ˇR IJEN 2012 JAK DOB ˇ RE ZVL ADAT ˇ SKOLU

Transkript

1 !"#2 R IJEN 2012 JAK DOB RE ZVL ADAT SKOLU

2 Jak dobre zvl adat skolu Co si mysl ı so skole? Je nudn a, nebo zaj ımav a? Je vycerp avaj ıc ı, nebo pohodov a? Je k nicemu, nebo je praktick a? Pokud se na skolu d ıv a ssp ısnegativn e, co s t ım mu ze sud elat? A pokud tebav ı, jak mu ze s zlepsit svoje schopnosti a dovednosti, a tak z n ı vyte zit jest ev ıc? Na stran ach 3 az7najde s rady, kter eseop ıraj ıobibliakter e ti pomohou skolu dobre zvl adat. Hodnez asad z t eto uvodn ıs erie mu ze suplatnitbezohledu na to, zda chod ısdost atn ı nebo soukrom e skoly nebo te rodice uc ıdoma.!"#2 PRUM ERN YN AKLAD VYCH AZ ICELKEMV84 JAZYC ICH Jak dobre zvl adat skolu 3 Z ıskej motivaci 4 Bu systematick y 5 Vyu zij pomoc druh ych 6 Pecuj o svoje zdrav ı 7 Dejsic ıl 8 Co mohou udelat rodice 10 Jak mohou mlad ılid e zv ıtezit nad obezitou 12 Setk an ısgorilami n ızinn ymi 15 D ılo n ahody? Receptory krasce ohnov eho 16 Mlad ılid eseptaj ı Co mu zu ocek avat od manzelstv ı? 2. c ast 19 Znepokojuj ızpr avy vm edi ıch i vase d ıte? 22 Co r ık abible Ovlivnuj ıhv ezdy v a s zivot? 24 Jak b yt dobr ym rodicem 26 Bible Kniha presn ych proroctv ı 6. c ast 29 Pozorujeme svet 30 Kv ız pro celou rodinu 32 Co ti pomu ze zvl adat skolu

3 Z ıskej motivaci Motivaci z ısk a s, kdyzbude sv edet, ze to, co del a s, m an ejakou praktickou hodnotu. J AKOU praktickou hodnotu m ato, ze chod ı sdo skoly? Skola ti pomu ze z ıskat moudrost. A Bible r ık a, ze moudrost je pro ochranu. (Kazatel 7:12) Vjak em smyslu? Predstav si, ze jdesnebezpe cnou ctvrt ı. Sel bys radeji s am, nebo s kamar ady, kter ıt ep r ıpadneochr an ı? D ıky dobr emu vzdel an ıje stebouv zdycky nekolik siln ych kamar ad u. Patr ı knim: Schopnost uvazovat. Skola ti pomu ze rozv ıjet selsk yrozumazdrav y usudek. (Pr ıslov ı3:21,contemporary English Version) Kdy ztakov eschopnosti z ısk a s, budesum et re sit probl emy a nebudessemu- set por ad spol ehat na pomoc druh ych. Soci aln ı dovednosti. Bible vyb ız ık res any, aby si osvojili takov e vlastnosti, jako je trpelivost a sebeovl ad an ı. (Gala anum 5:22, 23) Jelikozjsive skole sr uzn ymi lidmi, m a sspoustup r ılezitost ıtytovlastnosti z ıskat. Tak esem uze snau cit b yt tolerantn ı, m ıt uctu k druh ym a projevovat empatii. To se ti bude hodit i v dospelosti. Pruprava pro zivot. Skola tenau c ım ıt dobrou pracovn ımor alku, a to ti pomu ze naj ıt si pr aci a udrzetsiji.nav ıc, c ım l epe budeszn at svet kolem sebe, t ım l epe budesrozum et s am sobeav edet, co je pro tebe v zivot enejd ulezit ej s ı. (Pr ıslov ı14:15)d ıky tomu budesum et uctiveobh ajit svoje n abo zensk e n azory. (1. Petra 3:15) Podtrzeno secteno: Protoze vzdel an ıpot rebujes, nem a smysl se por ad zab yvat t ım, co se ti na skole nel ıb ı. M ısto toho z ıskej motivaci t ım, ze budesuva- zovat o trech uveden ych bodech. Mozn ap rijdesina dals ı. Pus se do toho! Prem y slej, co temotivujenej- v ıc, abys skolu dobre zvl adal. Pruprava Soci pro aln ı zivot dovednosti Schopnost uvazovat Nen ınaddobr eho ucitele! Muj ucitel ekonomiky ze stred- n ı skoly mohl pracovat v nejak efi- nancn ı instituci, ale m ısto toho se rozhodl ucit v nas ıchud e ctvrti na skole, kde vet sinu studentuekono- mika nezaj ım a. Presto svuj pred- met ucil jednoduse, mel smysl pro humor a l atku vysvetloval tak, aby pro n as byla praktick a. Jednou dokonce zavolal mamince, ze jsem v yborn enapsalp ısemku. Kdyzse ho studenti ptali, procnana s ı skole uc ı, rekl, ze leps ım ısto nikdy nemel. Ch apal n as, zaj ımal se on as a chv alil n as. Byl to ten nejleps ıu citel, jak eho jsem kdy mel. (Reyon, Spojen est aty) Probu te se! r ıjen

4 Bu systematick y Zorganizovat si veci nevyzaduje moc pr ace, prin a s ıtovelk yu zitek v ıc casu, m en e stresualep s ızn amky. P REDSTAV si, ze jsi v supermarketu a sh a- n ı sjenjednuv ec. Vsechno zboz ıjeale vreg alech nahodile rozm ıst en ebezjak ehokoli syst emu. Jak dlouho budeshledatto,co potrebuje s? Nebylo by leps ı, kdyby zboz ıbylo hezky uspor adan eauli cky mezi reg aly jas- neozna cen e? Podobn ejetose skolou. Co ti pomu ze b yt systematick y? Udelej si pl an. Jednou jsem upln ezapomnel na dom ac ı ukoly a taky na pr aci, kterou jsem mel udelat doma, protoze jsem byl cel y v ıkend u kamar ada, r ık a18let yzacharyze Spojen ych st at u. V pondel ı jsem pak musel nekter eu citele prosit, jestli mu zu odevzdat ukoly pozdeji. Te si p ı su seznam vec ı, kter em am udelat, a to mi pom ah ananicnezapomenout. Podobn yseznamsipsalaicelestinezpapuy-nov eguineje.kdy zvzpom ın ana skol- n ıl eta, r ık a: Pl anovala jsem si vsechny svoje cinnosti, treba kdy budu delat dom ac ı ukoly, kdy se budu ucit na zkousky nebo kdy pujdu na nejakou akci. D ıky tomu jsem ved ela, co je dule zit eacone,atomipom ahalo m ıt svoje ukoly hotov ev cas. Tip: Do notesu, mobilu nebo jin eho elektronick eho pr ıstroje si pisseznamv ec ı, kter e potrebuje szvl adnout.!"#2 4 TENTO CASOPIS slouz ıkpou cen ıcel e rodiny. Ukazuje, jak je mozn e re sit dnesn ıprobl emy. Prin a s ızpr avy, vypr av ı o lidech z mnoha zem ı, zab yv aseot azkami n abo zenstv ıiv edy. Jde vsak d al. Pronik a pod povrch a poukazuje na hlubs ıv yznam soucasn ych ud alost ı, pri cem zjev zdycky politicky neutr aln ı a nevyvysuje jednu rasu nad druhou. Tento casopis vsak predev s ım povzbuzuje k duv e re ve Stvoritel uv slib, ze soucasn yni cemn yanez akonn ysyst em vec ı bude brzy nahrazen pokojn ym abezpe cn ym nov ym svetem. Neot alej. Je snadn e r ıct: Udel am to pozdeji. Leps ıjed elat veci co nejdr ıv, hlavne dom ac ı ukoly. Tip: Dej si za c ıl, ze se do dom ac ıch ukol u pust ı shned,jaksevr at ı sze skoly, jest ep red t ım, nezzapne s televizi nebo se budesv enovat ne cemu jin emu, co tebav ı. Pripravuj si veci vcas. Stalo se ti nekdy, ze jsi pri sel do skoly a zjistil, ze nem a sse sit, tuz- ku nebo ucebnice? Tomu se mu ze svyhnout. Jak? Ta sku si vzdycky priprav ım dopredu, r ık aaungmyomyat,kter y zije v Barme. Tip: Udrzuj si v tasce nebo v batohu por a- dek. D ıky tomu snadno najdes, co potrebuje s. Podtrzeno secteno: Kdyzsiv eci dobre zorganizujes, nebudeszbyte cnevestresuzto- ho, ze na neco zapomenesnebo ze nekam pri- jdespozd e. A nebudesm ıt pocit, ze nic nest ıh a s. Pus se do toho! Poprem y slej o jedn eoblasti, ve kter esipot rebujesud elat syst em. Pak se spolu s rodici nebo kamar adem zamysli nad t ım, jak na to. Tato publikace nen ıur cena k prodeji. Je poskytov ana v r amci celosvetov e biblick evzd el avac ı cinnosti, kter a je podporov ana dobrovoln ymi dary. Pokud nen ı uvedeno jinak, jsou biblick ecit aty prevzaty ze Svat eho P ısma Prekladu nov eho sveta (se studijn ımi pozn amkami). Tisk a vyd av an ı: Wachtturm Bibel- und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas, e. V., Selters/Taunus. Odpovedn y redaktor: Ramon Templeton, Selters/Taunus Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania. Vsechna pr ava vyhrazena. October 2012 Vol.93, No.10 Monthly CZECH Printed in Germany

5 Vyuzij pomoc druh ych Je dule zit em ıt kolem sebe lidi, kter ıtir adi pomohou a uz te, nebo pozdeji v dospelosti. K DO by ti mohl pomoct dob re zvl adat skolu? Rodina. Kdyzjsempot rebovala poradit sdom ac ımi ukoly, r ık a18let abrunazbraz ılie, tat ınek mi l atku vysvetloval a d aval mi ot azky, kter em em ely dov est ke spr avn ym odpoved ım. Nechal me, abych na nep risla sama. Tip: Zacni t ım, ze se zept a srodi cu, jak zvl adali predm et, kter ytid el aprobl emy. Pokud reknou, ze dobre, mu ze ssinechatporadit od nich. Ucitel e. Ucitel ejsouv etsinou r adi, kdyzvi- d ı, ze student chce m ıt leps ızn amky, a ochot- nemupom uzou. Tip: Sv emu uciteli jednoduse rekni: M am st ımto predm etem probl emy, ale chci se zlepsit. Co byste mi doporucil? Pr atel e. Pomocnou ruku by ti mohl nab ıdnout dobr yp r ıtel vas ırodiny.m uze sztoho m ıt dvoj ıu zitek. Jednak z ısk a spot rebnou pomoc, a jednak se nauc ı sspol ehat na pomoc druh ych, cozsetibudehoditivdosp e- losti. Casto je to tak, ze usp ech je v ysledkem t ymov epr ace, ne snahy jednoho clov eka. (Pr ıslov ı15:22) Podobnetim uze pomoct stars ısourozenec. Tip: Zeptej se rodic u,kdobytimohlsu cen ım pom ahat. Podtrzeno secteno: Nen ınic spatn eho na tom, poz adat nekoho o pomoc. Pus se do toho! Napissidvanebot ri lidi, kter em aszavzor.mohlbytin ekdo z nich pom ahat s ucen ım? Muj obl ıben yu citel Muj obl ıben yu citel byl pr ısn y, ale vsichni ho respektovali. Meli jsme ho na u cetnictv ı. L atku vykl adal nadsen e, ziv egestikuloval achodilp ri tom z jedn estranyt r ıdy na druhou. Kazd eho umel zapojit do diskuse. Kdyz nekdo ne cemu nerozumel, trpeliv emutovysvetloval, dokud to nepochopil. Opakovane n as povzbuzoval, a se pt ame. R ıkal, ze ot azky mu pom ahaj ızjistit, cemu nerozum ıme, ale taky b yt leps ım ucitelem. O kazd eho mel osobn ız ajem. Hodnespolu z ak u se rozhodlo, ze budou pracovat v oboru, kter yu cil, presto- ze byl s nas ıt r ıdou jenom rok. (Alana, Austr alie) JE K DISPOZICI V TECHTO JAZYC ICH: afrik an stina, alb an stina, amharstina, anglictina, arabstina, arm en stina, barmstina, bembstina, bislama, bulharstina, cebu an- stina, ce stina, cev stina, c ınstina (tradicn ı) (audionahr avky pouze v mandar ınsk e c ınstine), c ınstina (zjednodusen a), cwan stina, d an stina, estonstina, evestina, fidzij stina, finstina, francouzstina, gruz ınstina, gudzar at stina, hebrejstina, hiligaynonstina, hindstina, chorvatstina, igbostina, ilok an stina, indon e stina, islandstina, italstina, japonstina, jorubstina, kannadstina, korejstina, kyrgyzstina, litevstina, lotystina, lozi, ma arstina, makedonstina, malaj alam stina, malgastina, maltstina, nem cina, ngalstina, nizozemstina, norstina, pand z ab stina, pedi, polstina, portugalstina, rarotongstina, rumunstina, rundstina, rustina, rwandstina, re ctina, samojstina, sinh al stina, slovenstina, slovinstina, sothstina, srbstina, svahilstina, son stina, span el stina, sv ed stina, tagalstina, tamilstina, thajstina, tok pisin, tonga, tongstina, tsonga, turectina, wistina, ukrajinstina, urdstina, vietnamstina, xhostina, zulustina Tak enacd Tak enamp3cd-rom Audionahr avky tak e na M ATE Z AJEM O DALS I INFORMACE NEBO SI PREJETE, ABY S V AMI NEKDO BEZ- PLATNE STUDOVAL BIBLI? Napiste svedk um Jehovov ym na pr ıslusnou adresu. Upln y seznam adres najdete na Brit anie: The Ridgeway, London NW7 1RN. Cesk a republika: PO Box 90, Praha 9. Ma arsko: Budapest, Pf 20, H Nemec- ko: Selters. Polsko: ul. Warszawska 14, PL Nadarzyn. Rusko: PO Box 182, St. Petersburg. Slovensko: PO Box 2, Bratislava 34. Spojen est aty americk e: 25 Columbia Heights, Brooklyn, NY Srbsko: PO Box 173, SRB Beograd/Zemun. Sv edsko: PO Box 5, SE Arboga. Ukrajina: PO Box 955, Lviv - Briukhovychi. Probu te se! r ıjen

6 6 Probu te se! Pecuj o svoje zdrav ı Kdyzsebude s starat o svoje zdrav ı, mu ze st ım zlepsit svuj v ykon ve skole a kvalitu zivota vubec. J ELOGICK E, aby clov ek pecovalosvo- je telo, kter ejedaremodboha.( Zalm 139:14) Predstav si, ze m a sauto,aleneudel a ssi cas na jeho udr zbu. Bude jezdit jen tak dlouho, dokud se neporouch a. Tot e zplat ıotv em tele. Jakou udr zbu potre- bujes? Sp anek. Kdyz budes sidit sp anek, moz- n a budesvypadatunaven e a budesotup el y, zmaten y, a dokonce skl ı cen y. Naproti tomu dostatek sp anku ti dod aenergii.m uze tak e urychlit tvuj fyzick yr ust, zlepsit mozkov e funkce, podporit imunitn ısyst em a zvednout ti n aladu. To je docela dost za tak m alo usil ı, nemysl ı s? Tip: Pokud to jde, cho sp at kazd yve cer ve stejnou dobu. Strava. Vdosp ıv an ı clovek rychle roste. Napr ıklad vet sina klukuv az ıvsedmn acti letech dvakr at v ıc nezvdeseti.kprudk emu rustu doch az ıiuholek.vtomtov eku telo potrebuje spoustu zivin a energie. Proto ho neochuzuj o hodnotnou stravu. Tip: Nevynech avej sn ıdani. Kdyz natankujes, nezjde sdoskoly, pomu ze ti to l ıp se soustredit a v ıc si toho zapamatujes. Pohyb. Bible r ık a, ze cvicen ıjeu zitec- n e. (1. Timoteovi 4:8, Cesk ystudijn ıp reklad) Cvi cen ım pos ıl ı s svaly a kosti, nebudes tloustnout, budesvlep s ıkondici,zlep s ı se ti dusevn ı schopnosti, imunita a n alada atak ezm ırn ı sstres.sporttisamoz rejme r ıjen 2012 mu ze prin a set i radost, kdyzd el a stakov y, kter yt ebav ı. Podtrzeno secteno: Dostatecn ysp anek, vyv a zen astravaap rime ren ypohybtipomohou, aby tvuj motor dobre sel. A d ıky to- mu zleps ı ssv uj v ykon ve skole. Pus se do toho! Udelej si rozumn ypl an, kdy budessportovat,adr zseho.b ehem jednoho mes ıce si zapisuj, kolik hodin sp ı saco j ı s, a poznamen avej si, co bys mel zlepsit. Kdyzsejduproj ıt, z ısk am v ıc energie, atoivp r ıpade, ze vych az ım unaven y. (Jason, Nov yz eland) Podle meb uh vytvoril j ıdlo jako palivo pro nase telo, a tak chci tankovat to nejleps ı! (Jill, Spojen est aty) Trikr at t ydn echod ım behat a dvakr at t ydn ejezd ım na kole nebo jdu na proch azku. Pohyb mi dod av aenergiiazbavujem e stresu. (Grace, Austr alie) V ıce informac ıotom,jakm uze spe covat o svoje zdrav ı, najdes v 10. kapitole knihy Ot azky mlad ych lid ı Praktick eodpovedi,1.d ıl, kterou vydali svedkov e Jehovovi.

7 Dej si c ıl Skola pro tebe smysluplnej s ı az abavnej s ı, kdyzbude sv edet, proc do n ı chod ı s. S TR AVIT skoln ıl eta bez c ıle je jako be zet z avod, kter ynem ac ılovou p asku. Bible r ık a: Mel bys ved et, kter ym smerem j ıt. (Pr ıslov ı4:26, Contemporary English Version)Kdy z budesm ıt nejak yc ıl, budessena nej zame rovat a prechod ze skoln ıho do pracovn ıho prostred ı pro tebe bude plynulejs ı. Jak si ho mu ze sd at? Zeptej se s am sebe: Jak si budu vydel avat? Sodpov ed ınatutoot azku neot alej. Proc? Predstav si, ze chcesj ıt na v ylet. Nejdr ıv si mus ı sur cit c ılov em ısto. Pak se pod ıv a sdo mapy a zvol ı ssitunejlep s ıtrasu.podobn eto mu ze sud elat se vzdel an ım. Prem y slej o tom, jak epovol an ıbyscht el jednou m ıt, a pak si vyber cestu, kter atipom uze tohoto c ıle dos ahnout. Upozornen ı: Mnoz ımlad ı lid eserozhodli, ze budou delat jen takovou pr aci, kter aje maxim aln ebav ı, treba ze se stanou profesion aln ımi hudebn ıky. Jak ekoli jin ezam estn a- n ıjepron enep rijateln e. Jak yp r ıstup je ale leps ı? 1. Uvazuj o sv ych schopnostech. Bav ıt epracovat s lidmi nebo jim pom ahat? Zaj ımaj ıt e technick ev eci? Jsi dobr y v matematice nebo ekonomice? R ad neco opravujes? 2. Uvazuj o moznostech. Kter apovol an ıse hod ıktv ym schopnostem? Ruzn emo znosti prodiskutuj s jin ymi lidmi a nezame ruj se pouze na svou vysnenou predstavu. Prem y s- lej prakticky.nap r ıklad: Je popt avka po pr a- ci, kterou chcesd elat, i jinde nezjenvm ıste tv eho bydlist e? Budespot rebovat vzdel an ı, kvuli kter emu se budesmusetnerozumn e zadluzit? 3. Uvazuj o pr ıle zitostech. Azsin ejak epovol an ıvybere s, pod ıvej se, zda bys nasel uplatnen ınam ıstn ım trhu pr ace. Jsou v okol ızam estnavatel e, u kter ych bys mohl pracovat? Pokud ano, nab ızej ıvyu cen ıvoboru? Anab ızej ıin ejak e skolic ıprogramy? Tip: Popov ıdej si o tom s rodici, uciteli a dospel ymi kamar ady. Sleduj nab ıdky v m ıstn ıch novin ach a na internetu. Podtrzeno secteno: Kdyz budesm ıt neja- k yc ıl, d atotv emu vzdel an ısm er a smysl. Pus se do toho! Ikdy zje stechod ısdo skoly, o trech bodech v tomto cl anku pre- m y slej uzte.napi ssisvojec ıle a popov ı- dej si o nich s rodici. Mozn asisv siml, ze v t eto s erii cl ank u se casto cituje z Bible. Vydavatel etohoto casopisu, svedkov e Jehovovi, ve r ı, ze v Bibli jsou rady pro dobr y zivot. (2. Timoteovi 3:16, Good News Translation) Daj ıseuplatnitve skole, v pr aci i doma. V ıce informac ıotom,jaktibiblem uze pom ahat, najdes na atak enastran e32tohotocasopisu.

8 Co mohou ud elat rodi ce Tr ıdabylap replnen a studenty. Nebyl tam z adn yv etr ak a kvuli vedru se skoro nedalo d ychat. (Luis, Bol ıvie) V nas ı skole bylo m alo ucitel u, takze se studentum nemohli venovat osobne. Skola nemela z adn e mapy, laboratorn ı vybaven ı ani knihovnu. (Dorcus, Barma) Vet sina ucitel um ela co delat, aby ve tr ıd e udrzeli por adek. Nekdy byli spoluz aci jak utrzen ıze ret ezu, atakbylofaktt ezk e se neco naucit. (Nina, Jizn ıafrika) Z UVEDEN YCH v yrok ujevid et, ze v ne- kter ych skol ach nejsou podm ınky k uce- n ızdalekaide aln ı. Jak mu zete vy, rodice, pomoci sv ym detem, aby navzdory prek a z- k am vyte zily ze studia maximum? Pre ct ete si nekolik doporucen ı. Bu te iniciativn ı. Nezame rujtesenaprobl emy, kter ev etsinou stejnenem uzete vyre- sit, ale na to, co delat mu zete. Pokud vase d ıt enezvl ad an ejak yp redmet nebo je zahlceno dom ac ımi ukoly, zkuste spolecn enaj ıt nejak a re sen ı. Je napr ıklad zapotreb ıvy- tvorit pro nej doma leps ıstudijn ıprost red ı? Potrebuje vase d ıte pomoc, aby umelo pl a- novat a zvl adalo tak aspontynejd ulezit ej s ı ukoly? Pomohlo by mu, kdyby ho nekdo doucoval? Dals ın avrhy by v am mohl d at treba jeho ucitel nebo v ychovn yporadce.natyto lidi se d ıvejte jako na spojence, ne jako na nepr atele. Pom ahejte sv emu d ıt eti zame rovat se na c ıl vzdel an ı. Vzdel an ıbymum elo pomoci, aby z nej vyrostl vyrovnan yazodpov edn y clovek. C ılem by nemelo b yt pouze z ıskat 8 Probu te se! r ıjen 2012 hodnepen ez. Z v yzkum uv sak vypl yv a, ze mnoz ımlad ı lid etou z ıpovzd el an ıjenztohoto jedin eho duvodu. Bible vyb ız ı k vyrov- nan emu n azoru na hmotn ev eci. Uzn av asice, ze pen ıze jsou pro ochranu, ale tak e Vzdel an ıbyva semu d ıteti melo pomoci, aby z nej vyrostl vyrovnan y a zodpovedn y clov ek. upozornuje, ze ti, kdo se rozhodli, ze zbohatnou, skutecn e st est ı nenajdou. (Kazatel 7:12; 1. Timoteovi 6:9) Nechte sv ed ıte, aby se naucilo prekon a- vat prek a zky. Mnoho ucitel u r ık a, ze s ne- kter ymi studenty je te zk evyj ıt a s nekter y- mi rodici je to jest et ez s ı. Jsou rodice, kter ı rychle zas ahnou a protestuj ı, kdyzsejejich syn nebo dcera dostanou do probl em unebo kdyzneusp ej ıp ri testu. Napr ıklad v casopise Time sepsaloojedn est redoskolsk epro- fesorce, jej ı z studenti telefonuj ısv ym rodi-

9 Na ucitele sv eho d ıt etesed ıvejte jako na spojence, ne jako na nepr ıtele cum ze tr ıdy a ste zuj ısi, ze dostali spatnou zn amku. Pak prede vsemi predaj ımobilu citelce, protoze s n ırodi ce chtej ımluvit.rodice j ı reknou, ze za vzdel an ısv eho d ıt ete plat ı spoustu penez, a proto nic jin eho nez jednicku neakceptuj ı. Mnoho ucitel u r ık a, ze s nekte- r ymi studenty je te zk evyj ıt asn ekter ymi rodici je to jest e te z s ı. Takov ırodi ce sv ym detem prokazuj ımedved ıslu zbu. Vlastnejimbr an ıvtom,aby se naucily samy se rozhodovat, vyrovn avat se sne uspechem a n est n asledky spatn ych rozhodnut ı, napsala Polly Young-Eisendrathov avesv eknizethe Self-Esteem Trap (L e c- ka sebeduv ery). Dod av a: Pokud rodice re s ı probl emy za sv ed eti a ony jen necinn ep rihl ı z ı, v ysledkem je, ze rodice jsou silnej s ı, ale deti naopak slabs ıanedok azou se postavit na vlastn ınohy. Mejte na vzdel an ı vyrovnan yn azor. Jak uzbylouvedeno,vzd el an ım uze vasemu d ı- teti pomoci, aby z nej vyrostl zodpovedn y clovek. (1. Mojz ısova 2:24) Jak evzd el an ıje ktomualezapot reb ı? Nemyslete si, ze vase d ıt emus ıabsolvovat vysokou skolu, aby se dobre uzivilo. Jsou ijin e, m en en akladn emo znosti. Nekdy si sikovn y remesln ık vydel astejn ejakoabsolvent univerzity. Podtrzeno secteno: Podm ınky ve skol ach nejsou vzdycky ide aln ıad eti se dnes pot y- kaj ısp rek a zkami, kter ep red nekolika desetilet ımi vubec neexistovaly. Kdyzalesv emu d ıteti pomu zete, mu ze skolu zvl adnout. Proc byste si spolecn e jako rodina nepopov ıdali o doporucen ıch na stran ach 3 az7? Probu te se! r ıjen

10 A MERICK E ministerstvo zdravotnictv ıasoci aln ıch vec ı uvedlo, ze od roku 1980 do roku 2002 se pocet dosp ıvaj ıc ıch s nadv ahou ztrojn asobil a pocet det ı vp redpubert aln ım veku, kter emaj ınadv ahu, se v ıce nez zdvojn asobil. Mezi dlouhodobezv ysen a rizika spojen a sd etskou obezitou patr ıvysok ykrevn ı tlak, cukrovka, kardiovaskul arn ıonemocn en ıan ekter e druhy rakoviny. Detsk aobezitam uze souviset s radou faktoru, jako je sedav yzp usob zivota, reklamn ıkampan ezam eren ena mlad e lidi a tak e dostupnost i relativnen ızk a cena nezdrav eho j ıdla. Podle americk eho Strediska pro kontrolu nemoc ı jed etsk aobezitav ysledkem nadmern eho pr ıjmu kalori ıanedostatkufyzick e aktivity. Deti, dosp ıvaj ıc ıidosp el ıbysem eli zamyslet nad sv y- mi stravovac ımi n avyky. Pokud zjist ı, ze by meli neco zmenit, nemus ızach azet do extr em u. Nekolik jednoduch ych krokum uze udelat divy. Pre ct etesiomlad em muzi Markovi, kter yupravilsv estravovac ın avyky, a to v y- raznep rispelo k jeho zdrav ıacelkov e pohode. Jednu dobu jsem byl na nezdrav em j ıdle doslova z avisl y, r ık a. Redaktor Probu te se! se Marka zeptal, jak ezm eny musel udelat. V yrazem detsk a obezita se oznacuje zdravotn ıprobl em, kter ym trp ıd eti adosp ıvaj ıc ı. Odborn ıci tvrd ı, ze u mlad ych lid ı, kter ımaj ınadv ahu, je 70procentn ıpravd epodobnost, ze ji budou m ıt i v dospelosti. 10 Probu te se! Jak mohou mlad ılid e zv ıtezit nad obezitou r ıjen 2012 Kdy jsi zacal m ıt probl emy snadv ahou? Kdyz jsem dokoncil stredn ı skolu. Asi v t edob ejsemza cal hodnechoditdofastfood u. Dva byly kousek od m epr ace, atakjsemtamskoroka zd y den obedval. Bylo to pro me snazs ıne zsij ıdlo pripravovat doma. A jak to bylo potom, co ses odstehoval z domu? Moje stravovac ın avyky byly jest ehor s ı. Neumel jsem varit anem el jsem moc penez. Ale muj obl ıben y fast food byl jenom o dveuliced al. Chodit tam na j ıdlo mi pripadalo jako nejjednodus s ıanejlevn ejs ı resen ı. Jedl jsem nezdrave akrom etohostrasn emoc. Be zn aporceminesta cila. Objedn aval jsem si v ıc hranolku,

11 vet s ı n apoj a hamburger nav ıc, prost etonejv ets ımenu, na kter ejsemm el pen ıze. Co tep rimelokezm ene? Kdyzmibylon eco pres dvacet, zacal jsem v a zn ep rem y s- let o sv em zdrav ı. Mel jsem nadv ahu. Byl jsem por ad unaven yachyb ela mi sebeduv e- ra. Ved el jsem, ze se sebou mus ım neco udelat. Jak se ti podarilo stravovac ı n avyky upravit? Zmeny jsem delal postupne. Nejdr ıv jsem sn ızil mnoz- stv ı j ıdla. R ıkal jsem si: Tohle prece nen ı moje posledn ıj ıdlo! Vzdycky se mu zu naj ıst znovu. Nekdy jsem musel doslova odej ıt od stolu. Kdykoli jsem ale zv ıtezil, mel jsem ze sebe dobr ypocit. Musel jsi udelat nejak edrastick ezm eny? Nekter ych vec ıjsemsemusel vzd at upln e. Napr ıklad jsem prestal p ıt slazen en apoje a d aval si jenom vodu. Nebylo to vubec lehk e, protoze limon ady jsem mel moc r ad avodujsemnesn asel. Vzdy- cky kdyz jsem vypil sklenici vody, musel jsem si p arkr at usrknout dzusu, kter ym el asponn ejakou chu. Casem mi ale voda zacala docela chutnat. Co dals ıho jsi delal krome toho, ze jsi prestal j ıst nezdrav aj ıdla? Nahradil jsem je ne c ım leps ım. Zacal jsem j ıst ovoce jablka, ban any, jahody, boruv- ky, maliny a melouny. Do j ıdel- n ıcku jsem pridal i libov e maso, treba kure a tun aka. Netrvalo dlouho, a zamiloval jsem si je. K obedu se snaz ım j ıst v ıc zeleniny a m ınp r ılohy a masa. A kdyzsid am neja- kou zdravou svacinu, vet sinou se pak u obeda nebo vece re neprej ım. Dneska uzm enezdrav ej ıdlo ani nel ak a. Takze uznaj ıdlo nikam nechod ıs? Ale jo, obcas si nekam zajdu. D av am si ale pozor, kolik toho sn ım. Kdyzjeporcemoc velk a, reknu si o krabicku. Nezza cnu j ıst, d am do n ıp ulku porce. D ıky tomu toho sn ım tak akor at a neprej ım se jenom proto, ze je mi l ıto nechat zbytky na tal ıri. Co dobr ehotitytozm eny prinesly? Zhubl jsem a m am v ıc energie. Taky se mi zv y silo sebeve- dom ı. A co je nejleps ı m am skvel y pocit z toho, ze kdyzse star am o svoje zdrav ı, chv al ım t ım Boha, kter ymidal zivot. ( Zalm 36:9) Dr ıv jsem si myslel, ze zdrav y zivotn ıstylje nuda. Ale te bych ho nevymenil za nic na svet e. Probu te se! nepropaguje z adnou konkr etn ıdietu.ne zud el ate nejak ez a- sadn ırozhodnut ıohledn ev yzivy, pecliv e zvazte ruzn emo znosti a pora te se s l e- karem. Vyhnetesepopul arn ım diet am, kter e mohou b yt nebezpecn e.

12 Setk an ı sgorilami n ızinn ymi N A Planken-Kooij/YAY Micro/age fotostock AFRIKA 12 STREDOAFRICK A REPUBLIKA N arodn ıparkdzangandoki H LUBOKO v rovn ıkov em dest- n em pralese ve Stredoafrick e republice lez ıp r ırodn ıklenot,kter ydosudspat rilo jen m alo lid ı. Po n aro cn e12hodinov ej ızdepohrbo- lat ych cest ach jsme dorazili do N a- rodn ıho parku Dzanga Ndoki. Tento kus panensk ep r ırody se rozkl ad a vseveroz apadn ım c ıpu zeme, mezi Kamerunem a Konzskou republikou. Nas ım c ılem bylo setkat se s gorilami n ızinn ymi s Makumbou a jeho rodinou. Pruvodkyn en am rekla, ze se m a- me drzet pohromadead avat pozor, zda nabl ızku nejsou sloni, protoze pujdeme po stezk ach, po kter ych dennechod ızapotravou.obavy jsme ale nemeli jenom ze slonu. Kdyznav as chce za uto cit gorila, radila n am pruvodkyn e, zusta nte st at a d ıvejte se do zeme. Neubl ı z ı v am, jenom udel ap ekn ybeng al. Ned ıvejte se j ıdoo c ı. Zjistila jsem, ze nejleps ıjeo ci zavr ıt. Nasi skupinu vedl stopar, kter y patr ıkbaak um. Tito lid ejsoukv u- li sv ym fyzick ym rysum a mal emu

13 Gorila n ı zinn am uze me rit 1,8 metru a v a zit pres 200 kilogramu Juan Carlos Mu noz/age fotostock Skutecn avelikost tlapy dospel egorily. Jak velk aje vporovn an ısva s ı rukou? GORIL I ZIVOT Gorily jsou mohutn e, ackoli se ziv ıpouh ymi v yhonky, vetvemi a listy, rekla n am pruvodkyn e. Tak epoj ıdaj ıhmyzasezonn ı ovoce. Pri ceste za potravou mohou denne urazit i ctyri kilometry. Rodina sp ınazemi nebo si postav ıhn ızdo ve vetv ıch. Dominantn ımu samci se r ık ast r ıbroh rbet y, protoze jeho srst na z adech s vekem z ısk av ast r ıbro- sedou barvu. Obvykle sp ınazemi,abychr a- nil rodinu. Aby si gorily zvykly na lidi, stopari je pri- nejmens ım pet let kazd ydennav stevuj ı. Na tyto gorily se pak mohou prij ıt pod ıvat turist e. Vstupn edoparkujdenav yzkum a ochranu tohoto ohrozen eho druhu. 13

14 FLPA/Terry Whittaker/age fotostock vzrustu povazov ani za pygmeje. Sikovn ydomorod ystopa rdok aze rozpoznat pr ıtom- nost mnoha zv ı rat, kter asedaj ıvp r ırodejen te zko naj ıt. Vystopuje je podle viditeln ych zn amek, pachuazvuk u. N a sstopa rsivykracoval hust ym porostem a my jsme meli co delat, abychom s n ım udrzeli krok. Cestou jsme nav ıc museli odh an et roj dotern ych vcel medonosek. Zanedlouho jsme uz sli nedotcen ym pralesem, kam se zat ım dostal jen m alokdo ze Z apadu. Najednou se stoparzastavilauk a- zal na velkou plochu bl ızko stezky. Videli jsme ponicen eke re a zv alenou tr avu, kde si predt ım hr ala goril ıml a ata, a tak epol aman eahol ev etve spous po dopoledn ısva- cine. Nase ocek av an ıvzr ustalo. Asi po trech kilometrech stopar zvolnil tempo. Aby gorily nevyplasil, zacal pomlask avat. Uslyseli jsme hlubok emru cen ıprov a- zen eprask an ım vetv ı. Pruvodkyn epomalu pokynula rukou, a jdeme d al. Dala si prst na rty, aby n am naznacila, ze m ame b yt potichu. Rekla n am, abychom se prikr cili, a uk a- zala na neco mezi stromy. Asi osm metru pred n ami byl Makumba! Divok ypralesnajednouutichlamyjsme slyseli jen tlukot vlastn ıho srdce. Samozrej- 14 Probu te se! r ıjen 2012 men am problesklo hlavou, zda Makumba neza uto c ı. On si n as ale lhostejnezm eril pohledem a priv ıtal n as z ıvnut ım. Nen ıt reba dod avat, ze jsme si oddechli. Ikdy zvjazycebaak uznamen amakumba rychl y, v tuto chv ıli si poklidnevychut- n aval dopoledn ıj ıdlo. Pobl ı zsepraladv e ml a ata a navz ajem se lechtala. Desetime- s ı cn ısoposvelk yma ocima si hr al bl ızko sv e matky Mopambi, kter ahov zdycky ne z- nep rit ahla zp atky, kdyzhobezmezn azv edavost odv ad ela z dosahu jej ıch tlap. Ostatn ı bu oskub avali listy a dolovali dre nzv etv ı, nebo ve skupink ach dov ad eli. Letmo se na n as pod ıvali, ale pak o n as ztratili z ajem apokra covali ve hre. Po hodine jsme Makumbu omrzeli. Zamrucel, zvedl se a zmizel v pralese. Za p ar vterin se vytratil i zbytek rodiny. I kdyz jsme s temito u zasn ymi tvory mohli str avit jen kr atkou chv ıli, vzpom ınat na ne budeme mnoho let. cina je na AM 30 A Zeb r ık je na tret ım obr azku. 2. Pavu druh em obr azku C. ODPOVEDI KE STRAN

15 D ILO N AHODY? Receptory krasce ohnov eho Lesn ıpo z ary vet sinu zivo cich uza zenou na ut ek, ale krasce ohnov enaopakp riv a- b ı. Proc? Cerstv eoho rel estromyjsoutoti z ide aln ım m ıstem, kde mohou nakl ast vaj ı c- ka. Poz ar nav ıc vyzene pred atory, a tak mohou tito brouci v poklidu j ıst a rozmnozovat se. Jak ale zjist ı, ze nekde hor ıles? Zaj ımav e udaje: Krasci ohnov ımaj ı uprost redn ıho p aru nohou termoreceptory, kter edok azou zachytit infracerven ez aren ı zlesn ıho poz aru. Z a ren ıvyvol avtermoreceptorech teplo a pak krasce nav ad ıkplamenum. Temto broukum vsak slouz ıkodhalen ıpo z aru jest edal s ın astroje. Kdyzho r ıjejich obl ıben estromy,pomoc ı tykadel zachy- t ınepatrn emno zstv ıur cit ych chemick ych l atek, kter esep ri tom uvolnuj ıdoovzdu s ı. Podle nekter ych vedc udok azou d ıky temto detektorum koure odhalit jedin y doutnaj ı- c ı strom na vzd alenost v ıce nez 800 metru. Jejich smyslov eorg any jim umoz nuj ızaregistrovat a naj ıt lesn ıpo z ar vzd alen ya z50 kilometru! Odborn ıci zkoumaj ıtermoreceptoryatykadla krascuoh nov ych proto, aby zdokona- lili pr ıstroje urcen ekdetekciinfra cerven e- ho z a ren ıaohn e. Jelikozb ezn a infracerven a cidla s vysokou citlivost ıse mus ıochlazovat,v yzkumn ym pracovn ık um Termoreceptory krasce by poznatky o krasc ıch mohly pomoci vyvinout leps ı cidla, kter abyfungovalap ri pokojov eteplot e. Tykadla techto broukuinspi- rovala konstrukt ery k vytvoren ı citlivej s ıch poz arn ıch detektoru, kter eum ıodli sit zplodiny lesn ıch poz ar u od jin ych chemick ych l atek. Vedci zasnou nad t ım, jak ym jedinec- n ym zpusobem dok a zou krasci ohnov ınaj ıt m ısto k nakladen ıvaj ıcek. Jak takovou schopnost z ıskali? pt asee.richardhoebeke, odborn ık na brouky, kter yp usob ına Cornelloveuniverzit evespojen ych st atech. Uvedomme si, jak m alotohov ıme o hmyzu s neuve riteln e citliv ymi a slozit ymi smyslov ymi org any. Co si o tom mysl ıte? Je schopnost krasce ohnov eho odhalit lesn ıpo z ar v ysledkem evoluce, nebo poch az ı od inteligentn ı- ho Stvoritele? Fotografie brouka: Stephen Luk; termoreceptory: Volker Steger/Photo Researchers, Inc.

16 MLAD I LID E SE PTAJ I Co mu zu ocek avat od manzelstv ı? 2. C AST VP REDCHOZ IM C ISLE jsme rozebrali nekter edobr ev eci atakyprobl emy, kter em uze s ocek avat od manzelstv ı. VTOMTOC ISLE budeme uvazovat o tom, procjezapot reb ı ocek avat neocek avan e. Zaskrtni, co od sv eho budouc ıho manzelsk eho partnera ocek av a s, a potom to oc ısluj podle dule zitosti. 16 Probu te se! r ıjen 2012 M uj budouc ıpartnerbym el... O b yt fyzicky p rita zliv y jednat tak, aby mi sn ım bylo dobre m ıt stejn ec ıle jako j a m ıt r ad stejn ydruhodpo- cinku a z abavy jako j a

17 M ıt takov ao cek av an ınen ı spatn e. Mozn a dokonce najdesn ekoho, kdo bude odpov ı- dat vsem temto predstav am. Faktem ale je, ze lid ese casem men ı, a stejnetakjejich okolnosti. Podtrzeno secteno: Pokud chcesm ıt s astn eman zelstv ı, mus ı s ocek avat neocek a- van e. Dobr azpr ava: Nekter estr anky manzel- stv ıt em uzou pr ıjemnep rekvapit. Te po svatbevid ım, ze Maria m asmysl pro humor, kter yjsemtoliknedoce noval, kdyz jsme spolu chodili. Protoze se ani jeden nebereme pr ıli sv a zn e, ani probl emy, se kter ymisesetk av ame, n am nepripadaj ıtakvelk e. (Mark) Spatn azpr ava: Nekter estr anky manzel- stv ıt em uzou nepr ıjemnep rekvapit. Dejme tomu, ze ty i tvuj budouc ıpart- N ekter ajm ena v tomto cl anku byla zm en ena. ner m ate za c ıl slouzit jako mision a ri v ciz ı zemi. Co kdyzaleposvatb etendruh yv az- neonemocn ıav asc ıl je najednou nedosazi- teln y? To se mu ze st at. Bible r ık a, ze spatn e veci potk avaj ıka zd eho. (Kazatel 9:11, Holy Bible Easy-to-Read Version) Ur citebyt e tr apilo, ze tvuj partner onemocnel, a taky by temrzelo, ze sv eho c ıle nemu zete dos ahnout. Pokud takov ene cekan eokolnosti vzniknou, mus ı sjednodu se prijmout realitu ap rizpusobit se. Vzal sis prece clov eka, ne nejak yc ıl. Podtrzeno secteno: Bible r ık a, ze lid e vman zelstv ıbudoupro z ıvat urcitou m ıru souzen ı. (1. Korin anum 7:28) Toto souzen ın ekdy prijde v dusledku necekan ych okolnost ı. Jak se mu ze snan eco takov eho pripravit? Pokud se vd a sneboo zen ı s, budespot rebovat dvev eci. CO R IKAJ I TVOJI VRSTEVN ICI Sirvan: Ti, kdo spolu chod ı, nekdy z am ern ep rehl ı z ıvarovn e sign aly, kter eset ykaj ıbudouc ıho partnera. To je nebezpecn e. Mu ze se st at, ze v manzelstv ıbude sne s astn y a budesm ıt pocit, ze jedin e re sen ıjerozv est se s clov ekem, o kter em sis kdysi myslel, ze bez nej nedok a ze s z ıt. Danielle: Hodnelid ı vstupuje do manzelstv ıprost eproto, ze se to vzhledem k jejich veku ocek av a. Jin ılid esinaproti tomu mysl ı, ze je moudr epo ckat, protoze v ml ad ıse clov ek dost men ı. I s astn eman zelsk ep ary rekly, ze by jim vubec nevadilo, kdyby se svatbou jest etrochupo ckaly.

18 1. REALISTICK YPOHLED Bez ohledu na to, jak dobre se k sobeho- d ıte, poc ıtej s t ım, ze ne vzdycky se na vsem shodnete ne vzdycky budete m ıt stejn epriority ne vzdycky v as budou bavit stejn ev eci ne vzdycky k sobe budete c ıtit stejnou l asku jako na zac atku Takov esituacejsoub ezn e. Nemus ıale v a s vztah znicit, pokud to nepripust ıte. Bible totiz r ık a, ze l aska ve vsem vytrv av a a nikdy neselh av a. (1. Korin anum 13:4, 7, 8) Realita: To, jestli budete v manzelstv ı s astn ı, nez avis ınatom,sjak ymi probl emy se setk ate, ale jak je budete re sit. (Kolosanum 3:13) 2. POCIT Z AVAZKU Pokud budete oba rozhodnut ıspoluz u- stat, a se stane cokoli, dok a zete l epe prest at necekan ebou re. (Matous 19:6) Nekte r ı lid e r ıkaj ı, ze z avazek je pro manzelstv ıp r ıte z ı. Opak je ale pravdou. Z avazek d av ava semu vztahu stabilitu. Kdyzsestane neco necekan eho, budete hledat re sen ı, ne nejbliz s ı unikovou cestu. Pocit z avazku mu ze srozv ıjet tak, ze budesoman zelstv ıp rem y slet realisticky, ne idealisticky. Rozd ıl pochop ı s, kdyzsiud el a s n asleduj ıc ıcvi cen ı. 1. Predstav si, ze mu ze szadarmolet et kamkoli na svet e. Jakou destinaci si vyberes apro c? ZKUS SE ZEPTAT RODI C U Jak ene cekan ev eci, a uzp r ıjemn enebo nepr ıjemn e, pri sly po vas ısvatb e? Jak se mu zu pripravit na neocek avan esituace, kter em uzou prij ıt, azsevd am nebo oze- n ım? Destinace: Duvod: krajina kultura podneb ı odpocinek jin y 2. Predstav si, ze m a sjenomjednosm ernou letenku a ze v m ıst e, kter esivybere s, bu- des z ıt natrvalo. Kteroudestinacisivybere s te,pokudv u- bec nejakou? Destinace: nebo zustanu tam, kde jsem Prvn ıdestinaceseodt edruh easili s ı. Ale ikdy zjsoustejn e, pravdepodobn e jsi musel odruh evolb e prem y slet jinak. Nep redstavoval sis sebe jako turistu, kter yleno s ınapl azi nebo leze po hor ach, ale prem y slel jsi o sobe jako o obyvateli, kter ysesetk av asdobr ymi vecmi i probl emy kazdodenn ıho zivota. Pr av etakmus ı sp rem y slet o manzelstv ı. Postupem casu se totizm uzou menit okolnosti. A urcit esebude sm enit i ty a tvuj manzelsk ypartner.va se spolecn e st est ı bude z aviset predev s ım na tom, jestli dok a zete ocek avat a re sit necekan esituace. Kzamy slen ı: Um ı ssevyrovn avat s neocek avan ymi situacemi te, kdyzje stenejsi vman zelstv ı? Dals ıu zitecn e informace pro mlad e lidi najdes na /cs 18 Probu te se! r ıjen 2012

19 Znepokojuj ı zpr avyvm edi ıch iva se d ıte? Moje 11let a dcera se nerada d ıv anazpr avy, protoze z nich m a casto nocn ım ury. Jednou videla zpr avu o clov eku, kter y nekomu z rodiny usekl hlavu. Tu noc se j ızd alo, ze to nekdo udelal j ı. (Quinn) Moje sestilet anete rvid ela ve zpr av ach, jak se nekde vna s ızemip rehnala torn ada. Byla pak nekolik t ydn u vystrasen a. Por ad mi telefonovala, protoze byla presv ed cen a, ze torn ado se bl ız ıkn ıaze ji zabije. (Paige) D ES I televizn ızpr avy i vase d ıt e? Podle jednoho pruzkumu t em e r40procent rodic u reklo, ze jejich deti vystrasilo neco, co videly ve zpr av ach. Kvuli tomu se pak b a- ly, ze podobn av ec postihne je nebo jejich bl ızk e. Proc? Jedn ım duvodem je to, ze deti si casto vyloz ızpr avy jinak nezdosp el ı. Mal ed eti si napr ıklad mysl ı, ze kdyzsezpr ava o neja- k em nest est ı odvys ılala nekolikr at, opravdu se to nekolikr at stalo. Druh ym duvodem je to, ze kdyzd ıteka z- d y den sleduje zpravodajstv ıoznepokojiv ych ud alostech, mu ze to zkreslit jeho n azor na svet kolem nej. Je pravda, ze zaz ıv ame kritick e casy, s nimiz[je]t ezk esevyrovnat.(2.timoteovi 3:1) Pokud se ale vase deti pravidel- ned ıvaj ı na zneklidnuj ıc ızpr avy v m edi ıch, mu ze to u nich vyvolat ochromuj ıc ıstrach. Deti, kter evid ıhodn e televizn ıch zpr av, maj ıtendencip recenovat m ıru zlocinnosti a mohou vn ımat svet jako nebezpecn ej s ı Probu te se! r ıjen

20 POU CUJTE CHRA NTE 20 Probu te se! r ıjen 2012 m ısto, nezveskute cnosti je, vypozorovala organizace Kaiser Family Foundation. Pokud se desiv ych zpr av boj ıiva se deti, co mu zete delat? Pre ct ete si ne- kolik n avrh u. Chrante je. S ohledem na vek, vyspe- lost a citov ezalo zen ıva sich det ızva z- te, jak casto jim dovol ıtesenazpr a- vy d ıvat. Zijeme ve veku informac ı, atakva se deti samozrejm emaj ıur citou predstavu o tom, co se deje. Dokonce i mal ed eti vid ı a slys ıv ıc, nez si mysl ıte. Vs ımejte si proto u nich jak ehokoli n aznaku strachu nebo uzkosti. Poucujte je. Azva se deti povyrostou, sledujte zpravodajstv ı spolu s nimi. Je to pr ıle zitost neco je naucit. Snazte se vyzdvihnout pozitivn ırysyjednot- liv ych zpr av napr ıklad to, ze je obe- tem katastrofy poskytov ana humanit arn ı pomoc. Uklidnete je. Pokud be z ı v televizi ne- jak aznepokojiv azpr ava, snazte se deti rozpov ıdat, abyste zjistili, co si otommysl ı. Spolu s manzelkou ve- nujeme cas tomu, abychom nasemu synovi Nathanielovi vysvetlili, co ve zpr av ach videl a jak apreventivn ıopatren ı jsme udelali, aby se stejn atrag edie nestala n am, r ık amichael. Kdyz jednou Nathaniel videl v televizi z ab ery domu, kter yvyho rel do z a- kladu, dostal strach, ze pr ı st esho r ı n a sd um. Abychom ho uklidnili, uk a- zali jsme mu vsechny poz arn ıhl asice, kter edomam ame. Te v ı, kde jsou apro ctamjsou.d ıky tomu se uzne- boj ı.

21 Deti ve veku od 3 do 7 let maj ıstrachp redevs ım ze zpr av op r ırodn ıch katastrof ach a nehod ach, zat ımco deti ve veku od8do12letsed es ıhlavn e zpr av o zlocinnosti a n asil ı. (Kaiser Family Foundation) UKLID NUJTE Mejte vyrovnan y pohled. Vedci zjistili, ze lid emaj ı sklon posuzovat pravdepodobnost nejak eud alosti podle toho, jak snadno se jim pr ıklady takov e ud alosti vybav ı v mysli. Pokud jste tre- ba ned avno slyseli o unosu d ıtete, nej- sp ı sdojdetekz averu, ze vasemu d ıt e- ti hroz ıv ets ınebezpe c ı, neztomuve skutecnosti je. Samozrejm ejedobr e spotenci aln ım nebezpec ım poc ıtat. Odborn ıci ale tvrd ı, ze zpr avy v m e- di ıch v n as mohou vyvolat strach z ve- c ı, kter esen am pravdepodobn enikdy nestanou. (Pr ıslov ı 22:3, 13) Pokud rodice nemaj ınazpr avy vyrovnan y pohled, pak mohou u nich i u jejich det ıvzniknoutp rehnan eobavy. Napr ıklad v roce 2005 se jeden ac- tilet ychlapecztratilvhor ach v Utahu. Mel takov ystrachz unosc u, ze se cty- ri dny skr yval pred z achran a ri. Kdyz ho nakonec nasli, byl slab y a dehydrovan y. Ackoli pravdepodobnost, ze ho nekdo unese, byla 1 : , ze strachu radeji hladovel, nezabyp rijal pomoc. Jak epou cen ıztohovypl yv a? Snaz- te se, abyste vy i vase deti meli na zpr avy vyrovnan yn azor. Faktem je, ze mnoh e pohromy jsou medi aln evd ec- n eproto, ze k nim doch az ım alokdy, ne proto, ze by byly na denn ım por adku. Zlocinnost, n asil ıap r ırodn ı katastrofy jsou smutnou realitou nas ıdoby. Kdyzv sak budete vase d ıt echr a- nit, poucovat, uklidnovat a pom ahat mu, aby melo na znepokojiv ezpr avy vyrovnan y pohled, nebude se jich tolik b at. Probu te se! r ıjen

22 CO R IK A BIBLE Ovlivnuj ıhv ezdy v a s zivot? Miluje m e? M el bych odlet et dnes? Dostanu tu pr aci? M NOZ I lid esep ri hled an ıodpov ed ına takov eot azky obracej ı na astrologii. Mohou ale hvezdy opravdu ovlivnovat v a s zivot? Mohou v am pomoci dozved et se, co v as cek a v budoucnosti nebo jakou m ate osobnost? Co k tomu r ık a Bible? Mohou hvezdy ovlivnovat nasi budoucnost? Nekte r ı lid ejsoup resved ceni, ze nemu- Astrologie se zab yv astudiemslunce,m es ıce, planet ahv ezd a vych az ıp ritom z predpokladu, ze tato nebesk at elesa na n as maj ı vliv a mohou n am pomoci porozumet sami sobe. 22 Probu te se! r ıjen 2012 zeme uniknout sv emu osudu. R ıkaj ı, ze nase budoucnost byla naps ana predem ahv ezdy n am ji mohou odhalit. Podle Bible je to ale jinak. P ıse se v n ı, ze Buh dal lidem schopnost se rozhodovat, a tak mohou svuj zivot do urcit em ıry ovlivnit. Izraelitum napr ıklad rekl: Predlo zil [jsem ti] zivot a smrt, pozehn an ıazlo recen ı; a vyvol ı ssi zivot,abysz ustal nazivu ty a tv epotomstvo. (5. Mojz ısova 30:19) Temito slovy Buh Izraelitum jasneuk azal, ze o sv e budoucnosti mohou rozhodovat. Po-

23 kud budou poslouchat jeho prik az an ı, bude se jim dobre darit. Pokud je poslouchat nebudou, privod ısit ezkosti. Zamyslete se: Kdyby byla budoucnost jednotliv ych Izraelitup redem naps ana ve hvezd ach, d avalo by smysl, aby je Buh povzbuzoval, ze si maj ı vyvolit zivot? Bylo by spravedliv e, kdyby je volal k odpovednosti za skutky, kter e nemohli ovlivnit? Poucen ızbiblejejasn e: To, kam se n a s zivot bude ub ırat, z avis ınana sich rozhodnut ıch, ne na hvezd ach. (Gala anum 6:7) Mohou hvezdy ovlivnovat nasi osobnost? Vet sina astrologuzleh cuje nauku o pred- urcen ı. Jeden z nich r ık a: Svuj osud m ame ve sv ych rukou. Ale dod av a: Na druhou stranu to, kdy jsme se narodili, m a vliv na strukturu nas ıosobnosti. Rada lid ısena to d ıv astejn e. Ve r ı, ze kdyzhv ezdy a planety maj ınana si zemi fyzik aln ı vliv, mus ı m ıt i vliv nadprirozen y. R ık aktomun eco Bible? Bible nen ıv edeck au cebnice, kter aby uv ad ela vsechny podrobnosti o lidsk em tele avesm ıru. Vysvetluje vsak, procjehova stvoril nebesk at elesa. V 1. Mojz ısov e1:14, 15 cteme: Buh rekl: Prikazuji svetl um, aby se objevila na obloze a aby oddelovala den od noci a aby urcovala obdob ı... P rikazuji jim, aby sv ıtila na zem. (Contemporary English Version) Zamyslete se: Pokud by Buh vytvoril hvezdy, aby ovlivnovaly nasi osobnost, copak by n am to nerekl? Kjak emu z av eru n as to vede? Hvezdy jsou souc ast ıbo z ıho stvoritelsk eho d ıla, ale na nasi osobnost nemaj ı z adn y vliv. Leps ızdrojinformac ı Je jenom spr avn e, kdyzsesna z ıme zjistit, co n as cek a v budoucnosti a jac ıjsme. Existuje ale leps ı zdroj informac ı, nezjsou hvezdy. Bible o Bohu Jehovovi r ık a, ze je Ten, kdo od poc atku sdeluje ukoncen ı. (Izaj a s46:10)m az amer a uskutecn ıho.(izaj as 55:10, 11) O jeho z am eru se mu zeme dozve- det z Bible. Tato starovek aposv atn a kniha tak evysv etluje, proctrp ıme a jak Buh skoncuje se vs ım, co suzuje lidstvo. (2. Petra 3:13; Zjeven ı21:1 4) Na Bibli se mu zeme obr atit i v pr ıpade, ze chceme v ıc poznat sami sebe a zkvalitnit svou osobnost. Jak to? Kdyz ji budeme c ıst, pomu ze n am to videt se ve spr avn em svet- le. Napr ıklad se v n ıp ıse, ze Jehova je mi- losrdn y, pomal ykhn evu a prichystan y odpoust et. (2. Mojz ısova 34:6; Zalm 86:5) Jsme takov ıimy?biblem uze odhalit nase nespr avn en azory a pomoci n am zjistit, v cem se m ame zlepsit. Abychomsetedyosv e budoucnosti aosv eosobnostidozv edeli v ıc, nemus ı- me vzhl ı zet ke hvezd am. Leps ım zdrojem informac ıjep ısmo, kter eje inspirov a- no Bohem a je prospe sn ekvyu cov an ı, ke k ar an ı, k urovn av an ıv ec ı. (2. Timoteovi 3:16, 17) V ıce informac ıobo z ım z am eru najdete ve 3. kapitole knihy Co Bible doopravdy r ık a?,kterouvydalisv edkov e Jehovovi. ZAJ IMALO BY V AS? ProcB uh vytvoril nebesk at elesa? (1. Mojz ısova 1:14, 15) Jak mu zete z ıskat objektivnej s ıpohled na svou osobnost? (Hebrejcum 4:12) Jak mu zete spolehlive zjistit, co prinese budoucnost? (Izaj a s 46:10)

24 Jak b yt dobr ym rodicem Vzpom ın ate si, jak jste poprv edr zeli v n aru ci sv e novorozen e miminko? Netrvalo dlouho a uvedomili jste si, ze sv ed ıtebudetevychov avat radu let. Rychle v am doslo, jak velk ajeto odpovednost. U LOHA rodice byla n aro c- n avjak ekoli dobeadnes to plat ıobzvl as. Proc? Svet je slozit ej s ı, nezkdy zjstevyr ustali vy. Nekter emor aln ıot azky, kter ed eti res ı nap r ıklad pri pouz ıv an ıinternetu,p red p ar desetilet ımi vubec neexistovaly. Jak mu zete sv emu d ıt eti pomoci, aby mor aln ım n astrah am dnesn ıho sveta dok azalo uniknout? Vyzkousejte tri n avrhy. 1 Jasned avejte najevo, jak am ate me r ıtka. Jak deti rostou, val ısenan elavinanespr avn ych informac ıohledn emor alky nekter eodjejich vrstevn ık uamnohojin ych z m edi ı. Tyto negativn ı vlivy na nep usob ıhlavn evdosp ıv an ı. Z v yzkum u ale vypl yv a, ze kdyzdosp ıvaj ıc ıstoj ıp red nejak ym du- lezit ym rozhodnut ım, mnoz ıp rikl adaj ıv ets ıv ahu n a- zorum rodic une zn azorum vrstevn ıku. Co mu zete udelat: Rodice ve starovek em Izraeli byli povzbuzov ani, aby si se sv ymi detmi casto pov ıdali atakjimv stepovali spr avn e hodnoty. (5. Mojz ı sova 6:6, 7) Tot e zd elejte i vy. Pokud napr ıklad zijete podle biblick ych mravn ıch me r ıtek, r ıkejte sv emu d ıt eti, proc si mysl ıte, ze drzetsejichjepro clov eka to nejleps ı. 24 Probu te se! r ıjen 2012

25 2 Pomozte dıteti, aby uvazovaloon asledc ıch. VBibli se p ı se: Cokoli clovek rozs ev a, to tak esklid ı. (Gala anum 6:7) Z akon pr ıciny a n asledku funguje prakticky v kazd eoblasti zivota. Vzpomente si na sv ed etstv ı. Nejv ıc jste se pravdepodobn epou cili ze situac ı, kdy jste museli n est n asledky sv eho jedn an ı. Co mu zete udelat: Na skutecn ych pr ıkladech d ıteti ukaz- te, jak trpeli ti, kdo se rozhodli jednat spatn e, a co naopak z ıskali ti, kdo jednali spr avn e. (Luk a s 17:31, 32; Hebrejcum 13:7) Nechrante d ıtep red n asledky jeho chyb. Dejme tomu, ze v a s syn z neopatrnosti jin emu klukovi rozbije hracku. Co kdybyste trvali na tom, aby mu dal nejakou ze sv ych hracek? D ıky tomu jen tak nezapomene, ze m am ıt uctu k vecem, kter epat r ıdruh ym. 3 Rozvıjejte dobr e rysy jeho osobnosti. Jedno biblick ep r ıslov ı r ık a: Na detech se podle chov an ıpozn a, jak cist aaup r ımn a je jejich povaha. (Pr ıslov ı 20:11, Bible21)Sv ekem se u det ıvyv ıj ıvzorecchov an ı, kter y je charakterizuje. Je smutn e, ze nekter ed eti jsou zn am e spatn ymi rysy osobnosti. ( Zalm 58:3) Jin esialez ıskaly dobrou povest. Napr ıklad apostol Pavel napsal o mlad em Timoteovi tato slova: Nem am nikoho jin eho s takovou povahou, jakou m a on, kdo se bude opravdovestaratoto,cosev as t y- k a. (Filipanum 2:20) Co mu zete udelat: Krome toho, ze budete poukazovat na n asledky urcit eho jedn an ı, pomozte d ıteti prem y slet o charakterov ych vlastnostech, kter ymi by chtelo b yt zn am e. Kdyzsemlad ı lid edostanoudon ejak en arocn esituace,mohou se ucit delat spr avn arozhodnut ıtak, ze si poloz ıtyto ot azky: Jak ym clov ekem chci b yt? (Kolosanum 3:10) Jak by se takov y clov ek v t eto situaci zachoval? (Pr ıslov ı 10:1) V Bibli se p ı se o mnoha muz ıch a zen ach, z jejichzjedn a- n ıjevid et, zda byli dobr ınebo spatn ı. (1. Korin anum 10:11; Jakub 5:10, 11) Pouzijte tyto pr ıklady k tomu, abyste sv emu synovi nebo dceri pomohli rozv ıjet dobr erysyosobnosti. Z publikac ısv edkujehovov ych se dozv ıte, jak mu zete vrodin euplat novat biblick ez asady a jak v tom mu zete pom ahat sv ym detem. Do va sı knihovny Pro mal ed eti: Moje kniha biblick ych pr ıb eh u Moje kniha BIBLICK YCH PR IB EH U Pro vet s ıd eti: Co se dozv ıd ame od Velk eho ucitele CO SE DOZV ID AME OD VELK EHO UCITELE Pro dosp ıvaj ıc ı: Ot azky mlad ych lid ı Praktick eodpov edi, 1. a 2. d ıl Ot azky mlad ych lid ı praktick eodpov edi 1. D IL Pro dospel e: Tajemstv ı rodinn eho st est ı Tajemstv ı RODINN EHO STEST I Ot azky mlad ych lid ı praktick eodpov edi 2. D IL

26 AST C Tato s erie osmi cl ank urozeb ır a jeden v yzna cn yrysbible jej ı proroctv ıneboli to, co predpov ed ela do budoucnosti. Cl anky v am pomohou z ıskat odpovedi na tyto ot azky: Jsou biblick a proroctv ı pouze v ymyslem chytr ych lid ı? Nebo jsou inspirov ana Bohem? Vyb ız ıme v as, abyste prozkoumali dukazy. BIBLE KNIHA P RESN YCH PROROCTV I Posledn ıdny Z IJEME v tezk edob e. Z ruzn ych c ast ısv e- ta neust ale prich az ızpr avy o katastrof ach a soci aln ıch nepokoj ıch. Maj ıud alosti, ke kter ym dnes doch az ı, nejak yzvl astn ıv y- znam? Asi pred lety Bible predpov ed ela, ze probl emy ve svet evyvrchol ıv z averu syst emu vec ı. (Matous 24:3) Nejde o konec sveta, ze kter eho maj ı lid estrach.biblesp ıs popisuje ud alosti a postoje lid ı, kter ebudou typick eproobdob ınazvan e posledn ıdny. (2. Timoteovi 3:1) Jez ı ssv ym n asledovn ı- kum rekl, ze azsetyv eci budou d ıt, brzy pri- jde uleva. (Luk a s21:31)uva zujme o neko- lika proroctv ıch, kter aukazuj ı, ze skutecn e zijeme ve v yjime cn em obdob ı. 1. proroctv ı: Povstane... n arod proti n arodu. (Matous 24:7) 26 Probu te se! r ıjen 2012 Splnen ı: Na zac atku 20. stolet ımnoz ı lid ep redpokl adali, ze m ır na zemi bude trval y. Pak svetem otr asla prvn ısv etov av alka aza calo obdob ıneb yval eho v al cen ı. Splnilo se proroctv ı z biblick eknihyzjeven ı, ze ze zeme bude odnat m ır, takze [lid e budou] jeden druh eho pob ıjet. (Zjeven ı 6:4) O cem sved c ıd ukazy: St ale se zd a, ze vypuknut ıprvn ısv etov ev alky v roce 1914 oznacuje konec jedn e ery a zac atek druh e. (The Origins of the First World War [Puvod prvn ısv etov ev alky], vyd ano v roce 1992) Ackoli nen ımo zn ep resneur cit, kolik obet ısiprvn ısv etov av alka vyz adala, The New Encyclopaedia Britannica odhaduje, ze lid ı, kter ıbylip r ımozapojenidoboj u, padlo asi