VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ DIPLOMOVÁ PRÁCE Ivona Kořínková

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ DIPLOMOVÁ PRÁCE 2013 Ivona Kořínková

2 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Hlavní specializace: Mezinárodní obchod Ranking čínských univerzit Diplomová práce Vypracovala: Ivona Kořínková Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Stanislav Šaroch, Ph.D.

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Ranking čínských univerzit vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne 27. dubna Podpis

4 ABSTRAKT Tato práce se zabývá em čínských univerzit. Nejprve analyzuje již existující žebříčky vysokoškolských institucí v Číně, z nichž určuje dva za dostatečně propracované s podloženými metodikami. Jedná se o y univerzit sestavované Asociací absolventů čínských univerzit a internetovým portálem Netbig.com. Poté je sestaven vlastní, který více zohledňuje potřeby českých studentů ucházejících se o studium na čínských univerzitách. Hlavní cíl práce spočívá v sestavení nového žebříčku čínských univerzit, který by mohl zvýšit rozhodovací komfort českých uchazečů o studium při výběru vhodné čínské vysoké školy. Přestože hledisko naplnění účelu žebříčku bylo při jeho tvorbě akcentováno, kvůli omezenému přístupu ke zdrojovým datům se do nově vzniklého žebříčku nepodařilo zakomponovat všechna kritéria srovnání univerzit, která by mohla významně přispět ke zvýšení rozhodovacího komfortu českých studentů. Nově vzniklý žebříček zohledňuje hodnocení aktivit univerzit ve třech oblastech ve výuce, vědě a výzkumu a mezinárodním zapojení. Nicméně z velké části kopíruje své dva čínské konkurenty, když využívá jejich dílčích výsledků. Jako všechny vícekriteriální žebříčky, i nově vzniklý využívá k sestavení celkového pořadí institucí vážený průměr výsledků dosažených v jednotlivých kritériích. Aby se minimalizovala arbitrárnost přidělení vah kritériím, byla využita Saatyho metoda stanovení vah. Avšak ani ta nedokáže zcela odstranit určitou míru subjektivnosti ze způsobu přidělení vah. Proto je součástí práce i elektronická verze žebříčku v programu MS Excel, kde si mohou uživatelé nastavit váhy jednotlivých kritérií žebříčku tak, aby vyhovoval jejich konkrétním potřebám. To spolu se správnou interpretací výsledků může vést ke zvýšení jejich rozhodovacího komfortu při výběru vhodné čínské univerzity. Klíčová slova: Čína, čínské vysoké školství,, terciární vzdělávání, univerzity, vysoká škola, žebříček univerzit. i

5 ABSTRACT The thesis disserts upon a of Chinese universities. Firstly, it analyses the existing s and league tables of the Chinese universities. Two of them are regarded as adequately subtle and with well-founded methodology the of Chinese Universities Alumni Association and of the website Netbig.com. Secondly, a new of Chinese universities is designed to reflect the needs of Czech students who are considering to undertake tertiary education in China. The main objective of the work consists in creation of such a of Chinese universities that would enhance the decision-making comfort of choosing a suitable university in China for the Czech applicants. Although meeting the purpose of the was accented all the time, due to limited access to source data, not all the criteria which would boost the decision-making comfort could be included. Newly created evaluates activities of the universities in three areas education, research and science and international engagement. Nevertheless the created replicates in great part its two Chinese predecessors as it builds on their results. Like other multicriterial s, the newly formed one uses weighted average of the scores gained by each university in each criterion to determine a single rank of the institutions. To minimize the arbitrariness of allocation of the weights, Saaty Method has been applied. However this could not fully erase certain degree of subjectivity in the weight allocation. Therefore the work includes an electronic version of the (in MS Excel) which enables the users to set the weights in such a way, that it complies with their specific needs. This along with correct interpretation of results of the may lead to increasing their decision-making comfort when choosing the suitable Chinese university to study. Key Words: China, Chinese Tertiary Education, Ranking, Tertiary Education, University, University Ranking. ii

6 Poděkování: Ráda bych zde poděkovala vedoucímu mé diplomové práce, panu docentu Stanislavu Šarochovi za jeho podnětné a inspirativní rady, odborné vedení a jeho ochotu a vstřícnost. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za jejich nekonečnou podporu a trpělivost. iii

7 OBSAH Obsah... iv Seznam tabulek... vi Seznam obrázků... vii Seznam zkratek... viii Úvod... 1 Teoretická část Specifika čínského vysokého školství Vývoj čínského vysokoškolského systému Subjekty vstupující do vysokého školství Role vlády Vybrané vládní programy na podporu rozvoje terciárního vzdělávání Národní vysokoškolské přijímací zkoušky Rankingy Jednokriteriální y Vícekriteriální y Vícekriteriální rozhodování Klasifikace kritérií Metody stanovení vah kritérií Žebříčky čínských univerzit Ranking čínských univerzit Netbig Ranking univerzit Asociace absolventů čínských univerzit Srovnání žebříčku Netbig a Asociace absolventů čínských univerzit Závěr teoretické části Analytická část Vlastní žebříček čínských univerzit Vlastní metodika Formulace rozhodovacích kritérií pro zájemce o studium Stanovení vah ukazatelů Agregace dat Závěrečné shrnutí použité metodiky Výsledky žebříčku Dvacet pět nejlépe umístěných čínských univerzit Výsledky nového žebříčku v kontextu ů Netbig a Asociace absolventů čínských univerzit iv

8 6. Jak správně interpretovat y Interpretace výsledků nově vzniklého žebříčku Věda a výzkum Akademické Akademické úspěchy Studentské Akademický sbor Materiální Internacionalizace Závěry interpretace ů Výhody a nevýhody Přínosy žebříčků a srovnávacích tabulek Slabá místa žebříčků Vlastní žebříček v porovnání s Netbig a Asociace absolventů čínských univerzit Doporučení na zlepšení Závěr Seznam literatury Seznam příloh Příloha 1: Vybrané nástroje rozvoje terciárního vzdělávání čínské vlády Příloha 2: Matematický aparát Saatyho metody Příloha 3: Podrobná metodika u Netbig Příloha 4: Podrobná metodika u Asociace absolventů čínských univerzit Příloha 5: Výčet významných absolventů dle žebříčku Asociace absolventů čínských univerzit Příloha 6: Výčet ocenění užitých v kritériu Hlavní úspěchy ve V&V žebříčku CUAA Příloha 7: Citovanost článků a publikací Příloha 8: Stanovení vah ukazatelů vlastního u: konzistence Saatyho matice Příloha 9: Vlastní žebříček čínských univerzit Příloha 10: Elektronická verze vlastního žebříčku čínských univerzit v

9 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Výčet čínských žebříčků univerzit Tabulka 2: Klasifikace vysokoškolských institucí dle Netbig a CUAA Tabulka 3: Přehled kritérií, indikátorů a vah žebříčku Netbig Tabulka 4: Přehled kritérií, ukazatelů a jejich vah žebříčku CUAA Tabulka 5: Modifikovaná SWOT analýza Tabulka 6: Srovnání primárních kritérií a jejich vah žebříčku Netbig a CUAA Tabulka 7: Přehled indikátorů nového u včetně přidělení vah Tabulka 8: Saatyho matice poměrů vah kritérií, geometrický průměr řádků matice s normalizovanými vahami kritérií Tabulka 9: Kritéria a jejich váhy vlastního u Tabulka 10: Top 25 nejlépe umístěných univerzit ve vlastním u čínských univerzit, celkové skóre a dílčí kritéria Tabulka 11: 25 nejlépe umístěných univerzit ve vlastním u v porovnání s umístěním v ostatních rankinzích Tabulka 12: Přehled indikátorů nového u včetně přidělení vah Tabulka 13: Přehled kritérií, indikátorů a vah žebříčku Netbig Tabulka 14: Přehled kritérií, ukazatelů a jejich vah žebříčku CUAA Tabulka 15: Nekonzistentní Saatyho matice poměrů vah kritérií Tabulka 16: Pomocná matice s poměry vah nekonzistentní Saatyho matice Tabulka 17: Konzistentní Saatyho matice poměrů vah kritérií vi

10 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Schéma subjektů vysokého školství a jejich vzájemných vazeb... 6 Obrázek 2: Schéma podřízenosti čínských vysokoškolských institucí vládním orgánům Obrázek 3: Geografická mapa nejlépe umístěných čínských univerzit vii

11 SEZNAM ZKRATEK ARWU CDGDC CSSCI Šanghajský žebříček světových univerzit (Academic Ranking of World Universities) Čínské rozvojové centrum pro akademické tituly a magisterské vzdělávání (China Academic Degrees and Graduate Education Development Centre) Čínský společenskovědní index (China Social Sciences Citation Index) CUAA Asociace absolventů čínských univerzit (Chinese Universities Alumni Association) ČLR ČR EI GIMS OECD RCCSE SCI SEIS SSCI Čínská lidová republika Česká republika Engineering Index Guangdongský institut manažerských věd (Guangdong Institute of Management Science) Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organization for Economic Cooperation and Development) Výzkumné centrum pro evaluaci vědy Číny (Research Center for China Science Evaluation) Science Citation Index Šanghajský institut pro vzdělání (Shanghai Institute of Educational Science) Social Sciences Citation Index UNESCO Organizace Spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) V&V věda a výzkum viii

12 ÚVOD Práce na téma Ranking čínských univerzit se věnuje hodnocení čínských vysokých škol pomocí ových (žebříčkových) systémů. Důvod volby tématu lze spatřovat v absenci komplexního u čínských univerzit v českém, ale i anglickém jazyce. Proto studenti zvažující ať už výměnný studijní pobyt v Číně, nebo řádné vysokoškolské studium v této zemi, oplývají jen omezenými možnostmi komparace tamějších vysokoškolských institucí. Přesto s rostoucím světovým významem této dynamické ekonomiky, stoupá i zájem o studium v Číně a bližší poznání její kultury i čínského jazyka. Hlavní cíl práce spočívá v analýze již existujících ů a sestavení zcela nového žebříčku čínských univerzit, jenž by lépe zohlednil potřeby a zájmy českých zájemců o studium na čínských univerzitách a přispěl tak ke zvýšení jejich rozhodovacího komfortu při výběru vhodné vysokoškolské instituce v Čínské lidové republice. Ovšem je třeba zmínit hned na samém úvodu, že hlavní limitující faktor vytvoření adekvátně zaměřeného žebříčku spočívá v dostupnosti zdrojových dat nutných pro jeho sestavení. Z toho důvodu bude třeba nalézt kompromis mezi mírou specializace u vzhledem k jeho účelu a dostupností zdrojových dat. Byť primární cíl práce tkví v sestavení nového žebříčku čínských vysokých škol a jeho analýze v porovnání s vybranými existujícími čínskými y, v průběhu práce je také kladen důraz na využitelnost žebříčku a jeho výsledků. Jelikož smyslem práce je usnadnit českým studentům rozhodování o výběru nejadekvátnější univerzity v Číně, práce také poskytuje jakýsi návod, jak s em zacházet a jak jej správně interpretovat. Celá práce tvoří dva logické celky. První, Teoretická část, na y pohlíží spíše z obecného hlediska. Její úvodní kapitola Specifika čínského vysokého školství poskytuje čtenáři nezbytný náhled na celý vysokoškolský systém v Číně. Ten umožňuje pochopení u v širším kontextu včetně některých jeho specifik. Tuto kapitolu střídá čistě teoretický pohled na žebříčky obecně. Kapitola Rankingy pojednává o jednokriteriálních a vícekriteriálních žebříčcích a způsobech jejich tvorby. Zvláštní pozornost je zde věnována zejména vybraným způsobům přidělení vah ve vícekriteriálních rankinzích. Teoretickou část uzavírá podkapitola Žebříčky čínských univerzit, která mapuje y vysokých škol 1

13 v Číně. Jejím cílem je určit nejvhodnější y, jež představují základ pro navazující praktickou část. Ve vlastní Analytické části se rozebírá metodika nově vzniklého u a jeho výsledky. V návaznosti na hlavní smysl práce se třetí podkapitola praktické části věnuje interpretaci výsledků nového žebříčku. Následně se uvažují výhody a nevýhody ů jak v obecné rovině, tak i nově vzniklého žebříčku, což poslouží jako podklad pro navržení postupů a praktik vedoucích ke zlepšení stávajících žebříčků v samém závěru práce. Aby mohl vzniknout nový žebříček čínských univerzit, bylo třeba využít metod analýzy a komparace, které tvoří základ celé práce. Práce může posloužit nejen studentům ucházejícím se o studium v Číně, ale dále jej mohou využít i české univerzity při hledání zahraničních partnerských vysokých škol. V neposlední řadě by tato práce mohla přinést přínos i českým firmám pronikajícím na český trh, jež zde hledají zaměstnance či partnery pro výzkum. V širším pojetí by mohla být práce nápomocná všem uživatelům žebříčkům, neboť vysvětluje, jak správně se žebříčky zacházet a jak je číst. 2

14 TEORETICKÁ ČÁST Jak již samotný název diplomové práce napovídá, bude to právě čínských univerzit, čímž se zabývají následující stránky. Co si ale pod tímto slovním spojením vůbec představit? Ranking je nástroj srovnávající prvky určité množiny na základě vybraných kritérií a přiřazující jím určité pořadí. V našem konkrétním případě tyto prvky představují univerzity, které se nacházejí v Číně. Z této zestručnělé definice vyplývá, že je potřeba zaměřit se nejen na y samotné, ale také na čínské vysoké školy, respektive na prostředí, ve kterém školy působí, které je ovlivňuje a jež je jimi zpětně ovlivňováno. Z tohoto důvodu se celá teoretická část skládá ze dvou částí. Nejprve se blíže podíváme na čínské vysoké školství, abychom v druhé části zabývající se y lépe porozuměli pojmům s nimi úzce souvisejícími. 3

15 1. Specifika čínského vysokého školství Světová banka definuje vysokoškolské vzdělávání široce jako veškeré vzdělávání následující po středoškolském vzdělávání (World Bank, 2006). Přestože přiznává univerzitám výsadní postavení, zahrnuje do vysokého školství také technicky zaměřené instituty, výzkumné laboratoře, centra excelence, distanční vzdělávací centra či centra vzdělávání dospělých a další. Všechny zmíněné instituce, a to jak veřejné, tak soukromé, tvoří kostru vysokoškolského systému. Proto, že univerzity hrají klíčovou roli v terciárním vzdělávání, se srovnávací žebříčky zaměřují právě na ně, a z téhož důvodu se i následující části soustředí primárně na tento typ vysokoškolských institucí. V Číně v roce 2011 oficiálně působilo přes 2700 vysokoškolských institucí, z čehož 1129 připadá na univerzity poskytující minimálně plné bakalářské vzdělání (National Bureau of Statistics of China, 2011). Pro srovnání v České republice (ČR) celkem 72 vysokých škol nabízí studium akreditovaných studijních programů tuzemským i zahraničním uchazečům (Johánek, 2013). Na těchto čínských školách v předloňském roce studovalo přes 58 milionů studentů a 7,5 milionů studentů bylo nově přijato do bakalářských, magisterských a doktorandských programů (National Bureau of Statistics of China, 2012). Ovšem masová dostupnost terciárního vzdělávání není pro Čínu v její novodobé historii samozřejmostí. Jak vypadá čínský vysokoškolský systém dnes a jak se do této podoby dostal, naznačí následující podkapitola. 1.1 Vývoj čínského vysokoškolského systému Moderní čínský vysokoškolský systém se do dnešní podoby začal rozvíjet de facto až s koncem Kulturní revoluce, tedy od přelomu 70. a 80. let. Ačkoliv americký model vysokého školství (členění na bakalářský, magisterský a doktorandský stupeň) byl přijat již ve 30. letech minulého století za vlády Kuomintangu, komunistická strana zavedla počátkem 50. let sovětský model s centrálním plánováním (Qiaojia, 2003). Po třiceti letech 4

16 komunistické vlády bylo potřeba razantně reorganizovat celý vysokoškolský systém tak, aby odpovídal potřebám rychle se rozvíjející země. V roce 1981 byl implementován zákon "Regulace akademických titulů čínské lidové republiky", který (znovu) ustavuje existenci akademických titulů tří úrovní (bakalářské, magisterské a doktorandské) (Luo, 2003). Po období masívní expanze se dnes čínský vzdělávací systém postupně stabilizuje. Do popředí zájmu čínských autorit již nevstupuje pouze kvantitativní rozvoj (náběr rostoucího počtu studentů), ale zejména kvalitativní charakter vzdělávání (Cai, a další, 2011). S tím souvisí i otázka oborové struktury a spíše akademického zaměření studia. Neschopnost čínského pracovního trhu vstřebávat nové absolventy poukazuje na neshodu struktury zaměření absolventů s potřebami stále více tržně orientované ekonomiky. Na trhu se nedostává vystudovaných odborníků, neboť čínský model zatím vychovává spíše akademiky s teoretickými znalostmi (Bai, 2006). Přestože v Číně rapidně roste počet soukromých vysokých škol, jež by mohly pružněji odpovídat na potřeby trhu, zatím se kvalita jimi poskytovaných služeb zdá být spíše nižší ve srovnání s veřejně poskytovaným vzděláváním. Soukromé čínské univerzity se zpravidla umisťují na posledních příčkách srovnávacích žebříčků (Jiang, 2011). Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) čínským autoritám mimo jiné doporučuje klást větší důraz na monitoring činností vysokých škol a na zajišťování kvality vzdělávání (Gallagher, a další, 2009). Čína sice zavedla systém kontroly kvality vysokoškolského vzdělávání, ale ten vykazuje řadu slabých míst. Právě získávání kvalitnějších dat o činnostech jednotlivých institucí je prvním krokem ke zlepšení poskytovaných služeb napříč různými regiony a obory, které by lépe zohledňovaly požadavky trhu. Jak již bylo řečeno, čínské vysoké školství prochází neustálými změnami. Zdá se, že proces masifikace, tedy zpřístupňování terciárního vzdělání co největšímu počtu uchazečů, má Čína zdárně za sebou. Naopak v současnosti nastupuje fáze zkvalitňování služeb terciárního vzdělávání. K tomu je ale mimo jiné zapotřebí rozvinout systém kontroly kvality, který by monitoroval činnosti vysokých škol, vyhodnocoval sebraná data a umožňoval by tak pružnější reakce vysokého školství na potřeby trhu. Tuto mezeru zatím vyplňují žebříčky univerzit sestavované ve větší či menší míře nezávislými institucemi. Jejich hlavním cílem je 5

17 poskytovat informace o vysokých školách. Komu ale? Prakticky všem stakeholderům terciárního vzdělávání. To jsou takové subjekty, které mají na činnostech vysokých škol určité zájmy a které s nimi přicházejí do vzájemné interakce. Více o subjektech vysokoškolského vzdělávání napoví další kapitola. 1.2 Subjekty vstupující do vysokého školství Vysokoškolské instituce sice tvoří páteř celého systému, ale při rozhodování ústřední roli stále sehrává vláda na všech úrovních. Dále pak skrze terciární vzdělání proudí davy studentů, kteří po absolvování přinášejí příjmy do svých domácností. Na druhé straně pracovního trhu firmy společně se státem hledají vhodné zaměstnance z řad absolventů pro své aktivity. Kromě toho vysoké školy nabízejí výstupy vlastních vědeckovýzkumných činností firmám i státu, od nichž plynou ke školám podněty ovlivňující jejich aktivity. Jak vidíme, vysokoškolské vzdělávání představuje komplexní systém zahrnující všechny druhy ekonomických subjektů se vzájemnými vazbami. Následující schéma naznačuje nejpodstatnější vazby mezi těmito subjekty. Obrázek 1: Schéma subjektů vysokého školství a jejich vzájemných vazeb Zdroj: Vlastní zpracování. 6

18 1.3 Role vlády Přestože od počátku 90. let došlo k určité decentralizaci vysokého školství, kdy většina škol dnes spadá pod dikci regionálních, provincionálních a municipálních autorit, stále je to čínská komunistická strana, kdo vše řídí. Školám se sice dostává větší autonomie, ale veškerá regulace a rozhodování o finančních tocích proudí od centrální vlády, respektive Ministerstva vzdělávání, buď přímo, nebo zprostředkovaně přes regionální zastoupení, k vysokoškolským institucím. Obrázek 2: Schéma podřízenosti čínských vysokoškolských institucí vládním orgánům. Zdroj: (Gallagher, a další, 2009 str. 46). Jak naznačuje diagram z Obrázku 2, všechny vysoké školy podléhají autoritám čínské komunistické strany. Díky postupné decentralizaci dnes naprostá většina institucí terciárního vzdělávání spadá pod regionální, provinční a municipální autority. Tato decentralizace představovala první krok k zajištění schopnosti vysokých škol pružněji reagovat na potřeby svého okolí, čímž se podpořil regionální rozvoj. Zároveň si však centrální vláda ponechala možnost zasahovat do vývoje, aby vysoké školství stále směřovalo k naplňování centrálních plánů. Vedle většiny regionálních univerzit existuje hrstka vybraných institucí, které jsou spravovány přímo Ministerstvem vzdělávání popřípadě ve výjimečných případech i jinými ministerstvy jako například Ministerstvem vědy a technologie Čínské lidové republiky (ČLR). Zatímco decentralizací a přenesením části autonomie na vedení škol se sleduje podpora regionálního rozvoje, soustředěním nejlepších center terciárního vzdělání přímo 7

19 pod ministerstva se vláda snaží docílit vybudování prominentních univerzit a vědeckovýzkumných center světové úrovně. Tím se má posílit mezinárodní konkurenceschopnost země, a to zejména v hi-tech odvětvích Vybrané vládní programy na podporu rozvoje terciárního vzdělávání K docílení různých národních cílů si čínské autority vytvářejí řadu podpůrných nástrojů. Právě jedním typem takového nástroje jsou programy přímé podpory vybraných univerzit. Patří sem například Projekt 211 a Projekt 985. Ty stanovují přibližně sto univerzit v přímé dikci Ministerstva vzdělávání, které čerpají enormní přímo od centrální vlády určené na vytvoření prvotřídních vzdělávacích a výzkumných center v klíčových odvětvích. Stejně jako tyto dva programy, i Plán 111 či Cheung Kong Scholars Program si kladou za cíl rozvíjet mimo jiné mezinárodní konkurenceschopnost. Zatímco první zmíněný program užívá přidělené finanční prostředky k přilákání čistě zahraničních akademiků a vědců, druhý přiděluje zvýšené i domácím expertům. Mezi další nástroje rozvoje terciárního vzdělávání patří i Program čínských národních klíčových oborů. Čínské ministerstvo vzdělávání hodnotí v několikaletých intervalech čínské univerzity podle rozličných kritérií souvisejících většinou s naplňováním zájmů centrální vlády. Pokud instituce splní tyto požadavky, jsou začleněny do programu a těší se nadstandardním příjmům, jež mají směřovat do dalšího rozvoje. Všechny doposud uvedené programy mají díky zvýšeným finančním tokům směřujícím do těchto center zvyšovat kvalitu terciárního vzdělávání a podporovat jeho rozvoj. Tím mají vést k regionálnímu, národnímu i mezinárodnímu rozvoji. Další skupinou nástrojů podporujících terciární vzdělávání jsou vědecky zaměřené podpůrné programy. V jejich rámci proudí finanční a jiné do vybraných vysokoškolských institucí, respektive do jejich výzkumných center. Opět se sleduje rozvoj vědy a výzkumu, a to ať základního nebo aplikovaného. Stále platí, že se jedná o rozvoj takových oborů, které čínští političtí představitelé považují za klíčové pro rozvoj ČLR. Do této kategorie patří schéma Národních klíčových center a laboratoří, schéma Národních center společenských věd či Program 973. Více informací o všech zmíněných programech podává Příloha 1. 8

20 Pokud se jakákoli instituce dokáže zapojit do takovýchto programů, roste její prestiž. Čerpá nejrůznější dotace a další nadstandardní prostředky z veřejných rozpočtů. Ostře se sleduje její rozvoj. Nejen proto participace v těchto zmíněných programech bývá vysoce považována i tvůrci žebříčků čínských univerzit a zvažována při srovnávání vysokých škol. Dalším způsobem, jakým centrální vláda prostřednictvím regálních vládních složek zasahuje do vysokého školství, je i vytvoření Národních vysokoškolských přijímacích zkoušek Národní vysokoškolské přijímací zkoušky Každý červen se již od roku 1955, s výjimkou Kulturní revoluce, konají národní vysokoškolské přijímací zkoušky také známé pod pojmem gaokao. Pro přijetí na univerzitu znamenají slušné výsledky dosažené v těchto zkouškách zásadní předpoklad. Studenti středních škol musejí povinně skládat zkoušky z matematiky, čínštiny a cizího jazyka. Dle zaměření oboru, který by na univerzitě rádi studovali, si navíc volí další předměty, z nichž skládají zkoušku (Sudworth, 2012). Jedná se o vládní nástroj, kterým se má zaručit určitá míra jednotnosti požadavků na uchazeče o studium napříč celým státem. Ovšem tím, že provedení těchto zkoušek náleží provinčním složkám, se v praxi tyto zkoušky mezi provinciemi nápadně liší. Výsledky studentů jednotlivých univerzit bývají zahrnuty do ových systémů, avšak jejich autoři se musejí vypořádat s odlišnostmi zkoušek v různých geografických oblastech. Jak vyplývá z předešlých kapitol, čínské autority si uvědomují nutnost kvalitativního rozvoje vysokého školství. K tomu využívají různé podpůrné nástroje a vyčleňují významné částky z veřejných rozpočtů k jejich financování. Přestože byl vládou spuštěn systém kontroly kvality terciárního vzdělávání, nachází se teprve ve svých počátcích a zatím není plně schopen zaručit jeho stoprocentní funkčnost. Jedním z důvodů jsou i chybějící data, která by umožňovala srovnání a kontrolu. Pokud čínská administrativa takovými daty disponuje, zatím není ochotna je dále zveřejňovat. 9

21 Ovšem vysokoškolský systém se dotýká řady dalších subjektů, a to zejména desítek milionů uchazečů o studium a studentů či firem a dalších. Tyto subjekty pro své aktivity často potřebují určité informace o jednotlivých školách. Tento nesoulad mezi poptávkou po informacích o vysokoškolských institucích a jejich nabídkou vytváří prostor pro y čínských univerzit umožňující jejich srovnání. 10

22 2. Rankingy Výraz pochází z anglického jazyka a odvozuje se od slova rank, jež mimo jiné znamená řadit nebo pořadí. Rankingy, srovnávací tabulky či žebříčky. Jedná se o synonyma vyjadřující totéž. Všechna totiž poskytují srovnání prvků určité množiny na základě předem zvolených kritérií. Dle výsledků dosažených v těchto kritériích přiřazují prvkům množiny určité pořadí. Prvky se řadí zpravidla od toho s nejlepším dosaženým výsledkem po nejhůře umístěný. To umožňuje uživateli u rychlou orientaci ve výsledcích, kdy uživatel dokáže prakticky okamžitě porovnat, jestli se prvek umístil lépe než jiný. Mezi přednosti žebříčků patří právě jednoduchost prezentace výsledků někdy jinak velice komplikovaných šetření. Ovšem cenou za toto zjednodušení je omezená vypovídací schopnost ů. Zpravidla totiž poskytují pouze relativní srovnání. To znamená, že uživatel dokáže říci, jestli se jeden prvek umístil v daném kritériu lépe než jiný, který vůči ostatním zaujímá první místo či který skončil poslední. Nicméně často chybí informace o absolutní výši výsledků dosažených jednotlivými prvky. Pouze z informace o pořadí nejsme schopni určit, o kolik lépe si vedl jeden prvek před druhým. Tento problém vyvstává většinou u žebříčků sestavených na základě výsledků dosažených ve více kritériích. Dílčí výsledky se pak zpravidla pomocí váženého průměru agregují do jediné hodnoty, která slouží k určení konečného pořadí prvků. Tato hodnota má ale pouze relativní význam a neříká uživateli nic o absolutním výsledku daného prvku. Z pohledu počtu uvažovaných kritérií můžeme členit žebříčky do dvou kategorií žebříčky jednokriteriální a vícekriteriální. 2.1 Jednokriteriální y Ranking lze označit za jednokriteriální, pokud se pořadí prvků zakládá na výsledcích dosažených v jediném kritériu. Příkladem takového typu žebříčku může být srovnání čínských univerzit podle počtu absolventů doktorandského studia. Srovnávané prvky zde budou čínské univerzity z množiny všech univerzit v Číně, jichž se v této zemi nalézá více než Srovnávací kritérium představuje počet čerstvých doktorandů ve stanoveném roce. 11

23 Ta univerzita, která v daném roce vyprodukuje nejvíce doktorandů, se umístí na prvním místě a naopak, ta s nejnižším počtem doktorandských absolventů zaujme poslední místo. Sestává-li pouze z pořadí univerzit, osoba užívající tento žebříček dokáže ihned říci, která univerzita vychovala nejvíce nových doktorandů a která méně. Pokud žebříček zahrnuje kromě informace o pořadí také informaci s dosaženým výsledkem v daném kritériu, v našem příkladu je to počet doktorandů, pak je uživateli ponechána možnost absolutního srovnání. 2.2 Vícekriteriální y Možnost absolutního srovnání bývá vyloučena u druhého typu žebříčků, tedy u žebříčků zakládajících se na více kritériích. Zůstaňme u příkladu čínských vysokých škol, kdy se pokusíme určit tu nejlepší. Při hledání nejlepší univerzity v Číně se už nespokojíme pouze s počtem čerstvých doktorandů. Kromě počtu absolventů, možná na všech úrovních, nás také bude dozajista zajímat, jak si škola vede v kvalitě poskytované výuky či jak dobrá je ve výzkumu. Kritérií, dle kterých bychom hodnotili čínské univerzity, bychom jistě našli nespočet. Po určení kritérií a zjištění potřebných dat pro srovnání jednotlivých kritérií vyvstává otázka, jak pomocí těchto dat můžeme určit jediné pořadí identifikující nejlepší vysokou školu. Je snadné vzájemně porovnat univerzity v jednotlivých kritériích. Ta, co vychovává nejvíce absolventů, si vede nejlépe. Univerzita s nejkvalitnější výukou se umístí na prvním místě a ta, která získá nejvíce grantů na vědecké aktivity, si v kritériu výzkumu povede nejlépe. Ale jak spojit výsledky v jednotlivých kritériích tak, abychom mohli určit celkově tu nejlepší? Vždyť každé kritérium pracuje s výsledky v naprosto odlišných jednotkách. Jednou počítáme s počtem absolventů, po druhé porovnáváme objem finančních toků směřujících do výzkumu. Již na základních školách učitelé učí žáky, že nelze sčítat jablka a hrušky. Tento problém řeší práce s relativními hodnotami. Vypočítá se, kolikrát je výsledek jednoho prvku vyšší nebo nižší než výsledek prvku druhého. Výhoda relativních hodnot tkví v tom, že je lze s využitím pomocných proměnných sčítat. K tomu se právě využívá vážený průměr. Jak vidíme, aby bylo možné vytvořit jediný žebříček sestavený na základě více 12

24 kritérií, je potřeba pracovat s relativními výsledky dosaženými v jednotlivých kritériích. Proto mohou vícekriteriální y poskytnout pouze relativní srovnání. Vraťme se zpět k příkladu žebříčku nejlepších univerzit v ČLR. Chceme-li určit nejlepší univerzitu, musíme zvážit více kritérií. Ovšem jaká kritéria použít? Již z předešlého příkladu čtenář vytuší, že ta nejlepší škola nemusí ročně vyprodukovat největší počet absolventů. U kritéria kvality výuky naopak vyvstává otázka, jak ji měřit. Podle čeho určit kvalitu výuky? Stejně tak vyvstává otázka, o čem vlastně vypovídá finanční obnos plynoucí z výzkumných grantů. Opravdu si univerzita s největšími investicemi do výzkumu musí zasloužit titul nejlepší? Přesto, pokud se již pro některá kritéria rozhodneme, jaké váhy jim přidělit? Váhy přiznávají každému kritériu relativní důležitost ve srovnání s ostatními. Co je pro určení nejlepší univerzity důležitější? Počet absolventů či finanční za výzkumné granty? Jak k těmto problémům přistupovat a jak je řešit, nám přiblíží následující kapitola zabývající se vícekriteriálním rozhodováním Vícekriteriální rozhodování Vícekriteriální rozhodování charakterizuje metodu rozhodování, při níž v hodnocení či rozhodování zohledňujeme více než jedno kritérium. Proces tvorby žebříčku v sobě zahrnuje tradiční rozhodovací proces, kdy je třeba zvolit jediné rozhodnutí z několika možných alternativ (Šubrt, 2011). Tvůrci žebříčků rozhodují o výběru kritérií, na základě kterých se žebříček sestaví, ale také o vahách, jež by vyjádřily důležitost vybraných kritérií při výpočtu pořadí. Rozhodovací proces sestává z těchto prvků: objekt rozhodování, subjekt rozhodování, alternativy rozhodnutí, stavy okolností, cíl rozhodování, kritéria rozhodování, jistota, nejistota, riziko (Šubrt, 2011). 13

25 Při návrhu žebříčků, jakožto při rozhodovacím procesu, je třeba analyzovat všechny tyto prvky, a proto bude v následujících odstavcích každý prvek rozebrán ve vztahu k sestavovanému žebříčku. Objekt rozhodování Objekt rozhodování představuje problém, o němž se rozhodujeme. V našem případě se jedná o sestavení žebříčku čínských vysokoškolských institucí, který by nejlépe vyhovoval určenému cíli. Subjekt rozhodování Subjektem rozhodování se rozumí osoba (osoby), jež o daném problému rozhoduje, tedy autoři žebříčků. Alternativy rozhodnutí Alternativy rozhodnutí tvoří výčet možných variant, z nichž se vybírá. Pro sestavení žebříčku univerzit lze za možné alternativy považovat využití různých kritérií/ukazatelů hodnotících vysokoškolské instituce a přidělení vah těmto indikátorům. Stavy okolností Stavy okolností charakterizují situaci, za jaké bude alternativa realizována. Zejména u tohoto bodu je zapotřebí se pozastavit a dále jej rozebrat, neboť stavy okolností mohou mít vysoce limitující charakter. Původní záměr pro sestavení žebříčku čínských univerzit počítal s navržením vlastní metodiky, zejména s použitím vlastních indikátorů, a s navržením a realizací dotazníkového šetření. Navolené ukazatele by pak lépe hodnotily ty aktivity vysokých škol, které jsou rozhodující pro klíčového potenciálního spotřebitele žebříčku, tedy pro českého uchazeče o terciární studium v Číně. Nicméně stavy okolností této varianty ji definitivně vyloučily. Návratnost dotazníků od čínských univerzit byla téměř nulová, a tudíž tento způsob neumožnil získání zdrojových dat. Při hledání vysvětlení mizivé návratnosti bylo vyvozeno několik možných příčin. Univerzity nerady vidí žebříčky zasahující do jejich aktivit, a tak se ochota poskytnout informace o vlastních činnostech školy výrazně redukuje. Univerzity k zodpovězení některých 14

26 otázek neoplývají potřebnými daty. Dále mohl působit problém jazykové bariéry, neboť sestavený dotazník byl v anglickém jazyce. Dotazníky byly rozeslány zodpovědným osobám na univerzitách s nulovými osobními konexemi, avšak v Číně převládá systém guanxi, kdy prakticky celá společnost stojí na vzájemných osobních vztazích. Guanxi v Číně představuje jakousi nehmotnou formu kapitálu, ten ovšem autorce diplomové práce chybí. Závěrečným vysvětlení nepatrné návratnosti dotazníků může být i nevhodně navržený dotazník či průvodní dopis. Nicméně tyto stavy okolností měly na původní záměr fatální dopad. Cíl rozhodování Cílem rozhodování si rozhodovatel stanovuje, čeho má být učiněním rozhodnutí dosaženo. V případě u čínských univerzit je cílem výběr takových hodnotících kritérií a přidělení jim takových vah, aby mohl vzniknout žebříček čínských vysokých škol odpovídající stanoveným cílům. Cíl samotného žebříčku tkví ve zpřístupnění informací o čínských univerzitách českým studentům zvažujícím studium v Číně a zvýšení jejich rozhodovacího komfortu při výběru konkrétní instituce. Sekundární cíl se sleduje ve vztahu k českým vysokým školám, jimž by žebříček mohl též zvýšit rozhodovací komfort při výběru partnerských institucí v Číně. Kritéria rozhodování Kritéria rozhodování představují pravidla, podle nichž se hodnotí jednotlivé charakteristiky rozhodovacích variant. Jedná se o hlediska, dle jakých vybíráme z alternativ rozhodnutí. V kontextu sestavení vlastního žebříčku jde především o hledisko naplnění cílů sestavení žebříčků, neboli měla by být naplněna účelnost kritérií. Dalším podstatným hlediskem je pak realizovatelnost žebříčku závislá na možnosti získání zdrojových dat pro sestavení žebříčku. V tomto případě dochází k prolínání pojmů. Nejprve hovoříme o kritériích, na základě nichž hledáme odpověď na otázku, jaká vhodná kritéria/ukazatele zvolit pro srovnání vysokých škol. Dalším druhem kritérií jsou ta, v nichž jsou univerzity srovnávány. Významově bychom tento druh kritérií mohli přiblížit ukazatelům, pomocí kterých univerzity srovnáváme. 15

27 Pro první skupinu kritérií se při navrhování u čínských univerzit vychází z hlediska účelnosti kritérií. Účelem žebříčku je zvýšení rozhodovacího komfortu českých studentů ucházejících se o studium v ČLR. Jestliže má usnadnit rozhodování českých uchazečů z řad studentů, měl by hodnotit takové aktivity školy, které se studentů přímo dotýkají nebo by je alespoň mohly z hlediska rozhodování o studiu v Číně zajímat. Tedy při určování dle jakých kritérií/ukazatelů univerzity porovnávat vstupují do popředí ta kritéria, která mohou zvýšit rozhodovací komfort českých uchazečů. Jistota, nejistota, riziko Jistota, nejistota a riziko referují k tomu, co je o této budoucí situaci známo při volbě určité varianty. Z analýzy rozhodovacího procesu de facto vyplynul klíč, podle kterého by se měla vybrat vhodná kritéria (ukazatele) pro sestavení žebříčku čínských univerzit. Cíl sestavení žebříčku, tedy zvýšení rozhodovacího komfortu českých studentů ucházejících se o studium na čínských vysokých školách, určuje, že by se měla použít taková kritéria srovnání čínských univerzit, která se studentů mohou přímo dotýkat nebo je alespoň zajímat. Oproti tomu stavy okolností představují jakési omezení. Při volbě vhodných kritérií (ukazatelů) musíme totiž zvážit dostupnost dat pro jejich vyhodnocení. Přestože by pro uchazeče o studium určitě srovnání institucí z hlediska průměrného platu absolventů či míra nezaměstnanosti představovalo významný faktor zvyšující jejich rozhodovací komfort, zahrnutí takového kritéria (ukazatele) do u není možné. Potřebná data k jejich vyhodnocení totiž chybí. Proto je kritérium účelnosti omezeno kritériem realizovatelnosti. Teď, když známe způsob, jakým se mohou vybrat jednotlivá kritéria pro sestavení žebříčku, pojďme se blíže podívat na klasifikaci kritérií a na způsoby určení vah Klasifikace kritérií Kritéria jakožto hlediska hodnocení lze rozdělit na kritéria kvantitativní (objektivní) a kvalitativní (subjektivní). Kvantitativní kritéria lze objektivně změřit a přiřadit jim určitou hodnotu. Na druhé straně kvalitativní kritéria nelze objektivně změřit, jejich hodnoty subjektivně odhaduje uživatel. V kontextu ů se většinou pracuje s kvantitativním 16

28 typem kritéria, kromě stanovení kritérií, podle nichž se rozhoduje volba ukazatelů. Ty nabývají kvalitativního charakteru. Další dělení kritérií rozkládá kritéria na maximalizační a minimalizační. Maximalizační spočívají ve výběru takové varianty, jež nabývá maximálních hodnot, zatímco minimalizační kritéria fungují přesně naopak. Tedy vybereme variantu s nejnižší hodnotou, jež bývá nejlepší u nežádoucích jevů. V případě žebříčků srovnávajících univerzity se v drtivé většině případů využívají maximalizační kritéria, například počet titulů v knihovně školy. Čím více knih univerzitní knihovna nabízí, tím lepších dosahuje výsledků v u. Preference kritérií Preference kritérií odráží důležitost jednotlivých kritérií ve vztahu k ostatním. Její stanovení bývá klíčové pro rozhodování a často záleží zejména na subjektivním posouzení. V případě vícekriteriálních ů srovnávajících univerzity všechny metodiky stojí na subjektivním přiřazení kritérií skupinou expertů. Přestože tato část metodiky žebříčků bývá široce kritizována (Dill, a další, 2005; Hazelkorn, 2007; Hongcai, 2009; Turner, 2005; Usher, a další, 2007; Altbach, 2006; Bowman, a další, 2011), zatím se nepodařilo nalézt lepší způsob komparace univerzit. Existuje několik způsobů stanovení preference aspirační úroveň kritérií, pořadí kritérií, váhy kritérií či kompenzace kriteriálních hodnot. Pro potřeby sestavení žebříčku je nevhodnější a nejhojněji užívaný způsob určení preference pomocí vah kritérií. Jednotlivým kritériím se přiřadí váha na základě předem stanovených principů v rozmezí uzavřeného intervalu od nuly do jedné. Přiřazením nuly označujeme kritérium pro řešení dané úlohy za nedůležité, čímž jej vlastně vyloučíme. Naopak přiřazením jedničky označujeme kritérium za maximálně důležité, a tudíž jediné uvažované. Součet vah veškerých uvažovaných kritérií musí být roven jedné Metody stanovení vah kritérií Existují různé metody určení vah kritérií, avšak všechny by měly zohlednit cíle analýzy a účelnost. Dle informace o stanovení preference kritérií lze určit dvě kategorie metod stanovení vah kritérií. 17

29 Metody určení vah kritérií pro ordinálně stanovené preference Ordinálním určením preferencí kritérií se myslí situace, kdy je rozhodovatel schopen určit pořadí kritérií dle důležitosti. Ovšem tuto důležitost již není schopen kvantifikovat. Patří sem metoda pořadí a metoda Fullnerova trojúhelníku. Metoda pořadí Metoda pořadí reprezentuje metodu stanovení vah kritérií, kdy každý ze skupiny expertů přiřadí každému kritériu pořadí dle důležitosti od jedné do n, kde se n rovná počtu kritérií. Rovnocennost kritérií není vyloučena. V takovém případě se každému rovnocennému kritériu přiřadí průměrné pořadí vypočtené jako průměr pořadí všech rovnocenných kritérií. Pro získání celkové důležitosti jednotlivých kritérií se sečtou body jednotlivých kritérií přiřazené každým expertem. Kritérium s nejvyšším počtem bodů lze považovat za nejdůležitější. Na závěr se provádí tzv. normalizace vah, kdy se získané body u každého kritéria dělí součtem všech rozdaných bodů (n krát počet expertů). Metoda Fullnerova trojúhelníku Tato metoda stanovení vah kritérií se využívá v případě, pokud ordinální informace vyjadřuje pouze vztah mezi každou dvojící hodnocených kritérií. Váhy jednotlivých kritérií pak tvoří počet zvolení kritéria jako důležitějšího v porovnávaných dvojicích. Nevýhoda této metody spočívá v přiřazení nulové hodnoty nejméně důležitému kritériu, čímž dojde k jeho vyřazení. Metody určení vah kritérií pro ordinálně stanovené preference Pokud rozhodovatel dokáže nejen určit pořadí preferencí, ale také je relativně kvantifikovat, pak lze aplikovat následující metody určení vah kritérií bodovací metoda či Saatyho metoda. Bodovací metoda Bodovací metoda se podobá metodě pořadí, avšak tentokráte experti nepřidělují body odpovídající pořadí kritéria dle důležitosti, nýbrž přidělují body z předem definované bodové 18

30 škály. Ta může být stanovena přidělením maximálního počtu bodů nejlepší alternativě a minimálního počtu bodů nejméně vhodné alternativě. Všem ostatním kritériím mohou být přiřazeny body z tohoto intervalu. Stejně jako u metody pořadí se sečtou body kritéria přidělené jednotlivými experty. I zde lze označit kritéria za rovnocenná a na závěr se mohou váhy normalizovat. Saatyho metoda Saatyho metoda se zakládá na kvantitativním párovém porovnání, kdy jediný expert využívá devítibodové stupnice pro ohodnocení párových kritérií i a j. Stupnice vypadá následovně: 1 rovnocenná kritéria i a j, 3 slabě preferované kritérium i před j, 5 silně preferované kritérium i před j, 7 velmi silně preferované kritérium i před j, 9 absolutně preferované kritérium i před j Pokud je upřednostňováno dle této stupnice druhé kritérium ve vybraném páru, získá první kritérium převrácenou hodnotu bodů přidělených j-tému kritériu. Jinými slovy, pokud j-té kritérium je slabě preferované před i-tým, získá i-té kritérium 1/3 bodu. Po přiřazení bodů z devítistupňové stupnice každému páru kritérií lze sestavit Saatyho matici. Jednotlivé prvky matice vlastně vyjadřují podíl vah i-tého a j-tého kritéria. Z nich se potom získávají váhy pomocí normalizovaného geometrického průměru řádků této matice. Nicméně slabým místem této metody může být nedostatečná konzistence matice. Ta vzniká, pokud není zachován princip tranzitivity při párovém hodnocení kritérií. Tedy pokud platí A>B a B>C, pak musí platit i A>C. Saaty navrhl postup k určení dostatečné konzistence. Dostačující konzistence matice je zaručena, pokud index konzistence nabývá nižších hodnot než 0,1. Konkrétní matematický aparát poskytuje Příloha 2. V případech, kdy konzistence není zaručena, je potřeba zvážit povahu kritérií. Nekonzistentnost matice nemusí být vždy na škodu. Takovým příkladem jsou sportovní utkání, kdy mužstvo A porazí B, B zvítězí nad C a družstvo C vyhraje nad A. 19

31 Lze shrnout, že tato metoda představuje nejsofistikovanější způsob subjektivního stanovení vah kritérií. Její další předností je fakt, že ji lze využít v případech, kdy o váhách rozhoduje jediný expert. S aplikací této metody se ještě setkáme dále v průběhu práce. V předcházejících kapitolách bylo vysvětleno, co y jsou a že je lze členit na jednokriteriální a vícekriteriální. Ranking univerzit většinou spadá do kategorie vícekriteriálních žebříčků, neboť hodnotí vysoké školy dle více kritérií. Analýza u z hlediska rozhodovacího procesu ukázala, že pro determinaci kritérií je rozhodující jejich účelnost, která je ovšem omezena realizovatelností. Jinými slovy jde o to vybrat taková kritéria pro sestavení žebříčku čínských univerzit, která podají nejlepší informace českým studentům ucházejícím se o studium na těchto školách, aby se jim co nejvíce zvýšil rozhodovací komfort. Přitom tato kritéria musí být realizovatelná, což znamená, že k nim lze získat data, která umožňují srovnání vysokoškolských institucí v Číně. Dále byly rozebrány vybrané metody přidělení vah jednotlivým kritériím. V případě žebříčku čínských univerzit, a obecně při srovnání vysokoškolských institucí kdekoli ve světě, se pro určení vah užívá subjektivních metod. To znamená, že váhy jsou kritériím přidělovány na základě odhadu jedním či více experty. Saatyho metoda určení vah patří k sofistikovanějším způsobům determinace kriteriálních vah, a proto jí bude využito při sestavení vlastního žebříčku. Teď, když rozumíme ům v čistě teoretické rovině, pojďme se na ně podívat blíže přímo v kontextu čínského vysokého školství. 2.3 Žebříčky čínských univerzit Jak již bylo řečeno, v Čínské lidové republice si uchazeči o terciární vzdělávání mohou vybrat ze stovek institucí. Jen univerzit s plnými bakalářskými programy čínské statistiky čítají stovky. Přitom miliony studentů se každoročně hlásí do vysokoškolských programů. Avšak jak studenti, tak ti, co o studium usilují, požadují určité informace pro výběr vhodné univerzity. Ty ale často chybějí, nebo jsou příliš jednostranně zaměřené, když se univerzity samy prezentují na konkurenčním trhu. Z důvodu informační asymetrie na trhu vysokého školství i v Číně vzniká prostor pro y čínských univerzit. 20

32 Srovnávání čínských vysokoškolských institucí pomocí žebříčků lze považovat za relativně mladý fenomén. V roce 1987 jako první učinila takovou komparaci Čínská akademie manažerských věd, kdy univerzity poměřovala na základě jediného ukazatele (jednokriteriální ), a to sice dle citačního indexu SCI (Ying, a další, 2009), více o SCI viz Příloha 7. Serióznější pokusy přišly až na samém sklonku milénia. Mezi ně se řadí žebříčky Asociace absolventů čínských univerzit, Guangdongského institutu manažerských věd (GIMS) či společnosti Shenzen Netbig Education Services známým pod jménem Netbig. Úplný výčet ů univerzit v Číně poskytuje Tabulka 1. Samozřejmě z kontinentální Číny ještě pochází samotný Šanghajský žebříček světových univerzit (ARWU), avšak do seznamu pětiset jím nejlépe hodnocených univerzit světa se podařilo probojovat sotva třicítce čínských institucí. Tabulka 1: Výčet čínských žebříčků univerzit Název žebříčku Zkratka Vznik Ranking Asociace absolventů čínských univerzit CUAA 2003 Ranking Guangdongského institutu manažerských věd GIMS 1995 Ranking Čínského rozvojového centra pro akademické tituly a magisterské vzdělávání CDGDC 2002 Ranking společnosti Shenzen Netbig Education Services známý pod jménem Netbig Netbig 1999 Ranking Šanghajského institutu pro vzdělání SEIS 2003 Ranking a Výzkumného centra pro evaluaci vědy Číny RCCSE 2004 Ranking Hongkongských univerzit portálu Education18.com n/a 1998 Ranking světových univerzit dle vědeckých článků Taiwanské evaluační a akreditační komise vysokého vzdělávání) n/a 2007 Taiwanský akademické prestiže Tamkamgské univerzity n/a n/a Akademický světových univerzit ARWU 2003 Zdroj: Vlastní zpracování. Ze zmíněných žebříčků pevninské Číny obstály pouze dva - Netbig a CUAA. Ty jediné totiž veřejnosti poskytují informace o způsobu sestavení ů, pokrývají více než jednu oblast působení univerzit, zahrnují široký počet srovnávaných institucí a vydávají žebříčky pravidelně každý rok. Nejen z těchto důvodů je jim věnována pozornost v celé práci Ranking čínských univerzit Netbig Žebříček Netbig srovnávající čínské univerzity je publikován již od roku 1999 ve spolupráci internetové společnosti Netbig.com(China) limited, respektive Shenzen Netbig Education Service, a periodika China Youth Daily viz Příloha 3. Ranking hodnotí čínské vysokoškolské instituce na bakalářské úrovni pomocí indikátorů, jejichž počet se od roku 21

33 2001 ustálil přibližně na dvaceti. Avšak žebříček nelze považovat za zcela konzistentní v čase, neboť autoři žebříčku podle potřeby několikrát pozměnili samotná hodnotící kritéria či jejich váhy (Liu, a další, 2005). V současné době je již k dispozici žebříček pro rok 2013, Netbig 2013 University Ranking, s jehož výstupy bude dále pracováno. Tento žebříček agreguje výsledky univerzit dosažených v šesti kritériích Akademický sbor, Akademické úspěchy, Akademické, Materiálové, Prestiž a Studentské. Uživatel si na webu Netbig.com může zobrazit agregovaný žebříček, ale také pořadí institucí dosažených v jednotlivých kritériích. Dále Netbig.com klasifikuje univerzity dle jejich zaměření do deseti kategorií, jejichž výčet nabízí Tabulka 2 a geograficky dle příslušnosti k čínským provinciím a municipalitám do 31 geografických celků (viz Tabulka 2). Uživatel si může zobrazit agregovaný žebříček buď dle zaměření, či provincie. 22

34 Tabulka 2: Klasifikace vysokoškolských institucí dle Netbig a CUAA Klasifikace vysokoškolských institucí Netbig Klasifikace vysokoškolských institucí CUAA Dle zaměření Dle geografické oblasti Dle zaměření Dle geografické oblasti Ekonomické a finanční Anhui Finanční Anhui Jazykové Beijing Jazykové Beijing Medicínské Fujian Province Komplexní Fujian Province Národnostní Gansu Province Lesnické Gansu Province Normální (pedagogické) 1 Guangdong Medicínské Guangdong Politické a právní Guangxi Národnostní Guangxi Sportovní Guizhou Normální (pedagogické) Guizhou Umělecké Hainan Politické a právní Hainan Vědecké a strojní Hebei Polytechnické Hebei Zemědělské a lesnické Heilongjiang Zemědělské a lesnické Heilongjiang Henan Henan Hubei Hubei Hunan Hubei / Beijing Chongqing Hunan Inner Mongolia Chongqing Jiangsu Province Inner Mongolia Jiangxi Province Jiangsu / Beijing Jilin Jiangsu Province Liaoning Province Jiangxi Province Ningxia Jilin Qinghai Liaoning Province Shandong Ningxia Shanghai Qinghai Shanxi Shandong Shanxi Province Shandong / Beijing Sichuan Province Shanghai Tianjin Shanxi Tibet Shanxi Province Xinjiang Sichuan Province Zdrojová data Yunnan Zhejiang Tianjin Tibet Xinjiang Yunnan Zhejiang Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat sebraných z Netbig.com a Cuaa.net. Zmíněné y vycházejí při srovnání univerzit ze stejných zdrojových dat, jež Netbig.com získává hned několika způsoby dotazníkovým šetřením, z oficiálních vládních publikací a sběrem dat přímo z webových stránek škol. 1 Univerzity samotné se označují za normální, avšak významově toto slovo odpovídá slovu pedagogické. Jedná se tedy o univerzity pedagogického zaměření. 23

35 Probíhají dva druhy dotazníkových šetření. První se zaměřuje na reputaci škol, kde jsou dotazování nejvyšší představitelé vysokoškolského vzdělání. Ti přiřazují rating vybraným univerzitám. Druhý dotazník směřuje do rukou rektorů a děkanů. Tento dotazník shromažďuje data o aktivitách škol. S růstem vlivu internetu stále více nabývají na významu informace sebrané z webu vysokoškolských institucí, které se pro kontrolu porovnávají s údaji publikovanými ve vládních materiálech (Netbig.com, 2001). Hodnotící kritéria (ukazatele) Žebříček Netbig.com lze považovat za dvouúrovňový, neboť se skládá z šesti kritérií, která jsou poskládána dle přidělených vah z devatenácti indikátorů. Přehled těchto kritérií a ukazatelů včetně jejich vah zobrazuje Tabulka 3. 24

36 Tabulka 3: Přehled kritérií, indikátorů a vah žebříčku Netbig Primární indikátor Váha Sekundární indikátor Váha Prestiž 15,0 % Akademické Akademické úspěchy Studentské Akademický sbor Materiální 20,0 % 22,0 % 12,0 % 19,0 % 12,0 % Dotazování akademiků, známých vědců, expertů, ředitelů středních škol a rektorů univerzit 15,0 % Počet doktorských programů na studenta (Bc.) 4,4 % Počet magisterských programů na studenta (Bc.) 2,4 % Počet národních klíčových programů na studenta (Bc.) 4,6 % Počet národních klíčových center a laboratoří na studenta (Bc.) 4,2 % Počet národních center společenských věd na studenta (Bc.) 4,4 % Počet článků celkem a na člena akademického sboru indexovaných SCI 2 8,1 % Počet článků celkem a na člena akademického sboru indexovaných EI 5,5 % Počet článků celkem a na člena akademického sboru indexovaných SSCI 6,2 % Počet článků celkem a na člena akademického sboru indexovaných CSSCI 2,2 % Průměrné skóre v národním přijímacím řízení = kvality nově přijatých studentů 5,9 % Počet absolventů vůči studentům 6,1 % Procento vyučujících s docentským a vyšším titulem na plný úvazek 8,0 % Počet akademiků v Čínské akademii věd a Čínské akademii technických věd 5,0 % Počet vyučujících a vědců zahrnutých do Cheung Kong programu 4,0 % Počet vyučujících na plný úvazek na studenta 2,0 % Financování výzkumu (zaměstnanci na plný úvazek a výzkumné instituce) na člena akademického sboru 6,0 % Celkový počet knih a počet knih na studenta 3,0 % Množství budov a ploch na studenta 3,0 % Zdroj: (Shenzhen Netbig Education Service, 2013). Jak vidíme, sestavovaný Netbig.com hojně využívá vládních programů ke komparaci univerzit. Také výsledky dosažené v Národních vysokoškolských přijímacích zkouškách vstupují do u. Kromě toho autoři žebříčku hodnotí univerzity dle citovanosti článků, akademického sboru i z materiálního pohledu. Bližší rozbor jednotlivých indikátorů poskytuje Příloha 3. Způsob výpočtu Již známe, s jakými kritérii/ukazateli Netbig.com pracuje. Jakým způsobem je však zpracovává v jediný žebříček vysokých škol? Matematický základ žebříčku spočívá pouze ve využití váženého průměru. U každého z devatenácti sekundárních indikátorů 2 Více o citačních rejstřících v Příloze 7. 25

37 se nejprve nalezne univerzita s nejlepším výsledkem. Té je přiřazen plný počet bodů, tj. sto. Ostatní univerzity získají počet bodů na základě poměru k nejlepšímu výsledku. Poté se spočítá skóre univerzit v primárních indikátorech s využitím váženého průměru. Stejným způsobem se postupuje i pro získání celkového pořadí univerzit, kdy se výsledky primárních indikátorů agregují pomocí přiřazených vah. Podrobný popis matematického aparátu metodiky žebříčku poskytuje Příloha 3. Autoři žebříčku Netbig.com sice nepřišli s žádnou převratnou inovací při komparaci čínských univerzit, nicméně do určité míry žebříček poskytuje informace umožňující srovnání jednotlivých čínských institucí, čímž plní svůj hlavní účel. Jak si vede konkurenční Asociace absolventů čínských univerzit odhalí následující kapitola Ranking univerzit Asociace absolventů čínských univerzit Asociace absolventů čínských univerzit v kooperaci s periodikem University Weekly a 21st Century Talent Report již od roku 2003 provádí a uveřejňuje žebříček čínských univerzit. Prakticky po celou dobu jeho existence dochází k neustálým zásahům do metodiky sestavení (Deguo, a další, 2009), a proto se zdá CUAA v čase ještě méně konzistentní než žebříček Netbig.com. Stejně jako Netbig.com, i Asociace absolventů na svých webových stránkách nabízí k nahlédnutí žebříčky pro rok 2013 zpracovávající údaje za rok předcházející. Byť tento žebříček využívá velice podobné klasifikace univerzit jako konkurence z Netbig.com, srovnání poskytuje Tabulka 2, webové stránky Asociace absolventů neumožňují zobrazení žebříčku dle jednotlivých klasifikačních tříd (podrobněji v Příloze 4). Metodika hlavního žebříčku se opírá o tříúrovňový systém ukazatelů. Při jejich výběru tvůrci dbají na dodržení čtyř hlavních zásad systematičnosti, nestrannosti, realizovatelnosti a zásady poradenství. Zvolená kritéria mají pokrývat co nejširší oblast aktivit univerzit, ale současně se nepřekrývat, mají být nepředpojatá a porovnatelná. Zásada realizovatelnosti zaručuje jednoduchost indikátorů, jejich praktičnost a možnost opakované kontroly validity. Na posledním, byť ne na méně důležitém místě je zmíněna zásada poradenství, jež poukazuje 26

38 na to, že by žebříček měl univerzity vést k pochopení sebe samých, napomoci k identifikaci slabých a silných stránek a motivovat je ke stanovení cílů a k dalšímu rozvoji. Stanovením těchto zásad se žebříček do jisté míry odlišuje od u Netbig, neboť preferuje daleko transparentnější ukazatele se snáze získatelnými daty, která ovšem vyúsťují v poměrně úzce zaměřený žebříček zvýhodňující velké přírodovědně zaměřené univerzity. Tvůrci totiž uvažují taková kritéria srovnání, pro která lze získat objektivní data pořízená u nezávislých třetích stran. Hodnotící kritéria a způsob výpočtu bude rozebrán v následujících podkapitolách a informace o nich byly získány z webových stránek žebříčku Asociace absolventů čínských univerzit (Cuaa.net, 2013). Hodnotící kritéria (ukazatele) Primární indikátor Rozvoj talentu 42,37 % Věda a výzkum Tabulka 4: Přehled kritérií, ukazatelů a jejich vah žebříčku CUAA Váha Sekundární indikátor Terciární indikátor Váha 41,72 % Prestiž 15,92 % Významní absolventi Významní jedinci 20,65 % Akademický sbor Úroveň vyučujících 12,90 % Výcviková základna Úroveň oborů 8,82 % Úspěchy ve V&V Hlavní úspěchy ve V&V 20,43 % Vědecko-výzkumná základna Vědecká a inovační základna 9,46 % Výzkumné projekty Základna výzkumných projektů 11,83 % Akademická reputace Akademická reputace 7,53 % Národní prestiž Národní status 2,15 % Společenská prestiž Zdroj: (Cuaa.net, 2013). Pozornost médií 3,23 % Dary absolventů 3,01 % Při bližším pohledu na Tabulku 4 s výčtem indikátorů na třech úrovních vyvstává otázka, proč autoři pracují s tříúrovňovým systémem ukazatelů, když sekundární úroveň prakticky kopíruje ukazatele třetí úrovně? Odpověď nalezneme ve využití celé řady dílčích terciárních ukazatelů, které ovšem v rozkladu kritérií zobrazené v Tabulce 3 nejsou uvedeny. Podrobný popis jednotlivých indikátorů čtenář nalezne v Příloze 3. 27

39 Způsob výpočtu Způsob výpočtu celkového pořadí univerzit se s výjimkou dvou rozdílů neliší od Netbig.com. První spočívá v tříúrovňovém systému indikátorů. Čili je zapotřebí agregovat data pomocí váženého průměru třikrát. Druhá odchylka se nachází v určení konečného skóre univerzit. Aby tvůrci žebříčku zmírnili nápadnou bodovou propast mezi nejlépe a nejhůře umístěnými univerzitami a snížili tak psychologický efekt ovlivňující uživatele ů, každá instituce získá předem fixních 60 bodů. Zbylých 40 bodů je univerzitám přidělováno na základě váženého průměru skóre v jednotlivých sekundárních ukazatelích. Podrobně se metodou výpočtu zabývá Příloha Srovnání žebříčku Netbig a Asociace absolventů čínských univerzit Porovnáme-li oba dva y ve světovém kontextu, žádný nepřichází s nikterak převratným způsobem poměřování vysokoškolských institucí. Oba vycházejí z principu nalezení takových ukazatelů, které používají jako přibližné zastupující ukazatele pro hodnocení určitých aktivit vysokých škol. Ovšem mírou přiblížení k těmto aktivitám i výběrem samotných aktivit se metodiky obou liší. Na jedné straně stojí konzervativní žebříček Asociace absolventů vyzdvihující objektivnost zdrojových dat. Způsob jeho sestavení se blíží metodice využívané Šanghajskou univerzitou při komparaci v žebříčku světových univerzit (ARWU). Oba žebříčky totiž zohledňují objektivní kritéria získaných ocenění (ARWU Nobelovy ceny, CUAA čínská ocenění převážně vědecky orientovaná) jak absolventů, tak zaměstnanců škol. Taktéž shodně pracují s vysoce citovanými články a publikacemi v žurnálech Science a Nature. Obecně lze shrnout, že se jedná o žebříčky zaměřené na vědeckovýzkumnou oblast působení univerzit zvýhodňující spíše rozsáhlé vysokoškolské instituce s přidruženými výzkumnými centry. Hledisko porovnávající kvalitu výuky je zde potlačeno a zohlednění dalších poslání vysokého školství se tu neobjevuje téměř vůbec. Metodika ARWU je zveřejněná na jeho webových stránkách (Shanghai Ranking Consultancy, 2010) Oproti tomu žebříček Netbig.com volí strategii přiblížení široké veřejnosti. Neboli snaží se nalézt taková kritéria, která by pokrývala také výukovou část aktivit univerzit. O tu se více zajímají právě uchazeči o studium. Navolenými ukazateli se spíše podobá žebříčku 28

40 Top 400 světových univerzit v režii amerického periodika U. S. News. Na rozdíl od něj však v Číně nezohledňují zaměstnanost absolventů a mezinárodní aktivity škol. Přímé srovnání dvou soupeřících čínských ů odkrývá modifikovaná SWOT analýza. Modifikovaná SWOT analýza Aby bylo možné bezprostřední porovnání obou žebříčků, celá SWOT analýza je orientována vertikálně, kdy levá strana udává informace o u Netbig.com a pravá o žebříčku Asociace absolventů CUAA. Modifikovaná SWOT analýza začíná interními faktory rozebírajíc silné stránky následované slabými. Závěr patří externím faktorům, respektive příležitostem a hrozbám. Pořadí jednotlivých bodů reprezentuje jejich důležitost v kontextu celého žebříčku. Čím výše se faktor nalézá, tím se těší větší důležitosti. 29

41 Tabulka 5: Modifikovaná SWOT analýza INTERNÍ FAKTORY Silné stránky Netbig CUAA 1. Širší záběr u (zohlednění výuky, ) 1. Spolehlivost zdrojových dat 2. Orientace na uživatele 2. Transparentnost indikátorů 3. Zohlednění srovnání per capita 3. Zaměření na excelenci 4. Zaměření na veřejnost (průměrnost) Slabé stránky Netbig CUAA 1. Možná předpojatost zdrojových dat 1. Jednostrannost žebříčku 2. Slabé vysvětlení přidělení vah 2. Slabá aproximace proměnných 3. Dotazníkové šetření zaměřené na prestiž 3. Nezohlednění orientace/mise univerzit 4. Nezohlednění orientace/mise univerzit 4. Nekonzistentnost v čase 5. Slabá aproximace proměnných 5. Slabé vysvětlení přidělení vah 6. Nekonzistentnost v čase Netbig 1. Vládní kontrolní systém kvality jako zdroj dat 2. Absence konkurence ve srovnání univerzit dle oborů 3. Zvýšení kredibility zaručením rektorů za poskytnuté údaje Netbig 1. Možnost manipulace daty 2. Neochota univerzit spolupracovat 3. Neschopnost uživatelů správně interpretovat výsledky u 4. Administrativní zákaz žebříčků univerzit EXTERNÍ FAKTORY Příležitosti Hrozby Zdroj: Vlastní zpracování. Závěry modifikované SWOT analýzy CUAA 1. Absence konkurence ve srovnání univerzit dle oborů CUAA 1. Změna metodik třetích nezávislých stran poskytujících zdrojová data 2. Neschopnost uživatelů správně interpretovat výsledky u 3. Administrativní zákaz žebříčků univerzit Z modifikované SWOT analýzy pro oba y vyplývá řada implikací, jež budou rozebrány v následujících dvou podkapitolách. Závěry z této analýzy jsou v souladu s poznatky, k nimž došla jiná komparativní studie. O jejích výsledcích nás stručně informuje závěrečná kapitola uzavírající teoretickou část práce. 30

42 Závěry pro Netbig Netbig.com dává jednoznačně přednost pokrytí větší části činností vysokých škol. Konkrétně oproti svému konkurentovi více zohledňuje úroveň výuky, která se dotýká všech studentů i uchazečů o studium. Indikátory a kritéria, podle nichž tvůrci poměřují univerzity, spíše zkoumají obecné standardy výuky a výzkumu, čímž skupina spotřebitelů tohoto u sestává z průměrných zájemců o studium, popřípadě z řadových studentů a vyučujících. Žebříček tak více zohledňuje potřeby široké veřejnosti. Tím, že uživatelé mohou zobrazovat na webu Netbig.com podle různých kritérií, usnadňuje jim tak žebříček práci při komparaci univerzit. Největší slabina žebříčku přímo vyplývá z jeho předností. Aby mohla být hodnocena kvalita výuky, zdrojová data musejí být čerpána přímo ze statistik vedených samotnými institucemi. Univerzity se ale mohou prezentovat v lepším světle, než by odpovídalo skutečnosti. Tedy vzniká zde rozsáhlý prostor pro předpojatost dat i manipulaci s nimi, která v Číně představuje poměrně běžný problém, čímž ohrožuje validitu žebříčku i jeho existenci. Nekale upravovat výsledky dle potřeb lze také prostřednictvím přidělených vah, které má zcela arbitrární charakter a není nikterak osvětleno. Další problém metodiky Netbig.com tkví v dotazníkovém šetření zaměřeném na prestiž. Akademici a vědci přidružení k univerzitám de facto hodnotí sebe samé. Dále zde vzniká prostor pro kotvící efekt 3 a tím, že experti hodnotí omezený počet předvybraných univerzit autory žebříčků, je celé šetření předpojaté. 3 Kotvící efekt popisuje fenomén při rozhodování, kdy lidé mají tendenci přílišně spoléhat na počáteční, byť neúplnou, informaci a následně podle ní přizpůsobovat výsledky konečného rozhodnutí. Tato počáteční informace se nazývá kotvící bod. Pokud rozhodující se osoba v průběhu rozhodovacího procesu získá dodatečné informace, je vůči nim předpojatá ve vztahu k počáteční informací (Bowman, a další, 2011; Tversky, a další, 1974). Za první průkopníky této teorie se uvažují A. Tversky s D. Kahnemanem. Na britském žebříčku světových univerzit Times Higher Education Supplement A. N. Bowman a kolektiv aplikují tuto teorii poukazujíce na nízkou vypovídací hodnotu reputačních kritérií založených na dotazování kolegů akademiků. Při opakovaném publikování žebříčku mohou být totiž respondenti při hodnocení univerzit ovlivnění výsledky předešlých žebříčků. Kotvícím bodem je pak první vydání žebříčku. 31

43 Navíc univerzity nezahrnuté do tohoto šetření jsou v kritériu prestiže také srovnávány. Vysvětlení, na jakém základě, ale zcela chybí. Další slabá místa u jsou společná i pro jeho konkurenta Asociace absolventů. Žebříčky nezohledňují zaměření jednotlivých univerzit, respektive jejich poslání. Ne každá univerzita usiluje o dosažení excelentních výsledků ve výzkumu. Jejím cílem může být například regionální sociální rozvoj, kdy univerzita věnuje významnou část svých prostředků do vzdělávání dospělých či komunit. Tyto mise nejsou zohledněny v žádném žebříčku. Častý problém všech žebříčků spočívá ve slabé aproximaci proměnných. Jinými slovy indikátor neměří to, co autoři žebříčku zamýšlejí a prezentují navenek. Poslední slabinou u je i nekonzistence v čase. Autoři několikrát pozměnili metodiku, čímž prakticky vyloučili možnost srovnávat univerzity v různých letech. Zásahy tvůrců konkurenčního žebříčku do metodik jsou ještě patrnější. Svým zaměřením může žebříček vysoce těžit z vládního kontrolního systému kvality. Zavedou-li se standardy pro sběr dat a čínské autority zajistí jejich objektivnost, pak Netbig.com bude moci využít těchto dat k poskytnutí vysoce kvalitního srovnání univerzit. Při sběru dat u samotných univerzit by zatím autoři mohli zajistit kvalitnější zdrojová data a větší důvěryhodnost zapojením rektorů. Ti by se oficiálně zaručili za korektnost dat poskytnutých v dotazníku. To by zajisté napomohlo získávání lepších údajů, neboť autority jako rektoři jsou vysoce uznáváni a ztráta tváře je v Číně závažný sociologický problém, který by si žádný rektor nemohl dovolit. Vzhledem k tomu, že rektoři se za správnost uvedených dat nikomu nezaručují, mohou odevzdávat zmanipulované či nepravdivé údaje, na nichž ale žebříček závisí. Dále je ohrožen možnou neochotou univerzit spolupracovat. Společnou hrozbou pro oba soupeře je možná desinterpretace výsledků u veřejností, která nemusí plně rozumět vypovídací schopnosti žebříčku. Pokud se jejich očekávání vytvořené na základě výsledku žebříčku ukáže být odlišné od reality, může výrazně poklesnout kredibilita žebříčku. Definitivní konec by znamenal administrativní zákaz ů čínských univerzit, jakožto zásahu do jejich suverenity. Takovéto hlasy se vynořily na Národním lidovém kongresu na počátku tisíciletí, avšak vláda je zatím v tichosti přechází (Hongcai, 2009). 32

44 Závěry pro Asociace absolventů čínských univerzit Experti Asociace absolventů upřednostňují objektivnější, snadno získatelná a ověřitelná zdrojová data, čímž roste důvěryhodnost žebříčku, protože se zakládá na transparentních ukazatelích. Z toho současně plyne i přílišné zaměření na vědu a výzkum, konkrétně na přírodní vědy a technologie, což pokrývá pouze část činností škol. Ostatní mise škol jsou úplně přehlíženy. Použitím tohoto typu dat také dochází k přílišné simplifikaci. Na druhou stranu data získávaná od nezávislých třetích osob minimalizují prostor pro manipulaci s výsledky. Ta je umožněna pouze volbou vah kritérií, kdy postup jejich stanovení není dostatečně vysvětlen ani podložen. Charakterem zvolených ukazatelů se žebříček zaměřuje na elitní představitele společnosti a elitní výzkum. Z tohoto pohledu má žebříček největší vypovídací schopnost pro potenciální (špičkové) vědecko-výzkumné partnerské instituce (univerzity i firmy) a popřípadě pro elitní vědce, profesory a studenty, kteří zvažují spolupráci s takovými institucemi. Z charakteru u vyplývá plná závislost u na informacích podávaných třetími stranami. Pokud tyto strany jakkoli změní dosavadní postupy a metodiky, může Asociace absolventů přijít o svoje dat nebo se stane časově zcela nekonzistentní, k čemuž má v současnosti poměrně blízko. Žebříček je shodně ohrožen neschopností řádně interpretovat jeho výstupy i administrativním zákazem. Již existující srovnání žebříčků Jako závěrečné shrnutí poslouží závěry učiněné autory studie srovnávající tři čínské žebříčky Netbig, CUAA a žebříček Guangdongské akademie manažerských věd. Ani jeden žebříček se netěší příliš vysoké důvěryhodnosti v porovnání s americkým žebříčkem U. S. News. Avšak CUAA si v tomto ohledu vede relativně nejlépe, jelikož pracuje s poměrně objektivními ukazateli, ovšem za cenu úzkého zaměření na vědu a výzkum, což tvoří pouze část aktivit vysokých škol. Naopak žebříček Netbig si nejlépe stojí ve sledování zájmů veřejnosti, protože zpracovává i takové údaje, které zajímají zejména uchazeče o studium (Ying, a další, 2009). 33

45 3. Závěr teoretické části Práce se zabývá em čínských univerzit. Ranking nabízí srovnání čínských univerzit vytvořením pořadí od nejlepší po nejhorší, kdy se pořadí stanovuje na základě výsledků dosažených v předem definovaných kritériích. Z tohoto pohledu lze členit žebříčky na jednokriteriální a vícekriteriální. Přitom druhý zmíněný se většinou užívá v případě komparace univerzit. Zásadním pro sestavení je volba vhodných kriterií, která by odrážela cíl žebříčku. Většinou jsou ale omezena možností získat potřebná data k jejich vyhodnocení. Proto je potřeba nalézt kompromis mezi účelností a realizovatelností žebříčku. Z analýzy žebříčků srovnávajících čínské univerzity vyplynulo, že pouze dva y, Netbig.com a Asociace absolventů čínských univerzit, se hodí pro další rozbor a vytvoření nového žebříčku. Jeho metodice, výsledkům a jak s žebříčkem pracovat se věnuje analytická část práce. Ovšem abychom s ním mohli snáze pracovat, bylo potřeba porozumět nejen samotným ům, ale i prostředí, ve kterém žebříčky vznikají. Proto bylo zapotřebí pojednat o vysokém školství v Číně, jež rozebrala první kapitola teoretické části. Vyplynulo z ní, že významnou roli v terciárním vzdělávání v Číně stále hraje čínská vláda, která tak ovlivňuje žebříčky nejen zprostředkovaně skrze působení na univerzity samotné, ale i přímo skrze využívání řady nástrojů rozvoje vysokého školství, které často vstupují do srovnávacích kritérií žebříčků. Tímto se uzavírá teoretická část práce, abychom mohli plynule přejít k části analytické. 34

46 ANALYTICKÁ ČÁST Práce si klade za cíl vytvořit čínských univerzit, který by zvýšil rozhodovací komfort zájemců o vysokoškolské studium v Číně při výběru vhodné univerzity. Byť výsledky žebříčků Netbig.com a CUAA mohou v tomto směru přispět k naplnění účelu práce, jejich zaměření na čínskou veřejnost nezohledňuje specifické požadavky českých studentů. Pojďme se tedy podívat na nově vytvořený. Než se tak stane, je třeba zmínit, co konkrétně nás v dalších kapitolách čeká. V první řadě je potřeba pochopit, jak žebříček vznikl. Podrobný rozbor metodiky nového u otevírá praktickou část práce. Další kapitoly se zabývají výsledky žebříčku, a to i ve srovnání s existujícími čínskými y, a jejich správnou interpretací. Na závěr budou shrnuty výhody a nevýhody žebříčků, jež poskytnou dostatečný základ pro nalezení doporučení na zlepšení. 35

47 4. Vlastní žebříček čínských univerzit Jak již bylo zmíněno, žebříčky Netbig.com a CUAA mohou sice částečně přispět ke zvýšení rozhodovacího komfortu českých uchazečů o studium v Číně, ale nezohledňují jejich potřeby zcela. Za tímto účelem byla navržena vlastní metodika sestavení žebříčku. Její konkretizaci poskytne následující podkapitola. 4.1 Vlastní metodika V obecné rovině se metodika nového u v zásadě neliší od ostatních. I ona nabídne vícekriteriální hodnocení jednotlivých čínských univerzit agregované do jediného pořadí na základě váženého průměru jednotlivých kritérií (ukazatelů). Po vzoru Netbig.com ponechá ale uživateli možnost zobrazit y dle jednotlivých ukazatelů a dle kategorií využité klasifikace, alespoň v elektronické podobě. Zásadní rozdíl spočívá v účelu sestavení žebříčku. Tedy žebříček se orientuje na české studenty. To podstatným způsobem ovlivňuje volbu kritérií a přiřazení vah těmto indikátorům Formulace rozhodovacích kritérií pro zájemce o studium Jak vyplynulo z teoretického přístupu k rozhodovacímu procesu, hlavní roli pro volbu ukazatelů sehrává účel rozhodování. V našem případě má dojít ke zvýšení rozhodovacího komfortu českých zájemců o studium v Číně. Tedy musejí být vybrána taková kritéria, která mohou české studenty zajímat či poskytnout jim užitečné informace pro výběr vhodné instituce. Právě z tohoto důvodu musí být zachována možnost přizpůsobit vlastním potřebám studenta. Proto výstupy u budou také publikovány v programu MS Excel, který umožňuje snadné přepínání srovnání dle zaměření univerzity či geografické polohy. Tato funkce musí být zachována, neboť ne každý uchazeč o studium se zajímá o všechna zaměření vysokých škol. Studentovi medicíny asi neusnadní volbu vhodné univerzity porovnání technicky zaměřených škol a naopak. 36

48 Ovšem limitujícím faktorem pro naplnění hlediska účelnosti zůstává dostupnost potřebných dat. Přestože původní záměr uvažoval o sebrání zdrojových dat v dotazníkovém šetření, stav okolností této varianty ji prakticky vyřadil. Nízká návratnost dotazníků nevedla ke sběru dostatečného množství zdrojových dat. Proto bylo potřeba uchýlit se k jiné alternativě. Ta se zakládá na použití již existujících sekundárních dat. Při počtu srovnávaných vysokoškolských institucí v Číně v řádu stovek je nad rámec této práce sbírat data přímo u jednotlivých institucí, která často ani na jejich webových stránkách uvedena nejsou. Z tohoto důvodu je nutné pracovat s daty publikovanými výše zmíněnými žebříčky. Jak je vidět, hledisko realizovatelnosti značně omezuje možnosti sestavení účelného u. Možnosti výběru jednotlivých kritérií se prakticky zúžily na kritéria (ukazatele) používaná ovými systémy Netbig.com a Asociace absolventů. Z modifikované SWOT analýzy vyvstaly jak jejich přednosti, tak jejich slabé stránky. To bude dále zohledněno při výběru vhodných kritérií. Kromě toho by měla být zachována maximální možná objektivita kritérií. Na konkrétní kritéria se nahlíží v následujících odstavcích. Omezení výběru ukazatelů vycházející z nemožnosti získat jiná zdrojová data předurčila k použití indikátory obou zmíněných žebříčků. Vzhledem k faktu, že dílčí data oba žebříčky publikují pouze na úrovni primárních ukazatelů, použitelná kritéria se omezují právě na ně. Ne příliš pestrou nabídku kritérií sumarizuje Tabulka 6. Tabulka 6: Srovnání primárních kritérií a jejich vah žebříčku Netbig a CUAA Primární indikátory žebříčku Netbig Primární indikátory žebříčku CUAA Primární indikátor Původní váha Primární indikátor Původní váha Prestiž 15,0% Rozvoj talentu 42,37% Akademické 20,0% Věda a výzkum 41,72% Akademické úspěchy 22,0% Prestiž 15,92% Studentské 12,0% Akademický sbor 19,0% Materiální 12,0% Zdroj: (Cuaa.net, 2013; Shenzhen Netbig Education Service, 2013). Při zohlednění výstupů modifikované SWOT analýzy můžeme přímo vyřadit indikátor Prestiže, a to u obou žebříčků. V obou případech není metodika stoprocentně jednoznačná a transparentní. Z pohledu využitelnosti informací poskytovaných zbylými primárními indikátory by české studenty v různé míře mohly zajímat výsledky dosažené ve všech těchto 37

49 ukazatelích. Rozdílnost v míře zajímavosti pro studenty bude rozebrána v souvislosti s přidělením vah jednotlivým kritériím. Při vyřazení indikátoru Prestiže u u CUAA zbývá ukazatel Rozvoje talentu a Vědy a výzkumu. První zmíněný ukazatel bude také při kompozici nového žebříčku vynechán. To proto, že by docházelo k překrývání s některými primárními ukazateli žebříčku Netbig.com. Další důvod podporující jeho vyloučení je přílišná orientace na elity. To znamená, že toto kritérium hodnotí pouze elitní špičku ledovce. Nevypovídá nic o valné většině ostatních aktivit školy, jež lze považovat za podstatné pro uchazeče o studium na čínských školách. Věda a výzkum (Asociace absolventů čínských univerzit) Jediný použitelný ukazatel z žebříčku Asociace absolventů je primární indikátor Věda a výzkum. Jak jeho název napovídá, hodnotí univerzity v oblasti vědeckovýzkumných aktivit. Produkce znalostí a jejich transfer patří k hlavním funkcím univerzit. Kritérium zohledňuje počet získaných patentů, vědeckých ocenění, publikace v žurnálech Nature a Science, účast na výzkumných projektech a další. Podrobnější charakteristika se nalézá v Příloze 4. SWOT analýza odhalila větší zaměřenost žebříčku Netbig.com na výuku, ale také jeho přátelský přístup k uživatelům. Nejen proto více jeho primárních indikátorů vstupuje do nového žebříčku. Akademické (Netbig.com) Hned na úvod je třeba připomenout, že primární indikátor prestiže byl rovnou vyloučen. Akademické zkoumají instituce dle počtu nabízených magisterských a doktorandských programů, Národních klíčových programů či přidružení k Národním klíčovým laboratořím. Poslední uvedený ukazatel způsobuje menší nekonzistentnost v metodice nového žebříčku, neboť faktor Národních klíčových laboratoří vstupuje i do kritéria Vědy a výzkumu. Avšak praktičnost ostatních sekundárních ukazatelů Akademických zdrojů převažuje relativně malé zastoupení Národních klíčových laboratoří. Z tohoto důvodu bude indikátor akademických zdrojů použit. 38

50 Akademické úspěchy (Netbig.com) Akademické úspěchy autoři u Netbig.com měří pomocí citovanosti v různých citačních rejstřících. Toto kritérium z hlediska metodiky může být využito, ale v souladu s principem účelnosti by mu měla připadnout nízká váha. Studentské (Netbig.com) Tento primární indikátor je pro uchazeče o studium obzvláště zajímavý, neboť hodnotí univerzity dle toho, jak schopné studenty instituce dokážou přilákat. Čím schopnější studenti studují na vysoké škole, tím více škola směřuje ke konkurenčnějšímu prostředí a kvalitnější výuce. Indikátor Studentské také hodnotí poměr absolventů vůči studentům. Akademický sbor (Netbig.com) Akademický sbor jakožto kritérium evaluace univerzit zahrnuje čtyři ukazatele poměr vyučujících s docentským a vyšším titulem zaměstnaných na plný úvazek, počet přidružených akademiků z Čínské akademie věd a Čínské akademie technických věd a počet vyučujících v přepočtu na studenta. S důrazem na první zmíněné sekundární ukazatele i toto kritérium je pro české studenty nezanedbatelným m srovnání. Materiální (Netbig.com) Posledním zvažované primární kritérium u Netbig.com představují Materiální. Hodnotí se objem finančních toků směřujících do výzkumu, počet knih v knihovně a velikost kampusu. Zejména poslední dvě kritéria mohou uchazeče o studium zajímat. Podrobněji popsaná kritéria jsou k nahlédnutí v Příloze 3 a Příloze 4 Ovšem co bude určitě předmětem zájmu českých studentů, je mezinárodní zapojení institucí. O tom bohužel ani jeden ze zmiňovaných ů nepojednává. Přitom internacionalizace může být jedním z dalších cílů univerzit. Tady se opět projevuje slabina obou žebříčků, kdy nezohledňují alternativní mise jednotlivých institucí. Kvůli omezenému rozsahu práce není možné provést podrobnou analýzu stovek univerzit, byť by české studenty zajisté zajímalo, zda škola nabízí studijní programy v anglickém jazyce, či zda pro tyto účely zřídila centrum pro mezinárodní spolupráci nebo jeho obdobu. Nicméně kritérium mezinárodního zapojení je alespoň v omezené formě do nového u zařazeno. 39

51 Webové stránky v angličtině (vlastní) V rámci nového u se přihlíží k tomu, zda univerzita vede vlastní webové stránky v angličtině. Třebaže se jedná o poměrně slabé přiblížení, vytvoření webových stránek v cizím jazyce je prvním krokem k internacionalizaci instituce. Většina zahraničních zájemců o studium ocení spíše stránky v anglickém jazyce než v čínském. Pokud zahraniční studenti žádají o standardní studium v čínském jazyce, mezinárodní zapojení školy tím není příliš ovlivněno či rozvíjeno. Konečný přehled použitých indikátorů pro sestavení nového žebříčku uvádí Tabulka 7. Primární indikátor (KI i ) Věda a výzkum Akademické Akademické úspěchy Studentské Akademický sbor Materiální Tabulka 7: Přehled indikátorů nového u včetně přidělení vah Původ CUAA Netbig Netbig Netbig Netbig Netbig Sekundární indikátor Hlavní úspěchy ve V&V Vědecká a inovační základna Základna výzkumných projektů Počet doktorských programů na studenta (Bc.) Počet magisterských programů na studenta (Bc.) Počet národních klíčových programů na studenta (Bc.) Počet národních klíčových center a laboratoří na studenta (Bc.) Počet národních center společenských věd na studenta (Bc.) Počet článků celkem a na člena akademického sboru indexovaných SCI Počet článků celkem a na člena akademického sboru indexovaných EI Počet článků celkem a na člena akademického sboru indexovaných SSCI Počet článků celkem a na člena akademického sboru indexovaných CSSCI Průměrné skóre v národním přijímacím řízení Procento absolventů vůči studentům Procento vyučujících s docentským a vyšším titulem na plný úvazek Počet akademiků v Čínské akademii věd a Čínské akademii technických věd Počet vyučujících a vědců zahrnutých do Cheung Kong programu Poměr vyučujících na plný úvazek na studenta Financování výzkumu (zaměstnanci na plný úvazek a výzkumné instituce) na člena akademického sboru Celkový počet knih a počet knih na studenta Množství budov a ploch na studenta Internacionalizace Vlastní Webové stránky v anglickém jazyce 0,09 Zdroj: Vlastní zpracování. Váha (v i ) 0,07 0,09 0,03 0,32 0,32 0,08 40

52 Jak je vidět, tabulka nabízí i váhy, kterými je zastoupena důležitost jednotlivých ukazatelů. Jakým způsobem byly stanoveny, ukáže další kapitola Stanovení vah ukazatelů Jelikož se při vytvoření nového žebříčku pracuje s více kritérii (indikátory), aby mohl vzniknout celkový univerzit, musí být dílčí výsledky agregovány do jediného. V případě vícekriteriálních ů se užívá váženého průměru. Dílčí výsledky se průměrují na základě přiřazených vah. Přestože subjektivní přiřazení vah sklízí širokou kritiku, lepší metoda, která by umožnila porovnávat univerzity v jejich rozdílných aktivitách, nebyla doposud nalezena. Proto i nový žebříček využívá subjektivně přidělených vah na základě expertního odhadu pomocí takzvané Saatyho metody. Tato metoda je blíže popsána v teoretické části a její matematický aparát v Příloze 2. Saatyho matice Následující tabulka představuje Saatyho matici S, v níž každá buňka vlastně vyjadřuje poměr vah i-tého a j-tého indikátoru. V našem případě uvažujeme celkem sedm kritérií, čili n = 7. 41

53 Věda a výzkum Akademické Akademické úspěchy Studentské Akademický sbor Materiální Internacionalizace Geom. průměr řádků Normalizovaná váha Tabulka 8: Saatyho matice poměrů vah kritérií, geometrický průměr řádků matice s normalizovanými vahami kritérií Věda a výzkum ,63 6,6 % Akademické ,85 8,9 % Akademické úspěchy ,28 3,0 % Studentské ,08 32,1 % Akademický sbor ,08 32,1 % Materiální ,79 8,3 % Internacionalizace ,86 9,0 % Zdroj: Vlastní zpracování. Hodnoty uvedené v jednotlivých buňkách představují prvky Saatyho matice. Tyto hodnoty byly stanoveny v souladu s principem účelnosti. Praktická ukázka stanovení několika prvků matice osvětlí celou metodu. Začněme hned prvním prvkem matice. Ten má hodnotu jedna. To dle Saatyho devítibodové stupnice znamená, že kritérium Vědy a výzkum je rovnocenné s kritériem Vědy a výzkumu. Takový výsledek nemůže překvapit, porovnáváme-li v páru dva identické ukazatele, ani jeden nemůže být preferován. Druhým prvkem prvního řádku je číslo 0,33. To značí v porovnání kritéria Vědy a výzkumu s Akademickými zdroji, že kritérium Vědy a výzkumu je méně preferováno než Akademické. Což vlastně značí, že Akademické jsou slabě preferovaným kritériem před Vědou a výzkumem. Když se podíváme na první prvek druhého řádku, zjistíme, že porovnává tatéž kritéria, avšak v obráceném pořadí. Hodnota 3 říká, že 42

54 Akademické jsou dle Saatyho devítibodové stupnice slabě preferovaným kritériem. Trojka není nic jiného než převrácenou hodnotou čísla 0,33 na místě druhého prvku prvního řádku. Saatyho matice je tedy reciproká. V souladu s principem účelnosti kritérium Akademických zdrojů přinese většině českých studentů při výběru školy větší užitek než Věda a výzkum, neboť v sobě zahrnuje hodnocení počtu nabízených magisterských a doktorandských programů či počet prestižních Národních klíčových programů čínské vlády. Tedy přínos tohoto indikátoru je větší než Vědy a výzkumu, který zohledňuje patenty, publikace v Science a Nature, výzkumné programy a další čistě na vědu a výzkum orientované ukazatele. Takto bychom mohli pokračovat u všech prvků nalevo od hlavní diagonály. Prvky na hlavní diagonále (buňky zvýrazněné šedým odstínem) jsou vždy rovny jedné. Prvky napravo od hlavní diagonály jsou převrácenou hodnotou prvků osově souměrných dle hlavní diagonály. Při párovém porovnávání všech indikátorů byla vždy zohledněna účelnost pro studenty, vypovídací schopnost indikátoru i spolehlivost pro něj použitých dat. Uchazeči o studium si budou nejspíše nejvíce považovat informací o studentských zdrojích, akademickém sboru či o nabízených studijních programech. Dále by je velmi zajímala internacionalizace institucí. Tím, že je ale zastoupena poměrně vysoce zjednodušenou proměnnou ve formě webových stránek v angličtině, nemůže být tomuto kritériu přidělena velká váha. Naopak věda a výzkum či citovanost publikovaných článků nebudou většinu uchazečů zásadně oslovovat. Avšak tím, že indikátor Vědy a výzkumu je poměrně komplexní, zakládá se na transparentních a spolehlivých datech a vypovídá mimo jiné i prestiži školy, bude toto kritérium zohledněno více než citované články. Oproti tomu studenty určitě zajímá hodnocení univerzit dle studijního prostředí měřeného pomocí velikosti kampusu a vybavenosti školní knihovny. Nicméně protože zjištění dat pro jeho vyhodnocení spoléhá na informace podané samotnými univerzitami, existuje prostor pro nežádoucí manipulaci s daty, a proto nelze kritériu přiřadit vyšší váhu. Předposlední sloupec Tabulky 8 nabízí geometrické průměry řádků matice. Poslední sloupec téže tabulky konečně poskytuje kýžené váhy v procentech pro jednotlivé indikátory. Při srovnání s vahami uvedenými v Tabulce 7 zjistíme, že Tabulka 7 již poskytuje váhy zaokrouhlené na dvě desetinná místa. 43

55 Index konzistence Pro úplné uplatnění Saatyho metody je ještě zapotřebí prozkoumat, zda je takto sestavená Saatyho matice dostatečně konzistentní. Aby tato podmínka byla naplněna, musí index konzistence I S nabývat hodnot menších 0,1. Index konzistence vypočteme následovně kde n l max počet kritérií, a největší vlastní číslo Saatyho matice. Pro výpočet l max je potřeba vyřešit polynomickou rovnici až sedmého řádu. K tomu poslouží online freewarový výpočtový nástroj Online Matrix Calculator (Bluebit Software, 2003). Ten vypočetl hodnotu největšího vlastního čísla naší matice při zaokrouhlení na dvě desetinná místa jako 7,48. Jestliže n = 7 a l max = 7,48, pak lze vypočítat I s následovně Aby byla matice dle Saatyho dostatečně konzistentní, musí platit I s < 0,1. Při vypočteném I s = 0,08, je tato podmínka splněna. Nicméně je zde vhodné zmínit, že první pokus o sestavení Saatyho matice vedl k nedostatečně konzistentní matici, kdy index konzistence I s téměř třínásobně překročil limit pro dostatečně konzistentní matici. Proto musely být přidělené váhy u vybraných kriteriálních párů přehodnoceny. Konkrétní postup skýtá Příloha 8. Přesnější informace o obecném matematickém aparátu Saatyho metody nabízí Příloha Agregace dat Teď, když byla určena kritéria pro vytvoření vlastního žebříčku a byly jim na základě Saatyho metody přiděleny váhy, můžeme postoupit k samotné agregaci dat do jediného u. Agregace dat probíhá na základě váženého průměru výsledků dosažených jednotlivými institucemi v jednotlivých kritériích. Tabulka 9 rekapituluje použitá kritéria a jejich váhy. Jak lze z tabulky vypozorovat, největší váha připadá na Studentské a Akademický sbor. To je v souladu s principem účelnosti; Vždyť tato kritéria hodnotí takové 44

56 aktivity univerzit, které se studentů přímo dotýkají. Stejně tak by české uchazeče o studium v zahraničí zajímala míra mezinárodního zapojení univerzit. Ovšem na to, aby kritériu Internacionalizace mohla být přidělena váha, chybí vhodná zdrojová data. Tabulka 9: Kritéria a jejich váhy vlastního u Kritérium (K i ) Váha (v i ) Akademické úspěchy 0,03 Akademické 0,09 Akademický sbor 0,32 Internacionalizace 0,09 Materiální 0,08 Studentské 0,32 Věda a výzkum 0,07 Zdroj: Vlastní zpracování. Princip přidělení bodů institucím v jednotlivých kritériích je shodný s oběma metodami použitých čínských žebříčků. V každém kritériu KI i se nalezne instituce s nejlepším výsledkem, jíž je přiřazeno 100 bodů. Zbylé školy získávají body na základě poměru jejich výsledku s výsledkem nejlepší univerzity. Celkový výsledek i-té instituce se vypočítá následovně kde Rj celkové skóre/celkový výsledek j-té univerzity, které určuje celkové pořadí univerzity v žebříčku, pro j = 1, 2,, 538, n počet primárních kritérií, n = 7, Ki skóre dosažené v i-tém kritériu (viz první sloupec Tabulky 9), kde i = 1, 2,, n, vi váha i-tého kritéria (viz druhý sloupec Tabulky 9), skóre i-tého kritéria nejlépe umístěné univerzity (R 1 ). Nejlépe umístěná univerzita (R 1 ) se zjistí z výsledku prostého váženého průměru. Jelikož v každém dílčím kritériu může dosahovat nejlepších výsledků jiná univerzita, pak by na základě váženého průměru žádná nezískala plných 100 bodů. Tedy nalezneme takovou univerzitu, která v samotném váženém průměru výsledků v dílčích kritériích získá nejvíce bodů. V případě našeho žebříčku je to Tsinghua University (R 1 ) s hodnotou váženého 45

57 průměru 98,1. Té je v celkovém u přiděleno 100 bodů, respektive bodů. Zbylé univerzity již dostávání body na základě výše uvedeného vzorce. Tento způsob výpočtu celkového umístění univerzity se podobá způsobu, jejž využívá CUAA. Přičtení čísla 50 a přidělení pouze zbylých 50 bodů na základě využití váženého průměru má zmírnit optickou bodovou propast mezi nejlépe a nejhůře umístěnými institucemi. Jedná se spíše o kosmetickou úpravu mající psychologický efekt. Ovšem takovéto přiblížení ovlivní celkové umístění skrze zaokrouhlování dosažených výsledků. Následující tabulka skýtá dílčí i celkové výsledky dosažené nejlepší pětadvacítkou čínských vysokoškolských institucí. 46

58 47 Ranking Tabulka 10: Top 25 nejlépe umístěných univerzit ve vlastním u čínských univerzit, celkové skóre a dílčí kritéria Univerzita Celkové skóre Akadem. úspěchy Akadem. Akadem. sbor Internacionalizace Materiál. Student. 1 Tsinghua University 100,0 100,0 82, ,0 98,8 100,0 2 Peking University 94,5 77,1 89,5 76, ,0 96,0 93,4 3 Nanjing University 93,3 68,0 72,6 88, ,4 94,9 44,4 4 Zhejiang University 92,4 97,4 56,2 82, ,9 87,6 53,4 5 University of Science and Technology of China 91,0 63, , , ,6 6 Fudan University 90,8 72,8 80,0 78, ,0 86,9 56,4 7 Shanghai Jiao Tong University 89,0 97,5 46,5 71, ,4 87,2 58,9 8 Harbin Institute of Technology 88,2 83,5 33,2 71, ,8 89,8 26,8 9 Nankai University 87,4 42,8 59,4 69, ,9 90,6 30,9 10 Beijing University of Aeronautics and Astronautics 86,6 67,7 44,5 58, ,9 93,9 24,8 11 Renmin University of China 86,3 48,6 83,6 55, ,7 86,2 17,3 12 Xiamen University 84,5 37,6 56,9 53, ,5 88,7 26, Wuhan University 84,4 42,7 41,5 62, ,7 79,3 36, Xi'an Jiaotong University 84,4 62,4 37,1 58, ,0 89,7 26,6 15 Sichuan University 83,8 53,7 42,7 56, ,2 78,9 30,9 16 Huazhong University of Science and Technology 83,5 55,4 30,8 59, ,8 79,1 38,1 17 Tianjin University 83,4 41,0 50,0 58, ,9 82,5 20,8 18 Sun Yat-sen University 83,3 59,3 40,9 55, ,2 80,2 41,6 19 Central South University 83,2 44,5 37,7 59, ,3 81,4 27,6 20 Northwestern Polytechnical University 82,9 46,4 31,4 48, ,3 88,4 14,0 21 Jilin University 82,7 44,7 40,8 52, ,7 79,1 37,6 22 China Agricultural University 82,6 41,8 34,6 67, ,3 70,0 18, Dalian University of Technology 82,4 53,0 35,3 48, ,1 89,9 20, Southeast University 82,4 56,7 22,2 52, ,6 87,7 24,9 25 East China Normal University 82,3 31,6 44,8 51,0 100,0 66,1 82,7 17,7 V&V Zdroj: Vlastní zpracování.

59 Příklad výpočtu celkového skóre Tsinghua University Abychom na základě vzorce skóre univerzity (5. sloupec v Tabulce 10), musíme nejprve určit mohli vypočíst celkové, což jsou vážené dílčí výsledky nejlépe umístěné univerzity. K určení nejlépe umístěné instituce je potřeba vypočítat vážený průměry dílčích kritérií všech univerzit a z nich určit univerzitu s nejvyšším váženým průměrem. Po určení vážených průměrů všech univerzit jsme nalezli tu s největším váženým průměrem. Je to shodou okolností právě Tsinghua University s hodnotou váženého průměru 98,1. Hodnota 98,1 se vlastně rovná čitateli ve zlomku našeho vzorce pro výpočet celkového skóre: Teď již můžeme vypočítat celkové skóre Tsinghua univerzity, byť pozorný čtenář zajisté tuší, že tato hodnota musí být rovna 100. Při mechanickém výpočtu bychom získali číslo o něco menší než sto; To je způsobeno prací se zaokrouhlenými čísly. V případě počítání v Excelu (s nezaokrouhlenými vahami) bychom se dopočetli přesně sta bodů. Tedy Tsinghua University, která je současně nejlépe umístěnou univerzitou, získá v celkovém skóre 100 bodů, a tudíž obsadí první příčku ve vlastním u (1. sloupec v Tabulce 10). Při využití upraveného váženého průměru jsme získali celkové bodové skóre, na jehož základě bylo univerzitám přiděleno celkové pořadí v žebříčku. Zde ale vyvstává zdánlivě banální problém, a to sice zaokrouhlení. Aby byla orientace v žebříčku uživatelsky přívětivá, číselné vyjádření celkového skóre by nemělo přesahovat jedno desetinné místo. To ale značně ovlivňuje výsledky pořadí. Tím spíš, když se mezi univerzity rozdělovalo pouze 50 bodů a zbylých 50 bylo všem přičteno na vrub. Na čím méně desetinných míst se totiž zaokrouhluje, tím více se výsledky jednotlivých univerzit sbližují. Za praktický příklad poslouží Tongji University a Beijing Normal University. Při zaokrouhlení na jedno desetinné místo získají obě univerzity shodný počet bodů, 48

60 tedy 80,7. To je staví na stejné místo a společně okupují pozici. Pokud bychom ale zaokrouhlili na dvě desetinná místa, jejich výsledky se budou lišit. Tongji University obdrží 80,73 bodů a Beijing Normal University pouhých 80,68. Pak by na Tongji připadlo 30. místo a na Beijing Normal místo 31. viz Příloha 9. Z příkladu vyplývá, že zaokrouhlování může mít zásadní vliv na určení celkového pořadí. Univerzity okupující místa společně se mohou ve svých celkových skórech lišit o bodu. Avšak z celkového pohledu je méně než jedna desetina bodu relativně zanedbatelná. Jinými slovy předpokládá se, že méně než desetina bodu má příliš nízkou vypovídací hodnotu na to, aby mohla rozhodnout, zda je jedna univerzita lepší než druhá. Nicméně příklad zaokrouhlování svědčí o tom, že na první pohled banální záležitost matematického charakteru, může mít zásadní vliv na určení celkového pořadí u Závěrečné shrnutí použité metodiky Přestože se zdá být metodika sestavení žebříčku zdánlivě velice jednoduchá a pochopitelná, její vypracování přináší řadu úskalí a dílčích otázek, které je potřeba vhodně vyřešit. Nejprve bylo zapotřebí určit, jaká kritéria se mají užít pro sestavení žebříčku. Ukázalo se, že vysoce limitujícím faktorem při jejich výběru je dostupnost dat potřebných pro vyhodnocení žebříčku. Po selekci kritérií na základě kompromisu účelnosti a realizovatelnosti se k vybraným kritériím musely přiřadit váhy. K tomu posloužila Saatyho metoda subjektivního expertního přidělení vah. Posledním krokem k sestavení žebříčku byla agregace dat dílčích kritérií. 49

61 Nejprve univerzity získaly body v dílčích kritériích. Univerzita s nejlepším výsledkem získala 100 bodů a ostatním byl předělen příslušný počet na základě poměru vůči výsledku nejlepší univerzity. Po výpočtu váženého průměru výsledků všech dílčích kritérií u všech univerzit se mohla určit nejlépe umístěná univerzita, tedy taková s nejvyšším váženým průměrem. Jí bylo přiděleno 100 bodů. Zbylé univerzity získaly poměrný počet z 50 rozdělovaných bodů dle hodnoty jejich váženého průměru vůči nejlépe umístěné univerzitě zvýšený o 50 bodů. Toto celkové bodové skóre následně určilo pořadí všech vysokých škol. Vznikl nový čínských univerzit. O jeho výsledcích pojedná následující kapitola. 50

62 5. Výsledky žebříčku Celkově mohlo být do nově vzniklého u čínských vysokých škol zařazeno 538 institucí. Tento počet univerzit tvoří průnik srovnávaných univerzit žebříčkem Netbig.com a Asociace absolventů čínských univerzit. Zahrnutí instituce v obou žebříčcích představuje nutnou podmínku; Jinak by totiž chyběla potřebná zdrojová data pro jejich srovnání. Vstupní data pro určení pořadí dle výše zmíněné metodiky pocházejí jednak z webových stránek obou čínských ů, jednak v případě kritéria internacionalizace z vlastního online průzkumu. Jako zástupný ukazatel míry internacionalizace jsou webové stránky vysoké školy v anglickém jazyce. Proto bylo zapotřebí dohledat webové stránky každé z 538 institucí a zjistit, zda se na internetu prezentuje také v anglickém jazyce. Aby byl univerzitě přiznán plný počet bodů v tomto kritériu, musely být webové stránky v anglickém jazyce funkční. Například pokud čínské webové stránky instituce nabízely odkaz na anglickou verzi, musel být tento odkaz platný. Průzkum probíhal prostřednictvím internetového prohlížeče Firefox a Internet Explorer 9.0. Na základě sebraných dat, ať už z čínských žebříčků či z vlastního průzkumu, mohlo být vypočteno celkové skóre každé univerzity. To určilo celkové pořadí čínských vysokých škol. Vzhledem k vysokému počtu srovnávaných institucí se celý nachází v Příloze 9. Zde je uvedeno pouze 25 nejlépe umístěných institucí (viz Tabulka 11). 5.1 Dvacet pět nejlépe umístěných čínských univerzit Kromě celkového skóre a celkového pořadí tabulka obsahuje ještě pořadí institucí v u Netbig, CUAA a ARWU (3. až 5. sloupec tabulky). Dále tabulka nabízí informace o geografické příslušnosti institucí a zaměření. Takto třídí čínské vysoké školy Asociace absolventů čínských univerzit, jejíž klasifikace je v novém u využita. 51

63 52 VLASTNÍ Tabulka 11: 25 nejlépe umístěných univerzit ve vlastním u v porovnání s umístěním v ostatních rankinzích Univerzita NETBIG CUAA ARWU Provincie (dle CUAA) Zaměření (dle CUAA) VLASTNÍ skóre 1 Tsinghua University Peking Polytechnická 100,0 2 Peking University Peking Komplexní 94,5 3 Nanjing University Jiangsu provincie Komplexní 93,3 4 Zhejiang University Zhejiang Komplexní 92,4 5 University of Science and Technology of China Anhui Polytechnická 91,0 6 Fudan University Shanghai Komplexní 90,8 7 Shanghai Jiao Tong University Shanghai Komplexní 89,0 8 Harbin Institute of Technology Heilongjiang Polytechnická 88,2 9 Nankai University Tianjin Komplexní 87,4 10 Beijing University of Aeronautics and Astronautics Peking Polytechnická 86,6 11 Renmin University of China 8 12 n/a Peking Komplexní 86,3 12 Xiamen University Fujian provincie Komplexní 84, Wuhan University Hubei Komplexní 84, Xi'an Jiaotong University Shanxi provincie Komplexní 84,4 15 Sichuan University Sichuan provincie Komplexní 83,8 16 Huazhong University of Science and Technology Hubei Polytechnická 83,5 17 Tianjin University Tianjin Polytechnická 83,4 18 Sun Yat-sen University Guangdong Komplexní 83,3 19 Central South University Hunan Komplexní 83,2 20 Northwestern Polytechnical University n/a Shanxi provincie Polytechnická 82,9 21 Jilin University Jilin Komplexní 82,7 22 China Agricultural University Peking Zem. a lesnická 82, Dalian University of Technology Liaoning provincie Polytechnická 82, Southeast University Jiangsu provincie Komplexní 82,4 25 East China Normal University n/a Shanghai Pedagogická 82,3 Zdroj: Vlastní zpracování.

64 S využitím Google Maps mohla být vytvořena mapa ČLR vyobrazující umístění top 25 univerzit. Obrázek 3 ukazuje, že většina top čínských univerzit se nachází na východě země. Toto zjištění nikterak nepřekvapí. O Číně je obecně známo, že mezi pásem východního pobřeží a zbytkem existují velké, nejen ekonomické rozdíly. Východ země pojímá nejvyspělejší a nejvíce zalidněné regiony ČLR. Obrázek 3: Geografická mapa nejlépe umístěných čínských univerzit Zdroj: Vlastní zpracování s pomocí nástroje Google Maps. Univerzity na východním pobřeží tedy těží nejen z rozvinutosti a lidnatosti území, kde se nacházejí, ale také z řady programů čínské vlády, která usiluje o vytvoření soustavy univerzit světové úrovně. Všech top 25 univerzit nového žebříčku čerpá prostřednictvím vládních programů, jako jsou Projekt 211, Projekt 985 a další již zmiňované. Ovšem tyto univerzity vykazovaly náskok před ostatními již před příchodem vládních programů na rozvoj světových center excelence. Jinak by do programů nebyly vůbec vybrány. Dalším možným přispívajícím faktorem koncentrace nejlepších univerzit na východě země je i geografická dostupnost. Historicky pobřeží Číny mohlo přicházet do styku se zahraničními vědci a akademiky snáze než nedostupné vnitrozemské oblasti. I z tohoto důvodu se soustředily znalosti v této části Číny. Později s příchodem transnacionálních korporací, které se z počátku opět usidlovaly na pobřeží, vznikly další podněty pro rozvoj vysokých škol s přidruženými vědeckovýzkumnými centry právě v této oblasti. Jak vidíme, problematika vysokého školství představuje komplexní oblast. Při hledání nejlepších 25 univerzit v Číně musíme pracovat s informacemi napříč různými obory. 53