Analýza moţností finančního zajištění na stáří

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Analýza moţností finančního zajištění na stáří Diplomová práce Autor: Bc. Tomáš Štíbr Finance Vedoucí práce: Bc. Ing. Karina Muţáková, Ph.D. Praha duben 2015

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Chomutově, dne Bc. Tomáš Štíbr

3 Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval Bc. Ing. Karině Muţákové, Ph.D., za vedení mé diplomové práce, za ochotu při poskytování informací, za cenné rady a odborný dohled, který mi pomohl při zpracování diplomové práce.

4 Anotace Předmětem diplomové práce je charakteristika důchodového systému ČR a popsání problematiky jeho udrţitelnosti. Práce analyzuje moţnosti v oblasti finančního zajištění osob v důchodu. Charakterizuje výhody, nevýhody a uvádí doporučení pro nejběţnější produkty, které lze vyuţít ke spoření nebo investování na penzi. Klade důraz na dostatečné vysvětlení a orientování se v těchto produktech tak, aby pro čtenáře mohla slouţit jako příručka. Cílem diplomové práce je vypracování případové studie pro jednotlivé věkové skupiny. Studie mají poukázat na výši potřebné finanční částky, kterou občan potřebuje k zachování svého ţivotního standardu v důchodu. Na základě těchto informací je vypočítána měsíční finanční částka, kterou je potřeba ukládat do finančních produktů. Analýza modelů vede k doporučení návrhu produktů a alokaci finančních prostředků mezi těmito instrumenty. Klíčová slova Důchodový systém, penze, finanční plánování, tři pilíře, alternativní způsoby zajištění penze. Annotation The subject of this thesis is to characterize the Czech pension scheme and to describe the issue of sustainability. The thesis analyzes the possibilities in the field of financial security of retired persons. It characterizes the advantages, disadvantages and gives recommendations for the most common products that can be used for saving or investing in retirement. It emphasizes the adequate explanation and orientation in these products, so that readers can use the thesis as a guide. The thesis aims to develop a case study for different age groups. The studies are to point at the necessary amount of money that citizens need to maintain their standard of living in retirement. On the basis of this information a monthly sum of money necessary for saving in financial products, is calculated. Analysis of the models leads to a recommendation for product design and allocation of financial funds between these instruments. Key Words The pension scheme, pension, financial planning, alternative ways of pension security

5 Obsah ÚVOD 8 1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O DŮCHODOVÉM SYSTÉMU V ČR HISTORICKÝ VÝVOJ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU PRVNÍ OBDOBÍ VÝVOJE DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU DRUHÉ OBDOBÍ VÝVOJE DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ZÁKLADNÍ PRINCIPY DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU KATEGORIZACE JEDNOTLIVÝCH DŮCHODOVÝCH SYSTÉMŮ DŮCHODOVÉ SYSTÉMY PODLE TYPU DŮCHODOVÉ POLITIKY DŮCHODOVÉ SYSTÉMY PODLE DRUHU FINANCOVÁNÍ DŮCHODOVÉ SYSTÉMY PODLE ZPŮSOBU KONSTRUKCE DÁVEK 21 2 FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ FINANČNÍ ANALÝZA FINANČNÍ PLÁN FINANČNÍ CÍLE OBSAH FINANČNÍHO PLÁNU STRUKTURA FINANČNÍHO PLÁNU 28 3 DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČR REFORMA DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU PROBLÉMY SOUČASNÉHO DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU MOŢNOSTI ŘEŠENÍ UDRŢITELNOSTI DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU I. PILÍŘ STÁTNÍ SYSTÉM DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ II. PILÍŘ DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ III. PILÍŘ DOPLŇKOVÉ PENZIJNÍ SPOŘENÍ TRANSFORMOVANÉ FONDY ÚČASTNICKÉ FONDY SHRNUTÍ 50 5

6 4 ALTERNATIVNÍ ZPŮSOBY ZABEZPEČENÍ NA PENZI DOMA TZV. VE SLAMNÍKU SPOŘICÍ ÚČET TERMÍNOVANÝ VKLAD STAVEBNÍ SPOŘENÍ SHRNUTÍ ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ KAPITÁLOVÉ ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ INVESTIČNÍ ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ SHRNUTÍ KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ SUBJEKTY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ KLASIFIKACE FONDŮ KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ SHRNUTÍ REÁLNÉ INSTRUMENTY KOMODITY NEMOVITOSTI UMĚLECKÉ PŘEDMĚTY A SBÍRKY SHRNUTÍ 80 5 PŘÍPADOVÉ STUDIE PRO RŮZNÉ VĚKOVÉ SKUPINY VĚKOVÁ SKUPINA - 20 LET VĚKOVÁ SKUPINA - 35 LET VĚKOVÁ SKUPINA - 50 LET NÁVRH PRODUKTŮ ZÁSADY PRO ALOKACI FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ ALOKACE FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ 90 ZÁVĚR 93 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ 96 SEZNAM OBRÁZKŮ 102 6

7 SEZNAM GRAFŮ 103 SEZNAM TABULEK 104 SEZNAM PŘÍLOH 105 7

8 ÚVOD Kdo není připraven dnes, bude zítra míň. Qui non est hodie, eras minus aptus erit. Publius Ovidius Naso V kaţdém období prochází lidstvo různými změnami a řeší určité problémy. Při pohledu do minulosti nemůţeme říci, ţe by neexistovalo období, kdy se nic nedělo. Svět se stále proměňuje a v dnešní době mají všechny vyspělé země jeden společný problém a Česká republika není výjimkou. Tím problémem je demografické sloţení obyvatelstva. V posledních 50 letech se výrazně prodlouţila délka ţivota. Za změnu můţe zlepšení kvality ţivota, rozvoj a vývoj ve zdravotnictví. Zároveň dochází ke sníţení porodnosti. Výsledkem je změna věkového sloţení obyvatelstva ve vyspělých zemí. Trend zvyšujícího se podílu starších lidí nadále poroste. Před desítkami let vyspělé státy dospěly k rozhodnutí, ţe občané, kteří po celou svou aktivní část ţivota pracují, by měli mít zajištěno důstojné stáří. Rozhodly, ţe lidé ze své mzdy budou odvádět část svých peněz (prostřednictvím daní) na výplaty důchodů současným penzistům, aţ tito lidé dovrší důchodového věku, pak jim bude vyplácen důchod od občanů, kteří stále pracují. Z důvodu demografického sloţení obyvatelstva vyvstává problém udrţitelnosti tohoto průběţného důchodového systému. Stát nebude moci vyplácet důstojné důchody, proto je v dnešní době nutné, pokud si chtějí lidé zachovat svůj ţivotní standard i v penzi, aby se lidé začali připravovat na důchod sami, a to ve formě renty od soukromých finančních společností. V rámci této diplomové práce je diskutována problematika výše starobního důchodu a způsoby zajištění finančních prostředků na penzi. Práce je rozdělena do pěti základních kapitol. První kapitola popisuje základní údaje o důchodovém systému ČR, jeho historický vývoj, základní principy a kategorizace důchodových systémů. V druhé kapitole se uvádí postup finančního plánování. Třetí kapitola klasifikuje současný důchodový systém v ČR, 8

9 jeho problémy a moţnosti řešení udrţitelnosti. Dále se zaměřuje na popis tří pilířového důchodového systému. Čtvrtá kapitola nabízí ucelený souhrn spořících a investičních produktů, jakoţto jejich klady, zápory a doporučení výhodnosti jednotlivých produktů, aby mohla tato práce slouţit jako manuál pro rozhodování, jakým způsobem se finančně zajistit na svou penzi. Pátá kapitola obsahuje případové studie pro různé věkové skupiny. Hlavním cílem diplomové práce je vypracovat případové studie pro jednotlivé věkové skupiny a zhodnotit jejich výsledky, včetně doporučení. Studie mají analyzovat potřebnou finanční částku, která by zachovala ţivotní standard občana v penzi a doporučit nastavení optimálního portfolia produktů, jakoţto alokaci finančních prostředků mezi těmito instrumenty. Dílčím cílem je analyzování produktů, kterými si člověk ţijící v ČR můţe zajistit soukromou rentu. 9

10 1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O DŮCHODOVÉM SYSTÉMU V ČR Tato kapitola nabízí obecné údaje o důchodovém systému v ČR. Jeho historický vývoj od dob starověku aţ po současnost. Popisuje základní principy, které jsou pro důchodovou politiku specifické, a charakterizuje jednotlivé důchodové systémy. 1.1 Historický vývoj důchodového systému Vývoj důchodového systému vţdy odpovídá době, výši vyspělosti a určitým úmyslům a hodnotám společnosti. Od pravěku měl jedinec potřebu zabezpečit hlavně svou fyzickou podstatu. Postupně se tato potřeba mění, rozšiřuje se o ochranu proti rizikům hospodářského ţivota a vyvíjí se v předpoklad zabezpečení určitého ţivotního standardu. Historický vývoj můţeme shrnout do dvou základních etap. První etapa je charakteristická minimální úlohou státu, kdy stát zprvu neměl ţádnou roli a postupem času ji ve velmi omezené míře získával. Ve druhé části má stát nezastupitelnou úlohu jako tvůrce a realizátora důchodové politiky První období vývoje důchodového systému Z počátku dějin civilizace se jednalo spíše o jednání ve smyslu vzájemné pomoci, která se předávala na základě rodové a kmenové sounáleţitosti. První náznaky se spojují aţ se zavedením dělby práce a do doby, neţ se počaly vytvářet ekonomické a politické rozdíly mezi lidmi. Podle historického vývoje toto období můţeme rozdělit do ér starověku, středověku a novověku. 2 Starověk Prvopočátky důchodového vývoje můţeme naleznout jiţ před naším letopočtem. V Antice se poskytovala pomoc práceneschopným a nemajetným válečným vyslouţilcům i jejich vdovám. Po padlých bojovnících byly současně přebírány děti pod vyţivovací péči, aţ do doby jejich 1 ŢIŢKOVÁ, Jana a Vojtěch KREBS. Základy sociální politiky. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1993, s ISBN taktéţ 10

11 plnoletosti. Určité formy diet byly zaváděny aţ v době, kdyţ se začali zchudlí občané hromadit. Na tuto formu sociální podpory však nebyl nárok, ale byla přidělována na konkrétního občana. Z našeho pohledu je důleţité, ţe tato forma sociální pomoci se vyskytovala pouze v určité komunitě nebo národnosti, nikoliv státu a byla velice omezená a nahodilá. Středověk Ve středověku převládal názor, ţe starost o práceneschopné je věcí soukromých (šlechty) nebo církevních institucí. Aţ ke konci 15. století lze najít aktivní účast měst, která obvykle vznikala na základě církevních sbírek. Církev poskytovala podporu hlavně v podobě almuţny nebo přístřeší. Feudálové zasahovali jen v případech spojených s koncentrací chudiny, z nich vzniklými sociálními nepokoji. V té době existovala další moţnost péče při výdělečné neschopnosti. Vznikaly zájmové spolky, spolky tovaryšů, profesní organizace (cechy mistrů). Tradičně to byla hornická bratrstva a řemeslné cechy, které zakládaly podpůrné bratské pokladny (např. cech v Kutné Hoře v roce 1443). Cechy poloţily základ solidarity a vzájemnosti, přesto to byla právě rodina, která byla nejrozšířenějším garantem v době pracovní neschopnosti. Mladý hospodář se zavazoval k tomu, ţe sedlákovi, který odcházel na odpočinek, bude zaručovat peněţní rentu na doţití a ubytování. První uznávaný případ, zavedení určité formy daně, můţeme nalézt aţ počátkem 17. století v Anglii. Ta ukládala bohatým platit péči na chudé a nadále však zůstávala úloha státu v sociální oblasti pouze okrajová. Novověk V období novověku nastal významný vznik společnosti, ve které postupně sílilo a následně jednoznačně převaţovalo trţní hospodářství a demokratické uspořádání, proto výrazně rostly sociální otázky, které byly spojené se vznikem a rozdělením dělnictva na dělnické třídy. Následkem toho se ukázala potřeba zajistit pracovní a ţivotní podmínky dělnictva. Pro 19. století je charakteristická snaha, aby zaměstnavatelé začali pečovat o své pracovníky. Byly přijímány zákony (jako první v roce 1802 v Anglii), které měli za následek zvyšování 11

12 bezpečnosti a hygieny na pracovišti. Angaţovanost státu v sociální oblasti začíná ke konci 19. století výrazně růst Druhé období vývoje důchodového systému Důchodové zabezpečení, jako ustálená organizace, se začala vymezovat na přelomu 19. a 20. století. V těchto letech dochází k významným národním a mezinárodním jednáním, ze kterých vznikají prvky státní důchodové politiky. Pokud pouţijeme pro základní charakteristiku míru angaţovanosti státu na důchodové politice, pak můţeme rozdělit etapy vývoje na tři části: období počátků, období formování a období rozvoje státní důchodové politiky. 3 Období počátků státní důchodové politiky V roce 1890 se konala v Berlíně mezinárodní konference, která došla k závěru, ţe je nezbytné zabývat se úlohou státu, jakoţto hlavního usměrňovatele v oblasti sociální politiky. Tato konference ovlivnila vývoj dalších opatření v Evropě. Ve Švýcarsku byl zaloţen Mezinárodní ústav práce, v Německu Společnost pro sociální reformu a v Rakousku-Uhersku Společnost pro ochranu práce. První systém povinného pojištění vznikl v Německu. Hlavním protagonistou byl Otto von Bismarck 4, tehdejší říšský kancléř, který prosadil v říšském sněmu programy sociálního pojištění. Soustava zahrnovala nemocenské pojištění (1883), úrazové (1884), invalidní a starobní pojištění (1889). Do nového systému sociálního pojištění byly zahrnuty nejširší vrstvy obyvatelstva. Stal se vzorem pro ostatní země a s odstupem doby můţeme soustavu zákonů charakterizovat, jako významnou sociální reformu a dozajista i úspěšný politický čin. Rozšiřující se reformy důchodového systému měly za následek několikanásobné zvýšení výdajů na osobu na sociálně politická opatření. To vedlo k nespokojenosti příslušníků střední vrstvy a vedení státu, kteří nesli toto finanční břemeno. Konsekvencí toho vzniká spor pro a proti reformám. 3 KOLIBOVÁ, Helena. Sociální politika vyd. Opava: Optys, 2007, s ISBN Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, ( ), byl jedním z nejvýznamnějších politiků 19. století. První v řadě německých kancléřů a budovatel sjednoceného Německa. Za svůj nekompromisní přístup a autoritativní vystupování měl přezdívku Ţelezný kancléř. 12

13 Moderní formy důchodového pojištění si našly cestu do českých zemí aţ koncem 19. století. Vzorem byla soustava sociálního pojištění v Německu, avšak zákony přijaté v Rakousku- Uhersku, které začaly platit v roce 1889, byly velmi nedokonalé, protoţe část o důchodovém pojištění byla vtěsnána jen do několika paragrafů. Období formování státní důchodové politiky Po první světové válce se otázka sociálních problémů vyostřila. Mnoho rodin přišlo o své hlavní ţivitele, šířily se různé nemoci a velkým problémem, který tkvěl z nedostatku potravin, byla podvýţiva. Proto se logicky zvyšoval význam důchodové politiky organizované státem. Vývoj důchodové politiky byl významně ovlivněn hospodářskou krizí ve 20. a 30. letech 20. století. Ukázalo se, ţe trh sám o sobě není schopen vytvořit mechanismus pro působení celku, ale ani pro menší části společnosti. Krize odkryla slabiny spočívající v lhostejnosti k sociálním problémům, jako je stáří, bezmocnost a chudoba. Proto od poloviny třicátých let roste vliv státu, jako regulátora trţního mechanismu a můţeme zaznamenat rostoucí trend odpovědnosti státu za sociální podmínky občanů. Tento trend znamenal přecházení funkcí důchodové politiky na stát, které dříve náleţelo rodině a církvi. V prvních letech po vzniku Československa byly přijaty zákony (1919, 1920), které rozšířily nemocenské pojištění. Mimo toto pojištění zůstali státní zaměstnanci, kteří měli nárok na plat i v době nemoci. K posílení demokratického vývoje v Československé republice přispěl nový zákon o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří (1924). Šlo o tehdy pokrokový zákon, který zakládal důchodový systém na rovnováze mezi příjmy a výdaji. Přesto zůstala nepokryta velká skupina rolníků a ţivnostníků. Období rozvoje státní důchodové politiky Po druhé světové válce spěje většina států k utvoření silného sociálního státu, který se v důchodové politice výrazně angaţuje. V řadě západoevropských států zavádí ideu tzv. státu blahobytu. 13

14 Tuto ideu zformuloval v roce 1942 William H. Beveridge 5, který program rozdělil do dvou zásad 6 : Nezbytnost vypracování a realizace komplexního sociálního programu, který by řešil problémy materiálního zabezpečení všech skupin obyvatelstva. Přebudování a sjednocení sociálního pojištění v celostátním měřítku, které by bylo založeno na principu spolupráce mezi státem a jednotlivcem s cílem zajistit určité existenční minimum a zároveň ponechat dostatečný prostor pro iniciativu jednotlivců ke zlepšení jejich životní úrovně. Uskutečňování idey státu blahobytu přineslo, po skončení druhé světové války, pro obyvatelstvo řady států nebývalý vysoký ţivotní standard. Ve druhé polovině 70. let došlo k hospodářským krizím, spojených s ropnými šoky. 7 Došlo ke stagnaci hospodářského vývoje, z důvodů velkých veřejných výdajů. Proto se začalo zdůrazňovat jako nutnost omezení významu státu v oblasti důchodového zajištění a více zvyšovat role nestátních subjektů. Nastal proces hledání optimálního rozloţení důchodového zajištění mezi státem, trhem a nestátními objekty. V tehdejším Československu nemůţeme hovořit o solidní ochraně obyvatelstva před chudobou dříve, neţ po konci druhé světové války. V této době se systém pojištění přetransformovával na důchodové zabezpečení. Klíčové v historii Československa, proto bylo přijetí zákona o národním pojištění (1948). Představoval moderní koncepci systému důchodového zabezpečení, kde by se dávková soustava stala otevřeným systémem, měla se rozvíjet, zdokonalovat a rozšiřovat na další sociální události. Předpokládalo se, ţe pojistné bude platit zaměstnavatel. Dramatickou změnu způsobil zákon o sociálním pojištění (1956). Zákon byl zaloţen na sovětských modelech, odstraňoval z důchodového zabezpečení pojišťovací princip a 5 William Henry Beveridge, ( ), byl anglický ekonom, politik a sociální reformátor. Jeho jméno je hlavně spojováno s poloţením základů tzv. welfare state (státu blahobytu). 6 ŢIŢKOVÁ, Jana a Vojtěch KREBS. Základy sociální politiky. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1993, 51 s. ISBN Ropný šok, (1973), způsobený Arabsko-izraelskou válkou. V reakci na válečný konflikt země tvořící organizaci OPEC rozhodli o sníţení nabídku ropy, a tudíţ došlo k výraznému zdraţení této strategické suroviny. 14

15 financování bylo zavedeno přímo ze státního rozpočtu. V šedesátých letech došlo k novelizaci zákonu o sociálním pojištění (1964) a v principu byla zachována aţ do roku V zákoně byla zavedena celá řada omezení. Vedla k velkému oslabení principu zásluhovosti a penzijní nadlepšení bylo zrušeno zavedením progresivní daně z důchodu. Zákon o sociálním pojištění byl opět upraven (1975). Byly odstraněny některé deformace z předešlých let. Zrušením zvláštní daně z důchodu došlo k opětovnému zavedení principu zásluhovosti. Poslední předlistopadová úprava zákonu o sociálním pojištění (1988) řešila narůstající rozdíly mezi mzdou a důchody a prohlubující rozdíly mezi důchodci, kteří vyuţívali dávek krátkou a dlouhou dobu. Po politickém převratu v roce 1989 se projevili výsledky minulého vývoje. Hlavně sociálně nespravedlivý systém se zabudovanými prvky sociálního přerozdělování. Hlavním úkolem, proto bylo nutné hledat řešení nebo modifikovat modely práce fungující v jiných státech a přizpůsobit jej na existující systém důchodového zabezpečení. Proto byl nejdříve přijat zákon o změnách v působnosti orgánů ČR v sociálním pojištění (1990), který organizačně sjednotil sociální systém pod orgán České správy sociálního zabezpečení ČSSZ. Následně byly sloučeny pracovní kategorie v zákoně o zrušení pracovních kategorií (1992). Klíčovým momentem pro posun na moderní systém důchodového zabezpečení znamenalo přijetí zákona o důchodovém pojištění (1995). Důchodový systém byl definován jako průběţně financovaný, dávkově definovaný, povinný pro všechny ekonomicky aktivní osoby a jednotný s odlišnostmi pro OSVČ. Tento zákon upravuje důchodový systém aţ po současnost, ale prošel jiţ několika novelizacemi. Tendence v historii vývoje důchodového systému Přes uvedené problémy lze v historickém vývoji vystopovat určité tendence, které jsou pro důchodovou politiku významné 8 : Od určité nahodilosti a řešení důchodových otázek případ od případu se postupně přechází k cílevědomému, koncepčnímu. Od lokálních aktivit (např. rodin, obcí) se postupně přechází i k aktivitám, které v důchodové oblasti organizuje a garantuje stát. 8 ŢIŢKOVÁ, Jana a Vojtěch KREBS. Základy sociální politiky. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1993, 47s. ISBN

16 Od národně a státně pojímané důchodové politiky směřuje trend i k určitému mezinárodnímu dojednávání základních opatření v oblasti důchodní. Od dílčích a jednotlivých opatření dospěl vývoj k systémovému a systematickému řešení důchodových problémů. 1.2 Základní principy důchodového systému Realizace důchodové politiky vyţaduje existenci vzájemně propojených subsystémů, institucí a nástrojů, které jsou důleţité pro naplňování cílů. Na základě jejich výběru vyplývají určité zásady, které jsou pro důchodovou politiku charakteristické. Výsledkem zkoumání a zjišťování jsou nejvýznamnější tyto čtyři principy: princip sociální spravedlnosti, solidarity, subsidiarity a participace. 9 Princip sociální spravedlnosti Sociální spravedlnost je nejdůleţitějším principem důchodové politiky. Spravedlnost je obecně postavena proti křivdě a bezpráví. Vnímání spravedlnosti je však subjektivní, protoţe neexistují obecně akceptovatelná pravidla. Pod pojmem sociální spravedlnost můţeme rozumět, jak jsou ve společnosti rozdělovány prostředky mezi jednotlivé subjekty. V tomto směru hovoříme o třech zásadách (podle Josefa Macka 10 ): Každému stejně, každému podle jeho potřeb a každému podle jeho zásluhy. 11 První zásada je ve skutečnosti v mnoha případech neproveditelná a můţe být sporná se společenskými zájmy. Druhá zásada ukazuje rozdělení práce podle schopností a sil členů systému, ale participace na výsledku práce je dle potřeb jednotlivých členů. Na dodrţování této zásady musí dohlíţet určitá autorita. Tuto funkci by měl zastávat stát. Otázkou zůstává, v čem a do jaké míry jsou intervence státu přijatelné. Podle třetí zásady by měly být odměny odvozovány z pracovního výkonu. Problematické je, ţe se mohou často do odměn promítat vlivy jako např. protekce nebo jiná zvýhodnění. 9 ŢIŢKOVÁ, Jana a Vojtěch KREBS. Základy sociální politiky. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1993, s ISBN Josef Macek, ( ), byl československý ekonom, politický teoretik, aktivní politik (poslanec Národního shromáţdění republiky Československé). 11 KOTOUS, Jan, Gabriela MUNKOVÁ a Martin ŠTEFKO. Obecné otázky sociální politiky. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2013, 169 s. Ediční řada Ústavu státu a práva AV ČR. ISBN

17 Sociální spravedlnost je relativní, proto je nutné se řídit ještě jednou zásadou, a to zásadou ţivota. Vybrat v konkrétní situaci takovou volbu, která by znamenala rozvoj, prosperitu a prospěch pro nejširší skupinu lidí. Princip solidarity Sociální solidarita souvisí s vytvářením zdrojů systému z plateb ekonomicky aktivního obyvatelstva a přerozdělování těchto zdrojů pro financování společensky významných aktivit (rozvoj vzdělání, kultury), pomoc rodinám, sociálně slabým a nemohoucím občanům. V dnešní době se solidarita převáţně naplňuje pomocí redistribuční a transferové politiky státu, ale významná je také podpora uţších kolektivů (charit, církví, spolků) a jednotlivců. Solidarita by však neměla vést k útlumu aktivity občanů a její zneuţívání. Princip subsidiarity Princip subsidiarity je zaloţen na přístupu k jedinci, jako k individualitě s jedinečnými vlastnostmi, které vyuţívá ke svému prospěchu. Podle této zásady by měl kaţdý nejdříve pomoci sám sobě, pokud to nelze, přichází na řadu rodina. V případě velkých obtíţí přichází na pomoc svépomocné charitativní instituce, obec a na posledním místě je aţ stát. Naplňování principu subsidiarity předpokládá výchovu obyvatelstva k převzetí vlastní sebezodpovědnosti. Princip participace Hlavní ideou principu participace je, ţe subjekty, které jsou ovlivňovány určitými opatřeními a rozhodnutími systému, měly mít také právo podílet se na jeho řízení a správě. Bez spoluúčasti subjektu na důchodových opatřeních, by tato opatření ve skutečnosti neměla ţádný efekt. Naplňování principu participace předpokládá shodnou pozici všech subjektů, tj. kaţdému subjektu měla být zaručena stejná dostupnost kvalitních informací. Tato zásada vytváří předpoklady pro přímou demokracii, protoţe umoţňuje jednotlivci podílet se na politických rozhodnutích a zároveň omezuje direktivní způsob řízení shora dolů. 1.3 Kategorizace jednotlivých důchodových systémů Důchodová politika je systém, který se vyvíjel v čase dle určitých historických a národních zvláštností. Je systémem, jenţ by měl reagovat podle okamţité situace a potřeb subjektů. Důchodové systémy můţeme rozdělit na tři kategorie: důchodové systémy podle typu důchodové politiky, podle druhu financování a podle způsobu konstrukce dávek. 17

18 1.3.1 Důchodové systémy podle typu důchodové politiky V dnešních vyspělých zemích je činnost systému penzijního zabezpečení rozdělena mezi veřejný (stát) a soukromý sektor. Rozdíly v jednotlivých zemí jsou dány, zastoupením váhy významu mezi veřejným a soukromým pilířem systému. Podle Richarda H. Titmusse 12 rozlišujeme tři klasické typy důchodové politiky. Ve skutečnosti typy nemohou existovat v jednotlivých státech v čistě modelové podobě. Vţdy jde o kombinaci všech tří typů, a to: reziduálního, výkonově korporativního a institucionálně redistributivního typu. 13 Reziduální typ (také ozn. jako liberální typ) Hlavní důraz klade reziduální typ na osobní odpovědnost občanů při zajištění důchodových potřeb. Role státu v důchodové politice je minimální a spoléhá se výhradně na trh, jeho instituce a na rodinu. Stát přichází na řadu aţ v případě, kdyţ nesplní svou funkci trh nebo rodina. I tak, jsou dávky velmi skromné a odvíjí se od příjmu a majetku jedince. Hlavním objektem důchodové politiky jsou chudí. Jako hlavní představitele můţeme uvést USA, Velkou Británii a Japonsko. Výkonově korporativní typ (také ozn. jako konzervativní typ) Výkonově korporativní typ vychází ze snahy uspokojovat důchodové potřeby na základě pracovního výkonu a zásluh. Role státu spočívá v zajištění pouze minimální pomoci a tíhu důchodové politiky přenáší na nestátní subjekty, pro které vytváří prostor pro jejich působení. Oproti předchozímu typu je zde vyšší spolupráce občanů v podobě povinného sociálního pojištění. Hlavním objektem jsou pracující. Jako představitele tohoto typu můţeme jmenovat Německo, Rakousko, Belgii a Francii. Institucionálně redistributivní typ (také ozn. jako sociálnědemokratický nebo občanský) Institucionálně redistributivní typ se vyznačuje dominantním postavením státu, který výrazně omezuje činnosti nestátních subjektů. Nárok na poskytování dávek mají všichni občané státu, bez ohledu na jejich moţnosti ohledně pokrytí potřeb. Tento model je velmi náročný na ekonomické zdroje a vyţaduje velký rozsah redistribucí. Hlavním objektem modelu jsou občané. Typickými představiteli jsou skandinávské země, Dánsko, Nizozemí a bývalá ČSSR. 12 Richard Morris Titmuss, ( ), byl průkopnický britský sociolog a učitel na London School of Economics (LSE). Na konci 70. let rozlišil tři typy sociálního státu. 13 KOLIBOVÁ, Helena. Sociální politika vyd. Opava: Optys, 2007, s ISBN

19 Tabulka 1 Znaky typů důchodových politik Typ REZIDUÁLNÍ VÝKONOVĚ INSTITUCIÁLNĚ KORPORATIVNÍ REDISTRIBUTIVNÍ Jiné označení Liberální Konzervativní Sociálně demokratický Zodpovědnost státu minimální optimální totální Finanční zodpovědnost potřebnost, stát zaměstnavatelé, stát stát Populace pokrytá povinně poskytovanými menšina většina všichni sluţbami Výška příspěvků nízká střední vysoká Chudoba vysoká mírná nízká Úloha trhu velká omezená malá Klíčový pilíř pojištění / pomoc pojištění podpora / pojištění Představitelé USA, Velká Británie, Japonsko Německo, Rakousko, Francie, Belgie skandinávské země, země bývalého východního bloku Zdroj: Kolibová 14 - vlastní zpracování Důchodová politika bývalé ČSSR, která byla univerzální, velkorysá a opírající se o stát jako o monopol, se blíţila nejvíce redistributivnímu typu. Byla zde hluboce zakořeněna tendence k rovnostářství, solidarismu a snaha spoléhat se na stát, který vyřeší jejich problémy. Po roce 1989 si důchodová politika České republiky prošla transformací. Nová podoba důchodové politiky se bude snaţit více zvýšit chování občanů v řešení vlastních problémů, i kdyţ jejich myšlení se bude měnit nejpomaleji. Budou omezeny prvky redistributivního typu a současně posíleny prvky reziduálního typu, tj. redukovat štědrost státu při zvýšení individuální odpovědnosti za vlastní ţivotní standard Důchodové systémy podle druhu financování Financování důchodového systému se vyskytuje v několika základních modelech 15 : systém financovaný ze státního rozpočtu, kdy jsou zdrojem prostředků daně z příjmu, systém financovaný ze státního rozpočtu, kdy jsou zdrojem prostředků příspěvky na důchodové pojištění, průběţně financovaný systém z fondu odděleného od státního rozpočtu, průběţně financovaný systém z fondu odděleného od státního rozpočtu s tzv. nárazníkovým fondem, financovaný systém plně fondový (kapitálový), financovaný systém zdánlivě fondový. 14 KOLIBOVÁ, Helena. Sociální politika vyd. Opava: Optys, 2007, s. 57. ISBN WILDMANNOVÁ, Mirka. Sociální politika. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2005, s ISBN

20 Financovaný systém ze státního rozpočtu, kdy jsou zdrojem prostředků daně z příjmu Ze všech financovaných systémů se jedná o systém, ve kterém je nejvyšší zastoupení míry solidarity. S rostoucími příjmy pracovníka roste daňové zatíţení a výše důchodu v poměru s rostoucí mzdou klesá. Vlivem progresivního zdanění, pracovník s nadprůměrným příjmem odvádí do systému více, neţ pracovník s niţšími příjmy, ale pobíraný důchod má relativně niţší. Financovaný systém ze státního rozpočtu, kdy jsou zdrojem prostředků příspěvky na důchodové pojištění Míra solidarity závisí na nastavení výše jednotného procenta z dosahovaného výdělku. Výše příspěvků jsou nastavena tak, aby dostatečně pokryla náklady na důchody pro určité období. Také by se měla výše příspěvků přizpůsobovat potřebám systému tak, aby se negenerovaly přebytky ve prospěch neurčitých poloţek státního rozpočtu. Průběţně financovaný systém z fondu odděleného od státního rozpočtu Jedná se o systém (Pay as you go, PAYG) vyuţívaný ve většině zahraničních zemí. Je zaloţen na mezigenerační solidaritě, tj. příspěvky na důchodové zabezpečení se realokují od ekonomicky aktivních lidí k dnešním důchodcům. V případě, ţe jsou vhodně nastaveny příspěvkové sazby, pak by neměly vznikat rozdíly mezi příjmy a výdaji, proto by systém neměl generovat ţádnou kapitálovou rezervu. Průběţně financovaný systém z fondu odděleného od státního rozpočtu s tzv. nárazníkovým fondem Jedná se o průběţně financovaný systém PAYG, který vytváří přebytek kapitálu, jenţ je dále investován. V systému tak vzniká další úrokový výnos, který spolu s příspěvky občanů pomáhá financovat důchodové dávky. Je důleţité, aby výnos byl vyšší neţ inflace v daném období. Financovaný systém plně fondový (kapitálový) Princip plně fondového systému (Fully funded, FF) je převáţně uplatňován v pojišťovacích systémech. Občané si vytvářejí kapitálové rezervy, které tvoří příspěvky a výnosy z nich. Mezigenerační solidarita je v tomto případě potlačena, protoţe výše vyplácené penze je závislá pouze na výši kapitálové rezervy. 20

21 Financovaný systém částečně fondový Částečně fondový systém vyuţívá funkce průběţného systému a plně fondového systému. Systém se nejčastěji skládá ze dvou pilířů, první s průběţně financovaným systémem a druhý s plně fondovým. Financovaný systém zdánlivě fondový Zdánlivě fondový systém (Notional funding, NF) kombinuje výhody průběţného systému a plně fondového systému. Z hlediska skutečného toku prostředků zůstává zdánlivě fondový systém systémem s PAYG financováním. Ovšem z hlediska určení výše penze při odchodu do důchodu se systém snaží napodobit plně fondový přístup. Každý účastník má svůj individuální účet, na který se mu připisují jím odvedené příspěvky a jejich zhodnocování v čase. Výše penze je přímo závislá na úsporách na jedincově účtu a nepřímo závislá na průměrné očekávané délce života generace nastávajících důchodců. Úspory jsou ovšem pouze hypotetické, protože vybrané příspěvky jsou použity na výplatu současných důchodců a pouze papírově jsou připisovány a zhodnocovány na individuálních účtech Důchodové systémy podle způsobu konstrukce dávek Dávky důchodových systémů, poskytované jeho účastníkům, mohou mít různou konstrukci. Konstrukce dávek můţeme rozdělit podle stanovení způsobu a míry dávek a příspěvků 17 : dávkově definovaný systém, příspěvkově definovaný systém, zdánlivě příspěvkový systém. Dávkově definovaný systém V dávkově definovaném systému (Defined benefit, DB) je garantována určitá výše důchodových dávek, které se vypočítávají podle přesně daných parametrů. Ty závisí na počtu let, kdy účastník přispíval do systému, výši jeho příjmů a podle určitých parametrů stanovených státem. Kaţdému účastníkovi systém umoţňuje představu o výši své penze dlouho před odchodem do důchodu. 16 BEZDĚK, Vladimír. Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky (současný stav a potřeba reforem) [online]. Praha: Česká národní banka, 2000, s. 13 [cit ]. Výzkumné publikace ČNB - sekce měnová, Č. 25. Dostupné z: 17 BEZDĚK, Vladimír. Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky (současný stav a potřeba reforem) [online]. Praha: Česká národní banka, 2000, s. 14 [cit ]. Výzkumné publikace ČNB - sekce měnová, Č. 25. Dostupné z: 21

22 Příspěvkově definovaný systém V příspěvkově definovaném systému (Defined contribution, DC) nemají účastníci předem garantovanou výši důchodu. Výše důchodu závisí na velikosti odvedených příspěvků a jejich zhodnocení na kapitálovém trhu. DC systém je stavěn na plně fondovém přístupu nebo na zdánlivě fondovém přístupu. Zdánlivě příspěvkový systém Zdánlivě příspěvkový systém (Notional defined contribution, NDC) propojuje průběţně financovaný systém s příspěvkově definovaným systémem a s rozdělením na individuální účty, typické pro plně fondový systém. NDC systém vyuţívá individuálních virtuálních účtů, na kterých jsou sledovány příspěvky účastníků a jsou zhodnocovány mírou, kterou stanovuje zákon. Výše vyplácené penze účastníkovi je závislá na naakumulovaném virtuálním kapitálu. Prostředky účastníka na účtu neleţí, ale jsou ihned distribuovány na úhradu stávajících penzí. 22

23 2 FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ Osobní strategie je pro vlastní úspěch velmi důleţitá. Určuje, v jaké pozici se nacházíme, kolik peněz budeme potřebovat a musíme vědět, co od svých peněz můţeme očekávat. Finanční plánování zahrnuje několik moţných cílů. Tato diplomová práce se primárně zabývá dosaţením cíle zajištění financí pro penzi. 2.1 Finanční analýza Osobní rozpočet můţeme přirovnat k systému vstupních a výstupních toků (Obrázek 1). Vstupní toky jsou tvořeny penězi, které jsou obdrţeny (PŘÍJMY), zatímco výstupní toky znamenají pro rozpočet peníze, které jsou vydány (VÝDAJE). Stejně tak jako u rodinného rozpočtu, tak i u vodovodního systému platí, ţe jen peníze, které do systému rodinných financí přitečou, mohou následně odtéci. 18 Obrázek 1 Systém osobních financí Zdroj: 19 Finanční analýza osobních financí spočívá ve vyčíslení a odhadu příjmů a výdajů v daném období, převáţně jeden měsíc (praktická pomůcka k sestavení osobního rozpočtu viz Příloha 1). Finanční analýza probíhá v několika krocích: sepsání čistých příjmů, shrnutí měsíčních výdajů, analýza finanční rezervy, kontrola rozpočtu po určité době. 18 Dvě stránky osobních financí. NOVOTNÝ, Radovan. Investujeme.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 19 taktéţ 23

24 Sepsání čistých příjmů Měli bychom sepsat veškeré příjmy, abychom tak zjistili příjmovou stránku rozpočtu. Do čistých příjmů zahrnujeme: čistý měsíční příjem (ze zaměstnání, z podnikání), roční bonifikace (13. plat), další pravidelné měsíční čisté příjmy (pronájem, renta, důchod). Shrnutí měsíčních výdajů Mezi měsíční výdaje zahrnujeme vše, na co jsou finance vynakládány. Jsou to: Nezbytné měsíční výdaje: o nájemné, o ostatní náklady na bydlení (plyn, vodné a stočné, elektřina, údrţba), o na potraviny, o náklady na oblečení, o náklady spojené s dětmi (škola, krouţky), o výdaje za automobil (palivo, opravy), o telefon, internet, kabelová televize. Ostatní výdaje domácnosti (jsou ty, které nezahrnujeme mezi nezbytné): o volný čas, o záliby, koníčky. Výdaje za finanční produkty: o spoření, investice, o úvěry, o pojistné produkty. Analýza finanční rezervy Jednoduchou rovnicí, kdy příjmy odečteme od výdajů, tj. porovnáme příjmovou a výdajovou stránku osobního rozpočtu, zjistíme, jak hospodaříme s penězi. Získáme tři moţnosti: Příjmy > Výdaje, dochází k akumulaci volných peněz, které lze dále vyuţít. Příjmy < Výdaje, naznačuje problém nadměrného utrácení, který nemůţe být dlouhodobě udrţitelný. Příjmy = Výdaje, nedochází ani k akumulaci peněz, ani k nadměrnému utrácení. 24

25 Kontrola rozpočtu Ţivot je plný změn, jak jde čas, tak se mění naše ţivotní priority. Rozpočet by měl být vţdy přepočítán při výrazných změnách v osobních financích, např. kdyţ dojde k navýšení příjmu, narození dítěte atd. 2.2 Finanční plán Finanční plán nám ukazuje, jaké máme cíle, jaké si stanovíme priority u cílů a jaké finanční moţnosti máme. Když se vydáme na pochod na Sněžku, uděláme si nějaký plán cesty. Dopředu budeme vědět, zda tam půjdeme pěšky nebo tam pojedeme lanovkou. Naplánujeme si, kdy máme vyrazit, abychom tam došli za světla. Sbalíme batoh, abychom měli dost jídla a pití, přibalíme pláštěnku a větrovku, kdyby přišla nepohoda. 20 Takto se chováme, kdyţ plánujeme jednodenní výlet. V oblasti osobních financí to převáţně tak není, chováme se totiţ často úplně jinak. Neplánujeme nic dopředu, ţijeme od výplaty k výplatě a netvoříme si ţádné rezervy. Přitom to není ţádná věda, stačí si stanovit určitý cíl Finanční cíle Pro potřeby vytvoření finančního plánu potřebujeme znát naše strategické cíle. Následně bychom měli ke kaţdému konkrétnímu cíli přiřadit časový horizont (Obrázek 2). Obrázek 2 Finanční cíle podle doby jejich splnění Zdroj: Filip SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 11. Osobní a rodinné finance. ISBN FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství: jak se dobře zajistit. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2006, s. 91. Beckova edice ABC. ISBN x. 25

26 Před vytvořením finančního plánu definujeme, jakých cílů chceme dosáhnout. Pak k jednotlivým cílům přiřazujeme parametry: CO - Konkrétní cíl. Mezi typické cíle můţeme zařadit finanční nezávislost v důchodu, připravení financí na studia pro děti, rekonstrukce nemovitosti, dovolená a auto. KDY V jaký čas potřebujeme cíl realizovat. Např.: zajištění financí k odchodu do důchodu, tj. v 65 letech. KOLIK KČ Jakou finanční částku budeme potřebovat. Zde je to trošku sloţitější, ale měli bychom vycházet z aktuálních cen, jako kdybychom měli cíl realizovat dnes Obsah finančního plánu Finanční plán rozdělujeme do tří částí na: osobní finanční rezervu, zajištění osobních rizik, finanční cíle. Obrázek 3 Parametry pro definování cíle Zdroj: Syrový 22 vlastní zpracování Krátkodobá finanční rezerva Krátkodobá finanční rezerva slouţí jako ochrana při náhlém sníţení příjmu, případně při jeho úplném výpadku nebo při nečekaném výdaji v rodinném rozpočtu, např. oprava auta, pračky nebo ledničky. Proto je doporučováno drţet likvidní rezervu ve výši tří aţ šesti průměrných měsíčních platů. Zajištění osobních rizik Splnění finančních cílů je výrazně navázáno na tvorbu zdrojů. Zároveň je nutné vytvořené zdroje ochránit. Rizika ohroţující stávající stabilitu finanční situace můţeme ochránit klasickým pojištěním. Na správnou výši pojistných částek je nejlépe se poradit 22 SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 25. Osobní a rodinné finance. ISBN

27 s profesionálním poradcem, který má potřebné nástroje k nastavení pojistných částek tak, abychom nebyli nadpojištěni (zbytečně za pojištění neplatili velké částky, pojistné), anebo byli podpojištěni (výplata plnění z pojistné události nepokryje případnou škodu). Jsou to rizika: Ztráta majetku, o ztráta nemovitosti, vybavení domácnosti (např. ţivelnou událostí, poţárem, loupeţí), o ztráta movitých věcí (např. krádeţí auta). Ztráta příjmů, o z důvodu úmrtí, nemoci nebo úrazu. Odpovědnost za újmu způsobenou třetím osobám. Finanční cíle Osobní cíle zahrnují prioritní a sekundární cíle. Kaţdý finanční cíl má pro nás jinou prioritu, proto bychom měli přiřadit, kterému plánu dáme vyšší prioritu. Za prioritní cíle můţeme povaţovat: vytvoření finanční rezervy, zajištění kvalitního vzdělání dětem a vytvoření financí na důchod. Mezi sekundární cíle můţeme zařadit např. dovolenou nebo realizace vlastních koníčků. Obrázek 4 Obsah finančního plánu Zdroj: Filip FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství: jak se dobře zajistit. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2006, s. 91. Beckova edice ABC. ISBN x. 27

28 2.2.3 Struktura finančního plánu Realizace finančního plánu se skládá z několika kroků. Dodrţení posloupnosti těchto kroků zajistíme správný průběh nastavení finančního plánu. Posloupnost kroků při tvorbě a realizaci finančního plánu: osobní finanční analýza, formulace cílů, zajištění rizik, výběr produktů, revize finančního plánu. Obrázek 5 Schéma finančního plánu Zdroj: Syrový 24 vlastní zpracování Osobní finanční analýza Nejprve si musíme udělat pořádek ve svých financích (viz kapitola 2.1). Zjistíme, kolik vyděláváme a sepíšeme si své výdaje. Rozdílem jsou zdroje, které můţeme vyuţít pro splnění našich finančních cílů. Obrázek 6 Výpočet měsíční úspory Zdroj: vlastní zpracování 24 SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 16. Osobní a rodinné finance. ISBN

29 Formulace cílů Následně si musíme definovat finanční cíle (viz kapitola 2.2.1). Dále je rozdělíme na prioritní a sekundární. To z důvodu, kdyby naše zdroje nepostačily na pokrytí všech námi plánovaných cílů. Ke kaţdému cíli musíme přiřadit datum, dobu, čili časový horizont, kdy má dojít ke splnění finančního cíle. Časový horizont je jedním z nejdůleţitějších faktorů, podle kterého své zdroje alokujeme do jednotlivých produktů. Vţdy musíme vědět dobu, na jak dlouho finanční prostředky budeme postrádat a necháme je zhodnocovat v jednotlivých produktech. Finanční cíle můţeme realizovat v různé době. Časový horizont můţeme rozdělit na: Krátkodobé finanční cíle (horizont do 1 roku). V tomto horizontu si jako cíl můţeme představit třeba finance na dovolenou, dárky na Vánoce nebo nákup nových spotřebičů. Střednědobé finanční cíle (horizont do 5 let). V tomto horizontu se jedná uţ o plánované cíle, např. koupě auta, draţší dovolené, řešení menší rekonstrukce bydlení. Dlouhodobé finanční cíle (horizont nad 5 let). Je zapotřebí strategického uvaţování, vyţadují řádnou přípravu a je nutná kontrola plnění cíle. Např. tvorba finančních prostředků na stáří, připravení financí dětem na studia nebo do ţivota a finance pro předčasné splacení hypotéky. Zajištění rizik Náš majetek, a tudíţ i naše budoucí finanční cíle, musíme zajistit. Členění rizik, která jsou třeba ochránit: rizika ohroţující stávající stabilitu finanční situace (viz kapitola 2.2.2), rizika ohroţující plány do budoucna. V případě nenadálých situací, kdy potřebujeme finanční hotovost, jsou první na řadě právě produkty, které mají konkrétní zaměření na náš určitý cíl. Zajištění rizik je důleţité pro dosaţení finančních cílů. Rizika, ať uţ ţivotní (nemoc, úraz, úmrtí) nebo neţivotní (movitých a nemovitých věcí), lze zajistit klasickým pojištěním. V tomto případě doporučuji vyuţívat renomovaných společností, které jsou na trhu dlouhá léta. 29

30 Rizika ohroţující plány do budoucna můţeme omezit správným výběrem produktu a diverzifikací investic. Jsou to rizika ztráty v oblasti investic, tzn. ztráta financí v důsledku, ţe v budoucnosti klesne hodnota našich investic v závislosti na výkyvu na finančních trzích. Výběr produktu U kaţdého produktu musíme přesně vědět, k čemu daný produkt potřebujeme. Největší a nejčastější chyba nastává, kdyţ předem neuvaţujeme uplatnění pro daný produkt a sjednáme si tento produkt bez daného cíle. Kaţdý produkt můţeme posuzovat podle tří parametrů: výnosu, rizika a likvidity. Tyto parametry společně tvoří magický trojúhelník. Ideální produkt by měl mít vysoký výnos, nízké riziko a vysokou likviditu. Proto je při výběru produktu potřeba určit si správný poměr mezi těmito parametry. Obecně platí, čím vyšší (potencionální, moţný, přislíbený) výnos produkt nabízí, tím je vyšší i riziko a naopak, čím niţší výnos, tím niţší riziko. Likvidita záleţí na konkrétním produktu. Obrázek 7 Magický trojúhelník Zdroj: 25 Výnos je očekávaný zisk z investice. Výnos z aktiv je odměnou (prémií) za podstoupené riziko a vystupuje jako motiv pro investování. Vyjadřuje se buď jako nominální výnos v procentech investované částky nebo jako reálný výnos, kdyţ odečteme od nominálního výnosu míru inflace. 25 Investiční zásady. In: Investujme.cz [online]. Finance media, 2014 [cit ]. Dostupné z: 30

31 Riziko je nejistota, ţe nebude výnosu dosaţeno. Při racionálním uvaţování, pokud podstupujeme vyšší riziko, tak budeme očekávat i vyšší výnos. Riziko lze sníţit volbou vhodné investice, delšího časového horizontu a diverzifikací portfolia. Tabulka 2 Druhy finančních rizik Trţní riziko Riziko likvidity Operační riziko Právní riziko Úrokové riziko Kreditní (úvěrové) riziko Akciové riziko Měnové riziko Komoditní riziko Riziko trţní likvidity Riziko cash flow Riziko ztráty v případě změny úrokových sazeb Riziko ztráty v případě neschopnosti nebo neochoty protistrany splnit své závazky Riziko ztráty v případě změny cen akcií Riziko ztráty v případě změny směnných kurzů měn Riziko ztráty v případě změny cen komodit Riziko ztráty v důsledku nízké likvidity na trhu Riziko ztráty v případě momentální platební neschopnosti Riziko ztráty v případě lidských chyb, podvodů nebo informačních chyb Riziko ztráty v případě právní neprosaditelnosti kontraktů Zdroj: Krabec 26 - vlastní zpracování Likvidita je schopnost, jak rychle se aktivum přemění na disponibilní finanční prostředky (peníze). V případě, ţe je investice méně likvidní, pak očekáváme vyšší výnos. 26 KRABEC, Jaroslav. Finanční trhy. Vyd. 3. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2007, s ISBN

32 Tabulka 3 Finanční instrumenty z hlediska rychlosti převodu na hotovost Hotovost konvertibilních zahraničních měn Hotovost Kč Vklady na viděnou Termínované vklady Zlato a drahé kovy Depozitní certifikáty Pokladniční poukázky Depozitní směnky Kotované cenné papíry Nekotované obchodovatelné cenné papíry Omezeně obchodovatelné cenné papíry Nemovitosti, umělecká díla Vklady do rizikových obchodů, tichá společenství Podnikatelské aktivity a projekty, opce, futures Zdroj: Ptáček 27 vlastní zpracování Při zvolení vhodného produktu nesmíme opomenout na hrozbu inflace. Můžeme ji obvykle chápat jako opakovaný růst většiny cen v dané ekonomice. Jde o oslabení reálné hodnoty (tj. kupní síly) dané měny vůči zboží a službám, které spotřebitel kupuje. 28 Inflace se v oblasti spotřebitelských cen měří jako přírůstek indexu spotřebitelských cen (CPI Consumer Price Index) 29 a v ČR ji měří Český statistický úřad (ČSÚ). Pro investora inflace znamená hrozbu, ţe i kdyţ na konci investičního horizontu bude nominální výnos kladný, tak ale jeho reálný výnos můţe být vlivem inflace záporný. Tato hrozba se s delším časovým horizontem zvyšuje. Vzhledem k předchozímu vývoji nelze předpokládat, ţe by se inflace sniţovala. Prakticky to není ani cíl centrálních bank. Ty mají za jeden z hlavních cílů stabilní ekonomický (cenový) růst. V ČR je nyní inflace cílovaná na 2% (oscilační pásmo ± 1%). Proto investor musí vybírat z takových produktů, které v dlouhodobém horizontu inflaci poráţejí. 27 PTÁČEK, Jiří. Úspory a vklady. Vyd. 2. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2001, s. 50. ISBN Co to je inflace?. In: Česká národní banka [online] [cit ]. Dostupné z: 29 CPI poměřuje úroveň cen koše, který se skládá z reprezentativních výrobků a sluţeb (cca 700), ve dvou srovnávaných obdobích. Výrobkům a sluţbám je přisouzena váha (význam), která odpovídá spotřebnímu podílu daného reprezentanta na celkové spotřebě domácnosti. 32

33 Graf 1 Průměrná roční míra inflace v ČR Zdroj: Český statistický úřad 30 - vlastní zpracování Jako má kaţdý své osobité chování, tak je to podobné i s investováním. Kaţdý investor má svůj osobitý investiční profil. Je proto důleţité si uvědomit, jak budeme snášet riziko a jak budeme reagovat, pokud dojde ke ztrátě hodnoty portfolia. Jestli dokáţeme být trpělivý, ztrátu ustát a vydrţet do konce investičního horizontu nebo raději investici ukončíme se ztrátou. Na jedné straně můţeme rozlišovat mezi investory, kteří podstupují vysoké riziko s vidinou vysokých výnosů. Na druhé straně jsou lidé, kteří dávají přednost absolutní jistotě (garanci), ale i ti podstupují riziko inflace, ţe se jejich majetek bude postupně sniţovat. Investiční profil můţe záviset na několika faktorech. Na věku, osobnosti investora, zkušenostech a znalostech. Můţeme rozlišovat mezi několika základními rizikovými profily. Konzervativní. Tento investor očekává velkou míru jistoty zisku i za cenu, ţe portfolio pravděpodobně nepřekoná výši inflace. Vyváţený. Očekávání investora je středně vysoký výnos, který překonává inflaci. Portfolio můţe mírně kolísat. Dynamický. Pro investora je důleţitý vysoký výnos. Portfolio bude vykazovat vyšší volatilitu hodnoty aktiv. 30 Inflace. In: Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: 33

34 Spekulativní. Tento typ investora preferuje maximalizaci výnosu, i přes riziko významného znehodnocení svých aktiv. Pro toto portfolio je charakteristická vysoká volatilita aktiv. Pro zvolení vlastního investičního profilu nám můţe pomoci investiční dotazník (viz Příloha 3). Výběr rizikovosti portfolia je přesto na uváţení investora. Investiční dotazník lze brát pouze jako pomůcku. Revize finančního plánu Opakovaně po určité době musíme provádět aktualizaci našeho finančního plánu. Je téměř jisté, ţe mezi realizací finančního plánu a konečným datem (neţ dojde k naplnění určitého cíle), nastane v ţivotě několik situací, na které musíme reagovat a přizpůsobovat náš finanční plán (např.: narození dítěte nebo naopak osamocení dítěte, zvýší nebo se sníţí naše příjmy atd.). Aktualizace probíhá shodně, jak při realizaci finančního plánu: Ověříme si, ţe se nezměnili naše priority v oblasti cílů. Zanalyzujeme naše příjmy a výdaje. Zkontrolujeme, jestli je dostatečné zajištění. Zkontrolujeme produkty, zda dochází k očekávaným výnosům, a tudíţ nás vedou ke splnění finančních cílů. Přehlednou tabulku jako příklad pro zjištění přehledu příjmů a výdajů, a také příklady navrţení finančních cílů naleznete v Příloze 1. 34

35 3 DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČR Důchodový systém v ČR doznal v jeho historii mnoho změn. Poslední změna nastala 1. ledna 2013, kdy proběhla důchodová reforma. Od té doby má náš systém tři pilíře. První pilíř tvoří státní systém povinného důchodového pojištění, který je průběţně financovaný. Druhý pilíř je důchodové spoření, vstup je dobrovolný s moţností odklonění části důchodového pojištění na svůj účet u penzijní společnosti. Musím poznamenat, ţe i kdyţ je druhý pilíř nejmladší, uţ se jedná na naší politické scéně o jejím zrušení. Třetí pilíř se skládá z dobrovolného doplňkového penzijního spoření, které vzniklo z penzijního připojištění. Nyní se skládá ze dvou fondů, a to z transformovaných, které se přeměnili z dřívějších penzijních fondů a účastnických, do kterých mohou vstupovat nový účastníci. Tabulka 4 Tři pilíře systému důchodového spoření 3.1 Reforma důchodového systému Zdroj: AWD ČR 31 V devadesátých letech dvacátého století započala diskuze mezi ekonomy o nutnosti reformy důchodové soustavy. Řada ukazatelů potvrzuje, ţe český státní důchodový systém je dlouhodobě neudrţitelný. V budoucnosti se můţe stát, ţe náklady na vyplácení důchodových dávek budou tak vysoké, ţe můţou být příčinou krachu státních financí. 31 PRODUKTOVÝ MANAGEMENT. Důchodová reforma: pro někoho výhodná, pro někoho ne. Brno: AWD ČR,

36 Z tohoto důvodu byla zřízena tzv. Bezděkova komise, která v letech od 2004 aţ do 2005 měla za úkol připravit podklady pro rozhodnutí o důchodové reformě dle dohody předsedů tehdejších politických stran. 32 Své poznatky Výkonný tým publikoval v Závěrečné práci. 33 Na tuto komisi navazovala tzv. druhá Bezděkova komise pod názvem Poradní expertní sbor (dále PES), která vznikla v roce Měla za cíl analyzovat současný stav důchodového systému a doporučit moţné alternativy reformy důchodového systému pro budoucí vládu. 34 Své závěry shrnula v Závěrečné práci PES Problémy současného důchodového systému Mezi nejvýznamnější problémy důchodového systému ČR můţeme zahrnout fenomén stárnutí populace a rapidně se zvyšující saldo na důchodovém účtu. Demografický vývoj V demografickém vývoji můţeme pozorovat několik trendů. Jsou to hlavně projevy demografického stárnutí. Roste průměrný věk obyvatelstva a s tím roste zastoupení seniorů v populaci. Zároveň dochází k poklesu porodnosti. Mění se tím věková struktura takovým způsobem, ţe se zvyšuje podíl seniorů a sniţuje se podíl dětí do 15 let. Tzn., ţe se v dohledné době bude sniţovat podíl obyvatelstva v produktivním věku. Podle statistiky z roku 1948 připadalo 9,5 pracujících na jednoho důchodce. Podle prognózy má v roce 2050 připadat jen 1,2 pracujících na jednoho důchodce. Demografický vývoj obyvatelstva v ČR se tak stává jedním z nejzávaţnějším problémem souvisejícím s udrţitelností financování důchodového systému. 32 Příprava podkladů pro rozhodování o pokračování důchodové reformy v letech 2004 aţ 2005 (činnost tzv. Bezděkovy komise). In: Důchodové pojištění [online] [cit ]. Dostupné z: 33 BEZDĚK, Vladimír a VÝKONNÝ TÝM. Závěrečná zpráva [online]. Praha: MPSV, 2005, [cit ]. Dostupné z: 34 Výstupy a činnost II. Bezděkovy komise. In: Důchodové pojištění [online] [cit ]. Dostupné z: 35 BEZDĚK, Vladimír a PORADNÍ EXPERTNÍ SBOR. Závěrečná zpráva PES [online]. Praha: MPSV, 2010, [cit ]. Dostupné z: 36

37 Obrázek 8 Očekávaná věková struktura obyvatelstva v roce 2020, 2050 Zdroj: Burcin 36 Saldo důchodového účtu ČR Na důchodovém účtu se od roku 2009 vytvářejí hluboké deficity, které zatěţují státní rozpočet. Rozdíl mezi vybraným důchodovým pojištěním a vyplacenými důchody byl v roce 2013 více jak 49 mld. Kč (viz Graf 2) a je velice pravděpodobné, ţe stále poroste. Saldo neznamená, ţe uţ nejsou finance na výplatu důchodů. Stát, ale musí zdroje na výplatu najít někde jinde. Ať uţ z výběru jiných daní nebo si musí půjčovat. Takto to nemůţe být prováděno do nekonečna, můţe hrozit selhání veřejných financí. Růst schodku důchodové účtu se v roce 2013 opět prohloubil, ale jeho navyšování se oproti posledních dvou let, kdy se zvýšil zhruba o deset miliard korun, zpomalil. Důvodem je výrazné sníţení růstu celkového objemu vyplácených penzí 37. Podle Petra Suleka z Ministerstva práce a sociálních věcí: Co se týká možností snižování deficitu, pak v krátkém časovém horizontu z roku na rok nelze počítat se zásadnějším či skokovým snížením, protože to by si vyžadovalo relativně extrémní opatření typu výrazné zvýšení pojistné sazby nebo výrazné snížení důchodových dávek BURCIN, Boris a Tomáš KUČERA. Prognóza populačního vývoje České republiky [online]. Praha: MF ČR, 2010, s. 23 [cit ]. Dostupné z: 37 ČTK. Schodek důchodového účtu loni opět rostl, ale pomaleji. Patria online [online] [cit ]. Dostupné z: 38 Důchodový účet má problémy. Loni byl v děsivém propadu. In: Týden.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 37

38 Graf 2 Rozdíl příjmů a výdajů důchodového účtu ČR Zdroj: 39 vlastní zpracování Moţnosti řešení udrţitelnosti důchodového systému Udrţitelnost financování důchodového systému lze řešit několika způsoby. Jednak parametrickými změnami, které řeší změny nastavení určitého parametru (zvýšení odvodů do systému důchodového pojištění, změna odchodu do důchodu, změna ve valorizování důchodů), anebo systémovými změnami, které řeší kompletní transformaci systému financování. Vyřešit tuto problematiku nelze pouze jedním způsobem, ale jejich vzájemnou kombinací. Zvýšení odvodů do systému důchodového pojištění Stát můţe zvýšit daně pracujícím tak, aby měl dost financí pro dávky nepracujícím. Stávající důchodové pojištění má charakter zdanění práce, a proto zvyšování daní má svou hranici. Vysoké zdanění má za následek niţší konkurenceschopnost podniků, tudíţ dojde k niţší zaměstnanosti a tedy dalším výpadkům příjmů do státního systému. Jiţ nyní je daňová kvóta v ČR při mezinárodním srovnání jedna z nejvyšších (viz Graf 3). 39 ČTK. Schodek důchodového účtu loni opět rostl, ale pomaleji. Patria online [online] [cit ]. Dostupné z: 38

39 Graf 3 Deset zemí OECD s nejvyššími daněmi v roce 2011 (daň + sociální pojištění) Zdroj: vlastní zpracování Zvýšení počtu pracujících Stát má dvě moţnosti. Sníţit počet důchodců a zvýšit migraci. Sníţení počtu penzistů, lze vyřešit posunem doby odchodu do důchodu (viz Obrázek 9). Zvýšení migrujících pracovníků můţeme povaţovat spíše jako zpestření. Problémem je nekvalifikovanost přicházejících pracovníků, protoţe příliv kvalifikovaných pracovníků z vyspělých zemí je zanedbávající. Pokud by se příliv migrujících zvýšil natolik, mohlo by to v krajním případě vést aţ ke ztrátě identity národa. Obrázek 9 Zvyšování odchodu do důchodu Zdroj: OECD: Češi platí deváté nejvyšší daně. Česká televize [online] [cit ]. Dostupné z: 39

40 Sníţení penzí Sníţení deficitu důchodového účtu je moţné sníţením státních výdajů za vyplácení dávek na penzi. Shrnutí Důchodová reforma v ČR proběhla ve dvou krocích. K 1. lednu 2012 měla účinnost, tzv. malá důchodová reforma, která se týkala změn v prvním průběhovém pilíři. Byly provedeny parametrické změny v prvním státním pilíři. Došlo k navyšování věku odchodu do starobního důchodu, změnily se parametry pro výpočet důchodu a změnila se valorizace vyplácených důchodů 42. Od 1. ledna 2013 proběhly systematické změny v důchodovém systému, tzv. velká důchodová reforma. Zavedl se druhý fondový pilíř, který znamená pro účastníky moţnost odklonění části pojistného na důchodové pojištění na svůj účet spravovaný penzijní společností. Dále se upravila (navýšila) výše státního příspěvku na doplňkové penzijní spoření (III. pilíř). Minulá česká vláda, v čele s ODS, nastartovala v roce 2013 reformu důchodového systému. Tyto změny sice byly uskutečněny, ale nesetkaly se s pochopením u tehdy největší opoziční strany ČSSD. Ta prohlašovala, ţe jakmile uspěje v dalších parlamentních volbách, tak některé změny (hlavně ohledně II. pilíře) zruší. V říjnových volbách v roce 2013 do poslanecké sněmovny vyhrála ČSSD a s podporou stran ANO a KDU-ČSL ustanovila komisi, která má projednat ukončení II. pilíře. Zrušením II. pilíře se dostáváme prakticky do stavu, který byl před důchodovou reformou v roce V současnosti chybí jasná koncepce reformy důchodového systému v ČR. 3.2 I. Pilíř Státní systém důchodového pojištění Je zaloţen na povinném základním důchodovém pojištění s výplatou starobních důchodů podle zákona č. 155/1995 Sb. (během účinnosti jiţ prošel několika legislativními změnami). Zákon je jednotný pro všechny pojištěnce, pouze pro tzv. silové rezorty (vojáci, hasiči, 41 Jak se má nově posunout důchodový věk. Idnes.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 42 Důvody reformy. In: MPSV [online] [cit ]. Dostupné z: 40

41 policisté) platí určité odchylky. Funguje na principu průběţně financovaného systému (PAYG), který je dávkově definovaný (DB). Dominantním zdrojem prvního pilíře je pojistné na důchodové pojištění. Zaměstnanci odvádějí důchodové pojištění ze mzdy a podnikatelé ze zisku. V současnosti je sazba nastavena na 28% z hrubého příjmu. Z toho hradí zaměstnanec 6,5% a zaměstnavatel z vlastních zdrojů 21,5%. Osoba samostatně výdělečně činná hradí 28% z vyměřovacího základu. Vybrané pojistné je ihned pouţito na vyplácení penzijních dávek současným důchodcům (viz Obrázek 10). Obrázek 10 První pilíř státní důchodový systém Zdroj: AWD ČR 43 Systém vyuţívá více neţ 99% obyvatel vyššího věku neţ je hranice pro odchod do důchodu. Vyznačuje se velkou mírou solidarity mezi generacemi, protoţe odvedené pojistné bude pravděpodobně vyšší, neţ vyplacený důchod. První pilíř je důleţitým prvkem systému, i kdyţ jeho vliv na výši penze se bude sniţovat. Druhy důchodů Přímé důchody stanovují se jako základní výměra z průměrné mzdy a doby pojištění. Doţivotní starobní důchod. Invalidní důchod. Odvozené důchody stanovují se jako procentní výměra z důchodu zemřelého. Vdovský a vdovecký důchod. Sirotčí důchod. 43 PRODUKTOVÝ MANAGEMENT. Důchodová reforma: Krok č. 4. Brno: AWD ČR,

42 Důleţité informace V případě, ţe pojištěnec zemře před odchodem do starobního důchodu, tak na zaplacené pojistné do státního systému, nevzniká nárok na dědictví a prostředky zůstanou v systému a pouţijí se na výplatu jiných dávek. Podmínky nároku na starobní důchod můţete nalézt na webové stránce České správy sociálního zabezpečení. 44 Kalkulátor pro výpočet starobního důchodu a stanovení data vzniku nároku na starobní důchod naleznete na webové stránce Ministerstva práce a sociálních věcí II. Pilíř Důchodové spoření V rámci důchodové reformy Nečasovy vlády vznikl od druhý fondový pilíř. Uţ před počátkem druhého pilíře probíhaly velké diskuze o jeho výhodnosti. Druhý pilíř byl připravován ve velkém chvatu a během procesu schvalování doznal mnoho změn, poslední byla provedena ještě měsíc před spuštěním reformy. Byl prosazen vládou, jejíţ mandát nebyl tak silný, aby šlo pravidla druhého pilíře navrhnout atraktivněji. Do konce roku 2014 vstoupilo pouze účastníků 46. Jiţ tehdy z řad ČSSD zaznívalo, ţe pokud vyhrají volby, tak druhý pilíř zruší nebo ho pozmění tak, aby byl pro občany ČR nevýhodný. Nyní se zdá první varianta, tj. zrušení druhé pilíře, jako nejpravděpodobnější varianta. Za tímto účelem byla sjednána Odborná komise pro důchodovou reformu, která má projednat zrušení druhého pilíře (webové stránky této komise 47 ). Charakteristika Rozhodnutím vstupu do druhého pilíře, si kaţdý občan (zaměstnanec) můţe odklonit z pojistného na důchodové pojištění 3 %, které si převede do vybraného důchodového fondu u penzijní společnosti. Zároveň si musí přidat 2 % z vlastních prostředků. Dohromady tedy účastníkovi půjde kaţdý měsíc do důchodového fondu 5 % z jeho hrubé mzdy (viz Obrázek 11). Osoby samostatně výdělečně činné (dále OSVČ) mohou také vstupovat do druhého Ekonomické ukazatele PS a jejich fondů za rok Asociace penzijních společností ČR [online] [cit ]. Dostupné z:

43 pilíře. Nyní OSVČ odvádí ze svého vyměřovacího základu pojistné ve výši 29,2 %. V případě, ţe by se OSVČ stal účastníkem důchodového spoření, pak by si odklonil na důchodové spoření 5 %, ale zároveň za předpokladu, ţe se sazba pojistného zvýší o 2 % 48. Obrázek 11 Druhý pilíř - důchodové spoření Zdroj: AWD ČR III. Pilíř Doplňkové penzijní spoření Doplňkové penzijní spoření (dále DPS) je zaloţeno na dobrovolném dlouhodobém spoření účastníků na vlastní účet u nezávislých finančních institucí s podporou státu, ve formě státních příspěvků a s moţností příspěvků od zaměstnavatele. Vyuţívá plně kapitálový systém financování (FF), který je příspěvkově definovaný (DC). Charakteristika dle zákona: DPS je shromažďování a umísťování příspěvků účastníka doplňkového penzijního spoření, příspěvků placených za účastníka jeho zaměstnavatelem a státních příspěvků do účastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností a vyplácení dávek z doplňkového penzijního spoření, jehož účelem je zabezpečit doplňkový příjem účastníka ve stáří nebo invaliditě ŠTÍBR, Tomáš. Koncept zabezpečení penze. Praha, 2013, s. 25. Bakalářská práce. BIVŠ, a.s. 49 PRODUKTOVÝ MANAGEMENT. Důchodová reforma: Krok č. 4. Brno: AWD ČR, O doplňkovém penzijním spoření. In: zákon č. 427/2011 Sb Dostupné z: 43

44 Obrázek 12 III. pilíř - Doplňkové penzijní spoření Zdroj: AWD ČR 51 Institut penzijního připojištění byl zaveden v roce 1994, na základě zákona č. 42/1994 Sb. Záměrem vzniku byla snaha doplnit stávající průběţný systém o další pilíř, kde by si občané individuálně spořili na penzi, a který by spravovali finanční instituce nezávislé na státu. Většina penzijních fondů získala licenci ke svému vzniku uţ během prvních dvou let. Vzniklo tak 47 subjektů, ale dva fondy nikdy svou činnost nezahájily. V následných letech docházelo k fúzím a krachům některých fondů. Sektor penzijního připojištění slučování nepoznamenalo, spíše naopak, to přispělo k jeho stabilizaci. Fondům konsolidace trhu prospěla v podobě úspory provozních nákladů. V současnosti působí v ČR 10 penzijních společností. Ty jsou převáţně členy nadnárodních společností nebo bank. Přijetím zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem se stala ČR jednou z prvních transformujících se ekonomik, která další pilíř zavedla. Od svého vzniku prošel zákon řadou změn. K významné změně došlo v roce 1999, přijetím novely zákona č. 170/1999 Sb. Došlo ke zlepšení kvalitativní stránky penzijního připojištění. Posílila bezpečnost systému a zvýšily se motivační prvky vedoucí k dlouhodobému odkládání úspor občanů. Penzijní fondy musely navýšit základní kapitál a byla zvýšena jejich kontrola. Zvýšil se státní příspěvek, zavedly se daňové odpočty jak pro účastníky, tak i pro zaměstnavatele, kteří přispívali svým zaměstnancům. V roce 2011 se připravovala důchodová reforma, která přinesla další zásadní úpravu, a to zákonem č. 427/2011 Sb., který nahradil zákon č. 42/1994 Sb. Došlo k transformaci penzijních fondů na penzijní společnosti. Vznikly nové účastnické fondy, které 51 ODDĚLENÍ PRODUKTOVÉHO MANAGEMENTU. Důchodová reforma: pro někoho výhodná, pro někoho ne. Brno: AWD ČR,

45 jiţ negarantují nezáporný výnos. Byl oddělen majetek účastníků od majetku akcionářů penzijních společností. Podpora státu Stát podporuje doplňkové důchodové spoření třemi způsoby: Státní příspěvky. Na kaţdý příspěvek od 300 Kč přispívá stát určitou částkou. Optimální částka pro získání max. státní podpory je Kč měsíčně (viz Tabulka 5). Daňové úlevy pro účastníka. Účastník si můţe sníţit svůj daňový základ o roční příspěvky, které jsou vyšší neţ Kč (viz Tabulka 5). Optimální výše příspěvku pro získání max. daňových úlev je Kč měsíčně. Příspěvky zaměstnavatele. Zaměstnavatel má moţnost přispívat na účet DPS svého zaměstnance. Poskytnutí příspěvku je na zaměstnavateli a je povaţován jako forma benefitu. Tyto příspěvky jsou osvobozeny od daně z příjmu, nemusí se tedy odvádět sociální ani zdravotní pojištění. Příspěvky zaměstnavatele na DPS jsou výhodnější neţ zvýšení mzdy zaměstnance o stejnou částku. Navíc si zaměstnavatel můţe sníţit svůj daňový základ aţ o Kč ročně na jednoho zaměstnance. Tabulka 5 Výše státního příspěvku a výše daňových odpočtů Měsíční příspěvek v Kč Příspěvek účastníka Státní příspěvek Daňové odpočty Úspora na dani z příjmů Zdroj: vlastní zpracování Transformované fondy Transformované fondy (dále TF) vznikly přeměnou z penzijních fondů v roce Účastníci penzijního připojištění, kteří uzavřeli smlouvu s penzijním fondem do , byli automaticky převedeni do těchto fondů. 45

46 Struktura transformovaného fondu Transformované fondy musí nadále vyuţívat velmi konzervativní strategie a nadále své portfolio mít sestavené z instrumentů, které jí nařizuje zákon. To dává TF moţnost garantovat minimálně nulové zhodnocení. Penzijní společnost nakládá s prostředky účastníků s odbornou péčí tak, aby byla zaručena bezpečnost, kvalita, likvidita a rentabilita skladby finančního umístění jako celku. Peněţní prostředky shromáţděné v transformovaném fondu mohou být umístěné zejména do: dluhopisů, jejichţ emitentem je členský stát OECD nebo centrální banka tohoto státu a dluhopisů, za které převzal záruku členský stát OECD, dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou finanční institucí, jejíţ je ČR členem, podílových listů otevřených podílových fondů, cenných papírů, přijatých k obchodování na evropském nebo zahraničním regulovaném trhu země OECD, movitých věcí představující záruku bezpečného uloţení peněţních prostředků, kromě cenných papírů, nemovitostí poskytujících záruku spolehlivého uloţení peněţních prostředků a slouţících zcela nebo převáţně k podnikání nebo bydlení, vkladových účtů, vkladních kníţek a vkladů potvrzených vkladovým certifikátem nebo vládním listem, a to u banky nebo pobočky zahraniční banky na území ČR nebo u banky se sídlem na území států OECD O penzijním připojištění se státním příspěvkem. In: zákon č. 42/1994 Sb Dostupné z: Bn~C3~AD&nr=42~2F1994&rpp=15#seznam 46

47 Graf 4 Průměrné rozdělení aktiv transformovaných fondů (k 3. čtvrtletí 2014) Zdroj: vlastní zpracování Převod příspěvků mezi penzijními společnostmi Účastníci transformovaného fondu mají moţnost volby, jestli zůstanou nadále podle starých pravidel v transformovaném fondu, nebo převedou své příspěvky do účastnických fondů. Tato změna je moţná pouze jednostranně, protoţe přechod z účastnického fondu do transformovaného fondu jiţ nebude moţný. Také není moţný přechod na transformovaný fond jiné penzijní společnosti. Pokud bychom chtěli změnit penzijní společnost, lze to pouze v případě, ţe v první řadě přejdeme z transformovaného fondu na účastnický fond té samé společnosti a pak jiţ změnu na jinou penzijní společnost provést lze. Obrázek 13 Převod mezi transformovaným a účastnickým fondem Zdroj: AWD ČR Ekonomické ukazatele penzijních fondů APF za rok Asociace penzijních společností [online] [cit ]. Dostupné z: 54 PRODUKTOVÝ MANAGEMENT. Důchodová reforma: pro někoho výhodná, pro někoho ne. Brno: AWD ČR,

48 Výnosy transformovaných fondů Transformované fondy jsou zaloţené na velmi konzervativní strategii, jejich portfolia tvoří převáţně dluhopisy, k 3. čtvrtletí 2014, tvořily více jak 74% celého portfolia (viz Graf 4), proto výnosy v lepších letech jen slabě překračují inflaci, v těch horších svůj boj prohrávají. Zhodnocení TF, jakoţto i reálné zhodnocení naleznete v Příloze 2. Podmínky pro vznik nároků na dávky z TF Starobní penze. Nárok na výplatu starobní penze vzniká účastníkovi, který splnil dvě podmínky. První podmínka znamená dosáhnutí 60 let (podle penzijního plánu č. 1, stačí účastníkovi dosáhnout 50 let) nebo jiţ je ve starobním důchodu. Zároveň se musí splnit druhá podmínka, a to zasílání příspěvků po dobu 60 měsíců (pozn. nestačí mít platnou smlouvu po dobu 60 měsíců). Sjednání starobní penze bylo povinné. Při nároku na starobní penzi si můţeme vybrat mezi různými variantami. Nejčastěji to bývá zasílání penze doţivotně nebo vyplácení na určitou dobu. Výsluhová penze. Výplata výsluhové penze je podmíněna placením příspěvků po dobu 180 měsíců (tj. 15 let). Účastníkovi tak vznikne nárok na výplatu aţ 50% z naspořených příspěvků. Penze musí být sjednaná ve smlouvě, není totiţ povinná. Pozůstalostní penze. V případě úmrtí účastníka je podmínkou pro vyplacení pozůstalostní penze oprávněným osobám k tomu určeným ve smlouvě zasílání příspěvků minimálně po dobu 36 měsíců. Vyplácí se ze všech prostředků, tj. z celého objemu naspořených příspěvků účastníka, zaměstnavatele, státu, třetí osoby a výnosy z hospodaření fondu. Sjednání penze není povinné. Invalidní penze. Podmínkami na nárok invalidní penze jsou přiznání plného invalidního důchodu a placení příspěvků min. po dobu 36 měsíců. Vyplácí se ze všech prostředků. Sjednání není povinné. Jednorázové vyrovnání. V případě vzniku nároku na penzi jsou veškeré prostředky vyplaceny najednou. Odbytné. o Odbytné účastníkovi. V případě, ţe účastník předčasně vypověděl smlouvu a platil příspěvky alespoň 24 měsíců, pak má nárok na odbytné. Výplata odbytného v sobě nezahrnuje státní příspěvky a zhodnocení z nich plynoucí, ty se vracejí zpět do státního rozpočtu. 48

49 o Odbytné pozůstalým. Zemře-li účastník a nevznikl nárok na pozůstalostní penzi, pak je odbytné vyplaceno oprávněným osobám uvedeným ve smlouvě Účastnické fondy Do účastnických fondů (dále ÚF) mohou vstupovat noví účastníci doplňkového penzijního připojištění nebo účastníci transformovaných fondů převádět své prostředky od Charakteristika Účastnické fondy nabízejí účastníkům zvolit si z několika typů fondů, které se liší investiční strategií. Počet typů fondů v účastnickém fondu není omezen, závisí to na penzijní společnosti. Převáţně se fondy vyskytují ve strategii konzervativní, vyváţené a dynamické. Účastník ÚF má moţnost si zvolit jeden nebo i kombinaci několika typů účastnických fondů podle svého rizikového profilu. ÚF jiţ nemají povinnost hospodařit beze ztrát, a tak investiční riziko nese plně účastník. Graf 5 Průměrné rozdělení aktiv vybraných účastnických fondů (k 3. čtvrtletí 2014) Zdroj: apfcr.cz vlastní zpracování 55 Převod příspěvků mezi penzijními společnostmi Účastník ÚF má moţnost přestoupit do jakéhokoliv jiného účastnického fondu u jiné penzijní společnosti, ale nemůţe uţ přestupovat do transformovaných fondů. 55 Ekonomické ukazatele penzijních fondů APF za rok Asociace penzijních společností [online] [cit ]. Dostupné z: 49

50 Podmínky pro vznik nároků na dávky z ÚF Starobní penze na určenou dobu. Účastník má nárok na tuto penzi při splnění dvou podmínek, a to dosaţení věku pro vznik nároku na starobní penzi a zároveň placení příspěvků po dobu min. 60 měsíců. Starobní penze je vyplácená penzijní společností buď ve splátkách v určené výši, nebo v určitém počtu splátek. Je moţné vyuţití předdůchodu pět let před odchodem do starobní penze. Invalidní penze na určenou dobu. Při přiznání invalidity III. stupně a zároveň zaslání příspěvků min. za 36 měsíců. Je vyplácená penzijní společností buď v určitých splátkách, nebo v určitém počtu splátek. Jednorázové vyrovnání. Účastník, který dosáhl věku na nárok starobní penze a současně spořil min. 60 měsíců, můţe své prostředky vybrat najednou. Odbytné. V případně předčasného zániku smlouvy a doba zasílání příspěvků překročí 24 měsíců, má účastník nárok na odbytné. Z hodnoty prostředků jsou odečteny poskytnuté státní příspěvky a výnosy z nich plynoucí. Úhrada jednorázového pojistného pro doţivotní penzi. Podmínky pro poskytnutí této penze je shodná jako u starobní penze. Prostředky účastníka se převedou na účet pojišťovny, která doţivotně vyplácí účastníkovi pravidelné splátky. Úhrada jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu a výši důchodu. Podmínky pro poskytnutí této penze je shodná jako u starobní penze. Prostředky účastníka se převedou na účet pojišťovny, která po stanovenou dobu vyplácí účastníkovi stanovenou výši důchodu. Předdůchod. Je moţný u variant starobní penze, úhrady jednorázového pojistného pro doţivotní penzi a pro penzi na stanovenou dobu. Předdůchod můţe účastník čerpat jiţ pět let před nárokem na starobní penzi. Účastník tak bude pobírat měsíční důchod po určenou dobu. Důchod musí být v min. výši 30% průměrné mzdy v národním hospodářství, tj. pro vyuţití předdůchodu musí mít účastník na účtu DPS naspořeny dostatečné prostředky. Splátky nejdou přerušit nebo pozastavit a jejich pobírání musí být min. po dobu dvou let. Čerpání předdůchodu nemá vliv na výši státního starobního důchodu Shrnutí Doplňkové penzijní spoření by mělo být základním kamenem zajištění financí na penzi. Transformované fondy se vyznačují nízkým rizikem, jednak zákonem danými podmínkami, do jakých instrumentů fondy mohou investovat, a jednak oddělením majetku účastníků od 50

51 majetku fondu. Jsou charakteristické nízkým zhodnocením, které se pohybuje na hranici inflační míry. Velkou výhodou produktu jsou státní příspěvky a příspěvky zaměstnavatele. Vyuţít spoření v transformovaném fondu doporučuji pro lidi, kterým je 55 let a více nebo mají 10 a méně let do odchodu do důchodu. Důvodem je konzervativní strategie a krátký časový horizont. Ostatním bych doporučoval převod do účastnického fondu, a tím vyuţití dynamičtější strategie. Účastnické fondy jsou pro nové účastníky, anebo do něho mohou převést své prostředky účastníci z transformovaného fondu. Účastník má na výběr z několika investičních strategií, dle investičního profilu a časového horizontu (doba řádného odchodu do starobní penze). Na výběr jsou to převáţně konzervativní (tuto strategii musí mít v nabídce kaţdá PS), vyváţená a dynamická strategie. Strategie se liší rizikovostí, a tím i potencionálním výnosem. Jakou investiční strategii tedy zvolit? V prvé řadě je nutné vyplnit investiční dotazník (příklad investičního dotazníku naleznete v Příloze č. 3), a zjistit tak svůj rizikový profil, který účastníkovi doporučuje určitý fond. Nakonec je to pouze na výběru účastníka, protoţe investiční dotazník můţe odmítnout a rozhodnout se dle svého uváţení. Doporučuji dodrţovat určitá pravidla: horizont je niţší neţ 10 let konzervativní nebo vyváţená strategie, horizont nad 10 let vyváţená nebo dynamická strategie. Tabulka 6 Daňové aspekty při ukončení DPS Způsob ukončení Příspěvek Výnos z příspěvků účastníka státní firmy účastníka státní firmy Doţivotní penze 0% 0% 0% 0% 0% 0% Starobní penze na určenou dobu 0% 0% 0% 15% 15% 15% Penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výši 0% 0% 0% 0% 0% 0% Jednorázové vyrovnání penze 0% 0% 15% 15% 15% 15% Odbytné - předčasné ukončení 0% vrací se 0% 15% vrací se 15% Zdroj: www. kbps.cz Výplata dávek. KB Penzijní společnost [online] [cit ]. Dostupné z: 51

52 Tabulka 7 Komparace transformovaných a účastnických fondů Jedinečné hledisko Transformované fondy Pokračování penzijního připojištění po TF má stejné podmínky jako penzijní připojištění Účastnické fondy Penzijní spoření pro smlouvy sjednané po Investiční strategie Velmi konzervativní strategie, dle zákona má fond velmi omezené moţnosti, kam umístit peněţní prostředky účastníků Povinné konzervativní fondy - nízké Vyváţený fond - střední Dynamické fondy - střední aţ vysoké event. další fondy, podle nabídky PS Výnosy, garance Riziko Nízké - není moţnost si zvolit svou vlastní strategii, je ale garantováno minimálně nulové zhodnocení Nízké Podle výběru strategie (fondy lze různě kombinovat), nejsou garantovány: Povinné konzervativní fondy - nízké Vyváţený fond - střední Dynamické fondy - střední aţ vysoké Podle výběru strategie (fondy lze různě kombinovat): Povinné konzervativní fondy - nízké Vyváţený fond - střední Dynamické fondy - střední aţ vysoké Likvidita Nízká Velmi nízká Účast ve třetím pilíři Výstup Dobrovolná Lze za předpokladu, ţe účastník spořil nejméně 24 měsíců. Při předčasném ukončení účastník ztrácí nárok na státní příspěvky Státní příspěvky, daňové úlevy pro účastníky, moţnost získání příspěvků od zaměstnavatele Nárok na výplatu naspořených peněz Starobní penze Výsluhová penze Pozůstalostní penze Invalidní penze Jednorázové vyrovnání Odbytné Ano Starobní penze na dobu určenou Invalidní penze na určenou dobu Jednorázové vyrovnání Odbytné Úhrada jednorázového pojistného pro doţivotní penzi Úhrada jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu Předdůchod Zdroj: Štíbr ŠTÍBR, Tomáš. Koncept zabezpečení penze. Praha, 2013, s. 38. Bakalářská práce. BIVŠ, a.s. 52

53 Výhody DPS: Státní příspěvky. Na kaţdý příspěvek od 300 Kč má účastník nárok na státní příspěvek. Příspěvky zaměstnavatele. Zaměstnavatel má moţnost přispívat v libovolné výši na účet DPS svého zaměstnance. Daňová úspora. Účastník má moţnost sníţit si svůj daňový základ o roční příspěvky, které jsou nad Kč. Při měsíční úloţce je daňová výhoda aţ Kč. Oddělení majetku účastníků od majetku fondu. V bilanci penzijní společnosti musí být rozdělen majetek PS od majetku účastníků. PS tak nemůţe sniţovat své náklady o výnosy účastníků a majetek účastníků nemůţe být ani součástí insolvenčního řízení PS. Nevýhody DPS: - Nízká likvidita. U transformovaného fondu je nárok na některou z penzí aţ po 15 letech spoření, ale lze vybrat max. 50% z naspořených prostředků (výsluhová penze). Provést výběr veškerých prostředků lze aţ po 60 roce věku účastníka. U účastnických fondů lze výběr provést aţ odchodem do starobního důchodu, v případě renty lze čerpat pět let před nárokem na starobní penzi. - Konzervativní charakter u transformovaného fondu. Nízké zhodnocení. - Politické riziko. Jedná se o státem podporovaný produkt, ale nikde není stanoveno, ţe podpora bude poskytována po celou dobu spoření. 53

54 4 ALTERNATIVNÍ ZPŮSOBY ZABEZPEČENÍ NA PENZI Mezi alternativní způsoby zabezpečení financí na důchod můţeme prakticky zařadit jakýkoliv produkt, který není zařazen do jednoho ze tří pilířů důchodového systému v ČR. 4.1 Doma tzv. ve slamníku Tento způsob šetření a ukládání hotovostních peněz (bankovek a mincí) je spořením v původním slova smyslu. Má u nás dlouhodobou tradici, uţ naše (pra)babičky a (pra)dědečkové své úspory odkládali nebo spíše ukrývali po různých místech v domácnosti. Na vině je velká konzervativnost Čechů podstoupit vyšší riziko a nedůvěra ve finanční instituce. Tento způsob spoření, ale nemůţeme povaţovat za způsob zhodnocování peněz. Ty nejsou jakkoliv zhodnocovány, ale naopak vlivem inflace jejich reálná kupní síla klesá (viz Graf 6). Ukládání peněz doma také s sebou nese riziko ztráty naspořených peněz vlivem krádeţe nebo ţivelné události (poţár, povodeň). Graf 6 Jak se změnila reálná hodnota peněz od roku 1995 Zdroj: vlastní zpracování 58 Inflace. In: Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: 54

55 Doporučení Spořit si finance na důchod doma v tzv. slamníku je velice nepraktické. Peníze se v dlouhém horizontu výrazně znehodnocují vlivem inflace. Pro představu, jak působí inflace na úspory, ukazuje Graf 6. Pokud bychom měli v roce 1995 částku 100 tis. Kč, tak vlivem inflace bychom dnes měly hodnotu zhruba 53 tis. Kč z tehdejší doby. Peníze ztratili okolo 47% své kupní síly. Peníze doma doporučuji drţet pouze z transakčního motivu, tj. k provádění běţných peněţních operací (nákupy zboţí a sluţeb). 4.2 Spořicí účet Spořicí účet můţeme definovat jako ukládání finančních prostředků na svůj účet v bance, a to v libovolných částkách, nepravidelných platbách, a při určitém úroku. Charakteristika Spořicí účet se vyuţívá k ukládání krátkodobých úspor, které aktuálně nevyuţijeme, ale v případě nenadálé situace jsou nám kdykoliv k dispozici. Jedná se tedy převáţně o netermínovaný spořící vklad, který je úročen vyšší sazbou neţ běţný účet. Ukládání finančních prostředků nemusí být pravidelné, ale je zcela na vkladateli, kdy a jak vysokou peněţní částku uloţí na účet. Výběr probíhá ihned bez jakéhokoliv omezení a podmínek. Účty jsou nízkonákladové, většinou bývají bez poplatku za správu a vedení účtu. Vklady na spořicím účtu jsou zhodnocovány sazbou vyhlašovanou bankou, u které byl vklad uloţen. Úroková sazba není konstantní, ale banka ji můţe během trvání účtu měnit. Úroková sazba můţe být stanovena jako roční (p.a., per annun), pololetní (p.s., per semestre), čtvrtletní (p.q., per quartale), měsíční (p.m., per mensem), denní (p.d., per diem). Úroky se připisují zpravidla měsíčně, čtvrtletně nebo ročně. Výhodnější je častější připisování úroků, a to z důvodu, ţe se zhodnocuje jak vklad, tak i úrok, který byl připsán za předchozí období. Některé spořicí účty obsahují pásmové úročení. Tzn., ţe buď jsou vklady úročeny základní sazbou jen do určité výše vloţených prostředků, nebo naopak aţ od určité výše. Při překročení nebo nevloţení potřebných vkladů jsou tyto prostředky zhodnocovány výrazně niţší sazbou. Vklady na spořicím účtu jsou ze zákona pojištěny aţ do výše V případě úpadku banky je z Fondu pojištění vkladu vyplacena 100% náhrada. 59 Kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. In: zákon č. 156/1994 Sb Dostupné z: 55

56 Graf 7 Průměrné úrokové sazby vůči inflaci Zdroj: 60 Shrnutí Spořicí účet je nevhodný na dlouhodobé spoření. Tak jako peníze doma, i u spořicího účtu dochází k poklesu kupní síly vkladů, navíc v současné době je výnos ze spořicího účtu daněn sráţkovou daní ve výši 15%. Úrokové sazby z vkladů budou dále klesat, je to z důvodu nízkých úrokových sazeb vyhlašovaných centrální bankou. Jak je vidět v Grafu 7, úrokové sazby jen stěţí poráţejí inflaci, proto bych doporučil, aby spořicí účet slouţil pouze k uloţení finančních prostředků, které momentálně nepotřebujeme, ale v případně nenadálých okolností prostředky budeme urychleně potřebovat. Výhody spořicího účtu: Vyšší úrokové sazby neţ u běţného účtu. Minimální riziko, dané pojištěním vkladů do výše Vysoká likvidita. Peníze z účtu můţete vybrat dle rychlosti převodu prostředků mezi bankami (tj. max. do jednoho týdne, ale převáţně je to doba dvou dnů), popř. některé banky ke spořicímu účtu nabízejí debetní kartu. Absence výpovědních lhůt. 60 Inflace. In: Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: ARAD systém časových řad. In: ČNB [online] [cit ]. Dostupné z: 56

57 Nevýhody spořicího účtu: - Nízké zhodnocení. Úrokové sazby z vkladů jsou málokdy vyšší neţ inflační míra. - Výnosy ze spořicího účtu jsou daněny sráţkovou daní ve výši 15%. 4.3 Termínovaný vklad Termínovaný vklad je druh bankovního účtu, který slouţí k jednorázovému ukládání peněţních prostředků, které jsou vázány na určitou dobu a za předem stanovenou úrokovou sazbu. Charakteristika Termínované vklady jsou určeny pro nejkonzervativnější střadatele, kteří upřednostňují jistotu zisku a bezpečí svých úspor. Většinou je stanovena minimální částka (obvykle v rozmezí tis. Kč), maximální částka nebývá omezena. Uloţit své vklady lze od několika dní (zpravidla týden) aţ po nejdelší dobu 5 let. V případě, ţe peníze vloţené na účet potřebujeme dříve, tak buď realizace výběru není moţná, nebo lze očekávat sankce (zpravidla % částka z vypovězené částky). Platí, ţe čím je delší doba uloţení termínovaného vkladu, pak je i nabídnuta vyšší úroková sazba. Vklady jsou ze zákona pojištěny aţ do výše Termínované vklady nabízejí dva druhy úrokové sazby: Fixní úroková sazba zůstává po celou dobu neměnná. Pohyblivá úroková sazba bývá nejčastěji navázaná na mezibankovní úrokové sazby (např. Pribor vyhlašovaná ČNB). Graf 8 Vkladové série pozn.: y výše vkladu, x doba splatnosti, A,B,C samostatné vklady Zdroj: Ptáček PTÁČEK, Jiří. Úspory a vklady. 2., aktualizované vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 1999, s ISBN

58 Způsob ukládání je na principu vkladové série. Kaţdý vklad je samostatným vkladem a má pevnou dobu splatnosti (viz Graf 8). Shrnutí Termínovaný vklad převáţně poskytuje vyšší zhodnocení neţ spořicí účet. Je to dáno omezením výběru vloţených finančních prostředků pod hrozbou sankce. Přesto vyuţití termínovaného vkladu není vhodné pro dlouhodobé spoření. Pro velmi konzervativní investory, kteří chtějí mít garanci výnosu a minimální riziko, je to moţnost spoření. Pak doporučuji delší dobu vkladu, který poskytuje vyšší zhodnocení. Vkladatel ale musí pamatovat na to, ţe se svými uloţenými financemi nebude moci disponovat. Vyuţití termínovaného vkladu doporučuji v případě, ţe investor disponuje většími finančními prostředky a ví, ţe po dobu termínovaného vkladu je nebude potřebovat. Výhody termínovaného vkladu: Vyšší úrokové sazby neţ na spořicím účtu. Minimální riziko. Vklady jsou pojištěny aţ do výše Nevýhody termínovaného vkladu: - Nízké zhodnocení. I přes vyšší úrokové sazby neţ mají spořicí účty, tak finanční prostředky znehodnocuje inflace. - Velmi nízká likvidita. Po dobu termínovaného vkladu nelze s financemi bez sankce disponovat. - Nelze na účet posílat mzdu, ani z něho platit. 4.4 Stavební spoření Stavební spoření je účelový druh spoření, při kterém vkladatel dlouhodobě ukládá prostředky u specializované banky. V průběhu spoření může čerpat státní podporu a po jeho skončení získává, při splnění dalších podmínek, nárok na úvěr ze stavebního spoření Co to je?. In: AČSS [online] [cit ]. Dostupné z: 58

59 Charakteristika Stavební spoření bylo v ČR zavedeno v roce 1993, zavedením zákona č. 96/1993 Sb., O stavebním spoření. Stavební spoření můţe provozovat pouze specializovaná banka na základě poskytnuté licence ČNB. Původně vzniklo za účelem získávání úvěrů na bydlení, ale v ČR se masově rozšířilo jako výhodný spořící produkt. Stavební spoření je účelové spoření spočívající: v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření, v poskytování státní podpory účastníků stavebního spoření. 63 Principem stavebního spoření je ukládání finančních prostředků na vlastní účet u stavební spořitelny. Za roční objem vloţených prostředků můţe účastník získat státní podporu. Navíc je součet celkových vkladů a státní podpory úročen sazbou danou stavební spořitelnou. Při splnění určitých podmínek lze čerpat úvěr ze stavebního spoření. Úvěr není nutný vyuţít, lze vybrat pouze naspořené prostředky. Aktuální parametry stavebního spoření: Vázací doba je 6 let. Tzn., ţe lze vklady vybrat ze stavebního spoření aţ po šesti letech, bez jakékoliv sankce. Pokud dojde k porušení této podmínky, jsou vyplaceny pouze účastníkovo prostředky a zhodnocení z nich plynoucí. Státní podpora a zhodnocení jsou vráceny zpět do státního rozpočtu. Státní podpora je vyplácena ve výši 10% ze souhrnného ročního vkladu. Maximální výše státní podpory činí Kč, coţ je při jednorázovém vkladu Kč nebo měsíční platbě Kč. Účastníkem SS můţe být fyzická osoba (není omezeno věkem) i právnická osoba, která je občan ČR, občan EU (s povolením k pobytu v ČR), fyzická osoba (s trvalým pobytem na území ČR a rodným číslem přiděleným orgánem ČR). Vklady stavebního spoření jsou zákonem pojištěny aţ do výše Připsané úroky podléhají 15% dani z příjmu. 63 O stavebním spoření. In: zákon č. 96/ Dostupné z: 59

60 4.4.1 Shrnutí Stavební spoření je stále hojně vyuţíváno jako výhodný spořící produkt, proto je také kritizován, ţe nesplňuje svůj účel, jako instrument k získání levnějšího úvěru na bydlení. Vzhledem k různým legislativním opatřením, hlavně sníţením státní podpory, se poměr stavebních spoření ve fázi spoření sniţuje oproti sjednaným (překlenovacím) úvěrům ze stavebního spoření. 64 V současnosti doporučuji stavební spoření vyuţívat jen za účelem budoucího financování bytových potřeb. Stavební spoření jako dlouhodobý produkt vyuţitý k zajištění na penzi nedoporučuji, protoţe v závislosti na délce horizontu se efektivní úrok sniţuje. Výnos ze stavebního spoření je nejefektivnější po dobu vázací doby, tj. na 6 let. Důleţité je nastavit správnou cílovou částku, a to z důvodu, ţe se z výše cílové částky platí určité procento poplatků. Je třeba si spočítat celkovou sumu naspořených peněz, připočítat státní podporu a určitou částku na zhodnocení. Jen tak získáme optimální cílovou částku a nepřeplatíme na poplatcích. Výhody: Stavební spoření je podporováno státem. Státní podpora činí ve výši 10% z naspořené částky za rok. Maximální výše můţe být aţ Kč. Minimální riziko. Finance na stavebním spoření jsou ze zákona pojištěny. Naspořené prostředky lze vyuţít pro libovolný účel, nemusí být jen na bydlení (zatím není platná novelizace). Dopředu je nám známé, jaké výnosy nám ze stavebního spoření plynou. Nevýhody: - Nízká likvidita. Vázací doba naspořených prostředků je 6 let. V případě porušení vázací doby ztrácí účastník stavebního spoření nárok na státní podporu a zhodnocení z ní plynoucí. - Nízké zhodnocení. - Připsané úroky podléhají zdanění 15%. 64 Vývoj statistik. In: ACSS [online] [cit ]. Dostupné z: 60

61 4.5 Ţivotní pojištění Ţivotní pojištění (ŢP) můţeme definovat jako produkt, který má funkci zajištění proti nenadálým událostem (rizika úmrtí, invalidity, pracovní neschopnosti a úrazu) a funkci investiční. Tato kapitola se hlavně zaměřuje ţivotním pojištěním jako investičním produktem. Charakteristika Některá ţivotní pojištění umoţňují, kromě ochrany proti nenadálým událostem, investovat prostředky klientů pojišťovny. Pojišťovny provádí pojišťovací a zajišťovací činnosti a řídí se dle zákona č. 277/2009 Sb. Podle způsobů spravování prostředků v pojištění rozlišujeme dva druhy ţivotního pojištění: kapitálové ţivotní pojištění, investiční ţivotní pojištění. Aktuální parametry ţivotního pojištění: Vklady zaslané do pojišťovny se stávají majetkem pojišťovny. Klient tedy podstupuje kreditní riziko. V případě insolvence pojišťovny buď převezme klienty jiná pojišťovna, nebo o své finanční prostředky můţe přijít. Ze ţivotního pojištění se platí daň ze zisku. Pojišťovna spočítá celkovou částku k vyplacení, odečte zaplacené pojistné a zbylou částku zdaní 15%. Vklady do ţivotního pojištění nejsou zákonem pojištěné. Novela zákona o daních z příjmu od upravila ţivotní pojištění, u kterého je nyní na výběr mezi smlouvou: o Daňově uznatelnou. Jedná se o tzv. uzamčení pojistné smlouvy. Smlouva umoţňuje daňové odpočty, ale není moţnost mimořádného výběru aţ do 60 let věku klienta. o Daňově neuznatelnou. Smlouva neumoţňuje daňové odpočty, ale mimořádný výběr je moţný. 61

62 Obrázek 14 Daňové reţimy Zdroj: vlastní zpracování Ţivotního pojištění je podporováno dvěma způsoby: Daňové úlevy pro pojistníka. Pojistník si můţe odečíst od základu daně částku, která byla za zdaňovací období zaslána ve formě pojistného, max. aţ do výše Kč (viz Tabulka 8). Optimální výše měsíčního příspěvku pro získání max. daňové úlevy je Kč měsíčně. Sníţit daňovou povinnost lze pouze za pojistné, které plyne do hlavního tarifu, coţ je pojištění pro případ smrti nebo doţití. Neplatí to pro pojistné, které plyne na různá připojištění (smrt úrazem, invalidita, denní odškodné za úraz atd.). Podmínky pro daňovou uznatelnost pojistné smlouvy: o smlouva je sjednána min. na 60 měsíců, o smlouva je sjednána min. do věku 60 let pojistníka, o výběr (tj. doţití, vypovězení smlouvy, mimořádný) ze smlouvy je moţný aţ po 60 roce věku pojistníka, o pojistník je shodný s pojištěným, o smlouva je převedena do reţimu tzv. daňové uznatelnosti. Tabulka 8 Výše úspory na daních u ţivotního pojištění Měsíční pojistné v Kč Měsíční pojistné Roční odpočet od základu daně Roční úspora na dani Zdroj: vlastní zpracování 62

63 Příspěvky zaměstnavatele. Zaměstnavatel má moţnost přispívat na ŢP svého zaměstnance. Poskytnutí příspěvku je na zaměstnavateli a je povaţován jako forma benefitu. Tyto příspěvky jsou osvobozeny od daně z příjmu, nemusí se tedy odvádět sociální, ani zdravotní pojištění. Příspěvky zaměstnavatele na ŢP jsou výhodnější neţ zvýšení mzdy zaměstnance o stejnou částku. Navíc si zaměstnavatel můţe sníţit svůj daňový základ aţ o Kč ročně na jednoho zaměstnance Kapitálové ţivotní pojištění Kapitálové ţivotní pojištění (dále KŢP) funguje na principu pravidelného zasílání pojistného do pojišťovny, které ale neposílá na vlastní účet (tj. není jeho majetkem, ani nemá podíl v pojišťovně). Pojišťovna zaslané prostředky spravuje v tzv. rezervách, garantuje minimální míru zhodnocení (tzv. TÚM technickou úrokovou míru 65 ) a v závislosti na hospodaření pojišťovny můţe navíc kaţdý rok připsat určitý podíl na výnosech, proto KŢP můţe garantovat pojistnou částkou pro případ doţití. Finanční prostředky, které pojišťovna spravuje, nemůţe investovat libovolně, ale aby dosáhla garantovaného zhodnocení, musí vyuţívat instrumenty, které stanovuje vyhláška. Proto můţe být portfolio prakticky tvořené pouze nástroji peněţního trhu a dluhopisy. Pojištění funguje tak, ţe ze zaplaceného pojistného jsou odečteny náklady na pojistné krytí a poplatky za správu a vedení smlouvy. Zbývající část je vyuţita na tvorbu rezervy (viz Obrázek 15). Obrázek 15 Funkce kapitálového ţivotního pojištění Zdroj: vlastní zpracování 65 Technická úroková míra je úroková míra, která se pouţívá při kalkulaci pojistného v ţivotním pojištění. Zaručuje takové zhodnocení rezervy, na které má klient smluvní nárok. Maximální výše TÚM je stanovena vyhláškou. Od roku 2013 je 1,9%. 66 Kapitálové ţivotní pojištění. ČAP [online] [cit ]. Dostupné z: 63

64 4.5.2 Investiční ţivotní pojištění Investiční ţivotní pojištění (dále IŢP) funguje na principu zasílání pravidelných plateb na vlastní účet zřízený u pojišťovny. Klient si vybere libovolný fond nebo více fondů podle nabídky pojišťovny. Ty vyuţívají portfolio investičních nebo otevřených podílových fondů převáţně ze své finanční skupiny. Virtuální fond, který je vytvořený pojišťovnou a investuje do reálných podílových fondů, má prakticky úlohu podobnou fondu fondů. Hodnota podílových jednotek závisí na úspěšnosti zvolené strategie. Pojištění funguje tak, ţe za zaslané pojistné jsou odečteny náklady na krytí rizik a poplatky za vedení a správu smlouvy. Za zbývající část se nakoupí podílové jednotky, které jsou uloţeny na individuální účet klienta Shrnutí Obrázek 16 Funkce investičního ţivotního pojištění Zdroj: 67 vlastní zpracování Kapitálové ţivotní pojištění je v dnešní době jiţ starší, méně sjednávaný a velmi konzervativní produkt. V případě sjednání KŢP, zná klient pojišťovny konečnou částku prakticky uţ na začátku. Výplata peněz je totiţ garantovaná a zhodnocení TÚM je jiţ započítáno v konečné částce. Sjednaná částka na doţití se můţe ještě navýšit o podíly na výnosech z finančních umístění aktiv. Podíl na výnosech je přiznáván za kaţdý kalendářní rok, na základě rozhodnutí představenstva společnosti. Ve většině případů buď nedochází k ţádnému přiznání, nebo je realizováno přiznání jen velmi malého procenta zhodnocení. Z tohoto důvodu bývá výnos z KŢP velmi nízký. Tento produkt není vhodný k vytváření financí na penzi. Prioritou KŢP by mělo být pouze pojištění, i kdyţ bych doporučil k zajištění vyuţívat spíše novější IŢP. 67 Kapitálové ţivotní pojištění. ČAP [online] [cit ]. Dostupné z: 64

65 Investiční ţivotní pojištění je dnes nejrozšířenější forma ţivotní pojištění. Prakticky převzalo úlohu po kapitálovém ţivotním pojištění. Investiční parametry IŢP jsou velmi podobné otevřeným podílovým fondům, ale pojišťovny se řídí jinou legislativou neţ investiční společnosti. Klient pojišťovny neví předem, jaká částka mu bude při doţití konce smlouvy vyplacena. Finanční částka je závislá na úspěšnosti finančních fondů, tj. na aktuální hodnotě podílových jednotek, které jsou nakupovány za zaslané pojistné. Výkonnost IŢP je zatíţeno různými poplatky (převáţně vstupního poplatku, dále jsou to poplatky za vedení účtu a poplatek za správu fondů), které sniţují konečný výnos. Proto se řadí IŢP mezi nejdraţší způsoby zhodnocování úspor. Pro posouzení nákladovosti IŢP slouţí standardizovaný ukazatel nákladovosti (SUN). Je součástí kaţdé nabídky a zobrazuje veškeré poplatky. Existují, ale i jiné ukazatele, např. TANK, atank, PER, TER. Při vyuţití produktu IŢP, jako prostředek k zajištění peněz na důchod, doporučuji minimální investiční horizont alespoň 10 let, a to z důvodu, ţe právě aţ po 10 letech bývá IŢP ziskové. Maximální částka pro investici v IŢP by neměla překročit Kč, protoţe tato výše odpovídá maximální částce, o kterou se dá sníţit daňový základ. Doporučuji produkt vyuţívat především k zajištění rizik ztráty příjmu v případě neočekávané situace z důvodu úmrtí, nemoci nebo úrazu. Obrázek 17 Srovnání kapitálového a ţivotního pojištění Zdroj: Filip FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství: jak se dobře zajistit. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, Beckova edice ABC. ISBN x. 65

66 Tabulka 9 Komparace kapitálového a ţivotního pojištění s ohledem na investiční funkci Kapitálové ţivotní pojištění Investiční ţivotní pojištění Jedinečné hledisko Zhodnocení vloţených prostředků je formou technické úrokové míry Investování formou podílových jednotek Výnosy Riziko Velmi nízké (jsou garantované) Nízké Podle výběru strategie, fondy lze různě kombinovat (nejsou garantované): Fondy peněţního trhu - nízké Vyváţený fond - střední Smíšené fondy - střední aţ vysoké Akciové fondy - vysoké Podle výběru strategie, fondy lze různě kombinovat: Fondy peněţního trhu - nízké Vyváţený fond - střední Smíšené fondy - střední aţ vysoké Akciové fondy - vysoké Likvidita Nízká Nízká Daňové úlevy, moţnost získání příspěvků od zaměstnavatele Ano Náklady Moţnost změny alokace fondů Jsou jiţ zahrnuty v sazbě pojistného a tím v dohodnutém pojistném Ne Výše poplatků je dána aktuálním sazebníkem, který můţe být změněn Ano Individuální účet Ne Ano Zdanění kapitálových výnosů Částečný odkup Ano (15%) Lze pouze v otevřené variantě, tj. v daňově neuznatelné smlouvě Zdroj: Štíbr ŠTÍBR, Tomáš. Koncept zabezpečení penze. Praha, 2013, s. 44. Bakalářská práce. BIVŠ, a.s. 66

67 Výhody: Zaměstnavatel můţe přispívat svým zaměstnancům. O pojistné, zaslané na ţivotní pojištění za celý rok, lze sníţit daňový základ, max Kč. Roční úspora tak můţe být aţ Kč. Při úmrtí pojištěného je kapitálová hodnota a pojistná částka vyplacena přímo obmyšlené osobě, tj. osobě uvedené ve smlouvě, a tudíţ nenáleţí do dědického řízení. Nevýhody: - Vysoké poplatky za uzavření, správu a vedení smlouvy. - Vyplacené pojistné podléhá dani 15%. - Platby zaslané na ţivotní pojištění určené jako investiční, nejsou majetkem klienta, ale stávají se majetkem pojišťovny. V případě krachu pojišťovny, tak pojistné můţe pojišťovna vyuţít na vypořádání věřitelů. Hrozí tak riziko insolvence pojišťovny. 4.6 Kolektivní investování Investování je nákup cenných papírů za účelem splnění finančních cílů a efektivního zhodnocení volných finančních prostředků. Máme dvě moţnosti, jak můţeme investovat. Buď sami (přímo), to ale znamená disponovat velkým mnoţstvím kapitálu, který je nutný pro vstup na daný finanční trh, nebo jako drobný investor vyuţijeme fondy kolektivního investování. Principem kolektivní investování je shromaţďování většího mnoţství kapitálu od individuálních investorů po menších částkách a následné společné investování nashromáţděných finančních prostředků dle investiční strategie. Drobný investor očekává efektivní zhodnocení svých vloţených prostředků, při adekvátním riziku, který je dosahován diverzifikací společného portfolia a zároveň je mu umoţněn přístup na trhy, kam by se jako individuální investor nedostal VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s ISBN

68 4.6.1 Subjekty kolektivního investování Z uţšího hlediska rozdělujeme v ČR subjekty kolektivního investování na investiční společnosti a na fondy kolektivního investování. Investiční společnost Investiční společností je právnická osoba se sídlem v ČR, která je na základě povolení ČNB oprávněna obhospodařovat investiční fond. 71 Hlavním předmětem podnikání je kolektivní investování, coţ provádí zakládáním podílových fondů a obhospodařováváním jejich majetku. Nemá právo vydávat dluhopisy. Tím, ţe uzavře obhospodařovatelskou smlouvu s investičními fondy a s jinými investičními společnostmi, tak můţe spravovat jejich majetek. Investiční společnost můţe poskytovat ještě další sluţby: oceňování majetku a dluhů fondu, stanovování aktuální hodnoty podílového listu nebo akcie fondu, rozdělování a vyplácení výnosů z majetku fondu, provádět úschovu a správu investičních nástrojů, přijímat a předávat pokyny týkající se investičních nástrojů, poskytovat investiční poradenství, vedení účetnictví, vyhotovování propagačního sdělení fondu. Fondy kolektivního investování Podle nové právní úpravy se fondy kolektivního investování rozdělují na akciovou společnost a podílový fond. Akciová společnost Je oprávněna shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti vydáváním akcií a provádět společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto akcií. 72 Je právnická osoba se sídlem v ČR a vzniká pouze jako akciová společnost. Akcionáři fondu mají právo podílet se na řízení společnosti, právo hlasovat, na předkupní právo na nové akcie a právo podílet se na zisku. 71 O investičních společnostech a investičních fondech. In: zákon č. 240/2013 Sb Dostupné z: 72 taktéţ 68

69 Podílový fond Jehož účelem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním podílových listů a společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto podílových listů. Je tvořen jměním. Vlastnické právo k majetku v podílovém fondu náleží všem podílníkům, a to v poměru podle hodnoty jimi vlastněných podílových listů. 73 Nemá právní subjektivitu. Většinou je zakládán investiční společností, která spravuje jeho majetek, a to svým jménem na účet podílníků. Podílový list je cenný papír, se kterým je spojeno právo na odpovídající část majetku podílového fondu a právo podílníka podílet se na výnosu fondu, ale neopravňuje podílníka zasahovat do hospodaření a řízení fondu. Podílové fondy rozdělujeme na: o Otevřený fond neomezuje počet vydaných podílových listů, ani není omezena doba jeho trvání. S podílovým listem je spojeno právo zpětného odkupu za hodnotu, která je rovna aktuální hodnotě čistého obchodního jmění připadající na jeden podílový list (viz Vzorec 1). (1) kde: NAV čistá hodnota aktiv A (TC) trţní hodnota aktiv fondu (portfolio fondu oceněné aktuálními trţními kurzy + hodnota předkupních práv + pohledávky + hotovost v podobě dividend, úroků nebo běţných účtů) L hodnota závazků vztaţených na jeden podílový list o Uzavřený fond má omezen počet vydávaných podílových listů. Kaţdý podílový list má jmenovitou hodnotu a je stanovena upisovací doba, po kterou jsou podílové listy vydávány. S podílovým listem uzavřeného fondu není spojeno právo na jeho odkoupení, status fondu však můţe právo na odkoupení podílových listů přiznat. Uzavřený podílový fond se uzavírá na určitou dobu. Po uplynutí této doby je uvedeno ve statusu fondu, zda fond vstoupí do likvidace nebo se přemění na otevřený podílový 73 O investičních společnostech a investičních fondech. In: zákon č. 240/2013 Sb Dostupné z: 69

70 fond nebo akciovou společnost s proměnným základním kapitálem. S podílovým listem můţe být obchodováno na veřejném trhu cenných papírů Klasifikace fondů kolektivního investování Fondy kolektivního investování se pro přehlednost investorů rozdělují podle dvou kategorií, a to podle zákona o Investičních společnostech a investičních fondech a podle metodiky Asociace pro kapitálový trh ČR (dále AKAT). Klasifikace fondů podle legislativy Zákon o investičních společnostech a investičních fondech č. 240/2013 Sb. definuje fondy podle určitých pravidel. Jestli splňují poţadavky směrnice Evropského parlamentu, v jaké formě mohou vznikat, do jakých aktiv mohou investovat a v diverzifikaci rizika. Podle legislativy se dělí na fondy standardní a speciální. Standardní fond Je fond kolektivního investování, který splňuje poţadavky směrnice Evropského parlamentu 2009/65/ES a je zapsaný v seznamu vedeném ČNB. Můţe mít podobu otevřeného podílového fondu nebo akciové společnosti s proměnným základním kapitálem. Standardní fond můţe investovat do majetkových hodnot: investičních cenných papírů, nástrojů peněţního trhu, cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování, finančních derivátů a pohledávek na výplatu peněţních prostředků. Speciální fond Je fond kolektivního investování, který nesplňuje poţadavky směrnice Evropského parlamentu 2009/65/ES a není zapsaný v seznamu vedeném ČNB. Můţe mít podobu otevřeného i uzavřeného fondu nebo akciové společnosti. Speciální fond můţe investovat do majetkových hodnot: investičních cenných papírů, nástrojů peněţního trhu, cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování, finančních a komoditních derivátů, pohledávek na výplatu peněţních prostředků a komodit. 70

71 Klasifikace fondů podle metodiky AKAT 74 Metodika klasifikace fondů AKAT 75 má slouţit k rozlišení fondů pro účely veřejného nabízení, tak aby byla sjednocena kritéria pro prezentaci klientům. Fondy jsou zařazeny do jednotlivých kategorií podle statusu fondu (fond se nesmí odchýlit z limitů na dobu delší neţ 30 dní). Podle metodiky AKAT se fondy dělí na: akciové, dluhopisové, fondy peněţního trhu, smíšené a ostatní. Akciové fondy Jsou fondy, které investují minimálně 80% aktiv na akciovém trhu (akcie, nástroje nesoucí riziko akcií). Doporučený horizont by měl být nejméně pět let. Můţeme je ještě rozlišovat podle: o Geografického rizika. Jsou fondy investující alespoň 80% do akcií jedné země nebo jednoho regionu. o Sektorového rizika. Jsou fondy investující alespoň 80% do akcií emitentů z jednoho sektoru (např. finanční, energetický, technologický apod.). Dluhopisové fondy Jsou fondy, které investují minimálně 80% aktiv do dluhopisů nebo cenných papírů s právem na splacení dluţné částky. Dluhopisové fondy mají zakázáno investovat do akcií. Doporučený investiční horizont je zpravidla okolo dvou let. Dále se dluhopisové fondy rozlišují z hlediska: o Rizika měny. Fondy investují minimálně 80% aktiv denominovaných v jedné měně. o Rizika rozvíjejících trhů. Jsou dluhopisové fondy zaměřené na rozvíjející se země (emerging markets). Např. země BRICS. o Rizika úvěrové kvality. Podle hodnocení alespoň jedné uznávané ratingové agentury (např. Moody s, Standard & Poor s, Fitch). Investiční segment státní, korporátní. Neinvestiční segment fondy dluhopisů s vysokým zhodnocením (high yield), smíšené fondy dluhopisů s vysokým výnosem. 74 AKAT ČR. Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT [online]. Praha, 2012[cit ]. Dostupné z: 75 AKAT, Asociace pro kapitálový trh ČR je sdruţení nejvýznamnějších investičních společností působících v ČR. Svou činností napomáhá ke zvýšení transparentnosti kapitálového trhu a ochraně investorů. 71

72 o Úrokového rizika. Dluhopisové fondy se dle váţené průměrné modifikované durace (durace dluhopisu je průměrná doba vázanosti vloţeného kapitálu v letech) rozlišují na fondy s krátkou, střední a s dlouhou durací. Fondy peněţního trhu Jsou fondy, které trvale investují na peněţním trhu nebo dluhopisovém trhu. Investiční horizont je maximálně jeden rok, ale většinou bývá kratší. Podle váţené průměrné durace a váţené průměrné splatnosti se dále rozlišují na: o fondy peněţního trhu, o krátkodobé fondy peněţního trhu. Smíšené fondy Jsou fondy, které investují do různých druhů aktiv na různých trzích a nejsou u nich definovány limity pro zastoupení rizikových nástrojů (akcie, dluhopisy neinvestičního stupně, komodity) a konzervativních nástrojů (dluhopisy, instrumenty peněţního trhu, depozita). Podle skladby portfolia se dělí na: o Defensivní/Konzervativní. Alokují méně neţ 40% investic do rizikových nástrojů a zároveň minimálně 60% investic do konzervativních nástrojů. o Balancované/Vyváţené. Alokují aţ do výše 60% investic do rizikových nástrojů a minimálně 40% investic do konzervativních nástrojů. o Dynamické. Alokují více neţ 60% investic do rizikových nástrojů a zároveň maximálně 40% investic do konzervativních nástrojů. o Flexibilní smíšené. Umoţňují alokovat 100% aktiv do jakéhokoliv druhu aktiv po určitou dobu. Ostatní fondy Fondy životního cyklu jsou řízeny v souladu s investiční politikou fondu. Z počátku investují do rizikových aktiv (akcií) a s ohledem na přibliţující se cílové datum dochází k realokaci na konzervativní sloţky (dluhopisy, fondy peněţního trhu). Strukturované fondy poskytují výplatu finančních prostředků ke stanovenému dni na základě určitého algoritmu, který se vztahuje na výkonnost nebo realizaci změn ceny, indexů a referenčních portfolií. Mezi strukturované fondy patří i CPPI (Constant proportion portfolio 72

73 insurance), které jsou charakteristické přeskupováním portfolia tak, aby hodnota podílového listu neklesla pod určitý limit. Zajištěné a garantované fondy o Zajištěné fondy (Capital protected fund) jsou konstruované tak, aby poskytovaly ochranu investovaných financí k předem stanovenému datu. Jsou to tedy fondy s dobou splatností. o Garantované fondy (Guaranteed fund) poskytují závaznou garanci vloţeného kapitálu. Exchange-traded funds (ETF) jsou fondy, které vydávají své akcie, proto jsou obchodovatelné na regulovaných trzích (burzách). Zpravidla jsou navázány na vývoj vybraného indexu. Speciální fondy nemovitostí (Open ended real estate funds) investují do nemovitostí nebo do účastí v nemovitostních společenstvech minimálně 51% hodnoty majetku fondu. Komoditní fondy (Commodities funds) investují do komodit nebo komoditních futures a opcí. Asset-backed securities funds (ABS) investují nejméně 80% aktiv do finančních nástrojů zajištěných pooly podkladových aktiv, které jsou úvěry, nebo jiné pohledávky (leasingy, úvěry z kreditních karet, pohledávky společností) Shrnutí Fondy kolektivního investování umoţňují investovat do nejrůznějších finančních instrumentů, bez ohledu potřebného vzdělání a velkých finančních prostředků jednotlivých investorů. Jsou určeny pro drobné investory, kterým fondy kolektivního investování umoţňují investovat jiţ v menších částkách. Při pravidelných investicích zpravidla jiţ od 500 Kč měsíčně, a pro jednorázové investice jiţ od Kč. Investovat do fondů kolektivního investování můţu doporučit pro všechny věkové kategorie a pro méně či středně bonitní investory. Investovat můţeme jednorázově nebo pravidelně. V případě jednorázové investice je investována celá částka najednou. Takto investovaná částka přináší zpravidla vyšší zisk neţ pravidelná investice, ale investor se vystavuje riziku špatné načasování investice. Tzn., ţe se finanční prostředky zainvestují v době, kdy je hodnota kurzu na svém maximu. I pro profesionály je těţké odhadnout správný okamţik pro 73

74 investování. V dnešní době velmi volatilních finančních trhů doporučuji vyuţívat pravidelného investování, a to z důvodu niţšího rizika. Investor pravidelně v určitý den v měsíci investuje stejně velkou měsíční částku a na základě aktuální ceny podílového listu nakupuje určité mnoţství kusů podílových listů. Tento koncept umoţňuje tzv. průměrování nákupních nákladů (cost averaging). Investor můţe eliminovat emoce a vyhnout se spekulacím na pohyb kurzu, a tím se vystavovat riziku špatného načasování. Při výběru podílového fondu doporučuji sledovat tyto kritéria: finanční zázemí a dlouhodobou stabilitu investiční společnosti, zkušenosti a schopnosti managementu fondu, historickou výkonnost (dlouhodobé zhodnocení a srovnání s konkurencí), poplatky (vstupní, manaţerské, výstupní), informační otevřenost (zveřejňování zpráv a jejich kvalita), ostatní (dodrţování etických principů, marketingové strategie). 76 Investor by měl dodrţovat určité investiční zásady: investovat dlouhodobě, investovat pravidelně, nesnaţit se načasovat trh, nepodléhat emocím, uvaţovat racionálně a diverzifikovat. Výhody: Kolektivní investování umoţňuje drobným investorům přístup k trhům a investičním příleţitostem, ke kterým by se sám nedostal. Investovat můţe jiţ po malých částkách. Profesionální správa majetku klienta. Správce pečuje o investice intenzivněji, neţ je většinou investor sám schopen. Vysoká likvidita otevřených podílových fondů. Podle zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ukládá povinnost fondu, na poţádání podílníka, odkoupit podílové listy do: o 3 pracovních dnů, jde-li o fond peněţního trhu, o 2 týdnů, jde-li o standardní fond, který neinvestuje do nemovitostí, o 1 měsíce, jde-li o speciální fond, který neinvestuje do nemovitostí. 76 ŠTÍBR, Tomáš. Koncept zabezpečení penze. Praha, Bakalářská práce. BIVŠ, a.s. 74

75 Příjem z prodeje cenných papírů je osvobozen od daně z příjmu, a to v případě, ţe je dodrţen tzv. časový test, tj. mezi nákupem a prodejem cenného papíru uplyne doba tří let. Širší moţnost diverzifikace. Správce disponuje velkým objemem finančních prostředků a můţe je vhodně umístit do nejrůznějších finančních instrumentů tak, aby co nejvíce ovlivnil rizika z negativního vývoje hodnoty konkrétního aktiva. Pro drobného investora, se svými omezenými prostředky, je toto zpravidla nedosaţitelné. Sníţení transakčních nákladů dosahují fondy obchodováním s finančními aktivy ve velkých objemech. Nevýhody: - Investiční riziko z případné ztráty investice nese klient. Investované prostředky nejsou pojištěny státem. - Podílník ztrácí svou investiční volnost. Investor si zvolí konkrétní fond dle své preference (akcie, dluhopis, region, odvětví), ale dále jiţ nemůţe zasahovat do řízení fondu, rozhodování a výběru konkrétních titulů fondu. - Podílové fondy jsou zatíţeny poplatky: o Vstupní poplatek bývá ve výši 0 5 %, v závislosti na objemu investovaných prostředků a podle rizikovosti fondu (čím dynamičtější, tím je poplatek vyšší). o Manaţerské poplatky (management fee) jsou účtovány kaţdoročně podle objemu obhospodařovaného majetku. Jejich výše bývá zpravidla mezi 0,5 2 %. o Výstupní poplatky jiţ zpravidla nebývají. 4.7 Reálné instrumenty Reálné instrumenty (aktiva) mají reálnou, fyzickou podobu. V porovnání s finančními aktivy, které vyjadřují nějaký podíl na majetku nebo finanční pohledávku, jsou reálné instrumenty člověku uţitečné. Alternativní investice do komodit, nemovitostí a umění můţou slouţit jako určitá nadstavba investic, která můţe ještě více diverzifikovat a rozšířit investorovo portfolio. Navíc mohou přinášet majiteli jistou formu poţitku Komodity Jako fyzickou investici do komodit, pro obyčejné investory, si můţeme představit zejména do drahých kovů a drahých kamenů. Je totiţ těţké si představit, ţe vlastníme sklad a v jednom 75

76 rohu máme kukuřici, v druhém rohu barely ropy a uprostřed cihly zlata. Natoţ, ţe vše řídíme a očekáváme přijatelné výnosy. Komodity můţeme rozdělit na několik kategorií: drahé kovy (zlato, stříbro ) drahé kameny (diamant) energie (ropa, zemní plyn, topný olej, elektrická energie ) průmyslové kovy (hliník, měď, nikl, olovo, cín, zinek ) zemědělské produkty a dobytek (pšenice, kukuřice, káva, kakao, sója, cukr ) Drahé kovy Investice do drahých kovů můţeme vnímat jako ochranu pro mimořádné události, ať ekonomické či politické, nebo jako doplněk do investičního portfolia. S investicí do drahých kovů je spojena velká rizikovost v krátkodobém období vlivem vysoké kolísavosti cen. Drahé kovy se vyznačují niţší likviditou na trzích s drahými kovy a s vysokými náklady (transakčními, skladovacími a pojišťovacími). Mezi drahé kovy patří zlato, stříbro, platina, palladium a rhodium. Detailně si představíme nejznámějšího zástupce drahých kovů zlato. Zlato Tento drahý kov se začal vyuţívat jako platidlo jiţ kolem roku 700 před n.l. Zlato bylo schopno plnit základní funkce peněz: prostředek směny, účetní jednotky a uchovatele hodnoty. Jako platidlo se v různých formách pouţívalo aţ do roku 1971 do konce Brettonwoodského měnového systému. Nyní se vyuţívá především jako uchovatel hodnoty. Zlato vyniká vysokou odolností, nepodléhá totiţ vnějším vlivům. Specifikem zlata je, ţe s těţbou dochází k jeho shromaţďování. Prakticky nedochází k jeho spotřebovávání, ale v různé podobě přetrvává dál. Jeho světové zásoby se odhadují na 171 tis. tun a předpokládané nevytěţené zásoby se odhadují kolem 52 tis. tun., přičemţ s rozvojem nových technologií jej můţe být objeveno ještě více 77. Ve formě šperků si ho lze koupit v kaţdém klenotnictví, ale cesta, kterou musí několik gramů zlata urazit, není krátká. Důleţitým mezičlánkem této cesty je mezinárodní trh zlata. Se 77 Kolik zlata je na světě?. In: Česká mincovna: Aurum [online] [cit ]. Dostupné z: 76

77 zlatem se obchoduje jen v několika městech, která mají punc světových finančních center. Dlouhá léta si drţel primát Londýn, ale dnes mezi významná obchodní centra patří i města New York, Tokio, Hong-Kong, Singapur, Curych, Dubaj a Šanghaj. Graf 9 Vývoj cena zlata za posledních 40 let v USD za 1 unci (31,1g) Pozn.: Vývoj ceny zlata k Zdroj: 78 Drahé kameny Drahé kameny jsou krásným a fascinujícím výtvorem přírody, které vznikly před mnoha tisíci lety. Nejznámější drahé kameny, tzv. World s top five gems, jsou: diamant, rubín, safír, přírodní perly a smaragd. Drahé kameny mají charakteristické vlastnosti jako: malé rozměry, jejich trvanlivost a snadnou přenositelnost. Seznámíme se s nejznámějším drahým kovem, s diamantem. Diamanty Diamanty stále i po staletí okouzlují nespočet lidí a jsou symbolem bohatství a prosperity. Diamant je typický svou tvrdostí (je prakticky nezničitelný). V diamantu je velice koncentrované bohatství. Je to dáno jeho unikátním vlastnostem, omezeností přírodních zdrojů a nákladné těţbě. Diamant je celosvětově uznávaná komodita, a proto je volně obchodovatelný a nepodléhá registraci. Investovat do diamantů můţeme ve dvou formách jako: šperk, jehoţ cena je dána jednak cenou diamantu, tak cenou dalších sloţek šperku, ale i uměleckou hodnotou, investiční diamanty. 78 Cena zlata za posledních 40 let v USD. Ezlato [online] [cit ]. Dostupné z: 77

78 Cena diamantů je dána čtyřmi faktory 4C. Carat (hmotnost, 1 carat = 0,2 g), color (barva), clarity (čistota), cut (brus). Trh s diamanty po dlouhá léta ovládala společnost De Beers, která měla zcela dominantní postavení. To bylo dáno velkým podílem těţby této společnosti. Rozvoj těţby i v jiných světových oblastech vedlo k tomu, ţe De Beers o své výsostné postavení přišel. Aţ v posledních letech je cena diamantů určována více trţně, i kdyţ to tak nemusí vţdy být, protoţe dvě společnosti mají dohromady podíl na trhu 48% (De Beers 22% podíl, Alrosa AO 26% podíl). 79 Při nákupu investičního diamantu je nutné počítat s navýšením prodejní ceny o marţi (spread) obchodníka. Je obvyklé, ţe se diamanty vykupují s diskontem 20% aţ 30%. Prodej diamantu je příliš komplikovaný, protoţe není jednoduché najít kupce. Vše probíhá na privátním trhu, proto je likvidita diamantů velmi nízká Nemovitosti Graf 10 Vývoj cen diamantů (Diamond Price Index) Pozn.: Vývoj ceny diamantů k Zdroj: Diamond search index 80 Jiţ desítky let patří reality mezi oblíbené části portfolia investorů. Investice můţe být: přímá (nákup nemovitosti), nepřímá (investice do nemovitostního fondu). 79 Jsou diamanty skutečně věčné?. Fond Shop. 2014, 15-16/2014, s. 18. ISSN: Diamond Price Index. Diamond Search Engine [online] [cit ]. Dostupné z: 78

79 Při přímé investici se jedná o reálný nákup domu, bytu, pozemku, průmyslového objektu, kanceláří nebo vodní plochy. Nemovitost se následně můţe buď se ziskem prodat, anebo se můţe vyuţívat za účelem pronájmu. Nemovitosti mají svá specifika. S koupenou nemovitostí jsou spojené náklady na údrţbu, opravy a časové náklady na vyřizování náleţitostí, případně shánění nájemníků. Velkým rizikem je také pokles hodnoty reality. Důvodem můţe být jednak špatný stav nemovitosti, tak i cenová fluktuace dané situací na nemovitostním trhu, ať uţ v daném regionu, či celého státu. 81 Investice do realit přinášejí do portfolia prvek diverzifikace. Investor, který chce investovat do realit, tak musí disponovat dostatečným kapitálem (min. okolo 1 mil. Kč). Musí také počítat s velmi nízkou likviditou. Pokud pominu to, ţe nejlepší investice je do svého vlastního bydlení, tak investice do reálných nemovitostí budou vyuţívat spíše velmi bonitní investoři Umělecké předměty a sbírky Investování do umění nebylo nikdy rozšířenou moţností, jak se zabezpečit na penzi. Za investicemi do uměleckých děl stojí převáţně citová stránka spojená s vlastnictvím díla. Nákupy jsou ovlivňovány emocemi a sběratelství je za většinou nákupů uměleckých děl. U investice do uměleckého předmětu nebo sbírky je důleţitá cena a zachování její hodnoty. Na rozdíl u emotivního nákupu, kdy cena není prakticky důleţitá, je v tomto případě sběratel ochoten nabídnout za umění více, neţ investor. Investice do uměleckých předmětů a sbírek má svá omezení. Důvodů můţeme nalézt několik. Velké pořizovací náklady a investor do umění by měl být zkušený znalec, jinak by se rovnalo nakupování jednotlivých děl čisté spekulaci. Umělecká díla podléhají módním trendům. V různých obdobích mohou být v oblibě díla různých autorů. Vzhledem k subjektivnímu ohodnocení ceny kaţdého předmětu, nelze predikovat další vývoj ceny daného předmětu. Díla starších autorů jsou zpravidla draţší a vysoké zhodnocení nelze očekávat, ale na druhou stranu je velká pravděpodobnost, ţe jejich cena nebude klesat. Mladí autoři jsou z hlediska výnosů velmi perspektivní a při dobrém výběru můţe investice do díla mladého autora přinést zajímavé zisky. 81 SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s Osobní a rodinné finance. ISBN

80 Umělecká díla můţeme zakoupit buď v galeriích, ve kterých probíhá první prodej přímo od autorů, nebo v aukčních domech, kde probíhají druhé a další prodeje. Při nákupu podstupuje investor riziko pořízení falzifikátu. Toto riziko se dá eliminovat prověřením znalcem umění, i kdyţ potvrzení nemusí být vţdy zárukou, ţe je falzifikát odhalen. Investor by měl svá díla ochránit proti krádeţi, zničení a ţivelným pohromám. Prodej uměleckého předmětu nebo sbírky nemusí být vůbec jednoduchá, jedná se o velmi málo likvidní aktiva. Investice do umění doporučuji jako zajímavé doplnění portfolia investora. Na druhou stranu by měl takovéto investici rozumět nebo vyuţít sluţeb znalce Shrnutí V případě, ţe jiţ investor vyuţívá investiční instrumenty, pak investice do reálných aktiv přináší pro investorovo portfolio další diverzifikaci. Ve vývoji reálných aktiv lze sledovat určité trendy, které vycházejí z lokálních, globálních a jiných specifických vlivů. Investor tak můţe vysledovat, zda cena reálných instrumentů bude růst nebo klesat. Na základě těchto zjištění, to buď pro něj můţe být impuls k nákupu, nebo prodeji. Investovat do reálných aktiv doporučuji pro investory, kteří disponují s větším kapitálem (stovky tisíc Kč) a mohou aktivum drţet ve svém vlastnictví minimálně 10 let. To proto, ţe v krátkém období je investice do reálných aktiv více riziková. Pro drobnější investory je v dnešní době zvlášť výhodné investovat do vlastního bydlení, z důvodu nízkých úrokových sazeb, a také nízkými cenami nemovitostí ve většině regionů v ČR. Investice do reálných aktiv by měli být podmíněny tomu, ţe investor by měl danému aktivu rozumět. Výhody: Ochrana proti inflaci. Při růstu inflace mají ceny reálných instrumentů tendenci růst. Diverzifikace portfolia. Reálná aktiva sniţují riziko portfolia v případech, kdy dochází k výrazným propadům na trhu s finančními aktivy. Zabezpečení proti politickému riziku. V období politické nestability (války, státní převraty, teroristické útoky) reálná aktiva uchovávají svou hodnotu. Reálná aktiva mohou přinášet vlastníkovi určité poţitky. 80

81 Nevýhody: - Investice do reálních instrumentů se vyznačují vysokou náročností na finanční prostředky při pořízení. - Trh reálných instrumentů je převáţně netransparentní, tj. neexistuje efektivní a likvidní trh. - Velmi nízká likvidita. - Z drţby reálných instrumentů převáţně neplynou ţádné pravidelné výnosy. - S reálnými aktivy jsou spojené další náklady poplatky za úschovu (bankovní trezor, úschovy), náklady na pojištění, náklady na údrţbu (nemovitosti). 81

82 5 PŘÍPADOVÉ STUDIE PRO RŮZNÉ VĚKOVÉ SKUPINY Případové studie pro jednotlivé věkové skupiny, by měli nastínit otázku, jak si zabezpečit lepší rentu v důchodu. Prakticky můţeme rozlišovat mezi důchodem a rentou. Důchod jsou finance ze státního průběţného pilíře a rentou můţeme nazývat finance, které získáme z produktů nezávislými na I. pilíři. Cílem případových studií je zjistit, kolik financí by si budoucí penzista musel odkládat v současnosti na stranu tak, aby se v důchodu nemusel omezovat na svých výdajích a zachoval si tak svůj ţivotní standard i v penzi. V propočtech se zabývám pokrytím finančních potřeb v penzi. Jednotlivé studie ukazují, jaká finanční díra vznikne, kdyţ člověk dosáhne důchodového věku. Finanční díra znamená rozdíl mezi předpokládaným starobním důchodem ze státního pilíře (I. pilíř) a poţadovaným měsíčním příjmem v penzi. Pro tyto kalkulace budeme uvaţovat, ţe poţadovaný měsíční příjem v penzi bude shodný se mzdou, kterou občan pobírá v aktuální dobu, tj. zůstane zachován ţivotní standard i nadále. Měsíční finanční díru spočítáme tak, ţe od aktuálního čistého příjmu odečteme předpokládaný starobní důchod (viz Vzorec 2). (2) Abychom získali celkovou finanční díru, tj. celkovou sumu finančních prostředků pro zachování stávajícího standardu, pak musíme vynásobit měsíční finanční díru počtem let v penzi (viz Vzorec 3). (3) 82

83 Výpočet potřebné částky k pokrytí finanční díry je závislý na věku, počtu let v důchodu a hrubé měsíční mzdě občana. Pro předpokládané výpočty jsem vyuţil tyto parametry: Průměrná délka ţivota v ČR (k roku 2012) je 78 let. 82 Průměrná délka ţivota se myslí věkový medián, coţ je věk, jehoţ naději se má doţít polovina ţivě narozených za daného řádu vymírání. Průměrný výdělek je nastaven v mediánu hrubé měsíční mzdy. 83 Důvodem je skutečnost, ţe průměrná mzda je zkreslena příjmy nadprůměrně placených zaměstnanců. Ve výpočtech je zohledněna pesimistická varianta. Předpokládá se, ţe náhradový poměr (dle studie IDEA Cerge-ei 84 ), tj. poměr průměrného starobního důchodu a průměrné hrubé mzdy, klesne v roce 2030 k hranici 35% a v roce 2050 na 25% ze současných zhruba 45%. Kalkulace je zaměřena pouze pro zaměstnance. Výpočet starobního důchodu pro OSVČ je odlišný. Pro OSVČ se starobní důchod vypočítává z ročního daňového základu. Vycházíme z předpokladu, ţe občan doposud nemá ţádný produkt určený k zajištění na penzi. Pro kaţdou věkovou skupinu jsou spočítány dvě kalkulace. První je pro průměrný věk doţití v důchodu a druhý na 20 let proţití v penzi. 82 The World Bank. Life expectancy at birth, Czech Republic [online] [cit ]. Dostupné z: 83 MPSV. ISPV - Informační systém o průměrných výdělcích [online] [cit ]. Dostupné z: 84 SCHNEIDER, Ondřej. Jaký důchod nás čeká?. IDEA Cerge-ei [online]. 2012, s. 1 [cit ]. Dostupné z: 83

84 5.1 Věková skupina - 20 let Výchozí data: datum narození: 1995, důchodový věk: 70 let, počet let v penzi: 8 let, počet let investování: 58 let, hrubá měsíční mzda (medián): Kč, čistá měsíční mzda: Kč. I. varianta Z hrubé měsíční mzdy Kč je spočítán čistý měsíční plat, tj Kč. Pro ročník narození 1995 je nyní nastaven odchod do důchodu ve věku 70 let, protoţe je průměrná délka ţivota 78 let, pak má občan pravděpodobnost, ţe se v důchodu doţije 8 let. Předpokládaná výše starobního důchodu je Kč, coţ znamená měsíční finanční díru Kč. Pokud měsíční díru vynásobíme počtem let v důchodu (8 let), pak vychází celková finanční díra Kč (viz Graf 11). Graf 11 Výpočet celkové finanční díry pro věkovou skupinu 20 let, 8 let v penzi Zdroj: Swiss Life Select ČR PRODUKTOVÝ MANAGEMENT. Ekonomická Bilance. Brno: Swiss Life Select ČR,

85 zhodnocení p.a. II. varianta V tomto případě vynásobíme měsíční finanční díru Kč počtem let v penzi (20). Pak vychází celková finanční díra Kč (viz Graf 12). Graf 12 Výpočet celkové finanční díry pro věkovou skupinu 20 let, 20 let v penzi Zdroj: Swiss Life Select ČR 86 Souhrn Tabulka 10 ukazuje, jak velkou finanční částku musí občan, kterému je nyní 20 let, investovat tak, aby pokryl celkovou finanční díru před odchodem do penze. Finanční částky jsou spočítány podle rizikovosti produktu. Tj. produkt s průměrným zhodnocením 1,5% bude nejspíše velmi konzervativní. Naopak s 6% zhodnocením bude produkt dynamický. Tabulka 10 Měsíční investice potřebné k pokrytí celkové finanční díry pro věkovou skupinu 20 let Počet let v penzi 8 let 20 let 1,5% 900 Kč Kč 3% 520 Kč Kč 4,5% 290 Kč 730 Kč 6% 160 Kč 390 Kč Zdroj: vlastní zpracování 86 PRODUKTOVÝ MANAGEMENT. Ekonomická Bilance. Brno: Swiss Life Select ČR,

86 5.2 Věková skupina - 35 let Výchozí data: datum narození: 1980, důchodový věk: 67 let, počet let v penzi: 11 let, počet let investování: 32 let, hrubá měsíční mzda (medián): Kč, čistá měsíční mzda: Kč. I. varianta Pro tuto věkovou skupinu vychází čistá měsíční mzda Kč, která se vypočítala z hrubé měsíční mzdy Kč. Odchod do důchodu pro ročník 1980 je předpokládán ve věku 67 let. Průměrný věk ţití v důchodu pro tento ročník je 11 let. Předpokládaná výše starobního důchodu je spočítána na Kč. Pokud tedy odečteme předpokládané náklady v penzi, která se rovná současné čisté mzdě, pak získáme měsíční finanční díru ve výši Kč. Pokud ji vynásobíme 11 lety ţití v důchodu, pak nám vychází celková finanční díra Kč (viz Graf 13). Graf 13 Výpočet celkové finanční díry pro věkovou skupinu 35 let, 11 let v penzi Zdroj: Swiss Life Select ČR PRODUKTOVÝ MANAGEMENT. Ekonomická Bilance. Brno: Swiss Life Select ČR,

87 zhodnocení p.a. II. varianta Pro 20 let ţití v důchodu vychází potřeba naspořit částku Kč (viz Graf 14). Graf 14 Výpočet celkové finanční díry pro věkovou skupinu 35 let, 20 let v penzi Zdroj: Swiss Life Select ČR 88 Souhrn V tabulce 11 je spočítáno, jaké finanční částky by kaţdý měsíc musel člověk investovat v případě, ţe je mu nyní 35 let tak, aby se mu v důchodu nesníţil jeho ţivotní standard. Opět záleţí na vybraném produktu, protoţe rozdíly mezi produktem, který vykazuje průměrné zhodnocení 1,5% a produktem s 6% zhodnocení jsou dost výrazné. Tabulka 11 Měsíční investice potřebné k pokrytí celkové finanční díry pro věkovou skupinu 35 let Počet let v penzi 11 let 20 let 1,5% Kč Kč 3% Kč Kč 4,5% Kč Kč 6% Kč Kč Zdroj: vlastní zpracování 88 PRODUKTOVÝ MANAGEMENT. Ekonomická Bilance. Brno: Swiss Life Select ČR,

88 5.3 Věková skupina - 50 let Výchozí data: datum narození: 1965, důchodový věk: 64 let, počet let v penzi: 14 let, hrubá měsíční mzda (medián): Kč, čistá měsíční mzda: Kč. I. varianta Pro narozené v roce 1965 je předpokládán odchod do penze ve věku 64 let. Medián hrubé měsíční mzdy je Kč, z této částky je vypočtená čistá měsíční mzda, která činí Kč. Průměrný počet let v důchodu pro tuto skupinu je spočítán na 14 let. Starobní důchod je předpokládán ve výši Kč. Z daných informací jsem vypočítal měsíční finanční díru pro tuto věkovou skupinu Kč. Při 11 letech v důchodě je celková finanční díra Kč (viz Graf 15). Graf 15 Výpočet celkové finanční díry pro věkovou skupinu 50 let, 14 let v penzi Zdroj: Swiss Life Select ČR PRODUKTOVÝ MANAGEMENT. Ekonomická Bilance. Brno: Swiss Life Select ČR,

89 zhodnocení p.a. II. varianta Pokud vyuţiji shodné vstupní informace, pouze se změní počet let v důchodu na 20 let, pak vychází částka na pokrytí celkové finanční díry Kč (viz Graf 16). Graf 16 Výpočet celkové finanční díry pro věkovou skupinu 50 let, 20 let v penzi Zdroj: Swiss Life Select ČR 90 Souhrn V Tabulce 12 jsem vyčíslil finance, jaké by dnešní padesátník musel investovat tak, aby měl pokrytou celkovou finanční díru. U této skupiny je vidět velká citlivost na vybrané produkty, protoţe rozdíly mezi produkty s 1,5% zhodnocením a těm, které generují průměrný výnos 6 % je velmi razantní. Tabulka 12 Měsíční investice potřebné k pokrytí celkové finanční díry pro věkovou skupinu 50 let Počet let v penzi 14 let 20 let 1,50% Kč Kč 3% Kč Kč 4,50% Kč Kč 6% Kč Kč Zdroj: vlastní zpracování 90 PRODUKTOVÝ MANAGEMENT. Ekonomická Bilance. Brno: Swiss Life Select ČR,

90 5.4 Návrh produktů Jiţ víme, jak velkou částku musíme investovat tak, abychom si vytvořili důchodovou rezervu, která nám pokryje výpadek příjmu ze mzdy. Nakonec se zamyslíme, jaké produkty jsou pro to vhodné. Tato diplomová práce nemá za cíl konkrétně pojmenovat názvy produktů u finančních společností, ale jakými způsoby se zabezpečit na svůj důchod. Při výběru způsobu zabezpečení na náš důchod bychom neměli zapomínat na diverzifikaci. Lidová moudrost našich předků nabízí modernímu člověku často nečekané aktuální rady. Uţ naše babičky říkali: Nenos všechny vajíčka v jednom košíku, upadneš a všechna vajíčka se rozbijí. 91 Diverzifikace je základní pravidlo při investování a znamená rozloţení rizika, tj. rozloţení rizika mezi více produkty. Nerespektování pravidla diverzifikace je největší chybou finančních laiků Zásady pro alokaci finančních prostředků Rozloţení investované částky je závislé na třech základních parametrech: Investiční profil. K tomu nám poslouţí vyplnění investičního dotazníku (viz Příloha 3). Na základě vyhodnocení investičního dotazníku zjistíme svůj rizikový profil. Časový horizont. Výběr produktů bude rozdílný v čase. Pokud budeme poţadovat krátkodobý aţ střednědobý horizont (do 5 let), pak bude navrţení produktů jiné, neţ kdyţ bude horizont dlouhodobý (nad 10 let). Pokud se chceme zabezpečit na svou penzi, pak nejspíše uvaţujeme o dlouhodobém horizontu. Měsíční finanční částka, kterou chceme investovat Alokace finančních prostředků Jaký tedy vybrat způsob zabezpečení na důchod v nepřeberném mnoţství produktů? Existuje mnoho variant řešení. Ţádná varianta prakticky nemůţe být nejideálnější, protoţe nejsme věštci a neznáme, jak se finanční trhy budou chovat v budoucnosti. Pokud bychom našli nějaké zaručené nejideálnější řešení, pak by ho všichni chtěli, a tím by přestalo být exkluzivní. 91 Nemějte všechna vajíčka v jednom košíku!. In: Investujeme.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 90

91 Na základě zásad pro alokaci prostředků nyní tedy víme svůj rizikový profil, časový horizont a finanční částku. Z analýzy produktů, určených k zajištění na stáří, doporučuji při výběru produktů postupovat následovně: Primárně bychom měli vyuţívat produkty podporované státem, tj. Doplňkové penzijní spoření, ať uţ účastnické fondy nebo transformované fondy. Doplňkové penzijní spoření se vyplatí vyuţívat pouze do určité finanční částky, a to s přihlédnutím na výši příspěvků od státu a moţnost daňových odpočtů. Na zbytek finančních prostředků bychom vyuţili otevřené podílové fondy. Při doporučení alokace prostředků mezi produkty lze vybírat mezi dvěma variantami: I.varianta klient má stávající smlouvu doplňkového penzijního spoření podle starých pravidel, tj. transformovaný fond (dříve známý jako penzijní připojištění). II. varianta klient ještě nemá aktivní smlouvu doplňkového penzijního spoření nebo smlouvu o doplňkovém penzijním spoření sjednal aţ po 1. lednu 2013, tj. podle nových pravidel tzv. účastnický fond. I. varianta V I. variantě vycházím z předpokladu, ţe jiţ občan má sjednané DPS a své peníze zasílá do transformovaných fondů. V tomto případě doporučuji zasílat na DPS částku aţ do výše Kč, z důvodu maximálního vyuţití státních příspěvků. Vyšší částky se na dlouhodobý horizont účastníkovi nevyplatí, a to z důvodu nízkých zhodnocení transformovaných fondů, které mají příčinu v legislativním omezení, které pojednává, do kterých aktiv můţe fond investovat. Pro příklad: dle mých výpočtů transformované fondy jen stěţí poráţejí inflaci (viz Příloha 2). Tento produkt můţe znamenat konzervativní sloţku v portfoliu občana. Občan má také moţnost přejít z transformovaných fondů do účastnických fondů a vyuţít tak dynamičtějších strategií. Další finanční částky doporučuji směřovat do otevřených podílových fondů, které budou tvořit rizikovější sloţku v portfoliu klienta. Obrázek 18 Alokace zdrojů při I. variantě 91 Zdroj: vlastní zpracování

92 II. varianta Ve II. variantě vycházím z předpokladu, ţe buď občan nemá ţádnou smlouvu doplňkového penzijního spoření, nebo jiţ platby zasílá do účastnických fondů. V případě, ţe občan nemá aktivní smlouvu DPS, pak je nutné její sjednání. Po 1. lednu 2013 si občan automaticky sjednává DPS s účastnickým fondem. Do DPS ÚF doporučuji zasílat finanční částku aţ do výše Kč, a to z důvodu maximálního státního příspěvku, moţnosti max. daňového odpočtu a vyššího zhodnocení, neţ u DPS transformovaného fondu. Další finanční zdroje opět doporučuji zasílat do otevřených podílových fondů, které mohou dosahovat vyššího zhodnocení neţ účastnické fondy. Navíc je u OPF vyšší likvidita a mohu své finance rozloţit dle mých preferencí do jednotlivých podílových fondů. Obrázek 19 Alokace zdrojů při II. variantě Zdroj: vlastní zpracování Dodatek Ve výpočtech případových studiích je samozřejmě mnoho proměnných, které celkovou kalkulaci mohou ovlivnit. Musím uvést, ţe kalkulace jsem spočítal pro aktuální stav a na jakoukoliv budoucí odchylku by se mělo ihned reagovat. Např. kdyţ střadateli vzroste mzda, coţ znamená i zvýšení celkové finanční díry, tak by mělo dojít i k navýšení měsíčních investic. Důleţité je proto provádět audity, jak v rodinném rozpočtu, tak i ve vybraných produktech. V návrzích produktů stále předpokládám, ţe vybraný občan v případových studiích nemá ţádný stávající produkt určený k zajištění penze. V případě, ţe jiţ takový produkt má, doporučuji provést analýzu, zda výběr tohoto produktu je tím správným a jestli je produkt správně nastaven. V případě zjištění, ţe není, pak doporučuji provést změnu. 92

93 ZÁVĚR Diplomová práce charakterizuje důchodový systém ČR, jeho tři pilíře a popisuje problematiku udrţitelnosti systému a důchodového zabezpečení. Vysvětluje způsob tvorby finančního plánu a analyzuje alternativní moţnosti v oblasti finančního zajištění osob na důchod. Vyuţitím poznatků z mé praxe, zde charakterizuji výhody, nevýhody a uvádím doporučení pro jednotlivé nejběţnější produkty, které lze vyuţít ke spoření nebo investování na penzi. V České republice stále převládá mezi občany mylný názor, ţe se o ně stát v důchodu postará. Podle výzkumu finanční gramotnosti vypracovaný pro Ministerstvo financí v roce 2010 vyplynulo, ţe třetina lidí o svém zajištění na stáří dosud nepřemýšlela. Mladých lidí do 29 let jsou to dokonce jen dvě třetiny 92. Nepřispěla k tomu ani reforma důchodového systému v roce Přitom na stát bychom se neměli v ţádném ohledu spoléhat. Uţ nyní je takřka jisté, ţe starobní důchody se budou sniţovat a pokud se lidé nezačnou zajišťovat sami, pak se jejich ţivotní situace v důchodu velmi sníţí. V případových studiích jsem zjistil, jak velkou část financí ze svého rodinného rozpočtu musí člověk investovat tak, aby se v důchodu nemusel uskromňovat ze svých výdajů a ţil si na stejné ţivotní úrovni. Můţeme namítat, ţe v důchodu uţ člověk nebude mít takové výdaje. Děti jiţ nebydlí s rodiči, hypotéka je splacená atd. Na druhou stranu nejspíše budou vyšší poplatky za zdravotní péči, důchodci mají více času, mohou proto cestovat atd. Jednoduše kaţdý chce proţít své stáří v klidu. Nikdo přeci nebude chtít svůj ţivotní standard, na který byl celý ţivot navyklý, měnit. Důleţitým aspektem důchodového zabezpečení je fakt, v jakém věku si člověk začne peníze na své stáří odkládat. Dle případových studií stačí 20 letému člověku menší částka pro investování, aby úplně pokryl svou finanční díru v penzi, neţ člověku, kterému je dnes 50 let. Je to dáno rozdílnou délkou horizontu věkových skupin, neţ dosáhnou věku starobního důchodu. Platí tedy čím delší horizont, tím postačí menší částka pro investování. 92 Měření úrovně finanční gramotnosti v roce 2010: Závěrečná zpráva. Ministerstvo financí ČR: Proč se finančně vzdělávat? [online]. 2010, č. 28 [cit ]. Dostupné z: 93

94 Pro příklad uvedu klasické uvaţování člověka a princip odkládání. Kdyţ je člověku dvacet let, tak vůbec nepřemýšlí o svém důchodu. Ţije ze dne na den a nedokáţe nic uspořit a říká, ţe na důchod je ještě brzy si spořit. Pak kolem třiceti let přijde rodina, děti a stále nejsou finance k odkládání na svou penzi. Kdyţ mu je padesát, uţ si plně uvědomuje, ţe s tím důchodem to bude špatné, ale částka, kterou by si musel spořit, uţ můţe být nad jeho moţnosti. Viz studie pro věk padesáti let při čisté mzdě , by v konzervativním produktu musel investovat Kč, pokud by byl horizont dvacet let, pak částka je ještě vyšší Kč. Tzn., ţe uţ můţe být pozdě na naspoření celkové finanční díry. Hlavním cílem diplomové práce bylo vypracování případových studií pro jednotlivé věkové skupiny. Závěry jsem rozdělil do tří částí. V první části jsem ve studiích vyčíslil výši potřebné finanční částky (v práci ji popisuji jako finanční díru), která občanovi zajišťuje zachování svého ţivotního standardu i v důchodu. Tato finanční díra vzniká rozdílem mezi stávající mzdou občana a starobním důchodem. Uvádím zde data, která jsou nutná k výpočtu a příklady, jak lze potřebnou finanční částku vypočítat. V druhé části jsem na základě informací o velikosti finanční díry vypočítal měsíční finanční částku, kterou je potřeba investovat (spořit) ve finančních instrumentech. Ve třetí části jsem čerpal ze své praxe, a to mě vedlo k doporučení návrhu produktů a alokaci finančních prostředků mezi těmito instrumenty. Souhrnem jsem tedy zjistil, kolik finančních prostředků (kolik Kč) bude občan na důchod potřebovat. Dále měsíční finanční částku, kterou by měl občan ukládat do finančních instrumentů tak, aby dosáhl svého finančního cíle, a nakonec tuto měsíční částku efektivně alokovat mezi produkty s ohledem na výnos, riziko a likviditu. Prakticky jsem odpověděl na tři důleţité otázky týkající se důchodového zabezpečení: Jak velkou finanční částku si musím naspořit do důchodu? Kolik peněz musím měsíčně vynakládat, abych finanční částku naspořil? Kam tyto finance budu po celou dobu co nejefektivněji ukládat? 94

95 Pro kaţdého jednotlivce doporučuji postupovat dle finančního plánu (viz kapitola 2). V prvé řadě vypracovat analýzu svých osobních financí. Analýzou zjistím, jaké zdroje mohu vyuţít pro tvorbu cíle, který jsem si vybral, tj. naspořit dostatek financí na svůj důchod. Následně pro daný cíl přiřadím časový horizont. To je doba odchodu do řádného starobního důchodu, anebo pokud mám dostatek zdrojů na financování svého plánu, pak mohu odejít do svého osobního důchodu ještě dříve, neţ mi vznikne nárok na řádný důchod a mohu tak vyuţívat renty z naspořených peněz z alternativních produktů nezávislých na I. pilíři. Dále podle výpočtu případových studií si spočítám finanční díru, to je výše částky, kterou musím naspořit, abych splnil svůj finanční cíl. V souhrnu, kdyţ vím, ţe chci naspořit finance na svou penzi, znám časový horizont, neţ půjdu do důchodu a znám výši své finanční díry, pak přejdu k výběru a nastavení produktů. 95

96 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ Kniha 1) FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství: jak se dobře zajistit. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2006, 273 s. Beckova edice ABC. ISBN x. 2) KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovnictví obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 168 s. ISBN ) KOLIBOVÁ, Helena. Sociální politika vyd. Opava: Optys, 2007, 131 s. ISBN ) KOTOUS, Jan, Gabriela MUNKOVÁ a Martin ŠTEFKO. Obecné otázky sociální politiky. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2013, 169 s. Ediční řada Ústavu státu a práva AV ČR. ISBN ) KRABEC, Jaroslav. Finanční trhy. Vyd. 3. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2007, 147 s. ISBN ) KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 542 s. ISBN ) MICHL, Aleš. MICHLiq: inteligentní průvodce ekonomikou. Vyd. 1. Editor Ondřej Neumann. Praha: R Media, 2014, 160 s. ISBN ) PTÁČEK, Jiří. Úspory a vklady. Vyd. 2. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2001, 208 s. ISBN ) SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. Osobní a rodinné finance. ISBN ) VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 789 s. ISBN ) VOSTATEK, Jaroslav. Sociální a soukromé pojištění. 1.vyd. Praha: Codex Bohemia, 1996, 601 s. ISBN ) WILDMANNOVÁ, Mirka. Sociální politika. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, ISBN ) ŢIŢKOVÁ, Jana a Vojtěch KREBS. Základy sociální politiky. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, ISBN Bakalářská práce 14) ŠTÍBR, Tomáš. Koncept zabezpečení penze. Praha, Bakalářská práce. BIVŠ, a.s. 96

97 Elektronický dokument 15) AKAT ČR. Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT [online]. Praha, 2012[cit ]. Dostupné z: klasifikace_schvaleno_rr.pdf 16) BEZDĚK, Vladimír. Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky (současný stav a potřeba reforem) [online]. Praha: Česká národní banka, 2000, s. 13 [cit ]. Výzkumné publikace ČNB - sekce měnová, Č. 25. Dostupné z: download/vp2500.pdf 17) BEZDĚK, Vladimír a PORADNÍ EXPERTNÍ SBOR. Závěrečná zpráva PES [online]. Praha: MPSV, 2010, [cit ].Dostupné z: zprava _final_cistopis.pdf 18) BEZDĚK, Vladimír a VÝKONNÝ TÝM. Závěrečná zpráva [online]. Praha: MPSV, 2005, [cit ]. Dostupné z: 19) BURCIN, Boris a Tomáš KUČERA. Prognóza populačního vývoje České republiky [online]. Praha: MF ČR, 2010, s. 23 [cit ]. Dostupné z: pdf 20) SCHNEIDER, Ondřej. Jaký důchod nás čeká?. IDEA Cerge-ei [online]. 2012, s. 1 [cit ]. Dostupné z: Webová stránka 21) ARAD systém časových řad. In: ČNB [online] [cit ]. Dostupné z: S 22) Cena zlata za posledních 40 let v USD. Ezlato [online] [cit ]. Dostupné z: 23) Co to je?. In: AČSS [online] [cit ]. Dostupné z: cz/stavebni-sporeni/co-to-je/ 24) Co to je inflace?. In: Česká národní banka [online] [cit ]. Dostupné z: 97

98 25) ČTK. Schodek důchodového účtu loni opět rostl, ale pomaleji. Patria online [online] [cit ]. Dostupné z: /schodek-duchodoveho-uctu-loni-opet-rostl-ale-pomaleji.html 26) Diamond Price Index. Diamond Search Engine [online] [cit ]. Dostupné z: 27) Důchodový účet má problémy. Loni byl v děsivém propadu. In: Týden.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 28) Důvody reformy. In: MPSV [online] [cit ]. Dostupné z: 29) Dvě stránky osobních financí. NOVOTNÝ, Radovan. Investujeme.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 30) Ekonomické ukazatele PS a jejich fondů za rok Asociace penzijních společností ČR [online] [cit ]. Dostupné z: 31) Inflace. In: Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: 32) Investiční zásady. In: Investujme.cz [online]. Finance media, 2014 [cit ]. Dostupné z: 33) Investiční ţivotní pojištění. ČAP [online] [cit ]. Dostupné z: 34) Jak se má nově posunout důchodový věk. Idnes.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 35) Kapitálové ţivotní pojištění. ČAP [online] [cit ]. Dostupné z: 36) Kolik zlata je na světě?. In: Česká mincovna: Aurum [online] [cit ]. Dostupné z: 98

99 37) Měření úrovně finanční gramotnosti v roce 2010: Závěrečná zpráva. Ministerstvo financí ČR: Proč se finančně vzdělávat? [online]. 2010, [cit ]. Dostupné z: 38) MPSV. ISPV - Informační systém o průměrných výdělcích [online] [cit ]. Dostupné z: 39) Nemějte všechna vajíčka v jednom košíku!. In: Investujeme.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 40) OECD: Češi platí deváté nejvyšší daně. Česká televize [online] [cit ]. Dostupné z: 41) Příprava podkladů pro rozhodování o pokračování důchodové reformy v letech 2004 aţ 2005 (činnost tzv. Bezděkovy komise). In: Důchodové pojištění [online] [cit ]. Dostupné z: 42) The World Bank. Life expectancy at birth, Czech Republic [online] [cit ]. Dostupné z: XS?display=graph 43) Výplata dávek. KB Penzijní společnost [online] [cit ]. Dostupné z: 44) Výstupy a činnost II. Bezděkovy komise. In: Důchodové pojištění [online] [cit ]. Dostupné z: 45) Vývoj statistik. In: ACSS [online] [cit ]. Dostupné z: 46) Zhodnocení prostředků účastníků PP. APF ČR [online] [cit ]. Dostupné z: - prostředku-ucastniku.html. Web 47) Asociace českých stavebních spořitelen [online] [cit ]. Dostupné z: 48) Asociace pro kapitálový trh České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 99

100 49) Česká asociace pojišťoven [online] [cit ]. Dostupné z: 50) Česká národní banka [online] [cit ]. Dostupné z: 51) Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: 52) Ministerstvo financí ČR [online] [cit ]. Dostupné z: 53) Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit ]. Dostupné z: Legislativní dokument 54) O doplňkovém penzijním spoření. In: zákon č. 427/2011 Sb Dostupné z: &name=&rpp=15 55) O důchodovém pojištění. In: zákon č. 155/1995 Sb Dostupné z: seznam 56) O investičních společnostech a investičních fondech. In: zákon č. 240/2013 Sb Dostupné z: 57) O pojišťovnictví. In: zákon č. 277/2009 Sb Dostupné z: m 58) O stavebním spoření. In: zákon č. 96/ Dostupné z: 59) Kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. In: zákon č. 156/1994 Sb Dostupné z: eznam Firemní dokument a časopis 60) Jsou diamanty skutečně věčné?. Fond Shop. 2014, 15-16/2014, s. 18. ISSN:

101 61) PRODUKTOVÝ MANAGEMENT. Důchodová reforma: Krok č. 4. Brno: AWD ČR, ) PRODUKTOVÝ MANAGEMENT. Důchodová reforma: pro někoho výhodná, pro někoho ne. Brno: AWD ČR, ) PRODUKTOVÝ MANAGEMENT. Ekonomická Bilance. Brno: Swiss Life Select ČR,

102 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Systém osobních financí 23 Obrázek 2 Finanční cíle podle doby jejich splnění 25 Obrázek 3 Parametry pro definování cíle 26 Obrázek 4 Obsah finančního plánu 27 Obrázek 5 Schéma finančního plánu 28 Obrázek 6 Výpočet měsíční úspory 28 Obrázek 7 Magický trojúhelník 30 Obrázek 8 Očekávaná věková struktura obyvatelstva v roce 2020, Obrázek 9 Zvyšování odchodu do důchodu 39 Obrázek 10 První pilíř státní důchodový systém 41 Obrázek 11 Druhý pilíř - důchodové spoření 43 Obrázek 12 III. pilíř - Doplňkové penzijní spoření 44 Obrázek 13 Převod mezi transformovaným a účastnickým fondem 47 Obrázek 14 Daňové reţimy 62 Obrázek 15 Funkce kapitálového ţivotního pojištění 63 Obrázek 16 Funkce investičního ţivotního pojištění 64 Obrázek 17 Srovnání kapitálového a ţivotního pojištění 65 Obrázek 18 Alokace zdrojů při I. variantě 91 Obrázek 19 Alokace zdrojů při II. variantě

103 SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Průměrná roční míra inflace v ČR 33 Graf 2 Rozdíl příjmů a výdajů důchodového účtu ČR 38 Graf 3 Deset zemí OECD s nejvyššími daněmi v roce 2011 (daň + sociální pojištění) 39 Graf 4 Průměrné rozdělení aktiv transformovaných fondů (k 3. čtvrtletí 2014) 47 Graf 5 Průměrné rozdělení aktiv vybraných účastnických fondů (k 3. čtvrtletí 2014) 49 Graf 6 Jak se změnila reálná hodnota peněz od roku Graf 7 Průměrné úrokové sazby vůči inflaci 56 Graf 8 Vkladové série 57 Graf 9 Vývoj cena zlata za posledních 40 let v USD za 1 unci (31,1g) 77 Graf 10 Vývoj cen diamantů (Diamond Price Index) 78 Graf 11 Výpočet celkové finanční díry pro věkovou skupinu 20 let, 8 let v penzi 84 Graf 12 Výpočet celkové finanční díry pro věkovou skupinu 20 let, 20 let v penzi 85 Graf 13 Výpočet celkové finanční díry pro věkovou skupinu 35 let, 11 let v penzi 86 Graf 14 Výpočet celkové finanční díry pro věkovou skupinu 35 let, 20 let v penzi 87 Graf 15 Výpočet celkové finanční díry pro věkovou skupinu 50 let, 14 let v penzi 88 Graf 16 Výpočet celkové finanční díry pro věkovou skupinu 50 let, 20 let v penzi

104 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Znaky typů důchodových politik 19 Tabulka 2 Druhy finančních rizik 31 Tabulka 3 Finanční instrumenty z hlediska rychlosti převodu na hotovost 32 Tabulka 4 Tři pilíře systému důchodového spoření 35 Tabulka 5 Výše státního příspěvku a výše daňových odpočtů 45 Tabulka 6 Daňové aspekty při ukončení DPS 51 Tabulka 7 Komparace transformovaných a účastnických fondů 52 Tabulka 8 Výše úspory na daních u ţivotního pojištění 62 Tabulka 9 Komparace kapitálového a ţivotního pojištění s ohledem na investiční funkci 66 Tabulka 10 Investice potřebné k pokrytí finanční díry pro věkovou skupinu 20 let 85 Tabulka 11 Investice potřebné k pokrytí finanční díry pro věkovou skupinu 35 let 87 Tabulka 12 Investice potřebné k pokrytí finanční díry pro věkovou skupinu 50 let

105 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Přehled příjmů a výdajů, příklady navrţení finančních cílů 106 Příloha 2 Zhodnocení transformovaných fondů za roky Příloha 3 Příklad investičního dotazníku

106 Příloha 1 Přehled příjmů a výdajů, příklady navrţení finančních cílů Zdroje Pravidelné příjmy částka Pravidelné výdaje částka Zaměstnanec: nájemné: Kč/měs. čistý měsíční příjem: roční bonifikace (13. plat, prémie) /děleno 12 měsíci: ostatní pravidelné příjmy (pronájem, renta, důchod): Kč/měs. náklady na bydlení (plyn, vodné, elektřina, údržba): Kč/měs. Kč/měs. výdaje za potraviny: Kč/měs. Kč/měs. náklady na oblečení: Kč/měs. nebo náklady spojené s dětmi: Kč/měs. Osoba samostatně výdělečná OSVČ: výdaje za automobil (palivo, opravy): Kč/měs. roční základ daně z příjmu: Kč/rok telefon, internet: Kč/měs. vklad do domácnosti: Kč/měs. ostatní výdaje domácnosti: Kč/měs. ostatní pravidelné příjmy (pronájem, renta, důchod): Kč/měs. volný čas, záliby, koníčky apod.: Kč/měs. Příjmy celkem: Kč/měs. Výdaje celkem: Kč/měs. Finanční cíle Co Kdy Kolik Kč Primární cíle likvidní rezerva: penze (finanční díra): děti (studium, start do života): rekonstrukce domu: dovolená: koupě automobilu: Sekundární cíle Zdroj: vlastní zpracování 106

107 Příloha 2 Zhodnocení transformovaných fondů (dříve penzijních fondů) za roky Zdroj: APF ČR 93 vlastní zpracování 93 Zhodnocení prostředků účastníků PP. APF ČR [online] [cit ]. Dostupné z: -prostředku-ucastniku.html. 107

108 Příloha 3 Příklad investičního dotazníku Zdroj: Swiss Life Select ČR Privátní finanční analýza: Investiční dotazník. Brno: Swiss Life Select ČR, s.r.o., verze