Zápis ze setkání Sociální bydlení v regionu v rámci 3. etapy komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku

Transkript

1 Zápis ze setkání Sociální bydlení v regionu v rámci 3. etapy komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku Přítomni: dle prezenční listiny Datum: Místo konání: Městský úřad Rokycany Program setkání: 1. Úvodní informace k sociálnímu bydlení legislativa, základní přístupy v řešení bytové nouze a zkušenosti, finanční podpora sociálního bydlení 2. Možnosti spolupráce v regionu Ad 1. Úvodní informace k sociálnímu bydlení legislativa, základní přístupy v řešení bytové nouze a zkušenosti, finanční podpora sociálního bydlení V úvodu setkání byli přítomní seznámeni se základními informacemi o sociálním bydlení: Koncepce sociálního bydlení v ČR pro roky byla schválena vládou v říjnu Hlavní vizí sociálního bydlení je, aby důstojné bydlení bylo dostupné každému za rovných podmínek, ale současně s podmínkami, které budou muset jednotlivci nebo domácnosti dodržovat (ve vztahu k soc. práci apod.). Vychází z principu, že zajištěné bydlení je základním předpokladem pro to, aby člověk mohl bez větších problémům fungovat. Koncepce předchází zákonu o sociálním bydlení, který do současné doby nebyl přijat. Dle plánu legislativních prací vlády bude v říjnu 2018 předložen věcný záměr zákona o sociálním bydlení, předkladatel je MMR, spolupředkladatel MPSV. V ČR již několik měst provozuje sociální bydlení, např. Rokycany, Brno, Praha 7, aktuálně je také realizován projekt MPSV Podpora sociálního bydlení, do kterého je zapojeno 16 obcí a měst v ČR (Plzeň, Ostrava, Jindřichův Hradec, Most, Kadaň, Křižánky, Veselíčko..). Existují 2 základní přístupy v řešení bytové nouze: 1) prostupné bydlení vícestupňový, hierarchicky uspořádaný model (krizové bydlení dočasné, tréninkové bydlení se soc. službou samostatné, trvalé bydlení). Na samostatné bydlení je třeba lidi bez domova připravit čím je domácnost připravenější, postupuje do vyšších stupňů, trvalé bydlení funguje jako odměna za dodržování stanovených podmínek (splácení dluhů, hledání zaměstnání, abstinence.). Tento přístup převládal ve světě od 90. let, dobře fungoval pouze pro menší část lidí bez domova. 2) housing first (bydlení především) co nejrychlejší poskytnutí samostatného bydlení, zásluhovost není podmínkou přístupu k bydlení (není to odměna), není vyžadována příprava či ověřování kompetencí, není podmiňováno užíváním soc. služby, přímý vstup do systému sociálního bydlení bez mezistupně krizového bydlení a sociálního bytu, minimální podmínky, požadavky na klienty, nedílnou součástí je flexibilní individuální soc. asistence. a. Princip housing first je založen na několika principech: 1. bydlení je základní lidské právo, 2. možnost volby a kontroly pro uživatele služeb, 3. oddělení bydlení a podpory, 4. zaměření na zotavení, 5. uplatňuje se přístup harm reduction, 6. aktivní zapojení bez donucení, 7. IP je zaměřen opravdu na klienta, 8. flexibilní podpora je poskytována tak dlouho, jak je potřeba.

2 b. výsledky přístupu housing first: vysoká míra úspěšnosti (75 95% klientů si dlouhodobě udrží získané bydlení), dobré výsledky i v jiných oblastech (zlepšení kvality života, léčba závislostí), finančně efektivnější než tradiční přístupy. Přístup může být rozšířen i na další CS: jednotlivci s nižší potřebou podpory a rodiny s dětmi. Zkušenosti se sociálním bydlením Rokycany - 23 nájemců (44 rodinných příslušníků) dosud prošlo vstupními byty; 9 nájemců již získalo městský byt; 8 nájemcům byla prodloužena smlouva ve vstupních bytech o 1 rok; 2 nájemci vystěhováni a 2 nebyla prodloužena smlouva; aktuálně 17 žádostí o vstupní byt. Brno projekt Rapid Re-Housing pro rodiny s dětmi 50 vylosovaným rodinám s dětmi byl přidělen městský byt; rodiny v bytech budou zůstávat (cílem je zabydlení rodin); informace z jara 2018: míra udržení bydlení je 96%, 42 rodin již rok bydlí a 40 rodinám byla prodloužena smlouva (podmínkou je neexistence dluhu vůči městu). Podpora osob v sociálním bydlení Důležitá je intenzivní sociální práce (v Housing first zaměřená na podporu a rozvoj silných stránek klientů); ideální počet klientů na soc. pracovníka je 9 10 rodin; nejdříve cca po půlroce od bydlení začínají rodiny řešit i jiné věci, než bydlení práce, školy, školky; po zajištění bydlení a stabilizaci začínají vyplouvat na povrch další záležitosti. Finanční podpora sociálního bydlení IROP - výzvy č. 79. a příjem žádostí od , ukončení příjmu žádostí do pořízení bytů, domů, nebytových prostor a jejich adaptace pro potřeby soc. bydlení, vč. nezbytného základního vybavení - maximálně 12 soc. bytů na objekt nebo samostatný vchod - doba udržitelnosti 20 let MAS Světovina - IROP Sociální bydlení finanční alokace = ,-, plánované datum vyhlášení výzvy 10/ OPZ Rozvoj sociálních a návazných služeb finanční alokace = ,-, plánované datum vyhlášení výzvy je 10/2018 Plzeňský kraj prozatím v jednání - dotační titul pro obce a města zvyšování kapacit sociálních pracovníků obcí či poskytovatelů sociálních služeb pro terénní sociální práci vázanou na sociální bydlení Ad 2. Možnosti spolupráce v regionu V druhé část jednání byly diskutovány možnosti spolupráce a zajištění sociálního bydlení v dalších obcích SO ORP Rokycany: První si vzal slovo starosta obce Holoubkov Ing. Lukáš Fišer. Potřebnost sociálního bydlení rezonuje v KPSS, je potřeba aby se bydlení diverzifikovalo a všechna zodpovědnost za občany v bytové nouzi nezůstávala pouze na Rokycanech. Je potřeba vyjít z analýzy zdrojů pro potřeby KPSS. Většina obcí v regionu vlastní určitý bytový fond, ale je otázka, kolik bytů bude nutné a 2

3 možné ještě postavit. Není pravděpodobné, že by v obcích s vesnickým charakterem probíhala masová výstavba bytů. Například v Holoubkově není žádná vhodná plocha na výstavbu sociálních bytů, a plochy, které k dispozici jsou, nechce Holoubkov použít pro tento účel. Realizace sociálního bydlení se bude pravděpodobně nejvíce odehrávat v rámci současného bytového fondu obcí a měst. Je nutné si říci, jak v dnešní době obecní bydlení funguje, částečně to připomíná dobu socialismu. Existuje pořadník, kterým občan projde, a získá tak byt na dobu neurčitou. Bylo by potřeba změnit kritéria pro výběr a přidělování obecních bytů, aby byla zajištěna prostupnost. S člověkem, který se nastěhuje do obecního bytu, se dále nijak nepracuje, například se nezjišťuje, jak se vyvíjí jeho sociální situace. Rozsáhlejší bytový fond mají v ORP Rokycany jen některé obce (např. Zbiroh, Hrádek, Radnice, Strašice). Ty by měly tvořit páteř sociálního bydlení v regionu. Mělo by se s nimi řešit přidělování bytů, jeho prostupnost a zajištění sociální práce v regionu. Sociální bydlení by mělo fungovat tak, že se vyberou nájemníci do sociálních bytů, uzavře se s nimi smlouva na dobu určitou a bude jim poskytnuta pomoc formou sociální práce. Otázkou ale zůstává, kdo a v jakém rozsahu bude sociální práci vykonávat? Kdo bude sociální práci financovat? Jedině Rokycany mají sociální odbor a mají sociální práci v gesci, ostatní obce buďto sociální odbor nemají, nebo mají nedostatečnou kapacitu. Kde tedy vzít pracovníky a finance? To je největší problém malých obcí. Jeden pilíř jsou zdroje (byty), druhý je transformace socialistického bydlení na sociální a třetí pilíř je samotná sociální práce. Ing. Tereza Eberlová z CPKP ZČ doplnila pana starostu. Sociální práce pro nájemníky sociálního bydlení v Rokycanech funguje i se zapojením poskytovatelů sociálních služeb. Záleží hlavně na kapacitách jednotlivých poskytovatelů. Otázka tedy je, zda by nestačilo vyčlenit malý počet bytů (3 až 5) a vymyslet, jak s nimi nakládat v režimu sociálního bydlení i s pomocí poskytovatelů sociálních služeb. Pan starosta Fišer ještě doplnil, že zavádění sociálního bydlení bude určitě pozvolné, protože všechny obecní byty jsou v současné době obsazené. Tím, jak dochází k přirozené obměně nájemníků, by se uvolněné byty mohly přidělovat novým systémem a byly by tak postupně vyčleňovány pro účel sociálního bydlení. Tereza Eberlová uvedla, že CpKP může po volbách znovu jednotlivě oslovit vybrané obce (s rozsáhlejším bytovým fondem) a projednat s nimi možnou spolupráci na zajištění sociálního bydlení v regionu. Paní Václava Mitáčková ze služby Archa pro rodiny s dětmi Diakonie Západ nastínila možnosti této služby. Běžně poskytují sociální služby i v jiných obcích regionu, než jen v Rokycanech, klienty mají například i v Holoubkově. Práce v celém ORP není problém, problém jsou spíše kapacity. Pokud by chtěla nyní služba pracovat s novou rodinou, musela by počkat, až se uvolní místo ve službě. Pan starosta Fišer vznesl dotaz - pokud by se na Rokycansku v první fázi domluvilo několik obcí, které by vyčlenily celkem například 10 bytů, poskytovatelé by vybrali nájemníky do bytů a byli by schopni začít se sociální prací bez toho, aby se administrativně zatížila obec? Paní Mitáčková z Diakonie Západ upozornila, že poskytovatelé sociálních služeb nemohou sami vytipovávat nájemníky do sociálního bydlení, v tomto kroku je potřeba spolupráce s obcí. Ze zkušeností z Rokycan ale vyplývá, že vybrání nájemníka probíhá ve spolupráci s obcí a další práce probíhá bez jejího administrativního zatížení. Zároveň není úplně pravda, že by daná obec musela sociální práci přímo platit, například Holoubkov se na poskytování služeb Diakonie Západ finančně nepodílí. Pokud by se ale vyčlenilo 10 sociálních bytů, tak by bylo pravděpodobně nutné zaměstnat dalšího sociálního pracovníka na celý úvazek. Případně by bylo možné na navýšení pracovníků využít peníze z různých dotačních titulů. 3

4 Mgr. Olga Poláková, tajemnice MěÚ Radnice informovala o tom, že kraj je, co se týče podpory sociální práce na obcích, poměrně vstřícný a slibuje, že pokud si obec zažádá o navýšení počtu sociálních pracovníků, tak pokryjí mzdové náklady bez dalšího potřebného dofinancování ze strany obce. Otázka je, zda je taková možnost dostupná i pro obce I. stupně, které nemají ze zákona povinnost mít sociálního pracovníka. Město Radnice mělo v plánu přestavět místní základní školu na sociální bydlení, nakonec se od plánu upustilo a podle posledních informací by mohl v budově ZŠ vzniknout dům s pečovatelskou službou (již třetí ve městě). Sociální bydlení je v současné době hodně mediálně řešený problém, pokud by nějaká obec opravdu měla zájem o jeho provozování, tak by nějaké takové bydlení určitě zrealizovala. Obyvatelé a obecně veřejnost se pravděpodobně bojí termínu sociální. V Radnicích by v současné době zřejmě nemohlo být vyčleněno např. 10 bytů na sociální bydlení (město tomu není nakloněno). PhDr. Blanka Kohoutová z Odboru sociálního a zdravotního MěÚ Rokycany vysvětlila financování sociálních služeb. Sociální služby nejsou financovány pouze z Plzeňského Kraje, ale mají ze zákona stanoveno čerpat finance z více zdrojů (realizovat vícezdrojové financování). Proto město Rokycany finančně podporuje všechny sociální služby podílející se na sociálním bydlení. Pokud tedy obec bude chtít mít sociální práci v sociálním bydlení povinnou a stálou, bude potřeba sociální službu dofinancovávat. Peníze na sociální pracovníky obce přiděluje MPSV (na obce I. stupně se to ale nejspíše nevztahuje). Financují se obce II. a III. stupně, aby zvládaly pokrýt okolní obce. Problém je ale v tom, že pro tento rok se žádá až nyní, dotace je příspěvková a není nároková. Výše dotace je závislá na tom, kolik peněz Vláda ČR uvolní a není jisté, že další rok bude dotace ve stejné výši. Ing. Lukáš Fišer situaci shrnul: zajištění sociální práce v rámci sociálního bydlení tedy směřuje k poskytovatelům sociálních služeb nebo k sociálním pracovníkům obcí II. a III. stupně. Problém by ale mohl být velmi nízký úvazek sociálního pracovníka některých obcí (např. pouze 0,25 úvazku). Každá obec má povinnost se starat o své občany, zároveň mají obce vyššího stupně povinnost v rámci přenesené působnosti vykonávat některé činnosti o pro okolní obce nižšího stupně. Zbiroh, Radnice a Rokycany (pod ně spadá Hrádek, Strašice, Holoubkov) by mohly být centry sociálních pracovníků, Rokycany by na to ale musely vyčlenit jeden celý úvazek sociálního pracovníka. Ing. Tomáš Rada, místostarosta Rokycan předpokládá, že obce vyššího stupně do toho nebudou chtít jít. Zároveň také poukázal na problém samotného termínu sociální bydlení, který je veřejností chápán negativně a evokuje existenci sociálně vyloučené lokality apod. Možností by bylo, pokud by Plzeňský kraj vypsal dotaci na sociální práci, a obce vyššího stupně by si mohly požádat o dalšího sociálního pracovníka. Pan starosta Fišer upozornil, že pokud se přijme zákon o sociálním bydlení, tak musí být nějakým způsobem vyřešené také financování. Mgr. Olga Poláková vysvětlila systém bydlení města Radnice. Existuje pořadník, z kterého se město snaží vybrat rodinu, která potřebuje bydlení nejvíce. Dále se s nájemníky nepracuje, zároveň ale nejsou necháni napospas. Sociální pracovník, kterého obec má, do rodiny občas dochází, ale ne cíleně jako v systému sociálního bydlení. Není pravděpodobné, že by v obci vzniklo přímo sociální bydlení. Ing. Tomáš Rada doplnil, že i město Rokycany zohledňuje v rámci běžného bytového fondu sociální situaci žadatelů. Paní Mitáčková uvedla město Poběžovice na Domažlicku jako zajímavý příklad, kde se podařilo získat finance na 5 úvazků sociálních pracovníků, kteří mají široké působení (nejen v oblasti bydlení). Sociální pracovníci pokrývají poměrně širokou oblasti okolních obcí na Poběžovicku. Mgr. Aleš Kavalír z Člověka v tísni k tomu uvedl bližší informace - Poběžovice uzavřely partnerství s Agenturou pro sociální začleňování a díky tomu získaly přístup k několika dotačním 4

5 titulům. Otázka je také, zda projekt není předimenzovaný, zda 5 sociálních pracovníků není pro takto velké území příliš. Pro Holoubkov však takový postup není moc vhodný vzhledem k velikosti obce, lepší by bylo využít jiné dotační zdroje na soc. bydlení (IROP, dotační tituly MAS apod.). Dále Mgr. Kavalír uvedl, že síť poskytovatelů sociálních služeb na Rokycansku není špatná. Pokud by obce vyčlenily menší počet bytů (například 3 nebo 5), tak by bylo možné je sociální prací místních poskytovatelů služeb pokrýt. Je ale nutné sledovat situaci - v současné době je možné plánovat služby několik let dopředu díky individuálním projektům kraje, časem se to ale může změnit a plánovat se bude muset v horizontu jednoho roku. Dále je důležitě zaměřit se na ještě jeden pilíř (vedle zdrojů - bytů, transformace socialistického bydlení na sociální a sociální práce), a to je prevence ztráty bydlení. Starostové by měli být ostražití vůči rodinám, které aktuálně bydlení mají zajištěné, ty musí mít kontakt na poskytovatele sociální služeb, aby se mohla včas řešit jejich případná zhoršená situace ohrožující bydlení. Dalším problémem je vstup do obecních bytů, se kterým jsou často spojeny tvrdé podmínky (tři nájmy dopředu, podmínka bezdlužnosti dlouho do minulosti), které někteří žadatelé nemohli splnit a končili na ubytovnách apod. Ukazuje se ale, že případné dluhy nájemníků obec postupně prostřednictvím sociálního bydlení získává zpátky. Ing. Lukáš Fišer uvedl, že tuto diskuzi o sociálním bydlení v regionu by bylo vhodné opět realizovat po volbách na konci roku Holoubkov nemá v současné době nikoho ve velké bytové krizi. Občané obce by nejspíše přijali sociální bydlení, ale je potřeba udělat na Rokycansku jednotlivá spádová území. Problém by mohl nastat v případě, že by se do vyčleněného bytu nastěhovala rodina z druhého konce regionu (spíše než když bude využívat bydlení někdo místní, případně z blízkých obcí). Z toho důvodu by bylo potřeba vytvořit páteřní síť sociálních bytů v regionu. Tento problém (využití sociálních bytů nemístními občany) by se dal případně regulovat podmínkami přidělení bydlení. Sociální bydlení v Rokycanech je také přednostně určeno pro rokycanské občany (podmínky sociálního bydlení Rokycan jsou dostupné na webových stránkách města). Případně se dá přistěhování nových obyvatel brát i pozitivně, nově příchozí nemusí být za každou cenu vnímáni negativně (pokud nebude nájemník nějakým způsobem problémový apod.). Mgr. Eduard Šišpela z CpKP ZČ podotkl, že pokud bude sociální bydlení provozováno v rámci obce a nebude to komplexní systém, tak se to nikdo ze vzdálenějších obcí nemusí dozvědět. Může se například začít jen zvýhodněným bydlením. Mgr. Aleš Kavalír doplnil, že se může v obci pouze rozhodnout o snížení nájmu, nemusí se jednat o zjevný systém sociálního bydlení. PhDr. Blanka Kohoutová vysvětlila, že v Rokycanech se běžné byty přidělují jiným způsobem než sociální. Bytová komise, která rozhoduje o běžných bytech, není nijak sociální. Mohlo by pomoci, pokud by se do pravidel přidělování obecních bytů doplnilo, že vyjádření sociálního pracovníka k situaci žadatele přináší určitý bonus (například nížení nájemného, ). V Rokycanech jsou žadatelé o běžný byt v evidenci, byty jsou zveřejňovány a žadatelé si mezi nimi sami vybírají. Pokud se na jeden byt sejde více žádostí, tak o přidělení rozhoduje bytová komise na základě neznámých kritérií. Jedna z podmínek přidělení bytu, 3 roky bezdlužnosti vůči městu, je poměrně dlouhá (jeden rok by byl dostačující). Mezi žadateli se objevují tací, kteří chodí do zaměstnání, splňují limit příjmů, ale měli dluh vůči městu v době kratší než 3 roky, končí jim stávající smlouva v současném bydlení a nemají kam odejít. Takoví žadatelé nepotřebují pomoc sociální práce, ale jsou nuceni si žádat o sociální byty a pomoc poté využívat. Sociální bydlení může být částečně limitováno dotačními podmínkami u jednotlivých výzev. Na druhou stranu je to dobrý způsob, jak zajistit, aby obec od sociálního bydlení neodstoupila, protože je vždy v projektu nastavená určitá udržitelnost. 5

6 Markéta Škodová a Sabina Pučelíková z organizace Domus centrum pro rodinu vyjádřily, že situace organizace je podobná jako u Člověka v tísni - mají k dispozici vozový park a zajištění sociální práce pro několik sociálních bytů by neměl být problém. Shrnutí: CpKP po volbách jednotlivě osloví obce s rozsáhlejším bytovým fondem a projedná s nimi možnou spolupráci na zajištění sociálního bydlení v regionu. Sociální bydlení stojí na 4 pilířích, těmi jsou: zdroje (byty), transformace dosavadního přidělování bytů na sociální, sociální práce a prevence ztráty bydlení V případě vyčlenění menšího počtu dalších bytů pro sociální účely v regionu (cca 3 5 bytů), jsou kapacity místních poskytovatelů sociálních služeb pro zajištění sociální práce nájemníkům dostatečné. Zajištění sociální práce ze strany obcí II. a III. stupně není příliš pravděpodobné. Není nezbytně nutné v dalších obcích vytvářet přímo systém sociálního bydlení, dostačující může být úprava podmínek přidělování bytů, snížení nájmu a zajištění potřebné sociální práce. Další setkání k tématu se uskuteční ke konci roku 2018, příp. na začátku roku 2019 nejlépe s účastí zástupců zainteresovaných obcí. Zapsal: Mgr. Ondřej Raffel, CpKP ZČ Ověřila: Ing. Tereza Eberlová, CpKP ZČ Dne: