1.SOCIÁLNÍ STÁT. Pojem sociální stát

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1.SOCIÁLNÍ STÁT. Pojem sociální stát"

Transkript

1 1.SOCIÁLNÍ STÁT * Pojem stát představuje jeden ze základních pojmů sociologie, právní vědy a moderní politologie. * Obvykle je stát spojován s problematikou moci ve společnosti a jejím rozdělováním, s řešením mocenských konfliktů a s autonomií státní moci ve společnosti. * Z tohoto přístupu vychází řada definic pojmu stát. * Jiná řada definic vychází z institucí, kterými je stát tvořen, na základě dělby moci mezi moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. * Další řada definic vymezuje stát funkcemi, které státní instituce plní. Pojem sociální stát * Vymezit pojem sociální stát není jednoduché, neboť tento pojem existuje v řadě modifikací, v rozdílných ekonomických, politických a sociálních podmínkách a různých národních státech. * Vedle řady sociálních aktivit plní i ostatní běžné funkce státu, a to směrem dovnitř i navenek. Definice sociálního státu * Ve světě zatím neexistuje jednotná definice pojmu sociální stát. * Stávající definice jsou buď velice obecné, nebo naopak úzce zaměřeny, např. : * Sociální stát je typem společnosti, v níž vláda na sebe přebírá odpovědnost za ekonomickou, sociální a politickou prosperitu svých občanů- dle Thoenese Definice sociálního státu (Wilenski) * podstatu sociálního státu tvoří vládou chráněná minimální úroveň příjmu, výživy, zdraví, bydlení a vzdělání pro každého občana, zajišťovaná pro něho jako politické právo, ne jako dobročinná dávka. * Současně jsou zdůrazněny v této souvislosti i dva důsledky pro veřejnou sociální politiku, a to, že sociální stát: * znamená redistribuci příjmů, * klade důraz na rovnost příležitostí pro mladé. Definice sociálního státu * skutečným cílem sociálního státu je naučit lidi, jak si počínat bez něho - prof. Peacock. * Pokud bychom různě propojili výše uvedené definice, mohli bychom podle M. Večeři shrnout význam pojmu sociální stát asi takto: * sociální stát je stát, v němž demokraticky organizovaná moc prostřednictvím sociálního zákonodárství a státní správy: * garantuje minimální příjem pro jedince a rodinu na úrovni životního minima, * poskytuje sociální zabezpečení (SZ) umožňující předejít, zmírnit nebo překonat sociální rizika s cílem zajistit přiměřenou minimální úroveň SZ a sociální suverenity, * zajišťuje kvalitní úroveň odpovídajících služeb pro všechny občany bez rozlišení společenského statusu. Vznik sociálního státu

2 * Většina koncepcí vysvětluje genezi sociálního státu společenskými rozlišeními společenského statutu; * důsledky procesu industrializace a vznikem industriální společnosti. * Tento proces je spojen s urbanizací a přinesl zásadní průlom nejen do dělby a organizace práce (práce přestala mít přirozený rytmus přírody a individuální volnost pracovního tempa, proměnil se styl práce a dělba práce, vytvořil se trh práce), * ale i do mezilidských vztahů (zejména narušení tradičních mezilidských vazeb, oslabení primárních společenských skupin, oslabení sociální kontroly). * Tyto společenské změny narušily i tradiční struktury sociální solidarity, které tvořily základ sociální ochrany proti sociálním rizikům, * a to rodinu, cechovní solidaritu, církevní a obecní charitativní aktivity. * Sociální stát se v této společenské situaci stává nezbytností, která má kompenzovat jednostrannou existenční závislost jedince na trhu práce. * Sociální stát má za sebou stoletý vývoj od spontánního průkopnického období v 80. letech 19. století v Německu až do současnosti. * Tento vývoj lze u evropských sociálních států rozčlenit dle M. Večeři do základních vývojových etap: 1. Etapa * 80. léta 19. století až 1930: * Období experimentálních počátků, které navazuje na období chudinských zákonů a podpor snahou o vytvoření základních pojišťovacích schémat (pojištění úrazové, nemocenské, penzijní a v nezaměstnanosti), * a to na základě dobrovolnosti s postupným přechodem na obligatorní bázi (některá schémata však byla již od počátku povinná, např. v Německu, Rakousku). 2. Etapa * 1930 až do 2. světové války: * Období konsolidace, které bylo reakcí na velkou hospodářskou krizi, jednalo se o integraci sociálních výdajů a unifikaci SZ. 3. Etapa * 1945 až 1962: * Sociální přestavba, kdy se jednalo o položení základů moderních sociálních států a vytvoření základních sociálních institutů a legislativy při nízkých mzdách a vysoké produktivitě hospodářství. 4. Etapa * 1962 až 1973: Sociální expanze, a to růst blahobytu a sociálního zabezpečení občanů. 5. Etapa * 1973 až 1980: * Stagnace, kterou ovlivnila ropná krize a projevila se v hospodářské i fiskální krizi při pokračujícím hospodářsky nepodloženém růstu veřejných sociálních výdajů. 6. Etapa

3 * 1980 až dosud: Rekonceptualizace sociálního státu, kdy dochází k nutné redukci sociálních programů, reformulaci obsahu i činnosti sociálních států. Stavy závislosti * R. M. Titmuss příznačně konstatuje, že industriální společnost vytváří spolu s rozbitím starých chudinských zákonů nutně řadu stavů závislosti jedince, vyplývajících z: * přirozené závislosti (dětství, stáří), * fyzické a psychické nemoci nebo neschopnosti, * kulturně (společensky) determinované závislosti (nezaměstnanost, potřeba vzdělání, apod.). * Za tyto stavy závislosti však nelze činit člověka zcela odpovědným a sociální služby musí uspokojit potřeby jedince a rodiny. Sociální stát * Sociální stát vzniká jako odpověď na problémy vývoje kapitalismu. * Jedním okruhem jsou již zmíněné důsledky procesu industrializace. * Neméně podstatný byl však i proces vzniku národních států a způsob jejich transformace v demokratické státy. * Právě společenské souvislosti této transformace, národní rozdílnosti ve formování absolutistických států se silnou byrokratickou a paternalistickou tradicí nebo naopak států demokratických, ovlivnily akceleraci či naopak zpoždění vytváření sociálních států. * Rovněž politická mobilizace společnosti, zejména dělnické třídy, představovala ve 2. polovině 19. století nejen přímý vliv na oblast sociálních a politických vztahů, * promítajících se i do oblasti politických a sociálních práv, ale nepřímo ovlivňovala i ochotu vládnoucích vrstev ke kompromisům a vstřícným opatřením jako reakci na rostoucí politický tlak. * Německý a rakouský konzervativní absolutismus, reprezentovaný konzervativními reformátory von Bismarckem a von Taaffem, * ve snaze zbrzdit demokratizaci společnosti a zpomalit proces formování dělnických stran, * zahájil novátorskou etapu vytváření prvních pojišťovacích systémů. * Sociální pojištění se tak stalo po dlouhé období symbolem sociálního státu. Typy sociálního státu * V Evropě dnes existují v podstatě čtyři základní typy sociálního státu: * skandinávský, označovaný jako modern welfare state, typický pro severské země, * bismarckovský, označovaný jako institutional welfare state a typický pro SRN a Rakousko, * anglosaský, označovaný jako residual welfare state, typický pro Velkou Británii, * latinský typ, označovaný jako rudimentary welfare state, aplikovaný ve Španělsku, Portugalsku, Řecku a v určité míře i v Itálii a Francii. * Začátkem 90. let se proto diskuse o sociálním státu týkají otázek, jaký by sociální stát měl být, jak by měl fungovat, jak by měl být uspořádán a jaký by měl být jeho rozsah, aby byly naplněny požadavky na jeho racionální a efektivní dlouhodobější fungování. * Za posledních 30 let se sociální výdaje ve většině vyspělých zemí značně zvýšily a jejich další růst se jeví jako velice problematický

4 Jádro sociálního státu * Jádrem sociálního státu je institut sociálního občanství, který vyjadřuje určitý vztah státu a jedince - občana. * Je to vlastně status poskytovaný těm, kteří jsou plnými členy společenství. * Všichni, kteří zastávají tento status, jsou si rovni v právech a povinnostech, kterými je status vybaven. * Občanství je základem procesu modernizace, je to společenská smlouva, všeobecně platná pro všechny členy společnosti. T. H. Marshall v rámci tohoto institutu rozlišuje tři jeho součásti: * občanská práva: zajišťující individuální svobody člověka (občana) a rovnost před zákonem, * politická práva: zajišťující participaci na rozhodování a na moci zejména vytvářením politických reprezentací, * sociální práva: zajišťující sdílení minimální úrovně ekonomického blahobytu, SZ při sociálních událostech a kulturním dědictví. Koncept sociálního občanství * jako nezadatelných práv občana sociálního státu na sdílení určitého standardu sociálního minima, SZ proti sociálním rizikům (nemoci, nezaměstnanosti a dalším) a kulturního dědictví (zejména prostřednictvím vzdělávací soustavy) lze považovat za jádro sociálního státu. Pojetí rovnosti * V západní kulturní tradici se setkáváme nejméně s dvojím pojetím rovnosti, které má sociální stát prosazovat (dle M. Večeři) : * Rovnost příležitostí, které vychází ze svobodného trhu a rovnosti jedinců, kteří na trh přicházejí (liberálně zabarvený koncept rovnosti od J. S. Milla); * (affirmative action). * Rovnost výsledku spočívá v rovnosti distribučních možností, pokud jde o zboží a služby. * Prakticky se usiluje o uspokojování potřeb všech občanů ( každému podle jeho potřeb ) redistribucí společenských zdrojů. * Cílem však není saturace životního minima (minimální mzda, minimální důchod), ale i výrazná redistribuce příjmů a sociální transfery. * Úsilí o rovnost výsledku se prosazuje zejména v oblasti zdravotnictví. Právní souvislosti sociálního občanství * Nezadatelná práva občana, obsažená v ústavách všech moderních států, vycházejí z ideje přirozených práv, která má základy již v řecké filozofii (zejména u Aristotela a Platóna), a později (v 17. a 18. století) v teorii přirozeného práva (zejména T. Hobbes, J. Lock a J. J. Rousseau). * Současné základní mezinárodní vyjádření přirozených a nezadatelných lidských práv je obsaženo ve Všeobecné deklaraci lidských práv, schválené v r Valným shromážděním OSN.

5 * Tato deklarace se promítá do dalších mezinárodních úmluv a dohod, např. do Evropské sociální charty, přijaté Radou Evropy v roce 1967, jakož i do ústav a ústavních zákonů mnoha zemí světa. Všeobecná deklarace lidských práv * Všeobecná deklarace lidských práv upravuje ve svých 30 článcích základní rozsah občanských, politických a sociálních práv. * Ze sociálních práv je zde především upraveno: * čl. 22: právo na SZ v souladu s organizací a prostředky příslušného státu, * čl. 23/1: právo na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti, * čl. 23/3: právo na spravedlivou a dostačující odměnu, která by zajišťovala pracovníku samému a jeho rodině živobytí odpovídající lidské důstojnosti, doplněná v případě potřeby jinými prostředky sociální ochrany, * čl. 25/1: právo na takovou životní úroveň, která může zajistit zdraví a blahobyt pracovníku a jeho rodině, zahrnující zvláště výživu, ošacení, bydlení, lékařské ošetření a sociální zaopatření (v nezaměstnanosti, nemoci, pracovní neschopnosti, ovdovění, stáří nebo v jiných případech ztráty výdělkových možností, za okolností nezávisejících na vůli pracovníka), * čl. 25/2: mateřství a dětství mají nárok na zvláštní péči a pomoc, * čl. 26: každý má právo na vzdělání, bezplatné alespoň v základních stupních. Listina základních práv a svobod * Naše současná právní úprava přirozených práv občana vychází z těchto mezinárodně uznávaných práv a zásad. * Byla přijata pod názvem Listina základních práv a svobod (Listina), a to jako součást ústavního pořádku ČR pod číslem 2/1993 Sb. * Ve 44 článcích Listina upravuje základní občanská a politická práva, hospodářská, sociální a kulturní práva a práva národnostních menšin. * Pojetí sociálních práv v Listině je podstatně odlišné od předchozí právní úpravy obsažené v socialistické ústavě (ústavní zákon č.100/1960 Sb.), platné do r * Základní sociální práva obsažená v Listině můžeme shrnout: * čl. 26/1: každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat, * čl. 26/3: každý má právo získat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje, Základní sociální práva * čl. 30/1: občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele, * čl. 30/2: každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek, * čl. 31: každý má právo na ochranu zdraví. * Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon, * čl. 32: rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu,

6 * čl. 33: každý má právo na vzdělání. Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. SOCIÁLNÍ POLITIKA STÁTU * Sociální politika státu je v současné době v teorii i praxi různě interpretována, protože ji lze charakterizovat z různých pohledů a úrovní. * Zpravidla zahrnuje činnost a opatření, které lze shrnout pod pojem sociálního zabezpečení včetně osobních sociálních služeb, činností a opatření týkající se zdravotnictví a vzdělávacích služeb, bydlení a služeb zaměstnanosti. * Všechny tyto činnosti a opatření se utvářejí na základě určitých, společností všeobecně přijímaných zásad a jsou vedeny snahou o zdokonalování způsobu života každého jedince, úsilím o jeho blaho a prospěch. * V tomto smyslu je sociální politika ve svém souhrnu politikou směřující k sociálně spravedlivé společnosti. * Obecně se dá říci, že existuje tolik definic sociální politiky, kolik autorů o ní píše. * Např. anglický sociolog M. Hill uvádí, že jsou možné dva způsoby vymezení: * první vymezuje sociální politiku jako součást veřejné politiky, jako její určité oblasti, obory (politika SZ, zdravotní politika, speciální sociální služby, ale i bytová politika a politika zaměstnanosti, někdy i politika vzdělávací) a * druhý, který se snaží definovat sociální politiku na základě toho, co ji odlišuje od ostatních politik, a to podle toho, zda výdaje na její opatření přispívají všeobecně uznávanému cíli blahobytu. * Další možné vymezení dle J. Žižkové, které se v našich podmínkách často používá, vychází z praxe a rozlišují se tři přístupy: * v prvním přístupu je charakteristické široké pojetí sociální politiky, lze ji vymezit jako konkrétní jednání státu, kterým je ovlivňována sociální realita dané společnosti v širokém měřítku a váže se bezprostředně k životním podmínkám lidí, * ve druhém přístupu je sociální politika vymezována jako oblast (součást) hospodářské politiky. * Cílem je eliminace sociálních tvrdostí, které doprovázejí fungování tržního mechanismu. * Tento přístup redukuje sociální politiku na systém opatření hlavně v oblasti zaměstnanosti, mzdového vývoje a SZ, * třetí přístup představuje nejužší pojetí sociální politiky, která je ztotožňována se SZ. * Sociální politika je zde redukována na soubor opatření v oblasti důchodového zabezpečení, nemoci, sociální péči a na pomoc rodinám s dětmi. * V tomto pojetí je to soubor opatření ve prospěch osob, jejichž životní úroveň je alespoň po určitou dobu zajišťována i ze společenských spotřebních fondů a nikoliv na základě rozdělování podle pracovního výkonu. * Pojem sociální politika je tedy používán se značnou volností a často je výraz myšlen spíše jako sounáležitost určitého problému k problémům sociálním. * V tisku i v praxi se spíše hovoří specificky o politice zaměstnanosti, vzdělávací politice, bytové politice apod., než o všeobecné sociální politice. Subjekty a objekty sociální politiky * Sociální politiku realizují různé subjekty, které za ni nesou i zodpovědnost před objekty sociální politiky.

7 * Hlavním subjektem, který do značné míry určuje pojetí, obsah, cíle a úkoly sociální politiky v daném časovém období, je STÁT. K subjektům sociální politiky patří: * stát a jeho orgány, a to zejména parlament, který na základě zvoleného orgánu státu odpovídá za uskutečňování konkrétní sociální politiky v daném čase. * Tyto orgány mají charakter - republikový, regionální (MPSV, ústřední i územní orgány sociálního zabezpečení, školské úřady, úřady práce apod.), * zaměstnavatelé, kteří jsou povinni zabezpečovat opatření stanovená státem a jeho orgány (tzv. podniková sociální politika, podnikové sociální služby), * zaměstnavatelské, zaměstnanecké odborové orgány - např. zaměstnanecké svazy, odborové svazy, orgány tripartity, komory zaměstnavatelů apod., * obce, * občanské iniciativy, dobročinné organizace, apod., * církve, které dnes zastávají významnou roli v péči o zdraví, o handicapované obyvatelstvo, v oblasti výchovné, vzdělávací, charitativní apod., * občané, rodiny, domácnosti - v případě řešení sociálních situací v primární skupině jako akt vzájemné pomoci. * Objekty sociální politiky jsou jednak všichni obyvatelé dané země, jednak určité skupiny lidí a jednotlivci, k nimž její opatření směřují. * Např. konkrétní opatření v oblasti vzdělávání a zdravotní péče jsou určena pro všechny. Objekty sociální politiky * Jiná opatření sociální politiky jsou směrována pouze na některé obyvatele, jejich skupiny, či pouze na jednotlivce. * Objekty sociální politiky jsou podle potřebnosti a povahy jednotlivých opatření různě strukturovány - např. z hlediska věku, pohlaví, příjmů, ekonomické aktivity atd. * Základem je tedy jedinec (jako součást celku) se svými jedinečnými vlastnostmi, schopnostmi, zájmy, potřebami, dispozicemi apod. Cíle sociální politiky * Obsahem novodobé státní sociální politiky je v nejobecnější rovině péče o blahobyt lidí. * V současné době jde o to, aby stát přispíval především k zajištění dobrého vzdělání, dobrého zdraví a nezbytného příjmu, resp. příjmů. * Konkrétní obsah se liší v závislosti na konkrétních ekonomických a společenských podmínkách, na kulturní vyspělosti a tradicích zemí v jednotlivých vývojových etapách. * V rámci státní sociální politiky lze cíle charakterizovat jako žádoucí, chtěné stavy sociálního systému (sféry, reality) v budoucnosti. * Vždy jde o určitý soubor (soustavu) cílů, kterými je naplňován cíl obecný, tj. rozvoj člověka, způsob jeho života, jeho dispozic a tvůrčích sil (tzv. hierarchie cílů z obecného hlediska). * Tento cíl by měl být naplňován jak obecnými principy státní sociální politiky, * tak i konkrétními opatřeními jednotlivých dílčích sociálních politik FUNKCE A PRINCIPY SOCIÁLNÍ POLITIKY

8 * Funkcemi sociální politiky dle J. Žižkové rozumíme její schopnost vyvolávat určité efekty či účinky ve vztahu k objektům, schopnost sledovat a realizovat určitou vědomou (cílově zaměřenou) činnost a úkoly. Funkce sociální politiky * Jednotlivé funkce vznikaly postupně a vyvíjejí se s ohledem na čas, prostor a situaci jednotlivých zemí. * Z vývojového pohledu lze upozornit, že některé funkce, např. ochranná a rozdělovací, patří k funkcím základním, další pak k funkcím odvozeným. * Proto tedy je jedním z nesnadných úkolů státu, jako hlavního subjektu sociální politiky, harmonizace - optimalizace - těchto funkcí v praktickém politickém životě. Ochranná funkce * Jde o funkci historicky nejstarší, která tvoří tradiční a stabilní prvek sociální politiky a kterou je třeba neustále posilovat. * Ochranná funkce plyne primárně z humanitních snah společnosti (exogenní ochranná funkce) a sekundárně z potřeby ochrany člověka jako pracovní síly (endogenní ochranná funkce). * Touto funkcí se řeší již vzniklé sociální situace, události, kdy jedinec či sociální skupina (např. rodina) je zvýhodněna ve vztahu k ostatním, * ať již v ekonomickém či sociálním smyslu. * V podstatě jde o zmírnění či odstranění důsledků určitých sociálních událostí, ať již jsou spojeny se světem práce (např. nezaměstnanost, škodlivé pracovní prostředí) * nebo s rodinnými a životními událostmi (např. příjmová situace vícečetných rodin, stáří, nemoc, osiření apod.). Rozdělovací a přerozdělovací funkce * Je jednou z nejsložitějších a současně nejvýznamnějších funkcí, protože touto funkcí je ve značné míře realizován vlastní obsah opatření sociální politiky. * Hlavní pozornost směřuje k příjmům, ke mzdám a důchodům a jejich redistribuci. * K sociálním dávkám apod. * Druhým aspektem této funkce je rozdělování životních šancí, k nimž dochází prostřednictvím sociální politiky. * Rozdělovací funkcí je však třeba rozumět více než jen rozdělování důchodů, je to i účelné začleňování lidí do společnosti. * Těžiště přerozdělovací funkce spočívá v modifikaci prvotního rozdělování, tedy v přerozdělení toho, co již jednou bylo nedokonale či nespravedlivě rozděleno trhem. * Přerozdělování by mělo zmírňovat výchozí nerovné postavení lidí v míře, kterou společnost uznává za žádoucí. * Podstata nerovnosti není jednoznačná. * Zpravidla se lidé rozdělují na chudé a bohaté, což jsou pojmy ve své podstatě vícerozměrné a nemají jen své úzce vymezené ekonomické aspekty. * Z ekonomického hlediska je pro postavení člověka rozhodující jeho důchod a jeho majetek. * Z tohoto hlediska je pak zpravidla redistribuce příjmů zaměřená ve prospěch chudých kvalifikována jako progresivní, a naopak redistribuce ve prospěch bohatých jako regresivní. Přerozdělovací funkce

9 * Přerozdělovací funkce se konkrétně naplňuje především prostřednictvím daní a transferů. * Jejich efekty se promítají do životních podmínek lidí tímto způsobem: * - podporou příjmů, důchodů, zvýšením jejich hotovosti, * - formou užívání bezúplatných nebo v různé míře dotovaných služeb (např. na bydlení???, dopravu apod.), * - poskytováním bezúplatných naturálních požitků. Homogenizační funkce * Je relativně novou funkcí sociální politiky. * A je úzce spojena s funkcí předchozí, neboť v intencích záměrů redistributivní politiky vyspělých zemí směřuje k určitému příjmového vyrovnání, ke zmírňování sociálních rozdílů v životních podmínkách sociálních subjektů a k odstraňování neodůvodněných rozdílů. * Homogenizace v žádném případě neznamená nivelizaci podmínek života, ale proces, v němž společnost dospívá k poskytování stejných šancí vzdělávat se, pracovat, pečovat o své zdraví atd., a to podle individuálních schopností a předpokladů, které jsou základem odůvodněných a přirozených rozdílů mezi lidmi. * V podstatě jde o dosažení vyššího stupně stejnorodosti v uspokojování základních životních potřeb. * Nejprůkazněji se tato funkce projevuje např. v sociální pomoci nízkopříjmovým skupinám obyvatelstva, kdy je opatřeními sociální politiky dorovnáván příjem do výše společensky uznaného standardu životního minima. Stimulační funkce * znamená podporovat, podněcovat a vyvolávat žádoucí sociální jednání jednotlivců i skupin jak v oblasti ekonomické, tak i mimo ni. * Je tedy zaměřena na ovlivňování žádoucího, chtěného, zamýšleného vývoje sociálních procesů, jevů a vztahů. * V podstatě se jedná jak o ta opatření sociální politiky, která svými efekty přímo ovlivňují výkonnost pracovního potenciálu, jeho produktivitu (např. v oblasti vzdělávací politiky), * tak i o ta opatření, která se nepřímo promítají na celkovém prospěchu společnosti. * Nejde tedy jen o již zmíněná opatření vzdělávací politiky, ale i o opatření politiky zaměstnanosti, zdravotní politiky, * o rozměr kupní síly občanů v závislosti na vývoj sociálních příjmů apod. * Svým stimulačním zaměřením, vytvářením záchranných sociálních sítí a garantováním základních sociálních jistot má sociální politika i výrazný stabilizační efekt, neboť tlumí sociální neklid a zabraňuje sociálním nepokojům, které jsou pro každou hospodářskou činnost i pro stabilitu společnosti zátěží. Preventivní (profylaktická) funkce * jejímiž cíli jsou zejména: * snaha předcházet určitým škodám na životě a zdraví, nepříznivým sociálním situacím (chudoba, nezaměstnanost atp.). * Vyvinula se z původní omezené hygienické a bezpečnostní prevence v rozsáhlou sociální (společenskou) prevenci. * Snahou je zabránit zcela nebo alespoň v co největší míře tomu, aby k nežádoucím sociálním situacím vůbec docházelo (bída, alkoholismus, kriminalita, atp.).

10 * Naplňování této funkce znamená, že sociální politika musí směřovat k odstraňování příčin různých sociálních situací, které brání integraci člověka do společnosti. * Tuto funkci plní v menší míře všechny obory sociální politiky, nejvíce však vzdělávací politika (poskytováním adekvátního vzdělání pro výkon pracovně profesních rolí) * a zdravotní politika (s důrazem na preventivní zdravotní péči). * Preventivní aspekt je obsažen i v ostatních sociálně politických opatřeních (viz např. význam systémů SZ pro předcházení výskytu chudoby). * Ze všech aktivit, které stát může použít k omezování sociálně patologických jevů, je občan srozuměn většinou jen s důraznou represí. Nástroje sociální politiky * Realizace sociální politiky závisí na volbě a použití odpovídajících nástrojů. * Jejich spektrum je značně široké. * Základním rámcem jejich opatření je v každé demokratické společnosti právní řád, v jeho rámci sociálně právní legislativa a programová koncepce vlády. * Program a plán mají své místo v sociální politice pokud jde o prosazování dlouhodobých záměrů. * V tomto smyslu představují prostředek k vytvoření konsenzu, tedy participativní jednání různých vládních i nevládních orgánů (odborových, zaměstnavatelských, regionálních apod.). * Plán je v tomto případě nutno vnímat jako nástroj hledání cest, především k dosažení vytyčených cílů apod., * a v jakých vazbách a jakými postupnými kroky je realizovat atd. * Kolektivní vyjednávání v ČR po r dostalo nová pravidla a formy a představuje mechanismus dosahování konsensu mezi sociálními partnery. Kolektivní vyjednávání * Sociálními partnery jsou jednak odborové svazy, hájící zájmy zaměstnanců, * jednak zaměstnavatelské svazy, hájící zájmy zaměstnavatelů a stát (vláda). * Jde o tzv. tripartitu, jejíž představitelkou je Rada hospodářské a sociální dohody ČR. * Účast státu v kolektivním vyjednávání je vedena snahou, aby požadavky odborů i zaměstnavatelů braly v potřebné míře na zřetel i dlouhodobější celospolečenský zájem a také konkrétní možnosti ekonomiky. * Kolektivní vyjednávání znamená získávání a střetávání názorů zúčastněných stran, které se týkají závažných sociálně ekonomických problémů, * a to dříve, než se tyto otázky projednávají ve vládě. * Kolektivní vyjednávání má výrazně preventivní charakter s cílem předcházet konfliktům a problémy řešit ex ante (očekávané, zamýšlené). * Jeho cílem je udržení sociálního smíru a stability země. * Výsledkem kolektivního vyjednávání jsou kolektivní smlouvy, které jsou vedle obecně platných právních norem důležitým pramenem práva, zejména na úseku zaměstnanosti, mezd, pracovních podmínek a některých příjmů ze sociálního zabezpečení. Rozlišují se různé typy kolektivních smluv, především: * Generální dohoda, která vymezuje vzájemné závazky vlády, zaměstnavatelských a odborových svazů v hospodářské a sociální politice a je východiskem pro kolektivní smlouvy nižších typů, * kolektivní smlouvy vyššího typu, které jsou uzavírány mezi určitými zaměstnavatelskými odborovými svazy,

11 * podnikové kolektivní smlouvy, které jsou uzavírány mezi příslušným odborovým orgánem a zaměstnavatelem pro určitý podnik. Nástroje sociální politiky * Patří sem zejména podle J. Žižkové: * sociální příjmy, tj. peněžní příjmy spojené s opatřeními sociální politiky. * Tvoří je zejména dávky DP a NP, společenská peněžitá pomoc rodinám s dětmi, peněžité dávky sociální pomoci, podpory v nezaměstnanosti, sociální příspěvek. * Významný je vztah sociálních příjmů k příjmům z výdělečné činnosti. * Zásadním požadavkem je, aby distance mezi těmito příjmy na jedné straně stimulovala ekonomickou výkonnost a nevytvářela situace, které jsou označovány jako past chudoby či past nezaměstnanosti (kdy rozdíl mezi životem z práce a životem ze sociálních podpor není dostatečný a tudíž není důvod se těmto pastem vyhýbat) a na druhé straně, aby poskytovala nezbytně nutnou ochranu obyvatelstvu v nouzových situacích; * sociální služby tvoří široké spektrum služeb, jejichž funkcí je uspokojování specifických potřeb určitých skupin obyvatelstva. * Jsou to nejen sociální služby v tradičním slova smyslu, tj. služby spojené s péčí o staré, neschopné, či sociálně narušené občany, ale i služby ve sféře vzdělávání, bydlení, jakož i služby spojené s poradenstvím (např. poradenství na trhu práce, psychologické, kurativní, předmanželské apod.); * věcné dávky jsou spojeny především s ochranou zdraví (např. léky, zdravotní pomůcky, ochranné pracovní pomůcky apod.), * ale uplatňují se i v případě sociální pomoci v situacích, kdy není zaručeno, že peněžité pomoci bude využito k zamýšlenému účelu; * účelové půjčky, kdy jde o poskytování různých zvýhodněných půjček k ovlivňování sociálních situací či událostí v životě lidí. * Jejich funkcí je překlenout časové období mezi okamžitou potřebou finančních prostředků a současnými omezeními finančními zdroji u předem vymezených situací, např. půjčky k podpoře bydlení apod. * Od ostatních nástrojů se odlišují tím, že půjčky jsou návratné a jejich sociální efekt z hlediska jedince či rodiny je dán výhodnějšími podmínkami při poskytování; * úlevy a výhody poskytované různým skupinám obyvatelstva, např. mladistvým, studujícím, zdravotně postiženým, důchodcům apod. Sociální spravedlnost * Sociální spravedlnost je klíčovým principem celé sociální politiky, * je obyčejně stavěna proti křivdě a bezpráví, je považována za měřítko mezilidských vztahů, za základní mravní a náboženskou hodnotu, za základ právního řádu, států a státních politik. * Je myšlena jednak jako spravedlnost v právním slova smyslu, tj. souhrn právních norem a zásad, * a jednak jako spravedlnost sociální, kterou lze vymezit pravidly, podle nichž jsou ve společnosti rozdělovány předpoklady a prostředky veřejného blahobytu mezi jednotlivé subjekty. * V pojetí sociální politiky jsou obě roviny velmi důležité, neboť zákonodárství a právní normy tvoří legitimitu spravedlnosti sociální. * Pojednáno bude pouze o sociální spravedlnosti ve vztahu k procesům rozdělování a přerozdělování.

12 * Otázka jak se rozděluje, kdo a co dostává či nedostává, proč a za co samozřejmě navozuje i otázku, co by měl dostávat a proč - tedy určité normativní kritérium. * Např. J. Macek hovoří o třech zásadách sociální spravedlnosti: * Zásada každému stejně je zdánlivě jednoduchá, a proto měla vždy velký ohlas. * Autor uvádí, že v řadě případů je neproveditelná, je šablonovitá a může být kontroverzní se společenskými zájmy. * Spravedlivost netkví v egalitářské rovnosti, ale v poměrnosti, v proporcionalitě; Každému stejně? Sociální spravedlnost * zásada každému podle jeho potřeb je oprávněná např. v rodinném životě. * Práce je rozdělena podle schopností a sil, její výsledky však podle potřeb jednotlivých členů. * Musí zde však být určitá autorita, která rozhodne, jaké potřeby by se měly uznávat a kdo je bude uznávat. * V sociální politice takovou autoritou by měl být nesporně stát. * Problémem však zůstává, v čem, a do jaké míry jsou intervence státu únosné a jak dalece bude autoritativní distribuce akceptována, * zásada každému podle jeho zásluhy rovněž naráží na četné překážky: co je to zásluha, jak ji měřit, kdo ji má stanovit... atd. * Dnes jsou často zásluhy i odměny odvozovány z pracovního výkonu, ale i v něm se často promítají vlivy jiné, jako např. protekce, či různá zvýhodnění plynoucí z monopolního postavení apod. * Autor se kloní k názoru, že sociální spravedlnost je relativní a že při výběru zásad je nutné se nechat vést ještě jednou zásadou, kterou nazývá * zásada života. * Další dílčí hlediska či principy sociální spravedlnosti : * princip výkonový, zásluhový, * princip souladu mezi vstupy a výstupy, * princip rovnosti, * princip rovných příležitostí, * princip potřebnosti. Princip sociální solidarity * Sociální solidarita (vzájemná podpora, sounáležitost) souvisí především s utvářením a rozdělováním životních podmínek a prostředků jedinců a sociálních skupin (zejména rodin) v zájmu naplňování ideje sociální spravedlnosti. * Je výrazem toho, že člověk je sociální (společenská) bytost. * Každý je svou existencí v jisté míře odkázán i na druhé osoby a je závislý na soužití společnosti jako celku. * Solidarita je výrazem lidského porozumění, je vedena úsilím o sjednocování zájmů, zejména pokud jde o hmotné životní podmínky, a to na základě svobodné vůle lidí a jejich ochoty podřídit se zájmům širšího společenství. * Podle toho, kdo solidaritu organizuje můžeme hovořit o solidaritě mezinárodní. * Připomeňme aktivity světových organizací, jako jsou Evropské společenství, Světová zdravotnická organizace, Mezinárodní organizace práce apod. Celostátní solidarita

13 * Celostátní (celospolečenskou) solidaritu organizuje stát, např. spoluúčast jedinců a kolektivů (institucí) na tvorbě zdrojů pro financování celospolečensky významných aktivit, jako je rozvoj vzdělání, kultury, pomoc rodinám, sociálně slabým a nemohoucím občanům apod. Vnitrorodiná solidarita * Jistě lze hovořit i o vnitrorodiné solidaritě jednotlivců a rodin, mezigenerační solidaritě (např. ekonomicky aktivního obyvatelstva s obyvateli neaktivními), o solidaritě zdravých s nemocnými, zaměstnaných s nezaměstnanými. * Solidarita jedinců, spolků, sdružení apod. založená na filantropii a uskutečňující se zpravidla mimo jakýkoliv státní redistribuční mechanismus. Princip subsidiarity * Princip subsidiarity (subsidiární pomocný, náhradní, podpůrný) * Tento princip vychází z přístupu k člověku jako individuu s jedinečnými vlastnostmi, schopnostmi, dispozicemi, možnostmi atd., které je jedinec povinen - v mravním slova smyslu - využívat ku prospěchu a sociálnímu bezpečí svému i druhých. * Žádoucí a mravné tedy je, aby každý nejprve pomohl sám sobě. * Není-li toho schopen, měla by mu pomoci jeho rodina. * Teprve dostane-li se do velkých obtíží, volá na pomoc jiná společenství (přátelé, svépomocné charitativní instituce, obec apod.). * Podobně jedná i obec. * Teprve na posledním místě je k pomoci vyzýván stát, jehož povinností je primárně pečovat o vytvoření podmínek, aby si každý mohl pomoci vlastním přičiněním * a sám pomáhá až tehdy, jsou-li ostatní možnosti pomoci vyčerpány. Princip participace * V demokratických společnostech je daná možnost podílet se, participovat, na společenském životě. * Základní myšlenkou participace je, že lidé, jejichž život je ovlivňován určitými opatřeními a rozhodnutími, musí mít také možnost zúčastnit se procesu, který vede k jejich přijímání a realizaci. * Princip participace uplatňovaný všeobecně (nejen v sociální politice) umožňuje jednotlivcům přímý přístup k politickým rozhodnutím a narušuje autoritativní způsob řízení shora dolů a vytváří předpoklady pro přímou, participační demokracii. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ SOCIÁLNÍ POLITIKY * Při rozhodování o filozofických přístupech, prioritách a formách ke koncipování sociální politiky je třeba brát v úvahu řadu faktorů, které se navzájem ovlivňují, podmiňují a mezi nimiž existuje i řada zpětných vazeb. * Tyto faktory v podstatě lze spatřovat ve třech základních okruzích: * 1. demografický vývoj, * 2. ekonomické a sociální faktory, * 3. společensko politické determinanty; * jejich význam a postavení se mění v závislosti na konkrétních historických podmínkách jednotlivých zemí. Demografický vývoj

14 * Vývoj obyvatelstva a zejména jeho struktura je jedním z nejvýznamnějších faktorů, který je při koncipování jednotlivých sociálních opatření potřebné respektovat a zohledňovat. * Dlouhodobé demografické tendence totiž ovlivňují řadu zejména společensko ekonomických procesů, které ve svém důsledku mohou znamenat přehodnocení původních záměrů, návrhů a opatření v sociální oblasti. * Demografie je věda o obyvatelstvu a zkoumá obyvatelstvo a změny, ke kterým dochází, a to jak souhrnně, tak i v jeho jednotlivých skupinách podle kvantitativních a kvalitativních charakteristik. * Zkoumá množství obyvatelstva, geografické rozmístění a složení obyvatelstva podle společenských skupin, zaměstnání, pohlaví a věku, kulturní úrovně atd. * Hlavní místo v demografii patří procesům reprodukce obyvatelstva populaci, úmrtnosti, počtu sňatků, délce života a rovněž procesům migrace obyvatelstva, faktorům, které na ně působí, a důsledkům, jež z nich vyplývají. * Pro další vývoj soustavy důchodového zabezpečení jsou určující zejména dva faktory demografického vývoje, a to: * stárnutí populace, * růst počtu starých a osamělých osob, zejména žen. * Obdobně bude obyvatelstvo v ČR do roku 2020 výrazně stárnout. * Průměrný věk obyvatel se zvýší, osob ve věku 60 let a výše bude již trvale více než dětí ve věku 0 14 let a jejich podíl se bude zvyšovat. * Dojde také k dlouhodobému poklesu podílu věkové skupiny let. Porodnost - natalita * Porodnost (natalita) je počet živě narozených dětí připadající na 1000 obyvatel za rok. V souvislosti se změnou životního stylu odkládají mladí lidé od začátku 90. let zakládání rodiny a rodičovství do vyššího věku. * Vliv ekonomických faktorů. Hlavní rysy demografického vývoje * Porodnost klesá systematicky již od roku 1975, s výjimkou let 1988 a 1990 a současnosti. * Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste, poté bude klesat. * Populace stárne, průměrný věk (39) poroste a v roce 2030 může dosáhnout 46 let. * Úmrtnost stagnuje. * Střední délka života opět vzrostla, u žen činí 79,9 let, u mužů 73,7 let; * zhruba 6-8 let života prožijeme v nemoci, ženy více než muži (zdroj SZO). Stromy života Mortalita * Úmrtnost (mortalita) je počet úmrtí v poměru k počtu obyvatel. * Z dlouhodobého hlediska mírně roste absolutní počet zemřelých v ČR vzhledem k postupnému stárnutí její populace. * Změny ve zdravotním stavu populace, a tím i úrovně úmrtnosti, ovlivnilo částečné zlepšení životního prostředí, změny v životním stylu (i z finančních důvodů snížení vysoké spotřeby masa, tuků a cukrů, lepší cestování apod.) a ve zdravotní péči. * Struktura příčin smrti je v ČR dlouhodobě stabilní.

15 * Nejčastější příčinou smrti jsou nemoci oběhové soustavy, * dále novotvary, ty mají za následek zhruba 25 % všech úmrtí. * Na třetím místě jsou vnější příčiny (poranění a otravy) s podílem 7 %. * Následují nemoci dýchací a trávicí soustavy. Migrace vnitřní * Migrace vnitřní je definována jako změna obce trvalého bydliště v rámci ČR. * Relativní ukazatel má vypovídající schopnost pro regionální srovnání. * Nejvyšší hodnoty aktivního migračního salda v přepočtu na 1000 obyvatel v analyzovaném období (rok ) vykazují regiony bezprostředního zázemí aglomeračních jader (např. Praha západ, Plzeň jih, Brno venkov) kam se dnes soustřeďuje největší intenzita bytové výstavby. * Se zpožděním tak u nás probíhá proces suburbanizace známý ze západní Evropy šedesátých let minulého století. Migrace vnější * Zatímco počet cizinců, kterým se uděluje povolení k trvalému pobytu (na 5 let za účelem slučování rodin), se příliš nezvyšuje, rychle přibývá cizinců s povolením k dlouhodobému pobytu (max. 1 rok), které však může být opakovaně prodlužováno. * Dá se předpokládat, že počet a podíl cizinců v ČR (zejména z Ukrajiny a balkánských zemí) výrazně vzroste a s tím i jazykové a kulturní problémy. * Příliv převážně levné pracovní síly ovlivňuje i situaci na trhu práce. Závěry * Po uvedení základních trendů je namístě shrnutí základních rysů demografického vývoje v ČR: * Od roku 1994 převyšuje počet zemřelých počet narozených, přirozený úbytek není kompenzován přírůstkem stěhováním, což má za následek celkový úbytek obyvatel. * ČR prochází obdobím hlubokého poklesu porodnosti, úhrnná plodnost žen dosahuje nejnižších hodnot od roku * Dochází k stále častějšímu odkládání vstupu do manželství. * Výrazným pozitivním rysem populačního vývoje je pokles počtu umělých ukončení těhotenství, ten dosahuje nejnižších hodnot od doby jejich evidence. * Od roku 1990 výrazně klesá úmrtnost. Stárnutí populace * Až do roku 2010 se budou přírůstky skupiny postproduktivního obyvatelstva značně zvyšovat. * Zejména ženy osamělé. * Dojde tedy nevyhnutelně k nárůstu závislosti postproduktivních věkových ročníků na produktivní kapacitě ekonomicky aktivní populace. * Zabezpečení prostředků, potřebných pro výplatu důchodů v důsledku průběžného způsobu financování, by znamenalo při zachování stávajících důchodových hranic zvýšení úrovně příspěvkových sazeb; * jsou proto hledány možnosti pro posunutí věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod.

16 Ekonomické a sociální faktory * Sociální zabezpečení výrazně ovlivňují ekonomické a sociální faktory. * Dynamika vývoje ekonomiky ovlivňuje totiž velikost vytvořených ekonomických zdrojů, které je možno na základě stanovení priorit rozdělit na krytí jednotlivých ekonomických a sociálních potřeb. * Přitom je třeba mít na zřeteli, že nepříznivá ekonomická situace má vedle přímých sociálních dopadů za následek řadu sekundárních důsledků. * Podle výzkumů realizovaných v USA v důsledku zvýšení nezaměstnanosti o 1 % vzroste: * - počet úmrtí na náhlé kardiovaskulární onemocnění o cca 5,6 %, * - počet úmrtí na mozkovou mrtvici o cca 3,1 %, * - počet sebevražd o cca 3,6 %, * - počet vražd o cca 6,7 %, * - počet násilných trestných činů o cca 3,4 % a * - počet majetkových trestných činů o cca 2,4 %. Společensko-politické faktory * Společensko politický rámec determinuje přístup k sociálním otázkám. * Působení politických faktorů ve svém důsledku ovlivňuje chování všech sociálních subjektů, které jsou zapojeny do sociálního systému, tzn. že ovlivňuje chování a roli státu, člověka i zaměstnavatele. * K nejvýznamnějším faktorům, které ovlivňují charakter sociální politiky, patří: * výsledky analýzy historického vývoje sociálních systémů v jednotlivých zemích, včetně srovnávacích studií, * činnost mezinárodních institucí působících v sociální oblasti (především MOP a Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení). * Arnoldová, A. * Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 1. část. Praha : Karolinum UK. Reedice. 2007, 612 s. ISBN MEZINÁRODNÍ ÚMLUVY V SOCIÁLNÍ OBLASTI Arnoldová Anna Rozdělení * Smlouvy a úmluvy v rámci členských států Evropské unie (EU). * Smlouvy dvoustranné s jinými státy kromě EU. Evropská unie * Evropská unie, která funguje na demokratických principech, je společenstvím 27 evropských států, které spolupracují v politické a hospodářské oblasti a tato spolupráce je pro ně vzájemně výhodná. * Její vznik je datován do roku 1991, kdy se v Maastrichtu předsedové vlád a hlavy států členských zemí dohodli na smlouvě o EU. * Ta byla v dalších dvou letech ratifikována jednotlivými státy.

17 Členskými státy EU jsou: * Belgie, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Maďarsko, Nizozemsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko, Slovenská republika, Španělsko, Švédsko, Spojené království, v roce 2007 Bulharsko a Rumunsko. Tři pilíře sjednocovacího procesu * EU obsahuje tři jednotlivé pilíře sjednocovacího procesu podle Maastrichtské smlouvy, a to: * Evropské společenství (dále jen ES), které zahrnuje celní unii, vnitřní trh, společnou agrární politiku, strukturální politiku, hospodářskou a měnovou unii, * společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, * spolupráci v oblasti vnitřních věcí a justice. * Za základní politická rozhodnutí, řešení závažných politických problémů a určování nových směrů evropské integrace je odpovědná Evropská rada. * Jejími členy jsou hlavy států nebo předsedové vlád členských zemí a předseda Komise. * Rada má přímou odpovědnost za společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a za spolupráci ve věcech justice a vnitřních záležitostí. * Všechna důležitá rozhodnutí, určení politiky EU a přijímání právních předpisů, leží na Radě Evropské unie, které se také říká Rada ministrů. * Je rozhodujícím orgánem EU se zákonodárnými a výkonnými pravomocemi reprezentující členské státy. * Její rozhodnutí jsou závazná pro všechny členské státy. * Zajišťuje koordinaci hlavních linií hospodářské politiky členských států EU a má pravomoc vydávat akty, které jsou sekundárními prameny práva Společenství. * Zástupcem občanů je Evropský parlament. * Poslanci parlamentu jsou voleni v jednotlivých členských zemích EU jednou za pět let a zvolení zástupci pak prosazují politickou vůli a zájmy občanů svých zemí. * Má 626 křesel a mandáty jsou poměrně rozděleny podle počtu obyvatel jednotlivých států. * Evropský parlament schvaluje spolu s Radou Evropské unie legislativu a rozpočet, dohlíží na výkonnou moc. Evropská komise * má jako jediná zákonodárnou iniciativu. * Jen ona smí navrhovat nové právní předpisy Společenství, nemůže je však přijímat. * To náleží Radě ministrů a Evropskému parlamentu. * Evropskou komisi tvoří dvacet členů, které delegují jednotlivé státy. * Členové komise mají za úkol hájit jen a jen zájmy celého Společenství, a to bez ohledu na svou státní příslušnost. Evropský soudní dvůr * Evropský soudní dvůr zajišťuje respektování práva při výkladu a aplikaci smluv a veškerých dalších právních předpisů Evropských společenství. * Nejčastěji řeší případy, kdy členské státy porušují své zákony nebo je nepřizpůsobují evropské legislativě.

18 * Soudní dvůr se skládá z patnácti soudců a devíti generálních advokátů. Rada Evropy * je mezinárodní mezivládní organizace evropských států s působností ve všech oblastech veřejného života kromě otázek obrany. * Tuto nejstarší politickou organizaci v Evropě původně vytvořilo 10 západoevropských států, které podepsaly zakládající smlouvu RE dne v Londýně. * Cílem RE je prohlubovat jednotu mezi evropskými zeměmi na ochranu jejich společného kulturního dědictví a podpora jejich hospodářského a sociálního pokroku. * Středem pozornosti RE zůstává ochrana lidských práv, jakož i obrana zásad parlamentní demokracie a právního státu. Členskými státy RE jsou v současné době: * Belgie, Bulharsko, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, SRN, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, San Marino, SR, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko a Velká Británie. Evropská unie * ČR se současně s přijetím za nového člena RE zavázala vstoupit do dřívějších závazků ČSFR vůči této evropské instituci. * ČR provedla sukcesi (nástup v práva předchůdce) do devíti smluv, potvrdila účinky podpisu u dalších tří smluv a prohlásila, že se cítí vázána Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. * Bylo to možné s odkazem na českou legislativu, která ke dni vzniku nového českého státu převzala legislativu bývalé ČSFR a práva a závazky vyplývající z mezinárodního práva. * V oblasti našeho zájmu šlo o Úmluvu o lidských právech a základních svobodách, ratifikovanou bývalou ČSFR v březnu 1992, a Evropskou sociální chartu, podepsanou v květnu téhož roku. Evropské společenství * Evropské společenství respektuje základní strategické principy, a to svobodu pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb. * Těžiště činnosti ES spočívá bezpochyby v oblasti lidských práv. Jejich garantem je výše zmíněná Úmluva o lidských právech a základních svobodách, jejíž ustanovení jsou transformována do národních legislativ, a zejména pak kontrolní mechanismus vytvořený touto Úmluvou. Úmluva o lidských právech * Úmluva o lidských právech zaručuje právo občana, nedovolá-li se příslušné ochrany ve státě, na projednání jeho věcí před Evropským soudním dvorem pro lidská práva ve Štrasburku. Rada Evropy

19 * V návaznosti na oblast lidských práv považuje RE za jeden ze svých hlavních cílů sociální a hospodářský rozvoj členských států. * Konečným výsledkem RE v oblasti sociální a hospodářské jsou dokumenty přijaté na základě společné vůle členských států a v právní podobě. * Právními nástroji jsou: * úmluvy či dohody, * doporučení, rezoluce, nařízení, směrnice, * specializované nebo obecnější studie či zprávy jak pro užší okruh odborníků, tak pro širší veřejnost. Právní nástroje * Úmluvy představují nejvyšší právní formu konsenzu členských států. * Nejvýznamnějšími prostředky koordinace různých systémů sociálního zabezpečení jsou dvoustranné mezistátní smlouvy a mnohostranné úmluvy přijímané RE a MOP. * Mnohostranné úmluvy zavazující ke stejnému chování více států představují určitý vyšší stupeň koordinace. * Rezoluce a doporučení nejsou pro členské státy závazné, ale často dosahují závazné důležitosti. * Zpravidla upravují dílčí problémy nebo se týkají specifického okruhu subjektů (např. rezoluce o sociálním zabezpečení žen v domácnosti, rezoluce o opatření sociálního zabezpečení pro důchodce a osoby zaměstnané po dosažení důchodového věku). * Studie a zprávy jsou většinou iniciovány u příležitosti různých mezinárodních setkání na vysoké úrovni, např. Konferencí evropských ministrů odpovědných za sociální záležitosti. * Mnohostranné úmluvy i dvoustranné smlouvy, uplatňované ve vztazích mezi státy, mají v podstatě stejný obsah a jsou založeny na několika základních principech: * Věcný rozsah smluv upravuje poskytování: * dávek v nemoci a mateřství, invalidních dávek, * starobních dávek, dávek pozůstalostních, * dávek v případě pracovního úrazu a nemoci z povolání, dávek v nezaměstnanosti, * - rodinných dávek, podpory při úmrtí. Co smlouvy upravují * Z hlediska stávající právní úpravy ČR smlouvy upravují vztahy mezi státy v odvětví: důchodového pojištění, nemocenského pojištění, zdravotního pojištění, státní sociální podpory, zaměstnanosti. Základní principy smluv * 1. Rovnost - občan nebo pracovník jednoho smluvního státu pobývající nebo zaměstnaný na území druhého státu, má stejná práva a povinnosti jako občan toho smluvního státu. * Tento princip je obsahem Evropských prozatímních dohod o sociálním zabezpečení a úmluvy MOP č. 118 o rovném nakládání s cizinci jako s vlastními občany. * 2. Sčítání pojistných dob doby pojištění (případně i pobytu) získané občanem ve smluvních státech, se pro účely vzniku, trvání či opětovného nabytí nároku na dávku sčítají. * Uplatnění tohoto principu (zejména u důchodových dávek) vylučuje, aby byl občan pracující v různých státech poškozen ve svých nárocích z důvodu, že by doby pojištění získané občanem v každém z nich byly nedostačující pro vznik nároku na dávku.

20 Sčítání pojistných dob * Součet jednotlivých dob pojištění je tedy rozhodující pro posuzování nároku občana a jeho uspokojení je pak zpravidla rozděleno mezi státy podle poměru dob pojištění získaných na území každého z nich. Základní principy smluv * 3. Rovnost území smluvních států a výplata dávek do ciziny. * Nárok na dávky a jejich výplatu nemůže být v zásadě omezen z toho důvodu, že osoba pobývá na území druhého smluvního státu, což znamená vyhovění podmínce trvalého pobytu pro nárok na dávky. * V rámci tohoto principu o rovnosti území je třeba též posuzovat podmínky pro poskytování dávek stanovené vnitrostátními právními předpisy (např. souběh dávky s příjmem z výdělečné činnosti). * 4. Aplikace jediného zákonodárství. * Pro smluvní úpravu sociálního zabezpečení je charakteristické přesné vymezení právních předpisů toho kterého státu, které se na občana v dané chvíli vztahují. * Zpravidla to bývá místo výkonu výdělečné činnosti. * Vylučuje se, aby občan podléhal současně právním předpisům dvou nebo více států. * Tím je zabráněno jak dvojímu pojištění, např. v místě bydliště i v místě pracoviště, tak i případné neexistenci pojištění. Aplikace jediného zákonodárství * Od místa pojištění se pak odvozuje příslušnost poskytovat při vzniku sociální události dávky, případně je hradit, jsou-li poskytnuty jinou institucí, např. zdravotnickým zařízením v místě přechodného pobytu občana. * Aplikace základních principů smluvní úpravy na jednotlivá odvětví SZ představuje základ všech obecně uznávaných smluv. Přehled úmluv EU * Z hlediska důležitosti je možné sestavit přehled úmluv takto: * č. 12 a 13/1953 Evropské prozatímní dohody o sociálním zabezpečení, * č. 14/1953 Evropská úmluva o sociální a lékařské pomoci, * č. 48 a 48a/1964 Evropský zákoník sociálního zabezpečení a Protokol, * č. 139/1990 Evropský zákoník sociálního zabezpečení - revidovaný, * č. 78/1977 Evropská úmluva o sociálním zabezpečení, * č. 35/1961 a č. 128/1988 Evropská sociální charta a Dodatkový protokol, * č. 93/1977 Evropská úmluva o právním postavení migrujících pracovníků, * č. 157/1982 Úmluva o rovném nakládání s cizinci jako s vlastními občany v sociálním zabezpečení. Přehled úmluv EU * K tomuto přehledu můžeme přiřadit: * Nařízení Rady Evropských společenství o uplatňování soustav sociálního zabezpečení u pracovníků, samostatně výdělečných osob a členů jejich rodin, migrujících v rámci Evropského společenství č. 1408/1971,

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 1. Sociální politika. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 1. Sociální politika. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 1 Sociální politika Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Právo sociálního zabezpečení

Právo sociálního zabezpečení Právo sociálního zabezpečení Úvod, právní úprava Lidská práva, sociální práva Mezinárodní organizace a jejich dokumenty Evropské právo sociálního zabezpečení JUDr. Martin Šimák, Ph.D. Systém sociálního

Více

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení. PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Principy sociální politiky (blíže viz. V.Krebs: Sociální politika)

Principy sociální politiky (blíže viz. V.Krebs: Sociální politika) Přednáška 2:Tento text je stručným přehledem požadovaných znalostí. Další potřebné znalosti jsou probírány na přednášce a jsou k nastudování v základní a doporučené literatuře Principy sociální politiky

Více

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Demografický vývoj, indikátory stárnutí Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod.

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Penzijní systém ČR Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Rozložení tématického okruhu do dílčích témat Podstata systému tradičního veřejného sociálního pojištění a jeho stručná historie v ČR Hlavní

Více

Nároky na rodinné dávky v rámci Evropské unie

Nároky na rodinné dávky v rámci Evropské unie Nároky na rodinné dávky v rámci Evropské unie Eurocentrum Praha Mgr. Gabriela Obermannová Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor rodiny a dávkových systémů Obsah Definice rodinných dávek Rodinné dávky

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY AF/EEE/BG/RO/DC/cs 1 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VČASNÉ RATIFIKACI DOHODY O ÚČASTI BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA V

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická

Více

PŘÍLOHA X ZVLÁŠTNÍ NEPŘÍSPĚVKOVÉ PENĚŽITÉ DÁVKY (Čl. 70 odst. 2 písm. c) BELGIE a) Příspěvek k náhradě příjmů (zákon ze dne 27.

PŘÍLOHA X ZVLÁŠTNÍ NEPŘÍSPĚVKOVÉ PENĚŽITÉ DÁVKY (Čl. 70 odst. 2 písm. c) BELGIE a) Příspěvek k náhradě příjmů (zákon ze dne 27. PŘÍLOHA X ZVLÁŠTNÍ NEPŘÍSPĚVKOVÉ PENĚŽITÉ DÁVKY (Čl. 70 odst. 2 písm. c) BELGIE a) Příspěvek k náhradě příjmů (zákon ze dne 27. února 1987) b) Zaručený příjem pro starší osoby (zákon ze dne 22. března

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Úloha Ministerstva zdravotnictví a Hlavního hygienika ČR. Programy prevence úrazů

Úloha Ministerstva zdravotnictví a Hlavního hygienika ČR. Programy prevence úrazů Úloha Ministerstva zdravotnictví a Hlavního hygienika ČR Programy prevence úrazů MUDr. Stanislav Wasserbauer ředitel odboru strategie a řízení ochrany a podpory zdraví ÚRAZY závažný celosvětový i národní

Více

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 OBSAH Zkratky 11 Úvod 13 1 Vymezení pojmů 15 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 2 Prameny evropského daňového práva 20 2.1 Vývoj Evropské integrace 20 2.2 Lisabonská smlouva 21 2.3 Orgány

Více

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Evropská unie Svazek demokratických evropských zemí Organizace pro mezinárodní spolupráci

Více

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE proces postupného sbližování, přizpůsobování se a propojování národních ekonomik do jednotného nadnárodního ekonomického uskupení Podnět k integraci - důvody ekonomické,

Více

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ OBECNÝ CÍL SOCIÁLNÍ POLITIKY A JEHO NAPLŇOVÁNÍ Hlavním úkolem je čelit sociálním a ekonomickým ohrožením, s nimiž lidé v průběhu svého života se setkávají a dále vytvářet

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

pomoci (asistenční služba), dávky z kolektivního vyjednávání, speciální systémy pro státní zaměstnance, dávky pro oběti války nebo následků války

pomoci (asistenční služba), dávky z kolektivního vyjednávání, speciální systémy pro státní zaměstnance, dávky pro oběti války nebo následků války Sociální zabezpečení EU Věcný rozsah koordinace Věcný rozsah koordinace okruh dávek, které jsou poskytovány; problém je v tom, že nařízení 1408/71 nevymezuje charakteristiku dávky, dávkové schéma ani dávkovou

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Politiky. Politiky. Stabilizační politika. Základy stabilizační politiky Základy sociální politiky Základy daňové politiky

Politiky. Politiky. Stabilizační politika. Základy stabilizační politiky Základy sociální politiky Základy daňové politiky Politiky 1 Politiky Základy stabilizační politiky Základy sociální politiky Základy daňové politiky 2 Stabilizační politika 3 1 Stabilizační politika v otevřené ekonomice Jedná se o posilování stability

Více

90 let sociálního pojištění v České republice

90 let sociálního pojištění v České republice 90 let sociálního pojištění v České republice 25 let existence České správy sociálního zabezpečení JUDr. Simona Urbánková, Brno, 12. 5. 2015 Obsah 1. Historický úvod 2. Zákon č. 221/1924 Sb. 3. Vývoj sociálního

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti

Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti PhDr. Zdeňka Hajná,CSc. Žijeme a pracujeme na Vysočině zavádění prorodinných opatření do personální politiky příspěvkových organizací Kraje Vysočina

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Prameny, mezinárodní organizace, vztah ČR a EU. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Prameny, mezinárodní organizace, vztah ČR a EU. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Prameny, mezinárodní organizace, vztah ČR a EU JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Pojem pramene práva ve formálním slova smyslu Právní předpisy Listina (čl.

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.

Více

ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU

ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Konference Moje profese České Budějovice, 21. září 6 Obsah prezentace

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému (BiDi) České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Důchodový systém, jeho změny a dopady Významné prodloužení

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

Studijní text. Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce. Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Studijní text. Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce. Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Sociální politika a trh práce v ČR Vzdělávací cíl: Seznámit

Více

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR Regulace nájemného a vstup České republiky do EU L. Havlíček, MF ČR Bytová politika EU V EU není jednotná bytová politika EU ani její orgány nemají přímé kompetence v oblasti bytové politiky Nepřímé vlivy

Více

SMĚRNICE RADY. ze dne 17. prosince 1974

SMĚRNICE RADY. ze dne 17. prosince 1974 SMĚRNICE RADY ze dne 17. prosince 1974 o právu státních příslušníků členského státu zůstat po skončení výkonu samostatně výdělečné činnosti na území jiného členského státu (75/34/EHS) RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.4. Práce a vzdělávání 13. Pracovní témata k zaměstnání v EU Mgr. Zuzana Válková

Více

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,

Více

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého

Více

Založte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství!

Založte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství! Máte ve škole problémy? Rozhoduje váš nadřízený bez vás? Roste napětí mezi zaměstnanci a ředitelem školy? Nemáte dostatek informací? Chcete to změnit? Založte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství!

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Koordinace sociálního zabezpečení ve vztahu k migrujícím vědeckým a výzkumným pracovníkům

Koordinace sociálního zabezpečení ve vztahu k migrujícím vědeckým a výzkumným pracovníkům Koordinace sociálního zabezpečení ve vztahu k migrujícím vědeckým a výzkumným pracovníkům Mgr. Vít Holubec Oddělení koordinace sociálního zabezpečení Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Obsah Co je

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Výběrov rová šetření o zdraví a vybrané údaje zdravotnické statistiky, 21. října 2009 Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.14 Integrovaná střední škola

Více

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa NĚMECKO Více Evropy Prosazuje zavedení: Evropská armáda, Evropská federace, Cesta na Mars, Evropská deklarace, Jazyk EU, Minimální mzda, Monitoring občanů, Sociální dávky, Ekonomická vláda, Regulace bank

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 118 o rovnosti nakládání s cizinci a vlastními státními příslušníky v sociálním zabezpečení, 1962

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 118 o rovnosti nakládání s cizinci a vlastními státními příslušníky v sociálním zabezpečení, 1962 Neoficiální pracovní překlad Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 118 o rovnosti nakládání s cizinci a vlastními státními příslušníky v sociálním zabezpečení, 1962 Generální konference Mezinárodní organizace

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 5 FISKÁLNÍ FEDERALISMUS Obsah: 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. 5.2 Fiskální federalismus. 5.3 Fiskální decentralizace. 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. Veřejné finance

Více

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_022 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Sociální stát - prezentace Vyučovací předmět:

Více

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na STUDIE 33 DOPADOVÁ STUDIE Právní rámec kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu v odvětví školství, pracovněprávní a mzdové podmínky a problémy BOZP ve školství Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami

Více

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců...

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců... Úvod.......................................................................... 13 Seznam použitých zkratek.................................................... 15 Přehled souvisejících právních předpisů......................................

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V JINÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH EU

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V JINÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH EU SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V JINÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH EU K podpoře volného pohybu osob na území EU je nutné zajistit koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Až donedávna byl režim pro zaměstnance a další

Více

O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz

O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz Pozorování. Z předpokladů, přijatých Poradním expertním sborem ministra financí a ministra práce a sociálních věcí (dále jen PES) a stvrzených zápisem č. 2 z jeho

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více