Téma: Studie k logice Pavla Tichého

Transkript

1 Filosofický časopis ročník / Téma: Studie k logice Pavla Tichého V období kolem roku 2000 se v zahraničí poměrně běžně vědělo a zcela vážně tvrdilo, že v Čechách existuje Pražská logická škola, která pěstuje TIL = Tichého intenzionální logiku. To, že je tato všeobecná znalost naprosto nepřesná, nemění nic na tom, že Pavel Tichý byl prvním českým logikem, který se stal světoznámým. Jeho transparentní intenzionální logika (TIL) patřila svého času vedle Hintikkovy IF-lo giky k nejčastěji zmiňovaným neklasickým logikám. Ačkoliv je ale Pavel Tichý prvním českým logikem, který vstoupil do celosvětového povědomí, u nás nikdy profesně nepůsobil a zůstal po dlouhou dobu vlastně neznámým. Tato situace se sice po roce 1990 změnila, ale stále je u nás znám především jako tvůrce transparentní intenzionální logiky, kterou provází pověst prapodivného logického systému s komplikovaným technickým aparátem, známého jen úzkému okruhu jeho stoupenců. Předkládaný monotematický blok věnovaný právě osobnosti Pavla Tichého chce představit jeho dílo a zejména odkaz z různých pohledů. Ne jako pouhý logický systém, ale jako logický systém s originálním, propracovaným a inspirujícím filosofickým pozadím.

2 Pavel Tichý vstoupil na scénu světové filosofické logiky na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století a nebál se hned od počátku polemizovat s největšími autoritami. Pravděpodobně nejslavnější je jeho polemika s Karlem Popperem o definici pojmu podobnosti pravdě (verisimilitude), kterou se Tichý nebál zakončit prohlášením, že Popperova definice je (doslova) bezcenná. Slavná Popperova replika, že nic, co dalo podnět k tak propracované kritice, nemůže být zcela bezcenné, svědčí o tom, že Tichého kritiky byly brány vážně. Přestože jako osobnost si Tichý svými polemikami vydobyl určitý respekt, dosáhnout obdobného uznání pro vlastní systém se mu nepodařilo. Svou roli v tom nejspíš sehrála nejen komplikovanost jazyka TIL, ale jistě i zaujetí autora a jeho spolupracovníků, kteří se nikdy nespokojili s ničím menším než s bezvýhradným obdivem. S oblibou reprodukovaná historka tvrdí, že Pavel Tichý se začal věnovat filoso fické logice a logické analýze přirozeného jazyka, protože nedokázal odpověď na otázku, kterou mu položil jeho malý syn. Ta otázka prý zněla: A které kuře je tohle? Ať již je to pravda či ne, skutečností zůstává, že prakticky po celou svou odbornou kariéru Pavel Tichý hledal odpověď na otázku, o čem mluvíme. Doba pro to byla příhodná: sedmdesátá léta byla díky vlivu analytické filosofie a generativní lingvistiky obdobím překotného rozvoje sémantiky možných světů a to jednak jako účinného nástroje logické analýzy přirozeného jazyka, jednak jako zdroje četných filosofických otázek. Pavel Tichý se obracel k počátku celého tohoto vývoje ke Gottlobu Fregemu a ukazoval, že Fregeho smysl nelze ztotožňovat s carnapovskými intenzemi, jako to činí intenzionální sémantika, protože smysl je způsob značení, a nikoliv souhrn extenzí ve všech možných světech. Definoval hranice, které jsou pro intenzionální sémantiku nepřekročitelné, a přišel s vlastní koncepcí hyperintenzionální sémantiky, která měla překonat favorizovaný systém Montagueho gramatiky. Vedle toho vstupoval do četných filosofických diskusí o povaze individuí a jejich počtu, o povaze možných světů a jejich ontologickém statusu a podobně. Již bylo stručně zmíněno, že Pavel Tichý je sice českým logikem, přesto však valnou část svého života prožil v zahraničí. Hned na začátku své odborné kariéry totiž v roce 1968 odjel na studijní pobyt na univerzitu v Exeteru, odkud se už do normali začního Československa nevrátil, ale zamířil na University of Otago v Dunedinu na Novém Zélandu. Vrátit zpět se rozhodl až na podzim 1994, ale bohužel 26. října toho roku zemřel. Dvacet let poté, 31. října 2014, uspořádala katedra fi- Tento editorial rozhodně nemůže a nechce plnit funkci představení Pavla Tichého, jeho osoby a díla. To již koneckonců učinili jiní povolanější autoři. Srov. Peregrin, J., Pavel Tichý a jeho logika. In: Tichý, P., O čem mluvíme? Vybrané stati k logice a sémantice. Přel. kol. překl. Ed. J. Peregrin. Praha, Filosofia. Též srov. Raclavský, J., Pavel Tichý nástin života a díla. In: Studia minora Facultatis philosophicae Universitatis Brunensis, B,.

3 losofie Západočeské univerzity v Plzni, seminář, na němž umožnila vzpomenout na jeho památku všem, kdo se TIL aktivně věnují. Většina příspěvků uveřejněných v tomto monotematickém bloku poprvé zazněla právě na tomto setkání, kde rovněž vznikl nápad sestavit soubor statí vyzdvihující ty hlavní momenty Tichého práce, které se staly pro jednotlivé přednášející hlavní, ba mnohdy celoživotní inspirací, ať již v pozitivním či negativním smyslu. Autoři jednotlivých příspěvků odpovídají na jednoduchou otázku: Čím mě Pavel Tichý nejvíce inspiroval? Monotematický blok pak vychází v roce, na jehož počátku by 8. února Pavel Tichý oslavil své osmdesáté narozeniny. Cílem předkládaného monotematického bloku je tedy představit hlavní momenty Tichého koncepce hyperintenzionální sémantiky a transparentní intenzionální logiky především s ohledem na jejich motivaci a filosofické pozadí a ukázat, proč se Pavel Tichý stal pro mnoho autorů tak inspirativním. Na jedné straně monotematický blok přináší stati, které se věnují obecnému zhodnocení Tichého práce. K nim náležejí především dva úvodní příspěvky, jejichž autory jsou Jaroslav Peregrin a František Gahér. První z obou jmenovaných se věnuje spíše filosofickým motivacím Tichého a diskusím, které jeho koncepce vzbudila. Ač se to s ohledem na bouřlivost diskusí, které TIL provázejí, zdá takřka nemožné, článek je skutečně zdařilým pokusem zhodnotit Tichého práci nezaujatě a v širších souvislostech. Stať Františka Gahéra pak přináší kvalifikovaný přehled hlavních problémů v logické analýze přirozeného jazyka, které TIL úspěšně řeší díky expresivní síle svého formálního aparátu. Ostatní příspěvky se na rozdíl od obou úvodních věnují vždy jednomu konkrétnímu aspektu Tichého práce, zpravidla tomu, který jednotliví autoři považují za klíčo vý pro svou práci. Není tajemstvím, že Pavel Tichý a jeho TIL nejvíce ovlivnili Pavla Maternu, který byl po dlouhou dobu doslova apoštolem nového systému. TIL, pojem konstrukcí a koncept hyperintenzionality jej inspirovaly k vytvoření velice originální teorie pojmu. Příspěvek Pavla Materny obsažený v tomto monotematickém bloku se však zabývá otázkou pro TIL základnější, a sice otázkou po významu jazykových výrazů obecně. Analyzuje kruciální aspekt Tichého koncepce, jenž je založen na předpokladu, že význam nemůže být adekvátně reprezentován množinovými objekty (ať už to jsou intenze nebo extenze), protože význam je strukturovaným objektem čili konstrukcí. Následující příspěvek Pavla Cmoreje představuje a kriticky zhodnocuje jeden z nejoriginálnějších a zároveň nejkontroverznějších příspěvků Pavla Tichého k sémantice možných světů, a sice tezi, že množina logických individuí je pro všechny možné světy stejná, protože logická Materna, P., Svět pojmů a logika. Praha, Filosofia.

4 individua jsou nutné entity, a tedy existují ve všech možných světech. Tento Tichého příspěvek k teorii možných světů patří zřejmě k jeho nejvýznamnějším filosofickým výsledkům, zůstává ale bohužel již dlouho ve stínu jeho daleko známější teze o nahých individuích. Rovněž tuto tezi Pavel Cmorej podrobil před několika lety konstruktivní kritice, když poukázal na skulinku v Tichého definici, díky níž jsou logická individua přece jen zababušená. Následující příspěvek Marie Duží mírně vybočuje z rámce původního zadání, protože je hodně technickým. Jistě by však nebylo správné v bloku věnovaném odkazu Pavla Tichého nezmínit také praktický rozměr jeho práce, včetně jeho teoretického zázemí. Autorka se ve svém článku zaměřuje na koncept významu jakožto konstrukce. Právě tento koncept se stal základem procedurální sémantiky a našel své praktické uplatnění v informatice. Příspěvek Karla Šebely, který stati monotematického bloku uzavírá, se pak vrací k některým momentům Tichého originálního přístupu k teorii možných světů. Jedním z důvodů, proč transparentní intenzionální logiku navzdory originalitě svých řešení zůstává stále jaksi na okraji logického a filosofického diskurzu, je komplikovanost jejího technického aparátu. Ačkoliv jeho ovládnutí vyžaduje jen trochu cviku, většina čtenářů v dnešní době nesčetných nových notací již nemá sílu učit se dalšímu způsobu zápisu. Autoři se tedy opravdu snažili představit TIL a jednotlivé koncepce Pavla Tichého s minimálním používáním notace TIL, i když ne vždy to bylo možné. Pro čtenáře s TIL-em podrobně neobeznámené je proto na závěr monotematického bloku zařazena poněkud netypicky recenze knihy vydané před třiceti lety, a sice Tichého stěžejní práce Foundations of Frege s Logic. Recenze má případně posloužit jako úvod do světa Tichého hyperintenzionální sémantiky a transparentní intenzionální logiky. Co říci na závěr? V osobnosti Pavla Tichého vstoupila česká logika a s ní spojená filosofie poprvé významným způsobem na světové kolbiště. Přesto není Tichého dědictví něčím, čím by se česká logika svorně pyšnila. Pavel Tichý a transparentní intenzionální logika naopak českou logiku rozdělují. Jen málokoho z těch, kdo se s nimi podrobně seznámili, ponechává chladným. Poznávání TIL zpravidla generuje jen apoštoly či inkvizitory, nic mezi tím. Přesto se obě strany zpravidla shodují Cmorej, P., Holé indivíduá a predikácia. Organon F,,, suppl.: Jazyk z pohľadu sémantiky, pragmatiky a filozofie vedy, s.. Dále viz diskuse v časopise Organon F od roku do roku. Zájemcům o podrobnější seznámení se současnou podobou TIL doporučujeme např. tyto publikace: Duží, M. Jespersen, B. Materna, P., Procedural Semantics for Hyperintensional Logic. Foundations and Applications of Transparent Intensional Logic. Dordrecht Heidelberg London New York, Springer. Duží, M. Materna, P., TIL jako procedurální logika. Průvodce zví da vého čtenáře Transparentní intensionální logikou. Bratislava, aleph ; Raclavský, J. Kuchyňka, P. Pezlar, I., Transparentní intenzionální logika jako characteristica universalis a calculus ratiocinator. Brno, Masarykova univerzita. Pro podrobnější seznámení s filosofickými pracemi Pavla Tichého pak překlady vybraných článků in: Tichý, P., O čem mluvíme? Vybrané stati k logice a sémantice, c.d.

5 v náhledu, že transparentní intenzionální logika je systémem s obrovskou expresivní silou. Použijeme -li přirovnání z jiné vědecké disciplíny, pak TIL předstihuje jiné logické systémy asi tak jako mikroskop lupu. TIL dokáže vyřešit problémy, na které jiné systémy nestačí. Bylo by nicméně naivní domnívat se, že vyřeší problémy všechny, stejně jako by bylo naivní chtít s pomocí mikroskopu uspořádat sbírku známek. Přesto věříme, že se nám podařilo v našem monotematickém bloku ukázat, že transparentní intenzionální logika je mikroskopem české logiky a jako taková si zaslouží své uznání. (hostující editorka monotematického bloku)