S B O R N Í K KO N F E R E N C E

Transkript

1 SBORNÍK KONFERENCE

2 KPM CONSULT, a.s., člen SDT a Network of National ITS Associations, pořádá 2. ročník odborné konference TELEMATIKA PRO REGIONÁLNÍ DOPRAVU 2007 motto: Propojení vědy a praxe Plzeň, reprezentační prostory Plzeňského Prazdroje ZÁŠTITU NAD KONFERENCÍ PŘEVZALI Aleš Řebíček, ministr dopravy ČR Jiří Uhlík, první náměstek primátora města Plzně Petr Moos, děkan FD ČVUT v Praze Miroslav Svítek, prezident Sdružení pro dopravní telematiku ČR KONFERENCE JE URČENA zastupitelům a pracovníkům státní správy a územní samosprávy, dopravcům ve veřejné dopravě, správcům dopravních cest, dodavatelům telematických aplikací a dílčích technologických řešení, pracovníkům a pedagogům vysokých škol a pracovníkům výzkumných pracovišť Název: TELEMATIKA PRO REGIONÁLNÍ DOPRAVU 2007 Druh publikace: Sborník anotací Nositel autorských práv: KPM CONSULT, a.s. Vydala: KPM CONSULT, a.s., Kounicova 688/26, Brno Rok prvního vydání: 2007 ISBN

3 CÍL KONFERENCE Cílem konference je přenos nejnovějších poznatků výzkumu do praxe formou odborné diskuse o významu dopravní telematiky v oblasti podpory udržitelného rozvoje dopravy v regionech se zaměřením na městské a příměstské aglomerace. Program konference je sestaven v souladu s cíly projektu výzkumu a vývoje číslo: 2E06034 s názvem Celoživotní vzdělávání v oboru telematika, teleinformatika a dopravní telematika, který je financován z rozpočtové položky MŠMT státního rozpočtu schváleného vládou a Parlamentem ČR. TEMATICKÉ ZAMĚŘENÍ KONFERENCE 1. Informační podpora výkonu státní správy a územní samosprávy 2. Přenos informací v dopravně - telematických systémech 3. Vzdělávání a osvěta v dopravní telematice 4. Telematická podpora udržitelnému rozvoji dopravy v regionech 5. Ekonomika a dopravní telematika ODBORNÝ VÝBOR KONFERENCE Prof. Ing. Petr Moos, CSc., děkan dopravní fakulty ČVUT v Praze Ing. Vojtěch Kocourek, Ph.D., náměstek ministra pro sekci drážní a vodní dopravy, MD ČR Ing. Petr Šlegr, náměstek ministra pro strategii, veřejnou dopravu a ekologii, MD ČR Ing. Martin Pichl, ředitel odboru strategie, MD ČR Prof. Ing. Vlastimil Melichar, CSc., vedoucí katedry dopravního managementu, marketingu a logistiky, DFJP Univerzita Pardubice Prof. Ing. Zdeněk Votruba, CSc., Proděkan pro pedagogickou činnost, vedoucí katedry řídicí techniky a telematiky, FD ČVUT v Praze Prof. Ing. Karel Šotek, CSc., děkan DFJP, Univerzita Pardubice Doc. Ing. Václav Cempírek, Ph.D., vedoucí oddělení logistických systémů, DFJP Univerzita Pardubice Doc. Dr. Ing. Miroslav Svítek, prezident Sdružení pro dopravní telematiku, zástupce vedoucího katedry řídící techniky a telematiky, FD ČVUT v Praze Ing. Roman Juřík, technický ředitel, AŽD Praha s.r.o. Doc. Ing. Vladislav Škorpil, CSc., zástupce vedoucího ústavu telekomunikací, FEKT VUT v Brně Ing. Petr Augusta, generální ředitel, KPM CONSULT, a.s. Ing. František Kopecký, Ph.D., manager dopravního inženýrství a telematiky, KPM CONSULT, a.s. ORGANIZAČNÍ VÝBOR Předseda: Jednatel: Odborný garant: Realizační tým: Ing. Petr Augusta Miroslav Haxa Ing. František Kopecký, Ph.D., Ing. Jiří Kohl Ing. Alena Kohlová, Mgr. Ilona Slámová, Iva Kolenáčová, Ing. Karel Steiner

4 Dámy a pánové, vítám Vás, účastníky konference TELEMATIKA PRO REGIONÁLNÍ DOPRAVU 2007 v Plzeňském kraji, rozlohou třetím největším v Česku, vítám Vás v Plzni, v jednom z nejdůležitějších dopravních uzlů, vítejte na půdě světově proslulého pivovaru. Konání konference v našem kraji není náhodné. Pořádající společnost KPM CONSULT pro Plzeň a Plzeňský kraj zpracovala a řeší projekty, které se přímo váží na dopravní infrastrukturu a obslužnost. Doprava ovlivňuje život každého z nás a dopravní systémy je třeba optimalizovat tak, aby splňovaly požadavky na rozšíření a udržitelný rozvoj. Plánování, organizace a řízení IDS má podstatný vliv také na modernizaci dopravní infrastruktury. Postupné práce, které projekty pro Plzeňský kraj řeší, vytvářejí platformu systémového přístupu a právě dopravní telematika, respektive její služby, mohou v Plzeňském kraji výrazně udržitelný rozvoj dopravy podpořit. Vítám toto setkání odborníků na půdě města Plzně. Jsem přesvědčen, že otázky systému regionální veřejné dopravy jsou v dobrých rukou. Jiří Uhlík náměstek primátora Magistrátu města Plzně

5 Vážení přátelé a kolegové, rok se s rokem sešel a my se znovu potkáváme na odborné konferenci TELEMATIKA PRO REGIONÁLNÍ DOPRAVU. Pořádání této konference se stává pro naši společnost pomalu tradicí. Záštitu nad letošní akcí převzali Aleš Řebíček, ministr dopravy ČR, Jiří Uhlík, první náměstek primátora města Plzně a děkan Dopravní fakulty ČVUT v Praze Prof. Ing. Petr Moos, CSc., Sdružení pro dopravní telematiku ČR a Network of National ITS Associations. Poděkování patří i generálnímu partnerovi konference společnosti AŽD Praha, hlavnímu partnerovi ČD-Telematika a partnerovi konference společnosti Vegacom. Plzeň a Plzeňský kraj je pro naši společnost a zvláště pak v oblasti telematiky velice blízkým pracovním partnerem. Dokladem toho jsou studie a projekty, které KPM CONSULT, a.s. řešila, nebo na řešení spolupracovala. Jsou to studie Zlepšení infrastruktury na regionálních tratích Plzeňského kraje - Český les a Pošumaví, Koncepce dispečerského řízení dopravy v městě Plzni, Studie proveditelnosti na komplexní řízení prostředků hromadné dopravy v Plzni a Model architektury dopravní telematiky v městě Plzni. Plzeň byla také prvním místem, kde jsme v praxi prověřovali první kroky zatím nejrozsáhlejšího projektu, kterým se KPM CONSULT, a.s. spolu s VUT v Brně zabývá. Je jím projekt výzkumu a vývoje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR s názvem Celoživotní vzdělávání a profesní příprava v oboru teleinformatiky, telematiky a dopravní telematiky. Přeji Vám hezké konferenční dny, tvůrčí atmosféru a mnoho úspěchů v další práci. Ing. Petr Augusta generální ředitel KPM CONSULT, a.s.

6 TELEMATIKA PRO REGIONÁLNÍ DOPRAVU června 2007, Plzeň PROGRAM KONFERENCE PONDĚLÍ :00 Registrace účastníků a oběd 13:00-14:00 Úvodní část moderuje: JUDr. Václav Žmolík 13:00 Zahájení konference - Ing. Petr Augusta, generální ředitel KPM CONSULT 13:10 Úvodní slovo - Ing. Vojtěch Kocourek, Ph.D., náměstek ministra dopravy ČR 13:20 Úvodní slovo - Jiří Uhlík, první náměstek primátora města Plzně 13:30 Úvodní slovo - Prof. Ing. Petr Moos, děkan fakulty dopravní ČVUT v Praze 13:40 Vystoupení zástupce generálního partnera konference/ Ing. Zdeněk Chrdle, generální ředitel AŽD Praha 13:45 Vystoupení zástupce hlavního partnera konference/ Ing. Stanislav Beneš, generální ředitel ČD-Telematika 13:50 Vystoupení zástupce partnera konference/ Ing. Jiří Peřinka, obchodní ředitel Vegacom 13:55 Úvodní slovo - Doc. Dr. Ing. Miroslav Svítek, prezident Sdružení pro dopravní telematiku (SDT) 14:00-15:15 Blok 1 - Informační podpora výkonu státní správy a územní samosprávy moderuje: Prof. Ing. Karel Šotek, CSc./ Univerzita Pardubice 14:00 Popis železničních lokalit a sítě tratí Ing. Robert Číhal, CSc./ ČD-Telematika 14:15 Zpracování údajů o intenzitě provozu v Plzni Doc. Ing. Pavel Herout, CSc./ ZČU v Plzni 14:30 Udržitelný rozvoj dopravy a dopravní telematiky v Plzni Ing. Zdeňka Kmochová/ Plzeňský holding 14:45 Adaptace simulátoru městské dopravy JUTS pro distribuované výpočetní prostředí Ing. Tomáš Potužák/ ZČU v Plzni 15:00 Hierarchické plánování v regionální dopravě Ing. Vít Janoš, Ph.D., Ing. Karel Baudyš, Ph.D./ ČVUT v Praze 15:15 Přestávka, občerstvení 15:30-17:15 Blok 2: Přenos informací v dopravně-telematických systémech moderuje: Doc. Ing. Vladislav Škorpil, CSc./ VUT v Brně 15:30 Požadavky na vlastnosti komunikačních systémů pro dopravní telematiku a reálné možnosti jejich naplnění Doc. Ing. Tomáš Zelinka, CSc., Doc. Ing. Dr. Miroslav Svítek/ ČVUT v Praze 15:45 Přenos informací v telematice Ing. Arnošt Dudek, Správa železniční dopravní cesty 16:00 Nové přístupy k řešení dopravní cesty na mimokoridorových tratích Ing. Vlastimil Polach/ AŽD Praha 16:15 Metody stanovení přesné polohy dopravního prostředku Ing. Tomáš Tvrzský/ Telematix Services 16:30 Zobrazovací a akustické terminály telematických a informačních systémů - srovnání technologií Ing. Jaroslav Černý/ ČD-Telematika 16:45 Controlling v dopravních firmách Ing. Barbora Dufková/ ČD-Telematika 17:00 Komunikační systémy s vozidly veřejné přepravy osob Ing. Ivo Herman CSc./ Ing. Ivo Herman, CSc. 17:15 Přestávka, občerstvení

7 17:30-18:30 Panelová diskuse moderuje: Ing. František Kopecký, Ph.D. / KPM CONSULT Témata: 1. Zabezpečení interoperability v systémech dopravní telematiky 2. Rozvoj služeb telematiky pro regionální dopravu 3. Vzdělávání v oblasti dopravní telematiky 4. Financování projektů dopravní telematiky 19:30 Společenský večer raut, exkurze v pivovaru s ochutnávkou piv, hudební doprovod Švejk - band ÚTERÝ :30-10:30 Blok 3: Vzdělávání a osvěta v dopravní telematice moderuje: Ing. František Kopecký, Ph.D./ KPM CONSULT 8:30 Projekt V+V MŠMT ČR č. 2E vzdělávání v oboru telematiky Ing. František Kopecký, Ph.D., Ing. Karel Steiner/ KPM CONSULT 8:45 Celoživotní vzdělávání v oboru telematiky ve školství Doc. Ing. Vladislav Škorpil, CSc./ VUT v Brně 9:00 Profesní vzdělávání dospělých Ing. Zdeněk Trnka/ Signal Projekt 9:15 ETNITE -- evropský projekt podporující rozvoj ITS Ing. Zuzana Bělinová, Ing. Jindřich Sadil, Doc. Ing. Dr. Miroslav Svítek/ ČVUT v Praze 9:30 Osvěta problematiky přístupného prostředí v oblasti dopravy Ing. Renata Zdařilová/ VŠB v Ostravě 9:45 Postavení standardizace při zavádění ITS Ing. Miloslav Věžník, Ing. František Kopecký, Ph.D./ KPM CONSULT 10:00-10:30 Inteligentní dopravní systémy se zaměřením na řízení městské hromadné dopravy Ing. Zdeněk Šebelka/ Vegacom, Ing. Michal Vonka, MBA/ IPM International 10:30 Přestávka, občerstvení 10:45-12:30 Blok 4: Telematická podpora udržitelnému rozvoji dopravy v regionech moderuje: Prof. Ing. Zdeněk Votruba, CSc. 10:45 Nové směry k formulaci požadavků na techniku dopravních cest Prof. Ing. Zdeněk Votruba CSc./ ČVUT v Praze, Ing. František Kopecký, Ph.D./ KPM CONSULT 11:00 Komplexní řízení prostředků veřejné dopravy v Plzni Ing. Jiří Ptáček/ Plzeňské městské dopravní podniky 11:15 Koncepce City logistiky v plzeňské městské aglomeraci Martin Pytlík/ Plzeňský holding 11:30 Centrální dispečink Integrovaného dopravního systému JMK Ing. Jaromír Holec/ KORDIS JMK 11:45 Informační systémy pražské integrované dopravy Ing. Jan Šimůnek, Ing. Petr Chmela/ ROPID 12:00 Optimalizace dopravních toků Ing. Vladimír Ketner, Ing. Ivana Černá/ AŽD Praha 12:15 Postavení ČD v IDS České republiky Doc. Ing. Karel Kavalec, CSc./ České dráhy 12:30 Přestávka, občerstvení 12:30-14:00 Blok 5: Ekonomika a dopravní telematika moderuje: Ing. Martin Pichl 12:30 Využití cenové elasticity u železničního osobního dopravce Ing. Petr Michálek, Ing. Mestický Štefan/ OLTIS Group 12:45 Nástroj pro hodnocení účinnosti ITS Ing. Tomáš Stárek, Doc. Ing. Dr. Miroslav Svítek/ ČVUT v Praze 13:00 Stínové ceny externalit v oblasti dopravy Ing. Patrik Sieber, Ph.D., Ing. Martina Kršková/ VŠE v Praze, Ing. František Kopecký, Ph.D./ KPM CONSULT 13:15 Zavedenie mýta v centrálnej mestskej zóne v Žiline Doc. Ing. Alica Kalašová, Ph.D., Ing. Richard Latislav, Ing. Ján Ondruš/ Žilinská univerzita 13:30 Bezkontaktní čipové karty a clearing - vize interoperability Mgr. Bohumír Bartušek/ ČSAD SVT Praha 13:45 Elektronické platby v dopravě Ing. Jiří Matějec/ SDT ČR 14:00-14:15 Závěrečná část 14:00 Vystoupení Ing. Petra Augusty, generálního ředitele KPM CONSULT 14:15 Oběd

8 ANOTACE PŘEDNÁŠEK

9 BLOK 1 INFORMAČNÍ PODPORA VÝKONU STÁTNÍ SPRÁVY A ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY Popis železničních lokalit a sítě tratí Ing. Robert Číhal, CSc./ ČD-Telematika Síť železničních tratí a na nich položených lokalit náleží mezi největší systémy dopravní infrastruktury nejen v ČR, ale i ve většině evropských států. Také proto je jejímu standardizovanému popisu věnována značná pozornost ze strany mnoha subjektů. Počínaje specializovanými útvary správců železniční infrastruktury, státní geodézie, vzrůstajícího počtu dopravních operátorů a konče různými úrovněmi orgánů státní správy a samosprávy, včetně jejich vlastních organizací zabývajících se dopravními systémy. Dlouholetá existence unitárních organizací železniční dopravy vedla v rozsahu celé EU k existenci v zásadě unifikovaného popisu ŽDC. To se zejména týkalo seznamů lokalit používaných v různých typech veřejných dokumentů, především jízdních řádech a seznamech dopraven nakládky a vykládky zboží uváděných v různých typech tarifů. Ve velkém rozsahu byl standardizována i metodika popisu železniční sítě v různých typech map. Tento stav se ovšem v posledních několika letech začíná výrazně měnit a to ve dvou základních směrech současně: 1. dochází k radikálnímu otvírání IS železničních subjektů jiným IS (diverzifikace systémů provozování drah i dopravy a další souvislosti s aktivitami v rámci EU), 2. ve zpracování příslušných dat hraje stále větší roli automatizační podpora, což má své důsledky pro přesnost používané terminologie, datové a provozní modely a řadu dalších detailů. V tomto trendu se popis železničních lokalit a tratí podle různých systémů stává brzdou integrace informačních systémů zejména státní správy jako celku a souběžně obdobně se zvyšujících požadavků na standardizaci dat o ŽDC vyžadovaných jak vnitrostátně (statistika, příprava grafikonu vlakové dopravy, zajištění podmínek interoperability atd.), tak ze strany orgánů EU. Kromě směrnice EU 2001/16 definující mj. standardizovaný Registr infrastruktury, jde i o uplatnění směrnice EU 2001/14 o zpoplatnění ŽDC, připravované TSI z oblasti osobní dopravy a infrastruktury pro konvenční trati a řadu dalších dokumentů. To vše jsou i důvody, proč jsou ze strany Ministerstva dopravy vytvářeny podněty a další předpoklady pro zachycení dosud stále relativně unifikovaného popisu ŽDC na současné bázi IS ČD jako předpokladu pro následný rozvoj IS o ŽDC v ČR jako celku. Jednou z cest je letos zahajovaný projekt, jehož cílem je, zajistit vazby vybraných dat o železniční síti dosud zobrazované v informačních systémech ČD a.s. a SŽDC s.o. do Základní báze geografických dat (ZABAGED ) a následně do informačního systému MD ČR (Jednotná dopravní vektorová mapa - JDVM), případně dalších IS veřejné správy. Jeho obecnějším a dlouhodobějším účelem pak je vytvořit základy pro v delším období vytvářený teoretický a metodologický základ unifikace metodik a dat na bázi pravidel směrnic EU, platný pro všechny subjekty, které do tohoto informačního okruhu spadají a následně proto použitelný i pro projektování rozhraní mezi informačními systémy provozovatelů infrastruktury ŽDC jako celku. Při formulaci datových modelů bude proto přihlédnuto k vývojovým tendencím obsaženým v příslušných technických standardech a registrech (např. TSI-TAF platné v ČR od se silou zákona) definovaných ve směrnicích EU (zejména 2001/16 o interoperabilitě) v míře, která je dosud známa. Navržený provozní model vazby bude respektovat i procesy aktualizací, probíhající ve zdrojových IS, a to jak ve věcné části (postupující diverzifikace subjektů v železniční dopravě jako celku), tak jejich IS. V příspěvku je podána základní výchozí informace o řešení tohoto projektu. Dále jsou v něm použity pracovní podklady IS ČD, které se specifikací funkčních požadavků na popis dopravně významných bodů a popisem tratí zabývají a další podklady podle připojeného seznamu literatury. Zpracování údajů o intenzitě provozu v Plzni Doc. Ing. Pavel Herout, CSc./ ZČU v Plzni V současné době je v městě Plzni v provozu 88 světelně signalizačních zařízení, z toho je 51 křižovatek řízených dopravní ústřednou. Podpovrchové snímače umístěné ve vozovce těchto křižovatek zjišťují aktuální intenzitu dopravy v jednotlivých měřících místech. Naměřené údaje se přes měřící ústřednu používají k on-line dynamickému řízení dopravy. Další funkcí snímačů a ústředny je uchovávat data o intenzitách dopravy pro další četná použití. Správa veřejného statku města Plzně využívá pro archivaci a následné zpracování těchto naměřených intenzit program INDO (INtenzity DOpravy). Tento program byl vyvinut jako vedlejší produkt při vývoji simulačního systému JUTS (Java Urban Traffic Simulator). Binární data poskytovaná měřící ústřednou jsou nejprve předzpracována, což představuje jednak jejich kontrolu, která má za úkol vyloučit z dalšího zpracování údaje z momentálně vadných snímačů. Dále pak předzpracování znamená přiřazení naměřených intenzit z jednotlivých měřících míst konkrétním jízdním pruhům a jejich uložení ve formátu XML. Program INDO pak umožňuje pracovat s těmito daty v uživatelsky přívětivém prostředí. Umožněna je zejména jejich archivace v databázi, importy do této databáze a případné exporty z ní, např. pro archivaci údajů na optická média. Hlavním účelem programu INDO je pak umožnění velmi rychlé vizualizace těchto naměřených intenzit s možností jak geografické, tak i časové selekce. Geografickou selekcí se rozumí výběr libovolné světelné křižovatky, případně jejího jízdního pruhu či skupiny pruhů. Časovou selekcí se míní výběr určitého období (roky, měsíce, týdny či dny) případně i skupiny dnů ze zvoleného období, např. úterky ve zvoleném měsíci. Program dále poskytuje všechny základní informace jako jsou sumy a průměry vozidel, ale například i informace o špičkové hodině atd. V současné době probíhají testy dalších strojových zpracovávání naměřených intenzit, například lze automaticky generovat pentlogramy určitých oblastí. Udržitelný rozvoj dopravy a dopravní telematiky v Plzni Ing. Zdeňka Kmochová/ Plzeňský holding Příspěvek popisuje negativní dopady individuální automobilové dopravy v Plzni a jejím okolí a rozvoj veřejné dopravy v plzeňské aglomeraci formou integrovaného dopravního systému jako nástroje k řešení udržitelného rozvoje dopravy v regionu. Rychlost a návaznost veřejné dopravy zabezpečená aplikacemi ITS. Adaptace simulátoru městské dopravy JUTS pro distribuované výpočetní prostředí Ing. Tomáš Potužák/ ZČU v Plzni Hustota automobilové dopravy ve městech se neustále zvyšuje. Jedním z nástrojů, který je užitečný při návrhu nových dopravních komunikací a zlepšení využití těch stávajících, je počítačová simulace dopravy. Ta umožňuje podrobně zkoumat různé dopravní situace s vynaložením minimálních nákladů a na základě získaných výsledků zvolit optimální řešení dané situace. Aby byly závěry platné, musí simulace co nejvěrněji odrážet realitu, což vyžaduje velmi detailní model reálného systému. I když se výkon počítačů neustále zvyšuje, běh detailní simulace pro větší dopravní sítě (např. většího města) na běžném počítači vyžaduje

10 stále neúměrné množství času. Tento problém lze v zásadě řešit dvěma způsoby. První možností je snížení úrovně detailu v částech modelu, které nejsou z hlediska řešeného problému důležité. Touto cestou jde takzvaná hybridní simulace. Druhou možností je pak přizpůsobit simulaci pro distribuované výpočetní prostředí a její běh tak urychlit využitím více počítačů současně. Výhodou oproti hybridní simulaci je, že není nutné snižovat detaily v některých částech modelu. V současné době je na naší katedře dokončován simulátor městské dopravy JUTS (Java Urban Traffic Simulator). Systém JUTS je diskrétní mikroskopický simulátor městské dopravy, modeluje tedy jednotlivá vozidla. Diskrétní znamená, že simulační čas neubíhá plynule, ale po jednotlivých časových krocích, v tomto případě dlouhých 1 sekundu. Vozidla se pohybují po modelu reálné dopravní sítě, která se skládá z ulic, křižovatek a parkovacích míst. Ulice na okraji modelové oblasti jsou vybaveny generátory, které vytvářejí vozidla přijíždějící do oblasti, a terminátory, které naopak odebírají vozidla opouštějící oblast. Modelovaná vozidla se chovají realisticky, snaží se zrychlit na maximální rychlost, zpomalí či zastaví, pokud je překážka na ulici. Rozdílné chování řidičů je modelováno náhodnou složkou výsledné rychlosti. Pro testování používáme model plzeňské dopravní sítě, počet aut v modelu odpovídá naměřeným reálným hodnotám. Příspěvek se zaměřuje na použití distribuované simulace. Zde je však třeba vyřešit dva problémy - rozdělení dopravní sítě do podsítí mezi jednotlivé počítače a přejezd vozidel z jedné podsítě do druhé. Aby byla distribuce simulačního výpočtu efektivní, musí být jednotlivé podsítě zhruba stejně výpočetně náročné a přejezdy vozidel mezi podsítěmi co možná nejmenší a na několika málo přesně definovaných místech. Komunikaci mezi podsítěmi nutnou pro informaci o přejezdech vozidel lze podstatně omezit, pokud se nebudou zasílat informace o jednotlivých vozidlech, ale pouze charakteristiky dopravního proudu. Ty by nebylo třeba zasílat tak často jako jednotlivá vozidla. Je však třeba ještě provést testy pro ověření vlivu této modifikace na zjišťované statistické výsledky. Celkově je však distribuovaná simulace vhodnou cestou, jak simulovat velké oblasti při nedostatečném výkonu běžných počítačů. Hierarchické plánování v regionální dopravě Ing. Vít Janoš, Ph.D., Ing. Karel Baudyš, Ph.D./ ČVUT v Praze Plánování dopravní obslužnosti území vychází ze zásad dopravního plánování. Nutným vstupem je vždy datová struktura popisující přepravní vztahy v řešeném prostoru. Reálně však existují diametrální rozdíly jak v disponibilitě těchto dat, tak ve způsobu jejich shromažďování. Výchozím krokem při plánování dopravní obslužnosti území je stanovení plánu linek, resp. jejich prostorového vymezení. Při omezené znalosti vstupů lze na podporu plánování linek využít některé heuristické metody, které umožňují zvýšení Modal-Split veřejné dopravy. Z existujících podkladů běžně využívaných pro dopravní plánování není možné identifikovat jednotlivé homogenní skupiny cestujících, ani popsat jejich dopravní chování. Heuristickými metodami lze tak dosáhnout podpory mobility především pro jednu odhadovanou majoritní homogenní skupinu cestujících. Vytvoření nabídky veřejné dopravy v území formou linkového plánu je sledováno pomocí návrhů vícevrstvých modelů dopravy - hierarchicky dle jednotlivých obslužných segmentů. Navržené postupy následně vychází z koncepční úrovně plánování, kdy těžiště spočívá v hierarchickém uspořádání obsluhy sítě. Logickým důsledkem je pak posilování majoritních přepravních vztahů v území, na nichž následně vzrůstá Modal-Split veřejné dopravy. Minoritním přepravním vztahům se tak nabídka veřejné dopravy obvykle zhoršuje (radikálně klesá počet nepřestupních spojení, prodlužuje se cestovní doba apod.). Aplikací těchto principů se jasně vymezuje prostor pro funkci železniční dopravy v regionech, a to v případech, kdy je železniční doprava dostatečně rychlá a je schopna plnit páteřní funkci veřejné dopravy. Linková doprava tak slouží k uspokojování slabších přepravních vztahů a plní doplňkovou funkci k páteřnímu systému. Na první pohled jasné a srozumitelné principy však v praxi velmi často naráží na rigiditu veřejné dopravy a s ní spojenou obecně nízkou ochotu objednatelů, provádět zásadní koncepční změny. Velká část dopravních systémů v území ČR je tak z tohoto pohledu vhodná k restrukturalizaci. Současným rizikem restrukturalizovaných dopravních systémů je spolehlivost intermodálních vazeb, které jsou při požadavcích na vyšší efektivitu dopravních systémů nezbytné. Zlepšení podmínek pro apriorní funkčnost a spolehlivost intermodálních vazeb je velkou příležitostí pro telematické aplikace a to zejména v rovině návrhů systémů centrálních dispečinků a zajištění rychlého přenosu správných informací. Management přepravy nebezpečných věcí na evropské a národní úrovni ve vztahu k systému krizového řízení ČR Ing. Petr Kohout, Doc. Ing. Dr. Miroslav Svítek, CSc./ ČVUT v Praze Ing. Zdeněk Kopecký, Ph.D./ Vše v Praze V rámci výzkumného programu MD ČR na léta bude řešen projekt CG "Management přepravy nebezpečných věcí na evropské a národní úrovni ve vztahu k systému krizového řízení ČRˇ Jeho účelem je navrhnout systém managementu přepravy nebezpečných věcí, který umožní minimalizaci vzniku mimořádných událostí a následných krizových situací z hlediska následků jejich negativních dopadů na zdraví a životy lidí, hmotné statky, kulturní hodnoty a životní prostředí. Projekt s využitím telematických systémů, včetně rozvoje nových služeb evropského programu Galileo na národní úrovni, přispěje na základě jednotné informační báze k vyšší a komplexnější informovanosti subjektů přepravy nebezpečných věcí a orgánů krizového řízení veřejné správy především v oblasti prevence při minimalizaci rizik přepravy nebezpečných věcí a vlastního řešení potencionálních krizových situací, což se projeví v účelnosti a účinnosti přijímaných opatření i v systému krizového řízení veřejné správy. Navrhované metody, nástroje, postupy a prostředky managementu přepravy nebezpečných věcí budou pilotně ověřeny a na základě toho budou doporučeny standardy navrhovaného systému, jeho telematických a informačních vazeb subjektů managementu přepravy nebezpečných věcí a subjektů krizového řízení veřejné správy. Pro implementaci navrženého systému managementu nebezpečných věcí do praxe bude zpracována metodika, která bude obsahovat zahrnovat i legislativní východiska a organizační, technická a technologická doporučení, včetně aspektů úlohy lidského činitele. BLOK 2 PŘENOS INFORMACÍ V DOPRAVNĚ-TELEMATICKÝCH SYSTÉMECH Požadavky na vlastnosti komunikačních systémů pro dopravní telematiku a reálné možnosti jejich naplnění Doc. Ing. Tomáš Zelinka, CSc., Doc. Ing. Dr. Miroslav Svítek/ ČVUT v Praze Je předložený koncept řešení s dynamickou architekturou přístupové části určené pro komunikaci s mobilními objekty. Tento koncept je aplikovatelný pro oblasti, které není možno pokrýt jednou telekomunikační službou, byť by tato byla nabízena v buňkovém uspořádání. Hraniční hodnoty performačních indikátorů komunikačního systému jako celku je možno identifikovat z telematického zadání metodou vycházející z identifikace transformační matice mezi vektory telematických a komunikačních performačních indikátorů. Hraniční hodnoty indikátorů je ale nezbytné stanovit pro každé z potenciálních přístupových uspořádání. Hodnoty performačních indikátorů se mění nejen se změnou polohy sledovaného mobilního objektu ale i s dalšími v čase a prostoru se měnícími podmínkami. Cílem je dosažení proaktivní reakce systému, tj. kdy řídicí systém v předstihu rozhodne o bez-kolizním přepnutí (handover 2.

11 generace) na perspektivnější alternativní přístupové řešení, jehož vlastnosti byly po dostatečně dlouhý časový interval sledovány souběžně s použitým řešením. Podkladem pro rozhodovací procesy jsou především výsledky průběžného vyhodnocování časových řad zvolené skupiny indikátorů, ale mohou jimi být i další parametry, které přímo s technickými parametry nesouvisí, tj. např. nákladové položky. Řízení popsaného procesu (handover 2. generace) je možné realizovat s využitím systému, který koncepčně vychází z rodiny standardů CALM. Tyto standardy se podrobně zabývají systémovou architekturou. Standardy ale neřeší vlastní technickou implementaci, protože ta je vázána především na systémové vlastnosti dominantně aplikovaného TCP(UDP)/IP protokolu a vrstvy síťového rozhraní, která ve významném procentu realizací vychází ze standardů řady IEEE 802. Přenos informací v telematice Ing. Arnošt Dudek, Správa železniční dopravní cesty Žádný telematický systém, ať už se jedná o dálkové ovládání nebo dálkovou diagnostiku, se neobejde bez přenosu informací. Při návrhu systému přenosu informací je nutné brát v úvahu požadavky jednotlivých telematických systémů na dobu odezvy, kvalitu a bezpečnost přenosu i přenosové protokoly. U SŽDC byla pro systém přenosu informací zvolena koncepce univerzální technologické datové sítě postavené na synchronní digitální hierarchii (SDH). Univerzálnost v tomto případě znamená, že v každé stanici lze připojit protokoly pro přenos dat s časovým dělením kanálů i se statistickým multiplexováním kanálů s respektováním požadovaných parametrů přenosu. Přístupové body technologické datové sítě budou umístěny nejen v každé železniční stanici na tratích evropského železničního systému, ale i na ostatních tratích a v dalších místech, ve kterých se soustřeďují požadované informace, např. na dispečerských pracovištích. Přístupové body budou propojeny po optických vláknech v kruhové topologii, umožňující automatické zálohování v případě přerušení v jednom místě kruhu. Technologická datová síť je oddělená od Intranetu ČD a veřejného Internetu a slouží výhradně pro připojení technologických zařízení železniční dopravní cesty. Nové přístupy k řešení dopravní cesty na mimokoridorových tratích Ing. Vlastimil Polach/ AŽD Praha Přehled moderních řešení řízení železniční dopravy na regionálních tratích v ČR (dálkové ovládání, radioblok apod.) Metody stanovení přesné polohy dopravního prostředku Ing. Tomáš Tvrzský/ Telematix Services Přesná lokalizace uživatele sehrává klíčovou roli v aplikacích dopravní telematiky. Se znalostí poloh dopravních prostředků v síti je možné velmi efektivně a operativně řídit návaznost spojů, řešit mimořádné situace nebo informovat cestující prostřednictvím dynamických informačních panelů na zastávkách i přímo ve vozidlech. V konečném důsledku je tak možno dosáhnout zvýšení dopravních výkonů v infrastruktuře daného regionu. I přes stále se zlepšující možnosti lokalizace účastníka v sítích GSM se v dopravní telematice doporučuje zaměřit pozornost na satelitní systémy globální navigace (GNSS). Stanovení polohy pomocí GPS je zatíženo různými druhy systematických a náhodných chyb. Především se jedná o chybu údaje o poloze, který je zatížen aditivním šumem s normálním rozdělením. Další skupina chyb se projevuje jako skoková změna stanovené polohy způsobená náhlou změnou počtu sledovaných satelitů nebo fenoménem zvaným multipath. I tyto chyby lze úspěšně korigovat slučováním měření z GPS a inerciálních senzorů. Tento princip navíc umožňuje zajistit kontinuitu určení polohy mobilního uživatele i v místech, kde není možné přijímat satelitní signál (tunely, podzemní nádraží, garáže). V těchto místech tak jsou inerciální senzory jedinými zdroji informace o změně polohy vozidla a umožňují tak překlenout krátkodobé výpadky GPS. Velmi častým způsobem korekce chyb bývá aplikování skupiny algoritmů zvaných map-matching. Ty vychází z předpokladu, že dopravní prostředek se v dopravní síti pohybuje podle jasných pravidel. Hlavním principem algoritmu je za normálních okolností nedopustit, aby se objekt dostal mimo dopravní síť předem definovanou digitální mapou. Zobrazovací a akustické terminály telematických a informačních systémů - srovnání technologií Ing. Jaroslav Černý/ ČD-Telematika Koncové vizuální a akustické terminály tvoří důležitou část informačních a telematických systémů nejen v dopravě. V současné době lze tato zařízení realizovat na bázi různých technologií, v různém provedení, kvalitě, velkosti a ceně. Všechna řešení a jednotlivé technologie jsou si určením blízká, jejich nasazení v konkrétních podmínkách většinou ukáže především jejich horší stránky. Prezentace na základě srovnání jednotlivých technologii použitých v těchto terminálech a jejich vlastností pokusí definovat zobecněná pravidla pro nasazení těchto prvků v komplexních informačních a telematických systémech. Controlling v dopravních firmách Ing. Barbora Dufková/ ČD-Telematika Controlling je základním vnitropodnikovým nástrojem pro řízení nákladů, výnosů a s tím souvisejících výkonů na úrovni jednotlivých procesů a produktů společnosti. Použití tohoto nástroje v dopravní společnosti podporuje naplnění cíle racionalizovat nákladovost produkce a zvýšit konkurenceschopnost společnosti na dopravním trhu. Controlling zahrnuje nejen sledování skutečně pořízených ekonomických a provozních dat, ale umožňuje pro jednotlivé definované objekty controllingu sestavovat plány nákladů, výnosů a výkonnostních kapacit. Prostřednictvím plánů lze hlídat směr vývoje společnosti, registrovat a analyzovat odchylky plánů a skutečnosti a na jejich základě přijímat opatření na operativní i strategické úrovni. Controlling jako manažerský nástroj slouží tedy k systematickému sledování reálné skutečnosti a její porovnávání se stanovenými cíli a záměry. Uživateli controllingu jsou jak uživatelé odpovědní za řízení dílčích celků společnosti, tak klíčoví manažeři odpovědní za chod a prosperitu celé společnosti. Komunikační systémy s vozidly veřejné přepravy osob Ing. Ivo Herman CSc./ Ing. Ivo Herman, CSc. Příspěvek se zabývá způsoby radiových řešení komunikací mezi vozidlem a okolím na krátké, střední a velké vzdálenosti, jejich výhodami a nevýhodami, možnostmi uspořádání na vozidle a v okolí. Další částí příspěvku je rozbor druhu informací a jejich velikosti, které jsou přenášeny.