ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PRAHA 2012 Petr VAVERKA

2 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE VYUŽITÍ DMR Z LETECKÉHO LASEROVÉHO SKENOVÁNÍ PRO DETEKCI ARCHEOLOGICKÝCH A KULTURNÍCH PAMÁTEK Vedoucí práce: Prof. Dr. Ing. Karel PAVELKA Katedra mapování a kartografie leden 2012 Petr VAVERKA

3 ZDE VLOŽIT LIST ZADÁNÍ Z důvodu správného číslování stránek

4 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá využitím digitálního modelu reliéfu vytvořeného za použití leteckého laserového skenování (LLS) pro archeologické účely a účely památkové péče. Zkoumána byla data stínovaného reliéfu, zapůjčená ČÚZK. Předmětem zájmu byla tzv. "oblast Západ" o výměře km 2, která byla skenována v roce V úvodu se práce zmiňuje o historii letecké archeologie a jejich metodách. Dále jsou uvedeny možné aplikace LLS a využití dat získané touto metodou. Mimo jiné je součástí předkládané práce vyhledání potenciálních nových, ale i známých archeologických a dalších historických objektů na vymezeném území, jejich katalogizace a následné dokumentace vybraných nalezišť. KLÍČOVÁ SLOVA Letecké laserové skenování, letecká archeologie, nedestruktivní archeologie, digitální model reliéfu, stínovaný reliéf ABSTRACT The object of this work is the application of the digital relief model created with airborne laser scanning method for archaeological research. The area of interest (22333 km 2 ) called "West region" was scanned during the year The data of shaded relief were loaned from The Czech Office for Surveying, Mapping and Cadastre. In the begging there is information about the history of aerial archaeology and its methods. The thesis focuses on ALS application and usage of data obtained with this technique. The main part describes the research of well known and potentially new archaeological sites within the given area. Furthermore the cataloguing and documentation of chosen object is described. KEYWORDS Airborn laser scanning, aerial archeology, non-destructive archeology, digital relief model, shaded relief

5 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Využití DMR z leteckého laserového skenování pro detekci archeologických a kulturních památek jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v seznamu zdrojů. V Praze dne (podpis autora)

6 PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu bakalářské práce Prof. Dr. Ing. Karlu Pavelkovi za jeho pomoc při zpracování této práce. Jeho připomínky a množství konzultací mi byly velkým přínosem. Děkuji ČÚZK za zapujčení dat leteckého laserového skenování. Dále bych chtěl poděkovat rodině za podporu po celou dobu studia.

7 Obsah Úvod 8 1 Historie letecké archeologie Letecké fotografie památek Počátky leteckého průzkumu v Evropě Letecká archeologie moderní doby Letecký průzkum a vyhodnocení objevů na fotografii Indikátory a způsoby identifikace objektů na leteckém snímku Porostové příznaky Půdní příznaky Letecké laserové skenování LIDARy Komponenty a princip lidaru Aplikace LLS a letecká archeologie Projekty leteckého laserového skenování v Evropě Interpretace lidarových dat Digitální model reliéfu 4. generace (DMR 4G) Technické údaje LLS a použitých dat Archeologický průzkum oblasti Západ Rekognoskace skutečného stavu vybraných celků Vojenské opevnění Litoměřice Vojenské objekty Habrovany Příklady archeologických památek Hradiště Tvrz Hrad

8 5.4 Mohylníky Důlní činnost Vojenské objekty Závěr 35 Použité zdroje 36 Seznam symbolů, veličin a zkratek 39 Seznam příloh 40 A Archeologická naleziště v oblasti Západ 41 A.1 Důlní činnost A.2 Tvrze A.3 Hrady A.4 Hradiště A.5 Mohylová pohřebiště A.6 Zříceniny hradů A.7 Vojenské objekty A.8 Neidentifikované objekty B Dokumentované objekty 50 B.1 Vojenské opevnění Litoměřice B.2 Vojenské objekty Habrovany C Obsah DVD 51

9 ÚVOD Úvod Člověk je od nepaměti tvořivá bytost. Svůj um, talent a dovednosti dokazuje již stovky let budováním obydlí, městských sídel či monumentů. Lidé zanechali svojí aktivitou na zemském povrchu stopy, které jsou viditelné i po mnoha stovkách let. Nejen ze zájmu o historii vznikají různé vědní disciplíny. V poslední době se prosadila technologie leteckého laserového skenování (dále jen LLS). Využití LLS při hledání archeologických komponent na území západní části České republiky (vymezené zájmové území je popsáno v kap. 4.2) je tématem této bakalářské práce. K myšlence věnovat závěrečnou práci letecké archeologii mě přivedla otázka, zda je v dnešní době možné objevit nové archeologické objekty. Kladná odpověď vede zákonitě k bádání, jaké jsou dnes k dispozici nástroje a metody, a na jaká místa v krajině je vhodné se zaměřit. Využití letecké archeologie se stalo významným prostředkem v získávání nových údajů. V oboru archeologie není jiných metod, které by zkoumaly tak velký prostor a zároveň přišly s takovým množstvím nových objektů. Pojmem letecké archeologie lze označit činnost spojenou s vizuálním průzkumem krajiny a pořizováním dokumentačních snímků z výšky za vhodných světelných a vegetačních podmínek. Poznatky, dosažené těmito metodami, jsou pro rekonstrukci zaniklých sídel a krajiných útvarů rozhodující právě díky velkému prostorovému záběru. Spolu s leteckou archeologií se od 90. let 20. století stále častěji setkáváme s využíváním dat z oblasti dálkového průzkumu Země (DPZ). DPZ soutřeďuje informace pro různá odvětví vědy. Jedná se o bezkontaktní sběr informací o objektech a jevech na zemském povrchu. S rychlým rozvojem technologií se objevily nové způsoby pořizování dat, jako například termovize, radarové a laserové systémy. Získané informace LLS slouží především ke studiu krajiny a pozůstatků lidské aktivity (důlní činnost, stavby a sídla). Mezi další projekty samozřejmě patří ochrana a dokumentace již známých památek, studování atmosférických změn nebo mapování vegetace. Obdobnému tématu se věnovala Ing. Martina Faltýnová [14] z katedry mapování a kartografie na FSv ČVUT v Praze. Ta se postarala o prohledání tzv. "oblasti 8

10 ÚVOD Střed". Úspěšné výsledky jejího bádání přispěly k pokračování průzkumu další skenované oblasti. 9

11 1. HISTORIE LETECKÉ ARCHEOLOGIE 1 Historie letecké archeologie Rozvoj a nebývalý nárůst využití letecké archeologie byl podmíněn technologickým vývojem v letectví a samozřejmě i v oblasti fotografie. Významným dílem pomohlo letecké fotografii období v 50. a 60. letech 19. století. První snímky z výšky za účelem dokumentace archeologických památek byly pořízeny až o téměř čtyřicet let později. Právě s rozvojem fotografie, nazývané v polovině 19. století daguerrotypie, nastal i rozvoj horkovzdušných balónů. Daguerrotypie je první prakticky používaný fotografický proces. Za jeho vznikem v roce 1839 stál francouzský výtvarník a vynálezce Louise Daguerre. Obr. 1.1: Daguerruv fotoaparát (Wikipedia) Rok 1858 je pro letecké snímkování průlomový. Průkopník fotografie a vzducho- 10

12 1. HISTORIE LETECKÉ ARCHEOLOGIE plavec Gaspar Félix Tournachon pořídil snímek tehdejší Paříže z upoutaného balonu. Ze 70. let 19. století se také dochovaly snímky londýnských předměstí a Bostonu. Text této kapitoly a následujících podkapitol byl čerpán z [1]. 1.1 Letecké fotografie památek První letecké fotografie historických památek začínají vznikat na konci 19. století. V té době byly důležitými archeologickými památkami římské Forum Romanum a pozůstatky Pompejí. V roce 1906 se při manévrech britské armády podařilo zdokumentovat megalitický kruh v jihoanglickém Stonehenge, obr 1.2. Jedná se o první pravěkou památku, zachycenou na fotografiích z ptačí perspektivy. Obr. 1.2: První snímek archeologické památky Stonehenge, [18] Přelomový okamžik přišel s první světovou válkou, kdy se letadla začala využívat k průzkumným účelům nad nepřátelským územím. S průzkumem přišlo na řadu snímkování z výšky a vyhodnocení záběrů často přineslo zásadní zjištění. Největší 11

13 1. HISTORIE LETECKÉ ARCHEOLOGIE objev té doby uskutečnil britský archeolog G. A. Beazeley. Byl to právě on, kdo se zasloužil o pořízení snímků ruin staré Samary z 9. století. 1.2 Počátky leteckého průzkumu v Evropě Velkou Británii můžeme s jistotou umístit na první místo v žebříčku o největší přínos letecké archeologii. Jako hlavní postavou na poli evropské archeologie 20. století je označován britský geograf a zakladatel časopisu Antiquity, Osbert Guy Stanhope Crawford ( ), obr Obr. 1.3: Sir O.G.S. Crawford na cestě do práce, [18] Pro korektní využití a celosvětové rozšíření letecké archeologie musely být splněny tři podmínky. První dvě byly technického rázu. Jedná se o zvládnutí letu a vytvoření obrazového záznamu z výšky. To se stalo až na přelomu 19. a 20. století. Třetí podmínkou bylo pochopení a uvědomění si skutečnosti, že archeologické oblasti jsou dobře viditelné z určité výšky nad zemským povrchem a že tato pozorování by mohla být užitečná v problematice hledání historických sídel. 12

14 1. HISTORIE LETECKÉ ARCHEOLOGIE Při objevu pravěkých polí (tzv. Celtic fields, obr. 1.4) dokázal Crawford propojit všechny předpoklady a dokázal tak, že letecké snímkování je nenahraditelný nástroj pro moderní archeologii. O své přízvisko "Otec letecké archeologie" se zasloužil především proto, že jako první popsal základní způsoby identifikace kulturní krajiny. Vysvětlil příčiny vzniku stínových a porostových příznaků, které ukazují na skryté archeologické objekty. O. G. S. Crawford se opět zapsal do historie letecké archeologie zorganizováním první koordinované letecko-archeologické průzkumné akce krajiny Wessexu v jižní Anglii. Získaný materiál použil s pomocí Alexandera Keillera k publikaci proslulé knihy Wessex from the Air. Obr. 1.4: Tzv. Keltská pole u anglického Charlton Down (Crown) Nebyli to jen Angličané, kdo se věnoval sběru informací ze vzduchu. Francouzští letečtí fotografové Pere Antoine Poidebard a Jean Baradez se vydali až na bývalé území římské říše v Sýrii a Mezopotámii. Jejich záměrem bylo prozkoumat podoby pozemkové držby. Poidebard v té době vynikl kvalitou fotografií z pouštních oblastí při silném světle. Přišel tak s technikou využití protisvětla. K roku 1928 se datuje začátek leteckého snímkování v Německu. Projektu se ujala firma Hansa Luftbild. Jejím prvním záměrem bylo zdokumentovat severní část země. Byla to sídliště na 13

15 1. HISTORIE LETECKÉ ARCHEOLOGIE pobřeží Severního moře, například Haithabu (Hedeby). Obr. 1.5: Náčrtek jak v 8. stol. vypadalo vikingské město Hedeby (nahoře, Letecký snímek dnešní podoby Hedeby (dole, Hedeby bylo obchodní město (obr. 1.5) v stol. na hranicích dnešního Dánska a Německa. Poloha sídla umožňovala kontrolovat pohyb zboží ze severu na jih (ze Skandinávie do Evropy) a z východu na západ (mezi Baltickým a Severním mořem). Město bylo obehnáno 1,3 km dlouhým a až 5 m vysokým valem, který je patrný dodnes. V meziválečném období se vyskytují první letecké snímky i v Čechách. Nejprve se letadla ke snímkování používala za účelem mapování krajiny pro vojenské potřeby. 14

16 1. HISTORIE LETECKÉ ARCHEOLOGIE Postupem času dochází k dokumentaci zajímavých a důležitých historických objektů. Předními představiteli své doby byli Albín Stocký a Jaroslav Böhm. Do jejich hledáčku se dostal například Libušín, Davle-Ostrov a nebo Stradonice. K širšímu využití došlo ke konci třicátých let, kdy se k nám dostal německý překlad Crawfordovy práce. Jedinou překážkou v následném rozvoji byla druhá světová válka následována komunistickým režimem. 1.3 Letecká archeologie moderní doby Dnes už s jistotou můžeme tvrdit, že letectví je pro archeologii (v poměru čas/velikost území/ nové objevy) metodou číslo jedna. Velká Británie je stále centrem letecké archeologie. Letecká archeologie je brána jako vědní obor a má své vlastní oddělení na univerzitní půdě v Cambridge (Unity for Landscape Modelling). S urovnáním politické situace se letecká archeologie prosadila v Německu, Belgii i Rakousku. Německo se díky špičkové technickému vybavení zapojilo do velkých mezinárodních projektů a stalo se významným centrem nedestruktivní archeologie v Evropě. Možnosti leteckého snímkování a následné využití v archeologii se dostává i mezi země bývalého Východního bloku. Za zmínku stojí Slovensko, Maďarsko, Rusko a Slovinsko. 15

17 2. LETECKÝ PRŮZKUM A VYHODNOCENÍ OBJEVŮ NA FOTOGRAFII 2 Letecký průzkum a vyhodnocení objevů na fotografii Pro leteckou prospekci se využívají jak snímky kolmé, tak šikmé. Ortofota nejsou primárně určena pro archeologické účely. S jejich využitím se setkáme především při tvorbě map. Běžným druhem fotogrammetrického záznamu byly snímky panchromatické, multispektrální snímky a záznamy spektrozonální. Snímky se šikmým úhlem záběru se pořizovaly pro potřeby letecké archeologie v celé oblasti viditelného spektra (panchromatické černobílé či barevné). Významné zlepšení výsledků v letecké archeologii přineslo nasazení spektrozonálních materiálů či pozdější hyperspektrální snímání. Dnes se prakticky až na výjimky využívá digitální technika. Do popředí se na přelomu 1. a 2. desetiletí tohoto století dostalo trojrozměrné snímání povrchu Země prostřednictvím laserového skeneru připevněného k trupu letadla, vrtulníku či bezpilotního prostředku (UAV). Tato metoda je známa pod zkratkou LIDAR viz Indikátory a způsoby identifikace objektů na leteckém snímku Činnost člověka zanechává v mnohých případech nevratné změny na zemském povrchu. Takových změn je po celém světě nespočet. Nalezené komponenty dělíme na dvě třídy. První jsou tzv. bodové objekty, představované malými skvrnami či útvary rozmanitých geometricky pravidelných tvarů. Druhou třídou jsou tzv. liniové objekty. To jsou buď samotné linie, nebo liniemi vymezený prostor. Během leteckých průzkumů v minulosti se postupně objevovaly příznaky indikující nemovité objekty. Dělíme je na přímé a nepřímé, [1] Porostové příznaky Za nepřímé označujeme tzv. porostové příznaky a dále příznaky vyprahlostní, sněžné a vlhkostní. Zde se objekty pozorovateli odhalí díky jejich vlastnostem. Dle 16

18 ČVUT Praha 2. LETECKÝ PRŮZKUM A VYHODNOCENÍ OBJEVŮ NA FOTOGRAFII údajů z jednotlivých průzkumů můžeme prokázat, že ze všech indikátorů podpovrchových objektů antropogenního i přirozeného původu mají největší význam prostorové příznaky. Jejich vznik souvisí s tím, že podpovrchové objekty lokálně mění chemickou skladbu a strukturu podorniční vrstvy nebo podloží, a tím dochází ke změnám na vegetaci, která z této půdy vzrůstá (Kuna 2004), obr Podmínkou pro vznik prostorových příznaků jsou přirozené faktory (klimatické podmínky, půdní a geologické složení) a faktory ovlivněné člověkem (pěstované plodiny). Důležitým hlediskem při pozorování daných oblastí jsou světelné podmínky, které pomáhají badateli odhalit pozitivní, respektive negativní příznaky. Jde vlastně o výšku rostlin nad zahloubeným objektem vůči výšce rostlin v jejich okolí. Pozitivní příznaky (vyšší vzrůst plodin, dobré vegetační podmínky) se objevují nad objekty, které vznikly zahloubením. Tedy příkopy, zahloubená obydlí či hroby. Na druhou stranu se negativní příznaky vyskytují nad vztyčenou částí objektu, jakou je zdivo. Pevný materiál v kořenové oblasti zabraňuje správné výživě rostliny a projevuje se nižším vzrůstem plodin a zbarvením. Obr. 2.1: Princip tvorby prostorových příznaků (Gojda 1997) 17

19 2. LETECKÝ PRŮZKUM A VYHODNOCENÍ OBJEVŮ NA FOTOGRAFII Půdní příznaky Vyhledávání archeologických oblastí za pomoci půdních příznaků (viz obr. 2.2) je druhou nejvýznamnější metodou v letecké archeologii. Pravidelnou a dlouhodobou zemědělskou činností člověka dochází k zásahu do svrchní části zahloubených objektů. Materiálové složení hledaných komponent je často barevně odlišné od porostového podloží. Procento úspěšnosti průzkumné akce zvyšuje správné načasování. Nejlépe je bádání provádět na přelomu podzimu a zimy a počátkem jara, kdy z polí zmizí vegetace a půda je pouze vlhká a není pokrytá sněhem. Obr. 2.2: Vznik půdních příznaků nad příkopem (vlevo) a nad zaklady zdi (vpravo; Gojda 1997) 18

20 3. LETECKÉ LASEROVÉ SKENOVÁNÍ 3 Letecké laserové skenování Pojem LLS je v posledních dvou dekádách důležitým tématem na poli vojenské, zeměměřické i archeologické aplikace. Počátky využití laserového skenování se datují do poloviny šedesátých let. Zmínka o prvním topografickém mapování pomocí laseru se vztahuje k roku S rychle se vyvíjející technologií je pokrok v oblasti LLS nezastavitelný. Doplnění zařízení o satelitní navigační systém, inerciální měřící prostředky po vylepšení dosavadních laserů a optických detektorů, učinilo LIDAR mapovací metodou. 3.1 LIDARy Pro technologii leteckého laserového skenování se začal hojně používat pojem lidar. Termín je akronymem z anglického označení Light Detection and Ranging. Je ale důležité ujasnit si, že se daný výraz nevztahuje pouze k leteckému laserovému skenování. Princip lidaru je ve všech oborech stejný, protože jde o měření vzdálenosti a směru laserového paprsku Komponenty a princip lidaru Laserový skener se skládá z pěti nepostradatelných částí. Zdroje laserového záření, optické soustavy, mechanického prvku, detektoru elektromagnetického záření a velmi přesných hodin. Zařízení je z pravidla připevněno k vrtulovému hornoplošníku či helikoptéře. Důvodem je dostatečná stabilita v náletových liniích a snadný výhled pro pilota a posádku. Pro potřeby LLS se využívají výkonné rubínové nebo modernější Nd:YAG lasery. V případech, kdy není podmínkou silný pevnolátkový laser, je výhodnější použít laser diodový. Paprsek, vyslaný k zemskému povrchu, se ve většině případů využívá z oblasti infračerveného záření o vlnové délce nm. Na trhu jsou ale samozřejmě k dostání i zdroje záření s možností přeladění paprsku na jinou vlnovou délku v závislosti na odrazivosti cíle (viz 3.1.2). Do optické soustavy řadíme polopropustný 19

21 3. LETECKÉ LASEROVÉ SKENOVÁNÍ Obr. 3.1: Vizualizace LLS (vlevo, Hoefle 2010); Nastínění situace trajektorie laserového paprsku (vpravo, TerraImaging) hranol, který slouží k transformaci záření do úzkého paprsku a zrcadlo, jež umožňuje vysílat paprsek vždy pod jiným úhlem. Při výšce letu 500 m nad terénem dosahuje průměr laserové stopy při dopadu přibližně 30 cm. Odražený signál není po průletu atmosférou dostatečně silný, a proto se jako detektor používají světlocitlivé diody. V poslední fázi zaznamenají přesné hodiny příjem impulzu detektorem. Díky známému směru a vzdálenosti jsme pak schopni určit polohu každého bodu, ze kterého se světelný svazek odrazil. Paprsek se může díky své šířce na zemském povrchu odrážet během jednoho impulsu od několika objektů najednou. Část záření se tedy například odrazí od vegetace a zbytek se vrací až po dopadu na terén. K tomu, aby detektor rozeznal různé hodnoty signálu, musí mezi nimi být dostatečný útlum a zároveň časový odstup. Pro dnešní komerční přístroje je běžné zaznamenat až 5 odrazů. Pro vychýlení paprsku se používá rotující zrcátko umístěné v těle skeneru. Odrazných systému je hned několik skener s oscilujícím zrcátkem, eliptický skener, atd. [5]. Detailnost skenování se udává v hustotě bodů na jeden metr čtvereční. Počet odrazů na m 2 ovlivňuje několik faktorů, mezi které patří například rychlost a výška letu nebo frekvence skeneru. Lze ale tvrdit, že pro běžný skener při letové výšce 500 m, rychlosti přibližně 70 m/s a bodovou frekvencí 18 khz, se hustota blíží k 1,6 bodů/m 2 [5]. 20

22 3. LETECKÉ LASEROVÉ SKENOVÁNÍ Aplikace S laserovým skenerem se mimo jiné můžeme setkat v metrologii při zjišťování koncentrace znečištění v atmosféře nebo stavu ozonové vrstvy. Lidary dnes nahrazuji klasické radary v rukou policie. Moderní technologie umožňuje policii jednodušší ovladatelnost a dosah až do vzdálenosti 1500 m. Najdou se i výjimky, kdy laserový paprsek neslouží k určení vzdálenosti. V tomto případě jde o armádu, která využívá lidarovou technologii k oslepení nepřítele. V oblasti fotogrammetrie a mapování můžeme uvést hned několik aplikací. Obr. 3.2: Mračno bodů v koridoru elektrického vedení u německého Mnichova (TopoSys) Nebývalé oblibě se LSS dostalo v případě určování průběhu liniových staveb, tedy silnic, železnic a v neposlední řadě i vedení elektrického napětí. Mapování vedení pomocí lidarů je díky vysoké odrazivosti a lehce definovatelnému tvar drátu mnohem rychlejší a výhodnější oproti klasickým geodetickým či fotogrammetrickým metodám. Z měření je pak možné určit kromě přesné dráhy vedení také výšku a polohu sloupů, výšku drátů nad zemí. Důležitým faktorem je i výška a poloha vegetace v blízkosti vedení, která by mohla ohrozit správný chod elektrického vedení. Téměř nenahraditelné jsou lidary při tvorbě 3D vizualizací městské zástavby. Další vhodnou aplikací je mapování vegetace. Ze získaných dat můžeme zjistit na- 21

23 3. LETECKÉ LASEROVÉ SKENOVÁNÍ příklad objem lesa, výšku stromů či jejich počet. Pro získání digitálního záznamu pobřeží se vedle infračerveného laserového paprsku používá paprsek zeleného nebo modrozeleného světelného spektra. Důvodem je neprostupnost infračerveného záření vodní hladinou. Část světelného spektra o vlnové délce nm však projde vodní hladinou až ke dnu a zde se odrazí zpět. Obr. 3.3: Levý snímek představuje ortofoto. Na straně pravé je již hotový DMR. (Hollaus 2006) Schopnost tvorby digitálního modelu terénu je jedna z nejvýznamnějších možností využití LLS. Oproti fotogrammetrii má velkou výhodu v získání informaci o terénu v zalesněných oblastech, jelikož část paprsků vegetací projde - cca 10 procent. LSS nahrazuje fotogrammetrickou stereometodu i v místech, kde má vegetace částečně listy. 3.2 LLS a letecká archeologie Pro badatele, studující minulé civilizace pomocí archeologických artefaktů, bylo výzvou zjistit, co se skýva na místech, kde klasické metody letecké archeologie již nestačí k dostatečnému zobrazení. Jedná se především o zalesněné lokality. V dnešní době dosahuje zalesnění na území České republiky přibližně 34 procent a stále roste (od 30. let minulého století se rozloha lesů na našem území téměř zdvojnásobila). Historie, která je skrytá v lesním porostu, se konečně stává čitelnou díky LSS a dává archeologům dosud nevídané záběry. Tvorba 3D modelu terénu v zalesněných oblastech je samozřejmě v určitých směrech omezená. Důležitým faktorem je hustota korun stromů a dalších úrovní lesního 22

24 3. LETECKÉ LASEROVÉ SKENOVÁNÍ porostu. Naprosto skvělých výsledků je možné dosáhnout při zkoumání listnatých nebo modřínových lesů v době, kdy stromy ztratí olistění a vysoký podíl laserového impulsu dopadne až na terén. Metoda laserového skenování je vhodná pro odhalení liniových prvků s historickou minulostí. Mimo jiné je možné zaznamenat zemní práce, jako jsou polní systémy, příkopy, přístupové cesty, odvodňovací kanály nebo bývalou důlní činnost. Obr. 3.4: Porovnání DSM (vlevo) a DTM (vpravo) v lokalitě Forest of Dean (Crow 2004) 3.3 Projekty leteckého laserového skenování v Evropě V poslední dekádě využívá letecká laserová data téměř bez výjimky celý svět. Primárně se projekty zaměřovaly na topografické mapování krajiny. Výsledky LSS byly využity i v jiných odvětvích. Např. archeologům se tak dostala do ruky neotřelá technologie, která silně podpořila nové pátrání v oblasti archeologie. Na základě úspěšných objevů z let podpořil Landesamt für Denkmalpflege Baden-Württemberg v roce 2009 tříletý projekt. Úkolem bylo archeologické mapování územního celku Baden-Württemberg za použití LLS a pokrytí plochy o rozloze km2. Během tohoto programu Dr. Ralf Hesse vyvinul novou metodu pro modelování terénu LRM (Local Relief Model, viz Hesse 2010). V roce 2007, Rowland a Sarris použili letecký skener ALTM 3033 pro průzkum antických pozůstatků v oblasti Itanos (východní Kréta). Výsledkem jejich práce bylo 23

25 3. LETECKÉ LASEROVÉ SKENOVÁNÍ objevení opuštěných teras a kruhovitých proláklin. Úspěch slavil M. Doneus v roce 2008 s využitím přístroje RIEGL LMS-Q560, kdy mapoval hradiště doby železné v zalesněné oblasti Rakouska zvané Purbach. Na rozdíl od posledního mapování v 70. letech bylo výsledkem odkrytí celého hradiště spolu s jemnými strukturami v opevnění. Ty jsou však dle mínění historiků výsledkem rabování. V České republice byl v roce 2010 zahájen projekt na katedře archeologie Západočeské univerzity v Plzni pod vedením Prof. PhDr. Martina Gojdy, CSc., který navazuje na praxi v tomto oboru (viz John 2008, Hložek 2010). Úkolem bylo testovat metody LLS a zpracovat získaná data. Pro mapování bylo zvoleno v severozápadní části ČR šest polygonů s dostatečným lesním porostem a archeologickými objekty (pravěké hradiště, důlní činnost, mohylová pohřebiště atd.). Vymezené lokality o celkové rozloze 60 km2 byly nasnímány společností Milan Geoservice GmbH. Obr. 3.5: Zobrazení zvolených polygonů pro LLS (John 2010) 24

26 4. INTERPRETACE LIDAROVÝCH DAT 4 Interpretace lidarových dat 4.1 Digitální model reliéfu 4. generace (DMR 4G) Sjednocením aktivit Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), Ministerstva obrany (MO) a Ministerstva zemědělství (MZe) České republiky, vznikl Projekt tvorby nového výškopisu České republiky. Úkolem projektu je aktualizace výškopisu ČR pro účely tvorby kvalitnějšího ortofota, plánování a přípravy projektů, ochrany životního prostředí, budování a rozvoj systému LPIS a dalších. ČÚZK plánuje vytvořit z měřených dat několik produktů: Digitální model reliéfu území České republiky 4. generace (DMR 4G) Digitální model reliéfu území České republiky 5. generace (DMR 5G) Digitální model povrchu území České republiky 1. generace (DMP 1G) První byla skenována oblast Střed, listopad 2009 až říjen Skenování pásma Západ započalo v dalším vhodném období od března 2011 do konce června 2011 (viz 3.2). Dle údajů ČÚZK je naskenováno přes 70 procent plochy ČR a DMR 4G tak pokrývá km 2 státu. Další a závěrečné část území měla být zdokumentována v tomto roce, bohužel k dokončení programu nedošlo z důvodu technických problémů. Projekt se odkládá na příští rok. Obr. 4.1: Srovnání výstupu při použití čtvercové sítě (vlevo) a sítě složené nepravidelnými trojúhelníky (vpravo; ČÚZK) Tvar terénu DMR 4G je vystižen čtvercovou sítí (GRID) o hraně čtverce 5x5 m. Objekty s půdorysem menším než 5 m jsou hůře rozeznatelné, to ale nebrání tomuto 25

27 4. INTERPRETACE LIDAROVÝCH DAT generalizovanému výškopisu být podkladem pro ortogonalizaci leteckých snímků. Pro zobrazení výškopisu ve velkých měřítkách, projektování pozemních staveb nebo tvorbu podkladů v povrchové důlní činnosti bude možné použít model DMR 5G s vyšší přesností. Pravdivější vystižení reliéfu je v tomto případě způsobeno využitím trojúhelníkové sítě TIN (viz Obr. 5.6). Na konci roku 2011 bylo z celkové rozlohy ČR hotovo km 2. Dokončení je naplánováno na rok DMP 1G představuje zobrazení území včetně staveb a rostlinného pokryvu ve formě nepravidelné sítě výškových bodů (TIN) se střední chybou výšky 0,4 m pro přesně prostorově vymezené objekty (budovy) a 0,7 m pro objekty přesně neohraničené (lesy) [16] Technické údaje LLS a použitých dat Pro nálet území sloužil letoun MO typu L 410 FG a laserový skener RIEGL LMS Q680. Výška letu byla stanovena na 1200 m nebo 1400 m nad terénem v závislosti na vegetaci a výšce terénních útvarů. V průběhu obou etap bylo zaznamenáno 70,4 miliard bodů, v případě pásma Západ posloužilo k vygenerování DMR téměř 28 mld. výškopisných bodů. To odpovídá hustotě přibližně 1,3 bodu/m 2 (viz Obr. 4.2). Provedené zkoušky přesnosti garantují pro DMR 4G úplnou střední chybu výšky 0,30 m v terénu bez vegetace či zástavby a 1 m pak v terénu s hustou vegetací jakou jsou právě lesní plochy. Pro DMR 5G se v současnosti uvádí úplná střední Obr. 4.2: Pokrytí území České republiky DMR chyba výšky 0,18 m v nezakrytém terénu a 0,30 m v 4G (nahoře) a DMR 5G (dole, ČÚZK) zalesně- 26

28 4. INTERPRETACE LIDAROVÝCH DAT ných oblastech. Stínovaný reliéf byl vytvořen v programu SCOP++ s následujícími parametry: azimut osvitu 315, výška Slunce nad terénem 45, velikost pixelu 1x1 m. Za pomoci automatizovaných metod proběhla separace mračen bodů do tříd vegetace, budovy a terén. Z důvodu využití materiálu veřejností byla získaná data transformována ze souřadnicového systému WGS84 do souřadnicového referenčního systému JTSK. Výškový systém Bpv je používan již od počátku zpracování. Zpracování leteckých laserových dat a použité softwarové vybavení pro tvorbu DMR spolu s postupy k ověření výškové přesnosti a jejich hodnoty jsou dostupné v Technické zprávě k digitálnímu modelu reliéfu 4. generace. (viz [15]). 4.2 Archeologický průzkum oblasti Západ Cílem bylo prozkoumat celkem 5118 mapových listů. Data s rozřazením do složek dle katastrálních území jsou pojmenovány dle umístění v SM 5, např. CTIB28. Soubory jsou ve formátu *.tif, který slouží k ukládání rastrové grafiky. V první etapě proběhla interpretace každého snímku. Každý z potenciálních nálezů byl ověřen na ortofotu ( či V případech, kdy se objekt nezdařilo vyhledat na kolmých snímcích a z půdorysu se dalo usoudit, že jde např. o typ vojenského opevnění, byla k hledání využita online mapa II. vojenského mapování. V průběhu bádání po archeologických památkách bylo evidováno 156 rozmanitých historických reliktů, jakými jsou hradiště, vojenská opevnění, důlní činnost či tvrze. Pro snadnější orientaci jsou naleziště seřazeny do tabulky podle typu objektu. Každý řádek obsahuje název souboru, přibližné místo (souřadnice odečtěné v programu ArcGIS), nejbližší sídlo a případně pomístní název registrované lokality (viz Tab. 4.2). Kompletní seznam verifikovaných historických objektů je uveden v rámci příloh na konci bakalářské práce (kap. A.1). Součástí příloh jsou také tisky ve vyšším rozlišení některých vybraných nálezů. 27

29 4. INTERPRETACE LIDAROVÝCH DAT Mapový list Blízká obec X [m] Y [m] Ověření BLAT24 Boudy Hradiště, hrad u Čimelic HORO46 Malá Víska Hrad Valdek CHOM43 Blatno Hrad Hausberk KDYN01 Kdyně Starý Rýznberk KDYN01 Kdyně Nový Herštejn Tab. 4.1: Ukázka zaznamenání objektů v tabulce 4.3 Rekognoskace skutečného stavu vybraných celků Pro verifikaci nálezů z LLS byly některé objekty navštíveny. Při výběru se přihlíželo na dostupnost, rozsah a zajímavost lokality. Po konzultaci s Prof. Pavelkou, byly vybrány vojenské objekty v severních Čechách Vojenské opevnění Litoměřice Opevnění se nachází východně od severočeského města Litoměřice. Jeho strategické umístění nad řekou Labe umožňovalo dokonalý přehled nad rozsáhlou plochou. Přístup je možný od řeky Labe skrze zahrádkářskou kolonii, která je příznačně pojmenována Pod Šancemi. Druhou variantou je odbočení vpravo z hlavní silnice č. 15 před vsí Trnovany (ve směru Česká Lípa). Celek se skládá z pěti redut v různých stupních viditelnosti. Metodou LLS jsou pozorovatelné dva objekty. Další dva spolu s příkopem/hradbou je možné rozpoznat půdními příznaky na kolmém snímku (viz příloha B.1). Pátá reduta se v průběhu let proměnila ve vodní nádrž, která je ale již několik let mimo provoz. Nejdůkladněji byl prozkoumán nejvzdálenější objekt a to z důvodu řídkého porostu a zachovalých valů. Hlavní příkop dosahoval po celém obvodu hloubky přibližně 6 m. Uvnitř reduty bylo možné rozpoznat menší příkopy a různé valy. Objekt byl již zaměřen i geofyzikálními metodami [13]. Vojenské opevnění je možné vidět v souboru LITC15_shd.tif na přiloženém DVD. 28

30 4. INTERPRETACE LIDAROVÝCH DAT Obr. 4.3: Masivní příkop vojenského opevnění u Litoměřic (vlevo) a přiblížení situace uvnitř reduty (vpravo) Vojenské objekty Habrovany Následující snímky zaznamenávají pravděpodobně vojenské objekty. Celkem 7 nalezišť leží v blízkosti vsi Habrovany u Ústí nad Labem. Na stínovaném reliéfu byly patrné jen některé z nich. Pro přímou konfrontaci s nalezištěm byla vybrána sekce D a E (viz příloha B.2). Pozorované tvary obou reliktů přesně odpovídala objevům v DMR. Výška valů byla přibližně dva metry a průměr objektu se blížil k 30 m. V obou případech byla viditelná přístupová cesta do opevnění. Vojenské objekty jsou k vidění v souborech LITC50_shd.tif, LITC61_shd.tif, LITC71_shd.tif, na přiloženém DVD, na kterém je i větší množství snímků dokumentující archeologické nálezy z obou oblastí. Obr. 4.4: Teréní průzkum naleziště u vsi Habrovany. Část valu sekce E (vlevo) a část kruhového objektu v sekci D. 29

31 5. PŘÍKLADY ARCHEOLOGICKÝCH PAMÁTEK 5 Příklady archeologických památek 5.1 Hradiště Opevnění hradišť se (v dnes zachovalé podobě) skládá z valů (konvexních liniových útvarů), příkopů (konkávních), případně obou druhů útvarů. Průběh opevnění vychází většinou z terénní situace. Opevnění mohlo být vybudováno po celém obvodu hradiště (časté zejména na vrcholcích kopců) nebo jen rekovitě (typické pro opevnění ostrožen); mohlo být jednoduché nebo vícenásobné, v některých případech mohlo mít podobu složitých opevňovacích soustav (jako např. u některých oppid laténské doby). [1] Jako ukázka slouží tvrz Baba u Hluboké nad Vltavou. Tvrz z pozdní doby bronzové tvoří čtyři pásy valů s podkovitým půdorysem. Objekt je umístěn téměř na sto metrů vysoké terase nad řekou Vltava, obr Obr. 5.1: Hradiště Baba z pozdní doby bronzové u Hluboké nad Vltavou (data ČÚZK (stínovaný reliéf), [19] (ortofoto)) 5.2 Tvrz Tvrze jsou zpravidla vymezeny zbytky fortifikací, tedy obvodového příkopu a valu, který ohrazuje většinou nepříliš rozsáhlý prostor. Zeminou z příkopu býval často navýšen střed tvrziště. Zejména u staršího horizontu tvrzí je často fortifikační i rezidenční role soustředěna do věžovité stavby, tvořící jádro oválné či kruhovité tvrze. Vývoj však postupně směřuje k čtverhrannému půdorysu a obvodové zástavbě. [1] 30

32 5. PŘÍKLADY ARCHEOLOGICKÝCH PAMÁTEK Ideálním příkladem tvrze je objekt založený pravděpodobně Petrem ze Šebíkova kolem roku Kruhový půdorys a umístění v blízkosti vesničky Výrov dokonale vystihuje dnešní představy tvrzišť, obr Obr. 5.2: Tvrz Šebíkov u Kralovic pochází přibližně z roku 1313 (data ČÚZK (stínovaný reliéf), [19] (ortofoto)) 5.3 Hrad Hrad, oproti tvrzi, nebývá bezprostředně vázán na vesnické zázemí. Hradní stavby vymezuje oproti okolí jejich opevnění. To je ve vrcholovém a pozdním středověku tvořeno vnějším opevněním, které se skládá ze systému příkopů, sypaných valových těles a kamenných hradeb. [1] Obr. 5.3: Hrad Rýzmberk byl založen na vysokém kopci u Kdyně ve 2. polovině 13. století rodem Švihovských z Rýzmberka (data ČÚZK (stínovaný reliéf), [19] (ortofoto)) 31

33 5. PŘÍKLADY ARCHEOLOGICKÝCH PAMÁTEK Svou polohou na vrcholu kopce, několika příkopy a vzdáleností od okolních vesnic se archeologická památka Starý Rýzmberk jasně řadí do skupiny hradů. Mimo systému valů jsou v areálu hradu ještě zbytky hradeb a věže, obr Mohylníky Jde o uměle navršený pahorek, zpravidla překrývající nebo obsahující pohřeb. Půdorys mohyly bývá zpravidla kruhový, méně často oválný, ve specifickém kulturním prostředí pak i protáhlý. Velikost pravěkých mohyl u nás se pohybuje od několika metrů do cca 20 metrů v průměru, výška pak od 50 cm do 2 metrů. [1] Vysoká koncentrace mohylových pohřebišť byla zaznamenána zejména v oblasti Rataje v okrese Tábor (viz obr. 5.4). K je celkový počet pohřebišť 144 [17]. Vzhledem k rozsáhlým územím je v tomto případě LLS výbornou metodou jak zmapovat celou lokalitu v krátkém čase. Obr. 5.4: V blízkosti města Radětic se nachází několik rozsáhlejších i menších mohylníků z doby bronzové i raného středověku (data ČÚZK (stínovaný reliéf), [19] (ortofoto)) 5.5 Důlní činnost Kutací objekty mají nejčastěji formu zjišťovacích a ověřovacích rýh, někdy víceramenných, případně menších jam. Často jde o objekty mimo vlastní ložiskové pásmo. [1] 32

34 5. PŘÍKLADY ARCHEOLOGICKÝCH PAMÁTEK Právě oblast krušnohorského města Jáchymov skrývá rozsáhlý komplex menších důlních jam (viz obr. 5.5), lze ale narazit i na větší těžební prohlubně. Vlčí jámy jsou jedním z takových příkladů, kdy se po agresivním získávání cínu zřítil strop a vznikly tak dvě propadliny hluboké až 25 metrů. Hlavní těženou surovinou bylo v 16. stol. stříbro, ve 20. století pak uranová ruda. Jáchymovsko a důlní činnost je cílem projektu na katedře Mapování a kartografie - (Pavelka, ) Obr. 5.5: Těžebná naleziště severozápadně od Jachymova(data ČÚZK (stínovaný reliéf), [19] (ortofoto)) 5.6 Vojenské objekty Vlastní opevnění bylo provedeno vykopáním příkopu a navršením valu, za nímž byla provizorní obydlí obléhatelů, mající tvar konkávních prohlubní různých tvarů. Obr. 5.6: Názorná ukázka vojenského opevnění (redan) v blízkosti města Písek(data ČÚZK (stínovaný reliéf, [19] (ortofoto)) Koncepce fortifikačních staveb zůstává pak v zásadě nezměněna až do konce 19. stol. 33

35 5. PŘÍKLADY ARCHEOLOGICKÝCH PAMÁTEK První skupinu reprezentují přímé linie s redany, lunetami a jejich variantami. Druhý typ prezentují především půlreduty, hvězdicovité reduty, reduty s půlbastiony a bastiony. [1] 34

36 ZÁVĚR Závěr Cílem této bakalářské práce bylo představit možnosti, které skrývá moderní technologie LLS pro oblast archeologie. V rámci projektu došlo k pečlivé interpretaci 5118 souborů obsahujících záznam reliéfu s průměrnou střední chybou výšky 0,14 m, [15]. Data pochází z leteckého laserového skenování. Zkoumané území Západ je vymezeno městy Aš a Prahou západ (Ruzyně). V dané lokalitě o rozloze 2233 km 2 bylo nalezeno 155 archeologických památek. Pro průzkum sloužil stínovaný reliéf vytvořený z mračna bodů laserového skenování. Zásadním momentem při zpracování je odfiltrování nepotřebných bodů a vygenerování nepravidelné trojúhelníkové sítě. Preciznost filtrace vegetace je kritickou v oblastech s hustým lesním porostem. Korektní výstupy nám pak umožní prohledání těchto míst. LLS představuje skvělý nástroj pro mapování a zobrazování archeologických reliktů, jakými jsou mohyly, liniové a kruhové objekty, zapadlé cesty a těžební oblasti. Při sledování rozměrově menších komponent (průměr do 5 m) jsou dosažené výsledky horší. Obtížná viditelnost je dána malým počtem pixelů vystihující hledaný objekt. Díky současným technologiím jsme dnes schopni nahlédnout pod koruny stromů a spletité větve křovisek. To, co je k vidění, často potvrzuje nebo i vyvrací dřívější teorie a upřesňuje historické souvislosti. V archeologické práci jde jistě o mílový krok vpřed. Velkou neznámou pro nás i nadále zůstává, co se skrývá pod terénem lesního porostu v místech, kam zatím paprsky současných laserů neproniknou. Před archeology tak stojí další významné nálezy a objevy. 35

37 POUŽITÉ ZDROJE Použité zdroje [1] K UNA, Martin. Nedestruktivní archeologie: teorie, metody a cíle Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, ISBN [2] H edeby. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: wikipedia.org/wiki/hedeby [3] H OLLAUS, M., W. WAGNER, C. EBERHÖFER a W. KAREL. Accuracy of large-scale canopy heights derived from LiDAR data under operational constraints in a complex alpine environment ISPRS Journal of Photogrammetry and Remote Sensing [online]. 2006, roč. 60, č. 5, s [cit ]. ISSN DOI: /j.isprsjprs Dostupné z: [4] T oposys. Power Lines Mapping [online] [cit ]. Dostupné z: [5] DOLANSKÝ, Tomáš. Lidary a letecké laserové skenování [online]. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 2004, 100 s. [cit ]. Acta Universitatis Purkynianae. ISBN Dostupné z: cz/ki/data/files/160lidaryweb.pdf [6] J OHN, Jan. Letecké laserové skenování (ALS/LIDAR) a možnosti jeho využití v archeologii: úvodní informace o projektu. [online] Plzeň, 2010, 28 s. Dostupné z: [7] C OLUZZI, Rosa, Nicola MASINI a Rosa LASAPONARA. INTECH EU- ROPE. Laser Scanning: On the Airborne Lidar Contribution in Archaeology. [online] 2011 [cit ]. ISBN Dostupné z: lidar_contribution_in_archaeology_from_site_identification_to_ landscape_investigation.pdf 36

38 POUŽITÉ ZDROJE [8] Č ÚZK. Výroční zpráva [online] Praha, 2011, 42 s. Dostupné z: http: // [9] C ROW, Peter. Historic Environment Surveys of woodland using LiDAR. [online] 2008, [cit ] 14 s. Dostupné z: pdf/lidar_fc_note_web_2008.pdf/ [10] C RUTCHLEY, Simon a Peter CROW. The Light Fantastic: Using airborne laser scanning in archaeological survey. Swindon: English Heritage, [online] 2010, [cit ] Dostupné z: org.uk/content/publications/publicationsnew/guidelines-standards/ light-fantastic/light-fantastic.pdf [11] PAVELKA, K., SVATUŠKOVÁ, J. Using of VHR Satellite Data and Aerial Orthophoto for Archaeological Prospection. In Proceedings of 29th ACRS. Tokyo: URSI, 2008, vol. 1, p , [cit ] [12] P AVELKA, K., BUKOVSKÝ, M., SAVATŠKOVÁ, J. Using of VHR satellite data for potential digs localisation and their verification using geophysical methods. In Proceedings of 1st EARSeL International Workshop on "Advances in Remote Sensing for Archaeology and Cultural Heritage Management. Paris: Earsel, 2008, vol. 1, p [cit ], ISBN [13] P AVELKA, K., BUKOVSKÝ, M., SAVATŠKOVÁ, J., HANZALOVÁ, K. Documentation of the Abadoned Town La Ciudad Perdida In Peru Combining of VHR Satellite and Terrestrial Mesurement. In Proceedings The 30th EAR- SeL Symposium, [CD-ROM], Paris: Earsel, 2010, p , [cit ], ISBN [14] F ALTÝNOVÁ, Matina a Karel PAVELKA. Aerial Laser Scanning in Archaeology. Geoinformatics, [online] 2011, vol. 6, no. 1, p , [cit ] 7 s. ISSN Dostupné z: geoinformatics-fce-ctu pdf 37

39 POUŽITÉ ZDROJE [15] B RÁZDIL, Karel. Technická zpráva k digitálnímu modelu reliéfu 4. generace: DMR 4G. 2012, [cit ] 11 s. Dostupné z: cz/dokumenty/technicka_zprava_dmr_4g_ pdf [16] B rázdil, K. Projekt tvorby nového výškopisu území České republiky. GIS Ostrava, 2010, [cit ], Dostupné z: GIS_Ova_2010/sbornik/Lists/Papers/CZ_5_2.pdf [17] M ENŠÍK, Petr, Petr KRIŠTUF a Ondřej CHVOJKA. Mohylová pohřebiště na okrese Tábor. 1. vyd. V Plzni: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, s. ISBN [18] W ikipedia. [online], Dostupné z: [19] mapy.cz. [online], Dostupné z: 38

40 SEZNAM SYMBOLŮ, VELIČIN A ZKRATEK Seznam symbolů, veličin a zkratek LLS ALS DMR DPZ FSv ČVUT LIDAR LRM DSM DTM Letecké laserové skenování Airborne laser scanning Digitální model reliéfu Dálkový průzkum Země Fakulta stavební České vysoké učení technické Light detection and ranging Local relief model Digital surface model Digital terain model DMR 4G Digitální model reliéfu 4. generace DMR 5G Digitální model reliéfu 5. generace ČÚZK MO MZe LPIS TIN JTSK LPIS Český úřad zeměměřický a katastrální Ministerstvo obrany Ministerstvo zemědělství Land parcel identification system Triangulated irregular network Jednotná trigonometrická síť katastrální Land parcel identification system 39

41 SEZNAM PŘÍLOH Seznam příloh A Archeologická naleziště v oblasti Západ 41 A.1 Důlní činnost A.2 Tvrze A.3 Hrady A.4 Hradiště A.5 Mohylová pohřebiště A.6 Zříceniny hradů A.7 Vojenské objekty A.8 Neidentifikované objekty B Dokumentované objekty 50 B.1 Vojenské opevnění Litoměřice B.2 Vojenské objekty Habrovany C Obsah DVD 51 40

42 A. ARCHEOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ V OBLASTI ZÁPAD A Archeologická naleziště v oblasti Západ A.1 Důlní činnost Mapový list Blízká obec X [m] Y [m] BERO95 Otroeinives BLAT14 Rakovice BLAT82 Kocelovice DOBR38 Hranice DOBR39 Hranice JACH14 Boží Dar JACH15 Boží Dar JACH76 Jáchymov JACH87 Jáchymov JACH88 Jáchymov KRAL67 Obora KRAL78 Horní Boíza KRAL98 Trnová KRAS15 Horní Blatná MANE29 Všeruby PLZE73 Plzeo ZATE63 Vilémov

43 A. ARCHEOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ V OBLASTI ZÁPAD A.2 Tvrze Mapový list Blízká obec X [m] Y [m] Ověření HORO52 Kařízek-Újezd AS17 Hluboká BLOV30 Kornatice Zřicenina Javor CKRU83 Dobrné HORO01 Libomyšl Tvrz Hrádek HPLA14 Světlík JESE12 Vrbice-Hořovičky JESE28 Velká Chmelištná JESE39 Lhota-Čistá KLAD72 Řísuty Tvrz Řisuty KRAH11 Nalžovice Tvrz Dolní Kolo KRAL62 Výrov Tvrz Šebíkov KVAR LOUN39 Kozojedy Tvrz Hrádek MLAZ17 Teplá Rankovický ringval MLAZ56 Mnichov MLAZ92 Mokřina PISE02 Rataje PISE95 Smrkovice PLZE74 Plzeň Tvrziště Pecihrádek PRIB85 Hutě pod Třemšínem Tvrziště Hengst STRA08 Skály Modliškovice SUSI23 Frymburk Tvrz Želenov SUSI54 Dražovice Tvrz Dražovice ZLUT48 Vlkošov Tvrz Vlkošov ZLUT59 Bezvěrov

44 A. ARCHEOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ V OBLASTI ZÁPAD A.3 Hrady Mapový list Blízká obec X [m] Y [m] Ověření BLAT24 Boudy Hradiště, hrad u Čimelic HORO46 Malá Víska Hrad Valdek CHOM43 Blatno Hrad Hausberk KDYN01 Kdyně Starý Rýzmberk KDYN01 Kdyně Nový Herštejn KDYN11 Podzámčí Rýzmberk KLAT41 Dolany Hrad Komošín KLAT66 Klenov Hrad Klenová KLAT80 Černíkov Hrad Ruchomperk PRAC41 Krajíčko Hrad Helfenburk PRES06 Vitouň Hrad Skála 43

45 A. ARCHEOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ V OBLASTI ZÁPAD A.4 Hradiště Mapový list Blízká obec X [m] Y [m] Ověření BERO09 Dolní Mokropsy Kazín CKRU16 Hradiště DOBR56 Dobříš Hradiště Obora DOMA50 Mělnice HLUB27 Hluboká nad Vltavou Hradiště Baba HORO97 Strašice Hradiště Vimberk HPLA00 Kájov Hradiště Raziberk KLAT40 Dolany Malechovká Hůrka KRAH11 Nalžovice Hradiště Horní Kolo NEPO70 Žinkovy Obrovo hradiště PLZE12 Březina Hradiště Březina PRAC20 Pivkovice Hradiště Skočický hrad PRAC93 Budilov Hradiště Věnec PRIB29 Počáply Hradiště Počáply PRIM08 Zálezy Hradiště STRA62 Domanice Hradiště Hradec STRA80 Zadní Zborovice Keltské hradiště STRA86 Libětice Hradiště Libětice STRA92 Katovice Hradiště Kněží hora STRI50 Pňovany Hradiště Vojenský tábor VIMP71 Popelná Hradiště Obří hrad ZLUT15 Záhořice Hradiště Vladař ZLUT61 Bochov

46 A. ARCHEOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ V OBLASTI ZÁPAD A.5 Mohylová pohřebiště Mapový list Blízká obec X [m] Y [m] BLOV30 Kornatice BLOV40 Šťáhlavice DOMA17 Milavče DOMA22 Semněvice DOMA23 Semněvice KLAD81 Jedomělice PISE11 Radětice PISE12 Radětice PISE14 Radětice PISE24 Radětice PISE37 Hosty PISE55 Albrechtice nad Vltavou PLZE80 Horní Bříza

47 A. ARCHEOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ V OBLASTI ZÁPAD A.6 Zříceniny hradů Mapový list Blízká obec X [m] Y [m] Ověření BLOV40 Šťáhlavice Hradu Vlčtejn BLOV62 Vlčtejn Hrad Starý Herštejn DOMA96 Mnichov Kamýk + Hunec KRAH55 Kamýk nad Vltavou Hrad Krašov KRAL14 Všehrdy KRAL Hrad Klejnštejn KVAR10 Okounov Sukoslav + Kostomlaty LITC93 Kostomlaty pod Mileš Žerotín LOUN08 Žerotín Vinařice LOUN28 Vinařice Hrad Pravda LOUN69 Pnětluky Vrtba MANE16 Vrtbo Hrad Podmokly MANE37 Podmokly Hrad Kynžvart MLAZ85 Lázně Kynžvart Potštejn, NEPO60 Žinkovy Hrad Radyně PLZE68 Starý Plzenec Hrad Roupov PRES35 Roupov Hrad Kokšín PRES39 Švihov Hrad Osvračín PRES95 Osvračín Hrad Tremšín PRIB86 Roželov Jivno RAKO19 Zbečno Hrad Džbán RAKO60 Lhota pod Džbánem Hlavačov RAKO65 Rakovník Střela STRA83 Střela Zřícenina hradu Litice STRI07 Litice Prácheň 46