ÚLOHA COST BENEFIT ANALYSIS V PROJEKTECH KOFINANOCOVANÝCH EVROPSKÝMI FONDY

Transkript

1 ÚLOHA COST BENEFIT ANALYSIS V PROJEKTECH KOFINANOCOVANÝCH EVROPSKÝMI FONDY David Kula, Dagmar Čámská ÚVOD Cost Benefit Analýza (CBA) patří mezi nástroje sloužící k hodnocení projektů nebo regulativ. Svou úlohu hraje zejména u projektů, které jsou financovány nebo spolufinancovány z veřejných zdrojů, respektive u projektů, které se dotýkají nějakého veřejného zájmu či ovlivňují širší okruh subjektů než jen subjekty do projektu či aktivity zainteresované. Pokud mluvíme o CBA, obvykle jsou možné dva základní úhly pohledu, které se však svým způsobem prolínají. První úhel pohledu je teoretický, tj. jedná se o širokou oblast teoretického poznání založeného na mikroekonomických a makroekonomických principech a východiscích. Svým způsobem se tento úhel pohledu prolíná i s dalšími oblastmi lidského poznání jako je filozofie, psychologie, právo či morálka. V odborné literatuře existuje velké množství publikací, které se problematikou CBA zabývají právě v této rovině. Druhou rovinou, která je u CBA také velmi podstatná, je sféra aplikační. Jinými slovy se jedná o sadu metodik, rad, nástrojů a postupů, které se zabývají aplikací teoretických východisek CBA na konkrétní projekty či regulativy. V rámci této práce se budeme více zabývat oblasti aplikační než teoretickou a to sice přímo na konkrétních příkladech operačních programů, které jsou spolufinancovány z evropských fondů. Cílem práce je prozkoumat povinnost využití CBA při posuzování projektů financovaných z Evropských fondů jak na úrovni Evropské unie (EU), tak následně v rovině aplikační v rámci jednotlivých českých operačních programů, pro něž by CBA měla být relevantní. 1 LEGISLATIVNÍ A METODICKÁ STRÁNKA CBA 1.1 ZARÁMOVÁNÍ EVROPSKÝCH FONDŮ V PROSTŘEDÍ ČR Česká republika svým vstupem do Evropské unie v roce 2004 získala možnost participovat na politice hospodářské a sociální soudržnosti EU. Mezi hlavní nástroje této politiky patří právě evropské fondy, z nichž EU alokuje finanční prostředky na projekty podporující hospodářskou a sociální soudržnost EU. Mezi tři hlavní fondy, které jsou relevantní z pohledu ČR, patří [6]: Fond Soudržnosti (CF) Strukturální fondy (SF) o Evropský sociální fond (ESF) o Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Prostředky z těchto fondů jsou rozdělovány v rámci jednotlivých sedmiletých programovacích období. Prvním obdobím pro ČR bylo zkrácené období , druhým pak aktuální období V rámci těchto období pak národní vlády implementují politiku hospodářské a sociální soudržnosti prostřednictvím jednotlivých tematických, regionálních a dalších operačních programů, prostřednictvím kterých jsou alokovány prostředky z evropských fondů na jednotlivé projekty. Česká republika v aktuálním programovacím období má osm tematických, sedm regionálních a dva pražské operační programy. Současně je zapojena do dalších devíti programů evropské územní spolupráce. Celkem se tedy jedná o 26 programů, v rámci kterých je alokováno 25,89 miliard EUR [6]. K měsíci září 2012 je pak v na jednotlivé projekty alokováno 78 % těchto prostředků, 46,6 % je proplaceno příjemcům a pouze 19,3 % je certifikováno, tj. proplaceno přímo z evropských fondů [5]. 1.2 LEGISLATIVNÍ A METODICKÉ POŽADAVKY NA VYUŽITÍ CBA Z POHLEDU EVROPSKÉ UNIE Klíčovým legislativním dokumentem je Nařízení rady ES č. 1083/2006, které dotýká obecných ustanovení Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti. Toto nařízení tvoří jedno z klíčových legislativních východisek pro implementaci politiky ekonomické a sociální soudržnosti EU. Mimo jiné zde v části 2, článku 39 definuje tzv. velké projekty (major projects), tj. projekty financované z ERDF nebo CF v environmentální oblasti s rozpočtem

2 větším než 25 milionu EUR a ostatní projekty s rozpočtem větším než 50 mil EUR. Právě těmito velkými projekty se v článku 40 téže sekce nařízení zabývá a definuje informace, které Evropská komise od jednotlivých členských států vyžaduje při realizaci těchto projektů. Kromě dalších povinností právě bod e) požaduje v rámci posuzování těchto velkých projektů zpracování CBA. Dle tohoto nařízení pak CBA musí obsahovat minimálně posouzení rizika a zhodnocení předpokládaného dopadu na jednotlivá odvětví a socioekonomickou situaci daného členského státu, regionu a případně další relevantní komunity. Stejné nařízení pak na závěr článku 40 ukládá povinnost Evropské komisi poskytnout orientační pokyny a metodologii právě pro zpracování CBA. Na základě tohoto pokynu pak Generální ředitelství pro regionální politiku EU vypracovalo v roce 2008 průvodce CBA pro investiční projekty [3]. Tento dokument navazuje na předcházející metodiky, které EU využívá již od roku 1990 a dle něj se očekává, že CBA bude zpracována pro přibližně projektů na úrovni celé EU v rámci aktuálního programovacího období. 1.3 LEGISLATIVNÍ A METODICKÉ POŽADAVKY NA VYUŽITÍ CBA Z POHLEDU ČESKÉ REPUBLIKY V České republice problematiku strukturálních fondů na základě usnesení Vlády ČR č. 198/2006 z 22. února 2006 zaštiťuje Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které pro tuto potřebu ustanovilo centrálním metodickým a koordinačním orgánem politiky hospodářské a sociální soudržnosti v období Národní orgán pro koordinaci (NOK) [6]. Tento subjekt tak hraje klíčovou roli při přípravě a implementaci operačních programů v ČR, tudíž pod něj spadá i implementace povinnosti využívat CBA při posuzování velkých projektů spolufinancovaných z Evropských fondů. Na úrovni České republiky jsou však informační zdroje o aplikaci CBA do procesu posuzování velkých projektů na první pohled přinejmenším zavádějící. Na oficiálních stránkách MMR věnovaným problematice Evropských fondů ( můžeme najít odkaz na dokumenty Národního orgánu pro koordinaci, které by měly být klíčové při procesu implementace politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Ve vztahu k aplikaci CBA je zde možno najít dva dokumenty: Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů Průvodce ekonomickým hodnocením projektů, programů a politik První dokument Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů hned na úvod říká, že se jedná o překlad metodiky Generálního ředitelství pro regionální politiku EU z roku 1997, tj. o předcházející verzi výše uvedené metodice z roku Je tedy zřejmé, že se jedná o dokument sloužící jako podklad pro přípravu operačních programů v období Tento dokument navazující na předcházející evropskou legislativu požaduje zpracování CBA u projektů s rozpočtem větším než 50, resp. 10, resp. 5 milionů EUR. Je však pozoruhodné, že zde nebyla využita aktualizace dané metodiky z roku 2002, ale v rámci předcházejícího monitorovacího období bylo pracováno s metodikou o jednu verzi starší. Druhý dokument Průvodce ekonomickým hodnocením projektů, programů a politik se taktéž vztahuje k předcházejícímu programovacímu období a CBA je zde věnována jedna podkapitola v rámci kapitoly věnující se studii proveditelnosti a jejím součástem. Tento dokument chápe CBA v užším pojetí spočívající v převodu nepeněžních výsledků projektu na hotovostní toky a jejich zakomponování do ekonomického posouzení projektu. Po hlubším pátrání na internetu lze dále nalézt na stránkách Evropské komise dokument Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů (pracovní dokument) z roku 2006, který se již vztahuje k aktuálnímu programovacímu období [4]. V úvodu tohoto dokumentu je přímo uvedeno, že slouží pro potřebu řídících orgánů a doporučuje přímo členských státům ke zpracování vlastních orientačních rámců vycházejících z evropské regulativy. Na základě zjištění z těchto veřejně dostupných dokumentů tedy budeme předpokládat, že pro potřebu implementace CBA do procesu hodnocení projektů vycházejí řídící orgány jednotlivých operačních programů z metodiky EU z roku 2008, resp. Z její pracovní verze, která by měla být pro jednotlivé státy závazná a nikoliv z oficiálně uveřejněných metodik NOK vztahujících se k předcházejícímu programovacímu období. 2 CBA A JEJÍ VYUŽITÍ V OPERAČNÍCH PROGRAMECH Na úvod, než se pustíme do analýzy úlohy CBA v rámci jednotlivých operačních programů, stojí za to prezentovat jednu malou analýzu v současné době schválených projektů. Na základě veřejně dostupných dat NOK k [7] lze zjistit, kolika projektů a kterých operačních programů by se měla CBA týkat. Pro potřebu stanovení hranice projektů použijeme pro jistotou nejnižší kurz CZK/EUR publikovaný Českou národní bankou, kterým byla hodnota 23,21 CZK/EUR z července 2008 [1]. Na

3 základě tohoto kurzu by se teoreticky povinnost zpracovat CBA měla dotýkat environmentálních projektů v hodnotě od 580 milionu CZK, respektive ostatních projektů v hodnotě investičních nákladů přesahující milionu CZK. Tab. 1: Počty velkých projektů podpořených z operačních programů. Výše nákladů na Počet projektů spadajících do dané Poznámka projekt kategorie > mil CZK 38 projektů, z toho: - 4 projekty neinvestiční (ESF) - 10 projektů investičních (ERDF) - 22 projektů investičních (CF) Celkem 32 investičních projektů + 2 neinvestiční projekty. - 2 projekt neinvestiční financovaný z ERDF mil CZK 43 projektů, z toho: - 6 projekty neinvestiční (ESF) - 29 projektů investičních (ERDF) - 8 projektů investičních (CF) Pouze 1 projekt z environmentální oblasti Zdroj: [7] a vlastní zpracování. Jak je tedy z tabulky č. 1 patrné, do kategorie projektů, pro něž by měla být zpracovaná CBA, spadá celkem minimálně 35 projektů. Celková finanční alokace na tyto projekty je 109,3 mld. CZK, tj. 14 % z celkové alokace pro ČR na aktuální programovací období Tyto projekty jsou realizovány v rámci těchto operačních programů, které budou podrobněji podrobeny zkoumání v následující části: Operační program Doprava (OPD) celkem 26 projektů Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI) celkem 6 projektů Operační program Životní prostředí (OPŽP) celkem 1 projekt Operační program Podnikání a inovace (OPPI) celkem 2 projekty 2.1 OPERAČNÍ PROGRAM DOPRAVA Operační program Doprava (OPD), jak je již z jeho názvu patrné, je zaměřen na realizaci projektů zaměřených na naplňování cílů v oblasti dopravy jak na nadnárodní, tak na národní úrovni. OPD je zaměřen na modernizaci a rozvoj železniční, silniční a vodní dopravní cesty, modernizaci a rozvoj pražského metra a podporu multimodální dopravy. Řídícím orgánem programu je Ministerstvo dopravy [8]. Informace o programu jsou dostupné ze speciálních webových stránek Při hledání používané metodiky pro posuzování projektů prostřednictvím CBA je možno nalézt anglickou verzi výše zmiňované metodiky Generálního ředitelství pro regionální rozvoj Guide to Cost Benefit Analysis of Investment Projects z roku 2008 a také její neoficiální překlad do českého jazyka, který se po zběžném porovnání zdá být totožný s anglickou verzí. Tato metodika je dále na webu OPD doplněna několika metodickými upřesněními řídícího orgánu OPD zaměřenými určité aspekty posuzování projektů prostřednictvím CBA. Tyto upřesňující pokyny se týkají zejména uvádění budoucích příjmů v projektových žádostech, výpočtu nedostatku ve financování u infrastrukturních projektů vytvářejících příjmy, upřesnění pokynů pro finanční analýzu a výpočet finanční mezery u dopravních projektů, použití směnného kurzu, způsobu výpočtu ostatních provozních přínosů u projektových žádostí a řízení a vykazování zisku projektů. Na základě výše uvedeného se dá tedy tvrdit, že OPD se řídí přímo platnou metodikou Generálního ředitelství pro regionální rozvoj a upřesňujícími pokyny řídícího orgánu Ministerstva dopravy. Z tohoto důvodu se dá předpokládat přímá aplikace platné metodiky bez podstatného vlivu nebo modifikace ze strany národních orgánů. Svou roli zde hraje i fakt, že příjemci finanční podpory jsou pouze tři subjekty přímo řízené Ministerstvem dopravy, tudíž je zde velmi malý prostor pro případné problémy s různým výkladem metodiky při přípravě a posuzování projektů. 2.2 OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM A VÝVOJ PRO INOVACE Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI) je zaměřen na realizaci investičních projektů v oblasti vědy a výzkumu s cílem zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost ekonomiky České republiky. Mezi hlavní oblasti intervence patří podpora vzniku a rozvoje evropských center excelence a regionálních výzkumných a vývojových center, podpora komercializace výsledků vědy a výzkumu a infrastruktury pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem. Řídícím orgánem je

4 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [9]. Informace o programu jsou dostupné z webových stránek řídícího orgánu Při hledání informací týkajících se využití CBA při posuzování jednotlivých projektů je potřeba se zaměřit zejména na projekty center excelence, kde se počítá s rozpočty v řádech miliard CZK, respektive nad 50 milionů EUR. V této souvislosti je relevantní zejména příručka pro žadatele[12], která definuje povinnost zpracovat CBA pro velké projekty jako samostatnou přílohu projektové žádosti. Bližší informace k této příloze pak jsou specifikovány v příloze č. 7 této příručky [13]. Tato příloha pak uvádí strukturu podkladů nutnou pro potřebu zpracování studie proveditelnosti a analýzu nákladů a přínosů. Samotné zpracování pak probíhá pomocí aplikace dostupné na webu online.ecba.cz/vavpi. Jedná se tedy o internetovou aplikaci, která by měla usnadnit a napomoci zpracování CBA pro jednotlivé projekty. Hned na úvod daného webu je možno nalézt prohlášení jeho tvůrce, že metodika aplikace je založena na využití analýzy nákladů a výnosů (cost-benefit analysis) při respektování postupů definovaných Organizací spojených národů pro průmyslový rozvoj (UNIDO), Světovou bankou (WB) a Evropskou komisí (EC) [2], Na základě tohoto tvrzení lze tedy předpokládat, že se daná metodika odvíjí od metodiky Generálního ředitelství pro regionální politiku EU a měla by s ní být kompatibilní. Při zkušební registraci do systému lze pak přímo začít vyplňovat informace o projektu. Celá struktura aplikace je připravena tak, aby vedla uživatele krok za krokem celým procesem zpracování. Zde je možno konstatovat několik faktů. Jedná se především o aplikaci na zpracování studie proveditelnosti, samotná problematika CBA je zde zohledněna spíš okrajově a schématický. To znamená, že zpracování CBA na jednu stranu zjednodušuje, na druhou stranu vytváří prostor pro spíše formální pojetí zpracování CBA. Uživateli jsou nabízeny různé přednastavené možnosti, což může vést k tomu, že celá CBA bude zpracována spíše s cílem vyhovět požadavku zpracování CBA na úkor skutečné analýzy přínosů a nákladů projektu. 2.3 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Operační program Životní prostředí (OPŽP) je zaměřen na ochranu a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. Mezi hlavní oblasti programu patří vodohospodářská infrastruktura, snižování rizika povodní, kvalita ovzduší a emise, udržitelné využívání zdrojů energie, nakládání s odpady, ekologické škody, průmyslové znečištění, environmentální rizika, stav přírody a krajiny a environmentální vzdělávání [10]. Řídícím orgánem je Ministerstvo prostředí, informace o programu jsou dostupné na webu Z důvodu svého zaměření na environmentální projekty je pro něj specifické, že povinnost zpracovat CBA se týká projektů již od 25 milionů EUR. Informace o povinnosti zpracovávat CBA pro velké projekty lze najít primárně v aktuální směrnici MŽP, která upravuje předkládání žádostí a poskytování finančních prostředků z OPŽP [14]. Další informace o zpracování CBA lze pak nalézt v dokumentech pro jednotlivé výzvy. Jedná se o manuály ke zpracování jednotlivých ekonomických modelů (typově zelená louka, přírůstkový projekt, provozní ztráta). [14] V těchto manuálech je zdůrazněna potřeba zpracovávat CBA pro projekty již od velikosti 25 milionů EUR včetně odkazu na příslušnou legislativu. Tyto manuály se hned také odkazují na příslušnou metodiku Generálního ředitelství pro regionální politiku EU z roku 2008 a také na její dřívější pracovní verze [14]. Pro potřebu konkrétního zpracování CBA je pak připravena šablona ve formátu *.xls (MS Excel), která by měla celý proces usnadnit. První část šablony je věnována ekonomickému zhodnocení projektu, který bývá běžně součástí studie proveditelnosti. Na to pak hned navazuje několik dalších listů změřených právě na analýzu nákladů a přínosů CBA. Zde se však obdobně jako u VaVpI jedná o zjednodušený a schématický pohled na realitu, jelikož šablona uživatele sama navádí k jednotlivým krokům, na druhou stranu ale zajišťuje srovnatelnost jednotlivých projektů. Velkým plusem je pak povinnost zpracovat k modelové šabloně průvodní zprávu, kde musí být jednotlivé výpočty detailněji specifikovány, tudíž nutí zpracovatele se nad samotnou CBA více zamyslet. 2.4 OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE Operační program Podnikání a inovace (OPPI) má za cíl obecně zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky ČR formou spolufinancování podnikatelských projektů ve zpracovatelském průmyslu a souvisejících službách. Mezi hlavní oblasti podpory programu patří podpora začínajících podnikatelů, rozvoj firem, efektivní využívání energie, podpora inovací, proinovačního prostředí a služeb na

5 podporu podnikání [11]. Řídícím orgánem OPPI je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Informace o prgramu jsou dostupné na webu agentury CzecInvest Informace o zpracování CBA pro potřebu posuzování projektu z tohoto programu nebyly při použití klíčových slov CBA, cost, benefit a analýza nákladů a přínosů v příslušných dokumentech nalezeny. Vysvětlení v tomto případě může být několik. Jako hlavním se jeví být fakt, že se v rámci OPPI dopředu zřejmě nepočítalo s podporou velkých projektů a proto problematika CBA nebyla v příslušných dokumentech zohledněna. Pokud tomu tak je i ve skutečnosti, tak zde můžeme narazit na potenciální problém. Na jednu stranu Evropská komise vyžaduje zpracování CBA u velkých investičních projektů financovaných z ERDF, na druhou stranu zde CBA pro dva projekty uvedené v seznamu podpořených projektů být zpracována nemusela, respektive to nevyžaduje dokumentace k OPPI. Jedná se o dva velké projekty s názvem Záruka a Progres, což na jednu stranu jsou podpořené projekty z OPPI, na druhou stranu jde ale svým charakterem spíše o specifické podprogramy OPPI, jelikož se nejedná o klasické projekty v kontextu dalších velkých projektů podpořených z ERDF a CF, ale o aktivity Českomoravské záruční a rozvojové banky, která prostřednictvím nich podporuje podnikatele formou zvýhodněných záruk za úvěry a výhodnějšími úrokovými sazbami u úvěrů. V tomto kontextu však můžeme narazit i na další problém, kterým je samotné vymezení prostředků z ERDF. Z tohoto fondu mohou být financovány zejména investiční projekty, což v tomto případě zřejmě splněno není. Na základě veřejně dostupných informací je tedy velkou otázkou, zda EU nakonec tyto projekty a výdaje z nich certifikuje, jelikož vedle požadavku na zpracování CBA zde nebyl naplněn požadavek na investiční charakter projektu. 2.5 DALŠÍ OPERAČNÍ PROGRAMY Další operační programy dle přehledu doposud podpořených projektů [7] zatím žádné velké podpořené investiční projekty nemají, proto u nich nebyla ani potřeba zpracovávat CBA. Při pohledu do jednotlivých dokumentací těchto programů můžeme však při nejmenším u některých regionálních operačních programů (např. ROP Střední Čechy, Jihozápad, Severozápad, Jihovýchod) najít zmínku o CBA. Zde se však jedná víceméně o stejnou aplikaci jako je využívána u VaVpI s tím rozdílem, že je upravena pro daný operační program. To znamená, že některé z nich vyžadují zpracování studie proveditelnosti v tomto webovém rozhraní a následně požadují i zpracování některých dílčích kroků, které jsou typické pro CBA. Jde zejména o převod nepeněžních nákladů a přínosů na hotovostní toky nebo stanovení stínových cen. Nejedná se tedy o komplexní CBA dle metodiky Generálního ředitelství pro regionální rozvoj EU, ale spíše o jakousi nadstavbu nad požadavek zpracování studie proveditelnosti u investičních projektů. ZÁVĚR Cost Benefit analýza je nedílnou součástí posuzování velkých investičních projektů financovaných z Evropských fondů. Na úrovni EU je povinnost jejího využití zakotvena v Nařízení rady ES, následně je rozpracováno do detailního manuálu Generálního ředitelství pro regionální rozvoj EU. Samotná implementace do procesu posuzování velkých investičních projektů je pak záležitostí národních orgánů, které na operační programy dohlížejí. V České republice se se primárně jedná o tři operační programy, kde je metodika EU implementována a využívána. Dle zkoumání příslušných dokumentů je informační báze na úrovní zastřešujícího subjektu NOK poněkud zavádějící, jelikož se zde operuje s neaktuálními verzemi dokumentů. Na druhou stranu pak jednotlivé operační programy už přímo odkazují či využívají aktuální metodiky EU buď přímo, nebo několika na ní navazujícími manuály a závaznými postupy. To vše je někdy doplněno i softwarovým nástrojem pro zpracování CBA. Z ryze formálního hlediska je tedy potřeba konstatovat, že ČR plní svou povinnost využívat CBA při posuzování velkých investičních projektů financovaných z Evropských fondů. Otázkou ale pak zůstává samotná implementace těchto postupů, jejíž hodnocení však již není předmětem této práce. Určitá pochybnost však může nastat u dvou projektů z OPPI, které jsou deklarovány jako velké projekty a financovány z ERDF, na druhou stranu nenaplňují všechny rysy investičních projektů a zároveň se metodika OPPI o využití CBA při posuzování daných projektů vůbec nezmiňuje. Kombinace těchto dvou okolností může ČR přinést určité komplikace při certifikaci těchto projektů na úrovni EU. Tento článek vznikl jako jeden z výstupu výzkumného projektu Analýza a hodnocení investičních projektů spolufinancovaných z evropských fondů podpořeného v rámci Interní grantové agentury Vysoké školy ekonomické v Praze, číslo projektu F3/32/2011.

6 LITERATURA [1] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Vybrané devizové kurzy - grafy: USD [online]. Praha, 2012 [cit ]. Dostupné z: [2] ECBA. Standardizovaný nástroj pro hodnocení investičních projektů v regionálním rozvoji: Cíle a použití [online]. Brno, 2012 [cit ]. Dostupné z: [3] EUROPEAN COMMISSION. Guide to COST-BENEFIT ANALYSIS of investment projects: Structural Funds, Cohesion Fund and Instrument for Pre-Accession. Brusel, Dostupné z: [4] EUROPEAN COMMISSION. Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů: PRACOVNÍ DOKUMENT 4. Brusel, Dostupné z: [5] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání fondů SF / FS a národních zdrojů [online]. Aktuální měsíční monitorovací zpráva - srpen Praha, 2012, [cit ]. Dostupné z: [6] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. FONDY EVROPSKÉ UNIE: 26,7 miliard pro Českou republiku [online]. Praha [cit ]. Dostupné z: [7] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Seznamy příjemců [online]. Praha [cit ]. Dostupné z: [8] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Operační program Doprava [online]. Praha [cit ]. Dostupné z: [9] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace [online]. Praha [cit ]. Dostupné z: afe7-165afd87e676/OP-Vyzkum-a-vyvoj-pro-inovace [10] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Operační program Životní prostředí [online]. Praha [cit ]. Dostupné z: f20ae93b4c6d/op-zivotni-prostredi [11] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Operační program Podnikání a inovace [online]. Praha [cit ]. Dostupné z: [12] MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, mládeže a tělovýchovy. Příručka pro žadatele OP VaVpI PO 1 a PO 2, verze 2.2 [online]. Praha, 2009 [cit ]. Dostupné z: [13] MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, mládeže a tělovýchovy. Příručka pro žadatele OP VaVpI PO 1 a PO 2, verze 2.2: Přílohy společné pro více výzev[online]. Praha, 2009 [cit ]. Dostupné z: [14] STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Směrnice MŽP [online]. Praha, 2012 [cit ]. Dostupné z: Adresa autorů: Ing. David Kula, MBA, Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská, katedra managementu, david.kula@vse.cz Ing. Dagmar Čámská, Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská, katedra podnikové ekonomiky, dagmar.camska@vse.cz

7 ROLE OF THE COST BENEFIT ANALYSIS IN PROJECTS FINANCED FROM EUROPEAN FUNDS Abstract Cost Benefit Analysis is an economic tool with theoretical background, which is used for investment project appraisals. European Commission requires implementation of this investment decision making tool for major projects which are financed from European funds. The European Commission issued a guide which should help national governments to implement CBA on national levels. In the Czech Republic, this implementation is relevant mostly for three operational programs. The article is focused on implementation of methodology of CBA for projects appraisal on the Czech national level. The result is, that methodology is formally implemented, but there are some doubts related to formality/rightness of the implementation. We also found two reported major projects which are questionable from methodological and legal point of view. Key words Cost Benefit Analysis, European Funds, Project Appraisal, Operational Program, Investment JEL Classification H54 - Infrastructures; Other Public Investment and Capital Stock