doc. MUDr. Vladimír Pidrman, Ph.D. NÁLADY U SENIORŮ

Transkript

1 doc. MUDr. Vladimír Pidrman, Ph.D. Y H C U POR NÁLADY U SENIORŮ

2 Příručka pro pacienty a jejich rodiny 2 ÚVOD Máte v rukou nevelkou publikaci, která pojednává o depresi. Snaží se Vám vysvětlit, co znamenají termíny jako nálada, emoce, úzkost, co vše se skrývá pod označením deprese. Objasňuje, že deprese je duševní porucha, duševní nemoc. Nemoc, která svou přítomností, svým obrazem a svými projevy sužuje nejenom samotného pacienta, ale i jeho blízké. Knížka se věnuje zejména depresi seniorů. A to ze dvou důvodů. Správné rozpoznání přítomnosti deprese nebývá snadné. Deprese je často přehlédnuta, nedoceněna, je opomenuta už jen možnost jejího výskytu. Je tomu tak u jedinců mladšího či středního věku, o to více to platí u seniorů. A za druhé, deprese ve vyšším věku má své odlišnosti, a to jak v příznacích, průběhu, tak i léčbě. Publikace Vám má spolu s vysvětlením Vašeho lékaře srozumitelným a laickým jazykem pomoci pochopit úskalí této nemoci. Bude užitečná pro nemocné i pro jejich blízké.

3 Obsah ÚVOD EMOCE A DEPRESE PRŮBĚH A PŘÍČINY DEPRESE SENIORŮ PŘÍBĚHY RIZIKOVÉ FAKTORY PRO VZNIK DEPRESE U SENIORŮ DEPRESE SENIORŮ LÉČBA DEPRESE Psychoterapie Antidepresiva Stabilizátory nálady Vedlejší účinky psychofarmak POUČENÍ PRO SENIORA POUČENÍ PRO RODINU SENIORA TRPÍCÍHO DEPRESÍ

4

5 5 Poruchy nálad u seniorů EMOCE A DEPRESE CO JSOU EMOCE Emoce vyjadřují subjektivní (vlastní, osobní) vztah jedince k sobě samému a ke svému okolí. Doprovázejí všechny duševní projevy člověka, téměř vždy mají i své tělesné projevy. Emoce jsou obrazem i důsledkem toho, zda je nám něco příjemné, nebo nepříjemné, zda máme k něčemu kladný, či záporný postoj, zda pociťujeme uspokojení, či nikoliv. JAKÉ MAJÍ EMOCE RYSY? Jsou především subjektivní (odrážejí náš vlastní vztah k jevům, situaci, okolí). Jsou polární (vyskytují se v protikladných dvojicích: rád/nerad, příjemné/nepříjemné). Jsou aktuální (vyjadřují vztah k současnému dění). Jsou dynamické (v čase se mění). JAKÉ JSOU TĚLESNÉ PROJEVY EMOCÍ? Mimika (výraz tváře, kde vidíme kupříkladu radost, smutek, odpor) Pantomimika (posunky, gesta, ale i celkové držení těla) Hlas (emoce mění jeho sílu, zabarvení, tón) Řada tělesných (vegetativních) změn (změny krevního tlaku, rychlosti pulzu, dechu, objeví se pocení, zarudnutí kůže, blednutí, třes prstů a mnoho dalších)

6 Příručka pro pacienty a jejich rodiny 6 NÁLADA DEPRESE ÚZKOST DEPRESIVNÍ NÁLADA CO JE NÁLADA Nálada je dlouhodobější emoční reaktivita, dlouhodobější sklon reagovat podobnými emocemi, emocemi určitého směru. Jestliže je člověk šťastný a spokojený, pak v tomto období reaguje na většinu okolností kolem sebe pod vlivem tohoto rozpoložení, této nálady. Má pocit, že práce se mu daří, velké problémy nejsou tak zásadní, jak by se mohlo zdát. Obráceně tomu bude, jestliže se člověk cítí nešťastný, nespokojený. CO JE DEPRESE Deprese je chorobná nálada. Znamená snížení emoční reaktivity, snížené sebehodnocení, sebevědomí. Projevuje se smutkem, pocitem ztráty perspektiv, výčitkami, plačtivostí, často je přítomno i celkové zpomalení. Je provázena ztrátou schopnosti prožívat radost, smát se, objevuje se i bezradnost.

7 7 Poruchy nálad u seniorů CO JE ÚZKOST Úzkost (cizím slovem anxieta) je obava, je to strach, který nemá jasný obsah, nebo jde o strach neopodstatněný, z nekonkrétních maličkostí. Bojím se a nevím čeho. Nebo: bojím se, ale je to naprostá maličkost, která mi nemůže ublížit. Úzkost je vždy spojena s pocitem vnitřního napětí, neklidu, tenze. Vyskytují se vegetativní příznaky třes prstů, pocení, zrychlený srdeční pulz a další. Pro úplnost vysvětlíme i termín fobie, a to proto, že je to také porucha emocí. Zmíníme se o ní ale jen okrajově, protože v obrazu deprese se téměř nevyskytuje. Fobie je chorobný strach z konkrétní situace, z konkrétního předmětu. Je to strach, který jedinec není schopen potlačit, zahnat. Nemocný chápe, že jde o strach nesmyslný, ale nemůže se ho sám zbavit. Patří sem například strach z uzavřených prostorů, strach z (nejedovatých) pavouků, myší a dále a dále. DEPRESIVNÍ NÁLADA Depresivní nálada je pro nemocného něco nového, dosud v běžném žití nepoznaného. Je to nová emoční kvalita, která trvá po většinu dne nejméně dva týdny. Změna nálady je provázena ztrátou zájmů a potěšení při aktivitách, které jsou normálně příjemné, poklesem energie a zvýšenou unavitelností, pracovní nevýkonností. Nemocní ztrácí sebedůvěru, objevují se neopodstatněné výčitky, někdy se dokonce vyskytují myšlenky na nežití, na smrt i na sebevraždu. Přítomny jsou poruchy soustředění, přechodné zhoršení schopnosti myslet, správně hodnotit. Objevují se poruchy spánku (nespavost nebo naopak nadměrná potřeba spánku), změny chuti k jídlu depresivní nemocný může jak odmítat jídlo, protože mu nechutná, tak se může přejídat. Jak jsme již uvedli, deprese může být provázena řadou tělesných obtíží.

8 Příručka pro pacienty a jejich rodiny 8 OBRAZ DEPRESE JAKO NEMOCI Deprese je závažné a život ohrožující onemocnění, jehož první dochovaný popis pochází již ze 4. století před naším letopočtem. Deprese je nemoc. Deprese není pouze rozlada, smutná nálada, která vznikla v důsledku starostí, hádky či špatného počasí. Deprese je charakterizována přinejmenším těmito čtyřmi skupinami příznaků: poruchou nálady právě tento hlavní příznak je označován jako deprese přechodným narušením schopnosti správně myslet, pamatovat si, soustředit se změněnou duševní a tělesnou aktivitou řadou tělesných (vegetativních) projevů PORUCHA NÁLADY U DEPRESE Objevuje se smutek. Ten má naprosto odlišnou kvalitu od reaktivního, situačního smutku. Nejde o běžný smutek všedního dne. Tento je zcela novým pocitem, je prožíván jako životní tíseň, jako životní prázdnota. Nemocný není schopen prožít potěšení, ztrácí zájem o činnosti, které dříve prováděl s radostí a uspokojením. Tíseň je natolik velká, že ve svém smutku není často schopen ani plakat. PŘECHODNÉ NARUŠENÍ SCHOPNOSTI SPRÁVNĚ MYSLET, PAMATOVAT SI, SOUSTŘEDIT SE Pacient se nedokáže soustředit, rozhodnout, vyjádřit, je váhavý, ztrácí sebedůvěru, cítí se zbytečný, objevují se výčitky, které nemají reálný podklad, prožívá pocity viny, beznaděj, pesimismus. Objevují se myšlenky na sebevraždu. Nemocný selhává po stránce myšlenkové, není schopen se správně orientovat v úkonech, které dříve řešil bez problémů.

9 9 Poruchy nálad u seniorů ZMĚNĚNÁ PSYCHICKÁ A TĚLESNÁ AKTIVITA Jsou dvě možnosti: buď se objeví celkové zpomalení, chudá mimika, vázne komunikace. Mluvíme o inhibované psychomotorice. Tato forma bývá častější. Druhou možností je agitovanost: neklid, hyperaktivita, nespavost, neposednost, nucení bezúčelně chodit či dokonce pobíhat. Tato forma bývá spojena s výraznou úzkostí. TĚLESNÉ PŘÍZNAKY Nemocný je unavený a snadno unavitelný, má pocit nedostatku energie, ztrácí chuť k jídlu nebo se naopak přejídá, trpí nespavostí nebo zvýšenou nutností spánku, popřípadě zácpou nebo průjmy. Vyskytnou se neurčité bolesti po celém těle, neustálé a obtížné pocení, suchost v ústech. Objevují se povšechné stesky na tělesný stav. Stručná kritéria pro určení deprese jako nemoci Hlavní příznaky Depresivní nálada přítomná po většinu dne trvající alespoň 2 týdny Ztráta zájmů a aktivit, které jsou jinak běžné Pocit ztráty energie, zvýšené únavnosti Další příznaky Ztráta sebedůvěry Neodůvodněné prožívání výčitek či pocitů viny Opakované myšlenky na smrt, sebevraždu Snížená schopnost soustředění Změny psychomotorické aktivity Poruchy spánku Změna chuti k jídlu

10 Příručka pro pacienty a jejich rodiny 10 PRŮBĚH A PŘÍČINY DEPRESE SENIORŮ Deprese probíhá obvykle ve fázích. Depresivní nemocný může prožít jednu depresivní fázi v životě, to znamená, že po vyléčení již nikdy depresí neonemocní. Jinou možností je periodicky se vyskytující deprese: depresivní fáze se opakují v určitých intervalech. Po prodělané první depresivní fázi až u jedné poloviny nemocných dochází do jednoho roku po vysazení léčby k rozvoji druhé fáze. Neléčená depresivní fáze trvá 6 9 měsíců, ale může také trvat více než jeden rok. U seniorů trvá neléčená fáze většinou velmi dlouho. I léčbě tu vzdoruje deprese déle, než je tomu u nemocného středního věku. Deprese se může objevit také v rámci tzv. bipolární poruchy, kdy se kromě depresivních fází vyskytnou i fáze manické. (Při manické fázi onemocnění je nálada chorobně veselá, nemocný je nepřiměřeně podnikavý, společensky obtížný. Jde o opačný pól, než je deprese.) PROČ DEPRESE VZNIKÁ? Deprese je nemoc, jejíž příčiny nedokážeme dnes jednoznačně objasnit. Je to podobné, jako je tomu u řady dalších chorob. (Například známe dobře příčiny infekčních nemocí, zlomenin kostí, ale již jen některých druhů rakovin, jen z části dokážeme vysvětlit, proč ten jedinec dostal infarkt a druhý ne. U mnoha ostatních nemocí však základní důvod jejich vzniku neznáme, uplatňuje se zde řada faktorů.) Deprese je jednoznačně biologicky podmíněná nemoc, je způsobena nerovnováhou chemických látek (mediátorů) v mozku. Proč k této nerovnováze dochází, přesně nevíme. Vyšší věk je rizikem pro vznik deprese také proto, že poměr i množství jednotlivých mozkových mediátorů se mění i přirozeně v souvislosti se změnami danými věkem.

11 11 PŘÍBĚHY Poruchy nálad u seniorů

12 Příručka pro pacienty a jejich rodiny 12 MUŽ 66 let, úředník, rekreační sportovec Problém první Poprvé nastalo období nevýkonnosti a smutku v 55 letech. V té době asi 4 měsíce nesportoval, stěžoval si na řadu bolestí po celém těle, nechodil ani na pravidelná setkání s přáteli sportovci. Byl vyšetřen praktickým lékařem, internistou, ortopedem, chirurgem, neurologem. Z nálezů byl významný pouze vyšší krevní tlak. Přibližně po 4 5 měsících se začíná vracet do běžných kolejí. Problém druhý V 61 letech (na konci léta) trpěl výraznými bolestmi v zádech, nechutenstvím, silným bušením srdce, nespavostí, ztrátou zájmů. Po sérii tělesných vyšetření, kam přibylo ještě urologické, byl opět jako jediný nález hypertenze, která je kompenzována. Od neurologa dostává dosulepin, a to v počáteční dávce 25 mg na noc, po týdnu 25 mg 2 denně. Objevuje se zácpa, potíže s močením a rozmazané vidění, zvyšuje se únava, trpí závratěmi. Ustalo bušení srdce. Po 14 dnech sám končí s medikací. Na konci května obtíže spontánně odplývají. Problém třetí Po pěti letech se v říjnu objevují obdobné příznaky, z tělesných nálezů kromě změn odpovídajících věku je konstatována hypertenze, která je dobře korigována. Lékař zjišťuje depresi a pacient dostává antidepresivum sertralin. Nemocný uvádí tři dny pocit tlaku v hlavě, jiné vedlejší účinky nepopisuje, od 14. dne pociťuje malou úlevu. Od 5. až 6. týdne se vrací energie, obnovuje své sportovní a pracovní aktivity. Po dvou měsících je zcela bez obtíží, léky užívá dále.

13 13 Poruchy nálad u seniorů ŽENA 65 let, v důchodu Problém V posledních šesti měsících byla vyšetřována nejprve praktikem, poté internistou pro únavu, poruchy menstruace, bušení srdce, návaly horka, záchvatovité bolesti hlavy. Velmi špatně spí. Při hlubším pohovoru objeví lékař neopodstatněné obavy o rodinu, o zdraví dětí, o místo v práci. Zjišťuje, že v okamžicích (které lékař popisuje jako záchvaty), kdy se jí rozbuší srdce a má návaly horka a chladu do hlavy, prožívá intenzivní strach o vlastní život, obává se, že zemře. Lékař nakonec podává benzodiazepin, po týdnu této medikace a po šesti měsících trvání obtíží a vyšetřování ji odesílá k psychiatrovi (s čímž žena ne zcela ráda souhlasí). Psychiatr konstatuje depresi a podává antidepresivum mirtazapin. Od třetího dne se lepší spánek. Do tří týdnů mizí uvedené obavy a starosti, do dvou měsíců se výrazně snižuje intenzita a četnost citovaných záchvatů. Prováděna byla rovněž psychoterapie.

14 Příručka pro pacienty a jejich rodiny 14 ŽENA 62 let, úřednice, dosud pracující Problém první V 25 letech byla léčena po dobu 5 měsíců malými dávkami antidepresiva, jehož jméno si nepamatuje, pro smutek a obavy. Problém druhý Po rozvodu v 55 letech prožívala přibližně půlroční období smutku, ztráta zájmů, uzavřela se do sebe. S nástupem léta se stav upravil. Kromě porad s přáteli svůj stav s nikým nekonzultovala. Problém třetí Nyní je čtvrtý týden nesoustředěná, úzkostná, straní se společnosti, selhává v práci (je na to upozorněna i kolegy). Praktický lékař usuzuje na depresi (v průběhu vyšetření konstatuje, že může jít již o třetí fázi). Indikuje pracovní neschopnost a podává antidepresivum amitriptylin spolu s benzodiazepinem. Po 14 dnech dosahuje maximální dávky, po třech týdnech je stav beze změny, po celou dobu trvá mírné nechutenství, výrazná únava a ranní bolesti hlavy. V pátém týdnu odeslána k psychiatrovi. Byla provedena změna antidepresiva na citalopram. Do tří týdnů mizí nechutenství i bolest hlavy, stále je mírně narušen spánek. Třetí týden po provedené změně léčby nastává ústup depresivních příznaků, po dalších 8 týdnech se pacientka cítí zdráva.

15 15 Poruchy nálad u seniorů RIZIKOVÉ FAKTORY PRO VZNIK DEPRESE U SENIORŮ Vyjádřit se přesně k rizikovým faktorům je nesnadné, nicméně se pokusíme shrnout ty hlavní, které jsou v přímé souvislosti s depresí nebo jsou schopny její rozvoj uspíšit či vyprovokovat. Patří sem závažné kardiovaskulární onemocnění, zejména infarkt myokardu a období po něm, cévní příhoda mozková a stav po ní, Parkinsonova choroba. Dále to jsou prakticky všechna dlouhodobá tělesná onemocnění, vleklá bolest, snížená pohyblivost. Dalšími činiteli jsou výskyt deprese příbuzných (v rodině), ženské pohlaví, zhoršení paměti, úrazy hlavy v minulosti. Prakticky ve všech případech platí přímá úměra: chronické a závažné tělesné onemocnění je vyšším rizikem pro rozvoj deprese než náhle vzniklé onemocnění. Výše uvedené faktory přímo souvisejí s depresí, zároveň sama deprese je zpětně ovlivňuje. Tím se uzavírá bludný kruh onemocnění. SHRNUTÍ HLAVNÍCH RIZIK ROZVOJE DEPRESE PŘINÁŠÍ NÁSLEDUJÍCÍ PŘEHLED. Pohlaví Věk Rodinná a osobní anamnéza Rodinný stav Období poporodní Období přechodu u žen 2 častěji u žen nejčastěji věk mezi 20 a 30 lety, pak po 60 letech věku 1,5 3 vyšší při výskytu deprese u pokrevních příbuzných přítomnost dlouhodobé tělesné nemoci ženatí muži nižší výskyt než svobodní vdané ženy vyšší výskyt než svobodné zvýšené riziko do šesti měsíců po porodu zvýšené riziko jak první fáze deprese, tak jejího opakování

16 Příručka pro pacienty a jejich rodiny 16 DEPRESE SENIORŮ Seznámili jsme se s obecným obrazem deprese. Popsali jsme si pojmy a termíny. Deprese seniorů má svá specifika. Protože deprese se ve vyšším věku vesměs rozvíjí na terénu již probíhajících tělesných (často chorobných) změn, budou některé ze základních symptomů, které jsme zvyklí hodnotit u běžné populace, méně průkazné a méně viditelné. Máme na mysli zejména poruchy spánku, změny chuti k jídlu, ztrátu výkonnosti, fyzická omezení. Je proto třeba si všímat ostatních varovných známek. Jsou to zejména: smutek, pokleslá nálada, tíseň, nucení k pláči návratné myšlenky na nežití, smrt, sebevraždu osobní anamnéza deprese v minulosti (mládí) jiná psychiatrická onemocnění ztráta zájmu o okolí, o dřívější adekvátní aktivity pocity bezmocnosti, zbytečnosti, nepotřebnosti pocit, že život je prázdný vyhýbání se dosud běžným činnostem obtížné činění rozhodnutí Obzvláštní komplikace působí první rozvoj deprese ve vyšším věku i proto, že nemocný (ale i jeho příbuzní) považuje příznaky deprese za běžný projev stáří. Ve vyšším věku dochází zákonitě k řadě omezení a ztrát. Člověk přichází o dlouholetého partnera, bývá nucen omezit některé zájmy a aktivity, objektivně se snižují jeho tělesné schopnosti. Jedinec je následně více soustředěn na tyto nové tělesné změny nebo obtíže. Smutná nálada se pak dává ne vždy správně do přímé souvislosti s těmito faktory. Nejčastější příznaky, které bývají společné pro depresi i tělesné onemocnění poruchy spánku strach / obavy / úzkost nechutenství bolest úbytek hmotnosti snížená pohyblivost

17 17 Poruchy nálad u seniorů LÉČBA DEPRESE Léčba deprese je nezbytná. Zdůrazníme si proč. Deprese je nemocí relativně častou a nemocí probíhající ve fázích. Depresivní fáze jsou dlouhodobé (neléčená fáze trvá obvykle 6 až 9 měsíců, ale může trvat i déle než rok, a to zvláště u seniora). Do dvou let po první proběhlé fázi se nejméně v polovině případů objeví fáze druhá. Depresivní nemocní strádají vlastními příznaky deprese, dále jsou ohroženi řadou průvodních komplikací. Tou nejzávažnější jsou myšlenky na sebevraždu a dokonce sebevražedné činy. Depresivní nemocní umírají také díky úrazům, které jsou způsobeny ztrátou koncentrace, pozornosti a narušením schopnosti správně myslet a rozhodovat se, k čemuž dochází rovněž v rámci depresivních prožitků. Depresivní lidé jsou ohroženi nadužíváním alkoholu a drog, které vyhledávají vzhledem k jejich částečnému protiúzkostnému efektu. Závažnou komplikací je výskyt řady tělesných onemocnění, která se rozvíjejí v přímé souvislosti s depresí (kardiovaskulární onemocnění, gastrointestinální onemocnění, náhlé cévní mozkové příhody). Depresivní nemocný díky své nízké aktivitě a spontaneitě o obtížích nemluví, případně nesprávně plní léčebný režim, naopak lékař některé kusé stesky nemocných na tělesný stav mylně připisuje duševnímu onemocnění, a tím podcení tělesné vyšetření. Nelze zapomenout na sociální a pracovní následky deprese. Depresivní člověk selhává v zaměstnání, nezvládá povinnosti, ztrácí zájem o rodinu, o dřívější zájmy, o sex. Pokud není včas a správně léčen, může nerozpoznaná a neléčená nemoc vést ke ztrátě pracovního místa i rozbití rodiny. Léčba se sestává z psychoterapie a farmakoterapie.

18 Příručka pro pacienty a jejich rodiny 18 Psychoterapie není pouhé povídání si o nemoci. Psychoterapie je metoda, která má svůj řád, svoji strategii a je prováděna odborníkem kvalifikovaným psychoterapeutem. Uplatňují se následující psychoterapeutické postupy: kognitivně-behaviorální terapie podpůrná psychoterapie interpersonální / rodinná psychoterapie Farmakoterapie deprese má tři etapy: akutní, která trvá šest týdnů i více. V ní zvládáme základní příznaky. Pokračovací fáze léčby (do 9 měsíců) je obdobím, kdy dochází k úpravě příznaků. Následná udržovací fáze léčby probíhá rok a více. Jejím cílem je zabránění vzniku další fáze deprese. V léčbě deprese budeme nejčastěji podávat antidepresiva, u periodických forem ještě stabilizátory nálady. Moderní antidepresiva jsou dobře tolerována, nemají závažné vedlejší účinky a jsou účinná. V žádném případě není možné, aby se nemocný stal na antidepresivech závislým. Řadu antidepresiv může dnes předepsat i praktický lékař či jiný odborník, nejsou tudíž vázána pouze na předpis psychiatra.

19 19 Poruchy nálad u seniorů STRUČNÝ PŘEHLED NEJČASTĚJI PODÁVANÝCH LÉKŮ Antidepresiva Tricyklická a tetracyklická antidepresiva jsou nejstarší skupinou antidepresiv, pocházejí nejčastěji z konce padesátých a ze šedesátých let. Mají řadu nežádoucích účinků, pro které by neměla být dnes již v léčbě deprese podávána. Patří sem například amitriptylin a dosulepin. Selektivní blokátory zpětného vychytávání serotoninu (běžná zkratka skupiny je SSRI) jsou moderní léky. K dispozici je šest antidepresiv skupiny SSRI: citalopram, escitalopram, fluoxetin, fluvoxamin, paroxetin a sertralin. Tato antidepresiva jsou dnes nejběžnějšími léky určenými pro léčbu deprese. Na počátku podávání (v prvních několika málo dnech) se mohou objevit bolesti hlavy a břicha. Při dlouhodobém podávání se někdy vyskytnou potíže v sexuálním životě (ztráta sexuální touhy), méně často i přírůstek hmotnosti. Blokátory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (zkratka SNRI), kam patří venlafaxin, jsou další skupinou moderních antidepresiv. Na rozdíl od SSRI je lze považovat za lehce aktivující. Sexuální potíže u nich nejsou tak časté, rovněž tak žaludeční obtíže bývají mírnější. Dopaminergní a noradrenergní antidepresiva (zkratka NDRI) tato skupina je zastoupena lékem bupropionem SR. Jde rovněž o aktivující antidepresivum (více, než je tomu u skupiny SNRI), které nezpůsobuje sexuální poruchy, naopak může zvýšit sexuální touhu. Noradrenergní a specifická serotoninergní antidepresiva (NaSSA) tato skupina je zastoupena lékem mirtazapinem. Kromě antidepresivního účinku poskytuje mirtazapin jistý tlumivý efekt (prakticky jako jediný z moderních antidepresiv). Toho lze s úspěchem využít při léčbě těžké nespavosti v průběhu deprese. Možnou nevýhodou je relativně častý přírůstek hmotnosti v průběhu léčby.

20 Příručka pro pacienty a jejich rodiny 20 Stabilizátory nálady Smyslem podání stabilizátorů nálady je zabránění opakování dalších fází nemoci při periodické formě onemocnění (viz kapitolu Průběh deprese). Jejich podání je už věcí psychiatra, nikoliv praktického či jiného lékaře. Patří sem klasické lithium (Lithium carbonicum a další). Jde o účinný lék, který je používán už více než 40 let. Nemocného však zatěžuje možnými nežádoucími účinky a hlavně nutností pravidelných krevních odběrů za účelem sledování hladin léku v organismu. Druhou skupinu tvoří antiepileptika carbamazepin a kyselina valproová, lamotrigin. Jsou snášena vesměs lépe než lithium, krevní odběry nejsou nezbytné, resp. rozhodně nejsou tak časté, pokud se provádějí. Antidepresivum i stabilizátor nálady je nutné užívat vždy tak, jak doporučil lékař, neexperimentovat, nezvyšovat ani nevynechávat dávku. Jen tak budete mít naději na úspěch ve vyléčení Vaší nemoci. Vedlejší účinky psychofarmak Moderní léky podávané při léčbě deprese mají minimum vedlejších účinků. K těm, které by Vás mohly postihnout a obtěžovat, patří nejčastěji bolest hlavy, nepříjemné pocity v oblasti žaludku, někdy i pocity na zvracení. Může se objevit přechodné zhoršení úzkosti či prohloubení nespavosti. Útlum a únava nebývají časté. Pokud se vedlejší účinky objeví (což ale není pravidlem), neměli byste se bát o nich zmínit lékaři. Neměly by v průměru trvat déle než týden, neměly by být příliš obtěžující. Lékař zváží jejich intenzitu i obraz. Následně může manipulovat s dávkou, poradit režimovou úpravu, podrobně objasnit a vysvětlit situaci. Nemělo by docházet k příliš brzké výměně podaného léku za jiný. Poznámka: Z legislativních důvodů jsou v textu uvedeny pouze názvy molekul a ne obchodní názvy přípravků.

21 21 Poruchy nálad u seniorů

22 Příručka pro pacienty a jejich rodiny 22 POUČENÍ PRO SENIORA Neobávejte se mluvit o svých pocitech, obtížích, starostech, nepovažujte své obavy za normální nebo neřešitelné. Nezapomeňme, že depresivní nálada je především nová a chorobná emoční kvalita, kterou jste dříve nepoznal (nepoznala), trvá po většinu dne. Změna nálady je provázena ztrátou zájmů a potěšení při aktivitách, které jsou běžně příjemné, poklesem energie a zvýšenou unavitelností, pracovní nevýkonností. Nemocný (nemocná) ztrácí sebedůvěru, objevují se neopodstatněné výčitky, vyskytují se myšlenky na nežití, na smrt, na sebevraždu. Musíme počítat s poruchami soustředění, přechodným zhoršením schopnosti myslet, pamatovat si, rozhodovat se. Velmi časté jsou poruchy spánku (nespavost i nadměrná potřeba spánku, buzení se kolem třetí hodiny ranní), změny chuti k jídlu depresivní nemocný může jak odmítat jídlo, tak se přejídat. Deprese může být provázena řadou tělesných obtíží, které jsou neméně obtěžující. Deprese je nemoc, není to slabost nebo únava. Deprese je nemoc, ale nemoc dnes již dobře léčitelná. Za depresi se nemusíte stydět. Doba, kdy pacient navštěvující psychiatra byl diskriminován, je minulostí. Nebojte se proto navštívit svého lékaře (psychiatra, praktického lékaře), vyhnete se tím se zbytečnému a dlouhému utrpení, které provází Vaše onemocnění. V léčbě deprese se uplatňují nejen moderní antidepresiva, ale při jejím opakování (při periodické formě nemoci) i stabilizátory nálady.

23 23 Poruchy nálad u seniorů POUČENÍ PRO RODINU SENIORA TRPÍCÍHO DEPRESÍ Neváhejte navštívit lékaře, podpořte nemocného v tomto rozhodnutí. Ubezpečujte nejen pacienta, ale i sebe, že deprese je nemoc, nikoliv lenost, selhání či dokonce trest. Nemocného nekritizujte, nenuťte ho do činnosti, ale tuto mu v přiměřené míře a opakovaně nabízejte. Depresi svému blízkému nerozmlouvejte ani nebagatelizujte. Nepodceňujte poruchy paměti u seniora. Zvláště rychle se vyvíjející narušení paměti (během dnů či několika málo týdnů) může být projevem deprese u seniora. Nepodceňujte jeho úvahy o nežití, o vlastní zbytečnosti, o sebevraždě. Dohlížejte diskrétně na správné plnění doporučení lékaře, na správné užívání léků, a to i po odeznění nejhoršího období. Nikdy nesouhlaste s úpravou (či dokonce přerušením) léčby bez konzultace s lékařem. Léčba deprese u seniora trvá dlouho. Je to otázka měsíců. Dnes má ale velkou naději na úspěch.

24 ZOL Design Maxdorf, 2015 Cover photo Peter Zelei istockphoto.com; inside photo Ruslan Huzau Dreamstime.com (p. 4, 5, 13, 23), Susan Chiang istockphoto.com (p. 6), Kirby Hamilton istockphoto.com (p. 8), Brett Critchley Dreamstime.com (p. 10), Kts Dreamstime.com (p. 10), Kevin Carden Dreamstime.com (p. 11), alvarez istockphoto.com (p. 13), annedde istockphoto.com (p. 14), Tippapatt istockphoto.com (p. 18), Pojoslaw Dreamstime.com (p. 21)