Město Třebíč Česká republika

Transkript

1 22. KVĚTNA, 2012 ANALÝZA Město Třebíč Česká republika Obsah: UDĚLENÝ RATING 1 ZÁKLADNÍ UKAZATELE 1 ZDŮVODNĚNÍ UDĚLENÉHO RATINGU 1 PODROBNÉ ZDŮVODNĚNÍ UDĚLENÉHO RATINGU 2 VÝSTUP Z BODOVACÍ KARTY BCA 6 O MOODY S RATINGU MÍSTNÍCH A REGIONÁLNÍCH SAMOSPRÁV 6 FAKTORY RATINGU 8 PŘÍLOHA I: FINANČNÍ UKAZATELE 9 SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY MOODY S 12 Kontakty: PRAHA Kateřina Hanzlová Analyst katerina.hanzlova@moodys.com FRANKFURT Andrea Wehmeier Vice President-Senior Analyst andrea.wehmeier@moodys.com LONDÝN David Rubinoff Managing Director-Sub Sovereigns david.rubinoff@moodys.com Tato analýza poskytuje podrobné vysvětlení ratingu města Třebíč a doporučuje se číst ji ve spojitosti s nejaktuálnějším Výrokem o ratingu a s relevantními ratingovými informacemi, které je možné nalézt na stránkách společnosti Moody's. Udělený rating Kategorie Výhled Národní rating Základní ukazatele Moody s rating stabilní Aa1.cz (k 31. prosinci) Čistý přímý a nepřímý dluh/provozní příjmy (%) 7,6 5,3 4,8 4,0 19,4 Dluhová služba/celkové příjmy (%) 1,7 1,4 1,0 0,9 2,3 Hrubý provozní výsledek/provozní příjmy (%) 14,3 17,2 7,4 9,9 4,4 Saldo rozpočtu /celkové příjmy (%) 9,6 6,8-4,9-12,0-17,3 Běžné transfery/provozní příjmy (%) [1] 78,2 82,0 84,2 84,8 84,2 Kapacita samofinancování 1,0 1,0 0,7 0,6 0,4 Kapitálové výdaje/celkové výdaje (%) 17,4 14,9 15,8 25,3 23,5 [1] Běžné transfery = provozní dotace + sdílené daně Zdůvodnění uděleného ratingu Národní rating Aa1.cz města Třebíč odráží zejména jeho solidní úroveň finančních rezerv a stále poměrně mírné zadlužení, které by se mělo od roku 2013 snižovat. Udělený rating však také zohledňuje nejistý vývoj v oblasti sdílených daní, který by mohl omezit očekávané zlepšení jak salda provozního hospodaření a tak i schopnost samofinancování kapitálových výdajů. Dalším limitujícím prvkem hodnocení města je jeho zvýšená investiční aktivita v letech , která přispívá ke vzniku rozpočtových deficitů (před financováním) a také nárůstu dluhu. Důležitým aspektem ratingového hodnocení je i finanční rámec, ve kterém česká města působí, a který jim dává poměrně omezený prostor pružně upravovat a řídit své provozní příjmy a výdaje.

2 Srovnání národních ratingů Národní ratingy českých měst se pohybují od stupně Aa1.cz do Aa2.cz, přičemž na stupni Aa2.cz je v současné době hodnocen jen jeden subjekt. Výše ratingu Třebíče se tak neliší od většiny českých měst s uděleným národním ratingem. Rozdíly však existují na úrovni základního úvěrového hodnocení (BCA, viz níže). Ke konci roku 2011 se město svými finančními výsledky řadilo přibližně do středu subjektů hodnocených na úrovni Aa1.cz. V jeho relativní pozici se odráží podprůměrná výše dluhu a dluhové služby, ale také slabší provozní výsledky. Silné stránky Mezi silné stránky Třebíče patří:» Dostatečná výše finančních rezerv.» Mírná zadluženost, která by měla od roku 2013 postupně klesat, jelikož vedení města ve střednědobém horizontu neplánuje čerpat žádné nové úvěry. Slabé stránky Mezi slabé stránky města patří:» Slabé provozní výsledky, které ohrožuje nejistý vývoj daňových příjmů.» Vyšší investiční výdaje v letech doprovázené značnými finančními deficity.» Omezená flexibilita příjmů a rigidita provozních výdajů. Ratingový výhled Výhled ratingu je stabilní. Co by mohlo rating ZVÝŠIT Zvýšení ratingu je ve střednědobém horizontu nepravděpodobné vzhledem k jeho aktuální pozici na ratingové stupnici. Co by mohlo rating SNÍŽIT Další zhoršení provozních a celkových výsledků hospodaření nebo nárůst dluhu nad hodnoty očekávané v roce 2012 by mohly negativně ovlivnit udělený rating. Podrobné zdůvodnění uděleného ratingu Rating Třebíče odráží aplikaci Metodiky společné platební neschopnosti (Joint-Default Analysis, JDA) pro hodnocení regionálních a místních samospráv společnosti Moody's. V souladu s touto metodikou Moody's nejprve stanoví základní úvěrové hodnocení (Baseline Credit Assessment, BCA) subjektu a pak zohlední pravděpodobnost podpory ze strany vlády za účelem předejít neschopnosti města dostát svým splatným závazkům, pokud by taková extrémní situace nastala. Základní úvěrové hodnocení BCA Třebíče na stupni 7 (na stupnici od 1 do 21, kde 1 představuje nejnižší riziko) se opírá o následující faktory: KVĚTNA, 2012 RATINGOVÁ ANALÝZA: MĚSTO TŘEBÍČ

3 Finanční pozice a výsledky hospodaření Od roku 2009, kdy skončilo dlouhé období každoročního růstu provozních příjmů, dochází k postupnému slábnutí provozních výsledků města ze 17,2 % provozních příjmů v roce 2008 na 4,4 % v roce V letech docházelo k poklesu provozních příjmů v průměru o 4 % ročně. Hlavním důvodem byly nižší příjmy ze sdílených daní a v roce 2011 také pokles dotací ze státního rozpočtu. Provozní výdaje v letech naopak rostly, a to v průměru o více než 1 % ročně. Přestože Třebíč přijala řadu úsporných opatření (zejména v roce 2010), málo flexibilní struktura rozpočtu neposkytuje příliš prostoru pro zásadní změny. Ke zvýšení provozních výdajů navíc značně přispěla nová dlouhodobá smlouva na poskytování městské hromadné dopravy podepsaná v roce 2009 a dočasně uvolněnější výdajová politika po volbách, které se konaly v závěru roku Následkem toho se v roce 2011 provozní výsledek Třebíče propadl na 4,4 % provozních příjmů, což byla nejnižší hodnota za posledních pět let. Rozpočet na rok 2012 i střednědobý rozpočtový výhled odráží snahu vedení města o přísnější kontrolu provozních výdajů, což by mělo pomoci zlepšit přebytky provozního hospodaření, a tedy i schopnost samofinancování kapitálových výdajů. Provozní výsledky však budou záviset především na vývoji rozpočtových příjmů, jejichž růst je v současné době poměrně nejistý vzhledem k očekávané stagnaci ekonomiky v roce 2012 a nedávným úpravám ve sdílených daních. Moody s neočekává, že by hrubý provozní výsledek města dosáhl v příštích dvou letech vyšších, než jednociferných hodnot (v procentuálním vyjádření jako podíl provozních příjmů). Přesto by provozní výsledky měly zůstat dostatečné alespoň ke krytí dluhové služby. I když se schopnost samofinancování kapitálových výdajů Třebíče v posledních třech letech zhoršila, město pokračovalo v realizaci poměrně rozsáhlého investičního plánu, což vedlo k růstu deficitnímu hospodaření (před financováním). V letech dosahoval průměrný roční rozpočtový schodek výše -11,4 % celkových příjmů. Dvouciferný deficit se očekává i v roce Na financování investic, jejichž podíl na celkových výdajích města v letech 2010 a 2011 překročil 23 %, Třebíč čerpala své hotovostní rezervy a také nový úvěr. U řady projektů město očekává přijetí dotací z fondů Evropské unie (EU), což by mělo částečně ulevit napjatému rozpočtu. Po roce 2012 město počítá se snížením kapitálových výdajů na % celkových výdajů, které by měly být financovány především z vlastních zdrojů. Mezi střednědobé investiční priority města patří rekonstrukce a zateplení školských zařízení, výstavba bytů, kulturní dědictví, místní komunikace, životní přostředí a rozvoj turistického ruchu. Finanční rezervy města zůstávají na dobré úrovni, přestože ke konci roku 2011poklesly na 12,3 % provozních příjmů z velmi vysokých 28,5 % v roce J elikož finanční zdroje potřebné pro realizaci investičního plánu na rok 2012 jsou z velké části zajištěny čerpáním existujícího úvěru a město zároveň očekává, že mu budou vyplaceny dotace z fondů EU, výše hotovostních rezerv se s velkou pravděpodobností ustálí lehce nad 10 % provozních příjmů. Tuto výši finančních rezerv by město chtělo udržet i v následujících letech. Dluhový profil Za účelem financování investičních výdajů v letech město využilo nový úvěr ve výši 200 milionů Kč (8 milionů EUR), který zvýší do konce roku 2012 jeho čistou přímou a nepřímou zadluženost na téměř 30 % provozních příjmů. Dluh tak vzroste z dosavadních velmi nízkých hodnot v průměru okolo 5 % provozních příjmů. Přes velmi prudký nárůst zůstane výše zadluženosti Třebíče poměrně mírná a pod průměrem českých municipalit (36 % provozních příjmů v roce 2011). Třebíč navíc ve střednědobém KVĚTNA, 2012 RATINGOVÁ ANALÝZA: MĚSTO TŘEBÍČ

4 horizontu neplánuje přijetí žádných dalších úvěrů, což by mělo v kombinaci s postupným splácením stávajících závazků zaručit pozvolný pokles zadlužení. Dluh Třebíče se skládá pouze ze dvou postupně splácených dlouhodobých bankovních úvěrů, které jsou splatné v roce 2015 a Nově čerpaný úvěr zvýší od roku 2012 dluhovou službu města nad 4 % provozních příjmů, přičemž průměr za posledních pět let byl 1,5 %. Přestože tento závazek dále omezí flexibilitu už tak napjatého rozpočtu, nemělo by to znamenat vážnější hrozbu, pokud město udrží své provozní výdaje pod kontrolou. Splátky úroků jako součást dluhové služby zůstávají velice nízké a neměly by překročit 0,5 % provozních příjmů. Faktory správy a řízení Od roku 2012 se město vrací ke konzervativnější rozpočtové politice s cílem zlepšit kapacitu samofinancování města a navrátit se postupně k vyrovnaným rozpočtům (před financováním). Řízení rozpočtu je podpořeno komplexním a transparentním finančním výkaznictvím včetně střednědobého rozpočtového výhledu. Co se týká řízení dluhu, jsou zkušenosti města v této oblasti, podle Moody s, poměrně omezené s ohledem na relativně nízkou míru zadluženosti a jednoduchou strukturu stávajícího dluhu. Ekonomická základna Město Třebíč se nachází blízko geografického středu České republiky, v kraji Vysočina, a má téměř obyvatel. Hospodářská výkonnost Vysočiny se nachází pod průměrem ostatních českých krajů. Podíl kraje na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) ČR dosahoval v roce 2010 přibližně 4 % a HDP na obyvatele se ve stejném roce nacházel na 82 % průměrné hodnoty za celou ČR. V průběhu posledních 5 let klesal počet obyvatel Třebíče v průměru o 112 osob ročně a to vzhledem k záporným migračním tokům, které převážily pozitivní přirozený přírůstek posledních let. Očekává se, že pokles celkového počtu obyvatel bude pokračovat i nadále, avšak nižším tempem než doposud. Třebíč je centrem služeb a také průmyslové výroby. K tradičním odvětvím patří průmysl textilní, oděvní a kožedělný, dále pak průmysl dřevozpracující a nábytkářský, jaderná energetika a průmysl potravinářský. Ekonomická situace největších průmyslových podniků byla ovlivněna změnami z období transformace, kdy byly největší místní firmy nuceny regionálně přeorientovat svůj odbyt. Přestože postupně dochází ke stabilizaci místní ekonomiky, nezaměstnanost v okrese Třebíč zůstává relativně vysoká (na konci roku 2011 dosahovala 12,6 % ve srovnání s národním průměrem 8,6 %). Po nástupu hospodářské krize v roce 2009 dosáhla míra nezaměstnanosti svého vrcholu v roce V roce 2011 již začalo docházet k jejímu mírnému poklesu, který však s nějvětší pravděpodobností skončí v roce Moody s považuje vliv místní ekonomiky na bonitu města za omezený. V institucionálním a finančním rámci, ve kterém regionální a místní samosprávy v ČR působí, výkonnost lokální ekonomiky přímo neovlivňuje jejich rozpočty. Rozpočty těchto subjektů se odvíjejí téměř výhradně od vývoje národní ekonomiky jako celku. Z tohoto důvodu jsou příjmy města závislé zejména na příjmech ze sdílených daní a vládních transferů. Prostředí působnosti Prostředí, v němž působí české regionální a místní samosprávy, je charakteristické pro rozvíjející se tržní ekonomiky zemí OECD. V porovnání s průměrem těchto ekonomik se přitom vyznačuje relativně vysokým HDP na hlavu, mírnou volatilitou HDP a poměrně vysokým indexem vládní efektivity vydávaném Světovou bankou. Z kombinace těchto charakteristik vyplývá nízké systémové riziko, což reflektuje A1 rating ČR KVĚTNA, 2012 RATINGOVÁ ANALÝZA: MĚSTO TŘEBÍČ

5 Institucionální rámec Systém financování českých měst, který se začal vytvářet v polovině 90. let, je poměrně stabilní a předvídatelný. Způsob financování základních kompetencí měst a struktura jejich rozpočtů se ustálily a je nepravděpodobné, že by ve střednědobém horizontu došlo k jejich zásadním změnám. Úsporná opatření zavedená centrální vládou reagující na dluhovou krizi v eurozóně a zhoršující se výhled ekonomiky však budou mít dopad na regionální a místní samosprávy. I když české municipality vyšly z globální finanční krize v relativně dobré kondici, jejich rozpočty se dostaly pod tlak zvyšující se nejistotou v příjmech v souvislosti s vládními změnami v dani z přidané hodnoty (DPH) a dani z příjmů fyzických osob (DPFO) v roce 2012 a v souvislosti s vládním návrhem změny rozpočtového určení daní (RUD), která by měla platit od roku Legislativní změny v kombinaci se zpomalujícím se hospodářským růstem omezí navýšení příjmů v roce Zvýšení místních daní a poplatků (představují 8,8 % provozních příjmů v roce 2011) částečně zmírňuje dopad těchto změn, nicméně fiskální flexibilita územních samospráv zůstane i nadále omezena. Vývoj finanční výkonnosti českých územních samospráv bude závislý zejména na (i) finančním dopadu již schválených změn v DPH a DPFO, (ii) finální podobě RUD od roku 2013 a (iii) výkonnosti české ekonomiky. Bonita českých územních samospráv bude záviset na jejich schopnosti přizpůsobit se nízkému očekávanému růstu příjmů a udržet pod kontrolou růst zadluženosti navzdory jejich potřebám investic do infrastruktury. Flexibilita rozpočtů českých municipalit je všeobecně velmi omezená. Většina běžných příjmů je tvořena buď sdílenými daněmi (které jsou vybírány centrálně) nebo účelovými dotacemi ze státního rozpočtu. Přitom pravomoc měst ve výběru daní či vazba na výkonnost místní ekonomiky jsou velmi nízké. Daňovou základnu a sazby nejvýznamnějších daní určuje vláda a v případě místních poplatků je většinou stanovena jejich maximální výše, kterou už města v řadě případů dosáhla. Od roku 2009 nově umožněné navýšení daně z nemovitostí až na pětinásobek je politicky poměrně citlivé. Také možnost měst usměrňovat své běžné výdaje není velká. Provozní výdaje tvoří z velké části činnosti, které jsou města povinna vykonávat na základě zákona a například platy městských úředníků či sociální dávky pro obyvatele jsou stanoveny státem. Je však na každé samosprávě zda si dokáže regulovat růst provozních výdajů, např. reorganizací úřadu, personálními změnami, změnou struktury svých příspěvkových organizací apod. Určitou flexibilitu mají města v případě kapitálových výdajů, které v roce 2011 tvořily 28 % celkových výdajů. Je však třeba vzít v úvahu, že část investic jde na opravy a udržování majetku anebo je účelově určena na rozpracované investiční projekty, např. spolufinancované z fondů EU. Přímé dluhové zatížení českých municipalit je mírné (36 % provozních příjmů na konci roku 2011) a v letech 2006 až 2011 bylo relativně stabilní. Lehký přístup k externím zdrojům je umocněn nízkými náklady na jejich pořízení. Nicméně se očekává, že zadluženost bude v budoucnu růst, jelikož požadavky na modernizaci infrastruktury jsou vysoké a schopnost samofinancování kapitálových výdajů u municipalit se v posledních letech oslabila. Zohlednění mimořádné podpory Moody's se ve svém hodnocení přiklání ke střední pravděpodobnosti mimořádné podpory ze strany vlády, přičemž zohledňuje úsilí centrální vlády o posílení odpovědnosti a samostatnosti českých měst. Ve vztahu k městům dává vláda přednost spíše neintervenční politice, jak o tom svědčí i skutečnost, že vůči nim uplatňuje pouze všeobecný kontrolní dohled. Riziko, že by v souvislosti s hospodařením města mohlo dojít k poškození reputace českého státu a jeho vlády, je třeba považovat za velmi mírné, a to s ohledem na přiměřenou zadluženost měst v ČR, kterou tvoří především bankovní úvěry KVĚTNA, 2012 RATINGOVÁ ANALÝZA: MĚSTO TŘEBÍČ

6 Moody's dále stanovila velmi vysokou míru závislosti platební neschopnosti mezi městy a vládou, a to s ohledem na silnou závislost na zdrojích centrální vlády, ať již v podobě sdílených daní, které jsou určovány a vybírány celostátně a následně přerozdělovány na základě zákona, či v podobě dotací ze státního rozpočtu. Výstup z bodovací karty BCA V případě Třebíče udělil ratingový výbor BCA na stupni 7, což je blízko hodnotě BCA 5 vygenerované bodovací kartou BCA (viz níže). Dvoustupňový rozdíl mezi hodnotou udělenou ratingovým výborem a referenční hodnotou vygenerovanou bodovací kartou reflektuje přesvědčení Moody s, že bodovací karta podhodnocuje systémové riziko České republiky v sekci Prostředí působnosti. Bodovací karta BCA (BCA Scorecard) - nástroj, který využívá ratingový výbor k hodnocení úvěrové a finanční důvěryhodnosti krajských a místních samospráv - obsahuje soubor kvalitativních a kvantitativních ukazatelů, na jejichž základě se stanoví hodnoty základního úvěrového hodnocení. Ukazatele zachycené na bodovací kartě poskytují dobrý statistický odhad pro posouzení síly subjektu jako takového. Všeobecně platí, že u subjektů s nejlepším hodnocením generovaným bodovací kartou se dá očekávat udělení vyššího ratingu. Odhadnutá základní úvěrová hodnocení vygenerovaná bodovací kartou však nenahrazují závěry ratingového výboru ohledně jednotlivých BCA a bodovací karta není maticí, která by automaticky udělovala nebo měnila tato hodnocení. Výsledky, které poskytuje bodovací karta, mají navíc jistá omezení: vzhledem k využívání historických dat se dívají do minulosti, zatímco ratingové hodnocení představuje názor na finanční sílu subjektu v současnosti a s výhledem do budoucna. K tomu přistupuje skutečnost, že omezený počet proměnných obsažených v bodovací kartě nemůže plně obsáhnout šíři a hloubku naší analýzy. O Moody s ratingu místních a regionálních samospráv Národní a mezinárodní ratingy Národní ratingové stupnice Moody s (NRS) jsou vyjádřením relativní bonity emitentů a emisí příslušné země, a tím umožňují účastníkům trhu lépe rozlišit relativní rizika. NRS se odlišují od globálních ratingových stupnic v tom, že nejsou navzájem srovnatelné v celém spektru hodnocených subjektů agenturou Moody s. NRS jsou navzájem srovnatelné pouze v rámci jedné země. NRS jsou označované indexem.nn, který naznačuje příslušnost k relevantní zemi, jako je tomu v případě indexu.cz pro Českou republiku. Bližší informace o přístupu Moody s k národním ratingovým stupnicím jsou k nalezení v publikaci Mapping Moody s National Scale Ratings to Global Scale Ratings zveřejněné v březnu Mezinárodní rating Moody s udělovaný subjektům a emisím v místní měně umožňuje investorům porovnat úvěrovou a finanční důvěryhodnost subjektu/emise se všemi ostatními na světě spíše než pouze v jedné zemi. Toto mezinárodní hodnocení zahrnuje všechna rizika vztahující se k dané zemi, včetně možné volatility ve vývoji její národní ekonomiky. Stropy jednotlivých zemí pro závazky v cizí měně Moody s stanoví strop pro dluhopisy a směnky v cizí měně každé zemi (nebo samostatné měnové oblasti) v níž se nacházejí hodnocené subjekty. Tento strop obecně vyjadřuje nejvyšší možný rating, který může být udělen cenným papírům denominovaným v cizí měně, které vydává subjekt podléhající měnové suverenitě dané země nebo oblasti. Ve většině případů je tento strop stejný jako rating, který byl (nebo by mohl být) udělen dluhopisům dané vlády v cizí měně. Mohou se ovšem vyskytnout i ratingy, které převyšují strop dané země, a to v případě cenných papírů KVĚTNA, 2012 RATINGOVÁ ANALÝZA: MĚSTO TŘEBÍČ

7 splňujících zvláštní podmínky, které jim zajišťují nižší riziko platební neschopnosti, než vyjadřuje udělený strop. Tyto zvláštní podmínky mohou být spojeny buď s postavením a charakteristikou subjektu nebo se vztahují k pohledu Moody s na pravděpodobné kroky příslušné vlády během případné krize cizí měny. Základní úvěrové hodnocení Základní úvěrové hodnocení Moody's zahrnuje vlastní finanční sílu dané samosprávy a zohledňuje existující provozní dotace a transfery od podporující vlády (státu). Základní úvěrové hodnocení tak ve skutečnosti vyjadřuje, zda a v jaké míře se místní samospráva může dostat do situace, kdy bude potřebovat mimořádnou podporu. Mimořádná podpora Mimořádná podpora je definována jako souhrn opatření, která by přijala podporující vláda, aby zabránila platební neschopnosti místní samosprávy. Tato podpora může mít různé podoby od formální záruky až po přímou finanční výpomoc či zprostředkování jednání s věřiteli za účelem snadnějšího přístupu k finančním zdrojům. Mimořádná podpora je popisována jako "nízká" (0 30 %), "střední" (31 50 %), "vysoká" (51 70 %), "velmi vysoká" (71 95 %), nebo jako "plná podpora" ( %). Závislost platební neschopnosti Závislost platební neschopnosti odráží pravděpodobnost, že kreditní profily dvou provázaných subjektů nemusí být stoprocentně sladěny. Tato neúplná korelace, pokud k ní dojde, způsobuje výrazné odlišnosti, které mohou zásadně změnit výsledek vzájemné závislosti platební neschopnosti. Je zřejmé, že pokud rizika platební neschopnosti dvou provázaných subjektů plně nekorelují, riziko současné platební neschopnosti je menší než to, že se v platební neschopnosti ocitne jeden ze subjektů sám. V aplikaci analýzy společné platební neschopnosti na místní a regionální samosprávy vyjadřuje koncept společné platební neschopnosti, do jaké míry jsou místní samosprávy a vláda, která je podporuje, společně citlivé na negativní okolnosti vedoucí k platební neschopnosti. Protože kapacita vyššího stupně správy (vlády) poskytnout samosprávnému celku mimořádnou podporu a předejít tak jeho platební neschopnosti je vždy odvislá od solventnosti obou subjektů, platí, že čím větší je vzájemná závislost základního rizika platební neschopnosti, tím nižší je přínos ze vzájemné podpory. Ve většině případů mají blízké ekonomické vazby, překrývající se daňová základna a těsně provázané fiskální procesy mezi různými úrovněmi správy za následek střední až velmi vysoký stupeň vzájemné závislosti platební neschopnosti. Závislost platební neschopnosti je popisována jako "nízká" (0 30 %), "střední" (31 50 %), "vysoká" (51 70 %), nebo "velmi vysoká" ( %) KVĚTNA, 2012 RATINGOVÁ ANALÝZA: MĚSTO TŘEBÍČ

8 Faktory ratingu Město Třebíč Základní úvěrové hodnocení Bodovací karta 2010 Hodnota Body Faktor 1: Prostředí působnosti Váhy dílčích faktorů Dílčí faktory celkem Váhy pro rozvíjející se země Celkem HDP na osobu (parita kupní síly) ,0 % Volatilita HDP 4,0 3 25,0 % 4,50 60,0 % 2,70 Efektivita vlády 1, ,0 % Faktor 2: Institucionální rámec Předvídatelnost, stabilita, schopnost reagovat 7,5 7,5 50,0 % Fiskální stabilita A ,7 % 10,01 10,0 % 1,00 Fiskální stabilita B ,7 % Fiskální stabilita C 7,5 7,5 16,6 % Faktor 3: Finanční postavení a výkonnost Splátky úroků/provozní příjmy (%) 0,2 1 33,3 % Saldo rozpočtu /celkové příjmy (%) -7, ,3 % 6,33 7,5 % 0,48 Hrubý provozní výsledek/provozní příjmy (%) 10,2 6 33,3 % Faktor 4: Profil zadluženosti Čistý přímý a nepřímý dluh/provozní příjmy 4,0 1 50,0 % (%) Dluh splatný do jednoho roku/přímý dluh (%) 55, ,0 % 3,75 7,5 % 0,28 3letá změna - čistý přímý dluh/provozní příjmy -16,9 1 25,0 % (%) Faktor 5: Faktory správy a řízení Rozpočtové řízení ,0 % Správa investic a úvěrů 7,5 7,5 20,0 % Transparentnost a poskytování informací (A) ,0 % 2,95 7,5 % 0,22 Transparentnost a poskytování informací (B) ,0 % Institucionální kapacita 7,5 7,5 10,0 % Faktor 6: Ekonomická základna Krajské HDP na osobu (parita kupní síly) ,0 % 6,00 7,5 % 0,45 Celkový počet bodů KVĚTNA, 2012 RATINGOVÁ ANALÝZA: MĚSTO TŘEBÍČ

9 Příloha I: Finanční ukazatele Třebíč v mil. Kč Finanční ukazatele Celkové příjmy [1] Celkové výdaje [2] Provozní příjmy Daňové příjmy , , , , ,7 Sdílené daně , , , , ,9 Daň z příjmů fyzických osob , , , , ,3 Daň z příjmů právnických 89 12, , , , ,0 osob DPH , , , , ,6 Vlastní daňové příjmy a 37 5,1 40 5,3 49 6,8 43 6,0 44 6,5 poplatky Daň z nemovitostí 11 1,5 11 1,5 22 3,0 18 2,5 18 2,7 Místní poplatky 26 3,6 29 3,8 27 3,8 25 3,5 26 3,8 Daň z příjmů právnických osob 19 2,6 16 2,1 7 0,9 5 0,7 7 1,1 za obce Ostatní daňové příjmy 23 3,1 24 3,2 16 2,3 15 2,1 15 2,2 Transfery , , , , ,3 Nedaňové příjmy 80 11,0 57 7,5 42 5,8 46 6,4 41 6,0 Provozní příjmy celkem , , , , ,0 Provozní výdaje Personální výdaje , , , , ,4 Nákup služeb , , , , ,0 Poskytnuté dotace , , , , ,4 Úroky 2 0,3 2 0,3 1 0,2 1 0,1 1 0,2 Ostatní 3 0,4 3 0,5 2 0,2 1 0,2 0 0,0 Provozní výdaje celkem , , , , ,0 Provoz. výsledek bez dluhové služby Hrubý provozní výsledek [3] Čistý provozní výsledek [4] KVĚTNA, 2012 RATINGOVÁ ANALÝZA: MĚSTO TŘEBÍČ

10 Třebíč V mil. Kč Kapitálové příjmy Prodeje majetku 97 89, , , , ,9 Prodej finančního majetku 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Investiční dotace 11 10, , , , ,9 Ostatní 0 0,2 0 0,9 0 0,1 0 0,3 1 1,1 Kapitálové příjmy celkem , , , , ,0 Kapitálové výdaje Investice , , , , ,3 Investiční dotace 18 13, ,0 8 6, , ,7 Ostatní 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Kapitálové výdaje celkem , , , , ,0 Kapitálový deficit/přebytek Saldo rozpočtu Ukazatele zadluženosti Vývoj zadluženosti Přijaté úvěry Splátky jistiny Změna zadluženosti [5] Celkový výsledek hospodaření Celkový dluh Přímý dluh Přímý dluh 50 49, , , , ,2 Nepřímý dluh Poskytnuté záruky 52 50, , , , ,8 - z toho finančně soběstačným společnostem 47 45, , , , ,8 Celkový přímý a nepřímý dluh , , , , ,0 Čistý přímý a nepřímý dluh [6] 55 54, , , , , KVĚTNA, 2012 RATINGOVÁ ANALÝZA: MĚSTO TŘEBÍČ

11 Třebíč Základní ukazatele Rozpočtové ukazatele Míra růstu celkových příjmů [1] (%) 25,2-5,1-5,0 2,5-6,0 Míra růstu celkových výdajů [2] (%) 13,1-2,1 6,9 9,5-1,5 Celkové příjmy na obyvatele v tis. Kč 21,8 20,8 19,8 20,5 19,3 Celkové výdaje na obyvatele v tis. Kč 19,7 19,4 20,8 23,0 22,7 Celk. daňové příjmy/celk.příjmy (%) 47,9 55,0 51,7 50,0 52,3 Běžné přijaté dot./celkové příjmy (%) 69,5 79,8 83,5 83,8 82,8 Celk. poskytnuté dot./celk.výdaje (%) 43,7 47,3 47,1 46,4 44,6 Fin.deficit/přebytek v % celk. příjmů 9,6 6,8-4,9-12,0-17,3 Provozní rozpočet Běžné příjmy/celkové příjmy (%) 87,1 95,8 95,4 92,8 93,9 Běžné výdaje/celkové výdaje (%) 82,6 85,1 84,2 74,7 76,5 Daňové příjmy/provozní příjmy (%) 55,0 57,4 54,2 53,9 55,7 Běžné dotace/provozní příjmy (%) 78,2 82,0 84,2 84,8 84,2 Poskyt. běžné dot./provoz.výdaje (%) 50,0 52,6 54,7 54,9 54,4 Prov. výsledek bez dluhové služby/provoz. příjmy (%) 14,6 17,5 7,6 9,9 4,6 Hrubý provoz.výsledek/provoz.příjmy (%) 14,3 17,2 7,4 9,9 4,4 Čistý provozní výsledek/provozní příjmy (%) 12,6 16,0 6,6 9,0 2,1 Finanční deficit/přebytek/provozní příjmy (%) 11,1 7,1-5,1-13,0-18,5 Kapitálový rozpočet Kapitálové příjmy/celkové příjmy (%) 12,9 4,2 4,6 7,2 6,1 Kapitálové výdaje/celkové výdaje (%) 17,4 14,9 15,8 25,3 23,5 Investiční dotace/kapitálové příjmy (%) 10,4 30,8 68,4 70,7 60,9 Čistý provozní výsledek/kapitálové výdaje (%) 69,7 109,9 38,1 29,5 7,0 Zadluženost Míra růstu čistého přímého a nepřímého dluhu (%) -8,1-26,4-14,7-17,2 361,2 Čistý přímý a nepřímý dluh na obyvatele v tis. Kč 1,4 1,1 0,9 0,8 3,5 Čistý přímý a nepřímý dluh/ provozní příjmy (%) 7,6 5,3 4,8 4,0 19,4 Čistý přímý a nepřímý dluh/ hrubý provozní výsledek (v letech) 0,5 0,3 0,6 0,4 4,4 Míra růstu splátek úroků (%) 78,8 18,5-40,4-52,4 101,0 Splátky úroků/ provozní příjmy (%) 0,2 0,3 0,2 0,1 0,2 Míra růstu dluhové služby (%) -3,2-19,0-37,5-8,7 161,0 Dluhová služba/ provozní příjmy (%) 1,9 1,5 1,0 0,9 2,5 Přijaté úvěry/ čistý přímý dluh (%) 9,1 0,0 0,0 0,0 90,4 Přijaté úvěry/ splátky jistiny (%) 36,6 0,0 0,0 0,0 750,0 Přijaté úvěry/ kapitálové výdaje (%) 3,5 0,0 0,0 0,0 59,6 Splátky jistiny/ hrubý provozní výsledek (%) 11,9 7,2 11,2 8,4 53,0 [1] Bez přijatých úvěrů [2] Bez splátek jistiny [3] Po splátkách úroků [4] Po splátkách jistiny a úroků [5] Přijaté úvěry - splátky jistiny [6] Bez úvěrů finančně soběstačných společností 2007 skut skut skut skut skut KVĚTNA, 2012 RATINGOVÁ ANALÝZA: MĚSTO TŘEBÍČ

12 Související dokumenty Moody s Metodologies:» The Application of Joint Default Analysis to Regional and Local Governments, prosinec 2008 (99025)» Local and Regional Governments Outside the US, květen 2008 (107844) Zprávu je možné prohlédnout kliknutím na příslušný odkaz. Všechny informace jsou aktuální k datu publikování příslušné zprávy, dostupná může být i aktuálnější verze. Ne všichni klienti mají přístup ke všem zprávám KVĚTNA, 2012 RATINGOVÁ ANALÝZA: MĚSTO TŘEBÍČ

13 KVĚTNA, 2012 RATINGOVÁ ANALÝZA: MĚSTO TŘEBÍČ

14 KVĚTNA, 2012 RATINGOVÁ ANALÝZA: MĚSTO TŘEBÍČ

15 KVĚTNA, 2012 RATINGOVÁ ANALÝZA: MĚSTO TŘEBÍČ

16 Číslo publikace: Autor Kateřina Hanzlová Production Specialist Wing Chan 2012 Moody s Investors Service, Inc. a/nebo jeho nositelé licencí a pobočky (společně dále jen MOODY S ). Všechna práva vyhrazena. UVĚROVÉ RATINGY JSOU AKTUÁLNÍ NÁZORY MOODY'S INVESTORS SERVICE, INC.'S ( MIS ) NA PŘÍSLUŠNÁ BUDOUCÍ UVĚROVÁ RIZIKA SUBJEKTŮ, NA UVĚROVÉ ZÁVAZKY NEBO DLUHY NEBO DLUHOVÉ CENNÉ PAPÍRY. MIS DEFINUJE UVĚROVÉ RIZIKO JAKO RIZIKO, KDY SUBJEKT NESPLNÍ SVÉ SMLUVNÍ, FINANČNÍ ZÁVAZKY V OKAMŽIKU SPLATNOSTI A DÁLE JE VYSTAVEN JAKÉKOLIV ODHADOVANÉ FINANČNÍ ZTRÁTĚ V PŘÍPADĚ NEZAPLACENÍ. UVĚROVÉ RATINGY SE NETÝKAJÍ JAKÝCHKOLIV JINÝCH RIZIK, VČETNĚ, ALE BEZ OMEZENÍ: RIZIKA LIKVIDITY, RIZIKA TRŽNÍ HODNOTY NEBO CENOVÉ VOLATILITY. UVĚROVÉ RATINGY NEJSOU VÝPOVĚDI O SOUČASNÉM NEBO HISTORICKÉM FAKTU. UVĚROVÉ RATINGY NEPŘEDSTAVUJÍ INVESTIČNÍ NEBO FINANČNÍ RADU A UVĚROVÉ RATINGY NEJSOU DOPORUČENÍ K NÁKUPU, PRODEJI NEBO K DRŽENÍ URČITÝCH CENNÝCH PAPÍRŮ. UVĚROVÉ RATINGY NEKOMENTUJÍ VHODNOST INVESTICE PRO URČITÉHO INVESTORA. MIS VYDÁVÁ SVÉ UVĚROVÉ RATINGY S OČEKÁVÁNÍM A PŘEDPOKLADEM, ŽE KAŽDÝ INVESTOR SI PROVEDE SVOU VLASTNÍ STUDII A ZHODNOCENÍ KAŽDÉHO CENNÉHO PAPÍRU, JEHOŽ NÁKUP, DRŽENÍ NEBO PRODEJ ZVAŽUJE. VŠECHNY INFORMACE OBSAŽENÉ DÁLE JSOU CHRÁNĚNY ZÁKONEM, VČETNĚ, ALE BEZ OMEZENÍ, AUTORSKÉHO PRÁVA, A ŽÁDNÁ Z TĚCHTO INFORMACÍ NESMÍ BÝT KOPÍROVÁNA NEBO JINAK REPRODUKOVÁNA, PŘESKUPOVÁNA, DÁLE PŘEDÁVÁNA, PŘEVÁDĚNA, ŠÍŘENA, DISTRIBUOVÁNA NEBO DÁLE PRODÁVÁNA NEBO UKLÁDÁNA PRO NÁSLEDNÉ POUŽITÍ K JAKÉMUKOLIV TAKOVÉMU ÚČELU, CELKOVĚ NEBO ČÁSTEČNĚ, V JAKÉKOLIV PODOBĚ ČI JAKÝMKOLIV ZPŮSOBEM NEBO JAKÝMKOLIV PROSTŘEDKEM, JAKOUKOLIV OSOBOU BEZ PŘEDCHOZÍHO PÍSEMNÉHO SOUHLASU MOODY S. Všechny informace zde obsažené získala MOODY S ze zdrojů, které považuje za přesné a spolehlivé. Vzhledem k možnosti lidských nebo mechanických chyb a také dalších faktorů, jsou nicméně všechny informace zde obsažené poskytovány JAKO TAKOVÉ bez jakékoliv záruky. MOODY S používá veškeré možné nástroje a prostředky k tomu, aby informace používané k udělení ratingu byly dostatečně kvalitní a z ověřených zdrojů považovaných za spolehlivé včetně, pokud je možné, nezávislých zdrojů mimo klienta, nicméně MOODY S není auditorem a proto neověřuje, neaudituje a ani nemůže nezávisle ověřit každou informaci obdrženou v průběhu ratingového procesu. MOODY S nebude v žádném případě zodpovědná jakékoliv osobě nebo subjektu za (a) jakoukoliv ztrátu nebo poškození celkově nebo částečně způsobené, vyplývající z nebo vztahující se k chybě (z nedbalosti nebo jinak) nebo k jiné okolnosti nebo nepředvídané okolnosti pod kontrolou nebo mimo kontrolu MOODY S nebo jakýchkoliv jejích ředitelů, vedoucích, zaměstnanců nebo agentů v souvislosti s obstaráním, sběrem, sestavením, analýzou, interpretací, sdělením, publikací nebo poskytnutím jakékoliv takové informace, nebo (b) jakékoliv přímé, nepřímé, zvláštní, následné, kompenzační nebo náhodné škody jakékoliv povahy (mimo jiného včetně ušlého zisku), i když MOODY S dostane informaci předem, že je zde možnost takových škod, vyplývajících z použití nebo nemožnosti použití takové informace. Ratingy, zprávy, finanční analýzy, projekce a další připomínky, pokud nějaké existují, představující část informace zde obsažené, musí být vykládány pouze jako vyjádření názorů a nikoliv jako prohlášení faktu nebo doporučení k nákupu, prodeji nebo držení jakéhokoliv cenného papíru. Každý uživatel informace obsažené dále si musí provést svou vlastní studii a vyhodnocení každého cenného papíru, jehož nákup, držení nebo prodej zvažuje. MOODY S NEPOSKYTUJE ŽÁDNOU ZÁRUKU, VYJÁDŘENOU NEBO IMPLIKOVANOU, OHLEDNĚ PŘESNOSTI, VČASNOSTI, KOMPLETNOSTI, PRODEJNOSTI NEBO ZPŮSOBILOSTI K JAKÉMUKOLIV ÚČELU TAKOVÉHO RATINGU NEBO JINÉHO NÁZORU ČI INFORMACE POSKYTNUTÉ MOODY S V JAKÉKOLIV PODOBNĚ ČI JAKÝMKOLIV ZPŮSOBEM. MIS, uvěrová ratingová agentura zcela vlastněná společností Moody s Corporation ( MCO ), zde uvádí, že většina emitentů dluhových cenných papírů (včetně korporátních a municipálních obligací, dluhopisů, dlužních úpisů a obchodních papírů) a přednostních cenných papírů hodnocených MIS odsouhlasila před pověřením provedení jakéhokoliv ratingu, že zaplatila MIS za jeho hodnocení a ratingové služby poplatky v řádu od USD až zhruba do USD. MCO a MIS také udržují politiky a postupy pro zajištění nezávislosti ratingů a ratingových procesů MIS. Informace ohledně některých spojení, které mohou existovat mezi řediteli MCO a hodnocenými subjekty, a mezi subjekty, které mají ratingy od MIS a také veřejně oznámily SEC zájem v oblasti vlastnictví v MCO větší než 5 %, jsou každý rok zveřejněny na v části Vztahy s akcionáři - Corporate Governance Politika pro propojení ředitelů a akcionářů. Jak ékoliv publikování tohoto dokumentu v Austrálii je činěno tamější kanceláří MOODY S, a to Moody s Investors Service Pty Limited ABN , která vlastní licenci Australsk ých Finančních Služeb číslo Tento dokument by měl bý t předkládán pouze institucionálním klientům ve znění odstavce 761G Obchodního zákoníku z roku V případě otevírání tohoto dokumentu z Austrálie, prezentujete tímto společnosti MOODY S, že jste anebo že k danému dokumentu přistupujete jako zástupce institucionálního klienta a že vy osobně ani společnost, kterou zastupujete, přímo či nepřímo nerozšiřuje tento dokument nebo jeho obsah retailovým investorům ve smyslu odstavce 761G Obchodního zákoníku z roku Bez ohledu na předcházející, úvěrové ratingy udělované Moody s Japan K.K. ( MJKK ) od 1. října 2010 dále jsou současnými názory MJKK na relativní budoucí dluhové riziko subjektů, dluhových závazků a dluhu podobných cenných papírů. V těchto případech se má za to, že MIS je v předchozích dokumentech nahrazeno MJKK. MJKK je dceřinná společnost plně vlastněná Moody's Group Japan G.K., která je stoprocentní dcerou Moody s Overseas Holdings Inc. plně vlastněnou MCO. Tento úvěrový rating je názorem na bonitu emitenta nebo jeho dluhového závazku a není názorem na bonitu jeho akcií nebo na bonitu jeho cenných papírů dostupných drobným investorům. Pro drobného investora by mohlo být nebezpečné udělat jakékoliv investiční rozhodnutí na základě uděleného úvěrového ratingu. V případě jakýchkoliv pochybností, kontaktujte vašeho finančního poradce nebo zprostředkovatele KVĚTNA, 2012 RATINGOVÁ ANALÝZA: MĚSTO TŘEBÍČ