Společná zemědělská politika očima českých zemědělců

Transkript

1 FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra environmentálních studií Společná zemědělská politika očima českých zemědělců Diplomová práce Bc. Michal Duspiva Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Ulčák, Ph.D. UČO: Obor: Environmentální studia Imatrikulační ročník: 2010 Brno, 2012

2 Prohlašuji, že jsem svou diplomovou práci na téma Společná zemědělská politika očima českých zemědělců vypracoval samostatně pod vedením Ing. Zbyňka Ulčáka, Ph.D. a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně

3 Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Zbyňku Ulčákovi, Ph.D. za cenné připomínky a rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce, svým rodičům a přítelkyni, kteří mě po celou dobu mého studia výrazně podporovali. 3

4 4

5 Anotace Tato diplomová práce se zabývá postojem českých zemědělců ke společné zemědělské politice (SZP) Evropské unie, která je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících podobu českého zemědělství od roku Nejprve je přiblížena motivace vzniku SZP, její historie, nástroje, systém financování a její vývoj s ohledem na přijaté reformy. Dále je představen vývoj českého zemědělství od konce druhé světové války až po současnost. Největší pozornost je však věnována vývoji postojů českých zemědělců k SZP v předvstupním období a v období členství České republiky v Evropské unii. Tato práce se snaží identifikovat klíčové faktory mající vliv na tento postoj. Zároveň se snaží určit, zda je těchto faktorů více, či zda existuje nějaký dominantní. Autor práce se rovněž snaží odpovědět na otázku, zda postoj českých zemědělců souvisel s aktuálním děním, či nikoli. Pozornost je věnována i srovnání postoje českých zemědělců v období, kdy se Česká republika připravovala na členství, a v momentě, kdy již byla plnoprávným členem. Annotation This diploma thesis deals with the attitude of Czech farmers to the common agricultural policy (CAP) of the European Union, which is one of the key factors influencing the shape of Czech agriculture since The first part of text describes motivation for the origin of CAP, its history, instruments, system of financing and development with regard on its reforms. The second part focused on development of Czech agriculture since the Second World War to the present. The greatest attention is paid to the development of attitudes of Czech farmers to the CAP in a period before Czech Republic's membership and after accession to the European Union. This text seeks to identify key factors affecting this attiudes. At the same time this text is trying to determine whether there is one dominant or wheter there is more factors. The author also tries to answer the question whether the attitude of Czech farmers was associated with the current situation or not. Attention is paid also to the comparison of attitudes of Czech farmers at a time when the Czech Republic prepared for membership, and at the moment when was a full member. 5

6 Obsah 1. Úvod Struktura práce Cíle práce Rešerše dostupné literatury vztahující se ke zvolenému tématu Metody zpracování Historie a význam zemědělských časopisů Charakteristika vybraných časopisů Zemědělec Agrární obzor noviny pro zemědělství, potravinářství a venkov Zemědělský týdeník Euromagazín České zemědělství v Evropské unii Ostatní časopisy Shrnutí Společná zemědělská politika Motivace vzniku Historie Nástroje SZP Reformy SZP a její vývoj Mansholtův plán Miniplán Delorsův balík I léta McSharryho reforma Agenda Fischlerova reforma Health Check SZP po roce Financování České zemědělství Poválečné období České zemědělství První etapa

7 Druhá etapa Třetí etapa Srovnání zemědělství ČSSR a zemí západní Evropy v 80. letech České zemědělství po roce Předpoklady transformace Socioekonomické důsledky transformace Předvstupní období polovina 90. let Shrnutí období první poloviny devadesátých let Období druhé poloviny 90. let a první roky nového tisíciletí Rok Hodnocení roku Rok Hodnocení roku Rok Hodnocení roku Rok Hodnocení roku Rok Hodnocení roku Rok Hodnocení roku Rok Hodnocení roku Rok Hodnocení roku Rok Hodnocení roku Shrnutí vývoje postojů českých zemědělců v předvstupním období Období členství Rok Hodnocení roku Rok

8 5.4. Hodnocení roku Rok Hodnocení roku Rok Hodnocení roku Rok Hodnocení roku Rok Hodnocení roku Rok Hodnocení roku Rok Hodnocení roku Shrnutí vývoje postojů českých zemědělců v období členství Závěr Použitá literatura a ostatní zdroje

9 1. Úvod V rámci Pařížské deklarace ke Společné zemědělské a potravinové politice bylo konstatováno, že zemědělství je základem a středobodem naší společnosti, klíčovým faktorem pro další evropský politický a ekonomický rozvoj. Již dávno totiž není možné zemědělství spojovat pouze s produkcí potravin, v současnosti je nutné mluvit spíše o jeho multifunkčním charakteru. Význam zemědělství se projevil i v evropském integračním projektu, v rámci kterého patřilo vytváření společné zemědělské politiky (SZP) mezi jednu z nejstarších aktivit Evropského společenství (ES), přímého předchůdce současné Evropské unie (EU). Nejenže SZP tvořila základ evropské integrace a přispěla výraznou měrou k budování současné podoby Evropy, po celou dobu patřila navíc k nejvýznamnějším evropským politikám. Podobný význam mělo československé zemědělství v národním hospodářství v období po konci druhé světové války až do konce roku Právě rok 1989, symbolizující pád komunistického režimu, znamenal první krok ke sbližování, do té doby samostatně se vyvíjejících, zemědělských politik. Návrat do Evropy, motto odkazující ke snaze odpoutat se od Sovětského svazu na straně jedné, a k snaze stát se v brzké době součástí EU na straně druhé, spolu se započetím transformačního procesu, ovlivnily výrazně podobu českého zemědělství. Největší změny ovšem české zemědělství prodělalo až v souvislosti se snahou České republiky (ČR) o vstup do EU. České zemědělství se muselo přizpůsobit velice rychle tehdejší podobě SZP a následně sledovat její vývoj. Dalo by se říci, že vývoj na úrovni EU je hlavní příčinou toho, že se české zemědělství za poslední dvacet let změnilo k nepoznání. Velice se však zapomíná, zřejmě z důvodu neustálého snižování rozměru tohoto sektoru, že nejdůležitější součástí, jak evropského, tak i národního zemědělství, jsou osoby v něm pracující a podnikající. Byli to právě oni, čeští zemědělci, kteří museli absolvovat dramatický vývoj v oblasti zemědělství. Byli to oni, kteří museli provádět nákladné a razantní reformy. Byli to oni, kteří zřejmě nejvíce pocítili důsledky vstupu ČR do EU. Přesto je českým zemědělcům věnována jen velice malá pozornost a většina literatury se věnuje spíše ekonomickým, popřípadě politickým dopadům SZP na české zemědělství. Není však dobré zapomínat na to, že zemědělství má také lidský rozměr a nebýt těchto lidí, nebylo by možné žít život takový, jaký žijeme v současnosti. 9

10 1.1. Struktura práce Tato diplomová práce je rozdělena do pěti základních částí. V první části práce jsou stanoveny její základní cíle, provedena rešerše dostupné literatury vztahující se ke zvolenému tématu a představena metodologická část. Vzhledem k charakteru práce je v této části věnován velký prostor zemědělským časopisům. Dochází zde k představení jejich historie a významu. Část časopisů použitých v této práci je podrobena i letmé charakteristice. V druhé části je představena společná zemědělská politika EU, její motivace vzniku, historie a nástroje. Značná pozornost je věnována jejímu vývoji, který je reflektován v rámci proběhnutých reforem. Částečně je zde také nastíněno, jak je tato politika financována. Třetí část této práce se věnuje přiblížení vývoje českého resp. tehdejšího československého zemědělství. Tento vývoj je zkoumám od konce druhé světové války až do současnosti. Zatímco části jedna až tři je možné chápat jako části obecné, části čtyři a pět jsou ryze praktické. Čtvrtá část zkoumá vývoj postojů českých zemědělců k SZP v předvstupním období od první poloviny devadesátých let až po okamžik vstupu ČR do EU v roce Pátá část zkoumá tento vývoj v období členství ČR v EU, tj. od roku 2004 až do současnosti. Jednotlivé praktické kapitoly jsou vždy rozděleny na dvě části, část první přibližující klíčové události, které probíhaly na úrovni EU, resp. SZP, či na úrovni domácí. Druhá část je vždy více zaměřena na představení postojů českých zemědělců. Mnohdy se tyto části ovšem překrývají, jelikož je nebylo možné striktně oddělit Cíle práce SZP je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících české zemědělství a tedy i osoby v něm pracující. Cílem této práce je získat co nejvíce informací o vztahu mezi českými zemědělci a SZP a odpovědět na základní výzkumnou otázku, zaměřující se právě tuto problematiku. Základní výzkumná otázka je definována následovně: Jaký byl v minulosti postoj českých zemědělců k SZP, jaký je v současnosti a jaké jsou předpoklady pro jeho budoucnost? Práce je zaměřena na zkoumání vývoje postoje českých zemědělců v dlouhodobém časovém horizontu od předvstupního období až do současnosti. Kromě základní výzkumné otázky by měla práce odpovědět i na další dílčí otázky. Jaký byl postoj zemědělců k společné zemědělské politice v době, kdy se Česká republika připravovala na členství v EU? Změnil se tento postoj po vstupu do EU? Čím byl a je postoj zemědělců utvářen? Jsou klíčovým tématem finance, nebo je témat více? Existuje mezi těmito tématy nějaké dominantní? Byl postoj utvářen na základě aktuálních událostí nebo vycházel z celkového pohledu na SZP? Byl postoj utvářen na základě objektivního přístupu nebo 10

11 převládl spíše subjektivní přístup, který upozadil faktickou stránku do pozadí? Zatímco tyto otázky si kladou za cíl přiblížit vývoj postojů zemědělců v minulosti a současnosti, část práce bude zaměřena rovněž na možné budoucí změny v SZP a jejich reflexi českými zemědělci, zejména v souvislosti s připravovanou reformou SZP. Práce by z toho důvodu měla rovněž odpovědět na následující otázky. Jak reflektují čeští zemědělci plánované budoucí změny? Mají snahu se na nich podílet a případně něco ovlivnit? Cílem diplomové práce je tedy nastínit komplexní přehled vývoje postojů českých zemědělců zaměřených na SZP realizovanou na úrovni EU Rešerše dostupné literatury vztahující se ke zvolenému tématu SZP patří mezi jednu z nejvýznamnějších politik EU a také patří mezi jednu z nejvíce diskutovaných nadnárodních aktivit na úrovni členských států. Právě tento faktor se odráží ve značném objemu sekundární literatury věnující se této problematice. Veškerá dostupná literatura se ovšem věnuje převážně vztahu mezi SZP na straně jedné, a národní zemědělskou politikou na straně druhé. Zcela opomíjena zůstává rovina týkající se osob zaměstnaných v zemědělském sektoru. Zemědělci, zřejmě i z důvodu jejich neustálého klesajícího počtu, jsou značně přehlíženi. Důkazem toho jsou publikace vydávané v ČR od roku 2000, které se věnují převážně popisu samotné SZP. Jedná se o knihu Zdeňka Lukáše Společná zemědělská politika EU - Regionální a strukturální politika EU, či o knihu Pavla Neumanna Společná zemědělská politika EU: vznik, vývoj a reformy, mezinárodní komparace. Podobnému tématu se věnují i publikace českého europoslance Hynka Fajmona, který se ovšem navíc věnuje dopadům SZP na české zemědělství. V roce 2006 vyšla jeho publikace Čeští zemědělci a Společná zemědělská politika Evropské unie : informační příručka europoslance Hynka Fajmona, kde jsou čeští zemědělci spíše synonymem pro české zemědělství. Na vývoj v EU reagovalo vydání jeho druhé publikace v roce 2010 Současnost a budoucnost českého zemědělství v EU : informační příručka europoslance Hynka Fajmona. Ve spolupráci s Hynkem Fajmonem vydala v roce 2007 Petra Kuchyňková velice podobnou publikaci Společná zemědělská politika Evropské unie a český venkov : informační příručka europoslance Hynka Fajmona. V roce 2008 vyšly rovněž další dvě publikace, věnující se vztahu evropské a české zemědělské politiky. Autorkou první z nich byla Lenka Fojtíková, která vydala knihu Společné politiky EU : historie a současnost se zaměřením na Českou republiku. Mnohem konkrétněji zaměřenou publikací bylo dílo České zemědělství v podmínkách reformy SZP EU 11

12 a nástroje k její realizaci : přímé platby a cross-compliance, zvyšování konkurenceschopnosti (Program rozvoje venkova, VaV), jehož autorem byl Emil Machálek. Řada publikací byla věnována i otázce dopadů SZP na české zemědělství. Část publikací vyšla již v předvstupním období a týkala se možných očekávání. V roce 1997 vyšla publikace Josefa Krause Předpoklady českého zemědělství z hlediska vstupu České republiky do EU : Nezávislé stanovisko skupiny výzkumných pracovníků VÚZE. O rok později vydal Karel Vinohradský publikaci Konkurenceschopnost českého zemědělství při vstupu do Evropské unie - předpoklady a možnosti. Ve stejném roce vznikla i publikace Karla Jandy České zemědělství a Evropská unie : Předpoklady českého zemědělství z hlediska vstupu České republiky do Evropské unie. Mnohem větší pozornost byla věnována skutečným dopadům SZP zejména v období členství ČR v EU. Namátkou můžeme zmínit zejména publikaci Václava Baška, vydanou v roce 2010, České zemědělství šest let po vstupu do Evropské unie. Rok před ním publikoval Michael Baun, spolu s dalšími autory, vědecký článek Evaluating the Effects of the EU Common Agriculture Policy in a New Member State: The Case of the Czech Republic 1, pojednávající rovněž o dopadech SZP na ČR. Jak je patrné, postojům zemědělců k SZP nebyla věnována, alespoň v českém prostředí, prakticky žádná pozornost. Přesto existuje řada výzkumů, které se věnovaly přístupu a pohledům zemědělců k SZP v ostatních členských státech. V následující části uvedu některé z nich. V roce 2005 Carsten Daugbjerg, spolu s dalšími autory, publikoval článek The visibility of agricultural subsidies and market illusions in the Common Agricultural Policy: Some evidence from farmers views in Germany, Portugal and the United Kingdom 2, věnující se pohledu farmářů vybraných zemí na klíčovou část SZP, zemědělské dotace. V roce 2008 byly publikovány další dva vědecké články věnované pohledu farmářů na SZP. První z nich, jehož autory byla trojice Řeků S. Aggelopoulos, A. Pavloudi a I. Manolopoulos, The Attitudes and Views of Farmers on the New Common Agricultural Policy and the Restructuring of Crops: the Case of Greece 3, byl zaměřen velice konkrétně na postoj řeckých farmářů k SZP. Druhý článek, jenž publikoval Matthew Gorton, spolu s dalšími autory, Attitudes to agricultural policy and farming futures in the kontext of the 2003 CAP 1 Baun, M.: Evaluating the Effects of the EU Common Agriculture Policy in a New Member State: The Case of the Czech Republic. Journal of Contemporary European Studies. August 2009, vol. 17, no. 2, p Daugbjerg, C.: The visibility of agricultural subsidies and market illusions in the Common Agricultural Policy: Some evidence from farmers views in Germany, Portugal and the United Kingdom. European Journal of Political Research. October 2005, vol. 44, no. 6, p Aggelopoulos, S., Pavloudi, A., Manolopoulos, I.: The Attitudes and Views of Farmers on the New Common Agricultural Policy and the Restructuring of Crops: the Case of Greece. American-Eurasian Journal of Agricultural & Environmental Sciences. 2008, vol. 4, no. 4, p

13 reform: A comparison of farmers in selected established and new Member States 4, byl zaměřen na postoj farmářů z nových a starých členských států (Francie, Litva, Slovensko, Švédsko, Velká Británie) k SZP, zejména její podobě v důsledku reformy z roku V roce 2010 publikovala Maria José Palma Lampreia DOS SANTOS článek Attitudes of the Portuguese farmers to the EU Common Agricultural Policy 5, ve kterém zkoumala postoje portugalských farmářů k zemědělské výrobě, podporám v rámci SZP aj. To vše zejména v souvislosti s reformou SZP z roku 2003 a její kontrolu Health Check Metody zpracování V rámci sociálněvědního výzkumu se užívá dvou základních přístupů. Jedná se o kvantitativní a kvalitativní formu výzkumu. V rámci této práce bude využit druhý jmenovaný, jelikož umožňuje za použití induktivní metody hloubkový popis případů a zejména jejich porozumění. 7 Kvalitativní výzkum bude realizován za pomoci strategie analýzy dokumentů, což je jedna z možností jak kvantitativního, tak i kvalitativního výzkumu. Jako dokumenty je možné chápat jakákoli vytvořená data, která vznikla někým jiným než výzkumníkem a nebyla primárně určena pro potřeby výzkumu. Studium dokumentů patří mezi neinvazivní, tj. neobtěžující způsoby sběru dat. Mezi výhody takto prováděného výzkumu patří možnost zahrnout velký počet výpovědí osob, které by jinak nebyly pro výzkum dostupné, ať už z důvodů vzdálenosti, finanční náročnosti, či jiných důvodů. Další nespornou výhodou je fakt, že dokument nevznikl v souvislosti s výzkumem a není tak tímto výzkumem žádným způsobem zkreslen. Dokumenty mají rovněž vysokou kvalitu, jelikož jejich vytváření probíhalo většinou v rámci recenzního řízení. Studium dokumentů je rovněž výhodné, jelikož výzkumníkovi umožňuje studovat dlouhodobé časové období a je rovněž méně finančně náročné než např. výzkum založený na rozhovorech s jednotlivci. Výzkum založený na studiu dokumentů má ovšem i své nevýhody. Ve většině případů se do výzkumu nepodaří získat veškeré dokumenty, jelikož jsou mnohdy nedostupné. Jak bylo uvedeno, dokumenty mohou eliminovat zkreslení, ale k určitému zkreslení ovšem může dojít již při samotném výběru dokumentů. Nevýhodou práce s dokumenty je rovněž zásadní problém při jejich porozumění, jelikož zde chybí dodatečný prostor pro vysvětlení. 4 Gorton, M.: Attitudes to Agricultural Policy and Farming Futures in the Context of the 2003 CAP Reform: A Comparison of Farmers in Selected Established and New Member States. Journal of Rural Studies. Jule 2008, vol. 24, no. 3, p Santos, M. J. P. L.: Attitudes of the Portuguese farmers to the EU Common Agricultural Policy. gricultural Economics Zemědělská Ekonomika). 2010, vol. 56, no. 10, p Více viz. kapitola Hendl, J.: Kvalitativní výzkum Základní metody a aplikace, str

14 Tato diplomová práce bude vycházet z tradičního postupu, který je určen pro analýzu dokumentů a skládá se ze čtyř na sebe navazujících kroků. 8 První krok spočívá ve stanovení a definování výzkumné otázky. Dalším krokem je definice toho, co bude považováno za dokument a určení strategie pro jeho sběr. V rámci této práce jsou za dokument považována veškerá tištěná periodika, která se věnují vztahu českého zemědělství a SZP. Tyto dokumenty jsou vybírány na základě množství obsahu těchto informací, časové souvislosti a významu jednotlivých dokumentů. Další fází při analýze dokumentů je podrobení těchto dokumentů kritice, která umožňuje stanovit, zda jsou získávaná data kvalitní pro tento výzkum. Na rozdíl od externí kritiky, která je zaměřena na věrohodnost zdroje, je v našem případě důležitější kritika interní, jelikož se zaměřuje na obsahovou stránku dokumentu. Interní kritika se snaží přiblížit odpověď na otázky pátrající po motivaci autora dokumentu, jeho významu apod. Posledním, ovšem nejdůležitějším, krokem je interpretace dokumentů za účelem zodpovězení výzkumné otázky, jež byla stanovena v první fázi Historie a význam zemědělských časopisů Vydávání časopisů věnující se zemědělství má na našem území dlouhodobou historii. Pravděpodobně nejstarším časopisem, který se zaměřoval alespoň částečně na zemědělskou problematiku, byl již od roku 1885 vydávaný časopis Český Lloyd : časopis věnovaný českému obchodu, průmyslu a zemědělství : nejstarší a jediný úplně neodvislý list hájící zájmy českého malokupectva. Nakladatelem tohoto časopisu byl Jan Spiess a časopis vycházel neuvěřitelných 57 let. Prvním časopisem, jehož zaměření bylo vyloženě zemědělské, byly Zemědělské listy: illustrovaný časopis věnovaný veškerým zájmům zemědělství, hospodářského průmyslu, národního hospodářství a veřejné správy : orgán Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev v království Českém, který vycházel od roku 1896 do roku Od počátku 20. století nastává v oblasti časopisů věnujících se zemědělství boom. Postupně vychází Praktický hospodář: odborný časopis věnovaný zemědělství, od roku 1919 Československý zemědělec: ústřední illustrovaný týdenník pro veškeré zemědělství (dnes pod názvem Zemědělec ; pozn. autora), či časopis Brázda: revue československého venkova. Kromě těchto časopisů, jejichž vydávání pokračuje několik dalších desetiletí, objevují se i časopisy jejichž vydávání bylo spíše epizodní záležitostí. Mezi takové časopisy patřil např. Hospodářský svět: illustrovaný časopis: odborný čtrnáctideník věnovaný všem odvětvím zemědělství, hospodářskému průmyslu a povznesení chovu hospodářsky užitečného zvířectva a drůbeže, Hospodářská prakse: odborný časopis, věnovaný zemědělství 8 Více viz: Hendl, J.: Kvalitatitvní výzkum Základní metody a aplikace, str

15 a spřízněným odborům, či Český farmář : illustrovaný měsíčník věnovaný zájmům a otázkám pokrokového zemědělství. O významu zemědělství po druhé světové válce svědčí i vydávání Zemědělských novin: listu Jednotného svazu českých zemědělců. Projevy socialismu se po roce 1949 projevily i v oblasti vydávání časopisů. Z časopisu Rolnické hlasy se stal např. časopis Hospodář JZD. Nově začal být vydáván např. časopis Za socialistické zemědělství: časopis pro šíření vědeckých poznatků do zemědělské praxe. Až do roku 1989 vycházel nespočet časopisů věnovaných zemědělství, což je jasným důkazem toho, že tato oblast byla považována za velice důležitou. Kromě časopisů věnujících se zemědělství obecně, vycházely i časopisy, které se zabývaly konkrétními oblastmi zemědělské výroby. Mezi mnohými je možné zmínit časopisy Chmelařství, Myslivost či Chovatel, které vycházejí dodnes. V tomto období rovněž vzniká velký počet časopisů vědeckých, které vydávala Československá akademie zemědělských věd, či Mendelova univerzita. Mezi takové časopisy patřily: Czech Journal of Animal Science, Acta Universistatis Mendelianae Brunensis, Plant Soil and Environment, Agricultural Economics, Journal of Forest Science, Research in Agricultural Ingineering, a Veterinarní Medicína. 9 Tyto časopisy dodnes vychází a jsou součástí světových vědeckých databází. Po roce 1989 začíná postupný, ale dramatický úbytek vydávaných zemědělských časopisů. Příčin je možné nalézt hned několik. Tento pokles v počtu vydávaných periodik může být vysvětlován jako důsledek transformace, kdy význam zemědělství po roce 1989 klesal. Rovněž klesal, jak již bylo zmíněno, počet pracovníků v zemědělském sektoru, což znamená, že se snížil potencionální počet čtenářů, jelikož zemědělské časopisy jsou určeny pro velice úzkou cílovou skupinu. Dalším důvodem, který se nabízí, je rozvoj informačních technologií. Ačkoli byl internet zaveden do České republiky oficiálně v roce 1992, jeho masové rozšíření proběhlo zhruba v období přelomu tisíciletí a mnoho informací se přesunulo z tištěných zdrojů na specializované informační servery. Tento proces postihl prakticky všechny časopisy, zemědělské nevyjímaje. V tomto období je rovněž patrný i posun, ke kterému v zemědělství došlo, jelikož vznikají nové časopisy zaměřené na udržitelnost zemědělství, jeho ekologickou podobu, či bioprodukty. Trend započatý v devadesátých letech pokračuje i dnes. Počet zemědělských časopisů se neustále snižuje a jako jejich náhrada se objevují zemědělské informační portály. Některé fungují souběžně s vydáváním časopisů, některé existují zcela samostatně. Mezi nejznámější 9 Kroftová V.: Vědecké zemědělské časopisy vydávané v ČR a jejich postavení ve světových databázích, on-line text, str. 2. Dostupný na WWW: < 15

16 portály tohoto typu patří agroweb.cz, což je portál vydavatelství Profi Press s.r.o, které v současnosti vydává čtrnáct zemědělských časopisů. Mezi další patří např. agronavigator.cz, provozovaný státním ústavem zemědělské ekonomiky a informací, či agris.cz, který je provozován Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Zajímavým informačním portálem je rovněž asz.cz, provozovaný asociací soukromého zemědělství (ASZ). Tato asociace je zároveň vydavatelem časopisu Selská revue (dříve Zpravodaj č....: sociace soukromého zemědělství ČR ) Charakteristika vybraných časopisů Zemědělec Nejznámější zemědělským časopisem současnosti je časopis Zemědělec. Jeho nakladatelem je společnost Profi Press, která se specializuje na vydávání odborných časopisů a publikací týkající se oblasti zemědělství. Samotný týdeník zemědělec je vydáván pod tímto názvem od roku 1993, avšak navazuje na dlouhou historii. Tento časopis vychází v novinovém formátu, je celobarevný a jeho rozsah je průměrně 30 stran. Časopis zemědělec je partnerem nejvýznamnějších zemědělských stavovských organizací, které jeho prostřednictvím informují své členy. Časopis na svých stránkách přináší svým čtenářům aktuální informace v podobě zpravodajství ze zemědělského sektoru. Mezi další rubriky patří rostlinná výroba, živočišná výroba a zemědělská technika. Součástí časopisu zemědělec je rovněž i rubrika věnovaná EU Agrární obzor noviny pro zemědělství, potravinářství a venkov Toto periodikum vychází od roku 1996, tehdy ještě pod názvem grární zpravodaj: regionální měsíčník : zemědělství, zpracovatelský průmysl, potravinářství. V současné době vychází v rámci vydavatelství BAŠTAN, které kromě těchto novin vydává další časopisy, které jsou ovšem mnohem úžeji zaměřeny. Agrární obzor vychází jako nepravidelný čtrnáctideník a na svých stranách informuje zemědělské podniky, farmáře a ostatní zemědělské subjekty o aktuálním zemědělském dění, o novinkách v oblasti rostlinné i živočišné výroby a v oblasti mechanizace. Noviny jsou v průběhu roku doplněny o přílohy zaměřené na aktuální a významná témata. Běžný rozsah jednoho čísla je zhruba 30 stran Zemědělský týdeník Časopis Zemědělský týdeník vychází od roku 1998 a jeho vydavatelem je Ing. Zdeněka Makovička (Vydavatelství ZT). Podobně jako ostatní časopisy, je členěn do několika 16

17 základních částí. Mezi nejčastější rubriky patří publicistika, rostlinná výroba, živočišná výroba, mechanizace a ekonomika. V rámci všech kategorií je možné nalézt odkazy na EU, tudíž jí není věnován samostatný oddíl. Součástí časopisu jsou i občasné přílohy věnované konkrétní tématice. Průměrný rozsah jednoho týdeníku je zhruba 20 stran Euromagazín České zemědělství v Evropské unii Zemědělským časopisem, který se věnoval výhradně souvislostem mezi českým zemědělstvím a vývojem evropské integrace byl časopis Euromagazín, který vydávalo nakladatelství ČZT s.r.o. mezi roky Pokrýval tedy převážně období před vstupem ČR do EU a krátce po něm. Cílem tohoto časopisu bylo tedy převážně informovat čtenáře o všech aspektech, které by začleňování české zemědělské politiky do evropské roviny mohlo přinést. Časopis zemědělce, a nejen je, seznamoval s EU a srozumitelnou formou přibližoval, jak EU funguje. Důležitou součástí časopisu bylo i informování o krocích vlády, které činila v předvstupním období a které poté měly vliv na vyjednané podmínky. Časopis rovněž informoval o akcích ministerstva zemědělství a ukazoval českým zemědělcům možnosti, které jim EU nabízí již před samotným vstupem. Důležitou rubrikou bylo rovněž i ekonomické zpravodajství, které českým zemědělcům poskytovala různá data nezbytná pro jejich činnost. Mezi časopisy věnující se zemědělské problematice představoval unikát. Tento časopis vycházel v podobě odborného měsíčníku a každé číslo obsahovalo zhruba 40 stran Ostatní časopisy Kromě zmíněných časopisů, které ve svých číslech věnovaly dostatečný prostor EU a SZP jako takové, vycházelo mnoho dalších časopisů věnujících se zemědělství, ať už kontinuálně, či epizodně, které tuto problematiku do jejich obsahu promítaly velice sporadicky. Důvodem bylo jejich úzké zaměření na konkrétní komoditu, či téma, které nebylo politikou SZP příliš dotčeno. Mezi mnohými je možné jmenovat např. časopis Farmář informační měsíčník pro zemědělce, gro magazín : pole - stáje - krmiva - technika - stavby - investice : odborný měsíčník pro zemědělce, výživáře, veterináře, techniky a pracovníky v oblasti služeb a investic zemědělství, či časopis Nový venkov: agromagazín Shrnutí Vydávání zemědělských časopisů, tj. časopisů věnující se zemědělské problematice, má na českém území významnou historii. I přes nepříliš vhodné podmínky, i dnes je vydáván takových časopisů nespočet a je zřejmé, že si své čtenáře nacházejí. Problematika SZP, potažmo EU jako důležitého faktoru ovlivňujícího české zemědělství, je ovšem prezentována 17

18 jen částečně a zdaleka ne ve všech časopisech. Časopis, který se této problematice věnoval nejvíce již zanikl, a od té doby je evropská politika přinejlepším součástí samostatné rubriky zemědělských časopisů. Neexistuje žádný ucelený zdroj informující o dění v rámci SZP a zemědělci jsou tak nuceni své informace získávat z mnoha různých pramenů. Vzhledem k tomu, že SZP představuje velice složitou oblast, je neexistence souhrnného zdroje velice překvapivá. 18

19 2. Společná zemědělská politika 10 V roce 2012 oslaví jedna z nejstarších, nejdůležitějších, nejkontroverznějších a nejvíce diskutovaných politických aktivit EU 50 let své existence. Touto aktivitou je myšleno vytvoření a následné budování SZP, která byla od počátku součástí jednotného (společného) trhu EU Motivace vzniku Při dnešním pohledu na zemědělský sektor jednotlivých členských států může být na první pohled zarážející, proč byla oblast zemědělství ošetřována jako jedna z prvních, ale je nutné uvědomit si historické souvislosti. V 50. letech, kdy se rodí EU 11, se zaměstnanost v zemědělství u zákládajících zemí pohybovala zcela v jiných dimenzích než dnes. Jen pro ilustraci, v Itálii, kde byla zaměstnanost v tomto sektoru nejvyšší, dosahovala, v současnosti nepředstavitelných 35 %. Ve Francii se pohybovala na úrovni 23 % a dvojciferné úrovně dosáhla i v Nizozemsku, kde atakovala hranici 10 %. Nejen zaměstnanost ovšem byla klíčovým ukazatelem. V Itálii se zemědělství rovněž výrazně podílelo na hrubém domácím produktu, kde zemědělská produkce tvořila 14,6 %. 12 Nejen ekonomické zájmy byly v 50. letech motivací pro vznik SZP. Poválečná Evropa procházela v tomto období velice nepříznivou hospodářskou situací a státy Společenství musely řešit problém potravinové nesoběstačnosti, a z toho vyplývající závislost na dovozu. Zároveň byla SZP chápána jako možnost oživení nevýkonného zemědělství. Podpora určená na produkci potravin měla zároveň za cíl stabilizovat situaci na venkově. Jednu z motivací můžeme označit také jako vnitropolitickou, protože SZP se měla stát jedním ze základních kamenů evropské integrace. Realizace této politiky je možné rovněž chápat jako jednu z nutných podmínek pro samotné fungování tehdejšího společného trhu jako celku, jelikož vytvářela kompromis mezi průmyslově orientovanými a agrárně orientovanými státy Historie Historické kořeny SZP můžeme hledat již v poválečném období. Jednalo se ovšem spíše o samotnou diskuzi, která nevedla k formálním závěrům. Skutečné počátky SZP můžeme spojovat s podpisem Smlouvy o Evropském hospodářském společenství (EHS), které 10 Zpracováno dle: Společná zemědělská politika. In Fiala P., Pitrová M.: Evropská unie, str O Evropské Unii jako takové je možné hovořit až od roku 1993, kdy na základě podpisu Smlouvy o Evropské unii (známější pod názvem Maastrichtská smlouva) došlo k nahrazení dřívějšího označení Evropské Společenství. V rámci této práce bude užíváno pojmů synonymně, jelikož dichotomie mezi těmito pojmy není pro význam této práce důležitá. 12 Butler, F.: The EC s Common gricultural Policy C P), s

20 proběhlo 25. března O tom, jak bylo jednání o zemědělské problematice složité, svědčí jen vágní formulace věnované SZP v této smlouvě. Klíčové bylo zejména zahrnutí SZP do společného trhu 13, které, jak již bylo zmíněno, sloužilo jako kompenzace pro agrárně orientované státy. Smlouva rovněž hovoří o způsobu, jakým by mělo dojít k vytvoření SZP, ale tyto formulace jsou velice obecné. Mnohem zajímavější je ovšem konkrétní vyjmenování cílů budoucí SZP: a) zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajišťováním racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálního využití výrobních činitelů, zejména pracovní síly; b) zajistit tak odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob zaměstnaných v zemědělství; c) stabilizovat trhy; d) zajistit plynulé zásobování; e) zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny. 14 V rámci smlouvy o EHS můžeme tedy nalézt první konkrétní snahy o vytvoření SZP, ale tyto snahy nebyly příliš konkrétní, jak v samotné definici SZP, tak ve způsobech jakým mělo dojít k jejímu vytvoření. Již samotná smlouva o EHS předpokládala, že podrobnosti týkající se SZP budou dopracovány v rámci jiné platformy. 15 Touto platformou se stala konference svolaná do italského města Strese, proběhnuvší v červenci roku Cílem této konference byla konkretizace mechanismů a upřesnění obecných bodů SZP, které byly definovány v EHS. Mezi nejdůležitější závěry této konference patří rozhodnutí o hlavním nástroji budoucí SZP, kterým se staly ceny určované nadnárodními institucemi. Druhým závěrem této konference bylo stanovení třech základních principů, na základě kterých se měla SZP odehrávat. Prvním principem, vycházejícím již ze smlouvy EHS, se stal princip jednoty trhu, znamenající účast SZP v rámci společného trhu. Druhý princip, tzv. preference Společenství (komunitární preference), kladl důraz na ochranu vnitřního trhu díky preferování výrobků pocházející ze Společenství před produkty z dovozu. Třetí princip, který v pozdějších obdobích způsobil mnoho rozporů, byl princip finanční solidarity, který rozložil náklady na fungování SZP rovnoměrně mezi všechny členské státy. Faktické založení SZP je ovšem možné spojit až se vznikem hlavního finančního nástroje této politiky. Tímto nástrojem se stal Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF) 16, který vznikl 14. ledna roku Otázka financování dostala vzhledem 13 Smlouva o EHS, čl Tamtéž, čl Tamtéž, čl Z angl. European Agricultural Guidance and Guarantee Fund 20

21 k vytvoření tohoto nástroje konkrétní obrysy a tento strukturální fond se stal po dlouhé období nejdůležitějším zdrojem financí Nástroje SZP Cenová regulace jako nástroj dohodnutý v rámci konference ve Strese, který měl podpořit zemědělský sektor, spočíval ve stanovování tří základních úrovní cen, které bývají souhrnně nazývány jako tržní řády, jež určovaly ceny pro jednotlivé zemědělské výrobky. Základní cenou, kterou instituce EU stanovovaly, byla tzv. cílová cena, která sloužila jako informační zdroj pro zemědělce a veřejnost zároveň. Jejím cílem bylo informovat o hodnotě zboží ve Společenství, tj. o tom, co spotřebitel zaplatí v momentu nákupu. Z toho důvodu bývá často tato cena označována jako informační Druhou stanovovanou cenu tvořila tzv. cena prahová, která představovala již zmíněný princip komunitární preference. Výše této ceny určovala nejmenší hodnotu zboží, které je možné dovést na trh Společenství z nečlenských států. Produkce Společenství byla takto chráněna proti levnějšímu zboží z dovozu. Třetí, zřejmě nejklíčovější cenu, představovala tzv. cena intervenční, která měla po dlouhou dobu vliv na samotnou podobu SZP. Účelem této ceny bylo garantovat zemědělcům hodnotu produkce i v případě výrazného poklesu tržní ceny. Společenství se tak zavázalo, že v případě nízké poptávky vykoupí od zemědělců produkci za pevně stanovenou cenu. Toto opatření mělo sloužit zejména pro stabilizaci trhů se zemědělskými produkty a zároveň mělo být opatřením pro zabezpečení dostatečného a stabilního příjmu zemědělským producentům. Mechanismus cenové regulace fungoval velice dobře. Již na konci 70. let byla zajištěna potravinová soběstačnost Společenství a z dovozce zemědělské produkce se velice rychle stával vývozce. Pevně stanovované intervenční ceny ovšem brzy ukázaly i svou negativní stránku. Společenství mělo nástroje jak řešit občasnou nadprodukci, ale od počátku 80. let se nadprodukce stala pravidelným jevem a možnosti Společenství jak tuto situaci řešit byly nedostatečné. SZP se rovněž stávala neudržitelnou z hlediska financování, jelikož garantované zemědělské ceny neustále rostly a Společenství vynakládalo prostředky rovněž na vývoz své nadprodukce. Společně s rozdílem cen na evropském a světovém trhu byly tyto jevy jasným voláním po reformě SZP. 21

22 2.4. Reformy SZP a její vývoj Úspěchy SZP v 70. letech, které de facto naplnily cíle definované v rámci Smlouvy o EHS na první pohled vyvolávaly značný optimismus. Druhý pohled ukazoval ovšem i skryté hrozby fungujícího systému, který byl nastaven tak, aby výrazně stimuloval zemědělský sektor, ale který však neměl nástroje na řešení vzniklé nadprodukce a finanční náročnosti samotné SZP. Komise od samého počátku předpokládala, že SZP projde značnou restrukturalizací v momentě, kdy budou její definované cíle naplněny. Reformě této politiky ovšem bránil i samotný dynamický vývoj evropské integraci, která se od 60. let potýkala s vnitřní krizí, která vyústila v roce 1966 v přijetí tzv. Lucemburského kompromisu Mansholtův plán Postupná neúnosnost finančních požadavků SZP vyústila v první reformní návrh, jehož autorem byl tehdejší komisař pro zemědělství Sico Mansholt. Komise v tomto návrhu z roku 1968 usilovala o přehodnocení cílů SZP, které se zdály být již splněné, a o její celkovou revizi. Reformní návrh nazvaný Zemědělství 1980, který je znám spíše pod označením Mansholtův plán, usiloval o vyřešení problému růstu cen prostřednictvím jejich nahrazením přímými platbami. Součástí tohoto plánu měly být různé programy asistence a zejména opatření na individuální podporu zemědělců. Za neúspěchem této reformy stál odpor jak zájmových skupin, které hájily tehdejší podobu SZP, tak i nezájem agrárních států provádět její radikální změnu. Proti reformě se, částečně překvapivě, postavilo i Německo, které se obávalo finanční náročnosti této reformy a jejího dlouhodobého charakteru a nejistého výsledku Miniplán Po neúspěchu Mansholtova plánu se další příležitost pro reformu SZP nabídla s plánovaným prvním rozšířením Společenství. Jedním z kandidátských států totiž byla Velká Británie, která praktikovala odlišný způsob zemědělské politiky, a po vstupu by musela výrazně přispívat do rozpočtu Společenství. Ačkoli se nakonec reforma SZP nestala klíčovou otázkou pro vstup Velké Británie, Společenství se krátce před rozšířením přeci jen rozhodlo částečnou reformu provést. Upravený Mansholtův plán v podobě tzv. miniplánu z roku 1972, který byl zaměřen na modernizaci, odchod do důchodu a poradenství, sice zvýšil množství přímých podpor, ale nárůst financí směřujících do zemědělství neřešil. 17 Lucemburský kompromis je označení pro dohodu, která neumožnila posun rozhodování v Radě EU z jednomyslnosti na kvalifikovanou většinu, která zamezila výraznější krizi ve Společenství. Z hlediska SZP je důležité si uvědomit, že jednou z příčin této krize se stala otázka financování zemědělství. 22

23 Delorsův balík I Počátek 80. let je ve znamení volání po další a mnohem výraznější reformě. Společenství opět čelí žádosti o vstup, tentokrát ze strany jižních států, pro které představoval zemědělský sektor klíčovou oblast. Na summitu ve Fontainebleau v roce 1984 bylo, kromě jiného, rozhodnuto o snížení výdajů na SZP. Rada EU zároveň rozhodla o snížení garantovaných cen a došlo ke stanovení pravidel pro spoluodpovědnost za nadprodukci. 18 Mezi taková opatření patřilo zejména zavedení systému kvót, konkrétně byla stanovena kvóta na mléko. Problémy SZP ovšem stále přetrvávaly a i přes snahu Komise se nedařilo realizovat vhodná opatření. Významným se stal rok 1988, kdy náklady na SZP představovaly pro Společenství takovou zátěž, že ohrožovaly samotnou jeho existenci. K reformě SZP došlo na základě revize financování Společenství, známé pod označením Delorsův balík I. V rámci SZP došlo k opětovnému snížení garantovaných cen a rozšíření systému kvót na ostatní produkty. Delorsův balík se také poprvé v historii zaměřil na kvalitativní aspekty zemědělské produkce. Zároveň byl poprvé kladen důraz na efektivitu. Ve snaze o snížení finanční náročnosti SZP byla rovněž podporována opatření, jejichž cílem mělo být omezování, či alespoň nerozšiřování výroby. Mezi takové opatření patřily různé kompenzační či sociální programy léta I přes krátkodobý úspěch Delorsova balíku začaly náklady na SZP opět postupně růst, a znovu postavily Společenství před finanční problémy. Nejen finanční otázky ovšem stále více tlačily na radikální proměnu SZP. Jedním z faktorů byl rovněž vztah mezi Společenstvím a ostatními aktéry v rámci GATT 19. Největší tlak přicházel z USA, která požadovala po Společenství odstranění všech podpor existujících v rámci SZP, zejména vývozních subvencí. Jedním z podnětů pro reformu bylo rovněž přesvědčení, že SZP již neplní cíle, pro které byla založena. Namísto podpory zemědělců, byly finanční prostředky užívány zejména na dotování vývozu a řešení problémů vyplývající z nadprodukce. Nepříliš silný, ale rovněž neopomenutelný impuls vycházel i ze samotné veřejnosti, které přestal být lhostejný systém produkce potravin založený na intenzifikaci, a s ním spojené užívání různých chemických prostředků. 18 Fiala P., Pitrová M.: Evropská unie, str Z angl. General Agreement on Tariffs and Trade Všeobecná dohoda o clech a obchodu 23

24 McSharryho reforma Všechny zmíněné impulsy se odrazily ve vypracování první skutečné reformy SZP, která bývá nazývána podle jejího autora jako McSharryho reforma. Irský komisař zemědělství byl na začátku devadesátých let pověřen vypracovat zprávu, zda jsou plněny cíle SZP a jakým způsobem jsou užívány finance. Ve svých závěrech přišel k nepříliš překvapivému zjištění, že oživení zemědělské produkce jako jeden ze základních cílů je již splněno. Zajištění odpovídající životní úrovně zemědělců, zvýšení jejich příjmů a zlepšení kvality jejich života ovšem dosaženo nebylo. Jedním z důvodů bylo právě neefektivní vynakládání financí. McSharryho reforma se skládala z třech hlavních opatření, které bylo možné nalézt již v nerealizovaném Mansholtově plánu. Mezi tato opatření patřila plošná redukce garantovaných cen, které měly být nahrazeny zemědělcům pomocí přímých plateb. Jednou ze změn byl rovněž vznik opatření, jež měla vést k extenzifikaci zemědělství. Reforma tedy měla řešit hned několik problémů zároveň. Nadprodukci, motivaci zemědělců skrze ceny a vztah k životnímu prostředí. SZP od této chvíle přestává být založena na objemu produkce, ale důraz se přesouvá na její kvalitu Agenda 2000 V roce 1997 vypracovala Komise komplexní dokument, který v sobě zahrnoval jak finanční výhled Společenství a posudky na země, které se v tomto období ucházely o členství, tak i návrh na reformu společných politik, SZP nevyjímaje. Agenda 2000 je důležitá zejména z toho důvodu, že určila nové cíle SZP. Na rozdíl od tradiční podpory zemědělců a jejich životní úrovně, kladla důraz na rozvoj venkova a zlepšení životního prostředí. Rozvoj venkova se měl stát dokonce samostatnou oblastí v rámci SZP. Kromě posilování venkova se agenda zabývala i problematikou nízké konkurenceschopnosti produktů a jejich kvalitou Fischlerova reforma Samotná agenda 2000 předpokládala, že v brzké době dojde k jejímu zhodnocení. Tento moment byl plánován i jako možnost pro zavedení reforem nových. Toto zhodnocení bylo naplánováno na rok 2003, který byl ovšem rokem náročných příprav na největší plánované rozšíření EU v historii. To byl také jeden z důvodů, proč došlo k další reformě SZP. Zřejmě nejvíce ambiciózní reforma, pojmenovaná podle tehdejšího rakouského komisaře pro zemědělství Franzi Fischlerovi, byla složena ze čtyř základních bodů. Fischler navrhoval definitivní oddělení přímých plateb od produkce pomocí systému jednotné platby na farmu. Tento bod, vzhledem k neochotě států, nebyl ovšem realizován úplně a část plateb zůstala s produkcí spojena. Součástí reformních návrhů byl rovněž systém tzv. křížové shody, 24

25 který podmínil získávání prostředků plněním opatření ve prospěch ochrany životního prostředí, bezpečnosti potravin, či welfare zvířat. Třetím bodem bylo zavedení tzv. modulace, jež v podstatě znamenala v rámci SZP vyčlenění většího množství financí na rozvoj venkova na úkor přímých plateb. Posledním bodem, jak už se stalo u reforem obvyklé, bylo opětovné snížení intervenčních cen. Ačkoli původní Fischlerův návrh byl mnohem ambicióznější, zejména po nátlaku Francie a Německa musel být částečně redukován. Souběžně s reformou bylo dojednáno i zastropování výdajů SZP, které vyústilo v postupné navyšování přímých plateb pro nové členské státy do roku V tomto období začal být rovněž kladen větší důraz na rozvoj venkova. Kromě modulace a křížové shody, bylo rozhodnuto o vytvoření nového fondu, konkrétně určeného na rozvoj venkova. Tímto fondem se stal Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) Health Check Poslední reformou SZP, která započala v roce 2007, byla tzv. Zdravotní prověrka SZP, mnohem známější pod označením Health Check, která měla za úkol prověřit fungování SZP v rámci Fischlerovy reformy, upravit její mechanismy, aby lépe reagovaly na nové výzvy současnosti. Stručně řečeno mělo dojít k opětovné modernizaci SZP. Veškeré návrhy této reformy ovšem byly určeny pouze na období současné finanční perspektivy EU, která je schválená do roku Mezi významné opatření přijaté v rámci této reformy patřilo oddělení podpory od produkce, které odstranilo zbylé platby vázané na produkci, jež se nepodařilo odbourat v rámci Fischlerovy reformy. Pro zemědělce z nových členských zemí bylo důležité ponechání režimu jednotné platby na plochu (SAPS), který mohou využívat až do roku V rámci této reformy je opětovně posílena modulace, tj. přesun finančních prostředků z přímých plateb do oblasti rozvoje venkova. Rovněž dochází k postupnému zrušení mléčných kvót, zrušení povinnosti nechávat 10 % půdy ladem, či k zvýšení podpor pro mladé zemědělce. Opětovně se reforma zaměřuje na omezení intervenčních mechanismů. Ke změně dochází i v systému křížové shody, která ruší nevhodné požadavky, a naopak zavádí nové, které budou mnohem relevantnější SZP po roce 2013 Jak již bylo zmíněno, Health Check byl, zejména vzhledem ke končící finanční perspektivě, chápán jako určité dočasné řešení, jako předstupeň pro významnější reformu SZP, jejíž přijetí bylo očekáváno právě se vznikem nové finanční perspektivy. Tato očekávání 20 Z angl. European Agricultural Fund for Rural Development 25

26 se naplnila a v současné době probíhají intenzivní jednání o podobě SZP po roce Vzhledem k tomu, že tato jednání nejsou zdaleka u konce, není vhodné přibližovat jednotlivé prvky této reformy, jelikož se mohou, a pravděpodobně se tomu tak stane, velice proměnit. Přesto dojde v závěru práce ke zmínce o určitých aspektech této reformy, jelikož se jedná o významný faktor mající vliv na současný postoj českých zemědělců k SZP. Přesto je nutné říci, že nová reforma SZP, alespoň její současné návrhy, nepřináší nic převratně nového a spíše pokračuje v započatém trendu Financování SZP bývá mnohdy označována jako jeden z nejdražších kompromisů Společenství. 21 Toto tvrzení vychází z vývoje nákladů SZP v 80. letech, kdy, jak již bylo zmíněno, ohrožovala tato politika samotnou existenci Společenství. Nejvíce kritickým bodem byl rok 1985, kdy náklady určené na financování této politiky tvořily zhruba 73 % souhrnného rozpočtu. Právě z těchto důvodů byly výše zmíněné reformy zaměřeny zejména na snížení finanční náročnosti této politiky, která vzhledem k výši a růstu nákladů nebyla udržitelná vzhledem k charakteristickému rysu rozpočtu Společenství, který od samého začátku nepřipouští existenci jakéhokoli schodku, tj. rozpočet musí být vždy vyrovnaný. Postupem času náklady určené na financování SZP výrazně klesaly. 22 V 90. letech již náklady tvořily zhruba polovinu všech prostředků, které měla EU k dispozici, a dále klesaly. Po velice dlouhé období ovšem SZP představovala nejnákladnější položku rozpočtu, což se změnilo až v roce 2008, kdy se největší kapitolou rozpočtu stala položka označená jako udržitelný růst, která v sobě zahrnuje zejména strukturální fondy. V aktuálním roce míří do SZP 40,8 % prostředků celkového rozpočtu, což v absolutních číslech znamená částku 60 miliard EUR. 23 Klíčovým nástrojem financování EU jsou finanční perspektivy, jinak označovány jako finanční výhledy, rámce, či plány. Spolu s rozpočtem se jedná o nástroj, který se zabývá finanční stránkou EU, ale na rozdíl od něj, je stanovován na delší časové období, v současnosti na sedm let. Finanční perspektivy stanovují pro jednotlivé roky částku určenou na výdaje a zároveň její rozložení do určených kapitol. Jak bylo vidět, reformy SZP jsou často spojené právě s přijímáním nových finančních perspektiv. Současná finanční perspektiva je schválena na období od roku 2007 do roku 2013 a předpokládá postupný pokles nákladů 21 Fiala P., Pitrová M.: Evropská unie, str Myšlen je procentuální podíl z rozpočtu Společenství. V absolutních číslech se náklady do SZP neustále zvyšovaly vzhledem k rostoucím rozpočtovým možnostem. 23 EU budget 2012, on-line text, str. 1. Dostupný na WWW: < 26