JAK SPRA VNE VYVESOVAT VLAJKU EVROPSK UNIE? (Poukaz na problemy a pokus o stanovenı pravidel)

Transkript

1 Jirı Tenora JAK SPRA VNE VYVESOVAT VLAJKU EVROPSK UNIE? (Poukaz na problemy a pokus o stanovenı pravidel) Za normalnıch okolnostı nenı tžzkeurcit preferenci pri vyvžs ovanı dvou nebo i vıce ruznych vlajek, aú uz na stejnečrovni suverenity nebo na ruznych stupnıch spravnı struktury. Vlajka Evropskeunie zanası do tžchto pomžrnž jasnych a jednoznacnych pravidel Čplnž cizı prvek. A za dna z publikacı k dispozici se tımto problemem nezabyva. Zda se, ze problem nenı pravž lehky, protoze ani Evropska unie se dosud nepokusila stanovit pravidla, jak mi bylo Črednž potvrzeno. Evropska unie nenı ani suverennı ani spolkovy stat, jako naprıklad Ruska federace, ktera se sklada ze "subjektu", tj. Čzemı s ruznž sirokou autonomiı, republik, kraju, oblastı a autonomnıch okruhu. Je to organizace nžkterych evropskych statu majıcıch nžkolik spolecnych organu, jako je Rada EU, Evropsky parlament, Komise a Evropsky soudnı dvur. Je to Čtvar podobny, ale naprosto ne identicky jinym nadnarodnım organizacım jako jsou Spojenenarody nebo Organizace americkych statu. V dopise z 1. cervence 2003 mi napsal Giovanni Palmieri, vedoucı Čradu pravnıho poradenstvı a smluv generalnıho sekretariatu: "Evropska unie je podle na zoru vetsiny pozorovatelu pra vnıosobou ve smyslu mezina rodnıho pra va a bude jına kazdy pa d po dokoncenıprocesu revize smluv. Statut pra vnıosoby vsak z Unie jeste nedela sta t. Rovnez nenıporovnatelna ipso jure s mezina rodnımezivla dnıorganizacı. Jiny mi slovy pra vnıosoba a pra vnı statut jsou dva odlisnř problřmy: Vyresenıproblřmu pra vnıosoby je snadnejsı nez problřmu pra vnıho statutu". 1) Jednou z hlavnıch vexilologickych zasad je naprosta priorita vlastnı narodnı (statnı) vlajky pred vsemi ostatnımi. Tato zasada by nemžla znat vyjimek. Problem spocıva v tom, ze mnozı ciniteleurcujıcı zpusob vyvžs enı ruznych vlajek, v tom i Evropskeunie, si neuvždomujı jejı postavenı ze statopravnıho hlediska. Povazujı ji za suverennım statum nadrazenou entitu a tım se v mnoha prıpadech dopoustžjı chyby. Kazda statnı sprava (az snad na trpaslicı staty) ma clenitost o nžkolika Črovnıch. Nizsı Črovnž nejsou prıpad od prıpadu zcela srovnatelneuz kvuli ruznemu oznacenı a ruznemu rozsahu pravomocı. Dajı se ale stžsnat do trı nebo ctyr Črovnı podle jejich Čzemnıho rozsahu bez ohledu na jejich pojmenovanı. Cım mensı Čzemı, tım nizsı administrativnı Čroven, tım menž pravomocı. Stratifikaci lze znazornit pribliznž takto: - nejvyssı Čroven za vsech okolnostı: vlastnı stat, - 1. nizsı Čroven : cizı stat, - 2. nizsı Čroven : kraj, spolkova zemž, provincie, prefektura nizsı Čroven : okres, hrabstvı nizsı Čroven : obec (mžsto, vesnice), ktera muze mıt dalsı nizsı Črovnž. Tyto Črovnž urcujı celkem jednoznacnž prioritu pri vyvžs ovanı vlajek bez ohledu na to, jde-li o unitarnı ci federativnı stat. Na stejnečrovni platı ovsem jina pravidla. Pri vžtsım poctu vyvžs enych vlajek je treba jestž rozlisit je-li jejich pocet lichy nebo sudy, jedna-li se o velky pocet vlajek, jsou-li rozlozeny v prımce nebo do kruhu ci pulkruhu, ve dvou radach jako spalır, v nžkolika radach, atp. Otazka znı, do kteremezičrovnž se ma zaradit Evropska unie? Nenı nadrazena statu, ani vlastnımu, ani cizımu, ale je prece jen svou dulezitostı, vyznamem a politickou vahou je nžco vıc nez kraj, provincie ci spolkova zemž. Evropska unie je z vexilologickeho hlediska na nizsı Črovni nez suverennı stat, ale na vyssı Črovni nez nejvyssı Čzemnı celek v ramci nezavisleho statu. 1

2 V praxi se vlajky mnoha Črovnı vyvžs ujı jen velice zrıdka. Zda se, ze pujde skoro vzdycky o dvž oblasti, kterese prılis neprolınajı. Na jednestranž je tu oblast "statnı", to znamena narodnı (statnı) vlajky az asi do 2. Črovnž, nejen pred budovami statnıho charakteru, nybrz i treba pred hotelem (na pocest hostu ze zahranicı), na druhestranž oblast "municipalnž soukroma", jak je zvykem ji vıdat pred radnicı nebo sıdlem soukromeorganizace. Protoze neexistujı pravidla platna pro celou Evropskou unii a protoze jsou casto mylnž vlajky pokladany spıs za dekoracnı prvek nez za symbol urcitemoci, je praxe nesmırnž ruznoroda a pritom casto dobre oduvodnitelna nebo aspon vysvžtlitelna. Nžmecko je soucastı Evropskeunie od pocatku. Je opravnžnese domnıvat, ze ma uz jiste zkusenosti s vyvžs ovanım modre vlajky se zlutymi hvžzdami. Jako prıklad tu uvedu jeden paragraf z narızenı berlınskeho senatu o vyvžs ovanı vlajek na verejnych budovach a dopravnıch prostredcıch z 24. Čnora ) "ň 4 Zpu sob vyvesova nı (1) Pri pohledu na budovu zvencıse vyvesuje vlevo evropska vlajka, uprostred spolkova vlajka a vpravo zemska vlajka. Sluzebny zeme Berlın splnujıcıprevazne vysostnř koly mohou vyvesit vseobecnou sluzebnıvlajku mısto zemskř. Stojı-li pred budovou pouze dva stoza ry, upustı se od vyvesenıevropskř vlajky. (2) Vedle vlajek vyvesovany ch podle odstavce 1 je dovoleno vztycit mezi vlajkami Evropy a spolkovř republiky i jinř vysostnř vlajky, pokud to odu vodnuje zvla stnıprılezitost a sena tnı spra va vnitra da souhlas. (3) Pri vyvesenıvlajek v obvode muze byt vztycena obvodnıvlajka vpravo od spolkovř a zemskř. (4) Jsou-li k dispozici pouze dva stoza ry, vyvesıse v Den Evropy evropska vlajka na obou stoza rech." K pochopenı textu je treba nžkolika vysvžtlivek. Predevsım je treba mıt na mysli, ze je to narızenı pro spolkovou zemi Berlın, nikoliv pro spolkovou republiku. Spolkovou vlajkou se tu ma myslı vlajka Spolkoverepubliky Nžmecko, vseobecnou sluzebnı vlajkou se rozumı sluzebnı vlajka zemž Berlın (podelnepruhy v barvach cervena, bıla a cervena v pomžru 1:3:1, s celym znakem uprostred, cerny medvžd v bılem stıtu se zlutou listovou korunou - na rozdıl od zemske vlajky, ktera uprostred ukazuje pouze heraldickezvır e), Den Evropy se slavı 5. kvžtna; je to den, kdy v roce 1949 zastupce deseti statu (Francie, Velke Britanie, Nizozemska, Belgie, Lucemburska, Danska, Norska, Svedska, Irska a Italie) podepsali v Londynž statut Rady Evropy. Zemž Berlın, jako kazda jina zemž spolkoverepubliky, se povazuje za stat, mezi vysostne Čkoly patrı cinnost snžmovny a senatu (vlady) a jejich organu. Jina zarızenı jako skoly, dopravnı podnik nebo mžstska tiskarna samozrejmž nemajı vysostny charakter. Podle odstavce 3 se vyvžs uje zemska vlajka uprostred, spolkova vlevo a vlajka mžstskeho obvodu vpravo pri pohledu na budovu. Vlajka Evropskeunie pak nepripada v Čvahu. Prıklady spravneho a nespravneho vyvžs enı vlajek lze pozorovat v zemıch Unie temžr kazdy den, jak na ulici tak i v televizi. Pred budovou snžmovny spolkovezemž Berlın jsou tri stoza ry a na nich zleva pri pohledu na budovu vlajka nžmecka, berlınska a Evropskeunie. Dava se tu prednost berlınske, protoze jde o berlınskou instituci. Na strese budovy vlaje pouze berlınska. V zasedacı sıni snžmovny je prucelı vyzdobeno tremi prapory ve svislepoloze, zleva nžmecky prapor, uprostred berlınsky zemsky a vpravo prapor Evropskeunie, tedy podobnž jako pred budovou. Pred budovou radnice v Berlınž Kopnıku (Kopenick) jsou vyvžs eny tri vlajky: vlajka Evropska unie je uprostred dvou 2

3 vlajek mžstskecasti. Posudek: Pochybene. Je totiz otazka, co tam vlastnž džla vlajka Evropske unie, kdyz jde o radnici mžstskecasti a tudız chybžjı dvž vyssı Črovnž vyjadrenenžmeckou a berlınskou vlajkou? Navıc je to v jasnem rozporu s odstavcem 3 vys e uvedeneho paragrafu. V nžmecketelevizi lze casto vidžt tento vyjev pri tiskovekonferenci spolkoveho kanclere. Za pultem vlevo (pri pohledu z hledistž, kde sedı novinari) je statnı host, vpravo pak spolkovy kancler. Kurtoazie mu prikazuje, aby host z Evropskeunie byl po jeho pravici. A vlajky na mırnž sklonžnych zerdıch za nimi zaujımajı stejnou pozici, pri cemz vlajka Evropska unie je uprostred, hlavnž asi z estetickych duvodu. Posudek: Spravnž by mžla byt vlajka Spolkove republiky uprostred, tj. na nejcestnžjsım mıstž, vlajka hosta druha v poradı, tedy vlevo pri pohledu z hledistž, a konecnž vlajka Evropskeunie na tretım mıstž, tedy vpravo. Jineresenı podobneho prıpadu nasli ve Washingtonu pred Bılym domem. U recnickych pultu bylo napr. dne 24. zarı 2003 pri statnı navstžvž Gerharda Schrodera vidžt toto usporadanı (vidžno z hledistž): vlevo spolkovy kancler, vpravo americky prezident, tedy jak se slusı a patrı. Ale za kazdym z nich bylo na sklonžnych zerdıch po dvou vlajkach, vlevo vlajka USA, vpravo vlajka SRN. Akteri v prvnı radž stali podle pravidel lidskekurtoazie (host po pravici hostitele), za nimi vlajky ve vexilologicky spravnem poradı (napred vlastnı narodnı vlajka, pak teprve vlajka cizıho statu). Spravnevyvžs ovanı vlajek v C eskerepublice je mozno dokumentovat tımto prehledem, ve kterem znamena: vlajku C eskerepubliky vlajku cizıho suverennıho statu vlajku Evropskeunie krajskou vlajku v C R vlajku mžstskou vlajku soukromou (hotelu, organizace...). Znazornım tu nejobvyklejsı prıpady pouzitı vlajek v kombinaci s vlajkou Evropskeunie, stojı-li pozorovatel pred budovou, pred nız jsou vztyceny vlajky:

4 U trı stoza ru spocıva urcity problem v tom, ze je moznepreferenci urcit i zleva, tedy v poradı mısto Pred hotelem nebo sıdlem jineorganizace je analogicky moznebuü toto usporadanı: nebo toto: Toto usporadanı odpovıda nasemu zakonu o uzıvanı statnıch symbolu C R c. 352/2001 Sb., zatımco prechazejıcı vychazı z mezinarodnıch zvyklostı. Dalsı problem vyvstava pri vyvžs enı vlajky Evropske unie a vžtsıho poctu cizıch narodnıch vlajek, aú uz clenskych nebo neclenskych statu Unie, v jedne radž. Podle mezinarodnıch pravidel patrı do rady jako prvnı vlajka C eskerepubliky, pak vlajky cizıch statu podle prıslusneabecedy (ceske, anglickenebo francouzskedle okolnostı) a nakonec vlajka Unie A 2 B 2 C 3. 4

5 Podle vys e zmınžneho ceskeho zakona vsak ceska vlajka musı byt umıstžna opžt uprostred a vlajky ostatnıch statu v abecednım poradı podle ceskeabecedy od stredu ke krajum strıdavž vlevo a vpravo. Vlajka EU je v tom prıpadž poslednı vpravo. V prıpadž sudeho poctu vlajek platı, ze ceska vlajka musı byt umıstžna v prostrednı dvojici vlevo, tedy takto: 2 B 1. 2 A 3. Pro prıpad vyvžs enı vžtsıho poctu statnıch vlajek a vlajky EU je tento zakonem stanoveny postup nevhodny a doporucuje se pouzıt vys e zmınžnych mezinarodnıch pravidel. Idealnı je rozlozenı do kruhu, kde zacatek a konec jsou identickea kde by se vlajka Unie dostala na cestne mısto, aniz by se porusilo pravidlo vyslovene v tretım odstavci tohoto prıspžvku. C lanek je pokusem dat odpovžü na slozitou otazku. Bude pravdžpodobnž hodnž dlouho trvat, nez Evropska unie pristoupı na prijatelnea pravnž plnž podlozeneresenı. Literatura: (1) Dopis G. Palmieriho z 1. cervence (2) Verordnung äber die Beflaggung offentlicher Geb ude und Verkehrsmittel (Beflaggungsordnung) vom 24. Februar zkontrolova no doc.muchou,mgr. Fojtıkem a mgr. Eichlerem