Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Dobrovolnictví jako možnost doplnění profesionální

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Dobrovolnictví jako možnost doplnění profesionální"

Transkript

1 Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Katedra psychologie Dobrovolnictví jako možnost doplnění profesionální činnosti zdravotních sester v kojeneckých ústavech a dětských domovech pro děti do tří let. Diplomová práce Vedoucí diplomové práce : Zpracovala : Doc. PhDr. Lenka Šulová, CSc Markéta Kukačková

2 Čestné prohlášení : Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. Děkuji Doc. PhDr. Lence Šulové, CSc. za metodické vedení mé diplomové práce a cenné připomínky. Dále děkuji primářce MUDr. Jaroslavě Lukešové za profesionální přístup a umožnění realizace dobrovolnického programu a všem zaměstnancům Kojeneckého ústavu v Krči za perfektní spolupráci, vstřícnost a vytváření optimálních podmínek pro jeho hladký průběh. Děkuji také své kolegyni Ing. Regině Bergerové za společné pracovní úsilí. Mé poděkování patří rovněž NDC Hestia a Nadaci Terezy Maxové za podporu tohoto programu. V neposlední řadě děkuji všem dobrovolníkům, kteří se srdcem na dlani přicházejí do kojeneckého ústavu a věnují svůj čas a lásku dětem. V Praze dne 13.dubna 2007 Markéta Kukačková

3 Motto: Jsou totiž chvíle v životě, kdy každý potřebuje cítit, že ho má někdo rád, kdy se potřebuje schovat k někomu do náruče a cítit se v bezpečí. A proto jsem tu já. Budu se snažit Ti co nejvíce vyhovět a dát Ti všechnu lásku a něhu, co nosím v srdci, abys ji jednou mohl Ty předat dalšímu z deníku pro Matouše od dobrovolnice Veroniky, listopad 2006

4 OBSAH Úvod..1 TEORETICKÁ ČÁST I. Charakteristika raného dětství Novorozenecké období Aktivity novorozence Sociálně-emoční vývoj Novorozenecké období z pohledu teorií periodizace duševního v ývoje Kojenecké období Vývoj motorických dovedností Sociálně emoční vývoj Vývoj identity a sebepojetí Vývoj řeči Kojenecké období z pohledu teorií periodizace duševního vývoje Batolecí období Vývoj motorických dovedností Sociálně emoční vývoj Vývoj identity a sebepojetí Vývoj řeči Batolecí období z pohledu teorií periodizace duševního vývoje...29 II. Rodina a její vliv na psychický vývoj dítěte Význam matky Význam otce Význam sourozenců Význam prarodičů...40 III. Kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti do tří let Kojenecké ústavy charakteristika Historie kojeneckých ústavů Vliv ústavní péče na psychický vývoj dětí do tří let Psychická deprivace Terminologie Základní teorie psychické deprivace Vybrané výzkumy Charakteristika dětí vyrůstajících v ústavních zařízeních Hlavní rozdíly mezi ústavním a rodinným prostředím a jejich vliv na psychický vývoj dítěte Kojenecký ústav s dětským domovem pro děti do tří let v Praze 4, Krči při Fakultní Thomayerově nemocnici...62

5 IV. Dobrovolnictví Vymezení pojmu dobrovolník a dobrovolnictví Historie veřejně prospěšného dobrovolnictví Organizace veřejně prospěšného dobrovolnictví Motivace k dobrovolnictví...72 V. Výzkumný projekt Předmět a cíl kvalitativního výzkumného projektu Kvalitativní analýza statistických údajů dobrovolníků Charakteristika výzkumného vzorku Kvalitativní popis zjištěných dat Kvalitativní analýza postojů dobrovolníků a sester Charakteristika výzkumného vzorku Metody výzkumu a jejich popis, organizace a průběh výzkumu Výsledky výzkumného projektu Reflexe z pohledu dobrovolníků Reflexe z pohledu zdravotních sester Shrnutí výsledků výzkumu Diskuse VI. Návrh metodologie dobrovolnického programu Dobrovolníci v kojeneckém ústavu a dětském domově pro děti do tří let Historie a organizace dobrovolnického programu Východiska, charakteristika a cíle Historie Právní zakotvení Podmínky úspěšné realizace programu Koordinátor dobrovolníků Kontaktní osoba Výběr a příprava dobrovolníků Nábor zájemců o dobrovolnictví Motivace zájemců o dobrovolnictví Kritéria, která musí dobrovolník splňovat Úvodní informativní schůzka Psychologický pohovor s dobrovolníkem Výběr dvojice dítě - dobrovolník Úvodní jednodenní školení dobrovolníků Vlastní dobrovolnická činnost Časová organizace návštěv Průběh návštěv Vstup na oddělení První setkání dobrovolníka s dítětem Vztah dětí a dobrovolníků Rozloučení s dítětem Deníčky dětí Návštěvní listy...132

6 3.9 Supervize Příklady náročnějších situací, které se mohou při dobrovolnické činnosti vyskytnout V kontaktu dobrovolníka s dítětem V kontaktu dobrovolníka s personálem Možnosti dalšího zkvalitnění programu Závěr Resume Seznam literatury Přílohy...145

7 Úvod Problematika dětí umístěných v kojeneckých ústavech již dlouhou dobu přitahuje pozornost jak odborníků, tak laické veřejnosti. Je to téma, které se dotýká našich emocí a snad v každém člověku vzbuzuje i rozhořčení nad osudem těchto dětí. Naše civilizovaná společnost se snaží s tímto problémem vypořádat a poskytuje opuštěným dětem různé formy náhradní péče. V optimálních případech jsou takové děti umisťovány do adoptivních či pěstounských rodin, kde mohou vyrůstat v prostředí normální zdravé rodiny. K tomu je ovšem nutný souhlas jejich biologických rodičů, kteří se však často svých dětí nechtějí vzdát a ty jsou pak nucené trávit kratší či delší dobu v ústavní péči. Protože sama ústavní péče nemůže nikdy plně nahradit prostředí fungující rodiny, v zájmu společnosti by mělo být zajištění poskytované péče v ústavním prostředí na takové úrovni, aby potenciální negativní rizika pro psychický vývoj dětí byla v rámci možností omezena na minimum. Tato diplomová práce je zaměřena na dobrovolnickou činnost jako jednu z možností, která by mohla vést ke zlepšení psychosociálního života dětí v kojeneckých ústavech a dětských domovech. S tímto prostředím jsem se poprvé setkala před pěti lety, kdy jsme se dvěmi kolegyněmi navštívily primářku MUDr. Lukešovou v Kojeneckém ústavu v Praze 4, Krči s návrhem, umožnit do ústavu vstup dobrovolníkům, kteří by se mohli individuálně věnovat jednotlivým dětem. Stěžejní myšlenka vzešla od mé kolegyně Ing. Reginy Bergerové, která se s prostředím Kojeneckého ústavu v Praze 4 seznámila v době, kdy docházela za svou budoucí adoptivní dcerkou. Všimla si, že při tak velkém počtu dětí a nízkém počtu zdravotních sester nemůže personál, ani při nejlepší snaze a vůli, poskytnout dětem dlouhodobou a pravidelnou individuální pozornost. Napadlo ji tedy, že by ochotní lidé dobrovolníci mohli docházet do kojeneckého ústavu a pravidelně trávit určitý čas s jedním dítětem. Vzhledem k tomu, že já jsem v té době měla s dobrovolnictvím již určité zkušenosti, a to především 1

8 z dobrovolnických programů Lata a Dobrovolníci v nemocnicích, založily jsme občanské sdružení Malíček. Tím jsme se staly právním subjektem a začaly připravovat všechny nutné podklady pro realizaci dobrovolnického programu. S konzultační pomocí Národního dobrovolnického centra Hestia a podporou primářky krčského kojeneckého ústavu MUDr. Lukešové jsme vypracovaly projekt činnosti dobrovolníků a v únoru roku 2003 proběhl první výběr a výcvik dobrovolnic (žádní muži se nepřihlásili).vzhledem k tomu, že v té době podobný program v žádném kojeneckém ústavu neexistoval, většina našich předpokladů byla hlavně teoretická a pouze praxe mohla ukázat, zda naše záměry a očekávání budou potvrzeny. V dubnu 2003 skupina prvních patnácti dobrovolníků nastoupila na jedno z oddělení Kojeneckého ústavu v Krči, čímž byl zahájen pilotní projekt dobrovolnického programu Dobrovolníci v kojeneckých ústavech a dětských domovech pro děti do tří let. Od té doby se do programu zapojilo přes sto dobrovolníků, kteří pravidelně docházejí na šest ze sedmi oddělení v kojeneckém ústavu. Úkolem mé diplomové práce je přispět dílčími poznatky k problematice dobrovolnictví v kojeneckých ústavech, které se u nás rozvíjí zatím velmi pozvolna. Některé kojenecké ústavy se dobrovolnické činnosti dokonce předem brání a zaujímají k ní spíše negativní postoj. Proto bych ráda nabídla osobní zkušenost s realizací a průběhem výše uvedeného programu a podpořila tak rozšíření vstupu dobrovolníků i do dalších kojeneckých ústavů. V teoretické části mé diplomové práce jsem se pokusila nastínit základní východiska, o něž se opírá kvalitativní výzkumný projekt části praktické. Nejprve jsem se zaměřila na vývojovou charakteristiku věkové skupiny dětí od narození do tří let, tedy na charakteristiku období novorozeneckého, kojeneckého a batolecího. Dále se zabývám vlivem jednotlivých členů rodiny na formování psychiky dítěte, tedy významem role mateřské, otcovské, sourozenecké a prarodičovské. Následuje kapitola o kojeneckých ústavech a dětských domovech pro děti do tří let, jejich charakteristika, historie a vliv ústavní péče na psychický vývoj dětí. Tato kapitola je zakončena stručnou charakteristikou Kojeneckého ústavu 2

9 s dětským domovem Praze 4, Krči, kde jsme dobrovolnický program realizovali. Teoretickou část práce uzavírá kapitola o dobrovolnictví. Obsahem praktické části je zmapování a zhodnocení dosavadního průběhu výše uvedeného programu a hledání odpovědí na otázky: Má dobrovolnická činnost tohoto charakteru v kojeneckých ústavech své místo? Jaká jsou pozitiva resp. negativa této činnosti pro děti v tomto typu zařízení? V závěru bych ráda nabídla návrh metodologie programu na základě zpětné vazby respondentů výzkumu a své čtyřleté zkušenosti v pozici koordinátora dobrovolníků, která může posloužit jako inspirace pro realizaci podobných programů v dalších kojeneckých ústavech. 3

10 TEORETICKÁ ČÁST I. Charakteristika raného dětství 1. Novorozenecké období Novorozenecké období začíná příchodem dítěte z intrauterinního prostředí do vnějšího světa, kde dítě začne dýchat plícemi. Jeho délka bývá vymezována různě. Některé publikace uvádějí trvání tohoto období prvních šesti týdnů tzv. šestinedělí, jiné první tři měsíce. Hlavním úkolem tohoto období je adaptace na nové podmínky, které jsou odlišné od podmínek života v těle matky. Placentární oběh, který doposud zajišťoval základní životní funkce plodu, je přerušen a dítě začíná fungovat jako samostatný organismus. Jednotlivé tělesné systémy však nejsou ještě úplně zralé, proto je novorozenec zcela závislý na péči rodičů. Žije převážně podkorovým reflexním životem. 1.1 Aktivity novorozence Novorozenec tráví většinu dne, zhruba 20 hodin, spánkem. Nejedná se o spánek souvislý, ale přerušovaný. V prvních dnech vyplňuje dítě chvíle bdění převážně příjmem potravy ve formě mateřského mléka. Postupem času věnuje stále větší pozornost okolním podnětům. Dle T. Brazeltona lze rozeznat 6 hlavních behaviorálních stavů novorozeného dítěte: 1. Hluboký spánek, kdy dech je pravidelný, oči zavřené bez spontánních pohybů, svalový tonus nízký. 2. Lehký spánek (REM fáze spánku), kdy oči jsou zavřené či pootevřené, pod víčky lze pozorovat rychlé oční pohyby, dech je nepravidelný, úroveň aktivity je nízká s drobnými záškuby či nahodilými pohyby, časté jsou změny mimického výrazu. 3. Dřímota je přechodný stav mezi spánkem a bděním, oči mohou být pootevřené či úplně otevřené s neurčitým pohledem, úroveň aktivity je měnlivá s drobnými záškuby, svalové napětí nízké. 4

11 4. Klidný bdělý stav se vyznačuje jasným pohledem, dítě věnuje veškerou pozornost vnímání vnějších podnětů, úroveň aktivity je nízká, svalové napětí nízké. 5. Aktivní bdělý stav, kdy oči jsou otevřené, pohybová aktivita, zvláště končetin, je velká, časté jsou krátké hlasové projevy. 6. Pláč, kdy oči jsou otevřené či zavřené, pohybová aktivita velká, svalové napětí vysoké, dech nepravidelný (Brazelton, 1973). Poznávání okolního světa je realizováno prostřednictvím smyslů dítěte na různé úrovni, v závislosti na vyvinutosti jednotlivých smyslových orgánů. Ukazuje se, že v tomto období mají důležitý význam zejména smysly vývojově starší než zrak a sluch, především hmat a čich. Hmat je nejvíce rozvinutým a pro novorozence tedy i nejdůležitějším smyslem. Receptory kůže pro vnímání dotyku, tlaku, tepla, chladu a bolesti jsou dobře vyvinuty již při narození dítěte a reakce na jejich podráždění se objevují již v prvních dnech života. Taktilní stimulace má proto pro dítě velký význam a patří mezi hlavní potřeby tohoto vývojového stadia. Novorozenec velmi brzy rozlišuje jako libý něžný dotek lidské ruky, lidské tváře, vůbec lidské pleti, dítě obvykle uklidňuje chování, jemné potřásání a houpání (Damborská, 1967, str.44) Pozitivní reakce dítěte na potřásání a houpání může být vysvětlena podobností těchto pohybů při nitroděložním vývoji v těle matky, kdy se dítě samovolně pohybuje při matčině chůzi a ostatních jejích pohybech. Novorozenec také citlivě vnímá teplotní výkyvy a nelibě nese zejména ochlazení, např. dotyk studených rukou, chladnější vodu při koupeli atd. Také náhlá změna polohy vyvolává u dítěte nelibou reakci, zejména je-li zvedáno s nedostatečnou oporou hlavičky. Rovněž čich, přestože je relativně nedokonalý a není tak významný ve srovnání s většinou jiných živočichů, je pro dítě v tomto období velmi důležitý. Je prokázáno, že již několik dní po porodu poznává dítě svoji matku také čichem a přivrací hlavičku k oblečení matky více než k oblečení cizího člověka. L.Šulová však uvádí, že reakce dítěte na běžné pachy jsou méně 5

12 výrazné než u dospělého člověka. Dítě potřebuje až desetkrát vyšší koncentraci než dospělý, aby byla jeho reakce výbavná (Šulová, 2004). V novorozeneckém období dítě už rozlišuje také různé chutě a v jeho obličeji lze pozorovat změny, když ochutná sladké, kyselé či hořké. Výrazně však preferuje sladkou chuť a je rigidní vůči novým chutím. Tato preference ho udržuje co nejdéle ve vazbě na mateřské mléko, které je nevýrazné či sladké chuti (Šulová, 2004, str.31). Sluch je prakticky na stejné úrovni jako u dospělého člověka. Po narození dítě preferuje vyšší ženský hlas a pravděpodobně také upřednostňuje hlas své matky, před hlasem cizích žen. Obecně upřednostňuje lidskou řeč před ostatními zvukovými podněty. Dítě rovněž vnímá tep matčina srdce, který je mu velmi známý právě z prenatálního období. Naproti tomu zrak novorozence není po narození ještě plně funkční jako u dospělého jedince, a umožňuje dítěti pouze základní orientaci v prostředí. Zraková ostrost je díky nezralosti nervových drah ještě slabá, kvalitně ostře vidí dítě až kolem jednoho roku. Oko novorozence ještě neumí akomodovat a vnímat stejně dobře vzdálené předměty. Nejlépe vidí blízké předměty ve vzdálenosti zhruba cm od obličeje. Od druhého měsíce se začíná objevovat schopnost fixace předmětu očima, konvergence obou očí a s ní spojená akomodace. Pro novorozence je také typický tzv. loutkový oční fenomén, kdy se oční bulvy při otočení hlavy odchýlí opačným směrem, pak se chvíli zastaví a vrací se zpátky do střední polohy, přestože hlava setrvává ve své poloze (Šulová, 2004). Z výzkumů zrakové preference novorozence R. Fantze vyplývá, že dítě dává přednost ostrým kontrastům a složitým vzorcům před jednoduchými a zvláště přitažlivý je pro něj lidský obličej (Fantz in: Langmeier, Krejčířová 1998). Malé dítě rozlišuje také hloubku a reaguje obrannou reakcí na prudce se přibližující předmět v blízké vzdálenosti. Základem pro mnoho aktivit novorozence jsou vrozené reflexy, kterých je kolem čtyřiceti. Mezi základní reflexy patří reflex pátrací, sací, úchopový, úlekový, kašlací, škytací, polykací, zívací, vyměšovací, tonicko-šíjový, Landův, plantární, Vojtův a reflex chůze a lezení. Většina těchto reflexů postupně vymizí kolem třetího měsíce a jsou nahrazeny komplexnějším 6

13 vzorcem chování. Od reflexů lze odlišit první postnatální pohyby jako je přetáčení, vzpírání, jsou však velmi neohrabané a celkový motorický repertoár dítěte je považován za velmi nedokonalý a nezralý (Šulová, 2004). 1.2 Sociálně-emoční vývoj Dítě má od narození silnou potřebu sociální stimulace. Přestává plakat, když ho někdo vezme do náručí, reaguje na lidské hlasy, zpívání, broukání apod. Výzkumy dokazují, že interakce rodiče s malým dítětem se odlišuje od interakce dospělého s dospělým. D. Stern uvádí tři hlavní rysy interakce rodiče s malým dítětem: 1. Přehánění výrazů při hovoru s dítětem, pomalejší mluva, výraznější mimika, vyšší hlas, dlouhodobější pohledy z očí do očí, přibližování tváře k dítěti na vzdálenost cca 20-25cm. 2. Repertoár výrazových projevů je chudší, omezený většinou na několik projevů, které dítě snáze diferencuje. 3. Opakování projevů s určitou rigiditou a stereotypií. (Stern, 1985) Dítě již od narození umí dávat najevo své potřeby a reaguje na péči rodičů. Pokud je v nepohodě, něco mu schází, tak obvykle reaguje pláčem. Citlivá matka dokáže rozpoznat různé druhy pláče svého dítěte, dokáže odlišit křik z hladu od křiku z bolesti. Pokud je vnímavá k malým změnám chování dítěte a adekvátně na ně reaguje, dochází k žádoucí synchronizaci pozornosti a afektu matky a dítěte. Znamená to, že matka s dítětem sdílí společně zaměřenou pozornost, stejně jako s ním sdílí jeho emoce, libé i nelibé. Tento vzájemný soulad dává dítěti pocit jistoty, že mu jeho okolí rozumí, a že může své emoce druhým sdělovat. Pokud matka nereaguje přiměřeně na rytmus dítěte, nevěnuje dítěti pozornost, když po ní touží a naopak ho zahlcuje podněty, když odvrací hlavičku jinam, může docházet k snížení zájmu dítěte o sociální interakci. Dítě se pak může stát buď apatickým nebo naopak přehnaně dráždivým, kdy reaguje na jakýkoliv pokus matky o kontakt negativními emocemi, ať leží v postýlce nebo je chováno. Matka je pak ochotná udělat cokoliv, aby dítě neplakalo, čímž se jejich vzájemná 7

14 asynchronie ještě zvyšuje, negativní emoční reakce dítěte ještě více posilují a z rané interakce mezi matkou a dítětem se stává jakýsi začarovaný kruh, z kterého je těžké vystoupit. L. Šulová uvádí, že na synchronicitu rané interakce matka dítě, má ze strany matky vliv např. její osobnostní zralost, připravenost na mateřství, empatie, převzaté výchovné praktiky, momentální biopsychosociální situace aj. a ze strany dítěte kvalita a funkčnost jeho smyslů a schopnost celého organismu vyrovnávat se s postnatálními nároky (Šulová 2004). Při rané interakci s dítětem je také velmi důležitý mechanismus zrcadlení (nápodoba), který vnímavý rodič automaticky praktikuje, a který má velký význam pro sociální učení. Nápodoba je současně vždy rychlou reakcí na okamžitou činnost dítěte a dodává mu tedy pocit vlivu a vlastního významu pro druhé. Když byla interakce matky a dítěte registrována dvěma kamerami, z nichž jedna byla namířena na matku a druhá na dítě, a když byly oba záběry promítnuty na dvě poloviny obrazovky, byl jev napodobování zcela zřetelný. Tato skutečnost je důležitá zejména proto, že tímto způsobem může dítě vlastně ovládat sociální chování druhých osob (Langmeier, Krejčířová, str. 38). Pro optimální vývoj dítěte je tedy důležité, aby v tomto období mělo osobu, která se mu věnuje s nerozdělenou pozorností, a která citlivě reaguje na jeho potřeby a sdílí s ním jeho emoce. Zásadní význam pro pohodu novorozence má krmení, ať už je dítě kojeno či krmeno z lahve. V první řadě jde samozřejmě o uspokojení základní biologické potřeby přísunu potravy a odstranění nelibého pocitu hladu. M. Damborská uvádí, že hladové kontrakce novorozence jsou pravděpodobně daleko silnější než u dospělého člověka. Velmi důležitá je však i psychická stránka krmení. V této intimní chvíli matky a dítěte spolupůsobí několik faktorů, které, při správném způsobu krmení, navozují u dítěte příjemné pocity. Taktilní dráždění, vznikající při pevném, něžném a teplém držení v náruči; při styku tvářičky dítěte přímo s matčinou pletí; při sání dítěte. Libé počitky rovnováhy jako následek pevného držení při kojení, jež bývá vždy s oporou hlavičky. Libé počitky chuťové, jež vyvolává vždy stejně teplé a lahodné mateřské mléko, i dostatečně dlouhá doba sání. To vše se spojuje 8

15 současně s ukájením hladu dítěte dalším velmi závažným libým citem (Damborská, 1967, str.50). Matky při krmení by se měly věnovat výhradně této činnosti a nerozptylovat se jinými aktivitami, jako je sledování televize, hovoření s dalšími osobami aj. Výzkumy dokonce ukazují, že citová vazba mezi dítětem a matkou má při kojení bezprostřední vliv na množství a kvalitu mateřského mléka. Proto je třeba dbát, aby kojení probíhalo za optimálních podmínek v atmosféře pohody a klidu (Kohoutek, Chování matky a novorozence při kojení či krmení z lahve mnohé vypovídá o jejich vzájemné interakci a pozorování této situace je jednou z částí Pražské metody deskripce chování novorozence DECHON (Šulcová, 1998). M. Damborská konstatuje, že duševní život novorozence se pohybuje výlučně na biologické úrovni a pro dítě nejsou tolik důležité konkrétní osoby a prostředí, nýbrž způsob, jakým jsou biologické potřeby uspokojovány (Damborská, 1967). Přesto nelze úplně podceňovat diskriminační schopnosti nejmenšího dítěte, stejně jako jeho prosociální chování. Vzhledem k tomu, že dítě strávilo devět měsíců v těle matky, vnímalo její hlas, tep jejího srdce, pohyby, vůni, jistě mu i po narození její přítomnost bude do určité míry připomínat známé prostředí a bude se u ní cítit bezpečně. Pokud mu však přítomnost jeho matky v tomto období nahradí jiná osoba, která se o něj bude láskyplně starat a uspokojovat jeho základní biologické potřeby, dítě tuto změnu pravděpodobně zvládne bez větších obtíží. Celkově lze tedy shrnout, že emoční život novorozence je založen na pocitech libosti a nelibosti při uspokojování jeho biologických potřeb. Děje se tak převážně na základě smyslů, jež jsou v té době již funkční. Libé pocity vyvolávají podněty jako sání, příjemné chuťové, dotykové i čichové podněty, dále chování, houpání, jemné potřásání, něžné, ale pevné držení v náručí, teplo a koupel v teplé vodě. Naopak nelibost budí hlad, bolest, chlad nebo horko, náhlá změna polohy, ztráta opory a rovnováhy, náhlé intenzivní zvuky, 9

16 tlak a každé probuzení kromě spontánního. Na všechny tyto nelibé podněty dítě reaguje, obvykle pláčem či zlostným křikem, který však není vždy stejný a vnímavá matka dokáže po čase rozpoznat a rozlišit jednotlivé druhy pláče svého dítěte. Důležité je však zmínit, že každý novorozenec je individualita a přichází na svět s určitou temperamentovou výbavou a je vůči okolním podnětům dráždivější či naopak méně dráždivé. Na jedné straně existují děti klidné a málo plačtivé, na druhé straně děti živé, ukřičené a nelze vždy vinit rodiče z toho, že špatně uspokojují jejich potřeby nebo jim věnují málo pozornosti či lásky. V sedmdesátých letech přišla skupina pracovníků vedených A. Thomasem, S.Chessovou a Birchem s výzkumem tří skupin dětí dle temperamentu a definovali typ snadno vychovatelného dítěte (kam podle nich patří 40% dětí), typ obtížně vychovatelného dítěte (10% dětí) a typ pomalého dítěte (15% dětí). Zbylých 35% dětí nelze jednoznačně zařadit do ani jedné z těchto kategorií (Langmeier, Krejčířová, 1998). V každém případě schopnost vnímat libé a nelibé podněty je u dítěte považována za známku zdravého vývoje a omezení této schopnosti může signalizovat nějaký problém, jak je tomu např. u dětí s Downovým syndromem. Ty bývají v útlém věku chváleny jako neobyčejně hodné, protože téměř nereagují na podněty, které u ostatních dětí vyvolávají jasnou nelibost. 1.3 Novorozenecké období z pohledu teorií periodizace duševního vývoje Ve vývojové psychologii existují dva základní pohledy na vývoj jedince teorie kontinuální a teorie diskontinuální. Kontinuální teorie pokládá vývoj za souvislý proces změn, který spočívá ve zlepšování schopností, dovedností, vzrůstající frekvenci žádoucího chování a poklesu frekvence nežádoucího chování. Diskontinuální teorie tvrdí, že vývoj lidského jedince lze rozčlenit do několika kvalitativně odlišných etap, které vyžadují i odlišný přístup rodičů k dítěti. Přestože oba pohledy mají své 10

17 opodstatnění, svá pozitiva i negativa, pro praxi vývojové psychologie se ukázal užitečnější diskontinuální pohled na vývoj jedince. Teorií periodizace lidského vývoje jedince je mnoho, ale značný vliv na současnou vývojovou psychologii mají především teorie S. Freuda, J. Piageta a E. Eriksona. Podle Freudovy teorie patří novorozenecké období do orálního stadia (0-1rok života). Hlavním zdrojem pudového uspokojení a libosti dítěte je stimulace orální krajiny. V tomto období lze rozlišit dvě etapy: 1. etapa orální závislosti, která se vyznačuje sáním, dumláním hraček, prstíků a 2. etapa, která je spojena s růstem zubů, kousáním, odstavením dítěte. V optimální případě by mělo dítě prožívat pocit bezpečí vyplývající z úzkého vztahu s matkou, z pravidelného uspokojování jeho biologických potřeb (Freud, 1971). J. Piaget, jehož teorie je založena na vývoji kognitivních struktur, považuje prvních 15 až 18 měsíců života za období senzomotorické, které má 6 fází. Novorozenecké období patří do první fáze, které se řídí principem podnět-reakce-asimilace. Základem chování dítěte jsou zde jeho vrozené reflexy a spontánní pohyby, které postupně přecházejí v naučené chování. Celý proces probíhá v následujícím sledu: po reprodukční asimilaci (dítě saje prs) přichází zobecňující asimilace, kdy dítě saje naprázdno mezi jídlem nebo cucá nové předměty a nakonec se objevuje rozpoznávací asimilace, kdy dítě rozlišuje prsní bradavku od jiných předmětů (Piaget, Inhelderová, 1970). Dítě se tak naučí podle pohybů a chování matky postupně poznávat, kdy přijde kojení, kdy přebalovaní, kdy koupání atd. E. Erikson ve své teorii tvrdí, že v každém období vývoje musí jedinec vyřešit určitý psychosociální konflikt, aby mohl zdárně postoupit dál. Pokud se mu to nepodaří, jeho zdravý vývoj je ohrožen a pozdržen. V prvním stadiu, které E. Erikson vymezuje prvním rokem života, musí dítě získat pocit základní důvěry v život, ve své okolí. Tento pocit vzniká právě na základě chování pečující osoby k dítěti. Pokud jsou uspokojovány jeho základní potřeby, chování pečující osoby je láskyplné a předvídatelné, dítě začíná této osobě či osobám důvěřovat. Získává tak pocit základní jistoty a je připraveno 11

18 k postupu do dalšího stadia. Pokud péče o dítě v tomto stadiu není kvalitní a neuspokojuje jeho základní potřeby, dítě získává pocit nejistoty a nedůvěry ve své okolí a jeho další zdravý psychický vývoj je tím ohrožen (Erikson,1963). 2.Kojenecké období Kojenecké období nastupuje po období novorozeneckém a trvá do jednoho roku života dítěte. Toto období je obdobím četných změn a dítě udělá během prvního roku velký pokrok. Jeho dispozice se rozvinou tak, že je schopno mnoha záměrných aktivit řízených vůlí. Začíná postupně ovládat své tělo a na konci tohoto období je většinou schopno pohybu ve vzpřímeném postoji, byť ještě nejistého. Postupně rozvíjí svou praktickou inteligenci a kolem prvního roku říká svá první slůvka. Za normálního průběhu naváže specifické vztahy k blízkým lidem. 2.1 Vývoj motorických dovedností Motorický vývoj po narození probíhá v těsné souvislosti s vývojem psychickým a zvláště v prvních letech života je vývoj hrubé a jemné motoriky hlavním ukazatelem zdravého vývoje dítěte. Jejich vzájemná vazba je vyjádřena termínem psychomotorický vývoj. Obecné vývojové principy odvozené z vývoje kojenecké motoriky formuloval A. Gessel: 1. Princip vývojového gradientu naznačuje zákonité směry, podle kterých dochází k postupnému ovládání těla. Postup kefalokaudální říká, že ovládání těla směřuje od hlavy k patě. Dítě tedy nejdříve začíná ovládat hlavičku, ve třetím měsící se opírá o předloktí, když pase koníčky, v šesti měsících se aktivně přitahuje do sedu, v sedmi měsících se plazí za hračkou, v osmi měsících je schopno s oporou stát, v deseti měsících je schopno chůze s oporou a na konci prvního roku by mělo být schopno krátké samostatné chůze. Postup proximodistální zdůrazňuje postupné ovládání pohybu od centra těla směrem k periférii. Znamená to, že dítě nejprve pohybuje končetinami převážně v ramenou a kyčelních kloubech, dále pak přechází pohyby 12

19 v zápěstí, až zhruba v pěti měsících je dítě schopno uchopit chrastítko a aktivně s ním zatřást a teprve v devíti měsících zvládne úmyslně pustit držený předmět. Během tohoto období se také naučí držet samo láhev, ze které pije a pít z hrnku. Postup ulnoradiální naznačuje posun od malíkové strany dlaně k palcové, klíšťový úchop mezi palcem a ukazovákem tedy zvládá až postupem času, kolem šestého a sedmého měsíce. 2. Princip střídavého proplétání antagonistických neuromotorických funkcí je charakteristický střídáním dominance flexorů a extenzorů, kdy ostře flektované končetiny novorozence jsou vystřídány aktivní extenzí dolních končetin dítěte osmitýdenního. Při postupném zdokonalování pohybů má dítě tendenci se vracet k dřívějšímu způsobu, aby mohlo překonat dosavadní výkon a postoupit na vyšší úroveň. 3. Princip funkční asymetrie naznačuje tendenci k postupné specializaci pravé a levé strany těla. U nedonošených dětí lze ve spontánní poloze za bdělého stavu pozorovat symetrické rozložení končetin. Pro zralého novorozence je typická asymetrická poloha s obličejem přivráceným ke straně s končetinami v extenzi, tzv. šermířská pozice. Kolem tří měsíců je tento tonicko-šíjový reflex nahrazován symetrickým rozložením končetin. Dítě v kojeneckém věku ještě nepreferuje žádnou stranu těla, po předmětech sahá tou rukou, která je jim blíže, dominance ruky se vyhraňuje až v druhém a výrazněji ve třetím roce. 4. Princip individualizace říká, že vývoj každého jedince je velmi individuální. Přestože obecná vývojová sekvence bývá zachována, vývoj každého dítěte má své specifické a jedinečné znaky. 5. Podle principu autoregulace je vývoj v podstatě spojitý proces postupu na stále vyšší úroveň, který však není vyrovnaný a je typický mnoha výkyvy a fluktuacemi. Ty jsou řízené samotným dítětem, které si reguluje množství potravy či stimulů, jenž je schopno zpracovat. Tak si také prodlužuje bdění a spojuje navzájem kratší úseky spánku v delší, méně časté celky. Denní režim, který si matka s dítětem postupně vytváří by se tedy měl v optimálním případě vyznačovat vzájemným souladem a respektováním potřeb a rytmu 13

20 dítěte, ale i matky (Gessel, 1971). Ukazuje se jako problém, je-li příliš preferován zájem a potřeby dítěte (na úkor pečujících), či je naopak dítě bezohledně podřizováno vůli pečovatelů (Šulová, 2004, str.46.). Motorický vývoj dítěte povzbuzuje dostatek okolních podnětů a každý pokrok v motorickém vývoji představuje pro dítě další rozšíření tohoto podnětového pole. Uvolnění ručiček ze zaťatých pěstiček kolem třetího měsíce mu umožňuje poznávat předměty také hmatem, díky zvládnutí pozice v sedu kolem půl roku může vnímat okolí z další perspektivy, lezením a prvními krůčky začíná cesta k postupnému osamostatňování se. Naopak nedostatek podnětů vede mnohdy ke zpomalení psychomotorického vývoje a může být i zdrojem budoucích poruch. Stimulací a rozvojem motorického vývoje v raném dětství se zabýval J.Koch, který zastával názor, že kojencům chybí pohyb, který jim ztěžuje dlouhé ležení v postýlce, příliš těsné oblečení či těsné zabalení do plenek (Koch, 1977). Vycházel ze své transportní hypotézy, ve které se inspiroval příslušníky přírodních národů, kde ženy nosí své děti během práce na zádech či na kyčlích, a tím jim umožňují odbourávání napětí díky stálým, na dítě přecházejícím pohybům, tělesnému kontaktu a přenosem tepelných podnětů. Transport dítěte představuje jednu z nejintenzivnějších pohybových stimulací už od prvních dnů života (Koch in: Polinski, 2005, str.169). Navrhl tedy mnoho pohybových her pro děti kojeneckého věku. Některé imitovaly tyto transportní situace, jiné stimulovaly pohyb na základě dalších vnějších podnětů. Nesnažil se vývoj urychlovat, ale pouze stimulovat a rozvíjet. Na základě svých výzkumů dospěl k poznatku, že systematická, vědecky zakotvená stimulace hrubé a jemné motoriky dítěte pozitivně ovlivňuje vývoj dítěte v prvním roce (Koch, 1977). Na základě jeho myšlenek vznikla metodika PEKiP (Prager Eltern Kind Programme), populární zejména v Německu, která si klade za cíl podporovat děti v jejich vývoji, upevňovat interakci rodičů s dětmi a posilovat vzájemné kontakty rodičů a dětí (Polinksi, 2005). 14

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké

Více

Cvičení ze společenských věd Základy psychologie

Cvičení ze společenských věd Základy psychologie Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

Název materiálu: Novorozenecké období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 27. 03. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Novorozenecké období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 27. 03. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

PRVNÍ ROK ŽIVOTA NOVOROZENEC KOJENEC

PRVNÍ ROK ŽIVOTA NOVOROZENEC KOJENEC PRVNÍ ROK ŽIVOTA NOVOROZENEC KOJENEC Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ

Více

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Rodiče a rodina v životě dítěte MUDr. Petra Uhlíková Centrum dorostové a vývojové psychiatrie Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN 26. 6. 2012 Rodina a její

Více

Teorie a přístupy v SP 5 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D

Teorie a přístupy v SP 5 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D Teorie a přístupy v SP 5 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D Opakování Jaké hlavní rozdíly ve vnímání mužů a žen vám utkvěly? Jaké si vybavujete rozdíly v komunikaci (verbální i neverbální? Jak

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Název materiálu: Kojenecké období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu:

Název materiálu: Kojenecké období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Předmět studia vývojové psychologie, novorozenecké období. Materiál pro vnitřní potřebu, nešířit, neobsahuje citace OVP 12.11.2015

Předmět studia vývojové psychologie, novorozenecké období. Materiál pro vnitřní potřebu, nešířit, neobsahuje citace OVP 12.11.2015 Předmět studia vývojové psychologie, novorozenecké období Materiál pro vnitřní potřebu, nešířit, neobsahuje citace OVP 12.11.2015 Vývojová psychologie-předmět studia V širším pojetí je předmětem studia

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Moravské gymnázium Brno s. r.o.

Moravské gymnázium Brno s. r.o. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s. r.o. Autor Mgr. Kateřina Proroková Tématická oblast Základy společenských věd Téma Vývojová psychologie II. Pracovní list Ročník

Více

Kojenecké, batolecí a předškolní období

Kojenecké, batolecí a předškolní období Kojenecké, batolecí a předškolní období Kojenecké období-první rok života (cca 1,5-12 měsíců) V tomto období je vývojovým milníkem 9. měsíc. Dítě leze, chodí s oporou kolem ohrádky. Uchopí i drobný předmět

Více

VÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno,

VÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, VÝSTUPY PROJEKTU doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, 26.4.2016 OBSAH: 1. Východiska tvorby záznamového archu. 2. Tvorba záznamového archu a jeho ověření. 3. Návrhy metodik.

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Na co dávat pozor a jak si s miminkem hrát", aby dobře prospívalo

Na co dávat pozor a jak si s miminkem hrát, aby dobře prospívalo Na co dávat pozor a jak si s miminkem hrát", aby dobře prospívalo V období 2. a 3. měsíce dochází k výrazným změnám ve vývoji chování dítěte. Zatímco v 1. měsíci dítě bdělo jen velmi krátkou dobu, ve 2.

Více

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,

Více

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Integrovaný blok Tématický okruh (celek) Témata Co je nám nejblíže To jsou moji kamarádi CO JE KOLEM NÁS Co najdeme v naší třídě Už znáš celou školku

Více

Název materiálu: Prenatální a perinatální období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 12. 03. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Prenatální a perinatální období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 12. 03. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Citová vazba jako základ zdravého vývoje dítěte

Citová vazba jako základ zdravého vývoje dítěte Citová vazba jako základ zdravého vývoje dítěte Výstupy a zkušenosti Metodického centra 26. 5. 2014 Kritická období vzniku citové vazby u dětí v NRP Prenatální období Nechtěné děti: hormonálně i emočně

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE KAPITOLA 7. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence)

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12 Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Základní charakteristiky dospívání Biologické hledisko-první známky pohlavního zrání až dovršení pohlavní

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu

www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu Jaroslav Ukázkový jaroslav.ukazkovy@tcconline.cz 17. června 2015 Dostává se Vám do rukou Dotazník komunikačního stylu asertivity, který mapuje

Více

FJFI. Emoce a jak je zvládat

FJFI. Emoce a jak je zvládat FJFI Emoce a jak je zvládat Emoce jsou když emoce (e-motio, pohnutí) jsou psychicky a sociálně konstruované procesy zahrnují subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené: fyziologickými změnami (změna

Více

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí.

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Děti a sluch 7 Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Toto je sedmá ze série brožur Widex o sluchu a záležitostech, které se sluchu týkají. Důležitá úloha sluchu Pro rozvoj dítěte

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Květen, 2011 Mgr. Monika Řezáčová zdravotnické povolání patří z hlediska odborné přípravy i konkrétního

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Obtíže žáků s učením a chováním III.

Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. (1) Vybrané skupiny žáků s obtížemi v učení a chování Příčiny školního neprospěchu - snížená úroveň rozumových schopností - nerovnoměrné

Více

HANDLING U NOVOROZENCŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI OSTRAVA. Jana Kučová Miluše Jozková

HANDLING U NOVOROZENCŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI OSTRAVA. Jana Kučová Miluše Jozková HANDLING U NOVOROZENCŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI OSTRAVA Jana Kučová Miluše Jozková HANDLING Manipulace s dítětem během běžných aktivit Součást komfortní péče o novorozence Význam kontaktu Prostředek komunikace

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE. Projevy dítěte s PCHE

SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE. Projevy dítěte s PCHE SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE Projevy dítěte s PCHE Obsah Projevy dítěte s PCHE Charakteristiky vyplývající z definice charakteristiky dle klasifikace školské Internalizovaná, externalizovaná

Více

Diagnostika specifických poruch učení a chování. PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D.

Diagnostika specifických poruch učení a chování. PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D. Diagnostika specifických poruch učení a chování PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D. Historický přehled Počátky zájmu na přelomu 19/20 století (Heinz Werner, Arnold Gesell) České prostředí prof. Antonín Heveroch

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

PaedDr. et Mgr. Hana Žáčková

PaedDr. et Mgr. Hana Žáčková PaedDr. et Mgr. Hana Žáčková Poznávací schopnosti rozumové schopnosti a smyslové vnímání Motivace Vůle Učební návyky Osobnostní charakteristiky Přítomnost specifických poruch učení (dyslexie, dysgrafie,

Více

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných:

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: Psychologie 13 Otázka číslo: 1 Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: asociací asimilací asignací Otázka číslo: 2 Akustický typ si

Více

Motivace. Tímto hybným motorem je motivace.

Motivace. Tímto hybným motorem je motivace. Motivace Slovo je odvozeno z latinského movere, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňování, udržování a energetizace chování. Vše co člověk dělá, dělá z nějakých pohnutek. Lidské chování je

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Představení Klinická psycholožka a psychoterapeutka v psychiatricko-psychologické

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Ontogenetický vývoj Mgr, Klepáčková Lenka

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Ontogenetický vývoj Mgr, Klepáčková Lenka Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Ontogenetický vývoj

Více

Spolu na cestě domů, aneb trochu jiný začátek. Kateřina Smejkalová Dis. Eva Haničáková JIRPN Brno Obilní trh

Spolu na cestě domů, aneb trochu jiný začátek. Kateřina Smejkalová Dis. Eva Haničáková JIRPN Brno Obilní trh Spolu na cestě domů, aneb trochu jiný začátek Kateřina Smejkalová Dis. Eva Haničáková JIRPN Brno Obilní trh Neonatologie je jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících lékařských oborů I přes vysoce odbornou

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 2.

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 2. Obsah Kód Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VÝTVARNÁ VÝCHOVA VV-3-1-01 VV-3-1-02 rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty);

Více

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Obsah: 1. Základní charakteristiky citů 2. Fyziologické základy citů 3. Klasifikace vnějších projevů citů 4. Klasifikace citů podle vztahu k

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Vojtova terapie z pohledu rodičů a význam dětské sestry. Bc. Zuzana Tomanová Bc. Hana Skulová NO PMDV FN Brno 2011

Vojtova terapie z pohledu rodičů a význam dětské sestry. Bc. Zuzana Tomanová Bc. Hana Skulová NO PMDV FN Brno 2011 Vojtova terapie z pohledu rodičů a význam dětské sestry Bc. Zuzana Tomanová Bc. Hana Skulová NO PMDV FN Brno 2011 Zátěžová situace u rodičů Během těhotenství vzniká těsné spojení mezi matkou a dítětem.

Více

BAZÁLNÍ STIMULACE U NOVOROZENCŮ. Miluše Hurtová

BAZÁLNÍ STIMULACE U NOVOROZENCŮ. Miluše Hurtová BAZÁLNÍ STIMULACE U NOVOROZENCŮ Miluše Hurtová uznávaný pedagogicko ošetřovatelský koncept Historie autorem konceptu je Prof. Dr. Andrea Fröhlich 70. léta 20. století 80. léta 20. století zdravotní sestra

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514 Projekt: Předmatematická gramotnost 1. Obecná východiska Rozvoj předmatematické gramotnosti je důležitý pro všestranný

Více

ČLOVĚK PERIODIZACE VÝVOJE LIDSKÉHO JEDINCE

ČLOVĚK PERIODIZACE VÝVOJE LIDSKÉHO JEDINCE VY_32_INOVACE_PSY_15 ČLOVĚK PERIODIZACE VÝVOJE LIDSKÉHO JEDINCE Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu

Více

Psychologie 00. Otázka číslo: 1. Osobnost: je hotova již při narození. se formuje se během individuálního života

Psychologie 00. Otázka číslo: 1. Osobnost: je hotova již při narození. se formuje se během individuálního života Psychologie 00 Otázka číslo: 1 Osobnost: je hotova již při narození se formuje se během individuálního života je ovlivněna především přírodním prostředím je individuální jednotou biologických, psychologických

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

Název materiálu: Ontogeneze duševního vývoje Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu:

Název materiálu: Ontogeneze duševního vývoje Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště OSTRAVA Inspekční zpráva Speciální školy při Městské nemocnici Ostrava - Fifejdy, Ostrava - Poruba, Ukrajinská 19 Ukrajinská 19/1535, 708 00 Ostrava-Poruba Identifikátor

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI

PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

Zdravý vývoj dítěte aneb cesta k prvním krůčkům. MUDr.Lenka Tománková

Zdravý vývoj dítěte aneb cesta k prvním krůčkům. MUDr.Lenka Tománková Zdravý vývoj dítěte aneb cesta k prvním krůčkům MUDr.Lenka Tománková Psychomotorický vývoj první rok života rok nejbouřlivějších změn psychický a pohybový vývoj spolu v nejranějším věku velice úzce souvisejí,

Více

V.8 Člověk a zdraví V.8.1 Výchova ke zdraví

V.8 Člověk a zdraví V.8.1 Výchova ke zdraví 1/8 V.8 Člověk a zdraví V.8.1 Výchova ke zdraví V.8.1.II 2. stupeň V.8.1. II. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět svým obsahem bezprostředně navazuje na obsah vzdělávací

Více

Obr.č.26 Poloha leh na boku

Obr.č.26 Poloha leh na boku Obr.č.26 Poloha leh na boku Dechové techniky Rodička by měla vědět jak má správně dýchat při kontrakcích. Proto je nezbytné, abychom ji poučili o zásadách dýchání do břicha během kontrakce. Na místě je

Více

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Emoce a škola Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí. (F.Koukolík) Základní charakteristika Emočně inteligentní

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost

Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost Psychologie 09 Otázka číslo: 1 Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat osobnost neurotik Otázka číslo: 2 Osobnost je individuální jednotou aspektů: biologických psychologických rozumových

Více

KDO SI HRAJE NEZLOBÍ ANEB NA VĚKU NEZÁLEŽÍ

KDO SI HRAJE NEZLOBÍ ANEB NA VĚKU NEZÁLEŽÍ Mateřská škola Jiříkov, Filipovská 686,okres Děčín, příspěvková organizace MŠ Slunečnice PROJEKT SPOLUPRÁCE MATEŘSKÉ ŠKOLY SLUNEČNICE A DOMOVA SRDCE V DLANÍCH VE FILIPOVĚ S NÁZVEM KDO SI HRAJE NEZLOBÍ

Více

Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím.

Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím. Psychologie 08 Otázka číslo: 1 To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím sebevědomím nevědomím Otázka číslo: 2 Prožívání je absolutně vždy: subjektivní

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ I Rovina čtenářské gramotnosti Vztah ke čtení Kritéria Vnímání čtení jako zdroje vnitřních zážitků a prožitků. Indikátory 1 Žák je podněcován k četbě i ve svém

Více

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT Psychologická služba HZS ČR CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT (posttraumatická péče) 1 CRITICAL INCIDENT Při záchranných akcích se hasiči setkávají s běžnými situacemi, ale také s těmi, které vyvolávají

Více