Integrace žáka s poruchou autistického spektra Bakalářská práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Integrace žáka s poruchou autistického spektra Bakalářská práce"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Integrace žáka s poruchou autistického spektra Bakalářská práce BRNO 2009 Vedoucí bakalářské práce: doc. PhDr. Mgr. Jarmila Pipeková, Ph.D. Vypracovala: Diana Valentová

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. v Želeticích dne podpis

3 OBSAH Úvod Poruchy autistického spektra Definice a klasifikace poruch autistického spektra Etiologie autismu Diagnostika autismu Integrace žáka s poruchou autistického spektra Definice integrace Podmínky integrace Formy integrace Individuální vzdělávací plán Vzdělávání žáka s poruchou autistického spektra v běžné škole Cíl, metody a místo výzkumného šetření Případová studie Závěry šetření, prognóza vývoje...29 Závěr...31 Resumé...32 Seznam literatury...33 Přílohy...35

4 Úvod K hlubšímu zájmu o poruchy autistického spektra a především o dětský autismus mne přivedlo setkání s Martinem, autistickým chlapcem, s nímž jsem pracovala dva roky jako učitelka I.stupně základní školy malotřídního charakteru. Stal se pro mne výzvou nejen ke studiu teoretických poznatků z oblasti autistických poruch, ale především k získání praktických dovedností, které byly nezbytné pro plnohodnotný výchovně pedagogický proces. Zúčastnila jsem se několika seminářů zaměřených na problematiku pervazivních vývojových poruch, spojila se s pracovníky Speciálně pedagogického centra při ZŠ Štolcova v Brně, kde jsem měla možnost navštívit autitřídu a sledovat práci speciálního pedagoga přímo v hodinách. Získané informace a poznatky jsem pak využívala při integrované výuce. Cílem bakalářské práce je přiblížit problematiku integrace dítěte s autismem do běžné školy malotřídního charakteru a popsat některé formy činností v rámci integračního vzdělávacího procesu. Vesnické školy se vyznačují jakýmsi rodinným charakterem. Nejenom malý počet žáků a pedagogů, ale především skutečnost, že se obyvatelé obce znají navzájem a mají povědomí o sociální, zdravotní či historické situaci ostatních rodin, vnáší pozitivní vlivy do procesu integrace. To se projevilo i v případě Martina, jehož integrace do běžné třídy proběhla bez větších obtíží. Uvědomila jsem si, jak je pro dítě s postižením důležité, aby o něj měli zájem nejenom rodiče, ale také škola a poradenská zařízení, která v mnoha případech představují pro rodinu s postiženým dítětem jediný informační zdroj v jejich nelehké životní situaci. Martin od tří let navštěvoval mateřskou školu, která tvoří se základní školou právní subjekt, nachází se v jedné budově a díky kvalitní pedagogické komunikaci propojuje vzájemnou činnost mateřské a základní školy. Chlapec měl již ve školce vypracovaný individuální plán, který určoval podmínky jeho integrace a napomáhal při začlenění do kolektivu intaktních dětí. Možnost navštěvovat školku a školu ve svém bydlišti a setkávat se s ostatními dětmi, bylo přínosem pro všechny zúčastněné. Martin tak nemusel navštěvovat vzdálené speciální školy, mohl poznat své vrstevníky a ti měli možnost vlastním prožitkem a zkušeností chápat postižení jako další rozměr života, který není nutné pokládat za omezující odlišnost. Při své práci jsem uplatňovala metody kvalitativní, v teoretické části především

5 analýzu odborné literatury a jiných mediálních zdrojů, pedagogické dokumentace a dokumentace speciálně pedagogického centra. Dále pak techniky pozorování, rozhovorů, přímé práce s autistickým dítětem v rámci integračního procesu na I. stupni běžné základní školy. V teoretické části bakalářské práce se věnuji základním charakteristikám poruch autistického spektra, zvláště pak dětskému autismu, jeho etiologii, diagnostickým kritériím a škálám, které přispívají k zkvalitnění diagnostiky této vývojové pervazivní poruchy. Integrace jako pedagogický jev, formy integrace žáků s autismem a individuální vzdělávací plán jsou dalšími tématy teoretického základu mé práce, který by měl být východiskem pro zpracování závěrečné kapitoly, případové studie. V ní se zabývám konkrétním dítětem s autismem, jeho integrací do školy malotřídního charakteru, podmínkám, které byly při integraci dítěte nezbytné, formám a metodám práce v hodinách. V závěru vyslovuji prognózu vývoje chlapce, který od letošního školního roku (6. ročník) navštěvuje speciální školu pro sluchově postižené žáky. Tato škola zřizuje autitřídu a zároveň nabízí internátní péči, kterou Martin využívá. Součástí práce jsou také přílohy prezentující některé Martinovy činnosti a jejich výsledky, které vznikaly v rámci pedagogicko-výchovného procesu. Dále pak seznam literatury a internetových zdrojů, ze kterých jsem při své práci čerpala.

6 1 Poruchy autistického spektra 1.1 Definice a klasifikace poruch autistického spektra Poruchy autistického spektra (PAS) nebo také pervazivní vývojové poruchy (pervasive developmental disorder) jsou skupinou příbuzných poruch, které postihují jedince ve všech oblastech jeho života. Průběh vývoje člověka zatíženého touto poruchou se výrazně odlišuje od vývoje zdravého jedince. Poruchy autistického spektra zasahují všechny složky osobnosti jedince. Projevují se kvalitativním poškozením komunikace, sociální interakce a omezeným, opakujícím se okruhem zájmů a aktivit. L.Wingová tyto oblasti nazývá triádou postižení, určuje je jako klíčové pro diagnózu poruch autistického spektra. Thorová (2006) uvádí, že poruchy autistického spektra jsou primárně poruchami komunikace. Opoždění v oblasti vývoje řeči je jeden z prvních signálů pro rodiče, že něco ve vývoji dítěte není v pořádku. Nedostatky v komunikaci dětí s PAS jsou velmi různorodé, ale zhruba polovina postižených dětí není schopna si během života osvojit řeč na takovou úroveň, aby ji mohla používat ke komunikaci. U ostatních jedinců s PAS, kteří si řeč osvojí, jsou pozorovatelné jisté odchylky a abnormality, pokud nejsou patrny v řeči, která nemusí být poškozena, pak je nacházíme v komplexním řečovém vývoji jedince s PAS. Mezi neverbální komunikační prostředky řadíme gesta, mimiku a řeč těla. Jedinci s pervazivní vývojovou poruchou nejsou schopni tyto signály správně pochopit, je pro ně obtížné z výrazu obličeje, postoje těla či gest usoudit, co si daný člověk myslím, nebo co zamýšlí ve svém jednání. V oblasti sociální interakce zavedla L.Wingová čtyři typy sociálního chování u lidí s PAS. Je to typ osamělý, pasivní, aktivní-zvláštní a typ formální. Během vývoje může docházet ke změnám v sociálním chování dítěte. To, které bylo v raném dětství typem pasivním, může se později během vývoje stát spíše typem aktivním, ovšem vykazujícím v chování autistické abnormality. Ty se mohou projevovat nepřiměřenou sociální aktivitou, při které se dítě snaží navazovat kontakty všude a s každým, nechápe sociální normy, dotýká se lidí, upřeně jim hledí do očí (ulpívavý oční kontakt), obtěžuje je svými dlouhými proslovy o věcech, které zajímají pouze jeho. Typ aktivní-zvláštní se často pojí s hyperaktivitou. Typ osamělý se naopak vykazuje odtažitým chováním, neprojevuje potřebu fyzického kontaktu, nestojí o přátele, nerad se zapojuje do kolektivních her, většinou

7 není schopen pochopit jejich pravidla a dodržovat je. Tyto děti se vyhýbají očnímu kontaktu a nemají zájem o komunikaci. S postupujícím věkem se u některých z nich zlepšuje sociální kontakt s blízkými osobami. Děti pasivního typu se kontaktu nevyhýbají, ale samy ho neiniciují. Mají omezenou schopnost projevovat své potřeby, emoce, nedokáží sdílet s ostatními radost či jiné osobní nebo kolektivní pocity. Najdeme mezi nimi poměrně dost dětí, které se rády mazlí a vyhledávají fyzický kontakt se svými blízkými. Formálním typem rozumíme takové dítě, které má dobré vyjadřovací schopnosti a je pro ně typické vyšší IQ. Jeho řeč působí strojeně a příliš formálně, stejně tak i chování, které je často odtažité i vůči rodinným příslušníkům. Dítě nerozumí ironii, nechápe žerty a nadsázku, vysvětluje si vše doslovně. Dokáže šokovat svou pravdomluvností. U těchto dětí se velmi často objevují encyklopedické zájmy. Podle Thorové (2006), která vychází z vlastní dlouholeté zkušenosti, většina dětí s PAS o sociální kontakt stojí. Jejich porucha jim však nedovoluje navazovat sociální vztahy v takové formě, jaká je přirozená pro jedince bez zatížení. Jedinci s poruchou autistického spektra nedokáží správně chápat chování a jednání ostatních lidí. Svět obecně uznávaných pravidel je pro ně nečitelný a nepřináší jim tolik potřebnou strukturu a posloupnost. Třetí oblastí triády postižení je narušená schopnost představivosti (imaginace). U dítěte se nerozvíjí symbolické myšlení, schopnost imitace a hry. Dítě upřednostňuje jednoduché a stereotypní činnosti. Hra a volnočasové aktivity se odlišují od ostatních vrstevníků, okruh zájmů bývá omezený, hra svou kvalitou neodpovídá věku dítěte. Děti projevují malý zájem o klasické hračky, často je používají nevhodným způsobem, mnohé již v raném věku tíhnou k nezvyklým předmětům, které jsou schopny hromadit a jen těžce nesou jejich ztrátu nebo odebrání. Děti s poruchou autistického spektra připadají svému okolí jako zvláštní, nápadné zejména svými projevy v chování. Například nepřijímají kontakt z očí do očí, zdánlivě nám nenaslouchají, nepřijímají s námi tělesný kontakt (Vítková a kol., 1998, s.132). Tyto odlišnosti v chování způsobují řadu komplikací v kontaktu s rodinou, vrstevníky a intaktní společností. V České republice se při diagnostikování poruch autistického spektra vychází z desáté revize Mezinárodní klasifikace nemocí MKN - 10 (1992), kterou vydala Světová zdravotnická organizace. Podle této revize mezi pervazivní vývojové poruchy (F84) patří:

8 F84.0 Dětský autismus F84.1 Atypický autismus F84.2 Rettův syndrom F84.3 Jiná dezintegrační porucha v dětství F84.4 Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby F84.5 Aspergerův syndrom F84.8 Jiné pervazivní vývojové poruchy F84.9 Pervazivní vývojová porucha, nespecifikovaná (Hrdlička, Komárek 2004). Dále se při diagnostikování poruch autistického spektra používá (především v USA) Diagnostický a statistický manuál duševních poruch Americké psychiatrické asociace (DSM-IV, 1994). Tento manuál dělí pervazivní vývojové poruchy takto: Autistická porucha (Autistic Disorder) Rettův syndrom (Rett s Syndrome) Dětská dezintegrační porucha (Childhood Desintegrative Disorder) Aspergerova porucha (Asperger Disorder) Pervazivní vývojová porucha dále nespecifikovaná (Pervasive Developmental Disorder Not Otherwise Specified - PDD-NOS) Název pervazivní vývojová skupina se poprvé objevuje v americkém diagnostickém manuálu DSM-III (American Psychiatric Association, 1980). Až v roce 1992 se tento termín zavádí do mezinárodní klasifikace nemocí, kterou vydala Světová zdravotnická organizace a která se používá při diagnostice poruch autistického spektra u nás. Dětský autismus F 84.0 Slovo autismus pochází z řeckého slova autos - sám. Jako první použil tento termín v roce 1911 švýcarský psychiatr Eugen Bleuler v souvislosti s popisem symptomu schizofrenie. Později se od tohoto mylného spojení autismu a schizofrenie upustilo. Leo Kanner, uznávaný americký psychiatr rakouského původu, přichází ve svém článku z roku 1943 s definicí autistické poruchy afektivního kontaktu. Vycházel ze studie skupinky dětí, u kterých pozoroval neschopnost navazovat vztahy s ostatními, narušení řeči a velmi neobvyklé projevy v chování. Leo Kanner se zabýval spíše dětmi s těžkou formou autismu. Jedinec trpící autismem nezvládá chápat svět v souvislostech, nedokáže aplikovat poznanou zkušenost v problémových situacích. Neexistují dva autisté, kteří by měli zcela shodné projevy této poruchy. Podle Hrdličky a Komárka (2004) je dětský

9 autismus nejlépe prostudovanou pervazivní vývojovou poruchou. Dělí se na vysoce funkční autismus, ke kterému se nepřidružuje mentální retardace (IQ minimálně 70), středně funkční autismus, vyznačující se lehkou nebo středně těžkou mentální retardací a nízko funkční autismus (hluboká mentální retardace). Autista nemá rád změny. Cítí se bezpečně jen pokud je všechno kolem něj tak, jak má být, jak je na to zvyklý. Jestliže nastane nějaká nepředvídatelná změna, autista ztrácí jistotu a stává se z něj cizinec, který nerozumí svému okolnímu světu. Richman (2006) hovoří o kvalitativním i kvantitativním postižení řeči u dětí s autismem. To se může projevovat například echolalií, monotónním stylem řeči, neschopností intonace či pochopení abstraktních pojmů. Dětský autismus je častější u chlapců než u dívek. Atypický autismus F 84.1 Diagnóza atypického autismu se používá tam, kde nejsou naplněna kritéria pro diagnózu dětského autismu (chyběním jednoho nebo dvou ze tří základních kritérií dětského autismu) a nebo nejsou splněna kritéria ostatních pervazivních vývojových poruch. Atypický autismus se může lišit také dobou vzniku, jeho nástup je opožděný, toto postižení se projeví až po třetím roce života dítěte. Jde o velmi nepřesně vymezenou kategorii, někteří autoři hovoří o dětech s těžkým stupněm mentální retardace, u nichž se nemohou vzhledem k nízké úrovni fungování specifické kvalitativní dysfunkce plně projevit. Jiní autoři naopak hovoří o dětech s dobrou inteligencí, jejichž sociální a komunikační problémy jsou závažné, ale ne v takové míře jako u klasického autismu. Krejčířová (2003) uvádí, že lze u nich také očekávat lepší prognózu budoucího vývoje. Rettův syndrom F 84.2 Jedná se o závažné genetické onemocnění, které postihuje pouze dívky. V útlém věku bývá diagnóza obtížná, protože symptomy jsou velmi podobné autismu nebo desintegrační poruše. Poprvé byl popsán v roce 1965 Dr. Andreasem Rettem. Zpočátku (do 6. měsíce) se dítě vyvíjí normálně, v době po 18. měsíci života nastává období stagnace a regrese. Dítě přichází o nabyté dovednosti pohybové, komunikační, poznávací. Dochází k zpomalení růstu hlavy, zhoršuje se motorika, dívky se postupně stávají imobilními a dochází k deformacím končetin i páteře. Časté jsou také poruchy dýchání a polykání. Podle Thorové (2006) poruchu provází mentální retardace v pásmu středně těžké, těžké a hluboké mentální retardace. Ve většině případů chybí mluvená

10 řeč. Charakteristickým průvodním jevem je nutkavé, repetetivní mytí rukou. Téměř u všech dívek se objevují epileptické záchvaty spíše malého typu. Příčina syndromu je genetická, zcela nedávno byl lokalizován gen odpovídající za vznik poruchy, na distálním dlouhém raménku X chromozomu. Hrdlička, Komárek (2004) uvádí, že genetické testování je již v současnosti možné. V České republice se ročně narodí 5-6 dívek s Rettovým syndromem (www.apla.cz). Podle Thorové (2006) většina odborníků nezařazuje Rettův syndrom mezi poruchy autistického spektra, protože sociální interakce u starších dívek se kvalitativně liší od ostatních pervazivních poruch. Jiná desintegrační porucha v dětství F 84.3 Pro tuto poruchu se dříve používalo označení Hellerův syndrom, infantilní demence nebo desintegrační psychóza. Dítě se vyvíjí do dvou let normálně, porucha se objevuje kolem třetího nebo čtvrtého roku života dítěte. Podle Krejčířové (2003) může být nástup poruchy zcela náhlý nebo také pozvolný. Dochází ke ztrátě naučených schopností, zhoršení nebo ztrátě jazyka, mění se chování, časté jsou závažné emoční poruchy, podrážděnost, neklid silná úzkost, emoční labilita, dochází ke ztrátě zájmu o okolí. Jak uvádí Hrdlička a Komárek (2004), děti s dezintegrační poruchou bývají více mentálně retardované, agresivnější a méně často projevují repetitivní hru než děti s dětským autismem. Klinický obraz bývá závažnější a prognóza je horší než u dětského autismu. Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby F84.4 Porucha zahrnuje skupinu dětí s těžkou mentální retardací (IQ pod 35), velkými problémy s hyperaktivitou a pozorností, ale také stereotypním chováním. Hyperaktivita bývá v období adolescence nahrazena hypoaktivitou. Aspergerův syndrom F 84.5 Abyste se stali vynikajícím vědcem nebo skvělým umělcem, musíte mít alespoň nějaké znaky Aspergerova syndromu, které vám umožní odpoutat se od tohoto světa. Hans Asperger Syndrom poprvé popsal v roce 1944 vídeňský pediatr a autor předchozího citátu Hans Asperger. Nazval ho autistickou psychopatií. V roce 1981 tento pojem nahrazuje britská lékařka Lorna Wingová označením Aspergerův syndrom (AS). Thorová uvádí, že někteří lidé s Aspergerovým syndromem jsou pasivní, nemají výraznější problémové

11 chování. Při vhodné intervenci zvládnou běžnou školní docházku, najdou si partnera i zaměstnání a mohou vést plnohodnotný život. Pro okolí jsou zvláštní, introvertní. Druhým pólem jsou děti s AS, jejichž problémy v chování vyžadují asistenta již od mateřské školy, školní docházka je velmi náročná, v některých případech se doporučuje docházka do speciální školy. Tito lidé nejsou většinou schopni najít si partnera nebo docházet do zaměstnání. Základním projevem této poruchy je nezájem o vztahy s vrstevníky a egocentrický přístup jedince k jeho okolí. Jedinci s AS vyhledávají osamělé aktivity. Časný vývoj řeči není u dětí s Aspergerovým syndromem natolik postižen, jako u jedinců s autismem. Jejich komunikační schopnosti jsou zvláštní. Většinou mají velkou slovní zásobu, detailně dokáží popisovat předmět svého zájmu. Nerozumí ale významu některých slov a tak je nejsou schopni používat správně ve větě. Hovoříme o problémech v oblasti pragmatického užívání řeči. Sociální naivita, důsledná pravdomluvnost, šokující poznámky, se kterými se děti nebo dospělí obrací na neznámé osoby, patří rovněž k charakteristickým projevům Aspergerova syndromu a bývají překážkou začlenění postiženého do společnosti (Jelínková 2003, s.34). Jedinci s AS špatne chápou pravidla společenského chování, někteří nejsou schopni orientovat se v oblasti neverbálních komunikačních signálů. Nezapojují se do kolektivních her, protože nerozumí pravidlům a mnozí nemají o aktivity s ostatními zájem. Raději si hrají sami. Velmi časté jsou úzce vyhraněné intenzivní zájmy v technických a encyklopedických oblastech, například jízdní řády, kalendáře, metro, počítače a jiné (Krejčířová 2003). Jedinci s Aspergerovým syndromem trpí motorickou neobratností, nejsou schopni naučit se plavat, lyžovat nebo jezdit na kole. Jejich intelekt bývá průměrný někdy i nadprůměrný. Jiné pervazivní vývojové poruchy F84.6 Tyto poruchy mají vliv na komunikaci, sociální interakci a hru, ale ne v takové míře, aby mohl být diagnostikován autismus nebo atypický autismus. Symptomy jsou spíše nespecifikovány, také proto se tyto poruchy nachází na okraji poruch autistického spektra. Patří sem ještě druhá skupina dětí, které mají výrazně narušenou oblast představivosti. Nejsou schopny rozlišovat mezi fantazií a realitou, intenzivně se věnují určitému tématu. Patří sem děti se schizotypními a schizoidními rysy. Pervazivní vývojová porucha, nespecifikovaná (Hrdlička, Komárek 2004) F84.9 U těchto poruch jsou zjevné autistické symptomy, ale nesplňují všechna kritéria

12 autismu, Aspergerova syndromu nebo dětské dezintegrační poruchy. 1.2 Etiologie autismu Pohled na možné příčiny vzniku autismu se formoval již od počátků jeho definování. Jako samostatný syndrom popsal tuto poruchu v roce 1943 Leo Kanner, který ji považoval za vrozenou, i když jeho publikované záznamy o chladných, intelektuálně orientovaných rodičích ovlivnily názor na možné příčiny vzniku autismu hlavně v období 50. a 60. let, kdy byl populární psychologický přístup k etiologii autismu. Tento názor nutil rodiče k tomu, že si zbytečně dávali za vinu autistické chování svých dětí, což vedlo v mnohých případech k rozpadu rodiny nebo k umístění dítěte do školy či ústavu internátního charakteru, aby tak bylo od rodičů separováno. I když stále nejde jednoznačně určit, co je příčinou vzniku autismu, moderní výzkumné metody postupně prokazují, že se jedná o poruchu, která vzniká na základě organického poškození mozku. Zobrazovací metody přináší důležité informace o abnormalitách mozku postiženého autismem. Jako nejdůležitější se pro autismus jeví abnormality limbického systému, byly prokázány další změny v oblasti mozkové činnosti, změny v EEG, změny velikosti některých oblastí mozku, snížené prokrvení mozku především v oblastech souvisejících s kognicí, řečí a sociálním chování. Jde o neurologickou poruchu, která se manifestuje v chování (Gillbert, Peeters 1998). Výsledky výzkumů lékařské genetiky, elektrofyziologie, neuropatologie a zobrazovacích metod dnes jednoznačně pokládají dětský autismus za časnou neurovývojovou poruchu s neurobiologickým základem, doposud ale neexistuje odpovídající neurochemický, neurofyziologický nebo neuroanatomický podklad. Jako u jiných neurovývojových syndromů lze i u autismu předpokládat, že se objevuje velmi časně při vývoji centrální nervové soustavy. Mnoho prací odborníků přináší důkazy, že na vzniku autismu se podílí genetické faktory a faktory vnějšího prostředí (www.tigis.cz, 2008). Podle autorky článku z předchozího odkazu existuje nejméně 20 teorií vysvětlujících příčiny vzniku autismu. Uvádí například metylační teorii, teorii nadbytku opioidů, teorii stresu a imunitní poruchy, virovou a vakcinační teorii, nedostatek vitamínu A v těhotenství, vliv kouření a znečištěného prostředí či vasipresinovou a oxytocinovou teorii autismu. Klenerová v článku blíže popisuje poslední zmíněnou teorii nedostatku oxytocinu u autistů. Oxytocin je považován za hormon, který se podílí na pocitech vzájemnosti, na prožitku a uspokojení ze sexuálního vyvrcholení, je zodpovědný za mateřskou lásku a způsobuje, že sociální kontakty jsou nám příjemné. Jeho snížená hladina u jedinců s PAS byla prokázána.

13 V oblasti dědičnosti autismu je zřejmé, že sourozenci dětí s autismem mají také zvýšené riziko výskytu tohoto syndromu. Studie dokázaly, že autismus je vyšší u jednovaječných (pravděpodobnost výskytu 95,7%) než dvojvaječných dvojčat (výskyt pouze u 23,5%). Pro biologickou podstatu poruchy autismu svědčí její časný nástup, častá asociace s mentálním postižením a epilepsií, přítomnost symptomů autismu v příznacích mnoha neurologických chorob a také to, že frekvence postižení autismem je až čtyřikrát vyšší u mužů než u žen. 1.3 Diagnostika autismu Při diagnostice dětského autismu je velmi důležitá interdisciplinární spolupráce odborníků mnoha oborů. Na diagnostice se podílí pediatr, neurolog, dětský psychiatr, psycholog, logoped, foniatr, rehabilitační pracovníci, pedagogové, speciální pedagogové, kteří se díky svým praktickým, klinickým zkušenostem stávají v mnohých případech těmi, kteří vyslovují podezření na poruchu autistického spektra. O tom svědčí také skutečnost, že základem stanovení diagnosy autismu je především kvalitní pozorování, založené na co nejširších znalostech projevů autismu v jednotlivých vývojových etapách dítěte. Při diagnostikování dětského autismu se u nás vychází z kritérií pro dětský autismus Světové zdravotnické organizace WHO uvedených v ICD- 10 (International Classification of Disease). Americká psychiatrická asociace APA (American Psychiatric Association) vydala Diagnostický a statistický manuál DSM (Diagnostic and Statistical Manual) jehož IV. verze je poslední revizí. Všechny dnes používané diagnostické manuály se v základních bodech v podstatě shodují. Udávají, že pro diagnózu autismu je nutné postižení ve všech třech oblastech (sociální, komunikační, imaginace) tzv. triádě. Triáda symptomů musí být zcela zřetelná a nemůže se jednat o pouhé vývojové zpoždění (Gillberg, Peeters, 2008). Dětský autismus. Diagnostická kritéria podle ICD - 10 (WHO, 1993) Kvalitativní postižení v reciproční sociální interakci, které se manifestuje aspoň dvěma z následujících kritérií: 1. Neschopnost adekvátně používat kontakt z očí do očí, výraz obličeje, tělesné postoje a gesta k regulování sociálních interakcí.

14 2. Neschopnost rozvíjet vztahy s vrstevníky, které zahrnují vzájemné sdílení zájmů, aktivit a emocí. 3. Jen zřídka vyhledává a využívá jiných lidí pro své uklidnění při stresu nebo zármutku anebo zřídka nabízí útěchu a lásku jiným, když jsou smutní nebo zneklidnění. 4. Nedostatek socio-emoční reciprocity, který se projeví narušenou nebo deviantní reakcí na emoce jiných lidí, nedostatek modulace chování vzhledem k sociálnímu kontextu, nebo slabá integrace sociálního, emocionálního a komunikačního chování. Kvalitativní postižení komunikace, které se manifestuje aspoň jedním z následujících kritérií: 5. Zpoždění nebo úplná absence vývoje mluveného jazyka, který není doprovázen snahou kompenzovat nedostatek použitím gest či mimiky jako alternativního způsobu komunikace (obvykle nepředchází komunikační žvatlání). 6. Nedostatek spontánních symbolických her nebo (v mladším školním věku) společenských napodobovacích her. 7. Relativní neschopnost iniciovat nebo pokračovat v konversační interakci. 8. Stereotypní a repetitivní použití jazyka nebo idiosynkratické použití slov i vět. Omezené, repetitivní a stereotypní vzorky chování, zájmů a aktivit, které se manifestují aspoň jedním ze čtyř následujících kritérií: 9. Silné zaujetí pro stereotypní a omezené zájmy. 10. Zřetelné nutkavé setrvávání ve specifických, nefunkčních způsobech chování nebo rituálech. 11. Stereotypní a repetititvní motorické zvyky. 12. Zaujetí částmi nebo nefunkčními komponentami materiálů používaných při hře. Aby bylo možné stanovit diagnózu, musí být vývojové abnormality přítomny do tří let věku dítěte. Klinická diagnosa, opírající se především o osobní a rodinnou anamnézu je sice výchozí pro diagnostiku a vychází z kritérií pro dětský autismus dle MKN-10 nebo DSM-IV, ale dnes již mají odborníci k dispozici velké množství sccreeningových metod, které významně přispívají ke stanovení co nejpřesnější diagnosy. Jsou to dotazníky, posuzovací škály, semistrukturované dotazníky, rozhovorové metody. V České republice se nejčastěji používá semistrukturovaná škála CARS (Childhood Autism Rating Scale). Tato posuzovací stupnice byla vytvořena týmem odborníků v rámci státního TEACCH programu na univerzitě v Severní Karolíně. Škála v poměrně

15 krátkém čase přináší informace o tom, zda se jedná u vyšetřovaného dítěte o poruchu autistického spektra. V současnosti je nejlépe ověřenou metodou ADI-R (Autism Diagnostic Interview- Revised). Jedná se o semistrukturový rozhovor s rodiči dítěte a je nejspolehlivější, pokud je použit v předškolním věku. Jiným diagnostickým nástrojem je ADOS (Autistic Diagnostic Observation Schedule). Velmi důležitá je informovanost a spolupráce rodičů, kteří mohou včasným vyjádřením podezření na abnormality ve vývoji dítěte napomoci jeho dalšímu úspěšnému vývoji. Včasná diagnosa je velmi důležitá, protože se stává východiskem pro volbu nejvhodnějších stimulačních, rehabilitačních a výukových postupů při práci s dítětem. Thorová (2006) uvádí, že v současnosti neexistuje zkouška biologického charakteru, která by prokázala autismus, scrreening se proto zaměřuje pouze na výzkum chování. Nejvíce se v diagnostice cení klinická zkušenost. Stanovení diagnosy v kojeneckém věku je prakticky nemožné, je důležité zejména odlišení autismu od smyslových poruch (Říčan, Krejčířová a kol., 1997). V prvních měsících života dítěte s autismem jsou odchylky od normálního vývoje velmi nespecifické, přesto si mnozí z rodičů později vybavují, že jejich dítě ještě před dosažením jednoho roku vykazovalo určité odlišnosti v životních projevech. Dítě se rodičům zdálo pasivní, až bez reakcí, často mělo špatnou náladu, objevovaly se poruchy spánku a příjmu potravy. Matky popisují negativní reakce dítěte na pochování, dítě strnulo, pokud je vzala do náručí nebo projevovalo nelibost, dále rodiče uváděli, že u svého potomka nepozorovali snahu o navazování očního kontaktu, chyběl sociální úsměv, dítě nebylo schopné vyjadřovat své emoční reakce a poskytovat tak svému okolí zpětnou reakci. Vývoj řeči ve fázi broukání a žvatlání bývá obvykle normální, poté některé děti přestávají používat řeč a ta se nevyvíjí, jiné děti mohou kolem jednoho roku použít i první slůvka, pak ale vývoj řeči nepokračuje a dítě se jeví, že nemá snahu mluvit. Dochází k regresy, tedy k procesu ztráty již nabytých dovedností. Rodiče nejčastěji reagují na ztrátu již osvojených a používaných slov. Výsledky výzkumů se shodují, že u dětí s autismem k regresivnímu chování dochází nejčastěji mezi 18. až 24. měsícem. Při podezření na autistické projevy v chování dítěte je možné rodiči vyplnit dotazník autistického chování u batolat CHAT (Checklist for Autism in Toddlers), nebo dotazník dětského autistického chování DACH (Thorová, 2003), kdy se jedná o metodu spíše orientační, než diagnostickou. V případě váhání či pozitivních výsledků pošle pediatr

16 dítě k vyšetření na specializované pracoviště. Během druhého a třetího roku života autistického dítěte můžeme pozorovat jeho nezájem o okolí, o rodiče i ostatní rodinné příslušníky. Dítě je samotářské, nechce sdílet s druhými zážitky, neukazuje ostatním své hračky, nerozumí ukazování druhých. Řeč může zcela chybět nebo je chudá, může být již echolalická. Časté jsou prudké emoční výbuchy, záchvaty pláče nebo zlosti (Krejčířová, 2003). Nedochází k rozvoji symbolické hry. V období předškolního věku se nejvíce manifestuje klinický obraz autismu. Přetrvává nezájem o ostatní lidi, dítě tráví čas stereotypní hrou. Stereotypy, ať již pohybové nebo verbální, začínají být nápadnější. Dítě projevuje zájem o hračky, ale neumí je funkčně využívat, hraje si neobvyklým způsobem. Většinou není schopno symbolické hry, v ostatních hrách chybí variabilita a tvořivost. V předškolním věku bývají časté dramatické reakce na změny či odchylky od běžné rutiny. V tomto období dochází u některých dětí s autismem ke zvýšení zájmu o kontakt s blízkými. Děti se chtějí mazlit s rodiči, ostatní komunikace ale zůstává minimální. U dětí s mírnějšími projevy poruchy můžeme pozorovat vývoj řeči, mezi rokem používají první komunikační věty, děti se středně těžkým postižením užívají jednoduchých vět až kolem roku. Je pozorovatelné narušení pragmatické složky řeči. Řeč je ve svém vývoji kvalitativně narušena (tón, intonace, melodie, obsah). Obsah a význam mluveného slova je mnohdy pro autistu nečitelný. Nechápe základní abstraktní či vztahové pojmy. Typické jsou záměny zájmen, nejčastěji o sobě dítě hovoří v druhé osobě čísla jednotného, objevuje se echolálie. Pro diagnostiku v předškolním věku patří mezi nejužívanější screeningové metody ABC (Autism Behavioral Checklist). Jedná se o rozhovorovou metodu, kterou vyplňuje odborník (psycholog, lékař, učitel) na základě výpovědí rodičů, nebo někoho, kdo dítě dobře zná. Metodu komplexního strukturovaného rozhovoru využívá ADI-R nebo ASQ. Z metod posuzovacích je hojně využívána CARS. V období školní docházky se dítě rozvíjí především na základě hloubky postižení. U dětí s těžkými projevy autismu nebo u nízkofunkčního autismu scrreningové metody zůstávají stejné ve všech vývojových obdobích. Takové děti mají v období školního věku většinou diagnosu již stanovenou. Důležité je zachycení dětí, které trpí vysoce funkčním autismem nebo Aspergerovým syndromem integrovaných v běžných školách. K tomuto účelu slouží ASSQ (Asperger Syndrome Screening Questionnaire). Dotazník je určen pro děti ve věku 7-16 let s normálním IQ případně s lehkou mentální retardací.

17 Jiným dotazníkem s podobným zaměřením je Australian Scale for Asperger Syndrome. Obecně lze považovat toto období za takové, kdy dochází ke zlepšení stavu a ústupu symptomů, především u dětí s vysoce funkčním autismem. Opakující se činnosti se mohou měnit na úzce vyhraněné zájmy. Dochází ke zlepšení i v sociální interakci. V oblasti komunikace přetrvávají obtíže v pochopení významu mluveného slova, bývají mnohdy horší než vlastní řeč, dále je zjevná omezená schopnost užívat oční kontakt, mimiku či gesta. Při autismu se často vyskytují ještě další symptomy, které se při diagnostice nepovažují za podstatné. V raném dětství to bývá hyperaktivita nebo hypoaktivita, sluchová hyper- nebo hypo- sensitivita, přecitlivělost na dotek, zvláštnosti ve stravovacích návycích (pojídání nejedlých předmětů), sebezraňování, snížené vnímání bolestivosti, výbuchy agrese a výkyvy nálad. Velká část dětí s autismem je současně mentálně retardovaná. Asi 70% má IQ pod 70, u jednoho z pěti až šesti předškolních dětí s autismem se objeví epilepsie a zrakové obtíže. Také sluch je u autismu postižen celkem často, jedna čtvrtina autistů má vážné sluchové problémy. V diferenciální diagnostice je třeba odlišit psychosociální deprivaci dítěte, poruchy vývoje řeči, postižení sluchu, metabolické vady, mentální retardaci, jinou pervazivní vývojovou poruchu či schizofrenii v dětském věku. Statistiky uvádí, že v České republice žije okolo lidí s poruchou autistického spektra.

18 2 Integrace žáka s poruchou autistického spektra 2.1 Definice integrace Slovo integrace můžeme chápat jako sjednocenost, propojenost, celistvost. Pochází z latiny a lze je také přeložit jako znovuvytvoření celku (Bartoňová, Vítková, 2007). V rámci speciálně pedagogického procesu se jedná o začlenění jedinců s postižením do škol běžného typu. Školní integrace znamená, že je postiženým dětem umožněna výchova a vzdělávání podle jejich specifických potřeb spíše v běžném typu školy než ve speciálních školách (Vítková a kol., 1998). Pokud je žák umístěn do běžné třídy, hovoříme o úplné integraci, neboli inkluzi. Inkluze je spíše chápána jako koncept vedoucí k integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol a školských zařízení. Myscher a Ortmann hovoří o integrativní školní (speciální) pedagogice, kdy se společně učí a vzdělávají děti s postižením a bez postižení v běžné škole (Vítková, 2004). Ještě před rokem 1989 se u nás děti se speciálními vzdělávacími potřebami buď nevzdělávaly a nebo byly vzdělávány v institucích s internátní péčí. Děti tak byly nuceny pobývat v ústavu i v případě, kdy byly schopny při adekvátní podpoře svého okolí navštěvovat běžnou školu. Děti s autismem mohou žít a vzdělávat se i mimo psychiatrická zařízení, jestliže vyhovíme jejich speciálním vzdělávacím potřebám (Schopler, Mesibov, 1997). K tomu, abychom mohli nabídnout jedinci se speciálními vzdělávacími potřebami kvalitní vzdělávací a výchovný proces je nutné zajistit vhodné podmínky. Na integraci musí být připraven nejenom žák se speciálními vzdělávacími potřebami, ale také škola a spolužáci. Je potřebná speciálně pedagogická podpora, což vyžaduje speciálně pedagogicky vzdělaného učitele. Ten by měl být schopen používat adekvátní didaktické a metodologické postupy, aby zajistil plnohodnotné vzdělávání všech žáků. Integrační proces můžeme označit za redukci distance. Postižené děti se mají vzdělávat v co možná nejvyšší možné míře se svými vrstevníky a pokud nejsou vyučováni v běžné třídě, je důležitý i kontakt s intaktními dětmi v rámci sociálního vzdělávání ve škole (neřízené vzdělávání). Integrace je vzájemný proces, ve kterém se obě strany navzájem poznávají, přibližují se sobě navzájem a mění se, takže dochází k růstu pospolitosti a sounáležitosti (Mühlpachr, In Vítková, a kol., 1998). Uvádí se tři procesy přizpůsobení, které různými cestami naplňují cíl integrace: asimilace, akomodace a adaptace. Pokud postižený přijme způsoby chování většiny a převezme je tak dalece, jak bude moci, hovoříme o asimilaci.

19 U akomodace se uznávají svébytná práva postižených, přizpůsobení se klade na většinu. Adaptace vyžaduje oboustranné přizpůsobení. Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání (2005) uvádí, že pokud je integrace úspešná, vede k rozvoji postiženého žáka, který se učí kooperativní týmové práci a sociálním dovednostem. Přítomnost postiženého jedince v intaktní skupině spolužáků pozitivně působí na jejich chování, učí je toleranci, respektování odlišností a obohacuje je o nové zkušenosti. Vítková a Bartoňová (2007) vidí cíl integrace ve vytvoření vzájemného porozumění mezi postiženými a nepostiženými v kontextu rovnosti šancí. 2.2 Podmínky integrace Po roce 1989 došlo v ČR v otázce výchovy a vzdělávání postižených dětí k zásadnímu obratu. Od segregačních tendencí se postupně přechází k integrativním modelům. Výchova a vzdělávání postižených a mladistvých přestala být doménou speciálního školství a v rámci integračních trendů se stává záležitostí všech typů škol (Vítková, 1998). Od segregačních tendencí se postupně přechází k integrativním modelům. Listina práv a svobod zajišťuje právo na vzdělání všem dětem. Úmluva o právech dítěte říká, že výchova dítěte má směřovat k rozvoji jeho osobnosti, nadání a rozumových schopností v nejvyšší možné míře. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v ČR legislativně upravuje zákon č. 561/2004 Sb., na nějž navazují vyhlášky č.72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních a vyhláška č.73/2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, autismem, vadami řeči, souběžným postižením více vadami specifickými poruchami učení nebo chování), žáci se zdravotním znevýhodněním (zdravotně oslabení, dlouhodobě nemocní, s lehčími zdravotními poruchami, které vedou k poruchám učení a chování) a žáci se sociálním znevýhodněním (nízká sociokulturní úroveň rodiny ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízení ústavní výchova, uložena ochranná výchova, žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu). Mezi žáky se speciálními vzdělávacími potřebami patří i žáci nadaní a mimořádně nadaní. K tomu, abychom dosáhli úspěšné integrace žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je potřeba vytvořit určité podmínky. K těm základním patří: příprava a uspořádání třídy a školy, odborná připravenost pedagogů,

20 přijetí dítěte spolužáky, příprava kolektivu (třídy) na příchod žáka, dobrá a systematická spolupráce s rodinou, zajištění potřebného materiálního vybavení, nižší počet žáků ve třídě, souhlas rodičů, ředitele dané školy a doporučení příslušného poradenského pracoviště. Za nutný předpoklad úspěšné integrace se považuje přiměřená sociální adaptabilita dítěte, schopnost překonávat překážky, které mu integrace přinese. Závisí také na druhu a stupni postižení dítěte. Integrace do běžné školy je vhodnější spíše u dětí s lehčí formou postižení. Integrace je konečný cíl úspěšného vzdělávání a výchovy. Je mnohem lepší vzdělávat dítě s autismem v takovém školním prostředí, které se maximálně přizpůsobí jeho postižení (Gillberg, Peeters, 2008). 2.3 Formy integrace Stupeň a hloubka postižení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami jsou určujícími aspekty pro jeho možnou integraci do běžných typů škol a jeho vzdělávání v tzv. hlavním výchovném vzdělávacím proudu. Ve speciálních školách, v závislosti na školských systémech dané země, se vzdělávají zejména žáci s těžším postižením a s více vadami, žáci s lehčím až středně těžkým postižením mohou docházet do škol běžného typu, kde by jim měla být věnována speciálně pedagogická podpora a měli by mít vytvořené vhodné podmínky pro úspěšnou integraci. Jedinci s autimem mají právo na vzdělání, mohou tedy navštěvovat školu, která je schopna zajistit optimální rozvoj žáka (Opatřilová, In Pipeková, 2006). Legislativně jsou formy speciálního vzdělávání žáků se zdravotním postižením dané 3 vyhlášky č.73/ Speciální vzdělávání žáků se zdravotním postižením je zajišťováno a. formou individuální integrace, b. formou skupinová integrace, c. ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (dále jen speciální škola ), nebo d. kombinací forem uvedených pod písmeny a. až c. 2. Individuální integrací se rozumí vzdělávání žáka a. v běžné škole, nebo

21 b. v případech hodných zvláštního zřetele ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení. 3. Skupinovou integrací se rozumí vzdělávání žáka ve třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením v běžné škole nebo ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení. 4. Žák se zdravotním postižením se přednostně vzdělává formou individuální integrace v běžné škole, pokud to odpovídá jeho potřebám a možnostem a podmínkám a možnostem školy (vyhláška č.73/2005 Sb.). 2.4 Individuální vzdělávací plán Individuální vzdělávací plán (IVP) je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka a je součástí dokumentace dítěte. Jedná se o způsob organizace vzdělávání žáků, kteří se liší od většiny žáků školy. Jsou to žáci se zdravotním postižením, se zdravotním znevýhodněním, se sociálním znevýhodněním a žáci s mimořádným nadáním. IVP umožňuje těmto žákům vzdělávat se podle jejich fyzických, psychických a časových možností. Mezi právní předpisy, které vymezují podmínky vypracování individuálního vzdělávacího plánu patří zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, podle kterého ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami na žádost jeho zákonného zástupce vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Podle 6 vyhlášky č.73/2005 IVP vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy a ze závěrů školských poradenských zařízení. U nezletilého žáka se k IVP musí vyjádřit i jeho zákonný zástupce. Individuální vzdělávací plán má být vypracován před nástupem žáka do školy, nejpozději však 1 měsíc po nástupu do školy nebo po zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte. V průběhu celého školního roku může být doplňován a upravován a to podle potřeb školy či žáka. Za jeho zpracování je odpovědný ředitel školy. Při vypracování IVP je nutná spolupráce ředitele, učitelů, školského poradenského zařízení a zákonného zástupce dítěte. Po vypracování IVP ředitel školy seznámí zákonného zástupce dítěte s IVP a ten musí svůj souhlas s ním potvrdit podpisem. Školské poradenské zařízení průběžně sleduje a dvakrát ročně vyhodnocuje dodržování a efektivitu zvolených postupů stanovených v IVP a poskytuje dítěti, rodičům i škole poradenskou podporu.

22 IVP obsahuje: 1) údaje o obsahu, rozsahu, průběhu a způsobu poskytování individuální speciálně pedagogické nebo psychologické péče žákovi včetně zdůvodnění, 2) údaje o cíli vzdělávání žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení, 3) vyjádření potřeby dalšího pedagogického pracovníka nebo další osoby podílející se na práci se žákem a její rozsah, 4) seznam kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů nezbytných pro výuku, 5) jmenovité určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při zjišťování speciálních vzdělávacích potřeb žáka, 6) návrh případného snížení počtu žáků ve třídě běžné školy, kde se žák vzdělává, 7) předpokládanou potřebu na navýšení finančních prostředků nad rámec prostředků státního rozpočtu, 8) závěry speciálně pedagogických, popřípadě psychologických vyšetření (vyhláška č.73/2005 Sb.).

23 3 Vzdělávání žáka s poruchou autistického spektra v běžné škole 3.1 Cíl, metody a místo výzkumného šetření Cílem mého výzkumného šetření byly projevy integrace konkrétního dítěte s autismem, popis některých forem práce s integrovaným autistickým žákem v rámci edukačního procesu. Při šetření jsem použila metodu kvalitativní, dále techniku pozorování, rozhovorů a přímé práce s autistickým dítětem, podrobnou analýzu školní dokumentace žáka, dokumentace speciálně pedagogického centra, určené pro potřebu školy. V práci mi byla velmi nápomocna kvalitní komunikace s rodiči, pedagogy a odborníky SPC Brno. Místem mého šetření byla Základní škola a Mateřská škola, Lovčice, okres Hodonín, příspěvková organizace. Lovčice 119, Jedná se o školu malotřídního charakteru, která nabízí předškolní a školní vzdělávání dětem od 3 let do 4.ročníku I.stupně základní školy. Zřizovatelem školy je obec, která o ni projevuje velký zájem a postupně se snaží opravovat školní historickou budovu. Součástí školy jsou mateřská škola, školní družina a školní jídelna. Sídlí ve dvou budovách, v centru obce. Ke škole patří budova tělocvična. Škola je obklopena velkou zahradou, která je citlivě upravená a slouží k enviromentální výchově nejen pro školní děti, ale využívají ji také ekologické spolky a mateřská centra z okolních měst. V prostorách školy jsou tři velké třídy, z nichž dvě slouží k vyučování a jednu využívá ke své činnosti školní družina. V těchto třídách jsou pro žáky k dispozici vždy tři počítače, v jedné z nich je čtvrtý počítač připojený k internetu a diaprojektoru s velkým promítacím plátnem. V zadní části každé třídy je odpočinkový kout s polštářky, které slouží k relaxaci a určitým aktivitám ve výuce. V družině je umístněna televize, video a DVD přehrávač. Žáci a pedagogický personál mají k dispozici knihovnu, která se nachází na chodbě. Pedagogický sbor tvoří tři zaměstnanci dvě učitelky a jedna vychovatelka školní družiny. Ředitelka školy je diplomovaným speciálním pedagogem v oboru logopedie surdopedie, v mateřské i základní škole vede logopedii. Škola je plně připravena vzdělávat děti jak nadané, tak děti se speciálními vzdělávacími potřebami, v malém počtu žáků ve třídě se pedagogové mohou těmto dětem individuálně věnovat. Integrace žáků probíhá ve spolupráci s SPC Kyjov a SPC Štolcova, Brno. Již z motivačního názvu školního vzdělávacího programu ZŠ Lovčice ekologie,

24 tradice a otevřenost je možné usuzovat na zaměření školy. Je otevřená všem dětem, rodičům a veřejnosti a to obsahem vzdělávání, demokratickými principy, respektováním žákovy osobnosti, individuálním přístupem, vztahy ve škole, širokou nabídkou aktivit, schopností svobodné a tvůrčí činnosti, samostatného myšlení a odpovědnosti za své chování. Ekologie je jedno z hlavních témat výchovy, prostupuje celý pedagogickovýchovný proces, tradici škola vidí především jako návrat a poznání tradičního života našich předků. Škola je připravena v rámci vzdělávacího programu vzdělávat také žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ať už jde o žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním, žáky se sociálním znevýhodněním nebo žáky mimořádně nadané. Pro tyto žáky škola zpracovává individuální vzdělávací plán (po dohodě s PPP či SPC), vybírá odpovídající metody a formy práce, nabízí těmto žákům specifické učební materiály a pomůcky a poskytuje pomoc rodičům těchto žáků (doporučuje speciální vyšetření, konzultuje s rodiči vhodnou domácí přípravu a podobně). Škola si klade za cíl vytvoření klidné atmosféry, pozitivní přístup k žákovi, motivační a posilující formy hodnocení, vzájemnou úctu a respekt mezi všemi, kteří se na pedagogicko-výchovném procesu podílejí. 3.2 Případová studie Jako učitelka a vychovatelka jsem se s Martinem setkávala v předmětech pracovní, výtvarné a tělesné výchovy. Měla jsem možnost sledovat jeho chování o přestávkách, na výletech, při školních akcích mimo vyučovací proces a doma v rodinném kruhu. Jeho integrace probíhala bez závažnějších obtíží. Všichni pedagogogé se snažili o individuální přístup k chlapci, o podporu a pomoc při školních aktivitách. Nejdříve uvádím kazuistiku autistického chlapce, rodinnou a osobní anamnézu, závěry vyšetření SPC v závislosti na věku chlapce. V následující části případové studie popíši formy práce, které jsem používala při integraci tohoto žáka a pokusím se zhodnotit přínos zvolených metod pro další pozitivní vývoj dítěte. Rodinná anamnéza: Martin žije v úplné rodině. Matka i otec jsou vyučeni, jsou zdrávi. Starší sestra Lucie (13 let, zdráva, navštěvuje ZŠ), mladší bratr Patrik (2 roky, zdráv). Osobní anamnéza :

25 Chlapec se narodil v roce Těhotenství i porod bez komplikací, raný vývoj v rámci širší normy, lehké opoždění v motorice, během předškolní docházky pravidelná rehabilitační péče, zaměřená na hrubou a jemnou motoriku. Martin se zpočátku vyvíjel bez nápadnějších obtíží. Do dvou let probíhal vývoj normálně, i když matka si zpětně uvědomuje, že byl chlapec už v kojeneckém věku velmi tichý a neměl příliš rád, když ho chovala v náručí. V komunikační sféře navazoval oční kontakt, žvatlal, naučil se první slova a jednoduché věty. Ve dvou letech si dokázal říci o pití, jídlo a také hračku. Nápadné změny nastaly až po druhém roce života, chlapec přestal používat již naučená a zažitá slova i věty, jeho okruh zájmů se velmi zůžil a přestal používat dostatečný oční kontakt. Došlo k regresi, která rodiče velmi zaskočila a nedokázali se s nastávající situací dostatečně vyrovnat. Došlo k tomu, že si danou skutečnost raději nepřiznávali a chlapce separovali od okolního světa. Od září roku 2000 začal Martin navštěvovat mateřskou školu a na doporučení vedoucí učitelky byl v listopadu poprvé vyšetřen v SPC Kyjov. Na základě tohoto vyšetření byla stanovena diagnosa snížené psychosociální adaptace s prvky autismu. Dále byl u Martina zjištěn opožděný psychomotorický vývoj a opožděný vývoj řeči. SPC navrhlo integraci do mateřské školy v místě bydliště. Ta vypracovala individuální plán celkového rozvoje. Nejprve školku navštěvoval 4 hodiny denně, po půl roce se dobře asimiloval a pobýval ve školce během celého dopoledne. Byla doporučena individuální práce s dítětem, která byla zaměřena na stimulaci řečového vývoje, rozvoj jemné motoriky a grafomotoriky a cvičení na koncentraci pozornosti. Martin měl od počátku docházky do mateřské školy dobré podmínky pro integraci. Z dalšího vyšetření, kdy měl chlapec 5 let a 9 měsíců vyplývá, že jeho intelektové schopnosti byly sníženy k horní hranici lehké mentální retardace. V oblasti hrubé motoriky byl schopen samostatné chůze, samostatného sedu, byl patrný pohybový nepokoj. Činnosti jemné motoriky byly pro Martina náročnější, úchop tužky správný, kresba opožděná, na úrovni bezopsažné čmáranice. Laterarita byla vyhraněna, vedoucí se jevila pravá ruka. V oblasti řeči zjevný opožděný vývoj. Martinova slovní zásoba byla dobrá, chlapec se vyjadřoval ve větách. Integrace do mateřské školy byla hodnocena pozitivně a bylo doporučeno v ní pokračovat. Ve školce se Martínkovi líbilo, byla nutná individuální péče a přístup, chlapec měl tendence k stereotypní hře, bylo nutné povzbuzovat ho a podporovat v začlenění do kolektivu. V roce 2002, ve věku 6 let a 1 měsíce bylo provedeno další vyšetření a byla

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Kateřina Panáčková dětský psycholog Oddělení dětské neurologie při Fakultní nemocnici v Ostravě Historický vývoj terminologie E. Bleuler, 1911:

Více

Adaptace žáka s poruchou autistického spektra na prostředí ZŠ speciální

Adaptace žáka s poruchou autistického spektra na prostředí ZŠ speciální Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání Závěrečná práce Adaptace žáka s poruchou autistického spektra na prostředí ZŠ speciální Vypracovala: Mgr.

Více

PŘÍSTUPY K DĚTEM S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA

PŘÍSTUPY K DĚTEM S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií LUCIE HÁSKOVÁ II. ročník kombinované studium Obor: Předškolní pedagogika PŘÍSTUPY K DĚTEM S PORUCHOU AUTISTICKÉHO

Více

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta. Katedra speciální pedagogiky. PROBLEMATIKA AUTISTICKÝCH JEDINCŮ Bakalářská práce

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta. Katedra speciální pedagogiky. PROBLEMATIKA AUTISTICKÝCH JEDINCŮ Bakalářská práce Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky PROBLEMATIKA AUTISTICKÝCH JEDINCŮ Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce : Brno,březen 2006 Vypracovala: PhDr. Dagmar Přinosilová,

Více

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt

Více

KVALITA ŢIVOTA RODINY DÍTĚTE S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA

KVALITA ŢIVOTA RODINY DÍTĚTE S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ Katedra psychologie KVALITA ŢIVOTA RODINY DÍTĚTE S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA Bakalářská práce Karolína Klimperová Specializace v pedagogice: psychologie

Více

SOUROZENECKÉ VZTAHY V RODINĚ DÍTĚTE S AUTISMEM

SOUROZENECKÉ VZTAHY V RODINĚ DÍTĚTE S AUTISMEM Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky SOUROZENECKÉ VZTAHY V RODINĚ DÍTĚTE S AUTISMEM Bakalářská práce Brno 2007 Vedoucí bakalářské práce: Vypracovala: PhDr. Mgr. Dana Zámečníková,

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA TĚLESNÉ A SPORTOVNÍ VÝCHOVY

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA TĚLESNÉ A SPORTOVNÍ VÝCHOVY ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA TĚLESNÉ A SPORTOVNÍ VÝCHOVY VLIV CÍLENÉ POHYBOVÉ INTERVENCE NA ZÁKLADNÍ PLAVECKÉ DOVEDNOSTI U DĚTÍ S AUTISMEM (MULTIMEDIÁLNÍ DVD) DIPLOMOVÁ PRÁCE

Více

Pracovní uplatnění osob s Aspergerovým syndromem

Pracovní uplatnění osob s Aspergerovým syndromem Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta - Katedra pedagogické a školní psychologie Pracovní uplatnění osob s Aspergerovým syndromem Diplomová práce Monika Zelenková Vedoucí diplomové práce: PaedDr.

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 Auticentrum, o.p.s. Auticentrum, o.p.s. ZŠ a ZUŠ Bezdrevská, Bezdrevská 1036/3, České Budějovice, 370 11

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 Auticentrum, o.p.s. Auticentrum, o.p.s. ZŠ a ZUŠ Bezdrevská, Bezdrevská 1036/3, České Budějovice, 370 11 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 Auticentrum, o.p.s. Auticentrum, o.p.s. ZŠ a ZUŠ Bezdrevská, Bezdrevská 1036/3, České Budějovice, 370 11 1 Slovo úvodem Vážení přátelé, uživatelé služeb a příznivci osob s autismem.

Více

Mgr. Blanka Hrbková Hrudková, odbor 28 MŠMT

Mgr. Blanka Hrbková Hrudková, odbor 28 MŠMT Mgr. Blanka Hrbková Hrudková, odbor 28 MŠMT Existují děti, které když se narodí, aniž by chtěly, aniž by chtěli jejich rodiče nebo kdokoli jiný na tomto světě, se hned zpočátku chovají způsobem, který

Více

Vliv rodiny na sociální adaptaci dětí s Aspergerovým syndromem

Vliv rodiny na sociální adaptaci dětí s Aspergerovým syndromem UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Bakalářská práce Vliv rodiny na sociální adaptaci dětí s Aspergerovým syndromem Petra Poláchová Katedra: Psychologie Vedoucí práce: PhDr. Soňa

Více

Seznam příloh Příloha č. 1: Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F 84.0) dle MKN - 10 Příloha č. 2: Diagnostická kritéria pro autistickou

Seznam příloh Příloha č. 1: Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F 84.0) dle MKN - 10 Příloha č. 2: Diagnostická kritéria pro autistickou Seznam příloh Příloha č. 1: Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F 84.0) dle MKN - 10 Příloha č. 2: Diagnostická kritéria pro autistickou poruchu dle DSM-IV Příloha č. 3: Komunikační sešit Příloha

Více

PŘÍLOHY. i Jelínková, 2001, s

PŘÍLOHY. i Jelínková, 2001, s PŘÍLOHY Příloha 1: Posuzovací škála dětského autismu (CARS) i Skladba posuzovací škály CARS: Dítě je posuzováno v patnácti položkách. I. Vztah k lidem. Tato položka hodnotí chování dítěte ve strukturovaných

Více

Výroční zpráva Volno, o. s. 2014

Výroční zpráva Volno, o. s. 2014 Výroční zpráva Volno, o. s. 2014 Poslání: Podpora pečující rodiny tak, aby dítě nebo osoba s postižením i nadále žila v rodině a zároveň byl umožněn důstojný život pečující osobě i celé rodině. Obsahem

Více

DIAGNOSTIKA PORUCH AUTISTICKÉHO SPEKTRA

DIAGNOSTIKA PORUCH AUTISTICKÉHO SPEKTRA DIAGNOSTIKA PORUCH AUTISTICKÉHO SPEKTRA Psychodiagnostika dětí, mládeže a rodiny Zuzana Masopustová ROZDĚLENÍ PAS PAS = poruchy autistického spektra téţ pervazivní vývojové poruchy (pervazivní = pronikající

Více

SPECIÁLNÍ A INTEGRATIVNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ A INTEGRATIVNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA OKRUHY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM Studijní program: Studijní obor: Speciální pedagogika Speciální pedagogika pro vychovatele SPECIÁLNÍ A INTEGRATIVNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA 1. Základní pojmy speciální

Více

EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY

EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY strach (konkrétní) X úzkost (nemá určitý podnět) Separační úzkostná porucha v

Více

Výběr z nových knih 3/2016 pedagogika

Výběr z nových knih 3/2016 pedagogika Výběr z nových knih 3/2016 pedagogika 1. (Re)socializace v rané péči / Zdenka Šándorová -- Vydání první [Pardubice] : Univerzita Pardubice, 2015 -- 139 stran -- cze ISBN 978-80-7395-961-6 Sign.: II 113880V1

Více

Roční plán pro školní rok 2015-2016

Roční plán pro školní rok 2015-2016 Mateřská škola Klubíčko Tlumačov, s.r.o., U Trojice 336, 763 62 Tlumačov Roční plán pro školní rok 2015-2016 Obsah: stránka 1. Informace o škole.. 2 2. Organizace provozu školy. 2 3. Organizace školního

Více

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc.

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus Základní příznak: neschopnost vstřícných mimických projevů, vyhýbání se očnímu kontaktu, poruchy sociální komunikace, bizardní chování

Více

ŠKOLA JAKO ÚŘAD. 3. Integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Název: Manuál pro vedoucí pracovníky škol

ŠKOLA JAKO ÚŘAD. 3. Integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Název: Manuál pro vedoucí pracovníky škol Název: Manuál pro vedoucí pracovníky škol Realizátor: Sykora Swiss Consulting CZ, s.r.o Projekt: Škola jako úřad reg. č. CZ.1.07/1.3.49/02.0015 ŠKOLA JAKO ÚŘAD 3. Integrace žáků se speciálními vzdělávacími

Více

Mezinárodní klasifikace nemocí revize Vysoce funkční autismus: Středně funkční autismus: Nízko funkční autismus:

Mezinárodní klasifikace nemocí revize Vysoce funkční autismus: Středně funkční autismus: Nízko funkční autismus: Autismus Pojem autismus má původ ve slově autos ve smyslu sám. Poprvé jej použil Eugen Bleuler v roce 1911, ale v souvislosti s popisem psychopatie schizofrenie V roce 1943 popsal pedopsychiatr Leo Kanner

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA PEDAGOGIKY PŘÍPRAVA NA ŠKOLNÍ DOCHÁZKU U DĚTÍ SE SMYSLOVÝM POSTIŽENÍM BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Alena Ditrychová Učitelství pro mateřské školy Vedoucí

Více

1. Důvod předložení a cíle

1. Důvod předložení a cíle III. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE 1. Důvod předložení a cíle Vyhláška je vydána na základě zmocnění obsaženého v ustanovení 19 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Bakalářská práce 2012 Silvie Šmídová UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálně pedagogických studií BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Silvie

Více

KA01 ŘÍZENÍ ŠKOLY ORGANIZAČNÍ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ A ŽÁKŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Bc. Irena Tlapáková 1 poznámka ÚVOD Žijeme v době, která sebou nese nejen převratné úspěchy na poli vědy a techniky,

Více

Inkluzivní vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra. MAP Místní akční plán

Inkluzivní vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra. MAP Místní akční plán Inkluzivní vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra MAP Místní akční plán Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání neboli společné vzdělávání, je založeno na přesvědčení, že všichni žáci mají

Více

ADHD Metody práce (lektor Mgr. Marie Komárová) Mgr. Ludmila Sýkorová Dis. Mgr. Helena Šťastná

ADHD Metody práce (lektor Mgr. Marie Komárová) Mgr. Ludmila Sýkorová Dis. Mgr. Helena Šťastná ADHD Metody práce (lektor Mgr. Marie Komárová) Mgr. Ludmila Sýkorová Dis. Mgr. Helena Šťastná ADHD vysvětlení pojmu Jedná se o poruchu s deficitem pozornosti, zvýšenou aktivitou a impulzivitou dítěte Děti

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Příloha č. 1. Mezinárodní klasifikace nemocí 10 revize 1

Příloha č. 1. Mezinárodní klasifikace nemocí 10 revize 1 Příloha č. 1 Mezinárodní klasifikace mocí 10 revize 1 F84 Pervazivní vývojové poruchy Skupina těchto poruch je charakterizována kvalitativním porušením reciproční sociální interakce na úrovni komunikace

Více

Roční plán pro školní rok 2013-2014

Roční plán pro školní rok 2013-2014 Mateřská škola Klubíčko Tlumačov, s.r.o., U Trojice 336, 763 62 Tlumačov Roční plán pro školní rok 2013-2014 Obsah: stránka 1. Informace o škole.. 2 2. Organizace provozu školy. 2 3. Organizace školního

Více

Poruchy autistického spektra. MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace

Poruchy autistického spektra. MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace Poruchy autistického spektra MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace Úvod pervazivní (všeprostupující) vývojová porucha triáda poškození - narušené sociální chování, komunikace, představivost

Více

Česká republika Česká školní inspekce. Středočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Mukařov

Česká republika Česká školní inspekce. Středočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Mukařov Česká republika Česká školní inspekce Středočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA Mateřská škola Mukařov U Zelené cesty 200, 251 62 Mukařov Identifikátor školy: 600 051 790 Termín konání

Více

LUBOŠ JANŮ A KOLEKTIV CHRONICKÝ ÚNAVOVÝ SYNDROM

LUBOŠ JANŮ A KOLEKTIV CHRONICKÝ ÚNAVOVÝ SYNDROM LUBOŠ JANŮ A KOLEKTIV CHRONICKÝ ÚNAVOVÝ SYNDROM z pohledu imunologa, internisty, psychologa a psychiatra TRITON LUBOŠ JANÒ A KOLEKTIV Chronick únavov syndrom TRITON Luboš Janů a kolektiv Chronický únavový

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA PEDAGOGICKÁ Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky Studijní program: Speciální pedagogika Studijní obor: Speciální pedagogika pro vychovatele Kód oboru:

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 0 4 5 (elektronická (tištěná

Více

Pedagogická psychologie. PhDr. Kristýna Krejčová, PhD. kris.krejcova@gmail.com

Pedagogická psychologie. PhDr. Kristýna Krejčová, PhD. kris.krejcova@gmail.com Pedagogická psychologie PhDr. Kristýna Krejčová, PhD. kris.krejcova@gmail.com Pedagogická psychologie - psychologické aspekty výchovy a vyučování - Školní psychologie výchovné a vzdělávací problémy ve

Více

3 Pedagogická diagnostika

3 Pedagogická diagnostika 3 Pedagogická diagnostika Pedagogická diagnostika je speciální pedagogická disciplína, která se zabývá objektivním zjišťováním, posuzováním a hodnocením vnitřních a vnějších podmínek i průběhu a výsledků

Více

Praktikum didaktických a lektorských dovedností

Praktikum didaktických a lektorských dovedností Praktikum didaktických a lektorských dovedností Učební text pro kombinované studium Učitelství odborných předmětů Pedagogická fakulta JU České Budějovice 2007 Mgr. Miroslav Procházka Obsah: I. Principy

Více

Integrace žáků s poruchami autistického spektra na 1. stupni základních škol v Praze

Integrace žáků s poruchami autistického spektra na 1. stupni základních škol v Praze Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání Závěrečná práce Integrace žáků s poruchami autistického spektra na 1. stupni základních škol v Praze Vypracovala:

Více

Rozhodovací procesy v ŽP HRY A SIMULAČNÍ MODELY

Rozhodovací procesy v ŽP HRY A SIMULAČNÍ MODELY Rozhodovací procesy v ŽP HRY A SIMULAČNÍ MODELY Teorie her proč využívat hry? Hry a rozhodování varianty her cíle a vítězné strategie (simulační) Modely Operační hra WRENCH Cv. Katedra hydromeliorací a

Více

Česká školní inspekce Královéhradecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1082/07-09. Mateřská škola, Sloupno. Předmět inspekční činnosti:

Česká školní inspekce Královéhradecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1082/07-09. Mateřská škola, Sloupno. Předmět inspekční činnosti: Česká školní inspekce Královéhradecký inspektorát Název školy: INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-1082/07-09 Mateřská škola, Sloupno Adresa: Sloupno 69, 503 53 Smidary Identifikátor: 600 088 138 IČ: 70 993 505 Místo

Více

Výuka přípravy pokrmů a její technologie na Praktické škole

Výuka přípravy pokrmů a její technologie na Praktické škole MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Výuka přípravy pokrmů a její technologie na Praktické škole DIPLOMOVÁ PRÁCE Brno 2014 VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Mgr. Soňa Chaloupková,

Více

1 Co je prožitkové učení a jaký má význam?

1 Co je prožitkové učení a jaký má význam? 1 Co je prožitkové učení a jaký má význam? Cíle studia Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: definovat pojem prožitkové učení a vymezit jeho cíle a smysl, rozlišit mezi pojmy prožitek,

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Inspektorát Praha Inspekční zpráva Soukromá základní umělecká škola Orphenica, spol. s. r. o. Adresa: Pohořelec 25/111, 118 00 Praha 1 Identifikátor: 600 001 822 Termín konání orientační

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. 12. mateřská škola. Jungmannova 91, Příbram III., PSČ 261 01. Identifikátor školy: 600 054 110

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. 12. mateřská škola. Jungmannova 91, Příbram III., PSČ 261 01. Identifikátor školy: 600 054 110 Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA 12. mateřská škola Jungmannova 91, Příbram III., PSČ 261 01 Identifikátor školy: 600 054 110 Termín konání inspekce: 3. a 6. květen 2004 Čj.:

Více

diagnostika-brozura:layout 1 4.10.2011 11:55 Page 1 Diagnostika v APLA Praha, střední Čechy o.s. PRAHA A STŘEDNÍ ČECHY

diagnostika-brozura:layout 1 4.10.2011 11:55 Page 1 Diagnostika v APLA Praha, střední Čechy o.s. PRAHA A STŘEDNÍ ČECHY diagnostika-brozura:layout 1 4.10.2011 11:55 Page 1 Diagnostika v APLA Praha, střední Čechy o.s. PRAHA A STŘEDNÍ ČECHY diagnostika-brozura:layout 1 4.10.2011 11:55 Page 2 diagnostika-brozura:layout 1 4.10.2011

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Školní zralost jako podmínka vstupu do školy

Školní zralost jako podmínka vstupu do školy Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky Školní zralost jako podmínka vstupu do školy Bakalářská práce Brno 2009 Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Mgr. Lucie Procházková, Ph.D.

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Předškolní péče o děti s autismem Bakalářská práce Brno 2008 Vedoucí bakalářské práce: prof. PhDr. Marie Vítková, CSc. Vypracovala:

Více

Pokusné ověřování - Základní škola a Mateřská škola Chrastava, Vítkov VÚP Praha, červen 2008

Pokusné ověřování - Základní škola a Mateřská škola Chrastava, Vítkov VÚP Praha, červen 2008 Ověřování možnosti spojení činnosti mateřské školy a školní družiny v době před začátkem ranního vyučování a v době před koncem provozu mateřské školy a školní družiny Druhá průběžná zpráva o výsledku

Více

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE TŘÍDA PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NEBO/A INTEGRACE PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA V DĚTSKÉM REHABILITAČNÍM CENTRU

Více

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Obecná ustanovení. Předmět úpravy

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Obecná ustanovení. Předmět úpravy 561/2004 Sb. ZÁKON ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění zákonů č. 383/2005 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 158/2006 Sb., č. 161/2006

Více

Analýza výsledků testu čtenářské gramotnosti v PRO23 2010/11

Analýza výsledků testu čtenářské gramotnosti v PRO23 2010/11 Analýza výsledků testu čtenářské gramotnosti v PRO23 2010/11 Zpracoval: www.scio.cz, s.r.o. (15. 2. 2012) Datové podklady: výsledky a dotazníky z PRO23, test čtenářské gramotnosti, www.scio.cz, s.r.o.

Více

561/2004 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ

561/2004 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 561/2004 Sb. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odbor... - znění dle 82/15 Sb. 561/2004 Sb. ZÁKON ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním,

Více

Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č. j.: ČŠIA-496/12-A Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Mateřská škola Veltruská Sídlo: Veltruská 560, 190 00 Praha 9 Prosek IČ:

Více

Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech

Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech Libuše Novotná Časopis Maminka Naučí-li se dítě správně mluvit před nástupem do 1. třídy, bude to mít pozitivní vliv na jeho výsledky ve škole

Více

1. předmět: Speciální pedagogika

1. předmět: Speciální pedagogika OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ STUDIUM Studijní program N7504: Učitelství pro střední školy Studijní obor N7504T277: Učitelství pro ZŠ a SŠ Speciální pedagogika 1. předmět: Speciální

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

ŽÁK S KOMBINOVANÝM POSTIŽENÍM V ZÁKLADNÍ ŠKOLE

ŽÁK S KOMBINOVANÝM POSTIŽENÍM V ZÁKLADNÍ ŠKOLE Stati a výzkumná sdělení ŽÁK S KOMBINOVANÝM POSTIŽENÍM V ZÁKLADNÍ ŠKOLE Pavel Zikl Anotace: Příspěvek se zabývá vzděláváním žáků s kombinovaným postižením (mentálním a tělesným) a komplexní péčí o tyto

Více

Úvod Činnosti Kontakty O autismu Akce Fotogalerie Podporují nás

Úvod Činnosti Kontakty O autismu Akce Fotogalerie Podporují nás Úvod Činnosti Kontakty O autismu Akce Fotogalerie Podporují nás Každé dítě trpící autismem je jiné, přestože diagnostická kritéria musí splňovat stejná, nebo podobná. Neexistuje žádný vzorec reakcí, který

Více

Poradenství pro osoby s narušenou komunikační schopností část 1

Poradenství pro osoby s narušenou komunikační schopností část 1 Poradenství pro osoby s narušenou komunikační schopností část 1 doc. Mgr. Kateřina Vitásková, Ph.D. Cíle Cílem této kapitoly je seznámit vás se základními principy v oblasti narušené komunikační schopnosti

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA A HODNOCENÍ ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ ŠKOLY

VÝROČNÍ ZPRÁVA A HODNOCENÍ ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ ŠKOLY VÝROČNÍ ZPRÁVA A HODNOCENÍ ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ ŠKOLY ZA ŠKOLNÍ ROK 2006/2007 Zpracovala Bc. Dagmar Rakoušová v Turnově 10.9.2007 ředitelka školy Schváleno 20.9.2007 na jednání Školské rady Zpracovala

Více

Najdete zde. Desatero pro prvňáčka

Najdete zde. Desatero pro prvňáčka Najdete zde - desatero pro prvňáčka - rady a informace pro rodiče prvňáčků - co by mělo umět dítě, které jde do školy - co potřebuje prvňák od rodičů - pomůcky pro žáky 1. ročníku ZŠ - školní zralost Desatero

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Česká školní inspekce. Středočeský inspektorát. Mateřská škola Votice. Sadová 565, 259 01 Votice. Identifikátor školy: 600 041 794

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Česká školní inspekce. Středočeský inspektorát. Mateřská škola Votice. Sadová 565, 259 01 Votice. Identifikátor školy: 600 041 794 Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Mateřská škola Votice Sadová 565, 259 01 Votice Identifikátor školy: 600 041 794 Termín konání inspekce: 1. a 2. prosinec 2004 Čj.: Signatura:

Více

DODATEK ŠVP Program_- Angličtina hrou

DODATEK ŠVP Program_- Angličtina hrou DODATEK ŠVP Program_- Angličtina hrou Účinnost a platnost od 1.9.2015 Vypracovala: Bc. Renata Šibravová Mateřská škola Veltruská, Veltruská 560, Praha 9, 190 00 1 Angličtina hrou metodou Wattsenglish Seznámení

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Paseky nad Jizerou, okres Semily. Adresa: 512 47 Paseky nad Jizerou 242. Identifikátor školy: 600 098 796

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Paseky nad Jizerou, okres Semily. Adresa: 512 47 Paseky nad Jizerou 242. Identifikátor školy: 600 098 796 Česká školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Mateřská škola Paseky nad Jizerou, okres Semily Adresa: 512 47 Paseky nad Jizerou 242 Identifikátor školy: 600 098 796 Termín konání inspekce:

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola, Praha 10, Parmská 388. Parmská 388, 109 00 Praha 10-Horní Měcholupy. Identifikátor školy: 600 040 968

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola, Praha 10, Parmská 388. Parmská 388, 109 00 Praha 10-Horní Měcholupy. Identifikátor školy: 600 040 968 Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Mateřská škola, Praha 10, Parmská 388 Parmská 388, 109 00 Praha 10-Horní Měcholupy Identifikátor školy: 600 040 968 Termín konání inspekce: 26.

Více

Zdravé klima ve škole komunikační situace a jejich aspekty

Zdravé klima ve škole komunikační situace a jejich aspekty komunikační situace a jejich aspekty Vzdělávání pro celou sborovnu nebo část dané střední školy Mgr. Karel Opravil opravil.karel@seznam.cz Financováno z projektu Cesta rozvoje středních škol v JmK č. CZ.1.07/1.3.10/02.0041

Více

Povinná školní docházka

Povinná školní docházka Povinná školní docházka Školský zákon č. 561/2004 Sb., ve znění k 1. 1.2012 36 Plnění povinnosti školní docházky (3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě

Více

CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Poslání školy. Profil absolventa. Cíle základního vzdělávání CHARAKTERISTIKA ŠVP

CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Poslání školy. Profil absolventa. Cíle základního vzdělávání CHARAKTERISTIKA ŠVP CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Poslání školy Posláním školy je vytvoření smysluplné a přirozené školy otevřené pro všechny děti, snahou je připravit takové podnětné prostředí, aby každý

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Pštrossova, Praha 1, Pštrossova 11. Pštrossova 11/204, 110 00 Praha 1. Identifikátor školy: 600 035 221

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Pštrossova, Praha 1, Pštrossova 11. Pštrossova 11/204, 110 00 Praha 1. Identifikátor školy: 600 035 221 Česká republika Česká školní inspekce Pražský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA Mateřská škola Pštrossova, Praha 1, Pštrossova 11 Pštrossova 11/204, 110 00 Praha 1 Identifikátor školy:

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Pohádka, Praha 4, Imrychova 937. Imrychova 937, 143 00 Praha 4 - Kamýk. Identifikátor školy: 600 036 448

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Pohádka, Praha 4, Imrychova 937. Imrychova 937, 143 00 Praha 4 - Kamýk. Identifikátor školy: 600 036 448 Česká republika Česká školní inspekce Pražský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA Mateřská škola Pohádka, Praha 4, Imrychova 937 Imrychova 937, 143 00 Praha 4 - Kamýk Identifikátor školy:

Více

Arteterapie jako prostředek pro všestranný rozvoj dítěte s autismem. Petra Svárovská

Arteterapie jako prostředek pro všestranný rozvoj dítěte s autismem. Petra Svárovská Arteterapie jako prostředek pro všestranný rozvoj dítěte s autismem Petra Svárovská Bakalářská práce 2014 ABSTRAKT Předkládaná bakalářská práce pojednává o tom jaký má arteterapie vliv na všestranný

Více

Metodika práce se žákem s mentálním postižením. Milan Valenta, Petr Petráš a kolektiv

Metodika práce se žákem s mentálním postižením. Milan Valenta, Petr Petráš a kolektiv Metodika práce se žákem s mentálním postižením Milan Valenta, Petr Petráš a kolektiv Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Metodika práce se žákem s mentálním postižením Milan Valenta, Petr

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Česká Čermná 158. školní rok 2010/2011. Obsah:

VÝROČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Česká Čermná 158. školní rok 2010/2011. Obsah: VÝROČNÍ ZPRÁVA Mateřská škola Česká Čermná 158 školní rok 2010/2011 Obsah: - charakteristika školy - územní působnost MŠ - důvody výběru MŠ - demografický vývoj, změny zaznamenané v průběhu školního roku

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 084 342/99-1165 Signatura: vh5ns102 Oblastní pracoviště č. 8 Liberec Okresní pracoviště Semily INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Speciální mateřská škola při Dětském centru

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Cyrilometodějská teologická fakulta. Katedra křesťanské výchovy. Pavla Hájková. Obor: Sociální pedagogika

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Cyrilometodějská teologická fakulta. Katedra křesťanské výchovy. Pavla Hájková. Obor: Sociální pedagogika UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra křesťanské výchovy Pavla Hájková III. ročník, kombinované studium Obor: Sociální pedagogika Pracovní skupina pro klienty s poruchami

Více

SKRIPTA SPECIALIZACE BEZ BARIÉR MENTÁLNÍ A KOMBINOVANÁ POSTIŽENÍ

SKRIPTA SPECIALIZACE BEZ BARIÉR MENTÁLNÍ A KOMBINOVANÁ POSTIŽENÍ SKRIPTA SPECIALIZACE BEZ BARIÉR MENTÁLNÍ A KOMBINOVANÁ POSTIŽENÍ 1 OBSAH Mentální postižení... 3 Downůw syndrom... 7 Poruchy autistického spektra... 9 Dětská mozková obrna... 11 Kompenzační pomůcky...

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu. 3.1 Obecné směřování školy vize

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu. 3.1 Obecné směřování školy vize 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 Obecné směřování školy vize Výchovně vzdělávací péči zaměřujeme především na děti s těžkým zdravotním postižením, a to zejména sluchovým, autismem

Více

NEKLIDNÉ A NESOUSTØEDÌNÉ DÍTÌ ve škole a v rodinì

NEKLIDNÉ A NESOUSTØEDÌNÉ DÍTÌ ve škole a v rodinì PaedDr. et Mgr. Hana Žáèková, PaedDr. Drahomíra Jucovièová NEKLIDNÉ A NESOUSTØEDÌNÉ DÍTÌ ve škole a v rodinì Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420

Více

KAM SMĚŘUJÍ INTEGRAČNÍ SNAHY VE SPOLKOVÉ ZEMI BERLÍN

KAM SMĚŘUJÍ INTEGRAČNÍ SNAHY VE SPOLKOVÉ ZEMI BERLÍN Z e z a h r a n i č í KAM SMĚŘUJÍ INTEGRAČNÍ SNAHY VE SPOLKOVÉ ZEMI BERLÍN Eva Mrkosová S vývojem integrativních forem vyučování pro postiženou mládež nabyla speciální pedagogika v posledních letech zvýšené

Více

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Integrovaný blok Tématický okruh (celek) Témata Co je nám nejblíže To jsou moji kamarádi CO JE KOLEM NÁS Co najdeme v naší třídě Už znáš celou školku

Více

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Ošetřovatelské problémy u dětí s poruchou autistického spektra z pohledu zdravotníků a rodiny

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Ošetřovatelské problémy u dětí s poruchou autistického spektra z pohledu zdravotníků a rodiny VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Ošetřovatelské problémy u dětí s poruchou autistického spektra z pohledu zdravotníků a rodiny Bakalářská práce Autor: Martina Pechová Vedoucí

Více

SOUČASNÁ ŠKOLA OPÍRAJÍCÍ SE O KOMENSKÉHO VIZE

SOUČASNÁ ŠKOLA OPÍRAJÍCÍ SE O KOMENSKÉHO VIZE Inovace výstupů, obsahu a metod bakalářských programů vysokých škol neuniverzitního typu. CZ.1.07/2.2.00/28.0115 SOUČASNÁ ŠKOLA OPÍRAJÍCÍ SE O KOMENSKÉHO VIZE Mgr. Lenka Hrušková, Ph.D. Prorektor pro studium

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: Forma zkoušky: Forma studia: 75-41-M/01

Více

Implementace inkluzívního hodnocení

Implementace inkluzívního hodnocení Implementace inkluzívního hodnocení Závěrečným bodem první fáze projektu Agentury s názvem Hodnocení v inkluzívních podmínkách byla diskuze a posléze výklad konceptu inkluzívní hodnocení a formulace souhrnu

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Profil aktualizovaného znění:

SBÍRKA ZÁKONŮ. Profil aktualizovaného znění: SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY Stránka č. 1 z 100 Profil aktualizovaného znění: Titul původního předpisu: Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Citace

Více

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy Černá 9, 115 55 Praha 1 Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Pastorační a sociální práce 2. roč. KS Rizikové skupiny I + II

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště OSTRAVA Inspekční zpráva Soukromá zvláštní a pomocná škola pro žáky s více vadami, s. r. o. Sokolská 1, 739 32 Vratimov Identifikátor školy: 600 026 213 Zřizovatel:

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI KOMPARACE VZDĚLÁVÁNÍ OSOB S PORUCHAMI UČENÍ V TERCIÁRNÍM ŠKOLSKÉM SYSTÉMU V ČR A V SRN

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI KOMPARACE VZDĚLÁVÁNÍ OSOB S PORUCHAMI UČENÍ V TERCIÁRNÍM ŠKOLSKÉM SYSTÉMU V ČR A V SRN ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta pedagogická KOMPARACE VZDĚLÁVÁNÍ OSOB S PORUCHAMI UČENÍ V TERCIÁRNÍM ŠKOLSKÉM SYSTÉMU V ČR A V SRN Diplomová práce Petra Markvartová Plzeň 2012 Prohlašuji, že jsem

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Louny, Kpt. Nálepky 2309. Kpt. Nálepky 2309, 440 01 Louny. Identifikátor školy: 600 082 598

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Louny, Kpt. Nálepky 2309. Kpt. Nálepky 2309, 440 01 Louny. Identifikátor školy: 600 082 598 Česká školní inspekce Ústecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Mateřská škola Louny, Kpt. Nálepky 2309 Kpt. Nálepky 2309, 440 01 Louny Identifikátor školy: 600 082 598 Termín konání inspekce: 30. listopadu,

Více

Školní družina při ZŠ Příbor, Jičínská 486

Školní družina při ZŠ Příbor, Jičínská 486 Školní družina při ZŠ Příbor, Jičínská 486 BAREVNÁ OKNA ŠKOLNÍ DRUŽINY Školní družina ul. Sv. Čecha 565 Příbor 742 58 tel. 556 725 595 Naše školní družina má vlastní domek se zahradou. Z toho vychází i

Více

Diagnostická kritéria

Diagnostická kritéria AUTISMUS ZNÁMÁ NEZNÁMÁ Pavel Mühlpachr Od prvního popsání autismu uběhlo přes 50 let. Pro svět není autismus novinkou. Výzkum autismu se ubíral různými směry, publikovala se různá vysvětlení přičiň, vyzkoušeny

Více

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Informovanost veřejnosti o dětech trpících autismem v Jihomoravském kraji

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Informovanost veřejnosti o dětech trpících autismem v Jihomoravském kraji VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Informovanost veřejnosti o dětech trpících autismem v Jihomoravském kraji Bakalářská práce Autor: Martina Zukalová Vedoucí práce: Mgr. Hana

Více

K POSLÁNÍ PORADENSKÝCH CENTER PRO SLUCHOVÉ POSTI- ŽENÉ

K POSLÁNÍ PORADENSKÝCH CENTER PRO SLUCHOVÉ POSTI- ŽENÉ dětský domov rodina předmět počet % počet % květina 5 2,52 4 2,33 stavebnice 5 2,52 2 1,16 stan 3 1,51 2 1,16 198 100,00 171 100,00 Naše výsledky odpovídají poznatkům autorů, zabývajících se projevy psychické

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ (6. 9. ročník)

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ (6. 9. ročník) VÝCHOVA KE ZDRAVÍ (6. 9. ročník) Charakteristika předmětu Předmět VÝCHOVA KE ZDRAVÍ, v návaznosti na Přírodovědu ve 4. a 5. ročníku, rozvíjí a prohlubuje daná témata o specifické poznatky a dovednosti,

Více