Pražské památky a významné akce - návštěvnost 2018

Transkript

1 Pražské památky a významné akce - návštěvnost 2018 Upozornění: Jednotlivé objekty používají pro výpočet návštěvnosti rozdílnou metodiku, některé mají otevřeno pouze po část roku, velmi různorodá, a proto neporovnatelná je i náplň činnosti. Níže uvedená data jsou proto přehledem návštěvnosti. V žádném případě nejde o žebříček návštěvnosti - data nejsou k tomuto účelu určena. objekt Aquapalace Armádní muzeum Žižkov 0 (dlouhodobá rekonstrukce) Botanická zahrada Troja Botanická zahrada UK Břevnovský klášter DOX Emauzské opatství Galerie Scarabeus/muzeum kávy Klementinum Království železnic lanová dráha Petřín lanová dráha ZOO Letecké muzeum Kbely Lobkowicz palace tento rok nechtějí zveřejňovat Loreta Museum Kampa Muzeum hlavního města Prahy patří pod Muzeum hl. m. Prahy Bludiště na Petříně Zámecký areál Ctěnice Dům u Zlatého prstenu Hlavní budova MMP Malostranská mostecká věž Svatomikulášská městská zvonice Müllerova vila Badatelské centrum Norbertov Novomlýnská vodárenská věž Prašná brána Rothmayerova vila Petřínská rozhledna Staroměstská mostecká věž Podskalská celnice na Výtoni Muzeum hudby Muzeum Karla Zemana Muzeum LEGA Praha Muzeum piva Muzeum Policie ČR Muzeum pražského vodárenství Muzeum studené války Národní divadlo

2 Národní galerie v Praze Národní muzeum, Muzeum hudby a Náprstkovo muzeum Národní památník hrdinů heydrichiády Národní pedagogické muzeum a knihovna J.A.Komenského Národní technická knihovna Národní technické muzeum Národní zemědělské muzeum Novoměstská radnice, p.o O2 Arena Obecní dům Palácové zahrady pod PH Památník národního písemnictví Poštovní muzeum Praha Průhonický park Rudolfinum - Česká filharmonie Správa Pražského hradu (platící návštěvníci) Správa Pražského hradu (průchozí vč. platících = ) Staroměstská radnice Strahovský klášter Tančící dům Trabant muzeum UPM Velká Fürstenberská zahrada Výstaviště Letňany Výstaviště Praha Židovské muzeum v Praze Žižkovská věž

3 Zajímavosti o Praze a ČR Obyvatelé podle věkových kategorií Ženy Muži Celkem Struktura v % Rok osoby % osoby % osoby % ženy muži Celkem , , ,0 51,4 48, , , ,0 51,4 48, , , ,0 51,3 48, , , ,0 51,2 48, , , ,0 50,9 49, , , ,0 50,9 49, , , ,0 50,9 49, , , ,0 50,9 49, , , ,0 50,9 49, , , ,0 50,9 49, , , ,0 50,9 49, , , ,0 50,9 49, , , ,0 50,8 49, , , ,0 50,8 49,2 Věková skupina 0 14 let , , ,4 48,8 51, , , ,3 48,8 51, , , ,2 48,7 51, , , ,6 48,6 51, , , ,1 48,7 51, , , ,2 48,7 51, , , ,4 48,7 51, , , ,7 48,7 51, , , ,8 48,7 51, , , ,0 48,7 51, , , ,2 48,7 51, , , ,4 48,7 51, , , ,6 48,7 51, , , ,7 48,7 51,3 Věková skupina let , , ,6 49,8 50, , , ,7 49,7 50, , , ,3 49,7 50, , , ,3 49,5 50, , , ,2 49,1 50, , , ,7 49,1 50, , , ,0 49,1 50, , , ,1 49,0 51, , , ,4 49,0 51, , , ,7 49,0 51, , , ,1 49,0 51, , , ,5 48,9 51,1

4 , , ,9 48,9 51, , , ,4 48,8 51,2 Věková skupina 60 a více let , , ,0 60,1 39, , , ,0 60,0 40, , , ,5 59,5 40, , , ,0 58,6 41, , , ,6 57,9 42, , , ,1 57,7 42, , , ,6 57,5 42, , , ,3 57,2 42, , , ,8 57,1 42, , , ,3 56,9 43, , , ,7 56,8 43, , , ,1 56,7 43, , , ,5 56,6 43, , , ,8 56,5 43,5 Podle tabulky je zřejmé, že od roku 1993: - přibylo v roce 2017 nejvíce obyvatel ve věkové skupině 60 a více let, a to 38,6% žen a 60,5% mužů oproti roku Ostatní skupiny zaznamenaly pouze pokles, skupina 0-14 let dívky -16,9% a chlapci -16,8%, pokles začal už v roce ve skupině, která je z hlediska produktivity nejdůležitější, 15-59, let šlo v roce 2017 o pokles u žen -5,9% a u mužů -2,3%, pokles začal v roce S postupem nadcházejících let, kdy se ze skupiny 0-14 let začne stávat produktivní skupina, se pokles prohloubí. Kdy se skupiny vyrovnají, neboli, kdy přestane skupina 60 a více let růst, nelze spočítat s daty, která máme k dispozici. - Skupina let v letech nadproporcionálně rostla ve srovnání se skupinou 60+; poté začala na skupinu 60+ ztrácet,až začal pokles, a to u žen i mužů. - Obecně se uvádí, že pro tzv. prostou reprodukci je potřeba 2,05 dítěte (migrace se do tohoto čísla nezahrnuje). Vzdělání V roce 2005 byla ČR s terciárním vzděláním v porovnání se zbytkem Evropy (31 sledovaných zemí) na posledních místech, a to konkrétně ženy byly na 29. místě a muži na 25. místě. Celkový počet obyvatel ve věku let byl , z toho studujících na vysokých školách bylo 386 tis. žen (9,4%) a 483,54 tis. mužů (12,1%) V tomto roce byl největší rozdíl mezi studujícími ženami a muži ve Francii (žen studovalo o 1 114, 6 tis. víc, než mužů). Více mužů než žen pak studovalo ve Švédsku (o 57,2 tis. mužů víc, než žen). Ve sledovaných zemích obecně studovalo více žen než mužů, a to celkem o tis. víc. Celkem obyvatel ČR let (v tis.) Z toho s terciárním vzděláním (v %) ženy muži ženy muži ,4 12,1 V roce 2010 byla ČR s terciárním vzděláním v porovnání se zbytkem Evropy (32 sledovaných zemí, nově vč. Turecka) stále na posledních místech, a to konkrétně ženy byly na 28. místě a muži na 24. místě. Celkový počet obyvatel ve věku let byl a z toho studujících na vysokých školách bylo 569,9 tis. žen (13,6%) a 610,2 tis. mužů (14,7%) V tomto roce byl největší rozdíl mezi studujícími ženami a muži ve Francii (žen studovalo o tis. víc, než mužů). Více mužů než žen pak studovalo ve Švédsku (o 78 tis. mužů víc, než žen). Ve sledovaných zemích obecně studovalo více žen než mužů, a to celkem o tis. víc. Celkem obyvatel ČR let (v tis.) Z toho s terciárním vzděláním (v %) ženy muži ženy muži ,6 14,7

5 V roce 2017 byla ČR s terciálním vzděláním v porovnání se zbytkem Evropy (33 sledovaných zemí, nově vč. Makedonie) stále na posledních místech, a to konkrétně ženy zůstaly na 28. místě a muži stále na 24. místě. Celkový počet obyvatel ve věku let byl a z toho studujících na vysokých školách bylo 853,4 tis. žen (20,8%) a 783,3 tis. mužů (19,3%) V tomto roce byl opět největší rozdíl mezi studujícími ženami a muži ve Francii (žen studovalo o tis. víc než mužů). Více mužů než žen pak studovalo v Německu (o 451 tis. mužů víc, než žen). Ve sledovaných zemích obecně studovalo více žen než mužů, a to celkem o tis. víc. Celkem obyvatel ČR let (v tis.) Z toho s terciárním vzděláním (v %) ženy muži ženy muži ,8 19,3 Do věku 34 let včetně mají ženy vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob než muži. Od 35. roku života je situace opačná, nejvýrazněji je to patrné ve věkové skupině nad 65 let, kde mají ženy o 9 % méně vysokoškolsky vzdělaných osob než muži. Pozn. sledované země: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, UK, Island, Makedonie, Norsko, Švýcarsko, Turecko. Znalost cizích jazyků Neumí žádný cizí jazyk Minimální úroveň (A1) Umí alespoň 1 cizí jazyk Středně Základní pokročilá úroveň úroveň (B1, (A2) B2) Velmi pokročilá úroveň (C1, C2) ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži Celkem 19,9 22,9 23,2 22,7 25,9 24,1 22,0 20,0 9,0 10,3 Věková skupina (v letech) ,2 5,8 11,2 15,2 21,8 26,7 42,6 37,4 20,1 14, ,4 11,1 17,5 19,3 24,1 28,6 35,4 25,5 13,5 15, ,2 20,4 24,3 25,0 29,5 23,5 22,0 18,7 9,0 12, ,8 27,2 28,9 24,3 28,2 22,7 14,7 17,8 6,4 7, ,8 34,6 27,4 26,3 24,9 21,6 11,2 13,2 3,7 4, ,7 40,9 24,9 22,7 22,6 21,5 10,0 10,0 3,8 4,9

6 Grafické porovnání s dalšími státy Evropy Podíl mluvích (%) Percentages of speakers 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ženy / Females muži / Males Území, země Territory, country Pokud jde o neznalost cizího jazyka, umístění je: 1) Spojené království 2) Rumunsko 3) Maďarsko 4) Bulharsko 5) Španělsko 6) Francie 7) Itálie 8) Řecko 9) Chorvatsko 10) Česká republika Nejlépe jsou na tom Dánové, Lotyši a Švédové, neznalost cizího jazyka se pohybuje kolem 3-4%. Průměrné mzdy, medián mezd, zaměstnanost, nezaměstnanost

7 Podnikatelé (zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné) představují přibližně 11,0 % zaměstnaných žen a 21,6 % zaměstnaných mužů. Ženy mají v případě podnikatelů převahu v oblasti zdravotní a sociální péče. V těchto oborech ženy dominují i v případě zaměstnanců. Muži převažují ve stavebnictví (výrazněji mezi podnikateli), v dopravě a skladování a ve zpracovatelském průmyslu. V roce 2017 pracovalo v ČR v odvětví Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 49,9 tis žen a 43,3 tis mužů. Informace pouze pro hlavní město Prahu nejsou k dispozici. Mezi lety 2017 a 1993 nejvíce žen začalo pracovat odvětví Zdravotní a sociální péče a Profesní, vědecké a technické činnosti. Nejvíc ubylo žen v odvětví Zpracovatelského průmyslu a Zemědělství, lesnictví a rybářství. Muži v průběhu let nejvíce začali pracovat v odvětví Zpracovatelského průmyslu a dále Informační a komunikační činnosti. Nejvíc přestali pracovat v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybářství a Těžba a dobývání. Co se týká odvětví Cestovního ruchu, v něm kontinuálně počty pracujících narůstaly, kromě let 1995 a 2015 u žen a let 2015 a 2017 u mužů, kdy odvětví zaznamenalo mírné poklesy pracovníků. (pozn. nárůst počítán jako rozdíl každého jednotlivého roku počínaje rokem 1993 a konče rokem 2017). Ukazatel Ženy Průměrná mzda Medián mezd Muži Průměrná mzda Medián mezd Celkem Průměrná mzda Medián mezd Podíl průměrné mzdy žen na průměrné mzdě mužů 77,2 73,3 75,1 74,1 79,3 77,8 77,9 78,3 78,1 78,1 78,7 79,3 Podíl mediánu mezd žen na mediánu mezd mužů 78,9 78,2 81,1 79,4 84,4 83,8 84,7 84,6 83,7 83,5 83,7 84,4 Pozn. Od roku 2011 změna metodiky výpočtu údaje za rok 2010 byly přepočteny v nové metodice. Rozdíl v průměrné mzdě byl CZK v neprospěch žen. Nejčastěji (medián) ale byly ženy placeny CZK 24,5 tis., což je o CZK méně, než je medián u mužů. Tento rozdíl je zajímavý i z hlediska vzdělání (další faktory nižšího ohodnocení žen nyní nejsou brány v potaz, nebylo s nimi počítáno, nebyly nijak komentovány), jak uvádí tabulka výše ženy do věku 34 let včetně mají vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob než muži. Vysokoškolsky vzdělaní lidé mají průměrně vyšší platy: 2017 Průměrné hrubé měsíční mzdy Mediány mzdy Nejvyšší dosažené vzdělání Celkem Ženy Muži =ženy/muži (%) Celkem Ženy Muži =ženy/muži (%) základní a bez vzdělání nedokončené , ,50 střední bez maturity , ,30 střední s maturitou , ,70 vyšší odborné a bakalářské , ,50 vysokoškolské , ,50 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ve věku let v mezinárodním srovnání ukazuje, že v ČR v roce 2017 pracovalo 68,7% žen, tedy 2 336tis a 82,9% mužů, tedy 2 912tis.

8 Vyšší zaměstnanost u žen byla v zemích Dánsko (76,1%), Estonsko (75,1%), Finsko (74,9%), Kypr (69,3%), Litva (74,6%), Lotyšsko (74,3%), Německo (74%), Nizozemí (75,2%), Portugalsko (71,6%), Rakousko (71,8%), Slovinsko (71,2%), Španělsko (68,8%), Švédsko (80,7%), Velká Británie (72,9%), Island (85,9%), Norsko (75,2%), Švýcarsko (79,3%). ČR má jednou z nejdelších možných mateřských a rodičovských dovolených, což může mít na procento zaměstnanosti vliv a většinou jsou s dětmi doma ženy. Různé veřejné zdroje uvádí, že circa 5 tis. mužů je na rodičovské dovolené (informace pochází z roku 2018). Vyšší zaměstnanost u mužů byla v zemích Malta (83,4%), Nizozemí (84,2%), Švédsko (84,3%), Island (91,3%), a Švýcarsko (88,5%). Důvody pro ekonomickou neaktivitu v ČR u obyvatel 15+ let v roce 2018: 1) V důchodu (ženy 55,8%, muži 61,4%) 2) Studující nebo jinak se připravující do pracovního procesu (ženy 19,8%, muži 30,9%) 3) Péče o děti nebo dospělé (ženy 17,4%, muži 0,4%) 4) Zdravotní důvody (ženy 3,3%, muži 4,2%) 5) Jiné důvody (ženy 1,3%, muži 1,5%) 6) Dočasně propuštěni z práce (ženy 0,6%, muži 0,6%) 7) Nevěří, že by našli práci ((ženy 0,4%, muži 0,1%) Údaje o Praze Počet obyvatel Průměrná mzda CZK Podíl nezaměstnaných 1,87% Dokončené byty Ceny Průměrná roční míra inflace jedná se o hodnotu téhož ukazatele v prosinci daného roku. rok 2018: 2,1 % Ceny základních potravin k 50. týdnu 2018 Praha Hovězí maso zadní bez kosti [1 kg] 235,97 Vepřová pečeně s kostí [1 kg] 124,09 Šunkový salám [1 kg] 156,37 Kuřata kuchaná celá [1 kg] 64,56 Mléko polotučné pasterované [1 l] 18,24 Sýr Eidamská cihla [1 kg] 143,80 Jogurt bílý netučný [150 g] 8,30 Vejce slepičí čerstvá [10 ks] 36,57 Máslo [1 kg] 201,05 Rostlinný roztíratelný tuk [1 kg] [2] 93,95 Pšeničná mouka hladká [1 kg] 11,05 Rýže loupaná dlouhozrnná [1 kg] 32,90 Těstoviny vaječné [1 kg] 51,25 Chléb konzumní kmínový [1 kg] 24,28 Pečivo pšeničné bílé [1 kg] 43,22 Cukr krystalový [1 kg] 12,00 Přírodní minerální voda uhličitá [1 l] 9,05 Jakostní víno bílé [0,75 l] - od ,43 Pivo výčepní, světlé, lahvové [0,5 l] 12,13 Konzumní brambory [1 kg] 19,67 Pomeranče [1 kg] 28,94

9 hodnota value Banány žluté [1 kg] 26,90 Jablka konzumní [1 kg] 28,07 Rajská jablka červená kulatá [1 kg] 49,54 Papriky [1 kg] 59,48 Mrkev [1 kg] 22,98 Kapr živý [1 kg] 101,11 Daně Z hlediska cestovního ruchu je nejdůležitější daň DPH a spotřební daň, které jsou přímo zahrnuté v cenách všech služeb a produktů (tzn. ceny jsou konečné). sazby DPH: - základní sazba DPH je 21% (týká se většiny standardního zboží a dále alkoholických a tabákových výrobků) - první snížená sazba DPH je 15% (například potraviny, teplo, chlad, ubytovací služby, stravovací služby, podávání nápojů, služby fitcenter a posiloven, veškeré restaurační, cateringové a ostatní stravovací služby a podávání nápojů, určitých farmak) - druhá snížená sazba DPH je 10% (týká se např knih, kojenecké výživy, určitých farmak, mlýnských výrobků) Dále se do cen minerálních olejů (benzín, nafta, LPG) lihu, piva, vína a paliv a tabákových výrobků zahrnuje spotřební daň. Ceny bytů Index realizovaných cen nových bytů, které jsou určeny k bydlení pro sektor domácností, přičemž se jedná o první prodej. Údaje jsou pouze za hlavní město Prahu a to z důvodu zatím nedostatečného počtu vykázaných cen bytů z ostatních měst ČR. Území Prahy je rozděleno podle tří různých kritérií (poloha, cena, srovnatelnost bytů) na menší oblasti. Toto dělení se dynamicky mění z důvodu změny charakteru výstavby v jednotlivých oblastech a je tomu i přizpůsobena metodika výpočtu indexu. Výsledný index za Prahu je spočten jako vážený průměr všech dílčích výsledků za jednotlivé oblasti (tedy průměry každých jednotlivých kvartálů jsou dále zprůměrované =vážený průměr, a poté převedeny do jednoho bodu v grafu). Index cen nových bytů (2010=100) Price Index of New Flats (2010=100) 150,0 140,0 130,0 120,0 110,0 100,0 90,0 období period

10 Ceny bytů v posledních letech rostou natolik výrazně (důvody růstu cen nejsou předmětem dalšího zkoumání), že obyvatelé preferují spíše nájmy nebo dokonce spolubydlení. Stručná metodika výpočtu indexů realizovaných cen starších bytů Realizované ceny starších bytů jsou sbírány od prvního čtvrtletí 2008 za Prahu a od 3. čtvrtletí 2009 za celou republiku z údajů realitních kanceláří. Staršími byty jsou ty, které nejsou určeny pro prvního uživatele. Před výpočtem cenových indexů jsou ceny kvalitativně očišťovány o stav bytu (původní, částečně rekonstruovaný, rekonstruovaný atp.), materiál (cihla vs. panel), vlastnictví (osobní vs. družstevní) a velikostní kategorii bytu. Praha je rozčleněna na 9 částí, výsledný cenový index za Prahu je váženým indexem těchto částí. Svátky Pro cestovní ruch jsou pravděpodobně důležité ty svátky, které do Prahy mohou hosté přijet oslavit: Vánoce vánoční trhy zpravidla začínají 1. prosince a končí 6. ledna. Konají se na Staroměstském náměstí, Václavském náměstí, náměstí Republiky, Pražském hradě a na náměstí Míru. Velikonoce velikonoční trhy a oslavy se zpravidla konají se na Staroměstském náměstí, Václavském náměstí, trvají circa 3 týdny v období Velikonoc. Další státní svátky Vždy 1.ledna, Velký pátek a Velikonoční pondělí, 1.5. svátek práce, 8.5. den vítězství, 5.7. Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, 6.7. Den upálení mistra Jana Husa, Den české státnosti, Den vzniku samostatného československého státu a Den boje za svobodu a demokracii, Štědrý den, svátek vánoční svátek vánoční. Zdravotní a sociální pojištění Jde o veřejné zdravotní pojištění, je ze zákona povinné pro: - pro všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR (bez ohledu na státní občanství), - pro osoby, které na území ČR trvalý pobyt nemají, pokud jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. - OSVČ - Stát, který platí pojistné za definované skupiny osob Dále se účastníky pojištění stávají osoby, na něž se vztahují evropská nařízení.