. Případné dřívější datum doručení fikcí nebo doručení dodáním do schránky orgánu veřejné moci není dotčeno. 1/1

30 Datové schránky Doručenka datové zprávy Věc: Trestní oznámení ID zprávy: Typ zprávy: Veřejná datová zpráva Stav zprávy: Doručená Datum a čas doručení: v 07:06:16 Odesílatel: ID schránky: Typ schránky: Odesílající osoba: Human Rights Defense z.s., Pražská 142, Chlumec nad Cidlinou, CZ smd99ty Právnická osoba Oprávněná osoba Adresát: Úřad pro ochranu osobních údajů, Pplk. Sochora 727/27, Praha 7, CZ ID schránky: qkbaa2n Typ schránky: Orgán veřejné moci Zmocnění: Naše čís. jednací: Naše spisová zn.: Vaše čís. jednací: Vaše spisová zn.: K rukám: Do vlastních rukou: JUDr. Jiřina Rippelová Ano Události zprávy: v 07:01:14 EV0: Datová zpráva byla podána v 07:01:14 EV5: Datová zpráva byla dodána do datové schránky příjemce. Je-li příjemcem datové zprávy orgán veřejné moci vystupující v postavení orgánu veřejné moci, byla datová zpráva tímto okamžikem doručena v 07:06:16 EV12: Přihlásila se pověřená osoba s právem přístupu ke zprávě ve smyslu 8, odst. 6 zákona č. 300/2008 Sb., v platném znění. Datová zpráva je nyní doručena. Případné dřívější datum doručení fikcí nebo doručení dodáním do schránky orgánu veřejné moci není dotčeno. 1/1

31 Datové schránky Doručenka datové zprávy Věc: Trestní oznámení ID zprávy: Typ zprávy: Veřejná datová zpráva Stav zprávy: Doručená Datum a čas doručení: v 07:04:26 Odesílatel: ID schránky: Typ schránky: Odesílající osoba: Human Rights Defense z.s., Pražská 142, Chlumec nad Cidlinou, CZ smd99ty Právnická osoba Oprávněná osoba Adresát: Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, 17. listopadu 909/44, Olomouc, CZ ID schránky: ryhaa8a Typ schránky: Orgán veřejné moci Zmocnění: Naše čís. jednací: Naše spisová zn.: Vaše čís. jednací: Vaše spisová zn.: K rukám: Do vlastních rukou: JUDr. Ivo Ištván Ano Události zprávy: v 07:02:08 EV0: Datová zpráva byla podána v 07:02:08 EV5: Datová zpráva byla dodána do datové schránky příjemce. Je-li příjemcem datové zprávy orgán veřejné moci vystupující v postavení orgánu veřejné moci, byla datová zpráva tímto okamžikem doručena v 07:04:26 EV12: Přihlásila se pověřená osoba s právem přístupu ke zprávě ve smyslu 8, odst. 6 zákona č. 300/2008 Sb., v platném znění. Datová zpráva je nyní doručena. Případné dřívější datum doručení fikcí nebo doručení dodáním do schránky orgánu veřejné moci není dotčeno. 1/1

32 Datové schránky Doručenka datové zprávy Věc: Trestní oznámení ID zprávy: Typ zprávy: Veřejná datová zpráva Stav zprávy: Doručená Datum a čas doručení: v 07:08:30 Odesílatel: ID schránky: Typ schránky: Odesílající osoba: Human Rights Defense z.s., Pražská 142, Chlumec nad Cidlinou, CZ smd99ty Právnická osoba Oprávněná osoba Adresát: Generální inspekce bezpečnostních sborů, Skokanská 2311/3, Praha 6, CZ ID schránky: v7m7926 Typ schránky: Orgán veřejné moci Zmocnění: Naše čís. jednací: Naše spisová zn.: Vaše čís. jednací: Vaše spisová zn.: K rukám: Do vlastních rukou: Ano Události zprávy: v 07:05:16 EV0: Datová zpráva byla podána v 07:05:16 EV5: Datová zpráva byla dodána do datové schránky příjemce. Je-li příjemcem datové zprávy orgán veřejné moci vystupující v postavení orgánu veřejné moci, byla datová zpráva tímto okamžikem doručena v 07:08:30 EV12: Přihlásila se pověřená osoba s právem přístupu ke zprávě ve smyslu 8, odst. 6 zákona č. 300/2008 Sb., v platném znění. Datová zpráva je nyní doručena. Případné dřívější datum doručení fikcí nebo doručení dodáním do schránky orgánu veřejné moci není dotčeno. 1/1