Staří Egypťané byli farmáři usídlení blízko řeky Nilu. Zde

Transkript

1 ČÁT 2 EGYPT PŘEDÍ VÝCHOD taří Egypťané byli farmáři usídlení blízko řeky ilu. Zde žijící společenství se naučila spolupracovat za účelem budování zavlažovacích kanálů, které rozváděly povodňovou vodu s usazeninami na jednotlivá pole. Obecné postupy při obdělávání půdy se vyvíjely v administrativních a obchodních centrech schopných kontrolovat rozsáhlé úseky území podél ilu. V Egyptě se ještě před obdobím vlády faraonů rozvinuly integrované obchodní systémy využívající pečlivě naplánovaná opevněná města akádau, Hierakónpolis a Elefantínu. Královská moc se vyvíjela v období faraonů a jejich dynastií zhruba od roku 29 př. n. l. až do dobytí Egypta lexandrem Velikým v roce 332 př. n. l., kdy došlo k odstranění perského poručnictví. Za lexandrových následovníků a v období římském došla egyptská nezávislost svého konce. Oblasti Předního východu a Mezopotámie byly domovem několika civilizací získávajících obživu z obří sýpky tvořené říčními systémy Eufratu a Tigridu. taré umery vystřídali kkaďané, Gutejci, Babyloňané a syřané, kteří bojovali s ostatními kulturami a říšemi, jako byla například říše Mitanni či říše Chetitů. Posledně jmenovaní, kteří byli jedním z indoevropských národů, se pak v roce 1275 př. n. l. střetli s faraonem Ramessem II. v bitvě u Kadeše. V té době se mocnosti z opačných konců úrodného půlměsíce snažily rozšířit svou moc přes území Palestiny. Ta byla jakýmsi bitevním polem, srovnatelným s místem pro kohoutí zápasy, ve kterém se nejprve zformovaly a poté byly zničeny hebrejské státy Izrael a Judea.

2 DÁVÉ CIVILIZCE PŘ.. L. EGYPTKÁ TRÁ ŘÍŠE EGYPTKÁ TRÁ ŘÍŠE Egyptská tará říše pokrývá časové rozpětí mezi léty 265 a 2134 př. n. l. Toto období bylo jedním z nejbohatších a nejproduktivnějších v dějinách Egypta. Právě v této době byly za života pouhých čtyř králů (nofreva, Chufeva, Chefrena a Menkaureho) postaveny všechny velké pyramidy. árůst populace a bohatství pak výše zmíněným králům umožnil vyčlenit ke stavbě těchto vlastních monumentálních památníků obrovské zdroje lidské i materiální. il byl životodárnou tepnou Egypta. a konci 6. dynastie se však intenzita každoročních záplav náhle a drasticky snížila, lidé začali pociťovat nedostatek potravy a říše upadla do zmatků. Faráfra Balát i l s k á d e l t a Baharíja Z á p a d n í p o u š ť 1 km éla edment el-gabal Kóm el-hmar awáris Gabal et-tér Dáchla d ř í v ě j š í čá ra D O L bú Rawáš Gíza Šéch aíd Mér Dara Tell el-rubáa Héliopolis Záwijit el-rján Tura (vápenec) el-rján Memfis (Mennofer) Wádí Geráwí (vápenec) Dahšúr Tarchan Médúm búsír akkára E G Y P T p o b ř e ž í Ehnásíja el-medína Dešáša tředozemní 1 mil 2 1 Mrtvé 5 2 m Í E G Y P T Wádí eš-šéch (pazourek) azlet wlád eš-šéch Túna el-gabal Bení Hasan Dér el-málik Šéch tíja el-marna Hatnúb (vápenec, alabastr) Východní Dér el-gebráwí el-matmár el-mustagída sijút el-badárí el-hamáníja Kau el-kibír uezský záliv Tyrkys Wádí Maghára chmím Dendera Hágarsa aga ed-dér bydos ag el-gaziríja el-balás el-mra badíja akáda (vápenec) rmant Gabalén el-muálla Mohameríja el-káb el-kúla el-charga Hierakónpolis Edfú P L E I T kabský záliv i n a j M E D Ž R u d é m o ř e 3 25 Kubbét el-hawa suán (červená žula, diorit, rula) Elefantína EGYPTKÁ TRÁ ŘÍŠE Město, přibližně př. n. l. Pohřebiště Královská hrobka, přibližně př. n. l. Hrobka hodnostáře, přibližně 25 2 př. n. l. Pyramida, přibližně 25 2 př. n. l. Doly, nerostné suroviny Zlato Pouštní cesty J a m il (diorit, rula) H O R Í E G Y P T Tuška Buhén I r t d ž e úbijská a t d ž u 3 Šaat t Wa w a t obratník Raka 32

3 Kaspické M EGYPT PŘEDÍ VÝCHOD BBYLOKÁ ŘÍŠE 4 45 BBYLOKÁ ŘÍŠE PŘ.. L. ajan enjirli (am al) tředozemní Kilkit Maraš akje-geuzi leppo Karchemiš Charrán C H U Eufrat R R I Tell Halaf (Guzana) B U R T T E J É C Terka (Tell šara) isibis I Y inive Ř ššur É I R I Tigris Tell Billa Kalchu (imrúd) Ekallátum uzi (rrapcha) K I T K Kura p o h o ř í Z a g r o s É H O R K É Á R O D Y 4 Babylonie byla státem v jižní Mezopotámii na území dnešního Iráku, který v sobě zahrnoval území dvou etnických skupin, umerů a kkaďanů. Tato oblast byla protkána zavlažovacími systémy a díky své strategické poloze pro obchodní cesty a obchod jako takový často čelila vnějšímu ohrožení. V 18. století př. n. l. se vládcem Mezopotámie stal Chammurabi, který projevil značné vladařské schopnosti. Mimo jiné se také stal autorem zákoníku majícího vliv i v době následující. V průběhu jeho vlády se region stabilizoval a zaujal místo vedoucí mocnosti v rámci celé Mezopotámie. Babylonská říše poté trvala dalších 44 let. Kadeš Katna y r s k á p o u š ť Mari Tuttul (Tell Bi a) ippar Babylon Kiš Ešnunna E Š U BBYLÓKÁ ŘÍŠE Centrum Chammurabiho říše Chammurabiho říše Chammurabiho vojenská tažení Borsippa Isin K K U Uruk Larsa D Umma M E R Lagaš Ur Eridu E úsy L 3 P e r s k ý z á syrská říše za Šamši-dada Říše Ešnunny za Ibalpiela r a b s k á p o u š ť l i v Říše Larsy za Rim-ína Říše Katny za tmupiela Říše leppa za Jarimlima Churritské nálezy 1 km Dobyvačné tažení Chetitů 1 mil 33

4 DÁVÉ CIVILIZCE PŘ.. L. EGYPTKÁ TŘEDÍ ŘÍŠE EGYPTKÁ TŘEDÍ ŘÍŠE Egyptská třední říše zahrnuje období mezi léty 23 a 164 př. n. l. Po zhruba 1 let trvajících zmatcích došlo ke znovunastolení pořádku, obnovení obchodu s ostatními zeměmi a opravě zavlažovacích systémů. Vesnice a města v jednotlivých regionech si sice zvykly na fungování v mezích samostatné politiky, ruku v ruce s rozmachem královské moci však došlo také k nárůstu bohatství a počtu obyvatelstva. Značná část obyvatel pocházela z řad cizinců, jejichž počet se stále zvyšoval. větším počtem příslušníků těchto komunit se pak objevili také noví vůdcové, z nichž mnoho se stalo samozvanými králi. Tento vývoj vedl k poklesu moci egyptských faraonů a země opět upadla do víru nepokojů. ŘÍŠE CHETITŮ OUEDÍ TÁTY (VEDLEJŠÍ TR) Kořeny Chetitů můžeme nalézt v severní části střední natolie v průběhu 14. století př. n. l. vou říši rozšířili do střední natolie, severozápadní ýrie a Horní Mezopotámie. Jejich prosperita závisela ve značné míře na kontrole obchodních cest a nalezišť kovů. Ovládnutí cest spojujících severní ýrii s Mezopotámií bylo životně důležité, kroky podniknuté egyptskou říší však znamenaly hrozbu pro chetitskou moci Tato situace vyústila v roce 1275 př. n. l. v bitvu u Kadeše, která se ve své době stala největším střetnutím válečných vozů na světě. Výsledkem však byla remíza, přestože obě strany oslavovaly tuto bitvu jako velké vítězství. avzdory výše uvedenému říše Chetitů do roku 12 př. n. l. téměř zmizela. Faráfra t ř e d o z e TDŽEHEU TDŽEMEH 1 km Baharíja Kóm el-hisn Medínit Fajjúm Z á p a d n í p o u š ť Dáchla 1 mil EGYPTKÁ TŘEDÍ ŘÍŠE Egypt v období 12. dynastie Území pod egyptskou kontrolou m n í m o ř e T-MEHI ais Mefkat Royal residence il el-charga Perbanebdžed Tell ed-dabaa Bení Hasan Hermopolis Héliopolis Memfis (Mennofer) el-lišt sjút egyptské královské vinice az-zakázik (Búbastis) E G Y P T ŠEM Východní Cenej Cesty Hórovy bydos celonárodní poutní místo Dongol Théby (Véset) k sinajským dolům el-káb HLV EGYPT rozšířená těžba tyrkysu Wádí Maghára Elefantína erábit el-chádim k Wádí llákí inaj rozšířená těžba droby lodě obchodující s Puntem a inají Wádí el-húdí Ž E R E T D Marsá Gawásis Kusér U Wádí Hammámát oblast těžby ametystu Mrtvé KUŠU ŠUWET R u d é m o ř e Egyptské hraniční pásmo Cesty prospektorských výprav Egyptské opevněné místo Egyptská pevnost Zdi vládcovy Lom Důl Buhén jižní hranice území kontrolovaného Egyptem WW T oblast těžby zlata Wádí llákí úbijská 34

5 EGYPT PŘEDÍ VÝCHOD ŘÍŠE CHETITŮ OUEDÍ TÁTY, PŘEDÍ VÝCHOD 25 FRÝGOVÉ 3 Černé 4 ŘÍŠE CHETITŮ OUEDÍ TÁTY Chetitské království kolem roku 14 př. přn. l. 4 ŘÍŠE CHCHIJVÁ Kréta Trója CHCHIJMÁ Maiandros Beycesultan LÚVIJCI tředozemní RZV Chattušaš lişar Hüyük Kara Hüyük Eflatun Pinar posvátný pramen Kypr laca Hüyük Yazilikaya CHTTIJCI Byblos Maşat Hüyük palác Kültepe (eša, Kaneš) Malatya (Meliddi, Meliténé) Karatepe Tarsos Mersin Karchemiš Ugarit leppo Kadeš 1285 Emar (Meskene) Tadmor (Palmýra) MITTI Eufrat CHURRITÉ MÝOVÉ Kalchu ššur 1115 inive rbela (Erbil) ÝRIE uzi (rrapcha) Tigris URRTEJCI Chetitská říše říše ve ve svém největším Rozsahu kolem roku 1322 př. př. n. n. l. l. Churritské království Mittani Kolem roku 14 př. př. n. n. l. l. Kassitské království Babylon Kolem roku 14 př. př. n. n. l. l. Centrum asyrské moci syrská říše říše Egyptská ová říše říše kolem roku 149 př. př. n. n. l. l. Migrace př. př. n. n. l. l. 3 Kanóbos Tanis (Džaanet) 118 Tyros Jeruzalém Gaza HEBREJOVÉ RMEJCI ippar Dér BBYLOIE Babylon ippur Isin Ur pohoří Zagros úsy ELM Memfis (Mennefer) Ejlat Š E 25 il Théby (Véset) O V Á Ř Í CHLDEJCI P e r s k ý z á l i v R u d é m o ř e obratník Raka 2 E G Y P T K Á 2 km 2 mil 35

6 DÁVÉ CIVILIZCE PŘ.. L. EGYPTKÁ OVÁ ŘÍŠE EGYPTKÁ OVÁ ŘÍŠE Egyptská ová říše spadá do období mezi léty 155 a 17 př. n. l. Po pádu třední říše vládli Egyptu cizí nájezdníci, Hyksósové. V roce 155 př. n. l. je však hmose I. vytlačil a založil 18. dynastii, která stála u zrodu ové říše. Egypťané věnovali velké úsilí tomu, aby se už žádný podobný vpád nikdy neopakoval. Králové byli válečníky, kteří budovali systém pohraničních opevnění a aktivně obsazovali území také za hranicemi Egypta. Vůči cizincům se postupovalo přísně a často se jim dostávalo špatného zacházení. ová říše je dobou Mojžíše a hebrejských otroků. akonec však na území Egypta začalo pronikat stále více cizinců a po řadě slabých králů se Egypt opět propadl do chaosu. Z á p a d n í p o u š ť t ř e d o z e m n í m o ř e T j e h e n u Faráfra er-rašíd (Rosetta) přístaviště z 2. tisíciletí př. n. l. Bahríja Kóm el-hisn Bútó ais thribis Gíza akkára Memfis (Mennefer) el-lišt Hawwára Medínit Maádí Bení Hasan Ešmúnén el-marna ebennytos Mér Hérakleopolis sijút Ezbet Rušdí Tell el-basta Piramesse (Kantír) Tell ed-dabaa Tell el-jahúdíja Héliopolis Dahšúr el-láhún Kóm Medínit Guráb Šéch Ibáda Dér el-berša Hatnub Kau el-kibír chmím Gaza Timna erábit el-chádim Wádí Maghára Gabal el-zejít Marsá Gawásis 3 bydos Balát Dáchla el-charga Théby (Véset) rmant el-káb Hierakónpolis Edfú Údolí králů Wádí Béza R u d é m o 25 T d ž e m e h Dongol Gabal es-ilsila Wádí Charít suán Elefantína Wádí el-húdí ř e Hlava echebova (Bereníké) obratník Raka 1 km 1 mil Bét el-wálí mada Gerf Husén Wádí es-ebúa níba bú imbel El-Derr bahúda Buhén W a w a t Wádí llákí bú éjal EGYPTKÁ OVÁ ŘÍŠE úbijská naleziště zlata Obchodní cesty Chrám Královská hrobka Velká provinční hrobka Faras amna Uronarti kša Kumma mara edénga deb esebi M E J 2 Doly a lomy Opevnění Kawa K u š I R E Dvorské pohřebiště aleziště mědi a cínu Gabal Barkal apata M 3 36

7 EGYPT PŘEDÍ VÝCHOD VZETUP ÚBIE VZETUP ÚBIE V roce 728 př. n. l., po třech staletích politického chaosu, se Egypt stal cílem invaze ze strany úbie, sesterské civilizace obývající území na jih od jeho hranic. úbijci se při vytváření své kultury inspirovali egyptskými vzory a uchovávali egyptský způsob života a jeho hodnoty se značnou mírou konzervatismu. Pod vedením Pije (Pianchiho) postupovali bleskově na sever a po porážce všech svých odpůrců dobyli celý Egypt. Cílem úbijců bylo navrátit Egyptu jeho staré způsoby a obnovit již neexistující egyptské tradice a náboženské rituály. Byli sice úspěšní, avšak nedlouho poté se situace opět změnila v důsledku asyrského vpádu t ř e d o z e m n í m o ř e panovníci z oblasti ilské delty se podrobují Memfis Z á p a d n í (Mennefer) Illahún (el-lahún) Tefnachte se vzdává Pijemu 3 Chasu (Xois) ais Oxyrhynchos králem imlot imlot se vzdává Tefnachtemu imlot se vzdává Pijemu Peftdžanauejbast se podrobuje thribis Behbét Tanis králem Osorkon II. (Džaanet) Leontopolis králem Iuput II. Héliopolis DOLÍ EGYPT Itdžtauej tfíh imlot vede vzpouru proti Pijemu Hérakleopolis králem Peftdžanauejbast El-Híba inaj Hardai Hermopolis efrusi il Tefnachte se podrobuje Osorkon se podrobuje u e z s k ý z á l rabská i v R u d é m o ř e Pije slaví svátek Opet Théby (Véset) 2 H O R Í E G Y P T echen (Hierakónpolis) bú Dongol obratník Raka llákí niba sídlo místokrále Panehseje Faras Buhén druhý katarakt Wawat elíma emna reliéfy královny Karimaly třetí katarakt 1 km 1 mil aj edénga oleb esebi 2 VZETUP ÚBIE Egyptské státy poddané núbijskému panství porná území Tefnachtův postup Tombos Kerma Kawa královské reliéfy v egyptském stylu K U Š ( Ú B I E ) Gabal Barkal duchovní centrum apaty (epetu) čtvrtý katarakt apata (epet) Pijovo rodové sídlo Kurgus I r e m Tefnachtův ústup 2 Pijův postup Hlavní město Obležení aga Meroé m 37

8 DÁVÉ CIVILIZCE PŘ.. L. TIGLTPILEROV YRKÁ TŽEÍ; BOJ O EGYPT YRKÁ TŽEÍ TIGLTPILER III. syřané pod velením Tiglatpilesara III. podnikli řadu sezonních tažení proti Médům, yřanům a Babyloňanům. Hlavní změnou v jeho politice byla snaha o začlenění nově dobytých území do rámce syrské říše, spíše než vytváření skupiny závislých státečků. V létech následujících po Tiglatpilesarově smrti roku 725 př. n. l. vybojovali syřané několik bitev, v nichž postupně získávali z rukou úbijců vládu nad Egyptem. Po rozhodující bitvě v roce 663 př. n. l. byli pak úbijci z Egypta zcela vytlačeni. n a t o l i e GURGUM KYPR Karahüyük LŠIJ p o h o ř í Ta u Mersin Tarsos r o s KU E Kaneš Kummuchu (Kommagéné) Ugarit rvad am al UKU (CHTTI) 738 rpad 738 Ebla Hamát Meliddi (Meliténé) leppo Karchemiš Til Barsib (Kár-almanassar) Emar (Meskene) Charrán Y R Katna 3 tředozemní Y R Memfis (Mennefer) Théby (Véset) K Eufrat Á 4 Ř Í Š inive E Tigris R B O V 5 Kaspické Perský záliv É 3 obratník Raka Velké Západní Gaza Tyros ké (kkó) Dór Gezer P H O E I C I MŘÍ GILED (ŠOMERÓ) MMÓ rad Byblos 734 Jeruzalém Dan Chasór Bét-šean Kedeš Mrtvé štarót 733 Lajiš 732 Damašek Raba mónovců ÝRIE Tadmor (Palmýra) yrská E M I T K É Á R O D Y R u d é m o ř e il ÚBIJKÉ KRÁLOVTVÍ apata Meroé 2 km 2 mil BOJ O EGYPT PŘ.. L Potok egyptský (Wádí el-ríš) Kádeš-barnej JUDKO 734 MOÁB ILKO-HRKÉ KMEY ILKO- -HRKÉ KMEY syrská říše úbijské království porná území 3 Ejlat afúd 1 38

9 EGYPT PŘEDÍ VÝCHOD TŽEÍ DO PLETIY K R Á L O V T V Í U R R T U jezero Van 735 Kaspické mida ULLUBU jezero Urmija 1 km 1 mil 739 Tigris ÝRIE p o h o ř í E l b u r z Kalchu inive rba il (rbela, Erbil) ME M K Á Ř Í Š E Mari e z o E u f p r a t o Karana (Tell ar-rimah) t á ššur m i uzi (rrapcha) MÉDIE p o h o ř í Z P e r s k á p l o š i n a e 25 km 25 mil Damašek a g r o s Tyros Janóach Ábel-bét-maaka Kedeš Chasór ké (kkó) Ijón Banias (Panias) Galilejské 33 kkad Babylon úsy dolina Jizreelu Dór Megiddo Jábeš Gileádský G I L E Á D Rámot Gileádský B a b y l o n i e TŽEÍ DO PLETIY Cesta Tiglatpilesarovy armády v roce 733 př. n. l Ur YRKÁ TŽEÍ TIGLTPILER III. Tažení s pravděpodobným datem Zaplacení tributu ELM P e r s k ý Rozsah syrské říše z á l i v 3 39

10 DÁVÉ CIVILIZCE PŘ.. L. BBYLOKÁ ŘÍŠE BBYLOKÁ ŘÍŠE PŘ.. L. syřané dominovali Babylonii po celá staletí. Tato situace se však změnila po smrti posledního silného asyrského vládce ššurbanipala v roce 627 př. n. l. ovým vládcem se stal abopalasar Chaldejec, po němž nastoupil jeho syn ebukadnesar. jezero Tuz natolie 4 45 Kaneš jezero Van p o h Karahüyük Mersin KILIKIE KYPR o ř í Kádeš-barnej T a u fek Megiddo Tarsos Tyros s r o Ugarit rvad Byblos I E Lajiš Kedeš Damascus Dan Chasór F É I C Bét-šean lalach Ebla Hamát Katna leppo B ÝRIE Jeruzalém Rabbath-ammon Gaza 587 Babyloňané dobyli a pobořili Jeruzalém JUDE lané rad (Mrtvé ) Karchemiš B Emar Tador Y yrská Charrán Tuttul (Tell Bi a) L med (mida) Tell Brak Terka (Tell šara) O M e Mari z Šagar Bazar o KRÁLOVTVÍ URRTU Karana p o Eufrat K Tigris t á Á ššur inive m i Kalchu e Ř uzi (rrapcha) Babylón Geoytepe ámarrá kkad Í Ešnunna Kiš Šuruppak Džemdet asr Uruk (Erech) ippur Š E Lagaš Ur ME p o h o ř í Z a g r o s B a b y l o n i e přibližná čára dřívějšího pobřeží MÉDIE úsy inaj Ejlat afúd Durna Perský záliv Tema BBYLOKÁ ŘÍŠE PŘ.. L. ová říše babylónská ( př. n. l.) Pravděpodobná cesta deportovaných Židů R u d é m o ř e Pravděpodobná oblast židovského osídlení Jatrib km 1 mil 4